Průvodní zpráva

OBNOVA VÝZNAMNÝCH
VEGETAČNÍCH PRVKŮ MĚSTA
RAJHRAD
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
INVESTOR: Město Rajhrad, Masarykova 32, 664 61 Rajhrad
ZPRACOVAL: Ing. Pavla Dratvová, Ing. Martin Dratva
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: Ing. Martin Dratva
DATUM: červen 2011
STUPEŇ DOKUMENTACE: PROVÁDĚCÍ DOKUMENTACE
-1-
Obsah
1. ÚVOD .................................................................................................................................. 3
1.1. Identifikační údaje ................................................................................................ 3
1.2. Použitá literatura .................................................................................................. 4
1.3. Výchozí podklady ................................................................................................. 5
2. PRŮZKUMOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 5
2.1. Průzkum současného stavu ................................................................................. 5
2.2. Metodika inventarizování dřevin .......................................................................... 5
3. POPIS A CÍLE PROJEKTU ................................................................................................ 7
3.1. Přírodní podmínky ............................................................................................... 8
3.2. Ochrana přírody ................................................................................................... 9
4. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ ............................................................................................. 9
5. ŠIRŠÍ VZTAHY, STÁVAJÍCÍ STAV LOKALIT ................................................................... 12
6. POPIS NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ ....................................................................................... 13
6.1. Návaznost na ÚSES .......................................................................................... 13
6.2. Cíle a odůvodnění projektu ................................................................................ 14
6.3. Popis řešení ....................................................................................................... 14
7. TECHNOLOGIE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ ...................................................... 16
8. ÚDRŽBA ............................................................................................................... 19
-2-
1. ÚVOD
Projektová dokumentace je zpracována na základě objednávky města Rajhradu v
okrese Brno - venkov. Zadavatel předložené projektové dokumentace si uvědomuje
důležitost kvalitních dřevinných vegetačních prvků v intenzivně zemědělsky
využívané krajině. Přestože řešené plochy leží v místě s velkým množstvím kvalitní
zeleně, navržená opatření podporují biodiverzitu a ekologickou stabilitu území
v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.
Předkládaný projekt je rozdělen na 3 samostatné části:
1. část: Obnova výsadeb hřbitova, řeší obnovu a doplnění výsadeb stromů a keřů
na hřbitově v Rajhradě. V současné době je převážná část stromového patra na
hřbitově tvořena zdravotně nevyhovujícími stromořadími javoru mléče – Acer
platanoides, každoročně ořezávanými. Předkládaný projekt řeší jejich obnovu
výměnou za kultivary, vhodnějšími do malých prostor.
2. část: Obnova historické aleje u kláštera, řeší obnovu a dosadbu části historické
lipové aleje u benediktinského kláštera (památníku písemnictví na Moravě).
3. část: Dřevinný vegetační prvek u cesty na Rajhradice, řeší obnovu
vegetačního pásu mezi silnicí a zemědělskými budovami, postavenými za socializace
zemědělství, které negativně ovlivňují pohled na areál významného kláštera.
1.1. Identifikační údaje
Investor:
Vypracoval:
Zodpovědný projektant:
Město Rajhrad
Masarykova 32, 664 61 Rajhrad
IČ: 00282456
Ing. Martin Dratva, Ing. Pavla Dratvová
Příční 378, 664 62 Hrušovany u Brna
IČ: 697 59 944
tel.: 608 745 907
E-mail: [email protected]
Ing. Martin Dratva
Příční 378, 664 62 Hrušovany u Brna
IČ: 697 59 944
Název akce:
OBNOVA VÝZNAMNÝCH
MĚSTA RAJHRAD
Název 1. části:
OBNOVA VÝSADEB HŘBITOVA
-3-
VEGETAČNÍCH
PRVKŮ
Lokalizace:
P. č. 1036/1, vlastník: Římskokatolická farnost Rajhrad,
Klášter 1, Rajhrad
p.č. 1040, 1041, 1042, 1043, 1039 a 1045/3 – vlastník :
město Rajhrad
p. č. 1116 – vlastník: Česká republika, právo hospodařit
s majetkem státu: Správa železniční dopravní cesty, státní
organizace, Dlážděná 1003/7, Praha – Nové Město
Nadmořská výška 201 m n. m.
Název 2. části:
OBNOVA HISTORICKÉ ALEJE U KLÁŠTERA
Lokalizace:
p.č. 2063 – vlastník : město Rajhrad
p. č. 2064 – vlastník: Česká republika, právo hospodařit
s majetkem státu: Pozemkový fond České republiky,
Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha - Žižkov
Nadmořská výška 189 m n. m.
Název 3. části
DŘEVINNÝ VEGETAČNÍ
RAJHRADICE
Lokalizace:
p.č. 2034 – vlastník : Česká republika, právo hospodařit
s majetkem státu: Pozemkový fond České republiky,
Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha - Žižkov
p.č. 2035 – společné jmění manželů: Michal a Jana
Čermákovi, Dobrovského 594, 664 61 Rajhrad
Nadmořská výška 189 m n. m.
Soulad návrhu s ÚPD:
Návrh je v souladu s platným územním plánem.
Hřbitov je určen k plnění funkce hřbitova. V současné
době je zde hřbitov.
Alej u kláštera je určena k plnění funkce zeleně, formou
stromořadí. V současné době je zde neúplné lipové
stromořadí.
Plocha s dělícím pásem u silnice je určena k plnění funkce
zeleně. v současné době je zde porost ruderálního
charakteru (bezy, přísavníky, chmel, křídlatka).
Stupeň dokumentace:
prováděcí dokumentace
PRVEK
U
CESTY
NA
1.2. Použitá literatura
BUČEK, A., LACINA, J. Geobiocenologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 249 s. ISBN 80-7157-417-1
CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma,
1995. 347s. ISBN 80-85368-80-3
DUREC, I. a kol., Průvodce po pamětihodnostech - Rajhrad, Rajhrad, 2008
PEJCHAL, M. Přednášky z dendrologie, MZLU Brno, 1999
-4-
STEJSKALOVÁ, D., Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Generel místního
systému ekologické stability Rajhrad, Rajhrad, 1992
1.3. Výchozí podklady
Mapa místního systému ekologické stability Rajhrad, M 1: 10 000
Katastrální mapa – MISYS Židlochovice
2. PRŮZKUMOVÁ ČÁST
V květnu a červnu roku 2011 byl proveden terénní průzkum s hodnocením stávajících
dřevin. Výchozím mapovým podkladem byla katastrální mapa a letecký snímek.
2.1. Průzkum současného stavu
Terénní průzkumy byly provedeny v květnu a červnu 2011. V terénu byly zmapovány
dřeviny rostoucí na hřbitově, v aleji u kláštera a v dělícím pásu u silnice.
Vyhodnocení terénního průzkumu je zakresleno ve výkresech č. 2., 3. a 4.
2.2. Metodika inventarizování dřevin
Pro posouzení současného stavu dřevin a navržení
k jednotlivým dřevinám byla provedena inventarizace dřevin.
Stávající dřeviny byly zakresleny do situací v měřítku 1: 400.
pěstebních
opatření
Inventarizace obsahuje:
1. textovou část – obsahuje komentář k jednotlivým hodnotícím veličinám a
jednotlivým typům zásahů
2. tabulkovou část – shrnuje informace o dřevinách a návrh pěstebních opatření
3. mapovou část – dřeviny jsou v ní zakresleny v měřítku 1: 400
Číslování - dřeviny jsou v mapě očíslovány arabskými číslicemi, číslo odpovídá
položce v tabulce.
Taxon - v tabulce je určen druh (taxon) dřeviny.
Výška a obvod kmene – výška byla měřena odhadem, poměrově k postavě u stromu.
Výška postavy byla přesně známa. Obvod kmene byl měřen ve výšce 1,3 m nad
zemí krejčovským metrem, s přesností na cm. Tam, kde nebylo možné změřit obvod
kmene v 1,3 m, je v tabulce uvedeno, v jaké výšce byl obvod měřen.
-5-
Bonita – celková sadovnická hodnota – shrnuje všechny ukazatele kvality dřeviny,
nejen dle zdravotního stavu, ale také podle perspektivy a stability dřeviny na daném
stanovišti. Vychází z metodiky dle prof. Machovce, 1982.
1 – dřeviny velmi hodnotné
Typický habitus, neovlivněný zápojem ani jinak, již vzrostlé, zcela
zdravé, nepoškozené, plně vitální, dlouhodobě perspektivní. Zde nejsou, jinak
v mapě označeny červeně.
2 – dřeviny nadprůměrně hodnotné
Oproti původní katergorii mají určité nedostatky, které však významněji
nesnižují jejich hodnotu, alespoň polovičních rozměrů dosažitelných na stanovišti,
dlouhodobě perpektivní. V mapě označeny modře.
3 – dřeviny průměrně hodnotné
Habitus se může významně odchylovat od normálu (např. v důsledku
zápoje), případné poškození nebo výskyt chorob a škůdců podstatně neovlivňuje
jejich vitalitu, střednědobě až dlouhodobě perspektivní. Do této kategorie jsou řazeny
i mladé, plně vitální dřeviny s typickým habitusem, které zatím nedosáhly polovičních
rozměrů dosažitelných na stanovišti. V mapě značeny zeleně.
4 – dřeviny podprůměrně hodnotné
V důsledku stáří, choroba a škůdců nebo poškození podstatně snížená
vitalita, pravděpodobná jen krátkodobá (20 až 25 let) existence v přijatelném stavu.
V mapě značeny hnědě.
5 – dřeviny velmi málo hodnotné
V důsledku stáří, choroba a škůdců nebo poškození natolik snížená
vitalita, že chybí předpoklady byť jen krátkodobé existence. Do této kategorie patří i
dřeviny, které je třeba okamžitě odstranit z bezpečnostních a fytopatologických
důvodů.
„+“ za číslicí značí přechod k pro kvalitu jedince k příznivějšímu a „-“ naopak méně
příznivému stupni.
Návrh opatření:
Pěstební opatření vyjadřováno zkratkami v poznámce.
ŘV – řez výchovný
U mladých jedinců v prvních letech po výsadbě, pro docílení typické, staticky
odolné kostry koruny, méně často po řezu zmlazovacím.
ŘO - řez opravný
U mladých exemplářů se zanedbaným řezem výchovným.
ŘU – řez udržovací
Odstraňování suchých, poškozených, chorobami a škůdci napadených,
nevhodně postavených nebo zahušťujících větví a jejich částí. Nezpůsobuje obvykle
větší rány a neovlivňuje většinou zásadním způsobem existenci jedince.
ŘZ – řez zmlazovací
-6-
Spočívá v podstatné redukci nevyhovujících nadzemních částí, obvykle
staršího jedince, mající za cíl obnovu ve vyšší kvalitě prostřednictvím regeneračních
mechanismů.
KO – konzervační ošetření
Soubor nestandartních opatření, mající za cíl odstranit nebo zmírnit současné
nebo již z krátkodobějšího pohledu velmi pravděpodobné nebezpečí výrazného
biomechanického poškození nebo i zániku jedince. Jedná se především o ošetření
rozsáhlejších ran a dutin, o vázání korun a také o jejich redukci zaměřenou na
snížení větrné zátěže.
ODS – odstranění
Důvodem je velmi silně snížená fyziologická nebo statická vitalita, popřípadě
výrazné negativní ovlivňování sousedícího hodnotnějšího jedince.
OKV – odstranění kmenových výmladků.
3. POPIS A CÍLE PROJEKTU
Řešená území se nachází 12 km jižně od Brna, v zastavěném území k.ú. Rajhrad.
Projektová dokumentace je rozdělena na 3 samostatné části.
1. část: OBNOVA VÝSADEB HŘBITOVA
Jedná se o stávající hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže. Území leží v rovinatém
terénu města, v silně urbanizované krajině s nedostatkem krajinné zeleně.
V řešené lokalitě rostou aleje rodu Acer platanoides – javor mléč, které jsou
napadené houbovou chorobou a v důsledku ořezávání mají poškozeny kosterní
větve (dutiny, hniloby). Také zde roste 7 ks smrku ztepilého – Picea abies. Tyto
jehličnany jsou vitální, nepoškozené.
Cílem projektu je nahradit stávající nevyhovující javory, takovými kultivary, které
budou vhodnější pro zadlážděné plochy a malé prostory. Volba nových stromů a keřů
bude vycházet ze sortimentu domácích dřevin, odpovídajících danému stanovišti.
2. část: OBNOVA HISTORICKÉ ALEJE U KLÁŠTERA
Jedná se o obnovu části dvouřadé historické lipové aleje, vysazené při barokní
úpravě krajiny v 18. a 19. století, která přiléhá k budovám benediktinského kláštera,
který je nejstarším klášterem na Moravě. Řešená alej roste podél západní stěny
kláštera a spojuje Rajhrad se sousedními Holasicemi. Původní alej zůstala
zachována pouze na ¼ řešené části. Z 280 m původně dvouřadé lipové aleje zůstalo
zachováno pouze 134 m jednostranné aleje, rostoucí v těsné blízkosti západní
obvodové zdi klášterního areálu. Dochovalo se zde 23 ks lip, rostoucích cca 4 m od
sebe.
V roce 2006 proběhla výsadba nových lip v této aleji, z nichž se však do současnosti
zachovalo jen 9 jedinců. Ani tyto stromy nejsou však v dobré kondici.
Cílem projektu je obnovit původní dvouřadou lipovou alej.
3. část: DŘEVINNÝ VEGETAČNÍ PRVEK U CESTY NA RAJHRADICE
V současné době roste na dotčeném pozemku u bývalého klášterního hřebčince pás
tvořený převážně černým bezem, přísavníkem, chmelem a křídlatkou.
-7-
Cílem projektu je vytvořit dřevinný vegetační prvek, vhodně doplňující bývalé
hospodářské klášterní budovy a odcloňující nevzhledný plechový sklad bývalého
Státního statku s.p. se záměrem podpořit harmonickou krajinu v blízkosti kláštera.
3.1. Přírodní podmínky
Geomorfologie:
Z hlediska geomorfologie území náleží do systému: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní karpaty
Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny
Oblast:Západní vněkarpatské sníženiny
Celek: Dyjsko-svratecký úval
Podcelek: Rajhradská pahorkatina
Okrsek: Syrovická pahorkatina
Klimatologie:
Řešené území leží v klimatické oblasti T4, charakterizované teplým, suchým
podnebím s mírně teplou zimou. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 9°C, ro ční
úhrn srážek kolísá v rozmezí 480 – 550 mm. V řešeném území převládají
severozápadní větry, které se v zimním období stáčí jihovýchodním směrem.
Geologie:
Geologické podloží tvoří magmatické horniny. Jde zejména o granodiority a
amfibolovce. Niva je tvořena čtvrtohorními sedimenty, zejména štěrky, štěrkopísky a
povodňovými hlínami. Niva je lemována říčními terasami, tvořenými písky a
štěrkopísky o různé mocnosti.
Pedologie:
V nivě Svratky a jejich přítoků se vytvořily nivní a lužní půdy na nivních uloženinách a
spraších. Jsou to půdy hydromorfní, ovlivňované hladinou spodní vody (alej). Na
západě území se na mocných sprašových vrstvách vytvořily kvalitní černozemě
(hřbitov).
Geobiografie a potenciální vegetace:
4.5 DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION
Lokalita se nachází v 1. vegetačním stupni. Z fytogeografického hlediska náleží do
obvodu xerotermní pannonské květeny.
Hřbitov spadá do biochory 1.5.2. velmi teplých plochých pahorkatin s černozeměmi,
skupina STG je zde 1 BD 3 – doubravy s ptačím zobem.
Území kolem kláštera spadá do biochory 1.5.1. širokých říčních niv, STG 1 BC 4 –
habrojilmové jaseniny.
1 BD 3 – doubravy s ptačím zobem
Hlavní dřevinou je dub zimní – Quercus petraea, přidružují se dub pýřitý – Quercus
pubescens a dub cer – Quercus cerris, dřevinné patro je bohaté – lípa srdčitá – Tilia
cordata, babyka – Acer campestre, habr – Carpinus betulus, jeřáb břek – Sorbus
torminalis. Charakteristické je zapojené keřové patro, druhově bohaté – ptačí zob
obecný – Ligustrum vulgare, dřín obecný – Cornus mas, kalina tušalaj – Viburnum
-8-
lantana, klokoč zpeřený – Staphylea pinnata, hlohy
monogyna a další. Podrost je druhově velmi bohatý.
Crataegus laevigata a C.
1 BC 4 – habrojilmové jaseniny
Hlavními dřevinami jsou dub letní – Quercus robur, jasany - Fraxinus angustifolia i F.
excelsior, topoly – Populus alba, P. nigra, P. canescens, dříve byla hojné i jilmy –
Ulmus laevis a U. minor. Pravidelnou příměsí jsou lípy – Tilia cordata a T.
platyphyllos, babyka – Acer campestre, habr – Carpinus betulus a střemcha
hroznovitá – Prunus padus. Keřové patro je velmi rozvinuto: Svída krvavá – Swida
sanguinea, bez černý – Sambucus nigra, brslen evropský – Euonymus europaeus a
další. Podrost je druhově velmi bohatý, nápadně se projevuje zvláště v časném
jarním aspektu.
3.2. Ochrana přírody
VKP a ÚSES
Hřbitov není zahrnut do VKP ani do ÚSES.
Alej u kláštera:
Území, ve kterém leží i alej u kláštera je Generelem ÚSES místního významu
hodnocena jako plocha velmi stabilní, zasahující do navrženého biocentra. Alej byla
v roce 2006 registrována městským úřadem v Židlochovicích jako významný krajinný
prvek „Alej u kláštera“ pod č. 103.
4. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ
Zdejší zemědělská rovinatá krajina spadá do starých sídelních typů oblasti
Pannonika.
Velkomoravský Rajhrad vznikl pravděpodobně v polovině 9. století. První písemné
zprávy o současném Rajhradu pocházejí ze 12. století. Vývoj městečka je spjat
s klášterem, který vznikl na místě bývalého velkomoravského hradiska. Ještě v 17.
století se řeka Svratka větvila do několika meandrujících ramen, obklopených
hustými, často zaplavovanými, porosty lužního lesa s bažinami a močály.
V současné době je Svratka svedena do přímého koryta, byly zbudovány ochranné
valy a lužní lesy byly vymýceny. V blízkosti aleje u kláštera zůstal zachován
fragment přirozené vegetace v lokalitách „Mlýnský náhon“, „Za pilou“ a „Čeladice“.
-9-
Historie kostela Povýšení sv. Kříže a sousedícího hřbitova
Od pradávna zdejším a sousedním farníkům znesnadňovala účast na jarních
bohoslužbách rozvodněná Svratka a její ramena. Proto bylo roku 1330 olomouckým
biskupem Jindřichem povoleno ve vsi Rajhradě zřízení modlitebny, zasvěcené
Povýšení sv. Kříže. V 16. století byla zchátralá kaple opravena a v 17. století po
švédském a tureckém tažení znovu proboštem Celestinem Arletem opravena a
zvětšena. celková barokní přestavba proběhla v letech 1765 a 1766. Podle rysů a
dispozice kostela se autorství přisuzuje Santinimu. Kostel byl roku 1767 povýšen na
farní. Hřbitov byl u kostela zřízen roku 1682, pohřbívá se na něm od roku 1891
dodnes. Na východní straně kostela je pomník zemřelým benediktinům z roku 1880.
U severní zdi hřbitova mají hroby sestry Těšitelky Božského Srdce Ježíšova. Na
hřbitově najdeme hroby významných místních osobností.
Hřbitov na historické fotografii
Historie aleje u kláštera
Aleje jsou patrné na skice z roku 1774 a mapě stabilního katastru z roku 1825.
Původně se jednalo o dvouřadé lipové aleje. Dřeviny jsou pozůstatkem systému
stromořadí založených Benediktinským opatstvím v době největšího rozkvětu
kláštera v 18. a 19. století v jeho bezprostřední blízkosti, v době barokní přestavby
kláštera a barokní úpravy přilehlé krajiny.
- 10 -
Alej u kláštera na historické fotografii
Historie plochy určené k výsadbě DVP u cesty na Rajhradice
Plocha v době rozkvětu kláštera plnila funkci zeleně: podél cesty na Rajhradice
rostla dvouřadá alej, která byla na řešené ploše doplněna zeleným pásem, blíže
neurčeného charakteru (viz. přiložená mapa, na které je zřetelně vidět, že řešená
plocha má stejnou značku jako klášterní zahrady). Plocha bezprostředně navazovala
na budovu klášterního hřebčince.
Historické aleje kolem kláštera na mapě z roku 1825
- 11 -
5. ŠIRŠÍ VZTAHY, STÁVAJÍCÍ STAV LOKALIT
Řešená území se nachází 12 km jižně od Brna, ve městě Rajhrad, které leží v silně
urbanizované krajině, typické velkou mírou zemědělské krajiny s nedostatkem
krajinné zeleně. Přesto se samotný Rajhrad a jeho nejbližší okolí z tohoto popisu
vymykají. V Rajhradě a jeho okolí nalezneme nemálo ekologicky stabilních ploch
s množstvím hodnotných vegetačních prvků, převážně vázaných na ramena Svratky,
s typickou vegetací lužního lesa.
1. část: OBNOVA VÝSADEB HŘBITOVA
Jedná se o stávající hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže. Hřbitov leží na severní
straně města, mezi silnicí č. II/425 (směr Rajhrad – Břeclav) a rychlostní železniční
tratí Brno - Břeclav. Severní a jižní stranou přimyká hřbitov k zástavbě rodinných
domů.
V řešené lokalitě rostou aleje rodu Acer platanoides – javor mléč, které začaly být po
válce ořezávány „na hlavu“, aby se docílilo zmenšení koruny, což se podepsalo na
zdravotním stavu dřevin. Všechny stromy jsou napadené houbovou chorobou a
v důsledku ořezávání mají poškozeny kosterní větve (dutiny, hniloby). Také zde roste
7 ks smrku ztepilého – Picea abies. Tyto jehličnany jsou vitální, nepoškozené.
Dřeviny rostou v úzkých travnatých pásech mezi hroby a chodníkem. Výsadby
dřevin, rostoucích přímo na hrobech nejsou v projektu řešeny. Na hřbitově se
vyskytují i větší ucelené travnaté plochy, které však nelze použít pro výsadby,
protože se jedná o manipulační plochy a rezervu pro nová hrobová místa. Nové
výsadby lze umístit pouze do stávajících travnatých pásů.
Do prostoru hřbitova zasahuje ochranné pásmo Českých drah, které zasahuje 60 m
od krajní koleje. Blízkost neodcloněné frekventované železniční tratě narušuje pietu
místa hřbitova. Na hřbitově nejsou uloženy žádné inženýrské sítě. Za východní
hřbitovní zdí, směrem k železnici je uložen kabel O2.
2. část: OBNOVA HISTORICKÉ ALEJE U KLÁŠTERA
Jedná se o obnovu části dvouřadé historické lipové aleje, vysazené při barokní
úpravě krajiny v 18. a 19. století. Řešená část aleje přiléhá v délce 280 m k budovám
benediktinského kláštera, který je nejstarším klášterem na Moravě. Od roku 2005 je
v něm otevřen Památník písemnictví na Moravě. Alej kolmo navazuje na rameno
řeky Svratky s bohatým vegetačním doprovodem, které jsou dle § 3 písm. b) zákona
č 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
významnými krajinnými prvky. Rameno Svratky se v blízkosti kolmého napojení stáčí
a dále pokračuje svými meandry souběžně s alejí. Podél severní části aleje, v délce
130 m je pod zpevněnou silnicí uložen vodovodní přivaděč DN 100., ve stejné délce
je v travnatém pásu podél zdi uložen přivaděč svazku vodovodů a kanalizací, dále je
v blízkosti kabel O2 a plynovod.
Z alejí se dodnes prostorově zachovaly:
část I.(řešená část): původně dvouřadá alej. Dřeviny vysázeny cca po 4 m. Dodnes
se zachovalo 23 ks lip, převážně Tilia cordata – lípa srdčitá a 1 ks Ulmus laevis – jilm
vaz, který je součástí břehového porostu podél Mlýnského náhona.
část II.: původně čtyřřadá alej kolem cesty k Holasicím, dlouhá cca 440 m. Dochovalo
se přibližně 270 m souvislé lipové aleje. Zbývající část ovládly vzrostlé náletové keře
- 12 -
a několik jednotlivých lip a javorů klenů. Původně tvarované stromořadí bylo
ponecháno volnému vývoji bez ošetření.
část III.: Původní dvouřadá alej švestek, kolmá na dvě předchozí, byla nahrazena
novými jedinci rodu Sorbus domestica – jeřáb oskeruše.
Řešená alej (část I.) roste podél západní obvodové zdi kláštera, kolmo na silnici
spojující Rajhrad s Rajhradicemi. Původní alej zůstala zachována v počtu 23 ks
jedinců pouze na ¼ řešené části. V roce 2006 proběhla výsadba nových lip v této
aleji, z nichž se však do současnosti zachovalo jen 9 jedinců. Ani tyto stromy nejsou
však v dobré kondici.
Alej pokračuje částí II., kolem bývalých hospodářských budov a skleníků kláštera,
v těchto místech byla původně čtyřřadá, ořezávaná „na hlavu“ a spojuje Rajhrad se
sousedními Holasicemi.
3. část: DŘEVINNÝ VEGETAČNÍ PRVEK U CESTY NA RAJHRADICE
Tato část řeší obnovu nevyhovujícího dřevinného prvku oddělujícího silnici Rajhrad –
Rajhradice od obhospodařovaných polí. Pás zároveň odcloňuje nevzhlednou
plechovou budovu bývalého Státního statku s.p., která byla nevhodně přistavěna
k budově kláštera a snižují pohledově jeho estetickou hodnotu. Na protější straně
komunikace teče řeka Svratka, zde v podobě „Mlýnského náhonu“, obklopená
vegetací lužního charakteru, která propojuje alej u kláštera, biocentrum Čeladice a
biocentrum Rajhradská bažantnice. V současné době je pás dřevin, prorůstající starý
drátěný plot, tvořen převážně keři černého bezu – Sambucus nigra, s příměsí
přísavníku pětilistého Parthenocissus quinquefolia a chmele otáčivého Humulus
lupulus. V porostu rostou 2 ks hodnotné svídy krvavé Swida sanguinea a 1 ks
švestky domácí – Prunus domestica. Také se zde dostaly, zatím jednotlivě,
nežádoucí jedinci křídlatky – Reynoutria sp.
Podél silnice roste mladé stromořadí javoru mléče – Acer platanoides „Globosum“.
Z hlediska územního plánu je plocha určena k výsadbě zeleně.
Pod komunikací, přesněji pod chodníkem podél silnice je uložen vodovod a kabelová
síť O2.
V těsné blízkosti stávajících keřů je uložen vodovod DN 100 IPE, Svazku vodovodů
a kanalizací spravované Vodárenskou a.s.
Fotodokumentace stávajícího stavu řešených území je ve zvláštní příloze.
6. POPIS NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ
6.1. Návaznost na ÚSES
Alej u kláštera navazuje na funkční biokoridor regionálního a nadregionálního
významu, který je tvořen „Mlýnským náhonem“ a který je současně ze zákona o
ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. V blízkosti aleje je v tomto
biokoridoru vloženo navržené biocentrum lokálního významu Čeladice, se zbytky
lužních porostů na vyschlém rameni řeky Svratky. V blízkosti se nachází také funkční
biocentrum regionálního významu Rajhradská bažantnice, komplex se zbytky lužního
lesa na břehu Svratky. Alej u kláštera je s biocentry Čeladice a Rajhradská
bažantnice propojena „Mlýnským náhonem“, doplňuje tedy kostru ekologické stability
v území.
- 13 -
6.2. Cíle a odůvodnění projektu
Základní cíle projektů jsou:
• obnova historické kompozice, včetně druhové skladby aleje u kláštera
• obnova poškozených dřevin v alejích na hřbitově
• zvýšení druhové rozmanitosti dřevin na hřbitově, s použitím kultivarů domácích
dřevin, odpovídajících dané STG a tím zvýšení biodiverzity dané lokality
• oživení strohé zemědělské krajiny a zastavěného území města
• zvýšení počtu dřevinných prvků na území města
• snížení větrné eroze
• obnovení místa pro pobyt a krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí - zvýšení
rekreačního potenciálu území
Odůvodnění projektu:
Území mikroregionu Rajhradsko a sousedních mikroregionů se v některých jeho
částech vyznačuje nedostatkem dřevinné vegetace, trvalých travních porostů a
vodních ploch, kde převažují plochy intenzivně obhospodařované orné půdy. Tento
fakt má vliv na nízkou ekologickou stabilitu území s absencí přirozených či přírodě
blízkých ekosystémů a silné působení větrné eroze. Této specifikaci se město
Rajhrad se svým blízkým okolím vymyká. Nejen v blízkosti aleje u kláštera a
dřevinného dělícího pásu u silnice na Rajhradice, se nachází mnoho ekologicky i
krajinářsky velmi hodnotných lokalit, umožňujících krátkodobou rekreaci obyvatel
přilehlých obcí v přírodním prostředí. Předkládaný projekt chce na tyto lokality
navázat a zvýšit tak množství hodnotných lokalit ve městě.
6.3. Popis řešení
Navržená řešení respektují stávající inženýrské sítě a jejich ochranná pásma.
1. část: OBNOVA VÝSADEB HŘBITOVA
Obnova výsadeb stromů na hřbitově spočívá ve výměně alejí, tvořených javorem
mléčem za vhodnější kultivary domácích dřevin, odpovídajících dané STG. Stávající
smrky jsou ještě relativně vitální a zdravé a zůstanou zachovány. Navržené aleje
budou podél hlavních komunikací tvořeny stromy druhu javor babyka - Acer
campestre „Elsrijk“, dřevinou vhodnou do užších prostor, dorůstající do výšky 8-10 m
s kompaktní korunou. Od hlavního vchodu do hřbitova je v hlavní ose nově navržena
alej Acer campestre „Nanum“ – babyky s kompaktní kulovitou korunou, širokou 2-3
m. Tato alej nasměruje pohled návštěvníka k Hlavnímu kříži. Aby byla zachována
původní myšlenka osázení hřbitova, která spočívala ve zvýraznění Hlavního kříže
červenolistými stromy, budou původní javory Acer platanoides „Deborah“, nahrazeny
méně vzrůstnými červenolistými okrasnými jabloněmi Malus „Royalty“, které na jaře
kvetou tmavě růžovými květy a na podzim jsou zdobeny drobnými jablíčky, držícími
na stromě celou zimu. Boční osa, vedoucí k hrobu významných železničních stavitelů
Kleinových z roku 1850, bude doplněna lípami Tilia cordata „Green Globe“ s
- 14 -
kulovitou kompaktní korunou o průměru do 4 m. Tím budou nahrazeny každoročně
ořezávané stávající poškozené lípy. V severozápadním rohu hřbitova bude nově
vysazena malokorunná lípa o výšce 8-10m a šířce max. 7m Tilia cordata „Rancho“ –
1 ks, čímž dojde k odclonění hřbitova od nejbližšího domu. Volná travnatá místa ve
spodní části hřbitova, která se nedají využít pro hroby, budou osázena tradičním
hlohem Crataegus laevigata „Paul´s Scarlet“ s tmavě růžovými plnými květy a výškou
do 5 m. Svah v zadní části hřbitova u brány ke kontejneru bude osázen 3 lípami
srdčitými Tilia cordata. Hřbitov bude výsadbou stromořadí za hřbitovní zdí odcloněn
od železniční trati. Zde budou použity javory mléče Acer platanoides „Deborah“ užší, středně vzrůstné stromy, výšky do 15 m, rašící červeně. Tyto javory mají listy
přes léto zelené a na podzim vybarvenější než u základního druhu. Tím bude
v místě zachován druh, rostoucí v současné době nevhodně u Hlavního kříže.
Vstupní část hřbitova a plochy v blízkosti hřbitovní kapličky budou osázeny
atraktivně kvetoucími druhy listnatých keřů.
2. část: OBNOVA HISTORICKÉ ALEJE U KLÁŠTERA
Realizací výsadeb dojde k obnově původní dvouřadé historické aleje. Výsadba bude
spočívat v doplnění stávajících 6 ks mladých perspektivních lip srdčitých ve
vzdálenosti 10 m od sebe, na straně komunikace vzdálenější od obvodové zdi
kláštera tak, jak již bylo započato v roce 2006. Stávající staré lípy na druhé straně
aleje (v těsné blízkosti klášterní zdi) zůstanou zachovány, odstraněny budou pouze
staré stromy v havarijním stavu – 3 ks. Zbývající část strany aleje, přiléhající ke
klášterní zdi, bohužel nelze z důvodu položení inženýrských sítí v délce cca 130 m
(Svazek vodovodů a kanalizací spravovaný Vodárenskou a.s. a JMP – rozvody
plynu) obnovit. Zachováno zůstane 27 ks stávajících dřevin, z toho 1 ks jilmu vazu, 1
lípa velkolistá a 19 ks starých lip srdčitých a 6 ks zajištěných mladých výsadeb lip
srdčitých.
Dosázeno bude 21 ks lip srdčitých ve vzdálenosti 10 m, na straně vzdálenější od zdi
kláštera a 4 ks lip v těsné blízkosti zdi, jako dosadba stávající lipové aleje, ve
vzdálenosti 9 m od sebe.
3. část: DŘEVINNÝ VEGETAČNÍ PRVEK U CESTY NA RAJHRADICE
Realizací obnovy výsadeb na této lokalitě dojde ke zkvalitnění prostoru v blízkosti
kláštera a zvýšení estetické hodnoty tohoto exponovaného místa. Bude zvýšena
biodiverzita území použitím výhradně domácích druhů dřevin a budou kvalitněji
odcloněny zemědělské objekty. Plocha propojuje budovy kláštera s bývalým
hřebčincem (budova je dnes v soukromých rukách).
Obnova dřevinného pásu spočívá v odstranění většiny stávajícího porostu a
zabránění šíření křídlatky. Zachovány zůstanou pouze 2 ks černého bezu a 2 ks
svídy krvavé.
Kostru porostu bude tvořit 1 dub letní a 8 ks javoru babyky. Doprovodnou funkci
zeleně budou dotvářet svídy krvavé – 23 ks, hlohy obecné – 8 ks, střemchy – 4 ks,
brsleny evropské – 33 ks a kaliny obecné – 32 ks. V blízkém okolí a v meziřádcích
výsadeb bude založen parkový trávník.
- 15 -
Realizací projektu se výrazně doplní a zkvalitní kostra ekologické stability řešeného
území a výrazně se zlepší obrazu krajiny a města s bohatou historií. Dojde
k výraznému navýšení ploch přírodě blízkého charakteru, které budou využitelné pro
krátkodobý odpočinek obyvatel města Rajhrad a blízkého okolí.
Lípa srdčitá (Tilia cordata) – dominantní dřevina navržených úprav
7. TECHNOLOGIE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ
Odstranění a ošetření stávajících dřevin:
Na základě výkresů a tabulek inventarizace bude provedeno ošetření a odstranění
dřevin včetně odfrézování pařezů do hloubky 50 cm. Keřové porosty budou
odstraněny včetně kořenů. V lokalitě hřbitova a aleje u kláštera půjde o technologicky
náročné opatření ve ztížených podmínkách. Proto je nezbytné, aby tato opatření
provedla odborná arboristická firma, která zajistí specialisty mající pro tuto práci
potřebné vybavení a splňují zákonné podmínky bezpečné práce ve výškách.
Realizace bude probíhat v souladu s příslušnými normami a zákony, v agrotechnicky
vhodném termínu. Nezbytný bude autorský dozor. Vhodné období pro navržená
opatření:
• kácení dřevin by mělo probíhat v období vegetačního klidu
• první polovina vegetace, tzn. přibližně od dubna do července (obvykle
nejvhodnější - při realizaci obvyklého zdravotního řezu je to doba, kdy
- 16 -
•
•
•
strom na vzniklé poranění ihned reaguje a kdy jsme schopni rozlišit,
které větve jsou suché, málo vitální apod.)
tzv. plačící stromy (javor, habr) mají v předjaří tendenci k silnému
mízotoku tzv. krvácení. Tento jev může být nehezký na pohled, ale má
minimální vliv na zdraví stromu. Druhá teorie hovoří o pravém opaku,
tzn. že jarní mízotok stromy oslabuje a vitalita stromu je snižována a
ořez by měl být prováděn v době vegetace, nejdříve po úplném
vytvoření listového aparátu.
řez provádět v co nejnižším stáří jedince resp. jeho řezané části
koncem zimy a předjaří (při realizaci speciálních řezů, kdy dochází
k odstraňování většího množství živé hmoty (silnější redukční řezy
apod.)
Nevhodné období pro ořez je v období predormance a počátek období vegetačního
klidu a při trvalejší teplotě nižší než –5°C resp. hrozí-li ješt ě její výskyt.
Příprava stanoviště:
Po ukončení prací souvisejících s odstraněním a ošetřením stávajících dřevin bude
provedena příprava stanoviště pro obnovu vegetačních prvků – výsadbu stromů, keřů
a založení trávníků. V případě potřeby bude doplněna ornice, bude provedena
plošná úprava terénu, obdělání půdy frézováním a hrabáním, půda bude chemicky
ošetřena herbicidem proti růstu plevelů a vyhnojena minerálním hnojivem v dávce 50
g/m2. V lokalitě u cesty na Rajhradice bude odstraněn starý nefunkční drátěný plot
včetně betonových sloupků.
Období výsadeb:
Výsadba dřevin bude provedena ve vhodném vegetačním období – od konce září do
konce listopadu případně v březnu až dubnu. V případě nezamrzlé půdy lze
vysazovat i v zimních měsících.
Druhové složení navržených dřevin:
1. část: OBNOVA VÝSADEB HŘBITOVA
poč. ks
p.č. NÁZEV DŘEVINY
1.
Acer campestre „Elsrijk“ - javor babyka
2.
Acer campestre „Nanum“ - javor babyka
3.
Malus „Royalty“ - okrasná červenolistá jabloň
4.
Tilia cordata „Green Globe“ - lípa srdčitá
5.
Tilia cordata „Rancho“ - lípa srdčitá
6.
Crataegus laevigata „Paul´s Scarlet“ - hloh obecný
7.
Tilia cordata – lípa srdčitá
8.
Acer platanoides „Deborah“ – javor mléč
11.
Hydrangea macrophyla - hortenzie
57
18
4
4
1
13
3
10
17
- 17 -
12.
Berberis thunbergii "Atropurpurea Nana" - dřišťál thunbergův
13.
Vinca minor - barvínek menší
14.
Euonymus fortunei "Emerald´n Gold" - brslen
15.
Hypericum "Hidcote" - třezalka
16.
Pachysandra terminalis - tlustonitník klasnatý
17.
Spiraea bumalda "Goldflame" - tavolník
18.
Salvia officinalis - šalvěj lékařská
19.
Lavandula angustifolia - levandule úzkolistá
20.
Thymus vulgaris - tymián obecný
21.
Iberis sempervirens - iberka vždyzelená
22.
Helianthemum x hybridum - devaterník
23.
Caryopteris x clandonensis - ořechokřídlec klandonský
24.
Santolina chamaecyparissus - svatolína cypříšková
25.
Weigela "Eva Rathke" - vajgélie
26.
Potentilla fruticosa - mochna křovitá
27.
Potentilla fruticosa "Goldteppich" - mochna křovitá
20
12
4
24
18
28
10
26
19
3
34
4
15
4
17
13
2. část: OBNOVA HISTORICKÉ ALEJE U KLÁŠTERA
poč. ks
p.č. NÁZEV DŘEVINY
1.
25
Tilia cordata – lípa srdčitá
3. část: DŘEVINNÝ VEGETAČNÍ PRVEK U CESTY NA RAJHRADICE
poč. ks
p.č. NÁZEV DŘEVINY
1.
Sambucus nigra – bez černý
2.
Swida sanguinea – svída
3.
Crataegus laevigata – hloh
4.
Quercus robur - dub letní
5.
Acer campestre - javor babyka
6.
Prunus padus - střemcha
stávající
23
8
1
8
4
- 18 -
7.
Euonymus europaeus – brslen
8.
Viburnum opulus - kalina
33
32
Spon a sadební materiál:
V případě stromů solitérních a do stromořadí budou použity balové sazenice se
zapěstovaným kmínkem a korunou, obvod kmínku je navržený 8 -10 cm. V případě
obnovy výsadeb hřbitova bude přesná lokalizace limitována velikostí prostoru mezi
hroby a zpevněnými cestami. U výsadeb keřů budou použity v případě vyšších druhů
kontejnerované sazenice velikosti 1,5 l, v. 30-40 cm, u menších druhů pak
kontejnerované sazenice velikosti k9 - k11, v. 10-30 cm. Spon a vzdálenosti stromů a
keřů jsou patrné z osazovacích plánů (výkresy č.5. až 9.).
Založení a ochrana výsadeb:
Výsadby budou provedeny do jamek o velikosti 50x50x50cm až 70x70x70cm u
solitérních stromů. V lokalitě hřbitov a DVP u cesty na Rajhradice bude provedena
50% výměna půdy, v aleji u kláštera 100% výměna půdy. Stávající substrát pro
výsadbu stromů je velmi nekvalitní, s výskytem velkého množství stavebních zbytků.
Jamky pro výsadbu keřů budou velikosti 10x10x10 cm až 35x35x35cm a doplnění
kvalitní ornice bude provedeno celoplošně. Výsadba by měla proběhnout
bezprostředně po dovozu stromů a keřů ze školky, proto je třeba mít připraveny jámy
pro výsadbu. Sazenice stromů budou při výsadbě pohnojeny tabletovým hnojivem
v dávce 5 ks 10g tablety na strom. Po výsadbě bude provedena dostatečná zálivka
v dávce 50 l na strom, 10 l na keř!
Vzrostlé alejové stromy budou ukotveny dvěma frézovanými impregnovanými
kůly, pevným úvazkem a osazeny plastovým chráničem kmene proti okusu o velikosti
minimálně 120 cm. Sazenice keřů ve skupinových výsadbách v lokalitě u cesty do
Rajhradic budou po výsadbě ochráněny proti okusu zvěří v zimním období nátěrem
chemického repelentu. Stromy i keře budou zamulčovány 10 cm vrstvou mulčovací
kůry.
Zakládání trávníků:
V blízkém okolí a v meziřádcích výsadeb v lokalitě u cesty na Rajhradice (část 3.)
bude založen parkový trávník. Výsev bude proveden do připravené půdy v dávce
20g/m2, osivo bude zapraveno do půdy a povrch bude řádně uválen.
8. ÚDRŽBA
Následná intenzivní péče je nutná hlavně v období nejméně tří let, jež je zcela
zásadním obdobím k zapěstování dřevin a v podpoře správného a zdravého růstu.
V tomto období budou dřeviny pečlivě kontrolovány a ošetřovány tak, aby na konci
období byly již plně zakořeněné, koruny solitérních stromů byly řádně zapěstované
výchovnými řezy.
V prvním roce bude nutné sledovat průběh ujímání dřevin, v případě suchého období
zajistit dostatečnou zálivku a to jak na podzim po výsadbě (za bezmrazého období),
- 19 -
tak v celé další vegetační sezóně. V průběhu zimy je nevyhnutelné kontrolovat
úvazky. Po zimě je třeba zajistit výchovný řez mladých korun stromů, při kterém se
odstraní vymrzlé a uschlé výhony. V dalších dvou letech zvýšené péče budou
opatření obdobná – zálivka v případě přísušků, výchovný řez.
Po tomto období zvýšené péče, kdy budou již dřeviny ujmuty a zapěstovány, bude
další péče méně náročná, nicméně musí být stejně pečlivá. I v tomto období může
dojít k úhynům mrazem, nemocemi, přísušky či mechanicky poškozených dřevin. Za
mimořádných přísušků je nutná dobrá zálivka. Po řádném ujmutí a zesílení stromů je
třeba včas odstranit kůly s úvazky.
Keřové výsadby bude nutné pravidelně plet – v případě výsadeb na hřbitově
minimálně 4x ročně, v případě DVP u cesty na Rajhradice minimálně 2x ročně do
úplného zapojení pásů keřů (cca 3 roky).
U parkového trávníku se předpokládá pravidelné sečení 4x až 6x ročně.
- 20 -