Holocaust nebyl!? -- Soucasny stav hnutí popíracu holocaustu
Transkript
Holocaust nebyl!? -- Soucasny stav hnutí popíracu holocaustu
AAARGH esky a Slovensky Holocaust nebyl!? Souasn stav hnutí popíra holocaustu Jan Marák Holocaust (oa) - pronásledování a zámrná genocida id, Rom a dalích skupin, je nacisté povaovali za méncenné - patí k nejhrznjím zkuenostem celch lidskch djin. Pouze id bylo zavradno mezi 5 - 6 000 000. Ji od konce II. svtové války se objevují pokusy tuto historickou realitu zpochybnit. Postupn se vytvoilo hnutí "popíra holocaustu“ (holocaust deniers), které psobí v mnoha zemích svta. Jedinci a organizace hlásící se k tomuto smru dezinterpretují, pekrucují nebo zcela zamlují historická fakta o genocid idovského národa. Prosazují ideologii ("revisionismus “ i "negationismus “), podle které nacistické vyhlazování id neexistovalo, ale je to mtus, le nebo smylenka. Zpoátku existence bylo hnutí pomrn izolované, ale v nkolika posledních desetiletích zaívá nebval rozvoj, co je dsledek zmny strategickch prostedk zejména v propagaci mylenky, e "holocaust nebyl “. Podle profesorky Debory Lipstadt (nejznámjí bojovnice proti popíram) popírání holocaustu, které má v západní a stední Evrop pevné koeny, se v posledních letech projevilo po celém svt. Zlom je moné identifikovat ve chvíli, kdy popírai zaali oznaovat své argumenty o holocaustu jako "vdecky podloené a vdecky zdvodnitelné“. Historie hnutí Historick revisionismus existuje ji od dvacátch let minulého století. Pedválen revisionismus, kter se soustedil na kritick vklad role americké vlády za první svtové války a poválené popírání holocaustu jsou spojeny pedevím pronmecky orientovanm stanoviskem. Kritick postoj se ovem u ady reprezentant revisionistické koly postupn zmnil v obranu nacistického reimu a jeho apologetiku (prkazná je tato zmna napíklad u amerického historika Harry Elmera Barnese). Evropská vtev revisionismu se zaala konstituovat ihned po druhé svtové válce. Maurice Bardeché vydal v roce 1948 knihu Nuremberg or the Promised Land, ve které tvrdil, e dokumenty o holocaustu byly zfalovány a pod pojmem "konené eení“ byl mínn pouze transfer evropskch id do ghet na vchod Evropy. Bardaché se snail mimo jiné dokázat, e idé nejsou obmi nacionálního socialismu, ale jsou naopak vinni za následky druhé svtové války. Za dalí "otce zakladatele“ popíraského hnutí v Evrop je moné povaovat Paula Rassiniera (pestoe proel koncentraním táborem Buchenwald), Konstantina Hierla a Petera Kleista. Argumentaní páte amerického revisionismu po roce 1945 tvoí dílo H. E. Barnese, D. L. Hogana, A. J. P. Tailora a F. P. Jockeyho. Barnes jako první prohlásil, e ísla o zavradnch idech byla "pehnaná“. Citace prací tchto autor publikovanch text se vyskytuje v naprosté vtin souasnch americkch revisionistickch prací. Marák : Holocaust nebyl!? Druhá generace "revizionist “, která se objevila v 70. letech, se soustedila na úplné zpochybnní samotné existence holocaustu a plynovch komor v nmeckch nacistickch táborech. Pelomovm okamikem pro toto období, ale i ve vvoji celého hnutí, bylo vydání knihy Artura Butze: Hoax of XX. Century (Podvod 20. století). "Podvod 20. století“ je více ne kniní zdroj pro revizionisty, pro n tato kniha tvoí paradigma. Druhm revisionistickm "bestsellerem “ se stala kniha Richarda Harwoodse Did Six Million Really Die?(Zemelo skuten est milion?), její vydání znamenalo soudní proces s dalí vznamnou figurou celého hnutí Ernstem Zündelem. V souasné dob se pedstavitelé hnutí zamují na vykreslení obrazu hnutí jako bojovník za prosazení "vdecké pravdy“. Zaaly se psát vdecky se tváící publikace, studie a zprávy. U soudních proces s popírai jsou vdy povoláváni rzní experti, kteí pedkládají "zaruené a vdecky ovené“ dkazy o tom, e holocaust neprobhl. Pravdpodobn nejznámjí je v této souvislosti zpráva, kterou vypracoval Fred A. Leuchter. Zpráva mla prokázat, e plynové komory v Osvtimi-Birkenau neexistovaly. Soudy u kterch Leuchter se svou zprávou vystupoval odmítly uznat Leuchtera jako zpsobilého k vypracovávání expertních posudk. V komunit popíra je zpráva (Leuchter Report - An Engineering Report on the Alleged Execution Chambers at Auschwitz, Birkenau, and Majdanek, Poland) pesto povaována za neotesiteln dkaz neexistence komor. Organizace hnutí Zásadními otázkami, které musí eit kadé existující hnutí jsou: jak íit své vize a ideje, jak mobilizovat stávající leny hnutí, jak získávat leny nové a jakou zvolit formu psobení. Popírai holocaustu zakládají pedevím tzv. "instituty“ a "vbory“ (Adelaide Institute, Institute for Historical Review, Comittee for Open Debate on the Holocaust, Liberty Lobby). Vechny popíraské instituty se snaí legitimizovat názor, e holocaust neexistoval. Vytváení "nezávislch“ historickch institut je inností, které dávají popírai nejvyí prioritu. Vnjí forma je nesporn velmi dleitá, ji samotné názvy organizací mají naznait, e se jedná o seriózní vdecké instituce i analytické skupiny prosazující "otevení“ debaty o holocaustu. Organizace propagující "osvtimskou le“ se také skrvají za rzné druhy skupin, které dohlíejí na dodrování lidskch práv (americká organizace Liberty Lobby nebo australsk Victorian Council for Civil Liberties). Citlivost otázky lidskch práv v souasném euroatlantickém prostoru zpsobila, e mnohé z tchto skupin nemají u veejnosti nálepku rasist i antisemit. Podle profesorky Lipstadt jde o souást strategie, její pomocí toto hnutí infiltruje do hlavního proudu obanské spolenosti. Hnutí popíra nemá jednu centrální organizaní jednotku i jednotnou hierarchickou architekturu. Systém tvoí mnoho nezávislch bunk, které jsou spojeny jednotícím ideologickm konceptem, nikoli uniformní strukturou. V kadé západoevropské zemi existuje mnoho skupin, které se zabvají zpochybováním pípadn popíráním holocaustu. Nejvznamnjí popíraskou institucí je Institut pro historickou revizi (Institute for Historical Review - IHR), kter byl zaloen v roce 1979 ji zmiovanou Liberty Lobby. Soustedí se na vydávání publikací a organizování revisionistickch aktivit (konference, semináe, kampan). Institut tvoí rozsáhlá "pavuina“ propagandist z mnoha zemí svta. Vdími aktivisty jsou Mark Weber, Bradley Smith (zakladatel CODOH) a Fred Leuchter (USA); Ernst Zündel (Kanada); David Irving (Anglie); Robert Faurisson (Francie); Carlo Mattogno (Itálie); a Ahmed Rami (védsko), kteí jsou zárove elnmi pedstaviteli hnutí ve svch zemí. V Institute for Historical Review se tak propojují piky hnutí. innost IHR je koncentrována na íení asopisu Journal of Historical Review, kter je nejdleitjím popíraskm periodikem. asopis napodobuje standardní akademické publikace: — 2 — Marák : Holocaust nebyl!? typem, lánky, referencemi (odkazy), pebalem. Jedná se o dalí velmi úinnou strategii popíra, která je zastena i tím, e v periodiku jsou otiskovány práce bez jakékoli souvislosti s holocaustem. Má toti ukázat (i dokázat), e se popírai soustedí na rzné etapy historie (nikoli pouze na holocaust) a jsou vedeni pouze snahou odhalit pravdu. IHR a jeho innost zejména na poli "vdeckého zdvodnní neexistence holocaustu“ je tak atraktivní pro neonacisty, antisemity a rasisty (materiály IHR jsou citovány organizacemi jako Ku-Klux-Klan, American Nazi Party, NSDAP-AO a National Aliance). Vznamní aktéi hnutí U popíra se nesetkáváme s jedním vdcem, ale spíe s vznamnmi aktéry, kteí se podílejí na propagaci hnutí rznmi formami. Komponenty ideologického diskursu popíra (nmeck nacionalismus, neonacismus, antikomunismus, antisionismus, antisemitismus) jsou nacházeny v rznch formách a proporcích, které závisejí na autorovi. Pravdpodobn nejvznamnjí postavou celého hnutí je v souasnosti David Irving. V popíraskch kruzích je povaován za elitní historika i pesto, e historii nikdy nevystudoval. Jeho knihy o druhé svtové válce jsou velmi populární a jsou bn dostupné i v eské kniní distribuci. Rovn eské knihovny obsahují vtisky Irvingovch knih. Zásadní koncept, kter David Irving prosazuje ve svch knihách, je, e nacistick vdce Adolf Hitler nevdl o "koneném eení“ ani o Osvtimi. David Irving se snaí dokázat, e "konené eení“ bylo vytvoeno Himmlerem a dreno ped Hitlerem v tajnosti, navzdory formálního píkazu, kter dal nmeck kanclé v listopadu 1941, nevyhlazovat idovské obyvatelstvo. V knize Hitler's War (v R pod názvem Hitlerova válka a válená stezka let 1933-1945) napsal, e neexistuje dkaz o tom, e by Hitler dal rozkaz ke zniení id. Irving byl nkolikrát kvli manipulaci s dkazy ped soudem v rznch zemích. Nkteré státy mu dokonce zakázaly vstup na svá území. Podle asopisu Skeptic David Irving neme legáln vstoupit na pdu Kanady, Nového Zélandu, Itálie, Nmecka a Jiní Afriky. Zdenk Zboil v doslovu ke knize D. Lipstadt Popírání holocaustu (Paseka, 2001) napsal, e "Irvingova politická agitace pesahuje hranice bné neonacistické propagandy, je prezentována jako vdecká literatura a práv tato vdeckost je Irvingovm hlavním argumentem“. Zcela odlinm, ale ne mén vznamnm aktérem je nmeckm oban ijící od roku 1957 v Kanad Ernst Zündel. Popírá holocaust velmi agresivní formou a vede cílenou kampa zamenou na ospravedlnní Adolfa Hitlera. Pokouí se podporou li o holocaustu odstranit z nacismu stigma genocidního reimu. K íení svch mylenek vytvoil Ernst Zündel svoji malou multimediální íi, do které spadá vydavatelství (Samisdat Publishing), rádiová stanice, televizní kanál a etné webové stránky. Samisdat Publishing se orientuje na vydávání neonacistickch, antisemitskch a jinch nenávistnch materiál. Prodává také nahrávky Hitlerovch projev, kopie nacistickch film i kazety s pochody SS. Produkci svého vydavatelství Zündel samozejm nabízí i na Internetu. V hnutí se Zündel proslavil vydáním nkolika kniních titul. Zejména kanadskm vydáním knihy R. Harwoodse Did six million really die?. Za vydání knihy byl posléze obalován a odsouzen. Ernst Zündel o sob asto prohlauje, e je bojovníkem za lidská práva. Dokonce se nazvá "bílm Martinem Lutherem Kingem“. Popírai holocaustu a komunikaní prostedky Hlavním cílem popíra je získat publicitu. Popírai holocaustu se snaí dostat do médií, která jsou v souasnosti nejdleitjím informaním zdrojem, za kadou cenu a pro dosaení tohoto cíle volí rzné postupy. Jako konvenní je moné oznait obesílání redakcí nejrznjích tiskovin lánky o neexistenci holocaustu. Pední pedstavitelé hnutí ve Spojench státech asto volili zveejování inzerát s texty zpochybujícími holocaust zejména v univerzitních asopisech, aby upoutali pozornost. — 3 — Marák : Holocaust nebyl!? Dalí metodou propagace, kterou pední reprezentanti hnutí vyuívají, je zakrvání popírání bojem za lidská práva. Popírai tvrdí, e jsou ve své podstat bojovníky za svobodu projevu. Svoboda projevu tvoí základ západní demokratické tradice a tak pokud nkdo tvrdí, e je mu upírána, média mu reflexivn vnují pozornost. Tak dochází k roziování popíraskch mylenek do veejného prostoru. Úinnost metody boje za lidská práva se zvyuje v kombinaci s motivem "muednictví“, kter se vyskytne v projevu popíra ve chvíli, kdy v nkterch zemích dojde k soudnímu procesu s nkterm z nich. Aspekt obtování se ve prospch lidskch práv nesporn zasahuje uritou skupinu obyvatel západní Evropy a Severní Ameriky. Popírai se následn prezentují jako obti, které spolenost trestá i pesto, e pináejí "pravdu o historii“ a bojují proti "nejvtí li djin“. Dleité je analyzovat vystupování popíra pi soudních procesech. Pi tchto aktech dochází k vraznm prnikm popíraskch konstrukcí do veejného prostoru. Popírai si poínají velmi obratn v úsilí dostat se do médií a sdlit tam svou "definitivní odhalení mtu o holocaustu “. Mezi nejznámjí soudní stety patí pípady Ernsta Zündela proti kanadské vlád a Davida Irvinga proti Deborah Lipstadt (resp. vydavateli jejích publikací Penguin Books - blíe o procesu viz. www.holocaustdenialontrial.org). Ernst Zündel cel soudní proces, kter byl proti nmu veden za vydání knihy R. Harwoodse (Did Six Million Really Die?), vyuil k íení mylenek agresivního popírání holocaustu. Pomrn úspn celé líení prezentoval jako vládní (potamo idovsk) boj proti svobod projevu. Objevoval se u soudu obleen do neprstelné vesty s nápisem "svoboda projevu“ (freedom of speech). Zündel byl celkov niími soudy dvakrát odsouzen, ale Nejvyí soud rozhodl v roce 1992, e ást zákona, podle které byl Zündel souzen, je protiústavní. Soudkyn nejvyího soudu zdvodnila své rozhodnutí tím, e literatura popírající holocaust neobsahuje "násiln in“ (violent act) a Charta lidskch práv poskytuje ochranu pro práva na "vyjádení minoritního názoru, jakkoli me bt nepopulární“. Osvobození nejvyím soudem bylo celou popíraskou komunitou vnímáno jako velké vítzství a Zündel byl nazván bojovníkem za obanské svobody a práva. Pípad Davida Irvinga se lií od Zündelova pípadu. David Irving toti vznesl alobu sám. Zaaloval v roce 1996 Penguin Book a Deborah Lipstadt za to, e ho oznaili jako "popírae holocaustu “ a pokodili tím jeho povst historika. Ve své knize (Denying the Holocaust: The Growing Assault on Truth and Memory) Lipstadt argumentovala, e Irving byl ideologem spojenm s krajn pravicovmi skupinami. Irving to samozejm odmítal (pesto, e existují prokazatelné dkazy o jeho napojení na pravicové extremisty z Nmecké lidové unie nebo americké National Alliance). Soudce Charles Gray alobu odmítl a Irving soudní pi prohrál, stejn dopadl i s odvoláním proti rozhodnutí soudu. Pes neúspch obou pokus soudn dokázat, e nepatí k popíram, dosáhl Irving ádané medializace vlastního pípadu. Podailo se mu ve veejném prostoru vyslovit své názory. Irving se prezentoval jako "psanec z normální spolenosti “ a nositel "verbální luté hvzdy “. Bhem procesu demonstroval své názory prostednictvím televize, deník a rozhlasu a tím ho vyuil ve svj prospch. Konstatoval, e je s vsledkem proces spokojen, nebo se dokázal obhájit proti skupin historik. Internet jako dominantní nástroj komunikace popíra David Sitman ze Stephen Roth Institute for the Study of Contemporary Anti-Semitism and Racism v publikaci Anti-Semitism Worldwide 1998/9 vymezil tyi hlavní dvody, které vedou extremisty k zájmu o Internet: 1) skupiny roziující nenávist mohou operovat jednodueji a vyhnout se kolizi s právním ádem v zemích, kde je roziování nenávistnch materiál zakázáno, — 4 — Marák : Holocaust nebyl!? 2) velké mnoství materiál me bt roziováno s relativn nízkmi náklady – emailová propagace (rozesílání spam), 3) antisemité a rasisté jsou odvánjí vzhledem k lhostejnosti ásti provozovatel server, 4) klamné (matoucí) a falené informace jsou dostupné i tm, kteí nejsou schopni rozliit mezi fakty a skutenosti. Dalím dleitm dvodem vyuívání internetu je koordinace jednotlivch skupin a penos informací mezi tmito skupinami. Skupiny hlásící se ke vem smrm nenávisti jsou s pomocí Internetu schopny sledovat innost podobnch skupin po celém svt. Geografická poloha se stala irelevantní hodnotou. Internet vytváí pole pro nové formy organizací, které se zanou konstituovat nikoli uvnit státních hranic, ale mimo n, budou nad-národní. Kvantitativní nárst pouití Internetu extremisty dosáhl kvalitativn nové dimenze "informaního sesíování” (information networking). "Sesíované” skupiny tak tvoí obtín monitorovatelnou, ale pitom rozsáhlou a efektivn spolupracující organizaci. Jedním z proud, kter Internet vyuívá velice aktivn jsou popírai holocaustu. Cel svt popíraské internetové propagandy je zaloen na tvrzení, e holocaust je le a je souástí idovského spiknutí, které má za úel ovládnutí svta. Popíraské skupiny jsou díky komunikaním technologiím vzájemn propojeny a navzájem se podporují. Na svch internetovch stránkách na sebe odkazují a vytváejí uzaven kruh odkaz tak, aby se návtvník stránek seznámil s celou kálou skupin. Internet je hnutím vyuíván k íení dezinformací, k mobilizaci len, k náboru novch aktivist a k získávání finanní podpory. Vechny hlavní popíraské instituce a vichni hlavní popírai mají na svtové síti své vlastní stránky. "Sí sítí“ se vzhledem ke své nekontrolovatelnosti, stává hlavním médiem pro íení domnnek o neexistenci holocaustu. Internet je popírai vyuíván i pi soudních sporech. Pokud je v njaké zemi obalován nkter z vznamnch len hnutí je vedena rozsáhlá kampa za jeho proputní. Vtina webovch stránek, které njakm zpsobem souvisejí s popíraskm hnutím, pak obsahuje vzvu na osvobození "vzn svdomí“. Pipojeny jsou vdy i adresy kam smovat dopisy i emaily poadující proputní. Po Internetu je realizován rovn sbr finanních prostedk na zaplacení právních slueb. Popírai tak oslovují prostednictvím Internetu mnoho skupin po celém svt a velice obratn vyuívají mobilizaního a násobícího efektu sít. Metody manipulace - "vdecká hodnota“ Pro hnutí popíra je typickch nkolik sofistikovanch metod, ktermi získávají stále nové píznivce a daí se jim pronikat stále hloubji do spoleenskch struktur, piem kombinace tchto taktik s dopadem Internetu je velice efektivní. Principiální dleitost v posledních letech popírai pikládají tomu, aby vekerá jejich innost mla znaky vdeckého bádání a vzkumu. Publikace jsou psány tak, aby navodily dojem autorova zájmu pouze o vdecky prokázanou pravdu. Pouití metod pírodních vd má ukázat, e plynové komory ve vyhlazovacích táborech nemohly bt nikdy funkní jako nástroj masovch vrad. Odkaz na vdeckou hodnotu je velmi psobiv a má u tenáe navodit dojem pravdivosti zveejnné studie. Související strategií je pelivé nazvání pedních initel hnutí za "akademické odborníky“ i "historiky“. Pokud je nkdo oznaen jako "specialista“ má velkou nadji na to bt za nj uznán i irím okruhem veejnosti, pokud se bude jako specialista oznaovat dostaten dlouho. Mnozí nejvyí pedstavitelé hnutí popíra nicmén nemají ádné akademické tituly v oborech ke kterm se vyjadují – Irving k historii, Leuchter k válenm plynovm komorám (Leuchterova zpráva se pes vechny negativní vroky o ní, pes vechny studie dokazující její metodologickou chybnost, stala mezinárodním revisionistickm bestsellerem). — 5 — Marák : Holocaust nebyl!? Stále stejn – pitom úinnji Popírání holocaustu se stalo souástí ideologické vbavy pravicovch i levicovch politickch extremist. Argumenty popíra se vyskytly v programovch dokumentech francouzské Národní aliance (její pedseda J. M. Le Pen o holocaustu prohlásil, e se jednalo o "historick detail“), nmecké Lidové fronty (DVU je aktivní formací vyhledávající kontakty na popírae holocaustu) i ruskch Liberálních demokrat. V eské republice se popírání holocaustu objevilo napíklad v projevech len Sdruení pro republiky - Republikánské strany eskoslovenska (zejména ve stranickém tiskovin Republika) i Národní aliance. Zemsk vedoucí NA Vladimír Skoup byl ped tymi lety zaten a obvinn z trestného inu podpory a propagace hnutí smujících k potlaování práv a svobod oban podle §260 a §261 trestního zákona poté, co veejn zpochybnil existenci holocaustu (vyetování bylo pozdji zastaveno). V nkterch zemích (Itálie, Francie, Austrálie, védsko) není revisionismus specialitou extrémní pravice, ale i skupin hlásících se k extrémní levici. Hnutí popíra holocaustu se vyvíjí ji nkolik desítek let, ale a v posledních letech se petvoilo ve skuten mezinárodní strukturu, která má své oprné body v mnoha zemích po celém svt. Ukázalo se, e popírai velmi efektivn vyuívají moností novch komunikaních technologií k íení "osvtimské li“. Témata revisionist zstávají nicmén stále stejná: neexistoval holocaust, nebyly plynové komory a nacismus nebyl zloinn reim. Zdroje k problematice popírání holocaustu "Revisionism" in Germany and Austria: The Evolution of a Doctrine, in: Kurthen, H. – Erb, R. – Bergmann W. (eds., 1997): Anti-Semitism and Xenophobia in Germany after Unification, New York-Oxford 1997. On-line (http://www.doew.at/information/mitarbeiter/beitraege/revisionism.html). Dawidowicz, L. S. (1997): The Holocaust and the Historians. Cambridge, Harvard University Press. Frankl, M. (2001): Kanárci v dole. Nad knihou Debory E. Lipstadt Popírání holocaustu. Online (http://www.holocaust.cz/cz2/resources/bib/reviews/lipstadt). Fresco, N. (1981): The Denial of the Dead on the Faurisson Affair. On-line: http://www.antirev.org/textes/Fresco81a/. Funke, H. (2000): David Irving, Holocaust Denial, and his Connections to Right-Wing Extremists and Neo-National Socialism (Neo-Nazism) in Germany. On-line (http://www.hdot.org/evidence/funke000.asp). Grygar, J. (2000): Máme pijmout zákon proti íení osv timské li?. Lidové noviny, Orientace, 11. 3. 2000. Hasian, M. J. (2002): Holocaust denial debates: The symbolic significance of Irving V. Penguin & Lipstadt Communication Studies, vol. 53, no. 2, pg. 129-150. On-line (http://gateway.proquest.com/). Kárn, M. (1998): Popírání oa v echách. Ro Chode, ro. 60, bezen 1998. On-line (http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/1998/1998). Lipstadt, D. E. (2001): Popírání holocaustu. Praha, Paseka. — 6 — Marák : Holocaust nebyl!? Miele, F. (1994): Giving the Devil his Due: Holocaust Revisionism as a Test Case for Free Speech and the Skeptical Ethic. Skeptic, vol. 2, no. 4, pg. 58-70. On-line (www.skeptic.com). Mock, R. K. (1999): Countering anti-semitism and hate in Canada today: legal/legislative remediem and current realities, Anti-Semitism Worldwide 1998/9, The Stephen Roth Institute for the Study of Contemporary Anti-Semitism and Racism, Tel Aviv University, On-line (http://www.tau.ac.il/Anti-Semitism/asw98-9/mock.html). Najarian, J. (1997): Gnawing at history: The rhetoric of Holocaust denial, The Midwest Quarterly, Vol. 39, no. 1, pg. 74 – 89. On-line (http://gateway.proquest.com/). Nekvapil, V. (2003): Antisemitismus u nás. Pehled situace v eské republice po roce 1989. On-line http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil). Sitman, D. (1999): Hate on the Internet: A Cause for Koncern?, Anti-Semitism Worldwide 1998/9, The Stephen Roth Institute for the Study of Contemporary Anti-Semitism and Racism Tel Aviv University. On-line (http://www.tau.ac.il/Anti-Semitism/asw98-9/sitman.html). Vidal-Naquet, P. (1992): Assassins of Memory. Columbia University Press, 1992. Vidal-Naquet, P. (1992a): A Paper Eichmann – Anatomy of a Lie. On-line (http://www.antirev.org/textes/VidalNaquet92a/). Vidal-Naquet, P. (1992b): rev.org/textes/VidalNaquet85a/). Theses on Revisionism. On-line (http://www.anti- Vidal-Naquet, P. (1992c): On Faurisson and Chomsky. On-line (http://www.antirev.org/textes/VidalNaquet81b/). Zboil, Z. (2001): Nové a neutajované útoky a na pravdu a kolektivní pam, doslov k Lipstadt, D. E. (2001): Popírání holocaustu. Praha, Paseka. Zeman, P. (2000): David Irving a "osvtimská le“. Sborník O djinách a politice, Praha Paseka. Zeman, P. (1999): Hitler o Osvtimi nevdl! - tvrdí skandální kniha. edesát let po okupaci ech a Moravy vycházejí bez povimnutí odborník publikace, které zamlují nacistické zloiny. Lidové noviny, 13. 3. 1999, s. 19. Nizkor Project - http://www.nizkor.org Anti-Defamation League - http://www.adl.org Holocaust Denial on the Trial - http://www.holocaustdenialontrial.org, http://www.hdot.org Documentary Resources on the Nazi Genocide and its Denial - http://www.anti-rev.org The Stephen Roth Institute for the Study of Contemporary Anti-Semitism and Racism http://www.tau.ac.il/Anti-Semitism/institute.html — 7 — Marák : Holocaust nebyl!? 3.2.2005 http://www.blisty.cz/2005/2/3/art21809.html AAARGH The website was founded in 1996 by an international team http://vho.org/aaargh http://aaargh.com.mx http://litek.ws/aaargh The Quarterlies of AAARGH http://geocities.com/ilrestodelsiclo Conseils de révision Gaette du Golfe et des banlieues The Revisionist Clarion Il resto del siclo El Paso del Ebro Das kausale Nexusblatt O revisionismo em lengua português Arménichantage Mail: [email protected] — 8 —
Podobné dokumenty
Vzdělávací program 2016
Z hlediska celkového pohledu se jedná o získání zcela nových kompetencí ke
špičkové technologii, resp. jednotlivým technologiím. Dalším obecným cílem je
přijetí způsobu metriky prostoru, která je j...
Deti nižšieho boha
A co má bt? ptáte se. Vdy tem zloen Rose publikoval ty snímky ped tymi msíci
– z hlediska mediálního ped nekonenmi vky. Muslimové si jeho snahy vbec zpoátku
nevimli. Zejm jen mál...
prosinec 2001 - Nadace pro transplantace kostní dřeně
dárcovských centech a specializovaných laboratořích krajských transfúzních stanic v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mostě, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem, osmé
dárcovské centrum ...