Seznam Literatury - Holocaust Education Trust Ireland
Transkript
Seznam Literatury Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, ireland tel: +353 1 6690593 email:[email protected] Website: www.hetireland.org this material has been produced with support from the Department of education and Skills, ireland Co-funded by the europe for Citizens programme of the european union Kunsill Lokali Qrendi Qrendi Local Council eko Centru Qrendi Qrendi Eco Center © 2014 Holocaust education trust ireland. all rights reserved. no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing. Projekt Krokus – Seznam Literatury O hrůzách druhé světové války a o holocaustu z pohledu židovských dětí a mládeže byly napsány stovky knih. některé příběhy jsou podobné osudu anny Frankové. některé knihy vypráví o přeživších, o těch, kterým se podařilo uprchnout nebo o statečných lidech, jenž se rozhodli perzekvovaným pomáhat. mnoho příběhů je založeno na skutečných příbězích. nacisté pronásledovali Židy, ale pronásledovali i další skupiny společnosti: černochy, homosexuály, romy a handicapované osoby. Cílem nacistických útoků byli rovněž spisovatelé, novináři, socialisté, odboráři a političtí odpůrci. existuje mnoho webových stránek se seznamy literatura vhodné pro mládež. zde jsou některé z nich: Odkazy v českém jazyce: www.neztratitviru.net www.holocaust.cz/cz2/resources/bib/bib Další knihy naleznete v informačních systémech knihoven, např.: www.jib.cz www.nkp.cz Odkazy v anglickém jazyce: www.fcit.usf.edu/holocaust/resource/books.htm www.classroomhelp.com/holocaust/books.html Knihy, které jsou v tomto seznamu literatury, jsou výlučně o holocaustu. Doporučujeme, aby si pedagogové knihy vždy dříve, než je budou číst ve třídě, sami přečetli. 1 2 Projekt Krokus – Seznam Literatury Deník anny Frankové V roce 1944 požádal tehdejší nizozemský ministr školství Gerrit Bolkestein prostřednictvím rádia Oranje nizozemskou populaci, aby všechny texty o svých každodenních zkušenostech za války uchovávala. zmínil hlavně deníky a dopisy. Jeho vysílání slyšela dívka anna Franková, které se společně s rodinou a známými ukrývala v tzv. zadním traktu rodinného domu v amsterdamu. anna si deník vedla už od roku 1942. annu nápad Bolkesteina nadchne: „Jen si představte, jaké by to bylo, kdybych vydala povídku o Zadním traktu!“ V květnu 1944 nápad dostal konkrétnější podobu: „Kitty, víš přece už dlouho o mém zamilovaném přání stát se novinářkou a potom slavnou spisovatelkou. Rozhodně chci po válce zveřejnit knihu Zadní trakt. Je ještě otázka, zdali se to podaří, můj deník však bude podkladem díla“. Poté, co byla rodina zatčena, nalezla deník v zadním traktu miep Giesová. Deník u sebe schovala a poté, co se Otto Frank, otec anny, vrátil do amsterdamu, mu deník předala. Deník přečetly tisíce lidí po celém světě. Deník Anny Frankové překlad: miroslav Drápal, michaela Jacobsenová, triáda, 2006 (od 11 let) Další knihy o anně Frankové Zachránit! Příběh ženy, která ukrývala rodinu Anny Frankové Giesová miep, Goldová aliso, Leda, 2010 (od 14 let) Po okupaci Holandska miep Giesová dva roky ukrývala rodinu anny Frankové v zadní části budovy firmy Otto Franka, pro kterého i pracovala. Do úkrytu nosila jeho obyvatelům potraviny a obstarávala jim všechno, co potřebovali. Její prostý a přesný popis okupační všednosti je neobvykle dramatický: každý běžný úkon je nebezpečným dobrodružstvím. Úsilí o záchranu nevinných nezná zoufalství, úzkost ani beznaděj. miep, podvyživené dítě z vídeňské periferie, byla v době hladu po první válce poslána k holandským farmářům a v Projekt Krokus – Seznam Literatury Další příběhy s tematikou holocaustu Holandsku už zůstala. První zaměstnání získala právě ve firmě pana Franka a zde také zůstala – s pronásledovanou židovskou rodinou. Statečnost? Odvaha? miep nerozumí… pomáhat je přece samozřejmé. A chtěla jsem létat jako motýl naomi morgensternová, ke stažení na www.yadvashem.org (od 8 let) Kniha pojednává o osobním a rodinném příběhu Hanny Gofritové. Prostřednictvím příběhu se dozvídáme o historii holocaustu, přiměřeně věku studentů. O chlapci, který se nestal číslem Bedřich Fritta, Židovské muzeum v Praze, 1998 (od 8 let) ilustrovaná knížka, kterou věnoval malíř Bedřich Fritta roku 1944 v terezínském ghettu svému synovi tomášovi ke třetím narozeninám. na první straně je nakreslený narozeninový dort se třemi svíčkami, pak otec nabízí synkovi přání na rok 1944 - obrázky sochy Svobody, láhve jahodové šťávy, holubice s olivovou větví v zobáčku a obrovského slunce. a na další straně namaloval Fritta tommymu celou stránku dobrot k dalším narozeninám. redaktorka časopisu Ha'arec, v němž vyšel velký článek o tomášovi F. Haasovi, nazvala knihu ilustrovanou poslední vůlí. Jako by otec věděl, že to jsou poslední narozeniny, kdy je se synem. na dalších stránkách totiž přemýšlí o tom, čím tommy bude, až vyroste. možná, že budeš inženýr. nebo slavný detektiv? Boxer? malíř? Hlavně nebuď obchodník, prosí otec a přidává nelichotivý obrázek pruského obchodníka... Hanin kufřík Karen Levine, Portál, 2005 (od 10 let) Příběh desetiletých sourozenců Hanky a Jiřího Bradyových, kteří se po deportaci rodičů rázem octli v novém městě na moravě sami. Ovšem po několika měsících i je odvezli do terezínského ghetta. Jiří nakonec díky mnoha šťastným náhodám válku přežil, v osmačtyřicátém před komunisty utekl do Kanady, kde se postupem času vypracoval na respektovaného podnikatele. O své milované sestře ale nedokázal vypátrat žádné zprávy. až desítky let po válce ho našla Fumiko išioka, zakladatelka tokijského centra pro zkoumání holocaustu, které nedal spát tajemný kufr s jménem Hana Brady. ta po mnoha letech pátrání našla Jiřího a zrekonstruovala i osud jeho malé sestry. Sen eva erbenová, G plus G, 2001 (od 10 let) Kniha na rozhraní vzpomínek a vyprávění – formou „dokumentu pro děti“ – líčí události první republiky, druhé světové války a holocaustu pohledem dítěte. autorka v knize přepracovala a rozšířila první verzi svých vzpomínek Vyprávěj mámo, jak to bylo (Sefer, 1994). Pozitivní ohlas mezi dospělými a dětskými diváky získal také dokumentární film Pavla Štingla O zlém snu (2000), který je volnou adaptací vzpomínek evy erbenové. Příběh zachycuje období autorčina dětství, život rodiny v pražských Střešovicích na konci 30. let, dobu holocaustu, terezín, Osvětim i zázračné zachránění na samém sklonku války. není však vyprávěním chmurným a tragickým, ale příběhem plným porozumění, naděje a odhodlání poprat se se životem. Cesta – cíl neznámý marie Bezchlebová – anita Franková – eva Štichová, akademia, 2005 (od 12 let) Čítanka obsahuje texty dětí uvězněných v terezíně, vzpomínky mladých vězňů, dokumenty o lidech, kteří dokázali čelit zlu, ukázky z literární tvorby významných českých spisovatelů a kresby terezínských dětí. Motýla jsem tu neviděl. Kresby a básně terezínských dětí anita Franková – Ludmila Kybalová – Hana Povolná, Židovské muzeum v Praze, 2006 (od 12 let) Výběr z 4 600 dětských kreseb a řady básní z 3 4 Projekt Krokus – Seznam Literatury terezína, které jsou ve Židovského muzea v Praze. sbírkách Maus art Spiegelman, torst, 1997 (od 14 let) Komiksovou formou ztvárněný příběh Vladka Spiegelmana a jeho ženy, kterým se podařilo přežít holocaust, a Vladkova syna, kreslíře, jenž se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. místo lidí vystupují v příběhu zvířata, každá vystupující národnost je spodobněna jiným zvířetem (např. nacisté jsou zobrazeni jako kočky, Židé jako myši). autor popisuje každodenní realitu strachu v ghettu, vinu, kterou pociťuje za to, že přežil, úlevu a také neuvěřitelný zázrak, že přežil. Deník mého bratra (Petra Ginze) eva (Chava) Pressburger-Ginzová, trigon, 2005 (od 14 let) Petr Ginz pocházel ze smíšeného manželství a po dosažení 14 let byl deportovaný do ghetta v terezíně a poté do auschwitz. Kniha seznamuje s nově nalezenými, dosud nepublikovanými Petrovými deníky, které si vedl v Praze v letech 1941-1942 před svou deportací do ghetta terezín. Samotné deníky jsou uvedeny vzpomínkovým textem Petrovy sestry evy (Chavy), jsou zde publikovány výňatky terezínských deníků obou sourozenců a výběr z Petrových literárních prací, kreseb a linorytů a rodinné dobové fotografie. Návštěva z pravěku Petr Ginz, nakl. Franze Kafky, 2007 (od 14 let) tento unikátní rukopis – inspirovaný Petrovým nejoblíbenějším spisovatelem Julesem Vernem – zaujme jak napínavou zápletkou se šťastným koncem, tak bohatou fantazií, vírou v dobro a spravedlnost i bohatým, v mnohém zvláštním jazykem. a přirozeně tragickým osudem svého autora. autorem předmluvy je arnošt Goldflam. Dospívání nad propastí Jiří münzer, radioservis, 2002 (od 14 let) Deník židovského chlapce Jiřího münzera. Když jej začal psát, bylo mu necelých třináct. Sešit v hnědých plátěných deskách zaplňoval zážitky ze školy, z kina a divadla, z výletů s kamarády i rodiči. roku 1939 se však situace prudce mění a životní prostor je krok za krokem omezován. Postupně jsou Židé vylučování ze společnosti. toto však Jirka přesně a věcně zaznamenává, za výčtem událostí však téměř na každé stránce vnímáme smutně palčivou otázku: „Proč?“ Děvčata z pokoje 28. Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Praha 2007. Hannelore Brenner-Wonschick, Barrister & Principal, 2008 (od 14 let) Věříš mi – věřím ti, víš a vím, buď jak buď, nezradíš – nezradím.“ tuto tajnou přísahu svěřila Helga Pollaková jako dvanáctiletá svému deníku. Jí i dalším děvčatům z pokoje 28 v koncentračním táboře v terezíně skýtala tato přísaha v nejobtížnější etapě jejich života důvěru, naději a sílu přežít. Jen patnáct dívek z šedesáti, které obývaly pokoj 28, přežilo. Deset z nich se každoročně schází. Dbají na to, aby vzpomínka na ně všechny žila dál. Je mojí vlastí hradba ghett? marie Křížková – Jiří Kotouč – zdeněk Ornest, aventinum 1995 (od 14 let) Básně, próza a kresby terezínských dětí. Perličky z dětství Věra Gissingová, Odeon, 1992 (od 14 let) Deník školačky, který popisuje akci nicholase Wintona očima dítěte, které se stalo přímým účastníkem transportu a následně pobytu v anglii během ii.světové války. Projekt Krokus – Seznam Literatury Zítra jedeme synu, pojedeme transportem egon redlich, Doplněk, 1995 (od 15 let) Sugestivní deník autora internovaného v terezíně vznikal v letech 1942-1944. nalezen byl až o čtvrt století později a stal se mimořádným svědectvím lidského utrpení. Treblinka, slovo jak z dětské říkanky richard Glazar, G plus G, 2007 (od 15 let) 10. října 1942 vystoupil r. Glazar z transportního vlaku na rampě stanice treblinka. Přežil onemocnění tyfem i povstání v srpnu 1943 a podařilo se mu s kamarádem uniknout, oba si vyměnili jména a polská policie je poslala na práci do německa. tam se stala neuvěřitelná věc: oba mladí muži přežijí v zemi, z níž nacisté organizují „konečné řešení židovské otázky“, až do konce války. už brzy po ní si r. Glazar napsal poznámky a zachytil vzpomínky na obě části svého válečného „neživota“. Deník Otty Wolfa 1942–1945 Otto Wolf, Sefer, 1997 (od 15 let) Vydání originálního, ve světě ojedinělého textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa, který si začal psát v létě 1942, když se – spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas – uchýlil do úkrytu v okolí obce tršic u Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké osadě zákřově) až do své násilné smrti v dubnu 1945. záznamy jsou dokumentem o osudu jedné židovské rodiny, o pozoruhodné solidaritě desítek prostých lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy zachránili před transportem a téměř jistou smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi či nečekanými vstupy gestapa, i válečné dění, které otřásá celou evropou. Je-li toto člověk Primo Levi, Sefer, 1995 (od 15 let) Prvotina italského autora pokládaná za klíčový literární dokument o životě v koncentračním táboře. autor popisuje každodenní existenci v Osvětim, kam byl deportován roku 1944, jeho obyvatele, společenské "kasty" i způsob, jak lidé přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat si v nelidských podmínkách lidskou tvář. Zlodějka knih markus zusak, argo, 2009 (od 15 let) Silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh, jehož vypravěčem je Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. ale příběh Liesel memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi a dojetí z jejich utrpení. Liesel ve sněhu na hrobu svého malého bratra nalezne knihu, a stane se tak zlodějkou i dalších knih... Moje dlouhé mlčení erika Bezdíčková, Kartuziánské nakladatelství, 2010 (od 16 let) Příběh eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. Člověk bez osudu i m r e Ker t es z, a k ad em i a, 2003 (od 16 let) Stěžejní dílo významného maďarského spisovatele, jemuž byla udělena v roce 2002 nobelova cena za literaturu. V Kertészově díle je 5 6 Projekt Krokus – Seznam Literatury zobrazen koncentrační tábor z pohledu patnáctiletého chlapce a líčen ve stylu téměř nezúčastněného věcného kronikáře. název odkazuje na stav kolektivního osudu, v němž je člověk zbaven možnosti individuální volby. Obchod na korze Ladislav Grosman, academia 2009 (od 16 let) Obchod na korze se odehrává během druhé světové války v malém městečku Sabinov na Slovensku. základním motivem novely je dilema hlavního hrdiny, truhláře tóny Brtka, zda dokáže odporovat zlu ztělesněnému protižidovskými zákony a jejich vykonavateli – hlinkovskými nacisty – a odolá výhodné šanci, která se mu nabízí: získat postavení a majetek na úkor druhého člověka, hluché majitelky galanterie, Židovky rozalie Lautmannové. tóno Brtko pod nátlakem své ženy a vysoce postaveného švagra získává arizační dekret na obchod a majetek právě paní Lautmannové. V obchodě i přes jeho nevýnosnost zůstává a nepřestává věřit v tradiční hodnoty – úctu ke stáří a k práci. Starou paní chrání před ostatním světem a nacistickým nebezpečím. Brzy však přijde den, kdy všichni Židé obdrží předvolání do transportu… Až budu velká, napíšu román alena Ludvíková, G plus G 2006 (od 16 let) alena se narodila ve smíšeném manželství a po rozvodu rodičů žila s matkou. Předvolání do transportu, kterého se obě tolik obávaly, přišlo v lednu 1944, ale jen pro matku a alenka zůstala v Praze v rodině svého otce. Osamění v novém prostředí i strach ji přiměl k psaní deníku. Otevřeně v něm píše o vztahu k otci, o dění ve škole, popisuje svět dětských her, první milostná vzplanutí, ale zazní tu také úvahy o kolaboraci či očekávaném konci války. zároveň s alenčiným deníkem vznikaly zápisky její matky v terezíně: „už jsem se zařekla, že nebudu psát, napíši-li svoje zážitky, tu si je vlastně teprve uvědomuji, a to bolí, hrozně bolí...“ Lítost, strach, horečnatá vyznání i prosby se v nich mísí s věcným popisem života v ghettu. Jsem, protože musím... Napsala jsem si ve čtrnácti do lágrového deníku Kateřina Pošová, Prostor, 2003 (od 16 let) V centru této knížky je deník, který si v prosinci 1944 začala psát čtrnáctiletá Katka Bárkányová v pracovním koncentračním táboře Glöwen u Wittenbergu. Deník psaný formou dopisů otci, kterého viděla naposledy na osvětimské rampě v červnu téhož roku a o němž byla přesvědčena, že se s ním po válce setká. Smutnou skutečnost o smrti matky, s níž byla do srpna 1944 vězněna v koncentračním táboře riga-Kaiserwald víceméně tušila, ale nepřipouštěla si ji. Projekt Krokus – Seznam Literatury Doplňte seznam o vaše oblíbené knihy název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel Doplňte seznam o vaše oblíbené we sové stránky 7 8 Projekt Krokus – Seznam Literatury Doplňte seznam o vaše oblíbené knihy název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel název autor nakladatel Doplňte seznam o vaše oblíbené we sové stránky Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, ireland tel: +353 1 6690593 email:[email protected] Website: www.hetireland.org this material has been produced with support from the Department of education and Skills, ireland Co-funded by the europe for Citizens programme of the european union Kunsill Lokali Qrendi Qrendi Local Council eko Centru Qrendi Qrendi Eco Center © 2014 Holocaust education trust ireland. all rights reserved. no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing.
Podobné dokumenty
Pohádky Nový Věk 2 Pohádka o neposedné Alence a bílé vlčici
na své blízké. A když už přece její nespoutanost začala
znovu klepat na dveře, vždycky měla někoho, kdo ji
povozil s hlavou v oblacích. Stačilo třikrát pohladit bílý
Jarní bůůjení - Skautské středisko Kruh Frýdek
Byl jednou jeden jelen, který se rád vychloubal. Naštěstí byla kolem krmelce vždy spousta lesní zvěře a ta nadšeně poslouchala jelenovy příběhy. Vypadal v nich jako hrdina.
Znáte třeba ten, ve kter...
Kulturní přehled za rok 2011
Izraelský divadelní soubor Nephesh Theatre vystoupil 20. června s představením
Hanin kufřík na scéně Divadla pod Palmovkou v rámci 12. ročníku mezinárodního
festivalu česko-německo-židovské kultury...
Poslední let Petra Ginze
„konečném řešení“ židovské otázky – plánu vyvraždit všechny evropské
Židy, kterých bylo podle nacistické definice jedenáct milionů. Realizace
tohoto plánu vedla k systematickému vyvraždění šesti m...
více - Základní škola Svitavy, Riegrova 4
se zapsal do české i světové literatury zejména jako autor próz
s židovskou tématikou a tématikou holocaustu.
Vyrůstal v rodině malého obchodníka, v roce 1941 byl z rasových
důvodů vyloučen ze škol...