Cloud computing jako nástroj efektivní a úsporné státní správy
Transkript
Cloud computing jako nástroj efektivní a úsporné státní správy Cloud Computing as an effective and efficient concept of the government Ing. Petr Lidinský Abstrakt český Oblast sdílených ICT služeb neboli cloud computingu představuje celosvětový trend v oblasti ICT. Využití těchto principů v prostředí státní správy však není zcela automatické a vyžaduje koordinovaný postup státních orgánů spojený s budováním e-governmentu. Autor představuje strategická řešení pro státní správu, která jsou uplatňována ve vybraných světových státech a na základě těchto poznatků hodnotí možnosti využití cloud computingu v prostředí České republiky. Klíčová slova cloud computing, sdílená ICT infrastruktura, e-government, státní cloud, TCO, nákupní proces, veřejné zakázky, veřejný sektor, IaaS, PaaS, SaaS, Česká republika, G-Cloud, Státní Cloud Španělska, UAD Cloud, státní cloud USA. Abstract ICT Shared Services or Cloud Computing became a global trend in the ICT sector. But those principles have'nt been widely accepted by the public sector yet and it requires coordinated action of state authorities when building e-government policy. The author introduce strategic solutions of cloud computing adoption of governments in selected countries and on the basis of these findings evaluate the use of cloud computing in the public sector of the Czech republic. Key Words Cloud Computing, ICT Chared Infrastructure, E-Government, Government Cloud, TCO, Procurement, Public Sector, IaaS, PaaS, SaaS, Public Cloud, Private Cloud, Hybrid Cloud, Czech Republic, G-Cloud, Spain Government Cloud, UAD Cloud, U.S. Government Cloud. 1 1 Úvod a cíle V prostředí státní správy jsou nové informační systémy (nebo úpravy stávajících) v mnoha případech budovány odděleně pouze v rámci daného resortu nebo státní organizace. V důsledku tak vznikají oddělené ostrůvky infrastruktury, které bývají nezřídka zatěžovány pouze v řádech jednotek procent. Orgány státní správy jsou tak nuceny paralelně provozovat množství totožných technických řešení pro jednotlivé informační systémy. Tento stav navíc podporují podmínky financování ze strukturálních fondů EU, jelikož lze tyto prostředky čerpat na nákup HW nebo SW, nikoli však na nákup služeb poskytujících shodný výpočetní výkon. Trendem v komerčním sektoru je oproti tomu sdílení a centralizace výpočetních prostředků a jejich využití právě ve formě služeb – tzv. cloud computing. Cílem tohoto příspěvku je zejména: představit potenciál cloud computingu pro státní správu v podobě o odstranění neefektivně vynakládaných veřejných prostředků na nákup infrastruktury a provoz informačních systémů, o zvýšení efektivity provozu a řízení ICT systémů, sumarizovat existující zkušenosti vybraných států v oblasti cloud computingu, zhodnotit potenciál cloud computingu ve státní správě České republiky. 2 Principy sdílené infrastruktury Základní principy sdílené infrastruktury jsou zcela triviální. Centralizací více HW prostředků do jednoho funkčního celku vzniká řada úspor z rozsahu, které jsou navíc umocněny skutečností, že vytížení více informačních systémů v čase zpravidla neopisuje shodnou křivku. Tento argument je přitom nejmarkantnější u systémů, které vykazují významné špičkové zatížení pouze po krátkou dobu. Infrastruktura musí být dimenzována na takové špičkové zatížení (včetně nezbytné rezervy), ve zbylém čase je však její využití minimální. Praktické zkušenosti (Marinescu, 2013 str. 5) s migrací několika informačních systémů na sjednocenou infrastrukturu ukazují v celku významné snížení špičkového zatížení oproti součtu extrémů pro každý ze systémů zvlášť. Tento fakt představuje jeden z hlavních argumentů pro centralizaci ICT technologií a jejich následné využití jako sdíleného prostředí. 2 Obrázek 1 - Principy sdílení ICT infrastruktury Informační systém č. 1 Informační systém č. 2 Informační systém č. 3 Vytížení systému v čase Průměrné vytížení 20 % 3% 40 % Rezerva Princip vyrovnávání extrémů Sdílená infrastruktura (Cloud computing) V součtu je potřeba menší rezerva než v případě samostatných systémů Sdílení ICT infrastruktury představuje nejen snížení nákladů při samotném pořizování technologií, ale také úsporu místa v datovém centru (a s tím související nižší nároky na klimatizaci a technologické zajištění), snížení nákladů na správu (snížení celkového počtu pracovníků a nákladů na podporu 3. stran), rychlejší schopnost zprovoznění potřebných zdrojů a nižší spotřeba energií. Marketingovým termínem zahrnujícím tyto principy se stal „cloud computing“. Ačkoli se tento termín stal v současnosti vysoce zprofanovaným, jedná se o přirozenou evoluci modelu tradičních datových center (Buyya, a další, 2011 str. xix). Principy cloud computingu z pozice zákazníka výborně vystihuje definice McKinsey&Co (McKinsey & Company, 2009 str. 12): „Cloudy jsou hardwarově orientované služby nabízející výpočetní výkon, síťové prostředí a datová úložiště, přičemž správa hardwarového prostředí je pro kupujícího vysoce abstrahována, kupující financuje tyto služby formou variabilních provozních nákladů a kapacita a výkon infrastruktury je vysoce elastický.“ Podle ICT unie lze hlavní vlastnosti cloudových služeb shrnout následovně (Klub ICTU, 2012 str. 3): „Charakteristickým rysem sdílených služeb je například možnost okamžitě je využívat, bez nutnosti budovat, vlastnit či provozovat nezbytné technologické řešení, či jen čekat na jeho zprovoznění. Může to být i podstatně levnější díky množstevnímu efektu: na rozdíl od outsourcingu, kdy je určité řešení provozováno jen pro jednoho konkrétního klienta a z jeho iniciativy, mohou být sdílené služby nabízeny a také poskytovány více uživatelům současně.“ Definic cloud computingu bylo samozřejmě publikováno značné množství, ze studie, která shrnuje obsah 22 takových definic, vzešel následující závěr (Vaquero, a další, 2009): „Cloudy představují rozměrné fondy lehce použitelných a přístupných virtualizovaných zdrojů (může se jednat o hardware, vývojová prostředí a/nebo služby). Tyto zdroje mohou být dynamicky překonfigurovány tak, aby se přizpůsobily změnám v jejich zatížení, což je též optimální způsob, jak takové zdroje 3 využívat. Využití těchto zdrojů je obvykle účtováno pouze za jejich skutečnou spotřebu, přičemž poskytovatel zdrojů garantuje vůči odběratelům individuální SLA (dohody o úrovni poskytovaných služeb).“ Z pozice provozovatele cloudového prostředí je poté charakteristickým rysem sdílení fyzické ICT infrastruktury pro provoz více informačních systémů, a to i více subjekty najednou. Základní běžně užívaná terminologie vychází ze standardu 800-145 Národního institutu pro standardy a technologie USA (NIST, 2011), hlavní body zachycuje obrázek č. 2. Základní vlastnosti = Samoobslužnost Rozdělení služeb = Široký síťový přístup = Software jako služba (SaaS) = Sdružování výpočetních prostředků Editable Text Here Editable Text Here Obrázek 2 - Základní terminologie cloud computingu podle institutu NIST = Platforma jako služba (PaaS) = Rychlá škálovatelnost = Infrastruktura jako služba (IaaS) = Měřitelnost služeb Cloud computing Modely nasazení = Soukromý cloud (Private) = Komunitní cloud (Community) = Veřejný cloud (Public) = Hybridní cloud (Hybrid) Editable Text Here Cílem tohoto článku není rozbor terminologie cloud computingu, pro porozumění následujícímu textu je však nezbytné zmínit alespoň několik základních termínů využívaných v rámci tohoto odvětví1. Cloudové služby jsou nejčastěji rozdělovány na tří základní typy: SaaS (Software as a Service - software jako služba) – služba označovaná také jako SW na vyžádání, jedná se o dodávku software koncovému uživateli, nejčastěji za využití tenkého klienta (typicky se jedná o webový browser přistupující k softwaru vystavenému v cloudu přes internet) PaaS (Platform as a Service - platforma jako služba) – jedná se o služby zajišťující výpočetní a běžné softwarové prostředky nezbytné pro běh zakázkové aplikace uživatele, vybavení pro podporu životního cyklu a vývoj takové aplikace je k dispozici v cloudu. Tato služba kromě vývojových nástrojů tedy běžně obsahuje operační systémy, databázové platformy (SŘBD), konfigurovatelné sběrnice pro podporu SOA (Service Oriented Architecture) služeb apod. IaaS (Infrastructure as a Service - infrastruktura jako služba) – služba zahrnuje virtualizovanou infrastrukturu zahrnující výpočetní výkon v podobě virtuálních strojů, datová úložiště a virtuální síťové prvky. Celé prostředí bývá konfigurovatelné, kromě nastavení výkonových parametrů virtuálních strojů lze zpravidla nastavovat zapisování na různě rychlé diskové tiery a vytvářet vlastní pravidla v síti na úrovni firewallů, load balancerů nebo routerů. Insert Any OS Any App Any App Any App 1 Přehled sumarizuje kromě obsahu normy NIST i výstupy jiných autorů (Buyya, a další, 2011) (Srinivasan, a další, 2012) (Marinescu, 2013) (Smoot, a další, 2012) 4 Modely nasazení: Veřejný cloud - cloudová infrastruktura je k dispozici široké veřejnosti nebo její části a je plně ve vlastnictví organizace, která tyto služby prodává. Privátní cloud – cloudová infrastruktura je provozována ve vlastnictví a výhradně pro potřeby jedné organizace, spravována může být buď pracovníky samotné organizace, nebo třetí stranou. Komunitní cloud – cloudová infrastruktura je vlastněna a sdílena několika organizacemi (resp. vlastněna jednou z nich, která ostatním přeúčtovává poměrné náklady), které mají stejný zájem (např. typicky požadavky na zabezpečení, dostupnost, funkcionality služeb nebo uživatelské politiky). Stejně jako v případě privátního cloudu může být infrastruktura spravována interními pracovníky nebo třetí stranou. Hybridní cloud – cloudová infrastruktura je složena ze dvou nebo více fyzických cloudů (privátních, komunitních nebo veřejných) a zajišťuje plynulou přenositelnost aplikačních služeb mezi těmito cloudy. Prakticky tak lze např. na omezenou dobu zvýšit výkon existujícího privátního cloudu využitím zdrojů z veřejného, ačkoli se stále jedná o jedno logické prostředí. Základní vlastnosti: Samoobslužnost – uživatel má možnost samostatně nastavovat parametry výpočetního výkonu např. u serverů a využívanou datovou kapacitu na diskovém poli bez nutnosti lidské interakce s poskytovatelem služeb. Široký síťový přístup – služby jsou k dispozici v síti a lze k nim přistupovat pomocí standardních mechanismů - tenkých nebo tlustých klientů jako jsou např. mobilní telefony, notebooky nebo tablety. Sdružování výpočetních prostředků – výpočetní prostředky poskytovatele služeb jsou dynamicky přidělovány podle poptávky uživatelů. Uživatel tak zpravidla nemá kontrolu nad přesným umístěním zdrojových prostředků např. na úrovni serveru, ale je schopen ji určit na vyšší úrovni (na úrovni státu nebo datového centra). Rychlá škálovatelnost – zdroje mohou být rychle a pružně přealokovány – v ideálním případě automaticky – tam, kde je momentálně potřeba výkonu vyšší. Pro koncového uživatele jsou možnosti takřka neomezené a lze je kdykoli zakoupit v jakémkoli množství. Měřitelnost služeb – cloudové systémy jsou schopné automaticky kontrolovat a optimalizovat využití zdrojů na úrovni jednotlivých poskytovaných služeb (např. využití datového úložiště, zatížení procesoru, šířka pásma v síti nebo počet aktivních uživatelských účtů). Využití zdrojů tak může být monitorováno, kontrolováno a reportováno, což zajišťuje transparentnost služeb pro poskytovatele i uživatele. Hlavní a zásadní důvod pro zavádění cloud computingu však spočívá zejména v potenciálu úspor v dlouhodobém financování informačních systémů. Jedna ze studií (Harms, a další, 2010) např. ukazuje, že TCO2 na jeden server jsou nepřímo úměrné počtu serverů spravovaných v cloudu. Ve srovnání s infrastrukturou, na které je provozováno 1000 virtuálních serverů, úspory z rozsahu na jeden takový server představují u infrastruktury se 100 000 virtuálními servery 80 % nižší TCO. Poměr celkových nákladů během 13 let vlastnictví a provozu 1000 virtuálních serverů v cloudu oproti běžné nesdílené infrastruktuře podle jiné studie (Alford, a další, 2010) představuje hodnotu 0,5 pro privátní, 0,37 pro hybridní a 0,33 pro veřejný cloud. Migrace serverů do privátního cloudu tedy může snížit celkové náklady na jejich vlastnictví až o polovinu, při migraci do veřejného 2 Total Cost of Ownership, celkové náklady na vlastnictví zohledňují nejen úvodní pořizovací cenu ICT technologií (ta může být zavádějící), ale celkové náklady spojené s vlastnictvím - tedy typicky součet všech provozních a investičních prostředků jako spotřeba energie, pronájem prostor, implementace, opravy, konzultace, upgrady atd., a to při zohlednění dalších souvisejících interních nákladů (např. mzdy a odvody za vlastní zaměstnance účastnící se provozu a rozvoje daného ICT řešení). 5 cloudu až o dvě třetiny. Je nutné uvažovat ještě náklady samotné migrace, které se dle výše uvedené studie pohybují v jednotkách procent (3-7 %) celkového TCO. Tabulka 1 - Výsledky studie Booz, Allen, Hamilton: The Economics of Cloud Computing (Alford, a další, 2010) TCO - 1000 serverů [mil. USD/13 let] Náklady na migraci [mil. USD] Úspory [mil. USD/13 let] Nesdílená Privátní Hybridní Veřejný infrastruktura cloud cloud cloud 77,3 31,1 28,9 22,5 7 6,1 3 39,2 42,3 51,8 Výsledky průzkumu, který byl v roce 2011 realizovaný z popudu Komise (Evropská Komise, 2012) poté ukazují, že „přijetím cloud computingu dojde v 80 % organizací ke snížení nákladů o 10 – 20 %. K dalším výhodám patří zvýšená pracovní mobilita (46 %), produktivita (41 %), normalizace (35 %), jakož i nové podnikatelské příležitosti (33 %) a trhy (32 %)“. 3 Cloud computing jako nástroj eGovernmentu Cloudové služby na základě výzkumu realizovaného v roce 2011 (Bradshaw, et al., 2012 p. 10) představovaly 1,6 % celého světového IT trhu, přičemž poměr trhu služeb SaaS oproti IaaS se pohyboval přibližně v poměru 3:1. Odhady pro rok 2014 však hovoří o nárůstu trhu s těmito službami na 3,6 % celého IT segmentu. Podle těchto prognóz se měl tento trh během let 2011 až 2014 zdvojnásobit, potvrzující statistická data však ještě nejsou k dispozici. Kupní síla veřejného sektoru představuje v Evropské unii 20 % (Evropská Komise, 2012) veškerých výdajů na IT. V ČR byly v roce 2012 zadány zakázky s předmětem v oblasti ICT v celkové hodnotě 16,5 mld. Kč, 11,5 % ze všech zakázek uveřejněných ve věstníku, v roce 2011 pak 12,4 mld. Kč, 9,9 % z celkového objemu všech veřejných zakázek (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2013 str. 46). Již v současnosti tedy v tuzemské státní správě existuje potenciál spotřeby cloudových služeb minimálně v řádech stovek milionů Kč ročně. Cloudové služby nejsou zahrnuty v systému hlavních kódů číselníku cpv (Simap, 2008), podle kterého je možné identifikovat povahu zakázky. Při vyhledávání zakázek ve věstníku (Věstník veřejných zakázek, 2013) lze ale dohledat takové, jejichž předmět evokuje některou z cloudových služeb (v textu obsahují slova „cloud“, „sdílená“ nebo „sdílené“), žádná z těchto zakázek však nebyla úspěšně uzavřena. To však neznamená, že by některý státní orgán již takové služby nevyužíval. Může se jednat o zakázky malého rozsahu, které nepodléhají povinnosti uveřejnění ve věstníku, privátní cloudy mohou být také budovány v rámci existující infrastruktury. Komplexní vyčíslení objemu těchto služeb ve státní správě tedy není za současných podmínek a stavu evidence možné, na základě analyzovaných dat však existuje předpoklad, že jejich využití je oproti komerčnímu sektoru výrazně nižší. 4 Strategie státního cloud computingu ve vybraných státech Některé ze světových států si již principy cloud computingu osvojily a postupně je začínají masivně zavádět do prostředí státní správy. Autor uvádí přehled s důrazem na různorodost jednotlivých nasazení, jelikož předpoklady strategie cloud computingu jsou ve vysoké míře stanoveny specifickou legislativou a organizací veřejných institucí v daném státě. 4.1 Spojené Arabské Emiráty Projekt realizovaný vládou Spojených arabských emirátů (Vláda UAE, 2013) počítá s vybudováním jednotného prostředí vlastněného státem, které by potenciálně využívaly všechny orgány státní správy. V první fázi je připravováno nasazení 4 služeb (Elbadawi, 2011): 6 eHosting – služba typu IaaS, poskytnutí serverového výkonu a datového úložiště v datových centrech pod státním dohledem Webový portál – služba typu SaaS, jedná se o CMS systém s optimalizovaným layoutem pro webové stránky podle místní platné legislativy Intranetový portál – opět se jedná o CMS systém optimalizovaný pro využití uvnitř organizace E-mail – Jednoduchá SaaS služba poskytující e-mailovou schránku s úložným prostorem odstupňovaným podle zařazení zaměstnance 4.2 Velká Británie Na základě vládní ICT strategie ve Velké Británii (Úřad Vlády UK, 2011) byl zřízen projekt státního cloudu G-Cloud a v listopadu roku již 2013 zahrnoval 7000 cloudových služeb od 700 poskytovatelů. Velká Británie hodnotí v oblasti ICT rizika jednotlivých systémů a služeb na základě standardu (CESG, 2009). Riziková škála je rozdělena na 7 stupňů označovaných BIL0-BIL6 (Business Impact Level), přičemž jsou zohledněny tři základní požadavky na službu nebo informační systém (Gawen, 2012): důvěrnost: potenciální dopad v případě, že informace mohou vidět ti, kteří by je vidět neměli integrita: potenciální dopad v případě, že je ohrožena přesnost nebo úplnost informací dostupnost: potenciální dopad v případě, že se informace stane nedostupnou Z pohledu integrity lze tedy např. uvést finanční dopad na veřejné finance při ztrátě dat, který je stanoven od £0 pro BIL0 až po ztrátu, která může mít přímý dopad na ekonomiku převyšující £10 mld. pro BIL6. Komerční cloudové služby v rámci G-Cloud podstupují akreditační proces, jehož výsledek je hodnocen na škále IL1-IL3 (odpovídající stupnici BIL). V rámci G-Cloud bylo přitom dosud akreditováno 72 služeb celkem od 13 poskytovatelů (Gawen, 2013). Logicky lze v rámci těchto komerčních cloudových služeb umístit státní systémy do stupně BIL3, vyšší stupně jsou orgány státní správy povinny zajišťovat blíže interní cestou. Je nutné zdůraznit, že pro britskou státní správu se jedná o volný trh produktů, na které není nutné vypisovat klasické výběrové řízení. Orgán definuje své potřeby, podle těch odfiltruje možné poskytovatele a následně je oprávněn objednat nejlevnější řešení (G-Cloud, 2013). Tímto způsobem zároveň dochází k zásadním úsporám při realizaci veřejných zakázek v oblasti ICT (administrativní příprava veřejných zakázek, rychlost výběru služby nezatížená lhůtami spojenými se zakázkami, transparentnost celého prostředí). Lze konstatovat, že právě tato možnost odběru ICT služeb podmínila úspěšnost celého systému. Od února do listopadu roku 2013 proběhly v G-Cloud nákupy služeb za £63 459 873, centrálními orgány státní správy poté bylo odebráno 70 % a 30 % ostatními státními organizacemi (G-Cloud, 2013). 4.3 USA Ve státní správě Spojených států amerických existuje téměř 300 institucí, které provozují více než 10 000 informačních systémů (Executive Office of the President of the United States, 2012 str. 3). Výdaje v oblasti informačních technologií se v posledních letech vyšplhaly k $80 mld., vývoj tohoto trendu pak ilustruje obrázek č. 3. Federální vláda vidí potenciál cloud computingu v oblastech, na které je vynakládána celá ¼ těchto prostředků (tj. 20 mld. USD). (Kundra, 2011) 7 Obrázek 3 - Vývoj ročních výdajů federální vlády USA v oblasti IT [$mld.] (Executive Office of the President of the United States, 2012 str. 3) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ministerstvo obrany Civilní orgány Celkem federální orgány Spojené státy americké zahájily přechod státní správy na cloudové technologie v roce 2010. Jako hlavní důvody pro toto rozhodnutí uvádí Vivek Kundra, ředitel federálního úřadu pro e-government (Kundra, 2010 str. 7), zejména postupně vznikající duplicitní robustní informační systémy budované separovaně v rámci jednotlivých státních institucí bez návaznosti na zbytek státní správy. Jako alarmující pak Kundra hodnotí nárůst počtu federálních datových center v letech 19982010 z 432 na 2094. Federální vláda při přesouvání systémů do cloudové infrastruktury hodnotí jako velmi podstatnou otázky zabezpečení, ochrany soukromí občanů a zajištění bezpečnosti státu. V rámci programu FedRAMP byly definovány požadavky na bezpečnostní kontroly cloud computingu včetně testování zranitelnosti, sledování incidentů a logování (Kundra, 2011). FedRAMP přitom rozlišuje pouze to, zda dané prostředí splňuje definované zásady a vystavuje dané firmě certifikaci. Jemnější kategorizace úrovně cloudových služeb není v USA zavedena. Dalším zásadním přínosem je pro federální vládu rychlá škálovatelnost služeb, kterou umožňují technologie cloud computingu - jedna z amerických multimediálních webových společností dokázala pomocí cloudu uspokojit zvýšení poptávky po službě sdílení on-line videa z 25 tisíc na 250 tisíc uživatelů během tří dní (navýšením počtu virtuálních serverů z 50 na 4000). Tato skutečnost ostře kontrastuje se zprovozněním informačního systému CARS (Federal Government’s Car Allowance and Rebate System – systém na podporu vládního programu na výkup neekologických vozidel). Systém byl navržen na zpracování 250 tis. transakcí během omezeného období a byl nasazen v tradičním infrastrukturním modelu. Při jeho spuštění 24. července 2009 však zájem rapidně překonal předpoklady a systém se během 3 dní zhroutil. Výpadky a nestabilita provázela tento systém ještě další měsíc, než došlo 28. srpna k jeho stabilizaci s celkovým objemem transakcí ve výši 690 tisíc. (Kundra, 2010) Ve Spojených státech byla v roce 1949 založena nezávislá vládní agentura GSA (General Services Administration, volně přeložitelné jako „Úřad pro zajištění obecných služeb“), jejímž cílem je zajišťovat sdílené služby pro celou státní správu. Typicky se jedná o provoz budov nebo centrální nákupy. Právě této organizaci byla přidělena i centrální role v přijímání cloudových služeb. V modelu tzv. Blanket Purchase Agreement (BPA, Rámcová kupní smlouva) soutěží GSA komerční cloudové služby, které disponují certifikací FedRAMP. Veškeré federální orgány jsou poté 8 oprávněny bez dalšího výběrového řízení tyto služby nakupovat. Aktuálně má GSA uzavřeny 2 rámcové smlouvy obsahující následující kategorie služeb (GSA, 2013): 1) Služby IaaS – Infrastructure as a Service virtuální stroje úložný prostor webhosting 2) Služby EaaS – E-mail as a Service e-mail virtuální kancelář (automatizace kancelářských procesů včetně webových konferencí, content management systémem, služby typu wiki apod.) elektronická spisová služba služby migrace (migrace existujícího obsahu do prostředí cloudových služeb, školení uživatelů) integrační práce (kromě podpory a údržby jsou zahrnuty nejrůznější pracovní pozice zahrnující projektový management, vývojáře a techniky) Rámcová smlouva na služby IaaS byla na základě veřejné soutěže uzavřena s 123 a na služby EaaS s 214 přihlášenými komerčními poskytovateli. Agentura GSA provozuje elektronický portál5 pro orgány státní správy, kde je možné si kteroukoli z uvedených služeb objednat. 4.4 Španělsko Informačních systémy (resp. systémové služby) ve Španělsku jsou hodnoceny na tříbodové stupnici zejména s ohledem na požadované zabezpečení a retenci dat. S ohledem na kategorie demonstrované v tabulce č. 2 jsou státní orgány oprávněny využívat definované formy cloudových služeb pro jednotlivé kategorie informačních systémů. Tabulka 2 - Pravidla pro využití forem cloud computingu pro kategorie státních informačních systémů ve Španělsku služeb (Centro Criptológico Nacional, 2013 str. 13) Forma cloudových služeb Veřejný komerční cloud Komerční komunitní cloud Státní komunitní cloud Komerční privátní cloud Státní privátní cloud N/A Kategorie informačního systému Nízká Střední Vysoká Podobně jako v České republice existuje centrální síťový uzel, přes který komunikují jednotlivé státní orgány (Centrální místo služeb) i Španělsko má vybudovaný centrální propojovací síťový blok pro potřeby státní správy nazývaný SARA. Cloudové služby jsou centrálně integrovány a z pohledu síťové infrastruktury nabízeny právě v tomto centrálním uzlu. Ministerstvo ekonomiky a financí spravuje katalog cloudových služeb, který momentálně obsahuje 3 služby pro občany a 10 pro státní instituce zahrnující e-mail, systém pro elektronický oběh dokumentů nebo systém pro elektronickou fakturaci. Ministerstvo vyčíslilo současnou roční výši úspor spojenou s využitím těchto cloudových služeb na 467 690,78 € a odhaduje potenciál při plošném rozšíření do všech orgánů státní správy minimálně ve výši 50 mil. € (Ministerstvo ekonomiky a financí, Španělsko, 2013 stránky 19-22). 3 Seznam poskytovatelů služeb IaaS je dostupný na adrese [online, cit.: 20.12.2014]: http://www.gsa.gov/portal/mediaId/147435/fileName/IaaS_Ordering_Guide 4 Seznam poskytovatelů služeb EaaS je dostupný na adrese [online, cit. 20.12.2014]: http://www.gsa.gov/portal/mediaId/148879/fileName/gsa-eaas-bpa-awardees-and-solutions-matrix 5 Portál je dostupný na adrese [online, cit. 20.12.2014]: www.ebuy.gsa.gov 9 Při zohlednění rozměrů státního aparátu6 tak v prostředí České republiky existuje potenciál úspor spojený s využitím shodných cloudových služeb v každoroční výši minimálně 216 mil. Kč. 5 Strategie Evropské unie V rámci iniciativy Digitální agenda pro Evropu uveřejnila Evropská Komise také Evropskou strategii cloud computingu7. Podle Komise existuje v EU potenciál na úrovni roku 2020 spojený s rozšířením cloud computingu představující 2,5 milionu nových pracovních míst a ročního podíl tohoto odvětví na HDP ve výši 160 mld. € (což znamená téměř 1 % HDP celé Evropské unie). Komise v souvisejících dokumentech (Evropská Komise, 2012) vyzývá členské státy, aby plně využily potenciál cloud computingu. Členské státy by měly posílit využívání cloud computingu ve veřejném sektoru. Cílem strategie je vytvoření evropského partnerství pro cloud computing, které Komise vnímá jako zásadní iniciativu pro praktické zavádění do státní správy. Pro další rozšiřování cloudu ve státních správách EU je poté nezbytné přijmout opatření v následujících oblastech: Roztříštěnost jednotného digitálního trhu (zejména v důsledku odlišných vnitrostátních právních rámců) Problémy se smluvními podmínkami (související zejména s nejasnostmi ohledně přístupu k datům, jejich přenositelnosti, změny, kontroly a vlastnictví) Nepřehledná situace v oblasti norem Viceprezidentka Komise Neelie Kroes zodpovědná za plnění Digitální agendy pro Evropu uvádí (Kroes, 2013), že „Jednou z největších překážek v přijímání cloud computingu je nedostatek důvěry. Ne každý dokáže pochopit, za co platí a co by měl očekávat... Rozhodování o tom, co by měly smlouvy obsahovat, je velice záludné. EU potřebuje formální skupinu odborníků, která kritický zhodnotí toto téma.“ Kroes dále uvádí, že je nutné vytvořit jednotný trh cloud computingu v Evropské unii s vysokými standardy a doplňuje, že „pro každou vládu pak bude existovat možnost nabízet integrované a účinné veřejné služby bez nákladných smluv.“ 6 Závěry Rozšiřování cloudových služeb je podstatným předpokladem pro vybudování efektivního egovernmentu nejen ve státech Evropské unie, ale v celosvětovém měřítku. Zkušenosti z vybraných států, které již v zavádění principů cloud computingu ve státní správě pokročily, hovoří o zásadních vládních rozhodnutích v následujících klíčových oblastech: 1) poměr služeb vlastněných a provozovaných komerčními a státními subjekty, 2) rozsah poskytovaných cloudových služeb od typu IaaS až po SaaS, 3) pravidla pro nákup cloudových služeb orgány veřejné správy. V prostředí státní správy ČR existuje potenciál přímých úspor nákladů v řádech nejméně stovek mil. Kč ročně spojený s aktivním využitím principů cloud computingu. Úspěšné zavedení těchto principů by dále generovalo úspory i v oblasti provozu a správy ICT infrastruktury, administrace veřejných zakázek, s nimi spojených právních služeb. V konečném důsledku by došlo k výraznému posílení schopnosti státní správy měnit a zavádět nové služby e-governmentu. 6 Jako poměrový ukazatel byl zvolen podíl výdajové stránky státního rozpočtu ČR oproti Španělsku za rok 2012, který činí 61170:381759 €, data byla čerpána z Eurostatu 5. prosince 2013 (http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/). 7 Strategie je dostupná na stránkách Komise [online, 10. 12. 2014]: http://ec.europa.eu/digitalagenda/en/european-cloud-computing-strategy 10 Světové státy a nadnárodní organizace se intenzivně zabývají větším rozšířením cloud computingu ve veřejném sektoru, přičemž v tomto úsilí již významně pokročila Velká Británie a USA. Z jejich zkušeností je vhodné čerpat i při vytváření strategie cloud computingu pro veřejný sektor v České republice. V případě, že nedojde k řízenému zavádění cloudových služeb do státní správy ČR, existuje riziko, že budou nekoncepčně nakupovány jednotlivými státními orgány. Bez nastavení strategického směřování hrozí veřejné správě nebezpečí odběru nekvalitních nebo nebezpečných cloudových služeb, případně možné uzamknutí odebíraných služeb u konkrétních komerčních poskytovatelů. To jsou scénáře, které nesměřují ke kýženým úsporám státního aparátu v oblasti ICT. 11 7 Citovaná literatura a elektronické zdroje Alford, Ted a Morton, Gwen. 2010. The Economics of Cloud Computing. Booz, Allen, Hamilton. [Online] 2010. [Citace: 24. 11 2013.] http://www.boozallen.com/media/file/Economics-of-CloudComputing.pdf. Bradshaw, David, et al. 2012. Quantitative Estimates of the Demand for Cloud Computing in Europe and the Likely Barriers to up-take. SMART 2011/0045. [Online] 2.0, září 13, 2012. [Cited: říjen 20, 2013.] http://ec.europa.eu/information_society/activities/cloudcomputing/docs/quantitative_estimates.pdf. Buyya, Rajkumar, Broberg, James a Goscinski, Andrzej. 2011. Cloud computing, Principles and Paradigms. Hoboken, New Jersey : John Wiley & Sons, 2011. ISBN: 978 0 470 88799 8. Centro Criptológico Nacional. 2013. SEGURIDAD EN ENTORNOS CLOUD - GUÍA/NORMA DE SEGURIDAD DE LAS TIC (CCN-STIC-823). CCN-CERT. [Online] 6 2013. [Citace: 5. 12 2013.] https://www.ccn-cert.cni.es/publico/seriesCCN-STIC/series/800Esquema_Nacional_de_Seguridad/823-Seguridad-en-entornos-cloud/823Cloud_Computing_ENS.pdf. CESG. 2009. HMG IA Standard No. 1, Technical Risk Assessment, verze 3.51. MH Government, GCloud. [Online] 10 2009. [Citace: 27. 11 2013.] http://www.cesg.gov.uk/publications/Documents/is1_risk_assessment.pdf. Elbadawi, Ibrahim. 2011. Cloud computing for e-government in UAE: opportunities, challenges and service models. ICEGOV '11 Proceedings of the 5th International Conference on Theory and Practice of Electronic Governance. ISBN: 978-1-4503-0746-8, 2011, ICEGOV '11 Proceedings of the 5th International Conference on Theory and Practice of Electronic Governance, str. 387-388. Evropská Komise. 2012. Digitální agenda: Nová strategie pro posílení růstu produktivity evropských podniků a veřejné správy prostřednictvím cloud computingu. Europa.eu - Press releases database. [Online] 27. září 2012. [Citace: 20. říjen 2013.] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-121025_cs.htm. —. 2012. Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě. IPEX. [Online] COM(2012) 529 final, 27. 9 2012. [Citace: 5. 12 2013.] http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/dossier/document/COM20120529.do. Executive Office of the President of the United States. 2012. Federal Information Technology Shared Services Strategy. U.S. Department of the Homeland Security. [Online] 2. 5 2012. [Citace: 18. 12 2013.] http://www.dhs.gov/sites/default/files/publications/digital-strategy/shared-servicesstrategy.pdf. Gawen, Emma. 2013. Pan Government Accreditation status. G-Cloud. [Online] 23. 7 2013. [Citace: 27. 11 2013.] http://gcloud.civilservice.gov.uk/customer-zone/accreditation-status/. —. 2012. So What Is IL3? A short guide to business impact levels. HM Government. [Online] 9. 3 2012. [Citace: 27. 11 2013.] http://gcloud.civilservice.gov.uk/2012/03/09/so-what-is-il3-a-shortguide-to-business-impact-levels/. G-Cloud. 2013. G-Cloud – is it legal? HM Government. [Online] 13. 10 2013. [Citace: 27. 11 2013.] http://gcloud.civilservice.gov.uk/2012/09/13/g-cloud-is-it-legal. —. 2013. Sales information. HM Government. [Online] 25. 11 2013. [Citace: 27. 11 2013.] http://gcloud.civilservice.gov.uk/about/sales-information/. GSA. 2013. Cloud Blanket Purchase Agreements (BPAs). U.S. Government Services Administration. [Online] GSA, 7. 11 2013. [Citace: 18. 12 2013.] http://www.gsa.gov/portal/category/103251. 12 —. 2012. Infrastructure as a Service (IaaS). Federal Cloud Computing Initiative. [Online] 4.0, 5. 10 2012. [Citace: 18. 12 2013.] http://www.gsa.gov/portal/mediaId/147435/fileName/IaaS_Ordering_Guide. Harms, Rolf a Yamartino, Michael. 2010. THE ECONOMICS OF THE CLOUD. Microsoft. [Online] 11 2010. [Citace: 24. 11 2013.] http://www.microsoft.com/en-us/news/presskits/cloud/docs/theeconomics-of-the-cloud.pdf. Klub ICTU. 2012. Sdílení ICT služeb. ICT unie. [Online] 2012. [Citace: 5. 12 2013.] http://www.ictu.cz/fileadmin/docs/Akce_Spis/TEXTOVE_DOKUMENTY/2012/ICTU_brozura_Sdileni_I CT_sluzeb_ve_verejne_sprave.pdf. Kroes, Neelie. 2013. A cloud for Europe (SPEECH/13/922). Europa.eu. [Online] 14. 11 2013. [Citace: 5. 12 2013.] Vice-President of the European Commission responsible for the Digital Agenda. http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-13-922_en.htm. Kundra, Vivek. 2010. 25 Point Implementation Plan to Reform Federal Information Technology Management. U.S. Department of the Homeland Security. [Online] 9. 12 2010. [Citace: 18. 12 2013.] http://www.dhs.gov/sites/default/files/publications/digital-strategy/25-point-implementation-planto-reform-federal-it.pdf. —. 2011. Federal Cloud Computing Strategy. The White House, Washington. [Online] 8. 2 2011. [Citace: 18. 12 2013.] U.S. Chief Information Officer. http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/omb/assets/egov_docs/federal-cloud-computingstrategy.pdf. Marinescu, Dan C. 2013. Cloud Computing: Theory and Practice. 225 Wyman Street, Waltham, 02451, USA : Elsevier Inc., 2013. ISBN: 978-0-12404-627-6. McKinsey & Company. 2009. Clearing the air on cloud. ISACA. [Online] 3 2009. [Citace: 26. 11 2013.] http://www.isaca.org/Groups/Professional-English/cloudcomputing/GroupDocuments/McKinsey_Cloud%20matters.pdf. Ministerstvo ekonomiky a financí, Španělsko. 2013. Cloud Computing Strategy for the Spanish Administration. Cloud 4 Europe. [Online] 14. 11 2013. [Citace: 5. 12 2013.] http://www.cloudforeurope.eu/documents/10179/23927/CloudforEurope++Strategy+for+the+Spanish+Administration.pdf. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2013. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2012. [Online] 5 2013. [Citace: 28. 11 2013.] http://www.portal-vz.cz/getmedia/e9520b2c62ff-47cc-85f4-a493081bf392/Navrh-Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek.pdf. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhledávání. Věstník veřejných zakázek. [Online] [Citace: 17. Listopad 2013.] http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Searching/FullTextSearch. NIST. 2011. The NIST Definition of Cloud Computing. Recommendations of the National Institute of Standards and Technology. [Online] 1. 9 2011. [Citace: 8. 11 2013.] http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-145/SP800-145.pdf. Special Publication 800-145. Simap. 2008. CPV (společný slovník pro veřejné zakázky) schválený nařízením (ES) č. 213/2008. Simap - Informace o evropských veřejných zakázkách. [Online] 17. Říjen 2008. [Citace: 17. Listopad 2013.] http://simap.europa.eu/codes-and-nomenclatures/codes-cpv/codes-cpv_cs.htm. Smoot, Stephen R. a Tan, Nam K. 2012. Private Cloud Computing. 225 Wyman Street, Waltham, MA 02451, USA : Elsevier, Inc., 2012. ISBN: 978-0-12-384919-9. Srinivasan, Madhan Kumar, a další. 2012. State-of-the-art cloud computing security taxonomies: a classification of security challenges in the present cloud computing environment. ICACCI '12 13 Proceedings of the International Conference on Advances in Computing, Communications and Informatics. ISBN: 978-1-4503-1196-0, 2012, stránky 470-476. Úřad Vlády UK. 2011. Government ICT Strategy. GOV.UK. [Online] 3 2011. [Citace: 27. 11 2013.] https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/85968/ukgovernment-government-ict-strategy_0.pdf. Vaquero, M. Luis, a další. 2009. A break in the clouds: towards a cloud definition. 1 2009, ISBN: 0146-4833, stránky 50-55. Věstník veřejných zakázek. 2013. Exportovaná data z věstníku veřejných zakázek. Filtr CPV kódů: 302*+503*+72*, konečné ceny. místo neznámé, Česká republika : Ministerstvo pro místní rozvoj, 23. červen 2013. Vláda UAE. 2013. Cloud Services. UAE eGovernment. [Online] 2013. [Citace: 27. 11 2013.] http://www.egov.government.ae/web/guest/cloud-services. 8 Seznam obrázků Obrázek 1 - Principy sdílení ICT infrastruktury .........................................................................................3 Obrázek 2 - Základní terminologie cloud computingu podle institutu NIST ............................................4 Obrázek 3 - Vývoj ročních výdajů federální vlády USA v oblasti IT [$mld.] (Executive Office of the President of the United States, 2012 str. 3) .............................................................................................8 9 Seznam tabulek Tabulka 1 - Výsledky studie Booz, Allen, Hamilton: The Economics of Cloud Computing (Alford, a další, 2010).........................................................................................................................................................6 Tabulka 2 - Pravidla pro využití forem cloud computingu pro kategorie státních informačních systémů ve Španělsku služeb (Centro Criptológico Nacional, 2013 str. 13) ...........................................................9 14
Podobné dokumenty
ŠVP - základní škola a základní umělecká škola, liberec
Základ vzdělávacího obsahu tvoří individuální výuka hry na hudební nástroje a zpěvu.
Postupně začleňujeme žáka do komorní, souborové a orchestrální hry v závislosti
na dosažených dovednostech žáka ...
PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz
odvětvími Našim cílem je v této publikaci přístupnou formou představit terminologii a hlavní
koncepty slu eb orientovaných na u ivatele Výklad jsme zasadili do kontextu reforem
veřejného sektoru kt...
Efektivní přístup ke splnění požadavků ZKB
Přístup administrátora je možné omezit pomocí RMS na úrovni aktiva.
Všechny přenosy – kryptografická ochrana: Lze SSL/TLS i na vntiřní síti; Jednotlivá aktiva: RMS nebo S/MIME
new radiocarbon data for the north Bohemian Mesolithic
This is a small rock gate under which the Rohliny Mesolithic
site is situated. A small test pit dug in 1947 by L. Jisl and
F. Prošek secured a small assemblage of Mesolithic lithics.
In the spring ...