11 Eukaryota
Transkript
Eukaryotické mikroorganismy Protozoa (prvoci) EUKARYOTICKÉ MIKROORGANISMY Houby Řasy Učebnice Madigan a kol., 12th ed., obr. 18.1, str. 517 Protozoa Nejdůležitější rody: Amoeba, Paramecium, Trypanosoma Klasifikace se stále vyvíjí společně s vývojem klasifikace eukaryot Řadí se mezi různé skupiny Velká fylogenetická diverzita Mikroskopické jednobuněčné organismy Obvykle nefotosyntetická, ale i fototrofní Krásnoočka Jsou většinou pohyblivá Bičík Ameboidní pohyb Množí se nepohlavně dělením Aerobní, ale některá i anaerobní Hydrogenosomy Fermentace Houby (Fungi) Protozoa Většina žije samostatně Ve slané a sladké vodě, na souši (půda, rostliny, zvířata) Některé jsou parazitické Trypanosoma brucei Spavá nemoc Moucha tsetse Trichomonas vaginalis Plasmodium Malárie Toxoplasma Toxoplasmóza Příjem potravy fagocytózou Potrava je obklopena částí buněčné membrány, pohlcena a přenesena do buňky Vyžadují vlhkost V moři tvoří součást zooplanktonu Morfologické typy hub Nejdůlezitější rody: Penicillium, Aspergillus, Saccharomyces, Vláknité houby (plísně) Nefotosyntetické, chemoorganotrofní Aerobní, některé fakultativně anaerobní (kvasinky) Saprofytické (potravou je mrtvý organický materiál) Mnohé způsobují nemoci u rostlin Důležitý zdroj potravy a průmyslových produktů Rozkládají uhlíkaté sloučeniny (CO2 uvolněn do atmosféry, Kvasinky Candida Houby dusíkaté látky do půdy) Lignin, celulóza Hlavně suchozemské organismy Mohou růst téměř na čemkoliv, za rozmanitých podmínek Spory se vyskytují prakticky všude Preferují vlhké prostředí, kyselejší pH a teploty 20-35°C 1 Systém hub dle fylogenetické příbuznosti Chytridiomycota Nejstarší houby Zygomycota Rhizopus, Mucor Glomeromycota Pouze ~160 druhů Endomykorhýza Ascomycota Saccharomyces, Candida, Neurospora, Aspergillus, Penicillium Basidiomycota Většina makroskopických hub Některé kvasinky Vláknité houby: plísně Široce rozšířené Starý chléb, sýr, ovoce Obligátně aerobní Rozmnožování hub Primárně nepohlavní Růst a šíření vláken Nepohlavní spory Dělení buněk (pučení u kvasinek) Pohlavní rozmnožování pomocí pohlavních spor Askospory Uzavřeny ve váčku Basidiospory Zygospory Jednobuněčné houby: kvasinky Učebnice Madigan a kol., obr. 18.26, 18.27, str. 536 Tvoří vlákna = hyfy Tvoří mycelium Na vzdušných hyfách se tvoří konidie Asexuální spory Často pigmentované Rezistentní k vyschnutí Funkce v šíření do nových lokalit U některých druhů spory uzavřeny ve váčku (sporangium) Některé plísně vytvářejí sexuální spory Neurospora, Aspergillus, Penicillium, Rhizopus, Mucor Nemoci způsobené houbami Alergická reakce (senná rýma, astma) Reakce na toxiny (halucinogenní látky, námel, aflatoxiny – karcinogenní toxiny, Aspergillus) Houby se množí v organismu a způsobují nemoc Rostliny Lidé (mykóza, Candida albicans) Většina patří mezi Ascomycety Kulaté, oválné, válečkovité (průměr 3-15 µm) Většina se množí pučením Některé mohou tvořit vlákna Candida albicans: vláknitá fáze nezbytná pro patogenitu Některé kvasinky se mohou množit sexuálně Rostou tam, kde jsou přítomny cukry Většina fakultativně aerobní Řada kvasinek žije v symbióze s živočichy Některé patogenní Saccharomyces cerevisiae Průmyslové využití Modelový eukaryotický organismus První plně sekvenovaný eukaryotický genom Symbióza hub s dalšími organismy Symbióza s řasami nebo cyanobakteriemi Lišejníky Symbióza s kořeny rostlin (jedle, borovice atd.) Mykorhýza Symbióza s hmyzem (mravenci, termiti) Zničení zdrojů potravy, vyhladovění a smrt 2 Ekonomický význam hub Jednobuněčné řasy Výroba potravin (chleba, sýr, pivo, víno) Všechny řasy obsahují chlorofyl a Zdroj antimikrobiálních léků Přítomnost dalších barviv je charakteristická pro Penicilin (Penicillium chrysogenum) Kazí jídlo a rozkládají organický materiál Způsobují mnohé rostlinné nemoci Používají se pro genetické a biochemické studie Kvasinky se využívají pro výrobu inzulinu, růstových hormonů, vakcíny proti virové hepatitidě atd. (biotechnologie) Jednobuněčné červené řasy jednotlivé skupiny řas Všechny řasy jsou oxygenně fotosyntetické Některé řasy fotosyntetizují i bez tvorby kyslíku (H2 jako donor elektronů) Většina obligátně fotosyntetická Řasy vytvářejí různé typy zásobních látek (škrob, paramylon, lipidy…) Rozmanitá struktura a složení buněčné stěny Jednobuněčné zelené řasy Rhodophyta (ruduchy) Chlorophyta Chloroplasty obsahují fykobiliproteiny Fykoerythrin Chlamydomonas, Volvox Načervenalá barva Většina mnohobuněčná Chloroplasty obsahují chlorofyl a i b Neobsahují fykobiliny Zejména mořské Zejména sladkovodní Cyanidium, Galdiera Kyselé prostředí o pH 0,5-4 Symbióza s houbami v lišejnících 3
Podobné dokumenty
Manual_SBT_CZ
Všechny Protrans HLA Sekvenační Kity (Protrans S4, S3, S2, S1 a Domino Stones) fungují
se stejným teplotním profilem pro PCR amplifikaci a sekvenování.
Tento program je standardizován pro všechna H...
stáhneš soubor pdf vhodný pro tisk
živiny získávají z dešťové vody a ze vzdušné vlhkosti => tvoří nálevku
a) bromélie
b) tilandsie
Bioprospect_2.qxd:Layout 1 - Biotechnologická společnost
z hnědých mořských řas a pro některé obory jsou stále
hnědé řasy dostačujícím a levným zdrojem k získávání
alginátů. Farmaceutický průmysl ovšem vyžaduje materiál vykazující konkrétní vlastnosti s ...
P L N Á M O C
75. Noc májová
76. Nejsmutnější loučení je s mámou
77. Loučím se s Vámi kamarádi
78. Blíž k Tobě Bože můj
79. Důvěřuj se v Pána
80. Akáty bílé
81. Pod tou naší starou lípou
82. Tatíčku starý náš
83...
Stáhnout v PDF - Biologická olympiáda
Ačkoliv nás neustále obklopuje a ovlivňuje přímo i nepřímo, věnujeme mu obvykle
malou pozornost. Přesto o něm biologická věda ví mnohé zajímavosti, a proto jsme
se rozhodli vám téma „světlo“ zprost...
ZDE - natura 2000 v ústeckém kraji
(Cricetus cricetus)
veverka obecná
(Sciurus vulgaris)
netopýři
Funkce lesa - EnviMod
Slovníček pojmů užitých v učebním materiálu ...................................................................... 139
Užité zkratky: ..................................................................