rydlo vzor konec

2001
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Výživa
Jakost potravin
Rizika z potravin
Nové výrobky
Legislativa
1
2
19
22
26
27
Extrakt ze Silybum
marianum jako potravní
doplnìk
Krátké
zprávy
Potravináøské
aktuality
Výživa, trendy v potravináøství
a legislativa
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 60 Kè, celoroèní pøedplatné 660 Kè
ISSN 1213-4120
Vliv extraktu ze semen mléèe zelinného (Silybum marianum) na
lipidové, jaterní parametry a antioxidaèní kapacitu krve byl studován u 29 zdravých mužù ve vìku 18–32 let. Dobrovolníci brali
denní dávku 858 mg extraktu nebo placebo po dobu 60 dnù.
V prùbìhu studie nebyly zaznamenány žádné vedlejší úèinky. Parametry lipidového a jaterního metabolismu byly hodnoceny
v séru rutinními biochemickými metodami. U skupiny užívající
rostlinný extrakt byly nalezeny pozitivní trendy ve snížení sérového cholesterolu, zvýšení hladiny HDL-cholesterolu souèasnì
se statisticky významnì zvýšenou antioxidaèní kapacitou krve.
Výsledky studie podporují používání extraktu ze S. marianum
jako složky potravního doplòku v prevenci hypercholesterolemie.
Czech J. Food Sci., 1 9, 2001, è. 3, s. 106–110
Zelený èaj
s kombuchou
Po vlnì zájmu o nápoje s vitaminy A, C, E, dostávají se do popøedí nápoje se zeleným èajem. Tradièní asijský nápoj obsahuje
vitaminy, minerální látky, stopové prvky a fluoridy. V souladu
s tím jsou zelenému èaji pøisuzovány preventivní a léèivé úèinky – údajnì pùsobí proti zubnímu kazu, onemocnìní srdce a cév
a pomáhá proti nadýmání a chronické únavì. Každopádnì má
na tìlo i duši vitalizující úèinek. Pøíkladem takového výrobku je
zelený èaj s citronem a lièi od firmy Hardhof (SRN). V souladu
se souèasným trendem je nápoj pøipravený kvašením zeleného
èaje houbou kombucha. Osvìžující úèinek je vyvolán vznikajícím oxidem uhlièitým. Kombucha údajnì pomáhá posílit obranyschopnost organismu, pøispívá k èistší pleti a zlepšuje støevní
flóru. Firma Spar (Rakousko) napø. nabízí ovocný nápoj
s extraktem kombuchy, citronovou a bezinkovou šávou
a s kofeinem.
Food Design, 2001, è. 3, s. 22
Oznaèování stáøí sher r y
(mch)
(sk)
Rada pro kontrolu sherry ve španìlském Jerez zaèala za úèelem
lepšího prosazování jakosti na trhu s víny s uplatòováním nové
klasifikac a doplòkového oznaèování výrobkù sherry. Podle toho
mohou tato vína skladovaná v døevìných sudech prùmìrnì po
dobu 20 let, ale i pøes 30 let uvádìt na etiketì certifikát stáøí.
Tento certifikát mohou získat jen vína urèitých odrùd a jen
v pøípadì velmi dobré kvality. Sherry s údajem o stáøí se na trhu
objeví co nejdøíve. Podle Rady pro kontrolu sherry toto opatøení umožní lepší prodejnost kvalitních vín, protože bude zákazníkovi poskytnuta informace zdùvodòující vysokou cenu.
Lebensm. Ztg., 3 7, 14. 9. 2001, s. 16
(sk)
Spor né limity pro
zneèištìní GMO
Krátké
zprávy
Nebezpeèí zneèištìní potravin GMO stoupá s množstvím potravin vyrábìných pomocí genovì manipulovaných organismù. Podle
nìmecké ministrynì pro ochranu spotøebitele by mìlo být zavedeno ustanovení o nulovém zneèištìní. Pak by výrobce nemohl
své výrobky volnì prodávat, pokud by v nich byly prokázány by
jen nepatrné stopy GMO. To musí být ještì odsouhlaseno ministerstvem hospodáøství. Takovýto úplný zákaz je však v rozporu
s návrhem Evropské komise z 25. 7. 2001 týkajícím se pøípustnosti, oznaèování a zpìtné vysledovatelnosti geneticky zmìnìných potravin a krmiv. Není sice ještì rozhodnuto, ale pøedpokládá se, že projde návrh na 1 % náhodné a neúmyslné zneèištìní stopami geneticky zmìnìných rostlin.
Food Design, 2001, è. 3, s. 11
Nový index BrimA
(sk)
Stupeò zralosti ovoce se bìžnì urèuje na základì stanovení pomìru oBrix/kyseliny (oBrix se zjistí refraktometrem, koncentrace
celkových kyselin titrací). Novì byl navržen index BrimA (Brixkoncentrace celkové kyseliny), který je založen na organoleptických vlastnostech. Hodnota k reflektuje vyšší vjem kyselin na
jazyku než cukru. Pohybuje se v rozmezí 2–10 a závisí na specifických kyselinách a cukrech ve vzorku.
F o o d TTe
e c h n o l o g y, 5 5 , 2 0 0 1 , è . 6 , s . 3 6 – 4 4
Nové vajíèko
s pøekvapením pro dìti
Výživa
Výskyt a význam fytosterolù v potravinách
(kv)
Firma Ferrero pøišla na trh s novým druhem vajíèka s pøekvapením. Vajíèko se skládá ze dvou samostatných pùlek, pøièemž
v jedné jsou sladkosti, napø. èokoládové kulièky s krémem, ve
druhé hraèka. Vajíèko je zabaleno do plastové fólie, pro okamžitou konzumaci je pøipojena i plochá lžièka.
Neue V
erpackung, 5 4, 2001, è. 8, s. 49
Ve
(kv)
Fytosteroly jsou první skupinou tzv. sekundárních rostlinných
látek, které se kvùli svým fyziologickým úèinkùm používají pøi
vývoji funkèních potravin. Jako složka nové generace margarínù
snižují hladinu cholesterolu a mohou tak pøispívat ke snížení rizika srdeènì-cévních chorob.
Definice, výskyt
Fytosteroly sestávají z kostry tvoøené 28 nebo 29 uhlíkovými
atomy a od živoèišného cholesterolu (27 atomù uhlíku) se liší pøipojenou další postranní metylovou nebo etylovou skupinou. Analogicky k cholesterolu jsou fytosteroly esenciálními látkami
rostlinných bunìèných membrán. Dosud bylo identifikováno
44 rùzných fytosterolù, z nichž nejèetnìji (65 %) se v potravì
vyskytuje b-sitosterol (C-29), následuje kampesterol (C-28; 30 %)
a stigmasterol (C-29; 5 %). Nasycenou formou sterolù jsou stanoly, z nichž nejèastìji se v potravì vyskytuje sitostanol. Ve znaèném množství se vyskytuje v nativním sójovém oleji. Fytosteroly
jsou obsaženy hlavnì v èástech rostlin bohatých na tuky. Ovoce
a zelenina jich proto obsahuje nepatrné množství.
Obsah fytosterolu v potravinách rostlinného pùvodu
Potravina
Zelenina
Ovoce
Obiloviny
Semena a oøechy
semeno sluneènice a sezamu
nativní sójový olej
rafinovaný sójový olej
Obsah fytosterolù (mg/100 g)
1 – 100
2 – 30
1 – 200
22 – 714
534 – 714
494
132
Biologická využitelnost, látková výmìna
Steroly mají velmi rozdílnou biologickou využitelnost v dùsledku
rùzné délky postranních øetìzcù (èím delší øetìzce, tím nižší absorpce). Pøevážný podíl rostlinných sterolù ze stravy tak zùstává
ve støevech a vyluèuje se stolicí. Na podstatnì nižší míøe absorpce v porovnání s cholesterolem je založen vliv na snižování cholesterolu.
Míra absorpce sterolù
Sterol
Cholesterol
Kampestanol
Kampesterol
Stigmasterol
β-sitosterol
Sitostanol
Výživa
Absorpce (%)
nad 40
12,5
9,6
4,8
4,2
0 – 3
K absorpci fytosterolù enterocyty dochází dosud neznámým mechanismem. Je možné, že k ní dochází pasivní difuzí. Aktivním
vyluèovacím procesem se však steroly opìt dostávají ven
z enterocytù. Než se fytosteroly dostanou do erytrocytù, vážou
se v jejich bunìèným membránách a v mezibunìèných membránách na zde umístìné transportní bílkoviny ABCG5 a ABCG8,
pøièemž dochází k vytvoøení heterodimerní transportní bílkoviny. Vedle pøednostního transportu fytosterolù dochází i k vypumpování malého množství cholesterolu z enterocytù. Tím je zdùvodnìna malá absorpce fytosterolù.
Fytosteroly, které jsou absorbovány, se zabalí v chylomikronech
a jsou transportovány do jater, odkud mohou být:
– pøesunuty ve formì lipoproteinù (VLDL, LDL) do periferní tkánì,
– v nepatrném rozsahu pøemìnìny na žluèové kyseliny,
– pøesunuty do žluèníku a vylouèeny se žluèí.
Absorbované fytosteroly cirkulují v krvi v neesterifikované
a esterifikované formì (u lidí pøedevším jako HDL). Pomìr fytosteroly/cholesterol je v HDL vyšší než v LDL. Krátkodobì
mohou být fytosteroly uchovávány v játrech a v nadledvinkách.
Pøi pøíjmu fytosterolù v množství 160 – 360 mg/den je jejich obsah v séru 0,3–1,7 mg/100 ml, což je ménì než 1 % sterolù
v plazmì. Koncentrace sitostanolu v séru je nemìøitelná.
Nejsou známy faktory, které urèují koncentraci fytosterolù v séru.
Koncentrace b-sitosterolu v plazmì je jen zèásti ovlivnìna pøívodem stravou. Zdá se, že individuální koncentrace v plazmì
závisí také na tìlesné aktivitì a na BMI (indexu tìlesné hmotnosti). Neabsorbované fytosteroly mohou být pøemìnìny støevními bakteriemi na koprostanol a koprostanon.
Fyziologie výživy
Za hlavní úèinky fytosterolù se považuje vliv na snížení hladiny
cholesterolu v plazmì (snížení absorpce cholesterolu ze stravy
ve støevì a zvýšení množství cholesterolu vyluèovaného žluèí)
a dále antikancerogenní úèinek pozorovaný pøi pokusu se zvíøaty. Vliv na snížení cholesterolu je znám již témìø 50 let a je využíván v terapii hypercholesterolemie.
Podle výsledkù studií se minimální úèinná dávka fytosterolù, která sníží hladinu cholesterolu v plazmì o 10–30 %, pohybuje kolem 1 g/den. V souèasnosti se provádìjí studie, v nichž se aplikují
hydrogenované fytosteroly napø. sitostanol, který se vyskytuje
jen v nepatrných množstvích napø. v lipidech pšenice a žita a ve
støevì se neabsorbuje.
!
Výživa
Úèinek fytosterolù na snížení cholesterolu závisí jednak na celkovém obsahu cholesterolu v plazmì, jednak na genetických faktorech. Nìkteré osoby mají napø. zvýšenou bazální absorpci
cholesterolu. V takových pøípadech je úèinek sitostanolu ještì
vìtší.
Mechanismus pùsobení fytosterolù na snižování cholesterolu však
není zcela jasný. Podle jedné hypotézy fytosteroly s cholesterolem
ve støevì vykrystalizují, podle jiné fytosteroly vytlaèují cholesterol z micel vznikajících bìhem trávení tuku ve støevì. Estery sterolu a stanolu vykazují kvùli své vyšší rozpustnosti v tucích silnìjší
úèinek na snižování cholesterolu než fytosteroly. Omezený pøíjem cholesterolu trávicím traktem je však kompenzován jeho zvýšenou endogenní syntézou. Pøíjem 2 g esteru sitostanolu zpùsobí
zvýšení syntézy o 2 mg/den/kg tìlesné hmotnosti. Pøesto výsledným efektem je snížení cholesterolu. Pøi pøíjmu 0,8 g sitostanolu/den však nebylo zjištìno zvýšení endogenní syntézy. Se zvyšováním dávky fytosterolu (až do 2 g/den) je úèinek na snižování
cholesterolu úmìrný této dávce. Vyšší dávky už úèinek nezvyšují.
Ve Finsku jsou již nìkolik let na trhu margaríny obsahující 12 %
esteru sitostanolu. Sitostanol se získává z kùry stromu a je esterifikován mastnými kyselinami z øepkového oleje. Mnohé klinické studie ukázaly, že denní pøívod 2–3 g esteru sitostanolu ve
formì obohacených margarínù sníží po 3–4 týdnech hladinu LDLcholesterolu o 10–15 %. Tento efekt byl pozorován pøi nízkých
i vysokých pøíjmech cholesterolu. Podobného efektu bylo dosaženo použitím fytosterolù izolovaných ze sójového oleje, které byly
esterifikovány kyselinou linolovou. Avšak podávaná množství
esteru sitosterolu (3,24 g/den) byla vyšší než esteru sitostanolu
(2,74 g/den). Na rozdíl od úèinku na snížení celkového a LDLcholesterolu nemají estery sitosterolu ani sitostanolu vliv na hladinu HDL-cholesterolu a triacylglycerolù. Kombinací léèiv snižujících endogenní syntézu cholesterolu s estery sitostanolu se
hladina celkového a LDL-cholesterolu sníží o dalších 11–16 %.
Zdravotní význam takového snížení spoèívá v tom, že se snížením LDL-cholesterolu o 15 % bìhem 2 let sníží riziko srdeènìcévních chorob u osob ve vìku 50–59 let o 25 %. Zatím však bylo
takového snížení hladiny cholesterolu dosaženo zmìnou stravy
(nízký obsah energie, tukù, mastných kyselin, vysoký podíl zeleniny a ovoce). Zatím není známo, zda by se stejného snížení rizika vzniku srdeènì cévních chorob dosáhlo obdobným snížením
hladiny cholesterolu v dùsledku pøíjmu fytosterolù.
Existují i èetné dùkazy o tom, že fytosteroly pùsobí ochrannì
proti rakovinì tlustého støeva. Epidemiologické studie uvádìjí
souvislost mezi vysokým pøíjmem fytosterolu stravou a nízkým
rizikem rakoviny tlustého støeva. Vegetariáni, kteøí pøijímají stravou vìtší množství fytosterolù než bìžné obyvatelstvo, vyluèují
stolicí vìtší množství β-sitosterolu a mnoho studií potvrdilo u nich
nižší riziko rakoviny než u bìžné populace.
U hlodavcù významnì snižuje výskyt chemicky indukované rakoviny tlustého støeva pøedevším β-sitosterol. U myší byla pozorována závislost mezi koncentrací β-sitosterolu a bujením bunìk
v tlustém støevì. Již dávka 0,2 % β-sitosterolu ve stravì mìla brzdicí úèinek. Avšak silný antikancerogenní úèinek mìla dávka
1 % β-sitosterolu ve stravì, která byla zvíøaty dobøe snášena.
Mechanismy, kterými fytosteroly zabraòují rùstu nádorù, nejsou
dosud objasnìny. Ochranný mechanismus pravdìpodobnì spoèívá v tom, že snižují tvorbu sekundárních produktù látkové výmìny v trávicím traktu (sekundární žluèové kyseliny, štìpné
produkty cholesterolu). Studie na zvíøatech ukázaly, že sekundární žluèové kyseliny a bakteriální štìpné produkty cholesterolu
jako koprostanol, cholestanon a cholestanol zvyšují bujení bu-
"
nìk ve støevì, a tak mohou být promotory vzniku rakoviny. Pøi
pokusech in vitro brzdí fytosteroly rùzné fáze bunìèného cyklu
støevních bunìk. Tím je k dispozici více èasu na nápravu poškozené DNA. In vitro vede β-sitosterol ke snížení sfingomyelinu ve
frakci fosfolipidù bunìèných membrán bunìk HT-29 a ke zvýšení
transportního ceramidu vytváøeného ve sfingomyelinovém cyklu. Dále mùže b-sitosterol in vitro znaènì zvyšovat apoptoseráty
v buòkách rakoviny prsu.
Výživa
Nežádoucí úèinky–toxicita
Ze studií na lidech nevyplývají žádné známky toho, že by orální
pøíjem potravin bohatých na fytosteroly pùsobil škodlivì na zdraví. U dospìlých ani u hypercholesterolemických dìtí nebyl pozorován žádný negativní úèinek ani po dlouhodobém (12 a 7 mìsícù)
podávání sitostanolu. V pøípadì β-sitosterolu existují zkušenosti
s podáváním 10–15 g/den bìhem více než pìti let, pøièemž nebyly zjištìny negativní úèinky. Jako vedlejší úèinek však byla
v pøípadì podávání margarínù obohacených esterem sitostanolu pozorována výraznì snížená koncentrace α− a β-karotenu
a lykopenu (o 10–30 %). Osoby s fytosterolémií by se však mìly
vyvarovat všech forem fytosterolù.
Skuteèný pøívod
K celkovému pøíjmu sterolù pøispívají fytosteroly podílem menším než 50 %. Denní pøívod fytosterolù smíšenou stravou je 100–
500 mg. Navíc se pøijímá 20–50 mg stanolù. Vegetariáni s vysokou
spotøebou oøechù, semen a luštìnin mají pøívod fytosterolù podstatnì vyšší.
Ernährungs-Umschau, 4 8, 2001, è. 4, s. 161–164
Zdravotní úèinky
probiotik a prebiotik
Mikroorganismy, které se
dnes považují za probiotika,
jsou pøedmìtem pozorování
již témìø po dobu jednoho
století.
(sk)
V souèasné dobì probíhá intenzivní výzkum zamìøený na zdravotní úèinky probiotik. Komise Evropských spoleèenství finanènì podpoøila nìkolik výzkumných projektù (napø. FAIR
PL98-4230).
Výzkum prebiotik byl zahájen v 70. letech. Výzkum týkající se
vlákniny potravy se zamìøuje nyní pøedevším na úèinky fermentaèních produktù, hlavnì kyseliny máselné a jiných mastných
kyselin s krátkým øetìzcem, tj. na faktory, které jsou dùležité pro
dobrý zdravotní stav tlustého støeva a celkový metabolismus.
Koncepce funkèních potravin spoèívá ve zvýšení hodnoty potravin z hlediska úèinkù na zdraví. Pracovní definice funkèních
potravin v evropském projektu zamìøeném na funkèní potraviny je:
“Potravinu lze považovat za “funkèní”, pokud se dostateènì prokázalo, že vedle adekvátního nutrièního úèinku ovlivòuje prospìšnì jednu nebo více urèitých funkcí v tìle, a to tak, že buï
zlepšuje zdravotní stav a dobrý pocit (well-being), nebo snižuje
riziko onemocnìní”. Dále se zdùrazòuje, že: “Funkèní potraviny
musí zùstat potravinami a musí projevovat své úèinky po konzumaci takového množství potraviny, které je bìžné. Nejsou to pilulky nebo kapsle, ale bìžné potraviny”.
S ohledem na tuto definici jsou potraviny, které obsahují probiotickou nebo prebiotickou, popø. symbiotickou pøísadu, funkèními potravinami.
Uvádìní zdravotních úèinkù na etiketách a pøi prodeji potravin
je klíèovým problémem, nebo se vyžaduje pro takovéto tvrzení
øádné vìdecké zdùvodnìní. Ve Švédsku bylo uvádìní urèitých
generických tvrzení zdravotního prospìchu povoleno od r. 1990,
a to u vybraných výrobkù, ne však u probiotik a prebiotik. Pøesto
se však pøi prodeji probiotik a prebiotik jejich zdravotní prospìch
uvádí.
#
Výživa
Ve dnech 14.–15. listopadu 2000 Švédská nadace pro výživu (Swedish Nutrition Foundation, SNF) uspoøádala semináø na téma:
“Probiotika a prebiotika – vìdecky podložené projevy u lidí jako
základ pro uvádìní zdravotního úèinku”. Diskutující byli rozdìleni do skupin, ve kterých se projednávaly úèinky probiotik a prebiotik, nezávadnost probiotik a “dobrá klinická praxe (GCP)”.
Zdravotní úèinky probiotik a prebiotik (literární pøehled výsledkù sledování na lidech)
Pro zdraví èlovìka je rozhodující složení a metabolické úèinky
mikroflóry v trávicím traktu. Kromì zajišování bìžných gastrointestinálních funkcí a ochrany pøed infekcemi má mikroflóra také
dùležitý vliv na metabolismus celého systému a funkce imunitního systému.
Ve Švédsku se vytvoøil na jaøe 2000 ad hoc výbor vìdcù, jehož
èlenové, ve spolupráci s expertní skupinou pro výživu a zdraví
Národního úøadu pro potraviny (National Food Administration)
a výzkumnou základnou SNF vypracovali rešerši z databáze Medline, a to na téma úèinkù probiotik a prebiotik na èlovìka. Pùvodní vìdecké práce publikované do podzimu 2000 byly kriticky
pøehodnoceny z hlediska jednotlivých zdravotních úèinkù probiotik a prebiotik. Výbor došel k následujícím závìrùm:
a) Laktózová intolerance
Laktóza je hlavní sacharid v mléce. Pro novorozence je nezbytné, aby mukóza tenkého støeva mìla dostateènou aktivitu laktázy pro absorbci laktózy z mateøského mléka. U vìtšiny lidí se
s vìkem obsah laktázy výraznì snižuje. Geny pro aktivitu laktázy, aby zùstala vysoká, existují hlavnì u bílých západních populací. Ve Švédsku napø. není nízká aktivita laktázy relativnì bìžná.
Je však tøeba poznamenat, že èasto dochází k malabsorpci laktózy bez symptomù laktózové intolerance.
Øada studií naznaèuje, že osoby s nízkou aktivitou laktázy ve støevech absorbují laktózu z jogurtu nebo mléka obsahujícího L. acidophilus lépe než z mléka. Existují však i pøípady, kdy
ètyønásobné rozdíly v aktivitì laktázy mezi výrobky nemìly žádný vliv na trávení a toleranci laktózy. Jogurt se tudíž lépe toleruje než mléko.
Mechanismy
Mechanismy.. Po 11 dnech skladování mùže být fermentována
až asi polovina obsahu laktózy a do tenkého støeva se dostává
s fermentovaným výrobkem aktivita mikrobiální laktázy. Osoby
s laktózovou intolerancí vykazují také více symptomù po konzumaci fruktooligosacharidù, což naznaèuje zvýšenou citlivost
k malabsorpci sacharidù.
Závìr
Závìr:: Na základì získaných poznatkù lze pøedpokládat, že fermentované mléèné výrobky se specifickými probiotickými mléènými bakteriemi zlepšují trávení a absopci laktózy a mohou
zmíròovat symptomy laktózové intolerance.
b) Krevní lipidy
– Probiotika
V øadì studií se vyšetøovala schopnost probitických výrobkù snižovat hladiny sérového cholesterolu. Testovaly se výrobky typu:
jogurt s L. acidophilus, tablety s L. acidophilus a L.bulgaricus,
výrobek obsahující L. plantarum 299v (ProViva®), fermentovaný mléèný výrobek s Enterococcus faecium a Streptococcus termophilus (GAIO®) aj.
Mechanismy
Mechanismy:: Mechanismy, kterými probiotika mohou snižovat
sérový cholesterol, jsou pøevážnì neznámé. Nìkteré kmeny bakterií však mají schopnost asimilovat cholesterol in vitro. Studie
(ileostomie) ukazuje, že po aplikaci probiotik dochází ke snížení
absorpce cholesterolu z tenkého støeva.
$
Závìr
Závìr: Vliv probiotik na sérový cholesterol není jednoznaèný.
Aby se prokázal trvalý úèinek, je tøeba provést více dlouhodobých studií.
Výživa
– Prebiotika
Nestravitelné oligosacharidy pùsobí jako substráty pro mikroflóru
tlustého støeva. Dietetické oligosacharidy obsahují 2–9 navzájem
spojených monomerù. Èasto se ve studiích používá inulin, který
má delší øetìzec.
Závìr
Závìr:: Na základì souèasných poznatkù nelze inulinu nebo oligofruktóze pøisuzovat žádný pøesvìdèivý vliv na snižování sérového cholesterolu. Vliv na hladinu triacylglycerolù je tøeba dále
vyšetøovat.
c) Vysoký tlak (hyper tenze)
Dvì japonské studie uvádìjí vliv fermentovaného mléka na krevní tlak. V jedné byl použit Lactobacillus helveticus a Saccharomyces cerevisiae, ve druhé L. casei TMC 0409 a Streptococcus
thermophilus TMC 1543. V obou pøípadech došlo k významnému
snížení systolického krevního tlaku, v jedné studii i ke snížení
diastolického tlaku.
Mechanismy
Mechanismy:: Pøedpokládá se, že dochází k tvorbì urèitých tripeptidù, které jsou inhibitory ACE (enzymu konvertujícího angiotenzin).
Závìr
Závìr:: Je tøeba dále ovìøovat tyto peptidy a stanovit podmínky,
za kterých dochází k jejich tvorbì.
d) Zácpa
– Probiotika
Døívìjší práce uvádìjí vliv rùzných fermentovaných mléèných
výrobkù na zmíròování zácpy. V novìjších studiích (200 ml syrovátkového nápoje fermentovaného L. rhamnosus GG, jogurt
s L. rhamnosus GG, mléko fermentované L. acidophilus) se nepotvrdil vliv na frekvenci nebo tuhost stolice.
Závìr
Závìr:: Vliv probiotik na zamezování zácpì není pøesvìdèivý. Jsou
zapotøebí další studie.
– Prebiotika
Vláknina zvyšuje objem stolice dvìma mechanismy: neúplnì fermentovatelné typy vlákniny vážou vodu, zatímco snadno fermentovatelné typy pøispívají ke zvyšování mikrobiální masy. Dávky,
které se projevují, jsou pro rùzná prebiotika rùzné. Ke zvýšení
hmotnosti stolice o 1 g došlo napø. po konzumaci 1 g oligofruktózy, 1,5–2 g inulinu, 1,2 g pektinu, asi 5 g pšenièných otrub.
Závìr
Závìr:: Inulin a fruktooligosacharidy mají pravdìpodobnì laxativní úèinky, které závisejí na dávce.
e) Syndrom dráždivého støeva (IBS)
– Probiotika
IBS je velmi bìžná gastrointestinální porucha, je jednou
z nejèastìjších diagnóz na GI-klinikách (plynatost, støídání prùjmù a zácpy, bolesti bøicha). IBS se dává do souvislosti s rùznými
faktory, napø. pøíjmem potravin, malabsorpcí a psychosomatickými vlivy.
Závìr
Závìr:: Vliv na nìkteré symptomy IBS se uvádí u L. plantarum
299v. Je tøeba více studií, které by potvrdily význam probiotik
pøi léèení IBS.
f) Prùjem
Existují rùzné typy prùjmu. Zde se ovìøoval vliv probiotik na èty-
%
øi typy, a to: akutní vodový prùjem u dìtí, “cestovní” prùjem, prùjem spojený s antibiotiky a opakující se prùjem v souvislost
s infekcí Clostridium difficile.
Výživa
– Akutní vodový prùjem u dìtí
Závìr
Závìr:: Významné zkrácení akutního vodového prùjmu u dìtí souvisejícího s rotavirem se prokázalo pro L. rhamnosus GG
a L. reuteri SD 2112.
– Cestovní prùjem
Závìr
Závìr:: Je tøeba provést více lépe øízených pokusù s probiotickými potravinami.
– Prùjem související s aplikací antibiotik
U èásti populace vede aplikace antibiotik k prùjmùm a zažívacím
obtížím, pøièemž to závisí na vìku pacienta a použitém antibiotiku. Ve vìtšinì pøípadù jsou pøíèiny prùjmu neznámé, èást tìchto
pøípadù je zpùsobena Clostridium difficile. Tento mikroorganismus produkující toxin je také obsažen ve støevní mikroflóøe, avšak
v malém množství, které se nijak neprojevuje. Aplikací urèitých
antibiotik dochází ke zmìnì pomìru mezi jednotlivými mikroorganismy a C. difficile dosahuje maxima. Toxiny C. difficile mohou
zpùsobovat mírné prùjmy až prùjmy ohrožující život (pseudomembránová kolitida).
Ovìøovaly se úèinky jogurtu obsahujícího bifidobakterie, bifidobakterie a Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus GG.
Závìr
Závìr:: Na základì dosud provedených studií se zdá, že probiotika pùsobí proti vedlejším úèinkùm antibiotické léèby. Jsou zapotøebí vìtší a lépe øízené studie s probiotickými potravinami.
– Opakující se infekce zpùsobená Clostridium difficile
Vážná infekce C. difficile se léèí pomocí antibiotik aktivních proti anaerobním bakteriím (vancomycin nebo metronidazol). Ve
vìtšinì pøípadù je léèba úspìšná, pouze asi u 20 % pacientù se
infekce opakuje. U tìchto pacientù se musí zvolit alternativní léèba.
Jestliže se pøi aplikaci metronidazolu nebo vancomycinu podávala probiotika (Saccharomyces boulardii), riziko opakování infekce C. difficile se snížilo na polovinu. Pokusy provedené s L. rhamnosus GG nedovolují, vzhledem k postupu vedení pokusu, jednoznaèné závìry.
Závìr
Závìr:: Pouze u jednoho probiotického mikroorganismu, S. boulardii, se pøesvìdèivì prokázalo, že snižuje riziko opakování prùjmu zpùsobeného C. difficile. Je tøeba provést pokusy s dalšími
probiotiky, nebo se zde naskýtá velká pøíležitost pro probiotické
potraviny.
g) Gastritida
Ovìøoval se úèinek L. acidophilus LA-1 v mléce proti Helicobacter pylori. Zjistilo se sice potlaèení infekce, avšak úèinek byl reverzibilní. Ke stejným výsledkùm došla japonská studie
s probiotickým pøípravkem obsahujícím Clostridium. Novìji se
testoval L. rhamnosus GG spoleènì s antibiotiky, pøièemž došlo
k menším vedlejším úèinkùm na GI-trakt.
Závìr
Závìr:: Probiotika by mohla najít uplatnìní pøi zdokonalování
postupù léèby H. pylori a mohla by zamezovat vedlejším úèinkùm
léèby (napø. zvýšenému vracení kyselin).
h) Zánìtlivé onemocnìní støeva (IBD)
IBD mùže být zpùsobeno nebo se mùže zhoršovat zmìnami mikroflóry. U osob vykazujících alergii nebo intoleranci vùèi klasic-
&
ké terapii (pomocí mesalazinu a sulphasalazinu) se ovìøoval komplexní probiotický pøípravek obsahující v 1 g 200 bilionù živých
mléèných bakterií sušených vymrazováním (tøi bifidobakterie
a jeden kmen Streptococcus salivarius, subsp. thermophilus).
Závìr
Závìr:: Pokusy s probiotickými pøípravky dávají slibné výsledky.
Je tøeba provést klinické pokusy s probiotickými, prebiotickými
i symbiotickými potravinami.
ch) Prevence rakoviny
Výživa
Rùzné enzymy støevní mikroflóry modifikují cizí slouèeniny pøijímané prostøednictvím potravin. Tak se mohou napø. azo-slouèeniny a dusiènany metabolizovat enzymy anaerobní mikroflóry
tlustého støeva na genotoxické a karcinogenní látky. Øada pokusù na krysách ukazuje, že nestravitelné oligosacharidy potlaèují
aktivitu enzymù metabolizujících karcinogeny. Dosud se však
nepodaøilo prokázat v humánních studiích, že GOS a FOS (galakto- a fruktooligosacharidy) snižují riziko vývoje rakoviny tlustého støeva u lidí. Dvì studie provedené již døíve v Japonsku
zamìøené na léèbu rakoviny moèového mìchýøe u èlovìka pomocí L. casei (Yakult) ukazují, že schopnost mléèných bakterií a bifidobakterií modulovat imunitu by se mohla uplatnit v prevenci
a léèbì rakoviny tlustého støeva u èlovìka. Probiotické mléèné
výrobky se rovnìž ovìøovaly pøi problémech souvisejících
s radioterapií (napø. prùjmem).
Závìr
Závìr:: Ke stanovení možných úèinkù probiotik a prebiotik
v souvislosti s rakovinou je bezpodmíneènì nutné v dalších studiích identifikovat a validovat biomarkery pro riziko rakoviny.
i) Prebiotika a absorpce minerálních látek
Experimentální studie na zvíøatech ukazují, že nestravitelné oligosacharidy, napø. inulin a oligofruktóza, zvyšují absorpci a retenci minerálních látek, napø. vápníku, hoøèíku, železa a zinku.
Podobné výsledky byly získány již pøíve pro pektin. Dosud byly
publikovány tøi humánní studie, ve kterých se ovìøovala tato hypotéza.
Závìr
Závìr:: Dvì studie potvrdily údaje z experimentù na zvíøatech,
že oligofruktóza mùže zvyšovat absorpci vápníku. Podle jedné studie oligofruktóza nemìní absorpci vápníku a jiných minerálních
látek v tenkém støevu. Je tøeba provést dlouhodobé studie
s dobøe regulovanou stravou, pomocí kterých by se zjistila schopnost prebiotik pøispívat k lepšímu stavu kostí.
Závìr
Hlavním cílem klinických testù je sledovat klady, ale i rizika pøi
aplikaci probiotik a prebiotik. Studie, které byly dosud provedené, jsou velmi rozdílné, a výsledky z tìchto studií tak mají rùznou váhu. Pokud se má uvádìt na obalu výrobkù zdravotní
prospìch probiotik a prebiotik, je tøeba mít jejich úèinky ovìøeny v dobøe øízených klinických pokusech.
Scandinavian Journal of. Nutrition, 4 5, 2001, è. 2, s. 57–75
Strava a rakovina prostaty
Vliv nìkterých výživových
faktorù na snížení rizika rakoviny prostaty je pøedmìtem intenzivního výzkumu.
Potvrzuje to øada studií.
(kv)
Lykopen a rakovina prostaty
V oddìlení preventivní medicíny Severozápadní lékaøské univerzity v Chicagu, USA, provedli prospektivní studii, ve které se vyšetøoval vztah mezi koncentrací rùzných hlavních antioxidantù
v plazmì a rizikem rakoviny prostaty (Cancer Res., 59, 1999,
è. 6, s. 1225–1230). Do studie bylo zahrnuto 578 mužù s rakovinou
prostaty, která se u nich vyvinula bìhem 13 let sledování a 1 294
osob v rùzných vìkových skupinách vèetnì kuøákù, které sloužily jako kontrola. V plazmì se stanovovalo pìt hlavních karotei-
'
noidù (α- a β-karoten, β-kryptoxantin, lutein a lykopen), dále
α- a γ-tokoferol a retinol. Lykopen byl jediný antioxidant, jehož
prùmìrné hladiny v séru byly významnì nižší u osob s rakovinou
prostaty než u kontrolních.
U agresivní rakoviny prostaty byla nepøímá úmìra výraznìjší.
Úèinky lykopenu nesouvisely s vìkem, kouøením, indexem tìlesné hmotnosti, sportováním, alkoholem, celkovým cholesterolem v plazmì. Nepøímá úmìra byla zøetelná pøedevším u agresivní
rakoviny prostaty a u mužù, kteøí nekonzumovali suplementy
β-karotenu. U mužù s nízkým lykopenem, kteøí však konzumovali suplementy β-karotenu, bylo snížení rizika srovnatelné s tìmi,
co mìli vysoký obsah lykopenu v séru.
Jde o další dùkaz toho, že zvýšená konzumace rajèatových výrobkù a jiných potravin obsahujících lykopen mùže snižovat výskyt
nebo progresi rakoviny prostaty.
h t t p : / / w w w. s t e r o l . c o m / l y c o p e n e . h t m
Výživa
(kv)
Byla zahájena nejvìtší studie zamìøená na prevenci rakoviny
prostaty
Tuto zprávu uveøejnil 9. srpna 2001 New York Times Syndicate.
Dvì studie provedené v r. 1996 a 1998, zamìøené na prevenci
rakoviny selhaly, nebo se výzkumníkùm nepodaøilo nalézt to, co
hledali, tj. výživové doplòky chránící proti rakovinì kùže a plic.
Podaøil se jim však jiný dùležitý vìdecký objev týkající se rakoviny prostaty.
Z pøedchozích dvou studií vyplynulo, že dva výživové doplòky,
a to vitamin E a selen, redukovaly rakovinu prostaty o 32–60 %.
Pøedpokládá se, že antioxidaèní úèinek obou doplòkù zpomaluje
nebo zastavuje procesy, které poškozují DNA a vedou ke vzniku
rakoviny.
Toto zjištìní se stalo základem nové velké studie, která byla pod
názvem SELECT zahájena v èervenci 2001. Cílem této studie je
zjistit, zda lze prostøednictvím stravy pùsobit preventivnì proti
rakovinì prostaty, tj. pøedcházet urologickým problémùm. Studie bude probíhat na 400 místech v USA, dále v Puerto Rico
a v Kanadì. Sledovat se bude 32 400 mužù. Studie potrvá dvanáct let, jednotliví úèastníci budou sledováni minimálnì po dobu
sedmi let. K úèasti na studii jsou pøizváni zdraví muži ve vìku
55 let a starší. Amerièané afrického pùvodu, u kterých se nejvyšší
výskyt tohoto onemocnìní, se mohou zúèastnit studie již od
50 let.
Muži budou rozdìleni do ètyø skupin. V jedné budou dostávat
doplòky selenu, ve druhé vitaminu E, ve tøetí oba doplòky, poslední skupina bude dostávat placebo. Každých šest mìsícù se
muži budou podrobovat lékaøské prohlídce. Do jednotlivých skupin budou rozdìleni nahodile.
Uvedená studie není urèena k léèebným úèelùm, nýbrž pouze
pro zdravé muže. Úèastníci musí mít lékaøské potvrzení, že nemají minimálnì po dobu pìti let rakovinu prostaty ani jiný typ
rakoviny, vèetnì rakoviny kùže vytvoøené z pigmentových bunìk.
Rakovina prostaty je léèitelná, zvláštì v poèáteèných stadiích.
Je proto zapotøebí hledat možnosti prevence. V USA je každoroènì diagnostikováno témìø 200 000 pøípadù rakoviny prostaty
a více než 30 000 mužù na ni umírá. Z ne zcela známých dùvodù
jsou k tomuto typu rakoviny nejvíce náchylní muži èerné pleti.
Poznámka: Hlavním zdrojem selenu je maso, moøské produkty
a para-oøechy, vitaminu E zelenina, rostlinný olej, oøechy a vejce.
h t t p : / / w w w. n l m . n i h . g o v / m e d l i n e p l u s / n e w s / f u l l s t o r y _ 3 1 9 4 . h t m l
(kv)
Rajèatové výrobky chrání pøed rakovinou
Výživa
United Press International uveøejnil 3. srpna 2001 výsledky prvního klinického pokusu, ve kterém se sledoval vliv lykopenu obsaženého v rajèatových výrobcích, na základì kterých se lze
domnívat, že lykopen a jiné pøirozené rostlinné výživové faktory
jsou úèinné v prevenci rakoviny prostaty a v léèení poèáteèních
stavù tohoto onemocnìní.
Strava bohatá na rajèatové výrobky, napø. rajèatová šáva a keèup, se již dlouhou dobu dávají do souvislosti se snížením rizika
rùzných typù rakoviny, zvláštì pak prostaty. Tato studie, publikovaná v srpnovém vydání èasopisu Cancer Epidemiology Biomarkers and Prevention pøedpokládá, že klíèovým faktorem, který
potlaèuje rakovinu, jsou urèité slouèeniny obsažené v rostlinách,
tzv. fytonutrienty, mezi které patøí i lykopen. Je obsažen
v rajèatových výrobcích ve velkém množství. Dosud neexistují
údaje, které by naznaèovaly, že tyto slouèeniny mají vliv na zvrat
nebo regulaci pokroèilých stádií onemocnìní.
Jeden z autorù studie (University od Meryland) uvádí, že “existují epidemiologické studie, ale žádná, která skuteènì potvrzuje
vztah mezi lykopenem a snížením rizika rakoviny. Rajèata obsahují øadu dalších složek, které se mohou projevovat prospìšnì”.
Výzkumníci sledovali 30 mužù s lokalizovanou rakovinou prostaty, pøièemž polovina z nich dostávala 15 mg lykopenu dennì,
zatímco druhá polovina byla bez intervence po dobu tøí týdnù
pøed chirurgickým zákrokem. Ti, kteøí dostávali lykopen, mìli
menší nádory, nádory se omezovaly na prostatu, byly stanoveny
nižší hladiny antigenu specifického pro prostatu (PSA) v séru,
což je bìžný marker používaný k detekci rakoviny prostaty.
Aplikován byl pøírodní extrakt z rajèat vyvinutý v Izraeli (pod
názvem Lyc-O-Mato), který obsahuje 4krát více lykopenu než
bìžná rajèata. Extrakt však obsahuje i jiné potenciálnì prospìšné karotenoidy, tj. slouèeniny z rostlin, které absorbují nebezpeèné volné radikály v tìle.
Do studie bylo zahrnuto málo mužù, nebo šlo o první studii tohoto druhu, získané výsledky jsou však dùležité. Jeden ze spoluautorù studie uvádí: “Jsme si na 100 % jisti, že prospìch pocházel
od lykopenu. Je tøeba provést více studií s vìtším poètem osob”.
Dr. Edward Giovannucci, profesor medicíny na Harvard Medical
School však k výsledkùm této studie uvádí: “Protože poèet osob
zahrnutých do studie je tak malý, je tìžké vyslovit definitivní závìry z této studie. Uvedená studie je však zajímavá”. Dále dodal,
že myslet si, že konzumace rajèat je ta nejlepší cesta k získání
takovýchto kladných úèinkù, je èastý omyl. Rajèatová šáva, protlak a keèup zvyšují hladiny lykopenu v krvi více než samotná
rajèata. Na tomto úèinku se pravdìpodobnì podílí olej nebo tepelná úprava. Dokonce nìkteré potraviny rychlého obèerstvení obsahují velké množství tìchto prospìšných produktù.
Osoby, které konzumují velké množství ovoce a zeleniny však
nemusí mít nezbytnì vysoké hladiny lykopenu. Øada druhù ovoce, napø. vodní meloun, mají lykopenu velmi málo.
Rajèata jsou pravdìpodobnì jedineèná v obsahu lykopenu. Osoby, které konzumují málo rajèatových výrobkù nebo je vùbec nekonzumují, mohou pøijímat lykopen spoleènì s jinými karotenoidy prostøednictvím výživových doplòkù. Národní úøad pro
rakovinu (National Cancer Institute) v USA zamýšlí v brzké dobì
provést studii, která se zamìøí na úèinky suplementù èistého syntetického lykopenu bez ostatních fytonutrientù. Tím se zjistí, zda
pouze lykopen nebo nìkteré další slouèeniny jsou úèinné proti
rakovinì prostaty.
h t t p : / / w w w. n l m . n i h . g o v / m e d l i n e p l u s / n e w s / f u l l s t o r y _ 3 0 8 2 . h t m l
(kv)
Bor mùže snižovat riziko rakoviny prostaty
Výživa
Lidé, kteøí pravidelnì polykají vitaminové a minerální doplòky
pro zlepšení zdraví vìtšinou ani nevìdí, že tìlo potøebuje i malé
množství boru. Pøíjem pøíliš malého množství boru mùže pùsobit
problémy, a to zejména u mužù. Pracovníci Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) nedávno zjistili, že nejvíce rakoviny prostaty se vyskytuje u mužù, kteøí konzumují stravu s minimálním
množstvím boru, a proto pøedpokládají, že protirakovinový úèinek boru je specifický pro rakovinu prostaty. Muži, kteøí dostávali ve stravì dennì minimálnì 1,8 mg boru byli tímto onemocnìním postiženi ménì èasto (o 35 %) než ti, kteøí pøijímali dennì
ménì než 0,8 mg boru. Jako minerál se bor vyskytuje bìžnì ve
znaèném množství. Velké množství boru je ale toxické, a zdravotníci proto nedoporuèují potravinové doplòky s borem užívat.
Nejlepším a nejbezpeènìjším zdrojem boru je zelená listová zelenina, luštìniny, obiloviny, oøechy, víno, pivo, jableèný mošt, necitrusové ovoce, vèetnì rozinek a jablek. Pro bor neexistují žádné
doporuèené denní dávky, ale odborníci na výživu považují za zdravé a bezpeèné denní pøíjem 1–3 mg boru. Výzkum provádìný
americkým ministerstvem zemìdìlství rovnìž naznaèil, že bor
mùže pøispívat k ochranì kostní hmoty u postmenopauzálních
žen.
h t t p : / / w w w. h e a l t h s c o u t . c o m
Bezink y podpor ují zdraví
Bezinky se používají v lidovém léèitelství již od starovìku pøi léèení øady nemocí, a
to od artritidy a astma až po
nachlazení a zácpu.
V souèasné dobì se zájem o bezinky zvyšuje pøedevším z hlediska
jejich využití jako pøísady pro potraviny.
Hlavním svìtovým producentem bezinek je Rakousko. Kromì
vlastních plodù roste poptávka i po extraktu z bezinek, který se
používá jako pøísada pøi výrobì nutraceutik.
Bezinky jsou bohatým zdrojem antokyanù, na které se zamìøuje
souèasný evropský výzkum (hlavnì v Nìmecku a Rakousku).
Uvádí se, že antokyany v bezinkách mají podstatnì vyšší antioxidaèní úèinky než vitamin E nebo vitamin C. Antokyany mají dále
schopnost zvyšovat imunitu tím, že podporují produkci cytokinù. Tyto jedineèné proteiny chrání organismus pøed onemocnìním. Podle nejnovìjšího výzkumu bezinkový extrakt chrání pøed
kardiovaskulárním onemocnìním, nebo potlaèuje oxidaci LDLcholesterolu.
Studie provedená v Izraeli prokázala, že bezinkový extrakt inhibuje in vitro øadu kmenù chøipky A a B. Aplikací bezinkového
extraktu 27 pacientùm s chøipkou se zkrátila doba, po kterou se
projevovaly pøíznaky chøipky.
Bezinkový extrakt má schopnost potlaèovat stres. Sledovaly se
rùzné biomarkery stresu (napø. glukóza, hoøèík a jiné faktory
v plazmì). Úèinky se projevily již po 10 dnech podávání.
V Rakousku øídí produkci a zpracování bezinek (na tisíc pìstitelù) Kurt Kaufmann (Beerenfrost Coop). Extrakt z Beerenfrost se
dále zahušuje v závodì na výrobu šáv v Iprona (Itálie) a pak se
dováží do USA (Artemis International). V USA se používá extrakt
i koncentrát z bezinek do výrobkù typu nutraceutik.
Prepared Foods, 2001, è. 6, s. 39–40
Žito v popøedí zájmu
Ve Finsku (Porvoo) se konalo ve dnech 13.–15. èervna
2001 mezinárodní sympózium na téma “Celé zrno a lidské zdraví”.
(kop)
(kv)
Sympózia, které organizovalo VTT Biotechnology, Technické výzkumné støedisko Finska, se zúèastnilo 150 vìdcù z celého svìta. Hlavní zájem se soustøedil na fyziologické a zdravotní úèinky
potravin na bázi celých zrn. Na sympóziu bylo pøedneseno
70 vìdeckých referátù, které seznamovaly s nejnovìjšími poznatky o metabolismu bioaktivních slouèenin v zrnech a jejich vlivu
Výživa
na riziko diabetu, kardiovaskulárního onemocnìní a rakoviny.
Velká pozornost se rovnìž vìnovala technologickým aspektùm
a zpùsobu informování spotøebitelù o kladných úèincích (uvádìní informací o zdravotním prospìchu na spotøebitelském obalu).
Pøedmìtem nejvìtšího zájmu bylo žito, nebo Finsko spolupracuje na evropském projektu “Žito a zdraví”. Uvedený projekt se zamìøuje na lignany v žitu, na jejich pøíjem a pøemìnu v trávicím
traktu èlovìka a na vliv na snižování rizika rakoviny prostaty
a prsu.
Lignany žita
Ve vnìjších vrstvách žitného zrna jsou obsaženy lignany (difenolové fytoestrogeny). Kromì již známých lignanù matairesinolu
a sekolariciresinolu byly v žitu objeveny ètyøi další rostlinné lignany.
Lignany žita se støevními bakteriemi fermentují v tlustém støevu
na savèí lignan enterolakton. Schopnost konverze lignanù žita
na savèí lignan je u rùzných jedincù znaènì rozdílná. Zjistilo se,
že po konzumaci chleba vyrobeného z celých zrn žita je v krvi
èlovìka i zvíøat významnì vyšší koncentrace enterolaktonu než
po konzumaci bílého pšenièného chleba. Vyšší hladiny enterolaktonu se sledovaly v epidemiologických studiích a ukázalo se,
že jsou spojeny s nižším výskytem koronárního onemocnìní srdce a rakoviny prsu.
Žito obsahuje alkylresorcinoly, které jsou situovány hlavnì
v aleuronové frakci zrna. Endosperm i bílá pšenièná mouka neobsahuje žádné zjistitelné množství alkylresorcinolù. Ve studiích
na zvíøatech i lidech se ukázalo, že se 60–70 % tìchto slouèenin
pøemìòuje nebo absorbuje v horních èástech gastrointestinálního traktu, což naznaèuje, že by to mohly být dobré biomarkery
pøíjmu celých zrn žita.
Ve Švédsku, na Univerzitì zemìdìlských vìd v souèasné dobì
pracují na vývoji metod, které umožní analyzovat alkylresorcinoly ze vzorkù moèi a plazmy.
Žito a rakovina prostaty
Pokusy na krysách a myších opakovanì ukázaly, že pøíjem žitných
otrub a sójového proteinu oddaluje poèátek vývoje rakoviny prostaty související s hormony. Aktivními složkami mohou být lignany žitných otrub, ale na tomto úèinku se mohou podílet i jiné
látky nebo mechanismy, napø. vliv na insulin a rùstový faktor 1
typu insulinu.
Experimenty rovnìž ukázaly, že pøídavek tuku k žitné stravì potlaèuje kladné úèinky žita související s likvidací nádorù, apoptózou nádorových bunìk a rùstem nádoru. Tuk také snižoval
vyluèování enterolaktonu moèí, což ukazuje na to, že ovlivòuje
tvorbu enterolaktonu ve støevech pravdìpodobnì snížením rychlosti fermentace.
Zjištìní, že se ochranný úèinek proti rakovinì urèitých složek
v tradièních dietách snižuje pøídavkem tuku, má znaèný význam
pro pochopení geografických a pøechodných zmìn ve výskytu
rakoviny prostaty.
Experimentální studie rovnìž ukazuje, že vliv stravy na rùst nádorù prostaty je pomíjivý a že žádný úèinek není vidìt na agresivnì rostoucích nádorech.
V souèasné dobì není k dispozici dostateèné množství údajù,
aby se mohlo tvrdit, že žito nebo fytoestrogeny chrání pøed rakovinou.
Oddálení rakoviny je však pro èlovìka také velmi dùležité.
w w w. v t t . f i / b e l / n e w / w h o l e _ g r a i n s . h t m
(kv)
!
Brokolice s vysokým
obsahem selenu jako
ochrana pøed rakovinou
Zjistilo se, že suplementy selenu ve formì selenem obohacených kvasinek snižují
výskyt rakoviny u lidí i úmrtnost na nìkteré její dùležité
formy.
Výživa
To se shoduje se studiemi provádìnými na zvíøatech, které rovnìž ukazují na preventivní úlohu selenu proti výskytu rakoviny.
Stupeò ochrany pøed rakovinou však závisí na chemické formì
selenu. Hlavní dietetickou formou selenu nebo formou, která se
používá v doplòcích, jsou aminokyseliny selenocystein (SeCys)
a selenomethionin (SeMet), deriváty aminokyselin, napø. Se-metylselenocystein (SeMSC) a soli selenu, napø. selenièitan a selenan. Každá z tìchto forem vstupuje do metabolické dráhy selenu
v rùzném bodì, a tak má rùzný metabolický osud. Aèkoliv rùzné
formy selenu poskytují rùzný stupeò ochrany, ty, které se snadno
konvertují na metylselenol zøetelnì poskytují nejvyšší ochranu
proti vzniku rakoviny. Protože se SeMSC snadno konvertuje
in vivo pøímo na metylselenol, dostává se mu jako chemopreventivnímu èinidlu z øad vìdeckých pracovníkù nejvìtší pozornosti.
Se-metylselenocystein (a deriváty) je hlavní forma selenu obsaženého v zeleninì vysoce obohacené o selen, napø. èesneku a brokolici. Øada studií ukazuje, že selen v èesneku vysoce
obohaceném o selen (Se-èesnek) úèinnì zamezuje vzniku nádorù
prsní žlázy u krys indukované chemickými prostøedky. Jiné práce ukazují, že selen v brokolici vysoce obohacené o selen (Sebrokolice, získává se namáèením semen brokolice v destilované
vodì obsahující selen ve formì selenanu sodného) potlaèuje vývoj rakoviny tlustého støeva. Vliv Se-brokolice na zamezení rakoviny prsní žlázy se dosud nevyšetøoval, a proto se stal pøedmìtem
dalšího výzkumu.
Se-èesnek neobsahuje sulforafan, indolmetanol a chlorofyl. Tyto
slouèeniny jsou však obsaženy v brokolici. V pokusech na zvíøatech se zjistilo, že mají schopnost potlaèovat vývoj nádorù. Protinádorová aktivita tìchto slouèenin tak mùže ještì více zvyšovat
ochranný úèinek selenu v brokolici proti rakovinì.
Vìdci v USA se zamìøili na dvì oblasti. Snažili se objasnit, zda:
1. Se-brokolice je úèinná proti nádorùm prsní žlázy a
2. další fytochemikálie v brokolici zvyšují antikancerogenní potenciál Se-brokolice.
Úèinek Se-brokolice na rakovinu prsní žlázy se studoval na krysách, u kterých byly nádory prsní žlázy vyvolané metylnitrózomoèovinou, vliv Se-brokolicových rùžièek na rakovinu tlustého
støeva se studoval na krysách, kterým byl aplikován dimetylhydrazin.
Výsledky pokusù ukázaly, že Se-brokolice chrání pøed chemicky
indukovanou rakovinou prsní žlázy i rakovinou tlustého støeva.
J. Agric. Food Chem., 4 9, 2001, è. 5, s. 2679–2683
Smìr né hodnoty pro
pøíjem energie
Souèasnì s novými referenèními hodnotami DACH (pøijaty spoleènostmi pro výživu
Nìmecka, Rakouska a Švýcarska) byly zveøejnìny také
nové smìrné hodnoty pro
pøíjem energie.
(kv)
Použití znaèené vody ke stanovení energetické spotøeby
organismu
Smìrné hodnoty pro pøíjem energie se mj. zjišují podle výsledkù
získaných metodou dvojnásobnì stabilnì znaèené vody (DLW).
Zjednodušenì øeèeno: “Když se voda v organismu oznaèí stabilními izotopy 2H a 18O, mùže se podle kinetiky vyluèování obou
izotopù zjistit produkce oxidu uhlièitého, a tím energetický obrat”. Poprvé byl tento princip použit v r. 1955. Vychází se z toho,
že ve vodì je vodík vìtšinou ve formì 1H a kyslík 16O, a že izotopy
s jiným poètem neutronù lze zmìøit hmotnostní spektrometrií.
Izotopy 2H a 18O jsou stabilní a nejsou radioaktivní, lze je použít
i pøi sledování energetického obratu u kojencù nebo tìhotných
žen. Po souèasném orálním pøíjmu pøesnì definovaných množství 2H2O a H218O se zásoby vody v tìle oznaèí tìmito izotopy.
"
Zatímco 2H zùstane témìø výluènì v molekule vody, objeví se izotop 18O velmi brzy i v CO2. Dùvodem je reakce katalyzovaná enzymem podle schématu:
⇔
H218O + C16O2
Výživa
H216O + C18O16O
Metoda se nehodí pro krátkodobá mìøení trvající jen nìkolik
hodin. Pro stanovení základní energetické spotøeby (GU) jsou
vhodné nepøímé kalorimetrické techniky nebo výpoèet podle urèitého vzorce z tìlesné hmotnosti, vìku a pohlaví. Pro stejné èinnosti je energetická nároènost u rùzných osob rùzná. Jako
mìøítko støední hodnoty denní potøeby energie zavedla WHO
v r. 1985 vedle absolutních hodnot i tzv. hladinu fyzické aktivity
(PAL), která je definována jako podíl energetické spotøeby za
24 h (EU) a základní energetické spotøeby za 24 h (GU).
PAL = EU/GU
Hodnota PAL tedy závisí na fyzické aktivitì. Není však mìøítkem
psychické aktivity.
Smìrné hodnoty pro pøíjem energie
Pøi stanovení prùmìrného pøíjmu energie, který urèitá skupina
osob potøebuje k pokrytí svých výdajù, se vychází z normální
tìlesné hmotnosti, z normálního složení tìla podle vìku a pohlaví a z fyzické aktivity, která je nutnou podmínkou pro zachování
dlouhodobého zdraví.
Pøi pøepracovávání smìrných hodnot vydaných Nìmeckou spoleèností pro výživu (DGE) v r. 1991 byly k dispozici dva kriticky
hodnocené soubory:
– zpráva Vìdeckého výboru pro potraviny (SCF) “Pøíjem živin
a energie pro EU (1993)” a
– materiál Mezinárodní skupiny pro konzultace ohlednì energie
pøivádìné stravou (IDECG) z r. 1996.
Smìrné hodnoty prùmìrné potøeby energie pøi stoupající
tìlesné aktivitì (P
AL) u mužù a žen rùzného vìku
PA
Vìk
GU
Tìlesná aktivita (PAL)
1,4
MJ/den kcal/d
1,8
2,2
MJ/den kcal/d MJ/den
kcal/d MJ/den kcal/d
Muži
15–19 let
25–51 let
nad 65 let
7,6
7,3
5,9
1 820
1 740
1 410
10,6
10,2
8,3
2 500
2 400
2 000
13,7
13,1
10,6
3 300
3 100
2 500
16,7
16,1
13,0
4 000
3 800
3 100
Ženy
15–19 let
25–51 let
nad 65 let
6,1
5,6
4,9
1 460
1 340
1 170
8,5
7,8
6,9
2 000
1 900
1 600
11,0
10,1
8,8
2 600
2 400
2 100
13,4
12,3
10,8
3 200
2 900
2 600
Pro tìhotné ženy se po celou dobu tìhotenství doporuèuje navíc
1,1 MJ (255 kcal) na den, pro kojící ženy v prvních ètyøech
mìsících 2,7 MJ (635 kcal) a v dalších mìsících 2,2 resp. 1,2 MJ
(525 resp. 285 kcal) pøi plném resp. èásteèném kojení.
V pùvodním èlánku jsou uvedeny tabulky s hodnotami potøebné
energie/den a s hodnotami koeficientu PAL pro rùzné vìkové
skupiny mužù a žen, jak byly zpracovány jednotlivými týmy: DGE
1991, SCF 1993, IDECG 1996 a DACH 2000. Je popsáno, jakým
zpùsobem se k tìmto hodnotám dospìlo a èím lze zdùvodnit rozdíly mezi hodnotami rùzných autorských týmù.
#
Smìrné hodnoty DGE z r. 1991 byly podstatnì nižší než hodnoty SCF a IDECG. Pøi zpracování nových hodnot DACH byly vzaty
v úvahu nejnovìjší poznatky a takto stanovené hodnoty se již
hodnotám SCF blíží. Tabulky na str. 15 a 16 uvádìjí pøíklady tìchto
hodnot.
Pøíklady prùmìrného denního energetického obratu pøi rùzných
povoláních a èinnostech u dospìlých
Pracovní zatížení a trávení
volného èasu
Výluènì sedavý nebo
“lehavý” zpùsob života
Výluènì sedavé èinnosti
s malou nebo nenamáhavou
aktivitou ve volném èase
Sedavé zamìstnání
s obèasnými èinnostmi
vstoje nebo pøi chùzi
Výživa
PAL
1,2
Pøíklady
Staøí a nemocní lidé
1,4–1,5
Úøedníci, jemní mechanici
1,6–1,7
Laboranti, øidièi náklaïákù,
studenti, pracovníci u pásu
Práce pøevážnì vstoje nebo
pøi chùzi
1,8–1,9
Fyzicky namáhavé profese
2,0–2,4
Prodavaèi, èíšníci, mechanici,
øemeslníci
Pracovníci na stavbách, zemìdìlci, lesní dìlníci, horníci,
výkonnostní sportovci
Pro sportovní nebo namáhavìjší aktivity ve volném èase v rozsahu
30–60 minut 4 až 5krát týdnì se pøipoète k PAL hodnota 0,3.
Ernährungs-Umschau, 4 8, 2001, è. 6, s. 231–237
Studie Komise EU
Na žádost Komise vypracovala bruselská právní kanceláø
Hill & Knowlton studii o tvrzeních o výživové hodnotì
a o zdravotních a etických reklamních tvrzeních v EU, zahrnující nejen legislativní
ustanovení jednotlivých zemí,
ale i jejich používání.
(sk)
Studie dospìla k závìru, že
– je tøeba zlepšit ustanovení EU ohlednì reklamních tvrzení,
– je nutné za tímto úèelem zmìnit a doplnit následující smìrnice:
è. 84/450/EHS o ochranì pøed klamavou reklamou,
è. 90/496/EHS o oznaèování výživové hodnoty,
è. 2000/13/ES o oznaèování potravin.
Mìla by být povolena reklamní tvrzení, kterými lze dosáhnout
pozitivního pøínosu ke zdravotnímu stavu nebo ke snížení rizikových faktorù. Do smìrnice o oznaèování výživové hodnoty je podle
studie navržena pøíloha, v níž se uvádìjí použitelná tvrzení. Pøitom se rozlišuje, zda se jedná o výpovìdi obsahující:
– výživovou hodnotu,
– porovnání,
– výživovou funkci,
– souvislost se smìrnicemi pro zdravou výživu.
Tím by mìlo být zajištìno, že tvrzení ohlednì obsažených živin
poskytnou spotøebiteli jasnou a srozumitelnou informaci, aby
mohl jednotlivé výrobky porovnat a vybrat si.
CIA A – kodex slušného chování
V èervenci 1999 vydala CIAA kodex se zásadami pro používání
zdravotních tvrzení. Tak poskytla návrh pokynù, v nichž je popsán zpùsob dokladování, který se na podporu zdravotního tvrzení oèekává. Kvùli znaèné pestrosti možných tvrzení tam nejsou
zpracována podrobná pravidla, ale všeobecné principy.
Kodex se zamìøuje na dva druhy tvrzení:
– údaje o rozšíøené funkci (týkají se specifických pøíznivých úèinkù, které mají složky na rùst, vývoj a další tìlesné, fyziologické,
$
psychologické a biologické funkce); napø.: “Vápník zlepšuje hustotu kostí”, “Výrobek X snižuje cholesterolemii”,
– údaje o snížení rizika onemocnìní (vztahují se na specifickou
složku obsaženou v potravinì, která mùže pøispívat k tomu, aby
snížila riziko urèitého onemocnìní nebo urèitého stavu; napø.:
“Dostateèný pøísun vápníku mùže pøispìt ke snížení rizika onemocnìní osteoporózou ve stáøí”, “Pravidelný pøíjem výrobku X
mùže snížit riziko srdeèních onemocnìní”.
Výživa
V pøípadì tìchto tvrzení se dbá na všeobecné principy obsažené
v kodexu:
– údaje musí být zodpovìdnì vìdecky podložené,
– za vìdecké odùvodnìní zodpovídá ten, kdo uvádí výrobek do
obìhu,
– vìdecké dùkazy musí být k dispozici na vyžádání pøíslušných
úøadù,
– tvrzení musí být platná po celou dobu trvanlivosti výrobku,
– zdravotní tvrzení musí být založena na souvislostech s celkovou
výživou a musí se vztahovat na obvykle spotøebovávaná množství.
Kodex slušného chování CIAA se stal pøedlohou k diskusi, a to
pøedevším v rámci jednání Evropské rady, která se zabývá vìdeckým dokladováním zdravotních tvrzení. Prvním krokem však
bezpochyby bude muset být zmìna èl. 2 smìrnice o oznaèování,
kde se zdravotní tvrzení zakazují.
Dtsch. Lebensm. Rdsch., 9 7, 2001, è. 4, s. 136–142
Zdravotní posouzení
kreatinu jako výživového
doplòku
Kreatin je látka tìlu vlastní,
která se v lidském organismu
vyskytuje v množství kolem
120 g pøedevším v kosterní
svalovinì a hraje významnou
roli pøi transportu energie.
(sk)
Kvùli této vlastnosti se kreatin již nìjakou dobu používá ve sportu pro zvýšení svalové síly. Podává se v tzv. zásobovací fázi
v množství kolem 20 g/den po dobu jednoho týdne a v množství
5–10 g/den v období tréninku. Podle øady publikovaných informací nevede toto dávkování k žádným závažným vedlejším úèinkùm. Jen obèas bývají uvádìny žaludeèní potíže a svalové køeèe.
Vyšetøení funkce jater a ledvin, která byla v nìkterých pøípadech
provádìna, neprokázala žádné poškození kreatinem. Systemické
studie z hlediska klinické toxikologie však neexistují.
Podle shromáždìných výsledkù není kreatin-monohydrát akutnì
toxický. Látka vykazuje velmi dobrou lokální snášenlivost (nedráždí kùži ani sliznice) a nemá senzibilizující úèinky. Amesùv
test neukazuje na mutagenní potenciál. Na základì 28denní orální
aplikace (myši) byla odvozena hodnota NOAEL (množství, které
nemá pozorovatelný negativní efekt) nejménì 2 000 mg/kg tìlesné hmotnosti/den.
Pro používání kreatin-monohydrátu jako výživového doplòku se
doporuèuje dávkování 10 g/den v zásobovací fázi (po dobu 8 dní)
a poté 5 g/den bìhem delšího období. Vyšší dávky nemají
z biochemického hlediska žádný další význam. Pro osobu o hmotnosti 70 kg doporuèené množství znamená denní dávku 0,14 resp.
0,07 g/kg. V porovnání s hodnotou NOAEL (2 g/kg) se zøetelnì
ukazuje, že existuje znaèná bezpeènostní rezerva. Studie dokládají, že ani pøi vyšším dávkování nedochází k poškození orgánù
ani ke krystalizaci kreatin-monohydrátu v ledvinách jako dùsledku pøedávkování touto látkou. Velká bezpeènostní rezerva zùstává i v pøípadì vyšších dávek používaných ve výživových doplòcích
(obvykle 2–3krát vyšší než je uvedené doporuèení). Pøesto se však
z bezpeènostních dùvodù a kvùli nedostatku zkušeností nedoporuèuje podávat kreatin-monohydrát osobám s onemocnìními
ledvin nebo látkové výmìny. Dále se doporuèuje, aby se s uží-
%
váním po urèité dobì na nìkolik týdnù pøestalo, aby nedošlo
k potlaèení vlastní syntézy kreatinu organismem a jeho transportu. Vedle toho se doporuèuje pøi pøijímání této látky i bìhem
dne bohaté zásobování tekutinami.
Aby se potvrdilo, že užívání kreatinu je opravdu bezpeèné, jsou
nutné další studie.
(Tyto závìry byly uèinìny na základì zpracování 64 publikovaných materiálù.)
F aktor y ovlivòující
modifikace a vyluèování
žluèové kyseliny
Žluèové kyseliny jako metabolity cholesterolu jsou velmi zajímavé z hlediska zpùsobu hypocholesterolemického úèinku dietetických pøípravkù.
Výživa
Dtsch. Lebensm. Rdsch., 9 7, 2001, è. 7, s. 251-255
Pozornost si získaly kvùli pozitivní korelaci mezi jejich zvýšeným
obsahem ve stolici a tvorbou tumorù v tlustém støevì. Zmìny
profilu fekálních metabolitù žluèových kyselin jsou zpùsobeny buï
modifikací støevní mikroflóry napø. na základì zvýšené fermentace v pøípadì zvýšeného pøívodu vlákniny, nebo zmìnou fyzikálnì-chemických parametrù uvnitø støeva (pH, rozpustnost, adsorpce)
(Pùvodní èlánek se zabývá tvorbou žluèových kyselin v organismu,
jejich enterohepatickou cirkulací, významem a èinností støevní
mikroflóry v souvislosti s metabolismem žluèových kyselin a faktory ovlivòujícími exkreci žluèových kyselin.)
K faktorùm ovlivòujícím exkreci žluèových kyselin patøí vláknina, probiotika, fytosteroly a vápník. V jedné intervenèní studii
se 14 ženami, které mìly normální hladinu cholesterolu, došlo
po suplementaci konvenèního jogurtu mléènými bakteriemi
k významnému snížení exkrece sekundárních žluèových kyselin
litocholové a deoxycholové.
Existuje øada studií s protichùdnými závìry, pokud jde o úèinky
ve støevì a pokud jde o tvorbu, transport a vliv kyselých steroidù.
Kvùli individuálnímu bakteriálnímu osídlení trávicího traktu
a komplexnosti støevní flóry a jejím antagonismùm jsou nutná
další vyšetøení, aby bylo možno lépe pochopit multifaktoriální
systém.
Ernährungs-Umschau, 4 8, 2001, è. 4, s. 142–147
Kofein mùže snižovat
riziko Parkinsonovy
choroby
Pro milovníky kávy, kteøí se
nemohou vzdát svého ranního šálku, pøestože se domnívají, že to není pøíliš zdravé,
mùže být jistým uklidnìním
zpráva pracovníkù všeobecné
nemocnice v Massachusetts
nedávno publikovaná v èasopise Journal of Neuroscience.
(sk)
(sk)
Tito výzkumníci zjistili, že kofein mùže do jisté míry zabraòovat
ztrátì chemického signálu, který je vyèerpáván pøi Parkinsonovì
chorobì. Úèinek kofeinu je zde spojován s receptorem A2A, umístìným v nervových buòkách, které jsou v bezprostøední blízkosti
tìch, které u pacientù s Parkinsonovou chorobou degenerují.
Receptory A2A, které vážou molekuly adenosinu, se nacházejí
v rùzných èástech mozku. Kofein pùsobí jako antagonista A2A
receptoru tím, že blokuje jeho vazebná místa a inaktivuje ho. Bylo
zjištìno, že úèinek kofeinu lze imitovat nìkolika známými antagonisty A2A, stejnì jako genetickou inaktivací receptoru A2A.
Èetné pokusy provádìné na myších ukázaly, že kofein mùže zabraòovat biochemickým zmìnám charakteristickým pro Parkinsonovu chorobu a je ho tudíž možno spojovat se snížením rizika
této nemoci. Tyto výsledky sice podporují názory o neuroprotektivní povaze kofeinu, nejsou ovšem žádným racionálním podkladem pro zmìnu návykù spojených se spotøebou kofeinu. Teprve
další výzkumy ukáží, zda lze výsledky experimentù se zvíøaty aplikovat i na èlovìka. Zajímavým zjištìním je i fakt, že neuroprotektivní úèinek kofeinu mùže mít souvislost s jeho stimulaèním
efektem. U geneticky zmìnìných myší, které postrádaly receptory A2A, se neprojevily žádné motorické stimulace, kterými je kofein notoricky známý. Jestliže je protektivní úèinek kofeinu spojen
s receptorem A2A, jeví se pro budoucnost cílené zamìøení na
&
Jakost
potravin
Organické èaje a káva
Firma World Whole Food zaèala s distribucí “organických” èajù znaèky Clipper
a kávy. Surovina pro tyto výrobky se peèlivì vybírá.
tento receptor vhodnou terapií. Antagonisté receptoru A2A se
v souèasné dobì experimentálnì ovìøují pøi humánních zkouškách léèby Parkinsonovy choroby.
h t t p : / / w w w. j n e u r o s c i . o r g
Surovinu mohou dodávat jen producenti, kteøí komplexnì splòují zásady pùsobící ve prospìch welfare a životního prostøedí,
a jejichž produkty mají certifikát Soil Association.
V sortimentu jsou smìsi i jednodruhové èerné nebo zelené èaje,
bylinné èaje, lyofilizací sušené instantní kávy vèetnì odkofeinovaných, granulované kávy a pražená mletá káva arabica. Káva
arabica, èaj Assam a peprmintový a heømánkový èaj byly v letech
1996, 1999 a 2000 ocenìny cenou “Organic Food Award”.
Od r. 1992 spolupracuje firma Clipper Teas s nadací pro slušné
obchodování Fairtrade Foundation, kde pomáhá definovat produkèní kritéria pro velké èajové plantáže na celém svìtì.
V r. 1994 se stala první èajovou spoleèností, které byla udìlena
znaèka Fairtrade Mark. Tato znaèka znamená, že lidé, kteøí pìstují èaj, nejsou vykoøisováni a pøímo se podílejí na výnosech.
Všechny èajové plantáže jsou pravidelnì kontrolovány z hlediska
plnìní norem Fairtrade Foundation zahrnujících bezpeèné pracovní podmínky, vzdìlávání, spravedlivé odmìòování, bydlení
a øadu dalších záležitostí patøících do welfare.
Food Australia, 5 3, 2001, è. 7, s. 299
Olej z olivových výliskù
k falšování
Nedávno se odvìtví olivového
oleje muselo zabývat problémem stopového zneèištìní
italských a španìlských olivových olejù olejem z olivových
výliskù, který není vhodný
k lidské spotøebì.
(sk)
Surovinou pro jeho získání je odpad z lisování olivového oleje –
výlisky z olivové kaše, které ještì mohou obsahovat až 10 % oleje. To je dostateèný dùvod pro to, aby tyto výlisky byly prodávány podnikùm, které provádìjí extrakci. Výlisky jsou nejprve
teplem vysušeny a poté je olej extrahován rozpouštìdly.
Takto získaný olej není poživatelný, protože v dùsledku ohøevu
se vytvoøily škodlivé polycyklické aromatické uhlovodíky. Aby bylo
možno jej konzumovat, musí dojít k rafinaci. Po ní je chuovì
neutrální, a tak za úèelem dodání chuti se pøidává nativní olivový
olej. Takto mùže být prodáván s oznaèením “olej z olivových
výliskù”, pøièemž toto oznaèení je chápáno i jako zdravotní varování.
I normálnì lisované olivové oleje bývají rafinovány a po dodateèném namíchání mohou být prodávány jako “èistý olivový olej”.
Z uvedeného vyplývá, že olej z výliskù i èistý olivový olej jsou si
velmi podobné a mùže docházet k jejich zamìòování. Dùvodem
k tomu je velmi nízká cena oleje z výliskù. Naštìstí se již dnes
dá pomocí nákladných postupù zjistit, jak vysoké teploty bylo pøi
ohøevu použito. Teplota zanechává tzv. teplotní stopu.
Lebensm. Ztg., 3 8, 21. 9. 2001, s. 90
Využití NMR-spektroskopie k analýze
léèivých bylin
(kop)
(sk)
Aby se zajistila v rámci EU harmonizace, pracovní skupina pro
výrobky na bázi léèivých bylin (Herbal Medicinal Product Working Party, HMPWP) Evropské agentury pro testování léèivých
preparátù (European Agency for Evaluation of Medicinal Products, EMEA) rozhodla o postupu testování kvality a stability bylinných lékù a pøípravkù na bázi léèivých bylin (EMEA/HMPWG/25/99,
Stability Tests, 1999, s. 48).
Jednorozmìrná a dvourozmìrná nukleární magnetická rezonance (NMR) je vhodná metoda pro analýzu léèivých bylin. Umožòuje stanovit jednotlivé složky i jejich stabilitu. Je to úèinná metoda
'
Jakost
potravin
pro analýzu komplexních smìsí obsahujících molekuly s relativnì
podobnou velikostí, což je èasté u pøírodních produktù. NMRspektroskopie byla použita k analýze komerèního sušeného extraktu byliny Hypericum perforatum L. (populárnì nazývané
St. John’s wort). Prodávané extrakty této byliny jsou standardizovány na obsah hypericinu, jak to vyžaduje “European Pharmacopoeia monograph”. Biologickou aktivitu však má øada dalších
složek této byliny, napø. naftodiantrony (principiálnì pseudohypericin), flavonoly (rutin, hyperosid, izokvercitrin, kvercitrin
a kvercetin) a floroglucinoly (hyperforin, adhyperforin aj.).
Bylinné pøípravky na bázi tohoto extraktu se prodávají pøevážnì
jako dražé, kapky a kapske zvláštì v Evropì a USA, nebo se uvádí, že mají antidepresívní aktivitu polyketidù (tj. naftodiantronù
a floroglucinolù).
Kromì tìchto biologicky aktivních látek byla v extraktu byliny
zjištìna šikimová a chlorogenová kyselina, sacharóza, lipidy, polyfenoly a stopy rozpouštìdla používaného pro extrakci (metanol).
NMR-spektroskopie se ukázala jako velmi jednoduchá a rychlá
analytická metoda pro stanovení kvality a stability komerèního
extraktu byliny St. John’s wort. Obecnì lze použít pro rychlý skríning a specifické stanovení jiných komerèních fytochemikálií
nebo ve vybraných pøípadech jako alternativa klasických technik
(napø. vysokoúèinné kapalinové chromatografie, kapilární plynové chromatogragie a elektroforézy).
J. Agric. Food Chem., 4 9, 2001, è. 5, s. 2115–2124
Voda a její zneèišování
zemìdìlskou èinností,
aplikace Nitrátové
smìr nice ve V
elké Británii
Velké
Dusiènany a fosfor se vyskytují jednak pøirozenì v pùdách, jednak se do pùd dostávají prostøednictvím umìlých
hnojiv a hnoje.
(kv)
Pokud se dusiènany nevyužijí rostoucími rostlinami, dostávají se
prosakováním do podzemních vod nebo odvádìním do povrchových vod. Jde o tzv. vyplavování dusiènanù. Vysoké hladiny dusiènanù v nìkterých vodách zvyšují zdravotní riziko i riziko pro
životní prostøedí. Ve zdrojích sladké vody dochází dále k nadmìrnému zvýšení fosforu, což pøispívá k tomu, že kvetou øasy.
1. Problém dusiènanù
Dusík je potøebný pro fotosyntézu rostlin a je nezbytný pro rùst
rostlin. Dusiènan je rozpustná forma dusíku, která se vyskytuje
pøirozenì v pùdì a je hlavní formou pøijímanou rostlinami. Aby
se maximalizovala výtìžnost, farmáøi aplikují dusík a jiné nutrienty ve formì syntetických chemických hnojiv nebo hnoje, popø.
jiných organických zdrojù dusíku. Pìstované plodiny nevyužívají
veškerý dusiènan, který mají k dispozici v umìlých hnojivech
a urèitá èást dusiènanù zùstává po sklizni v pùdì.
V pøípadì organických zdrojù se dusík konvertuje na dusiènan
využitelný rostlinami bìhem urèitého èasového intervalu, a je
proto obtížné øídit úèinné využívání produkovaných dusiènanù
plodinami. Dusiènany také vznikají, jestliže se organická hmota
získaná po produkci napø. brambor, brukvovitých, cukrovky
a øepky olejky ponechá v pùdì. Stejný efekt nastává, jestliže se
travní nebo jetelové pastviny rozorávají. Velké množství dusiènanù se tak vytváøí v pùdì intenzivnì obhospodaøovávaných pastvin. Proto, v rozporu s veøejným mínìním, není používání
umìlého hnojiva jedinou pøíèinou problémù s dusiènany. Rozhodnì se na nìm podílejí i organické zdroje dusiènanù.
Existují dvì hlavní oblasti, pro které je nadmìrné množství dusiènanù nebezpeèné. Je to:
– veøejné zdraví a
– životní prostøedí.
Vysoké hladiny dusiènanù v pitné vodì mohou zpùsobovat vážné problémy u kojencù, tzv. methemoglobinémii (syndrom “modrého dítìte”). Spoleènosti dodávající pitnou vodu, aby vyhovìly
limitu 50 mg dusiènanù/l, mají dvì možnosti:
– smìšovat vodu z rùzných zdrojù nebo
– používat denitrifikaèní zaøízení (procesem opracování se od straòuje dusík v jakékoliv formì).
Jakost
potravin
Hlavní nebezpeèí vysokých hladin dusiènanù v souvislosti s životním prostøedím je “eutrofizace” neboli nadmìrné obohacování vody, které vede k nežádoucím ekologickým zmìnám.
Dusiènany jsou však klíèovým faktorem eutrofizace spíše moøe
pøi ústí øek a pobøežních vod než povrchových sladkovodních
zdrojù, kde je urèujícím faktorem fosfor. Problém eutrofizace moøe
se týká pøedevším Severního moøe.
Hladiny dusiènanù se v nìkterých zdrojích pitné vody (podzemní i povrchové) zvyšují. Jejich nadmìrný obsah ve vodì je obecnì
spojován se zemìdìlskou èinností, je ale zpùsoben také vytékáním odpadních vod (splaškové kaly) a prùsaky (netìsnostmi).
Evropská komise odsouhlasila bezpeènostní (preventivní) limit
dusiènanù pro upravenou pitnou vodu ve výši 50 mg/l. Tento limit je rovnìž požadován pro povrchové a podzemní vody v tzv.
Nitrátové smìrnici. Uvedený limit pro dusiènany byl stanoven
na základì toho nejlepšího z vìdeckých poznatkù, které jsou
v souèasné dobì k dispozici. Názor zdravotníkù na tento limit je
smíšený, ale celkovì lze hodnotu 50 mg/l považovat za dobrý standard.
Nitrátová smìrnice EC
K ochranì veøejného zdraví i životního prostøedí odsouhlasily
èlenské státy Evropské unie pøijetí takových opatøení, která by
vedla ke snížení hladin dusiènanù v oblastech, kde je jejich obsah ve vodì nadlimitní. V prosinci 1991 EU pøijala tzv. Nitrátovou smìrnici (91/676/EEC), jejímž cílem je snižování nadmìrných
dusiènanù ze zemìdìlské èinnosti.
Zóny náchylné k dusiènanùm
Nitrátová smìrnice vyžaduje, aby èlenské státy:
– oznaèily jako tzv. “zóny náchylné k dusiènanùm” (Nitrate Vulnerable Zones, NVZ) ty oblasti, kde v podzemních i povrchových
vodách koncentrace dusiènanù pøesahuje nebo mùže pøesahovat
50 mg/l a
– zamìøily se na sledování zemìdìlské èinnosti v tìchto zónách
s cílem snížit pronikání dusiènanù do vod.
Ve Velké Británii (Anglii a Walesu) bylo v r. 1996 vytypováno
celkem 68 NVZ pøedstavujících rozlohu asi 600 000 hektarù.
V tìchto zónách se po dobu ètyø let provádìlo monitorování kvality vody. Další zózy byly oznaèeny ve Skotsku a Severním Irsku.
Od 19. prosince 1998 se zemìdìlci ve vytypovaných zónách museli øídit akèním program povinného mìøení, který je založen na
dobré zemìdìlské praxi. Za provádìní tìchto mìøení je odpovìdný Úøad pro životní prostøedí. Oznaèení NVZ neznamená, že problematika dusiènanù není dùležitá mimo tyto zóny. Kódy dobré
zemìdìlské praxe se aplikují na povinném základì.
Velká Británie se musela z podnìtu Evropské komise zodpovídat
pøed Evropským soudním dvorem z toho, proè Nitrátovou smìrnici uplatòuje pouze na monitorování pitné vody a ne veškerých
zdrojù sladké vody. Výsledkem bylo rozšíøení programu monitorování a vytypování dalších zón (bìhem r. 2000 až do poèátku
r. 2002).
Jakost
potravin
Akèní program monitorování dusiènanù v exponovaných zónách
stanovuje omezení pro aplikaci umìlých hnojiv i hnoje (za jakých
podmínek se mohou hnojiva používat, ve kterém období je lze èi
nelze aplikovat, èetnost aplikací aj.). V rámci monitorování se
rovnìž vyžaduje, aby zemìdìlci mìli dodateèné zásobní kapacity
na hnùj po dobu, ve které ho nesmìjí aplikovat. Vyžaduje se rovnìž vedení odpovídajících záznamù o pìstování plodin, poètu
skotu, aplikaci hnoje a umìlých hnojiv. Tyto záznamy musí být
k dispozici kontrolním orgánùm z Úøadu životního prostøedí.
Pro zemìdìlce hospodaøící v NVZ bylo vydáno nìkolik pøíruèek,
jak postupovat. Jsou to:
– Návody pro farmáøe v NVZ: uvádí podrobnosti k akènímu programu monitorování.
– Plánování hnojení v NVZ: poskytuje rady chovatelùm dobytka
a tìm, kteøí používají organická hnojiva.
– Kódy dobré zemìdìlské praxe pro ochranu vody (“The Water
Code”): jde o praktický návod, který má napomoci pìstitelùm
a chovatelùm vyhnout se zneèišování vod.
Uvedené pøíruèky jsou volnì k dispozici, jejich distribuci zajišuje DEFRA Publications. Všichni zemìdìlci hospodaøící v NVZ
mohou požadovat prostøednictvím místního “Regionálního servisního støediska (Regional Service Centre)” konzultaci ohlednì
zavádìní Akèního programu monitorování v NVZ (vèetnì finanèního pøíspìvku).
V rámci vìtší skupiny NVZ je v Anglii vytypováno 32 oblastí jako
tzv. “Nitrate Sensitive Areas”.
2. Problém fosforu
Fospor je dùležitý výživový faktor pro rostliny, který se pøivádí
do pùd prostøednictvím umìlých i organických hnojiv. Na rozdíl
od dusiènanù je relativnì nerozpustný a jeho úbytek z pùd vlivem zemìdìlské èinnosti je spíše spojován s úbytky pùdních èástic
erozí pùdy. Zatímco dusiènany zpùsobují eutrofizaci ve slaných
vodách, fosfor je hlavní nutrient v øekách a jiných sladkovodních zdrojích. Zpùsobuje, že øasy a vyšší formy rostlinné øíše rostou pøíliš rychle, narušují tak rovnováhu organismù pøítomných
ve vodì a ovlivòují kvalitu vody. Pøíspìvek fosforu k eutrofizaci
sladké vody ze zemìdìlské èinnosti se mìní od povodí k povodí.
Ke snížení rizika z fosforu se rovnìž vydávají zemìdìlcùm rùzná
doporuèení.
Rizika
z potravin
Multirezistentní salmonela
Salmonella typhimurium definitivní typ 104 (DT 104) je
široce rozšíøena, jde o mezinárodnì dùležitý patogen
pro èlovìka i zvíøata.
Pramen: Ministerstvo zemìdìlství, potravináøství a r ybáøství V
elké BritáVe
n i e , o d b o r p r o ž i v o t n í p r o s t ø e d í , p o t r a v i n y a v e n k o v ( M A F FF,, D E F R A ) :
w w w. d e f r a . g o v. u k / e n v i r o n / p o l l u t e / n u t r i e n t s . h t m
(kv)
Aèkoliv neexistuje žádný dùkaz, že je agresivnìjší než ostatní
Salmonella spp., jsou klinické projevy gastrointestinální infekce
u DT 104 vážnìjší. Izoláty epidemického kmene DT 104 vykazují
odolnost až k devíti rùzným antibiotikùm (napø. ampicillinu,
chloramfenicolu, streptomycinu, sulfonamidùm a tetracyclinùm).
V souèasné dobì se objevují kmeny, které jsou rezistentní k trimetoprimu a chinolonùm. Chinolony pøedstavují skupinu antibiotik, která se používají pøi léèení salmonelóz u dobytka, prasat
a drùbeže, nìkdy se také používají pøi léèení salmonelóz u èlovìka. Odolnost vùèi antibiotikùm (kromì trimetoprimu) je zprostøedkována chromozomálnì a v budoucnu bude velmi obtížné
se jí zbavit.
DT 104 je více odolný k teplu a kyselinám než øada jiných salmonel. Lze jej usmrcovat napø. pasterací nebo vhodným tepelným
opracováním, schopnost tolerovat vyšší teploty však snižuje rezervu pro pøípadnou chybu.
Spoleènì s ostatními potravinovými faktory vytváøí za podmínek
výroby potravin formy, které se brání stresu. Za chladírenských
teplot a podmínek snížené vodní aktivity tvoøí DT 104 rovnìž
dlouhá, mnohobunìèná vlákna.
Aby se zamezilo infekci zpùsobené DT 104, je nezbytné zlepšit
hygienické podmínky na farmách, pøi chovu zvíøat, omezit používání antibiotik v zemìdìlství, zajistit pøísnou hygienu pøi výrobì
potravin, jejich distribuci a pøípravì v kuchyni.
Šíøení patogenu v potravinovém øetìzci
Rizika
z potravin
Salmonella typhimurium DT 104 se prvnì vyskytla u dobytka, ale
pozdìji se rozšíøila na øadu dalších zvíøat urèených k potravináøským úèelùm, zvláštì na prasata, ovce, kuøata a krùty. Zdá se, že
organismus je agresivní u dobytka a prasat, kde zpùsobuje vážné
ztráty. Stejnì jako u øady jiných Salmonella spp. vykazují infikovaná zvíøata zøetelné klinické symptomy, nìkterá je však vykazovat nemusí. DT 104 se šíøí z jedné farmy na jinou prostøednictvím
neupravené (raw) vody, krmiva a odpadních systémù. Významnou úlohu hraje rovnìž nákup infikovaných zvíøat. DT 104 je
obtížné vymýtit, nebo dobøe pøežívá v suchém i mokrém prostøedí. Organismus byl již izolován a identifikován v Rakousku,
Kanadì, Dánsku, Francii, Irsku, Nìmecku, Itálii, Nizozemí, Švédsku, Velké Británii, na Støedním východì a v padesáti státech
v USA.
Mezi potravináøské suroviny, které mohou být kontaminovány,
patøí tyto syrové komodity: hovìzí, telecí, vepøové, jehnìèí, kozí,
kuøecí a krùtí maso, vejce, mléko, zelenina, cereálie a mìkkýši.
Na støevní onemocnìní u èlovìka se bìžnì neaplikují antibiotika. V pøípadì S. typhimurium DT 104 je léèba obtížnìjší. Úmrtnost pøedstavuje asi 3 %, zatímco pro ostatní Salmonella spp.
0,1 %. Poèet pøípadù se v celosvìtovém mìøítku stále zvyšuje.
Kromì rezistence vùèi rùzným antibiotikùm vykazuje Salmenolla typhimurium DT 104 podobné vlastnosti jako ostatní Salmonella spp. Pasterací, která se doporuèuje k usmrcování “bìžných”
Salmonella spp. se rovnìž usmrcuje Salmonella typhimurium DT
104. Existují dùkazy o tom, že mikrorganismus je více odolný
vùèi teplu, pokud je vázán na svalovinu.
Pøedpokládá se, že se tento mikrorganismus znaènì rozšíøí
v potravinovém øetìzci a zvýší se poèet salmonelóz u èlovìka.
K tomu došlo již poèátkem 90. let, když se S. enteritidis stala
endemickou v chovech drùbeže. Vzniklou situaci však bude obtížnìjší regulovat, nebo S. enteritidis se omezovala na drùbež,
zatímco S. typhimurium DT 104 se vyskytuje v širším mìøítku.
Kontrola potravinového øetìzce bude vyžadovat koordinované
úsilí vlád a prvovýrobcù (farming industry) na celém svìtì. Na
tento problém se již zamìøují ve Skandinávii a pøipravuje se postup pro Evropskou unii.
Metody ke kontrole bìžných Salmonella spp. se budou používat
i ke kontrole Salmonella typhimurium DT 104. Je nezbytné, aby
výrobci potravin dodržovali zásady GMP a programy HACCP. Ve
veøejném stravování je nutné dodržovat správnou hygienickou
praxi (GHP).
International Journal od Food Microbiology, 6 7, 2001, è. 3, s. 173–186
(kv)
Bylinné produkty mohou
být škodlivé
Úøad pro potraviny a léky v USA (FDA) zaslal dopis výrobcùm
pøírodních potravin, ve kterém je seznamuje s novými poznatky
o kyselinì aristolochové, která mùže být obsažena v dietetických
doplòcích. Souèasnì vyzvala výrobce a distributory, aby pøezkou-
!
mali své výrobní postupy a zajistili, že produkty na bázi bylin
nebudou obsahovat aristolochovou kyselinu.
Rizika
z potravin
Podle FDA pøedstavuje kyselina aristolochová vážné nebezpeèí,
které mùže ohrožovat život. Jde o silný karcinogen a nefrotoxin,
který je obsažen pøedevším v rostlinách z èeledi Aristolochiaceae. Bìhem posledních nìkolika let byla zaznamenána øada pøípadù vážného onemocnìní ledvin po konzumaci výrobkù obsahujících aristolochovou kyselinu. V Belgii se dává více než
100 pøípadù tohoto onemocnìní do souvislosti s konzumací bylinných produktù obsahujících aristolochovou kyselinu. Vždy se
prokázalo, že jejím zdrojem byly byliny z výše uvedené èeledi.
FDA v dopise uvádí, že se na zdravotní rizika spojená s konzumací
aristolochové kyseliny zamìøí další výzkum. Informace o aristolochové kyselinì získala FDA ze zemí, kde byly nežádoucí reakce
na tuto kyselinu zaznamenány. Jde o varování spotøebitelù.
Food Engineering, 2001, è. 5, s. 31 (kv)
Nejasnosti kolem
Mycobacterium avium
subsp. paratuberculosis
V záøí 1999 se konal v Nizozemí kongres zamìøený na
potravináøskou mikrobiologii
(Food Micro’99).
Jedno zasedání bylo vìnováno øadì novì se objevujících patogenù. O tom, že tyto patogeny zpùsobují onemocnìní z potravin
u èlovìka, není sporu. Druhé zasedání se týkalo výhradnì živoèišného patogenu Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (Map). Uvedený organismus zpùsobuje Johnesovu chorobu
u mnoha živoèišných druhù, napø. u hovìzího dobytka, ovcí, koní,
koz, jelenù, losù a bizonù. Zjistilo se, že Johnesovu chorobu dostali i nìkteøí primáti.
Vìdci se rozdìlili na dvì skupiny, pøièemž jedna zastává názor, že
Map zpùsobuje Crohnovu chorobu u èlovìka. Mléko a pitná voda,
ale pravdìpodobnì také jiné potraviny, mohou sloužit jako vehiculum pro pøenos tohoto mikroorganismu. Druhá skupina vìdcù
s tímto názorem polemizuje.
Map, pùvodnì nazýván Johnesùv bacil, byl poprvé popsán v Nìmecku v r. 1895 jakožto pøíèina chronického zánìtlivého onemocnìní støev u krávy. Otázka, zda Map nezpùsobuje také
onemocnìní èlovìka, byla poprvé položena v r. 1913.
Map je velmi podobný jiným organismùm z komplexu M. avium
(MAC), kterým jsme všichni vystavováni, takže imunologické testy pro stanovení infekce Map u lidí, které používají surové extrakty labotarornì kultivovaných organismù, obvykle neuvádìjí
žádný rozdíl mezi osobami s Crohnovou chorobou a bìžnými jedinci. Pokud se však testy specificky zamìøí na Map, prokáže se
podle imunitní odezvy významný rozdíl mezi osobami s Crohnovou chorobou a bìžnými jedinci.
Více informací o Map lze získat v èasopise Food Control, 12,
2001, è. 6, který je ve fondu knihovny ÚZPI.
Food Control, 12, 2001, è. 6
Obavy z nadmìr n é
spotøeby rostlinných
sterolù
(kv)
Jogurtové a mléèné výrobky obsahující rostlinné steroly pøidávané za úèelem snižování cholesterolu byly na pøíkaz Australského
a novozélandského potravinového úøadu (ANZFA) staženy ze supermarketù s odùvodnìním, že výrobci nepøedložili úøadu dostateèné dùkazy o jejich neškodnosti.
V minulém roce ANZFA sestavil pøehled obvyklé stravy, který má
napomoci vyhodnotit neškodnost rostlinných sterolù. Aèkoli úøad
soudí, že pøídavek rostlinných sterolù do pomazánkových tukù
není škodlivý, zvažuje, zda není nebezpeèné zaplavení trhu vý-
"
Rizika
z potravin
robky snižujícími cholesterol. Vysoké dávky by mohly zpùsobit
snížení pøíjmu β-karotenu.
V prosinci 2000 dal ANZFA potravináøskému prùmyslu šest mìsícù – než bude zavedena novela potravinového naøízení – aby
pøedložili dùkazy na podporu svých zájmù. Nic takového však
pøedloženo nebylo. Oèekává se aktivita dvou nejvìtších australských producentù potravin Goodman Fielder a Paul´s Dairy. První z nich provádí v souèasnosti vlastní studii týkající se škodlivých úèinkù, jejíž výsledky by mohly zvrátit rozhodnutí ANZFA.
Americká koronární spoleènost (AHA) nedávno pøedala FDA své
stanovisko, v nìmž pøísnì varuje pøed rozšiøováním okruhu výrobkù, do nichž se podobné látky pøidávají. Vzhledem k neexistenci studií, které by dlouhodobì sledovaly vliv pøívodu rostlinných
sterolù v dávce vyšší než 1,6–2,0 g/den, upozoròuje, že rozšíøení
poètu takových výrobkù by zpùsobilo, že denní pøívod by se zvýšil nad tuto hodnotu. Podle AHA by vyšší dávky mohly zpùsobovat ztrátu vitaminù rozpustných v tucích, aniž by pøitom ještì
více zlepšovaly profil lipidù.
Další informace lze získat na www.ne-nutrition.com.
Dairy Industries, 6 6, 2001, è. 7, s. 6
Mangan v sójovém mléce
mùže být nebezpeèný
pro kojence
Americký výrobce sójových
nápojù a sójových potravin,
spoleènost Lumen Foods,
opatøuje své výrobky na bázi
sójového mléka etiketami,
upozoròujícími na základì
vý-sledkù souèasného výzkumu na skuteènost, že vysoký
obsah manganu v sójových
nápojích, pøedevším pak
v dìtské výživì, mùže být neurotoxický pro kojence mladší 6 mìsícù.
Na etiketì se uvádí: „Upozornìní: Sójové mléko mùže být škodlivé pro dìti mladší 6 mìsícù. Obsahuje mangan v množství nepostradatelném pro lidskou výživu, ale jeho hladina je 50krát vyšší
než v mateøském mléce.“ Sortiment spoleènosti zahrnuje i menší
množství sójových nápojù, které by mohly být eventuálnì použity i pro dìtskou výživu. Spoleènost ale nikdy nevyrábìla sójové
nápoje urèené výhradnì dìtem. Výsledky nìkolika výzkumù naznaèují souvislost mezi manganem v sójovém mléce a poškozením mozku u novorozencù savcù.
V jiné studii bylo zjištìno zvýšené množství manganu v týlní kùži
a vlasech adolescentù s násilnickými sklony a na základì dalších
pozorování vyslovena domnìnka, že konzumace sójového mléka
v kojeneckém vìku mùže korelovat s poruchami chování, hyperaktivitou a násilnickými sklony u adolescentù. Je rovnìž známo,
že schopnost novorozencù metabolizovat mangan není srovnatelná s dospìlými. Podle doporuèení FDA kojenci vyžadují pouze
0,005 mg manganu dennì, zatímco dospìlí mohou metabolizovat 1,2 mg za den. Jakmile se nadto mangan nahromadí v nervové tkáni, jeho pøebytek pøetrvává a pùsobí øadu let. Zakladatel
spoleènosti Caton k této kauze dodává: „Spoleènost sleduje antinutrièní tvrzení o sóji již více než 20 let a mùže tudíž konstatovat, že více než 99 % jich je naprosto bezvýznamných. Neøíkáme
lidem, aby nepili sójové mléko. Pouze upozoròujeme rodièe na
to, že jejich novorozeòata nejsou schopna metabolizovat nadbyteèné množství manganu, což by se eventuálnì mohlo nepøíznivì odrazit v pozdìjším vìku.
h t t p : / / w w w. s o y b e a n . c o m / i n d e x . h t m
Vliv sycených nápojù na
vznik osteoporózy
Pití sycených nápojù ve velkém množství je spojováno se
zvýšeným rizikem lámavosti
kostí.
(sk)
(kop)
Vliv jednotlivých složek nápojù na úbytek vápníku není jasný.
Podle názoru odborníkù z Centra pro výzkum osteoporózy pøi
Creightonské univerzitì v USA je náhrada mléka ve výživì sycenými nápoji rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy. Vìdci potvrdili, že zvýšený pøíjem fosforu a kofeinu pøedevším v kombinaci
s kyselostí syceného nápoje podporují vznik osteoporózy. Samotný úèinek fosforu a kofeinu neovlivòuje øídnutí kostí, nebezpeèí
je spojeno s konzumováním sycených nápojù. Vìdci studovali
vyluèování vápníku v moèi u skupiny 30 žen ve vìku 31 let, které
#
Rizika
z potravin
pily nápoje typu koly s nebo bez kofeinu okyselené kyselinou
fosforeènou nebo citronovou. Ženy pily porci nápoje (340 ml
mléka nebo 567 ml pro ostatní nápoje) pøi snídani po noèním
pùstu. Výsledky potvrdily výraznìjší vyluèování vápníku u žen,
které konzumovaly nápoje s obsahem kofeinu. Vliv kyseliny citronové a fosforeèné na ztráty vápníku nebyl potvrzen. Ztráty vápníku se v prùbìhu pokusu postupnì omezily, pravdìpodobnì
proto, že organismus žen si zvykl na pravidelný pøíjem sycených
nápojù. Vìdci se domnívají, že riziko, které pøedstavuje pití sycených nápojù na vznik osteoporózy, není spojeno s obsahem nìkterých složek v nápojích, ale pøedevším s tím, že pøi vysoké
spotøebì sycených nápojù se snižuje pøíjem mléka. V USA jsou
riziku vystaveny pøedevším ženy ve vìku 20–40 let, u kterých
spotøeba sycených nápojù v posledních letech dramaticky vzrostla.
American Journal of Clinical Nutrition, 74, 2001, s. 343–347
Vlastnosti a využití
tagatózy
Nové sladidlo na bázi laktózy má nízký obsah energie,
prebiotické vlastnosti, je bez
kariogenního úèinku a zvýrazòuje chu a vùni výrobku,
do kterého bylo pøidáno.
Nové
výrobky
Zdravotnì prospìšný
pøídavek pektinu do
nápojù
Pektin není vzhledem ke své
molekulové struktuøe vstøebáván lidským organismem,
ale uplatòuje se jako vláknina stravy.
(mch)
Sladivostí se tagatóza podobá øepnému cukru (92 % sladivosti
sacharózy), ale energetickou hodnotu má jen 1,5 kcal/g – 6,3 kJ/g
(øepný cukr 4 kcal/g – 16,7 kJ/g). Výluènou licenci na patent
firmy Biospheric (USA) získala firma Arla Foods. Patent zahrnuje
jak proces výroby sladidla, tak i jeho použití do potravin. Prvním
krokem ke komerènímu využívání tagatózy bylo udìlení statutu
GRAS, což znamenalo dlouhodobý provìøovací proces, aby byly
vyjasnìny všechny pochybnosti. Tagatózu odzkoušelo šest lékaøù a toxikologù z uznávaných amerických nemocnic a univerzit
a dalo jí zelenou. Arla Foods nyní absolvuje notifikaèní proceduru u FDA Washington DC, která obvykle trvá 3–4 mìsíce. Pøi existenci statutu GRAS zamýšlí Arla žádat o schválení v Evropì, Asii
a Oceánii.
Probiotické vlastnosti zahrnují selektivní stimulaci laktobacilù
a bakterií mléèného kvašení, které pøíznivì ovlivòují imunitní
systém a tvorbu kyseliny máselné, tj. mastné kyseliny s krátkým
øetìzcem, která pùsobí ve støevech jako antikancerogenní prostøedek. Výrobci diabetických potravin uvítají, že tagatóza po
konzumaci nezvyšuje hladinu cukru v krvi a dokonce toto zvyšování potlaèuje.
Použití tagatózy je velmi vhodné do nápojù, snídaòových cereálií
a dietních cukráøských výrobkù. Pøicházejí v úvahu i aplikace do
cukrovinek, mražených krémù, jogurtù a dalších pokrmù.
Arla Foods nyní intenzivnì pøemýšlí o svém pøesídlení. O vybudování prvního závodu na výrobu tagatózy má být rozhodnuto
do konce t.r. Samozøejmì má být závod postaven v místì, kde je
k dispozici dostatek syrovátky. Závod Arla Fooods v Dánsku vyrábí roènì 250 tis. t sýra, z èehož je pøes 2 mil. t syrovátky používané k výrobì cenných bílkovin, takže tato oblast pøichází
v úvahu pro výstavbu závodu. Další variantou je Argentina, kde
Arla Foods staví závod na využití velkého množství syrovátkové
bílkoviny od velké argentinské mlékárenské spoleènosti San Cor.
Kromì produkce sýra by spoleènost SanCor byla schopna dodávat i velké množství laktózy. Investièním partnerem Arla by mìla
být spoleènost, která má dobré umístìní na trhu se sladidly.
Scandinavian Dairy Information, 2001, è. 2, s. 8–9
(sk)
Speciálnì vysokoesterifikovaný pektin má vliv na snižování nežádoucích lipoproteinù s nízkou hustotou (LDL-cholesterol), zatímco neovlivòuje hladinu lipoproteinù s vysokou hustotou
(HDL-cholesterol). V dùsledku toho mùže pøídavek vysokoesterifikovaného pektinu v potravinách pomoci snížit riziko srdeènì-cévních chorob.
$
Nové
výrobky
Legislativa
Nové èeské vyhlášky
k zákonu o potravinách
Ve sbírce zákonù vyšly v záøí
2001 dvì provádìcí vyhlášky
k zákonu o potravinách vydané Ministerstvem zemìdìlství.
Aby bylo možno zvýšit pøídavek vlákniny v nápojích na co nejvyšší míru, vyvinula firma Herbstreith & Fox K. G., (Neuenbürg,
SRN) vysokoesterifikovaný pektin SF 50-LV, který lze pøidávat do
nápojù v množství až 10 %, aniž by se pøíliš zvýšila viskozita tìchto nápojù. Pro ještì výraznìjší zvýšení obsahu vlákniny v nápojích
je možno kombinovat tento pektin s pøípravkem obsahujícím
rùzné druhy vlákniny (pektin, hemicelulóza, celulóza). V takových
nápojích je pak obsažená vláknina vizuálnì i jinak senzoricky
postøehnutelná. To je pøíležitost pro výrobce k vývoji nápojù na
podporu zdraví.
E u rr.. F o o d a n d D r i n k R e vv.. , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 2 1 – 2 5
(sk)
První z nich s è. 326/2001 je novelou vyhlášky è. 327/1997 týkající se masa, ryb, vajec a výrobkù z nich.Vyhláška zavádí novì
tržní normy pro drùbeží maso, dále v návaznosti na výskyt nemoci BSE na území ÈR upøesòuje znaèení hovìzího masa
v závislosti na pohlaví, vìku a hmotnosti. Mnohé definice se
upøesòují a nìkteré se novì zavádìjí (napø. konzerva nebo polokonzerva). Pro vybrané druhy masných výrobkù se stanovují závazné výrobní ukazatele. Cílem zmìn je zvýšit jakost masa
a masných výrobkù a stanovit pravidla pro obchodování. Novou
úpravou dochází k uvedení do souladu s vyhláškou è. 287/1999
Sb., o veterinárních požadavcích na živoèišné produkty.
Za úèelem umožnìní spotøebování dosavadních zásob obalù jsou
stanovena pøechodná ustanovení.
Nová úprava uvádí do souladu èeskou legislativu s pøíslušnými
pøedpisy ES:
– naøízení è. 1906/90 o nìkterých tržních normách na drùbeží
maso
– naøízení è. 1538/91 ve znìní pozdìjších pøedpisù, které je provádìcím pøedpisem k naøízení è. 1906/90.
Druhou novinkou je vyhláška è. 339/2001 o zpùsobu pøípravy
a odbìru kontrolních vzorkù.
Orgány dozoru mají podle § 16 zákona o potravinách povinnost
odebírat a pøipravovat kontrolní vzorky za úèelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin, avšak zpùsob tìchto èinností (s výjimkou vzorkù pro mikrobiologické zkoušení øešených
vyhláškou MZ ÈR è. 294/1997 Sb.) nebyl zatím v èeské potravinové legislativì stanoven.
Pouze vyhláška è. 220/1998 Sb. o posuzování shody stanovila pro
výrobce zpùsob a rozsah pøípravy a odbìru kontrolních vzorkù
pro posuzování shody. Tato vyhláška však ztratila právní oporu
tím, že ze zákona o potravinách (§ 3) byla vypuštìna povinnost
výrobcù vydávat písemné prohlášení o shodì potravin. (Provádìní kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti samotnými výrobci
podle zákona trvá i nadále.)
Nová vyhláška rozvádí podrobnìji povinnosti výrobcù uvedené
v zákonu o potravinách v § 3 odst. 1 písm. f), pøièemž se vìtšinou jedná o ustanovení pøevzatá z vyhlášky è. 220/1998 Sb., která se touto vyhláškou ruší.
Novou vyhláškou bylo pøijato koncepèní øešení pro odbìr vzorkù a metody zkoušení v tom smyslu, že konkrétní technický postup bude zpracován do technických norem (zpùsobem
stanoveným zákonem è. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky ve znìní zákona è. 71/2000 Sb. a zákona è. 102/2001
Sb.), takže vyhláška urèuje pouze základní principy výbìru metod podle charakteru zkoušky. Toto øešení umožòuje, že vyhláška
%
Legislativa
je pøehlednìjší, a pøitom postup jednotlivých metod bude zpracován podrobnì. Požadavky uvedené v normách budou následnì
zezávaznìny novelou této vyhlášky.
Principy odbìru vzorkù a analýz jsou v souladu s ustanoveními
smìrnic EU, které se výše uvedenou problematikou zabývají:
– è. 79/700 (metody odbìru vzorkù pro úøední kontrolu reziduí
pesticidù v a na ovoci a zeleninì),
– è. 98/53 (metody odbìru vzorkù a analýzy pro úøední kontrolu
hladiny urèitých cizorodých látek v potravinách),
– è. 85/591 (metody odbìru vzorkù a analýzy pro sledování potravin urèených k lidské spotøebì),
– è. 87/524 (metody pro odbìru vzorkù urèených k chemické
analýze mléèných výrobkù),
– è. 86/424 (metody odbìru vzorkù k chemickým analýzám potravináøských kaseinù a kaseinátù).
Sbírka zákonù, è. 126 z 12. 9. 2001 a è. 131 z 27. 9. 2001
Stav legislativy EU týkající
se oznaèování
Potravinové zákonodárství
EU se bìhem dlouhých let, po
která se rozvíjelo, mimoøádnì široce rozèlenilo a stalo se
nepøehledným.
(sk)
Vedle jeho základních cílù, kterými je ochrana zdraví a ochrana
pøed falšováním, hrají roli i hlediska regulace trhu.
Obecná smìrnice o oznaèování
Vydáním smìrnice è. 2000/13/ES z 20. bøezna 2000 o harmonizaci právních pøedpisù o oznaèování potravin, jejich nabízení
k prodeji a související reklamy byla ukonèena konzolidace v této
oblasti legislativy. Tato smìrnice však pouze upravuje do aktuálního stavu pùvodní všeobecnou smìrnici o oznaèování potravin
è. 79/112/EHS, která byla mnohokrát pozmìnìna. Avšak konzolidace nešla dost daleko – nezahrnuje již její poslední zmìnu,
a sice smìrnici è. 1999/10/ES s výjimkami týkajícími se oznaèování QUID (viz dále).
Kvantitativní oznaèování množství (QUID)
Smìrnicí è. 97/4/ES byla stanovena povinnost uvádìt na obalu
množství nìkterých složek potraviny (QUID – QUantitative Indication Declaration). QUID odpovídá snaze o odstraòování pøekážek pro usnadnìní obìhu potravin v rámci EU. Podle této
smìrnice je uvádìní pøíslušné složky (v %) povinné, pokud:
– je složka uvedena v názvu, nebo ji spotøebitel s takovou potravinou tradiènì spojuje,
– je na obalu na složku upozornìno slovy, obrázky nebo jiným
grafickým znázornìním,
– pokud má složka podstatný význam pro charakteristiku výrobku a pro jeho odlišení od jiných výrobkù, s nimiž by na základì
oznaèení nebo vzhledu mohla být zamìnìna.
Z tohoto ustanovení existují výjimky, které jsou ve smìrnici uvedeny. Tato smìrnice mìla být pøevedena do národních legislativ
èlenských státù do 14. února 2000. Už v prùbìhu období urèeného k transformaci opatøení do národních legislativ tato smìrnice vyvolala mnoho otázek, jejichž rozhodnutí se oèekávalo od
Evropského soudního dvora. To bylo dùvodem k vydání smìrnice è. 1999/10/ES s výjimkami z pøíslušného ustanovení (napø.
se nevztahuje na nepatrná množství urèená k aromatizaci)
a s napravením nìkterých nesrovnalostí (napø. pøesnìjší vymezení termínu “složka” nebo “skupina složek”).
Oznaèování alergenù
V Bílé knize se již bral v úvahu návrh z 16. ledna 1998, podle
kterého by se mìla smìrnice o oznaèování doplnit o ustanovení
ohlednì deklarace pøítomnosti alergenù, což by umožòovalo aler-
&
Legislativa
gikùm vyhnout se pøíslušné potravinì. Zmínìný návrh pøedpokládá, že budou jako alergeny uvádìny následující složky:
– obilí a obilné výrobky obsahující lepek,
– moøské produkty,
– vejce a výrobky z vajec
– ryby a výrobky z ryb,
– arašídy a výrobky z nich,
– sójové boby a výrobky z nich,
– mléko a mléèné výrobky vèetnì laktózy,
– oøechy a výrobky z oøechù,
– sezamové semeno,
– síra v koncentraci od 10 mg/kg.
Návrh je do znaèné míry v souladu s návrhem obdobného pøedpisu Codex Alimentarius (CA).
Konfederace výrobcù zemìdìlsko-potravináøského sektoru EU
(CIAA) má k návrhu následující pøipomínky:
– mají být uvádìny ty potenciálnì alergenní látky, které mohou
vyvolat alergickou reakci bezprostøednì ohrožující život, nikoli
však látky, které mohou u osob s urèitými dispozicemi vést
k ménì závažným projevùm nesnášenlivosti,
– uvádìní alergenù by mìlo být zavedeno na základì objektivních a vìdecky uznaných faktù,
– nemìly by být uvádìny zcela rafinované tuky, které nemají žádný alergenní potenciál,
– ze seznamu by mìly být vyškrtnuty, síra, obilí obsahující lepek a
laktóza.
Pro uvádìní alergenù by nemìla platit nìkterá zjednodušení, která
jsou podle obecné smìrnice o oznaèování použitelná pøi oznaèování složení potraviny (skupiny složek, složené složky apod.).
Nevyjasnìná a sporná je otázka, jaké dopady bude mít deklarace
alergenù (vèetnì uvádìní termínù “mùže obsahovat”, stopy …”)
na ruèení výrobcù za výrobek.
Zrušení ustanovení ohlednì 25 %
V souvislosti s diskusí o alergenech, navrhla Komise další zmìnu všeobecné smìrnice o oznaèování, podle které se má zrušit
dosavadní možnost neuvádìt ve složení ty složky, které byly pøi
výrobì potraviny pøidány jako jedna “smìsnᔠsložka, pokud podíl této smìsné složky v koneèném produktu je menší než 25 %.
Pùvodnì Generální direktorát EU pro ochranu zdraví a spotøebitele (SANCO) doporuèoval snížení této hodnoty na 5 %, ale
v souèasné dobì je schválen návrh, ve kterém se zcela ruší pùvodní ustanovení, a mají se vždy uvádìt všechny složky.
Ve zdùvodnìní se poukazuje jednak na potøebu úplné informovanosti spotøebitele, jednak na to, že èasto pøidávané složky obsahující alergeny, jako jsou mléko, vejce, sója, pšenice, mohou mít
tìžké dùsledky pro osoby s potravinovými alergiemi. Návrh obsahuje ještì pøílohu, v níž jsou uvedeny ty potraviny a složky,
které jsou považovány za pùvodce pøecitlivìlosti a jako takové
musí být v seznamu složek uvedeny: arašídy, sója, oøechy, sezamové semeno a výrobky z nich, a dále siøièitany v koncentraci
nejménì 10 mg/kg.
CIAA ve svém stanovisku poukazuje na to, že všechna tøi soubìžnì navrhovaná ustanovení (uvádìní alergenù, zrušení limitu 25%
podílu smìsné složky v potravinì pro povinné uvádìní složek,
zrušení možnosti používat místo jednotlivých složek skupinové
názvy) vedou k cíli, kterým je lepší informovanost spotøebitele.
Bude-li však vytvoøen a trvale aktualizován seznam alergenù, pak
nezáleží na tom, zda bude i nadále platit pravidlo 25 % a používá-
'
ní skupinových názvù složek. Kromì toho by mìl pøedpis EU odpovídat normám CA.
Legislativa
Oznaèování pùvodu
V rámci Komise Codex Alimentarius (CAC) pro oznaèování potravin se zástupci Velké Británie, Švýcarska a Malajsie snaží
o vytvoøení dokumentu s požadavky na oznaèování pùvodu potravin a složek potravin. V rámci EU je toto téma v souèasnosti
diskutováno hlavnì v UK. Základem je myšlenka, že uvedením
pùvodu složek je spotøebitel chránìn pøed omylem.
Odpùrcùm tìchto snah se zdá, že již stávající legislativa dostateènì chrání pøed mýlením se, pokud jde o pùvod, nebo:
– podle èl. 2 odst. 1 smìrnice 2000/13 nesmí být oznaèení takové, aby mohlo mýlit kupujícího z hlediska pùvodu potraviny,
– podle èl. 3 odst. 1 è. 8 smìrnice 2000/13 musí být pùvod potraviny uveden, pokud by neuvedení tohoto údaje mohlo zpùsobit
mýlení spotøebitele ohlednì pùvodu potraviny,
– speciální naøízení o oznaèování pùvodu a o oznaèování specialit stanovují možnost vypovídat o geografickém pùvodu za urèitých pøesnì stanovených pøedpokladù.
Nadbyteèné údaje mohou být pro spotøebitele jen matoucí
a o nezávadnosti a jakosti potravin nic nevypovídají.
Pøepracování smìrnice o oznaèování výživové hodnoty
Mezinárodnì a na úrovni Komise se diskutuje téma oznaèování
výživové hodnoty. Pøi praktickém používání platných pøedpisù se
za problém považuje:
– pøíliš malá možnost kolísání hodnot,
– rozdílné zásady pøepoètu v rùzných zemích, které vedou
k problémùm pøi obchodování mezi státy,
– rozdílná èetnost zkoušení a pozastavování zboží v rùzných èlenských státech.
I kdyby se mìl podle pøevažujících názorù zachovat princip oznaèování, které je pøimìøenì obvyklé v pøíslušných státech, bude
se návrh projednávat kvùli tomu, aby se hodnoty vztahovaly na
velikost porce místo na 100 g nebo 100 ml. Také se v rámci uvažovaných zmìn diskutuje možnost “zdravotních tvrzení”, která
by mohla být zavedena ve vztahu ke ètyøem údajùm (výživová
hodnota, bílkoviny, tuky sacharidy).
Oznaèování genetických úprav
Dne 10. dubna 2000 nabylo úèinnosti naøízení è. 49/2000/ES
o genetické prahové hodnotì a è. 50/2000/ES o geneticky modifikovaných pøídatných a aromatických látkách.
a) Prahová hodnota
Naøízení è. 49/2000/ES doplòuje naøízení è. 1139/98/ES o oznaèování geneticky zmìnìné sóji a kukuøice o limitní hodnotu 1 %.
Deklarování geneticky modifikovaných složek není nutné, pokud
tyto složky nedosáhnou 1 % nebo jsou pøimíchány neúmyslnì.
Tato mezní hodnota se vztahuje nejen k potravinám podle naøízení è. 1139/98/ES (ze sóji a kukuøice), ale i k potravinám podléhajícím naøízení è. 258/97/ES o potravinách nového typu.
Ustanovení se rozšiøuje i na spoleèné stravování. Poèítá se se sestavením negativního seznamu potravin, tzn. potravin, které
mohou být z tohoto ustanovení vyjmuty, i když obsahují složky
pocházející z genetických modifikací.
b) Pøídatné a aromatické látky
Nové naøízení è. 50/2000/ES se zabývá døíve neøešenou problematikou pøídatných a aromatických látek, pocházejících z gene-
!
tických modifikací. Mezní hodnota není zatím uvedena, ale bude
doplnìna.
c) Oznaèování procesu nebo pùvodu
Zatím není jasné, zda Komise bude dále rozvíjet legislativu potravin nového typu a geneticky modifikovaných. Nejspíš budou doplòovány dosavadní pøedpisy, ale je možná i zásadní zmìna pojetí
tìchto pøedpisù, a sice z hlediska oznaèování procesu nebo pùvodu. Takové pojetí by øešilo v praxi vzniklé problémy s rozdílnou kvalitou dùkazù a certifikátù a s trvalým vývojem v analytice.
Dtsch. Lebensm. Rdsch., 9 7, 2001, è. 4, s. 136–142
Nová definice masa v EU
Legislativa
V budoucnu mohou spotøebitelé v EU poèítat s tím, že je-li na
obalu uvedeno maso, míní se tím svalovina. Dosud se mohlo stát,
že za termínem maso se mohl skrývat také tuk a vedlejší jateèné
produkty.
Platná definice masa zahrnovala všechny èásti zvíøat, které mohou být vhodné k lidské spotøebì, což však odporuje pøedstavám spotøebitelù o mase. Podle nového návrhu Komise EU
odsouhlaseného v polovinì èervence 2001 Stálým výborem pro
potraviny, musí být v budoucnu vnitønosti, jako srdce nebo játra, oznaèovány jinak. Totéž platí pro separované maso. Tuk
a pojivová tkáò mohou být v budoucnu zahrnuty pod termín maso
jen v pøípadì, že jsou pevnì spojeny se svalovinou, a že nepøesahují u savcù podíl 25 % v mase. Vepøové maso nebude smìt pøekroèit 30 % tuku a pojivové tkánì. Pro drùbež a králíky bude
platit nejvyšší pøípustný podíl tuku a pojivové tkánì 15 resp.
10 %.
Aby mohl spotøebitel lépe posoudit cenové rozdíly, bude muset
být v budoucnu také systematicky uvádìn druh zvíøete.
Èlenské státy mají nyní do 1. 1. 2003 èas na pøipomínky k návrhu
Komise. Po tomto datu bude uvedený zpùsob oznaèování povinný s výjimkou výrobkù døíve vyrobených a skladovaných, a to až
do vyèerpání zásob.
Návrh Komise však musí být nejprve formálnì vydán, aby mohl
platit. Vzhledem k tomu, že jej Stálý výbor pro potraviny již schválil, nemìl by v tom být problém.
Lebensm. Ztg., è. 30, 2 7. 7. 2001, s. 28
Snížení limitu
dioxinù v EU
(sk)
(sk)
Evropská komise navrhla snížení limitní hladiny dioxinu
v krmivech, které by mìlo zaèít platit 1. 1. 2002. Vedle toho mají
být zavedeny tzv. “akèní hodnoty”, po jejichž pøekroèení bude
pátráno po zdroji kontaminace, aby to posloužilo jako systém
vèasného varování. Ve støednìdobé lhùtì, tzn. do konce r. 2004
mají kromì toho být stanoveny cílové hodnoty, které potvrdí
maximální doporuèenou týdenní dávku dioxinù (14 pg/kg tìlesné hmotnosti).
Nìmecké spolkové ministerstvo hospodáøství však nesouhlasí,
protože by se tím zvýšila “orientaèní hodnota” platná v Nìmecku
(0,5 ng/kg) na hodnotu 0,75 ng/kg. Ministerstvo vítá snahy Komise o vytvoøení jednotných opatøení k boji proti dioxinùm
v Evropì, která nelze usmlouvávat. Na zasedání Stálého výboru
pro potraviny podalo Nìmecko protokolované prohlášení, v nìmž
požaduje rychlou a trvalou minimalizaci dioxinù potravinovém
øetìzci a podporuje veškeré snahy Komise, které budou zamìøeny k tomuto cíli.
Lebensm. Ztg., è. 30, 27. 7. 2001, s.27
(sk)
!
Stanovisko nìmeckých
odbor níkù k funkèním
potravinám
Potravináøsko-chemická spoleènost (LChG) – odborná
skupina Spoleènosti nìmeckých chemikù (GDCh) a Nìmecká spoleènost pro výživu
(DGE) adresovaly pøíslušným
zodpovìdným politickým
a vládním osobám, potravináøské výrobní a vìdecké sféøe spoleèný návrh týkající se
funkèních potravin.
Legislativa
Vedle poukazù na spotøebu tìchto potravin a objasnìní pøípadných zdravotních rizik se obì spoleènosti zabývaly potravináøsko-právní otázkou látek obsažených ve funkèních potravinách.
Pøídavek nebo již i jen úèinná existence pøíslušné látky
v potravinì má být podle názoru výrobcù na etiketì pokud možno propagaènì zdùraznìna. Tyto možnosti jsou však legislativou
znaènì omezené. Jednak nìmecký zákon o potravinách (LMBG)
zakazuje jednoznaènì vìdecky nepotvrzená propagaèní tvrzení,
jednak nepovoluje jakákoliv propagaèní tvrzení vztahující se
k nemocem.
Zatímco první zákaz vypadá, že slouží dobrým obchodním praktikám, druhý zákaz prakticky znemožòuje uvedení i prokázaných
úèinkù proti nemocem. Øešení tohoto rozporu by vyžadovalo
zmìnu èl. 2 smìrnice EU è. 2000/13 o oznaèování resp. § 18
LMBG. Samozøejmì, že musí zùstat v platnosti zásada, že tvrzení
na obalu nesmí být pro spotøebitele zavádìjící, a že výrobce, který chce takové tvrzení použít, musí mít uvádìný úèinek dostateènì doložen. S rostoucí mírou konkretizace tvrzení musí být
i dùkazy dostateènì konkrétní. To by mohlo vést až k požadavku
na pøedkládání výsledkù vlastních spotøebních studií zamìøených
na speciální výrobek. Pokud by u pøíslušného dozorového orgánu vznikly pochybnosti ohlednì oprávnìnosti tvrzení, mìla by
být možnost dokumentaci provìøit. Pro zlepšení právní jistoty
výrobcù by mìlo být možné, aby si svou vlastní dokumentaci mohli
nechat potvrdit na oprávnìné instituci (napø. Spolkovém institutu pro ochranu zdraví spotøebitele) a takové tvrzení by pak bylo
použitelné v rámci celé SRN.
Lebensm. Ztg. , è. 34, 24. 8. 2001, s. 32
Podobnost mezi vodou
a vínem
Již šest let trvá spor o znaèku a konec je v nedohlednu.
(sk)
Jedná se o znaèku švýcarské minerální vody “Evian” a nìmeckého vína “Revian”. Producent minerální vody, kterou zná 40 %
spotøebitelù, vyèítá výrobci vína, že se levnì nechá táhnout zvukem názvu populární minerálky.
Pøípad byl projednáván naposled v r. 1998 u Vrchního zemského soudu v Hamburku, kde byla žaloba vlastníka znaèky Evian
zamítnuta. Ve zdùvodnìní rozsudku se vychází z toho, že se nejedná o podobnost zboží. Jedná se o nápoje nanejvýš odlišné.
Také hodnota “image”, kterou by tím mìl výrobce vína získat, je
pochybná: pokud se porovnává víno s vodou, není to pro víno
výhodné. A protože voda a víno mohou být podávány k jídlu souèasnì, nedochází k zámìnì. Oba druhy zboží jsou tak zásadnì
rozdílné, že podobnost názvu není z hlediska podobnosti zboží
významná.
Spolkový soudní dvùr (BGH) pøípad pøešetøil, posoudil problém
zcela jinak a neuznal rozhodnutí pøedchozí instance. Podle BGH
už pøi vyslovení názvu nìmeckého vína Revian je vyvoláván mylný dojem o francouzském pùvodu, vzhledem ke zvukové podobnosti. Kromì toho jsou si víno i voda z hlediska své funkce velmi
blízké a v obchodì bývají prezentovány vedle sebe – mnohdy
dokonce na základì žádosti výrobce. Také pøi konzumaci existuje podobnost: minerální voda je èasto nabízena jako alternativa
nebo doplnìk vína. Èasto jsou oba nápoje podávány spoleènì ve
formì støiku.
Další podobnost spoèívá v tom, že obojí jsou kapaliny prodávané v lahvích a pijí se ze sklenic. Dalším aspektem je, že znaèka
Evian se pùsobením vína “zøedí”. S tímto zdùvodnìním v listopadu 2000 poslal BGH pøípad zpìt do Hamburku k pøešetøení.
Lebensm. Ztg., è. 23, 8. 6. 2001, s. 30
(sk)
!
Nové potravináøské
pøedpisy EU
OBECNÉ PØEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRA
VINY
POTRAVINY
Naøízení Evropského parlamentu a Rady è. 1726/200
1726/2001 z 23. 7.
2001, kterým se mìní èl. 21 naøízení 1292/96 o politice potravináøských podpor a øízení potravináøských podpor a o specifických opatøeních na podporu nezávadnosti potravin
OJ L 234, 01.09.2001, s.55
Smìrnice Evropského parlamentu a Rady è. 2001/46 z 23. 7.
2001, kterou se mìní smìrnice è. 95/53 stanovující principy øízení organizace úøední kontroly ve sféøe výživy zvíøat a smìrnice
è. 70/524, 96/25 a 1999/29 o výživì zvíøat.
OJ L 234, 01.09.2001, s.55
ÚØEDNÍ KONTROLA
Rozhodnutí Komise ES è. [2001/668] z 22. 8. 2001, kterým se
mìní rozhodnutí è. 97/778 týkající se seznamu hranièních inspekèních míst schválených pro veterinární kontrolu produktù
a zvíøat z tøetích zemí.
OJ L 234, 01.09.2001, s.62
REZIDU
A, K
ONT
AMINANTY
A
REZIDUA,
KONT
ONTAMINANTY
AMINANTY,, RADIOAKTIVIT
RADIOAKTIVITA
Naøízení Komise ES è. 1879/2001 z 26. 9. 2001, kterým se mìní
pøíloha II naøízení 2377/90 s postupem Spoleèenství pro stanovení max. limitù reziduí veterinárních léèiv v potravinách živoèišného pùvodu.
OJ L 258, 26.09.2001, s.11
MASO A MASNÉ VÝROBKY
Naøízení Komise ES è. 1840/2001 z 19. 9. 2001, kterým se mìní
naøízení 23/2001 se speciálními opatøeními v sektoru hovìzího
masa, která se odlišují od ustanovení naøízení 800/1999, 3719/88,
1291/2000 a 1964/82.
OJ L 251, 20.09.2001, s.4
Potravináøské aktuality
Výživa, trendy v potravináøství
a legislativa
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. P. Michal
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Ing. I. Suková
Ing. A. Kvasnièková
Ing. O. Kopáèová
Ing. I. Lepešková
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. C. Perlín, CSc.
L.Masáková (tech. redakce)
tel.: 02/27 01 04 91
RYB
Y A V
ODNÍ ŽIV
OÈICHO
VÉ
YBY
VODNÍ
ŽIVOÈICHO
OÈICHOVÉ
Rozhodnutí Komise ES è. [2001/675] z 20. 8. 2001, kterým se
mìní rozhodnutí [97/20] se seznamem tøetích zemí splòujících
podmínky pro produkci a dodávání na trh dvouskoøepinových
mìkkýšù, ostnokožcù, pláštìncù a moøských gasteropodù.
OJ L 236, 05.09.2001, s.16
MLÉKO A MLÉÈNÉ VÝROBKY
Naøízení Komise ES è. 1832/2001 z 189. 9. 2001, kterým se
mìní naøízení 795/2001 o speciálních opatøeních derogujících
od naøízení 174/1999, 800/1999 a 1291/2000 v sektoru mléka
a mléèných výrobkù.
OJ L 249, 19.09.2001, s.3
OVOCE, ZELENINA A VÝROBKY Z NICH
Naøízení Komise ES è. 1865/2001 z 21. 9. 2001, kterým se mìní
naøízení 1047/2001 zavádìjící systém dovozních licencí a certifikací pùvodu a uvádìjící metody pro regulaci tarifních kvót pro
èesnek dovážený z tøetích zemí.
OJ L 254, 22.09.2001, s. 3
Pramen: Official Journal of European Communities, od 1. 9. do 30. 9.
2001
(sk)
!!