federation cynologique internationale

Transkript

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
(FCI) (AISBL)
KLUB SVATÉHO EUSTACHA z.s.
Oficiální pravidla
mezinárodních Field Trials a mezinárodních loveckých zkoušek
pro kontinentální ohaře.
Mezinárodní pravidla Field - Trials
pro britské ohaře (solo a couple)
Mezinárodní pravidla pro zkoušky
dalekého hledání (Grande Quete) britských ohařů
Pravidla MS Svatého Huberta pro lovce s ohaři a španěly
Oficiální pravidla národních loveckých zkoušek pro ohaře
1
Obsah :
Oficiální pravidla mezinárodních Field Trials a
mezinárodních loveckých zkoušek pro kontinentální ohaře.
3
Mezinárodní pravidla Field – Trials pro britské ohaře (solo a couple)
Mezinárodní pravidla pro zkoušky dalekého hledání
(Grande Quete) britských ohařů
33
45
Oficiální pravidla národních loveckých zkoušek pro ohaře
55
Výše uvedená „Pravidla“ byla předem připomínkována na MZeČR a poté schválena jako
„klubová pravidla“ na členské schůzi Klubu Svatého Eustacha, z. s. dne 6. 9. 2014. Pravidla
respektují příslušná ustanovení Zákona č. 246/1992 Sb. v platném znění – Zákona na ochranu
zvířat proti týrání a všech souvisejících předpisů.
Pravidla jsou účinná od 1. 4. 2015
Klub Svatého Eustacha, z.s. , se sídlem Kněžice č. p. 59, 289 02 okr. Nymburk, IČ: 48925977
disponuje POVĚŘENÍM č. 1/2015 vydaným Ministerstvem zemědělství, jako věcně příslušným
správním orgánem, v souladu s ustanovením § 58 odst. 2 písm. i) zákona č. 449/2001 Sb., o
myslivosti, ve znění pozdějších předpisů k organizování zkoušek psů z výkonu, které bylo vydáno
dne 17. 3. 2015 pod č.j. 6256/2015-MZE-16233
Tato pravidla obsahují jednak zkoušky, kde lze ve smyslu Pověření č. 1/2015 zadávat tzv.
„loveckou upotřebitelnost“ (u každé zkoušky je toto jasně a zřetelně vyznačeno) a dále i pravidla
pro klubové zkoušky bez zadávání lovecké upotřebitelnosti
2
Oficiální pravidla
mezinárodních Field Trials a mezinárodních loveckých zkoušek
pro kontinentální ohaře.
I.
VŠEOBECNÁ ČÁST;
II.
FIELD TRIAL DE PRINTEMPS / FIELD TRIAL JARNÍHO TYPU
III.
FIELD TRIAL D’ÉTÉ / FIELD TRIAL LETNÍHO TYPU
IV.
FIELD TRIAL D’AUTOMNE / FIELD TRIAL PODZIMNÍHO TYPU
V.
ÉPREUVE DE CHASSE TERRE ET EAU / LOVECKÁ ZKOUŠKA POLNÍ A VODNÍ PRÁCE
VI.
ÉPREUVE DE CHASSE POLYVALENTE / LOVECKÁ ZKOUŠKA VŠESTRANNOSTI
VII.
REGLEMENT D’ATTRIBUTION DES CHAMPIONNATS INTERNATIONAUX DE TRAVAIL / ÚRAVIDLA PRO UDĚLO
VÁNÍ MEZINÁRODNÍHO ŠAMPIONÁTU PRÁCE
VIII.
REGLEMENT DE LA COUPE D’EUROPE DE PRINTEMPS / PRAVIDLA MISTROVSTVÍ EVROPY /JARNÍ/
IX.
REGLEMENT DU CHAMPIONNAT DU MONDE DE CHASSE PRATIQUE POUR CHIENS D’ARRET
(CONTINENTAUX ET BRITANNIQUES)
PRAVIDLA MISTROVSTVÍ SVĚTA V PRAKTICKÉM LOVU PRO STAVĚCÍ PSY (KONTINENTÁLNÍ I BRITSKÉ)
X. REGLEMENT DES CHAMPIONNATS SPECIAUX DE RACE / PRAVIDLA SPECIÁLNÍCH ŠAMPIONÁTŮ PRO
JEDNOTLIVÁ PLEMENA
3
I. VŠEOBECNÁ ČÁST
CÍL
čl. I.1 Cílem MFT a dalších mezinárodních zkoušek pro kontinentální stavěče, nad nimiž přijala
patronát FCI, je výběr takových stavěčů, kteří loví efektivně, ve stylu, který se co nejvíce blíží
pracovnímu standardu příslušného plemene, proto, aby mohli být vybíráni nejlepší plemenní jedinci
pro stálé zlepšování jednotlivých plemen kontinentálních stavěčů, a také proto, aby byl podnícen
zájem milovníků stavěcích psů o psy vysokých kvalit.
ORGANIZACE
čl. I.2
MFT a mezinárodní lovecké zkoušky pro kontinentální stavěče, pořádané pod
patronátem FCI, jsou organizovány kluby, specializovanými na určitá plemena, regionálními
kynologickými asociacemi a organizacemi, používajícími lovecké psy, které jsou uznávány řídícími
národními kynologickými organizacemi, členskými subjekty FCI.
čl. 1.3 Organizace, jenž hodlá organizovat MFT nebo mezinárodní loveckou zkoušku s udělováním
čekatelství mezinárodního šampionátu práce - CACIT, podá v přiměřeném předstihu prostřednictvím
svojí národní kynologické organizace, která je členským subjektem FCI, žádost na FCI. FCI udělí
svůj souhlas pouze v případě, pokud je požadovaná zkouška (MFT, mezinárodní zkouška
praktického lovu) organizována podle těchto pravidel. Pokud udělí FCI svůj souhlas, národní
organizace bude takovou soutěž dotovat rovněž čekatelstvím národního šampionátu práce - CACT.
čl. 1.4
Terény musí být připravené před započetím zkoušky a není dovoleno vysazovat
žádnou zvěř během zkoušky.
PŘIHLÁŠKY
čl. 1.5 MFT a mezinárodní lovecké zkoušky pro kontinentální stavěče jsou otevřeny pro všechny
čistokrevné jedince všech plemen kontinentálních stavěčů, zapsané v oficiálních plemenných
knihách, uznaných FCI, aniž je brán zřetel na národnost nebo bydliště majitele nebo vůdce psa.
čl. 1.6 Ke zkoušce nebudou připuštěni psi nedostatečně vakcinovaní, psi kousaví, psi podezřelí z
nakažlivé choroby, háravé feny, psi monorchidní1, kryptorchidní2, psi s atrofií varlat a psi v majetku
osob organizovaných v disidentských kynologických organizacích nebo osob, kterým vyslovila
zákaz soutěžení jejich příslušná národní organizace.
Je zakázáno psy dopovat, a pokud budou jako takoví odhaleni, bude sankcionován ten, kdo za ně
zodpovídá.
čl. 1.7 Účast na zkoušce může být omezena na jednu jedinou rasu nebo na několik, a to pouze v
případě, pokud bude toto předem oznámeno.
čl. 1.8 Účast na zkoušce může být omezena na základě dříve získaných titulů / hodnocení, a to v
případě, pokud bude toto předem oznámeno.
1
2
Neplatí pro Českou republiku
Neplatí pro Českou republiku
4
čl. 1.9 Maximální počet startujících psů může být stanoven pořádající organizací v případě, pokud
bude toto omezení předem oznámeno. Maximální stanovaný počet startujících nemůže být nižší jak
12.
čl. 1.10
Účast nesmí být limitována na základě pohlaví nebo věku.
čl. 1.11
Po uzávěrce přihlášek, stanovené pořádající organizací a předen oznámené, nebude již
žádná přihláška přijata.
čl. 1.12
Přihlášky budou přijaty, pouze pokud bude zároveň uhrazeno startovné. Zahraniční
účastníci mohou hradit startovné na místě před započetím soutěže. Startovné bude vráceno pouze v
případě, že neúčast na soutěži bude organizátoru soutěže nahlášena před datem uzávěrky přihlášek.
čl. 1.13
V případě vyšší moci FT anebo lovecká zkouška mohou být zrušeny, v tomto případě
startovní poplatek zůstane organizátorům k úhradě již vynaložených prostředků.
ROZHODČÍ
čl. 1.14
Na mezinárodním FT nebo mezinárodní lovecké zkoušce pro kontinentální ohaře,
organizované pod patronací FCI, mohou posuzovat pouze rozhodčí s příslušnou aprobací, kteří jsou
vedeni v seznamu rozhodčích svojí domovské země. Zahraniční rozhodčí mohou posuzovat pod
podmínkou, že k tomu obdrží souhlasy kynologické organizace svých zemí. Žádost o souhlas musí
být zaslána s dostatečným předstihem prostřednictvím kynologické organizace pořadatelské země.
čl. 1.15
Rozhodčí nesmí posuzovat žádného psa, jehož byl majitelem, spolumajitelem,
cvičitelem nebo trenérem, jehož vlastnil nebo prodal v posledních 6 měsících před zkouškou, na níž
působí ve funkci rozhodčího. Totéž platí i pro psy v majetku jeho nejbližších příbuzných nebo
partnerů.
ROZDĚLENÍ PSŮ
čl. 1.16
Přihlášení psi mohou být rozděleni do více skupin.
čl. 1.17
Rozdělení psů do skupin je ponecháno na vůli organizátorů. Pořadí běhů /startů/ může
být určeno losováním. Los určuje pořadí ve skupině.
čl. 1.18
Psi jednoho majitele mohou startovat nanejvýše ve dvou skupinách.
NÁSTUP
čl. 1.19
Hodina srazu a místo nástupu jsou předběžně oznámeny. Rozhodčí a jejich psi musí
být, pod hrozbou vyloučení, přítomni na nástupu, který se bude konat na místě srazu.
PŘEDVÁDĚNÍ
čl. 1.20
Psovodi a jejich psi musí být k dispozici rozhodčím /jury/ a řídit se jejich pokyny.
čl. 1.21
Během předvádění nesmí mít pes žádný korekční /korektivní/ prostředek a vůdce
nesmí použít nátlak.
5
čl. 1.22
Při práci v terénu musí vůdce používat hlasité povely a píšťalku s co největší
ohleduplností.
PŘIZNÁNÍ CACIT
čl. 1.23
CACIT a Res.CACIT jsou přidělovány psům, kteří předvedli výjimečně kvalitní běh
nejvyšší hodnoty, bez chyb. Pes musí být oceněn známkou „výborný“, v případě že se toto ocenění
nepoužívá, musí získat „I. cenu“ anebo „I. kategorii“. FCI očekává od rozhodčích přísnost při výběru
psů, kterým tituly CACIT a Res.CACIT budou přiznány.
čl. 1.24
I když předvede více psů výkon na úrovni CACIT, rozhodčí nemohou přiznat na
soutěži FT nebo na mezinárodní lovecké zkoušce více než jeden CACIT a jeden Res.CACIT.
čl. 1.25
Je-li lovecká zkouška, při níž se zadává CACIT, hodnocena pomocí bodů, a jestli větší
počet psů předvede výborný výkon a docílí vysokého počtu bodů, rozhodčí přiznají CACIT tomu
psovi, který dosáhl nejvyššího počtu bodů a Res.CACIT psovi, který má druhý nejvyšší počet bodů.
Pokud více psů docílí stejně vysoký počet bodů, budou poděleni podle pravidel příslušné soutěže.
Když pravidla nepředpokládají tuto eventualitu, psi s rovností bodů se zúčastní baráže v poli, která
probíhá v páru /párové hledání/. Jejich pořadí pak bude stanoveno na základě stylu, pohybu ve stylu
plemene, hledání a poslušnosti.
čl. 1.26
Jestliže FT, na němž se přiznává CACIT, je rozdělen na více skupin a když více vítězů
jednotlivých skupin předvedlo výkon na požadované úrovni, podrobí se baráži v poli, která probíhá
v páru /párové hledání/. Jejich pořadí pak bude stanoveno na základě stylu, pohybu ve stylu plemene,
hledání a poslušnosti.
Pokud je některý pes zapsán v příloze oficiální plemenné knihy, uznané FCI /v registru/, což mu
neumožňuje získat CACIT, je vůdce povinen informovat o této skutečnosti jury. Takový pes se
nemůže zúčastnit baráže, ani nemůže být nahrazen žádným dalším psem ze skupiny, v níž startoval.
čl. 1.27
Baráž, konaná za účelem přiznání CACIT a Res..CACIT nemá žádný vliv na ocenění
již získaná, ale pokud při ní psi nepracují korektně, rozhodčí nepřidělí CACIT a Res.CACIT.
čl. 1.28
Návrhy titulů, jak je navrhli rozhodčí, jsou postoupeny FCI prostřednictvím řídící
národní kynologické organizace státu, z níž pochází organizátor.
čl. 1.29
Tituly nebudou FCI homologovány, pokud se FT nebo lovecké soutěže nezúčastní
alespoň 6 psů.
čl. 1.30
Generální sekretariát FCI ověří, zda všechny podmínky, stanovené pravidly, byly
řádně splněny. V kladném případě návrhy schválí /homologuje/ a potvrzení /osvědčení/ jsou
odeslány obratem na adresu majitele psa. V případě, že splněny nebyly, homologace není udělena.
PROTESTY
čl. 1.31
Pro řešení případných protestů budou použity platné předpisy, stanovené řídící
národní kynologickou organizací, v případě, pokud nejsou v rozporu s pravidly FCI.
6
ROZSAH TĚCHTO PRAVIDEL
čl. 1.32
Tato pravidla platí pro všechny mezinárodní FT a mezinárodní lovecké zkoušky
kontinentálních ohařů, pořádané pod patronací FCI.
Tato pravidla nijak neupravují pravidla pro národní FT, národní lovecké zkoušky a národní pracovní
šampionáty, pořádané v různých zemích a jejichž pravidla jsou stanovena řídícími národními
kynologickými organizacemi těchto zemí.
PŘEKLADY
čl. 1.33
V případě sporné interpretace textu platí originální francouzský text.
RATIFIKACE
čl. 1.34
Tato pravidla byla přijata Generálním výborem FCI na jeho zasedání v Mexico City
v roce 1999.
Části tučně vytištěné byly přijaty Generálním výborem na zasedání v Paříži, červenec 2011.
7
II. JARNÍ FIELD TRIAL
TYP SOUTĚŽE
čl. II.1
Jarní Field Trial pro kontinentální ohaře se koná výhradně v poli na koroptví zvěři.
TERÉN
čl. II.2
Všechny lovecké terény jsou přípustné za podmínky, že psi budou mít možnost
prokázat svoje vlastnosti a že jsou dostatečně zazvěřené divokou koroptví zvěří.
ZVĚŘ
čl. II.3
Jarní Field Trial se koná výhradně na koroptvích či orebicích, avšak přihlíží se i
k dobrým bodům, získaným na ostatní zvěři, nepočítají se ovšem chyby na jiném druhu zvěře. Pes
nemůže být klasifikován, pokud nezíská alespoň jeden platný bod na divoké koroptví zvěři.
PŘEDVÁDĚNÍ
čl. II.4
Jarní Field Trial se běží buď solo nebo couple - v párech.
čl. II.5
První běh by měl být, jak to podmínky nejlépe umožňují, veden v dobrém větru,
s výjimkou výjimečných podmínek a musí trvat 15 minut, pokud se pes nedopustí vylučující chyby
nebo nevyhovuje podmínkám soutěže.
čl. II.6
Rozhodčím je dána veškerá volnost v rozhodování o trvání dalších běhů. Rozhodčí
budou moci povolat maximálně 2x psy vysokých kvalit, kteří v předchozím běhu neměli příležitost
udělat platný bod, ale musí je zastavit ihned po tom, kdy tuto příležitost měli.
čl. II.7
Na začátku každého běhu či dalšího rozběhu bude přiznána jedna volná minuta, v níž
se dobré body započítávají, ale chyby, jichž se pes dopustil, ho nevylučují.
čl. II.8
V případě přechodu do jiného terénu, když je pes uvázán na vodítko, je čas na dobu
tohoto přechodu pozastaven. Vyražení během prvního pasu pod větrem po vypuštění se nepočítají za
chybu, ale pes, který záměrně vyrazí zvěř a začne ji štvát bude vyloučen.
čl. II.9
Jakmile je oznámen konec běhu, již se nezapočítává žádný bod ani žádná chyba,
s výjimkou, když se pes vymkne z ruky psovoda a odmítne se dát uvázat.
čl. II.10
Nejméně při jednom vystavení psa musí být vystřeleno. Charakteristické známky
bázlivosti po výstřelu jsou vylučující.
čl. II.11
Po průkazném vystavení musí být pes psovodem uvázán na vodítko a přiveden zpět
před rozhodčí.
čl. II.12
Při předvádění v páru se vůdci psů drží těsně při sobě (bok po boku) a musí vždy
zůstat pod kontrolou jury. Nikdy nesmí být tolerováno, aby některý z psovodů používal přehnaně
8
hlasových povelů či píšťalky a rušil tím partnerova psa. Klidné předvádění bude zvláště oceňováno.
Používání ultrazvukové píšťalky je zakázáno.
POSUZOVÁNÍ / KLASIFIKACE
čl. II.13
Žádný pes, který neudělal aspoň jeden bod na koroptví zvěři, nemůže být oceněn.
Základní bod zahrnuje navětření následované vystavením, postupováním či vyhnáním na pokyn,
nehybností po vzletu zvěře a klidem po výstřelu. Je zakončen až uvázáním psa psovodem na
vodítko.
případ, kdy pes nevystavuje ve stoje, není vylučující, ale pokud to dělá, stejně jako pokud vystaví
jednou bez prokázání zvěře, nemůže obdržet známku „výborně“. Opakování takového způsobu
vystavování, které je nežádoucí, musí rozhodčí vzít v úvahu.
Aby bylo postupování na pokyn uznáno za správné, pes se musí přibližovat ke zvěři v přímém
směru, rozhodně a lehce, před svým psovodem a pouze na jeho pokyn a musí být ve stálém
kontaktu se zvěří. Dlouhá postupování jsou tolerována za podmínky, že jsou energická, rezolutní a
průkazná. Odmítnutí postupování na povel je vylučující.
Aby bylo vyhnání na povel uznáno za správné, musí pes ukázat zvěř přímo, vyhnat ji pouze na
povel psovoda po vyzvání rozhodčím. Během akce psovod zůstává na místě, z nějž vydal povel.
Akce musí být energická, rezolutní a průkazná. Odmítnutí vypíchnutí na povel je vylučující.
Postupování a vypíchnutí na povel nesmí být zaměňováno s akcí psa, který se spontánně
přibližuje ke zvěři před příchodem psovoda, aby si udržel kontakt s jejím pachem.
Každá země může svobodně předepsat (může se rozhodnout, zda bude požadovat) postupování na
povel či vypíchnutí na povel nebo oba způsoby zrovnoprávní.
čl. II.14
Rozhodčí nezakládají své hodnocení na počtu získaných bodů, ale na kvalitě bodu či
získaných bodů a musí především přihlížet ke stylu a pohybu, odpovídajícímu příslušnému plemeni,
lovecké vášni, kvalitě nosu a výcviku.
čl. II.15
píšťalkou.
Hledání musí být zvláště aktivní, inteligentní a metodické. Nesmí být regulováno
čl. II.16
využity.
Terén musí být kompletně využit a všechny příležitosti na koroptvích musí být
čl. II.17
Pronásledování pernaté zvěře je vylučující, zatímco u srstnaté, pokud se pes vrátí na
první povel k svému psovodovi a normálně pokračuje v hledání, tomu tak není.
čl. II.18
Největší klid při vzletu zvěře a po výstřelu je nezbytný. Absolutní klid je nezbytný pro
přidělení CACIT.
čl. II.19
Při předvádění v páru (couple) rozhodčí dávají přednost psu, který přiznává
spontánně. Respekt k vystavujícímu partnerovi je povinný, ať už spontánní, či na povel. Pes, jenž
nerespektuje vystavování soupeře či který jej soustavně obtěžuje (honí jej, neregulérním hledáním,
nedostatečnou ovladatelností, planým vystavováním), bude vyloučen
čl. II.20
Dále budou vyloučeni (kromě čl. II.7, II.17, II.21 a II.22):
a) Psi kousaví;
b) psi nadopovaní;
c) pes, který se vymkne z rukou svého psovoda, včetně štvaní;
9
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
pes, který vědomě jednou vyrazí pernatou zvěř ve svém běhu;
pes, který přejde či vyrazí jednou koroptve během svého běhu;
pes, který vystaví pevně třikrát, aniž by prokázal přítomnost zvěře, v různých směrech;
pes, který nerespektuje vystavení svého soupeře;
pes, který soustavně obtěžuje svého soupeře;
pes, který nemá klid po vzletu zvěře či po výstřelu;
pes bázlivý po výstřelu;
pes hlasitý během svého běhu;
pes, neodpovídající požadavkům soutěže;
čl. II.21
MTHR (Mention Tris Honorable Réservée) může být udělen psu, který absolvoval
běh vysokých kvalit v délce 15 minut, s výborným bodem, pokažený vylučující chybou (vyražením
či prohnáním zvěře). Pouze jedna MTHR může být eventuelně přidělena v každé skupině.
čl. II.22
C.Q.N. (Certifikát vrozených kvalit) může být přiznán psu, který absolvoval výborný
běh s vystavením přítomné zvěře, ale byl vyloučen pro vyřazující výcvikovou chybu.
čl. II.23
Na konci soutěže musí rozhodčí vyhlásit a komentovat výsledky a předat klasifikaci
pořadatelům před svým odjezdem.
10
III. LETNÍ FIELD TRIAL
TYP SOUTĚŽE
čl. III.1
Letní Field Trial pro kontinentální ohaře je pořádán výhradně v poli (polní práce).
Práce musí odpovídat skutečnému lovu. Hodnotí se práce psa před výstřelem.
TERÉN
čl. III.2
Soutěže se konají ve skutečných loveckých terénech s dostatečně vysokou krytinou,
která poskytuje zvěři úkryt.
ZVĚŘ
čl. III.3
Letní Field Trial se zkouší na pernaté zvěři, jejíž vystavování je nezbytné. Avšak lze
počítat i dobré body, získané na ostatní zvěři, nikoli však chyby (s výjimkou pronásledování). Pes
ovšem může být klasifikován pouze v tom případě, když získá aspoň jeden plnohodnotný bod na
pernaté zvěři, jejíž vystavování je požadováno. Druh zvěře, na níž se soutěž koná, může být
limitován pouze za předpokladu, že je tato skutečnost uvedena v propozicích soutěže či v národních
pravidlech.
PŘEDVÁDĚNÍ
čl. III.4
Letní Field Trial se může běžet jako soutěž jednotlivců (solo) nebo v páru (couple).
čl. III.5
První kolo, které se musí běžet, pokud to dovolují podmínky, v dobrém větru, musí
trvat, s výjimkou výjimečných případů nejméně patnáct minut, pokud pes neudělá vylučující chybu,
nebo nevyhovuje požadavkům soutěže.
čl. III.6
Rozhodčí mají úplnou volnost v rozhodování o trvání dalších rozběhů. Rozhodčí
mohou povolat maximálně dvakrát psy mimořádných kvalit, kteří neměli možnost vystavení
v předcházejícím kole, avšak musí je zastavit hned po první takové příležitosti.
čl. III.7
Na začátku každého běhu a při opětovném zavolání bude mít pes k dispozici jednu
volnou minutu, v níž jsou započítávány dobré body, avšak chyby, jichž se pes dopustí, jej nevylučují.
čl. III.8
V případě přechodu do jiného terénu, kdy je pes vzat na vodítko, je čas pozastaven a
počítá se až po opětovném vypuštění psa. Vyražení, jichž by se dopustil při prvním křižování (pasu),
ať již vpravo či vlevo, se nepočítají za chybu, ale pes, který záměrně vyrazí zvěř a začne ji štvát,
bude vyloučen.
čl. III.9
Jakmile je oznámen konec běhu, nepočítá se již žádný bod ani žádná chyba,
s výjimkou případu, kdy se pes vymkne z ruky a odmítne se nechat uvázat psovodem.
11
čl. III.10
Nejméně při jednom vystavení se musí před psem vystřelit. Charakteristické znaky
bázlivosti po výstřelu jsou vylučující.
čl. III.11
rozhodčí.
Po průkazném vystavení musí psovod uvázat psa na vodítko a přivést jej před
čl. III.12
Při předvádění v páru se psovodi drží po celou dobu běhu bok po boku a musí stále
zůstávat pod kontrolou jury. Nikdy nesmí být tolerováno, pokud jeden z psovodů používá příliš
hlučné povely či přehnaně píská na píšťalku a ruší tím psa svého partnera. Tiché předvádění bez
povelů je obzvláště oceňováno. Používání ultrazvukové píšťalky je zakázáno.
čl. III.13
Nelze přiznat žádné ocenění psu, který nezíská alespoň jeden bod na pernaté zvěři, jak
je uvedeno výše v článku III.3.
základní bod sestává z navětření, následovaného vystavením, eventuálního postupování na povel
či vyhnání zvěře na povel, nehybnosti po vzletu zvěře a klidu po výstřelu. Bod je ukončen
v okamžiku upoutání psa na vodítko psovodem.
Případ, kdy pes nevystavuje ve stoje, není vylučující, ale pokud to dělá, stejně jako pokud vystaví
je-li dán pokyn k postupování, pes musí postupovat s veškerou rozhodností a lehce před
psovodem, a to pouze na jeho pokyn a musí zůstat v přímém kontaktu se zvěří. Dlouhá
postupování jsou tolerována v případě, pokud jsou energická, rezolutní a průkazná. Odmítnutí
postupování na povel je vylučující.
je-li dán pokyn k vyhnání, pes musí mířit přímo ke zvěři, a to pouze na povel svého psovoda po
jeho vyzvání rozhodčím. Během akce zůstává psovod na místě, odkud povel vydal. Akce musí být
energická, rezolutní, průkazná a přesně provedená. Odmítnutí vyhnání na povel je vylučující.
postupování na povel a vyhnání na povel nesmí být zaměňováno s akcí psa, který se spontánně
každá země může svobodně rozhodnout, zda bude vyžadovat postupování na povel či vyhnání na
povel nebo obě možnosti zrovnoprávní.
čl. III.14
Rozhodčí nezakládají svoji klasifikaci na počtu získaných bodů, ale na kvalitě toho
bodu či těch bodů a musí obzvláště přikládat důležitost stylu a pohybu, typickému pro to které
plemeno, lovecké náruživosti, jakosti nosu a vycvičenosti.
čl. III.15
Hledání musí být energické, aktivní, inteligentní a metodické, přizpůsobené terénu.
Nesmí být při tom regulováno píšťalkou.
čl. III.16
Terén musí být kompletně využit a všechny příležitosti na pernaté zvěři specifikované
dle čl. III.3 musí být využity.
čl. III.17
Pronásledování pernaté zvěře je vylučující, naproti tomu při pronásledování srstnaté,
pokud se pes vrátí na první povel svého psovoda a pokračuje normálně v hledání, není to vylučující.
čl. III.18
Klid po vzlétnutí zvěře a po výstřelu je nezbytností. Absolutní klid je nezbytností pro
přiznání CACIT.
12
čl. III.19
Při předvádění v páru dává porota přednost psu, který přiznává spontánně.
Respektování vystavujícího partnera je nezbytností, ať už spontánní, či na povel. Pes, který
nerespektuje vystavování partnera, nebo který jej jinak ruší (proháněním, neregulérním hledáním,
nedostatečným výcvikem, planým vystavováním) bude vyloučen.
čl. III. 20
Dále budou vyloučeni (kromě čl. III.7, III.17, III.21, III.22):
a) psi kousaví;
b) psi nadopovaní;
c) pes, který se dostal z vlivu vůdce, a to i v případě štvaní;
d) pes, který jednou vědomě nechal uletět pernatou zvěř specifikovanou čl. III.3 ve svém
běhu;
e) pes, který přešel nebo vyrazil jednou pernatou zvěř specifikovanou čl. III.3 ve svém běhu;
f) pes, který třikrát pevně vystavil v různých směrech, aniž by prokázal přítomnost zvěře;
g) pes, který nerespektoval vystavení svého partnera (nepřiznal mu);
h) pes, který ruší práci svého partnera;
i) pes, který není klidný po vzletu zvěře či po výstřelu;
j) pes bázlivý po výstřelu;
k) pes, který je příliš hlasitý v terénu;
l) pes, neodpovídající požadavkům soutěže;
čl. III.21
MTHR (Mention tres Honorable Réservée) může být přiznána psu, který prokázal
v rozběhu, trvajícím patnáct minut, mimořádné kvality s vynikajícím bodem, pokaženým vylučující
chybou (vyražením či prohnáním zvěře). Pouze jedna MTHR může být eventuálně přiznána v jedné
skupině (sérii);
čl. III.22
C.Q.N. (Certificat de Qualités naturelles) může být přiznán psu, který ve výborném
rozběhu s vystavením přítomné zvěře udělal vylučující výcvikovou chybu.
čl. III.23
Po ukončení soutěže musí rozhodčí vyhlásit a okomentovat výsledky a předat jejich
hodnocení před svým odjezdem organizátorům.
IV. PODZIMNÍ FIELD TRIAL
KSE zde může zadat loveckou upotřebitelnost ve smyslu POVĚŘENÍ č. 1/2015 vydaným Ministerstvem zemědělství,
jako věcně příslušným správním orgánem, v souladu s ustanovením § 58 odst. 2 písm. i) zákona č. 449/2001 Sb., o
myslivosti, ve znění pozdějších předpisů k organizování zkoušek psů z výkonu, které bylo vydáno dne 17. 3. 2015 pod
č.j. 6256/2015-MZE-16233
TYP SOUTĚŽE
čl. IV.1
Podzimní Field Trial kontinentálních ohařů se koná výhradně v polní práci. Práce
musí přesně odpovídat skutečnému lovu. Pokud je to možné, měl by při ní být uloven jeden kus
zvěře před každým psem. Je hodnocena práce psa před výstřelem i po něm. Před výstřelem musí pes
vyhledat a vystavět zvěř. Po výstřelu musí dohledat a přinést střelenou či postřelenou zvěř.
13
TERÉN
čl. IV.2
Soutěže se musí konat ve skutečných loveckých terénech s dostatečnou krytinou, v níž
se může zvěř ukrýt.
ZVĚŘ
čl. IV.3
Podzimní Field Trial se koná na pernaté zvěři, která se loví po vystavení psem. Dobré
body na ostatní zvěři, nikoli však chyby (s výjimkou pronásledování) se počítají do klasifikace. Pes
nemůže být hodnocen, pokud nezískal alespoň jeden platný bod na pernaté zvěři, která se před ním
obvykle po vystavení uloví. Druhy zvěře, na které se zkouší, mohou být omezeny za podmínky, že
toto omezení bude předběžně oznámeno v propozicích soutěže či je stanoveno národními pravidly.
PŘEDVÁDĚNÍ
čl. IV.4
(couple).
Podzimní Field Trial se může běžet jako soutěž jednotlivců (solo) nebo v páru
čl. IV.5
První rozběh, který by se měl, pokud to je možné, běžet v dobrém větru, musí trvat,
s výjimkou výjimečných případů, patnáct minut, pokud pes neudělá vylučující chybu či nevyhoví
podmínkám soutěže.
čl. IV.6
Rozhodčí mají úplnou volnost v rozhodování o délce trvání dalších rozběhů. Rozhodčí
mohou povolat maximálně dvakrát psy mimořádných kvalit, kteří neměli možnost vystavení
v předcházejícím kole, avšak musí je zastavit hned po první takové příležitosti.
čl. IV.7
Na začátku každého běhu a při opětovném zavolání bude přiznána jedna volná minuta,
při níž jsou započítávány dobré body, avšak chyby, jichž se pes dopustí, jej nevylučují.
čl. IV.8
V případě přechodu do jiného terénu, kdy je pes vzat na vodítko, je čas pozastaven a
počítá se až po opětovném vypuštění psa. Vyražení, jichž by se dopustil při prvním křižování (pasu),
ať již vpravo či vlevo, se nepočítají za chybu, ale pes, který záměrně vyrazí zvěř a začne ji štvát,
bude vyloučen.
čl. IV.9
Jakmile bude oznámen konec běhu, nepočítá se již žádný bod ani žádná chyba,
s výjimkou, pokud se pes vymkne z ruky a odmítne se nechat uvázat psovodem.
čl. IV.10
Psům budou přiděleni oficiální střelci, jmenovaní organizátory. Vystřeleno bude
nejméně při jednom vystavení psa a charakteristická bázlivost po výstřelu bude vylučující.
čl. IV.11
Po pevném vystavení, bez ohledu na to, zda po něm má následovat přinášení či nikoli,
psovod musí vzít psa na vodítko a přivést jej před rozhodčí. Přinášení musí být provedeno na pokyn
rozhodčího.
čl. IV.12
Při předvádění v páru se psovodi drží celou dobu běhu bok po boku a musí stále
zůstávat pod kontrolou jury. Nikdy nesmí být tolerováno, pokud jeden z psovodů používá příliš
hlučné povely či přehnaně píská na píšťalku a ruší tím psa partnera. Tiché předvádění bez povelů je
obzvláště oceňováno. Používání ultrazvukové píšťalky je zakázáno.
14
čl. IV.13
Nelze přiznat žádné ocenění psu, který nezíská aspoň jeden bod na pernaté zvěři podle
čl. IV.3 a který nesplní přinášení zvěře. Pokud pes neměl příležitost k přinášení během svého běhu,
přistoupí se, nejlépe ihned po ukončení akce, k přinášení studené pernaté zvěře, již chvíli zhaslé.
základní bod sestává z navětření, následovaného vystavením, eventuálního postupování na povel
či vyhnání na povel, nehybnosti po vzletu zvěře a klidu po výstřelu. Je ukončen až upoutáním psa
na vodítko psovodem, či, je-li požadováno přinášení, jeho splněním.
případ, kdy pes nevystavuje ve stoje, není vylučující, ale pokud to dělá, stejně jako pokud vystaví
je-li dán pokyn k vyhnání, pes musí mířit přímo ke zvěři, pouze na povel svého psovoda po jeho
vyzvání rozhodčím. Akce musí být rezolutní, energická, průkazná a přesně provedená. Odmítnutí
vyhnání na povel je vylučující.
postupování na povel a vyhnání na povel nesmí být zaměňováno s akcí psa, který se spontánně
každá země může svobodně rozhodnout, zda bude vyžadovat postupování na povel či vyhnání na
povel nebo obě možnosti zrovnoprávní.
čl. IV.14
Rozhodčí nezakládají svoji klasifikaci na počtu získaných bodů, ale na kvalitě tohoto
bodu či těchto bodů a musí obzvláště přikládat důležitost stylu a pohybu, typickému pro to které
plemeno, lovecké náruživosti, jakosti nosu a výcviku a navíc rozhodčí přihlížejí ke způsobu, jakým
pes, poslaný dohledat střelenou či postřelenou zvěř, ji nalezne a ke způsobu, jakým ji donese a
odevzdá.
čl. IV.15
Hledání musí být energické, aktivní, inteligentní a metodické, přizpůsobené terénu.
Nesmí být při tom regulováno píšťalkou.
čl. IV.16
Terén musí být kompletně využit a všechny příležitosti na pernaté zvěři specifikované
dle čl. IV.3 musí být využity.
čl. IV.17
Pronásledování pernaté zvěře je vylučující, naproti tomu při pronásledování srstnaté,
pokud se pes vrátí na první povel svého psovoda a pokračuje normálně v hledání, není to vylučující.
čl. IV.18
Největší klid po vzlétnutí pernaté zvěře je nezbytností. Absolutní klid je nezbytností
pro přiznání CACIT.
čl. IV.19
Při předvádění v páru dává porota přednost psu, který přiznává spontánně.
Respektování vystavujícího partnera je nezbytností, ať už spontánní, či na povel. Pes, který
nerespektuje vystavování partnera, nebo který jej jinak ruší (proháněním, neregulérním hledáním,
nedostatečným výcvikem, planým vystavováním) bude vyloučen.
čl. IV.20
Dále budou vyloučeni: (kromě čl. IV.7, IV.17, IV.21, a IV.22):
a) psi kousaví
b) psi nadopovaní
c) pes, který se dostal z vlivu vůdce, včetně štvaní
d) pes, který jednou vědomě nechal uletět pernatou zvěř, specifikovanou čl. IV.3 ve svém běhu
e) pes, který přešel nebo vyrazil jednou pernatou zvěř specifikovanou čl. IV.3 ve svém běhu
f) pes, který třikrát pevně vystavil v různých směrech, aniž by prokázal přítomnost zvěře
g) pes, který nerespektoval vystavení svého soupeře
15
h) pes, který ruší práci svého soupeře
i) pes, kterému se nedostává klidu po vzletu zvěře či po výstřelu
j) pes bázlivý po výstřelu
k) pes, který nedohledal střelenou zvěř
l) pes, který odmítl přinesení zvěře
m) pes, který jasně poškodí zvěř (tvrdý stisk, mačká)
n) pes, který je příliš hlasitý při svém běhu
o) pes, neodpovídající požadavkům soutěže
čl. IV.21
MTHR (Mention Tres Honorable Réservée) může být přiznána psu, který prokázal
v rozběhu, trvajícím patnáct minut, mimořádné kvality s vynikajícím bodem, pokaženým vylučující
chybou (vyražením či prohnáním zvěře). Pouze jedna MTHR může být eventuelně přiznána ve
skupině.
čl. IV.22
C.Q.N. (Certificat de Qualités Naturelles) může být přiznán psu, který ve výborném
rozběhu s vystavením přítomné zvěře udělal vylučující výcvikovou chybu.
čl. IV.23
Po ukončení soutěže musí rozhodčí vyhlásit a komentovat výsledky a předat jejich
hodnocení před svým odjezdem organizátorům.
16
V. ÉPREUVE DE CHASSE TERRE ET EAU / LOVECKÁ ZKOUŠKA POLNÍ A VODNÍ
PRÁCE
č.j. 6256/2015-MZE-16233
TYP ZKOUŠKY
čl. V.1
Tato lovecká zkouška stavěcích psů spojuje jak práci v poli, tak práci ve vodě. Práce
musí odpovídat skutečnému lovu drobné zvěře. Pokud to podmínky umožňují, měl by být před psem
střelen jeden kus v poli a jeden na vodě.
čl. V.2
Během práce v poli je pes zkoušen z práce před výstřelem a po výstřelu. Před
výstřelem musí pes hledat a vystavit tak, aby umožnil ulovení zvěře, nerozhoduje, zda pernaté či
srstnaté. Po výstřelu musí dohledat a přinést ulovenou, eventuálně postřelenou zvěř.
čl. V.3
Během práce ve vodě je pes zkoušen z práce před výstřelem a po něm. Před výstřelem
musí sledovat stopu kachny, která je vysazena do břehového porostu, tuto musí nalézt a energicky
sledovat až do okamžiku, kdy rozhodčí dá pokyn oficiálnímu střelci k jejímu ulovení. Po jejím
ulovení ji musí přinést z hluboké vody. Pokud státní legislativa tento způsob zkoušky neumožňuje,
národní kynologická organizace navrhne jiný způsob přezkoušení.
TERÉN:
čl. V.4
Pro polní práci jsou vyhovující všechny lovecké terény s dostatečným zazvěřením
drobnou zvěří.
čl. V.5
Pro práci s divokou kachnou na vodě je nezbytné mít k dispozici vodní plochu
s rákosovým porostem nejméně 3 metry širokým o ploše nejméně 2500 m2. Vodní plocha musí být
tak hluboká, aby umožnila psovi plavat.
ZVĚŘ:
čl. V.6
Polní práce se zkouší na veškeré drobné srstnaté nebo pernaté zvěři. Je formálně
zakázáno vypouštět zvěř do terénu před zkouškou.
čl. V.7
Vodní práce se zkouší přednostně na divokých kachnách, nebo, v případě nezbytnosti,
na kachnách domácích, které jsou zbarvené stejně jako kachny divoké.
POSUZOVÁNÍ:
čl. V.8
Psi jsou zkoušeni jednotlivě s výjimkou eventuální baráže.
čl. V.9
Psi jsou hodnoceni body, podle tabulky uvedené v pravidlech této zkoušky.
17
KLASIFIKACE:
čl. V.10
Pes, který nevystavil v poli žádnou drobnou zvěř, ani pernatou, ani srstnatou, nemůže
být klasifikován.
čl. V.11
Pes, který nepřinesl drobnou zvěř v poli, nemůže být klasifikován. Pokud pes nemá
příležitost přinést zvěř střelenou během svého běhu, bude z přinášení vyzkoušen po jeho ukončení.
Bude mu pohozena zvěř, nepříliš dlouho zhaslá.
čl. V.12
Klasifikován nemůže být ani pes, který nenašel a nepřinesl kachnu z hluboké vody.
čl. V.13
Vyloučeni musí být tito psi:
Psi kousaví
Psi nadopovaní
Pes, který se dostane z vlivu vůdce, včetně štvaní zvěře
Pes bázlivý po výstřelu
Pes, který odmítl přinést zvěř
Pes, který zjevně poškodil zvěř tvrdým stiskem /mačká/
Pes, který odmítl jít do vody
HOMOLOGACE TĚCHTO PRAVIDEL:
čl. V.14 Národní kynologická organizace je povinna předložit FCI - Komisi pro kontinentální ohaře
– k homologaci pravidla zkoušky, jak jsou stanovena v jejich zemi. Jestliže tato komise uzná, že
předložená pravidla odpovídají výše uvedeným článkům 1 a 5, tato zkouška bude zveřejněna
v seznamu „Zkoušky homologované FCI“ na konci této kapitoly. Všechny modifikace výše uvedené
zkoušky musí být dány na vědomí „Komisi pro kontinentální ohaře FCI“. Tato komise je oprávněna
modifikaci uznat nebo ji odmítnout.
V České republice není doposud žádná zkouška tohoto typu homologována.
Seznam homologovaných zkoušek v jiných členských zemích FCI:
1. Země: Německo
Název zkoušky: Dr. Kleemann-Zuchtausleseprüfung des Deutsch Kurzhaar Verbandes
Datum: 21. 03. 1998
Poslední modifikace: Bez modifikace
2. Země: Německo
Název zkoušky: Internationale Kurzhaar-Prüfung des Deutsch Kurzhaar Verbandes
Datum: 21. 03. 1998
3. Země: Německo
Název zkoušky: Alterzuchtprüfung des Deutsch Kurzhaar Verbandes
Datum: 18. 03. 1989
18
4. Země: Německo
Název zkoušky: Hegewald-Prüfung des Vereins Deutch Drahthaar
datum:
5. Země: Německo
Název zkoušky: Verbands-Herbstzuchtprüfung des Jagdgebrauchshundverbandes
datum: 20. 03. 1994
6. Země: Francie
Název zkoušky: Brevet International de Chasse Pratique de la Société Centrale Canine
Datum: 1995
VI. ÉPREUVE DE CHASSE POLYVALENTE / LOVECKÁ VŠESTRANNÁ
ZKOUŠKA
č.j. 6256/2015-MZE-16233
TYP ZKOUŠKY
čl. VI.1
Tato lovecká zkouška pro kontinentální ohaře zahrnuje práci všestranného psa
v nejširším smyslu slova: práci v poli, práci ve vodě, práci v lese, dohledávku a přinášení lišky a
dosled spárkaté zvěře po pobarvené stopě. Práce musí činit dojem skutečného lovu. Pokud je to
možné, měl by být před každým psem střelen jeden kus zvěře v poli a jeden kus zvěře ve vodě.
čl. VI.2
Během práce v poli je pes hodnocen v práci před výstřelem i po výstřelu. Před
výstřelem pes musí hledat a vystavit drobnou zvěř a umožnit její ulovení, ať už pernaté nebo srstnaté.
Po výstřelu musí dohledat a přinést zvěř zhaslou nebo postřelenou.
čl. VI.3
Při práci ve vodě je pes hodnocen v práci před výstřelem i po výstřelu. Před výstřelem
musí vzít a sledovat stopu kachny, která je vysazena do břehového porostu, tuto musí nalézt a
energicky sledovat až do okamžiku, kdy rozhodčí dá pokyn oficiálnímu střelci k jejímu ulovení. Po
jejím ulovení ji musí přinést z hluboké vody. Pokud státní legislativa tento způsob zkoušky
neumožňuje, národní kynologická organizace navrhne jiný způsob přezkoušení.
čl. VI.4
Při dohledávce a přinášení lišky je pes hodnocen v práci po výstřelu. Musí dohledat
lišku, která je mimo dohled vůdce a tuto přinést bez jakéhokoli nátlaku ze strany vůdce.
čl. VI.5
Během dosledu spárkaté zvěře po pobarvené stopě je pes hodnocen v práci po
výstřelu. Musí vzít pobarvenou stopu, tuto sledovat a nalézt kus spárkaté zvěře. Pobarvená stopa
musí mít délku minimálně 400 m, musí být starší jak dvě hodiny a vyznačena s použitím 25 ml barvy
na 100 m.
19
TERÉN
čl. VI.6
Polní práce je zkoušena v obvyklých loveckých terén s dostatečným zazvěřením
drobnou zvěří.
čl. VI.7
Pro práci s divokou kachnou na vodě je nezbytné mít k dispozici vodní plochu
s rákosovým porostem nejméně 3 metry širokým o ploše nejméně 2500 m2. Vodní plocha musí být
tak hluboká, aby umožnila psovi plavat.
čl. VI.8
Pro lesní práci jsou vyhovující všechny druhy lesa, pokud jsou dostatečně rozsáhlé a
zazvěřené spárkatou zvěří.
ZVĚŘ
čl. VI.9
Polní práce je zkoušena na veškeré drobné zvěři, srstnaté i pernaté. Je zakázáno
vypouštět zvěř do terénu během zkoušky.
čl. VI.10
Vodní práce se zkouší přednostně na divokých kachnách, nebo, v případě nezbytnosti,
na kachnách domácích, které jsou zbarvené stejně jako kachny divoké.
čl. VI.11
Dohledávka a přinášení lišky se zkouší na čerstvé dospělé lišce anebo vycpané kožce
stejně těžké, čerstvě stažené.
čl. VI.12
Dosled spárkaté zvěře se zkouší s použitím barvy srnčí anebo vysoké zvěře.
POSUZOVÁNÍ
čl. VI.13
Psi se zkouší jednotlivě s výjimkou eventuální baráže.
čl. VI.14
Psi jsou hodnoceni body podle tabulky, která je součástí pravidel zkoušky.
KLASIFIKACE
čl. VI.15
Žádné ocenění nemůže získat pes, který nevystavil v poli žádnou drobnou zvěř, ani
srstnatou, ani pernatou.
čl. VI.16
Žádné ocenění nemůže získat pes, který nepřinesl drobnou zvěř. Pokud pes neměl
příležitost donést zvěř během práce v poli, přistoupí se, nejlépe hned po ukončení jeho běhu,
k přinášení za studena na pernaté zvěři, již nějakou chvíli zhaslé.
čl. VI.17
Žádné ocenění nemůže získat pes, který nenašel a nepřinesl kachnu z hluboké vody.
čl. VI.18
Žádné ocenění nemůže získat pes, který nenašel a nepřinesl lišku.
čl. VI.19
stopy.
Žádné ocenění nemůže získat pes, který nenašel kus spárkaté na konci pobarvené
čl. VI.20
Vyloučeni budou:
Psi kousaví
Psi nadopovaní
20
Pes, který se dostane z vlivu vůdce, včetně štvaní zvěře
Pes bázlivý po výstřelu
Pes, který odmítl přinést zvěř
Pes, který zjevně poškodil zvěř tvrdým stiskem /mačká/
Pes, který odmítl jít do vody
HOMOLOGACE TĚCHTO PRAVIDEL:
čl. VI.21
Národní kynologická organizace je povinna předložit FCI - Komisi pro kontinentální
ohaře – k homologaci pravidla zkoušky, jak jsou stanovena v jejich zemi. Jestliže tato komise uzná,
že předložená pravidla odpovídají výše uvedeným článkům 1 a 6, tato zkouška bude zveřejněna
v seznamu „Zkoušky homologované FCI“ na konci této kapitoly. Všechny modifikace výše uvedené
zkoušky musí být dány na vědomí „Komisi pro kontinentální ohaře FCI“. Tato komise je oprávněna
modifikaci uznat nebo ji odmítnout.
SEZNAM FCI HOMOLOGOVANÝCH ZKOUŠEK
čl. VI.22
Níže uvedené zkoušky jsou uznány FCI jako zkoušky všestranné. FCI může, na žádost
řídící národní kynologické organizace přijmout patronát nad těmito zkouškami a dotovat je titulem
CACIT. Jakmile jsou zkoušky dotovány CACITEM, musí být přísně dodržována stanovená pravidla,
především bod 1 a 6.
Homologovanou zkouškou pro zadávání titulu CACIT je v České republice zkouška, konaná
dle pravidel:
Země:
ČR
Název zkoušky:
Zkušební řád pro zkoušky ohařů
Všestranné zkoušky ohařů
Datum:
14. 6. 1996
Další homologované zkoušky:
Země: Německo
Název zkoušky: Verbandsgebrauchsprüfung des Jagdgebrauchshunverbandes
Datum: 01. 04. 2000
VII.
PRAVIDLA PRO PŘIZNÁNÍ MEZINÁRODNÍHO ŠAMPIONÁTU PRÁCE
čl. VII.1
V kategorii kontinentálních ohařů existují dva typy Mezinárodního šampionátu práce,
a to typ „Field Trial“ a typ „Lovecká zkouška“.
čl. VII.2
Pro přiznání titulu Mezinárodní šampion práce „Field Trial“ musí pes získat:
21
od věku minimálně 15 měsíců 2x CACIT nebo CACIT a 2x Res.CACIT, obdržené na dvou
různých FT, organizovaných dvěma různými národními kynologickými organizacemi a od
dvou různých rozhodčích.
Jestliže všechna ocenění jsou získána na Field Trial, kde se nezkouší přinášení, musí navíc
obdržet ocenění nejméně VD , nebo v zemích, kde se tato klasifikace nepoužívá, nejméně
II.cenu na FT pod patronací FCI ´, při nichž je přinášení povinné.
Ve věku nejméně 15 měsíců na mezinárodní výstavě pod patronací FCI, bez ohledu na počet
vystavovaných psů, ve třídě otevřené nebo pracovní ocenění VD nebo v zemích, kde se tato
klasifikace nepoužívá, II.cenu.
čl. VII.3
Pro přiznání titulu Mezinárodní šampion práce „lovecká zkouška“ musí pes získat:
od věku minimálně 15 měsíců 2x CACIT nebo CACIT a 2x Res.CACIT, obdržené na dvou
různých loveckých zkouškách, organizovaných dvěma různými národními kynologickými
organizacemi a od dvou různých rozhodčích.
Jestliže jsou všechna ocenění získána na zkoušce „pole-voda“, musí pes navíc obdržet
nejméně ocenění VD, nebo II. cenu v zemích, kde se tato klasifikace nepoužívá, na
všestranné zkoušce pod patronací FCI.
Ve věku nejméně 15 měsíců na mezinárodní výstavě pod patronací FCI, bez ohledu na počet
vystavovaných psů, ve třídě otevřené nebo pracovní ocenění VD nebo v zemích, kde se tato
klasifikace nepoužívá, II. cenu.
čl. VII.4
Jestliže je pes, navržený na CACIT je již Mezinárodním šampionem práce, bude tento
titul přiznán psovi s návrhem Res.CACIT a nikoli jemu.
čl. VII.5
Pro homologaci navrženého titulu CACIT /ft) nebo CACIT (l.z.) předá majitel žádost
na FCI prostřednictvím svojí národní kynologické organizace, mající požadované výsledky.
VIII. PRAVIDLA JARNÍHO EVROPSKÉHO POHÁRU
čl. VIII.1
KONSTITUCE /USTAVENÍ/
1/ Soutěž, jež byla ustanovena v roce 1985 Komisí pro kontinentální ohaře FCI jako Mezinárodní
FT jarního typu /na koroptve!/ pod názvem Jarní pohár kontinentálních ohařů a je pořádána jako
soutěž národních družstev. Soutěž je otevřená pro národní družstva členských států FCI a může se
účastnit i družstvo z nečlenské organizace v případě, že získá od FCI zvláštní souhlas.
2/ Tento Jarní pohár se koná každoročně střídavě v jednotlivých členských zemích.
22
čl. VII.2
CÍL
Cílem Evropského poháru je výběr psů, kteří loví co nejúčinněji ve stylu plemene a způsobem
odpovídajícím jeho pracovnímu standardu. Tento výběr je uskutečňován na základě srovnávání
výkonu jednotlivých psů při jarním FT, který se zkouší výhradně na koroptvích, a to z jedné strany
výběrem nejlepších psů z jednotlivých soutěžících družstev a na druhé straně z pohledu kvalit a
schopností jednotlivých plemen kontinentálních ohařů, což přispívá k selekci těch nejlepších
plemeníků v jednotlivých plemenech a rovněž podněcuje zájem obdivovatelů o tyto špičkové psy.
čl. VIII.3
TYP SOUTĚŽE
1. Evropský pohár je jarní Field Trial.
2. CACT a CACIT budou udělovány prostřednictvím příslušné národní kynologické organizace,
řídící kynologii ve státě, jež soutěž pořádá /organizuje/.
3. Evropský pohár se běží jednotlivě /solo/ v průběhu jednoho dne, s výjimkou zásahu vyšší
moci.
4. Evropský pohár se zkouší pouze na koroptví zvěři, a to buď na koroptvi polní, nebo na
orebici. Nicméně mohou být brány v úvahu dobré body i na jiné zvěři, ne však chyby,
s výjimkou štvaní. Pes ovšem nemůže být klasifikován, pokud neudělá aspoň jeden platný
bod na koroptví zvěři.
5. Eventuální baráž se koná v páru /couple/.
čl. VIII.4
ORGANIZACE
Komise FCI pro kontinentální ohaře :
1. ustanoví /určí/ nejméně jeden rok dopředu stát, který dostane důvěru zorganizovat Evropský
pohár
2. určí presidenta/y/ porot/y/ a také stanoví, které země postaví další dva rozhodčí – členy porot.
3. ustanoví výši startovného na další rok
4. zajistí veškeré nezbytné potřeby k řádnému průběhu soutěže.
Národní kynologická organizace:
1. stanoví a oznámí před datem 1. listopadu pevné datum konání Evropského poháru pro
následující rok
2. vypracuje propozice soutěže, pozvánky a další nezbytné formality, týkající se organizace
Evropského poháru.
23
čl. VIII.5
SLOŽENÍ NÁRODNÍCH DRUŽSTEV
1.
Každou zemi může reprezentovat pouze jedno družstvo, složené minimálně ze dvou a
maximálně ze čtyř psů. Soutěžit mohou pouze psi zapsaní v plemenných knihách nebo v jejich
přílohách vedených v členských státech FCI nebo v státech smluvních partnerů FCI, anebo psi
zapsaní v plemenných knihách nebo jejich přílohách států, jež nejsou členy FCI, ale s nimiž má FCI
podepsanou dohodu o vzájemném uznávání plemenných knih /AKC, KC,CKC/.
2.
Může být zapsán jeden náhradník za předpokladu, že byl předem nahlášen podle ustanovení
předešlých pravidel.
3.
Každý stát rozhoduje svobodně o složení svého družstva. Družstva musí vždy odpovídat
následujícím požadavkům:
Majitel:
Musí být občanem země, za niž jeho pes/fena startuje, anebo musí mít nejméně 12 měsíců trvalé
bydliště v zemi, kterou jeho pes/fena reprezentuje.
Pokud má dvojí státní příslušnost, může se sám rozhodnout, kterou zemi chce reprezentovat.
V případě problémů musí definitivně rozhodnout Ústřední výbor FCI.
Pes
Musí být zapsaný nejméně 12 měsíců v plemenné knize aneb v její příloze té země, kterou
reprezentuje. Každý pes může reprezentovat pouze jediný stát.
Vůdce:
Jeho národnost není důležitá, stejně jako může vést libovolný počet psů, ale nesmí reprezentovat více
jak jeden stát.
4.
Aby byly státy povzbuzovány k výběru co největšího počtu různých plemen do jejich
reprezentačních družstev, pro ty, které to nejlépe splní je připraven bonus k výslednému počtu
získaných bodů.
a) zemi, která bude mít v reprezentačním družstvu čtyři různá plemena /náhradníka v to nepočítaje/,
budou ve výsledné klasifikaci družstev připočítány 4 body.
b) zemi, která bude mít v reprezentačním družstvu tři různá plemena /náhradníka v to nepočítaje/,
budou ve výsledné klasifikaci družstev připočítány 2 body.
c) definice plemene pro tento účel: samostatné plemeno je definováno tím, že je mu udělován
separátně CACIB na mezinárodní výstavě.
5.
Soutěž je otevřena jak amatérům, tak profesionálům.
6. Družstva, startující na Evropském poháru, jsou reprezentována vedoucím družstva, který je
vybaven akreditačním pověřením své kynologické organizace. Jeho rolí je řízení družstva během
celé soutěže. Jeho jméno bude uvedeno v programu /katalogu/ soutěže.
7. Vedoucí družstev mohou nahradit kteréhokoliv člena družstva do posledního okamžiku nahradit
náhradníkem.
24
čl. VIII.6
PŘIHLÁŠKY
1.
Přesné složení družstev včetně náhradníka musí být známo pořádající zemi nejpozději 48
hodin před započetím Evropského poháru.
2.
Žádná přihláška ani žádná změna nebude akceptována po výše stanoveném termínu.
3.
Přihlášky na Evropský pohár musí být vypsány na volném listu papíru. Platné budou pouze
v tom případě, jestliže obsahují:
a) jméno, plemeno, pohlaví a věk psa, zkratku plemenné knihy s číslem zápisu, tetovacím číslem a
číslem pracovního průkazu /carnet de travail/
b) jméno otce a matky psa
c) jméno a adresu chovatele, majitele a vůdce psa, které budou uvedeny v katalogu
čl. VIII.7
ÚHRADA PŘIHLÁŠEK
Výše registračních poplatků pro startující psy je stanovována každoročně Komisí pro kontinentální
ohaře FCI. Jejich výši může změnit pořádající organizace před započetím soutěže.
čl. VIII.8
1.
ROZDĚLENÍ PSŮ
Připouští se maximálně 14 psů na sérii /skupinu/.
2.
Pro stanovení počtu sérií /skupin/ počet psů ve skupině má být co nejbližší číslu 14.
Takže platí:
a) méně než 15 psů je jedna série
b) více než 14 a méně než 29 jsou dvě série
c) více než 28 a méně než 43 jsou 3 série
atd.
3. Organizátorská země dohlédne na to, aby psi z jednotlivých družstev byli rozděleni rovnoměrně
do jednotlivých skupin
3. Losování, sloužící ke stanovení pořadí psů v jednotlivých skupinách, probíhá v předvečer
soutěže.
čl. VIII.9
ROZHODČÍ
1. Porota se skládá ze tří rozhodčích na jednu skupinu. Prezident/i/ porot/y/ bude/ou/ zodpovědní
za úspěch či neúspěch soutěže. Jejich výběr provádí každoročně Komise pro kontinentální ohaře
FCI. Tento/tito/ již stanovený prezident/i/ pak vybere své dva poboční rozhodčí, příslušné do
různých států, vybrané každoročně Komisí. Komise sleduje, aby všechny země, účastnící se soutěže,
měly mezi rozhodčími své zastoupení.
2.
Každá ze zúčastněných zemí musí předložit Komisi seznam rozhodčích, kteří jsou zkušení
v posuzování jarních trialových soutěží a kontinentálních ohařů různých plemen. Z tohoto seznamu
budou následně vybráni rozhodčí.
25
3. Z principu nebudou určováni /jmenováni/ rozhodčí z pořadatelské země.
4.
Jestliže se bude konat baráž, buď v případě rovnosti bodů o CACIT, anebo mezi jedinci
s oceněním „výborný“, pokud nebyl během soutěže zadán CACT, baráž bude hodnocena bez ohledu
na národnost startujících konkurentů, poroto, jejíž předseda byl určen předem, byl vybrán mezi
předsedy jednotlivých porot. On vybere další dva členy poroty pro baráž mezi rozhodčími, z nichž
každý musí pocházet z jiné, v soutěži účastné země.
5. Úhrada cestovních výloh na jednotlivé rozhodčí jde k tíži organizace, která jej vyslala. Náklady
na jejich ubytování a stravování jdou k tíži organizátorovi akce.
čl. VIII.10
1.
HODNOCENÍ
Proti udělenému ocenění není odvolání.
2. Budou aplikována Oficiální pravidla pro mezinárodní Field Trial a mezinárodní lovecké zkoušky
pro kontinentální ohaře v platném znění.
čl. VIII.11
KLASIFIKACE
1. Známky, přidělené jednotlivým psům, jsou základem jejich individuálního hodnocení, z něhož
vychází hodnocení družstev /viz níže/.
2.
3.
4.
5.
CACT a CACIT……………………….………. 12 bodů
CACT a R.CACIT ………………………….…. 11 bodů
CACT ……………………………………….…. 10 bodů
R.CACT …………………………………………. 9 bodů
Excellent /výb./ bez ohledu na pořadí …………. 8 bodů
Tres bon /v.d./ bez ohledu na pořadí …………….. 5 bodů
Bon /dobrý/ bez ohledu na pořadí ……………….. 2 body
Známky nejsou kumulovatelné.
Stát, který se účastní Field Trial se čtyřmi psy různých plemen, obdrží bonus 4 body
Stát, který se účastní se třemi různými plemeny, obdrží bonus 2 body
Aby mohl stát figurovat v konečném pořadí, musí mít nezbytně hodnocené aspoň dva psy
s bodovým ziskem minimálně 9 bodů
Pokud dosáhnou dva státy shodného počtu bodů, bude pro určení pořadí rozhodující, který má
psa s lepší výslednou klasifikací.
čl. VIII.12
CENY
1. Pohár pro vítězné družstvo, stejně jako ostatní ceny a upomínkové předměty hradí a zajišťuje
pořadatel.
2. Pohár pro vítěze v soutěži jednotlivců, putovní pohár, propůjčuje Komise za předpokladu, že vítěz
docílil hodnocení nejméně „excellent“ /výborně/.
26
čl. VIII.13
PROTESTY
V případě protestu případnou rozepři řeší přímo v poli člen Komise, na zkoušce přítomný.
IX. PRAVIDLA MISTROVSTVÍ SVĚTA V PRAKTICKÉM LOVU PRO OHAŘE
(KONTINETÁLNÍ I BRITŠTÍ OHAŘI)
č.j. 6256/2015-MZE-16233
čl. IX.1
V roce 1978 se organizační výbor, složený ze zástupců zemí, účastnících se soutěží
založil Mistrovství světa v praktickém lovu s ohaři. V roce 1999 byl název soutěže změněn. Toto
mistrovství je doposud každoročně organizováno s velkým úspěchem. Tento šampionát si vytvořil
výbornou reputaci mezi milovníky psů.
čl. IX.2
FCI zastřešuje toto mistrovství od 1.4.2004. Tato zkouška se koná každoročně
v některé z účastnických zemí. Účastní se jí reprezentační družstva členských zemí FCI.
čl. IX.3
Cílem Mistrovství světa v praktickém lovu pro ohaře je propagovat správné použití
stavěcích psů /ohařů/ lovci, zvýrazněné významem mezinárodní soutěže vysoké úrovně, jeho
užitečnosti při lovu a také umožňuje setkání při této velké soutěži.
OBECNÁ USTANOVENÍ
čl. IX.4
Obecná ustanovení pro tuto zkoušku jsou převzata z pravidel pro FT pro britské ohaře
a pravidel pro FT pro kontinentální ohaře a jsou plně aplikována s výjimkou jistých specifických
klauzulí, uvedených v těchto pravidlech.
POPIS SOUTĚŽE
čl. IX.5
Mistrovství světa v praktickém lovu pro ohaře jsou dva mezinárodní Field Trials
/podzimní/. Zkouška se běží v párech.
čl. IX.6
Field Trials obsahuje jak práci v poli, tak práci ve vodě. Práce musí působit dojmem
skutečného lovu /individuální lov/. Pokud to podmínky umožní, střelí se v poli jeden kus zvěře. Pes
je hodnocen za výkon před výstřelem i po něm.
Před výstřelem musí pes hledat a vystavovat. Po
výstřelu musí dohledat a přinést zhaslý nebo postřelený kus zvěře.
čl. IX.7
Obecná ustanovení Podzimního FT – lovecké hledání a lov zvěře, jež obsahují
pravidla pro Field Trials britských ohařů a oficiální pravidla pro Field Trials a mezinárodní lovecké
zkoušky kontinentálních ohařů jsou plně aplikována s výjimkou jistých specifických klauzulí,
uvedených v těchto pravidlech.
ORGANIZACE
čl. IX.8
Organizační výbor byl ustaven proto, aby dohlížel na organizaci mistrovství. Tento
výbor má veškeré pravomoci k zajištění dobrého průběhu mistrovství a je oprávněn navrhnout
změny v případě, že není možné plně dodržet tato pravidla.
27
čl. IX.9
Organizační výbor sestává z oficiálních zástupců, jmenovaných jednotlivými
účastnickými státy mistrovství. Tento výbor si volí svého předsedu a tajemníka a schází se nejméně
jednou ročně na základě pozvání předsedy. Každý oficiální zástupce disponuje jedním hlasem.
Usnesení jsou přijata prostou většinou. Cestovní náklady a náklady na ubytování jdou k tíži země,
kterou zástupce reprezentuje.
čl. IX.10
Organizační výbor určí nejméně s ročním předstihem stát, jemuž bude dána důvěra
k zorganizování Mistrovství světa v praktickém lovu pro ohaře.
čl. IX.11
Organizační výbor svěří organizaci Mistrovství světa v praktickém lovu pro ohaře
národní kynologické organizaci členského státu FCI, nebo specializovanému chovatelskému klubu,
který je členem národní kynologické organizace anebo národní lovecké federaci. V každém případě
musí být patronát FCI a CACIT vyžádán národní kynologickou organizací pořadatelské země.
SLOŽENÍ NÁRODNÍCH DRUŽSTEV
čl. IX.12
Každý stát může reprezentovat jedno družstvo britských ohařů a/nebo jedno družstvo
kontinentálních ohařů. Každé družstvo je složeno minimálně ze dvou a maximálně ze 4 psů. Každá
země může mít také jednoho náhradníka, v případě že byl řádně předem nahlášen v souladu s těmito
pravidly.
čl. IX.13
Soutěžit mohou pouze psi zapsaní v plemenných knihách nebo v jejich přílohách
vedených v členských státech FCI nebo v státech smluvních partnerů FCI, anebo psi zapsaní
v plemenných knihách nebo jejich přílohách států, jež nejsou členy FCI, ale s nimiž má FCI
podepsanou dohodu o vzájemném uznávání plemenných knih /AKC, KC,CKC/.
Majitel:
Musí být občanem země, za niž jeho pes/fena startuje, anebo musí mít nejméně 12 měsíců trvalé
bydliště v zemi, kterou jeho pes/fena reprezentuje.
Pokud má dvojí státní příslušnost, může se sám rozhodnout, kterou zemi chce reprezentovat.
V případě problémů musí definitivně rozhodnout Ústřední výbor FCI.
Pes
Musí být zapsaný nejméně 12 měsíců v plemenné knize aneb v její příloze té země, kterou
reprezentuje.
Vůdce:
Jeho národnost není důležitá. Smí reprezentovat jen jeden stát a mí vést maximálně 4 psy.
čl. IX.14
Soutěž je otevřená všem soutěžícím.
čl. IX.15
Jednotlivá družstva budou reprezentována vedoucím družstva, který bude jmenován
národní kynologickou organizací, která družstvo vyslala.
PŘIHLÁŠKY
čl. IX.16
Přesné složení družstev, včetně náhradníka musí obdržet pořadatelská organizace
nejpozději tři dny před zahájením mistrovství.
28
čl. IX.17
Přihlášky budou platné pouze s následujícími údaji:
a) jméno, plemeno, pohlaví, datum narození psa, zkratku plemenné knihy a číslo zápisu,
identifikační číslo /tetování/ a rovněž i odkaz na Carnet de travail /pracovní průkaz/. Všechny
tyto informace musí být uvedeny v katalogu.
b) Jméno, a adresu chovatele, majitele i vůdce; také tyto údaje budou zveřejněny v katalogu.
ÚHRADA PŘIHLÁŠEK
čl. IX.18
Výše startovného je stanovována každoročně Organizačním výborem. Tato suma je
hrazena pořádající organizaci před započetím mistrovství.
ROZDĚLENÍ PSŮ
čl. IX.19
Losování k určení jednotlivých dvojic a pořadí v jednotlivých sériích /skupinách/ bude
prováděno v předvečer každého soutěžního dne, na večírku. Losování proběhne pod dozorem
tajemníka Organizačního výboru.
čl. IX.20
Jeden vůdce smí vést psy pouze v jedné sérii /skupině/ jedné ze dvou soutěží.
ROZHODČÍ
čl. IX.21
Poroty každé ze skupin, stejně jako pro eventuální baráž, sestávají ze tří rozhodčích
různé národnosti, z nichž jeden bude mít funkci předsedy.
čl. IX.22
Sestavení jednotlivých porot proběhne pod dozorem Organizačního výboru. Ten také
zaručí, že předsedové jednotlivých porot budou rozdílné národnosti.
čl. IX.23
Úhrada cestovních výloh jednotlivých rozhodčích jde k tíži organizace, která jej
vyslala. Náklady na jejich ubytování a stravování jdou k tíži organizátorovi akce.
ZVĚŘ
čl. IX.24
Soutěž se koná na pernaté zvěři, která se obvykle loví po vystavení psy. Lze ovšem
počítat i dobré body na každé jiné zvěři, nikoli však chyby, s výjimkou štvaní. Pes nemůže být
hodnocen, pokud neudělal alespoň jeden platný bod na pernaté zvěři, která se obvykle loví s ohaři.
Druh zvěře /respektované pro soutěž/ může být omezen v návaznosti na rozhodnutí Organizačního
výboru. Toto omezení musí být oznámeno Organizačním výborem před zahájením soutěže.
čl. IX.25
Rozhodčí musí nechat pracovat každou dvojici po dobu 15 minut, a to i v případě,
když jeden ze soutěžících udělá vylučující chybu. V takovém případě bude čas věnován psovi, který
chyboval, jako pocta, o čemž předseda poroty bude předem informovat vedoucího vyloučeného psa.
Avšak každý pes, který je nedostatečný v pohybu nebo hledání, tísní nebo obtěžuje partnera
soustavným proháněním, planým vystavováním anebo odmítnutím přiznávky, bude zastaven.
čl. IX.26
Žádné ocenění nebude přiznáno psovi, který neudělá bod na pernaté zvěři, jakou
stanovuje článek 24 a který nepřinese zvěř. Pokud pes nemá možnost přinést zvěř střelenou během
29
své práce, přistoupí se, nejlépe ihned po dokončení akce, nebo později ke konci jeho běhu,
k přinášení pernaté zvěře „za studena“.
čl. IX.27
Pes, který vědomě nechá jednou uletět pernatou zvěř /podle bodu 24/, o které věděl,
bude vyloučen /eliminé/ stejně jako pes, který 2x takovou zvěř přejde, anebo ji 2x vyrazí. Pes, který
takovou zvěř jedenkrát vyrazí, aniž by měl omluvu, nemůže obdržet lepší hodnocení než „tres bon“
/velmi dobře/.
čl. IX.27
Zkouška přinášení z vody je povinná pro všechny klasifikované psy. Provádí se
s mrtvou kachnou na hluboké vodě. Pes, který odmítne kachnu z vody přinést, nemůže dostat lepší
ocenění, než „tres bon“.
CENY
čl. IX.29
Aby bylo možno stanovit pořadí pro udělení titulů, budou klasifikovaným psům
přiděleny body na základě jejich výsledků, dosažených po oba soutěžní dny podle níže uvedené
tabulky:
CACT a CACIT……………………….…….…. 12 bodů
CACT a R.CACIT ………………………….…. 11 bodů
CACT ……………………………………….…. 10 bodů
R.CACT …………………………………………. 9 bodů
1er Excellent /výb.1/ …………………….………. 8 bodů
Excellent /výb./ od druhého pořadí ………………7 bodů
Tres bon /v.d./ ……………………...……………..4 body
Bon /dobrý/ ……………………...………………..2 body
Známky nejsou kumulovatelné.
čl. IX.30
Pořadí družstev je stanoveno součtem bodů, které získali členové družstva za oba
soutěžní dny podle výše uvedené tabulky. Aby družstvo mohlo být hodnoceno, musí mít
klasifikovány nejméně dva psy.
čl. IX.31
Družstvo, které je klasifikováno na prvním místě je vyhlášeno „Družstvem mistrů
světa v praktickém lovu“ na příslušný rok. Družstvo, které se umístilo na druhém místě, je vyhlášeno
„Družstvem vicemistrů světa v praktickém lovu“ na příslušný rok.
čl. IX.32
V případě rovnosti bodů bude brán v potaz vyšší počet klasifikovaných psů
v příslušném družstvu.
čl. IX.33
Pořadí v individuální klasifikaci je stanoveno podle počtu bodů, získaných za dva
soutěžní dny podle výše uvedené tabulky. Aby byl klasifikován, musí pes obdržet přinejmenším
ocenění „výborný“. Navíc se musí zúčastnit obou soutěžních dní a musí uspět ve zkoušce přinášení
kachny z hluboké vody, které se zúčastní.
čl. IX.34
Pes, který se umístí na prvním místě, je vyhlášen „Mistrem světa v praktickém lovu“
na příslušný rok. Pes, který se umístí na druhém místě, je vyhlášen „Vicemistrem světa v praktickém
lovu“ na příslušný rok.
čl. IX.35
V případě rovnost bodů o vítězi rozhodne baráž.
PROTESTY
čl. IX.36
Proti hodnocení a rozhodnutí poroty není odvolání.
30
čl. IX.37
V případě eventuálního protestu tento bude řešen přímo členy Organizačního výboru,
přítomnými na mistrovství.
X. PRAVIDLA SPECIÁLNÍCH MISTROVSTVÍ JEDNOTLIVÝCH PLEMEN
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
čl. X.1
FCI může homologovat speciální mistrovství jednotlivých plemen, vytvořené
specializovanými asociacemi plemen, členy národní kynologické organizace země původu
příslušného plemene, členského subjektu FCI.
čl. X.2
Tato mistrovství mají za cíl výběr nejlepších psů, lovících co nejúčinněji v nejlepším
stylu příslušné rasy. Tato selekce se provádí srovnáváním během mezinárodních FT nebo
mezinárodních loveckých zkoušek, výkony nejlepších psů z jednotlivých zemí přispívají tak
zásadním způsobem k výběru nejlepších chovných jedinců pro zkvalitnění populace plemene i
k udržení zájmu milovníků o toto plemeno.
čl. X.3
Tato mistrovství jsou organizována střídavě jednotlivými specializovanými kluby pro
příslušné plemeno, zastřešenými národní kynologickou organizací, členem FCI.
čl. X.4
Tato mistrovství jsou pořádána jako soutěž družstev, reprezentujících specializované
kluby, členské subjekty národní kynologické organizace.
čl. X.5
Účast je limitována maximálním a minimálním počtem členů v družstvech,
reprezentujících jednotlivé specializované národní kluby.
POSUZOVÁNÍ
čl. X.6.
Proti ocenění a rozhodnutí poroty není odvolání.
čl.X.7 Budou použita pravidla pro mezinárodní FT kontinentálních ohařů a pro mezinárodní
zkoušky kontinentálních ohařů v platném znění.
HOMOLOGACE PRAVIDEL
čl. X.8
Specializované asociace jednotlivých plemen, které jsou členy národní kynologické
organizace země původu příslušného plemene, členského subjektu FCI, jsou vyzvány k předložení
znění těchto pravidel k homologaci FCI. Tato žádost musí být zaslána generální sekretariát FCI
k rukám Komise pro kontinentální ohaře FCI.
čl. X.9
Pokud Komise pro kontinentální ohaře FCI uzná, že tato pravidla splňují podmínky,
stanovené pro Field Trials nebo pro zkoušku praktického lovu, ustanovená v kapitole I, mimo
podmínek tam uvedených a dále ustanovení kapitol II; III; IV; V nebo VI těchto pravidel, toto
mistrovství bude vloženo do paragrafu „Seznam speciálních mistrovství jednotlivých plemen,
homologovaných FCI“ v této kapitole. Všechny změny, udělané v textu pravidel po homologaci
musí být předloženy Komisi pro kontinentální ohaře FCI. Tato komise svobodně rozhodne o tom,
zda udělí nebo odmítne homologaci.
31
SEZNAM SPECIÁLNÍCH MISTROVSTVÍ JEDNOTLIVÝCH PEMEN HOMOLOGOVANÝCH
F.C.I.
čl. X.10
Speciální mistrovství jednotlivých plemen, uvedená níže, jsou homologována FCI.
FCI může, na základě žádosti příslušné zastřešující národní organizace, která je členem FCI,
přijmout patronát nad touto soutěží a přiznat udělování titulu CACIT . Jakmile je soutěž dotována
CACITem, podmínky těchto pravidel musí být velmi přísně dodržovány.
1. Země:
Název soutěže:
Datum:
Poslední modifikace:
Německo
Jarní mistrovství světa Německých krátkosrstých ohařů
15. 02. 2004
Bez modifikace
2. Země:
Název soutěže:
Německo
Podzimní mistrovství světa Německých krátkosrstých
ohařů
15. 02. 2004
Bez modifikace
Datum:
Poslední modifikace:
32
Mezinárodní pravidla Field - Trials
Mezinárodní pravidla pro zkoušky
33
MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE (F.C.I.)
Sekretariát: Place Albert I 13, B 6530 Thuin, Belgie
I. Mezinárodní pravidla Field - Trials
A.
ORGANIZACE
Článek 1
Těchto soutěží se mohou účastnit pouze čistokrevní psi, zapsaní nebo schopní zápisu do plemenných
knih uznávaných F.C.I.
Článek 2
Zkoušek se zadáváním CACIT se mohou účastnit psi vyhovující článku 1.
Někdy může být účast na zkouškách ještě omezena buď na základě získaných titulů (ocenění, dříve
získaná), či je rezervovaná pro určité pohlaví, nebo je omezen počet startujících v závislosti na
rozsahu využitelného terénu. Počet startujících nesmí nikdy být nikdy omezen na nižší počet, než je
15 psů nebo 15 párů. Účastníci musí být přijati v tom pořadí, v němž přišly přihlášky, a za
podmínky, že:
a) tato omezení musí být předem oznámena v propozicích soutěže;
b) tyto soutěže s omezenou účastí nesmí v žádné zemi být ve větším počtu, než v poměru 1:3
vzhledem ke všem soutěžím s přiznáváním CACIT v příslušném roce;
Omezení je rovněž využíváno pro účast družstev na Pohárech a Mistrovstvích Evropy a Světa.
Článek 3
Tato pravidla musí být přísně dodržována, zvláště pokud se týká následujících bodů:
a) Pokud je soutěž rozdělena na více sérií (skupin), rozdělení psů do různých sérií určí
pořadatel, s přihlédnutím k tomu, že jeden vůdce nebude moci předvádět ve více jak 2
sériích (skupinách).
b) Háravé feny budou moci být předváděny pouze na konci série a společně, za podmínek,
které ráno vyhlásí pořadatel.
c) Uzávěrka přihlášek: žádná přihláška nebude přijata po uzávěrce.
d) Poplatek nebude vrácen, pokud nebude nahlášena neúčast účastníka do 5ti dnů před
konáním soutěže; to neplatí v případě hárání feny, zranění psa či nemoci, což bude
dosvědčeno při veterinární prohlídce ráno v den soutěže veterinárním nálezem, či
z důvodu nekonání z vyšší moci.
Článek 4
K soutěži nebudou připuštěni psi agresivní, psi podezřelí z přenosné nemoci, psi v majetku
diskvalifikovaných osob nebo patřící společnostem či klubům, které nejsou členy F.C.I. Soutěže se
nemohou účastnit feny od 30 dnů před porodem a do 6 týdnů po porodu.(vloženo na základě naší
legislativy
Článek 5
Soutěžící se musí stále nalézat, pod hrozbou vyloučení, připraveni splnit pokyny, které budou
vyhlašovány na místě setkávání a stále musí být k dispozici rozhodčím.
34
Článek 6
Pořádající organizace si vyhrazuje právo zrušit soutěž v případě zásahu vyšší moci. Vrátí část nebo
plnou výši poplatků.
Článek 7
Přiznání ocenění ze strany F.C.I. nebude uděleno, pokud na soutěži nebude startovat aspoň 6 psů.
Článek 8
Rozdělení psů do skupin provedou organizátoři, zatímco zformování párů a pořadí rozběhů ve
skupině bude určeno losováním.
Při párové soutěži, je-li počet psů lichý, rozhodčí určí psa, který poběží s posledním. Totéž platí i pro
všechny psy, jejichž vylosovaný partner udělá chybu.
Přesáhne-li počet 13 psů nebo 13 párů, organizace musí rozdělit soutěž na 2 série (skupiny). V
žádném případě nesmí být ve skupině více jak 15 psů nebo 15 párů, soutěž musí závazně proběhnout
v jednom jediném dni s výjimkou zásahu vyšší moci.
Článek 9
Všechny zkoušky běžící se v páru musí být posuzovány nejméně 2 kvalifikovanými rozhodčími, z
nichž jeden je uznaný F.C.I.
Při párovém jednání se musí porota roztáhnout v terénu tak, aby měla stále pod kontrolou akce obou
soutěžících.
Jakmile je konstatována vylučující chyba, musí o tom být neprodleně zpraven předseda poroty, který
rozhodne o přerušení běhu.
Na konci běhu každého páru se rozhodčí opět sejdou u předsedy a každý oznámí dobré body a
chyby, které viděl u dvou psů, kteří právě běželi.
B. POŘÁDKOVÁ PRAVIDLA
Článek 10
Co se týče pořádkových pravidel, jsou aplikována platná pravidla té které země, pokud nejsou v
rozporu s předpisy F.C.I.
C. PREZENTACE
Článek 11
Ani pes, ani psovod nesmí mít během předvádění donucovací či výcvikové pomůcky.
Článek 12
Vůdce psa se musí za všech okolností řídit pokyny rozhodčích; Hlasu nebo píšťalky smí používat jen
s největší ohleduplností, aby nepoškodil partnera.
Při párové soutěži se musí vůdci držet bok po boku vedle sebe.
Po vystavení, psovod musí vzít psa na vodítko a předvést ho k předsedovi poroty.
Článek 13
Na začátku každého běhu bude soutěžícím psům poskytnuta jedna volná minuta, v níž jsou dobré
body započítávány, chyby však nebudou vylučovat, ale porota je nicméně bude moci započítávat do
ocenění. Nevyužitá nebo ztracená příležitost v první minutě neopravňuje automaticky k druhému
běhu.
35
V případě změny terénu, je-li pes vzat na vodítko, bude čas zastaven až do dalšího vypuštění. Po
vypuštění, stejně jako v případě přivolání, vyražení zvěře během prvního křižování (pasu) pod
větrem, ať napravo či nalevo, není počítáno za chybu.
Článek 14
První běh musí, je-li to možné, být absolvován v dobrém větru a musí trvat minimálně 15 minut,
pokud se pes nedopustí vylučující chyby; v případě vylučující chyby nemůže být na soutěži
hodnocen.
Při soutěži párové, je-li jeden pes vyloučen před ukončením rozběhu, jeho soupeř doběhne svůj čas,
tak jak je to možné, po ukončení prvních rozběhů a před vyhlášením výsledků.
Článek 15
Rozhodčí mohou povolávat psy tolikrát a tak dlouho, jak je to pro posouzení nezbytné, nebo hodnotit
na základě jednoho běhu.
Je to v kompetenci rozhodčích.
Článek 16
Jakmile je ohlášen konec běhu, žádný bod ani chyba se již nezapočítává, s výjimkou případu, kdy se
pes vymkne z vlivu a nenechá se okamžitě psovodem uvázat.
Pak může pes být oceněn pouze C.Q.N, byl-li jeho výkon při rozběhu excelentní.
Článek 17
Rozhodčí se musí snažit zajistit, aby všichni psi měli stejné podmínky pro práci. Při hodnocení musí
brát v úvahu inteligenci, s níž pracují v různých podmínkách a v případě pochybností zhodnotí
situaci ve prospěch psa.
Článek 18
Nejméně při jednom vystavení každého psa se musí vystřelit při vzletu zvěře.
D.
KLASIFIKACE
Článek 19
Pes, který nezískal alespoň jeden bod na zvěři, uvedené v propozicích, nebude klasifikován;
a) v případě jarních soutěží, nebo soutěží letních, které jsou s nimi rovnocenné, pouze body
na divoké pernaté zvěři (koroptve nebo eventuelně bažanti a další zvěř, vyskytující se v té
které zemi) jsou započítávány do klasifikace.
b) při letních a podzimních soutěžích praktického lovu, které se konají v době lovecké
sezóny, tak jak je vyhlášena legislativou pořadatelské země, všechny body na zvěři, jež je
uvedena v propozicích, se započítávají, ovšem bod na srstnaté zvěři nedovoluje vyšší
ocenění než „výborně“. Na základě bodu na srstnaté nelze zadat tituly.
Základní bod tvoří naznačení zvěře, následované vystavením, eventuelním postoupením,
nehybností po vzletu zvěře a klidem po výstřelu (při zkouškách praktického lovu doplněné ještě
přinášením). Je zakončen až uvázáním psa psovodem na vodítko a předvedením před porotu. Bod
na pernaté nemůže být přiznán, pokud zvěř nevzlétne.
Pes musí postupovat s rozhodností a lehce před svým psovodem a jenom na jeho pokyn a
udržovat kontakt se zvěří. Rozhodčí jsou velmi přísní na psa, který postupuje obtížně, nebo
kterého musí psovod pobízet. Dlouhá postupování jsou tolerována v případě, že jsou energická a
36
průkazná. Odmítnutí postupování je vylučující. Postupování nesmí být zaměňováno s akcí psa,
který se spontánně přibližuje ke zvěři před příchodem psovoda, aby si udržel kontakt s jejím
pachem.
Článek 20
C.Q.N. bude přiznáno pouze psu výborných vrozených vloh, který absolvoval běh nejméně 10 minut
a předvedl pevné vystavení přítomné zvěře, ale dopustil se vylučující výcvikové chyby, nebo na
zkouškách praktického lovu odmítl přinesení kusu, střeleného při jeho vystavení nebo ve zkoušce
přinášení za studena.
Článek 21
Rozhodčí nezakládají svoje hodnocení pouze na poštu získaných bodů, ale především na kvalitě
tohoto bodu či bodů. Hodnotí zvláště pohyb psa, který musí být ve stylu, odpovídajícím rase, jeho
loveckou vášeň a loveckou účinnost, kvalitu nosu a styl naznačení zvěře, iniciativu a inteligenci při
jejím vyhledávání, rozhodnost při přibližování a opatrnost při postupování, poslušnost a výcvik.
Hledání musí být přiměřené možnostem plemene, typu zkoušky, krytině a terénu. Pes musí
prohledávat s inteligencí a systematičností přidělený terén. Musí být v každém okamžiku v rukou
vůdce, i když si zachovává nejvyšší iniciativu. Pohyb, typický pro rasu, musí být energický a
vytrvalý, pes nesmí během předvádění projevovat únavu.
Ve všech případech váhání poroty nad interpretací akce má pes mít zisk z těchto pochybností. (tzn.
že v případě nejasností se má rozhodnout ve prospěch psa). Po zakončení běhů všech psů porota
udělí klasifikaci a ocenění dle následující tabulky:
od
více jak
více jak
více jak
0
5
10
15
do
do
do
do
5
10
15
20
=
=
=
=
nedostatečně (nula)
dobře (B)
velmi dobře (T.B.)
výborně (EXC.)
Článek 22
Aby mohl obdržet CACIT, musí pes podat dokonalý výkon, bez jakékoli chyby.
V případě udělení více CACT v různých skupinách stejné soutěže, bude organizována baráž (rozběh)
na konci soutěžního dne, ve které rozhodčí rozhodnou o udělení CACIT. Při baráži bude preferováno
hledání a styl, typický pro plemeno; body a chyby se nepočítají, s výjimkou charakteristické
poslušnosti.
Aby byl pes hodnocen, nesmí udělat žádnou vylučující chybu.
Aby obdržel „výborně“, je nezbytná naprostá nehybnost při vyvstání (vzletu) zvěře.
Pes, který minul nebo nechal uletět jednou zvěř, uvedenou v propozicích, bez polehčující
okolnosti, nemůže být oceněn lépe než velmi dobře.
Článek 23
Důvodem k vyloučení jsou následující chyby:
1) Pes nedostatečný v pohybu, hledání nebo výcviku (podle typu zkoušky), nebo který nenasadí
plné tempo od okamžiku vypuštění.
2) Pes, který se vymkne z vlivu (neovladatelný), nebo jehož hledání jasně neodpovídá požadavku
zkoušky.
3) Pes, který na parkuru bezdůvodně štěká.
4) Pes, který v páru prokazatelně obtěžuje svého soupeře (prohání ho, vystavuje naprázdno).
37
5) Pes, který při párové soutěži nerespektuje spontánně vystavování svého soupeře ( spontánní
přiznávka). Při „praktickém lovu“ (FT-GT) je tichý pokyn k přiznávání tolerován.
6) Pes, který vyrazil pernatou zvěř, i když o ní předem věděl.
7) Pes, který vyrazil 2 x zvěř, uvedenou v propozicích, bez polehčujících okolností.
8) Pes, který 3 x pevně vystavil naprázdno v různých směrech.
9) Pes, který během hledání nebo po vystavení vyrazil za zvěří pernatou či srstnatou, aniž by se
vrátil na první povel.
10) Pes, který dává jasně najevo strach z výstřelu.
Navíc, v soutěžích praktického lovu:
11)
Pes, který nedohledá ulovenou zvěř, i když porota konstatovala její přítomnost v terénu.
12)
Pes, který jasně poškodí zvěř. (Tvrdý stisk)
13)
Pes, který odmítne přinesení teplé nebo studené zvěře, pochopitelně se musí jednat o zvěř,
která je uvedena v propozicích soutěže.
Článek 24.
Porota rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti je rozhodující hlas předsedy. Proti rozhodnutí
rozhodčích není odvolání.
Článek 25
Na konci soutěže musí předseda poroty vyhlásit a komentovat výsledky a předat klasifikaci psů, kteří
byli klasifikováni (Exc., TB., B.) pořadatelům, ještě před odjezdem rozhodčích.
Článek 26
Tato pravidla tvoří stanovené minimum pro každou členskou zemi F.C.I. Národní pravidla mohou
tato kriteria pouze zpřísňovat.
Změny byly přijaty Komisí pro britské stavěcí psy 29. 3. 1996 v Nivelles
Ratifikováno generálním zasedáním F.C.I.
Buenos Aires 27. - 28. 11. 1997
38
II. Mezinárodní pravidla pro zkoušky
Zkoušky dalekého hledání (dále jen „Grande Quete) kromě předpisů všeobecných, jež jsou
obsažený v mezinárodním zkušebním řádu pro Field - Trials pro britské stavěcí psy (solo - couples),
jsou rozšířeny ještě o následující speciální pravidla:
Článek 1
1) Účelem těchto zkoušek je především vyhledání elitních PLEMENÍKŮ, kteří vynikají svými
kvalitami nosu, stylu, pohybu, vytrvalosti, schopností přijmout nátlakový výcvik a uchovat si
jednou naučené a schopností plodit další trialery a špičkové lovecké psy.
Článek 2
Typické pro tyto zkoušky je následující: předvádění v párech, rychlost pohybu, rozsah (amplituda)
zabíraného prostoru při hledání, přiznávání.
Článek 3
Zkoušky se konají výhradně na koroptvích.
Článek 4
Pohyb, typický pro to které plemeno musí být rychlý, energický, vytrvalý, pes nesmí vykazovat
nejmenší známky únavy.
Článek 5
Hledání musí být prostorné a systematické. Pes musí prohledávat přidělený terén s inteligencí a
metodicky, se snahou nepřejít koroptev; v každém okamžiku musí zůstat ve vlivu vůdce, i když si
zároveň zachovává tu nejvyšší možnou iniciativu.
Článek 6
Aby mu mohlo být udělené ocenění výborně, musí pes na příkaz svého vůdce přirozeně postupovat
za zvěří, bez pobízení.
Článek 7
Pes musí respektovat nebo ještě lépe ignorovat srstnatou zvěř. Nevystavování (přejití nebo bezděčné
vyražení) jiné pernaté zvěře, než koroptve, není vylučující; avšak vědomé vyražení, pokud pes o
zvěři věděl, je vylučující.
Článek 8
Přiznávání je přísně vyžadováno, musí být spontánní, bez pomoci gestem, hlasem či píšťalkou, když
však je jednou jasně naznačeno, lze jej podpořit gestem. Je upřednostňováno, když vůdce
přiznávajícího psa uváže svého psa na vodítko až po ukončení akce jeho soupeře. Odmítnutí
charakteristického přiznávání je bez jakékoli výjimky vylučující.
39
Článek 9
Rozhodčí nesmí zapomenout, že pes, který, aniž by se bál, že udělá chybu a razantně prohledává
přidělený prostor, má mnohem vyšší hodnotu než ten, který se především snaží neudělat chyby, buď
proto, že nemá potřebné schopnosti, nebo že jej vůdce drží zkrátka. Rozhodčí musí především
vyhledávat „velké“ psy.
Článek 10
Při udělování ocenění rozhodčí berou v úvahu metodičnost a rozsah hledání, nos, způsob naznačení
přítomnosti zvěře, pevnost a jistotu vystavování, iniciativu a inteligenci umožňující nalezení zvěře,
opatrnost při přibližování a postupování za zvěří, ovladatelnost a konečně chování psa po vzletu
zvěře.
Článek 11
Každá zkouška Grande Quete musí být posuzována třemi rozhodčími, z nichž dva mají kvalifikaci
pro Grande Quete a jsou v seznamu F.C.I.
Předseda poroty se drží uprostřed mezi pravým a levým rozhodčím, kteří jsou od něj dostatečně
vzdáleni, aby jim neuniklo nic z chování psa na jejich straně, zvláště ve zvlněném terénu.
Jakmile konstatují vylučující chybu, musí o ní okamžitě zpravit předsedu, který rozhodne o
přerušení běhu.
Na konci běhu každé dvojice se oba boční rozhodčí vrátí k předsedovi poroty, aby každý oznámil
dobré body i chyby psů, kteří právě běželi.
Článek 12
Mezinárodní kalendář
Evropské země, které pořádají jarní zkoušky Grande Duete, musí vydat evropský kalendář, v němž
podle klimatických podmínek či možnosti široké účasti bude upřednostňováno pořádání těchto
zkoušek v únoru a březnu v Itálii a v zemích bývalé Jugoslávie a následně postupně v ostatních
evropských zemích.
Článek 13
C.A.C.I.T.
K udělování CACIT může dojít pouze za podmínky, že o jeho udělení bylo požádáno 8 týdnů před
konáním zkoušky a práva k jeho udělení byla zaplacena v okamžiku podání této žádosti.
Změny byly přijaty Komisí pro britské stavěcí psy 29. 3. 1996 v Nivelles
Buenos Aires 27. - 28. 11. 1997
40
III. Pravidla pro Mistrovství Evropy
v dalekém hledání (Grande Quete) britských ohařů
V roce 1950 založily Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko Mezinárodní Field - Trial Grande
Quete, který byl nazván „Mistrovství Evropy Grande Quete“ a startovala na něm reprezentační
družstva zakládajících zemí a později i těch, které byly přijaty následně.
Tato soutěž je pořádána podle všeobecně platných pravidel pro Mezinárodní Field - Trial pro britské
ohaře (solo - couple) a podle Mezinárodních zkoušek Grande Quete pro britské ohaře a navíc podle
následujících speciálních pravidel:
Tento Field-Trial se koná každý rok podle pořadí v zemi, kterou určí Komise pro britské ohaře F.C.I.
Pořádající země musí oznámit dopisem, adresovaným předsedovi zmíněné komise do 15. ledna
datum, které navrhují pro tuto soutěž.
Každá účastnická země se bude snažit, aby nepořádala F.T. - Grande Quete ve stejném termínu,
který je rezervován pro Mistrovství Evropy.
Bude-li žádat nějaká nová země o přijetí na ME, musí požádat o přijetí písemně dopisem,
adresovaným předsedovi Komise F.C.I. pro britské ohaře před její schůzí.
Odmítnutí přijetí nemusí být zdůvodňováno.
Když země, která nepatří mezi zakládající, chce pořádat tuto soutěž, musí v terénu, vybraném pro
tuto soutěž, uspořádat v předcházejícím roce soutěž Grande Quete. Dva rozhodčí ze zakládajících
zemí musí být členy poroty na této soutěži a musí podat předsedovi Komise FCI pro britské ohaře
zprávu o kvalitě vybraných terénů a průběhu soutěže.
Soutěžící
Každá země může být zastoupena jen jedním družstvem, složeným nejméně ze dvou a nejvíce ze čtyř
soutěžících a má možnost jmenovat jednoho náhradníka.
Háravé feny nemohou soutěžit.
Psi z družstva musí být přihlášeni nejméně 48 hodin před datem konání soutěže.
Až do počátku jeho startu může být libovolný pes z družstva nahrazen náhradníkem.
Výše startovného je stanovena Komisí rok dopředu. Poplatek musí být uhrazen ve stejném termínu,
jaký platí pro přijetí přihlášky.
Pes má stejnou národnost (státní příslušnost), jako jeho majitel, který musí psa vlastnit nejméně 6
měsíců před konáním soutěže
.
Může jej dát předvádět vůdci jiné národnosti (st. příslušnosti), než je ta jeho.
41
Pes majitele-cizince může být součástí reprezentačního družstva té které země, pokud tento majitel
bydlí ve zmíněné zemi už nejméně 2 roky.
Všeobecné pokyny
A.
Formování párů
Páry se určují losováním. Vždy platí, že psi ze stejného družstva nesmí běžet spolu.
B. Předvádění
Rozhodčí musí vždy nechat pracovat každý pár 15 minut, i v případě vylučující chyby jednoho ze
psů v páru. Předseda poroty musí soutěžícímu jasně oznámit, že už nesoutěží, že jeho pes je
vyloučen.
Všichni psi nedostateční (v pohybu či hledání) či obtěžující svého partnera (honěním, planým
vystavováním, odmítnutím přiznávání) budou ihned zastaveni a vyloučeni.
Soutěžící z párů, jejichž partner byl během rozběhu vyloučen, budou spárováni mezi sebou a
doběhnou svůj čas buď bezprostředně po zastavení svého běhu, či na konci soutěžního dne.
Psi, kterým zbývá ještě dokončit jejich 15 minut musí být neustále k dispozici porotě.
Zvláštní pokyny
CÍL
Cílem ME je ohodnotit elitní jedince, kteří na sebe upozorňují kvalitou nosu, pohybem, vytrvalostí,
stylem, schopností přijmout výcvik a podržet si jednou naučené a schopností předávat tyto vlastnosti
velkým trialerům a četným prvotřídním loveckým psům v dalších generacích.
TRVÁNÍ
Tato soutěž se koná v jednom dni. Všichni psi musí splnit, pokud nejsou nedostateční (viz B předvádění) jeden úplný běh. Ale porota může znovu povolávat psa vysoké hodnoty tolikrát, kolikrát
je to pro jeho posouzení nezbytné.
POROTA
Porota je tvořena třemi rozhodčími. Předseda poroty zodpovídá za úspěch či neúspěch zkoušky.
Je jmenován každoročně „Komisí F.C.I. pro britské stavěcí psy“. Předseda poroty rovněž určuje dva
ostatní rozhodčí, z nichž jednoho ze zemí zakládajících, druhého z těch, které se hodlají připojit.
Složení poroty musí být schváleno následnou schůzí Komise, která předchází ME.
Komise dohlíží na to, že zástupci všech členských zemí budou postupně členy poroty.
Každá členská země musí předložit Komisi seznam rozhodčích majících zkušenosti z Grande Quete
a rozhodčí jsou následně vybíráni z tohoto seznamu.
42
POSUZOVÁNÍ
O součtu kladných bodů a chyb, kvalit a záporů každého rozběhu se rozhodčí radí a diskutují
společně o hodnotě a o způsobilosti každého psa z předváděného páru a musí se co nejvíce
shodnout na ocenění a počtu bodů (od 0 do 20), které mu přidělí.
Porota projeví mimořádnou přísnost vůči psům, kteří nedosahují kvalit, požadovaných na
soutěžích Grande Quete či nemají dostatečný výcvik. Cílem jejich posuzování je především
vyhledat elitní jedince. Musí klást mnohem větší důraz na celkové přednosti než na zvláštní
náhody a poukazovat spíše na celkovou výši hodnot předváděných psů než na hodnocení
jednotlivých rozběhů.
HODNOCENÍ
Z bodů přidělených každému psovi vyplývá individuální hodnocení, které umožňuje určit pořadí
družstev podle níže uvedeného bodování:
EXC. CAC - CACIT
EXC. R.CAC - R. CACIT
EXC. 1
EXC. 2
EXC. 3
EXC. Následující
12 bodů
11 bodů
10 bodů
9 bodů
8 bodů
7 bodů
T.B. bez ohledu na pořadí
B.
4 body
2 body
Aby mohlo být družstvo klasifikováno, musí mít nejméně 2 psy v ceně a dosáhnout minimálně 9
bodů.
pozn. překladatele:
EXC.
T.B.
B.
E
NC
=
=
=
=
=
výborný
velmi dobrý
dobrý
vyloučen
neklasifikován
CENY
Medaili obdrží od pořadatelského země všichni psi z vítězného družstva, kteří soutěžili.
Každý pes ze soutěžících družstev dostane rovněž upomínku od pořadatelské země.
Zvláštní ceny, ovšem nepovinně, může udělit pořadatelská země. Jedná se vždy o ceny čestné, nikoli
o peněžní dary.
Konečně hlavní cenou je stříbrný pohár, o nějž soutěží země, které se rozhodly připojit k této soutěži.
Tento pohár nikdy není udělen definitivně, je to cena putovní.
Vítězný pohár pro ten který rok může být udělen, pokud vítězné družstvo dosáhne nejméně 9 bodů.
Nedosáhne-li družstvo, které zvítězilo, tohoto počtu, zůstává pohár v držení předchozího vítězného
43
družstva, a to do té doby, dokud v soutěži nedosáhne další družstvo nejméně 9 bodů. Tento pohár,
který bude opatřen velkým podstavcem, aby se na něj dala napsat jména vítězných psů, bude
zaplacen rovným dílem všemi zeměmi, které se zapojily do této soutěže.
Bude-li to nezbytné, nový podstavec budě pořízen a zaplacen opět rovným dílem soutěžícími
zeměmi.
Všechny další země, které budou v budoucnu mít zájem o účast na evropském mistrovství, musí
zaplatit poměrnou část tohoto poháru.
Všechny země, jejichž družstvo dosáhne vítězství v soutěži 3x s nejméně 9 body, ať už v letech
následujících po sobě či nikoli, obdrží čestnou cenu, na níž bude vyryto jméno země, roky v nichž
zvítězila a jména psů, kteří tvořili vítězná družstva.
Všechny země, účastnící se ME zaplatí tuto upomínkovou cenu rovným dílem.
Změny byly přijaty Komisí pro britské stavěcí psy 2. 3. 1996 v Nivelles.
Buenos Aires 27. - 28. 11. 1997
44
45
PRAVIDLA MISTROVSTVÍ SVĚTA SVATÉHO HUBERTA PRO LOVCE
S OHAŘI A ŠPANĚLY
č.j. 6256/2015-MZE-16233
CÍLE
Cílem „MS Sv. Huberta pro lovce a lovkyně s ohaři a španěly je vzestup a zkvalitnění sportovního
ducha lovce v soutěži vysoké úrovně, která spojuje aspekty kynologické a technické při provozování
lovu a je zaměřen k výchově lovců k respektu k přírodě a ekologii.
Čl. 1 - Organizační výbor
1.1 Organizování „MS Sv. Huberta pro lovce s ohaři a španěly“ zajišťuje „Organizační výbor MS v
lovu s ohaři a španěly“.
1.2 Výše řečený výbor zodpovídá za organizaci tohoto setkání.
1.3 Země, které organizační výbor svěřil praktickou organizaci MS v lovu s ohaři, bere na sebe
rovněž zorganizování „MS Sv. Huberta.
Tato zkouška se koná pouze v jednom dni, a to mezi dny určenými pro MS v lovu s ohaři.
1.4 Organizátorská země musí v pozvánkách, které rozesílá 4 měsíce před konáním soutěže, oznámit
v přiloženém programu jména rozhodčích, typ terénu a vegetace, v níž soutěž bude probíhat a
vyjmenovat druhy zvěře, která bude lovena během celé soutěže. Musí též oznámit praktické předpisy
pro dovoz zbraní a munice, pro vakcinaci a vyžadované doklady pro vstup psů do pořadatelské země.
Čl. 2 - Účast
2.1 Každý stát, zastoupený svojí Národní federací či Národním svazem lovců, může zapsat jednoho
soutěžícího do soutěže jednotlivců, nebo družstvo (kategorie: muži, ženy, španělé), sestávající se ze
dvou lovců se dvěma různými psy.
2.2 Soutěžící musí mít národnost (st. přísl.) země, kterou reprezentují a soutěžit se psy, kteří musí být
v majetku osoby stejné st. příslušnosti, s výjimkou zemí za mořem, kde toto není požadováno z
důvodu vysokých výdajů na přesun psů.
2.3 Každý stát smí mít jen jedno družstvo v každé kategorii, ale smí mít 1 náhradníka.
2.4 Soutěžící budou rozděleni do různých skupin, čítajících nejvíce 12 lovců.
46
2.5 Rozdělení soutěžících do skupin stejně jako pořadí jejich běhů ve skupině bude stanoveno
losováním v předvečer soutěže.
2.6 V každém případě nemohou 2 soutěžící z téhož národního družstva startovat ve stejné skupině.
Čl. 3 - Techničtí delegáti
3.1 Národní organizační výbor určí technického delegáta pro každou plánovanou skupinu.
Tyto delegáty musí vybrat z řad lovců, kteří perfektně znají tato Pravidla.
3.2 Techničtí delegáti mají následující úkoly:
a) Doprovázet porotu a vést ji v terénu, který musí dobře znát;
b) Bdít nad dobrým průběhem soutěže;
c) Před začátkem každého běhu označit předsedovi poroty terén, který má soutěžící k dispozici a
připomenout lovci druhy zvěře, které jsou určeny Národním organizačním výborem k lovu během
soutěže;
d) Vzít k sobě na konci každého běhu hodnocení soutěžícího od jednotlivých rozhodčích a předat je
v sekretariátu Mistrovství.
e) Učinit všechna nezbytná opatření pro dobrý průběh soutěže, bdít nad regulérností a přísným
dodržováním dispozic Pravidel a programu;
f) Rozhodovat v první instanci eventuální protesty, které mu budou podány písemně oficiálním
kapitánem družstva; podle čl. 14 těchto Pravidel.
3.3 Technický delegát spolupracuje s porotou, ale není kompetentní v otázce závěrečného hodnocení.
Čl. 4 - Poroty
4.1 Každá z porot sestává ze 3 rozhodčích, vybraných mezi rozhodčími kategorie „St. Hubert“ z
národních seznamů, dodaných na Sekretariát Výboru.
Budou sestavovány podle bodu 3 Pravidel MS v lovu s ohaři a španěly
Čl. 5 - Přihlášky
5.1 Souhrn práv k zápisu soutěžících bude pevně stanoven Organizačním výborem.
5.2 Oficiální představitel členské země Organizačního výboru rozesílá přihlášky jednotlivým
Národním organizacím.
5.3 Každá účastnická země musí oznámit na sekretariátu organizačního výboru dva měsíce před
datem konání
mistrovství
svůj zájem o účast
ve zkoušce „Sv. Hubert“.
V případě, že počet startujících zemí nepřekročí počet dvanácti, sekretář, v souladu s pořadatelskou
zemí může odříci třetí plánovanou porotu, tak, že toto odřeknutí oznámí písemně každému z jejích
členů
a
informuje
o
tom
pořádající
zemi
a
členy
Výboru.
Údaje, týkající se soutěžících a eventuálního náhradníka musí dojít na Sekretariát národního
organizačního výboru zároveň s přihláškami na MS v lovu s ohaři, podle požadavků stanovených
v propozicích organizující země. Tyto přihlášky obsahují:
a) Příjmení, jméno a adresu soutěžícího;
b) Jméno psa, plemeno, pohlaví, datum narození a číslo zápisu do plemenné knihy, uznávané F.C.I.;
47
5.4 Jeden ze soutěžících může být nahrazen náhradníkem, a to až do momentu, kdy je zavolán k
nástupu ke svému soutěžnímu běhu; je možné nahradit buď jenom psa, nebo jenom lovce, nebo oba.
Čl. 6 - Vyloučení
6.1 Soutěžící nesmí používat háravé feny, psy kousavé nebo podezřelé z nakažlivé choroby.
6.2 Psi, kteří již splnili svůj soutěžní rozběh, nemohou být použiti dalším soutěžícím ve stejné
soutěži.
Čl. 7 - Běhy
7.1 Běh jednoho lovce s jeho psem trvá 20 minut.
Jeden samotný lovec se svým psem vykoná běh, který trvá 20 minut.
7.2 Podle možností se snaží technický delegát zajistit každému soutěžícímu terén, umožňující mu
absolvovat jeho běh bez přerušení.
Ve stanovených hranicích má soutěžící právo vybrat si terén, který využije.
7.3 V případě, že rozhodčí odhadnou, že vhodný terén bude prohledán před ukončením běhu, čas,
nutný k přechodu do dalšího prostoru nebude počítán do trvání běhu.
7.4 Lovec si s sebou nese šest patron, z nichž však smí použít jen čtyři a smí použít jen jednu
dvouhlavňovou pušku.
7.5 Může střelit a dohledat (přinést) maximálně 2 kusy zvěře, jež se smí při této zkoušce lovit (na níž
je zkouška vypsána).
7.6 V případě, že střelí kus, který nemůže dohledat, bude povoleno, ale jenom jedenkrát, kus
nedohledat, aby mohl zkusit střelit a dohledat 2 předepsané kusy, ale porota velmi přísně započítá do
výsledku nedohledaný kus (ztrátu poraněné zvěře).
Jestliže po ztrátě prvního nedohledaného kusu soutěžící postřelí další, nesmí střílet na další, dokud
tento kus nedohledá.
7.7 Jestliže lovec uloví své 2 kusy a ještě mu zbydou patrony, již je nesmí použít, ale musí
pokračovat ve svém běhu s nabitou zbraní, aby porota mohla ohodnotit pokračování jeho lovecké
akce.
Čl. 8 - Přerušení běhu - diskvalifikace
8.1 V případě, že lovec střílí na zvěř, která není povolena lovit, bude vyloučen.
Stejně bude postupováno, pokud vystřelí na zvěř, jež je sice povolena, ale je zahřadována či běží po
zemi, aniž by byla evidentně poraněna, anebo když odmítne vzlétnout.
8.2 Porota může přerušit soutěžní běh a vyloučit soutěžícího také, pokud jeho chování ohrožuje jeho
samého či ostatní účastníky.
8.3 Pokud lovec bude střílet na zvěř, která je sice povolena, ale není předtím vystavena jeho ohařem
nebo vypracována španělem, může získat pouze 2 body, odpovídající ocenění této jeho akce je
„dostatečně“, jak je předepsáno v čl. 9.2, neboť je to nesportovní postup.
48
Mimoto jestliže střelí a přinese takovou zvěř, nemůže dostat body, udělované za disciplínu „střelba lovecká způsobilost“ podle článku 9.1 a), b).
8.4 V případě zvláštních přírodních katastrof a velmi špatných atmosférických vlivů, které vadí
loveckým aktivitám v místních podmínkách, může být běh přerušen a zkouška odložena na základě
opatření technického delegáta, přijatého v souladu s porotou.
Čl. 9 - Bodování
Aby se mohlo stanovit pořadí lovců, porota přidělí body ve třech oblastech hodnocení, s ohledem na
následující postup:
9.1 Střelba: způsobilost lovce (maximum 20 bodů)
a) Za podmínky, že zvěř je předem vystavena či vypracována psem, přiděluje se za jedním výstřelem
ulovený a dohledaný kus + 10 bodů
b) Za podmínky, že zvěř je předem vystavena či vypracována psem, přiděluje se za kus ulovený na
„tupl“ a dohledání + 5 bodů
c) Za každý chybený kus, buď jedním výstřelem, či na „tupl“, se odpočítává - 5 bodů
d) Za každý kus zvěře, která je ulovena (zhaslá či postřelená) a není dohledána, se odpočítává - 10
bodů
9.2 Kromě toho porota disponuje maximálně 50 body, kterými může ohodnotit předvedenou
loveckou akci podle pokynů v čl. 10
9.3 A konečně má porota k dispozici maximálně 30 bodů, k hodnocení práce psa podle pokynů v čl.
10
9.4 Úhrnný počet bodů, jimiž porota disponuje, je maximálně 100 bodů.
Čl. 10 - Kritéria hodnocení
10.1 Při respektování jisté uniformity hodnocení a cíle zachovat zaměření soutěže a sportovní a
výchovný duch tohoto Mistrovství, musí být respektovány následující normy a je kladen důraz na
následující zvláštní předpisy:
a) Soutěžící musí ukončit svůj běh, jak je předepsáno v čl. 8. Na základě jeho způsobilosti a jeho
chování, které předvedl během zkoušky, si porota učiní představu, která jí umožní přidělit mu
hodnocení až do maximální výše 50 bodů;
b) Maximálně 30 bodů může být přiznáno na vedení psa, které je druhořadé vzhledem k vystupování
lovce.
c) Počet udělených bodů za ulovenou zvěř je pouze aritmetický výsledek bez jakéhokoliv dalšího
ovlivnění.;
10.2 Různá bodová ocenění jsou přidělována v souladu s odstavci a), b), c) a nemusí se absolutně
shodovat, liší se jedno od druhého.
49
Hodnocení lovce
10.3 Co se týká posuzování předvedeného vystupování lovce během jeho zkušebního běhu, má
porota k dispozici maximálně 50 bodů, které uděluje následujícím způsobem:
1) Jistota a chování při lovecké akci: 15 bodů max.
2) Bezpečnost a způsobilost (zručnost): 20 bodů max.
3) Sportovní duch: 15 bodů maximálně
10.3.1 Jistotou a chováním při lovecké akci rozumíme chování soutěžícího vzhledem k respektování
loveckých předpisů a jeho vztah k okolí (ekologický lovec).
Obzvláštní důraz je nutné klást na následující normy chování:




soutěžící musí v každém okamžiku udržovat přiměřenou vzdálenost od silnic a nemovitostí,
tak aby mohl normálně lovit a především úspěšně absolvovat svůj soutěžní běh.
soutěžící musí prokázat v přiměřené míře cit pro respektování majetku druhého, zvláště musí
brát v úvahu, že lov obvykle probíhá v terénu, patřící někomu jinému; Je třeba se přesvědčit,
s jakou starostlivostí se soutěžící snaží vyvarovat škod, které by udělat někomu jinému, spíše
něž sobě
nábojnice, které lovec po sobě nesebere (s výjimkou, pokud tuto nelze nalézt), jsou hodnocen
y porotou jako hrubá chyba
přihlíží se ke spolupráci mezi lovcem a jeho psem a ke způsobu jeho vedení. Také se sledují
reakce na chyby a chyby, které udělá pes, budou rovněž započítávány.
10.3.2 Bezpečností a způsobilostí rozumíme dodržování bezpečnostních norem během celého
zkušebního běhu, tak aby nebyla ohrožena bezpečnost lovce ani jiných osob a souhrn technických
znalostí, jejichž úspěšná aplikace je patrná během celé zkušební doby.
Zvláště je třeba klást důraz na následující normy vystupování:






přihlíží se ke způsobu držení zbraně, ať už je lovec sám, či v blízkosti poroty či vedoucích
soutěže;
považuje se za hrubou chybu držení zbraně ve střelecké pozici a ještě větší je-li prst držen na
spoušti.
je kladně hodnoceno, pokud soutěžící v momentě průchodu křovím či obtížným terénem
vyndá nábojnice a zkontroluje hlavně;
považuje se za chybu použití zbraně k vyplašení zvěře z houštin;
započítává se, s přihlédnutím ke stupni obtížnosti, chování soutěžícího, pokud krátce zahlédl
zvěř, zda adekvátním způsobem pokračuje ve svém zkušebním běhu v zalesněném, více či
méně nebezpečném terénu;
hodnotí se výběr typu střeliva a zbraně vzhledem ke zvěři, která bude lovena;
10.3.3 Sportovním duchem rozumíme chování lovce ve vztahu ke zvěři a k jeho psu. Obzvláště je
třeba klást důraz na následující normy chování:



hodnotí se negativně chování soutěžícího, který když postřelil kus zvěře, upustí od její
dohledávky proto, aby mohl ulovit a dohledat dva požadované kusy a až potom jde znovu
dohledávat postřelený kus.
hodnotí se způsob vystupování a chování k rozhodčím, organizátorům a ostatní, soutěžícím;
hodnotí se jako hrubá chyba střílení na zvěř mimo dostřel a střílení proti lidem;
50

porota zhodnotí stav zvěře, aby se ubezpečila, zda nebyla znehodnocena výstřelem;
10.4 V případě, že pes přinese kus nemocný či postřelený jiným lovcem, hodnotí se pouze práce psa
a tento kus se nepočítá do počtu tímto lovcem ulovených kusů.
Zvěř nemá být podržena soutěžícím, ale má být odevzdána pomocníkovi, který je přítomen v terénu.
10.5 Porota musí věnovat svoji pozornost všem specifikům, která lze definovat jako technické
normy, jako např.: spolupráce mezi soutěžícím a jeho psem, schopnost vyhledat nejlepší terén, v
němž se nejdříve nalezne zvěř; lov v co největší tichosti, což umožní přiblížit se co nejblíže ke zvěři.
10.6 Mimo těchto norem, k nimž je třeba přihlížet jako k podmínkám umožňujícím co nejlépe využít
čas běhu, musí porota brát v úvahu i další vlivy - způsob využití terénu zkoušky v určitých
atmosférických podmínkách ve vztahu ke konfiguraci terénu a předpokládaným místům vytažení
zvěře.
Hodnocení psa
10.7 Co se týká přidělení 30 bodů, které má porota k dispozici aby ohodnotila výkon psa, jeho výkon
bude hodnocen podle následujících kritérií a v návaznosti na loveckou akci.
Výcvik
10.7.1 Porota hodnotí maximálně 15 body harmonický vztah mezi lovcem a jeho psem; Hodnotí
rovněž kvalitu výcviku psa, jeho poslušnost a výkonnost, regulérnost jeho hledání, nehybnost při
vzletu zvěře a po výstřelu, jeho marking (schopnost zapamatovat si místo, kam zvěř dopadla), kvalitu
jeho přinášení a jemného stisku, klid před vyvstalou zvěří srstnatou i pernatou, i když ji nevystavoval
nebo nevypracoval (španěl).
Vrozené kvality
10.7.2 Porota rovněž ocení maximálně 15 body iniciativu psa a jeho vrozené schopnosti nalézt zvěř,
jeho styl, který musí odpovídat plemeni, stejně tak při jeho pohybu, jako při vystavování a
postupování, jeho hledání a držení hlavy, jeho schopnosti využívat terén, jeho opatrnost při
přibližování ke zvěři, jemnost jeho nosu.
Čl. 11 - Bodovací tabulka
11.1 Aby bylo možné sjednotit způsob posuzování mezi jednotlivými skupinami, se rozhodčí řídí
následující bodovací tabulkou pro hodnocení výkonu:
NEDOSTATEČNÝ
DOSTATEČNÝ
DOBRÝ
VELMI DOBRÝ
VÝBORNÝ
LOVEC
PES
MAXIMÁLNĚ 50 BODŮ
0-10
11-15
16 - 29
30 - 40
41 - 50
MAXIMÁLNĚ 30 BODŮ
0-4
5-10
11 – 15
16 – 25
26-30
51
Čl. 12 - Klasifikace a tituly
A - soutěž jednotlivců
12.1 V případě, že se soutěží ve 2 či více skupinách, pro udělení titulu v soutěži jednotlivců jsou
vítězové jednotlivých skupin za podmínky, že dosáhli nejméně 60 bodů ze 100 možných, (60/100) a
že ulovili nejméně jeden kus zvěře, pozváni k baráži, která se koná v běhu zkráceném na 15 minut.
12.2 Vytvoření poroty pro baráž se děje podle následujících pravidel:



Jsou vyjmuti rozhodčí stejné národnosti jako soutěžící
Předseda, který zůstane, se stává předsedou poroty. Pokud zůstane více předsedů, losuje se,
který z nich bude předsedou této zvláštní poroty. Pokud nezůstane žádný, první z
vylosovaných rozhodčích bude jejich předseda.
Potom se vylosují další dva rozhodčí, pokud možno z jiné skupiny, než ze které je předseda a
nejlépe každý z jiné skupiny; je žádoucí, aby byl každý jiné národnosti.
12.3 Baráž se běží jednotlivě (sólo) ve stejném typu terénu.
12.4 Soutěžící, pozvaní k baráži budou klasifikováni podle získaných bodů pouze v této baráži.
12.5 Titul „Mistra světa v lovu Sv. Huberta“ může být přiznán jen lovci, který získal ve svém běhu
nejméně 60 bodů a za podmínky, že ulovil a dohledal (donesl) nejméně 1 kus zvěře buď ve svém
běhu nebo v baráži. V případě, že se koná baráž, její vítěz bude vyhlášen „Mistrem světa v lovu Sv.
Huberta“ na celý rok a je mu udělen diplom, stejně jako jeho psu.
12.6 První místa v individuálním hodnocení získají soutěžící, kteří byli povoláni k baráži, a to v
pořadí, závisejícím na počtu bodů, které získali v této baráži. Pokud se soutěží ve třech skupinách
(sériích), první, druhý a třetí se dostávají do ceny. Pokud se soutěží jen ve dvou sériích, třetí místo
bude udělováno po rozběhu (baráži) soutěžících, kteří se umístili na druhých místech.
12.7 Následující hodnocení individuálního pořadí vyplyne z počtu bodů, které jednotliví soutěžící
získali během svých běhů v jednotlivých skupinách.
12.8 V případě rovnosti bodů z individuálního hodnocení je dána přednost soutěžícímu, který byl
lépe oceněn v individuálním hodnocení jako lovec. Jestliže v tomto bodě existuje rovnost, je dána
přednost soutěžícímu, jehož pes byl lépe hodnocen.
12.9 Aby mu mohlo být uděleno třetí místo v celkovém pořadí, ať už přímým pořadím, anebo po
baráži, musí tento soutěžící docílit minimálně 45 bodů ve skupině musí ulovit alespoň jeden kus
zvěře.
52
B - Hodnocení družstev
12.9 Hodnocení soutěže družstev se provádí následujícím způsobem:
první z každé skupiny obdrží 1 bod
druhý z každé skupiny obdrží 2 body
atd....
Body, které získají dva soutěžící družstva, se sčítají dohromady a družstvo, které získá nejméně bodů
je vyhlášeno „Družstvem mistrů světa v lovu Sv. Huberta“ na běžný rok.
12.10 Pro udělení titulu platí v případě rovnosti bodů v soutěži družstev, že je dána přednost tomu
družstvu, jehož dva členové shromáždí více bodů v hodnocení „lovce“ (čl. 9.2); v případě, že rovnost
bodů ještě trvá, je dána přednost družstva, která získá více bodů v hodnocení „psa“ (čl. 9.3).
Čl. 13 - Ceny
13.1 Poskytnutí individuálních cen pro soutěž jednotlivců i družstev jde na vrub pořádající národní
organizace „Mistrovství světa v lovu s ohaři“.
Čl. 14 - Reklamace (Protesty)
14.1 Proti rozhodnutí poroty není odvolání.
14.2 Protesty, které se nikdy nesmí týkat rozhodnutí poroty, musí být podány písemně oficiálním
vedoucím výpravy (kapitánem) do rukou technického delegáta.
14.3 Protest podaný proti účasti některého ze soutěžících mu nicméně umožňuje být přítomný jako
náhradník.
14.4 Protesty musí být doplněny složením reklamační jistiny, jejíž výše je každoročně stanovena
Organizačním výborem a liší se podle instance, (zda se jedná o první podání či odvolání).
14.5 Je-li protest přijat, jistina bude vrácena, v opačném případě propadá ve prospěch Národnímu
organizačnímu výboru.
14.6 Protesty musí být podány technickému delegátovi nejpozději 1 hodinu před ukončením soutěže
(včetně baráže).
14.7 Technický delegát musí rozhodnout v první instanci do jedné hodiny po podání protestu.
14.8 Rozhodnutí technického delegáta může být podnětem k podání odvolání k Organizačnímu
výboru spolu se vkladem, buď do rukou tajemníka, nebo předsedy do hodiny poté, co technický
delegát rozhodl v první instanci.
14.9 Organizační výbor vydá svoje rozhodnutí k objektu reklamace do 24 hodin od jejího podání.
14.10 Vyhlášení výsledků je odloženo až do rozhodnutí o výsledku odvolání.
53
Čl. 15 - Veřejnost
15.1 Veřejnost, která je přítomna soutěži, se musí chovat korektně, nesmí překážet řádnému průběhu
zkoušek
ani
veřejně
dávat
najevo
jakékoli
vlastní
hodnocení.
Musí se řídit pokyny, jak je vydávají techničtí delegáti, organizátoři a pořadatelé.
Nerespektování jejich pokynů a nařízení bude mít za následek vykázání z prostoru zkoušky.
Čl. 16 - Doplňky
16.1 V případech, které nejsou řešeny těmito normativy, platí normativy Mistrovství světa v lovu
s ohaři a španěly.
16.2 V případě nejasnosti či rozdílných interpretací mezi různými překlady těchto pravidel platí
originální text ve francouzském jazyce.
V Římě 3. 8. 2007
54
KLUB SVATÉHO EUSTACHA z.s.
Oficiální klubová pravidla národních loveckých zkoušek pro
ohaře
55
VŠEOBECNÁ ČÁST
1. Účel zkoušek
Zákon o myslivosti č. 449/2001v posledním platném znění (dále jen „zákon“) a v něm uvedený §
44 říká: držitel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí
pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu,
který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem
je veřejnou listinou. Prováděcí vyhláška MZeČR č. 244/2002 ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„vyhláška“) a předpisy vydané na její realizování ukládají uživatelům myslivecké honitby používat
při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy.
Způsobilost loveckého psa ke svému použití v honitbě je definovaná v § 14 odst. 1 vyhlášky a
prokazuje se splněním disciplín uvedených ve Zkušebních pravidlech pověřeného subjektu pro
zkoušky z výkonu loveckých psů (dále jen “ZŘ”), kteří vykonávají činnosti, jež je kvalifikuji jako
upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Pes sice splňuje podmínky pro loveckou
upotřebitelnost ve smyslu platné státní legislativy, ale níže vyjmenované zkoušky nebyly
doposud uznány Ministerstvem zemědělství jako rovnocenné zkouškám lovecké
upotřebitelnosti uvedeným ve ZŘ ČMMJ, platném a účinném od 1. 4. 2014
Těmito činnostmi se rozumí vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo
jiným způsobem zraněné drobné zvěře, nebo vyhledávání živé spárkaté zvěře u psů
s kohoutkovou výškou do 55 cm, anebo dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným
způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo prokázání vloh pro práci pod zemí. Jednotlivé činnosti
(dovednosti), které pes musí při zkoušce z výkonu prokázat (dále jen "předměty zkoušek"), se
ohodnocují samostatně. Zkouška z výkonu se ohodnocuje celkovou známkou "obstál" nebo
"neobstál".
Pro vysvětlení výše uvedených pojmů se rozumí:
a) vyhledáváním - ochota a schopnost psa v určeném prostoru prohledávat terén a vyhledávat v něm
živou zvěř drobnou i spárkatou,
b) dohledáním - sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem
zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem
usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách,
c) přinesením - přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené
drobné zvěře, a to ve všech přírodních podmínkách,
d) dosledováním - sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení
nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních
podmínkách,
e) norováním - lov zvěře pod zemí,
f) spárkatou zvěří - daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, kamzík horský, koza
bezoárová, muflon, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, popřípadě los
evropský, pokud jeho lov byl povolen podle zvláštního předpisu.
56
g) drobnou zvěří - druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. d) zákona, popřípadě druhy zvěře
vyjmenované v § 2 písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen podle zvláštních právních
předpisů.
Zkušební pravidla Klubu sv. Eustacha, z.s. ( dále jen Pravidla) pro zkoušky loveckých psů
(struktura jednotlivých zkoušených disciplín) umožňují mimo prokázání lovecké upotřebitelnosti
prokázat také vlohy loveckých psů pro potřeby jejich chovu.
Psi, kteří splní jednotlivé typy zkoušek, zaměřené na jednotlivé typy práce, alespoň ve III. ceně,
získávají loveckou upotřebitelnost podle daného typu zkoušek.
Dalším účelem zkoušek loveckých psů je prověření jejich vlastností pro účely chovu. Výběr
kritérii sledovaných vlastností loveckých psů pro účely chovu je v kompetenci chovatelských klubů.
Zkoušky jsou veřejné.
2. Pověření k organizování zkoušek
Provádění veškerých zkoušek loveckých psů obsažených v těchto Pravidlech - zkoušek vloh a
zkoušek lovecké upotřebitelnosti a provádění zkoušek dle řádů FCI zajišťuje pověřený subjekt –
Klub Svatého Eustacha, z.s. sám, nebo ve spolupráci s konkrétním chovatelským klubem potažmo i
s ČMKJ.
3. Plánování zkoušek a soutěží
Pověřený subjekt – Klub Svatého Eustacha, z.s. je povinen zpracovat plán připravovaných
zkoušek nejpozději do 31. 12. předcházejícího roku. Pořádání zkoušek, které nebyly uvedeny ve
zveřejněném plánu zkoušek, není přípustné. Změnit lze pouze termín a místo zkoušek. Plán zkoušek
s udělením titulů CACT a CACIT odešle již do 30. 9. předcházejícího roku na ČMKJ.
V plánu kynologických akcí musí být uveden druh, datum a místo konání zkoušek včetně návrhu
na zadávání titulů CACIT, CACT.
Klub Svatého Eustacha, z.s. zveřejňuje plán zkoušek do 31. 1. na internetových stránkách
spolku a předkládá je ve stejném termínu Ministerstvu zemědělství ČR. Případnou změnu
termínu je pořadatel povinen nahlásit předem Ministerstvu zemědělství ČR ve smyslu
příslušného pověření.
4. Účast na zkouškách
Zkoušky loveckých psů se pořádají pro ohaře (stavěcí psy). Pravidla taxativně vyjmenovávají
zkoušky, na kterých se prověřují vrozené a lovecké vlastnosti a zkoušky, při kterých psi mohou
získat loveckou upotřebitelnost.
Zkoušek se mohou zúčastnit všichni psi loveckých plemen s platným průkazem původu, kteří jsou
zapsáni v oficiálních plemenných knihách, uznaných FCI, po dosažení věku minimálně 10 měsíců.
Požadovaný věk musí psi dosáhnout den před konáním zkoušek. Pouze zkoušek vloh se mohou
zúčastnit psi mladší 10ti měsíců. Pes se může zkoušek stejného typu zúčastnit vícekrát - psi bez
zkoušek mají přednost před psy se zkouškami.
Na zkouškách mohou předvádět psy i nezletilí vůdci starší 15 let.
Přihlášky se podávají na předepsaném tiskopise (přihláška ke zkouškám loveckých psů KSE) do
termínu, který je uveden v propozicích. Přijetí přihlášky je podmíněno současným zaplacením
předepsaného poplatku. Výši poplatku stanoví pořadatel. Klub Svatého Eustacha, z.s. vyrozumí
písemně všechny žadatele o tom, zda jimi přihlášený pes byl ke zkouškám zařazen či nikoliv s
poučením, že mohou do 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění podat námitky pořadateli akce,
který ve věci rozhodne. V případě, že dojde ke změně termínu nebo místa konání zkoušek, vyrozumí
pořadatel všechny žadatele, jejichž psi byli ke zkouškám zařazeni, nejméně 15 dnů předem. Ve
57
stejné lhůtě pořadatel vyrozumí o změně termínu též Ministerstvo zemědělství ČR. Totéž platí
i v případě, že zkoušky byly z vyšší moci zrušeny.
Majitel přihlášeného psa ručí svým podpisem na přihlášce, že data uvedená na přihlášce jsou
správná a pravdivá, že jsou mu známa ustanovení Pravidel a že ručí za škody způsobené jeho psem.
Budou-li dodatečně zjištěny nesprávné údaje na přihlášce, získané ocenění na zkoušce ztrácí platnost
a proti majiteli psa budou vyvozeny závěry.
Držitel loveckého lístku a zbrojního průkazu střílí zvěř před psem zpravidla sám. Vůdci psa, který
lovecký lístek nemá nebo v jiných odůvodněných případech přidělí pořadatel náhradního střelce,
nebo v případě ZV může tento vůdce použít startovací pistoli ráže 9mm. Zásadně je nepřípustné,
aby střílel sám rozhodčí.
Zkoušek se mohou zúčastnit i psi v majetku cizích státních příslušníků, zapsaní v oficiálních
plemenných knihách, uznaných FCI
Zkoušek se nemohou zúčastnit psi ve vlastnictví rozhodčích, kteří jsou na zkoušky
delegováni a psi v majetku osob jim blízkých, ale ani psi, kteří jsou osobou blízkou rozhodčímu
na těchto zkouškách jen vedeni.
Propozice: propozice na zkoušky vyhotoví pořádající subjekt (pořadatel). Propozice musí obsahovat
následující body:
- Druh zkoušky
- Datum, čas, místo konání (místo srazu),
- označení (jméno) pořádajícího subjektu a podle jakých Pravidel se zkouší (vypsaným
Pravidlům se musí všichni psi podrobit),
- jaká plemena jsou na zkoušky připuštěná.
- Nedílnou součástí propozic jsou veterinární podmínky.
Na jedné zkoušce se může posuzovat podle různých Pravidel. Tato Pravidla musí být uvedena v
propozicích a musí být specifikováno, jaká plemena se podle daných Pravidel zkouší. Pořadatel
nesmí v propozicích uvést jiná Pravidla, než která jsou určena pro určitá plemena. Na zkouškách
posuzují rozhodčí s odpovídající kvalifikací pro vypsané zkoušky dle ustanovení propozic. V
případě, že se zkouší na jedněch zkouškách podle několika Pravidel, pak musí vždy rozhodčí
splňovat příslušnou kvalifikaci pro dané zkoušky a skupinu plemen.
5. Přehlídka psů
Před zahájením zkoušek nebo soutěže nastoupí všichni přihlášení psi na přehlídku před sbor
rozhodčích a na veterinární prohlídku. Při přehlídce musí vůdce psa předložit průkaz původu
předváděného psa, eventuálně výkonnostní průkaz (Carnet de travail). Psi z České republiky musí
být vybaveni platným očkovacím záznamem (podle § 6 Veterinárního zákona) v očkovacím průkazu
nebo v platném pasu pro malá zvířata. Psi z členských států EU musí splňovat podmínky
Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 577/2013/EC ze dne 28. 6. 2013 a Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013/EC ze dne 12. 6. 2013. Psům, kteří neprojdou veterinární
kontrolou, nebude dovolen přístup na akci. Kontrolu dodržování stanovených veterinárních
podmínek a zákona na ochranu zvířat proti týrání provede pověřená osoba.
Po přehlídce a veterinární prohlídce vyloučí3 vrchní rozhodčí ze zkoušek:
a/ psy, jejichž původ a totožnost není možné dokázat průkazem původu,
b/ psy nemocné, poraněné, slepé nebo hluché, podvyživené a zesláblé,
d/ feny březí více než 30 dnů, feny do 50 dnů po porodu a háravé feny, které
nemohou být zásadně připuštěny na zkoušky ani ve zvláštní skupině, ani
zkoušeny jako poslední.
3
Výjimka oproti pravidlům FCI čl. 1.6 Všeobecné části
58
Vady a odchylky povahy fyziologické, psychické nebo odchylky instinktu nepříznivě ovlivňující
upotřebitelnost psa, které se projevily během zkoušek, je rozhodčí povinen zapsat do soudcovské
tabulky. K ostatním vadám zevnějšku, které nesnižují praktický výkon se při přehlídce ani během
zkoušky nepřihlíží a psi s jinými vadami než jsou výše uvedené, nesmějí být ze zkoušek vyloučeni.
6. Pořadí zkoušených psů
Pořadí, podle kterého budou psi zkoušeni, se určí veřejným losováním. Rozdělení psů do skupin
dle Pravidel určuje vylosované pořadové číslo. Vůdce, který předvádí více než jednoho psa, bude
losovat jako první. Vrchní rozhodčí jeho dalšího psa (psy) zařadí do téže skupiny. Pořadí psů na
pobarvené stopě (i ostatních stopách) se určuje losem vždy až po založení barvy (stopy).
Vrchní rozhodčí rozdělí rozhodčí do jednotlivých skupin podle zkoušených disciplín před
losováním pořadí psů. Rozdělení veřejně vyhlásí.
Vůdce může během zkoušek z vážných důvodů odstoupit. V tom případě se účast na zkouškách
nezapisuje do průkazu původu, ale zaznamenává se v soudcovské tabulce, přihlášce a přehledu
výsledků. Totéž platí i pro psa, který neobstál.
7. Organizace zkoušek
Pověřený subjekt – Klub Svatého Eustacha, z.s. je povinen zabezpečit organizaci zkoušek tak, aby
jejich průběh byl plynulý a regulérní. Je povinen oznámit konání zkoušek příslušné veterinární
správě a obci, v jejichž územním obvodu budou zkoušky organizovány. Stanoví ředitele zkoušek a
zajistí mu k dispozici potřebný počet pomocníků. Ředitel zkoušek musí vyplnit všechny pokyny
vrchního rozhodčího, vztahující se k bezproblémovému průběhu zkoušek.
Jakékoli zásahy do výkonu rozhodčích, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušek, jsou nepřípustné.
Rozhodčí a čekatele na zkoušky bez zadávání titulů deleguje pověřený subjekt – Klub Svatého
Eustacha,z.s.; na zkoušky pořádané ve spolupráci s chovatelským klubem se zadáváním titulů CACT
a CACIT jsou delegováni rozhodčí a čekatelé sekretariátem ČMKJ po dohodě tohoto klubu
s pověřeným subjektem – Klub Svatého Eustacha, z.s. na základě vyžádání, které sekretariátu ČMKJ
zasílá spolu pořadatelský chovatelský klub.
Před zahájením zkoušek je ředitel zkoušek povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu trojmo
vyplněné soudcovské tabulky přítomných psů a jejich řádně vyplněné přihlášky a dvakrát tiskopis
„Přehled výsledků zkoušek“.
Zjistí-li sbor rozhodčích, že zkoušky nejsou dostatečně připravené, může vrchní rozhodčí jejich
průběh zastavit. Výsledek takových zkoušek je neplatný a pořadatel je povinen nést všechny
náklady, včetně nákladů za delegování rozhodčích, případně i nároky vůdců psů.
Pořadatel ani vrchní rozhodčí nesmí překročit těmito Pravidly stanovený nejvyšší počet psů na
zkouškách lovecké upotřebitelnosti a nejvyšší počet psů ve skupině. Pravidla určují pouze maximální
počty psů ve skupině, je na rozhodnutí pořadatele, jaké počty psů pro každou skupinu stanoví.
8. Rozhodčí a čekatelé
Na zkoušky mohou být delegováni pouze rozhodčí a čekatelé, kteří jsou
uvedeni v platném seznamu rozhodčích a čekatelů vedeném Klubem Svatého Eustacha, z.s.,
popřípadě i rozhodčí a čekatelé vedení v seznamu dalších pověřených subjektů od MZeČR pro
příslušný rok a mají požadovanou aprobaci pro tyto zkoušky. Členství rozhodčích a čekatelů
v jakékoliv myslivecké organizaci není povinné – je vyžadováno pouze platné pojištění proti
případným škodám způsobeným výkonem práva myslivosti. Platné seznamy rozhodčích a
čekatelů musí být v průběhu zkoušek vrchnímu rozhodčímu k dispozici.
V případě, že rozhodčí (čekatel) poruší ustanovení Pravidel, bude s ním toto porušení, dle
závažnosti, řešeno individuálně.
59
Každý delegovaný rozhodčí a čekatel je povinen nejpozději do 3 dnů po
vyrozumění
o
delegaci
oznámit
delegujícímu
subjektu,
zda
delegaci
přijímá. V opačném případě musí delegujícímu subjektu oznámit důvody nepřijetí.
Nedostaví-li se rozhodčí nebo čekatel na zkoušky, je vrchní rozhodčí povinen to oznámit
delegujícímu subjektu v tiskopisu "Přehled výsledků zkoušek".
Delegující
subjekt
za
rozhodčího,
který
nepotvrdil
včas
přijetí
delegace,
deleguje náhradníka. Vrchní rozhodčí je před zahájením zkoušek povinen ověřit si pravdivost
delegace rozhodčích a čekatelů. Není přípustné, aby si rozhodčí nebo čekatelé předávali delegační
listy mezi sebou. Kromě zmocnění daného vrchnímu rozhodčímu určuje náhradníky jen delegující
orgán. Rozhodčí smí posuzovat v jednom dni pouze na jedněch zkouškách /neplatí pro soutěže FCI/.
Rozhodčí nebo čekatelé, kteří se hrubě chovají, neznají Pravidla, při posuzování někoho
úmyslně poškodí, prosazují určité plemeno nebo nemístnými poznámkami kritizují nebo podceňují
určité plemeno, nebudou již příště na žádné akce Klubu Svatého Eustacha, z.s. delegováni.
Delegovaným rozhodčím přísluší za výkon funkce kromě cestovného odměna. Její výši stanoví
výbor KSE vždy předem na běžný rok. Čekatelé se zkoušek účastní bez nároku na cestovné a
odměnu.
Pro každou skupinu psů deleguje příslušný subjekt minimálně dva rozhodčí. Čekatelé jsou bráni
mimo stanovený počet rozhodčích. Rozhodčí, kterému je čekatel přidělen, musí čekateli poskytnout
možnost samostatně posuzovat výkony psů a navrhovat jejich ohodnocení, musí čekatele usměrňovat
a poradit mu při výkladu zkušebního řádu. Čekatel nesmí sám posoudit a ohodnotit psa.
Za ohodnocení výkonu psa zodpovídá výhradně rozhodčí. Rozhodčí posuzují zkoušky podle dané
aprobace. Čekatel je povinen odevzdat k podpisu vrchnímu rozhodčímu tiskopis "Potvrzení o
hospitaci". Čekatel je dále povinen na každé hospitaci vypracovat samostatně dvě soudcovské
tabulky s odůvodněním jím udělených známek, které mu vrchní rozhodčí společně s rozhodčím
z příslušné skupiny podepíše. Potvrzení o hospitaci a jím vypracované soudcovské tabulky jsou
podkladem k přihlášce pro zkoušky rozhodčího pro posuzování výkonu loveckých psů.
Během zkoušek nesmí rozhodčí ani čekatel být pod vlivem alkoholu, drog a jiných
psychotropních látek.
9. Vrchní rozhodčí
Delegující subjekt musí na všechny druhy zkoušek delegovat vrchního rozhodčího. Ten zastupuje
zároveň pověřený subjekt Klub Svatého Eustacha, z.s., zodpovídá za regulérnost a úroveň zkoušek,
řeší všechny spory mezi vůdci a rozhodčími. Jeho rozhodnutí je konečné. Vrchní rozhodčí nesmí být
zároveň rozhodčím pro některou skupinu a nesmí být zároveň ve stejném dni vrchním rozhodčím
nebo rozhodčím více než pro jedny zkoušky /neplatí pro soutěže FCI/.
Před zahájením zkoušek svolává poradu rozhodčích a zástupců pořadatelské organizace, na které
určí dvojice rozhodčích a v případě potřeby také disciplíny, které budou tyto dvojice posuzovat.
Pořadí zkoušených disciplín určuje po dohodě s pořadatelskou organizací vrchní rozhodčí a toto
veřejně vyhlásí před zahájením zkoušek.
Nedostaví-li se na zkoušky rozhodčí, který delegaci přijal, určí vrchní rozhodčí z přítomných
členů náhradníka, ale jen takového, který je veden v příslušných seznamech jako rozhodčí.
Nedostaví-li se na zkoušky vrchní rozhodčí, ujme se této funkce po dohodě přítomných
delegovaných rozhodčích nejkvalifikovanější z jejich středu, ani ten však nesmí zároveň posuzovat
ve skupině.
Vrchní rozhodčí zahajuje zkoušky krátkým projevem. Losuje psy do skupin a odpovídá za
správnost a objektivitu při losování. Rozděluje rozhodčí pro jednotlivé skupiny a disciplíny a po
dohodě s pořadateli určí průběh zkoušek.
60
Vrchní rozhodčí při ukončení zkoušek:
1/ vyhodnotí a vyhlásí výsledky zkoušek,
2/ odevzdá vůdcům:
a/ diplom,
b/ 1x soudcovskou tabulku,
c/ osvědčení lovecké upotřebitelnosti, pokud se jednalo o zkoušku LU
d/ průkaz původu psa se zapsaným výsledkem zkoušek,
3/ nejpozději do 14 dnů zašle pořádajícímu subjektu:
a/ 2x přehled výsledků se stručnou zprávou o průběhu zkoušek se seznamem
rozhodčích a čekatelů, kteří na zkouškách posuzovali,
b/ potvrzené hospitační listy čekatelů a samostatně vypracované soudcovské
tabulky čekatelem
c/ 2 kompletní sady soudcovských tabulek a přihlášky.
Pořádající subjekt do 14 dnů po obdržení dokumentace zkoušek od vrchního rozhodčího:
a/ založí v archivu
1x přehled výsledků, přihlášky a 1 sadu soudcovských tabulek
- hospitační listy a samostatně vypracované soudcovské tabulky čekatelem
(v případě čekatelů ze seznamu jiného pověřeného subjektu odešle kopie těchto
hospitačních listů spolu s kopiemi tabulek tomuto subjektu)
b/ zašle na ČMKJ 1x sadu soudcovských tabulek k rozeslání výcvikářům příslušných klubů.
Vrchní rozhodčí zodpovídá za správně vyplněné a rozhodčími podepsané soudcovské tabulky, za
správnost záznamů v průkazu původu, ve kterém příslušnou rubriku označí svým razítkem a
podpisem.
Podle možnosti sleduje výkon čekatelů na funkci rozhodčích, po dohodě s rozhodčím, ke kterému
byl čekatel přidělen, zodpovědně zhodnotí výkon čekatele na „Potvrzení o hospitaci“, které zašle
pořádajícímu subjektu.
Každé rozhodnutí ve sporu mezi dvojicí rozhodčích, nebo při podaném protestu musí vrchní
rozhodčí zdůvodnit během zkoušek příslušným ustanovením Pravidel, za jejichž přísné dodržování
zodpovídá.
Při výkonu své funkce musí vrchní rozhodčí zachovat za všech okolností klid a důstojné
vystupování.
10. Způsob posuzování
Psy, zařazené do jednotlivých skupin, posuzuje vždy dvojice rozhodčích.
Hlavní zásadou při posuzování je správný výklad Pravidel se zřetelem na použití psa v myslivecké
praxi. Posouzení výkonu psa se musí shodovat se zněním Pravidel.
Po skončení každé disciplíny musí rozhodčí veřejně oznámit vůdci výsledek posuzování (kromě
disciplín, které se zkoušejí během celých zkoušek). Takto vyhlášený výsledek se už nesmí měnit,
pouze v případě, když vůdce podá protest, který je přijat. Dvojice rozhodčích se proto před
vyhlášením výsledků musí ujednotit. Nemohou-li se dohodnout, rozhodne o ocenění s konečnou
platností vrchní rozhodčí, který svoje rozhodnutí musí řádně zdůvodnit, vyhlásit a zapsat do
soudcovské tabulky. Dvojice rozhodčích se musí v každém případě chovat taktně a rozvážně.
Rozhodčí musí sledovat výkony psů z přiměřené vzdálenosti a nesmí připustit žádné rušivé vlivy
blízko se pohybující koronou apod.
Není-li pes v určeném čase z některé disciplíny vyzkoušen, rozhodčí je povinen veřejně to oznámit
a před ukončením zkoušek umožnit tomuto psovi dokončení této disciplíny a známky veřejně
61
vyhlásit. Před odchodem z honitby musí být všechny disciplíny absolvovány a psi z nich musí být
ohodnoceni.
11. Povinné záznamy
Dvojice rozhodčích je povinna vést přesný záznam o průběhu zkoušek a hodnocení jednotlivě u
každého psa v soudcovské tabulce (trojmo). Záznamy v soudcovské tabulce musí být jasné, stručné,
jednoznačné a čitelné.
Soudcovská tabulka musí obsahovat název pověření k organizování zkoušek psů z výkonu
Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZeČR) s účinnosti od a s uvedením č. j. tohoto pověření,
musí být potvrzena pořadatelem a podepsána vrchním rozhodčím a dvojicí rozhodčích, která psa na
zkouškách posuzovala, dále jméno psa, plemeno, datum narození psa, tetovací číslo psa, majitel psa,
jeho trvalé bydliště, vůdce psa, dále výsledky výkonů psa v jednotlivých disciplínách a celkový
výsledek zkoušky z výkonu. Z pohledu získání kvalifikace lovecké upotřebitelnosti musí být v
soudcovské tabulce vyznačeno zda pes na zkoušce obstál – neobstál.
Bez výše uvedených náležitostí je tabulka neplatná.
Vůdce zároveň obdrží „osvědčení lovecké upotřebitelnosti“, což je osvědčení statutu lovecké
upotřebitelnosti psa prokázané při zkoušce, včetně zkoušek FCI, které naplňují vyhlášku
Ministerstva zemědělství ČR č. 244/2002 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).
Osvědčení je opatřeno evidenčním číslem a opatřeno razítkem pořádajícího subjektu a podpisy
vrchního rozhodčího a pověřeného zástupce pořádajícího subjektu.
Potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu je tiskopis, který je popsán v příloze vyhlášky
Ministerstva zemědělství ČR č. 244/2002 ve znění pozdějších předpisů
Vrchní rozhodčí je zodpovědný za to, aby v průkazu původu byly tyto záznamy:
- datum zkoušek,
- pořádající subjekt,
- druh zkoušky
- záznam, zda se jedná o zkoušku se zadáním titulu CACT nebo CACIT,
- výsledné ocenění a počet bodů,
- známka z nosu, hlasitost na stopě nebo na viděnou, ustalování zvěře u ohařů a jedna limitující
známka, která snížila ocenění. /neplatí pro soutěže FCI/.
Vrchní rozhodčí potvrdí záznam o výsledku zkoušky v průkazu původu psa razítkem svého jména a
podpisem.
12. Trestání psa
Vůdce vede psa na zkouškách na hladkém pracovním obojku a jsou zakázané i stahovací obojky,
které nemají zarážku proti úplnému stažení smyčky. Pes nesmí být trestán ani během zkoušení, ani
v čase, kdy není předváděn. Použití donucovacích prostředků je zakázáno. Zachází-li vůdce se psem
během zkoušení hrubě nebo jej trestá, musí rozhodčí takového vůdce ze zkoušek vyloučit. Psi, kteří
nejsou právě zkoušeni, nesmějí volně pobíhat ani jinak rušit průběh zkoušek.
13. Neuznání zkoušek
Zkoušky uspořádané bez souhlasu a vědomí pověřeného subjektu Klub Svatého Eustacha, z.s.,
nebo při kterých došlo k hrubému porušení těchto Pravidel, nebudou uznány a jejich výsledky budou
prohlášeny za neplatné. Náhrada ztrát z takto neuznaných zkoušek bude vymáhána na pořadatelích,
kteří tuto skutečnost zavinili.
62
Pořadatel odpovídá za to, že zkoušky proběhnou v honitbě s odpovídajícím zazvěřením pro
ten typ zkoušky, která se v ní pořádá. Pokud to pravidla zkoušky – soutěže umožňují, je možné
doplnit zazvěření uměle odchovanou zvěří, která je do terénu vypuštěna před započetím
zkoušky. JE STRIKTNĚ ZAKÁZÁNO ZKOUŠET VYSTAVOVÁNÍ OHAŘŮ NA ZVĚŘI
UPOUTANÉ A NEBO UZAVŘENÉ V OBALU /přepravka, sak, síť/.
Nezajistí-li pořadatel takové zazvěření honitby, aby psi mohli být řádně vyzkoušeni, je vrchní
rozhodčí oprávněn zastavit průběh zkoušek a všechny vzniklé náhrady budou vymáhány na
pořadateli.
Je-li nedostatek ulovených zajíců, je možno je nahradit domácími králíky, kteří svou
velikostí a zbarvením připomínají zajíce, a to pro všechny disciplíny, ve kterých se podle tohoto
zkušebního řádu používá usmrcený zajíc. Veškerá zvěř, používaná pro přinášení (i králík),
musí být vyspělá a nezávadná.
14. Známkování a výsledná klasifikace
Známky za výkon z jednotlivých předmětů jsou: 4 – výborně, 3 – velmi dobře, 2 – dobře, 1 –
dostatečně, 0 – nedostatečně.
U známek, které je třeba uvádět jako průměrné, se postupuje takto: výsledná známka je stanovena
aritmetickým průměrem, přičemž se výsledek zaokrouhluje do 0, 50 dolů,
od 0, 51 nahoru (např. 3, 50 = 3; 3, 51 = 4).
Důležitost a obtížnost každé disciplíny je vyjádřena koeficientem, kterým se udělená známka
násobí. Výsledné číslo je počet bodů, který pes získal z dané disciplíny. Sečtením bodů ze všech
disciplín dostaneme celkový počet bodů. V tabulkách pro jednotlivé druhy zkoušek je uveden
nejnižší počet bodů, kterého je třeba k dosažení I.; II. nebo III. ceny.
Kromě toho musí pes v každé ceně získat také limitní známky z jednotlivých disciplín, které jsou též
uvedeny v tabulkách.
Při stejném počtu bodů u více jedinců u zkoušek z polní prací (ZV; PZ a VZ) rozhoduje o
pořadí psů baráž – párové hledání v poli. Jejich pořadí pak bude stanoveno na základě stylu,
pohybu ve stylu plemene, hledání a poslušnosti. U jiného typu zkoušky LZ; ZVP; ZDSZ
rozhoduje o pořadí chovnost psa, věk psa a popřípadě i počáteční písmeno abecedy u jména
psa.
Tituly:
Zadávání titulu CACIT se řídí pokyny FCI.
Na mezinárodních soutěžích a zkouškách se zadáním titulu CACIT se uděluje rovněž CACT.
Na národních soutěžích a zkouškách, kde je zadáván CACT, řeší způsob jeho udělování předpisy
ČMKU, eventuálně specifická pravidla jednotlivých zkoušek/soutěží.
Ttituly nejsou nárokové a náleží psům za mimořádný výkon. Záleží na rozhodnutí sboru
rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.
15. Námitky
Vůdce psa může mít námitky proti ohodnocení psa jen tehdy, může-li dokázat, že při zkouškách
nebyla dodržena Pravidla. Námitky musí podat ihned písemně po oznámení výsledků ocenění z
jednotlivých disciplín a rozhodčí jsou povinni ihned seznámit s námitkou vrchního rozhodčího a ve
spolupráci s ním námitku vyřešit. Vůdce musí při podání námitky složit kauci 1 000 Kč, na VZ a
vrcholových či klubových akcích 2 000 Kč. Kauci – peníze nevybírá rozhodčí ani vrchní rozhodčí,
ale zástupce pořadatele a to vždy proti potvrzení, ve kterém musí být poučení, že v případě
63
neoprávněné námitky peníze propadají ve prospěch pořadatele. Zprávu o vyřešení námitky
zaznamená vrchní rozhodčí do přehledu výsledků.
Dodatečné námitky ani později podaná písemná oznámení se neberou v úvahu.
16. Provinění vedoucích psů
Proti vůdcům psů, kteří se dopustí přestupku proti těmto Pravidlům, nebo se snaží různým
způsobem znevážit nebo pozměnit výsledek zkoušek, budou vyvozeny důsledky.
Během zkoušek nesmí vůdce psa být pod vlivem alkoholu, drog a jiných psychotropních
látek. Při porušení tohoto zákazu má rozhodčí právo vyloučit vůdce ze zkoušek o čemž
rozhodčí vyhotoví písemný záznam. Sbor rozhodčích má právo vyloučit každého, kdo by svým
jednáním narušoval hladký průběh zkoušek.
17. Kontrola zkoušek
Kontrolní komise Klubu Svatého Eustacha,z.s. je oprávněna provádět kontrolu zkoušek na základě
písemného pověření. Při kontrole nesmí zasahovat do průběhu zkoušek. O kontrolních poznatcích
sepíše zápis.
18. Všeobecná ustanovení
Pro získání osvědčení o lovecké upotřebitelnosti je nezbytné, aby pes zkoušky s přiznáním
lovecké upotřebitelnosti složil jako celek. Není tedy přípustné, aby pes zkoušky skládal po
částech.
Vůdce psa by měl být myslivecky nebo sportovně ustrojen, musí mít s sebou lovecký lístek,
zbrojní průkaz a zbraň včetně průkazu zbraně, doklad o pojištění, průkaz původu psa, vodítko,
píšťalku na psa apod.
Vůdce s platným loveckým lístkem a zbrojním průkazem střílí po dobu zkoušek sám, vůdce bez
loveckého lístku si zajistí střelce, popř. mu bude přidělen pořadatelem.
Psi, kteří absolvují úspěšně všestranné zkoušky, mají právo na záznam v plemenné knize a v
průkazu původu „U“.
Pořadatel a rozhodčí musí dbát, aby se zkoušky nekonaly na území, které bylo krátce předtím
postříkáno chemikáliemi nebo hnojivem. Zjistí-li toto během zkoušek, musí psovi poskytnout
náhradní terén.
Psi, kteří prokazatelně načínají, hrobaří a nebo tvrdým skusem zvěř poškozují, jsou ze zkoušek
vyloučeni.
Další pokyny jsou uvedeny u jednotlivých zkoušek.
Tato Pravidla jsou upravena v souladu s příslušnými legislativními normami a navazují na
schválené a homologované Zkušební řády pro Českou republiku u FCI.
ČR
Zkušební řád pro zkoušky ohařů
Všestranné zkoušky ohařů
Datum:
14. 6. 1996
Země:
Název zkoušky:
Pravidla byla předem připomínkována na MZeČR a poté schválena na členské schůzi Klubu
Svatého Eustacha, z, s, dne 6. 9. 2014 a respektují příslušná ustanovení Zákona č. 246/1992 Sb.
v platném znění – Zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Pravidla jsou účinná od 1. 1. 2015
64
Počty psů a rozhodčích pro zkoušky loveckých psů
Druh zkoušek
Maximální počty
Zkratka psů ve skupině
Zkoušky vloh
ZV
Polní zkoušky
PZ
Lesní zkoušky
LZ
Zkoušky z dosledu ZDSZ
spárkaté zvěře
Zkoušky
ZVP
z vodní práce
Všestranné zkoušky
VZ
ohařů
Vrchní
rozhodčí
Počet
rozhodčích
Poznámka
8
6
6
6
1
1
1
1
2
2
2
2
pro skupinu
pro skupinu
pro skupinu
pro skupinu
6
1
2
pro skupinu
-
1
10
celkem
Poznámka: Na VZ ohařů musí být minimální počet psů 6 a zkoušky musí být dvoudenní.
Pravidla pro jednotlivé zkoušky ohařů (stavěcích psů)
ÚVOD
Ohaři (stavěcí psi) tvoří FCI skupinu VII plemen psů, kteří se od ostatních skupin loveckých psů
odlišují schopností vystavit zvěř. Tato vlastnost je u různých plemen různě vyjádřená a je to skupina
psů, kterou lze v lovecké praxi použít s různým zaměřením na povrchovou práci.
Máme dva typy zkoušek ohařů:
- zkoušky vloh (ZV, TAN a zkoušky, jejichž pravidla jsou založena na jejich disciplínách), na
kterých se posuzují především vrozené vlohy psů, směřující k upevnění požadovaných vlastností
v populaci jednotlivých plemen. Právě tato kategorie zkoušek je nejdůležitější z pohledu chovatelské
selekce a slouží tedy jako chovné zkoušky.
- ostatní zkoušky (PZ; LZ; ZVP a VZ), na kterých pes sice splňuje podmínky pro loveckou
upotřebitelnost ve smyslu platné státní legislativy, ale tyto zkoušky nebyly doposud uznány
Ministerstvem zemědělství jako rovnocenné zkouškám lovecké upotřebitelnosti uvedeným ve
ZŘ ČMMJ platném a účinném od 1. 4. 2014 pro příslušný druh použití v myslivosti. Zkoušky
vychází z Pravidel pro mezinárodní loveckou zkoušku pro polní a vodní práci FCI a z Pravidel pro
mezinárodní loveckou všestrannou zkoušku FCI a jsou přizpůsobené praktickému využití při výkonu
práva myslivosti.
TEST VROZENÝCH VLOH – T.A.N.
Je to první, základní test vrozených vlastností mladého psa. Nepřihlíží se v žádném případě
k výcviku, testují se pouze vrozené kvality jedince. Testu se mohou účastnit psi ve věku od 6 do 36
měsíců. Věk se počítá ke dni, ve kterém se pes podrobí testu.
ZKOUŠKY VLOH – ZV
Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené
vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska
kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto
65
žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů). Účast na
tomto typu zkoušky není věkově omezena.
Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky.
POLNÍ ZKOUŠKY – PZ
Splnění PZ v kterékoliv ceně sice ve smyslu platné státní legislativy kvalifikuje ohaře jako
lovecky upotřebitelného pro vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře, avšak prozatím
nelze loveckou upotřebitelnost uznat.
Zkouší se na živé, ulovené nebo na předem usmrcené drobné zvěři.
Těchto zkoušek se mohou
zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky.
LESNÍ ZKOUŠKY – LZ
Absolvováním zkoušky jako takové v kterékoliv ceně sice ve smyslu platné státní legislativy
kvalifikuje ohaře, jako lovecky upotřebitelného k vyhledávání, dohledávání a přinášení drobné
zvěře a dosledu spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech honitbách, kde je plánován odstřel
spárkaté zvěře, avšak prozatím nelze loveckou upotřebitelnost uznat.
Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky. Zkouší se
na živé nebo předem usmrcené drobné zvěři a na předem usmrcené spárkaté zvěři a lišce.
ZKOUŠKY Z VODNÍ PRÁCE – ZVP
Splnění zkoušek ZVP v kterékoliv ceně sice ve smyslu platné státní legislativy kvalifikuje
ohaře, jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře se
specializací pro lov vodní zvěře, avšak prozatím nelze loveckou upotřebitelnost uznat. Zkouší se
na živé, ulovené nebo na předem usmrcené drobné vodní zvěři.
Na těchto zkouškách posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ nebo ZVP.
(poznámka: na zkouškách ZVP se v disciplíně dohledávka pohozené kachny z rákosí hodnotí
přinášení jako součást disciplíny).
VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ
Na všestranných zkouškách se musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti psa v lovecké praxi a
vyšší úroveň cvičitelů. Ohaři tu dokazují, že jsou skupinou psů, použitelných pro jakoukoli práci na
povrchu. Podmínkou pro účast na VZ je úspěšné absolvování PZ, ZVP anebo LZ. VZ se zásadně
konají, jako dvoudenní zkoušky. Zkouší se na živé, ulovené nebo na předem usmrcené drobné zvěři a
na předem usmrcené spárkaté zvěři a lišce. Prozatím nelze loveckou upotřebitelnost na těchto
zkouškách uznat.
66
Test vrozených vloh – T.A.N. – pravidla:
Cíl:
l. 1:
Cílem této zkoušky je testování vrozených loveckých vloh mladých psů a ne stupeň výcviku.
Organizace:
l. 2:
Tyto zkoušky jsou organizovány KSE anebo chovatelskými kluby.
l. 3:
Jsou přístupné těm plemenům ohařů, která jsou vyjmenována v propozicích testu. Testu se mohou
účastnit jedinci ve věku od 6 do 36 měsíců. K testu nejsou připuštěny feny ve druhé polovině
březosti a feny kojící.
Všeobecné pokyny:
l. 4:
Zkoušející: Psi jsou zkoušeni jedním nebo dvěma rozhodčími, které vybírá výbor KSE anebo
chovatelského klubu. Je požadováno, aby posuzovatelé měli zásadní znalosti o specifikách
jednotlivých plemen i o pracovních zkouškách.
l. 5:
Terén: Zkouška se koná v terénu, kde krytina poskytuje zvěři dostatečnou možnost se ukrýt a přitom
psovi nebráni v pohybu např. vojtěška, traviny, obilí, strniště, řídký lesní podrost apod. Je třeba se
vyvarovat terénů příliš obtížných.
l. 6:
Zkouška se koná výhradně na drobné pernaté zvěři (křepelka, koroptev, bažant apod.). Zvěř se může
do terénu vysadit.
l.7:
Doba trvání: zkouška trvá 5 až 10 minut, je dána možnost povolat znovu psa, který ve svém běhu
neměl zvěř, v případě, že je tato v jiné lokalit přítomna.
l. 8:
Způsob předvádění: Zkouška se koná výhradně sólo , to znamená, že každý pes je vypuštěn k hledání
samostatně.
Disciplíny, jejichž prokázání je nezbytné:
Vrozené vlohy psa budou hodnoceny ve třech kritériích:
1. Instinkt pro vyhledání zvěře: rozhodčí hodnotí schopnost a chuť psa najít v terénu zvěř, aniž by
kladl přílišný důraz na metodičnost hledání.
2. Instinkt pro vystavování: je to lokalizace zvěře. I kdy se připouští mimovolné vyhnání zvěře,
jeden kus musí být během zkoušky správně vystaven. Výcvikové chyby, ani chybějící klid po vzletu
zvěře nemají vliv na celkové hodnocení.
3. Povahová vyváženost: rozhodčí musí během celé zkoušky sledovat chování psa. Především se
musí ujistit, že neprojevuje nejmenší bázlivou reakci na výstřel. Při vzletu zvěře je nezbytné vystřelit
nejméně jedenkrát z poplašné pistole velké ráže nebo lovecké pušky. Při této příležitosti se nehodnotí
klid po výstřelu, ale reakce psa na výstřel. Jakékoli známky bázlivosti jsou diskvalifikující
67
Výsledky:
l. 9:
Rozhodčí musí ohodnotit lovecké nasazení a schopnost psa zvěř vyhledat, jeho správné chování, kdy
se ujistí, že je zvěř v terénu přítomna (vystavení), a správnou vyváženost charakteru psa.
A) Aby pes v testu obstál, musí vyhovovat výše vyjmenovaným požadavkům.
B) Jestliže v některém z nich neobstojí, je tzv. odročen.
Nové předvádění:
l. 10:
V případě, že pes obstojí, nemůže se ji vícekrát testu zúčastnit. Oproti tomu pes odročený se smí dále
účastnit, pokud neobstojí nebo nepřesáhne věkový limit pro účast ve zkoušce, to je 36 měsíců.
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK VLOH A LOVECKÝCH ZKOUŠEK:
NOS
Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětří zvěř, rychlosti při hledání,
větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání (času).
Pes nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom ji vystavit na kratší vzdálenost.
Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvého navětření a ne od počátku vystavování. Je třeba
přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně
vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být
známkou špatného nosu.
Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků
a míst, kde se zvěř zdržovala.
Jestliže LZ kvalifikuje psa v určitých případech, jako lovecky upotřebitelného, je třeba na těchto
zkouškách také hodnotit kvalitu nosu. Je to možné, především při slídění nebo dohledávce. Rozhodčí
během slídění pozoruje práci psa a podle vzdálenosti, na kterou zvěř navětřil, si ověřuje kvalitu jeho
nosu. Když během slídění nepřijde pes do styku s živou zvěří, ověří se kvalita jeho nosu při
dohledávce. Zde je třeba sledovat, na jakou vzdálenost pes navětřil pohozenou zvěř, zda s vysokým
či nízkým nosem a za jaký čas ji dohledal. Doplňující poznatky o kvalitě jeho nosu si rozhodčí
ověřují během celých zkoušek. Navětření zvěře na krátkou vzdálenost je chyba, která ovlivňuje
výslednou známku z nosu.
SPOLEČNÝ HON
Časový limit: 10 minut
Tato disciplína se zkouší jako první při polních disciplínách a psi mají při ní ukázat, že jsou
platnými pomocníky při lovu drobné zvěře na společných honech. Vytvoří se skupina 2 - 4 psů, kteří
nastoupí na vzdálenost nejméně 50 kroků jeden od druhého. Mezi vůdce se rozestaví rozhodčí.
Zkouší se podle možnosti ve vyšším porostu, za stejných podmínek pro celou skupinu. Na PZ může
vést vůdce psa na řemeni, volně u nohy nebo vypustit hledat nakrátko před sebou. Všichni vůdci jsou
povinni střílet na zvěř, která vyletí nebo vyběhne, ať ji volně hledající pes vystaví nebo ne. Když
vystaví pes zvěř při společném honu, rozhodčí to musí vzít v úvahu, rovněž jako ostatní výkony psa,
např. postupování, klid před zvěří apod. Pes, který pracuje volně, musí hledat zvěř jen v prostoru
před svým vůdcem, maximálně po sousedního vůdce. Příliš daleké hledání se při této disciplíně
považuje za chybu.
Každý vůdce by měl střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře, druhý se pohodí psovi po skončení
disciplíny, aby pes prokázal, že přináší čerstvě střelenou zvěř. Je-li v daných podmínkách méně
zvěře, musí se střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře v každé skupině. Ihned po jeho ulovení jej
rozhodčí pohodí všem zkoušeným psům ve skupině a vyzkouší přinášení teplé, čerstvě střelené
zvěře.
68
Pes, který pracuje volně před svým vůdcem, má jím střelenou zvěř přinést a odevzdat. Psa
vedeného na řemeni musí vůdce před dohledáváním vypustit. Pes musí zvěř dohledat a přinést vůdci.
Na rozkaz rozhodčího musí pes dohledat a přinést zvěř střelenou kterýmkoliv účastníkem
společného honu. Rozhodčí musí zabezpečit, aby postupně byli vyzkoušení všichni psi.
Psy vedené na řemeni je možno hodnotit za jejich nejlepší výkon nejvýše známkou 2, volně
vedeného při noze nejvýše známkou 3.
Psy pracující volně před vůdcem, kteří ruší práci ostatních psů, nebo jinak narušují průběh
společného honu, musí jejich vůdci na příkaz rozhodčího uvázat na řemen a dále jsou hodnoceni jako
psi vedení na řemeni s přihlédnutím na chyby, kterých se již dopustili. Agresivní jedinci, kteří
nenechají ostatní psy přinášet zvěř a napadají je, mohou být hodnoceni známkou 0 a na
zkouškách neobstojí.
Na VZ musí všichni psi pracovat volně před vůdci. Uvázání na řemen nařizuje jen rozhodčí a to
tehdy, narušují-li někteří psi průběh honu. Potom však mohou obdržet nejvýše známku 1. Tiché
usměrňování vůdcem se nepovažuje za chybu.
Při společném honu přikáže rozhodčí vůdcům, aby každý alespoň 2x vystřelil, a to i tehdy, není-li
tam zvěř.
VROZENÁ CHUŤ K PRÁCI
Hodnotí se na zkouškách vloh. Po celý čas hledání se posuzuje ochota, s jakou se pes snaží vyhledat
a vystavit zvěř. Nejlépe se hodnotí pes, který za těžkých povětrnostních podmínek vytrvale s chutí
hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.
Chyby: malý zájem o práci, stálé povzbuzování.
HLEDÁNÍ
Časový limit: 15 – 20 minut
Pes má hledat vysokým nosem a využívat dobrý vítr, tak, aby nepřešel žádnou zvěř, která by
mohla být ukryta v prohledávaném prostoru. Vůdce psa postupuje při hledání proti větru a pes při
příčném hledání “krájí“ vítr, otočky zásadně proti větru. Pes musí rozsah hledání a rychlost
přizpůsobit krytině a konfiguraci terénu, aby byl v neustálém kontaktu s vůdcem. Pohyb při hledání
by měl být v souladu s pracovním standardem plemene.
Pes má projevit samostatnost v práci, musí však reagovat na pokyny vůdce a dát se usměrňovat.
Všichni psi se musí zkoušet v přibližně stejných krytinách. Doba hledání je 15 – 20 minut.
Každý pes musí dostat příležitost k vystavení drobné zvěře.
Chyby: nesystematické hledání, obíhání vůdce, hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem,
vzdalování se z vlivu vůdce, opakované otáčky po větru.
VYSTAVOVÁNÍ
Navětří-li pes zvěř, musí ji vystavit. Navětří-li ji na větší vzdálenost, může se k ní přiblížit a
potom ji vystavit. Vystavování musí být pevné, což znamená, že pes je strnulý až do příchodu vůdce.
Stopu a dýchánek má jen naznačit. Vystavuje-li dýchánky a stopy na ZV či PZ, nepokládá se to za
chybu. Pokud pes vystaví 3x na třech různých místech, ve třech různých směrech bez prokázání
zvěře obdrží z této disciplíny známku 0. Aby ohař mohl být z vystavování hodnocen, musí
vystavování prokázat na divoké zvěři a pokud zvěř není, musí být před ohařem vypuštěna vyspělá,
neporaněná pernatá zvěř, aby mohl disciplínu splnit. Zásadně není přípustné dávat známku 3,
pokud pes vystavování neprokázal.
Chyby: vystavování míst bez zvěře (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k
vůdci. Opakované zapírání vylučuje psa z dalšího zkoušení. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř, i
když k tomu měl možnost, je hodnocen známkou 0.
69
POSTUPOVÁNÍ
Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž
ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před psem,
musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu horním nosem.
Ustalování je vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.
Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o
postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Pes, který odmítá postupovat může být hodnocen
až známkou 0. Respektovaným důvodem k nepostupování je pouze vystavení zvěře na velice krátkou
vzdálenost
DOHLEDÁVKA STŘELENÉ A POHOZENÉ PERNATÉ A SRSTNATÉ ZVĚŘE
Časový limit: maximálně 10 minut, kontrolní pes maximálně 5 minut
Tato disciplína má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou, postřelenou nebo
uhynulou zvěř pernatou i srstnatou řádně dohledá a přinese. Jako dohledávka se tato práce hodnotí
jen tehdy, dohledá-li ohař zvěř nosem, nikoliv zrakem.
Pokud nebyla zvěř před psem střelena tak, aby ji musel dohledávat v krytině, zhaslou zvěř
rozhodčí nebo jeho pomocník vhodí (nikoli donese!) do krytiny, která musí být přiměřená. Příliš
nízká nebo naopak příliš vysoká a hustá krytina je nevhodná.
Při PZ se zkouší dohledávka pernaté zvěře. Při LZ se zkouší dohledávka srstnaté zvěře. Při VZ se
zkouší dohledávka pernaté i srstnaté zvěře.
Pes by měl navětřenou zvěř uchopit a přinést bez povelu. Zjistí-li rozhodčí, že pes dohledávanou
zvěř navětřil, prokazatelně o ní ví a tuto zapírá, přikáže vůdci, aby dal psovi povel k přinesení.
Přinese-li pes po tomto povelu zvěř, je hodnocen z dohledávky nejvýše známkou 2, po dalším povelu
známkou 1.
Dohledá-li pes postřelenou pernatou zvěř po stopě a přinese ji ze vzdálenosti alespoň 100 kroků,
hodnotí se jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína „Přinášení vlečené zvěře
pernaté na dálku“.
Dohledá-li pes postřelenou srstnatou zvěř po stopě a přinesen ji ze vzdálenosti alespoň 200 kroků
v poli, taktéž se jeho práce hodnotí jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína „Přinášení
vlečené zvěře srstnaté na dálku“.
Nedohledá-li pes střelenou nebo postřelenou zvěř do 10 minut, pošle rozhodčí na tuto práci tzv.
kontrolního psa, to je dalšího psa v pořadí. Když už žádný nevyzkoušený pes není, použije
předcházejícího psa. Dohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut, hodnotí se zkoušený pes známkou 0.
Kontrolní pes se hodnotí podle podaného výkonu. Nedohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut,
považuje se tato za nedohledatelnou. Na soutěžích a zkouškách, kde se zadávají tituly CACIT a
CACT se kontrolní pes nepoužívá a pes, který střelenou zvěř nedohledá do 10ti minut, je
hodnocen známkou 0.
Nedohledá-li zkoušený pes pohozenou zvěř do 10 minut obdrží známku 0 a je z dalšího zkoušení
vyloučen. V tomto případě je rozhodčí povinen ukázat vůdci, kde zvěř v krytině leží.
Vystavuje-li pes při dohledávce jinou živou zvěř, může ji vůdce sám zvednout a dále pokračuje v
disciplíně dle pokynů rozhodčího.
Chyby: nezájem, nebo malý zájem o dohledání zvěře, povely k přinesení zvěře, nesoustředěnost na
dohledávání.
70
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ ZVĚŘE PERNATÉ A SRSTNATÉ NA DÁLKU V POLI
a) Přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli – zkouší se jen na VZ
Při praktickém výkonu práva myslivosti potřebujeme, aby pes přinášel postřelenou nebo padlou
zvěř z větší vzdálenosti. Proto se na zkouškách zakládá s bažantem vlečka. Není při tom důležité, jak
pes sleduje stopu, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji, a co nejrychleji přinese
vůdci. Neměl-li pes při práci v poli možnost vypracovat stopu křídlované pernaté zvěře, založí se mu
s čerstvě střeleným bažantem asi 100 kroků dlouhá, jednou obloukovitě lomená stopa (vlečka).
Vlečený kus zvěře se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založena na nízkém porostu a po větru.
Vlečky jsou od sebe vzdáleny nejméně 100 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí,
který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje.
Na vyzvání druhého rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od
nástřelu může být pes veden na vodítku nebo na šňůře a potom je volně vypuštěn. Při vypouštění
může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře a vůdce jej nesmí dalšími povely ovlivňovat. Za
každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň.
Dostane-li pes na VZ po vypuštění na vlečku k přinesení zvěře více povelů jak 3, je za tento výkon
hodnocen známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Začne-li pes po prvním nasazení bloudit, může jej
vůdce znovu nasadit na stopu, ale celkem jen třikrát. Za nové nasazení na stopu je považováno
opětovné přivedení psa na nástřel a jeho vypuštění po stopě a dále všechny povely (hlasité i tiché),
které vedou k vypracování stopní dráhy.
Aby pes obstál, musí zvěř přinést do 10 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo
třikrát. Druhé a třetí nasazení snižuje známku vždy o jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani
po třetím nasazení, hodnotí se známkou 0 bez ohledu na čas a je z dalšího zkoušení vyloučen.
Zvěř na založení vlečky musí být vyspělá a nezávadná. Vlečený kus zvěře se ponechá přesně na
konci stopní dráhy. Zásadně je nepřípustné odložit ji stranou stopy, nebo ji nějak ukrýt. V případě, že
při VZ bude pes již vyzkoušen z disciplíny „Přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli“ a při
dalším zkoušení dohledá postřelenou pernatou zvěř na vzdálenost nejméně 100 kroků, hodnotí se obě
dvě disciplíny jednou průměrnou známkou.
Způsob přinášení a odevzdání zvěře se zapisuje poznámkou do předmětu „Přinášení pernaté
zvěře“.
b) Přinášení vlečené srstnaté zvěře na dálku v poli – zkouší se pouze na PZ
Zkouší a hodnotí se stejným způsobem jako u pernaté zvěře. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka
se zakládá na vzdálenost asi 200 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Časový limit zde platí
stejně jako u vlečky s pernatou zvěří. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se zapisuje poznámkou
do předmětu „Přinášení srstnaté zvěře“.
Na PZ se tento předmět zkouší a hodnotí samostatně. Má-li pes na PZ obstát musí disciplínu
splnit.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem,
obcházení vůdce, neposazení se před vůdcem při odevzdávání, časté pokládání zvěře, opakování
povelů k přinesení.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ LIŠKY NA DÁLKU V LESE (zkouší se jen na LZ a VZ)
Vlečka s liškou se zakládá tažením lišky v lesním porostu s dvěma oblouky na vzdálenost asi 200
kroků. Rozhodčí, který vlečku zakládá, ponechá zvěř ležet přesně na konci stopní dráhy, odejde v
přímém směru a ukryje se tak, aby ho pes neviděl ani nenavětřil.
71
Pořadatelé vyznačí všechny dráhy liščí stopy (na přední straně stromů od nástřelu) vápnem,
barvou nebo připevněnými papírky.
Na vyzvání rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel, označený srstí nebo vlnou. Vůdce může vést
psa na šňůře nebo vodítku 20 kroků od nástřelu. Potom ho volně vypustí s posledním povelem k
přinesení zvěře. Vůdce může psa nasadit na stopu nejvýše třikrát, avšak druhé a třetí nasazení snižuje
známku vždy o 1 stupeň.
Není důležité, jak pes dráhu sleduje, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji a
co nejrychleji přinese vůdci.
Aby pes obstál, musí přinést zvěř do 10 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát
(limitní čas se počítá vždy od prvního nasazení). Nepřinese-li zvěř ani po třetím nasazení, obdrží
známku 0 bez ohledu na čas a na zkouškách neobstojí. Zvěř k založení vlečky musí být vyspělá a
nezávadná.
Způsob přinášení a odevzdání zvěře se zapisuje do předmětu přinášení lišky. Rozhodčí na konci
stopní dráhy sleduje výkon psa a signálkou dává znamení, pokud pes prokazatelně u zvěře byl (ověřil
zvěř, uchopil zvěř a krátce poponesl zvěř). Povel signálkou musí být rozhodčím dán tak, aby nerušil
výkon psa.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉHO ZAJÍCE NA DÁLKU V LESE se zkouší stejně jako u vlečky s
liškou. Známka 0 z této disciplíny je rovněž nepřípustná pro uspění v ceně.
Obě disciplíny se zkouší a hodnotí samostatně.
Vzdálenost mezi všemi stopními drahami (vlečkami) je nejméně 100 kroků a to v celé délce stopní
dráhy. Rozhodčí na konci stopní dráhy sleduje výkon psa a signálkou dává znamení pokud pes
prokazatelně u zvěře byl ( ověřil zvěř, uchopil zvěř a krátce poponesl zvěř). Povel signálkou musí být
rozhodčím dán tak, aby nerušil výkon psa.
PŘINÁŠENÍ ZVĚŘE PERNATÉ, SRSTNATÉ
A LIŠKY (časový limit 10 minut)
Účelem disciplíny přinášení zvěře je vyzkoušet schopnost psa a jeho ochotu k přinášení zvěře.
Aby bylo možné tuto schopnost co nejobjektivněji posoudit, je zapotřebí získat co nejvíce
pomocných známek z přinášení. Známky z přinášení zvěře pernaté (a to i vodní), srstnaté a lišky se
průměrují a aritmetický průměr je výsledná známka z přinášení zvěře pernaté (a to i vodní), srstnaté
a lišky.
Aby pes na zkouškách obstál, nesmí dostat ani jednu 0 z přinášení. Přinášení je součástí disciplíny
přinášení lišky přes překážku a přinášení kachny z hluboké vody a při hodnocení těchto disciplín se
chyby v přinášení promítají v celkovém hodnocení disciplíny.
Při zkoušení této disciplíny na PZ by měl být střelen alespoň 1 kus (druh) zvěře před každým psem.
Je-li v daných podmínkách méně zvěře, musí se střelit alespoň 1 kus (druh) zvěře v každé skupině.
Na VZ a memoriálech se musí střelit nejméně 1 kus (druh) zvěře před každým psem. Vidí-li pes po
výstřelu zvěř padat může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu. Musí zvěř rychle uchopit
do plné mordy, bez těžkostí přinést, pokud možno posadit se před vůdce a až na jeho rozkaz pustit.
Tichý povel k usednutí může dát vůdce pouze na PZ.
Rozhodčí se musí přesvědčit, zda pes drží zvěř pevně, nemačká a nepouští ji předčasně bez
rozkazu.
Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu: počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř
přinést a podobně. Na LZ, VZ a memoriálech může dát vůdce psovi maximálně 3 povely k přinesení
zvěře. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí.
Dostane-li pes na PZ k přinesení zvěře více povelů jak tři, může obdržet za tento výkon nejvýše
známku 1. Zvěř však musí přinést do 10ti minut. U psa, který prokazatelně o zvěři ví (ověří,
poponese) nebo tuto prokazatelně zapírá, má rozhodčí právo přikázat vůdci, aby dal povel k
72
přinesení. Donese - li pes zvěř po prvním povelu, může být hodnocen nejvýše známkou 2, při dalším
povelu získává pes známku 1. Na PZ musí pes zvěř donést do 10ti minut bez ohledu na počet
povelů.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem
při odevzdání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení (každý další povel snižuje
známku o jeden stupeň). Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo srst
může pes obdržet na PZ nejvýše známku 2, na VZ a memoriálech jen známku 1. Známku 0 z přinášení
obdrží psi, kteří zvěř prokazatelně načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.
KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes zůstat klidný a počkat na povely vůdce. Náhodné
chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může
být pes za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to
nepřípustné a chycení pernaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování.
Rozhodčí jsou však povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř předtím poraněna.
Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek.
Dostane-li pes při vzlétnutí zvěře povel a zůstane klidný je hodnocen známkou 4. Skočí-li pes za
zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3, skočí-li a dostaneli povel, hodnotí se známkou 2.
Nepřijde-li pes na živou pernatou zvěř, může se z této disciplíny hodnotit jen známkou 3.
Chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.
KLID PŘED ZVĚŘÍ SRSTNATOU
Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché
povely, to znamená, že pokud při vyběhnutí zvěře dostane pes povel a zůstane klidný, je hodnocen
známkou 4. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne,
může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce,
hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí
jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li před tím zvěř poraněna.
Opakované prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.
Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se srstnatou zvěří, hodnotí se z této disciplíny
známkou 3.
Chyby: vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování zajíce do 10 minut,
vylučuje se z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a
rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se
výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu (odmítne pokračovat v hledání), nebo se po
výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod
se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).
Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned
vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit na vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval.
Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést,
což se nepovažuje za chybu.
Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po
výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.
73
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a
okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil
vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely.
Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje
se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se
rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření
zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve
chvílích, je-li pes veden na volně visícím řemeni, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí
pozorují. Na LZ, VZ a klubové vrcholové soutěži se vodění na řemeni zkouší také v lese v tyčovině.
Pro posuzování této disciplíny by měly být podmínky pro všechny zkoušené psy přibližně stejné.
Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce
nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle
jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za
stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na
řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje,
obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku. Na ZV ohařů se tato disciplína nezkouší.
Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a
kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího
posuzování vyloučen. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném
případě jej nesmí omezovat v pohybu.
PRÁCE NA POBARVENÉ STOPĚ SPÁRKATÉ ZVĚŘE
Zkouší se na uměle pobarvené minimálně 400 kroků4 dlouhé stopě spárkaté zvěře (zpravidla
srnčí). Pes se přikládá na stopu na LZ, VZ nejdříve za 1 hod., nejpozději do 3 hodin po jejím
založení. Na založení stopní dráhy může být použito maximálně 0,3 l barvy (zpravidla vepřové
krve, nebo barvy ze zvěře; ze zoo veterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Přesný čas
založení zaznamená rozhodčí na lístku, který podepíše a připevní na strom u začátku dráhy.
Je zakázáno zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Asi v polovině se založí pobarvené
lože a řádně se označí (větvičky s větším množstvím nakapané krve). Do tohoto místa jde pes vždy
jako vodič na řemeni a musí vůdce dovést k loži bez cizí pomoci. Celkem je stopní dráha dvakrát
lomená a na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře, který je dobře zašitý, popř. i se zašitým
otvorem po výstřelu. Stopní dráhy zakládá rozhodčí s pomocníky, kteří odstraňují značky ze stromů.
Láhev se zbytkem barvy a pomocné předměty se uschovají na konci dráhy přímo u položeného kusu
spárkaté zvěře. Dráhy se předem vyznačují na stromech zepředu lístky, zezadu vápnem, barvou nebo
lístky. Přední značky musí pomocník, jak již bylo uvedeno, odebrat. Nesmí je odhazovat po zemi a
jejich zbytky ponechat na stromech. Lože se řádně označí zezadu pro kontrolu rozhodčího.
Vzdálenost mezi jednotlivými pobarvenými dráhami je nejméně 150 kroků a to v celém průběhu
stopní dráhy. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřel a odtud se nese k loži, které se založí jak je
uvedeno výše a dále až na konec dráhy. Kus musí být stejný, jakým byla zhotovena pobarvená stopa.
Pořadatel vždy zajistí nejméně jeden kus spárkaté zvěře a na nošení schopné pomocníky.
4
Viz. příslušná ustanovení čl.VI.5 Mezinárodní všestranné lovecké zkoušky FCI
74
Způsob vedení psa na pobarvené stopě, nahlášený při losování, nemusí být dodržen při vlastní práci
a definitivní způsob vedení psa na pobarvené stopě může vůdce oznámit po vylosování stopní dráhy.
Pozn: nošení celého kusu spárkaté zvěře může být nahrazeno vlečením spárku při zakládání
pobarvené stopy z položeného kusu na konci stopní dráhy.
Psa je možno vést jako:
a) vodiče na řemeni
b) oznamovače
c) hlasitého oznamovače
d) hlásiče
a) Vodič na řemeni
Pes vede svého vůdce na rozvinutém barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém. Vůdce drží
barvářský řemen na konci a může jej pustit nebo zkrátit jen při překonávání překážky, v hustém
porostu apod. V ideálním případě by měl být pes po celou dobu práce na pobarvené stopě zalehlý v
barvářském řemeni a s jistotou sledovat stopu přes lože až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř.
Nalezené lože oznámí vůdce rozhodčímu dohodnutým způsobem (např. zvednutím paže, nebo slovně
apod.). V případě, že pes lože mine, pokračuje v práci dále až k položenému kusu zvěře. Výsledná
známka se však v tomto případě sníží o jeden stupeň. Výkon psa lze hodnotit známkou 4, může-li
jej vůdce sledovat volným krokem. Pes by se neměl od stopní dráhy vzdálit do 20 kroků. Pokud tak
nastane a pes se sám viditelně opraví, není to chyba. V opačném případě je rozhodčím zastaven a
vrácen zpět na stopu. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej
rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Po celý čas musí být
zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Na pobarvenou stopu se
může pes nasadit znovu nejvýše třikrát. Každé nové nasazení a vrácení psa na stopu snižuje známku
o jeden stupeň tak, že vypracování celé stopy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu, hodnotí
známkou 1. Pracuje-li pes přehnaně rychle a vůdce ho nestačí krokem sledovat, hodnotí se nejvýše
známkou 2.
Chyby: pracuje-li pes nezalehlý v řemeni, bloudí, sleduje-li stopy zdravé zvěře, stále je ho potřeba
pobízet, pracuje-li nervózně a rychle, nezájem o správnou stopu a zvláště její dokončení.
b) Oznamovač včetně hlasitého
Před započetím této disciplíny ohlásí vůdce rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí
nalezenou zvěř.
Od nástřelu k pobarvenému loži pracuje pes na řemeni jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a
zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě
vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od zvěře
oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes
dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce ke zvěři dovést bez spojení
vůdce a psa řemenem či vodítkem. Pes se musí pro vůdce vrátit do 5ti minut od vypuštění.
Selže-li pes jako oznamovač, může jej vůdce do 10ti minut přivolat, čas se počítá od vypuštění od
lože. Dále pes pracuje jako vodič s tím, že se známka sníží o jeden stupeň.
V případě, že pes mine lože, nechá jej rozhodčí odejít asi 50 kroků, načež upozorní vůdce, že pes
lože minul, a proto bude pokračovat v dokončení práce na pobarvené stopní dráze jako vodič. Pes je
hodnocen jako vodič s tím, že se známka sníží o jeden stupeň.
Hlasitý oznamovač se zkouší obdobně, jen s tím rozdílem, že pes musí po vrácení se k vůdci
oznámit nalezení zvěře hlášením a během vedení vůdce ke zvěři v určitých intervalech hlásit.
Povzbuzování psa při práci oznamovače není chybou.
75
Chyby: nepřijde-li pes po vypuštění ke zvěři, aby si ji ověřil, a vrátí se k vůdci, nevýrazné
oznamování, nejisté vedení ke zvěři. Neoznámí-li nalezenou zvěř vůdci způsobem, který vůdce
rozhodčím předem ohlásil, nemůže se práce hodnotit jako práce oznamovače.
c) Hlásič
Pes po přiložení na nástřel pracuje k loži na řemeni jako vodič. U lože vůdce psa vypustí a ten
pracuje dále jako hlásič, tzn., že zbytek pobarvené dráhy musí vypracovat samostatně a do 5 minut
po vypuštění začít hlásit nalezenou spárkatou zvěř a v hlášení pokračovat až do doby, kdy k němu
vůdce přijde. Psa nelze žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Nepovažuje se za chybu,
jsou-li v hlášení krátké pomlky. Selže-li pes jako hlásič, nebo mine pobarvené lože, postupuje se jako
u oznamovače.
Odejde-li vůdce od lože k hlásícímu psu a ten pak hlásit přestane, nebo nehlásí u zvěře, nebo od ní
odejde, je pes hodnocen známkou 0.
Chyby: bloudění, sledování stop zdravé zvěře, nevýrazné hlášení, opožděné hlášení, hlášení s
dlouhými odmlkami, nehlášení, opuštění zvěře, nezájem o práci a zvláště o její dokončení.
Jako oznamovač (včetně hlasitého) a hlásič může být pes vypuštěn 2x. Čas 5 minut se však počítá
od prvního vypuštění.
Když pes vedený jako oznamovač nebo hlásič místo oznámení nebo hlášení nalezené zvěře tuto
zvěř vůdci přinese, práce se ukončí a dosavadní hodnocení jako vodiče na řemeni se sníží o jeden
stupeň. Pokud pes vedený jako oznamovač nebo hlásič nalezenou zvěř místo pouhého ověření kus
poponese (do 20 ti kroků) a dále pracuje již bezchybně, není to považováno za chybu. Podmínkou
je, že vůdce musí bezpečně ke kusu dovést v případě oznamovače anebo u něj hlásit v případě
hlásiče.
PŘINÁŠENÍ LIŠKY PŘES PŘEKÁŽKU – zkouší se jen na LZ a VZ
Časový limit: 3 minuty
Účelem této disciplíny je zjistit, jak je pes vycvičen a schopen překonávat výškové nebo
hloubkové překážky s liškou v mordě.
Na vhodném místě v lese se zřídí umělá překážka podle připojeného nákresu.
Ohrádka se
zhotoví nejlépe ze smrčí. Je 80 cm vysoká. Každá ze tří ohrazených stran je 4 m dlouhá. Zepředu je
místo stěny 80 cm široký a 60 cm hluboký příkop s kolmými stěnami. Stěny ohrádky musí být
vypleteny tak, aby pes nemohl jimi prolézt a aby se při přeskoku neporanil. Při dešti nebo jiných
nepříznivých podmínkách může být v příkopu voda, jinak se tam nenapouští.
Vůdce volně odloží psa (bez vodítka) asi 10 m od příkopu a lišku přehodí přes příkop do
ohrádky. Příkop s liškou nesmí překročit! Pokud tak učiní, snižuje se výsledná známka o jeden
stupeň.
Vůdce nesmí opustit místo, ze kterého poslal psa pro lišku. Pokud tak učiní, snižuje se výsledná
známka o jeden stupeň.
Pes musí na rozkaz přeskočit buď ohrádku, nebo příkop, bez váhání uchopit lišku a opět nejkratší
cestou ji přinést vůdci.
I s liškou může pes přeskočit, buď příkop, nebo ohrádku. Lišku musí odevzdat vůdci do 3 minut.
Překonání překážky, uchopení, přinesení a odevzdání lišky se hodnotí společnou známkou.
Známka 4 se udělí psovi, který přeskočí překážku, lišku bez váhání uchopí, zpět přeskočí překážku i
s liškou a vůdci ji správně odevzdá.
Známka 3 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky váhá (zdvihá hlavu), ale potom lišku uchopí,
přinese a správně odevzdá.
Známka 2 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky delší čas váhá, neprojevuje o ni zájem, nakonec ji
uchopí, přinese a správně odevzdá.
Známka 1 se udělí psovi, který o lišku v ohrádce nemá zájem, zajímají ho jiné podněty, ale v
časovém limitu lišku uchopí, přinese a správně odevzdá.
76
Známka 0 se zapíše psovi, který lišku v limitu nepřinese.
Každý další rozkaz k překonání překážky, tam nebo zpět, na uchopení, přinesení nebo odevzdání
lišky snižuje známku o jeden stupeň. Na tuto disciplínu nastupují psi tak, jak byli vylosováni. Zkouší
se jako první disciplína.
Chyby: neochota překonat kteroukoliv překážku, dlouhé váhání u lišky, nucení ke zdvihnutí
vypadnuté lišky při zdolávání překážky, obíhání překážky, odběhnutí až do korony, nepřinesení lišky.
Dále výslednou známku ovlivní všechny chyby v přinášení lišky dle ustanovení "Přinášení zvěře
pernaté, srstnaté a lišky".
DOHLEDÁVKA POHOZENÉ LIŠKY – zkouší se jen na LZ a VZ
Zkouší se v lesním porostu stejně jako disciplína „Dohledávka pohozené zvěře pernaté a srstnaté“
na PZ (platí stejné časové limity).
CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI
Tuto disciplínu je třeba co nejvíce přizpůsobit myslivecké praxi.
Při naháňce má být pes na stanovišti absolutně klidný. Vůdce ho může mít při zkoušení připoutaného
na vodítku nebo volně odloženého. Pes na vodítku obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku.
Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče
z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0.
Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe, např. jako při
obstavené leči. Psi, kteří nejsou právě zkoušeni, nesmí se zdržovat nablízku.
Disciplína se zkouší 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem,
zvěř se však nestřílí.
VYHLEDÁVÁNÍ DROBNÉ ZVĚŘE V HOUŠTINÁCH – časový limit 3 minuty – zkouší se jen
na LZ a VZ
Pes má prohledat houštinu co nejhlouběji a do stran, zvěř vyhledat a z houštiny vyhnat. Na
písknutí se má dát odvolat. Zvěř v houštině nemá vystavovat, ale vyvstalou má hlasitě sledovat až
ven z houštiny. Střelenou zvěř může bez rozkazu přinést. Nepočítá se za chybu, chytne-li pes při
naháňce zvěř, bezchybně ji přinese a odevzdá. Z chování psa musí být zřejmé, že reaguje na povely
svého vůdce. Hlasité sledování zvěře se zapíše do průkazu původu i do soudcovské tabulky, nemá
však vliv na hodnocení výkonu psa.
Není přípustné, aby se všichni psi zkoušeli v jednom místě.
Chyby: časté pobízení, časté vybíhání z houštiny, hledání na pokraji houštiny, nereagování na povely
vůdce, daleké prohánění zvěře.
SLÍDĚNÍ a DOHLEDÁVKA – zkouší se pouze na LZ
Slídění časový limit: 5 - 10 minut.
Slídění se zkouší v řídkém lese s travnatým porostem nebo v zatravněných pasekách. Pes musí při
slídění hledat před vůdcem. Není chybou, hledá-li ve vzdálenosti 50 kroků, musí být ale v dohledu
vůdce.
Přijde-li pes při slídění na drobnou zvěř, musí zůstat absolutně klidný. Po jejím vyběhnutí vůdce
zvěř střelí a pes ji musí přinést. Pokud pes na zvěř nepřišel, vůdce na pokyn rozhodčího vystřelí.
Vůdce může psa při slídění usměrňovat jemným ne však častým pískáním.
77
ŠOULAČKA S ODLOŽENÍM
Myslivec má mít při šoulačce na spárkatou zvěř psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení
zvěře tuto co nejdříve dohledat. Není při tom rozhodující, zda jde pes volně za vůdcem nebo po jeho
boku. Způsob šoulání však musí být zcela přirozený a musí odpovídat myslivecké praxi. Při šoulání
nesmí pes být s vůdcem ve fyzickém kontaktu. Na zkouškách musí vůdce předem ohlásit způsob
postupu psa rozhodčím.
Pes má myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým pokynem odložit
a stejným uvést do pohybu. Jakékoli nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou
při šoulačce nepřípustné a snižují známku z výkonu.
Šoulačka se provádí na aleji nebo cestě směrem od korony, aby psa při práci nic nerušilo.
Šoulačka má být dlouhá asi 150 kroků, v třetině cesty vůdce psa tiše a nenápadně odloží, poodejde
asi 15 kroků a nenápadným způsobem ho přivolá a pokračuje v šoulání. Po dalších 50 krocích jej
opět odloží, odejde nejméně 50 kroků dále a na pokyn rozhodčího se ukryje na 5 minut. Asi v
polovině zkušební doby jednou vystřelí. Po uplynutí 5 minut, které se počítají od okamžiku odložení
psa na šoulačce, se vrátí pro psa. Odejde-li po odložení pes z místa do poloviční vzdálenosti mezi
vůdcem a místem odložením (přibližuje se k vůdci, nebo zpět ke koroně), snižuje se známka za
výkon až na 1. Přejde-li více jak polovinu vzdálenosti, je hodnocen jeho výkon známkou 0.
Není při šoulání chyba, když vůdce dá psovi nenápadný pokyn tím, že na něho pootočí hlavu.
Chyby: hlučné projevy psa v důsledku slabé nervové soustavy, přebíhání z boku na bok, vzdalování
se od směru šoulání, stálé odkládání a dobíhání, hlasité povely, rychlá chůze, neochota psa k
odložení, nevyčkání na místě, kňučení.
PRÁCE PSA VE VODĚ
Pes musí prokázat, že se nebojí vody, že umí dobře plavat a že střelenou nebo postřelenou vodní
zvěř dokáže ve vodě dohledat a přinést.
Zkouší se na vodních plochách (rybnících) v přírodních podmínkách (vybetonované nádrže nejsou
vhodné). Vodní plocha musí mít dostatečnou šířku a hloubku, aby pes mohl prokázat, že umí dobře
plavat. Při vodní práci se u přinášení použije předem usmrcená divoká kachna nebo lyska, popřípadě
i domácí kachna zbarvená jako divoká.
Pro každé tři psy musí pořadatelé zajistit čerstvou zvěř.
OCHOTA K PRÁCI V HLUBOKÉ VODĚ
Pes musí být vypuštěn volně, asi 2 metry od hladiny a musí prokázat, že se nebojí vody, že umí
dobře plavat a že jde ochotně do vzdálenosti 10 – 15 m do vody. V hluboké vodě musí hledat 2
minuty, musí být ve vodě ovladatelný a na pokyn vůdce měnit směr hledání.
Známku 4 dostane pes, který pracuje bezchybně, ve vodě pracuje samostatně, je lehce ovladatelný,
hledá daleko, dobře plave, do vody jde ochotně na první povel.
Známku 3 dostane pes, který jde do vody po kratším povzbuzování, další práci však koná
bezchybně, nebo ohař, který hladinu sice prohledává daleko, ale je špatně ovladatelný.
Známku 2 dostane pes, který jde do vody až po několika povelech, hladinu prohledává krátce, ve
vodě je však dobře ovladatelný.
Známku 1 dostane pes, který do stanoveného limitu (2 minut) do vody jde, chvíli hladinu
prohledává, ale příliš brzy se vrací.
PŘINÁŠENÍ KACHNY Z HLUBOKÉ VODY
Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 - 15 metrů od břehu, aby
měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Vůdce psa nebo určený
78
pomocník současně při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovnicí a to tak,
aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím disciplíny na volno
(stojí, sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu (vidí-li pes po výstřelu
zvěř padat může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu – ustanovení „přinášení zvěře
pernaté, srstnaté a lišky). Pes se vypouští ze břehu, asi 2 metry od hladiny. Kachnu musí pes
správně odevzdat. Tichý povel k usednutí, případně úkrok nesnižuje známku pouze na PZ.
Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel (nebo bez povelu).
Každý další povel k přinášení, uchopení, odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení
kachny za letku, krk apod. není chyba.
Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel (nebo bez povelu), na
břehu jí pustí (zvedne od kachny hlavu, otřepe se), ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo
pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes, kterému dal
vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá, a také ohař, který
pracuje bezchybně, při odevzdání si nesedne a nechce kachnu pustit, dále pes který kachnu
bezchybně vynese usedne a kachnu pustí mimo vliv svého vůdce.
Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo
pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu pustí a uchopí ji znovu až na další
povel.
Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu alespoň na břeh ještě do
stanoveného limitu 5 minut.
NAHÁNĚNÍ A DOHLEDÁVKA STŘELENÉ, NEBO POSTŘELENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Zkouší se na vodních plochách, kde je dostatek rákosí nebo jiného vhodného porostu v šířce
nejméně 5 m.
Pes musí rákosí systematicky prohledávat v určeném prostoru, snažit se zvěř vyhledat, vypíchnout
a umožnit vůdci její ulovení. Tato disciplína musí být zkoušena v dobře zazvěřeném rákosovém
porostu.
Známkou 4 se hodnotí pes, který systematicky a samostatně prohledává určený úsek v rákosí a snaží
se najít kachnu skrytou v rákosí. Nepovažuje se za chybu, když pes opustí rákosí, ale sám se bez
povelu vrátí. Vůdce může psa usměrňovat tichými povely.
Známkou 3 se hodnotí pes, který vybíhá z rákosí častěji, vůdce ho povely častěji usměrňuje, ale
jinak určený prostor prohledává dobře.
Známkou 2 se hodnotí pes, který prohledává rákosí nesystematicky, často se vrací k břehu, vůdce ho
musí často povzbuzovat.
Známkou 1 se hodnotí pes, který prohledává jen okraj rákosí, nejde dostatečně daleko, pracuje
nesystematicky, neochotně.
Vypuštěný pes prohledává rákosí 5 minut. Když do té doby nepřijde na zvěř, práce se ukončí a je
hodnocen za nahánění v rákosí dle podaného výkonu.
Vypíchne-li zkoušený pes kachnu z rákosí, je vůdce povinen na ní vystřelit.
Dohledá-li pes střelenou nebo postřelenou kachnu v rákosí a donese ji k vůdci, hodnotí se podle
podaného výkonu. Způsob klasifikace je stejný, jako u samostatné disciplíny „Dohledávka pohozené
kachny v rákosí“.
Pes, který při dohledávce kachnu zapírá, je z dalšího zkoušení vyloučen.
79
zvěře“.
Způsob klasifikace:
„Nahánění v rákosí“ se hodnotí samostatně výše uvedeným způsobem. Psi, kteří při nahánění v
rákosí dohledali a přinesli střelenou nebo postřelenou kachnu, nemusí absolvovat samostatnou
disciplínu “Dohledávka pohozené kachny v rákosí“. Známku pro tuto disciplínu jim rozhodčí udělí
na základě předvedeného výkonu v disciplíně „Nahánění a dohledávka střelené nebo postřelené
kachny v rákosí“.
V případě, kdy rozhodčí pro nepřehlednost terénu nemůže sledovat celou práci psa v rákosí, je
pořadatel povinen zřídit v blízkosti rákosového porostu posedy. Pokud je pes prokazatelně v
kontaktu s živou vodní pernatou zvěří při pokynu k ukončení disciplíny, musí se vrátit do limitu 15
minut.
DOHLEDÁVKA POHOZENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Účelem této disciplíny je praktické dohledání střelené nebo postřelené kachny v rákosí. Rozhodčí
vhodí do vzdálenosti asi 5 – 10 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí vidět.
Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 kroků od pohozené kachny. Pes musí přinést z rákosí
tu kachnu, která tam byla rozhodčím odhozena. Přinese–li jinou, vypustí ho vůdce znovu dohledávat
původně pohozenou kachnu, přičemž čas se počítá od tohoto druhého vypuštění. Předcházející
přinesení se nebere v úvahu.
Pokud je pes prokazatelně v kontaktu s živou kachnou zastaví rozhodčí čas, a po opakovaném
nasazení se pokračuje ve sledování časového limitu.
Známkou 4 se hodnotí pes, který dohledá kachnu do 7 minut a správně odevzdá (na SZVP)
zvěře“ a hodnotí se samostatně. Pouze na SZVP je přinášení součástí disciplíny.
CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI U VODY
Tato disciplína se zkouší jen na speciálních zkouškách z vodní práce (ZVP).
Pes musí být na stanovišti při vodní práci úplně klidný. Vůdce může mít psa volně odloženého
nebo na vodítku. Pes odložený na vodítku dostane vždy o jeden stupeň nižší známku.
Pes, který je na stanovišti neklidný, kňučí, je nervózní, uteče z místa odložení nebo vyběhne za
zdravou zvěří, je hodnocen jedině známkou 0.
Postupuje se tak, že se vůdci rozestaví asi 20 kroků jeden vedle druhého, jako při obstavené leči.
Psi, kteří nejsou právě zkoušeni, nesmí být v blízkosti tohoto prostoru. Disciplína se zkouší asi 10
minut, každý vůdce asi po 2 minutách loveckým způsobem vystřelí, zvěř se však nestřílí.
80
SOUDCOVSKÉ TABULKY:
Zkoušky vloh ohařů
Předmět
1. Vrozená chuť k práci
2. Hledání
3. Vystavování
4. Postupování
5. Nos
6. Klid před zvěří pernatou
7. Klid před zvěří srstnatou
8. Chování po výstřelu
9. Poslušnost
Nejnižší počet bodů pro cenu
Maximální počet bodů
Nejnižší známka pro
cenu
I.
II.
III.
3
3
3
2
3
2
2
2
3
160
2
3
3
1
3
1
1
1
2
120
Koeficient
Maximální
počet bodů
7
7
8
4
10
3
3
3
5
28
28
32
16
40
12
12
12
20
2
2
2
1
2
1
1
1
2
85
200
Polní zkoušky ohařů – bez lovecké upotřebitelnosti
Předmět
Nejnižší
známka pro
cenu
I. II. III.
1. Společný hon
2
2. Hledání
3
3. Vystavování
3
4. Postupování
2
5. Nos
3
2
2
2
9. Dohledávka střelené a
pohozené zvěře pernaté
3
10. Přinášení vlečené
srstnaté zvěře na dálku v poli
2
11. Přinášení pernaté zvěře
2
12. Přinášení srstnaté zvěře
2
13. Vodění na řemeni
3
14. Přinášení kachny z hluboké vody 2
15. Poslušnost
3
228
Koeficient
Maximální
počet bodů
1
3
3
1
3
1
1
1
1
2
2
1
2
1
1
1
5
7
8
4
10
3
3
3
20
28
32
16
40
12
12
12
2
1
5
20
5
4
4
2
4
5
20
16
16
8
16
20
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
2
2
168 108
288
81
Poznámka
Lesní zkoušky ohařů – bez lovecké upotřebitelnosti
Předmět
Nejnižší
známka pro
cenu
I. II. III.
Koeficient
Maximální
počet bodů
2
4
8
16
6
7
8
4
4
3
24
28
32
16
16
12
3
12
5
4
10
2
2
20
16
40
8
8
4
2
5
16
8
20
1. Přinášení lišky přes překážku
2
1
1
2. Šoulačka s odložením
2
1
1
3. Práce na pobarvené stopě
a) vodič
3
2
1
b) oznamovač vč. hlasitého
3
2
1
c) hlásič
3
2
1
4. Přinášení vlečeného zajíce v lese 2
1
1
5. Přinášení vlečené lišky v lese
2
1
1
6. Vyhledávání drobné zvěře v
1
1
1
houštinách
7. Slídění a dohledávka
2
2
1
8. Dohledávka střelené a pohozené
srstnaté zvěře
3
2
1
9. Dohledávka pohozené lišky
2
2
1
10. Nos
3
3
2
11. Chování na stanovišti
2
1
1
2
1
1
13. Přinášení srstnaté
zvěře a lišky
2
1
1
2
2
1
15. Poslušnost
3
2
2
200 150 104
Poznámka
248
Zkoušky vodní práce ohařů – bez lovecké upotřebitelnosti
Předmět
1. Ochota k práci v hluboké vodě
2. Přinášení kachny z hluboké vody
3. Nahánění a dohledávka střelené,
nebo postřelené kachny v rákosí
4. Dohledávka pohozené kachny v
rákosí
6. Poslušnost
Nejnižší
známka pro
cenu
I. II. III.
Koeficient
Maximální
počet bodů
2
2
2
1
1
1
1
1
1
4
4
5
16
16
20
2
1
1
5
20
2
2
80
1
1
60
1
1
40
2
5
8
20
100
82
Poznámka
Všestranné zkoušky ohařů – bez lovecké upotřebitelnosti
Předmět
Práce v poli
1. Společný hon
2. Hledání
3. Vystavování
4. Postupování
5. Nos
zvěře pernaté a srstnaté
10. Přinášení vlečené pernaté zvěře
na dálku v poli
11. Poslušnost
Celkem
Práce ve vodě
4. Dohledávka pohozené kachny v
rákosí
Celkem
Práce v lese
a) vodič
b) oznamovač vč. hlasitého
c) hlásič
4. Přinášení vlečeného zajíce v lese
5. Přinášení vlečené lišky v lese
6. Vyhledávání drobné zvěře v
houštinách
7. Slídění
Celkem
cenu
I.
II.
III.
Koeficient
Maximální
počet bodů
2
3
3
2
3
2
2
2
1
3
3
2
3
1
1
1
1
2
2
1
2
1
1
1
5
7
8
5
10
2
3
3
20
28
32
20
40
8
12
12
3
2
1
5
20
2
3
189
1
2
142
1
2
94
5
5
20
20
232
2
2
2
1
1
1
1
1
1
4
4
5
16
16
20
2
1
1
5
20
58
43
29
2
2
1
1
1
1
2
4
8
16
3
3
3
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
6
7
8
4
4
3
24
28
32
16
16
12
2
2
2
2
115
2
2
2
2
86
1
1
1
1
58
3
4
2
2
12
16
8
8
144
83
72
Přinášení
1. pernaté zvěře
2. srstnaté zvěře
3. lišky
Celkem
2
2
2
38
400
1
1
1
29
300
1
1
1
19
200
4
4
4
16
16
16
48
496
84
MEMORIÁL FRANTIŠKA HORELA – Vrcholové klubové VZ se zadáním titulu CACIT
č.j. 6256/2015-MZE-16233
Zkouška je organizována podle pravidel FCI Éprevue Universal – homologation pour
République Tcheque
Memoriál Františka Horela jsou Vrcholové Klubové VZ Klubu Svatého Eustacha, z.s. se
zadáním titulu CACIT a Res.CACIT, které jsou určeny pro kontinentální ohaře všech plemen a mají
vlastní Pravidla. Zkoušek se mohou zúčastnit i zástupci plemen anglických ohařů, ovšem bez nároku
na CACIT a Res.CACIT.
Tato pravidla striktně vychází z jediných homologovaných Zkušebních řádů pro
Českou republiku u FCI – Zkušební řád pro zkoušky ohařů - Všestranné zkoušky ohařů schválené 14. 6. 1996 - bez další modifikace, které jsou v souladu s řády FCI pro mezinárodní
loveckou všestrannou zkoušku a splňují tak podmínky pro udělení titulu CACIT a
Res.CACIT5. Na těchto zkouškách se na přípravu pobarvené stopní dráhy používá 25ml barvy na
100m stopní dráhy. Pes, který se uchází o titul CACIT a Res.CACIT musí při polní práci vystavit
pernatou zvěř a při vodní práci musí přijít do kontaktu se živou kachnou.
Popisy jednotlivých disciplín Memoriálu Františka Horela:
NOS:
Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětří zvěř, rychlosti při
hledání, větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky
hledání (času). Pes nemusí zvěř vystavovat hned, muže jít po jejím pachu a potom ji vystavit na
kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvního navětření a ne od vystavení. Je
třeba přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než jí
pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí
být známkou špatného nosu.
Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků.
I u lesní práce je třeba také hodnotit kvalitu nosu. Je to možné, především při slídění nebo
dohledávce. Rozhodčí během slídění pozoruje práci psa a podle vzdálenosti, na kterou zvěř navětří,
si ověřuje kvalitu jeho nosu. Když během slídění nepřijde pes do styku se živou zvěří, ověří se
kvalita jeho nosu při dohledávce. Zde je třeba sledovat, na jakou vzdálenost pes navětří pohozenou
zvěř, zda s vysokým či nízkým nosem a za jaký čas ji dohledal. Doplňující poznatky o kvalitě jeho
nosu si rozhodčí ověřují během celých zkoušek. Navětření zvěře na krátkou vzdálenost je chyba,
která ovlivňuje výslednou známku z nosu.
SPOLEČNÝ HON: časový limit: 15-30 minut
Tato disciplína se zkouší jako první při polních disciplínách a psi mají při ní ukázat, že jsou
platnými pomocníky při lovu drobné zvěře a na společných honech. Vytvoří se skupina 2-4 psů, kteří
nastoupí na vzdálenost nejméně 50 kroků jeden vedle druhého. Mezi vůdce se rozestaví rozhodčí.
5
Viz. Pravidla str. 20 – čl. VI.21 Homologace těchto Pravidel a str. 21 - čl. VI.22 Seznam FCI homologovaných zkoušek
85
Zkouší se podle možností ve vyšším porostu, za stejných podmínek pro celou skupinu. Všichni vůdci
jsou povinni střílet na zvěř, která vyletí nebo vyběhne (pouze druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm.
d) zákona, popřípadě druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen
podle zvláštních právních předpisů.) ať jí volně hledající pes vystaví nebo ne. Když pes vystaví zvěř
při společném honu, rozhodčí to musí vzít v úvahu, rovněž jako ostatní výkony psa, např.
postupování, klid před zvěří apod. Pes musí hledat zvěř jen v prostoru před svým vůdcem,
maximálně po sousedního vůdce. Příliš daleké hledání a zabíhání za sousedního vůdce se považuje
za chybu. Každý vůdce by měl střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře, druhý se psovi pohodí po
skončení disciplíny, aby pes prokázal, že přináší čerstvě střelenou zvěř. Ihned po jeho ulovení je
rozhodčí pohodí všem zkoušeným psům ve skupině a vyzkouší přinášení teplé, čerstvě střelené
zvěře. Pes pracující volně před vůdcem, má jím střelenou zvěř přinést a odevzdat.
Na rozkaz rozhodčího musí pes dohledat a přinést zvěř střelenou kterýmkoliv účastníkem
společného honu. Rozhodčí musí zabezpečit, aby postupně byli vyzkoušeni všichni psi.
Na Memoriálu Františka Horela musí všichni psi začít pracovat volně před vůdci. Uvázání na
řemen nařizuje jen rozhodčí a to tehdy, narušují-li někteří psi průběh honu. Potom však mohou
obdržet nejvýše známku 1. Tiché usměrňování vůdcem se nepovažuje za chybu.
Při společném honu přikáže rozhodčí vůdcům, aby každý alespoň čtyřikrát vystřelil, a to i
tehdy, není-li tam zvěř.
HLEDÁNÍ: časový limit 20-30 minut
Pes má hledat příčně, prostorově, soustavně, vytrvale a většinou cvalem. Pohyb při hledání
by měl být v souladu s pracovním standardem plemene. Záleží při tom na porostu a ostatních
okolnostech. Pes má hledat s vysokým nosem a využívat dobrý vítr tak, aby nevynechal žádné místo,
kde by mohla být ukryta zvěř. Otočky zásadně proti větru. Všichni psi se mají zkoušet přibližně ve
stejně hustých a vysokých krytinách a mají hledat proti větru. Pes má projevit samostatnost v práci,
musí však reagovat na pokyny vůdce a dát se usměrňovat.
Každý pes má hledat do té doby, dokud nepřijde na zvěř. Nejkratší doba hledání by měla být
20 minut, nejdelší 30 minut. Nepřijde-li pes do této doby na zvěř a neprokázali-li požadavky na něho
kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 30
minut. Každý pes musí dostat příležitost k vystavení drobné zvěře.
Chyby: přecházení pernaté zvěře, nesystematické hledání, pomalé hledání v blízkosti vůdce,
hledání zrakem, obíhání vůdce, vzdalování se z vlivu vůdce, opakované otáčky po větru.
VYSTAVOVÁNÍ:
Nevětří-li pes zvěř na větší vzdálenost, může dále postoupit a potom ji pevně vystavit, dokud
k němu nepřijde vůdce. Navětří-li stopu nebo dýchánek i lože, má je jen naznačit. Pokud pes vystaví
3x na třech různých místech, ve třech různých směrech bez prokázání zvěře obdrží z této disciplíny
známku 0. Aby ohař mohl být z vystavování hodnocen, musí vystavování prokázat na divoké zvěři.
Zásadně není přípustné dávat známku 3, pokud pes vystavování neprokázal.
Chyby: opětovné vystavování míst, kde zvěř nebyl a není (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé
vystavování a návrat k vůdci. Zjistí-li se, že pes zvěř soustavně zapírá, vylučuje se z dalšího
posuzování. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř, i když měl k tomu možnost a příležitost, musí být
hodnocen známkou 0.
86
POSTUPOVÁNÍ:
Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti,
aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před
psem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu, Není chybou, zvedne-li zvěř,
kterou před tím pes vystavoval, vůdce sám, nebo na jeho rozkaz pes.
Ustalování je vynikající vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.
Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o
postupování ani po opětovných povelech vůdce. Při soustavném vyrážení zvěře před příchodem
vůdce na vzdálenost dostřelu, se musí pes ze zkoušek vyloučit.
DOHLEDÁVKA STŘELENÉ A POHOZENÉ PERNATÉ I SRSTNATÉ ZVĚŘE
Časový limit: maximálně 10 minut, kontrolní pes není přípustný
Tato disciplína má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou, postřelenou
nebo uhynulou zvěř pernatou i srstnatou řádně dohledá a přinese. Jako dohledávka se tato práce
hodnotí jen tehdy, dohledá-li ohař zvěř nosem, nikoliv zrakem.
Dohledávka se hodnotí do té doby, než přijde pes do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od
chvíle, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se kvalifikuje přinášení.
Při dohledávce nesmí dávat vůdce psovi povely k přinášení „aport“, nebo „přines“. Může
pouze používat povely „hledej ztracenou“. Dá-li vůdce psovi povel k přinášení i přes to, že pes o
dohledávané zvěři ještě neví, je to považováno za chybu. Za každý povel k přinášení se za těchto
okolností snižuje známka z dohledávky o jeden stupeň. Dá-li vůdce při dohledávce více jak tři
povely k přinášení, obdrží pes z dohledávky známku 0 a na zkouškách neobstál.
Zjistí-li rozhodčí, že pes dohledávanou zvěř navětřil, prokazatelně o ní ví a tuto zapírá,
přikáže vůdci, aby dal psovi povel k přinášení. Za každý takový povel k přinášení se snižuje známka
o jeden stupeň z přinášení. Pes, který prokazatelně zapírá zvěř a tuto nepřinese ani po třech povelech,
je klasifikován známkou 0 z přinášení a je ze zkoušek vyloučen.
Dohledá-li pes postřelenou zvěř pernatou po stopě a přinese jí ze vzdálenosti alespoň 100
kroků, hodnotí se jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína – přinášení vlečené
zvěře pernaté na dálku.
Dohledá-li pes postřelenou zvěř srstnatou po stopě a přinese jí ze vzdálenosti alespoň 200
kroků, taktéž se hodnotí jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína – přinášení
vlečené zvěře srstnaté na dálku.
Nedohledá-li pes střelenou nebo postřelenou zvěř do 10 minut, hodnotí se zkoušený pes
známkou 0.
Každému zkoušenému psovi se ještě pohodí 1 kus pernaté a 1 kus srstnaté zvěře a to tak, aby
to vůdce ani pes neviděli. Zvěř musí být pohozena do krytiny. Každý pes musí mít vlastní prostor.
Vůdce vypustí psa zásadně proti větru, alespoň 50 kroků od pohozené zvěře a může se psem
postupovat. Na pokyn rozhodčího zastaví a pošle psa dohledávat. Rozhodčí si zejména všímá:
- Jak pes používá nos
- Na jakou vzdálenost zvěř navětří
- S jakou ochotou jí vezme a přinese vůdci
Vůdce může psa usměrňovat, aby je udržel v určeném prostoru, kde se pohozená zvěř nachází.
Předměty dohledávka čerstvě střelené pernaté a srstnaté zvěře a dohledávka pohozené pernaté a
srstnaté zvěře jsou nedílnou součástí disciplíny Dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté
zvěře. Každý předmět se zkouší samostatně. Aby pes obstál, nesmí mít ze žádného předmětu 0.
87
Dosažené výsledky z každého předmětu se zapisují do soudcovské tabulky poznámkou.
Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny Dohledávka střelené a pohozené pernaté
a srstnaté zvěře.
Nedohledá-li zkoušený pes pohozenou pernatou nebo srstnatou zvěř do 10 minut obdrží
známku 0 a je z dalšího posuzování vyloučen. V tomto případě je rozhodčí povinen ukázat vůdci,
kde zvěř v krytině leží.
Vystavuje-li pes při dohledávce jinou živou zvěř, může jí vůdce sám zvednout a dále
pokračuje v disciplíně, dle pokynu rozhodčího.
Dohledá-li pes pohozenou zvěř do 4 minut od vypuštění dostane známku 4, do 6 minut
známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známku 1. Tyto časové limity platí pouze pro předmět
dohledávka pohozené srstnaté a pernaté zvěře. Dohledávka střelné a postřelené pernaté a srstnaté
zvěře se hodnotí dle skutečně provedené práce v časovém limitu 10 minut.
Chyby: nezájem, nebo malý zájem o dohledání zvěře, povely k přinesení zvěře, nesoustředěnost na
dohledávání.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ ZVÉŘE PERNATÉ NA DÁLKU V POLI
Při praktickém výkonu práva myslivosti potřebujeme, aby pes přinášel postřelenou nebo
padlou zvěř i z větší vzdálenosti. Proto se na zkouškách zakládá s pernatou zvěří vlečka. Není při
tom důležité, jak pes sleduje stopu, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji, a co
nejrychleji přinese vůdci. Neměl-li pes při práci v poli možnost vypracovat stopu křídlované pernaté
zvěře, založí se mu s čerstvě střelenou pernatou zvěří 150 kroků dlouhá jednou obloukovitě lomená
stopa (vlečka). Vlečený kus zvěře se nechá na konci vlečky. Vlečka musí být založena v nízkém
porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím
ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Na vyzvání druhého rozhodčího
přiloží vůdce psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na
vodítku, potom je volně vypuštěn. Při vypouštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře a
vůdce jej nesmí dalšími povely ovlivňovat. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň.
Dostane-li pes po vypuštění na vlečku k přinesení zvěře více povelů jak 3, je hodnocen známkou 0 a
na zkouškách neobstojí. Začne-li pes po prvním nasazení bloudit, může jej vůdce znovu nasadit na
stopu, celkem však jen třikrát.
Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známkou 3, do
8 minut známkou 2, do 10 minut známkou 1. Aby pes obstál, musí zvěř přinést do 10 minut bez
ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát. Za druhé a třetí nasazení se snižuje známka vždy o
jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani po třetím nasazení, hodnotí se známkou 0, bez ohledu na čas
a je z dalšího posuzování vyloučen.
Zvěř na založení vlečky musí být vyspělá a nezávadná. Vlečený kus zvěře se ponechá přesně
na konci stopní dráhy. Zásadně je nepřípustné odložit ji stranou stopní dráhy, nebo jí nějak ukrýt.
V případě, že pes již bude vyzkoušen z disciplíny přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli a
při dalším zkoušení dohledá postřelenou pernatou zvěř na vzdálenost nejméně 100 kroků, hodnotí se
obě disciplíny jednou průměrnou známkou.
Chyby: Neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před
vůdcem, obcházení vůdce, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení. Při přinášení
pernaté zvěře držení jen za peří může ohař obdržet nejvíce známku 1.
88
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ LIŠKY NA DÁLKU V LESE
Vlečka s liškou se zakládá tažením lišky v lesním porostu s dvěma oblouky na vzdálenost cca
300 kroků. Rozhodčí, který vlečku zakládá, ponechá zvěř ležet přesně na konci stopní dráhy, odejde
v přímém směru a ukryje se tak, aby ho pes neviděl ani nenavětřil.
Pořadatelé vyznačí všechny dráhy liščí stopy (na přední straně stromů od nástřelu) vápnem,
barvou nebo připevněnými papírky.
Na vyzvání rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený srstí nebo vlnou. Vůdce může
vést psa na šňůře nebo vodítku 20 kroků od nástřelu. Potom ho volně vypustí s posledním povelem
k přinesení zvěře. Vůdce může psa nasadit na stopu nejvýše třikrát.
Není důležité, jak pes dráhu sleduje, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí
ji, a co nejrychleji přinese vůdci.
Přinese-li pes lišku z vlečky do 8 minut od vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 10 minut
známkou 3, do 12 minut známkou 2 a do 15 minut známkou 1.
Aby pes obstál, musí přinést zvěř do 15 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo
třikrát (limitní čas se počárá vždy od prvního nasazení). Nepřinese-li pes zvěř ani po třetím nasazení,
obdrží známku 0 bez ohledu na čas a na zkouškách neobstojí. Zvěř k založení vlečky musí být
střelená, vyspělá a nezávadná.
vůdcem, obcházení vůdce, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ SRSTNATÉ ZVĚŘE NA DÁLKU V LESE (zajíc nebo králík)
Disciplína se zkouší stejně jako u vlečky s liškou
Obě disciplíny se zkouší a hodnotí samostatně, poté se z nich vypočte jedna průměrná
známka. Vzdálenost mezi všemi stopními dráhami (vlečkami) je nejméně 100 kroků.
PŘINÁŠENÍ ZVĚŘE PERNATÉ, SRSTNATÉ A LIŠKY
Na Memoriálu Františka Horela se musí střelit nejméně 1 kus (druh) zvěře před každým
psem. Vidí-li pes po výstřelu zvěř padat může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu.
Musí zvěř rychle uchopit do mordy, bez těžkostí přinést a správně odevzdat. Rozhodčí se musí
přesvědčit, zda pes drží zvěř pevně, nemačká a nepouští ji předčasně bez rozkazu.
Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu:
- Počasí
- Únavu psa
- Vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést a podobně.
Vůdce může dát maximálně psovi 4 povely k přinesení zvěře. Nepřinese-li pes zvěř ani na čtvrtý
povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí.
Dále si rozhodčí dělají poznámky při všech disciplínách, kde měl pes možnost přinášet zvěř,
kromě přinášení lišky přes překážku, přinášení vlečené zvěře na dálku a vodních disciplín, kde se
přinášení hodnotí v celé disciplíně dohromady. Při hodnocení disciplíny „nahánění a dohledávka
střelené nebo postřelené kachny v rákosí“ se přinášení vůbec nehodnotí.
89
vůdcem při odevzdávání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení(každý další povel
snižuje známku o jeden stupeň). Při přinášení pernaté zvěře jen za peří a srstnaté jen za běh nebo
srst může pes obdržet nejvíce známku 1.
KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes klidně stát a počkat na povely vůdce. Je
nepřípustné chycení pernaté zvěře psem a vylučuje psa z dalšího posuzování. Rozhodčí jsou však
povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř před tím poraněna.
Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek.
Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3,
dostane-li povel, hodnotí s nejvýše známkou 2. Každý zkoušený pes musí přijít do styku se živou
pernatou zvěří.
Chyby: Vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.
KLID PŘED ZVĚRÍ SRSTNATOU
Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat
tiché povely. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz vůdce se ihned vrátí, nebo si na rozkaz
lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Je nepřípustné chycení srstnaté zvěře psem a vylučuje
psa z dalšího posuzování. Rozhodčí jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebylali zvěř před tím poraněna.
Soustavné prohánění srstnaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování. Každý zkoušený pes
musí přijít do styku se živou srstnatou zvěří.
Chyby: Vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování srstnaté zvěře do 10
minut, vylučuje se z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Na Memoriálu Františka Horela jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval,
ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit i na vyvstalou zvěř, kterou pes
nevystavoval. Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může jí bez
povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.
Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po
výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek
vyloučen.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a
okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Aby utvrdil vůdce psa
v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes
ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko,
vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí,
90
vylučuje se rovněž ze zkoušek. Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek a to samostatně v poli,
v lese i při vodní práci.
Chyby: Časté opakování povelů vůdcem a jejich neochotné plnění psem.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně při levé noze vůdce, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření
zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve
chvílích, je-li pes veden na volně visícím řemeni, a to i tehdy, když to vůdce neví, že ho rozhodčí
pozorují. Navíc se zkouší vodění na řemeni také v lese v tyčovině.
Chyby: Předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a
kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího
posuzování vyloučen.
PRÁCE NA POBARVENÉ STOPĚ SPÁRKATÉ ZVĚŘE
Zkouší se na uměle pobarvené minimálně 400 kroků6 dlouhé stopě spárkaté zvěře (zpravidla
srnčí). Pes se přikládá na stopu nejdříve za 2 hodiny a nejpozději do 3 hodin po jejím založení. Na
založení stopní dráhy může být použito maximálně 25ml barvy na 100m stopní dráhy (zpravidla
vepřové krve, nebo barvy ze zvěře; ze zoo veterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev).
Přesný čas založení zaznamená rozhodčí na lístku, který podepíše a připevní na strom u začátku
dráhy.
Je zakázáno zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Asi po 200 krocích se založí
pobarvené lože a řádně se označí. Do toho místa musí jít pes vždy jako vodič na řemeni. Celkem je
stopní dráha dvakrát lomená a na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře, který je dobře
zašitý, popř. i se zašitým výstřelným otvorem. Stopní dráhy zakládá rozhodčí s pomocníky, kteří
odstraňují značky ze stromů. Láhev se zbytkem barvy a pomocné předměty se uschovají na konci
stopní dráhy, přímo u položeného kusu spárkaté zvěře. Dráhy se předem vyznačují na stromech buď
papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu papírky a zezadu barvou nebo vápnem. Přední
značky musí pomocník, jak již bylo uvedeno, odebrat (nesmí je odhazovat na zem). Lože musí být
vždy označeno zálomkem nebo jiným mysliveckým způsobem, nikdy se však nesmí nechat papírové
značky na přední straně stromu. Značky pro označení lože se ponechají jen vzadu pro kontrolu
rozhodčího.
Jednotlivé stopní dráhy musí být od sebe vzdáleny nejméně 150 kroků. Spárkatá zvěř se
nejprve položí na nástřel a odtud se nese po každé dráze, na loži se chvíli odloží. Kus na konci musí
být stejný, jakým byla zhotovena pobarvená stopa.
Pozn: nošení celého kusu spárkaté zvěře může být nahrazeno vlečením spárku při zakládání
pobarvené stopy z položeného kusu na konci stopní dráhy. Kus spárkaté zvěře se pak přenáší
vzadu mezi jednotlivými stopními dráhami po předem vyznačené spojovací dráze.
Pořadatel musí vždy zajistit nejméně jeden kus spárkaté zvěře a na nošení zvěře
schopné pomocníky.
Psa je možno vést jako:
a) vodiče na řemeni,
b) hlásiče,
6
Viz. příslušná ustanovení čl.VI.5 Mezinárodní všestranné lovecké zkoušky FCI
91
c) oznamovače,
d) hlasitého oznamovače.
a)Vodič na řemeni
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde
leží zhaslá zvěř. Jeho výkon se hodnotí známkou 4, může-li vůdce sledovat psa volným krokem.
Sejde-li pes ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil
správný směr stopy podle značek, snižuje se známka o jeden stupeň. Po celý čas musí být zřejmé, že
pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Na pobarvenou dráhu se může pes
znovu nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení a vrácení psa na stopu snižuje známku o jeden
stupeň tak, že vypracování celé stopy až po třetím zbloudění a vrácení psa na stopu se hodnotí
známkou 1.
Chyby: Pracuje-li pes nezalehlý v řemeni, bloudí, sleduje-li stopu zdravé zvěře, stále je ho třeba
pobízet, pracuje-li nervózně a rychle, nezajímá-li se o správnou stopu a zvláště o její dokončení.
Pracuje-li pes na stopě přehnaně rychle a vůdce ho nestačí krokem sledovat, hodnotí se nejvýše
známkou 2.
b)Hlásič
Pes po přiložení na nástřel pracuje až po označené lože jako vodič na řemeni. U lože ho
vůdce vypustí a dále pracuje pes jako hlásič. Zbytek pobarvené stopní dráhy musí pes vypracovat
samostatně a do 5 minut pom vypuštění musí začít hlásit spárkatou zvěř až do té doby, než k němu
přijde vůdce. Psa nelze žádným způsobem povzbuzovat, nebo nutit hlásit. Nepovažuje se za chybu,
jsou-li v hlášení krátké pomlky. Selže-li pes jako hlásič, může jej vůdce do 10 minut přivolat zpět
(čas se počítá od vypuštění od lože). Dále pokračuje pes jako vodič na řemeni a hodnotí se jako
vodič.
Chyby: Bloudění, sledování stop zdravé zvěře, nevýrazné hlášení, opožděné hlášení, hlášení
s dlouhými odmlkami, nehlášení, opuštění zvěře, nezájem o práci a zvláště o její dokončení.
c)Oznamovač
Před započetím disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí
nalezenou zvěř.
Od nástřelu po značené lože pracuje pes na řemeni jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a
zbytek stopní dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě
vypuštění. Rozhodčí na konci stopní dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu
zvěře oznámí rozhodčí zatroubením (signálkou), že pes u zvěře by a že se vrací. Po příchodu k vůdci
musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snaží se vůdce dovést ke zvěři. Pes
se musí pro vůdce vrátit do 5 minut od vypuštění.
Selže-li pes jako oznamovač, může jej vůdce do 10 minut přivolat a čas se počítá od
vypuštění od lože. Dále pes pracuje jako vodič a hodnotí se jako vodič.
Zavede-li pes po oznámení vůdce jiným směrem, než se odložená spárkatá zvěř nachází a tuto
nedohledá, obdrží z disciplíny „práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře“ známku 0 a na zkouškách
neobstojí.
92
Chyby: Nepřijde-li pes od vypuštění ke zvěři, aby si ji ověřil a vrátil se k vůdci, nevýrazné
oznamování, nejisté vedení ke zvěři. Neoznámí-li pes nalezenou zvěř vůdci způsobem, který vůdce
předem ohlásil rozhodčím, nemůže se práce hodnotit jako práce oznamovače.
d)Hlasitý oznamovač
Hlasitý oznamovač se zkouší podobně jako oznamovač s tím rozdílem, že pes musí během
vedení svého vůdce ke zvěři v určitých intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou.
Když pes vedený jako hlásič nebo oznamovač místo hlášení nebo oznámení nalezené zvěře
tuto zvěř vůdci přinese, ukončí se práce na barvě a dosavadní hodnocení psa jako vodiče na řemeni
se sníží o jeden stupeň.
Jako oznamovač, hlásič a hlasitý oznamovač může být pes vypuštěn pouze jednou, selže-li,
musí práci dokončit jako vodič.
PŘINÁŠENÍ LIŠKY PŘES PŘEKÁŽKU
Účelem této disciplíny je zjistit, jak je pes vycvičen a schopen překonávat výškové nebo
hloubkové překážky s liškou v mordě. Na vhodném místě v lese se zřídí umělá překážka (ohrádka)
podle tohoto nákresu:
ohrádka
příkop
Ohrádka se zhotoví nejlépe ze smrčí. Je 80 cm vysoká. Každá ze tří ohraničených stran je 4 m
dlouhá. Zepředu je místo stěny 80 cm široký a 60 cm hluboký příkop s kolmými stěnami. Stěny
ohrádky musí být vypleteny tak, aby pes nemohl jimi prolézat a aby se při přeskoku neporanil. Při
dešti nebo jiných nepříznivých podmínkách může být v příkopu voda, jinak se tam nenapouští.
Vůdce psa odloží volně (bez vodítka)asi 10 m od příkopu a lišku přehodí přes příkop do
ohrádky. Příkop s liškou nesmí překročit!
Vůdce nesmí opustit místo, z kterého poslal psa pro lišku. Pes musí na rozkaz přeskočit buď
ohrádku, nebo příkop, bez váhání uchopit lišku a opět nejkratší cestou ji přinést vůdci. I s liškou
může pes přeskočit, buď příkop, nebo ohrádku. Lišku musí odevzdat vůdci do 3 minut.
Překonání překážky, uchopení, přinesení a odevzdání lišky se hodnotí společnou známkou.
Známka 4 se udělí psovi, který přeskočí překážku, lišku bez váhání uchopí, zpět přeskočí překážku i
s liškou a vůdci ji správně odevzdá.
Známka 3 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky váhá (zdvihá hlavu), ale potom lišku uchopí,
přinese a odevzdá.
Známka 2 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky delší čas váhá, neprojevuje o ni zájem, nakonec ji
uchopí, přinese a odevzdá.
Známka 1 se udělí psovi, který o lišku v ohrádce nemá zájem, zajímají ho jiné podněty, ale
v časovém limitu lišku uchopí a přinese.
Známka 0 se zapíše psovi, který lišku v limitu nepřinese.
93
Každý další rozkaz k překonání překážky tam nebo zpět, na uchopení, přinesení nebo
odevzdání lišky snižuje známku o jeden stupeň. Na tuto disciplínu nastupují psi tak, jak byli
vylosováni. Zkouší se jako první lesní disciplína.
Chyby: Neochota překonat kteroukoliv překážku, dlouhé váhání u lišky, nucení ke zdvihnutí
vypadnuté lišky při zdolávání překážky, obíhání ohrádky, odběhnutí až do korony, nepřinesení
lišky.
DOHLEDÁVKA POHOZENÉ LIŠKY
Zkouší se v lesním porostu, stejně jako disciplína „Dohledávka pohozené zvěře pernaté a
srstnaté“.
CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI
Tuto disciplínu je třeba co nejvíce přizpůsobit myslivecké praxi.
Při naháňce má být pes na stanovišti absolutně klidný. Vůdce ho může mít při zkoušení připoutaného
na vodítku nebo volně odloženého. Pes na vodítku obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku.
Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který
uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0.
Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe, např. jako
při obstavené leči. Psi, kteří nejsou právě zkoušeni, nesmí se zdržovat nablízku.
Disciplína se zkouší 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým
způsobem, zvěř se však nestřílí.
VYHLEDÁVÁNÍ DROBNÉ ZVĚŘE V HOUŠTINÁCH
Pes má prohledat houštinu co nejhlouběji a do stran, zvěř vyhledat a z houštiny vyhnat. Na
písknutí se má dát odvolat. Zvěř v houštině nemá vystavovat, ale vyvstalou má hlasitě sledovat až
ven z houštiny. Střelenou zvěř může bez rozkazu přinést. Nepočítá se za chybu, chytne-li pes při
naháňce zvěř, bezchybně ji přinese a odevzdá. Z chování psa musí být zřejmé, že reaguje na povely
svého vůdce. Hlasité sledování zvěře se zapíše do průkazu původu i do soudcovské tabulky, nemá
však vliv na hodnocení výkonu psa.
Není přípustné, aby se všichni psi zkoušeli v jednom místě.
Chyby: časté pobízení, časté vybíhání z houštiny, hledání na pokraji houštiny, nereagování na
povely vůdce, daleké prohánění zvěře.
SLÍDĚNÍ
Časový limit: 5 minut.
Slídění se zkouší v řídkém lese s travnatým porostem nebo v zatravněných pasekách. Pes
musí při slídění hledat před vůdcem. Není chybou, hledá-li ve vzdálenosti 50 kroků, musí být ale v
dohledu vůdce.
Přijde-li pes při slídění na drobnou zvěř, musí zůstat absolutně klidný. Po jejím vyběhnutí
vůdce zvěř střelí a pes ji musí přinést. Pokud pes na zvěř nepřišel, vůdce na pokyn rozhodčího
vystřelí. Vůdce může psa při slídění usměrňovat jemným ne však častým pískáním.
ŠOULAČKA S ODLOŽENÍM
Myslivec má mít při šoulačce na spárkatou zvěř psa vždy při sobě, aby mohl v případě
postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Není při tom rozhodující, zda jde pes volně za vůdcem
nebo po jeho boku. Na zkouškách musí vůdce předem ohlásit způsob postupu psa rozhodčím.
94
Pes má myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým pokynem
odložit a stejným uvést do pohybu. Jakékoli nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké
praxi, jsou při šoulačce nepřípustné a snižují známku z výkonu.
Šoulačka se provádí na aleji nebo cestě směrem od korony, aby psa při práci nic nerušilo.
Šoulačka má být dlouhá asi 150 kroků, v třetině cesty vůdce psa tiše a nenápadně odloží, poodejde
asi 15 kroků a nenápadným způsobem ho přivolá a pokračuje v šoulání. Po dalších 50 krocích jej
opět odloží, odejde nejméně 50 kroků dále a na pokyn rozhodčího se ukryje na 5 minut. Asi v
polovině zkušební doby jednou vystřelí. Po uplynutí 5 minut, které se počítají od okamžiku odložení
psa na šoulačce, se vrátí pro psa. Odejde-li po odložení pes z místa do poloviční vzdálenosti mezi
vůdcem a místem odložením (přibližuje se k vůdci, nebo zpět ke koroně), snižuje se známka za
výkon až na 1. Přejde-li více jak polovinu vzdálenosti, je hodnocen jeho výkon známkou 0.
Není při šoulání chyba, když vůdce dá psovi nenápadný pokyn tím, že na něho pootočí hlavu.
Chyby: hlučné projevy psa v důsledku slabé nervové soustavy, přebíhání z boku na bok, vzdalování
se od směru šoulání, stálé odkládání a dobíhání, hlasité povely, rychlá chůze, neochota psa k
odložení, nevyčkání na místě, kňučení.
PRÁCE PSA VE VODĚ
Pes musí prokázat, že se nebojí vody, že umí dobře plavat a že střelenou nebo postřelenou vodní
zvěř dokáže ve vodě dohledat a přinést.
Zkouší se na vodních plochách (rybnících) v přírodních podmínkách (vybetonované nádrže nejsou
vhodné). Vodní plocha musí mít dostatečnou šířku a hloubku, aby pes mohl prokázat, že umí dobře
plavat. Při vodní práci se u přinášení použije předem usmrcená divoká kachna nebo lyska, popřípadě
i domácí kachna zbarvená jako divoká.
Pro každé tři psy musí pořadatelé zajistit čerstvou zvěř.
OCHOTA K PRÁCI V HLUBOKÉ VODĚ
Pes musí být vypuštěn volně, asi 2 metry od hladiny a musí prokázat, že se nebojí vody, že umí
dobře plavat a že jde ochotně do vzdálenosti 10 – 15 m do vody. V hluboké vodě musí hledat 2
minuty, musí být ve vodě ovladatelný a na pokyn vůdce měnit směr hledání.
Známku 4 dostane pes, který pracuje bezchybně, ve vodě pracuje samostatně, je lehce ovladatelný,
hledá daleko, dobře plave, do vody jde ochotně na první povel.
Známku 3 dostane pes, který jde do vody po kratším povzbuzování, další práci však koná
bezchybně, nebo ohař, který hladinu sice prohledává daleko, ale je špatně ovladatelný.
Známku 2 dostane pes, který jde do vody až po několika povelech, hladinu prohledává krátce, ve
vodě je však dobře ovladatelný.
Známku 1 dostane pes, který do stanoveného limitu (2 minut) do vody jde, chvíli hladinu
prohledává, ale příliš brzy se vrací.
PŘINÁŠENÍ KACHNY Z HLUBOKÉ VODY
Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby
měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí pes správně
odevzdat.
Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k
přinášení, uchopení, odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za
letku, krk apod. není chyba.
95
Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel, na břehu jí pustí
(zvedne od kachny hlavu, otřepe se), ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes,
kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes,
kterému dal vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá,
a také ohař, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu
pustit.
Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo
pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu pustí a vezme ji jen na
další povel.
Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu alespoň na břeh ještě do
stanoveného limitu 5 minut.
NAHÁNĚNÍ A DOHLEDÁVKA STŘELENÉ, NEBO POSTŘELENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Zkouší se na vodních plochách, kde je dostatek rákosí nebo jiného vhodného porostu v šířce
nejméně 5 m.
Pes musí rákosí systematicky prohledávat v určeném prostoru, snažit se zvěř vyhledat,
vypíchnout a umožnit vůdci její ulovení. Tato disciplína musí být zkoušena v dobře zazvěřeném
rákosovém porostu.
Při vrcholových klubových všestranných zkouškách se zadáním titulu CACIT musí pes
přijít do styku se živou vodní pernatou zvěří (kachna; lyska) a prokázat práci na této zvěři.
K tomuto se využije dostatečně přirozeně zazvěřený rákosový porost, kde by pes měl prokázat
loveckou chytrost a sám si vypracovat živou zvěř. Pes se hodnotí podle výkonu při sledování
živé vodní pernaté zvěře.
Ohař, který práci na živé zvěři neprokáže, nemůže získat titul CACIT a Res.CACIT.
U této disciplíny se v tabulce uvede „Pracoval na živé vodní pernaté zvěři“. Pokud práci
na živé vodní pernaté zvěři neprokáže, může mu být udělen pouze titul CACT a Res.CACT.
Známkou 4 se hodnotí pes, který systematicky a samostatně prohledává určený úsek v rákosí a snaží
se najít vodní pernatou zvěř skrytou v rákosí. Nepovažuje se za chybu, když pes opustí
rákosí, ale sám se bez povelu vrátí. Vůdce může psa usměrňovat tichými povely.
Známkou 3 se hodnotí pes, který vybíhá z rákosí častěji, vůdce ho povely častěji usměrňuje, ale
jinak určený prostor prohledává dobře.
Známkou 2 se hodnotí pes, který prohledává rákosí nesystematicky, často se vrací k břehu, vůdce ho
musí často povzbuzovat.
Známkou 1 se hodnotí pes, který prohledává jen okraj rákosí, nejde dostatečně daleko, pracuje
nesystematicky, neochotně.
Vypuštěný pes prohledává rákosí 5 minut. Když do té doby nepřijde na zvěř, práce se ukončí
a je hodnocen za nahánění v rákosí dle podaného výkonu.
Vypíchne-li zkoušený pes kachnu z rákosí, je vůdce povinen na ní vystřelit.
Dohledá-li pes střelenou nebo postřelenou kachnu v rákosí a donese ji k vůdci, hodnotí se
podle podaného výkonu. Způsob klasifikace je stejný, jako u samostatné disciplíny „Dohledávka
pohozené kachny v rákosí“.
Pes, který při dohledávce kachnu zapírá, je z dalšího zkoušení vyloučen.
96
Způsob klasifikace:
„Nahánění v rákosí“ se hodnotí samostatně výše uvedeným způsobem. Psi, kteří při nahánění v
rákosí dohledali a přinesli střelenou nebo postřelenou kachnu, musí i přes to absolvovat samostatnou
disciplínu “Dohledávka pohozené kachny v rákosí“. Proto se dosažené výsledky z předmětu
„Dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí“, zkoušené při „Nahánění v rákosí“, zapisují
do soudcovské tabulky poznámkou. Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny
„Dohledávka pohozené kachny v rákosí“.
V případě, kdy rozhodčí pro nepřehlednost terénu nemůže sledovat celou práci psa v
rákosí, je pořadatel povinen zřídit v blízkosti rákosového porostu posedy. Pokud je pes
prokazatelně v kontaktu s živou vodní pernatou zvěří při pokynu k ukončení disciplíny, musí se vrátit
do limitu 15 minut.
DOHLEDÁVKA POHOZENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Účelem této disciplíny je praktické dohledání střelené nebo postřelené kachny v rákosí.
Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí
vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Pes musí přinést z
rákosí tu kachnu, která tam byla rozhodčím odhozena. Přinese–li jinou, vypustí ho vůdce znovu
dohledávat původně pohozenou kachnu, přičemž čas se počítá od tohoto druhého vypuštění.
Předcházející přinesení se nebere v úvahu.
Pokud je pes prokazatelně v kontaktu s živou kachnou zastaví rozhodčí čas, a po opakovaném
nasazení se pokračuje ve sledování časového limitu.
Známkou 4 se hodnotí pes, který dohledá kachnu do 7 minut
97
Soudcovská tabulka pro Memoriál Františka Horela - Vrcholové Klubové VZ Klubu Svatého Eustacha, z.s. se
zadáním titulu CACIT a Res.CACIT
Předmět
Práce v poli
1. Společný hon
2. Hledání
3. Vystavování
4. Postupování
5. Nos
zvěře pernaté a srstnaté
10. Přinášení vlečené pernaté zvěře
na dálku v poli
11. Poslušnost
Celkem
Práce ve vodě
4. Dohledávka pohozené kachny v rákosí
5.Poslušnost
Celkem
Práce v lese
a) vodič
b) oznamovač
c) hlásič
d) hlasitý oznamovač
4. Přinášení vlečené lišky a zajíce na dálku v
lese
5. Vyhledávání drobné zvěře v houštinách
6. Slídění
10. Poslušnost
Celkem
Přinášení
1. pernaté zvěře
2. srstnaté zvěře
3. lišky
Celkem
Součet bodů v poli
Součet bodů ve vodě
Součet bodů v lese
Součet bodů v přinášení
cenu
I.
II.
III.
Koeficient
Maximální
počet bodů
2
3
3
2
3
3
3
3
2
3
3
2
3
2
2
2
1
2
2
1
2
1
1
1
5
6
8
4
10
2
3
2
20
24
32
16
40
8
12
8
3
2
2
5
20
2
3
176
2
3
132
1
2
88
5
5
20
20
220
3
2
2
2
2
2
1
2
1
3
3
5
12
12
20
2
3
58
2
2
43
1
1
29
4
3
16
12
72
2
2
2
2
1
1
2
4
8
16
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
6
8
10
9
5
24
32
40
36
20
2
3
3
3
3
3
128
2
2
2
2
2
2
96
1
2
1
1
1
2
64
3
3
4
2
2
5
12
12
16
8
8
20
160
3
3
2
38
176
58
128
38
400
3
3
2
29
132
43
96
29
300
2
2
1
19
88
29
64
19
200
4
4
4
16
16
16
48
220
72
160
48
500
98
99

federation cynologique internationale

Transkript

Podobné dokumenty

Oficiální zkušební řády pro mezinárodní Field Trial a mezinárodní

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY RETRIEVERŮ ÚVOD Zkoušky vloh

zkušební řád pro zkoušky anglických ohařů - MS Smilovice-Řeka

Zkušební řád - Cocker Club CZ

Kompletní pravidla FCI pro zkoušky a soutěže kontinentálních ohařů

Výsledky MFTR Konopiště

VLACH, M. - MAJZLÍK, K. - DOLEŽAL, P.

Mezinárodní zkušební řády pro jezevčíky

V SOBOTU 21.6.2014 - Russellíci v akci

Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie na území ČR

7/2013 - Trot Centre Alet

Abíčko - AbcLinuxu.cz

Zpravodaj 2006 - Českomoravský klub chovatelů barvářů

ANALÝZA Vyhodnocení implementace Strategie Smart Administration

ratibor lov - world

Půlroční hodnotící zpráva, srpen 2010

Kingsbath Avril 90x90x213 masážní sprchový box

„Státní příslušnost Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI