ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 18.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 18. - 19. století
JOSEF II.
CHTĚL MÍT
ŘÍŠI JEDNOTNOU
A PLNĚ
NĚMECKOU
DOCHÁZELO
K
PONĚMČOVÁNÍ
ČESKY SPOLU MLUVILI JEN PROSTÍ LIDÉ A PŘEDEVŠÍM
VESNIČANÉ
VZDĚLANÍ ČEŠI SI ZAČALI UVĚDOMOVAT,
ŽE JE POTŘEBA ČESKÝ JAZYK UCHRÁNIT = VLASTENCI
ZAČALI PSÁT A PŘEKLÁDAT KNIHY V ČEŠTINĚ,
KALENDÁŘE A KNIHY= NAKL. ČESKÁ EXPEDICE
PŘISPÍVALO K TOMU I DIVADLO V PRAZE – BOUDA
A KOČOVNÍ LOUTKÁŘI
ČEŠTÍ BUDITELÉ, VLASTENCI
JOSEF DOBROVSKÝ
DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATURY
JOSEF JUNGMAN
ČESKO NĚMECKÝ SLOVNÍK
FRANTIŠEK PALACKÝ
DĚJINY NÁRODU ČESKÉHO
V ČECHÁCH A NA MORAVĚ
JOSEF KAJETÁN TYL
DIVADELNÍ HRA FIDLOVAČKA
A MNOHO DALŠÍCH DĚL
1834 PÍSEŇ
KDE DOMOV MŮJ
HUDBU NAPSAL FRANTIŠEK ŠKROUP
PRŮMYSL A VYNÁLEZY ZA NÁRODNÍHO OBROZENÍ
MANUFAKTURY = VĚTŠÍ DÍLNY
TEXTILNÍ VÝROBA
PARNÍ STROJ, KONĚSPŘEŽKA, PARNÍ LOKOMOTIVA,
PARNÍ AUTOMOBIL + PARNÍ LOĎ = JOSEF BOŽEK
LODNÍ ŠROUB = JOSEF RESSEL
BLESKOSVOD = PROKOP DIVIŠ
RUCHADLO = BRATRANCI VEVERKOVÉ
KULTURA A UMĚNÍ ZA NÁRODNÍHO OBROZENÍ
KAREL HYNEK MÁCHA
BÁSEŇ MÁJ
LOUTKÁŘ MATĚJ KOPECKÝ
SPISOVATELÉ, BÁSNÍCI,
DIVADELNÍCI...
FR. LAD. ČELAKOVSKÝ
V. KLIMENT KLICPERA
MALÍŘI
MIKOLÁŠ ALEŠ
FR. ŽENÍŠEK
ZALOŽENO NÁRODNÍ
MUZEUM 1818
VLASTENECKÉ KROUŽKY A SPOLKY, PLESY
ROK 1848 V ČECHÁCH
RAKOUSKÉ VLÁDĚ SE NELÍBIL ROZVOJ
ČESKÉHO VLASTENECTVÍ
PRONÁSLEDOVALA ČESKÉ VLASTENCE =>
ODPOR
SLOVANSKÝ SJEZD V PRAZE =
POŽADAVEK ROVNOSTI, ZRUŠENÍ
CENZURY A PODDANSTVÍ, ROVNOPRÁVNOST
ČEŠTINY S NĚMČINOU
NAVRÁCENÍ ČÁSTEČNÉ SAMOSTATNOSTI
VE VÍDNI TAKÉ DOŠLO K
NEPOKOJŮM =>
KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ
O VŠEM OBRATNĚ
INFORMOVAL
SLOVANSKÝ SJEZD NEDOKONČILI,
STUDENTI VYSTOUPILI PROTI
CÍSAŘSKÉMU VOJSKU A BUDOVALI
BARIKÁDY.
BYLI VŠAK PO NĚKOLIKA DNECH
POTLAČENI A S NIMI I NADĚJE ČECHŮ
NA SAMOSTATNOST.
JEDINÝM ÚSPĚCHEM BYLO ZRUŠENÍ ROBOTY.
PO ROCE 1848
K. H. BOROVSKÝ VĚZNĚN
NOVÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK JOSEF I. VLÁDL SÁM – ABSOLUTISTICKY.
ABSOLUTISMUS SICE PO 10 LETECH ODVOLAL, ALE NIC SE NEZMĚNILO.
ČEŠTINA BYLA VYTLAČOVÁNA A VLASTENCI PRONÁSLEDOVÁNÍ.
NAROZDÍL OD ČECHŮ SI
MAĎAŘI SVÁ PRÁVA
V RAKOUSKU VYDOBYLI =>
RAKOUSKO – UHERSKO
1867
ČECHY SPADALY POD RAKOUSKO
ČEŠI SE VŠAK NEVZDÁVALI.
DÁL VYDÁVALI KNIHY, PSALI (JAN NERUDA, BOŽENA
NĚMCOVÁ, ALOIS JIRÁSEK, JAROSLAV VRCHLICKÝ).
ZALOŽILI SOKOL (DR. MIROSLAV TYRŠ)
A POŘÁDALI
SOKOLSKÉ SLETY.
1882 MĚLI I ČESKOU UNIVERZITU
(PŮSOBIL NA NÍ I T. G. MASARYK).
NÁRODNÍ DIVADLO 1868 ZÁKL. KÁMEN
Z CELÉ ZEMĚ (BLANÍK, ŘÍP, RADHOŠŤ...)
TĚSNĚ PO DOKONČENÍ 1881 VYHOŘELO,
ALE BYLO ZNOVU OPRAVENO 1883.
PŮVODNÍ OPONA OD FR. ŽENÍŠKA
NOVÁ OD VOJTĚCHA HYNAISE
HOSPODÁŘSTVÍ A ZMĚNY VE SPOLEČNOSTI
ČESKO = PRŮMYSLOVÁ OBLAST RAKOUSKA
TEXTILNÍ VÝROBA, CUKROVARY, PIVOVARY,
LIHOVARY
ŽELEZÁRENSKÉ A STROJÍRENSKÉ ZÁVODY
DOLY
ŽELEZNICE
NEZAMĚSTNANOST = ODCHOD DO AMERIKY
BANKY, SPOŘITELNY
ZEMĚDĚLSTVÍ = CUKROVKA + CHMEL...
FR. KŘIŽÍK = ELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICE, SVĚTLO
DALŠÍ VYNÁLEZY = LODĚ, LETADLA, MOTOCYKLY
TOVÁRNÍ VELKOVÝROBA
SVOBODA PODNIKÁNÍ
KAPITÁL = MAJETEK = MOC (HONBA ZA PENĚZI)
DĚLNÍCI PRACOVALI AŽ 16 HODIN DENNĚ = DĚLNICKÉ
SPOLKY, KTERÉ JE MĚLI CHRÁNIT
VOLEBNÍ PRÁVO
ZKRÁCENÍ PRACOVNÍ DOBY, POJIŠTĚNÍ, PODPORA V NEZAMĚST.