Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude
Transkript
Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude
CMYK 4 Agrofert holding strana AGROFERT HOLDING, A.S. Nedávno jste ohlásil další velkou akvizici - koupi tří masokombinátů. Jaká je vaše filozofie při akvizicích? Někde jsem si přečetla, že kdo vás štve, toho koupíte… To je nesmysl. Naše filozofie je jasná: kupujeme známé české potravinářské značky. Máme už Vodňanské kuře, Vodňanskou kachnu, Florián, Olmu, Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Uzeniny-Vysočina, Krahulčí, Kmotr. Většinu z těch masokombinátů zakládal pan Satrapa už v roce 1915. A k těm potravinářským podnikům chcete mít vždy i příslušnou zemědělskou prvovýrobu, tedy celý na sebe navazující řetězec? Ano, chceme mít i příslušnou prvovýrobu, ale pokud možno bez zvířat, preferujeme rostlinnou výrobu. Ale pokud v tom podniku, který akvírujeme, jsou kromě polí i krávy a drůbež, jsme schopni to převzít i s těmi zvířaty. Chcete podnikat ve všech potravinářskýchoborech?Užjsteovládlimasokombináty, pekárenství, mlékárenství… Nemáme výrobu bioetanolu, sladovnictví, pivovarnictví, do toho vstupovat nechceme. Máme i vinařství v Hustopečích na Moravě, celkem 300 hektarů, ale to prodáváme, není to náš byznys, tam nemáme návaznost na ty vstupy, nechceme podnikat ve všech potravinářských oborech. Cukrovarnictví zlikvidovala Evropská unie, takže už není perspektivní. Spekulovalo se i o tom, že chcete koupit Setuzu a ovládnout tukový průmysl. Chtěl jsem, ale nakonec jsme si postavili vlastní fabriku v Lovosicích, takže už o Setuzu zájem nemáme. Máme dost problémů s naší vlastní fabrikou v Lovosicích. Na zemědělskou prvovýrobu pak navazuje i výroba hnojiv, kde jste údajně už druhý největší výrobce v Evropě… Jen ve výrobě dusíkatých hnojiv. A chemický průmysl? Jak je pro vás důležitý? Ten nijak nenavazuje na tu zemědělskou ani potravinářskou část, navíc byl vloni nejvíce zasažen krizí, protože je navázán na automobilový průmysl a stavebnictví. Letos se to ale trochu zlepšuje. Nicméně další akvizice v chemickém průmyslu neplánujeme. Agrofert stále roste, přikupuje nové firmy. Máte představu, kdy se ten růst zastaví, kdy už řeknete: už jsme velcí dost? Plánujete na letošek další akvizice nebo se naopak chcete něčeho zbavit? Zatím se bude pořád zvětšovat. A ten růst Agrofertu se nezastaví, dokud budeme vytvářet dostatek zdrojů a bude to mít smysl. A zdroje zatím máme, Agrofert dokázal navzdory krizi snížit své úvěrové zatížení z 27 na 20 miliard koncem roku 2009 a nastávajících 18 miliard. Zároveň každý rok 30 až 40 firem slučujeme, také něco občas prodáváme. Nemáte cíl stát se největší firmou v Evropě? Sbíráte firmy jako jiní lidé sbírají třeba známky? My nesbíráme firmy. My Agrofert systematicky budujeme. Vše to má logiku a na sebe navazuje. V krizi se ukázalo, že to není až tak špatný nápad mít více byznysů. Na některé byznysy dopadla krize méně, ne všechny byly postiženy. Naší filozofií je podnikat ve střední Evropě a mít široké portfolio v prvovýrobě, tedy v zemědělství, potravinářství plus výrobě hnojiv. Chemickou část už rozšiřovat nechceme, tam žádné akvizice nechystáme. Čím se řídíte při výběru vhodných akvizic? Kupujeme firmy, které mají návaznost na skupinu Agrofert, často i intuicí. Zdá se mi, že toto bychom mohli koupit, že by nám to mohlo pomoci, že je to zajímavá firma, v něčem lepší než Agrofert, má dobré výrobky, dobré lidi, kteří nám pomůžou v řízení skupiny a realizaci synergických efektů. Chcete vstoupit na burzu? Uvažoval jsem o tom, ale převážily argumenty, že bych ztratil svobodu a flexibilitu. My máme dostatek úvěrových zdrojů a kapitál z burzy zatím nepotřebujeme. Perspektivně uvažujeme o vydání našich dluhopisů. nalistu, hledám personální rezervy. Jsem i u akvizic a divestic. Také se starám o byznys, který moc nefunguje, má potíže, teď třeba o krávy, to bylo v posledním čase mé hlavní hobby. Teď jsem konečně našel člověka, který kravám rozumí a bude to řídit místo mě v celé skupině. Fungujete tedy jako krizový manažer… Ano, u mne se potkávají všechny krize Agrofertu - firemní, personální, boje mezi firmami, manažery. Odborně tomu nerozumím tak jako naši manažeři, ani práci s počítačem jsem se nenaučil. Používám selský rozum a intuici. A čím se řídíte, když někoho přijímáte do práce? Třeba vysoká škola pro mě neznamená patent na rozum. A titul MBA je v naší skupině takřka diskvalifikační. Já se řídím hlavně lopatkovou teorií. Čili chcete mít vše pod svou kontrolou. Co vše rozhodujete sám, jaké pravomoci přenášíte na jiné spolupracovníky? Jak jste přišla na to, že vše řídím sám? Vy jste přece pověstný tím, že si maximum věcí děláte sám… To jsou staré pověsti české, takhle už to dávno nefunguje. Já sám řídím přímo a pravidelně vlastně jen asi osm lidí, zato denně pošlu 100 až 200 SMS, když mám více času, tak i telefonuju. Ale já začínám posílat ty SMS už v pět ráno, když se probudím a něco mě napadne. Abych si to nemusel znamenat, protože ten seznam by byl strašně dlouhý. Mou hlavní náplní práce je shánět lidi. Já dělám v Agrofertu hlavního kádrováka, perso- Vlečky skupiny A grofer t Od konce roku 2004 je po schválení vedením Agrofertu v realizaci projekt Provozování vleček společností zemědělského sektoru skupiny AGROFERT. Cílem tohoto projektu je i nadále : - zavedení jednotného skupinového systému AGF v provozování všech vleček zemědělského sektoru jedním provozovatelem - propojení článků logistického řetězce (odesílatel, dopravce, příjemce) - eliminace odlivu finančních prostředků mimo skupinu AGF - zajištění zákonných legislativních povinností (přenesení odpovědnosti) v průběhu 1. čtvrtletí 2011. Probíhající fúze ve skupině po akvizici Agropolu a odprodeje některých podniků skupiny celý proces významně zpomalil. V naprosté většině případů vnímají společnosti skupiny Agrofert implementaci projektu jako přínosnou, jelikož provozování vleček není standardní odborností podniků se zemědělským zaměřením. Převedením provozování vleček na Lovochemii, a. s,. se zbavují odpovědností a rizik a současně získávají jistotu, že vlečky budou provozuschopné při vynaložení optimálních nákladů. Objevují se však přístupy vedení jednotlivých podniků, kdy společnosti odmítají nový systém přijmout a trvají na spolupráci se současnými externími dodavateli s konstatováním – jsme spokojení, není třeba změny. Tyto přístupy by mělo vedení Agrofertu posoudit ze svého hlediska a rozhodnout o zavedení či nezavedení nového systému. Kurz v Lovochemii tiráž Noviny Fatra, noviny zaměstnanců společnosti Fatra, a.s. Neprodejné, 800 ks Vydává: Fatra, a.s. personální odbor 763 61 Napajedla Telefon: 577 502 216 Fax: 577 502 555 e-mail: [email protected] Evidenční číslo: 0506/2010 Sazba: Adam Hrňa Korektura: Eva Pfeffrová NOVINY fatra NAŠE VÝROBKY Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude Pan Andrej Babiš, generální ředitel Agrofert Holding, a.s. poskytl dne 14.6. 2010 rozhovor podnikatelskému týdeníku Profit , z kterého jsme pro vás vybrali: N O V I N Y - posouzení perspektivy provozování vleček v jednotlivých společnostech a lokalitách. - poskytování odborné pomoci při volbě systému údržby, při školeních personálu atd. Provoz vleček V současné době provozuje Lovochemie, a.s., 58 vleček s celkovou délkou kolejí více než 100 km. Ve skupině je v současnosti provozováno 140 vleček. Přejímání dalších vleček v průběhu roku 2010 bude pokračovat. Ukončení procesu přebírání provozování od současných provozovatelů předpokládáme Konkrétně Lovochemie, a. s., zajišťuje veškeré činnosti spojené s provozováním dráhy a drážní dopravy. Především se jedná o činnosti legislativní, technické, o školení pracovníků, uzavírání smluv s dopravci, provozovateli ostatních drah, o zajišťování zákonných prohlídek, měření, šetření mimořádných událostí, aj. V květnu tohoto roku jsme v Lovochemii, a. s., uspořádali pro společnosti skupiny Agrofert kurz na profesi „strojvedoucí motorové trakce“ zakončený zákonnými zkouškami. Je nutné si uvědomit, že délka kolejí vlečky ani počet výhybek nemá vliv na plnění zákonných povinností či na vedení související dokumentace. Dá se říci, že z pohledu Zákona o drahách 266/1994Sb. jsou základní povinnosti provozovatele malé vlečky shodné s povinnostmi provozovatele dráhy celostátní. Činnost Lovochemie, a. s., jako provozovatele dráhy a drážní dopravy je pravidelně na všech provozovaných vlečkách prověřována orgány státního dozoru. O kvalitě poskytované služby hovoří fakt, že Lovochemie, a. s., za dobu své činnosti „provozovatele“ nedostala žádnou sankci, ani nebyly objeveny nedostatky závažnějšího charakteru. V současnosti je ve zkušebním provozu on line portál pro vlastníky všech Lovochemií, a. s., provozovaných vleček, kde si mohou přečíst či stáhnout veškeré platné dokumenty související s vlečkami. Potřebná analýza Jedním z hlavních cílů projektu je z celoskupinového pohledu posoudit perspektivu provozování vleček v jednotlivých společnostech a lokalitách. Je neoddiskutovatelné, že počet vleček ve skupině Agrofert je vysoký. Z kapacitního pohledu lze konstatovat, že 1/3 vleček není využívána vůbec, nebo pouze zanedbatelně. 1/3 vleček je předimenzovaná a jejich využití neodpovídá kapacitním možnostem. Pouze 1/3 vleček má zachovaný standardní provoz. Důvodů tohoto stavu je několik. Zejména se jedná o historické faktory související s přechodem „hmoty“ na silnici a se změnou celkových manipulovaných objemů v daných lokalitách. K definování obchodních záměrů Agrofertu souvisejících s železniční dopravou na jednotlivých vlečkách jistě přispěje námi zpracovávaná analýza vleček ve skupině. Cílem je neperspektivní vlečky utlumit a naopak soustředit se na rozvoj klíčových vleček, kde existuje potenciál pro navýšení objemu přeprav po železnici. Po letitém útlumu železniční dopravy dochází opět k jejímu postupnému oživování, proto jsme přesvědčeni, že náš projekt má ve skupině Agrofert budoucnost. Posilování železniční dopravy je zároveň přínosem pro ekologii a odlehčením pro stále přetížené silniční komunikace. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, se kterými při provozování vleček spolupracujeme. Naše práce není jednoduchá, jelikož je založena na hromadách papírů vyžadovaných platnou legislativou. Bez efektivní spolupráce a součinnosti společností skupiny bychom nebyly schopni projekt dotáhnout do cíle. Pavel Špecián, Lovochemie,a. s. Střešní fotovoltaické elektrárny a Fatra Vzhledem ke stále se zvyšující obtížnosti těžby neobnovitelných zdrojů energie a důsledkům jejich využívání na ekologickou stabilitu globálního systému je člověk nucen se v určité míře vrátit k využívání obnovitelných zdrojů energie. Tak to činil převážnou dobu své existence a takto to bude muset řešit samozřejmě na odpovídající technologické úrovni v budoucnosti. V podstatě se nám nabízí různé zdroje obnovitelné energie. Nicméně je nutné si uvědomit, že prvotním zdrojem je zde téměř vždy energie slunečního záření. Fotovoltaické zdroje lze tedy považovat za přímé generátory využití tohoto záření. V současnosti se komerčně vyrábějí fotovoltaické panely s cca 8 krát vyšší účinností, než ke které se dopracovala fotosyntéza v průběhu svého vývoje. Fotovoltaické zdroje lze umístit buď na půdu nebo na střechu. V posledních letech se stále více prosazuje legislativou rozvinutých zemí střešní aplikace fotovoltaických elektráren. Je to hlavně z důvodu toho, že se nezabírá zemědělská půda. Ačkoli ve skutečnosti je zábor půdy fotovoltaickou elektrárnou dočasný (na 20 let) a po této době se půda dá opět poměrně snadno vrátit do původního stavu. Přesto je v současnosti získání stavebního povolení pro FVE na volné ploše stále těžší. Instalace na budovy je tedy i určitým východiskem z nouze. Elektrárnu lze snáze připojit k síti. V budově je vždy již zřízena přípojka elektřiny, obvykle tedy stačí úpravou v hlavní elektrorozvodné skříni zřídit další přípojné místo. Naproti tomu velké FVE na velké ploše se musí připojovat k síti nově budovaným vedením, často s trafostanicí. Vzhledem k řádově vyšším výkonům FVE na volných plochách je v současnosti mnohdy nemožné elektrárnu k síti připojit, protože kapacita sítě je již nedostatečná (resp. blokovaná jinými projekty). Naproti tomu FVE na budově s výkonem desítek kW kapacitu sítě příliš nezatíží. Vyšší výkupní ceny. Od roku 2009 dostávají FVE do 30 kWp vyšší výkupní cenu, i když jen o symbolických 0,1 Kč/kWh. Trend zvýhodňovat elektrárny na budovách je i v dalších zemích EU, lze tedy předpokládat že i v budoucnu budou mít nové FVE na budovách výhodnější ekonomické podmínky. Elektrárna je méně přístupná vandalům a zlodějům. Oproti elektrárnám stavěným často doslova na zelené louce kdesi za vesnicí je FVE v budově hůře přístupná nezvaným návštěvníkům. Odpadají náklady na oplocení, případně na zabezpečovací systém. Výrazně nižší jsou i provozní náklady spojené s ostrahou elektrárny. Lze očekávat i výhodnější pojistku. Může sloužit jako vlastní zdroj elektřiny. Pokud je v budově nutno zajistit provoz i při výpadku sítě (počítačové systémy, bezpečnostní systémy aj.), může fotovoltaika představovat vlastní nezávislý zdroj. Pokud FVE pracuje v režimu zelených bonusů, kryje se část spotřeby elektřiny v budově, což snižuje náklady na faktuře za elektřinu a významně vylepšuje ekonomiku provozu. Snižuje ztráty v sítích. Tím, že se elektřina z FVE spotřebuje buď ihned ve vlastní budově, nebo ji spotřebují ostatní odběratelé v bezprostřední blízkosti, klesá objem elektřiny dopravované z velkých centrálních elektráren. Tím se snižují ztráty v síti (celkové ztráty v síti v ČR jsou 5,6 %). Hynek Stodůlka Z A M Ě S T N A N C Ů s p o l e č nosti , č l e n a s k u p i n y R O Č N Í K x V i I I / květ e n , č e rv e n 2 0 1 0 NOVINY FATRA Jak jsme se letos vyrovnali s povodněmi? Letošní povodně měly tu zvláštnost, že přišly nečekaně a proběhly ve dvou poměrně velkých vlnách. strana 2 ANKETA PRO ZAMĚSTNANCE Jak se vám líbily oslavy 75. výročí Fatry? „V sobotu jsem se rozhodl přijít s vnukem a oslavit 75. výročí Fatry. Jako většina mých spolupracovníků jsem byl zvědavý na průběh oslav. Chválím především to, že se oslava uskutečnila před Fatrou – „na vlastní půdě“ a ne v zámku nebo před kinem. “ „Fatrovských narozenin jsem se zúčastnila s maminkou, která zde pracovala 40 let a už 22 let je v důchodu. Protože si vždycky „Matku Fatru“ považovala, byla zvědavá, jak oslavy 75.výročí založení Fatry mladá generace připraví. A byla nadšená. Prošla všechny otevřené budovy, registrovala čistotu a změny, jak stavební, tak strojní. Potkala zde také mnoho svých známých.“ „Když jsem v sobotu ráno dorazila, vše bylo již připraveno na příchod hostů. Na vrátnici se nafukovaly balónky, připraveny byly hry pro děti, hasiči, hudba, stánky s občerstvením. V 1. patře administrativní budovy se podávala káva s domácími vdolečky. Podnik byl uklizen a zpřístupněn všem zájemcům o exkurzi. Osobně se mě velmi líbilo vystoupení dětských souborů.“ „I když, jak se říká - nezavděčíš se všem – někteří chtěli vidět hračky, někteří chtěli vidět stroje v provozu, na některé moc svítilo sluníčko, někteří zase nedostali koupit kostelecký salám vcelku, někteří by to raději absolvovali v zámeckém parku…. „Fatro“ – všechno nejlepší do dalších let, drž se!“ „Den otevřených dveří u příležitosti 75. výročí Fatry, a.s. se nám moc líbil, byli jsme spokojeni a poděkování patří celému kolektivu, který se na této akci podílel.“ 75 let založení společnosti fatra Rozhovor s andrejem babišem Připomněli jsme si 75. výročí založení naší společnosti, kdy se uskutečnil Den otevřených dveří. „Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude bavit.“ strana 3 strana 4 Hlavní téma Výsledky SBU v prvních 5 měsících letošního roku: SBU PVC Jak hodnotíte výsledky SBU za prvních 5 měsíců letošního roku? Dosavadní výsledky skupiny PVC jsou silně ovlivněny dalším prohloubením krize ve stavebnictví. České analýzy odhadují meziroční pokles pozemního stavitelství na 15-25% podle toho, jak široce se toto odvětví bere. Propad je způsoben jednak mimořádně nepříznivým počasím a také nedostatkem nových stavebních projektů. Říká se, že stavebnictví do krize spadlo pozvolněji, ale zato se z něj vyhrabe jako poslední. Segment podlahovin tolik postižený není, protože podlahy se stabilně prodávají v rámci drobnějších investic a rekonstrukcí. Mnohem hůř dopadá sortiment izolačních fólií. Tradiční odbyt v Čechách, na Slovensku či v Rusku byl až do dubna téměř na mrtvém bodě, situaci aspoň částečně zachraňoval prodej v nových teritoriích. Nicméně díky zvýšení exportu a zároveň díky personálnímu zeštíhlení výroby z loňska jsme začátek tohoto roku strávili méně času na prostojích. V segmentu technických fólií se nám zatím daří plnit plán. Musím vyzdvihnout poměrně dobře zvládnutý proces ukončení výroby tvrdých PVC fólií z přelomu roku - vypadá to, že nebudeme muset odepsat žádné významné zásoby ani pohledávky. Dále se nám povedlo najít kompromis s dodavatelem nové navíječky u linky Buzuluk na válcovně. U profilů mám radost z práce celého týmu. Posílili jsme úsek prodeje a konečně se nám daří získávat nové zákazníky a zároveň rozumně obsloužit drobnější odběratele. Kolegové z výroby se nenechávají zahanbit - chodí s nápady, jak zefektivnit výrobu, vylepšit receptury… Granuláty měly dobrý začátek roku a vytvořily si mírný náskok vůči plánu. Tento segment je však více než jiné citlivý na zvyšování cen vstupních surovin, takže nyní musíme měsíčně upravovat ceny a složitě vyjednávat se zákazníky o dalších odběrech. Jaké úkoly čekají vaše SBU do konce roku 2010? Dosáhnout plánovaného zisku, zvýšit obrátkovost zásob, udržet pohledávky na uzdě, připravit podklady pro nutné investice v roce 2011 a dopracovat pár rozvojových projektů do budoucna. Hospodářský výsledek SBU PVC a možná i celé Fatry bude hodně záležet na tom, jak se bude dařit izolačním fóliím. Ale cesta k cíli je podobná u všech našich segmentů: Vzhledem k růstu cen vstupů musíme zdražit výrobky, nakolik to bude možné, a přitom zajistit dostatečnou náplň výroby. V prodeji chceme udržet silnou pozici na tuzemském trhu, kde dosahujeme v průměru vyšší rentability než u exportu. Ale zároveň se potřebujeme více rozšířit v rámci Evropy, abychom už nebyli tak závislí na lokálním kolísání poptávky. Dnes už ve skupině PVC pracuje dostatek obchodníků i techniků s dobrou znalostí angličtiny, takže na to máme. Plán SBU PVC je ovšem při současné situaci tvrdý. Pokud se nám nebude dařit prodávat podle plánu, budeme muset znovu přikročit k výrazným úsporným opatřením. KRÁTCE □ Slevy pro zaměstnance Skupiny ... Agrofert Ubytování, rekreace, lázeňské pobyty, cestování Hotel Centro - Hustopeče Hotel Thermal – slevy na lázeňské pobyty Hotel Nico + Penzion - Špindlerův Mlýn Hotel Centro – Hustopeče u Brna Hotel Avena - Slovensko Penzión Jurika - Slovensko Penzión Horec - Slovensko Penzion Sněžná - Volary Priessnitzovy léčebné lázně Lázně Libverda Kúpele Diamant Dudice - Slovensko MEDULIN_Penam_2010 - dovolená v Chorvatsku „PULA“ Globaltour – slevy na zájezdy a rekreace ČEDOK - slevy na zájezdy a rekreace + letenky Bohemia Rail - cestování vlakem v ČR a do zahraničí Výhodný nákup - služby Škoda auto - slevy na nové automobily Hypocentrum Modrá pyramida – slevy na hypotéky LG Electronics – slevy na klimatizační techniku Leonardo VBC – slevy na internet v mobilu RESPECT – velmi výhodné pojištění osob, majetku Bližší informace poskytne personální úsek – L.Klofáč, B.Hrabinová děkuji za rozhovor /lk/ SBU Polymery Jak hodnotíte výsledky SBU za prvních 5 měsíců letošního roku? Hospodářské výsledky SBU Polymery za prvních pět měsíců odpovídají plnění hlavního cíle pro tento rok, tj. dosažení vysokého využití výrobních kapacit. Dosáhli jsme bezmála půl miliardy tržeb a překračujeme tak plán o více než 10 %. Plánované ukazatele měřící ziskovost (EBITDA, KP2) jsou v absolutních hodnotách plněny, nicméně je patrné, že s růstem objemu nám klesá zisk na jednotku produkce. Důvodem je především trvalý růst cen vstupních surovin, který se až s určitým zpožděním a ne vždy v plné míře daří přenášet na naše zákazníky. Za hlavní úspěchy SBU Polymery považuji především zvládnutí in-house výroby PET desek pro zákazníka IKEA, vytížení obou hlavních linek v rámci segmentu BO-PET a rychlé nastartování nových businessů u segmentu PPF po ztrátě klíčového zákazníka Kimberly Clark. Jaké úkoly čekají vaše SBU do konce roku 2010? Hlavním úkolem a předpokladem splnění plánu je udržení naplněnosti výrobních kapacit a využití stávajících kapacitních rezerv. Klíčová bude rovněž oblast rentability. Budeme pro naše produkty hledat nové aplikace s vyššími maržemi a u stávajícího produktového mixu se zaměříme na ty produkty, které nejvíce přispívají k pozitivnímu hospodářskému výsledku. I nadále budeme pokračovat ve striktní nákladové politice a hledat rezervy napříč celým SBU Polymery. V rámci segmentu Speciální výrobky nás čeká významné rozšíření výrobních kapacit vstřikolisovny, které vyplníme produkcí pro zákazníka Ikea. U segmentu PPF chceme v 2. pololetí zahájit standardní dodávky pro aplikace ve zdravotnictví, tzn. budeme diverzifikovat stávající odbytové trhy. V rámci segment BO-PET bude hlavní úkol zvýšení podílu speciálních fólií na úkor fólií komoditního typu. Od letošního roku je součástí SBU Polymery i segment Tvarované výrobky, kde bude nejdůležitější na- graf měsíce □ Vývoj zaměstnanosti za leden - červen 2010 celkem D THP 1000 lézt spolehlivý a levný zdroj fólií pro následné interní tvarování. V rámci našeho SBU, které je silně zaměřeno na export (více než 90 % produkce končí na zahraničních trzích) je klíčové uspět v rámci konkurence s asijskými výrobci, kteří ovšem mají výhodu v rozhodujících nákladových položkách – nižší ceny surovin, nižší náklady na energie a nižší mzdové náklady. Proto bude kladen velký důraz na nastartování inovačních aktivit pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti na trhu. děkuji za rozhovor /lk/ 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1. 2. 3. 4. Měsíc 5. 6. CMYK 2 události strana povodně 2010 Vážení spolupracovníci, dovolte, abych jménem vedení společnosti Fatra ocenil Vaše osobní nasazení, akceschopnost krizového štábu a hasičů v době povodňového ohrožení. Díky zvýšenému úsilí vás, kteří jste zajišťovali bezpečnost osob a ochranu majetku a následnou likvidaci škod v lokalitě Zámoraví, nebo jste ve snížených počtech zajišťovali výrobu. Tím jste značnou měrou přispěli ke snížení následků škod způsobených povodní a také splnění plánovaných výrobních úkolů. Velmi si vážím vaší obětavosti a loajality k firmě. Ing. Ivo Hanáček generální ředitel Letošní povodně měly tu zvláštnost, že přišly nečekaně a proběhly ve dvou poměrně velkých vlnách. První vlna přišla brzy ráno 17.5.2010. Od tohoto rána hasiči společně se zaměstnanci některých provozů přehrazovali pytli s pískem propustek ze Zámoraví do řeky Moravy.Poté bylo zahájeno čerpání vody automobilovými čerpadly CAS 32 T 815 a CAS 8 A 31, dále dvěma kalovými čerpadly a dvěma plovoucími čerpadly. Celkem bylo v dané chvíli přečerpáváno asi 7 000 litrů vody za minutu. Na druhý den byla naše jednotka PO posílena o jednotku HZSP Deza Valašské Meziřičí, Sbor dobrovolných hasičů Otrokovice město a Otrokovice Kvítkovice a rovněž o jednotku Sboru dobrovolných hasičů města Napajedel. Všechny výše uvedené jednotky se velmi významně podílely na likvidaci následků povodně a rovněž i jejich zásluhou nedošlo k výraznějšímu průniku vody do výrobního areálu naší společnosti. Druhá vlna přišla začátkem června a měla podobný charakter s tím rozdílem, že v první fázi se voda dostala do skladu na Zámoraví velmi rychle, a to zejména ze západní strany od Radovan. Sklady na Zámoraví byly poměrně rychle zaplavovány vodou nejen ze západní strany, ale později i ze strany severní od Staré Morávky. Letecké snímky z této doby nám jasně vypovídají o tom, jak rozsáhlá byla letošní povodeň. Na otázku, jak se zařídit do budoucna není jednoznačná odpověď. Samozřejmě, že našim úkolem v současné době je provést rozbor celého zásahu a hlavně správně pojmenovat některé nedostatky a učinit taková opatření, aby se tyto nedostatky již neopakovaly. Do budoucna bychom si přáli posílení kapacit čerpadel, a to nejméně o jedno vysokotlaké kalové čerpadlo o výkonu min. 5000 litrů za minutu. Dále si dovedu představit modernizaci stávající mobilní techniky hasičů, a to zejména posílením čerpací kapacity z 3200 l/min. na 6000 l/min. V tomto ohledu jsou navržena potřebná opatření, která však budou muset projít projednáním v PAS. Ing. Jan Krumpholz Velitel HZSP Fatra, a.s. NOVINY fatra N Á K UP , L O G I S T I K A A S P R Á V A M A JE T K U / Ma r t in Št ě t k á ř Ještěrka Cup 2010 Dne 15. května proběhla v Brně soutěž dovednosti řidičů motorových vozíků pod názvem „Ještěrka Cup“, které se za Fatru zúčastnili tři pracovníci logistiky: Hana Sudolská, Hynek Mráz a Michal Hofírek. Cílem soutěže je zábavnou formou si zlepšit znalosti bezpečnostních pravidel při používání vozíků a zároveň dochází k vylepšení komunikace a atmosféry na pracovišti. Všichni účastníci soutěže musí zdolat připravené dráhy, kde testují svoje znalosti bezpečného užívání vozíku, přesnou manipulaci s vozíkem, jízdu vpřed i vzad s nákladem, přesnost umístění nákladu a především bezpečnou manipulaci v průběhu celé dráhy. Současně se mohou porovnat účastníky z jiných firem a vyměnit si své zkušenosti. Pro všechny zúčastněné připraven i bohatý doprovodný program. Naši zástupci se všemi překážkami vypořádali se ctí a i přes handicup odlišné značky a typu manipulační techniky, než na které jsou zvyklí, se všichni umístili ve středu výsledkové listiny. Všem našim účastníkům děkujeme za vzornou reprezentaci Fatry a přejeme další tisíce motohodin bez nehody. výrobní a logistický areál chropyně Po několika měsíční přípravě a posuzování se ve Výrobním a logistickém areálu Chropyně rozjíždí projekt nového nájemce, který se tak řadí k dnes již téměř 35 firmám podnikajícím v našem areálu. Jedná se o společnost ROKOSPOL a. s. s provozem v Kaňovicích u Zlína. Společnost vznikla již v roce 1992 a od roku 1998 se zabývá výrobou nátěrových a stavebních hmot, tedy zejména výrobou barev, laků a stavební chemie. Za dobu působení získala společnost ROKOSPOL několik ocenění za vývojovou a výzkumnou činnost. Dnes s obratem 150 mil. Kč se řadí k významným firmám v oblasti nátěrových hmot na českém trhu. Správa Výrobního a logistického are- M. Hofírek, H. Sudolská, H. Mráz N Á K UP , L O G I S T I K A A S P R Á V A M A JE T K U / JOSEF TOMAšTíK Jak jsme se vyrovnali s povodněmi? Jednoduchá otázka, složitější odpověď. S tou první povodní dobře. Nástup vody nebyl tak náhlý. Dostupné prognózy nám slibovaly nějaký čas k záchraně podlahoviny. A jelikož nás tato pohroma nepotkala poprvé, věděli jsme, co nás čeká a co všechno je potřeba dělat. Objednaly se dva kamiony na převoz palet s podlahovinou do vnitřního areálu Fatry. Zatímco část řidičů MMV převážela palety z budovy V14 do protější V17, další nakládali kamiony, které rozvážely podlahovinu na určená různá místa v areálu, kde už čekali další lidé s MMV. Na Staré Zámoraví vozil palety s podlahovinou traktor, protože on jediný se tam mohl pohodlně otáčet. O všem vypovídají čísla. Traktor s podlahovinou nebo s pytli písku absolvoval celkem 37 jízd, do V17 se převezlo přes 200 palet, kamiony do povinného zastavení kolem 23. hodiny zvládly 42 převozů. Pak už stejně nebylo kam co vozit a zbývajících zhruba 270 palet se muselo postavit na prázdné palety přímo ve skladu podlahovin na Zámoraví. Takže se zase traktorem navážely prázdné palety na Zámoraví. Když jsme skončili, byly 2 hodiny po půlnoci. pro některé z nás ani nemělo valný smysl jít domů.Vyzdvihl bych obětavost mnoha lidí, kteří to táhli od jednoho rána až do druhého. Smekám před řidiči a řidičkami motorových vozíků. Nicméně, ačkoliv jsem výše uvedl, že jsme věděli, co nás čeká, přece jen nás něco zaskočilo. V deemulgační stanici u rozvodny bylo v nádrži 5 cisteren zaolejovaných vod a kalů, které se musely bezpodmínečně vyčerpat, protože jinak bychom, v případě, že by se tohle všechno (dohromady celkem 48 m3) dostalo do Moravy, měli na krku ještě navíc i ekologickou katastrofu. Firma, která nám běžně tyto činnosti provádí, čerpala jímky jinde, rozdrnčely se telefony a sháněly se jiné firmy. Podařilo se. Omlouvám se za to, že používám většinou ten trpný rod, ale nic se neudělalo samo. Za vším byli lidé, schopní a obětaví, kteří se sešli na správném místě ve správnou chvíli. Neomezoval bych se pouze na zaměstnance od nás z logistiky, kteří na svých bedrech nesli největší tíhu těch těžkých dní, ale díky patří i hasičům, ať už těm našim nebo z Dezy z Valašského Meziříčí. Jejich chvíle přišly druhý den s nástupem vody. Nebýt jejich nepřetržitého odčerpávání vody by se hladina zvedla o těch zbývajících 10 – 15 cm, což by znamenalo odpojení rozvodny. A svůj díl přidali i zaměstnanci z různých výrobních úseků, kteří pytlovali písek. I díky nim se vše zvládlo. Psychologicky docela podstatné bylo i to, když jsme viděli na place i lidi z vedení firmy, některé i v pozdních hodinách. Podporuje to vědomí sounáležitosti. Určitým poznáním bylo, že teď už víme, že na evakuaci takřka plného skladu podlahovin na Zámoraví potřebujeme 20 hodin s využitím techniky, kterou jsme měli k dispozici. První povodeň jsme zvládli. Ta druhá nás zaskočila svou rychlostí. Přesto jsme ale, myslím, udělali všechno, co v tu dobu se dělat dalo. Voda stoupala příliš rychle a bohužel praskla hráz na propustku u řeky Moravy, takže voda šla nejen přes louky od Malé Morávky, ale i přímo z našeho místního veletoku. Ta rychlost byla díky nacucané půdě a plné Malé Morávce opravdu velká. Nicméně spojenými silami se z pytlů s pískem podařilo vytvořit koridor, kterým se stačilo převézt znovu z budovy V14 do V17 zhruba stovka palet. Pak už to nešlo. Voda stoupala a reálně hrozilo utopení vozíků a museli jsme to vzdát. Měli jsme postavené hráze z pytlů před každým vjezdem do V14, ale když tam voda stoupne na 50 cm, pak je vše ztracené, protože končí podezdívka a nastupují vlnité plechy, což je v souvislosti s přívalem vody konec všech šancí. Ta budova je prostě tak konstruovaná. V souvislosti s druhou povodní se na nás z logistiky sypaly z různých stran dotazy, proč jsme tam tu podlahovinu vůbec naváželi zpátky? Jenže, co jiného nám zbývalo, když prodejci chtěli expedovat podlahovinu ještě dřív, než najatá firma vyčistila sklady? Jejich přání jistě svou logiku mělo, ale pohled od stolu vypadá jinak než realita. Logistika žádné jiné prostory prostě nemá! Podařilo se sice ve spolupráci s prodejci poslat pár kamionů, kde byla podlahovina jeden druh po celých paletách, jenže zákazníci chtějí mix a na ten mix potřebujete mít palety rozložené po ploše a vybírat tu dvě role a tam zase tři jiné. A ve chvíli, kdy máte na ploše 20x20m na sobě porůznu naskládaných 300 palet, tak zásilku po rolích nevychystáte. Kdo tvrdí, že to šlo, tak neví, o čem mluví. Zbývala nám opravdu jediná možnost: navozit znovu vše zpět na Zámoraví, aby se mohlo normálně expedovat po rolích. Kdyby někdo z nás věděl, co za pár dnů přijde, tak by seděl někde na Prognostickém ústavu, ne-li výš a byl by za hvězdu. Povodeň č. 2 nikdo nepředpokládal! A při pohledu na zatopené stovky palet jsme mohli jen snít o několikrát plánovaném logistickém centru na Starém Zámoraví, o nových krytých halách pro sklady, o postaveném náspu na sever od skladu podlahovin, o vratech u propustku u Moravy ani nemluvě. Ale opravdu jenom snít! To jen v Praze jednou zaprší a už jsou prostředky na kovové zábrany kolem Vltavy na stole! Tady u nás na Moravě je na nás málo vidět a jsme asi i hůř slyšet. Už jsme si i zvykli, že se na nás tady spolu s velkou vodou valí i velké sliby. Ty dva posledně jmenované sny se snad už letos konečně pomalu začnou stávat skutečností. Měl by se začít budovat násep a u propustku bude přečerpávací stanice, stavební povolení už je prý na světě. Pak už by nám povodně neměly hrozit, snad s výjimkou bahenní nadílky od Radovan. Byl jsem přímým účastníkem povodní v roce 1997, kdy jsem přímo ve skladu podlahovin pracoval, zažil jsem i pozdější velkou vodu v roce 2006. Tohle je už potřetí. Spoluorganizovat noční evakuaci palet s podlahovinou nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější hobby. Nepotřebuji další podobné zážitky. A se mnou jistě nikdo z těch, kteří byli letošními záplavami postiženi přímo. Dívá-li se někdo rád na podobné scény v televizi, ať si zkusí představit, že tam někde uprostřed všech těchto živlů je někdo z jeho blízkých. Třeba mu pak takové záběry nebudou připadat tak zajímavé a nebude se rozplývat nad efektními scénami. Před vodou se špatně utíká. Poprvé jsme utéct před ní dokázali, podruhé už ne. Vůbec bych se nezlobil, když se nedočkáme rozuzlení, kdo vlastně zvítězí. Snad mi většina z vás dá zapravdu. álu se společností ROKOSPOL podepsala nájemní smlouvu na výrobní halu v obj. 110. Celý projekt by měl mít rychlý spád, kdy již v prázdninových měsících zde začnou probíhat stavební práce, které připraví celou výrobní halu k montáži technologického zařízení. Od měsíce září je plánována instalace a montáž výrobní technologie a v závěru roku 2010 se předpokládá spuštění zkušebního provozu. NOVINY FATRA FATRA a my strana ODBORY INF ORMUJÍ p e rsoná l ní ú s e k / D r . L e o š K l o f á č , p e r s o n á l n í ř e d i t e l „Komu není rady, tomu není pomoci“ aneb „Kdo si nechá poradit, ten neprohloupí!“ 75. výročí založení společnosti – tradice a perspektivy Již v únorovém čísle „Noviny Fatra“ jsem informovala zaměstnance o exkluzivní nabídce, kterou připravil nejen pro své členy Odborový svaz ECHO. Jedná se o pojištění rodinných domů, rekreačních objektů, bytů, domácností a odpovědnosti prostřednictvím společností RENTIA. Zprostředkovala jsem schůzku se zástupcem RENTIA v závodní jídelně v Chropyni a očekávala jsem, že o nabízené produkty projeví zaměstnanci větší zájem, než ve skutečnosti byl. Exkluzivní bylo na této společnosti především to, že byli schopni pojistit i objekty, které se nacházejí ve 4 – 5 záplavové oblasti. Jediný, kdo této rady využil byl pan Zdeněk Tyl, člen Výboru ZO OS ECHO. Nechal si prověřit všechny své dosavadní pojistné smlouvy a se zástupcem společnosti RENTIA uzavřel pojistnou smlouvu na svůj byt a zahradní chatku, která se nachází v 5 záplavové oblasti Přerova. Sotva zaplatil první splátku, přišla „velká voda“! Ještě ten den, kdy pan Z. Tyl nahlásil pojistnou událost, přišel technik a vše si vyfotil a odeslal dokumentaci do Prahy, která nyní podklady zpracovává a připravuje odškodnění všech zničených věcí. Tak tomu se říká „výhra v loterii“! Pan Z. Tyl si nechal poradit a určitě neprohloupil, protože škody na jeho chatce jsou značné a kdyby neměl uzavřenou pojistnou smlouvu u společnosti RENTIA, tak by mu zůstaly jen ruce plné bláta a manželce oči pro pláč. Pan Tyl si tak za peníze z pojistky může nakoupit věci nové a klidně spát až přijde zase „velká voda“! Dne 12.6. 2010 jsme si připomněli 75. výročí založení naší společnosti, kdy se uskutečnil Den otevřených dveří v Napajedlích. Zúčastnili se jej zaměstnanci z provozovny Chropyně, přišli současní a bývalí zaměstnanci - fatrováci se svými rodinnými příslušníky, hlavně s dětmi a vnoučaty. Zaslechli jsme, jak jeden zvídavý chlapec – odhadujeme vnuk, se ptal co vlastně znamená název Fatra a jak vznikl. Dostalo se mu odpovědi, že tento název vznikl podobně, jako označení pro automobily Tatra v Kopřivnici. Jsou to prostě hory na Slovensku, ke kterému jsme my Češi vždy měli a máme blízko. Myslíme si, že to dědeček zvládl výborně a historické prameny mu dávají za pravdu. Je to jedna z pravděpodobných variant, vysvětlující vznik pojmenování naší společnosti, který nosí od dubna 1935. Následovala slova o tom, že Fatra v minulosti vyráběla gumové hračky a míče, a na ty se jdou právě podívat. S těmito slovy prošli bránou do závodu. Ano, díky prarodičům a rodičům, kteří byli nebo jsou našimi zaměstnanci se jejich děti dozvídali o historii podniku, což v řadě případů vyústilo v to, že nakonec sami nastoupili do Fatry. Ať to bylo před 30 lety, kdy absolvovali fatrovské odborné učiliště, jako dělníci plastikáři, elektrikáři, či zámečníci, nebo v současnosti po ukončení odborné, či střední ško- ly, zde našli práci. Tato generační obměna probíhá bez přestávky už 75 let. Ti nejstarší s úctou vzpomínají na 50. léta, kdy je učili staří baťováci opravdoví mistři práce a svého oboru. Jiní vypráví o letech šedesátých a sedmdesátých, tedy o etapách fungování podniku, které sami zažili. Je na nich vidět, jak jsou hrdi na to, že byli u toho, kdy se vynalézaly v prototypové dílně nové výrobky, zaváděly moderní technologie a Fatra si držela prvenství v ČR i na zahraničních trzích. Ať to bylo v podlahovinách PVC, válcovaných výrobcích z PVC, obalových, vytlačovaných a svařovaných materiálech. Osmdesátá léta byla typická vývojem a následnou výrobou hydroizolačních fólií. A to už je vlastně současnost, do které patří velmi důležitá událost a tou je spojení Fatry a Technoplastu Chropyně, které se uskutečnilo ve 2. polovině 90. let. Tak nějak se psala historie Fatry, respektive ji psali její lidé, zaměstnanci, ať už na dělnických pozicích, nebo to byli vývojáři, technologové, laboranti, mistři, vedoucí pracovníci, samozřejmě obchodníci a také nezbytní administrativní pracovníci. Ti všichni svojí činností a umem vytvářeli a udržovali životní systém Fatry. K tomu, aby Fatra, jako podnik dlouhodobě a úspěšně žil musel být užitečný – poskytoval lidem práci a potřebné výrobky zákazníkům. Lidé si v této souvislosti v každé etapě exis- tence podniku kladli otázku, co by se mělo dělat a proč? Další podmínkou bylo, aby byl efektivní, tzn. poskytoval užitek s minimálním – únosný čerpáním zdrojů. Jinými slovy, najít řešení, jak by se to mělo dělat, kdo, čím a za kolik? Před každým vedení Fatry stálo zadání, aby byl systém podniku stabilní a zároveň dynamický, tzn. dokázat reagovat na změny, že jej nepoloží, ale přitom se změn nebát a umět je předvídat a případně způsobovat. To znamená, jak se při definování podnikové strategie vyrovnat s hrozbami a jak využít příležitosti a rozvinout svůj potenciál? Tyto základní otázky perspektivy - „přežití“ samozřejmě stojí i dnes před každým z nás a jde jen o to, která generace zaměstnanců – dělníků, THP a manažerů na ně dokáže ve své době lépe odpovědět. Pro nás současníky si myslíme, že jsou zavazující dvě věci: jednak je to 75 letá tradice podniku Fatra, kterého bychom měli být důstojnými pokračovateli a tou druhou věcí je, naše odpovědnost za to, že bude podnik užitečný. To je přes všechny nepopiratelné cíle, jako je obrat, tržby, konkurenceschopnost apod. to rozhodující, být společensky prospěšný. Dávat práci lidem v regionu, poskytovat výrobky a služby našim zákazníkům a přinášet také prospěch městům, ve kterých závody Fatra působí. 3 Den otevřených dveří ve Fatře Dne 12. června 2010 při příležitosti 75. narozenin společnost Fatra umožnila veřejnosti nahlédnout do jinak nepřístupných prostor ve výrobním závodě v Napajedlech. Naposledy měli lidé tuto mimořádnou příležitost před pěti lety. Počasí nám přálo a příjemně nás překvapil velký zájem – přivítali jsme přes 2000 návštěvníků, což bylo výrazně více než v roce 2005. Otevřeli jsme tolik dveří, kolik jsme jen mohli. Na výběr bylo šest pracovišť: válcovna a lisovna podlahových krytin, výroba hydroizolačních fólií, výroba profilů, moderní balící centrum a hasičská zbrojnice. Součástí dne byla i vystoupení dětských a mládežnických zájmových kroužků, včetně tradičních nafukovacích balónků, které nám ochotně a s úsměvem nafukovali naši hasiči. Namátkou vystoupily břišní tanečnice, aerobik, historické tancem, mistryně republiky v gymnastice ASPV Napajedla a řada dalších. Hudebním doprovodem byla dětská rocková skupina a dětské pěvecké soubory. Bohatá dětská tombola obsahovala 190 výherních losů, každý třetí los vyhrál hračku (např. hru, panenku, autíčko či nafukovacího buvola nebo slona). O soutěže byl rovněž velký zájem. Připraveny byly závody v pytlích, překážková dráha, chůdy, malování na obličej, nebo přesná trefa s míčky a mnoho dalších, kde odměnou pro děti byly drobné dárky za účast. Byly jsme si dobře vědomi toho, že není důležitá cena hračky, ale odměna jako taková, jenž vykouzlí úsměv na tváři každého dítěte. O občerstvení pro všechny se starala osvědčená firma TONY, která nabídla přijatelné ceny za občerstvení, na než mohli zaměstnanci uplatnit poukázky „Fatráčky“, které obdrželi v rámci programu pro zaměstnance. Příjemná byla i ochutnávka Kosteleckých uzenin s milou a pozornou hosteskou. Při velmi horkém letním počasí řada návštěvníků uvítala možnost „ochlazení“ v klimatizovaných místnostech. Velké pozornosti se těšilo i promítání záběrů z výrobních provozů Fatry. Spokojenost s akcí prozrazují veselé obličeje dětí a dospělých na fotografiích. Na závěr slova organizátorů: „Chtěli jsme představit Fatru zevnitř, uvítat nejen současné zaměstnance s rodinami ale i seniory, kteří přišli zavzpomínat na své aktivní pracovní časy. Doufáme, že se jim u nás líbilo. jubilea Pracovní jubilea v měsících květnu a červnu 2010 15 odpracovaných let Čevela JiříEnergetika Chropyně Hynek Zdeněk stř. 271000 Juřena Pavel stř. 170010 Macháčková Hana stř. 230000 Šindelek Lubomír stř. 170010 Šidlíková Iveta stř. 255000 Vařeka Jiří stř. 110000 Nově vzniklé odloučené pracoviště společnosti ROKOSPOL se bude v Chropyni zabývat výzkumnou a vývojovou činností v oblasti výroby polymerních pryskyřic. Tyto slouží jako přísada nátěrových hmot a proto budou po vyrobení expedovány do mateřského závodu společnosti ROKOSPOL. Vzhledem k neustálému vývoji barev a nátěrů se zde v několika reaktorech budou připravovat různé speciální typy pryskyřic, které bude vývojový tým neustále zdokonalovat. V budoucnu bude společnost ROKOSPOL zaměstnávat ve svém provozu v Chropyni ve třísměnném provozu asi 10 pracovníků. Další nároky na pracovní sílu a služby vzniknou v souvislosti s logistikou a přepravou vyrobených pryskyřic či dovozu surovin potřebných k výrobě. Současně očekáváme využití energií a služeb poskytovaných v rámci areálu. Věříme, že se nám podaří nabídnout takové podmínky, aby došlo k dalšímu rozvoji společnosti ROKOSPOL v našem areálu. Bc. Jaromír Žůrek - správa Výrobního a logistického areálu Chropyně Podniková rada odborů Fatra Napajedla přichystala jako první v letošním roce rekreační a rehabilitační zájezd pro své členy do termálních koupelí na Slovensko do Podhájské. Po letošním deštivém květnu odboráři uvítali, že se alespoň konečně ohřejí a odpočinou v termálech. Počasí bylo překrásné, jak na objednávku, voda léčivá a teplá. Krásný pohled byl na skupinu z Fatry, jak jsou šťastní, spokojeně relaxují. Ke spokojenosti přispěly i stánky s občerstvením, s dobrou slovenskou kuchyní a zvláště vyhlášená výborná pravá italská zmrzlina. Prostředí, které se zde nachází je velmi pěkné. K odpočinku slouží lavečky a po okolí jsou rozmístněny řezbářské sochy zdejšího umělce. V loňském roce v termálech zahájili výstavbu velkého komplexu, který bude otevřen v roce 2011. V podvečer jsme se vraceli domů opálení, s dobrou náladou a hlavně s pocitem dobře načerpané energie. Příští zájezd chceme uspořádat ke konci prázdnin hlavně prorodiče s dětmi. Z LEP Š O V A C Í N Á V R H Y / I n g . A d a m H r ň a , p r o c e s n í i n ž e n ý r Nepřestávat, nepřestávat, nepřestávat!!! Systém zlepšování není časově ohraničený projekt, který jako ostatní projekty ve společnosti by měl mít svůj začátek a konec. Stejně jako to, že nikdo a nic není a nebude dokonalé, tak i proces zlepšování nemůžeme v žádném okamžiku chápat za ukončený. Otázka (a hlavní problém) spočívá v tom, kdy se ve firemní kultuře najde taková hybná síla k tomu, aby se podávání zlepšovacích návrhů a neustálé změny staly trvalým procesem. Co se týká zkušeností ostatních českých podniků v oblasti neustálého zlepšování, tak téměř každý hovoří o tom, že největší problémy s vyhasnutím nastaly jen díky tomu, že v počátcích zavádění systému zlepšovacích návrhů se „usnulo na vavřínech“ z prvních prokázaných úspěchů (vysoký počet podaných námětů). Je tedy důležité s touto činností nepřestávat, neboť to pravé ovoce, tedy ty největší přínosy, se dostaví až později a vždy k němu povede cesta malými krůčky. Každá změna totiž vyvolává u lidí reakci, kdy se cítí ohroženi už jen ve fázi návrhu zlepšovacího námětu, který je významný pro společnost a do jisté míry bourá zažité po- stupy (stereotypy). Někteří třeba jen v případě, že mají pocit, že dělají něco zlé, jíní například z pocitu špatné předtuchy a očekávání něčeho nepředvídatelného. Důležité je tedy také tyto obavy u lidí odstranit a neustále s nimi komunikovat a vytvářet „klima“ důvěry. K tomu, aby bylo možné dosáhnout trvalého úspěchu, musí každá osoba v organizaci začít uvažovat novým způsobem. Pokud totiž přetrvá myšlení „staré“, jediné co objevíme, budou staré problémy. 20 odpracovaných let Cigoš Oldřich Ing. Častová Katarína Jurásek Svatopluk Novotná Eva stř. 160000 stř. 943000 stř. 230000 stř. 207020 25 odpracovaných let Juřenová Ludmila Prnková Jana Vinter Libor stř. 171000 stř. 230000 stř. 230000 30 odpracovaných let Čeleďa Jindřich stř. 106010 35 odpracovaných let Filová Zdeňka Hudec František stř. 202300 stř. 908300 40 odpracovaných let Dostál HynekEnergetika Chropyně Vaďurová Julie stř. 951000 Odchod do důchodu Poděkování za vykonanou práci pro akciovou společnost s přáním, aby jejich další léta byla prožita v klidu, spokojenosti a v dobré životní pohodě, patří zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr z důvodu odchodu do důchodu. Hrabcová Karla Klech Ladislav stř. 175000 stř. 908400
Podobné dokumenty
PDF ke stažení
ředitelem Plynostavu Pardubice holding a na jaře roku 2008 jsem nastoupil do „služeb“ holdingu Agrofert jako
generální ředitel společnosti HYZA,
a.s. Topolčany. Přesně po třech letech
jsem v rámci ...