MS-DOS
Transkript
MS – DOS, souborový manažer MS – DOS: osnova otázky: • • • • • • obecná charakteristika OS s textovým režimem, charakteristika OS MS DOS, interní a externí příkazy, systémové příkazy, příkazy pro práci s adresáři a soubory, nadstavby OS MS DOSu, příklady souborových manažerů, práce s Total Commanderem, Obecná charakteristika MS-DOS je první jednouživatelský, jednoprogramový operační systém firmy Microsoft pro počítače typů IBM PC. Předchůdcem byl OS QDOS (Quick DOS), jehož práva zakoupil Microsoft od Tima Patersona v roce 1979. MS-DOS se ovládá pomocí textových příkazů, umožňoval běžnou práci se soubory a složkami (přesouvání, kopírování, mazání, vytváření, …), spouštění programů, formátovat pevné disky a diskety, vytvářet tzv. dávkové soubory, které obsahovaly několik po sobě jdoucích příkazů (například autoexec.bat, jenž i v operačních systémech Windows 95 a Windows 98 startuje automaticky s počítačem a zavádí ovladače do paměti). MS DOS se ovládá pomocí textových příkazů Verze MS-DOSu: - 1981 první verze jednouživatelského jednoprogramového OS - MS DOS 1.0; OS = nerozlišuje jednotlivé uživatele, všichni lidé používající daný počítač mají stejná práva ke všem souborům; MS DOS dokáže v 1 okamžiku zpracovávat pouze 1 proces, - 1983 verze MS DOS 2.0, podpora HDD, zavedení stromové struktury adresářů, - 1984 verze MS DOS 3.0, 3.10, 3.20, 3.30, - 1988 verze MS DOS 4.0 (mnoho chyb, které napravila verze 4.01), - 1991 verze MS DOS 5.0 s nadstavbou MS Windows, poslední verze z roku 2000 - MS DOS 8.0, Samostatně se systém MS DOS používá stále méně (98% uživatelů dnes využívá Win); jsou však situace, kdy se nám jeho příkazy mohou hodit (selhání Win a záchrana dat z HDD, spouštění programů v chráněném režimu MS DOS, psaní krátkých dávkových souborů). Základní části MS-DOS, systémový disk Aby počítač mohl pracovat, musí mít aktivní operační systém. Operační systém se spustí při zapnutí počítače z tzv. systémového disku. Systémový disk musí obsahovat minimálně tyto čtyři základní části operačního systému: 1 Boot zaváděcí program IO.SYS vazební program MSDOS.SYS jádro systému COMMAND.COM komunikační program MS – DOS, souborový manažer Zaváděcí program (Boot) - je uložen na začátku disku. Po zapnutí počítače zavede operační systém do operační paměti. Vazební program (IO.SYS) - zprostředkovává komunikaci mezi technickým vybavením počítače (Hardware) a jádrem operačního systému. Jádro systému (MSDOS.SYS) - provádí základní operace s uloženými informacemi ve vnějších pamětech, zajišť uje ošetření chyb. Komunikační program (COMMAND.COM) - provádí veškerou komunikaci uživatele se systémem: přijímá z klávesnice zadané příkazy, provádí je a informuje uživatele o výsledku. Spouští další programy. Na systémovém disku mohou být i speciální inicializační soubory CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT, které slouží ke konfiguraci některých částí počítače a operačního systému. Uložení dat na disku MS DOS je diskový OS, využívá data uložená na disku, MS DOS proto určuje strukturu údajů na disku. Soubor - je základní informační jednotkou operačního systému MS-DOS pro trvalé ukládání informací do vnějších pamětí. Název souboru - Každý soubor je určen svým názvem, který se skládá ze jména a přípony oddělených tečkou. Zapisuje se tímto způsobem: (Pozn.: Systém při výpisech nahrazuje tečku mezerou) JJJJJ.PPP Při zadávání názvů souborů systém nerozlišuje velká a malá j m é no. přípona písmena. V názvu souboru mohou být použity skoro 1-8 zaků 2,3 znaky všechny znaky z ASCII tabulky, ale doporučuje se používat pouze písmena, číslice a znak podtržítko_. Mezi nedovolené znaky pro jména a přípony souborů patří : mezera ? * < > : . , ; + / \ ¦ (systém tyto znaky využívá k jiným, speciálním účelům) Příklady správných názvů souborů : PRIKLAD1.TXT READ.ME CTI_MNE.602 1993 (Chybné názvy např.: CTI MNE.TXT, 8>2.ANO, 3.5.DSK ) Základní typy souborů Typ souboru se rozeznává podle přípony v jeho názvu. spustitelné soubory - obsahují instrukce pro procesor, mají vždy příponu COM programy nebo EXE, jsou spustitelné, tzn., že po jejich spuštění (zavedení do vnitřní paměti) se postupně provádějí instrukce, které jsou v nich uloženy data datové soubory - obsahují informace, které jsou zpracovávány prostřednictvím programů, mají libovolnou jinou příponu. Jsou to obecně soubory obsahující informace například texty, databázové položky, tabulky hodnot, obrázky apod. 2 MS – DOS, souborový manažer Předdefinovaná rozšíření přípon souboru .com .exe .bat .sys .txt .dbf .arc .bak .602 spustitelný program s instrukcemi mikroprocesoru, spustitelný program, lze jej během činnosti přemisťovat v rámci paměti, soubor obsahující posloupnost příkazů MS DOSu, po zapsání jména souboru jsou ihned provedeny, systémový soubor, textový soubor, databázový soubor, archivní soubor, záložní soubor, textový soubor editoru T602 atd. Vyhrazená jména - slouží k označení periferních zařízení připojených k PC, - tato jména nesmíme použít jako jméno souboru, CON AUX, COM1 COM2, COM3, COM4 PRN, LPT1 LPT2, LPT3 NUL konzole (klávesnice jako vstup, monitor jako výstup), sériové rozhraní 1, sériové rozhraní 2, 3, 4, paralelní rozhraní 1 (výstup), paralelní rozhraní 2, 3 (výstup), nulové prázdné zařízení (vhodné při ladění nových programů). Hromadné označování souborů Pro označení skupiny souborů určené vlastnostmi jejich názvů se používá tzv: hvězdičková konvence (wildcards). Pomocí zástupných znaků * a ? lze specifikovat (určit) najednou více souborů podle potřeby. * - nahrazuje skupinu libovolného počtu jakýchkoliv znaků ? - nahrazuje jeden libovolný znak (nebo žádný znak, pokud je uveden jako poslední ) Př.: *.* všechny soubory *.BAK všechny soubory s příponou BAK E*.* všechny soubory jejichž jméno začíná na E a mají libovolnou příponu LEKCE?.TXT všechny soubory jejichž jméno se skládá z "LEKCE" a ještě jednoho znaku a přípona je TXT (např. lekce.txt, lekce1.txt, lekce2.txt, lekceA.txt ...) ?.* všechny soubory s jednopísmenovým jménem M?T.TXT soubory, jejichž jméno obsahuje jako druhé písmeno libovolný znak a přípona je TXT (např.: mat.txt, m1t.txt, m_t.txt ...) 3 MS – DOS, souborový manažer Adresář Adresář (Directory) je název označující skupinu souborů a podadresářů (Subdirectory) a slouží pro rozdělení souborů kvůli přehlednosti. Obecně adresář představuje seznam položek (soubory, podadresáře a speciální položky) s informacemi o jejich velikosti, datu, času poslední změny a jejich vlastnostech (atributech). V jednom adresáři nemohou být dvě položky se stejným názvem. Název adresáře Pro název adresáře platí stejná pravidla jako pro název souboru, ale je zvykem (kvůli přehlednosti) označovat adresáře pouze jménem bez přípony. Operační systém MS-DOS všechny zadané názvy převádí na velká písmena a takto je i vypisuje. Hlavní adresář Na každém disku je vždy jeden hlavní (kořenový) adresář (Root directory), který se označuje \ (zpětné lomítko) a je vytvořen automaticky při formátování disku. Tento adresář nelze smazat a jsou v něm uloženy podadresáře a soubory. Jméno disku může být dlouhé 11 znaků a může obsahovat i mezeru. Počet položek hlavního adresáře je omezen, počet položek podadresářů je omezen pouze kapacitou disku. Stromová struktura adresářů Adresáře a podadresáře tvoří na disku tzv. stromovou strukturu (Tree). V podadresářích (tzn. kromě hlavního adresáře) jsou vždy obsaženy dvě speciální položku: .. - odkaz na nadřízený, rodičovský adresář (Parrent directory) Disková jednotka Disková (vnější) paměť ová média osobního počítače, na kterých jsou uloženy informace, se nazývají diskové jednotky (Drive). Jednotky se označují názvem, který se skládá z jednoho písmena abecedy a dvojtečky. Většinou se jedná o tato zařízení: Název Označení Popis Disketové mechaniky A: B: dnešní počítače už většinou nemají pouze disketovou mechaniku pro diskety 31/2" Pevné disky C: D: označení pevných disků vždy začíná od písmene C:, i když počítač nemá disketovou mechaniku B: CD, DVD mechaniky E: většinou se používá pro CD a DVD mechaniky disky F: G: disky na řídícím počítači sítě (serveru), pokud je počítač připojen do počítačové sítě (většinou označené F: až Z:) flash disky, externí HDD, kamera, fotoaparát apod. 4 MS – DOS, souborový manažer Specifikace souboru, aktivní disk, adresář, cesta Každý soubor je uložen na nějaké diskové jednotce v nějakém adresáři. Pokud chceme s tímto souborem pracovat, musíme nějak určit (specifikovat) jeho umístění. Absolutní adresa souboru se skládá ze tří částí : jednotka:\cesta\název (lomítko – ALT+Q, ALTgr+92) jednotka: název disku, například C: cesta posloupnost adresářů oddělených zpětným lomítkem - začíná kořenovým adresářem, pokračuje přes všechny vnořené podadresáře až k podadresáři se specifikovaným souborem, například \PROGRAMY\T602 název název souboru oddělený od cesty zpětným lomítkem například t602.exe Př.: absolutní adresa souboru t602.exe na disku C je : C:\PROGRAMY\T602\t602.exe Maximální počet znaků adresy je 64. Aktivní (aktuální) jednotka, cesta, adresář V systému je vždy vybrána jedna z jednotek (disků) jako aktivní a na každé jednotce je vždy vybrán jeden z adresářů jako aktivní. Aktivní cesta je posloupnost adresářů k aktivnímu adresáři. Aktivní disk a aktivní adresář se využívají při relativní specifikaci souborů a tím zjednodušují a zrychlují práci se systémem, protože specifikace souborů je kratší. Aktivní jednotku (disk) a aktivní cestu obvykle zobrazuje na obrazovce program command.com jako tzv. PROMPT (výzvu). Např.: C:\PROGRAMY> Relativní (neúplná) adresa souboru je adresa souboru využívající aktivního disku a aktivní cesty. Např.: zadání názvu programu t602.exe neúplnou specifikací: C:\PROGRAMY\T602> t602.exe D:\DATA> C:t602.exe C:\PROGRAMY> T602\t602.exe C:\TEXTY> \PROGRAMY\T602\t602.exe využívá aktivní disk i cestu využívá aktivní cestu na disku C: pokračuje od aktivní cesty využívá aktivní disk Výchozí vstup a výstup - program je algoritmus (proces), při kterém se zpracovávají data přicházející do programu (vstup) a jsou posílána ven z programu (výstup); př.: vstup – data zadaná klávesnicí, myší, mikrofon, skener, digitální fotoaparát…, data z HDD…; výstup – text a grafika na monitoru či tiskárně, zvuk z reproduktorů, data zapsaná na HDD, vypálená na CD…, - v Příkazovém řádku: vstup – data zadaná klávesnicí, výstup – monitor, - na rozdíl od OS fungujících v GUI (grafické rozhraní) lze v Příkazovém řádku měnit vstup a výstup; vstup – data ze souboru, výstup – do složky - pro přesměrování slouží znaky < >, - př.: příkaz dir vypisuje soubory z aktuální složky na obrazovku, pokud však zadáte příkaz dir>c:\vypis.txt, bude výpis složky zapsán do souboru vypis.txt v kořenové složce disku c: (pokud soubor vypis.txt neexistoval, automaticky se vytvoří; pokud existoval, jeho obsah bude bez dotazu přepsán), - >> do toho souboru se data připíší na konec (př.: dir>>c:\vypis.txt). 5 MS – DOS, souborový manažer Komunikace uživatele s MS DOS - prostřednictvím příkazů zadávaných z klávesnice, - komunikaci zajišť uje příkazový procesor command.com. Typy příkazů - interní příkazy vyvolávají programy, které jsou součástí příkazového procesoru. Tyto programy zajišť ují jednoduché a často se opakující činnosti. - externí příkazy vyvolávají programy uložené na disku jako samostatné soubory. Při jejich volání operační systém nejprve zavede program z disku do operační paměti a po jeho zavedení mu předá řízení.“ - vnitřní příkazy jsou umístěny v COMMAND.COM, který načte do paměti při spuštění systému počítače; tyto příkazy nejsou umístěny na disku. Externí příkazy jsou soubory, které jsou umístěny na disku a mají příponu .COM .EXE, nebo .BAT. Oba typy příkazu jsou spouštěny z příkazového řádku systému MS-DOS.“ - interní - stále v paměti RAM (soubor COMMAND.COM), - externí - uloženy v přístupných souborech (soubory FORMAT. COM, TREE.EXE, ...) - uživatel zadává příkazy pomocí příkazové řádky, - příkazy mohou obsahovat parametry, které blíže specifikují vykonávanou činnost, - pro oddělení příkazu a parametrů se používá oddělovač - standardně znak mezery, - žádost o provedení příkazu je potvrzena enterem, - provádění programu lze v libovolném okamžiku přerušit kombinací kláves CTRL + BREAK, nebo CTRL + C; činnost OS lze kdykoliv přerušit CTRL + ALT + DEL. Základní příkazy MS DOS Interní příkazy cls color copy [cestaOdkud] [cestaKam] copy con [cesta] date [mm-dd-rr] del [cesta] dir [cesta] exit chdir [cesta, cd [cesta] mkdir [cesta], md [cesta] rename [cesta], ren [cesta] rmdir [cesta], rd [cesta] time [hh[:mm[:ss[.xx]]]] title maže obrazovku změna barev (seznam barev color/?) kopírování tvorba souboru (con = console, klávesnice) nastavení data mazání souboru výpis obsahu adresáře (jméno souboru, velikost, datum a čas poslední aktualizace) zavře okno Příkazového řádku (zavře soubor command.com) pohyb v adresářích na disku vytvoření adresáře přejmenování souboru zruší prázdný adresář nastavení data změna záhlaví okna 6 MS – DOS, souborový manažer Externí příkazy attrib cacls debugg [cesta] diskcopy edit [cesta] format [cesta] help label [jmenoDisku] mem sys [jmenoDisku] nastavení atributů nastavení přístupových práv spouští debugger (ladicí program) pro testování daného souboru kopie bit po bitu (je potřeba u bootovací diskety) spouští celoobrazovkový textový editor MS DOSu zformátování disku, opatrně, provádět raději jen s diskem A: nápověda vytvoření, změna nebo zrušení jména disku, max. 11 znaků; souvisí s volume zobrazí velikost volné a obsazené pracovní paměti vytvoření systémové diskety (kopíruje systémové soubory MS DOSu a command.com) tree, tree/f stromová struktura adresářů, s parametrem /f struktura i s files = soubory xcopy [cestaOdkud] [cestaKam] kopíruje skupiny (celou strukturu) souborů, adresářů a podadresářů, přepínač /s (kromě prázdných adresářů), /e (včetně prázdných adresářů) Dávkové soubory - posloupnost příkazů, uložení na disk do dávkového souboru batch file *.BAT, - dávkový soubor lze zapsat libovolným textovým editorem, - syntaxe příkazu: copy con název.bat, poté napíšeme příkazové řádky a poslední řádek ukončíme ctrl+z nebo F6 (pozn.: con = konsole, klávesnice; řekneme počítači, že vstupní data budou zadávána z klávesnice), - př.: copy con info.bat rem Jan pause rem Novak ctrl+z - příkaz rem umožňuje zápis komentáře v dávkovém souboru, příkaz pause pozastaví zpracování dávkového souboru a čeká na stisknutí libovolné klávesy, - AUTOEXEC.BAT - při každém startu systému se načtou nejdříve systémové soubory io.sys a msdos.sys, - potom se přivolá command.com, který prohlédne hlavní adresář, hledajíce v něm autoexec.bat, - jestliže tento najde, vykonají se příkazy uvedené v daném souboru, - jestliže je nenajde, zobrazí se požadavek na aktuální datum a čas, - do souboru je tedy vhodné vložit všechny příkazy, které pomáhají systém nastavit do vhodné konstelace, ve které pak budeme pracovat, 7 MS – DOS, souborový manažer - CONFIG.SYS - soubor určující nastavení systému, jeho existence není nutná, - lze v něm nastavit velikost místa buffers (vyrovnávací paměť ), definovat ovladače zařízení (device driver), povolit přerušení chodu CPU (CTRL + BREAK), nastavit max. počet otevřených souborů, určit zemi pro tvar výpisu data a času, - MSDOS.SYS - „skrytý (hidden) soubor nacházející se kořenovém adresáři disku ze kterého startuje Windows 95 - IO.SYS. Příkazy dávkových souborů OS MS DOS call [cesta] volá dávkový soubor z jiného echo [on/off] zapíná/vypíná zobrazování příkazů při jejich provádění z dávkového souboru Nadstavby MS DOS - propůjčují systému určitý vzhled, - kdysi Norton Commander - nadstavba MS DOSu, dnes správci souborů, nebo programy pro správu a vyladění systému, např. Norton SystemWorks Premier, nebo TweakNow PowerPack Professional pro Windows, - funkce: editace konfiguračních souborů (boot.ini, systém.ini, win.ini, autoexec.nt, config.nt), - další funkce: - odstraňování nepotřebných souborů, jako .TMP, nebo souborů o velikosti 0 bytů, - odstranění záznamů v systémovém registru Windows, které tam zbyly po odinstalování programů, - mazání historie programů jako IE (utility Disk Cleaner, Registry Cleaner, Track Cleaner), - poskytování informací o disku, paměti, procesoru, graf. kartě, síti (System Information), - přehled o spuštěných procesech (Process Manager), u každého se zobrazí jméno souboru, cesta, id, obsazení paměti, počet threadů, priorita – dá se změnit (volby Idle, Below, Normal, Above, High), proces se dá i ukončit“, - nadstavba OS, programy, které usnadňují uživateli práci s PC, - v jednom okamžiku zobrazují obsah dvou zvolených adresářů, obsah je řazen dle zvoleného kriteria (název, velikost, přípona, čas), - umožňuje operace se soubory, s adresáři, umožňuje stromové zobrazení struktury adresářů, zobrazení informací o systému atd., - př.: PC Tools, PC Shell, Soumar (CZE), Norton Commander, Total Commander, Salamander, Free Commander, ... - obsluha pomocí několika kláves (klávesy F1, F5, F6, F7, Ins, Del, Tab, Enter), - diskové manažery dále umožňují komprimaci, rozbalení komprimované složky, hromadné přejmenování souborů (např. s počítadlem). 8 MS – DOS, souborový manažer Praktické příklady MS DOS - adresář: vytvořit, kopírovat, přejmenovat, smazat, výpis obsahu adresáře, vytvořit strukturu včetně podadresářů, - soubor: vytvořit, přejmenovat, zkopírovat, smazat, - zobrazit stromovou strukturu adresářů včetně souborů, - kopírovat strukturu adresářů včetně podadresářů, - přesměrování výstupu (výpis nebo strom přesměrován do souboru). Souborový manažer - F1, F5, F6, F7, Ins, Del, Tab, Enter, - změna zobrazení souborů a složek (detaily, miniatury, strom…), - komprimace, rozbalení komprimované složky, hromadné přejmenování souborů Kontrolní otázky: 1. Obecná charakteristika OS MS-DOSu. 2. Verze MS-DOSu. 3. Z jakých částí se skládá základ operačního systému MS-DOS? 4. Co je to systémový disk a k čemu slouží? 5. Jak se označují diskové jednotky? 6. K čemu se používají jednotlivé typy disků osobního počítače? 7. Co je to soubor? 8. Z čeho se skládá název souboru? 9. Jak se soubory dělí podle typu a jak se jednotlivé typy rozeznávají? 10. Jak lze upravovat několik souborů najednou? 11. Co je to adresář a k čemu slouží? 12. Jak se označuje hlavní adresář a jaká jsou pravidla pro názvy podadresářů? 13. Co je to stromová struktura adresářů? 14. Jaký význam má speciální položka podadresářů .. ? 15. Co je to aktivní disk? 16. Co je to aktivní adresář? 17. Co je to aktivní cesta? 18. Který program zobrazuje aktivní disk a cestu? 19. K čemu se využívají? 20. Jak určujeme umístění souboru? 21. V čem je výhodná relativní adresa souboru? 22. Jakým způsobem lze přesměrovat vstupy a výstupy v příkazovém řádku? 23. Jaké znáš typy příkazů? 24. Vysvětli pojem interní příkaz, externí příkaz, vnitřní příkaz? 25. Čím lze blíže specifikovat požadavky na provedení příkazu? 26. Vyjmenuj a napiš syntax základních interních příkazů? 27. Vyjmenuj a napiš syntax základních externích příkazů? 28. Co je to dávkový soubor? 29. Jaké dávkové soubory znáš a jakou mají funkci? 30. Definuj nadstavby MS-DOSu. 31. Popiš obsluhu správce souboru. 32. Popiš komprimaci a dekomprimaci. 9 MS – DOS, souborový manažer Použité zdroje informací Kolektiv autorů fy INORGA EKOGRAPH spol. s r. o. Nebojte se PC - Základní uživatelská příručka a učebnice. 133 s. AKS Ostrava: Ostrava, 1993. POLITZER, Michal. Tajemství a kouzla Příkazového řádku. 83 s. Computer Press: Praha, 2003. ISBN 80-7226874-0. BUDAI, David. Microsoft: Bill Gates a nejznámější příběh počítačové historie. [on line] Poslední aktualizace: 2010-01-22 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z <http://www.itbiz.cz/pribeh-spolecnosti-microsoft>. KRAJČÍK, Vladimír a kolektiv. Výpočetní technika, SPŠ chemická Ostrava. 49 s. SAGIT: Ostrava, 1992. ISBN 80-900336-7-9. LUDVÍK, Pavel. Začínáme na PC. 3. vyd. 79 s. Grafia: Zlín, 1992. MS-DOS. [on line] Poslední aktualizace: 2010-02-08 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/MS-DOS>. 80-DOS. [on line] Poslední aktualizace: 2010-01-29 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/86-DOS>. Tim Paterson. [on line] Poslední aktualizace 2010-02-07 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Tim_Paterson>. MS-DOS 5.0 interní a externí příkazy. [on line] Poslední aktualizace: 1999-01-03 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z <http://support.microsoft.com/kb/71986/cs>. DOČEKAL, Daniel. Co je to MSDOS.SYS. [online]. Poslední aktualizace: 2002-10-04. [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: <http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2002410&db=1001>. Operační systémy a jejich nadstavby. [online] Poslední editace: 2008. [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: <http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&ct=res&cd=6&ved=0CBcQFjAF&url=http%3A%2F%2Fskola.s pectator.cz%2F1_SEMESTR%2FInformatika%2F5_OS_final_4.ppt&rct=j&q=nadstavby+ms+dos&ei=qn6mS8 XiKYjT-QaZjPXGAQ&usg=AFQjCNETy3C4JtwgiqM4zAP0yxNigxsz7g>. 10
Podobné dokumenty
vlastnosti, použití
Propojování počítačových sítí, používaná zařízení, vlastnosti............................................... 149
Napájení a chlazení procesorů..........................................................
Redpower Computer MineOS V1.1
Pomocí IO E. a „ IOX@ = IF“ můžou PC mezi sebou komunikovat.
Když odejdete z chunků ,tak program zamrzne = reset PC
Kdyby vám zapnuty IO E. nebral signály,musíte vytvořit IO E. další
Když píšete dl...
CZ manual Well ATA-17X_v1_7
2. Obsazeno – Busy Forward: Pokud přijde hovor v okamžiku, kdy již probíhá jiný hovor, bude tento
přesměrován na zvolené číslo. Lze zadat jméno či popis, číslo ve tvaru URL.
3. Neodpovídá – No Answ...
Počítačové komponenty 2
zapojeny jednotlivé konektory, tzv. sloty, do kterých se zapojují jednotlivé přídavné karty.
Protože šířka přenosu je 8 bitů, jsou tyto sloty také označovány jako osmibitové sloty.
Podobně i rozšiř...
2006 / 4 duben
v původní podobě snad jen ta klávesnice.
V březnu proběhl v Hannoveru už 20. ročník největší evropské počítačové výstavy CeBIT. Mezi nejžhavější témata tam patřila televize
s vysokým rozlišením, mo...
vinný lístek wine list
Již toto základní víno vyniká výrazně plnou vůní a svěží barvou. Jemné
perlení doprovází eleganci v chuti a jen těžko lze věřit, že se jedná pouze
o neročníkové Champagne! Je velice komplexní a vyv...
ceník poštovních cenin a filatelistického zboží
Poštovními známkami (dále „známka“) se rozumí též tzv. písmenové známky, jejichž nominální hodnota je
vyjádřena jednopísmenovým symbolem na nich a odpovídá u známky se symbolem:
A – aktuální ceně z...