požární bezpečnost staveb

2009
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
05/09
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
požární bezpečnost
staveb
v ysokohodnotný beton
pro výškové budovy
interview: profesorka
Alena Šrámková
www.casopisstavebnictvi.cz
Chytře. Allplan 2009.
Rekonstrukce.
„Allplan 2009 mi pomáhá udržet si přehled
při navrhování komplexních přestaveb. Díky
integrovaným propočtům nákladů mohu přesně
kontrolovat rozpočet.“
Objednejte si zdarma 30denní zkušební
verzi a vyzkoušejte si nový
3D projekční systém.
www.nemetschek.cz
www.nemetschek.sk
NEMETSCHEK s.r.o., Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha, Tel.: +420 225 384 880, Fax: +420 225 384 890, [email protected], www.nemetschek.cz
NEMETSCHEK Slovensko s.r.o., Za kasárňou 1, 831 03 Bratislava, Tel.: +421 249 251 178, Fax: +421 249 251 138, [email protected], www.nemetschek.sk
Vážení čtenáři,
náš časopis měl svůj výstavní
stánek na Stavebních veletrzích
v Brně (jako ostatně každý rok).
V jednu chvíli se celé osazenstvo
zapletlo do chumlu veletržního
areálu a já jsem zůstal na půl
hodinky sám. Přišli dva pánové,
manažeři stavební firmy, považovali mě za obchodního zástupce.
Chválili náš časopis a na závěr
jsem dostal za úkol, abych určitě
redakci vyřídil, že odvádí perfektní práci. Takže, milá redakce,
možná to byli jediní dva lidé na
zeměkouli, kterým se zamlouvá
náš časopis, ale přesto za ně
i za sebe vzkazuji: děláš perfektní
práci.
Co se týká samotných veletrhů,
tak to skoro vypadalo, jako by
byly uspořádány jen kvůli dotačnímu programu Zelená úsporám.
V Den Země jej při brněnském
mezipřistání na trase Praha–Praha odstartoval ministr životního
prostředí v demisi Martin Bursík
a od té chvíle se nemluvilo
o ničem jiném. Jeden by neřekl,
že ekologický dotační program
může být populárnější než finále
Ligy mistrů, v jehož přestávce
běží závěrečný díl Ordinace v růžové zahradě. Nicméně ve středu
byly „miliardy na zateplení“ na
titulních stranách všech významných deníků a z každého z nich
navíc vypadla tučná zelená příloha. K tomu se zhroutila posílená
informační linka Státního fondu
životního prostředí a internetové
stránky www.zelenausporam.cz
otevřel jen šťastlivec. Je sice
pravda, že cílená finanční podpora v oblasti výstavby nebyla nikdy
blíže běžné domácnosti, ale je
tento rozruch na místě? Odpovím
si sám – není. Pominu-li fakt, že
se propozice programu Zelená
úsporám doplňují za běhu a sem
tam se nepotkají ani se stavebním zákonem, tak lze konstatovat
jeho principielní nepochopení ze
strany veřejnosti, z nějž vyplývá
všeobecný pocit falešné naděje.
To zdaleka neznamená, že by
program byl nesmyslný nebo
neužitečný. Vůbec ne. Jenže lidé,
podle mě, berou dotaci Státního
fondu životního prostředí jako
poukázku na zateplení a ještě
si úplně neuvědomili fakt, že
budou muset nejdřív půl milionu prostavět, aby se jim sto
padesát tisíc možná vrátilo. Kdo
na to v současnosti má? Velká
část programu je také zaměřena
na dosažení bydlení v pasivním
standardu. Ví laická veřejnost,
co to znamená bydlet v pasivním
domě a ví, že těchto domů nestojí
v České republice ani padesátka?
Neví. Jak dobrý nebo jak špatný
vlastně program Zelená úsporám
je, ukáže dlouhodobý časový horizont, proto není na místě ohnivá
kritika ani nekritický zápal.
A mluvíme-li o plamenech, tak
květnové číslo je věnováno požární bezpečnosti staveb. Současná
úroveň požární ochrany budov
budí dojem, že uvnitř moderního
domu snad není možné požár ani
potkat. Ale každý z nás si určitě
vzpomene na poměrně nedávné
tragické požáry v silničních tunelech, jimž se z hlediska požární
bezpečnosti věnují v tomto čísle
hned dva velmi zajímavé články.
Příjemné čtení.
inzerce
editorial
Prefabrikované komPonenty
MABA
skelety průmyslových
a administrativních objektů
filigránové stropy
stěny plné, dvojité a sendvičové
schodiště, podesty, balkóny
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
MABA Prefa spol. s r.o.
Čtvrť J. Hybeše 549
391 81 Veselí nad Lužnicí
Tel.: 381 20 70 11
Fax: 381 20 70 75
[email protected]
stavebnictví 05/09
www.mabaprefa.cz
3
obsah
05/09
květen
2009
stavebnictví
časopis
5–6
3 editorial
4 obsah
aktuality
5 Zelená úsporám: exkluzivní rozhovor s ředitelem SFŽP
7 IBF ve znamení (nejen) energetických úspor
realizace
8Tunelový komplex Blanka v dubnu 2009
Zelená úsporám: naděje i zmatky
Historicky nejpopulárnější dotační program byl odstartován 22. dubna.
Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek uznává „nedotaženost“ některých propozic programu, ale tlumí i nadšení veřejnosti.
20–21
reportáž
13Centrální čištění odpadních vod
hlavního města Prahy – první díl
interview
20Architektura je spoluprací individualit v sehraném týmu
materiály a technologie
23Výškové budovy a vysokohodnotný beton
První dáma české architektury: pořád pracuji
Zastánkyně postmodernizmu v české architektuře profesorka Alena
Šrámková obdržela v říjnu státní vyznamenání. Daleko více ji ale zajímá
práce, někdy i na rekonstrukcích staveb, jež před lety navrhovala.
23–29
téma: požární bezpečnost staveb
30Požární bezpečnost staveb
Ing. Isabela Bradáčová, CSc.
32Stavební prevence u Hasičských záchranných sborů krajů
Ing. Ján Pivovarník
35Požární ochrana staveb z hlediska požární prevence
plk. Ing. Zdeněk Hošek
41Specifické posouzení vysoce rizikových podmínek požární
bezpečnosti
Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Petr Kučera
46Bezpečnost při požáru v tunelu
Ing. Jiří Zápařka
54Atypické řešení oddělení tunelových trub při požáru
v místě strojovny
Ing. Isabela Bradáčová, CSc.
59 numerikon
61 infoservis
6 5 svět stavbařů
71 firemní blok
74 v příštím čísle
Jaká je hodnota vysokohodnotného betonu?
Využití vysokohodnotného a vysokopevnostního betonu bylo dlouhou dobu
doménou především mostních konstrukcí. Současný trend ve výzkumu
a vývoji vede k jeho široké aplikaci, například při stavbě výškových budov.
4
stavebnictví 05/09
foto na titulní straně: výškové budovy v New Yorku, Tomáš Malý
aktuality
text a foto: redakce
Zelená úsporám: exkluzivní
rozhovor s ředitelem SFŽP
Program Státního fondu životního prostředí
Zelená úsporám byl oficiálně odstartován na
tiskové konferenci konané v rámci Stavebních
veletrhů v Brně. Nejpopulárnější dotační program vlády ČR je financován z prodeje emisních povolenek na emise skleníkových plynů
a do konce roku 2012 slibuje k rozdělení pětadvacet miliard Kč.
Zelená úsporám musí zajímat
velkou část členů České ko mory autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě.
Propozice programu totiž určují jako základní dokument pro
získání dotace odborný tepelně
technický výpočet (v propozicích
programu někdy zaměňovaný za
projektovou dokumentaci) stavby
nebo stavební úpravy. Vypraco-
vání tohoto dokumentu budou
mít, opět na základě podmínek
programu, na starosti především
autorizovaní inženýři, případně
autorizovaní technici v oborech
pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická
zařízení staveb.
Cílem programu je zajistit dlouhodobou úsporu energií určených
k vytápění a podpora využívání
obnovitelných energetických
zdrojů. Dotace může získat řada
staveb a stavebních úprav od
zateplení, přes novostavby pasivních domů po instalace tepelných
čerpadel. Typickým žadatelem
by měla být běžná domácnost,
protože program je primárně
orientován na oblast bydlení.
I proto vzbudil velké očekávání
široké veřejnosti.
„V současnosti je o dotace v rámci programu Zelená úsporám
enormní zájem. Musíme si ale
uvědomit, že každá dotace, respektive podpora, vyžaduje ze
strany žadatele vlastní, většinou
nemalou investici, která nebude
pro domácnosti jednoduchým
rozhodnutím,“ krotí všeobecnou
euforii ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek.
Kromě dotazů a žádostí žadatelů
zaměstnává SFŽP v ytváření
seznamů odborných dodavatelů a certifikovaných výrobků
a technologií, což už je předmětem ostrých internetových
diskuzí.
Jaké jsou ohlasy firem na vytváření Seznamu odborných
dodavatelů a Seznamu výrobků a technologií?
Daly se očekávat spekulace, zda
při vytváření těchto seznamů
nedochází k jevům spojeným
s klientelizmem – tedy s preferováním jistých dodavatelů
a výrobců na úkor druhých. To,
vzhledem k tomu, jak jsou kritéria pro zařazení firem na tyto
seznamy nastavena, není dost
dobře možné.
Proč?
Preferujeme co nejširší registry,
což mně připadá jako vhodnější
termín než seznam, a tím pádem
nejsou kritéria pro zařazení firem
v žádném případě diskvalifikační.
Základní podmínkou je, aby doda-
inzerce
stavebnictví 05/09
5
plicitně uvádět všechna jeho
ustanovení.
▲ Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek (zcela vpravo)
při rozhovoru na veletržním stánku časopisu Stavebnictví
vatel splňoval všechny podmínky
živnostenského zákona – tedy
měl živnostenský list na stavební
práce – a současně prokázal,
že prošel školením zaměřeným
na montáž systému, který poskytuje.
Jsou tato školení nějakým způsobem unifikována?
Ne. Jde o školení od jednotlivých výrobců, kterých je několik
desítek. V zájmu těchto výrobců
samozřejmě je, aby montáž jejich
produktů ovládalo co nejvíce stavebních firem, a to nejen z důvodu
ekonomického, ale také z hlediska
záruční lhůty a pozitivních referencí. Dovozce nějaké automobilové
značky také nesvěří autorizovaný
servis svých vozů nespolehlivým
dealerům bez důkladného proškolení. V registru výrobků a technologií pak mohou být jen produkty
certifikované státní zkušebnou.
V podmínkách programu Zelená úsporám stojí, že žadatelem
o podporu může být fyzická
osoba, která bude rodinný nebo
bytový dům po dobu patnácti
let používat nebo poskytovat za
účelem bydlení. Znamená to, že
dojde-li třeba za pět let ke změně majitele domu, jeho nárok
na podporu bude zpochybněn
a zpětně nějak vymáhán?
Samozřejmě že ne. Účel užívání
stavby musí zůstat stejný – bydlení,
6
stavebnictví 05/09
ale přenáší se automaticky na další
majitele. Tuto podmínku patnácti
let jsme stanovili proto, že jde
o období povinného monitoringu
programu Zelená úsporám a tento
monitoring vychází ze základní
premisy programu úspory emisí
oxidu uhličitého v dlouhodobém
časovém horizontu.
V podmínkách se rovněž objevuje, že výchozím dokumentem
pro dotaci dané úpravy stavby
je projektová dokumentace.
Nicméně stavební úřady na
tyto úpravy nemusí požadovat
projektovou dokumentaci,
respektive stavební povolení.
Znamená to, že v tuto chvíli
jdete nad rámec zákona?
Ano. Projektová dokumentace
v tomto případě neslouží stavebním úřadům, pokud ji ony sami
nepožadují, ale je jediným možným
průkazem pro Státní fond životního
prostředí, že stavba splňuje nároky
na obdržení dotace. Navíc je tento
dokument naprosto zásadní i pro
další kontrolu stavebních úprav.
Z nového stavebního zákona (paragraf 152) vyplývá, že
u staveb financovaných z veřejného rozpočtu musí být zajištěn
technický dozor stavebníka.
V Příručce pro žadatele toto
není nijak zmíněno.
Příručka pro žadatele nesupluje
stavební zákon, tj. nemusí ex-
Tepelně technický výpočet
může žadatel získat od velmi široké skupiny praktiků –
a u to r i zova nýc h i n že ný r ů
a autorizovaných techniků;
autorizovaných architektů
a energetických auditorů. Jsou
všichni nositelé zmíněných
autorizací v této oblasti dostatečně kompetentní?
Z principu by vámi jmenované
autorizované osoby měly být
kompetentní k vypracování všech
potřebných dokumentů a výpočtů.
Praxe je asi jiná, ale nemůžeme
tyto skupiny nijak omezovat. Koneckonců součástí projektu Zelená
úsporám je intenzivní informační
podpora pro všechny definované
skupiny. Ta se z velké části uskutečňuje právě prostřednictvím
autorizačních organizací – České
komory autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě a České komory architektů
a také ve spolupráci s vysokými
školami. Jinak ale s vámi souhlasím. Kompetence zpracovatele
projektové dokumentace je pro
žadatele o dotaci klíčová, protože
ve chvíli, kdy projektant nedokáže
naše podmínky zpracovat v rámci
projektové dokumentace, žadatel
dotaci neobdrží.
Logicky by pak práci autorizovaných osob měly kontrolovat
rovněž autorizované osoby.
Naši pracovníci budou kontrolovat, zda předložená stavební
dokumentace vede k požadované
úspoře, a počítat výši dotace.
O odbornost našich pracovníků
strach nemám. Státní fond životního prostředí má poměrně velké
praktické zkušenosti s monitoringem staveb dotovaných z Operačního programu Životní prostředí.
Samotná kontrola tedy nebude
spočívat zdaleka jen v konstatování aplikace zateplovacího
systému nebo jiné technologie,
ani v důsledném dodržení všech
administrativních kroků, ale hlavně v porovnání námi schválené
projektové dokumentace se samotným výsledkem. Nedodržení
postupů projektové dokumentace
pak může vést k vrácení dotace.
Bod B programu Zelená úsporám se týká podpory novostaveb v pasivním standardu, také
další dílčí úpravy jsou spojeny
s tímto kritériem. Vzhledem
k tomu, že na území České
republiky stojí několik desítek
pasivních domů, se mně zdá
toto kritérium poněkud alibistické. Nemělo by se spíše
hovořit o standardu nízkoenergetickém?
To si nemyslím. V zahraničí se
často bere to, co nazýváme
nízkoenergetický standard, jako
běžná norma pro stavební povolení. V dlouhodobějším horizontu má smysl v rámci této
části dotací motivovat společnost
k širší výstavbě domů v pasivním
standardu.
Nebude to ale směřovat ke
snahám postavit dům „klasickým“ způsobem, zkolaudovat
ho a pak za dotační podpory
provést zateplení, než stavět
pasivní dům?
Tak jednoduché to není. V případě
dodatečného zateplení jsou dotace
podmíněny minimálně čtyřicetiprocentní úsporou energie na
vytápění. To znamená, že byste
musel postavit hodně špatný dům,
abyste následně takového zlepšení
dosáhl.
Nicméně některé firmy si provedly hrubé odhady a minimálně o této možnosti uvažují.
To ovšem nepřinese nic jiného
než zpřísnění kritérií pro získání
dotací, což následně nepomůže
vůbec nikomu.
Finanční služby spojené s programem Zelená úsporám budou poskytovat vybrané bankovní domy. Nemůže dojít ke
konfliktu v souvislosti s porušením podmínek hospodářské
soutěže?
S Úřadem pro ochranu hospodářskou soutěže jsme vše velmi
pečlivě prodiskutovali a neměl
by nastat žádný problém. Koneckonců všechny banky, které se
do procesu financování programu
přihlásily, povolení obdržely nebo
obdrží. ■
Autor: Jan Táborský
V sobotu 25. dubna 2009 skončily Stavební veletrhy Brno,
jejichž součástí byl 14. Mezinárodní stavební veletrh (IBF).
■ Hlavním tématem stavebního veletrhu bylo energeticky
úsporné stavění, jemuž odpovídal podle výsledků průzkumu zájem návštěvníků, kteří
přišli ze 44 % pro informace
o novinkách a nabídce těchto
služeb a odcházeli v sedmdesáti případech ze sta spokojeni.
■ Právě na veletrhu byl nastartován unikátní dotační program
Zelená úsporám určený na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor v domácnostech. „Zelená úsporám
je největší ekologický dotační
program v historii České republiky,“ oznámil ministr životního
prostředí v demisi Martin Bursík na tiskové konferenci, která
se původně měla konat (22. 4.
právě v Den Země) nejpr ve
v 9 hodin, později byla přesunuta na 10 hodin, aby byla zahájena v 9.30 vzhledem k ministrovu odletu do Itálie (který byl
později zdržen kvůli prasklému
sklu vládního speciálu). Veřejnost projevila o tento program
nebývalý zájem. Program je
zaměřen na podporu instalací
pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také
podporu investic do energetických úspor při rekonstrukcích
a v novostavbách.
■ Pro zájemce fungovala na
veletrhu nezávislá poradenská
centra, kde byli k dispozici specialisté, poskytující informace
týkající se zmiňovaného programu. O vhodnosti kombinace
různých stavebních materiálů
například informovalo Stavební
poradenské centrum, které pořádaly organizace ČK AIT, SPS
v ČR a VUT Brno. Informace
o d ot a č ním pro g ramu by l a
bezesporu nejpozitivnější veletržní zprávou, která provázela i další setkání odborníků
v rámci pestrého doprovodného programu.
■ Poměrně pesimisticky naopak vyzněla zpráva, kterou
sdělilo Ministerst vo financí
ČR starostům a primátorům
měst a obcí, kteří se zde sešli
na konferenci: ve svém rozpočtu mají počítat s nejméně
desetiprocentním sní žením
objemu proti minulému roku.
To je způsobeno pokračujícím
pro p ad em č eského hosp o dářství.
■ Obavou, že světlo, tušené
na konci tunelu, by mohly být
ve skutečnosti reflektory protijedoucího vlaku, parafrázoval
na tiskové konferenci SPS v ČR
jeho prezident Václav Matyáš
při charakterizování současného stavu prognóz o konci hospodářského poklesu: „Jediné,
co naprosto jistě víme o jeho
konci, je skutečnost, že nevíme
nic,“ řekl.
▼ Profesor Jan Švejnar na brněnských veletrzích
■ Zajímavé bylo setkání profesora Jana Švejnara s podnikateli ve stavebnictví, týkající se
opět problému recese světové
ekonomiky.
„Regrese ekonomiky se může
změnit v depresi, podobnou
hospodářské krizi 30. let minulého století, pokud se hlavní
hráči světového hospodářství,
kterými jsou USA, Evropská
unie, Čína, Rusko, Japonsko
a také Indie, nedohodnou na
souhře, jak krizi ur ychleně
ukončit,“ prohlásil Jan Švejnar.
Možnost prvních pozitivních
zpráv o jejím konci vidí americký profesor v příštím roce,
Evropa by měla pocítit změny
k lepšímu s půlročním zpožděním. Období, které nastane
v nejbližší době, je především
obdobím šetření, dopady na
„průměrného občana“ budou
poměrně tvrdé.
■ Nejlepší stavby Jihomoravského kraje za rok 2008 byly
slavnostně vyhlášeny rovněž
22. dubna. Do soutěže, pořádané Jihomoravským stavebním
spole č enst vím, byly tento krát přihlášeny čtyři desítky
staveb, soutěžících v osmi
kategoriích. Ve svých kategoriích zvítězily stavby: AVRIOPOINT – Administrativní budova
(stavby občanské vybavenosti);
Rezidence ANENSKÉ TERASY (bytové stavby); Lakovna
a tryskač DPmB a.s. (průmyslové stavby a technologické
stavby); Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské struktury
v povodí řeky Dyje – Část D
a zvýšení kapacity úpravy vody
v Lednici na Moravě a propojení
skupinových vodovodů (dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby); Gymnázium Kpt.
Jaroše – přístavba tělocvičny
(rekonstrukce staveb a objektů);
Rybník Troskotovický dolní –
odbahnění a oprava přelivu
(ekologické stavby). Hlavním
mediálním partnerem soutěže
byl časopis Stavebnictví, který
rovněž udělil cenu – stavbě
Rekonstrukce a dostavba Přírodovědecké fakulty MU. ■
inzerce
IBF ve znamení (nejen) energetických úspor
stavebnictví 05/09
7
realizace
text: Jakub Karlíček
foto a grafické podklady: autor
Tunelový komplex Blanka v dubnu 2009
Výstavba Tunelového komplexu Blanka v Praze
je v současné době nejrozsáhlejší akcí obdobného charakteru na území hlavního města.
Severovýchodní část Městského okruhu je
tvořena soustavou hloubených a ražených
tunelů o celkové délce přes 5500 m. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se uzavírá druhý
rok od zahájení stavebních prací.
Celý komplex je rozdělen na tři
vzájemně propojené tunelové
úseky. Trasa začíná u severního
vyústění Strahovského tunelu,
v mimoúrovňové kř ižovatce
Malovanka. Zde Městský okruh
pokračuje tunelovým úsekem
Brusnice, tvořeným nejpr ve
hloubenými tunely. Ty vedou
v trase Patočkovy ulice a za
křižovatkou s Myslbekovou ulicí dále raženými tunely až ke
křižovatce Prašný most. Odtud
pokračuje tunelový úsek Dejvice, vedený hloubenými tunely
ke křižovatce U Vorlíků na okraji
Letné, kde začíná tunelový úsek
Královská obora. Ten raženými
tunely podchází obytnou zá-
stavbu Letné a pod Stromovkou
a Vltavou převádí trasu Městského okruhu na pravý břeh
řeky. Tam končí tunelový úsek
a pokračuje povrchová část trasy
až do křižovatky Pelc-Tyrolka.
Podrobný popis stavby, historie
celého projektu a souhrnné
technické údaje jsou na webové
stránce www.tunelblanka.cz.
Trasa okruhu je v celé délce
vedena jako striktně směrově
rozdělená, se samostatným
dvou- až třípruhovým tubusem
v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám
doprav y, podélnému sklonu
trasy a především potřebám
napojení ramp mimoúrovňových
▼ Obr. 1. Schematická situace Tunelového komplexu Blanka
8
stavebnictví 05/09
křižovatek zajišťujících napojení
komunikace okruhu na povrchovou síť.
Současný stav
Výstavba se v současnosti soustřeďuje na sedmi staveništích.
Ve směru od Strahovského
tunelu jsou to: staveniště Malovanka, Myslbekova, Prašný
most, Hradčanská, Letná (včetně staveniště v ýdechového
a nasávacího objektu v ulici Nad
Královskou oborou), Troja a staveniště ražených tunelů úseku
Královská obora.
Staveniště
Malovanka
Stavba mimoúrovňové křižovatky Malovanka včetně portálu
tunelu Blanka a navazujících
částí hloubeného tunelu je investičně součástí akce Strahovský
automobilový tunel, 2. stavba.
Křižovatka propojí již provozovaný Strahovský tunel s tunelem
Blanka, napojí místní komunikace na Městský okruh a umožní
budoucí napojení Břevnovské
radiály.
V současnosti je dokončena
severní část křižovatky. Ve výstavbě je most, který převádí trasu Patočkovy ulice přes
vozovk y Městského okruhu
a sjízdné rampy do spodní úrovně křižovatky. Dokončeny jsou
střední pilíře i podpěry mostu,
a začala v ýstavba samotné ho dvoupolového přemostění.
Dokončena je také opěrná zeď
komunikací za mostem.
V Patočkově ulici vznikají dilatační úseky jižního tunelu,
na jejichž strop bude v další
fázi stavby přeložena doprava.
O letních prázdninách bude povrchová doprava mezi Smíchovem,
Břevnovem a Střešovicemi částečně převedena do definitivních
tras. V příštím roce se očekává
zprovoznění křižovatky dočasně
bez tunelu Blanka. Uvnitř jámy
pokračuje dohloubení na spodní
úroveň křižovatky, a je již dobře
patrný tvar jejího „jádra“ před
portály tunelu Blanka.
Staveniště
Myslbekova
Stavební jáma je vyhloubena
u křižovatky ulic Myslbekova
a Patočkova, v prostoru bývalých
zahrádkářských kolonií. Trasa Městského okruhu sem bude přivedena
hloubenými tunely pod Patočkovou
ulicí od křižovatky Malovanka.
V prostoru jámy se připravuje
stavba budoucího technologického
centra, ve východní stěně začíná
výstavba obou portálů ražených
tunelů směrem k Prašnému mostu. Po dokončení stavebních prací
nahradí území staveniště park s rybníčkem, napájeným z vývěru nyní
zatrubněného potoka Brusnice,
a s amfiteátrem umožňujícím vyhlídku na Pražský hrad.
V současné době se postupně
odtěžuje jáma a u severní stěny
se kotví třetí kotevní úroveň. Na
východní stěně jsou dokončeny
trámy nad por tály ražených
tunelů a odtěžuje se první kotevní úroveň. Staví se zápory
pro zajištění severní stěny výjezdové rampy na severním konci
staveniště.
Staveniště
Prašný most
Stavební jáma pro v ýstavbu
tunelů, tunelových ramp a podzemních garáží s technologickým
centrem bude vyhloubena v prostoru tzv. kurtiny, mezi dvěma
bastiony barokního opevnění
Pražského hradu. Po dokončení
stavby nahradí prostor staveniště nový park s výhledem na
katedrálu svatého Víta. Součástí
křižovatky bude také výjezdová
rampa ve směru od Malovanky
a vjezdová rampa do tunelu
v opačném směru.
Součástí výstavby tunelu Blanka je také přestavba mostu
přes železniční trať ve Svatovítské ulici. Most bude rozšířen
a nově založen do takové hloubky, aby byla v budoucnu možná
výstavba podzemní železniční
stanice Praha-Dejvice bez zásahu
do provozu na mostě. Z toho důvodu se připravuje několik výluk
této trati. Proto byla vybudována
dočasná železniční zastávka
Gymnazijní, která bude sloužit
již v období první, dvouměsíční
výluky, zahájené na konci dubna.
V této době budou hloubkově
založeny pilíře nového mostu.
V celém prostoru staveniště jsou
budovány přeložky inženýrských
sítí. Bylo vyhloubeno spadiště
o celkové hloubce 39,0 m. Realizována byla přeložka vodovodního řádu, staví se kabelovod.
Zahájeny byly práce na východní
straně mostu ve Svatovítské ulici,
mikropilotové stěny na severovýchodní straně a injektáž a kotvení
třetí kotevní úrovně záporové
stěny na jihovýchodě.
▲ Obr. 2. Malovanka: celkový pohled od jihozápadního konce staveniště
Staveniště
Hradčanská
V celém rozsahu staveniště Hradčanská, od křižovatky Prašný
most až ke křižovatce Špejchar,
probíhá výstavba hloubených
tunelů metodou podzemních
konstrukčních stěn (tzv. Milánská
metoda). Jáma je odtěžena pouze
do úrovně stropu tunelu, jsou
vyhloubeny úzké rýhy, ve kterých
jsou z povrchu betonovány stěny
tunelu, na nichž bude uložen
strop. Tato konstukce se zasype
a po provedení povrchových
úprav bude obnoven provoz.
Prostor pod stropní deskou bude
poté odtěžen a dobetonuje se
dno tunelu, aniž by byl ovlivňován
provoz na povrchu.
Kromě tunelů hlavní trasy jsou
v prostoru staveniště budovány
také dvě tunelové rampy – vjezdová pro směr Troja a výjezdová
v opačném směru. V rámci stavby je ubourána část vestibulu
stanice metra a podchod pod
ulicí Milady Horákové směrem
do Dejvické ulice. Po dokončení
výstavby tunelu bude vestibul
obnoven v původním rozsahu
a na stropní desce tunelu se
vybuduje nová podzemní pasáž
s obchody.
V současné době jsou postaveny podzemní konstrukční stěny
v rozsahu dilatačního úseku B/1,
B/2 a dílčích částí dilatačních
úseků A a D. U úseků A/3, B/1
a B/2 se ukládají podkladní betony stropu a výztuž stropní
▲ O br. 3. Myslbekova: celkový pohled na staveniště z koruny barokního
opevnění
▼ Obr. 4. Prašný most: zajištění u jihovýchodní strany mostu Svatovítská
stavebnictví 05/09
9
/
▲ Obr. 5. Schematická situace staveniště Hradčanská
/
▲ Obr. 6. Schematická situace staveniště Letná
▼ Obr. 7. Schematická situace staveniště Troja
/
10
stavebnictví 05/09
desky dilatačního úseku B/2.
U dilatačních úseků A a D se
dokončuje hloubení a zajištění
stavební jámy. U západního konce staveniště pokračují přeložky
inženýrských sítí.
Staveniště Letná
▲ Obr. 8. Hradčanská: celkový pohled na staveniště od východu
▲ O br. 9. Letná: stavební jáma pro tunely, tunelové rampy a podzemní
garáže
▼ Obr. 10. Troja: stavební jáma hloubených tunelů s klenbovým stropem
Tunely ve staveništi Letná jsou
směrem od Hradčanské budovány nejprve Milánskou metodou,
tedy v ýstavbou podzemních
konstrukčních stěn a stropní
desky z úrovně mělké stavební
jámy a následným odtěžením
profilu tunelu a vybudováním
spodní části konstrukce pod
ochranou stropu. Trasa tunelu
ve směru od západu klesá,
a v místě, kde je již příliš hluboko na to, aby mohla být tato
metoda výstavby aplikována,
začíná otevřená stavební jáma.
V tomto prostoru jsou navrženy
tunely hlavní trasy a tunely
vjezdových a výjezdových ramp
křižovatky U Vorlíků. V jámě
vzniknou také podzemní garáže
a technologické centrum, situované u portálu ražených tunelů.
V současnosti je kvůli výstavbě
tunelu přerušen tramvajov ý
provoz v ulici Milady Horákové,
a automobilová doprava je svedena obousměrně na objízdnou
komunikaci podél jižního okraje
staveniště. V létě bude obnoven
tramvajový provoz od Letenského náměstí až ke smyčce Špejchar, v průběhu podzimu potom
až do Badeniho ulice. Obnovení
provozu tramvají bude možné
díky dokončení konstrukcí ramp
1/4 v místě tramvajové tratě.
Nyní se pracuje na dilatačních
úsecích D 8–D 3 u Špejcharu,
prováděných Milánskou metodou.
Byly vybetonovány vodicí zídky
a je zahájeno hloubení rýh pro jižní
a střední stěnu dilatačních úseků
D 7 a D 8. Ve zbývajícím prostoru
této části jámy je tunel hlouben
do úrovně stropu. Na stropě dilatačních úseků D 11–D 9 jsou prováděny zásypy a hutnění včetně
stabilizace vápennou suspenzí.
V otevřené stavební jámě se armují
a betonují spodní části dilatačních
úseků D 17, D 18 a D 19a. Připravují se podkladní vrstvy dilatačního
úseku R2 jižní vjezdové rampy 3.
U severních ramp 1/4 křižovatky
U Vorlíků jsou dokončovány stěny
a stropní desky dilatačních úseků
R10, R12a, R11 a R13a. Na strop
dokončených částí ramp bude
v létě položena definitivní tramvajová trať, pro kterou se v místech
mimo stavební jámu připravují
základy sloupů trakčního vedení.
U železniční trati je vyhloubena
jáma pro portálové úseky severních ramp.
Samostatné staveniště v ulici
Nad Královskou oborou slouží pro vybudování nasávacího
a výdechového objektu vzduchotechniky a pro hloubení vzduchotechnických šachet.
Staveniště Troja
Stavební jámy hloubených tunelových úseků začínají u portálů
ražených tunelů nedaleko loděnice Univerity karlovy. Na ražený
úsek naváže technologické centrum a za ním tunely klenbové
konstrukce, které po cca 135 m
přecházejí do klasické rámové
konstrukce s rovným stropem.
Portál tunelu Blanka vznikne
v nové křižovatce Troja, jako
součást severního předmostí
nového sdruženého mostu přes
Vltavu. Ten bude vybudován asi
120 m proti proudu řeky od současného provizorního tramvajového mostu. Po řadě zdržení by
měla být výstavba nového mostu
zahájena v letošním roce.
Dokončeny jsou dilatační úseky 3–6 a 8–10. Chybějící část
konstrukce bude postavena po
dočasném přeložení tramvajové
trati na strop dilatačního úseku 8.
V souvislosti s touto přeložkou
bude v letních měsících letošního roku výluka tramvajové
trati v úseku Nádraží Holešovice–Trojská.
V současné době probíhá realizace rámových dilatačních
úseků 0 a 1 a dilatačních úseků
s klenbovým stropem 8, 7 a 6
v trase jižního tunelu. Na stropě
dilatačního úseku 3 se připravuje
uložení vysokotlakého plynovodu.
U hotových konstrukcí navazujících částí tunelu se postupně provádějí izolace, zásypy a hutnění.
stavebnictví 05/09
11
Ražené tunely
Tunely úseku Královská obora se
razí směrem od staveniště Troja.
Podcházejí sportovní kanál, Vltavu,
Císařský ostrov a plavební kanál,
pokračují pod železniční tratí a pod
parkem Stromovka, odkud stoupají
pod obytnou zástavbu na Letné
a vedou až k raženým portálům
ve staveništi Letná. Při výstavbě
tunelů se používá Nová rakouská
tunelovací metoda. Profil tunelu
je po vyražení vystrojen primární obezdívkou z ocelových rámů
a stříkaného betonu. Uvnitř tohoto
dočasného ostění se v úrovni dna
položí vodotěsná izolace a vybetonuje se spodní část definitivního železobetonového ostění až do úrovně
budoucí vozovky. Následně bude
vodotěsná izolace instalována také
v klenbě tunelu a bude dokončeno
definitivní ostění klenby tunelu. Obdobným způsobem jsou budovány
i další podzemní ražené prostory –
propojky mezi tunely, trafostanice
a strojovna vzduchotechniky.
Po mimořádné události v říjnu loňského roku proběhly sanační práce
nad tunely spočívající v tryskových
a tlakových injektážích. Při zastavení
ražby kalot současně pokračovaly
práce na ražbách opěří a dna v ražených tunelech. 31. března 2009 byly
obnoveny ražby v kalotě jižního tunelu,
v severním tunelu ražby pokračují od
9. dubna 2009. Vyraženy jsou již také
čtyři tunelové propojky a podzemní trafostanice pod Císařským ostrovem.
V jižním tunelu se provádí profilace
ostění, hydroizolace a definitivní
obezdívka. V klenbě definitivní obezdívky jsou každých 85 m umístěny
otvory, které v případě požáru slouží
k odvedení kouře z prostoru tunelu
do vzduchotechnického kanálu
pod vozovkou. ■
Jakub Karlíček
SATRA, spol. s r.o.
severní tunel
jižní tunel
primární obezdívka/ražba
kalota pravá
1273,49 m
1226,53 m
kalota levá
1278,82 m
1217,93 m
opěří pravé
1252,77 m
1169,45 m
opěří levé
1253,76 m
1169,45 m
dno
1223,73 m
1157,68 m
hydroizolace (délka sekce 12 m)
dno
–
70 sekcí
klenba
–
15 sekcí
definitivní obezdívka (délka sekce 12 m)
dno pod technologic–
67 sekcí
kou chodbou
stěny a příčky
–
65 sekcí
mostovka
–
63 sekcí
klenba
–
11 sekcí
▲ Tabulka postupu prací k 16. dubnu 2009
▲ Obr. 11. Profilace klenby primárního ostění
▲ Obr. 12. Hydroizolace klenby a montáž výztuže
▲ Obr. 13. Montáž výztuže klenby a bednicí vůz
▼ Obr. 14. Bednění klenby v místě kanálků požárního větrání
▼ Obr. 15. Bednicí vůz a dokončené definitivní ostění klenby
12
stavebnictví 05/09
reportáž
text: Ing. Aleš Mucha
foto: archiv Hydroprojekt CZ a.s.
Centrální čištění odpadních vod
hlavního města Prahy – první díl
Centrální čištění odpadních vod je dlouhodobým problémem hlavního města Prahy
řešeným kontinuálně generacemi odborníků.
Příspěvek je rozdělen na dvě části. První díl
popisuje vývoj likvidace odpadních vod v Praze. Druhý díl podrobněji představí aktuální
koncepci centrálního čištění odpadních vod
a projekt Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha.
Čistírna odpadních vod pro
hlavní město České republiky
představuje významný technologický komplex likvidace
odpadních vod pro více než
1,5 milionu obyvatel aglomerace
Prahy. Kam s ní? – tuto otázku
klasika, tak symbolickou pro
pražskou čistírnu, v současnosti
odborníci rozšiřují na – Co s ní
a jak dosáhnout toho, aby plnila
svůj účel, průběžně se měnící
právní předpisy, vyhověla všem
občanským, politickým a technickým podmínkám a hlavně – aby
stála co nejméně. Je důležité
produkci znečištění do recipientů
minimalizovat?
Asi lze těžko položit proti sobě
zcela srovnatelné argumenty
a nalézt jednoznačné odpovědi,
ale jedno je jisté – populace
produkuje odpadní vody a je
povinností obce zajistit jejich
odpovídající likvidaci. Na cestě
tohoto zabezpečení je nezbytné
posoudit pokud možno všechny
dostupné varianty ve všech souvislostech a vybrat ty optimální.
Proces hledání optimalizace
čištění odpadních vod produkovaných územím hlavního města
Prahy trvá prakticky od vybudování centrální čistírny na Císařském ostrově, tedy více než třicet let. Několikrát se zdálo, že je
o konečném dlouhodobém řešení
rozhodnuto. Vždy však byl tento
proces přerušen a vrácen zpět do
fáze hledání dalšího řešení.
Příspěvek má ambice podat
stručnou informaci o v ý voji
a stavu přípravy dořešení centrální čistírny na počátku třetího
tisíciletí z pohledu dlouhodobě
spolupracujícího technického
týmu Hydroprojekt CZ a.s.
▲ ▼ Ukázky zděných stok a strojního a technologického zařízení původní
kanalizační čistírny v Praze - Bubenči
Od vzniku živnosti
průtočnické po
uvedení kanalizační
čistírny do provozu
Vývoj soustředěného řešení
systému odpadních vod v Praze trvá déle než sto padesát
let. Historikové uvádějí, že
v roce 1865, po vzniku Úřadu
stavební ho a hospodářské ho, byla kanalizace svěřena
do péče jejího technického
a hospodářského oddělení.
Pro čištění stok vznikla živnost
průtočnická, čištění stok se konalo v noci a vytěžený materiál
se odvážel do určených prostor ke kompostování. Diskuze
o způsobu odkanalizování pražské aglomerace započala ve
druhé polovině 19. století, kdy
se tvář Prahy postupně přetvářela na moderní velkoměsto
a stávající likvidace odpadních
vod se stávala neudržitelnou.
Rozvoj města, nárůst populace, vývoj dopravního systému
i průmyslu, ale i stále častější
povodně, ohrožovaly hygienu
a bezpečí obyvatel.
stavebnictví 05/09
13
V této době se v zásadě formovaly základy dnešního systému
stokové sítě města. Byl vytvořen
Komitét pro řešení kanalizačních
otázek, který vyhlásil soutěž na
projekt, jehož hlavní zásadou bylo
navrhnout jednotný kanalizační
systém pro všechny části Prahy
s pozdější možností napojení
okolních předměstí.
Nebyla to otázka pouze technická, ale i politická. V roce 1885 se
sešlo celkem pět návrhů, avšak
po vyhodnocení nebyl žádný
vybrán. V dalším kole výběru
koncepce, respektive i výběru
autora budoucí koncepce, došlo
k velkému sporu dvou pracovních skupin – na jedné straně
městskou radou pověřené skupiny pod vedením Dr. Hobrechta,
Ing. Kaftana a Ing. Kaumanna
a na straně druhé konkurenční
skupinou pod vedením městských inženýrů Václavka a Ryvoly.
Na porovnání a posouzení obou
návrhů byl pražskou radnicí pozván nestranný zahraniční odborník, stavební rada Frankfurtu
nad Mohanem, anglický inženýr
William Heerlein Lindley, jenž
nakonec prosadil svoje vlastní
řešení pražské kanalizační otázky.
Od roku 1893, kdy předal městu
kompletní projekt, započalo ob-
dobí založení dnešního systému
horního a dolního horizontu stokové sítě s kanalizační čistírnou
na levém břehu Vltavy u Císařského ostrova.
Systém, rozdělený koncepčně
do dvou soustav A a B, byl
založen velmi důmyslně. Umožňoval oddělení městských částí
s krátkým odtokem od částí
s delší dobou dotoku a současně
postupné uzavření systému při
zvýšených povodňových staveh,
a tím udržení funkčnosti alespoň
části nezatopeného území. Pro
stoky byl zvolen vejčitý tvar
s elipsovitým klenutím, protože
nejlépe odolával tlaku zeminy.
Materiálově bylo rozhodnuto,
o zděných stokách z cihel 1).
Součástí projektu byla také kanalizační mechanická čistírna
odpadních vod, jež měla zvládnout 160 000 m3 splaškové vody
denně. Zajímavá byla koncepce
kalového hospodářství počítající
s rozvozem získaných kalů do
zemědělství podél Vltavy. Na
celém systému je samozřejmě
z odborného hlediska poučné,
že se čistírna navrhovala z důvodu gravitace sítě v nejnižším
bodě města, a současně blízko
recipientu, kam je vyčištěná
voda vypouštěna. Kaly měly být
využívány co nejblíže zdroje, tedy
Bylo to vítězství Williama Lindleye nad nátlakem betonářských firem,
jež svoji snahu opíraly o betonové provedení vídeňské kanalizace
z roku 1878 a o příznivou cenu portlandského cementu v Praze,
a již podruhé potvrdilo diplomatickou sílu a velké schopnosti Williama
Lindleye prosadit svůj návrh a záměry.
1) ▼ Objekt původní kanalizační čistírny v Praze – Bubenči a portrét sira Lindleye
▼ Ukázky strojního a technologického zařízení původní kanalizační čistírny
14
stavebnictví 05/09
▲ Pohled na Císařský ostrov před založením ÚČOV
čistírny. Tyto zcela logické zásady nejsou v současnosti často
dodržovány.
Vodoprávní schválení bylo vydáno na celý projekt kladným
výrokem c. k. místodržitelství
19. listopadu 1894. Náročná
stavba vlastní čistírny započala
v roce 1901 a již 27. června roku
1906 byl zahájen zkušební provoz
čisticí stanice. Voda byla nejprve
přiváděna kmenovou stokou A
a postupně byly napojovány další
stoky. Lindley ukončil svoji činnost předáním agendy výstavby
systému v roce 1909.
Příprava, realizace
a optimalizace ÚČOV
na Císařském ostrově
Vytvoření Velké Prahy v roce
1920 vyvolalo zvýšenou potřebu
budování nových stok. Napojení
nových území znamenalo vážný
zásah do Lindleyovy koncepce,
a proto bylo nezbytné vypracovat nové zásady odvodnění
hlavního města. V této době
například vznikl první ucelený
koncepční dokument – generel,
zpracovaný dalším významným
odborníkem naší kanalizační historie, Ing. Máslem. Ten navrhl
výstavbu dvou nových čistíren
odpadních vod, jedné u ústí
Botiče do Vltavy, druhé v Řeži.
První byla následně nahrazena
shybkou do levobřežních sběračů, druhá byla koncepčně
přijata, ale nerealizována. Uskutečněny nebyly ani další pokusy
měnit koncepci jedné centrální
čistírny pro Prahu, logicky pouze
docházelo k intenzifikaci existu-
jící čistírny s cílem zvyšovat její
kapacitu.
S nárůstem čištěných vod a rozvojem vnímání ekologie se také
stále více řešila problematika
kalů. Vedle hledání transportních způsobů (speciální lodě
apod.) se hledala nová řešení
jejich využití. K tomuto účelu
zřídil přímo v objektu čistírny Ing.
Maděra speciální laboratoř – de
facto základ budoucího vyhnívání
kalů na ÚČOV. Již tehdy, v rámci poloprovozních zkoušek, se
vzniklý bioplyn využíval k ohřevu
užitkové vody pro tehdejší personál čistírny.
Vlivem rozvoje bytové výstavby na
počátku 50. let minulého století
prudce vzrostl počet připojených
obyvatel na stokovou síť. Lindleyova čistírna nebyla schopna
vzrůstající množství odpadních
vod zvládat a část odtékala bez
jakéhokoliv čištění přímo do Vltavy. Z toho důvodu bylo v roce
1954 rozhodnuto o vybudování
zcela nové ČOV, a to jak s mechanickým, tak s biologickým
čištěním. Vzhledem ke konfiguraci založené a existující stokové
sítě směřující odpadní vody do
prostoru Bubenče byl jako lokalita pro umístění čistírny vybrán
Císařský ostrov. Od roku 1959
do roku 1965 byla vybudována
a slavnostně uvedena do provozu
nová ústřední čistírna odpadních
vod. Lindleyova čistírna současně
po šedesáti letech ukončila svůj
provoz. Po vyřešení problémů
s mechanickým čištěním byla
ÚČOV plnohodnotně zprovozněna
v roce 1967.
Už v předstihu budování ÚČOV
došlo k intenzifikaci dopravy kalů
▲ Letecký pohled na ÚČOV v devadesátých letech minulého století
(čerpáním) do lokality Drasty,
která slouží pro nouzové řešení
kalů dodnes a je jednou z hlavních
lokalit pro kalové hospodářství
také do budoucna.
V době uvedení ÚČOV do provozu byla kapacita biologického
stupně nedostatečná a část
splašků se čistila jen mechanicky.
Proto docházelo v sedmdesátých
a osmdesátých letech k postupným intenzifikacím, jež měly
zajistit větší kapacitu.
Koncepce výstavby nové čistírenské kapacity pro hlavní město
Prahu se studijně sleduje od roku
1970. V sedmdesátých letech
bylo zpracováno a vyhodnoceno
až dvaadvacet variant řešení,
z nichž byly učiněny dva základní
závěry:
■ z ajistit intenzifikaci ÚČOV
na Trojském ostrově do roku
1978;
■ z ajistit přípravu a výstavbu
nové čistírenské kapacit y
(dále jen NČOV) mimo území
hlavního města Prahy, včetně přivaděče navazujícího
na pražskou kanalizační síť
tak, aby mohly být postupně
uvedeny do provozu v období
1985–2000.
Na těchto úkolech se souběžně
pracovalo až do roku 1989 a byly
zpracovány následující práce
a projekty:
■ Přípravné a realizační projektové
dokumentace intenzifikace ÚČOV
zpracované pro dvě intenzifikace
provozu přístavbou některých
dalších čistírenských jednotek
a objektů kalového hospodářství,
které se uskutečnily postupně
v letech 1974–1985.
Kapacita biologického stupně
se tak zvýšila z 2,5 na 4,6 m3/s
a v mechanické části z 5,0 na
8,7 m 3 /s. Přesto se nikdy nedosáhlo uspokojivého výsledku
vzhledem k prudkému rozvoji Prahy a nárůstu specifické spotřeby
vody. Z celkového průměrného
přítoku odpadních vod na ÚČOV
6,0 m3/s zhruba 1,5 m3/s odtékalo
do Vltavy pouze po mechanickém
předčištění.
■ Koncepce NČOV byla prohloubena resor tem lesní ho
a vodního hospodářství v letech
1973–1974. Zpracovaná studie
posoudila osm variant umístění
čistírny mimo území hlavního
města Prahy. Jako nejvýhodnější
byla vyhodnocena lokalita Hostín
v okrese Mělník v soutokové oblasti Labe a Vltavy.
■ V letech 1975–1978 byla zpracována Studie souboru staveb
NČOV s umístěním v lokalitě
Hostín a předložena ke státní
expertize, jejíž vyhodnocení bylo
ukončeno v roce 1980.
■ V roce 1981 byla zpracována
srovnávací studie, v níž byl proveden rozbor státní expertizy a posouzeny i další varianty umístění
nové čistírny v lokalitách Podhoří
a lomu u Klecan. Výsledky studie
a provedených rozborů potvrdily výhodnost umístění čistírny
v lokalitě Hostín i přes vyšší náklady vyvolané nutností výstavby
štolového přivaděče v délce cca
20 km.
■ Problematika čištění odpadních vod hlavního města Prahy
však nebyla ani nadále uzavřena
a v letech 1984 a 1985 byl znovu
posouzen výhledový systém
čištění odpadních vod, včetně
inzerce
způsobu jeho realizace a etapizace výstavby, a výsledky byly
předloženy ke státní expertize.
To vyústilo zpracováním novelizované Studie souboru staveb
NČOV Praha v lednu 1987. Tato
studie vycházela z výsledků,
celkového shrnutí, posouzení
a projednání rozsáhlého souboru
předchozích studijních a koncepčních prací, formulovala stanoviska
k závěrům státní expertizy a stala
se výchozím podkladem k zahájení přípravných projektových
a majetkoprávních prací pro vybudování NČOV v lokalitě Hostín.
Současně bylo rozhodnuto, že
1. etapa NČOV bude uvedena
do provozu k roku 2000 s tím, že
opatření na ÚČOV (dobudování
strojního odvodnění kalů, modernizace energocentra apod.) budou
zajišťovat spolehlivý provoz ÚČOV
do roku 2020.
Koncepčně byla akce rozdělena na
tři samostatné části (1. stavba –
shybka pod Vltavou, 2. stavba –
přivaděč do Hostína, 3. stavba –
vlastní NČOV). Realizována však
byla jen 1. stavba – shybka, která
je provozně využívána pro převod odpadních vod „obráceným
směrem“ na Císařský ostrov.
Již rozběhnutou akci zastavily
politické změny v roce 1989
a celá koncepce byla zastavena, vrácena zpět k přezkoumání
a hledání optima. Z pohledu koncepce však byla velmi zajímavá
a reálná a ve své době i ekonomicky
únosná. Byla například nadčasová
v řešení srážkových vod možností
dlouhého přivaděče, jenž by byl
využíván jako retence.
Hledání koncepce
vzhledem ke stále se
měnícím podmínkám
Od devadesátých let docházelo
k několikeré úpravě závazných
právních předpisů, vzhledem
k parametrům vypouštěných
vod. Vedle toho se prohlubovalo
množství faktorů, které vlastní
řešení centrálního čištění ovlivňovaly.
Do hry vstupovaly více a více
občanské zájmy, zastupované
různými hnutími a organiza cemi, zájmy majitele, správce
stavebnictví 05/09
15
a provozovatele majetku, ale
také potenciálních stavebních
i technologických dodavatelů,
urbanistické a architektonické
zásady území a celkové koncepce Prahy, zvláště pak Trojské
kotliny, zájmy městských částí
a majitelů pozemků v okolí,
snaha konzultačních subjektů
dostat se do zpracovatelského
týmu nesplnitelnými sliby apod.
Následující vývoj cca patnácti
let po roce 19 8 9 je popsán
z hlediska měnícího se vládního
nařízení.
Devadesátá léta
20. století – podmínky
vl. nař. č. 171/92 Sb.
▲▼ U
kázky ze studie NČOV v lomu v Klecanech
Po politických změnách v roce
1989 se tedy převážně z majetkoprávních a ekonomických
důvodů příprava NČOV v Hostíně
zastavila a začalo se pracovat
na intenzifikaci současné ÚČOV
na Císařském ostrově tak, aby
splňovala kvalitativní podmínky
v té době platného nařízení vlády
č. 171/92 Sb.
Současně se začalo i s dalšími
studijními pracemi hledajícími také jiné umístění NČOV.
V návaznosti na studie z roku
1976 a 1987 byla v září 1989
zpracována studie podzemní
varianty NČOV Praha v oblasti
Klecany.
V roce 1990 byly následně zpracovány studie podzemních variant pro umístění NČOV v lokalitě
Holosmetky (NČOV Praha –
studie varianty Holosmetky,
06/1990) a opětovně aktualizovaně Klecany (NČOV Praha –
studie podzemní varianty v lomu
Klecany, 06/1990).
Formou zastavovací studie bylo
ještě v roce 1990 zpracováno
možné etapovité umístění NČOV
do druhé části Trojského ostrova,
ale bez větší hloubky propracování (NČOV Praha – zastavovací
studie, 03/1990).
Tyto lokality v zásadě nenašly
pro vymístění ÚČOV a uvolnění
Císařského ostrova pro jiné účely
dostatek příznivců a případné
obtíže s jejich využitím vrátily
hlavní záměr na Císařský ostrov. Mimopražská čistírna byla
na čas zavržena a magistrát
rozhodl o další zásadní intenzifikaci ÚČOV. Koncepce uvažovala se systémovým řešením
rozděleným do několika etap
(Ia. etapa – opatření na vodní lince
zajišťující splnění kvalitativních
ukazatelů vypouštění vod do roku
2005; Ib. etapa – řešení kalové
koncovky; II. etapa – výhledové
řešení po roce 2005). Realizována
byla ovšem opět jen etapa Ia, zahrnující vybudování čtyř nových
dosazovacích nádrží, vybudování
hluboké regenerační nádrže na
biologický kal a řadu dalších dílčích vylepšení provozu.
Protože však nebyla následná
etapa realizována, bylo teh dejším provozovatelem PKV T
učiněno několik opatření v rámci
kalového hospodářství (instalace
zahušťovacích a odvodňovacích odstředivek, míchání kalu
plynem, rekonstrukce energocentra, chemické předrážení,
chlorace vratného kalu, vybavení
nátokových galerií míchadly za
účelem vzniku anoxických zón
a další), pomocí nichž se podařilo
▼ Zákres do leteckého snímku – intenzifikace ÚČOV, varianta 6
16
stavebnictví 05/09
Přelom tisíciletí –
podmínky vl. nař.
č. 82/1999 Sb.
Od 1. 6. 1999 vstoupilo v platnost
nařízení vlády č. 82/1999 Sb.,
kterým se stanovily ukazatele
a hodnoty přípustného stupně
znečištění vod. Toto nařízení
současně nahradilo dříve platné
nařízení vlády č. 171/92 Sb. Novelizace přinesla nový pohled na
vypouštění vod do recipientu.
Jednalo se především o zavedení
možnosti nedodržení vypsaných
maximálně přípustných hodnot
v četnosti, která závisí na počtu rozborů za rok a zavedení
„zimních“ limitů. VH orgán měl
stanovit maximálně přípustné
hodnoty, které odpovídají koncentracím zjištěným z rozboru
slévaného vzorku v ypouště ných odpadních vod (hodnoty p)
a maximálně přípustné hodnoty,
které odpovídají koncentracím
zjištěným z okamžitého vzorku
vypouštěných odpadních vod
(hodnoty m).
Změna právních předpisů nastartovala nový proces úvah
o dalším využití ÚČOV. V letech
1999–2002 bylo již téměř jisté,
že projednání umístění NČOV
mimo území Prahy bude z majetkoprávního hlediska velmi
obtížné, a proto trval zájem
o Císařský ostrov. V pěti variantách byla v úrovni zastavovací
studie proveditelnosti technicko-ekonomicky posuzována možnost rekonstrukce stávající ÚČOV
na Císařském ostrově tak, aby
rekonstruovaný objekt čistírny
splňoval podmínky současně
platných právních předpisů (vl.
nař. č. 82/1999 Sb.) a také právních předpisů ES.
K paradoxům této doby patří, že
přes vážné úvahy o rekonstrukci
ÚČOV na Císařském ostrově
Územní plán stanovoval (a to
do první poloviny roku 2004),
že do roku 2010 má být čistírna
vymístěna mimo území hlavního
města Prahy, ovšem neuváděl
lokalitu.
Poněkolikáté se vrátila myšlenka
využití lomu v Klecanech, vlastněného soukromým subjektem.
Byla vypracována zastavovací
studie NČOV řešící plnou kapacitu potřebné čistírny pro Prahu,
částečně ve vytěženém prostoru lomu, částečně v navazujícím skalním masivu. Představa
vlastníka těžit kámen v lokalitě
v následujících dvaceti letech tuto
variantu zavrhla.
V roce 20 0 0 byla podrobně
propracována technicko-ekonomická studie umístění kalového hospodářství na Drastech
na současném pozemku v yužívaném ÚČOV, a to s technologií ekologického v yužití
v yhnilých nebo nev yhnilých
kalů a termofilního vyhnívání
a sušení kalů s následným spalováním nebo skládkováním.
Samostatně byla sledována
i možnost spoluspalování vyhnilých kalů v elektrárně Mělník.
Na počátku roku 2002 se zdálo, že je koncepce stanovena,
a schylovalo se k rozpracování
a zahájení přípravy řešení na
Císařském ostrově. Velmi složité
řešení s podmínkou odpovídající
kontinuální funkčnosti čistírny i při
přestavbě (a jednalo se o zásadní
přeskupení jednotlivých objektů
čistírenské linky) bylo navrženo
v několika etapách. Dořešení
lokality a technologie kalového
hospodářství se předpokládalo
v následném projektovém stupni
pro územně povolovací řízení.
V této době převažoval logický
názor umístění likvidace kalu
v těsné blízkosti vodní linky, tedy
inzerce
udržet provoz ÚČOV v přijatelných provozních podmínkách.
Období 90. let tedy bylo věnováno postupnému uplatňování opatření na vodní lince
i kalovém hospodářství s cílem
vyhovění předpisům a údržbě
a obnově celého komplexu.
V té době došlo k zásadnímu
přehodnocení produkce od padních vod vlivem zavedení
dokonalejšího sledování odpadních vod přiváděných na ÚČOV
a restrukturalizace spotřeby
vody. Veškeré úsilí se soustředilo na obnovu existující ÚČOV
na Císařském ostrově (v rozsahu oplocení existující čistírny)
a proces hledání vhodného
prostoru pro vymístění centrální
čistírny byl utlumen.
�1�0�0
�9�5
�7�5
�2�5
�5
�0
stavebnictví 05/09
17
▲ Čimice – zatím poslední lokalita pro podzemní variantu NČOV
co nejblíže vzniku kalů – nebylo
však rozhodnuto.
V této době již byla uplatněna
a postupně rozvíjena technologie
ekologického využití kalů s celkovou mineralizací (spalování
nevyhnilých kalů).
Prohlubovalo se připuštění totálního oddělení vodní linky a linky
kalové. Pro kalové hospodářství
se uvažovaly již známé lokality:
areál ÚČOV Císařský ostrov,
areál ÚČOV Drasty a areál nově
vzniklé Pražské Teplárenské a.s.
Holešovice.
Po vstupu ČR do EU –
nezbytnost naplnění
vl. nař. 61/03 Sb. a závazků ČR k roku 2010
Navržené řešení, popsané výše,
bylo velmi složité, obavy představovala realizace za provozu,
nicméně došlo k technické shodě
a mohlo se přistoupit k posuzování
záměru, k přípravě prvních projektových stupňů a jejich projednávání
v souladu s platnými předpisy.
V létě roku 2002 však zasáhly
povodně. Čistírna byla chráněna
pouze na Q100; došlo k protržení hráze a k zaplavení ÚČOV.
Do provozu byla čistírna plně uvedena do půl roku. Povodeň přinesla nový pohled na problematiku
řešení rekonstrukce ÚČOV. Došlo
k novému přehodnocování již v zásadě připravené koncepce na Císařském ostrově. Byla zpracována
6. varianta, která řešila postupnou
etapovou výstavbu rekonstrukce celkovým nasedláním celé
ÚČOV v provedení „containement“, a tím zajištěním její ochrany na průtoky Q 2002 5300 m3/s.
Opět s variantní lokalizací kalo-
18
stavebnictví 05/09
vého hospodářství, kde nebyla
rozhodnuta ani koncepce, ani lokalita, a proto se uvažovalo několik
možných kombinací. Vzhledem
k budoucím přísným právním
předpisům (zákona o odpadech,
a tudíž i kalech) dostává jistou
preferenci spalování nevyhnilých
kalů.
Vzrostl rovněž nárok na architektonické řešení celé budoucí
čistírny. Některé městské orgány
trvaly na jejím plnohodnotném
zakrytí tak, aby konečný vzhled
zcela působil jako travnatá či
rekreační plocha. Proto vznikají
různé simulace tohoto řešení
kompatibilní jak s 6. variantou, tak
s dříve uvažovanou 5. variantou.
Takové řešení je navrženo, samozřejmě však vyvolává zvýšené
investiční i provozní nároky.
Navržené řešení čistírny by umožnilo plně optimalizovat skladbu
objektů a hydraulických cest deformovaných mnoha vlnami intenzifikací a dostaveb za posledních
čtyřicet let, neboť by se jednalo
v podstatě o výstavbu nové ČOV
a využití existující konfigurace
objektů. Je investičně srovnatelné s předešlou 5. variantou
založenou na přestavbě existující
konfigurace objektů. Nevýhodou
je poměrně značná časová náročnost, přesahující podle odborného odhadu rok 2010, protože
jednotlivé úseky by musely být
vybudovány v určené posloupnosti
a urychlení nelze zajistit zvýšeným
úsilím.
Na jaře roku 2003 navíc opět došlo ke změně právních předpisů,
vl. nař. 82/1999 Sb. bylo nahrazeno vl. nař. 61/2003 Sb. Tímto krokem dochází k plné kompatibilitě
s právním rámcem ES, v určitém
směru dokonce k přísnějšímu
pohledu na limity vypouštění
odpadních vod. Pro Prahu to znamená – vzhledem k vyhlášení
celé České republiky „citlivým
územím“ – především nezbytnost
dodržení limitů celkového dusíku
k roku 2010, což současná čistírna
není schopna splnit.
Nový impuls přinesl krok zpět
s cílem najít řešení vymístěním
čistírny. Nově byl v ytipován
skalní masiv Čimice, lokalita na
pravém břehu Vltavy po toku pod
čistírnou, ovšem poměrně blízko
od existující ÚČOV. Oproti předešlým lokalitám se jednalo o území
hlavního města Prahy, tudíž bez
problémů projednání s jinými
místně působícími úřady. V roce
2003 byla pro prověření této
možnosti zpracována zastavovací
studie s technicko-ekonomickým
vyhodnocením pro podzemní variantu v lokalitě Čimice, s úvahou
variantního umístění kalového
hospodářství (EVK):
– v podzemí v místě vlastní čistírny;
–n
adzemní na Drastech a v blízkosti;
– částečně podzemní v ústí Čimického potoka.
Tato varianta je realizovatelná, má
své nesporné výhody (například
vracející se možnost retence
srážkových vod v gravitačním
přivaděči, dnes již důležitý faktor
koncepce likvidace odpadních
vod). Proces projednání se však
jevil dlouhodobý a vzhledem k potřebě dokončit realizaci do konce
roku 2010 a vzhledem k velmi
vysokým investičním nákladům
(způsobeným především náklady
na výrub), nebyl průchozí. Zatím
tedy neexistuje při souběhu všech
ovlivňujících faktorů lokalita, kam je
možné kompletně vymístit ÚČOV
a uvolnit Císařský ostrov.
V roce 2007 došlo k zatím poslednímu upřesnění vládního
nařízení o vypouštění vod. V platnost vešlo vl. nař. 229/2007 Sb.
V posuzování odpadních vod nenastaly žádné zásadní změny, bylo
upřesněno uplatňování emisněimisního principu a zavedení institutu nejlepší dostupná technologie.
V rámci procesu přípravy intenzifikace ÚČOV toto upřesnění nemělo
vliv na změnu poslední koncepce
a jejího technologického návrhu.
Již v roce 2004 se Praha vrátila ke
konceptu udržení vodní linky na
Císařském ostrově. Po povodni
v roce 2002 nedošlo k obnovení
zahrádkářské kolonie v prostoru
ostrova, a proto bylo poprvé toto
území dáno k dispozici pro výstavbu nové vodní linky. Začal se tak
rozvíjet projekt, jenž se doposud
nazývá Celková přestavba a intenzifikace ÚČOV na Císařském
ostrově a představuje posílení
čistírenské kapacity vybudováním
nové samostatné vodní linky,
nezbytné rekonstrukční práce na
stávající ÚČOV a intenzifikace stávajícího kalového hospodářství na
ostrově tak, aby kapacitně zvládalo
produkci kalu po dokončení intenzifikace vodních linek.
Vedle této akce se připravuje
pro delší časový horizont (cca
2015 až 2020) koncepční dořešení kalového hospodářství
a kalové koncovky a optimalizace
nátokových zhlaví stokové sítě
na Císařský ostrov, nazvané jako
pravobřežní a levobřežní labyrint
stokové sítě. Tato koncepce bude
představena v druhém dílu příspěvku.
Závěr
Z uvedeného přehledu historického vývoje je patrno, že daná
řešení nebyla nikdy konečná, že
si vývoj lokality, její rozrůstání
a transformace v rámci vývoje
doby stále žádaly další přehodnocování situace, stále nové
rekonstrukce a dobudovávání
celého systému. ■
Ing. Aleš Mucha
Hydroprojekt CZ a.s.
Použitá literatura
[1]Jásek, J.: William Heerlein
Lindley a pražská kanalizace,
2006
[2]Veškeré studijní a projektové
materiály zpracované společností Hydroprojekt CZ
a.s. v letech 1975–2006
Odborné posouzení článku:
Ing. Jaroslava Trnková, CSc.
koordinátorka strategického
rozvoje MČ Praha 6
www.eurovia.cz
Na společné cestě
Stavby silnic a železnic, a. s., již řadu let patří ke špičce v oboru dopravního
stavitelství. Od dubna 2009 se spolu s některými dceřinými společnostmi rozhodly
změnit své jméno a vystupovat na českém trhu pod názvem EUROVIA. I nadále se
Skupina EUROVIA bude opírat o hodnoty postavené na tradici, kvalifikované práci
a pozici významného regionálního zaměstnavatele.
Při této příležitosti bychom také rádi poděkovali klientům a zaměstnancům za
projevenou důvěru a spolupráci. Těšíme se na další společné projekty.
stavebnictví 05/09
19
interview
text: Petr Zázvorka
▲ Prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková v ateliéru
Architektura je spoluprací
individualit v sehraném týmu
Profesorka Alena Šrámková je první dámou
české architektury. V říjnu 2008 byla u příležitosti oslav 90. výročí vzniku samostatného
státu vyznamenána prezidentem České republiky medailí Za zásluhy o stát III. stupně
v oblasti kultury.
V projektovém ateliéru Šrámková architekti, s.r.o, je řada
rozpracovaných studií a návrhů,
které profesorka Šrámková,
bývalá hráčka volejbalu a lyžařka, spolu se svými kolegy
energicky řeší. Představa, že
se v letošním čer vnu stane
jubilantkou pouze o deset let
mladší, než je zmíněné výročí
republik y, v ypadá naprosto
nepravděpodobně.
Medaili Za zásluhy o stát jste
dostala jako jediný zástupce
architektury, co na to říkáte?
Za v yznamenání jsem ráda.
Konečně bylo architektuře při-
20
stavebnictví 05/09
znáno místo v oblasti kultury.
Není to běžné.
Představujete ikonu postmodernistické generace české
architektury, zapsala jste se
svými realizacemi i do dějin
Prahy. Je vám nějaká stavba
zvlášť milá?
N ep řehán ějte, tě ch st aveb
zase není tak moc. A nikdy
se přitom nejedná jen o dílo
jednoho člověka. Bez t ýmu
odborných pracovníků by žádný větší architektonický návrh
nebyl možný. Jedna stavba
pro mě ale znamenala víc než
ostatní. Hodně jsem se na ní
naučila. Byl to motel v Praze –
Motole. Tehdy se jmenoval
Stop, dnes se jmenuje Golf
a v době stavby (19 6 4) bychom ho mohli hodnotit dnešním termínem „nízkonákla dov ý”. Byla to podle mého
mínění velmi povedená stavba
c o d o ko m p l ex n í h o p o j e t í
i pokud jde o vybavení v úrovni
tehdejšího technického zařízení a použitých materiálů. Přesto jsem se u této stavby přesvědčila o tom, že ne všechno,
co je nejlevnější, je i nejlepší
z hlediska doby trvání. Motel
prošel rekonstrukcí, některé
materiály po půl století prostě
nevydržely.
Rekons trukce se dotkly
i dalších vašich staveb. Například budovy dříve označované jako ČKD na Můstku.
Tady jste vlastně řešila rekonstrukci a novou úpravu
vašeho původního návrhu.
foto: Tomáš Malý, archiv prof. Šrámkové
Jde o památkově chráně nou budovu – jak se vám
spolupracovalo s pracovníky
památkové ochrany?
Výborně. Jsem přesvědčena,
že role památkové ochrany
je v procesu výstavby nezastupitelná, je nutné vyhovět,
i když se někdy stavba může
d o s t p r o d r a ž i t . Š ko d y, ke
kterým v současné době do chází při intenzivní výstavbě,
jsou ob ecn ě velké a č asto
nevratné. Myslím, že je nutné zachránit, co se zachránit
dá. Naše země si to zaslouží.
Pokud jde o dům na Můstku,
již při projektování byla jeho
koncepce složitá. Dům stojí
proti Národnímu muzeu, které
uzavírá horní č ást náměstí.
Rekonstr ukc e d omu pro bí hala v letech 2002–2005 na
základ ě p ož ad avků nového
investora. Některé interiérové
zm ě ny o d p ov íd al y firemní mu st ylu (světla, mobiliář ).
Domnívám se, že se rekon strukce p ovedla, p ů vo dní
představ y rozhodně nebyly
narušeny. Z domu, v němž
j s o u p r e fe r o v á n y p r o d e j n í
plochy, jsou neopakovatelné
výhledy na pražské centrum
a jeho okolí. B yl z achován
v n ě j š í v zhle d , k ter ý si ná vštěvníci Prahy pamatují.
Další rekonstrukce stavby, na
jejímž vzniku jste se podílela, stále ještě probíhá. Mám
n a my s l i p o d p ov r c h ovo u
halu pražského hlavního nádraží. Autorem nových úprav
j e a r c h i te k t Pa t ri k Ko t a s
a jeho t ým. Jak jste spokojena s úpravami haly na
obchodní prostory?
Spokojená příliš nejsem. Původní záměr pro stavbu haly,
která měla navodit představu
podzemního prostoru včetně
barevnosti, byl zcela potlačen.
Vestavby všechno zatloukly.
Nechtěla jsem povolit vestavbu
středního ostrova. Nakonec
jsem na tom i něco dělala,
ale moc mě k tomu nepustili.
Připadá mně, že při úpravách
podpovrchové haly hlavního
nádraží šlo hlavně o to, vyhovět
investorovi.
O bě zmíně né s t av by j s te
projektovala se svým muže m, a r c h i te k te m Ja n e m
Šrámkem, který se dokončení domu na Můstku nedožil.
Jak často jste s ním spolupracovala?
K rátce po tom, co jsme se
poznali v Olomouci, jsme
jednu stavbu zkusili společně
navrhnout. Byl z toho však docela velký manželský konflikt.
Přitom šlo o prkotinu. Nemohli
jsme se dohodnout, jakým piktogramem na plánu namalovat
stromečky, každý z nás stál na
svém. Tak jsme toho nechali
a projektovali jsme spolu až
později, jako staří manželé.
Ale vliv na mě samozřejmě
měl můj muž velký, i když jsme
šli každý svou cestou. On byl
velice kultivovaný architekt, já
byla spíš razantní. Jeho návrhy
úprav budov našich zahraničních misí vyvolaly reflexi řady
dalších umělců různých oborů,
při zařizování těchto budov tak
v znikla krásná osobitá díla.
Pracoval na řadě dalších staveb, například s architektem
Filsakem na Odbavovací hale
letiště v Praze – Ruzyni nebo
na hotelu Intercontinental na
Starém Městě, kde navrhoval
interiéry. Je škoda, že se jeho
biografií nikdo nezabývá. Zasloužil by si to.
Měla jste na něho i vy vliv
z hlediska „ženského“ pohledu na architekturu, existuje-li takový pohled?
D omnívám se, že takov ý
p o hl e d n e ex i s tu j e. N á zo r y
se tříbí věkem, podle stavu
společnosti, vzorů, vzdělání
a podobně, rozhodně zde nehraje roli odlišnost z hlediska
p ohlav í. J á jsem nap ř í k lad
prošla určitým v ý vojem. Na
přání otce jsem se v yu č ila
řemeslu truhláře a naučila se
znát dřevo a získat k němu
j ako st ave b nímu m ater i álu
úctu. Přes studia na technice
v Bratislavě, až později k absolvování studia na pražské
Akademii v ýtvarných umění
u profesora Frágnera, ale pořád jsem ještě zdaleka dost neuměla, abych se mohla sama
▲ Model Tyršovy lávky v Přerově
v profesi prosadit. Vůbec si
nemyslím, že by se měli mladí
architekti pouštět rovnou do
návrhů realizací staveb sami.
Mají nápady, energii, ale chybí
jim na takový obor, jakým architektura je, zkušenosti. Geniálních projektantů je opravdu
malý zlomek populace. Proto
mají mladí absolventi pracovat
v týmu, který vede zkušený
stavitel a učit se dál, až získají
dostatek zkušeností.
V kolika letech by se měli
architekti osamostatnit?
Já jsem byla schopna až tak ve
čtyřiceti letech.
Nedávno proběhla ve Frágnerově galerii výstava zabývající se projekty mladých
architektů, kteří byli vyzváni
vídeňskou radnicí, aby řešili urbanistické problémy
Vídně. Domníváte se, že je
taková akce správná?
Rozhodně, v ýsledk y takové
soutěže jsou důležité i pro
rozhodování úředníků v případě řešení určitého problému.
U nás takový grant neexistuje.
Developeři si potom vybírají
architekty podle svého, úředníkům chybějí argument y
pro správné rozhodování,
že jak se hodně staví, tak se
hodně kazí.
ter moderní architektury u nás
měl.
Domníváte se, že by pomohlo Praze znovuzřízení Útvaru
hlavního architekta?
Opětovné zřízení Útvaru hlavního architekta by bylo velice
p ot řebné. Musel by to bý t
ovšem útvar, který by měl patřičnou vážnost. Takový odbor
na pražském Magistrátu, pokud by plnil svoji úlohu, by se –
mohl stát zbraní proti možné
korupci a mnozí developeři by
přeci jen ztratili svoji moc bez
hranic. Jsou ovšem lidé, kteří
proto preferují nevýrazný, nic
neříkající systém, v podstatě
bez vize dalšího rozvoje města.
Alespoň by takový hlavní architekt mohl požadovat architektonické soutěže pro některé
lokality.
Můžete jmenovat architekty, které jste považovala za
vzor?
Nebyl to pouze jeden v zor,
v průběhu let se architekti,
které jsem obdivovala, měnili.
Ze zahraničních vzorů to byli
zejména Ludwig Mies van der
Rohe, Louis Kahn, John Heyduk
a dnes je to zejména A j
Wej-wej, autor pekingského
„ptačího hnízda“.
Co soudíte o zbourání bývalého obchodního domu
Ještěd v Liberci, který nevyhovuje plochou současnému
vlastníkovi z řad obchodních
řetězců?
Ke zbourání bývalého obchodní ho domu Ještě d v Liberci nemělo dojít. Je to ško da. Nejen proto, že se jedná
o jedno ze stěžejních děl ar-
Geniálních projektantů je málo. Mladí architekti, i když mají nápady a energii, by se spíše
než na vlastní slávu měli soustředit na sbírání
zkušeností.
pokud je v ůbec hledají. Ve
Vídni je to naopak, municipium si architekty vybírá. To je
v Praze hudba budoucnosti,
o ostatních našich městech
nemluvě. Dějí se někdy strašné věci. Obecně bohužel platí,
chitekta Hubáčka. Ještěd měl
své proporce, na Soukenné
náměstí patřil, byla to po všech
stránkách zajímavá, neobvyklá
stavba. Liberec ztrácí do jisté
míry unikátní postavení, které
jako jedno z nemnohých cen-
Domníváte se, že v budoucnosti se může vytvořit nový
univerzální styl?
Rad ěji bych použila termín
sloh – nový univerzální sloh
v architektuře určitě přijde.
Dříve nebo později, myslím,
že už to nebude dlouho trvat.
Jinak se architektura rozplyne ve směšnostech. A tomu
nevěřím.
Paní profesorko, za redakci
Stavebnictví vám i vašim spolupracovníkům přeji mnoho
dalších zajímavých realizací
a Vám osobně hodně zdraví.
Mimochodem, je pravda, že
jste přestala kouřit?
Ano, ale již před šesti lety.
Ovšem chuť zapálit si mám
č a s to, ze j m é n a kd y ž j s e m
trochu nervózní, jak dopadne
n á š p ro j e k t . J e d ní m z p o sledních je například návrh
n a Ty r š ov u l áv ku p ro p ě š í
v P řerově. M ě l a by to bý t
galerie na mostě – jsou tam
sv ítíc í um ě lé stro my, pt ák
v l etu i zu b r. N a p a d l y n ás
původně objekty ze skla – ve
Spojených státech sochy ze
skla na jednom mostě mají,
ale u nás by je vandalové roztloukli. Tak budou betonové
a bronzové. ■
stavebnictví 05/09
21
inzerce
Baumit Premium fasáda
Systém ETICS složený z nejlepších inovačních komponentů
Spojení osvědčených
silikátových
omítek
s dalšími objevy z oblasti nanotechnologií
umožnilo vyvinout skutečný Anti-Aging pro
Patentově chráněné tepelně izolační des- fasádu využívající přiky z perforovaného polystyrénu Baumit rozeného samočisticího
open reflect v sobě spojují snadnou zpra- efektu. Mikroskopicky
covatelnost a finanční výhodnost polystyré- hladký povrch, snížený
nových fasádních desek s prodyšností desek elektrostatický náboj,
minerálních. Přiblížení difúzních vlastností nanoporézní struktura
všech komponentů (μ = cca 10) cihelnému a vysoká prodyšnost
zdivu jako nejrozšířenějšímu podkladu, ale Baumit Nanopor
znesnadňují
i sladění všech důležitých charakteristik jed- omítky
notlivých vrstev navzájem (paropropustnost, zachytávání špíny na
nasákavost, přídržnost) výrazně omezují ri- fasádě, vytvářejí neziko kondenzace vodních par v této systé- příznivé podmínky pro
mové skladbě, umožňují mnohem rychlejší růst mikroorganismů a
vysychání stavby směrem ven a vedou k do- posilují plynulé a sa▲ řez stěnou „Premium fasáda“
sažení příznivého a zdravého mikroklimatu movolné čištění vlivem
přirozených okolností a přírodních sil (bez ních systémů je možné nadále využívat sav interiéru mnohem dříve.
Použití nejnovějších poznatků z oblasti nutnosti periodického omývání fasády nebo mostatně jako dílčí vylepšení dosavadních
práškových nanotechnologií při výrobě preventivního natírání speciálními nátěry). standardních zateplovacích systémů a nebo
prodyšného fasádního polystyrénu Baumit Při dlouhodobých srovnávacích testech ve nyní vše současně v rámci certifikované sysopen reflect umožnila zvýšit tepelně izolační skutečných extrémních podmínkách vydr- témové skladby nazvané Baumit Premium
vlastnosti oproti běžným fasádním izolantům žely fasády s Baumit Nanopor omítkou nej- fasáda.
o více než 20% (λ = 0,031 W/m.K). Stej- méně dvakrát tak déle krásné než fasády Tento systém:
ného přínosu jako 20 cm izolace klasickým s jinými omítkami.
• umožňuje rychlé vysychání stavby při
polystyrénem lze nyní dosáhnout pouhými
zachování finančních a zpracovatel16 cm polystyrénu Baumit open reflect. Ten je Nová generace lepicích kotev Baumit
ských výhod tepelné izolace z polystynavíc opatřen antireflexní povrchovou úpra- KlebeAnker zlepšuje statickou bezpečrénových desek;
vou, která snižuje teplotně dilatační namáhání nost vnějšího tepelně izolačního systému • umožňuje zmenšit tloušťku tepelného
desek při osvitu sluncem po dobu provádění. na starších i nových fasádách a odstraňuje
izolantu o 20% při zachování stejných
tepelné a difúzní mosty,
tepelně izolačních vlastností;
▼ Produktová
vizualizace komponentů Tepelně izolačního systému „Baumit
které vznikají při prostu- • udržuje povrch fasády v čistém stavu
premium Fasáda“
pu běžných hmoždinek
a prodlužuje interval nutný k jeho renotepelným izolantem. Dovaci nejméně o 100%;
chází tím k dalšímu zvý- • při použití lepicích kotev Baumit Klešení tepelně izolačních
beAnker zcela eliminuje vliv tepelných
vlastností systému až
mostů od hmoždinek, čímž odstraňuje
o 15%. „Bonus“ pro stariziko prokreslování hmoždinek na favební firmy představuje
sádě a zvyšuje tepelný odpor o dalších
fakt, že pro kotvení zatepaž 15%.
lovacích systémů různých
tlouštěk se použije vždy ▼ Rodinný dům Doubí u Turnova
stejně dlouhá kotva Baumit KlebeAnker.
To nejlepší z původně samostatných inovací
v oblasti vnějších tepelně izolačních systémů Baumit je nyní shrnuto do certifikované
systémové skladby nazvané Baumit Premium fasáda.
Baumit Premium fasáda
Každou z výhod těchto
objevů a inovací v oblasti
vnějších tepelně izolač22
stavebnictví 05/09
materiály a technologie
text a foto: Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA
▲ Rozestavěný mrakodrap Trump International Hotel and Tower (415 m), pohled z budovy Sears Tower
Výškové budovy a vysokohodnotný beton
Po pravidelném tříletém odstupu se v říjnu 2008 konalo v Tokiu další, již osmé mezinárodní sympozium
o využití vysokopevnostního (HSC) a vysokohodnotného (HPC) betonu. Zatímco ještě nedávno byla
tato HSC/HPC sympózia doménou akademiků, kteří
si navzájem víceméně jen nakukovali do laboratoří
a zkušeben a k praktickým aplikacím bylo daleko,
v Tokiu byly tyto nové, rychle se vyvíjející materiály
a s nimi spojené technologie předvedeny v imponující šíři a na pozadí celé řady úspěšně zrealizovaných
betonových konstrukcí.
Zejména Japonsko, USA, Čína, Jižní
Korea a některé další východoasijské země se prezentovaly řadou
zdařilých staveb z HSC a HPC,
a to nejen mostů a jiných inženýrských konstrukcí, ale poprvé ve větším rozsahu i výškových budov. Těm
bude věnován také tento článek.
Směry vývoje
HSC/HPC betonů
Na tokijském sympóziu bylo
v úvodních vyzvaných přednáš-
kách představeno úsilí především
japonských vědců (M. Nishyiama, H. Yokota, M. Ouchi a H.
Mutsuyoshi), ale i evropských
zástupců Mezinárodní federace pro konstrukční beton – fib
(F. Dehn a J. Walraven) o systematické uspořádání poznatků
získaných dosud nejrůznějšími
světovými výzkumnými pracovišti
při vývoji HSC/HPC. Prezentovány
byly také zkušenosti projektových
a prováděcích organizací z celého světa z praktické realizace
staveb z betonu vysoké pevnosti
a vysokých užitných vlastností.
V té souvislosti je patrná i snaha
sjednotit základní skupiny betonů
uvnitř rozmanité a stále rostoucí
množiny HSC/HPC i pojmově.
Skupina 1: Vysokopevnostní betony
Dominující je požadavek (tlakové)
pevnosti, případně zvýšené odolnosti při působení požáru. Schopnost přenést větší deformace
(vysoká deformabilita, duktilita
apod.) nejsou prioritní. Charakteristická je snaha po zachování
standardních, tradičních složek
betonu, používá se samozřejmě
superplastifikátorů, příměsí
a rozptýlené výztuže – ovšem jen
v omezeném množství. Cílem je
konstituovat pro tyto betony
až do pevnosti 120 (150) MPa
základní v z tahy tak, aby je
bylo možno rutinně navrhovat
(a v praxi používat) způsobem
dnes obvyklým pro betony nižších pevností. Cílem výzkumu
také je, aby tyto betony byly co
nejlevnější a aby se používaly
jako víceméně běžný materiál
ve velkém měřítku. Typickými
zástupci je HSC a Fire-Resistance Concrete, beton se zvýšenou
odolností vůči působení požáru.
Celkově je třeba zdůraznit, že
HSC není žádnou principiálně
odlišnou skupinou betonů od
betonů označovaných jako HPC
(High-Performance Concrete).
Naopak, tvoří jejich podskupinu – už jen proto, že dosažení
vysoké pevnosti prakticky bez
výjimky znamená apriorní zvýšení i jiných užitných vlastností
betonu (trvanlivost, vodonepropustnost, odolnost proti požáru
atd.). V řadě případů (viz dále
beton APC v Japonsku vyvinutý) je nesnadné beton HSC od
betonu HPC rozlišit. Odlišení je
proto pouze orientační
HSC (High-Strength Concrete)
– Vysokopevnostní beton
Bilance:
■ HSC s tlakovou pevností až
120 MPa byl už použit – zatím
vždy víceméně experimentálně –
u většího počtu inženýrských
konstrukcí (mostů, nádrží, ochranstavebnictví 05/09
23
ných galerií, ropných těžních
plošin apod.).
■ HSC s tlakovou pevností až
150 MPa byl experimentálně použit v prvcích (hlavně sloupech) řady
výškových železobeton budov, většinou rezidenčních komplexů.
■ Úsilí nyní směřuje k vývoji
a konstituování betonu s tlakovou pevností do 120 MPa,
případně do 150 MPa, který
by byl ovšem výrazně levnější
než UFC (Ultra-High-Strength
Fiber-Reinforced Concrete –
viz dále), kter ý lze „běžně“
vyrábět s pevností až 200 MPa.
Proto je cílem v ýzkumu v yvinout beton, u něhož by šla
zvyšovat jak pevnost, tak i z ní
odvozená trvanlivost v podobě
dalších, vyšších tříd plynule
navazujících na pevnostní třídy
standardního betonu normální pevnosti (NSC – Normal
Strength Concrete) ve smyslu
CEB - FIB Model Code 19 9 0
(MC 90) [1], Eurokódu 2, EN
206-1 a podobných předpisů,
nap ř í klad ACI 318 Building
Code v USA [2] nebo AIJ Design Guidelines v Japonsku
[3] a [4].
V rámci fib vypracovala Komise
8 Beton fib Bulletin 42 Základní
konstituční vztahy pro HSC/
HPC [5]. Jedná se o zprávu typu
state of the art, která shrnuje
ve světě používané vztahy pro
vyvinuté HSC a HPC betony.
Cílem bylo tyto vzájemně odlišné vzorce a závislosti kriticky
zhodnotit a formulovat na jejich
základě jednotné konstituční
vztahy ve smyslu stávajícího
MC 90, které by ovšem byly plat▼ fib Bulletin 42 Základní konstituční
vztahy pro HSC/HPC
24
stavebnictví 05/09
né i pro betony tlakové pevnosti až
120 MPa (a případně až 150 MPa,
pokud bude stále ještě použito
základních složek betonu obvyklých pro NSC).
Skupina 2: Vysokohodnotné betony
Co do požadavků na tyto betony
nad prostou vysokou pevností
dominují nároky na odolnost
a vysoké užitné parametry nejrůznější povahy (schopnost samozhutnění, vysoká trvanlivost,
nízká hmotnost, vysoká plastická
přetvárnost, vysoké estetické
požadavky). Charakteristická je
snaha, spíše ovšem apriorní nutnost, doplňovat standardní složky
betonu dalšími komponenty, typicky rozptýlenou výztuží, větším
množstvím příměsí různého druhu, speciálními druhy kameniva,
modifikovaným cementem nebo
dokonce směsí několika pojiv
a širokou škálou výrobků stavební chemie [6]. Takto vytvářené HPC betony jsou v řadě
případů spíše už kompozity,
klasickému betonu (i cenově)
poměrně vzdálené. Téměř vždy
se jedná o experimentální, jedinečná řešení. Jejich normalizace
a zavedení do praxe ve větším
měřítku je až na výjimky (obvyklý
SCC a například Ductal – viz dále)
v počátcích, nebo se o nich zatím
vůbec neuvažuje. Typickými
zástupci jsou SCC, HDC, ECC
a UFC (označovaný v různých
zemích a fázích vývoje také jako
UHPC/UHSFRC/HPFRC/APC/
RPC aj.).
SCC (Self-Compacting Concrete) – Samozhutnitelný beton
Bilance:
■ SCC byl zaveden jako už
víceméně běžný materiál pro
řadu inženýrských konstrukcí
(mosty, tunely, podzemní nádrže atd.), kde je obtížné ukládání
a zhutňování běžného betonu.
Podobně se SCC už v obdobných situacích na celém světě
běžně používá u budov a při
jejich sanacích.
■ Pro navrhování a používání
SCC existuje ve světě už řada
osvědčených norem a předpisů
nižší úrovně. Dost je i odborných
monografií (v ČR například [7]).
■ Masivnímu rozší ření SCC
pomohlo, že si investoři rychle
uvědomili relativně nízké počáteční náklady při použití SCC
a celkový příznivý dopad SCC na
celkové náklady stavby (LCC –
Life Cycle Cost).
HDC (High-Durability Concrete) – Vysokotrvanlivý beton
Bilance:
■ Zvýšení trvanlivosti se dosahuje používáním kvalitnějších
(popřípadě doplňujících nebo
úplně jiných než obvyklých) složek a jejich vhodným poměrem
v čerstvém betonu.
■ Vysoce trvanlivých trvalých
forem z HDC, které tvoří povrchovou vrstvu, se používá ke zvýšení trvanlivosti celé konstrukce
z NSC (typicky obezdívky pilířů
mostů přes mořské zátoky, povrchové vrstvy pilířů betonových
vrtných plošin atp.). U budov je
použití HDC spíše výjimečné.
■ Navrhování a výroba HDC jsou
ve velké míře vynucovány přísnými požadavky na udržitelnost
v nejvyspělejších (a nejbohatších)
zemích. Pro HDC jsou tak zatím
charakteristické vysoké počáteční náklady, celkové (LCC) náklady
by však měly být použitím tohoto
materiálu sníženy. To je často
poměrně nejisté.
ECC (Engineered Cementitious Composite – High-Ductility Concrete)
Bilance:
■ Jedná se o tvárný kompozitní
materiál na bázi cementu standardně s rozptýlenou výztuží
obvykle z polypropylénových
mikrovláken. Na rozdíl od běžného drátkobetonu a vláknobetonu
je ECC materiálem, na jehož
chování mají výrazný vliv mikromechanické vazby.
■ ECC byl už vícekrát použit pro
inženýrské konstrukce (mosty,
tunely, gravitační přehradní hráze
apod.), kde bylo nutné zajistit
jemné trhliny, nebo které vyžadovaly duktilní chování.
■ U budov již byl ECC použit
pro exponované detaily (například pro napojení průvlaků na
prostorově namáhané smykové
stěny ve výškových železobeton budovách vzhledem k jeho
zvýšené schopnosti absorbovat
energii).
■ Japonský svaz stavebních
inženýrů (JSCE) vydal v březnu
2007 pro používání ECC pracovní verzi doporučení [8]. Jedná
se patrně o jedinou běžněji
dostupnou směrnici pro výrobu a aplikaci tohoto (nejen ve
stavebnictví) velmi zajímavého
materiálu.
■ Ší řením ECC si investoři,
podobně jako tomu bylo u SCC,
začínají dobře uvědomovat, že
ECC přináší při svých vynikajících vlastnostech relativně nízké
počáteční náklady a celkově
velmi příznivý dopad na celkové
náklady stavby.
UFC (Ultra-High-Strength
Fiber-Reinforced Concrete
– High-Ductility Concrete)
Bilance:
■ UFC pevnosti 150 MPa i vyšší
byl už použit u mostů, a to tam,
kde byly vyžadovány:
a) prvky malé tloušťky;
b) nízká vlastní tíha;
c) stlačená výška trámu;
d) nepřítomnost prutů výztuže.
■ UFC zatím nebyl v praxi významněji použit pro nosné konstrukce budov, ačkoliv už bylo za
tím účelem provedeno několik
výzkumných studií. Použití limituje především vysoká cena UFC
a malý prostor pro objektivní potřebu
takto kvalitního materiálu u relativně
masivních konstrukcí obvyklých
budov (dostatečnou perspektivou
pro budovy je zatím HSC).
■ JSCE vydal v září 2004 pro
používání UFC pracovní verzi
doporučení [9] použitelné i pro
konstrukce budov.
■ K rozšíření UFC může vést
postupné přesvědčení investorů, že i tento materiál se
v řadě případů „vyplatí“ a přinese snížení celkových nákladů
stavby. Je tomu třeba napomoci řádným definováním UFC
a standardním konstituováním
jeho vztahů.
Nejvýrazněji směrem ke standardnímu komerčnímu využití
betonu typu UFC zatím postoupili Francouzi se svým Ductalem
(www.ductal.com).
Park City Musashi
Kosugi Towers v Tokiu
Naléhavá potřeba betonu s vysokou pevností, který by umožnil
výstavbu konstrukcí s vysokými
užitnými vlastnostmi, je průvodním jevem zvyšující se potřeby
stavět stále vyšší mrakodrapy,
snižovat průřezy nosných sloupů
a stěn a překonávat větší rozpětí.
V Japonsku byl za tím účelem vyvinut beton označovaný jako APC
(Advanced Performance Composites) s pevností v tlaku až 200 MPa,
který svým účelem a vlastnostmi
tvoří určitý přechod mezi betony,
které ještě lze označit jako HSC,
a betony, které jsou už komplexnějšími HPC [10]. Pro APC
byl použit cement modifikovaný
křemičitým úletem a nově vyvinutý typ superplastifikátoru,
který zajišťuje tekutost čerstvého
betonu i při vodním součiniteli
0,15 (!). Tento APC s charakteristickou tlakovou pevností
150 MPa byl poprvé ve velkém měřítku použit pro nosné konstrukce
věží D a E Musashi Kosugi Towers
v Tokiu vysokých 204 a 163 m,
dokončených v únoru 2009. Jedná se o dosud nejvyšší rezidenční
mrakodrapy v Japonsku. Složky
čerstvého betonu, s kterými se
při vývoji APC betonu pracovalo,
jsou uvedeny v tabulce 1.
Vyvinutý APC umožňuje řídit
odstřelování povrchových vrstev
betonu, které může nastat při požáru, a odlupování a rozrušování
povrchu betonu při deformacích
od seizmického namáhání –
a zároveň má i při pevnosti
200 MPa dostatečnou tekutost.
Aby bylo zajištěno, že bytové
domy postavené z betonu pevnosti 150 MPa budou naprosto
bezpečné, integroval v sobě
vývoj APC betonu řešení tři klíčových technických požadavků,
a to jak na vysokou pevnost,
tak i na požadované deformační
vlastnosti betonu.
APC (Advanced Performance
Composites)
■ Vysoká pevnost a vysoká
tekutost
K zajištění v ysoké pevnosti
a současně vysoké tekutosti byl
▲ Musashi Kosugi Towers: pohled a schéma vyšší budovy D
▲ Musashi Kosugi Towers: půdorysné schéma sloupů
a rámů
▲ Musashi Kosugi Towers: řez sloupem s betonem pevnosti 150 MPa
vyvinut speciální směsný cement
obohacený křemičitým úletem
a byly zkoušeny dva nové typy
superplastifikátorů. Speciální
▲M
usashi Kosugi Towers: materiál a rozměry sloupů
budovy D
cement je tvořen portlandským
cementem s pomalým náběhem
pevnosti smíchaným s křemičitým úletem, jehož minerální slo-
žení a jemnost jsou optimální pro
dosažení vysoké tekutosti čerstvého betonu a zároveň i vysoké
konečné pevnosti konstrukčních
stavebnictví 05/09
25
Složka betonu
Cement s křemičitým úletem
Drobné kamenivo
Hrubé kamenivo
Záměsová voda
PP vlákna
Ocelové drátky
Vlastnost betonu
Pevnost v tlaku FC
Vodní součinitel
Rozlití Abramsova kužele
Obsah vzduchu
Množství na 1 m3 betonu
1024 kg
436 kg
840 kg
155 l
2 kg
40 kg
Hodnota
150 MPa
0,15
600 mm
2%
▲ Musashi Kosugi Towers: dokončené budovy C a D
▲T
ab. 2. Složení a vlastnosti použitého betonu
prvků při extrémně nízkém vodním součiniteli. Prvním z nově
vyvinutých superplastifikátorů
je speciální polykarboxylát SP1,
který má schopnost zajistit po
dlouhou dobu vysokou tekutost
i při vodním součiniteli pod 0,15
a současně výrazně snižuje autogenní smršťování vysokopevnostního betonu. Druhý z nově
vyvinutých superplastifikátorů
(SP2) je rovněž speciální kyselý
polykarboxylát (ovšem poně kud odlišného složení než SP1)
jenž především posiluje sterické
odpuzování.
■ Protipožární odolnost
Odprýskávání při požáru je jedním z typických problémů betonů
s tlakovou pevností 150 MPa.
Odolnost vyvinutého vysokopevnostního betonu proti působení
požáru byla zvýšena přimícháním
ocelových drátků a polypropylénových vláken, které účinně
odprýskávání zamezují.
■ Zvýšená duktilita
Už při zavedení do praxe, byly do
betonu s pevností tlaku 120 MPa
vmíchávány ocelové drátky, které
redukovaly tloušťku a množství
odprysků jeho povrchu a zlepšovaly pevnostní i deformační chování konstrukčních prvků při seizmickém namáhání.
Soudržnost ocelových drátků
a zimních podmínek. Dále byla
sledována rovnoměrnost distribuce drátků a vláken ve vzorcích
a náběh pevnosti v tlaku (pevnost dosažená po 90 dnech byla
až 183 MPa). Výsledné složení
a vlastnosti zvoleného betonu jsou
uvedeny v tabulce 2. Ověřeny byly
ještě před vlastní betonáží budov
na zkoušce vzorku skutečné velikosti, kterým byl sloup průřezu
1,2x1,3 m a výšky 3,8 m.
Z vysokopevnostního APC betonu
je u budovy D Musashi Kosugi
Towers zhotovena nosná konstrukce až do úrovně stropů 4. NP. Tvoří
ji dvě navzájem provázané sestavy
tuhých, nezavětrovaných rámů:
obvodový rám obíhající půdorys
budovy a vytvářející její nosný
tubus a sestava čtyř příčných,
vzájemně paralelních sdružených
rámů jádra budovy. Každý z těchto
příčných vnitřních rámů obsahuje
v ose budovy příčel a dva sloupy
výrazně větších rozměrů, jakýsi
vnitřní „megarám“, do něhož jsou
osazeny horizontálně i vertikálně
orientované viskózní tlumiče. Z betonu nejvyšší pevnosti 150 MPa
jsou zhotoveny sloupy 1. NP, ve
2. NP je použit beton pevnosti
120 MPa, ve 3. a 4. NP beton
pevnosti 100 MPa. Od 4. NP výše
je konstrukce budovy z velké části
prefabrikovaná (sloupy, průvlaky,
Složka betonu
Cement
Drobné kamenivo
Hrubé kamenivo
Superplastifikátor
Záměsová voda
Rozptýlená výztuž
a vysokopevnostního betonu je
obecně dobrá. Pro vyvinutý APC
beton pevnosti 150 MPa byly
použity drátky z vysokopevnostní
oceli (pevnostní třídy 2000 MPa).
Ty se při ohybových zkouškách
ukázaly být cca třikrát účinnější
než dosud používané drátky
standardní pevnosti.
Laboratorní zkoušky tekutosti
a vývoje tlakové pevnosti ukázaly, že optimálních vlastností
čerstvého betonu je dosaženo
s drobným kamenivem A a se
superplastifikátorem SP1. Následovaly ověřovací zkoušky v betonárně určené na výrobu čerstvého betonu pro konstrukci obou
mrakodrapů. Zkoušela se směs
s vodním součinitelem 0,14, 0,16
a 0,19, namíchány byly vždy dvě
záměsi 1,5 m3, a to v míchacím
centru s nádobou o objemu 3 m3.
V první fázi míchání, která trvala
270 až 360 s, byly přidány ocelové drátky a míchalo se dalších
60 s. Směs se poté vyklopila
do autodomíchávače, v něm se
teprve přidala PP vlákna a směs
se ještě dalších 60 s promíchávala. Zkoušeny byly především
standardní vlastnosti čerstvého
betonu (mj. rozlití Abramsova kužele, obsah vzduchu a tekutost),
a to za letních, jarních, podzimních
Popis
Cement namíchaný s křemičitým úletem (hmotnost 3080 kg/m3)
A: směs těženého písku a drobného drceného vápence (hmotnost 2610 kg/m3,
nasákavost 2,3 %, modul zrnitosti 2,75)
B: drobný drcený andezit (hmotnost 2600 kg/m3, nasákavost 1,9 %,
mod. zrnitosti 2,77)
Drcený andezit (hmotnost 2630 kg/m3, nasákavost 1,9 %, modul zrnitosti 2,75)
Dva nově vyvinuté speciální kyselé polykarboxyláty SP1 a SP2
Čistá podzemní voda
Směs polypropylénových vláken (PP) a ocelových drátků
▲ Tab. 1 Popis ověřovaných složek ACP betonu pro Musashi Kosugi Towers
26
stavebnictví 05/09
stropní desky). Dobetonovávány
byly styky dílců, některé nosníky
a spřahující vrstva stropů. Projekt
i realizace budovy jsou dílem společnosti Takenaka Corporation.
Trump International Hotel and Tower v Chicagu
Letos dokončovaný mrakodrap
Trump International Hotel and
Tower (TIHT) v Chicagu se stává
se svými 92 podlažími a výškou
415 m novou nejvyšší betonovou
budovou světa (zatím vede CITIC
Tower v Guangzhou, s výškou
381 m). Stane se zároveň druhým
nejvyšším mrakodrapem v USA
(po budově Sears Tower dokončené již v roce 1974, s výškou
442 m). Ve Větrném městě na
břehu Michiganského jezera,
legendární kolébce ocelových
mrakodrapů, vyrostl nový obr, pro
nějž si jeho investor, společnost
The Trump Organization, spolu
s architektonickou a projektovou firmou Skidmore, Owings
& Merrill LLP poměrně nečekaně prosadili jako hlavní materiál
železobetonu v exponovaných
partiích navíc beton vysokopevnostní. Průlom do dosavadních
zvyklostí, kdy v obchodně velmi
pragmatických Spojených státech a při platnosti normy ACI
318 Building Code [2] (která
stále limituje tlakovou pevnost
betonu hodnotou 69,5 MPa)
neměl vysokopevnostní beton
u budov větší šanci na uplatnění,
učinily výborné výsledky zkoušek nových betonových směsí
firmy Prairie Material Sales, Inc.
Tyto materiály se potom investor
a projektant rozhodli použít pro
projekt a realizaci budovy. Pravděpodobně se tak v USA jedná
o první větší použití HSC betonu
s válcovou pevností nad 100 MPa
u budov, navíc betonu současně
i samozhutnitelného (SCC), přičemž byl tento beton čerpán v jednom kroku až do výšky 200 m.
Konstrukční řešení budovy
TIHT
Budova TIHT má 242 000 m 2
podlahové plochy. Její využití bude, jak je dnes již téměř
standardem, smíšené: 9300 m2
prodejních ploch, prostor pro
1000 parkujících aut, 472 bytů
a 286 pokojů pětihvězdičkového
Trumpova hotelu.
Pro tvar TIHT jsou charakteristické skokové změny půdorysu
budovy, a to v úrovni stropů 16.,
29. a 51. podlaží, které korespondují s výškami okolních významných budov. Tyto vizuálně patrné odskoky znamenají staticky
podstatné diskontinuity v toku
svislých sil a konstrukčně si
vynutily masivní železobetonová
ztužení, která jsou realizována
vždy na výšku dvou pater v rámci
tzv. technických podlaží 28–29,
50–51 a (už bez odskoku ve tvaru
půdorysu) podlaží 90–91. Kromě
účinku těchto ztužidel jsou tuhost
budovy v kroucení, plynulost přenosu svislých sil a rovnoměrnost
namáhání sloupů budovy po celém jejím půdorysu posíleny masivními obvodovými stěnovými
nosníky, které v úrovni těchto tří
mechanických dvoupater budovu
ještě obepínají.
Vlastní železobetonové jádro budovy je složeno ze čtyř stěn tvaru I
a dvou stěn tvaru C orientovaných napříč, ve směru menšího
rozměru půdorysu. Tyto stěny
probíhají na celou výšku budovy
a tvoří jakýsi sdružený, svislý, do
základů vetknutý nosník, hlavní
nosný prvek budovy vzdorující
ohybu v tomto směru. Stojiny
těchto stěn jsou dlouhé 12,5 m
a mají tloušťku 0,46 m. Příruby,
kterými jsou tyto stěny zakončeny, jsou tlusté 1,2 m a jejich
délka se pohybuje od 2,7 do
6,7 m. Příruby všech stěn jsou
v úrovni stropů běžných pater
propojeny nosníky výšky 0,8 m
a šířky 1,2 m.
Beton vyšší pevnosti než standardních 69,5 MPa byl pou-
▲ Trump International Hotel and Tower, Chicago (TIHT)
žit v rámci nosné konstrukce
TIHT takto: sloupy a stěny jádra
až do 51. podlaží (do 202 m)
jsou z betonu pevnosti 83 MPa
(v 90 dnech), pro některé exponované části ztužidel je užit
beton pevnosti 110 MPa (v 90
dnech). Vzhledem ke značné
velikosti působících sil a ve snaze
omezit rozměry prvků železobetonových ztužidel na minimum je stupeň jejich vyztužení –
navzdory tomu, že se jedná
o beton vysokopevnostní a i použitá betonářská ocel je vysoké
kvality (mez kluzu 520 MPa) –
natolik vysoký, že bylo prakticky
nezbytné použít navíc beton samozhutnitelný. Použitý SCC pevnosti 110 MPa měl konzistenci
odpovídající stupni F5 (min. rozlití
bylo 600 mm), pro snížení hydratačního tepla obsahovala směs
portlandský i portlandský cement
struskový cement, létající popílek
a křemičitý úlet. Jako kamenivo
byl použit kvalitní drcený dolomitický vápenec s maximální
velikostí zrna 12 mm z lokálního
zdroje. Vodní součinitel měl hodnotu 0,25. Směs obsahovala dále
jak plastifikátor, tak i superplastifikátor, zpožďovač a kromě toho
i přísadu prodlužující zpracovatelnost (VMA – viscosity modifying
admixture).
stavebnictví 05/09
27
Závěr
▲ TIHT: Noční pohled od třídy Magnificent Mile
▲ TIHT: Půdorysné schéma sloupů a jádra budovy (podlaží 17–29)
▼ TIHT: Průvlaky dvoupatrového roštového ztužení budovy z HSC+SCC
28
stavebnictví 05/09
Vysokopevnostní beton má v budovách značný potenciál využití.
Umožňuje především výrazně
snížit průřezy svislých nosných
prvků, sloupů a stěn, a tím zvýšit užitnou podlahovou plochu
budovy. HSC kromě toho umožňuje větší rozpětí vodorovných
nosných prvků, stropních desek,
trámů a průvlaků při zachování
jejich srovnatelné tloušťky, což
vede k dalšímu prosvětlení místností a celkově k zefektivnění
obestavěného půdorysu. Beton
v ysoké pevnosti (popřípadě
spolu s předpínáním jako dalším
vysoce efektivním konstrukčním
principem) navíc dovoluje skokové změny ve tvaru a členění
půdorysu budov po jejich výšce.
To je v současnosti velmi žádáno i proto, že mrakodrapy mají
standardně smíšené (a navíc
v čase se měnící) využití. Zejména nejnižší podlaží výškových
budov pravidelně hostí rozsáhlé
prodejní prostory, kongresová
centra atp., pro která jsou vyžadována značná rozpětí stropních
konstrukcí, výrazně odlišná od
pravidelného rastru bytových
nebo kancelářských místností ve
vyšších patrech.
Vysoká pevnost ovšem není jedinou výhodou tohoto materiálu.
Velmi hutná struktura a uzavřený
povrch HSC poskytuje také značně vyšší trvanlivost oproti NSC.
Doplnění směsi betonu o polypropylénová vlákna výrazně zvyšuje
odolnost HSC proti účinkům
požáru, což je další velmi důležitá
vlastnost žádoucí a využitelná
▼ TIHT: Betonářská výztuž průvlaků ztužení budovy
u vysokých budov. Přidáním většího množství rozptýlené výztuže,
zejména ocelových drátků, které
umožňují kontrolu rozvoje trhlin
a dávají betonu velkou duktilitu,
pak přechází HSC do kategorie
vysokohodnotných betonů (HPC).
Ty zatím nacházejí uplatnění
mnohem více u subtilních inženýrských konstrukcí.
Bude zajímavé sledovat, nakolik
se současná ekonomická krize,
která sektor stavebnictví a speciálně výstavbu výškových budov
tvrdě zasáhla prakticky ihned po
svém propuknutí, projeví zpomalením aplikace vysokopevnostního betonu u budov, tak slibně
se rozvíjejícího v posledních
pěti letech. Při vší technologické
náročnosti, absenci zavede ných standardů a jisté obchodně -legislativní nouzi je totiž
v mnoha případech použití HSC
vysoce ekonomické. Právě tento
pragmatický aspekt v časech
tvrdých úspor a střízlivé racionality rozhodne o budoucnosti
vysokopevnostního betonu u investorů. ■
Použitá literatura
[1]CEB-FIP Model Code for
Concrete Structures, Comité Euro-International du
Béton, 1978
[2]318-08 Building Code Requirements for Structural
Concrete and Commentary,
American Concrete Institute
(ACI), Farmington Hills, MI,
USA, 2008
[3]Standard for Structural Calculation of Reinforced Concrete Structures, Architectural Institute of Japan (AIJ),
1991
[4]Design Guidelines for Earthquake Resistant Reinforced
Concrete Buildings Based
on Inelastic Displacement
C onc e pt. A rc hite c tural
Institute of Japan (AIJ),
1999
[5]Constitutive Modelling of
High Strength/High Performance Concrete, Bulletin 42,
Féderation Internationale
du Béton (fib), Lausanne,
2008
[6]Aitcin P. C.: Vysokohodnotný
beton, Edice Betonové stavi-
telství, ČKAIT a ČBS, Praha,
2005
[7]De Schutter G., Bartos P.
J. M., Domone P., Gibbs J.,
Hela R.: Samozhutnitelný
beton, ČBS a ČBS Servis,
Praha, 2008
[8]Multiple Fine Cracktype
Fiber-Reinforced Cementitious Composite, JSCE
Guidelines, Japan Society
of Civil Engineers (JSCE),
2007
[9]Design and Construction of
Ultra-High-Strength Fiber-Reinforced Concrete. JSCE
Guidelines, Japan Society
of Civil Engineers (JSCE),
2004
[10]K o j i m a M . , M i t s u i K . ,
Wachi M. a Sato T.: Application of 150 N /mm 2
Advanced Per formance
Composites to High-Rise
R/C Building. Proceedings
of 8 th Int’l Symposium of
High-Strength and HighPer formance Concrete.
Tokyo, 2008
[11]B a ke r W. , K o r i s t a S . ,
Rankin D.: Trump International Hotel and Tower,
Chicago, Proceedings of
IABSE Symposium, Chicago, 2008
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA
výkonný ředitel, Česká betonářská společnost ČSSI (ČBS)
inzerce
ČSOB – profesionální partner pro autorizované
inženýry a techniky
Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě se ČSOB rozhodla přidat další výhody
k již existujícímu programu připravenému
speciálně pro tuto skupinu klientů. Jde
především o nové možnosti v rámci zvýhodněného bankovního konta, sloužícího k zajištění
každodenního platebního styku a zhodnocení volných finančních prostředků. Další
oblastí je provozní a investiční financování. Vše
je samozřejmě přizpůsobeno individuálním
požadavkům a potřebám autorizovaných
inženýrů a techniků.
Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované
inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za
příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci konta
zdarma, můžete snadno komunikovat s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy
i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen drahocenný
čas, ale i nemalé finanční částky, které musíte zaplatit například při osobním podání dokumentů na
úřadech.
Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným
úročením, které není závislé na výši aktuálního
zůstatku na účtu. Při založení konta poskytneme
autorizovaným inženýrům a technikům i další
zvýhodnění pro zhodnocení volných finančních
prostředků. Kromě bezplatného zřízení a vedení
ČSOB Spořicího účtu máte navíc možnost získat
i zvýšení úrokové sazby o 0,5 % p. a.
Pro zajištění financování provozu kanceláře
umožníme členům profesní komory povolené
přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho
milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na
českém trhu. V rámci specializovaného Programu
pro autorizované inženýry a techniky jsme také
značně zjednodušili postup banky při vyřizování
úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na
základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše
potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo
v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí
finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí
teprve začínají. Plně postačuje členství v České
komoře autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců.
Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu),
zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti
ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky
v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše
požadavky týkající se pojištění prostřednictvím
ČSOB Pojišťovny.
V případě zájmu o detailní informace neváhejte
navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak
přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
stavebnictví 05/09
29
Infolinka 800 300 300
požární bezpečnost staveb
text: Isabela Bradáčová
foto: archiv autorky
▲ Požár průmyslového paláce, Praha 2008
Požární bezpečnost staveb
Ing. Isabela Bradáčová, CSc.
Vedoucí katedry požární ochrany
a ochrany obyvatelstva na Fakultě
bezpečnostního inženýrství VŠB-TU
Ostrava. Je autorizovanou inženýrkou
v oboru požární bezpečnost staveb.
E-mail: [email protected]
Požární bezpečnost staveb se z dříve opomíjené
profese stala rovnoprávnou specializací, ovlivňující do jisté míry výslednou podobu stavebního díla – od situačního umístění stavby, architektonického pojetí a dispozičního řešení, až po
konečné konstrukční a výrobkové provedení.
V roce 1991 byla většinou členských států Evropského společenství
přijata Směrnice Rady 89/106/EEC, o sbližování zákonů a dalších
právních a správních předpisů členských států týkajících se výrobků
a staveb.
Základními požadavky na výrobky a stavby jsou:
■ mechanická odolnost a stabilita;
■ požární bezpečnost;
■ zdravotní a ekologická bezpečnost;
■ uživatelská bezpečnost;
30
stavebnictví 05/09
■ ochrana proti hluku;
■ úspora energie a ochrana tepla.
Cíle požární bezpečnosti staveb
Na Směrnici Rady navazují interpretační dokumenty, které jsou tříděny podle
základních požadavků. Požadavky požární bezpečnosti jsou předmětem
interpretačního dokumentu č. 2. V České republice jsou všechny základní
požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu) a jeho navazujících předpisů. Rovněž Ministerstvo vnitra ČR má uvedenou oblast právně upravenu, a to zejména zákonem
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a v jeho
navazujících předpisech, především vyhlášce č. 246/2001 Sb., o požární
prevenci. Zákon č. 186/2006 Sb., tzv. změnový zákon, uložil Ministerstvu
vnitra ČR povinnost vydat prováděcí právní předpis upravující technické
podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Tímto
předpisem se stala vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách
požární ochrany staveb, která nabyla účinnosti 1. července 2008.
Cílem jednotlivých ustanovení vyhlášky je:
■ omezit rozvoj a šíření ohně a kouře ve stavbě;
■ omezit šíření požáru na sousední stavby;
■ zajistit evakuaci osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem
nebo při požáru;
■ umožnit účinný a bezpečný zásah záchranným jednotkám.
Všechny uvedené požadavky je možné splnit pouze za předpokladu, že
po stanovenou dobu bude zaručena únosnost a stabilita nosných nebo
celistvost a izolace požárně dělicích konstrukcí.
Opatření pro realizaci cílů požární
bezpečnosti staveb
Pro splnění požadavků požární bezpečnosti na stavbu je třeba provést
souhrn opatření.
■ Požadavku na bezpečný únik osob, popřípadě evakuaci zvířat a majetku
je třeba přizpůsobit dispoziční řešení, především vhodným návrhem
požárních úseků a únikových komunikacích ve stavbě.
■ Pro zamezení šíření požáru uvnitř stavby se provádí dělení staveb na
menší požárně oddělené celky – požární úseky, popřípadě se stavby
vybavují požárně bezpečnostními zařízeními, nebo se uplatňují další
opatření (stálý dohled požárních jednotek).
■ Přenesení požáru z hořící stavby na sousední (protilehlou nebo přilehlou) stavbu se předchází vymezením požárně nebezpečných prostorů,
ve kterých hrozí nebezpečí přenesení požáru z hořící stavby sálavým
teplem, popřípadě padajícími hořícími stavebními částmi. Výstavba v požárně nebezpečném prostoru je možná pouze za určitých podmínek.
■ Umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný a bezpečný
protipožární zásah vyžaduje navrhnout přístupové komunikace a nástupní
plochy pro požární techniku, vybudovat vnitřní a vnější zásahové cesty,
zajistit pro hasební účely dostatek požární vody o předepsaném tlaku,
popřípadě jinou hasební látku. Ve zdůvodněných případech se musí
stavba nebo území zabezpečit jednotkami požární ochrany, aj.
Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární
ochranou, tj. vhodným situováním a dispozicí stavby a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prvky požární
ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení
a opatření. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné
stabilní hasicí zařízení a požární odvětrání. Rovněž lze zohlednit blízkost
profesionální záchranné a zásahové jednotky a její stálý dohled.
Pasivní zabezpečení zaručuje:
■ stabilitu staveb;
■ dělení staveb na požární úseky;
■ bezpečné únikové cesty;
■ omezení šíření požáru na sousední stavby;
■ podmínky pro účinný protipožární zásah.
Aktivní systémy svou funkcí zaručují:
■ detekci požáru;
■ vyhlášení poplachu;
■ ovládání dalších zařízení pomocí EPS;
■ rychlé přivolání zasahujících jednotek;
■ samočinné hašení bez účasti lidského činitele;
■ odvedení tepla a kouře;
■ lepší podmínky pro evakuaci;
■ snížení rozsahu škod;
■ snížení teplotního namáhání stavebních konstrukcí.
Z výčtu úloh, které se musejí v rámci požární bezpečnosti staveb řešit je
zřejmé, že požární bezpečnost staveb je interdisciplinární záležitostí, úzce
se dotýkající všech profesí zúčastněných na procesu navrhování, schvalování, přípravy a realizace staveb. Stále se upřesňují a podrobněji řeší
požadavky na zásobování a rozvod elektrické energie, vzduchotechniku
a požární odvětrání, vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními
včetně jejich koordinace a programování provázanosti se zabezpečovacími
a řídicími systémy. Prosazují se zásady jednotného evropského požárního
zkušebnictví a následná klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí.
Požární bezpečnost je nutné zajistit nejen u pozemních staveb nevýrobních a výrobních, ale je povinnou vlastností také staveb podzemních
▲ Požárně bezpečnostní řešení stavby s pasivním a aktivním zabezpečením,
1 – elektrická požární signalizace, 2 – samočinné stabilní hasicí zařízení,
3 – zařízení pro odvod kouře a tepla, 4 – únikové východy, 5 – příjezdová
komunikace, 6 – nástupní plocha, 7 – sousední objekt
a inženýrských. Především silniční a železniční tunely představují výrazný
prvek transevropských silničních a železničních dopravních tras s výraznými rizikovými rysy projevujícími se při mimořádných událostech.
Postupy pro posuzování požární bezpečnosti
staveb
Při naplnění výše uvedených zásad zajištění požární bezpečnosti stavby
je možné postupovat konzervativním, noremním postupem, anebo
nověji tzv. inženýrským přístupem – uplatňovaným obzvláště tam, kde
jsou úlohy řešené noremním postupem jen obtížně proveditelné nebo
neproveditelné. Inženýrský postup je založen na teoretických znalostech,
využití možností matematického modelování, výkonného počítačového
hardwaru a domácích i zahraničních softwarových produktů. U složitějších staveb je potřeba zpracovat analýzu rizik, jejíž závěry jsou podkladem
pro míru navrhovaných opatření. Oprávnění k použití inženýrského přístupu je dáno zákonem (zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů
souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění –
změnový zákon) autorizovanému inženýrovi nebo technikovi, kterému
byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb. Ve všech fázích
návrhu, realizace a užívání staveb je významná i úloha státního požárního
dozoru. Činnost pracovníků státního požárního dozoru není v praxi jen
čistě kontrolní, často přechází v činnost poradenskou. ■
english synopsis
Fire Safety of Buildings
Fire safety of buildings is one of the basic properties of buildings,
generally defined by target requirements of European and also
Czech regulations. Accomplishment of the declared objectives can
be demonstrated by standard procedures and recently also
by a different engineering approach. Fire protection requirements
apply to all professions participating in the preparation and construction of a building, including the bodies of State Fire Supervision.
klíčová slova:
požární bezpečnost staveb, pasivní zabezpečení, aktivní systémy,
noremní postup, inženýrský přístup
keywords:
fire safety of buildings, passive protection, active systems,
standard procedure, engineering approach
odborné posouzení článku:
Ing. Roman Zoufal, CSc.
předseda TNK – 27 řešící problematiku požární
bezpečnosti staveb
stavebnictví 05/09
31
požární bezpečnost staveb
text: Ján Pivovarník
Stavební prevence u Hasičských
záchranných sborů krajů
Ing. Ján Pivovarník (*1954)
Pracuje v oblasti ochrany obyvatelstva,
kde se zabývá především problematikou ochranných staveb civilní ochrany.
Na podporu uvedené problematiky zpracoval celou řadu materiálů, například
je zpracovatelem ČSN 73 9050:2004
Údržba stálých úkrytů civilní ochrany
a ČSN 73 9010:2005 Navrhování
a výstavba staveb civilní ochrany.
E-mail: [email protected]
Zákon číslo 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů, vymezuje pojem mimořádná událost jako
škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností
člověka, přírodními vlivy, a také jako havárie ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí
a vyžadující provedení záchranných a likvidačních
prací. Takovou událostí mohou být i požáry.
Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, které má za následek:
■ usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat;
■ nebo při kterém došlo ke škodě na materiálních hodnotách nebo
na životním prostředí.
Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke
škodě, ale byly ohroženy:
■ životy a zdraví osob nebo zvířat;
■ materiální hodnoty;
■ životní prostředí.
Vzhledem k míře zavinění rozdělujeme požáry na úmyslně založené,
požáry způsobené nedbalostí osob a požáry vzniklé z objektivních
příčin, tj. požáry nezaviněné člověkem. O podstatné části zjištěných
příčin požárů lze říci, že byly způsobeny nedbalostí a byly ve větší
či menší míře ovlivněny lidským faktorem. Častý výskyt požárů
a značný rozsah jimi způsobených škod řadí tyto jevy mezi významné
faktory, které nepříznivě ovlivňují život a činnost fyzických osob,
podnikajících fyzických či právnických osob.
Aby se mohlo těmto událostem a jevům předcházet a bránit jejich
vzniku, je nutné přesné stanovení jejich příčin, vyhodnocení a podrobná analýza. V oblasti stavebnictví je nutné důsledně posuzovat
a ověřovat, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb.
V praxi se posuzuje a ověřuje například:
■ú
zemně plánovací dokumentace;
■p
odklady pro vydání územního rozhodnutí;
■p
rojektová dokumentace stavby ke stavebnímu řízení;
■d
okumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením;
32
stavebnictví 05/09
■ dokumentace k řízení o změně v užívání stavby;
■ dokumentace k nařízení nezbytných úprav.
Vyhláška Ministerstva vnitra ČR číslo 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška
o požární prevenci) vymezuje pojem požární bezpečnost jako souhrn
organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k
zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně
osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.
V uvedené vyhlášce se pro oblast stavebnictví uvádí – s ohledem na druh
výše zmiňované posuzované dokumentace nebo podkladu se zjišťuje:
■ možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo
požárem ohrožené stavby nebo její části do volného prostoru nebo
do jiné požárem neohrožené části stavby;
■ zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu;
■ rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti,
zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými
požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru
na sousední objekty;
■ zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům
(stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost
šíření plamene po povrchu apod.) – zpřesnění vyhlášky: stupeň
hořlavosti byl zvýšen k 31.12.2003 a plně nahrazen klasifikací
reakce na oheň;
■ určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě
jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními;
■ v ymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě
nástupních ploch pro požární techniku;
■ opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru
a záchranné práce;
■ navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby
(rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.)
z hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení
zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
■ rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek
a tabulek.
V oblasti požární ochrany patří k povinnostem orgánů státní správy, kterými jsou v tomto případě Ministerstvo vnitra ČR a Hasičský záchranný
sbor kraje (HZS kraje), i výkon státního požárního dozoru. Hasičský
záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor v oblasti stavebnictví
posuzováním výše uvedené dokumentace a podkladů a dále ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající
z posouzených podkladů a dokumentace. Hasičský záchranný sbor kraje
(HZS) toto koná u staveb na území kraje s výjimkou případů, u kterých
vykonává státní požární dozor (SPD) ministerstvo.
Ministerstvo vykonává státní požární dozor v oblasti stavebnictví obdobně jako HZS kraje s tím, že se jedná o stavby, které se mají realizovat na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.
U HZS krajů se tato činnost vykonává na odboru prevence, oddělení
stavební prevence.
■ rozšíření Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi;
■ série skladových hal v rámci logistického centra Tulipán parku
Hostovice;
■ montážní závod spotřební elektroniky v Kutné Hoře.
Státní požární dozor v oblasti stavební
prevence u náhodně vybraných krajů
Z Výroční zprávy Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje:
V části stavební prevence se uvádí: Příslušníci HZS kraje v roce 2007
posoudili celkem 8252 projektových dokumentací různých stupňů,
ke kterým následně vydali i písemná stanoviska. Ta jsou podkladem
příslušným stavebním úřadům k dalšímu řízení podle stavebního
zákona. Zároveň se zúčastnili 2964 kolaudačních a obdobných řízení,
při kterých ověřili splnění požadavků požární bezpečnosti staveb.
Kromě těchto stěžejních činností mají na kontě dalších 1979 řízení
a ostatních úkonů.
2005
2006
2007
Počet vydaných stanovisek
8 659
9 300
8 252
Počet účastí – územní řízení
353
260
232
Počet účastí – stavební řízení
1 265
771
425
Počet účastí – kolaudační řízení
Počet úkonů kromě výkonu
státního požárního dozoru
Počet ostatních úkonů
3 433
3 600
2 964
130
143
100
1 002
931
1 222
14 832
15 005
13 195
CELKEM
▲ Přehled jednotlivých výkonů úseku stavební prevence v letech 2005 až 2007
Mezi nejvýznamnější stavby na území Středočeského kraje, jejichž dokumentaci posuzoval HZS kraje v uplynulém roce, patřily zejména:
■ přístavba nového pavilonu Nemocnice Kolín;
Kromě těchto staveb se již připravují další projektové dokumentace,
například k silničnímu obchvatu kolem Prahy se sérií silničních tunelů
a v neposlední řadě i modernizace železniční trati na území okresu
Benešov, kde se rovněž plánuje výstavba několika železničních
tunelů.
Přestože se příslušníci úseků stavební prevence snaží o maximální
zajištění požární bezpečnosti všech posuzovaných staveb, výsledky
kontrol při jejich následném užívání jednoznačně ukazují, že mnozí
investoři a provozovatelé (především supermarketů) nevnímají problematiku dostatečně zodpovědně. Neoprávněnými a neodbornými
zásahy do již zkolaudovaných staveb často dochází k velmi výraznému ovlivnění jejich požární bezpečnosti v negativním slova smyslu,
a tím i k vyššímu ohrožení zdraví a životů osob, k vyššímu ohrožení
materiálních hodnot, ale také i k znemožnění požárního zásahu
a ohrožení zasahujících hasičů.
Ze zprávy o stavu požární ochrany v hlavním městě Praze
V části stavební prevence se uvádí: U HZS hl. m. Prahy kromě dílčích
oddělení stavební prevence pro jednotlivé části hl. m. Prahy posuzují
složitější projekty dvě specializovaná pracoviště:
■ oddělení vybraných staveb;
■ oddělení zvláštních staveb.
V roce 2007 bylo podáno celkem 8559 žádostí o vydání stanoviska. K územnímu řízení bylo přijato 521 pozvánek. Příslušníci
inzerce
stavebnictví 05/09
33
HZS se také zúčastnili 3300 kolaudačních řízení. O spolupráci
mimo rámec výkonu státního požárního dozoru bylo zažádáno
v 380 případech.
Nejdůležitější stavební akce v hlavním městě Praze v roce 2007:
■ prodloužení trasy C metra;
■ budování základního komunikačního systému;
■ v ýstavba silničního okruhu kolem Prahy;
■ propojení a modernizace železničních uzlů na území hl. m. Prahy;
■ pokračování výstavby kolektorů;
■ v ýstavba Outlet centra Praha 15, Štěrboholy;
■ v ýstavba Galerie Myšák, Praha 1, Nové Město;
■ Hotel Crowne Plaza Strahov, Strahovská 128, Hradčany;
■ Obchodně administrativní centrum Palladium, nám. Republiky,
St. Město;
■ Rekonstrukce komplexu budov – Hotel Štěpánská, Školská;
■ Hotel Národní třída 1036/33, St. Město;
■ VFN – rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky 1. NP a 2. NP,
Apolinářská, Nové Město;
■ Hotel Sokolská, Sokolská 68, Nové Město;
■ Bytový komplex Na Slupi, Nové Město;
■ Palác Flora, Jičínská, Žižkov;
■ VŠE – Menza, nám. W. Churchilla 4, Žižkov;
■ City Tower – A1, Pankrác;
■ ČS CENTRUM – admin. budova EAST Building, Antala Staška, Krč;
■ FTN – pavilon K, přestavba pro odd. MDR a TBC, Vídeňská, Krč;
■ OD Prior (DBK) – Přístavba obchodních ploch a rekonstrukce
2. PP a 1. PP, Budějovická 1667/64, Krč;
■ ÚPMD Podolí – rekonstrukce a dostavba (přístavba pavilonu F,
rekonstrukce pavilonu E), Podolí;
■ Novostavba IKEM, rozšíření stavby, Vídeňská, Krč;
■ VFN – transfuzní stanice, K Interně 640, Zbraslav;
■ VŠCHT – Centrální sklad chemikálií, Technická 3, Dejvice;
■ Oasis Florenc (bývalý Palác Těšnov), mezi Sokolovskou a Pobřežní, Karlín;
■ Polyfunkční objekt – D, Podvinný Mlýn, Libeň;
■ Raab Karcher Staviva – prodejní sklad, Poděbradská ul., areál
Tesla Hloubětín;
■ Technologický park Praha Chodov, Roztylská ul.;
■ Metropole Zličín – nákupní centrum, uživatelské změny, Zličín;
■ Polyfunkční objekt LUKA I, Mukařovského, Stodůlky;
■ Areál firmy Technimat, Horní Počernice;
■ ZENTIVA – administrativní objekt, D. Měcholupy;
■ 3x prodejna Lidl.
Zásadní pozornost byla při výkonu státního požárního dozoru
věnována projektovaným nebo dokončovaným stavbám, které
slouží ke shromažďování většího počtu osob (například obchodní
centra) nebo průmyslovým stavbám a průmyslovým zónám většího rozsahu.
Závěr
Pro úplnost je nutné uvést, že pro uvedenou oblast platí celá řada
technických norem. K nejdůležitějším patří:
■ ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty;
■ ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty;
■ ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení;
■ ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb;
■ ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení
a ubytování;
■ ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče;
■ ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory;
■ ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady;
■ ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární
vodou.
Další technické normy platné pro tuto oblast jsou uvedeny v příloze I
Vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb. ■
Použitá literatura
[1] Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů
[2] Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 246/2001 Sb., o stanovení
podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního
dozoru (vyhláška o požární prevenci)
[3] Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 23/2008 Sb., o technických
podmínkách požární ochrany staveb
[4] MV-GŘ HZS ČR, odbor ochrany obyvatelstva: Pro případ ohrožení –
příručka pro obyvatele
english synopsis
Analýza zjištěných poznatků: Spolupráce se stavebními úřady
jednotlivých městských částí a se speciálními stavebními úřady probíhá většinou jen v rámci činností spojených s územním
a stavebním řízením. Společných akcí mimo tento rámec je málo.
Nedostatkem může být rozdílný výklad některých ustanovení stavebního zákona, v jehož důsledku jsou postupy při posuzování projektové
dokumentace v jednotlivých městských částech často rozdílné.
Building Fire Prevention
and Regional Fire Rescue Service
Z Výroční zprávy Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
V části stavební prevence se uvádí: Oddělení stavební prevence
se v roce 2007 podstatným způsobem podílelo na výkonu státního požárního dozoru, a to zejména posuzováním podkladů pro
vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace staveb ke
stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před
jejím dokončením, dokumentace k řízení o změně v užívání stavby
apod. Bylo vydáno celkem 3890 stanovisek. V rámci spolupráce
se stavebními úřady bylo dále posouzeno 32 žádostí nad rámec
výkonu státního požárního dozoru.
klíčová slova:
34
stavebnictví 05/09
The article deals with the issue of fire prevention in buildings and execution of state fire surveillance in the field of civil engineering – what
materials and documents are assessed and checked and what the state fire surveillance body looks for in these materials and documents.
The article shows practical ways of execution of state fire surveillance
in the area of building fire prevention in randomly selected regions.
mimořádná událost, požár, požární bezpečnost, státní požární dozor,
stavební prevence, Hasičský záchranný sbor kraje
keywords:
emergency, fire, fire safety, state fire surveillance,
fire prevention in buildings, regional fire rescue service
odborné posouzení článku:
Ing. Roman Zoufal, CSc.
předseda TNK – 27 řešící problematiku požární
bezpečnosti staveb
požární bezpečnost staveb
text: Zdeněk Hošek
Požární ochrana staveb
z hlediska požární prevence
Plk. Ing. Zdeněk Hošek (*1957)
Působí na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Ministerstva vnitra ČR – jako vedoucí oddělení
technické prevence. Je členem technické
normalizační komise TNK – 124 Elektrická
požární signalizace, členem meziresortní
skupiny pro volný pohyb zboží v oblasti
stavebních výrobků zřízené MPO ČR
a předsedou zkušební komise MV ČR
k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob. Člen komise autorizační rady
ČKAIT pro zkušební otázky.
E-mail: [email protected]
Příspěvek je zaměřen na úlohu požární prevence v oblasti požární ochrany staveb podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů. Zabývá se technickými
podmínkami požární ochrany staveb a požární bezpečnosti staveb, vymezenými zejména
vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního
požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
a vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Požadavky na zajištění požární ochrany se diagonálně prolínají celým spektrem právních předpisů, technických specifikací a dalších
regulativ. Současná doba se vyznačuje velmi intenzivním rozvojem
veškerých průmyslových odvětví. Ve stavebnictví jsou v důsledku
progresivního vývoje inovačních technologií do praxe zaváděny
nové druhy stavebních materiálů, diverzifikovaných konstrukčních
prvků a technologií. Zároveň však vzrůstá i riziko vzniku stále závažnějších mimořádných událostí v podobě požárů. Již vlastní návrhy
staveb a budov, na jejichž dispoziční řešení a víceúčelové využití
jsou investory kladeny v současnosti stále vyšší nároky, představují
z hlediska požární ochrany značnou zátěž. Z těchto důvodů vystupuje
v současnosti požární bezpečnost staveb a požární inženýrství do
popředí celosvětového zájmu.
Provoz víceúčelových staveb, jejichž počet neustále vzrůstá,
je většinou současně spojen s kumulací velkého počtu osob
a značných materiálních hodnot. Synergie požárů, objektů a osob
pak vytváří široké spektrum možných variant požárních scénářů.
Proto je třeba vytvářet podmínky pro zajištění požární ochrany
a požární bezpečnosti již ve fázi územní, předprojektové a projektové přípravy staveb. V rámci těchto návrhů je nutné věnovat
pozornost zejména správnému umístění staveb v území, jejich
dispozičnímu a konstrukčnímu řešení a současně zvolit vhodné
prvky pasivní i aktivní požární ochrany pro zajištění bezpečné
a rychlé evakuace osob, k likvidaci nebo ke snížení intenzity případného požáru a pro zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek
požární ochrany a ostatních složek integrovaného záchranného
systému. Nezastupitelnou roli má v této oblasti požární bezpečnost, která je logicky nedílnou součástí právních předpisů
a technických specifikací pro stavební objekty v členských státech
Evropského společenství, a tedy i v České republice.
Požární prevence a požární bezpečnost
staveb
Hlavní úlohou požární prevence je předcházení vzniku požárů
a snižování míry požárního rizika. Tímto zaměřením se kategoricky
liší od úlohy požární represe, jejímž posláním je likvidace a snižování rozsahu již vzniklých rizikových stavů a dále poskytování
pomoci při mimořádných událostech a živelních pohromách. Dalším, neméně důležitým úkolem požární prevence však zůstává
zajištění požární bezpečnosti při užívání objektů a jejich provozu
po celou dobu obvyklé nebo stanovené životnosti, jakož i zajištění
požární bezpečnosti při provozování činností. Jedná se především
o zajištění důsledného dodržování veškerých zákonných povinností na úseku požární ochrany při předcházení požárům všemi
dotčenými subjekty a o provádění účinné kontroly dodržování
těchto povinností.
Z hlediska platné právní úpravy na úseku požární ochrany je potřeba
požární bezpečnost obecně vnímat jako komplexní souhrn organizačních, stavebně technických, stavebních a technických opatření
k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem
a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.
Jedním ze základních pilířů požární prevence je požární bezpečnost
staveb, kterou se rozumí schopnost stavby maximálně omezit
riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví
osob, včetně osob provádějících požární zásah, popřípadě zvířat
a ztrátám na majetku v případě požáru. Dosahuje se jí vhodným
urbanistickým začleněním stavby, jejím dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popřípadě požárně bezpečnostními
zařízeními a opatřeními. Každá stavba tedy musí být provedena
v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými požadavky
na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými
zvláštními právními předpisy.
Strategie preventivní požární ochrany obecně vychází z teorie požárního a ekonomického rizika a je zakotvena v zákoně
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v předpisech vydaných na jeho základě, ale také v jiných
předpisech upravujících podmínky požární ochrany, zejména
pak z oblasti stavebního práva a bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci.
stavebnictví 05/09
35
Obecné požadavky na výstavbu
Obecné požadavky na výstavbu v České republice upravuje zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydané k jeho
provedení. Ve smyslu této právní úpravy mohou určité vybrané
činnosti ve výstavbě (například projektovou činnost, odborné vedení provádění stavby atd.) vykonávat pouze fyzické osoby, které
získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb.,
o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 357/2008 Sb.),
a nebo přímo podle samotného stavebního zákona. Jedná se
o následující okruh oprávněných osob a účastníků výstavby, na
které jsou kladeny stavebním zákonem určité zvláštní, odborné
a kvalifikační požadavky:
■ autorizovaný inspektor (§ 143 až § 151 stavebního zákona);
■ projektant, hlavní projektant a jiná oprávněná osoba (§ 113 odst. 2,
§ 133 odst. 4, § 152 odst. 4 a § 159 stavebního zákona);
■ stavbyvedoucí a stavební dozor (§ 133 odst. 4, § 134 odst. 2,
§ 153 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 4 stavebního zákona);
■ z hotovitel (§ 160 odst. 1 a 2 stavebního zákona).
Stavby lze provádět pouze podle stavebního zákona a v souladu
s jeho prováděcími předpisy. Ve vztahu k požární bezpečnosti
staveb upravuje podrobnosti o obecných požadavcích na výstavbu
vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a obecně závazná
vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických
požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
V praxi to znamená, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné
orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování
staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky
na výstavbu stanovené v podrobnostech shora uvedenými právními
předpisy. Současně však platí, že ustanovení zvláštních právních
předpisů nejsou tímto dotčena.
Zvláštní požadavky na požární bezpečnost
staveb
Ve vztahu ke stavebnímu zákonu je zvláštním právním předpisem pro
oblast požární ochrany zákon o požární ochraně a předpisy vydané
k jeho provedení, zejména pak:
■ v yhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci);
■ v yhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb;
■ v yhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky
požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních
dveří,
kterými je projektant vázán při zpracování projektové dokumentace
stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení.
Tyto předpisy stanoví podrobnosti o zvláštních požadavcích na požární ochranu a požární bezpečnost staveb. Projektant, případně jiná
oprávněná osoba jsou jimi vázáni při zpracování projektové či jiné
dokumentace stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení.
36
stavebnictví 05/09
Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně lze pro podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany staveb
využít standardně hodnot a postupů stanovených českou technickou
normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky
požární ochrany staveb. Jedná se například o detailní technické podmínky zakotvené v českých technických normách z oblasti požární
bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx, které tvoří celek sestávající
z následujících skupin norem:
■ normy projektové: stanovují technické požadavky pro navrhování požární bezpečnosti staveb v rámci projektového řešení
stavby;
■ normy zkušební: stanovují konkrétní postupy zkoušek, vymezují technické detaily zkušebních zařízení a způsoby průkazu
požadovaných vlastností stavebních konstrukcí a stavebních
hmot;
■ normy hodnotové: uvádějí tabulkové hodnoty požárně technických vlastností těch konstrukcí a hmot, u nichž tyto hodnoty byly
průkazným způsobem ověřeny a stanoveny. Jedná se o běžně
používané nebo také o dříve používané stavební hmoty a konstrukce, u kterých by bylo neopodstatněné provádět opětovné
ověření vlastností;
■ n ormy předmětové: stanovují technické podmínky požárně
bezpečnostních zařízení. Doplňují základní projektové normy
o další specifické požadavky. Tyto normy stanovují také technické
podmínky dalších konkrétních technických zařízení;
■ normy klasifikační: definují a sjednocují postupy klasifikace stavebních výrobků podle výsledků zkoušek provedených podle
požadavků harmonizovaných evropských výrobkových norem.
Tyto české technické normy stanovují jednak konkrétní technické
podmínky požární bezpečnosti pro jednotlivé druhy staveb a také
definují průkaz splnění těchto technických podmínek.
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace
pro požární bezpečnost staveb, je při realizaci technických podmínek
požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem
vydaným podle § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma
nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany.
Při použití takového postupu však musí dosáhnout alespoň stejného
výsledku, kterého by bylo dosaženo při postupu podle prováděcího
právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3 zákona o požární
ochraně, kterým je vyhláška č. 23/2008 Sb.
Technické podmínky požární ochrany
ve výstavbě
I když jsou úkoly, činnosti a odpovědnosti osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě, jakož i dalších účastníků výstavby
ve smyslu platné právní úpravy různorodé, lze je ve vztahu k zajištění
technických podmínek požární ochrany ve výstavbě rozdělit do dvou
oblastí:
■ zajištění dodržení obecných podmínek požární ochrany na výstavbu
podle platné právní úpravy v oblasti stavebního práva;
■ zajištění dodržení zvláštních technických podmínek požární ochrany
podle platné právní úpravy v oblasti požární ochrany.
Zajištění dodržení zvláštních technických podmínek požární ochrany
lze dále rozdělit do tří fází:
■ fáze projektové přípravy – navrhování a umístění stavby;
■ fáze provádění stavby – realizace stavby;
■ fáze užívání stavby – předání stavby do užívání.
Technické podmínky požární ochrany
při navrhování a umístění stavby
Při navrhování a umístění stavby je v závislosti na druhu stavby
projektant nebo jiná oprávněná osoba obecně vázána požadavky
právních předpisů z oblasti požární ochrany (§ 2 odst. 1 zákona
o požární ochraně) a českých technických norem (pouze v rozsahu,
v jakém se na ně tyto právní předpisy odvolávají). Podle těchto
předpisů musí být stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu
splňovala technické podmínky požární ochrany na:
■ odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečného prostoru;
■ zdroje požární vody a jiného hasiva;
■ v ybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením;
■ přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku;
■ zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany.
Při navrhování staveb musí být dále v závislosti na druhu stavby
splněny technické podmínky požární ochrany na stavební konstrukce a technologická zařízení a na evakuaci osob a zvířat, stanovené
v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 část
1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, pokud zvláštní právní předpisy (vyhláška
č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru – vyhláška o požární prevenci)
nestanoví jinak.
Při navrhování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje
ve smyslu podrobností uvedených v ustanovení § 5 vyhlášky
o požární prevenci podle normativních požadavků. U vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, jejichž navrhování není vymezeno
normativními požadavky, se postupuje podle projektových předpisů
výrobců nebo dovozců těchto zařízení. Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou pak nedílnou součástí požárně bezpečnostního
řešení stavby.
Požárně bezpečnostní řešení stavby
Při zpracování požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou
součástí projektové dokumentace stavby, se vychází z požadavků
zvláštních předpisů1), normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují v souladu s podrobnostmi uvedenými v ustanovení
§ 41 vyhlášky o požární prevenci zejména:
a)seznam použitých podkladů pro zpracování;
b)stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky
stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie
a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě;
c)rozdělení stavby do požárních úseků;
d)stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení
stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků;
e)zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti;
f)zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti,
odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po
povrchu, toxicita zplodin hoření apod.);
g)zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace
osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest,
jejich kapacity, provedení a vybavení;
h)stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností
a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu
k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům;
i)určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu
zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze
použít vodu jako hasební látku;
j)vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru
a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku;
k)stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů,
popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo
požární techniky;
l)zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení
stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění,
apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti;
m)stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
n)posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen „návrh“).
Návrh vždy obsahuje:
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných
vazeb;
2. v ymezení chráněných prostor;
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních
zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti;
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních
a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.;
5. v ýpočtovou část;
6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace;
o)rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek 2) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na
kterých se nacházejí věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení.
Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru, tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního
řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních
požadavků.2)
Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují:
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární
bezpečnosti;
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů;
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného
prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících
jednotlivými směry;
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními;
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrná místa);
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu popřípadě dalších rozvodů,
umístění hlavních vypínačů elektrické energie;
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních
značek a tabulek 2);
) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví – Výkresy požární bezpečnosti staveb
1
2
stavebnictví 05/09
37
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních
staveb, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární
techniku a zásahových cest.
Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být
v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby,
přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným
podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby.
V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek.
Technické podmínky požární ochrany
při provádění stavby
Zhotovitel je při provádění stavby vázán schválenou projektovou
dokumentací (požárně bezpečnostním řešením) ověřenou stavebním
úřadem a podmínkami v ní uvedenými. Totéž se týká povinností
stavbyvedoucího a stavebního dozoru. Projektant odpovídá za
správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle
jím zpracované projektové dokumentace a za proveditelnost stavby
podle této dokumentace.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický
dozor nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro
tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního
právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta,
popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby
s ověřenou projektovou dokumentací.
Kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před
vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších zákonem stanovených
případech, koná stavební úřad, na jehož výzvu jsou podle povahy
věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též
projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající
stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby
přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
Z hlediska požární ochrany musí být při provádění stavby v závislosti
na stupni jejího provedení splněny požadavky vyhlášky č. 23/2008
Sb., a to v rozsahu nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti
(například při skladování materiálů, zajištění volných příjezdových
komunikací, zajištění volného přístupu k vnějším odběrním místům,
vybavení hasicími přístroji, umístění zákazů a příkazů k zajištění
požární ochrany atd.) a požadavky vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou
se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání
živic v tavných nádobách.
Technické podmínky požární ochrany
při užívání stavby
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) stavebního zákona,
anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy
(§ 116 stavebního zákona) nebo certifikátu vydaného autorizovaným
inspektorem (§ 117 stavebního zákona) a byla provedena v souladu
s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120
stavebního zákona) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí,
aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny
zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.
38
stavebnictví 05/09
Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít
s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu
uvedenou v § 122 stavebního zákona. S užíváním stavby pro účel,
k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů
od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem
v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například
nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní
a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního
provozu a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Ten vydává na žádost
stavebníka příslušný stavební úřad.
Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu
podle předešlého odstavce též odborným posudkem (certifikátem)
autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad
upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační
souhlas na základě tohoto posudku.
Státní požární dozor se při závěrečné kontrolní prohlídce vykonává
ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti
staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace, včetně
podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek. Při řízení o užívání
stavby je nutné prokázat vlastnosti výrobků požadované ve schváleném požárně bezpečnostním řešení. Dále je třeba předložit doklady
požadované:
■ zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších
předpisů;
■ v yhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci);
■ v yhláškou č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky
požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních
dveří;
■ v yhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb.
Z výše uvedených předpisů například vyplývá, že:
■ při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany
vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb,
podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno
její užívání;
■ t echnické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo
vypnutí by vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení a charakteristice
nebezpečí;
■ v podzemní hromadné garáži určené pro veřejné užívání nelze
parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva;
■ v ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno
tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny včetně zásobních nádob atd.
Orgány státního požárního dozoru ověřují splnění podmínek požární
bezpečnosti v rozsahu požárně bezpečnostního řešení včetně podmínek uplatněných k jeho obsahu ve vydaných stanoviscích.
Dotčené orgány na úseku požární ochrany
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 stavebního zákona postupují
orgány územního plánování a stavební úřady ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, chránícími veřejné zájmy podle zvláštních
Jedná se o dotčené orgány chránící veřejné zájmy na úseku požární
ochrany v rámci výkonu státního požárního dozoru.
Těžiště výkonu státního požárního dozoru spočívá podle ustanovení
§ 35 zákona o požární ochraně na místně a věcně příslušných hasičských záchranných sborech krajů. Ministerstvo vnitra ČR – generální
ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vykonává státní požární
dozor v rozsahu ustanovení § 32 zákona o požární ochraně, a to
u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů
nebo u staveb, které si vyhradí.
inzerce
právních předpisů. Podle ustanovení § 23 zákona o požární ochraně
jsou správními úřady na úseku požární ochrany:
■ Ministerstvo vnitra ČR (jehož úkoly na úseku požární ochrany plní
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR);
■ Hasičský záchranný sbor kraje.
kvalita
profesionalita
odpovědnost
Výkon státního požárního dozoru v oblasti
stavební prevence
Státní požární dozor v oblasti stavební prevence se podle ustanovení
§ 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně vykonává:
■ posuzování územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání
územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání
stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích
prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu
požárně bezpečnostního řešení zpracovaného v souladu s § 41
vyhlášky č. 246/2001 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb);
■ ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti
staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle
předchozího odstavce, včetně podmínek vyplývajících z vydaných
stanovisek.
Státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární
ochraně se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení
ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona).
U ohlašovaných staveb (§ 104 stavebního zákona) se státní požární
dozor vykonává:
■ u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje
300 m2 a hloubka 3 m;
■ u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška
10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m2 a výšce do
15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím; nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu
nejdéle 3 let;
■ u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se
nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled
a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí;
■ u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit
požární bezpečnost;
■u
změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního
předpisu (stavební zákon) třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění
stanovených požadavků podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona
o požární ochraně je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení
podle zvláštních právních předpisů (stavebního zákona). Procesně
se vydávání stanovisek řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád,
SMP CZ, a. s.
Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6
www.smp.cz
stavebnictví 05/09
39
ve znění pozdějších předpisů. Stanoviska uplatněná podle zákona
o požární ochraně k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná jako
podklad pro rozhodnutí nebo územní souhlas jsou závazným stanoviskem dotčeného orgánu na úseku požární ochrany podle správního
řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Posuzování dokumentace staveb
S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31
odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně dotčený orgán v rámci výkonu
státního požárního dozoru ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 vyhlášky
o požární prevenci zjišťuje, zda předložená dokumentace řeší:
■ možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo
požárem ohrožené stavby, případně její části, do volného prostoru
nebo do jiné, požárem neohrožené části stavby;
■ zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu;
■ rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti,
zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými
požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru
na sousední objekty;
■ zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům
(stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost
šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.);
■ určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, případně jinými
hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními;
■ v ymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, případně
nástupních ploch pro požární techniku;
■ opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru
a záchranné práce;
■ navržení technických, případně technologických zařízení stavby
(rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.)
z hlediska požadavků požární bezpečnosti, případně stanovení
zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
■ r ozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek
a tabulek.
V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují
z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního
požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného
stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením
důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno. Jeden výtisk
požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných
podkladů nebo dokumentace si orgán státního požárního dozoru
ponechává ve své dokumentaci.
Ověřování dodržení požadavků požární
bezpečnosti
Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti
staveb, prováděné zpravidla pro účely vydání kolaudačního souhlasu
při závěrečné kontrolní prohlídce, se v souladu s ustanovením § 46
odst. 4 vyhlášky o požární prevenci zjišťuje, zda skutečné provedení
stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního
řešení, případně podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení
a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnosti.
Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných
40
stavebnictví 05/09
vlastností výrobků se vychází v souladu s ustanovením § 46 odst. 5
vyhlášky o požární prevenci z:
■ dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (například § 6 a § 7
vyhlášky o požární prevenci), včetně provozní dokumentace;
■ dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich prohlášení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci;
■ dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických,
případně technologických zařízení (doklady o výchozích revizích,
provozních zkouškách apod.);
■ dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými
vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnosti podle zvláštních
předpisů. ■
Použitá literatura
[1]Hošek, Z.: Požární bezpečnost staveb, ABF Praha, 2006
[2]Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů
[3]Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
[4]Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů
[5]Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
[6]Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb
[7]Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci)
[8]Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky
požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
[9]Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární
bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
[10]Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
english synopsis
Fire Protection of Buildings with Regard
to Fire Prevention
The article deals with the role of fire prevention in the area of fire
protection of buildings pursuant to Act no 133/1985 Coll., on fire
Protection, as amended. The contribution further deals with technical
conditions of fire protection of buildings and building fire safety, detailed especially by Decree no 246/2001 Coll., on Specification
of Conditions of Fire Safety and Execution of State Fire Surveillance
(Fire Prevention Decree) and Decree no 23/2008 Coll., on Technical
Conditions of Building Fire Protection and Role of Site Planning Bodies,
Civil Offices and Affected Authorities Protecting Public Interests
in the Area of Fire Protection in the Context of Investment Construction.
klíčová slova:
požární ochrana staveb, požární bezpečnost staveb, požární prevence,
státní požární dozor
keywords:
fire protection of buildings, fire safety of buildings, fire prevention,
state fire surveillance
odborné posouzení článku:
pplk. Ing. Rudolf Kaiser
ředitel odboru prevence MV – generálního ředitelství
HZS ČR
požární bezpečnost staveb
text: Jiří Pokorný, Petr Kučera
grafické podklady: autoři
Specifické posouzení vysoce rizikových
podmínek požární bezpečnosti
Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. (*1969)
Vystudoval VŠB-TU obor TPO a BP.
V roce 1993 nastoupil na Okresní
správu Sboru požární ochrany v Opavě
a od roku 2004 je ředitelem odboru
prevence HZS MSK. Zaměřuje se na
požární bezpečnost staveb, prioritně
na oblast požárního odvětrání.
E-mail: [email protected]
Ing. Petr Kučera (*1978)
Vystudoval VŠB – Technickou univerzitu v Ostravě, kde v roce 2002 zakončil
obor Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu a v roce 2006 obor
Průmyslové a pozemní stavitelství.
Mezitím nastoupil na místo odborného
asistenta na Fakultě bezpečnostního
inženýrství téže univerzity. Zaměřuje
se na požární bezpečnost staveb.
E-mail: [email protected]
V připravované změně normy ČSN 73 0802 se
nově objevuje informativní příloha 1, která se
poprvé šířeji věnuje postupu při specifickém
posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti. Článek se snaží odborné veřejnosti vysvětlit důvod vzniku této informativní
přílohy v kontextu právních předpisů souvisejících s požární ochranou a stručně naznačit
její možné využití v projektové praxi.
Situace v oboru požární ochrany ve stavebnictví směřuje k vývoji standardů, které upravují úroveň bezpečnosti lépe než tradiční normy zaměřené
na řešení jednotlivých problémů. Tyto změny jsou motivovány potřebou
flexibilnějších způsobů navrhování budov a nutností umožnit méně nákladná řešení, zejména v případě rozsáhlých staveb, aniž by se přitom
snížila úroveň bezpečnosti. V mnoha státech se stále častěji využívá řešení
požární bezpečnosti inženýrskými prostředky. Je žádoucí, aby také Česká
republika posílila rozvoj odlišného návrhu požární bezpečnosti, a dokázala
tak využít určité nezávislosti, kterou tyto metody mohou poskytovat.
Obecná koncepce při navrhování požární
bezpečnosti staveb
Oblast navrhování staveb je velmi široká a zahrnuje rozličné přístupy
k návrhu, které zohledňují jak požadavky investora, tak požadavky
stávajících předpisů pro projektovou činnost. V současné době lze
využít následujících základních návrhových postupů:
■ normový postup – představuje soubor předepsaných obecných
postupů, v nichž se požadavky na požární bezpečnost staveb
stanovují na základě tabulkových či zjednodušených výpočtových
metod;
■ schválené výpočtové metody – systematicky využívají soubor
návrhových výpočetních postupů (například Eurokódy);
■ postup založený na principech požárního inženýrství – účelný návrh
požární bezpečnosti, který je vytvořen na základě dokumentace
vypracované podle výsledků kvalitativní a kvantitativní analýzy
(soubor mezinárodních předpisů ISO).
Poslední uvedený postup, založený na principech požárního inženýrství, koordinuje na mezinárodní úrovni subkomise SC4 Fire safety
engineering technické komise ISO/TC 92 Fire safety, která klade
důraz na vývoj dokumentů s principy požárního inženýrství. V České
republice vytváří podmínky a navrhuje jednotlivé kroky k umožnění
aplikace požárního inženýrství Subkomise č. 4 Požární inženýrství
v rámci Technické normalizační komise č. 27 Požární bezpečnost
staveb (TNK 27), a to především podporou publikací a metodik.
Jedním z cílů této subkomise bylo sestavení zásad návrhu postupu
při odlišném způsobu plnění technických podmínek požární ochrany do českých technických norem, tj. vznik informativní přílohy 1
ČSN 73 0802 [1]. Před samotným představením použití metod odlišného postupu je důležité ujasnit právní oporu vzniku informativní
přílohy 1 v rámci základních právních norem a její způsob implementace do souboru norem požární bezpečnosti staveb.
Právní podpora využití odlišného postupu
Mezi základní právní normy, které souvisejí s řešenou problematikou,
lze zařadit zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o požární ochraně)
[2], vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci) [3] a vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách
požární ochrany staveb [4].
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra ČR
a Hasičský záchranný sbor kraje (HZS kraje), které vykonávají státní
požární dozor a jsou dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany. Zákon o požární ochraně zmocnil v § 24 odst. 3 Ministerstvo vnitra ČR k vydání prováděcího právního předpisu, kterým budou
upraveny technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb. Výsledným předpisem je vyhláška č. 23/2008
Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která nabyla
účinnosti 1. července 2008. Ve smyslu citovaného ustanovení zákona
o požární ochraně lze pro podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany využít hodnot a postupů stanovených českou
technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím
podmínky požární ochrany staveb. Zákon o požární ochraně umožňuje
§ 99 autorizovaným technikům a inženýrům při realizaci technických
stavebnictví 05/09
41
podmínek staveb použít postup odlišný od postupu, který stanoví
česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující
podmínky požární ochrany. Současně je však konstatováno, že při
použití postupu odlišného od postupu podle české technické normy
musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku,
kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu
vydaného podle § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně (vyhláška
č. 23/2008 Sb.).
Z výše uvedeného je možné dovozovat, že při navrhování staveb
nebo jejich změn lze postupovat podle české technické normy nebo
jiného technického dokumentu upravujícího podmínky požární ochrany staveb, nebo lze využít odlišného postupu řešení. Výsledky však
musí ve všech případech konvergovat k cíli, kdy stavba splní základní
technické podmínky z hlediska požární ochrany vyplývající ze směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů
členských států týkající se stavebních výrobků ve znění směrnice
Rady 93/68/EHS, Interpretačního dokumentu č. 2 ke směrnici Rady
89/106/EHS a vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách
požární ochrany staveb.
Implementace odlišného postupu do kodexu
norem požární bezpečnosti staveb
V projektové praxi, a to jak z pohledu projektantů nebo orgánu vykonávajícího státní požární dozor, se setkáváme se stavbami, které z určitých
důvodů není možné, někdy ani smysluplné, posuzovat podle českého
technického standardu, který reprezentuje česká technická norma.
Zpravidla se jedná o atypické případy staveb velkého rozsahu, které
představují z hlediska svého stavebního provedení, technologických
zařízení nebo technologie provozu zvýšenou míru požárního rizika1).
Již v minulosti docházelo v některých případech ke zpracování
expertizních řešení, která zpravidla řešila dílčí problematické částí
staveb. Rovněž s postupným rozvojem vědní disciplíny označované
jako požární inženýrství dochází k aplikacím nestandardních postupů
při posuzování staveb z hlediska požární bezpečnosti stále častěji
(například využitím požárních modelů). Z tohoto pohledu se tedy
nejedná o zcela novou záležitost, a jak vyplývá z předchozí kapitoly
příspěvku, současný právní řád využití odchylného způsobu řešení
připouští.
První reálnější snahy o prezentaci zásad požárního inženýrství
odborné veřejnosti se objevily v průběhu zpracování vyhlášky
č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb,
kde se popisované problematiky týkala část textu a jedna z příloh. Při
dokončovacích pracích však byly tyto části vyhlášky vypuštěny.
Změna ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
(dále také jen normy) byla další z možností, kde mohly být zásady
požárního inženýrství více rozpracovány. V této souvislosti došlo
k zásadnímu přepracování čl. 5.1.3 normy, který:
■d
oporučuje u nestandardních požárně rizikových staveb použití
odchylného řešení oproti normě;
■o
dkazuje na použití přesnějších výpočtových metod analyzujících
podrobněji podmínky ve stavbě po vzniku požáru;
■d
oporučuje v těchto případech postupovat podle přílohy 1 normy.
Odchylným řešením oproti normě může dojít ke zvýšení, ale také ke
snížení požadavků z hlediska požární bezpečnosti staveb. Vždy však
musí být zachována přijatelná míra rizika. Současně se předpokládá,
že hodnocením nedojde k zásadnímu snížení požárních zatížení
oproti příloze A normy, ke snížení počtu evakuovaných osob oproti
1)
42
ČSN 730818 [5], k překročení mezních rozměrů požárních úseků, výškových limitů určených pro jednotlivé konstrukční systémy apod.
V příloze I normy, která má informativní charakter, je podrobněji rozveden doporučený postup při posouzení podmínek požární bezpečnosti.
Cílem přílohy je především vytvoření vodítka, případně určitých mezí,
při zpracování těchto nestandardních posouzení.
Použití metod odlišného postupu
Rozsah použití metod odlišného postupu od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany, je rámcově vymezen čl. 5.1.3.
ČSN 73 0802, kdy se doporučuje jejich aplikace u staveb vyšších než
60,0 m, u objektů, kde je soustředěn velký počet osob, nebo u staveb,
které charakterem provozu či prováděnou stavební změnou vyžadují
aplikaci podrobnějšího hodnocení. Je zřejmé, že uvedeným článkem
je rozsah použití odlišného postupu vymezen pouze orientačně
a v praxi bude jeho aplikace záviset na úvaze projektanta nebo orgánu vykonávajícího státní požární dozor a jejich vzájemné dohodě.
Při odlišném postupu se může užít přesnějších výpočtových metod,
analyzujících podrobněji podmínky posuzované stavby po vzniku
požáru, zejména intenzitu požáru, jeho šíření a šíření zplodin hoření,
podmínky evakuace a zásahu s ohledem na užívání a provoz.
Při zpracování odlišného postupu se doporučuje postupovat podle
přílohy 1 normy, přičemž jde zejména o tyto oblasti požárně bezpečnostního řešení objektu nebo jeho části:
■ podle konkrétních podmínek posuzovaných částí stavby stanovit
mimořádná riziková ložiska požáru a charakteristické parametry
požáru v těchto částech;
■ podle rizikových ložisek požáru určit členění stavby do požárních
úseků, stupně požární bezpečnosti a požadavky na stavební konstrukce včetně druhu konstrukcí, popřípadě požárně nebezpečné
prostory a odstupy;
■ podle charakteristických parametrů požáru a podle výskytu osob
v jednotlivých částech stavby stanovit podmínky evakuace osob
a to i s ohledem na schopnost jejich pohybu;
■ podle specifických podmínek možného rozvoje požáru, ochrany
osob a podmínek zásahu požárních jednotek stanovit instalaci
požárně bezpečnostních zařízení, včetně určení základních parametrů těchto zařízení.
Pro potřeby odlišného hodnocení jsou dále využitelné zejména tyto
předpisy:
– ISO/TR 13387-1:1999 – Fire safety engineering Part 1: Application
of fire performance concepts to design objectives;
– ISO/TR 13387-2:1999 – Fire safety engineering Part 2: Design fire
scenarios and design fires;
– ISO/TR 13387-3:1999 – Fire safety engineering Part 3: Assessment and verification of mathematical fire models;
– ISO/TR 13387-4:1999 – Fire safety engineering Part 4: Initiation
and development of fire and generation of fire effluents;
– ISO/TR 13387-5:1999 – Fire safety engineering Part 5: Movement
of fire effluents;
– ISO/TR 13387-6:1999 – Fire safety engineering Part 6: Structural
response and fire spread beyond the enclosure of origin;
– ISO/TR 13387-7:1999 – Fire safety engineering Part 7: Detection,
activation and suppression;
– ISO/TR 13387-8:1999 – Fire safety engineering Part 8: Life safety –
Occupant behaviour, location and condition.
Terminologie nemusí korespondovat s § 4 a navazujícími ustanoveními zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
stavebnictví 05/09
Mezi národní literární prameny lze zařadit tyto odborné podklady:
– Kučera, P., Kaiser, R.: Úvod do požárního inženýrství. Edice SPBI
SPEKTRUM, sv. 52. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního
inženýrství, 2007, 170 s., ISBN 978-80-7385-024-1
– Kučera, P., Kaiser, R., Pavlík, T., Pokorný, J.: Metodický postup
při odlišném způsobu splnění technických podmínek požární
ochrany. Edice SPBI SPEKTRUM: 56. Ostrava: Sdružení požárního
a bezpečnostního inženýrství, 2008, 201 s., ISBN 978-80-7385044-9, s. 56
Zásady použití odlišného postupu
podle přílohy 1 normy ČSN 73 0802
Návrh postupů při odlišném způsobu splnění technických podmínek
požární ochrany podle přílohy 1 normy ČSN 73 0802 je souborem
zásad, které si kladou za cíl posoudit možný průběh požáru a jeho
působení na své okolí.
Metody odlišného postupu zahrnují následující kroky:
■ k valitativní analýzu;
■ k vantitativní analýzu;
■ posouzení výsledků analýzy podle kritérií přijatelnosti;
■ zaznamenání a prezentace výsledků.
Při hodnocení jsou v rámci kvalitativní a kvantitativní analýzy posouzena předem stanovená kritéria přijatelnosti. Jsou-li tato kritéria
uznána jako přiměřená, následuje záznam a prezentace výsledků.
Algoritmus odlišného postupu je znázorněn na obr. 1.
Použití odlišného postupu představuje souhrnný pohled na požární
bezpečnost staveb se snahou zachovat se hospodárně při dosažení
přijatelné úrovně bezpečnosti. Popisovaný postup může zvýšit nebo
snížit rozsah požadavků stanovených na stavby z hlediska požární
ochrany stávajícím technickým standardem.
▼ Obr. 1. Postup řešení požární bezpečnosti [7]
Kvalitativní analýza
Při posouzení požární bezpečnosti staveb se projektant potýká s nedostatkem potřebných návrhových parametrů. Pro jejich získání se proto
musí provést odborný úsudek, tj. kvalitativní analýzu, která umožní
projektantovi zvážit možné způsoby vzniku požárního nebezpečí
a stanovit oblast strategií pro udržení rizika na přijatelné úrovni.
Kvalitativní analýza zpravidla obsahuje:
– v ymezení cílů požární bezpečnosti a kritérií přijatelnosti;
– stanovení předepsaných návrhových parametrů;
– identifikaci možného požárního nebezpečí a jeho možných
následků;
– určení návrhu požární bezpečnosti;
– volbu požárních scénářů;
– v ýběr vhodné metody analýzy.
■ Požární scénáře
Požární scénář je popis průběhu konkrétního požáru v čase a prostoru. Obecně je možné požární scénář definovat jako popis časového
průběhu požáru ovlivněného faktory, jako je prostředí, chování osob,
požárně bezpečnostní zařízení a jiné (obr. 2). V kvalitativní analýze
jsou voleny obvykle požární scénáře s nejméně příznivými variantami
rozvoje požáru a současně s dostatečně velkými pravděpodobnostmi
jejich vzniku. Při rozhodování o důležitosti požárních scénářů má
velkou váhu odborný odhad.
V praxi lze stanovit téměř nekonečný počet možných požárních
scénářů, avšak analyzovat všechny tyto scénáře je neúčelné
a často také z řady důvodů nereálné. V rámci kvalitativní studie je
vybrán konečný soubor tzv. návrhových požárních scénářů vhodných pro analýzu, jejichž výsledky představují přijatelnou horní mez
požárního rizika. Jinak řečeno, jde o nejnepříznivější požární scénáře
s dostatečnou pravděpodobností výskytu, jejichž následky ještě
společnost unese. Každý návrhový požární scénář je reprezentován
jedinečným výskytem událostí a je výsledkem konkrétního souboru
okolností spojených s opatřeními požární bezpečnosti.
■ Stanovení návrhových požárních scénářů
Při výběru návrhových požárních scénářů vhodných pro analýzu je
nutné postupovat systematicky a zvolit si takové, z nichž alespoň
jeden posuzuje hledisko konstrukčního rizika a druhý hledisko ohrožení zdraví a života osob. Za nejvhodnější způsob určení návrhového
požárního scénáře se považuje postup stanovující klasifikaci rizika,
který zohledňuje jak následky, tak pravděpodobnost požárního scénáře. Při klasifikaci rizika lze využít následujícího postupu:
– určení souhrnného souboru možných požárních scénářů;
– posouzení pravděpodobnosti výskytu scénáře na základě dostupných dat nebo odborného posudku;
– zhodnocení následků scénáře s použitím odborného posudku;
– zhodnocení relativního rizika požárních scénářů (tj. součin pravděpodobnosti výskytu požáru a jeho následků);
– rozdělení požárních scénářů podle relativního rizika.
Dílčí kroky postupu pro určení klasifikace rizika požárního scénáře
jsou znázorněny na obr. 3. Příklad stromu událostí je pak znázorněn
na obr. 4.
Významným podkladem pro stanovení počátečního souboru možných
návrhových požárních scénářů jsou statistické údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, přímých a následných škodách, počtech evakuovaných
a zachraňovaných osob, počtu mrtvých atp. Údaje lze využít pro
stanovení jak nejpravděpodobnějších, tak i nejrizikovějších požárů
pro konkrétní druh stavby a charakter jeho využití (provozování).
stavebnictví 05/09
43
▲ Obr. 2. Faktory požárního scénáře
▲ Obr. 3. Schéma návrhu požárního scénáře
Kvantitativní analýza
Kvantitativní analýza slouží k získání číselného vyjádření parametrů potřebných pro návrh požární bezpečnosti. Rozsah požadované kvantifikace, která má poskytnout odpovídající řešení, musí být pečlivě zvážen.
■ Zásady hodnocení návrhových požárních scénářů
V rámci kvantitativní analýzy dochází k posouzení dynamiky požáru a jeho
průvodních jevů (například vznik a rozvoj požáru, šíření kouře a toxických
zplodin), jejich následků na vnitřní a vnější prostředí, a to při zohlednění
požárně technického provedení stavby. Jedná se o tyto části:
– stanovení dynamiky požáru (vznik a rozvoj požáru, šíření kouře
a toxických zplodin);
– posouzení stavebních konstrukcí za požáru;
– návrh požárně bezpečnostních zařízení;
– určení bezpečné evakuace osob;
– v ymezení odstupových vzdáleností;
– v ytvoření podmínek pro úspěšný zásah požárních jednotek.
Pro vybrané návrhové požární scénáře se stanoví předpokládaná
charakteristika požáru (návrhový požár), idealizující skutečný požár,
k němuž může v objektu dojít. Zpravidla jsou zaznamenávány časové
změny proměnných (rychlost uvolňování tepla, plocha požáru aj.).
Průběh návrhového požáru se zpravidla rozděluje na fázi před celkovým vzplanutím a na fázi po celkovém vzplanutí.
■ Metody kvantitativní analýzy
Mezi metody využívané pro kvantitativní analýzu lze zařadit:
– zjednodušené výpočtové metody;
– deterministická řešení;
– pravděpodobnostní řešení.
Zjednodušená výpočtová metoda
Zjednodušené výpočtové metody používají základní empirické výpočtové
postupy, které lze provést ručním výpočtem, prostřednictvím tabulkového
procesoru nebo triviálních programů. Řešením jsou analytická vyjádření
některých základních procesů požárů. Jedná se o výpočty výšky plamenů,
teploty a rychlosti sloupce kouřových plynů, tepelného toku aj.
Deterministická řešení
Deterministická řešení slouží pro kvantifikaci vzniku a rozvoje požáru,
šíření plamene, pohybu zplodin hoření, pohybu osob, chování osob při
požáru, účinků požáru na stavební konstrukce a jejich vnitřní vybavení
a následků požáru na stavbu a její uživatele. Výpočtové postupy jsou
založeny na fyzikálních, chemických, termodynamických, hydraulických, elektrických nebo behaviorálních vztazích, které jsou odvozeny
z vědeckých teorií a empirických metod nebo z experimentálního
výzkumu. Při posouzení deterministickým postupem se mnohdy
vychází z empirických vztahů odvozených na základě provedených
malorozměrových zkoušek. Pokud se vyskytnou jakékoli pochyby
o platnosti modelu, musí projektant zjistit z předložené dokumentace,
za jakých podmínek zkouška probíhala a dále musí rozhodnout, zda je
potřeba zavést součinitel bezpečnosti.
Pravděpodobnostní postupy
Pravděpodobnostní postupy kvantifikují parametry požáru a jeho účinky
na okolí shodně jako deterministická řešení, avšak na základě dat získaných ze studií na místě požáru a parametrů určených subjektivním hodnocením. Pravděpodobnostní analýza používá tyto postupy pro určení
návrhu požární bezpečnosti ve formě, kterou je možné porovnat podle
pravděpodobnostních kritérií. Při rozsáhlém využívání dat z místa požáru
tak mohou pravděpodobnostní postupy lépe odrážet všechny aspekty
skutečných požárů oproti deterministickému řešení a lépe se přizpůsobit
numerickým nejistotám (získání těchto dat může být nákladné).
▼ Obr. 4. Strom událostí
umístění požáru
místnost 1
prvotní uhašení
požáru
ano
P1.1
ne
P1.2
místnost 2
ano
P 2.1
ne
P 2.2
stavebnictví 05/09
uhašení požáru
SHZ
účinné odvětrání
ZOKT
efektivní samozavírací systém
požární scénář
S1
ano
P1.2.1
ne
P1.2.2
S2
ano
P1.2.2.1
ne
P1.2.2.2
S3
ano
P1.2.2.2.1
S4
ne
P1.2.2.2.2
S5
S6
ano
P 2.2.1
ne
P 2.2.2
S7
ano
P 2.2.2.2.1
S8
ne
P 2.2.2.2.2
S9
Poznámka
Pravděpodobnostní řešení mohou používat kombinaci pravděpodobnostních postupů s deterministickými postupy.
Posouzení výsledků analýzy podle kritérií
přijatelnosti
Na základě předpokládaných kritérií přijatelnosti proběhne rozhodovací proces. Nejsou-li kritéria přijatelnosti splněna (například
není zajištěna doba nutná pro včasnou evakuaci osob), analýza se
zopakuje s modifikovanými vstupními parametry tak, aby tato kritéria
přijatelnosti splněna byla.
Zaznamenání a prezentace výsledků
Posledním krokem je zdokumentování odlišného postupu podle
přílohy 1 normy ČSN 73 0802 do technické zprávy řešení požární
bezpečnosti, zahrnující vstupní údaje návrhu, použité metody
výpočtu, související informativní zdroje a předpoklady, které
byly při návrhu použity. Podoba této zprávy závisí na charakteru
a rozsahu požárního posouzení. Závěrečný materiál může být
označován také jako expertizní posudek, odborná expertiza atp.
Při zpracování hodnocení s využitím odlišného postupu podle
přílohy 1 normy ČSN 73 0802 je nutné vycházet ze současných poznatků vědy a techniky, které se stále mění. Proto bylo
v rámci subkomise SC4 TNK 27 dohodnuto, že na webových
stránkách GŘ HZS ČR budou postupně zveřejňovány podrobnosti
o aplikaci výše prezentovaných zásad odlišného postupu, a to
zejména z důvodů upřesnění používaných termínů a vymezení
některých z kritérií přijatelnosti využitelných při zpracování kvalitativní analýzy. Později se obsah stránek rozšíří také o praktické
příklady.
Význam odlišného postupu podle
přílohy 1 normy ČSN 73 0802
Oproti tradičnímu postupu návrhu požární bezpečnosti staveb
podle ČSN 73 0802, nabízí odlišný postup popsaný v příloze 1
normy ČSN 73 0802 aplikovat alternativní návrh řešení a řízení budov tak, aby byla komplexně zajištěna bezpečnost jejich uživatelů,
minimalizovány ztráty na životech a znečištění životního prostředí
a bylo zachováno kulturní dědictví.
Výhody odlišného postupu jsou zejména v:
– komplexním návrhu požární bezpečnosti rozlehlých nebo rizikových staveb (nákupní centra, výškové budovy, letištní terminály
apod.);
– hospodárnějším návrhu řešení při zachování přijatelné úrovně bezpečnosti (náklady na požární ochranu však mohou být v některých
případech i vyšší než při použití standardních metodik);
– podpoře při preventivních opatřeních a řízení požární bezpečnosti
budovy během celé její životnosti, včetně období výstavby či
rekonstrukce.
Nevýhody odlišného postupu mohou být:
– časová náročnost provedení návrhu požární bezpečnosti;
– nedostatek vstupních dat;
– nedostatečná odborná úroveň projektanta;
– nutnost zřízení širších zpracovatelských týmů, zastoupených specialisty různých odborných oblastí požárních ochrany a dalších profesí.
▲ Obr. 5. Model zakouření místnosti
Závěr
Úprava čl. 5.1.3 ČSN 73 0802 a nová příloha 1 budou při správném
pochopení vítaným pomocníkem jak projektantů, kteří budou zpracovávat odchylná řešení oproti české technické normě, tak orgánu
vykonávajícího státní požární dozor. ■
Použitá literatura
[1]ČSN 73 0802: Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
(návrh 3/2009)
[2]Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů
[3]Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci)
[4]Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb
[5]ČSN 730818: Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektu
osobami. ČNI, 1997
[6]ISO/TR 13387-1 Fire safety engineering – Part 1: Application of
fire performance concepts to design objectives, Geneva, ISO,
1999
[7]Kučera, P., Kaiser, R.: Úvod do požárního inženýrství. Edice SPBI
SPEKTRUM, sv. 52, Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007, 170 s., ISBN 978-80-7385-024-1
english synopsis
Specific Assessment of High Risk
Conditions of Fire Safety
The prepared amendment to ČSN 73 0802 standard includes a new
informative supplement 1 for the first time detailing the procedure
of specific assessment of high risk conditions of fire safety.
The articles tries to explain to the professional public the reason
for compilation of this informative supplement in the context
of the fire protection related legislation and briefly suggest its potential practical applications in building design.
klíčová slova:
požární bezpečnost staveb, normalizace, projektování, ČSN 73 0802
keywords:
fire safety of buildings, standardisation, building design, ČSN 73 0802
odborné posouzení článku:
pplk. Ing. Rudolf Kaiser
ředitel odboru prevence MV – generálního ředitelství
HZS ČR
stavebnictví 05/09
45
požární bezpečnost staveb
text: Jiří Zápařka
foto: archiv Satra, spol. s r. o.
Bezpečnost při požáru v tunelu
Ing. Jiří Zápařka (*1966)
Vystudoval Vysoké učení technické
v Brně. Od roku 1998 pracuje pro
firmu SATRA, spol. s r.o., v oboru
větrání silničních tunelů.
E-mail: [email protected]
(technické, stavební či organizační). Umožňuje zúčastněným
(investor, provozovatel, zhotovitel, záchranné složky) pochopit
principy bezpečnostních opatření a kroky potřebné k zajištění
požadované míry bezpečnosti.
Situace v tunelu při požáru
První ucelená doporučení týkající se požáru v tunelu vyšla na kongresu PIARC v Montrealu v roce 1995 a v Kuala Lumpur v roce 1999.
Vydala je pracovní skupina WG6 Fire and smoke control ustanovená
v roce 1992 výborem PIARC.
Požární bezpečnost staveb je běžně posuzována
normativně podle teplotních křivek. Bezpečnost
vyjádřená jako pravděpodobnost události
s následky kategorizovanými počtem zahynulých či, zraněných osob, je však při požáru nejvíce ovlivněna průběhem evakuace osob. Z tohoto
důvodu je pozornost soustředěna na aspekty
ovlivňující úspěšnost evakuace, zejména na návrh a odzkoušení větracího systému.
Komplexní zkoušky požárního větrání jsou ukázány na příkladech
tunelů Mrázovka (Městský okruh v Praze) a Klimkovice (dálnice
D 47 u Ostravy). V příspěvku prezentované závěry vycházejí
z poznatků CETU – Výzkumného projektového a konzultačního
ústavu francouzského ministerstva dopravy (www.cetu.equipement.gouv.fr) a z doporučení kongresů Světové silniční asociace
PIARC (www.piarc.org), která se podílí společně s Mezinárodní
tunelovou asociací ITA (International Tunneling Association) na
snaze Ekonomické komise pro Evropu (UN ECE) harmonizovat
národní doporučení.
Rizika v silničním tunelu
Přestože jsou tunely bezpečnější než otevřené silnice, jsou požadovaná bezpečnostní opatření v tunelu vyšší. Například Švýcarsko statisticky udává 600 mrtvých za rok na otevřených silnicích a 100 mrtvých
v tunelech od roku 1945.
Způsob dosažení požadované úrovně bezpečnosti nejen při požáru,
v praxi, řeší Bezpečnostní dokumentace. V té jsou kromě požárů řešena
rizika spojená s dopravou nebezpečných látek, jako jsou cisterny s palivem, toxické nebo explozivní náklady. Rizika v tunelu by měla být zohledněna nejen z hlediska normativního, ale i z hlediska možných scénářů
událostí a jejich následků a měla by být klasifikována jejich přijatelnost
či nepřijatelnost ve vztahu k četnosti výskytu. Závěr by měl navrhovat
případná opatření na stavební, technologické či organizační úrovni.
Bezpečnostní dokumentace je součástí projektové dokumentace každé tunelové stavby a je souhrnem informací a postupů,
které by měly stavbu doprovázet již od návrhu, přes zkušební
provoz až k jejímu provozování. Zachycuje změny podmínek,
jak vnějších (meteorologické podmínky na portálech, intenzita
a skladba dopravy, nebezpečný náklad apod.), tak i vnitřních
46
stavebnictví 05/09
Faktory ovlivňující bezpečnost
V reakci na požáry v tunelech Mt. Blanc, Tauern a St. Gotthard
v publikaci Systems and Equipment for Fire and Smoke Control in
Road Tunnels (2004) kapitola věnovaná praktickým poznatkům
z těchto tří požárů, která je podrobnou analýzou z pohledu geometrie tunelu, dopravy, systému větrání, bezpečnostních opatření,
způsobu provozování tunelu, počátečních podmínek při požáru
apod. Z vyhodnocení jasně vyplynulo, že úspěšnost evakuace
a minimalizace následků požáru závisí v zásadě na prvních
10–15 minutách. V souvislosti s těmito požáry je nutné zdůraznit, že
se jednalo o obousměrné tunely a o požár více nákladních vozidel.
Prosazení jednosměrného provozování tunelů mělo z hlediska bezpečnosti zásadní přínos. Následující faktory však platí obecně:
■ chování osob v tunelu;
■ reakce operátorů řídících provoz tunelu;
■ funkčnost a výkon větracího systému;
■ zásah záchranných složek.
Lidský faktor ovlivňuje úspěšnost evakuace ve většině případů. Nejčastěji se jedná o rychlost rozhodování osob v tunelu
do doby, než si uvědomí důležitost situace a začnou utíkat.
Stejně tak operátor může opožděnou nebo chybnou reakcí
zásadně zkrátit čas k evakuaci. Lidský faktor bývá v krizových
okamžicích nejčastější příčinou selhání, proto je snaha dávat
přednost automatizaci procesu s možností zásahu operátora –
například při falešném poplachu. Pro správnou funkci je zásadní
také svědomitá údržba tunelu. Zablokovaná klapka nebo otevřené
dveře ve vzduchovodech mohou mít fatální následky.
Z technologického vybavení záleží hlavně na rychlosti detekce,
následně na správné funkci a spolehlivosti řídicího systému
a v neposlední řadě na požárním větrání, na rychlosti dosažení
požadovaného stavu (výkonu) a schopnosti zajištění požadovaného stavu proudění v tunelu. Požární odolnost stavby musí
být dostatečná do té míry, aby nenastal kolaps technologických zařízení v úseku větším, než je z hlediska bezpečnosti
únosné.
Vzdálenost únikových cest je doporučována mezi 200 až 300 m,
z důvodů omezení maximálního počtu unikajících osob na jednu
propojku. Při splnění normativních požadavků na únikové cesty
(rozměry, značení, osvětlení) je počtem potenciálních osob na
únikovou propojku minimalizováno tvoření hloučků, které mohou
zapříčinit vznik paniky.
Opatření ke snižování rizika vzniku požáru a minimalizování jeho
následků jsou komplexně řešena v Bezpečnostní dokumentaci.
U správně provozovaného tunelu začíná vyhotovením komunikace
investora, provozovatele, zhotovitele a záchranných složek Bezpečnostní dokumentace která trvá do konce životnosti tunelu.
Funkce požárního větrání tunelu
Vzduchotechnické zařízení musí v čase plnit různé funkce.
Z tohoto pohledu rozeznáváme tři fáze: během prvních dvou
fází probíhá evakuace, ve třetí je likvidován oheň. V první fázi
evakuace je před příjezdem Hasičského záchranného sboru
(HZS) vzduchotechnika v tzv. automatickém požárním režimu.
Při druhé fázi evakuace s asistencí složek HZS přebírá velení
velitel zásahu, který může, ale také nemusí do automatického
režimu zasáhnout. Vzduchotechnické zařízení musí být navrženo
tak, aby plnilo svou funkci popsanou v projektové dokumentaci
nejméně 90 minut od vzniku požáru o intenzitě odpovídající
požáru jednoho nákladního vozidla. Pro návrh je hořící nákladní
vozidlo charakterizováno tepelným výdejem s nárůstem v čase
a objemovou produkcí kouře.
▲ Obr. 1. Průběh událostí, které se odehrávají během požáru v tunelu
t0: počátek hoření – vznícení vozidla – bod a);
t0+: záchrana svépomocí; zpoždění od času t0 závisí na různých okolnostech, např. uvědomění si situace a reakce osob v tunelu, což jsou faktory,
které jsou velice individuální;
t1: detekce požáru – bod b) může být detekován několika možnými
způsoby: CCTV, teplotní liniový kabel, který je součástí EPS, vizuálně
dispečerem apod.;
t2: potvrzení požáru – bod c) může prakticky probíhat již v čase t1 v případě bezporuchového automatického detekčního systému. Potvrzení
požáru vede ke spuštění všech technologických prvků bezpečnostního
vybavení tunelu;
t3: systém požárního větrání dosáhl nominálních podmínek (zpoždění kvůli
době náběhu);
t4: příjezd složek IZS (Integrovaného záchranného systému ) – bod d);
t5: začátek asistence při záchraně osob v tunelu;
t6: začátek hasebního zásahu;
t7: konec evakuace;
t8: konec výjimečného stavu;
t0 → t0+: interval, ve kterém si uživatelé tunelu uvědomují závažnost
situace a rozhodují se k úniku ze zasaženého tunelu (začátek první fáze
evakuace). Osobní volba každého člověka;
t0 → t1: interval detekce požáru (τd); tato doba musí být co nejkratší;
t1 → t2: interval (τc), ve kterém dojde k vyhodnocení a ověření detekce
požáru s konečným potvrzením. Potvrzení vede ke spuštění systému
automatického požárního větrání, jehož primárním účelem je zajištění
vhodných podmínek pro únik osob. Minimalizace tohoto časového úseku
primárně závisí na použití rychlého a velice spolehlivého detekčního
systému;
t2 → t3: časový úsek, kdy dochází k rozběhu systému požárního větrání;
V čase t3 dosáhl větrací systém nominálního stavu, potřebného pro zajištění evakuace. Tento čas musí být co nejkratší;
t5 → t7: druhá fáze evakuace, která probíhá za asistence složek IZS;
t6 → t8: hašení požáru vozidla;
Zdroj: PIARC Road Tunnels: Operational Strategies for Emergency Ventilation
Šíření a odvod kouře
Požární větrání v tunelu je podle normy ČSN EN 12 101-3 Zařízení
pro usměrňování pohybu kouře a tepla v prostředí tunelu z hlediska
požadované funkce třeba chápat primárně jako zařízení pro odvod
kouře. Především se to týká prvních 10–15 minut od vznícení požáru, během kterých umírá nejvíce lidí. Celková požadovaná odolnost
stavby a funkčnost zařízení se pohybuje mezi 60–120 minutami.
Určujícím faktorem v tunelu je však, na rozdíl od ostatních staveb,
ať již nadzemních či podzemních, podélné proudění, které je zásadní
pro šíření kouře během celého průběhu požáru.
Tunel je třeba posuzovat jako zvláštní druh stavby, kde nelze vlivem
otevřených portálů a podélného proudění plnohodnotně uplatnit
standardní postup dělení na požární úseky s požadovanou odolností dělicích příček. Může se stát, že se přes portály kouř dostane
z jednoho tunelu (požárního úseku) do druhého (jiného požárního
úseku). Zabránění takového šíření kouře je dosaženo pomocí přetlaku – proudění v únikovém tunelu je reverzováno proti směru jízdy
a ve směru shodném se zasaženým tunelem. Kouř se tak z portálu
zasaženého tunelu nedostane do tunelu únikového. Funkčnost
tohoto technologického opatření ovšem závisí na rychlosti spuštění a spolehlivosti chodu požárního větrání. Propojky mezi tunely
jsou chráněny proti vniknutí kouře také pomocí přetlaku. Ventilátor
v propojce (obr. 2) přivádí vzduch z tunelu nezasaženého požárem do
propojky a vytváří v ní oproti zakouřenému tunelu přetlak. Kouř se
tak při otevření dveří nešíří do propojky a do nezasaženého tunelu.
V samotných tunelech musí větrací systém reagovat podle dopravní
situace. Při návrhu je také potřeba zohlednit podmínky v místě portálů, zvláště směr a rychlost větru.
■ Podélný odvod kouře
Odvod kouře je řešen v zásadě dvěma způsoby – příčně a podélně. Podélný způsob reprezentuje systém větrání, kdy je pomocí
vzduchotechnického zařízení (proudové ventilátory pod stropem
tunelu, Saccardo dýzy) kouř vytlačen ve směru jízdy výjezdovým
portálem ven. Takto je řešeno větrání na všech již otevřených dálničních tunelech v ČR: na D 8, Panenská (délka 2 km), Libouchec
(0,6 km), Valík (0,38 km) na D 5, Klimkovice (1 km) na D 47 u Ostravy. U budovaných tunelů Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) –
v jeho jižní části, Komořany (2 km) a Lochkov (1,6 km), je navržen
také podélný způsob odvodu kouře.
■ Příčný odvod kouře
V případě dlouhých tunelů nebo městských tunelů, kdy mohou
být při požáru vozidla na obou stranách požáru (obousměrný
provoz, časté stavy kongescí), je kouř odváděn z tunelu příčně,
aby byla oblast v tunelu zasažená kouřem co nejmenší. U podélného větrání je zakouřený prostor vždy od místa požáru až
▼ Obr. 2. Přetlakové větrání únikové cesty v tunelu Klimkovice
stavebnictví 05/09
47
k portálu. U tunelů s odvodním kanálem je kouř odváděn z tunelu
několika stavebními otvory ve stropě, osazenými uzavíratelnými
klapkami. Vzduchotechnický kanál bývá většinou pod stropem
tunelu: Strahovský tunel v Praze (2 km), tunel Dobrovského
v Králově Poli v Brně (1,2 km) nebo pod vozovkou: tunel Mrázovka
(1,2 km) a úsek tunelu Blanka (5,5 km) v Praze pod Stromovkou
a mezi Prašným mostem a Střešovicemi. Snahou je odvést kouř
na vzdálenost 400 – 600 m. V některých případech tunel odvodní vzduchotechnický kanál nemá (tunel Blanka mezi Letnou
a Prašným mostem). Potom je odvod řešen místně strojovnou.
Prostor zasažený kouřem je tak zkrácen na 400–600 m.
■ Vliv podélné rychlosti
Obecně je známo, že při rychlostech vyšších, než je rychlost kritická, se
kouř šíří pouze ve směru proudění. Při nižších rychlostech, okolo 1 m/s,
se kouř šíří oběma směry – tedy i nad zablokovaná vozidla před
požárem. Velikost této rychlosti umožňuje stratifikované šíření kouře
v obou směrech v horní části klenby tunelu. U vozovky tak vzniká
vrstva čerstvého vzduchu proudícího k požáru. Kouř je směrem
od ohniska stále více ochlazován a ředěn. Pokud není odsáván,
klesne na úroveň proudu čerstvého vzduchu, který si přisává požár,
a celý prostor se zakouří. Produkované množství kouře je v poměru
s průběhem tepelného výdeje požáru – heat release rate – HRR. Požár
k vývoji potřebuje palivo, kyslík a teplo. Vyšší rychlosti proudění sice
tunel zchladí, ale na druhou stranu požár okysličí. V případě požáru
těžkého nákladního vozidla nebo velké kaluže s benzínem či naftou
dojde při vyšších rychlostech proudění k zásadnímu zhoršení, hlavně
v kritické fázi evakuace. Maximální výkon vzrůstá v závislosti na
rychlosti proudění v tunelu:
HRRmax = V.ηα.ρα.∆HCOX.10 3
HRRmax = 2,73.(u.Ar)
HRRmax rychlost výdeje tepla požáru [kW];
V objemový průtok [m3/s];
molový podíl kyslíku (0,21) [–];
ηox ρox hustota kyslíku (1 kg/m3 za standardních podmínek tlaku
a teploty);
∆HCox spalné teplo kyslíku (ve většině případů 13 MJ/kg) ve
většině případech;
u rychlost proudění v tunelu [m/s];
průřez tunelu [m2].
AT Zdroj: The Handbook of Tunnel Fire Safety – Tunnel ventilation and
fire behaviour; R. Carvel, A. N. Beard.
Požár je buď kontrolovaný větráním nebo vlastním palivem, kdy
má oheň dostatek kyslíku, a jeho průběh závisí pouze na druhu
a množství paliva. Například během požáru v tunelu Mt. Blanc
operátoři na italské straně spustili přívod čerstvého vzduchu na
plný výkon. To v tunelu vyvolalo takové podélné proudění, že byl
požár schopen přenést se z jednoho hořícího vozidla na druhé, ve
vzdálenosti 200 m!
Pro rychlost a směr proudění v první fázi požáru je zásadní dopravní stav. Většinou je výchozí proudění ve směru jízdy a jeho
rychlost klesá k nule, jak vozidla za požárem vyjíždějí a vozidla
před požárem dojíždějí. Po uzavření tunelu a vyjetí posledního
vozidla pístový efekt vozidel odezní a s narůstajícím požárem
začne převládat vliv vztlaku požáru v závislosti na sklonu tunelu. Specifický problém se ukázal při zkušebním provozu tunelu
Klimkovice, kdy je intenzita dopravy v první fázi zprovoznění
tohoto dálničního úseku tak nízká, že v nočních hodinách není
téměř žádný provoz a stav proudění v tunelu závisí na síle větru
na portále (běžně mezi 8 až 10 m/s). V noci potom často nastává
v tunelu taková situace, kdy by se v případě vzniku požáru kouř
začal šířit proti směru jízdy.
Funkční zkoušky požárního větrání
■ Mrázovka
V srpnu 2004 byl uváděn do provozu tunel Mrázovka v Praze.
Stavba je vybavena nuceným příčným odvodem kouře. Ten je
odsáván strojovnou, vyústkami pod klenbou, odkud je kanálkem
v sekundární obezdívce sveden do kanálu pod vozovkou (viz obr. 5).
V rámci komplexních zkoušek proběhlo ověření sacího výkonu při
zkouškách horkým kouřem. Požáry během této zkoušky byly detekovány automaticky systémem EPS, který reprezentuje liniový
teplotní kabel umístěný těsně pod klenbou tunelu. K automatické
detekci zkušebního požáru došlo vždy do jedné minuty, a to na
základě nárůstu měřeného teplotního gradientu v místě požáru
i přesto, že v tunelu je tento detekční kabel rozdělen po délce na
cca 120 úseků (z důvodů co nejpřesnější lokalizace požáru), přičemž průchod a vyhodnocení jedním úsekem trvá asi půl sekundy.
Zpráva z této zkoušky je dostupná na internetu.
■ Klimkovice
Funkční zkoušky systému požárního větrání před uvedením do
provozu proběhly 25. února 2008. Opakovaně byly prověřovány
různé způsoby spouštění požárního režimu větrání a jejich náběh
do požadovaného stavu proudění (viz obr. 6). Výchozí stav byl vždy
nepříznivý v tom, že se rychlost proudění v tunelu pohybovala
v opačném směru, než je směr jízdy: u = –2,6 m/s (obr. 7). Tato
situace nastává v noci, kdy v tunelu není provoz a silný vítr fouká
převážně na brněnský portál. Předpokládá se, že s dalším připojováním nových úseků dálniční sítě intenzita dopravy naroste do
té míry, že k této situaci přestane docházet. Než se tak stane,
bude provedeno opatření ke snížení následků, kdy se v okamžiku detekce požáru kouř pohybuje proti směru jízdy, směrem ke
vjezdovému portálu.
V běžném denním provozu bude pravděpodobný výchozí stav
proudění ve směru jízdy vozidel a při včasné reakci systému dojde
k poklesu rychlosti, ne však ke změně směru. Doba náběhu je
potom minimálně poloviční oproti změřenému příkladu při záporné
rychlosti u = –2,6 m/s.
▲ Obr. 3. Podélný řez tunelem při šíření kouře za rychlosti proudění o něco málo vyšší, než je rychlost kritická
▼ Obr. 4. Podélný řez tunelem při šíření kouře za podkritické rychlosti proudění
48
stavebnictví 05/09
▲ Obr. 5. Schéma požární zkoušky v tunelu Mrázovka s 3D modelem svodného požárního vzduchovodu v raženém úseku
Při zkouškách je snahou vycházet z podmínek, které lze v tunelu
předpokládat s největší pravděpodobností (tedy ne případ osamělého hořícího vozidla, ale spíše požáru během denního provozu).
Doznívající vliv projíždějících vozidel na proudění ve směru jízdy lze
v budoucnu simulovat mobilním ventilátorem. Ze zkoušek, které byly
provedeny, lze k dosažení kritické rychlosti předpokládat asi poloviční
Komplexní zkoušky požárního větrání v tunelu Klimkovice – požár v LTT
LTT – levý tunel Ostrava – Brno: větrání v tunelu zasaženém požárem
m/s
10
0
–10
PTT – pravý tunel Brno – Ostrava: větrání v únikovém tunelu
m/s
10
0
–10
25. 02. 2008
5:15:22
7:16:22
9:16:22
11:16:22
Datum a čas
▲ Obr. 6. Průběh rychlosti podélného proudění v tunelu a rychlosti větru
při zkouškách požárního větrání v tunelu Klimkovice
▼ Obr. 7. Záznam části měření rychlosti podélného proudění – přechodová
charakteristika
Komplexní zkoušky vzduchotechniky – požární větrání
Zkouška č. 5: zkouška automatického požárního větrání
dobu, tj. 1,5 minuty, pokud by výchozím stavem bylo proudění ve
směru jízdy a rychlá reakce systému.
Trendy
■ Stabilní hasicí zařízení a návrhový požár
U stabilních hasicích zařízení se diskutuje hlavně o spolehlivosti,
požadavcích na údržbu a součinnosti s požárním větráním. V současnosti asociace PIARC stabilní hasicí zařízení nedoporučuje. Zprávu
je možné očekávat na Světovém kongresu v roce 2011.
Druhým tématem, o kterém se diskutuje, je velikost návrhového
požáru. Obzvláště těžkého nákladního vozidla, jehož parametry mohou několikanásobně překročit parametry standardně
navrhovaného 30 MW požáru, aniž by se jednalo o požár nebezpečného nákladu. Například během experimentálních zkoušek v tunelu Runehamar proběhly v září 2003 mimo jiné také
čtyři zkoušky (viz obr. 8, 9) s nákladním vozidlem s běžným nákladem
složeným ze dřeva a plastu v hmotnostním poměru 80/20. Rychlost
podélného proudění v tunelu byla u = 3 m/s. Zprávu lze očekávat
také na Světovém kongresu v roce 2011.
Funkční zkoušky horkým kouřem
Některé státy vyžadují před uvedením do provozu v rámci provozních
zkoušek také zkoušku studeným nebo horkým kouřem. V případě
horkého kouře bývá většinou jeho zdrojem nádoba hořícího benzinu,
nafty nebo malý osobní automobil. Jedná se většinou o zkoušky do
5 – 8 MW. Asociace PIARC doslova uvádí: zkoušky horkým
kouřem jsou jediným způsobem, jak zjistit chování celého systému v požárním režimu. V případě příčného odvodu také kouř
průkazně ukazuje sací účinnost otvoru pro odvod kouře. Hlavní
význam těchto zkoušek je ve vizualizaci prostředí pro záchranné
složky, případně v rámci popularizace správného chování osob
v tunelu při požáru. Rozhodně se nejedná o zkoušky teplotní odolnosti
stavby, materiálů či technologických prvků, rychlosti detekce nebo
výkonu systému požárního větrání.
V České republice, kromě zkoušek horkým kouřem v tunelu Mrázovka, proběhly v květnu 2006 na základě požadavku HZS Plzeňského
kraje zkoušky horkým kouřem v podélně větraném, 380 m dloustavebnictví 05/09
49
▲ Obr. 8. Tepelný výdej a teplota naměřená při požárních zkouškách v tunelu Runehamar. Zdroj: UPTUN, TNO, Promat; Summary of Large Scale Fire Tests
in the RUNEHAMAR Tunnel in Norway, conducted in association with the UPTUN Research Program; September 2003.
hém dálničním tunelu Valík. Zpráva z této zkoušky byla publikována
v časopisu Tunel a je dostupná na internetu. Ve zprávě se můžeme dočíst, že cílem zkoušky bylo sledování stratifikace kouře a měření teplot
při 5 MW požáru. Bez udání souvislostí s uváděním do provozu je požadován zkušební požár o větším výkonu. Ve světě se tyto hodnoty zkoumají při zkouškách v experimentálních tunelech, kde nehrozí významné poškození zařízení nebo stavebních konstrukcí. Většinou se jedná
o vyřazené tunely s instalovaným technologickým zařízením pouze pro
účely experimentu. Cena takového projektu je 10–30 milionů USD,
délka projektu je několik let a projekt zkoumá problematiku metodicky
v celé šíři. Příkladem mohou být projekty Eureka, Memorial, Runehamar a další.
Snahu o duplikování obdobného výzkumu, byť v omezeném rozsahu
v ČR v tunelech uváděných do provozu, nelze považovat za racionální
z hlediska použitelných výstupů, a už vůbec ne za ekonomicky úsporný
počin. Navíc poznatky z experimentálních zkoušek a interpretace výsledků, včetně doporučení projektantům, jsou přitom veřejně k dispozici.
V případě zmíněných zkoušek v tunelu Runehamar jsou na obr. 9. zobrazeny průběhy teplot a tepelného toku na straně před požárem, chráněném
přetlakem pomocí proudových ventilátorů pod stropem tunelu, v různých
vzdálenostech od ohniska požáru. Tepelný tok nad 5 kW/m2 charakterizuje
s největší pravděpodobností prostředí neslučitelné se životem. U dříve
zmíněného tunelu Klimkovice v únoru 2008 již nebylo zkoušky horkým
kouřem v rámci komplexních zkoušek před uvedením do provozu třeba.
Následující den při koordinačních zkouškách Hasičského záchranného
sboru (HZS) Moravskoslezského kraje k vizuální kontrole směru proudění
dostatečně posloužil studený kouř dýmovnice.
Odpověď na otázku po dalším vývoji v tomto směru přinese rok 2010
a zprovoznění tunelů Komořany a Lochkov na Silničním okruhu kolem
Prahy. V současnosti je pro zkoušku horkým kouřem v tunelu Komořany
zvažován požár v rozsahu mezi 7 až 15 MW. Bude zajímavé diskutovat
reálné výstupy z takovýchto zkoušek a porovnat z pohledu bezpečnosti
hodnotu zjištěných informací s vloženými náklady.
Rok 2010 by se tak mohl stát příležitostí pro sjednocení oponujících
si názorů odborné veřejnosti v ČR ohledně požadavků na systém
požárního větrání a způsob jeho prověření. Zvláště bude zkoumána
otázka požárních zkoušek energetickým zdrojem u tunelů s podélným a příčným odvodem v rámci funkční zkoušky před jejich
zprovozněním.
50
stavebnictví 05/09
Využití mobilního ventilátoru při zkouškách
větracího systému
Během koordinačních zkoušek tunelu Klimkovice HZS Moravskoslezského kraje byly prověřovány schopnosti reverzace směru
proudění pro potřeby zásahu. V rámci těchto zkoušek proběhlo
i několik zkoušek s mobilním ventilátorem, pomocí kterého byl
simulován protivítr na portál tunelu (obr. 11).
Výchozí stav při této zkoušce s mobilním ventilátorem byl extrémní: u = –4,3 m/s. Vítr působící na portál se v době zkoušky
pohyboval mezi 6–7 m/s a v poryvech přesahoval 10 m/s. K tomu
byl přidán tlak mobilního ventilátoru několik metrů před výjezdovým portálem. Takto byl ověřen požadovaný výkon proudových
ventilátorů, který musel při požárním režimu vyvinout kritickou
rychlost u = 2,4 m/s proti větru, při rychlosti w = 8 m/s. Zpráva
z těchto zkoušek byla zveřejněna v příloze časopisu 112 (číslo
12/2008) v článku Zkoušky koordinace požárně bezpečnostních
zařízení a systému ventilace v tunelu Klimkovice, autorů doc. Dr.
Ing. Aleše Dudáčka, Ing. Petra Kučery, Ing. Jiřího Pokorného,
Ph.D., Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D.
Pro čtenáře zajímajících se o tuto problematiku blíže, je třeba
k závěru toho článku ohledně „perspektivnosti využití mobilního
ventilátoru, jak samostatně, tak s instalovaným větráním“poznamenat, že informace uvedené v závěru vzbuzují dojem, že
mobilní ventilátor je součástí požárně bezpečnostního řešení
tunelu Klimkovice, což není. Nelze reálně uvažovat o efektivním využití mobilního ventilátoru při zásahu. Mobilní ventilátor by mohl teoreticky být na Ostravském portále k dispozici
v 15. minutě od vzniku požáru. Tato varianta je na obrázku Ověření účinnosti mobilního ventilátoru, ze kterého je zřejmé, že se
pouze s pomocí mobilního ventilátoru nepodařilo proti protivětru
na výjezdový portál dosáhnout kritické rychlosti. Nesvědčí tedy
o jeho využitelnosti, ale o opaku. Výkon mobilního ventilátoru
odpovídá asi třem proudovým ventilátorům. Pro požární větrání
je v každém tunelu nainstalováno osm proudových ventilátorů
(obr. 10), jejichž výhodou je, že jsou k dispozici v tunelu již v okamžiku detekce požáru. Při výpadku zdroje elektrické energie se
tunel zavírá. Pro zásah HZS je mobilní ventilátor spíše perspektivní
Teplota před požárem – TEST 1
měřená ve směru proti rychlosti proudění
Tepelný tok – TEST 1–3
měřeno 10 m ve směru proti proudění před požárem
Tepelný tok – TEST 1–4
měřeno 20 m ve směru proti rychlosti proudění před požárem
Tepelný tok – TEST 4
měřeno 5 m ve směru proti rychlosti proudění před požárem
▲ Obr. 9. Tepelný tok a teplota naměřená při požárních zkouškách v tunelu Runehamar. Zdroj: UPTUN, TNO, Promat; Summary of Large Scale Fire Tests
in the RUNEHAMAR Tunnel in Norway, conducted in association with the UPTUN Research Program; September 2003.
u krátkých tunelů jako Valík (380 m). Při požárních zkouškách lze
pomocí mobilního ventilátoru za vhodných povětrnostních podmínek
simulovat doznívající vliv pístového efektu vozidel. Scénář zkoušky
je tak reálnější a časy náběhu větracího systému realističtější.
Účinně lze také při zkouškách simulovat vítr působící na portál.
Velké požáry
Specifika požáru v tunelu jsou zřejmá z následujících událostí
z historie. První velký zdokumentovaný požár v silničním tunelu je ze
Spojených států amerických z roku 1949, kdy v newyorském tunelu
(2,6 km) čtyři hodiny hořelo deset nákladních a třináct osobních vozidel a následkem tohoto požáru bylo 66 osob postižených vdechnutím
kouře. V Japonsku v roce 1979 po nehodě nárazem zezadu hořelo
v tunelu Nihonzaka-Shitzouka přes šest dní. Shořelo 127 nákladních
a 46 osobních vozidel. Přes 1100 m dvoukilometrového tunelu bylo
vážně poškozeno. Přes obrovský rozsah požáru zahynulo sedm osob.
V roce 1982 při průjezdu sovětské vojenské kolony (s minimálně
jednou cisternou benzínu) tunelem Salang (2,7 km) v Afghánistánu
došlo k nárazu zezadu. Následkem této nehody a následného požáru
zahynulo více než čtyři sta vojáků.
V Evropě požáry v tunelech neměly tak katastrofické následky
a doposud se neobjevily s tak vysokou četností, jako v letech
1999–2001:
■ V březnu 1999 se v tunelu Mt. Blanc (11,6 km) vznítil motor nákladního
vozidla s margarínem a moukou a zahynulo třicet devět osob. Během
stavebnictví 05/09
51
▲ Obr. 10. Dvojice proudových ventilátorů v tunelu Klimkovice
▼ Obr. 11. Záznam a rozbor rychlosti podélného proudění a rychlosti větru za použití mobilního ventilátoru
Koordinační zkoušky HZS–MSK
Zkouška č. 3: zkouška výkonu požárního větrání tunelu Klimkovice při zvýšeném protitlaku pomocí mobilního ventilátoru
52
stavebnictví 05/09
■ V červenci 2000 se v Norsku v tunelu Seljestad (1,3 km) 1 nákladní
vozidlo s návěsem natlačilo 4 osobní vozidla do nákladního vozidla
před nimi. Následoval 45minutový požár. Vyžádal si 6 zraněných.
■ V květnu 2001 se v Itálii v tunelu Prapontin (4,4 km) nákladnímu vozidlu se zeleninou vznítily pneumatiky. Po 15minutovém požáru bylo
11 osob přidušeno kouřem.
■ V srpnu 2001 se v tunelu Gleinalm v Rakousku po čelní srážce
osobního auta s dodávkou vozidla vzňala a hořela 50 minut. Pět osob
zahynulo a čtyři osoby byly zraněny.
■ V lednu 2002 opět v Rakousku v tunelu Roppener (5,1 km) hořel
hodinu autobus, který se vzňal od motoru. Zůstali dva zranění.
■ V dubnu 2005 v tunelu Frejus na hranici Francie s Itálií (12,9 km)
hasiči uhasili po šesti hodinách požár, který vznikl od vozidla s pneumatikami. Dvě osoby zahynuly v důsledku nehody a 21 osob se
přidusilo kouřem. 4 nákladní a 3 hasičská vozidla shořela.
■ Hořelo i po čelním střetu osobního vozu s autobusem v tunelu Via Mala
(0,7 km) ve Švýcarsku. Devět osob zahynulo a šest jich bylo zraněno.
V České republice hořelo již v několika tunelech, ale v převážné většině případů byl požár uhašen dříve, než se stačil rozvinout. ■
english synopsis
Tunnel Fire Safety
▲ Obr. 12. Mobilní ventilátor použitý při zkouškách v tunelu Klimkovice
Fire safety design is usually focused on structural resistance
according to time-temperature curves. Safety viewed as incident
probability with consequences categorised on basis of the number
of casualties and injuries, is influanced primarily by evacuation.
For this reason attention is focussed on different aspects affecting
the evacuation, mainly the ventilation system. Commissioning
of fire ventilation is shown on examples of tunnel Mrazovka (Prague
inner city ring road) and Klimkovice (D47 motorway near Ostrava).
Touches on the subject of hot smoke fire tests in Czech republic
as well. At the and gives brief overview of major and catastrofic
fires in road tunnels.
53 hodin požáru shořelo 23 nákladních vozidel, 10 osobních, 1 motocykl a 2 hasičská vozidla. Teplota na klenbě v místě požáru dosahovala
1300 ºC. Tunel byl znovu uveden do provozu v březnu 2002.
■ Pouhé dva měsíce po požáru v tunelu Mt. Blanc začalo v rakouském tunelu Tauern (6,4 km) během prací a dopravy omezené
světelným značením po nehodě hořet nákladní vozidlo s barvami
a požár se následně rozšířil na 14 nákladních a 26 osobních vozidel.
Dvanáct osob zahynulo (osm v přímém důsledku nehody) a čtyřicet
devět osob bylo zraněno (přiotráveno kouřem). Hořelo 14 hodin.
■ V tunelu St. Gotthard (16,9 km) v říjnu 2001 po nárazu jednoho
nákladního vozidla do druhého zezadu hořelo 6 hodin, jedenáct
osob zahynulo a shořely 2 nákladní a 13 osobních vozidel. Znovu byl
tunel otevřen po dvou měsících. V tunelu St. Gotthard ale hořelo již
v roce 1997, kdy se od motoru vzňal nákladní tahač s naloženými
osmi osobními vozidly. Požár trval 3 hodiny a byli 2 zranění.
klíčová slova:
silniční tunel, evakuace osob, větrací systém, detekce požáru
keywords:
road tunnel, evacuation, ventilation system, fire detection
odborné posouzení článku:
Ing. Jan Pořízek
působí ve firmě SATRA, spol. s r.o., jako projektant systémů větrání, převážně zaměřených na tunelové a podzemní stavby
Stejně tak za posledních deset let bylo zaznamenáno, kromě výše
uvedených mimořádných požárů, řada dalších:
inzerce
POHLEDOVÉ ZDIVO
ZDICÍ SYSTÉM LIAPOR
SMYSL PRO přesnost ...
w
w
w .
l
i
a
p
o
r .
c
z
• pravidelná struktura
• dokonale přesné rozměry
• bez povrchových úprav - omítek
• nízká objemová hmotnost
• velmi dobré akustické vlastnosti
• požární odolnost A1
vhodné pro :
stavebnictví 05/09
53
• Stěny výrobních a sportovních
hal,
kancelářské prostory, technické prostory,
ozdobné prvky v interiérech, ploty a zídky.
požární bezpečnost staveb
text: Isabela Bradáčová
foto: archiv autorky
Atypické řešení oddělení tunelových
trub při požáru v místě strojovny
Ing. Isabela Bradáčová, CSc.
vedoucí katedry požární ochrany
a ochrany obyvatelstva na Fakultě
bezpečnostního inženýrství VŠB-TU
Ostrava. Je autorizovanou inženýrkou
v oboru požární bezpečnost staveb.
E-mail: [email protected]
Spoluautoři:
doc. Ing. Dr. Aleš Dudáček
E-mail: [email protected]
Ing. Petr Kučera
E-mail: [email protected]
Ing. Jiří Svoboda
E-mail: [email protected]
Příspěvek prezentuje možnost použití inženýrského přístupu pro řešení atypických situací,
které jsou tradičním noremním přístupem jen
obtížně řešitelné nebo neřešitelné. Na konkrétním příkladu systému provozního větrání
tunelu Komořany je ukázán postup prokázání
odpovídající míry bezpečnosti pro zvolené
atypické řešení rozdělení stavby do požárních
úseků a výběr prvků pro jejich oddělení.
Požadavky na bezpečnostní vybavení tunelů
Dopravní systém, zejména transevropská silniční síť, sehrává důležitou úlohu při podpoře evropské integrace. Evropské společenství
odpovídá za zajištění jednotné, minimální a trvalé úrovně bezpečnosti
a pohodlí pro její uživatele.
Významnou součástí transevropské silniční sítě jsou tunely, především stavby o délce větší než 500 m. Nedávné nehody zdůrazňují
prioritu požadavku na bezpečnost provozu v těchto stavbách nejen
z hospodářského, ale i lidského hlediska.
Bezpečnost tunelů při jejich provozování vyžaduje řadu opatření,
která se vztahují k trasování a prostorovému uspořádání, konstrukčním řešením, bezpečnostnímu vybavení včetně dopravního
a bezpečnostního značení, řízení dopravy, činnostem při mimořádných událostech, výcviku a školení pracovníků provozovatele
tunelu a záchranných složek a poskytování informací pro uživatele
o nejvhodnějším chování nejen při běžné provozní, ale i mimořádné
situaci (havárie, požár, únik nebezpečné látky aj.).
Mezinárodní předpisy, kterými se musí řídit i Česká republika,
stanovují minimální požadavky na bezpečnostní vybavení tunelu.
Jednotlivé členské státy mohou stanovit požadavky přísnější, pokud
nejsou v rozporu s požadavky evropských předpisů.
54
stavebnictví 05/09
Základní prioritou bezpečnostního řešení tunelů je ochrana života
a zdraví lidí – účastníků silničního provozu, pracovníků provozovatele
tunelu, jednotek IZS (Integrovaný záchranný systém), popřípadě dalších v tunelu se vyskytujících osob. Pro zajištění samovolné evakuace
osob, popřípadě pro jejich záchranu záchrannými složkami, musí
být v tunelech navrženy únikové cesty a nouzové východy. Únikové
cesty v tunelových troubách představují nouzové chodníky vedené po
stranách tunelových trub a nouzové východy umožňující uživatelům
tunelu v případě mimořádné události tunel opustit a záchranným
jednotkám umožnit vstup do zasažené trouby.
Bezpečnost unikajících osob lze snáze zajistit v tunelech o dvou troubách, z nichž každá slouží při běžném provozu pro jednosměrný provoz.
V případě mimořádné události, například při požáru v jedné tunelové
troubě, jsou unikající osoby směrovány k nouzovým východům – buď
k portálům anebo do příčných propojek mezi tunelovými troubami,
popřípadě do dalších záchranných cest (únikových chodeb, šachet).
Únik osob z požárem zasažené trouby může po průchodu propojkou
pokračovat druhou nezasaženou troubou. Hlavní podmínkou je, aby
se požár a jeho zplodiny nerozšířily z požárem zasažené „špinavé“
tunelové trouby do tunelové trouby požárem nezasažené „čisté“.
Tunel Komořany
Na Silničním okruhu kolem Prahy – na stavbě tunelu Komořany, byl
navržen systém nuceného provozního větrání. Přívod čerstvého
vzduchu jedné tunelové trouby a odvod znečištěného vzduchu
z obou tunelových trub (každá trouba slouží pro jeden směr provozu)
je zajišťován nasávacími a výfukovými ventilátory umístěnými v nadzemním vzduchotechnickém objektu Nouzov.
Ze strojovny Nouzov vede do úrovně tunelových trub vzduchotechnická šachta, rozdělená na část pro přívod a odvod vzduchu.
Na ni navazují vodorovné vzduchotechnické trasy, opět rozdělené
pro přívod a odvod vzduchu, ústící do tunelových trub uzavíratelnými těsnými klapkami. Rozměry klapek, navržené projektantem
vzduchotechniky, přes které lze odvést nebo přivést požadovaný
průtok vzduchu, byly značné. Při běžném provozu v tunelu jsou
klapky vedoucí do tunelových trub uzavřeny a otevírají se pouze
▼ Obr. 1. Vizualizace uspořádání tunelových trub, tunelové propojky a vzduchových cest
▲ Obr. 2. Tunel Komořany – pohled na portály s provozně technickým objektem
v případě nuceného odvodu nebo přívodu vzduchu strojovnou
Nouzov.
Při klasickém řešení mimořádné situace „požár v tunelu“ musí být
všechny stavební otvory mezi tunely požárně uzavřeny a tunelové
trouby tak tvoří samostatné požární úseky. Pro jmenovanou stavbu se
nepodařilo v České republice ani v zahraničí najít certifikované požární
žaluzie požadovaných rozměrů s klasifikací EI 90 SC DP1, které by při
požáru oddělily tunelové trouby představující dva požární úseky.
Pro stavbu tunelu Komořany bylo proto rozhodnuto pomocí modelování ověřit, zda se při požáru automobilu v jedné tunelové troubě
odváděné zplodiny hoření na své cestě ochladí natolik, aby nedosáhly
teploty 200 °C v místě těsné klapky, umístěné v protější nezasažené
tunelové troubě. Pro teplotu 200 °C již výrobci nabízejí certifikované
kouřotěsné klapky Sm DP1 požadovaných rozměrů.
Pro modelovou situaci byl zvolen nejnepříznivější případ požáru
automobilu v těsné blízkosti kouřotěsné klapky jedné tunelové
trouby. Předpokládá se úplná destrukce kouřotěsné klapky v troubě
zasažené požárem vysokou teplotou, popř. její zničení nárazem
vozidla.
V navrženém atypickém řešení byly zplodiny hoření odcházející otevřenou (zničenou) klapkou ze zasažené tunelové trouby usměrněny
pomocí požární příčky s odolností EW 180 DP1 do vzduchotechnické
šachty. Z objektu strojovny Nouzov jsou zplodiny dále samovolně
odváděny vymezenou cestou mimo objekt. Navržená požárně odolná
příčka usměrňuje tok zplodin hoření a brání i přenosu tepla sáláním
k protější kouřotěsné klapce. Vzduchotechnický objekt Nouzov se
stává vždy součástí požárního úseku té tunelové trouby, ve které
došlo k požáru. Druhá, nezasažená tunelová trouba tvoří samostatný
požární úsek. Otvory pro provozní větrání v nezasažené tunelové
troubě budou na základě signálu EPS uzavřeny prostřednictvím
řídicího systému tunelu kouřotěsnými klapkami Sm DP1. Samostatné požární úseky také tvoří všechny propojky jako záchranné cesty
a rovněž všechny technologické prostory.
Modelování teplotního pole ve vzduchotechnických
cestách provozního větrání z objektu Nouzov
Pro analýzu šíření kouře byl použit program FDS (Fire Dynamics
Simulator) verze 5.1.6. Tento požární model typu pole je založen na
výpočtové metodě CFD (Computational Fluid Dynamics), která umožňuje modelovat dynamiku proudění horkých plynů a zplodin hoření.
Model numericky řeší Navier-Stokesovy rovnice pro nestacionární
proudění, s důrazem na přenos tepla a kouře od vzniklého požáru.
Parciální diferenciální rovnice pro zachování hmoty, hybnosti a energie
jsou uspořádány jako rovnice konečných rozdílů, jejichž výsledky
se během výpočtu zachycují do pravoúhlé třírozměrné sítě. Určení
tepelné radiace vychází z metody konečných objemů.
Pro řešení turbulentního proudění horkých plynů a zplodin programem FDS se uživateli nabízejí dva základní numerické postupy modelování turbulence, a to metoda přímé numerické simulace (DNS –
Direct Numerical Simulation) a metoda velkých vírů (LES – Large Eddy
Simulation). Pro analýzu proudění kouře a zplodin v tunelovém prostoru byla vybrána metoda velkých vírů LES. U výpočtu metodou LES,
kde síť není dostatečně jemná, je třeba na vyřešení rozptylu paliva
a kyslíku využít modelu hoření frakcí směsi. Tento mechanismus je
nejvhodnější pro velkorozměrné a dobře provětrávané požáry.
Program FDS využívá modelu hoření frakcí směsi. Frakce směsi je
definována jako podíl složek plynů z příslušného paliva.
Nezbytnou součástí programů dynamické analýzy plynů CFD je možnost prostorové vizualizace. Pro tento účel byl navržen softwarový
nástroj Smokeview, který je schopen vizualizovat výsledky vytvořené
programem FDS. Tento program umí, jako jemu obdobné programy
(například MayaVi), znázornit například pohyb kouře, vektory teplot
proudění plynů ve 2D a 3D konturách. Dalším přínosem tohoto
programu je realistické vyobrazení vývoje kouře. Princip zobrazení
reálného kouře je proveden vykreslením řady zčásti průhledných
stavebnictví 05/09
55
▲ Obr.. 3. Řez tunelovými troubami, tunelovou propojkou a vzduchovými cestami při běžném provozu
▲ Obr. 4. Řez tunelovými troubami, tunelovou propojkou a vzduchovými cestami při požáru v jedné tunelové troubě
ploch, kde je průhlednost (v každém uzlu sítě) definována hustotou
sazí určených programem FDS.
Popis požárního scénáře
Pro scénář požáru byl použit konzervativní přístup, spočívající ve
volbě nejnepříznivější varianty požáru o výkonu 50 MW, s úplnou destrukcí kouřotěsné klapky v zasažené tunelové troubě. Výkon požáru
50 MW byl pro simulaci zvolen z důvodu vysoké intenzity nákladní
dopravy. Požár vozidla o výkonu 50 MW byl simulován v tunelové
troubě, kdy čelo simulovaného vozidla je na úrovni posuzované
kouřotěsné klapky Sm DP1 a vozidlo je v blízkosti propojky. Výpočty
bylo předběžně ověřeno, že v této variantě je v místě kouřotěsných
klapek dosaženo nejvyšší teploty.
Pro simulaci bylo použito dvou rychlostí proudění v tunelové troubě –
rychlosti 1 m/s představující variantu větrání při požáru při obousměrném provozu v zasažené tunelové troubě a rychlosti 3 m/s,
představující variantu větrání při požáru při jednosměrném provozu
v zasažené tunelové troubě. Uvedené hodnoty byly zvoleny na základě konzultace s projektantem VZT v dálničních tunelech.
Průběhy teplot zplodin hoření získané
programem FDS
Analýza časově závislého průběhu teplot zplodin hoření v místě
kouřotěsných klapek VZT systému provozního větrání v obou tune-
56
stavebnictví 05/09
lových troubách (ve výšce 2 m, 3 m a 4 m) byla použita k ověření
funkční schopnosti kouřotěsné klapky v požárem nezasažené troubě,
tj. zajištění ochrany nezasažené trouby před zakouřením. Průběh
teplot v horní části vzduchotechnické šachty (u vstupu do objektu
Nouzov) byl použit k průkazu, že teplota zplodin hoření odcházejících
VZT šachtou přes objekt Nouzov nezvýší požadavky na požární
odolnost konstrukcí objektu Nouzov, který je navržen ve III. stupni
požární bezpečnosti.
Průběhy teplot zplodin hoření v místě kouřotěsných klapek v zasažené a nezasažené troubě a v horní části VZT šachty jsou uvedeny
v grafu na obrázku 7.
Při analýzách bylo využito i grafického znázornění časově závislého rozložení teplot v posuzovaných částech pomocí programu Smokeview.
Příklad typického rozložení teplot je uveden na obr. 5 a 6.
Závěr
Výsledek počítačové simulace ukazuje, že v případě nejnepříznivější
varianty, tj. požáru v tunelu v blízkosti kouřotěsné klapky Sm DP1,
dojde velmi rychle k překročení mezního stavu Sm (kouřotěsnost
pro teplotu 200 °C) zasažené klapky a tím není možné vyloučit její
destrukci.
Teplota v místě kouřotěsné klapky v nezasažené tunelové troubě
počítaná ve výškách 2 m, 3 m a 4 m při rychlosti 1 m/s v zasažené
tunelové troubě během prvních 150 s pozvolna roste až k hodnotě
150 °C, kdy se prakticky na této hodnotě ustálí a v dalším čase již
neroste.
▲ Obr. 5. Vizualizace průběhu teplot ve vzduchových cestách ve 30. sekundě při požáru o výkonu 50 MW
▼ Obr. 6. Vizualizace průběhu teplot ve vzduchových cestách ve 300. sekundě při požáru o výkonu 50 MW
stavebnictví 05/09
57
▲ Obr. 7. Graf průběhu teplot při požáru o výkonu 50 MW během 5 minut jeho trvání
Při rychlosti 1 m/s v zasažené tunelové troubě teplota zplodin hoření
ve vzduchotechnické šachtě v místě vyústění do nadzemní části
objektu Nouzov stoupne během prvních cca 45 s prudce na hodnotu
přibližně 300 °C a v dalším období již jen kolísá kolem této teploty.
Teplota v místě kouřotěsné klapky v nezasažené tunelové troubě
počítaná ve výškách 2 m, 3 m a 4 m při rychlosti 3 m/s v zasažené tunelové troubě během prvních 60 s vzroste až k hodnotě cca
130 °C, v čase 130 s dosáhne cca 140 °C, a potom se prakticky na
této hodnotě ustálí a v dalším čase již neroste.
Při rychlosti 3 m/s v zasažené tunelové troubě teplota zplodin hoření
ve vzduchotechnické šachtě v místě vyústění do nadzemní části objektu Nouzov během prvních cca 60 s stoupne na hodnotu přibližně
130 °C a v dalším období již jen kolem této teploty kolísá.
Využitím modelu FDS byl ověřen původní předpoklad, že navržené
dělení tunelu na požární úseky, délka větracího prostoru mezi tunelovými troubami a umístění požární příčky ve vzduchotechnické šachtě
ovlivní teplotu zplodin hoření tak, že v případě požáru o výkonu 50 MW
v jedné tunelové troubě zůstanou kouřotěsné klapky v nezasažené
tunelové troubě funkční.
Protože vzduchotechnický systém provozního větrání je proveden
výhradně z konstrukcí DP1, nemůže se tímto systémem přímo
přenést požár. Přenosu požáru sáláním je zabráněno vybudovanou
příčkou EW 180 DP1, jejíž požární odolnost vyplývá z požadavků na
konstrukce použité v tunelech.
Na základě výše uvedených zjištění je možné konstatovat, že kouřotěsné klapky Sm DP1 s doloženou kouřotěsností vyhoví v tomto
konkrétním stavebním řešení pro zabránění šíření kouře a přenesení
požáru z požárem zasažené tunelové trouby přes vzduchotechnický
systém provozního větrání do nezasažené tunelové trouby.
Prezentované řešení platí pouze za daných podmínek stavebního
řešení tunelu Komořany a navazujícího vzduchotechnického objektu
58
stavebnictví 05/09
Nouzov, a proto je nelze přímo aplikovat na jiné tunelové stavby.
Nezbytnou podmínkou pro výše uvedené řešení požární bezpečnosti
byla úzká spolupráce mezi zpracovatelem požárně bezpečnostního
řešení – Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava
a generálním projektantem stavby – Pragoprojektem a.s. Praha. ■
english synopsis
Untypical Design of Separation of Tunnel Pipes
during Fire in the Operation Ventilation System
Location
The contribution present a possibility of application of the engineering approach to solutions of untypical situations which are difficult
to solve or cannot be solved at all with the traditional standard
approach. A specific example of solution for the operating ventilation
system of the Komořany tunnel shows the procedure of demonstration of the adequate degree of safety for the chosen untypical solution concerning the division into fire compartments and the selection
of elements of fire compartment separation.
klíčová slova:
tunel, požární bezpečnost, inženýrský přístup, vzduchotechnika,
kouřotěsná klapka
keywords:
tunnel, fire safety, engineering approach, ventilation system,
smoke damper
odborné posouzení článku:
Ing. Jan Pořízek
působí ve firmě SATRA, spol. s r.o., jako projektant systémů větrání, převážně zaměřených na tunelové a podzemní stavby
numerikon
text: Ing. Petra Cuřínová, Ing. Silvie Lukavcová
Stavebnictví v únoru 2009
Stavební produkce v únoru 2009 meziročně
klesla ve stálých cenách o 14,3 %, po očištění
od vlivu pracovních dnů klesla o 13,2 % (únor
2009 měl ve srovnání se stejným měsícem
předchozího roku o jeden pracovní den méně).
Meziroční pokles stavební produkce zčásti ovlivnily méně příznivé
klimatické podmínky. Podobně jako
v předchozích měsících pokračoval
pokles produkce v pozemním stavitelství (‑19,5 %) a růst produkce
inženýrského stavitelství (+5,3 %).
Meziroční zpomalení stavební produkce inženýrského stavitelství se
dalo předpokládat z důvodu neobvykle vysoké srovnávací základny z února
2008, kdy byl zejména s ohledem
na příznivé klimatické podmínky zaznamenán růst stavební produkce o
32,7 % (jednalo se hlavně o finančně
nákladné stavby silnic a dálnic).
ně životního prostředí stavební úřady
vydaly 2179 povolení, tj. o 339 méně
než ve stejném období roku 2008. Na
ostatní stavby byl počet vydaných
povolení 4534, což je meziročně
o 121 méně.
Bytová výstavba
Vývoj bytové výstavby v prvních
dvou měsících roku 2009 pokra-
čoval v trendu započatém na konci
loňského roku. Výraznější pokles je
u zahájených bytů, u bytů dokončených budou projevy zpomalování stavební výstavby postupné.
V lednu a únoru roku 2009 bylo
zahájeno 5631 bytů, což ve srovnání
se stejným obdobím roku 2009
představuje pokles o 16,5 %. Největší byl pokles u bytů v bytových
domech, kde jich bylo zahájeno
o necelou polovinu méně. Vzestup
byl zaznamenán u bytů v nebytových budovách na více než dvojnásobek a rovněž u bytů vznikajících
stavebními úpravami nebytových
prostor. Tyto byty však představují
pouze malé procento z celkového
počtu nově zahájených bytů. Mírný
vzestup počtu zahájených bytů byl
rovněž v přístavbách, nástavbách
a vestavbách k rodinným domům.
Nejvíce bytů se v lednu a únoru
letošního roku dokončilo v Praze
(1551 bytů), Středočeském kraji
(1234 bytů) a Jihočeském kraji
(742 bytů). Tyto tři kraje představují
54 % celkového počtu dokončených bytů. Ve všech krajích s výjimkou Prahy a Olomouckého kraje bylo
nejvíce bytů dokončeno v rodinných
domech. Ve výše zmíněných krajích
to bylo v domech bytových. Nové
byty v nebytových budovách, kterých bylo v prvních dvou měsících
dokončeno jedenapůlkrát více než
ve stejném období loňského roku,
se objevují hlavně v Praze. Zčásti to
jsou byty v polyfunkčních budovách,
které se pro statistické účely řadí do
budov nebytových. Na opačném
konci pomyslného žebříčku se již
tradičně ocitají kraje Karlovarský
(77 bytů) a Ústecký (161 bytů). ■
Stavební povolení
Od začátku roku do konce února
2009 bylo stavebními úřady na území České republiky vydáno celkem
15 542 stavebních povolení, tj.
o 954 méně než ve stejném období
roku 2008. Na budovy bylo vydáno
celkem 8811 ohlášení a povolení, tj.
o 494 méně než za stejné období
roku 2008. V tom na bytové budovy
5732 (o 497 méně) a nebytové budovy 3079 (o 3 více). Na stavby k ochra-
▲ Produkce pozemního a inženýrského stavitelství (stejné období předchozího roku = 100)
inzerce
www.specialnidvere.cz
Ani v nabídce požárních dveří již není třeba dělat estetické kompromisy!
Dokazuje to kolekce dveří společnosti CAG s.r.o., která v roce 2008 v oblasti speciálních dveří
završila posuzování u kompletního sortimentu dveří certifikáty shody, takže nyní nabízí dveře
s požární odolností nejen plné, ale i prosklené, v požárních obložkových, rámových
nebo ocelových zárubních, s prosklenými nadsvětlíky i bočním prosklením.
Více o kompletním sortimentu plus mnoho informací ze světa speciálních dveří
se dozvíte na stránkách www.specialnidvere.cz, kde jsou naši odborní
konzultanti připraveni zodpovědět i Vaše dotazy z této oblasti.
Informace
v kostce
Zastavte se…
Dozvíte se víc!
… ta správná adresa pro Vás
stavebnictví 05/09
59
inzerce
Bohatý doprovodný program na Watenvi
Stejně jako v předešlých letech chystají organizátoři veletrhu Watenvi bohatý doprovodný program.
Určen je nejen pro odborníky, ale též pro představitele měst a obcí. Zaměřen bude na dotační politiku i na legislativu v tomto oboru. Veletrhy budou
ofi-ciálně zahájeny 26. května před pavilonem
D a potrvají do 28. května 2009. Mezinárodní
vodohospodářský a ekologický veletrh Watenvi
zahrnuje 15. mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vodovody-Kanalizace, jejímž pořadatelem
je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu
a ochranu životního prostředí ENVIBRNO.
Setkání evropských vodohospodářů
Už den před veletrhem bude zahájen dvoudenní
Meeting EUREAU, jehož pořadateli jsou Sovak ČR
a Brněnské vodárny a kanalizace a.s. Jde o setkání
členů sdružených v asociaci výrobců a dodavatelů
vody ze zemí Evropské unie. Tato platforma bud
zaměřena především na součinnost těchto orgánů
v souvislosti s různými směrnicemi, zásobováním
a nakládáním s vodami, s legislativou apod. jednotlivých zemí. Bude též místem setkání Vodních
ředitelů ze 27 zemí EU. 25. května také začne
inzerce
60
stavebnictví 05/09
tradiční třídenní konference Účetnictví a reporting
udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni.
Setkání vodních ředitelů EU a ukázky
ochrany proti vodě ve světě
Ve čtvrtek 28. května se uskuteční setkání vodních
ředitelů evropské sedmadvacítky pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR. Tradičně bude
Česká protipovodňová asociace v bazénu před
pavilonem Z předvádět ukázky ochrany proti
povodním. Na praktické zkušenosti s budováním
protipovodňových opatření ve vybraných městech
bude zaměřena mezinárodní konference nazvaná „Principy ochrany před povodněmi ve světě“.
Systémy vlastních opatření budou prezentovat
města Praha, Drážďany, Hamburk, New Orleans,
Rotterdam, Londýn, Benátky, Winnipeg, Hitzacker
a další. Další blok přednášek se bude týkat mobilních protipovodňových hrazení a harmonizace
způsobu testování v rámci EU.
Nová legislativa o vodním hospodářství
a o odpadech
Ihned po zahájení veletrhu se bude konat seminář
na téma Nová legislativa – odpadové hospodářství, ekologické škody, vodní hospodářství. Pořádá ji ministerstvo životního prostředí a organizuje
SOVAK ČR. Je rozdělena do dvou bloků. První
se bude zabývat přehledem a vývojem odpadové legislativy, zákonem o odpadech, různými
vyhláškami o biodopadech, zákonem o předcházející ekologické újmě a její nápravě a vyhláškou
o zajišťování a nápravě ekologické újmy na
půdě. V druhém bloku budou přednášky o nové
legislativě v oboru vodního hospodářství a novele
zákona o vodách.
Financování z programů EU i ČR
Druhý den veletrhu 27. května je doprovodný program věnován financování projektů. Uskuteční se
konference Odpady 2009 a jak dál, kterou organizuje STEO spolu ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato akce je zaměřena na informování veřejnosti o významu energetického využívání odpadů.
O programech financování rozvoje infrastruktury
vodovodů a kanalizací se bude hovořit na stánku
Státního fondu životního prostředí. Půjde zejména
o dotace z Operačního programu Životního prostředí, představeny budou už schválené projekty.
infoservis
Nové požadavky pro odběrná plynová zařízení
v budovách podle nových předpisů
Odborný seminář
Pořadatel: České sdružení pro
technická zařízení, Praha.
V současné době probíhají konečné
úpravy novely technických pravidel
TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva
v budovách. Jedná se o předpis,
který rozpracovává požadavky
a zásady stanovené pro rozvody
plynu v budovách do provozního
tlaku 5 barů evropskou normou,
ČSN EN 1775 Zásobování plynem –
Plynovody v budovách – Nej­vyšší
provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní
požadavky. Tato technická pravidla
stanovují opět i požadavky na umísťování plynových spotřebičů.
S ohledem na skutečnost, že vydáním novelizovaných TPG 704 01
dojde k velkým změnám v požadavcích na odběrná plynová zařízení,
budou na různých místech České
republiky uspořádány odborné
semináře, určené zejména revizním
technikům, projektantům, montáž-
ním firmám a provozovatelům. Na
semináři bude věnována pozornost
rovněž požadavkům na odvod
spalin podle ČSN 73 4201 Komíny
a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv,
zejména adekvátním způsobům
vyústění odvodů spalin od spotřebičů typu C na venkovní fasádě
v občanské a průmyslové sféře,
které nejsou v této normě řešeny.
Program semináře:
■ nové materiály a technologie
rozvodu plynu v budovách;
Praha
Pardubice
Ústí nad Labem
Plzeň
Havířov
Olomouc
Uherské Hradiště
Brno
České Budějovice
Jihlava
■ nové podmínky pro instalaci
a provoz spotřebičů;
■ s ystém p ř í vo du v zduc hu
a větrání prostor;
■ nový systém ověřování těsnosti a zkoušení plynovodů;
■ n ové požadavky z hlediska
požární bezpečnosti při projektování a stavbě plynovodů
v budovách;
■ poslední a připravované předpisové změny;
■ řešení odvodu spalin od spotřebičů typu C na venkovní fasádě
v občanské a průmyslové sféře.
12. 5. 2009
13. 5. 2009
14. 5. 2009
25. 5. 2009
27. 5. 2009
28. 5. 2009
2. 6. 2009
3. 6. 2009
10. 6. 2009
17. 6. 2009
Na seminář je možné se přihlásit
prostřednictvím on-line přihlášky
na www.cstz.cz. ■
Zelená úsporám
Informační centrum ČK AIT
p ř ipravuje ve sp olupráci
s Oblastními kancelářemi
ČKAIT odborné semináře pro
zpracovatele tepelně technických výpočtů, které jsou
povinnou součástí žádostí
o podporu v rámci programu
Zelená úsporám. Tepelně
technické výpočty mohou
zpracovávat autorizovaní inženýři, případně autorizovaní
technici v oborech pozemní
stavby, technika prostředí
staveb a technologická zařízení staveb. Semináře se
uskute č ní v jednotliv ých
oblastech v průběhu měsíce
května 2009. Termíny, doba
a místa konání budou uveřejněny na w w w.ckait.cz
a www.ice-ckait.cz. ■
inzerce
Colours of Nature – Barvy inspirované přírodou
Modrý prvek - Ceresit WATER – symbolizuje
vodu, moře a oceány, jejich svěžest a čistotu.
Andaluská hněď a levandulová pole v Provence jsou typickými příklady největší skupiny barevných odstínů – Ceresit EARTH - Země. Kalifornské pláže nebo vyprahlé pouště našeho
světa inspirovaly skupinu barevných odstínů
Ceresit SAND. Klid, harmonie a láska k přírodě. Ve skupině odstínů Ceresit FOREST najdou
zákazníci barvy amazonských pralesů, tos-
kánských pahorků a mnoha dalších krásných
míst světa.
Detailně a názorně bude nabídka odstínů omítek
a fasádních nátěrů Ceresit představena v prodejní
síti. Tady si zákazník bude moci nechat namíchat
i zvolený barevný odstín omítky nebo nátěru Ceresit, pro zákazníky budou připraveny vzorníky
barev a chybět nebude ani stěna se vzorky konkrétních barevných odstínů omítek a nátěrů.
Henkel ČR letos představuje své odstíny
probarvovaných tenkovrstvých pastovitých
omítek a fasádních nátěrů Ceresit ve zcela
nové formě – v podobě barev inspirovaných přírodou. Odstíny čtyř hlavních prvků
- vody, země, písku a lesa – nebo-li modrého, červeného, žlutého a zeleného prvku
puzzle - tvoří skládačku, která představuje
současnou nabídku stovek odstínů omítek
a fasádních nátěrů Ceresit.
stavebnictví 05/09
61
Prosincové číslo pro ankety TOP STAV
Tradiční ankety zaměřené na
dlouhodobý monitoring ekonomické situace ve Stavebnictví
TOP S TAV 10 0 a MID -TOP
STAV budou mít letos dvanáctý,
respektive osmý ročník. Tradice se pomalu mění i v případě
zveřejňování výsledků těchto
anket – druhým rokem je výhradním mediálním partnerem
časopis Stavebnictví.
V loňském roce časopis Stavebnictví prezentoval ankety
TOP S TAV 10 0 a MID -TOP
STAV všitými přílohami. Nicméně redakce a koneckonců
i redakční rada časopisu Sta-
vebnictví dospěla k rozhodnutí,
že reflexe ekonomické situace
stavebního trhu stojí za daleko
větší odezvu v odborném periodiku, než je pouhá příloha
komentovaných výsledků anket
(která u většiny „odborných“
periodik slouží jako záminka
k nabídce placených prezentačních článků). Proto bude mít
časopis Stavebnictví poprvé
prosincové číslo 12 /0 9 (do posud vycházelo v listopadu
zimní dvojčíslo), které bude
zaměřeno jen na téma výsledků
a současné situace stavebního
hospodářství. Z tohoto důvodu
Presta Jižní Čechy 2006–2008
Rozvoj stavebnictví v jihočeském
regionu prezentují při přehlídce
Presta – prestižní stavba Jižních
Čech dokončené stavební realizace
na jihu Čech. Snahou je propagovat
kvalitní, hospodárně navržené stavby, dobrá architektonická, technická
i technologická řešení.
Porota vybírala z celkového počtu
54 přihlášených staveb, které
byly rozděleny do pěti kategorií.
Nejlépe oceněné získaly titul
PRESTA – prestižní stavba Jižních
Čech a některé další vybrané
stavby získaly Čestná uznání.
Krajský hejtman udělil cenu Inspira. Nově byla udělena Cena
časopisu Stavebnictví, hlavního
mediálního partnera akce.
Titul PRESTA získaly stavby:
■ v kategorii Občanské a průmyslové stavby (novostavby)
Obchodní centrum firmy SF
Arnold České Budějovice
Stavebník: SF Arnold spol. s r.o.,
České Budějovice
62
stavebnictví 05/09
Projektant: ALFAPLAN s.r.o. České Budějovice
Zhotovitel: SWIETELSKY, stavební
s.r.o., závod Pozemní stavby JIH,
oblast České Budějovice
■ v kategorii Občanské a průmyslové stavby (rekonstrukce)
Sladovna Písek
Stavebník: Město Písek
Projektant: Adlatus, spol. s r.o.
ČB, Ing. arch. Petr Šíma – Ateliér
APS ČB, Ing. arch Vladimír Bouček
a Ing. arch Jan Bouček
Zhotovitel: KOČÍ a.s., Písek
■ v kategorii Rodinné domy
a bytové stavby
Rodinný dům v Hluboké nad
Vltavou
Stavebník: manželé Mládkovi,
Hluboká nad Vltavou
Projektant: 4 DS spol. s r.o., České Budějovice
Zhotovitel: HSV – Mane Stavební
s.r.o., PSV – podle výběru stavebníka, dodavatel ETICS – Saint
jsou součástí obsahu
p ro sin c ové h o č ísl a
časopisu Stavebnictví
analý z y a prognóz y
nezávislých expertů;
rozhovory s největšími odborníky stavební ho managementu
a samozřejmě názory
představitelů konkrétních firem. Vzhledem
k tomu, že podle (současných)
předpovědí má být konec roku
2009 a minimálně první polovina roku 2010 zlomovým bodem
v celosvětovém hospodářském
marasmu, pak si klademe za
nutný cíl přinést v inkriminované době všem zainteresovaným
komplexní souhrn informací
stavební ekonomiky.
Spolupráce na tvorbě obsahu
prosincového čísla je otevřená
všem účastníkům anket TOP
STAV 100 a MID -TOP STAV.
Jakékoliv náměty lze již nyní
posílat na e-mail: taborsky@
casopisstavebnictvi.cz ■
Gobain WEBER TERRANOVA
a.s., České Budějovice a Jan
Čížek, DOSTAV Strážkovice
■ v kategorii Vodohospodářské
a ekologické stavby
Rekonstrukce Novořecké hráze km 3,20–6,250
Stavebník: Povodí Vltavy, státní
podnik, Praha
Projektant: FG CONSULT, s.r.o.,
Praha
Zhotovitel: Sdružení Nová řeka –
hráz, vedoucí sdružení Zakládání
Group a.s. Praha
■ v kategorii Dopravní a ostatní
inženýrské stavby
Dopravně obchodní centrum
Mercury České Budějovice
18. ročník FORARCH Karlovy Vary
se koná ve dnech 18.–20. června
2009 v novém Výstavním, sportovně kulturním a kongresovém
centru Karlovy Vary. Nosným
tématem je Moderní nízkoenergetická výstavba.
Z doprovodného programu:
– 14. ročník Mezinárodní konference Městské inženýrství 2009
s tématem Sportovní stavby
a město (11.–12. června 2009);
– 14. ročník soutěže učňů stavebních oborů v oboru zedník,
truhlář, 18.–19. června 2009;
– 13. ročník soutěže středních
průmyslových škol stavebních,
17.–18. června 2009;
– soutěž o velkou cenu 18. ročníku
Karlovarské výstavy stavebnictví;
– 9 . ročník soutěže STAVBY
KARLOVARSKÉHO KRAJE. ■
Stavebník: CB Mercury Center,
a.s. České Budějovice
Projektant: ATELIÉR 8000 spol.
s r.o., České Budějovice
Zhotovitel:
Skanska CZ a.s., divize Pozemní
stavitelství Čechy
■ Cena časopisu Stavebnictví
Polní účelová komunikace č. 1
Staré Město pod Landštejnem
v k.ú. J. Hradec
Stavebník: ČR – Mze, ZA a Pozemkový fond J. Hradec
Projektant: Way projekt s.r.o.,
J. Hradec
Zhotovitel:
SWIETELSKY, stavební s.r.o.,
o.z. Dopravní stavby STŘED,
J. Hradec ■
▼ Polní účelová komunikace č. 1 – Cena časopisu Stavebnictví
16.–17. 5. 2009
VELETRH BYDLENÍ
A VOLNÉHO ČASU
NA VYSOČINĚ
8. ročník stavební výstavy
na Vysočině
Žďár nad Sázavou
E-mail:
[email protected]
26.–28. 5. 2009
VODOVODY-KANALIZACE 2009
ENVI BRNO
Mezinárodní vodohospodářské
a ekologické veletrhy
Brno, Výstaviště
www.watenvi.cz
27.–29. 5. 2009
ROADWARE 2009
15. mezinárodní silniční veletrh
Praha 7, Výstaviště Holešovice
E-mail: [email protected]
www.roadware.cz
18.–20. 6. 2009
FOR ARCH KARLOVY VARY 2009
18. ročník výstavy stavebnictví,
stavebních materiálů,
bydlení a vybavení staveb
Karlovy Vary, Nová sportovní
hala Karlovy Vary-Tuhnice
E-mail: [email protected]
www.vystavy.karlovarska.net
19.–20. 6. 2009
LESNICKÝ DEN
V RALSKU 2009
Představení lesnických firem,
strojů a zařízení,
přehlídky, soutěže, ukázky práce
Skelná huť
E-mail: [email protected]
19.–21. 6. 2009
Kotěrova kolonie V LOUNECH
Výstava z projektu
Slavné vily Ústeckého kraje
Praha 10, Strašnice, Vilová 11, Trmalova vila
E-mail: [email protected]
www.slavnevily.cz
Odborné semináře
a konference
14.–15. 5. 2009
Sanace 2009
19. ročník mezinárodního sympozia
Brno, pavilon A, Výstaviště BVV
E-mail: [email protected]
19. 5. 2009
Odpadové hospodářství –
změny zákona č. 185/2001 Sb.,
na co si dát pozor
Jednodenní seminář
Praha 1, Výzkumný ústav bezpečnosti
práce, Jeruzalémská 9
E-mail:
[email protected]
inzerce
Veletrhy a výstavy
19.– 21. 5. 2009
Metal 2009
18. mezinárodní konference
metalurgie a materiálů
Hradec nad Moravicí, Městečko 1
E-mail: [email protected]
19.–23. 5. 2009
Utopie moderny: Zlín
Mezinárodní sympozium
Zlín, Praha
E-mail: [email protected]
21. 5. 2009
Správa veřejného majetku
Celodenní odborná konference
Součást celoživotního vzdělávání členů
ČKAIT
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
21.–22. 5. 2009 Revit Architecture základní
Školení
Praha 3, AbecedaPC,
Domažlická 1053/15
www.abecedapc.cz
22. 5. 2009
European Urbanism
Přednáška
Praha 6, Thákurova 7,
Fakulta architektury ČVUT
E-mail: [email protected]
25. 5. 2009
Rozrůstání měst – řešení
nebo problém?
Konference
Praha 1, Václavské náměstí 31
E-mail: [email protected]
www.stavebniakademie.cz/registration//506.html
31. 5.–2. 6. 2009
Nanotechnologie
ve stavebnictví
3. mezinárodní sympozium NICOM 3
Praha 6, Thákurova 7,
Fakulta stavební ČVUT
E-mail: [email protected]
www.conference.cz/nicom3
stavebnictví 05/09
63
inzerce
Ocel EPSTAL – bezpečné řešení pro železobetonové konstrukce
Zkouška soudržnosti betonářské oceli s betonem při požáru
V souvislosti s evropskými normativními
požadavky pro navrhování železobetonových konstrukcí zahájili polští výrobci oceli:
Celsa „Huta Ostrowiec“ a CMC Zawiercie
výrobu nového druhu betonářské oceli –
B500SP EPSTAL. Hlavní vlastností této oceli je její vysoká tažnost, úplná svařitelnost
a také dobrá soudržnost oceli k betonu.
Na objednávku CPJS byly provedeny laboratorní zkoušky potvrzující veškeré tyto
základní vlastnosti. Výrobci oceli EPSTAL
postoupili však ještě o krok dál a snažili se
předvídat veškeré situace, k nimž může při
provozu stavby dojít, a iniciovat inovativní
zkoušky prováděné ve specifických podmínkách. Nejnovější z řady těchto zkoušek
je zjištění soudržnosti oceli EPSTAL k betonu
za teplotních podmínek jaké jsou při a po
požáru. Tyto zkoušky byly provedeny ve
spolupráci se školou Szkoła Główna Służby
Pożarniczej (Hlavní škola hasičské služby)
a měly srovnávací charakter – vzorky byly
provedeny ze dvou druhů oceli: z válcované za tepla EPSTAL třídy C a z válcované
za studena třídy A
Zkoušky na určení soudržnosti betonu k oceli metodou vytržení prutů z válcovaných
vzorků byly prováděny dvěma způsoby:
U zkoušky „za studena“ bylo úkolem
odhadnout soudržnost oceli k betonu v podmínkách, které jsou po požáru. Principem
těchto zkoušek bylo provedení zkoušky pro
určení soudržnosti betonu k oceli po tom co
došlo k ohřání vzorku do požadované, stanovené teploty (+500°C, +600°C nebo
+700°C) a jeho následného „neprudkého“ (postupného) ochlazení na pokojovou
teplotu (cca +20°C).
Na základě zkoušky „za studena“ bylo
prokázáno, že výsledky zkoušek prováděných při teplotě +20°C bez předchozího
ohřevu vzorků, byly co se týče soudržnost
oceli k betonu srovnatelé pro oba druhy
oceli. Avšak u obou druhů oceli dochází
k rozdílné redukci síly potřebné k vytržení
po ohřátí vzorků na teplotu +500°C a jejich následném ochlazení: v případě oceli
C EPSTAL došlo k redukci této síly o 3 %
64
stavebnictví 05/09
v porovnání s výchozí hodnotou, avšak
u oceli A tato redukce dosahovala až 20 %.
Zvyšování teploty ohřevu vzorků způsobovalo další redukci síly potřebné k vytržení
a tudíž i redukci soudržnosti: po zahřátí na
teplotu +600°C došlo k redukci o 49 %
u oceli C EPSTAL a o 55 % u oceli A, naproti tomu po zahřátí na teplotu +700°C
únosnost spoje byla 25 % původní výchozí
hodnoty - u oceli C EPSTAL a 21 % původní
výchozí hodnoty - u oceli A.
Na základě výsledků zjištěných v průběhu
této zkoušky bylo odvozeno, že pokud vzorky nejsou vystaveny počátečnímu ohřevu,
jsou zjištěné hodnoty soudržnosti srovnatelné. V případě, že však dojde k jejich předchozímu ohřátí a ochlazení, jsou hodnoty
u oceli C EPSTAL výrazně vyšší nežli hodnoty soudržnosti u oceli A, a pokles této hodnoty v dalším průběhu zkoušky je menší.
Zkouška „za tepla“ je zkouškou soudržnosti oceli k betonu při požáru. Cílem těchto
zkoušek bylo určení kritické teploty, při níž
dochází ke ztrátě soudržnosti. V rámci první
etapy byly vzorky umístěny v peci a pruty
byly vystaveny trvalému působení vytrhávající síly: 12 kN nebo 20 kN. Následně byl
záhájen ohřev v souladu s předpokládaným harmonogramem „teplota – čas“, jenž
byl schválen jako norma zobrazující skutečné podmínky panující při požáru. Postupně
se zvyšovala teplota, až do momentu ztráty
soudržnosti oceli k betonu.
V případě zatížení prutů silou 12 kN byly
naměřené kritické teploty v místě kontaktu ocelového prutu a betonu: +425,5°C
u oceli C EPSTAL a +293,3°C u oceli A –
rozdíl mezi těmito teplotami je významný
a činí až 45 %. Kritické teploty u vzorků zatížených silou 20 kN byly: +265,7°C u oceli
C EPSTAL a 203,0°C u oceli A. Zjištěná kritická teplota u oceli EPSTAL je o 31 % vyšší
než kritická teplota zjištěná u oceli „A“.
Na základě analýzy výše uvedených údajů
lze dojít k závěru, že při teplotách odpovídajících teplotě požáru, ocel třídy C EPSTAL,
má při stejném zatížení větší schopnost udržet integritu mezi betonem a betonářskou
ocelí jejíž ukazatelem je soudržnost. V praxi při požáru to znamená delší časový interval, po který je zachována nosnost prvků
vyztužených oceli třídy C EPSTAL ve srovnání s časovým intervalem stejného prvku
vyztužené oceli třídy A.
▲ Zkouška „za tepla“ – vzorek před zkouškou. V pozadí je cylindrická pec, do níž je vzorek vkládán.
▼ Názorná ukázka vorku po provedení zkoušky
s viditelným kanálkem, ve kterém byl umístěn termočlánek měřící teplotu v místě kontaktu ocelového
prutu s betonem.
Vyhodnocení – výše uvedené zkoušky dokazují, že ocel EPSTAL má lepší vlastnosti
z pohledu udržení soudržnosti betonu
s ocelí, a tudíž z hlediska udržení nosnosti
po požáru a při požáru.
Kontakt:
ul. Koszykowa 54
00-675 Warszawa
POLAND
Tel.: +48 226 308 375
Fax: +48 226 255 049
e-mail: [email protected]
www.cpjs.pl
svět stavbařů
text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR
Jak se projevuje krize ve stavebnictví
Stavebnictví má za sebou první
čtvrtletí a jeho výsledky jsou
přesným odrazem nepříznivých
podmínek klimatických, ekonomických i politických.
Od roku 2000 objem stavební
výroby rostl meziročně o 5–10 %
(měřeno ve stálých cenách).
Rok 2008 se v prvních třech
čtvrtletích vyvíjel bezproblémově, v posledním čtvrtletí se
růst výrazně zpomalil, což mělo
dopad do celkového výsledku,
meziroční vzrůst byl pouhých
0,6 %, nejmenší od roku 2000.
Byl to neklamný signál, že ekonomická krize zasáhla i stavebnictví. V loňském roce výrazně
propadlo pozemní stavitelství,
bylo o 6,6 % pod předloňskou
úrovní. Výrazný nárůst inženýrského stavitelství, především
výstavba dopravní infrastruktury, tento výpadek eliminoval.
Znepokojivé je, že v oblasti
pozemního stavitelství pracuje
převážná většina stavebních firem a úbytek dopadá především
na ně. Zatímco rok 2007 byl
rekordní v počtu dokončených
bytů (41 650), v roce 2008 to
bylo 38 471 bytů.
Nebývalý průběh letošní zimy
zkomplikoval práci stavbařů.
V lednu byla průměrná teplota
nižší o 5 °C a v únoru o 3,3 °C
oproti roku 2007. Tím samozřejmě nelze odůvodnit meziroční
pokles, který činí součtově za
leden a únor 12,8 %.
ny veřejných zadavatelů, tak
i investorů privátních. Mělo by
to samozřejmě dopad do ekonomiky, protože by to roztočilo
do protisměru spirálu: finance –
investice – tvorba pracovních
příležitostí – zaměstnanost –
výdělky – poptávka – odbyt –
příjmy podnikatelů i státního rozpočtu – daně – příjmy státního
rozpočtu – finance atd.
Prozatím se nejeví v dobrém
světle ani státem proklamativně
preferovaná výstavba dopravní
infrastruktury. Pro letošní rok nebyla dosud vypsána žádná nová
soutěž na stavby, na financování
rozestavěných chybí pokrytí ve
výši 11,2 mld. Kč. Navíc stát dluží
dodavatelům více než miliardu
korun po splatnosti.
Významnější privátní projekty
budou dokončeny vesměs do
pololetí. Pokles 40 % i více lze
očekávat u investorů větších investičních celků – průmyslových
areálů, logistických areálů, nákupních center, administrativních
budov. Budou stavět jen takové,
kde budou mít dopředu uzavřené
smlouvy. Řada připravených projektů byla pozastavena, některé
byly prodány včetně pozemků.
Developerské společnosti mají
problémy s jejich profinancováním. Lze očekávat, že některé
z nich opustí trh.
Jaký bude rok 2009?
Pokud by došlo k masivnějším
projevům omezování stavebních
investic, pak by se tento propad
projevil u všech velikostních
kategorií firem. Ty velké jsou
dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek. Střední
a menší bývají jejich poddodavateli, ale také dodavateli menších
zakázek, a to jak veřejných, tak
i pro privátní investory. U většiny
z nich je působnost především
lokální. Stejný dopad by to byl
i z pohledu specializací jednotlivých firem (zemní nebo tesařské
práce, montované konstrukce
V makroekonomickém měřítku,
které bude určující i pro stavebnictví, očekáváme propad
HDP o 2–3 %, snížení inflace
na 2,0 –2,5%, deficit státního
rozpočtu až 130 mld. Kč a růst
nezaměstnanosti, možná i přes
9 %. K tomu se přidá i nestabilita kurzu koruny a bezpochyby i přetrvávající vysoké ceny
energií. Z toho pro stavebnictví
jednoznačně rezultuje výhled
na letošní rok. Bude znamenat
utlumení poptávky jak ze stra-
Dopad na stavební
firmy
atd.) a to až po živnostníky, pracující v jednotlivých řemeslech.
Návrhy SPS v ČR
Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na
svém prosincovém zasedání
projednalo současnou situaci
ve stavebnictví a předpoklad
jeho budoucího vývoje s ohledem na ekonomickou krizi. Po
diskuzi přijalo návrhy na zmírnění dopadu ekonomické krize
na stavebnict ví, na udr žení
investiční výstavby a zaměstnanosti v tomto odvětví. Zaslalo
je vládě a představitelé svazu
je uplatnili při jednáních s premiérem, některými ministry,
se členy Národní ekonomické
rady vlády, s poslanci v tripartitě
a při mediální kampani v tisku,
rozhlase i televizi. S uspokojením lze konstatovat, že některé
z nich se dostaly do Národního protikrizového plánu vlády,
například podpora veřejným
zakázkám, priorita v budování
dopravní infrastruktury, posílení
programu zateplování budov,
zv ýšení přídělu do Státního
fondu rozvoje bydlení. Prozatím
je to pro svaz pouze deklarativní,
teprve finanční prostředky tyto
naděje promění v realitu. Z těch,
které nebyly dosud akceptované,
usiluje svaz především o jednoznačně definované podmínky
pro zlepšení úvěrových podmínek podnikatelům, přechodné
snížení sazby DPH u bytové
výstavby na 5 % nebo i níže pro
povzbuzení poptávky v tomto
sektoru. Velmi důležité je i vytvoření legislativních záruk úhrad
faktur veřejnými investory do 30
dnů, což by napomohlo k výraznému zlepšení cash flow nejen
u dodavatelů staveb, ale v celém
návazném řetězci.
Nárůst v opravách
Zatímco investiční v ýstavba
prakticky ve všech segmen-
tech, prozatím kromě dopravní
infrastruktury, významně klesá,
příznivý je vývoj v opravách, především domovního fondu. Jedná
se o opravy a úpravy interiérů
budov, instalací, fasád včetně
zateplení. Důsledkem je odstraňování léta zanedbávané údržby,
zabránění postupné devastaci
objektů, snižování energetické
náročnosti budov, a tím i zlepšování životního prostředí. Dalším
velmi významným přínosem je
vytvoření nebo udržení pracovních míst, především u malých
a středních firem, které jsou
nejčastějšími dodavateli těchto
prací. Potenciální roční zakázka
je 100 000 panelových bytů
a 50 000 nepanelových bytů.
Velmi pozitivně proto vnímáme
všechny podpory, které jsou
vytvářeny pro oživení v této
oblasti, ať jsou součástí programu PANEL, nebo jsou to
prostředky ze Strukturálních
fondů EU v operačním programu
Životní prostředí. Nejnověji je to
program podpory obnovitelných
zdrojů a úspor energie v obytných budovách z prostředků
prodeje emisních kreditů Zelená
úsporám (Green Investment
Scheme ). V současné době činí
podíl oprav a údržby necelých
13 % z objemu stavebních prací.
Do budoucna musí být minimálně 25 %, raději více. ■
Ing. Václav Matyáš,
prezident Svazu podnikatelů
ve stavebnictví v ČR
Manažer roku 2008
V polovině dubna byly vyhlášeny výsledky prestižní soutěže
Manažer roku 2008. V rámci
této akce se každoročně uděluje i titul manažer odvětví.
Ve Stavebnictví byl letošním
laureátem Ing. Martin Borovka, generální ředitel Eurovia
CS, a.s., v kategorii Výroba
a prodej stavebních hmot byl
oceněn Ing. Rudolf Borýsek,
jednatel Lias Vintířov, lehký
stavební materiál k.s. ■
stavebnictví 05/09
65
Návrh na prozatímní operativní opatření
v centrálním řízení stavebnictví a výstavby
České stavebnictví stojí bezprostředně před
řešením problémů vzniklých globální ekonomickou krizí. Je zasaženo ekonomickým
otřesem a stát bude nucen zkoumat specifické
procesy tohoto odvětví a přijímat opatření
v kontextu s vývojem národního hospodářství
jako celku.
Z hlediska poměrů centrálního
řízení výstavby a stavebnictví
se jeví sou č asný stav jako
žalostný. Na rozdíl od států Evropské unie neexistuje v České
republice kompletní ústřední
orgán, který by spojoval tzv.
pr ů řezové ot ázk y v ýst av by
(například územní plánování,
stavební řád, veřejné zakázky)
s v ýhledov ými koncepčními
i praktickými problémy našeho stavebnictví. Řízení těchto
otázek je začleněno do více
ústředních orgánů státní správy, jako Ministerstva pro místní
rozvoj ČR, Ministerstva prů myslu a obchodu ČR, Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva
zemědělství ČR, Ministerstva
životního prostředí ČR, Ministerstva obrany ČR a dalších,
které konkurencí mezi sebou
a rigidními kompetencemi vytvářejí chaotický, nesystémový
a neuspokojivý právní pořádek.
Odhaduje se, že podle dosavadní právní úpravy a po praktických zkušenostech, může
například příprava stavby dálnic
trvat 10 až 15 let a povolování
dostavby jaderné elektrárny
Temelín až 20 let.
Je zřejmé, že v současnosti
nejsou podmínky k rozumné
kompetenční úpravě a zřízení
orgánu, který by komplexně
odpovídal za systém ř ízení
výstavby a stavebnictví včetně
výzkumné základny.
V současné době je operativně
možné zřídit na Ministerstvu
průmyslu a obchodu ČR sekci,
která by se ujala řízení stavebnictví v současné ekonomické
situaci a připravovala analýzu
souborného výhledového řešení řízení výstavby a stavebnictví.
V tomto ohledu by bylo možné
navázat a upravit pracovní náplň bývalé sekce stavebnictví
a investičního rozvoje a zabezpečit její činnost odpovídajícím
počtem pracovníků a začlenit
tuto sekci do vyšší organizační
sféry ministerstva.
K nutné realizaci tohoto opatření
připomeňme několik skuteč ností:
■ o bjem stavební produkce
(v podnicích nad 20 zaměstnanců) v poměru k vytvořenému HDP v České republice
v roce 2006 činil 8,9 %, tj. více
než ve Francii a Velké Británii;
■ stavebnictví vytváří, jako hlavní činitel, hrubý fixní kapitál.
Kupříkladu obytné, inženýrské
a další stavby zaujímaly ve
2. pololetí roku 2007 celkem
55,4 % podílu, tj. ve srovnání
s produkcí dopravních prostředků, kde podíl činil 12,8 %,
a pokud připočítáme ostatní
stroje a zařízení, pak 39,4 %;
■ stavebnictví v letech 2000–
2006 zaměstnávalo cca 9 %
z celkového počtu zaměstnaných osob;
■ jen provoz budov představuje
4 0 % spotřeby v yrobené
energie a stavebnictví produkuje přibližně 25 % z celkových emisí CO2 ;
■ v e stavebnict ví prob ě hla
téměř bezproblémová re strukturalizace a bylo jedním
z plně privatizovaných odvětví, ve kterém se daří udržovat
sociální smír, a je nutné jej
v krizovém období udržovat
i nadále.
V současné době existuje vážná
situace v oblasti udržitelného
rozvoje výstavby a zpracování
návrhu jejího programu. I když
jde o souvislosti s mezinárodními závazky v oblasti úspor
Vzdělávací program Koordinátor
V souvislosti s praktickou realizací
zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci na staveništi pořádá Česká společnost
stavebních koordinátorů jako odborná společnost Českého svazu
stavebních inženýrů ve spolupráci
s Českou komorou autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve vý-
66
stavebnictví 05/09
stavbě opakovaně přípravný kreditní
vzdělávací program celoživotního
vzdělávání Koordinátor bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb.,
který aktuálním a inovativním způsobem informuje o nejnovějších praktických, legislativních, informačních
a výkladových postupech v činnosti
koordinátora BOZP.
Vzdělávací program je určen
všem úč astníkům v ýstavby
a detailně vysvětluje a popisuje
práva, povinnosti a odpovědnost
koordinátora ve fázi přípravy a realizace stavby, konkrétní zpracování
základních dokumentů – především Oznámení o zahájení prací
a Plánu BOZP na staveništi –
a v předávaných podkladových,
energie a snižování zátěže skleníkovými plyny, máme v tomto
směru velké zpoždění za vyspělými zeměmi EU. Je nutné
v y tvoř it v ýzkumné kapacit y
a mezioborové týmy a zajistit
prostředky k případnému nákupu
výsledků zahraničního výzkumu
a jejich přizpůsobení podmínkám
České republiky. Nedostatečné
je využití potenciálu nevládních
subjektů působících ve výstavbě,
jako je SIA Rada výstavby ČR,
která sdružuje nejvýznamnější
nevládní organizace. Zanedbatelná je i spolupráce orgánů
státní správ y a samospráv y
s oborem stavebnictví jako celku
při přenosu objemu informací.
Prosazování zájmu českého stavebnictví na evropské úrovni není
důsledné, soustavné a účinné.
Příprava nových zákonů a novel
trpí nedostatkem koordinace.
Mechanizmus přípravy a realizace staveb naráží na stále větší
překážky v dominanci a separaci
zejména v postupu orgánů a iniciativ životního prostředí, které se
zcela vymkly potřebám integrace
procesů obvyklých v zemích EU
a využívají a upevňují separátní síly a kompaktnost na úkor
slábnoucí pozice stavebnictví
a výstavby, a tedy i zájmu ekonomiky. ■
JUDr. Miroslav Hegenbart,
čestný předseda České společnosti pro stavební právo
informačních a studijních materiálech komentuje a upřesňuje
doporučené standardy činnosti
koordinátora tak, aby byl důkladně a detailně připraven k vykonání zkoušky odborné způsobilosti
u organizace akreditované k tomuto účelu Ministerstvem práce
a sociálních věcí ČR.
Podrobnosti o vypsaných termínech vzdělávacích programů
a o žádosti o zkoušku odborné
způsobilosti koordinátora najdete na www.cssk.cz. ■
inzerce
Revitalizace panelového domu z pohledu požární bezpečnosti
staveb aneb na co nezapomenout při plánování a realizaci
Tento článek nemá za cíl zahltit čtenáře přemírou
norem a odkazů na příslušné zákony a předpisy. Spíše si klade za úkol projít základní body
z pohledu požární bezpečnosti při plánování
a realizaci revitalizace panelových domů.
S těmito problémy se potkává správce či majitel
panelového domu denně a určitě nebude na
škodu si je trochu oživit.
FASÁDA – Kontaktní zateplovací systém
Na fasádách panelových domů se vyskytuje
několik choulostivých míst z hlediska požární
bezpečnosti, a to zejména:
•Zateplení obvodového pláště nad úrovní
22,5 m víceméně tzn. osmé nadzemní podlaží včetně
•Zateplení meziokenních vložek
•Požární pásy vertikální a horizontální
Zateplení obvodového pláště nad
úrovní 22,5 m nad terénem tzn. osmé
nadzemní podlaží včetně
Pokud plánujete zateplení panelového domu,
který má osm nadzemních podlaží a více, je určitě
zapotřebí počítat s izolantem z minerální vlny pro
aplikaci nad úrovní 22,5 m nad terénem. Aplikace
izolantů z minerální vlny sebou přináší požadavek
na vyšší počet kotev a množství armovací vrstvy,
jelikož technologické předpisy určují dvojnásobné
armování pro minerální izolant. To sebou samozřejmě přináší i vyšší cenové náklady.
Zateplení meziokenních vložek
Zateplení respektive řešení sanace meziokenních
vložek je kapitolou samo o sobě. Při aplikaci izolantů KZS na původní opakní sklo, je velké riziko
neznalosti stavebně-technického stavu stávající
konstrukce a z toho plynoucích následných defektů hotové zateplené fasády. Již lepším příkladem
sanace se zdá být částečné odstrojení vnějších
vrstev. Při tomto odstrojení lze zjistit faktický stav
nosného rámu meziokenní vložky.
Pokud je skutečný stav konstrukcí nevyhovující je
potřeba tyto části vyměnit nebo doplnit. Nová
skladba vnější části meziokenní vložky pak může
vypadat takto:
•parozábrana
•izolace z minerální vlny uvnitř konstrukce
meziokenní vložky
•krycí cementotřísková deska
•systém nového kontaktního zateplení.
Vyzdívky z plynosilikátových tvárnic jsou
poměrně rozšířeným způsobem náhrady této
části konstrukce, ať už při komplexní revitali-
zaci včetně zateplení nebo pouze při výměně
oken. Při užším pohledu na věc může být
vyzdívka chápána jako zcela cizorodý prvek
v panelovém konstrukčním systému, který tvoří
železobetonové desky.
Prefabrikované izolační dílce, jsou stále rozšířenější. Mají veškeré technické a požární
atesty. Konstrukci většinou tvoří rám z dřevěných
nebo kovových profilů. Vnější část je opláštěna
nehořlavou cementotřískovou deskou a vnitřní
část je vyplněna minerální vlnou a parozábranou. Některé typy meziokenních vložek jsou
izolovány polyuretanovou pěnou.
INTERIÉR – SPOLEČNÉ PROSTORY DOMU
Při adaptaci vnitřních prostor domu si každý
určitě řekne, že zde by nemělo být žádné riziko.
Avšak veškeré výměny a obnovy povrchů podléhají striktně požárnímu posouzení – zvyšuje či
nezvyšuje tato úprava či výměna požární riziko?!
A tak výměny podlahových krytin, maleb a nátěrů se takřka provádějí jako na běžícím pásu.
Ale co například taková výměna bakelitového
madla, které se dnes již nevyrábí. Plánovanou
výměnu za jiné například dřevěné (které je ve
většině bytových domů) si určitě nechte posoudit
požárním specialistou.
Požární pásy vertikální a horizontální
Přesné určení vertikálních a případně horizontálních pásů stanovuje projektová dokumentace.
Velkou pozornost je nutné věnovat požárním
pásům nad vstupy do objektů.
OSTATNÍ ROZVODY – VZDUCHOTECHNIKA, ELEKTROINSTALACE, POŽÁRNÍ
HYDRANTY A HASICÍ PŘÍSTROJE
Pokud plánujete výměnu těchto částí rozvodů
nesmíte určitě zapomenout na požární ucpávky
a izolace mezi jednotlivými požárními úseky.
Často jsou v praxi opomíjeny, ale jejich funkce
je nezastupitelná.
Tepelný izolant v podhledech
Pokud projektová dokumentace předepisuje
zateplení částí podhledů nad vstupy do objektu
popřípadě v lodžiích a balkónech je nutné počítat použití izolantu z minerální vlny.
ZASTŘĚŠENÍ VSTUPŮ
Pro zastřešení vstupů lze použít širokou škálu
materiálů. Určitě všichni známe stříšky různého
tvaru s výplní z polykarbonátových desek,
jejichž původ a požární odolnost by byla asi
těžko dohledatelnou informací. Pokud budete
plánovat zastřešení vstupu, zaměřte se na
certifikaci a požární charakteristiky těchto
materiálů.
VÝPLNĚ OTVORŮ – OKNA
Pokud hodláte měnit výplně otvorů ve společných
prostorách je možné, že Vás překvapí požadavek požárního specialisty na otvor o světlosti
2,0 m2. Je však také možné, že budete mít ve svém
domě již dávno nefunkční požární klapku, kterou
hodláte vyměnit. Na oba tyto problémy by bylo
vhodné se zaměřit s projektantem a požárním
specialistou, jelikož se určitě jedná o jeden z nejdůležitějších bodů požární bezpečnosti.
ZÁVĚR
Pokud hodláte rekonstruovat Váš panelový
dům odpovědně, nemůžete vynechat požární
bezpečnost. A jak je vidět, i když hodláte řešit
pouze výměnu oken nebo zateplení. Výše uvedený výčet byl pouze elementárním přehledem
problémů, které Vás mohou potkat. Ale zároveň
odkrývá hloubku a důležitost tématu jako je
požární bezpečnost!!
Jiří Bureš
KASTEN spol. s r.o.
Za skvělou stavbou pečlivá firma
STŘECHA
V rámci komplexní revitalizace střešního pláště řešíme většinou hlavní střešní plášť ve formě ploché
střechy a sanaci nástaveb strojoven výtahů. Často se vyskytují posouzení pro aplikaci kontaktního
zateplovacího systému nástaveb z minerální vlny.
Tato řešení jsou z hlediska praxe velmi specifická
a často se v některých případech liší.
stavebnictví 05/09
67
inzerce
Zdokonalené lisovací tvarovky Geberit Mapress
Přidaná hodnota na první pohled
Nové tvarovky Geberit Mapress
nyní výrazně převyšují ostatní
běžné tvarovky na trhu. V letošním roce představujeme technicky
dokonalý výrobek, který má vše,
co montéři doposud na stavbách
postrádali - od indikátoru zalisování přes ochrannou zátku až po
zřetelné označení dimenze a druhu materiálu.
Lisované systémy Geberit Mapress dokazují v praxi každý den, že lisované potrubní spoje jsou trvale těsné a dlouhodobě spolehlivé v nejrůznějších aplikacích.
Správně zalisované tvarovky tvoří nerozebíratelné spoje pro rozvody v nerezové
oceli, mědi nebo uhlíkové oceli. Pokud by
instalatér opomněl zalisovat nějaký spoj,
upozornila by ho na tuto chybu zřetelně
unikající voda. Je možné na takových výrobcích ještě něco zlepšovat?
Už na první pohled je na tvarovkách vyrobených v roce 2009 zřejmé, že i dobrý
a spolehlivý výrobek může být dále zdokonalován. Každá tvarovka Mapress je nyní
zřetelně opatřena indikátorem zalisování.
Plastovou fólii indikátoru lze uvolnit teprve poté, co byla tvarovka správně zalisována lisovacími čelistmi nebo smyčkami.
Pro instalatéra je to jasný signál: indikátor
je pryč – zalisování proběhlo úspěšně. To
ale nenahrazuje tlakovou zkoušku. Spíše
ukazuje, že každý spoj s neodstraněným
indikátorem nebyl ještě zalisován. Tak se
lze vyhnout nepříjemnostem spojených
s únikem vody při tlakové zkoušce.
To ale není jediné vylepšení spolehlivosti.
Každá tvarovka Geberit Mapress získala
nyní na hodnotě také proto, že během její
cesty od výrobce k instalatérovi zůstávají všechny její otvory uzavřené. Dokonce
i tehdy, když musí být tvarovka vyjmuta
z obalu a skladována s jiným materiálem
nebo nářadím, což je na stavbách běžná
praxe, neztrácí nic ze své perfektní kvality. Až do momentu samotné instalace
chrání lisovací konce tvarovek ochranné
zátky, a zabraňují tak nepozorovanému
zanesení prachu a špíny dovnitř. Pokud
musí být práce během montáže přerušeny
nebo pokud není možné v daný moment
68
stavebnictví 05/09
dokončit odbočky, lze otvory zátkami
opět uzavřít.
Každý ale jistě ocení i další úpravy
a vylepšení na tvarovkách, které Geberit
provedl na základě mnoha zkušeností
a ohlasů z praxe.
Nejdůležitější vlastnosti ve stručnosti:
Modrý indikátor zalisování označuje
zřetelně na první pohled materiál nerezovou ocel.
Uhlíková ocel pro otopné systémy je
označena červeným indikátorem zalisování.
Tvarovky pro plyn s povinným žlutým
potiskem jsou nyní opatřeny žlutými
ochrannými zátkami, které zvýrazňují
jejich speciální účel použití.
Tvarovky pro zvláštní použití (například tvarovky s červeným těsnicím
kroužkem pro průmyslové aplikace)
mají šedé ochranné zátky.
Na každém indikátoru zalisování
a každé ochranné zátce je uvedena také příslušná dimenze (12 až
108 mm). To zabraňuje nechtěným
záměnám.
Odstraněné ochranné zátky a indikátory zalisování jsou recyklovatelné.
Všechny černé těsnicí kroužky lze použít i v těch nejnáročnějších podmínkách (povrch kroužků je zbaven nežádoucích látek), což rozšiřuje jejich
rozsah použití.
Know-how místo No Name: Logo
Geberit na indikátoru zalisování je
zárukou toho, že se jedná o důvěrně
známý značkový výrobek a že jste dostali opravdu to, co jste si objednali
a zaplatili – totiž kvalitu a spolehlivost
garantovanou značkou Geberit Mapress.
inzerce
Rozsáhlý sortiment, atraktivní stavby. MABA Prefa.
Z MABA komponentů lze vytvořit ucelený
systém, jak nosných, tak doplňkových prvků
výstavby. Proto se rozsáhlá škála prefabrikovaných výrobků MABA úspěšně uplatňuje v nejrůznějších typech staveb po celé
České republice. Na Obchodní Galerii
Butovice v Praze, Obchodním centru Chodov v Praze, Dopravně-obchodním centru
MERCURY v Českých Budějovicích. Mezi
významné projekty patří TESCO v Havířově
a Českých Budějovicích, Baumax Hradec
Králové, Globus Ústí nad Labem, Gigasport
a Bauhaus v Brně, Interspar Tábor, Nákupní centrum Jinonice, koridor a odbavovací
hala Letiště Ruzyně, Bluepark Praha, výrobní hala Rieger v Kopřivnici, bytový areál
Boloňská v Horních Měcholupech v Praze
a mnoho dalších staveb.
City Center CB
Mezi nejzajímavější stavby patří CITY CENTER v Českých Budějovicích. Architektonicky
atraktivně a originálně řešená stavba zaujme
na první pohled výraznou fasádou (obr. 1).
Tvořenou rastrem prefabrikovaných sloupů
a průvlaků/ztužidel čtvercového průřezu se
zaoblenými hranami, doplněným skleněnými výplněmi. Pro fasádní prefabrikáty byla
použita speciální betonová receptura, jejímž
účelem bylo dosažení kvalitního povrchu
pohledového betonu a požadovaného barevného odstínu. Uplatnění na tomto objektu
našly i dvojité filigránové stěny a schodištní
prefabrikáty. Budova s obchodními a administrativními plochami má jedno podzemní
a šest nadzemních podlaží.
Arkády Pankrác Praha
Další zajímavou stavbou, na které byly prefabrikované prvky MABA Prefa, je pražská
nákupní galerie ARKÁDY PANKRÁC (obr. 2).
V soutěži Construction and Investment Journal Awards 2008 byla tato stavba vyhodnocena jako nejlepší projekt nákupního centra
v roce 2008 v Praze. Při výstavbě galerie
byl použit filigránový stropní systém MABA
a schodišťové a nástupní prefabrikáty. V centru Arkády Pankrác se na třech prodejních podlažích prezentuje kolem 140 obchodníků.
Moderní výroba
MABA Prefa patří mezi největší a nejvýznamnější výrobce prefabrikátů v České republice. Ve výrobním areálu o velikosti přes
140 000 m2 ve Veselí nad Lužnicí (MABA
Prefa je 100%-ní dceřinou společností rakouské firmy MABA Fertigteilindustrie GmbH
▲ Obr.
1.
▲ Obr.
2.
a součástí velmi silné skupiny Kirchdorfer
Gruppe a díky tomu disponuje nejmodernějším know-how na výrobu prefabrikátů)
vyrábí MABA Prefa prefabrikátové prvky
pro bytové, průmyslové a komerční stavby,
betonová svodidla pro dopravní zabezpečení Delta Bloc, pro městské aglomerace na
výstavbu místních komunikací vodící stěny
City Bloc, silniční prefabrikáty, panely pro
protihlukové stěny, tenisové haly a speciální
díly na přání zákazníka. Významnou částí
výrobního programu jsou systémy prefabrikovaných spodních staveb a kolektorů, které se realizují z prefabrikovaných dvojitých
filigránových stěn. Pro výstavbu bytových
a administrativních objektů anebo rodinných
domů MABA Prefa vyrábí prefabrikovaná
schodiště a filigránové stropní desky.
stavebnictví 05/09
69
inzerce
Novinky v programu Allplan 2009
Společnost Nemetschek uvádí na trh novou verzi svého vlajkového produktu Allplan 2009. Je to poprvé, kdy nová verze
přichází do všech zemí současně. A na co
se uživatelé u nás jako na celém světě mohou těšit? Stěžejní oblasti naleznete v tomto
článku a detailní informace včetně videí na
www.allplan2009.cz
Podpora při rekonstrukcích, renovacích a modernizacích původních
staveb.
Allplan 2009 Vám umožňuje efektivně navrhovat rekonstrukce, renovace a modernizace a rychle vykazovat výměry. Umožňují
to speciální CAD knihovny, které pracují
na bázi grafických asistentů. Knihovny obsahují již předdefinované stavební objekty
s potřebnými atributy pro původní stavbu,
demolici a novostavbu a zaručují kromě
větší přehlednosti také nižší organizační
nároky a jednotné firemní standardy. Jako
uživatel profitujete z rychlého osvojení si
nástrojů a vyšší produktivity při vytváření
návrhu rekonstrukce. Kromě toho můžete
s Allplanem 2009 z výpočtu výměr materiálu přesně odvodit náklady na rekonstrukci,
renovaci a sanaci.
Energeticky efektivní a udržitelná
výstavba
Allplan 2009 Vám nabízí mnoho nástrojů
pro energetické poradenství – dimenzováním fotovoltaických článků a solárních
panelů počínaje a energetickým ukazatelem pro rychlou analýzu energetických
sanačních opatření budov konče.
Pomocí volitelného modulu Energie můžete
odvodit přímo z modelu budovy energe-
ticko-technické a ekologické hodnoty na
základě příslušných státních norem a vystavit tak zákonem předepsané energetické
osvědčení.
Vzhledem k rostoucím požadavkům na
používání obnovitelných nebo recyklovatelných materiálů nabízí nová verze speciální funkce pro stěny v dřevěných rámových konstrukcích. Nový nástroj uživatele
podporuje při navrhování dřevěných staveb a umožňuje kombinovaný stavební
postup dřevěných a masivních konstrukcí.
Jako doplněk vyvinula společnost Nemetschek Allplan společně se společností
Weto AG kompletní řešení pro dřevěné
stavby, které podle požadavků obsahuje
také plánování výroby a strojového CNC
řízení. Máte tak k dispozici praktický
nástroj, který Vám v budoucnu ještě více
zjednoduší ekologické a udržitelné navrhování.
Přesvědčivé fasády
Allplan 2009 Vám nabízí možnost vytvářet
fasády libovolných tvarů. Patří mezi ně rovné, polygonové, kruhové a křivkové fasády,
které jsou plošně, vícenásobně zakřivené
a zešikmené. Nová verze umožňuje modelování skleněných fasád, fasádních panelů
a hrázděných konstrukcí. Kromě toho už
nemusíte každý jednotlivý stavební prvek
sami modelovat, ale můžete jej vybrat
z předdefinovaných typů fasád. Nejčastější
typy fasád jsou definované jako oblíbené
položky. Nové funkce Vám poskytují více
svobody při projektování Vašich návrhů
a jsou vhodné především pro komplexní geometrii fasád.
Allplan jako mezioborová platforma
Allplan 2009 je obecným řešením pro architekturu, vyztužování a technické zařízení
staveb, které umožňuje mezioborovou spolupráci mezi projektovými partnery. Jako stavební inženýr nebo projektant můžete podklady pro projektování nosných konstrukcí
odvodit ještě jednodušeji z architektonického návrhu. Schvalovací procesy tak lze optimalizovat a kvalita projektování roste. Také
souhra mezi systémem CAD a statickým
softwarem Nemetschek Frilo nebo Nemetschek Scia byla v nové verzi dále optimalizována. Z Allplanu se nyní dají přenést také
konstrukční výšky podlaží do stavebních
modelů programu Frilo. Cesta oklikou přes
Frilo, program pro deskové konstrukce, odpadá. Mimoto byl dále zlepšen algoritmus
pro odvození statického systému v programu Scia Engineer.
Efektivní projektování výztuže
Allplan 2009 umožňuje svobodné, interaktivní projektování bednění a výztuže, což
je výhodné právě u individuálních stavebních záměrů. Můžete podle potřeby pracovat v půdorysech, izometriích, pohledech
nebo řezech, abyste vytvořili prostorový
model. Změny bednění nebo výztuže systém automaticky přebírá a promítá do
všech plánů a výkazů. Souhra projektování
bednění zaměřeného na stavební díly, automatického rozpoznávání hranic bednění,
předdefinovaných skupin výztuží a inteligentních vestavných prvků zaručuje vysoké
praktické využití. Nyní jsou kromě toho
k dispozici zdokonalené funkce pro kruhové a spirálové výztuže, které okamžitě podporují také obloukové pruty a běžné metry.
70
stavebnictví 05/09
firemní blok
Bezpečnostní dveře NEXT s klíčem i bez
Hlavním úkolem bezpečnostních dveří je vytvořit obtížně
překonatelnou překážku nezvaným hostům na vstupu do našeho objektu. Stále důležitější
součástí dotvářející celkové
pojetí interiéru a exteriéru je
i samotný design dveří a jeho
prvky viditelné zvenčí a zevnitř.
Nepřehlédnutelným detailem
jsou například obvodové lišty
z broušeného nerezu, které
posk y tují dveřím maximální
odolnost a dlouhou životnost.
Samostatnou kapitolou jsou
repliky historických dveří, které
skrývají plnohodnotné bezpečnostní jádro NEXT a umožní řešení bezpečnosti v památkově
chráněných objektech.
Vysoká odolnost dveří NEX T
je dána ocelovou konstrukcí,
oboustranným pancéřováním, až
dvacetipětibodovým uzamykacím systémem a speciálními kalenými kryty zámků. Dveře jsou
standardně ovládány bezpečnostními vložkami EVVA, které
jsou odolné proti všem známým
způsobům překonání. Všechny
modely dveří splňují zákonem
stanovený standard pro požární
odolnost. K dispozici je i úprava
s certifikovanou kouřotěsností.
Vysoký útlum zvuku je dosažen
díky kvalitní zvukové izolaci. Bez
problémů je také uplatnění dveří
v exteriéru, vydrží totiž i nejnáročnější povětrnostní podmínky.
Moderní doba si ale kromě
designu žádá a př ináší pro -
p ojení pasivní bezpe č nosti
ocelov ých dveří s aktivními
prvky elektronické ochrany –
tzv. mechatroniku. Otevírání
dveří pomocí karet nebo čipů
a jejich přímé propojení s docházkovým systémem je dnes
již samozřejmostí ve většině
kancelá ř sk ých budov. Ty to
systémy vytlačují stále populárnější biometrické čtečk y
otisku prstu, které ve spojení
s motorovou vložkou zamykají
a odemykají dveře automaticky bez použití klíče. Takové
ovládání bezpečnostních dveří
není jen doménou komerčních
prostor, ale stále více proniká
do bytů a domů. Výhody jsou
zřejmé – nelze ztratit klíče,
nikdy nezapomenete zamknout
a máte detailní přehled o pohybu v objektu. Rovněž odebrání
„klíčů“ je otázkou několika sekund, aniž byste přitom museli
danou osobu shánět.
Nezbytnou součástí každého
výrobku jsou i související služby. Společnost NE X T nabízí
bezplatné technické konzultace,
nonstop servis v celé ČR, certifikovanou montáž, expresní
dodávky do 24 hodin, garantovanou bezúhonnost zaměstnanců
a zejména 19 let zkušeností
v oboru. Samozřejmostí, výhodou
a jistou zárukou dveří NEX T
je díky dobrým zkušenostem
posk y tovaná v ýrazná sleva
u Allianz pojišťovny na pojištění
majetku. ■
inzerce
stavebnictví 05/09
71
PALLMANN Pall-X Colour
V posledních letech lze v oblasti dřevěných
podlah sledovat trend pokládky parket většího
formátu a zvětšující se poptávky po exotických
dřevinách. Přitom ještě před pár lety tomu
bylo prakticky naopak: ve velké oblibě byly
světlé podlahy z dubového, smrkového či javorového dřeva. To samozřejmě neznamená, že
tyto světlé podlahy i v současné době nemají
své zastánce, přesto zmíněný posun zájmu
k exotickým tzn. sytým a výrazným tmavším
dřevinám je více než evidentní.
Co však má dělat vlastník světlé
dřevěné podlahy, který „podlehl“
současnému trendu a chtěl
by, nebo alespoň vážně zvažuje změnit barevnou image
svých parket. V jeho rozhodování může hrát velkou roli obava
z nutnosti kompletní rekon strukce podlahy, která obnáší
vytrhání podlahoviny původní,
sanaci podkladu, lepení no vých parket, jejich přebroušení,
tmelení a závěrečné lakování.
Zkrátka řečeno: peníze, čas
a výrazný zásah do chodu domácnosti či provozu podniku.
Z n a č k a PA L L M A N N , k te r á
je v České republice řadu let
úspě šně etablována, př iná ší elegantní řešení v podobě
svého výrobku Pall-X Colour.
Toto mořidlo na bázi vody je
dodáváno v deseti standardních barevných odstínech (bílá,
červená, žlutá, modrá, zelená,
šedá, černá, tmavě hně dá,
světle hnědá a černo hnědá)
a umožňuje vlastníku dřevěné
podlahy změnit jejich barevný
vzhled bez nutnosti náročné
rekonstrukce.
Pall-X Colour je možné ve stručnosti charakterizovat jako parketové mořidlo na bázi vody
k individuálnímu povrchovému
zabarvení dřevěných podlah.
Je vhodné na moření:
■ b ro u š e nýc h p a r ketov ýc h
a dřevěných podlah;
■ dokonale zbroušených vícevrstvých parket;
■ dřevin: dub, jasan, buk, javor,
smrk, jedle (ostatní po konzultaci s odborníkem);
■ podlah s teplovodním podlahovým vytápěním.
Klady mořidla:
■ v ysoká barevná intenzita
a vysoká transparentnost;
■ barevná rovnoměrnost;
■ žádné stopy po tazích válečkem;
■ ž á d né z ávojování k res by
dřeva.
▲ ▼ Podlaha po aplikaci mořidla Pall-X Colour
72
stavebnictví 05/09
Pochopitelně, že barevnému
namo ření musí p ředcházet
dokonalé zbroušení povrchu
a po provedení vlastního moření
následuje základní (Pallmann
Allbase) a vrchní lakování (například Pall-X Nano nebo Pall-X
98), které zaručují systémový
výsledek.
Přitom provádění vlastního moření dřevěné podlahy je v postupu
velmi jednoduché a dalo by
se charakterizovat německou
parafrází „Kinderleicht“ (dětsky
snadné) a můžeme jej rozdělit do
čtyř základních kroků:
■ Broušení
– z ákladní: pásovou (válcovou)
bruskou – hrubostí 36–60;
– v ytmelení spár (například Pall-X
Kitt, Allkitt);
– s třední: pásovou (válcovou)
brusku – hrubostí 100;
– jemné: jednokotoučovou bruskou – například Multilochpad
hrubostí 100–120.
■ Nanesení Pall-X Colour
– protřepat kanystr s mořidlem;
– válečkem nanést;
– p řebytky mořidla odstranit
bílým padem.
■ Základní lakování
– 2x Allbase.
■ Lakování
– v rchní lak např. Pall-X Nano
nebo Pall-X 96.
V souvislosti s uvedeným systémem povrchové úpravy dřevěných podlah je nutné zmínit i tu
skutečnost, že naplňuje nejenom
módní trend zvyšujícího se zájmu
po barevně sytých podlahách
s individuálním výrazem, ale
zároveň splňuje požadavky na
ekologický trend pro svoji šetrnost vůči okolnímu životnímu
prostředí.
Vlastnosti a technické parametry mořidla Pall-X Colour:
■ na vodní bázi;
■ standardní barevné kolekce,
jiné odstíny na individuální
vyžádání;
■ připravené k použití;
■ k nanášení velurovým válečkem;
■ snadno zpracovatelné;
■ balení: umělohmotný kanystr;
■ velikost balení: 4 kg;
■ s kladovatelnost: cca 6 měsíců;
■ spotřeba: cca 100–150 g/m2
v jedné vrstvě;
■ t e p l o t a p ř i z p r a c o v á n í :
18–25 oC;
■ možnost přelakování: po cca
12 hodinách.
Dovozce do České republiky:
UZIN s.r.o. ■
Stavebnictvi 2 Vekt.indd 1
stavebnictví
05/091:15:07 PM73
4/20/09
v příštím čísle
06–07/09
červen–červenec
2009
stavebnictví
časopis
Letní dvojčíslo časopisu Stavebnictví bude věnováno tématu zděné a smíšené konstrukce.
Příspěvky budou zaměřeny zejména na pálené, vápenopískové nebo porobetonové stavební
prvky, zdicí systémy i speciální
druhy betonů, představí zejména zajímavé možnosti realizací
staveb z těchto produktů.
Ročník III
Číslo: 05/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 06–07/09 vychází 8. června
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Rozměr
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Obchodní zástupce:
Michal Brádek
Mobil: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Cena
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 357
E-mail: [email protected]
Na zrcadlo
Na spad (ořez)
1/1 strany
185x254 mm
(210x297 mm)
59 000 Kč
1/2 strany na šířku
185x125 mm
(210x147 mm)
29 900 Kč
1/2 strany na výšku
90x254 mm
(103x297 mm)
29 900 Kč
1/2 strany – editorial
90x254 mm
(103x297 mm)
32 900 Kč
1/3 strany na šířku
185x82 mm
(210x104 mm)
19 900 Kč
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
1/4 strany na šířku
185x61 mm
Nelze
14 900 Kč
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
1/4 strany na výšku
43x254 mm
Nelze
14 900 Kč
Náklad: 31 100 výtisků
1/8 strany na výšku
43x125 mm
Nelze
7 400 Kč
2. a 3. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
63 000 Kč
4. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
74 000 Kč
1/1 strana PR článek
43 000 Kč
1/2 strana PR článek
21 900 Kč
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,
Ing. Jozef Kuzma, EurIng. Aut. Ing.
inzerce
Formát
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
stavebnictví 05/09
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300505
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
O
T
U
D
OPRAV
Á
N
D
Á
NENÍ Ž
,
A
K
N
I
V
NO
TELN
I
D
I
V
TO
E
J
E
AL
Ě
É.
N
Č
E
P
BEZ
Nová generace kovových tvarovek s indikátorem
zalisování a ochrannou zátkou
Nové tvarovky Mapress nabízejí díky indikátoru zalisování vyšší
úroveň zabezpečení. Nezalisované spoje nyní můžete odhalit
ještě před provedením tlakové zkoušky. Kromě toho jsou všechny
tvarovky opatřeny na svých lisovacích koncích ochrannou zátkou,
která chrání těsnicí kroužek před znečištěním prachem a špínou
až do okamžiku samotné instalace. To je Know-How Installed.
www.geberit.cz