Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn

Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn

1
Verhandlungen des naturforschenden
Vereines in Brünn
VI.Band, Seite 62 – 68.
Brünn, 1867.
Verhandlungen des naturforschenden
Vereines in Brünn
[Pojednání přírodovědeckého spolku
v Brně]
VI.svazek, strana 62 – 68.
Brno, 1867.
Prof. Gustav N i e s s l
Floristische Mitteilungen aus Mähren
und eine kurze Schilderung der Eisleiten
bei Frain.
Prof. Gustav N i e s s l
Floristické zprávy z Moravy a krátký
popis Ledové stráně u Vranova.
Herr Prof. Gustav Niessl legt folgende
floristische Mitteilungen aus Mähren vor
und gibt eine kurze Schilderung der
Eisleiten bei Frain :
Pan profesor Gustav Niessl předkládá
následující floristické zprávy z Moravy a
podává krátké vylíčení Ledové stráně u
Vranova :
In der ersten Hälfte des Monates Juni
machte ich einen Ausflug nach Znaim, um
die in botanischer Beziehung noch fast
unbekannte Umgebung dieser Stadt einer
vorläufigen
Recogniscierung
zu
unterziehen. Auch war mit demselben ein
Besuch der Eisleiten bei Frain in
Verbindung. Der Letztere bot vielfach
Bemerkenswertes, so zwar, daß ich
hierüber vor Allem etwas ausführlicher
berichten möchte, indem ich, ohne einer
eingehenden Beschreibung vorgreifen zu
wollen, die Verhältnisse eines in mancher
Beziehung merkwürdigen Punktes in
Kürze skizziere. Die Eisleiten befindet sich
auf einem schmalen von Ost nach West
ziehenden Bergrücken, der sich von dem
Plateau des Mühlbergs (l609 Fuß)
abzweigt und mit ziemlich steilen und
felsigen, nördlichen und südlichen
Abdachungen gegen die Thaya vorspringt.
Wie dieser Fluß überhaupt, bis er bei
Znaim das Bergland verläßt, die
mannigfachsten Windungen macht, so
umgrenzt er auch den Bergrücken der
Eisleiten nach drei Weltgegenden. Ein
mächtiger Obelisk krönt das westliche
Ende des Rückens und macht diese
interessante Stelle weithin kenntlich.
V první polovině měsíce června jsem si
udělal výlet do Znojma, abych podrobil
předběžnému průzkumu okolí tohoto
města, po botanické stránce téměř zcela
neznámé. S tímto výletem byla spojena
také návštěva Ledové stráně u Vranova.
Tato
návštěva
nabízela
mnoho
pozoruhodností, tolik že bych o nich chtěl
především zde pojednat poněkud obšírněji,
přičemž bych nechtěl předbíhat bez
důkladného popisu, načrtnu poměry tohoto
v mnohém směru pozoruhodného místa.
Ledová stráň se nachází na úzkém horském
hřbetu, táhnoucím se od východu k západu,
který odbočuje od náhorní roviny Větrníku
(1609 stop) [= 508,4 m] a dosti příkrými a
skalnatými severními a jižními svahy
vybíhá směrem k Dyji. Jako vůbec tato
řeka, než u Znojma tuto vrchovinu opustí,
dělá nejrozmanitější zákruty, ohraničuje
také horský hřbet Ledové stráně ze tří
světových stran. Západní konec hřbetu
korunuje mohutný obelisk, který činí toto
zajímavé místo zdaleka patrným.
Auf dem nördlichen Abhange
ansteigend, findet man viele Spalten,
Klüfte und Höhlungen. Man erkennt bald,
Stoupáme-li po severní stráni, najdeme
mnoho puklin, rozsedlin a dutin. Brzy
rozeznáme, že se většinou jedná jenom o
2
daß es zumeist nur Räume zwischen
zahllosen mächtigen Gneisblöcken sind,
welche sich nach und nach von den
höheren Punkten losgelöst haben mögen,
sich gegenseitig stützen und drängen, und
im Laufe einer langen Periode teils mit
fruchtbarer Erde, vielfach mit Moosen und
üppiger Farnvegetation bedeckt haben. Auf
diese
Weise
sind
gewiß
viele
Zwischenräume wieder ganz ausgefüllt,
manche sicher nur oberflächlich bedeckt
worden, während eine bedeutende Anzahl
derselben noch übrig geblieben ist. Es ist
nachgewiesen, dass viele dieser Höhlungen
unterirdische Verbindungen besitzen, was
mit dem früher Gesagten völlig im
Einklange steht. Ja es ist wahrscheinlich,
daß
der
Zusammenhang
dieses
Spaltensystems weiter in die Tiefe reicht,
als man ihn verfolgen kann, und sicher,
daß es auch am Fuße des Berges mit der
äußeren Luft in Verbindung steht.
prostory mezi nesčetnými mohutnými
rulovými balvany, které se postupně asi
uvolňovaly z vyšších míst, vzájemně se
řítily a tísnily, a během dlouhé doby se
zčásti pokryly úrodnou půdou namnoze
s mechy a s bujnou vegetací kapradin.
Tímto způsobem je zajisté mnoho mezer
opět zcela zaplněno, mnoho jistě jenom
povrchově zakryto, zatímco značný počet
jich ještě zůstal. Je dokázáno, že mnohé
z těchto dutin mají podzemní spojení, což
je zcela v souladu s tím, co bylo řečeno
dříve. Je dokonce pravděpodobné, že
souvislost tohoto systému puklin sahá do
hloubky dále, než je možné sledovat, a je
jisté, že také na úpatí hory je ve spojení
s venkovním vzduchem.
Etwas in der halben Höhe des
nördlichen Abhanges streift aus den
Mündungen dieser Klüfte ein eisiger
Luftstrom. Im heißen Sommer ist ihr
Inneres bis an die Öffnung und häufig auch
die Umgebung der letzteren mit Eis
bedeckt. Wir selbst (in meiner Begleitung
befand sich unser wertes Mitglied
Professor Leopold Schmerz in Znaim)
fanden die Temperatur an den meisten
mittleren und höheren Spalten und Höhlen
+2 – 3° Reaum. (bei +13° Lufttemperatur).
Eis sahen wir nur in einer einzigen
Höhlung. Wenn man mir aber sagt, daß die
Vereisung erst im Hochsommer recht
beginnt, so mag ich dies gerne glauben,
denn es ist eine Versicherung, welche der
Natur der Verhältnisse nicht entgegen steht.
Es wird auch bemerkt, daß an diesen
Stellen im Winter verhältnismäßig wenig
oder gar kein Schnee liegen bleibt. Auch
dies halte ich weder für unmöglich, noch
für unwahrscheinlich, wie denn überhaupt
ganz ähnliche Verhältnisse an einigen
Asi v polovině výšky severní stráně
proudí z ústí těchto rozsedlin ledový proud
vzduchu. Za horkého léta je jejich vnitřek
až po otvor a často také jeho okolí pokryto
ledem. My sami (v mém doprovodu byl
náš vážený člen profesor Leopold Schmerz
ze Znojma) jsme zjistili teplotu u většiny
středních a vyšších rozsedlin a jeskyní +2 +3°R [= +2,5 - +3,75° C] (při +13°R [=
+ 16,25°C] teploty vzduchu). Led jsme
viděli jenom v jedné jediné dutině. Když
mně ale bylo řečeno, že ledovatění vskutku
začíná teprve za vrcholného léta, tak tomu
chci rád věřit, neboť je to zjištění, které
neodporuje povaze poměrů. Též lze
postřehnout, že na těchto místech zůstává
v zimě ležet poměrně málo nebo vůbec
žádný sníh. Také toto nepovažuji ani za
nemožné, ani za nepravděpodobné, vůbec
tak jako zcela podobné poměry byly
shledány na některých místech
Německa. 1)
____________
1
) Na příklad na čedičovém pahorku
Dornburg u Frickhofenu v Nasavsku ;
v jistém ohledu také ve Frauenmauer u
Eisenerzu ve Štýrsku.
3
Punkten Deutschlands gefunden werden 1).
Es ist nicht anders möglich, als daß
dieses Kluftsystem im Sommer von unten
nach aufwärts eine mehr oder minder
starke
Strömung
durchzieht.
Die
Temperatur der äußeren Luft wird im
Sommer immer höher sein, als jene im
Innern der Spalten. Die an den Mündungen
derselben zunächst befindlichen inneren
Luftschichten erwärmen sich durch die
äußeren und strömen somit aus. Dies muß
eine Nachströmung von unten zu Folge
haben und somit eine Bewegung der
ganzen
Luftmasse
in
den
communicierenden Spalten. Die Intensität
einer solchen Strömung nimmt zu, wenn
der Unterschied zwischen der äußeren und
inneren Lufttemperatur wächst. Sie wird
ein Minimum, wenn dieser Null ist. Es ist
bekannt, dass eine derartige Luftbewegung
die Verdunstung des in jenen Spalten
vorhandenen Wassers beschleunigen muß.
Hiedurch wird die Temperatur vermindert
und es bedarf nur einer gewißen Intensität
der Strömung, um jene bis unter dem
Nullpunkte zu bringen, wie es bei der
Eisleiten fast alljährlich der Fall ist. Die
Eisbildung, im Innern beginnend, schreitet
dann je nach Umständen bis zur Mündung,
ja über dieselbe hinaus vor.
Není možno jinak, než že tímto
systémem rozsedlin táhne zespodu nahoru
více či méně silné proudění. Teplota
venkovního vzduchu je v létě vždycky
vyšší, než teplota uvnitř puklin. Vrstvy
vzduchu, které jsou nejblíže ústí, se těmi
zevními ohřívají a proudí ven. To musí mít
za následek následné proudění zespodu, a
tím
pohyb
celé
masy
vzduchu
v souvisejících
puklinách.
Intenzita
takového proudění přibývá, roste-li rozdíl
mezi teplotou vzduchu venku a uvnitř. Je
minimální, je-li nulový. Je známo, že
pohyb vzduchu tohoto druhu musí
urychlovat odpařování vody, která je
v oněch puklinách. Tím se teplota sníží a
potřebuje jenom určitou intenzitu proudění,
aby ji dostalo až pod nulu, což se na
Ledové stráni děje po celý rok. Tvorba
ledu, počínající uvnitř, přesahuje potom
podle okolností až k ústí, ba dokonce až
před ně.
Im Winter ist die Temperatur im Innern
höher, als die äußere und es kann wohl
diese Differenz groß genug sein, daß die
Ausströmung an den Öffnungen das
Schmelzen des Schnees bewirkt.
V zimě je teplota uvnitř vyšší, než je
venkovní, a tento rozdíl může být dosti
velký, aby poudění ven zapříčinilo tání
sněhu u ústí.
An dieser Stelle des Bergabhanges
findet sich eine üppige Vegetation von
gewöhnlichen Farnen (Aspidium Filix mas
und
spinulosum
und
Phegopteris
Dryopteris in großen Gruppen und
ansehnlicher Höhe) und ein reicher
Moosrasen, dessen Zusammensetzung ich
Na tomto místě horské stráně se nachází
bujná vegetace obvyklých kapradin
( Aspidium Filix mas [dnes : Dryopteris
filix mas – Kapraď samec] a Aspidium
spinulosum [dnes : Dryopteris austriaca –
Kapraď
rakouská]
a
Phegopteris
dryopteris [Bukovinec kapraďovitý] ve
velkých skupinách a ve značné výši) a
bohatý mechový trávník, jehož složení
jsem nemohl věnovat svou pozornost.
Naproti tomu musíme zdůraznit výskyt
některých velice vzácných semenných
1
) Zum Beispiele auf dem Basaltkegel
Dornburg bei Friekhofen in Nassau ; in
gewißer Beziehung auch in der
Frauenmauer bei Eisenerz in Steiermark
4
meine Aufmerksamkeit nicht zuwenden
konnte. Dagegen muß das Vorkommen
einiger sehr seltenen Phanerogamen
hervorgehoben werden, welches diesen
Punkt auszeichnet, nämlich : Aconitum
Anthora L., Cimifuga foetida L. und
Hieracium graniticum Schulz Bip. (d.i. das
frühere H.lasiophyllum der mährischen und
zum Teil der Wiener Botaniker, nicht die
Karst-, sondern die Namiester Pflanze).
jevnosnubných rostlin, kterými se toto
místo vyznamenává, totiž : Aconitum
anthora L., [Oměj jedhoj], Cimifuga
foetida L., [Ploštičník smrdutý] a
Hieracium graniticum Schulz Bip. [dnes :
Hieracium pallidum graniticum Sch.Bip. –
Jestřábník žulobytný] (tj. bývalý Jestřábník
Hieracium lasiophyllum moravských a
zčásti vídeňských botaniků, ne krasová,
nýbrž náměšťská rostlina).
Aconitum Anthora ist von Reissek
(Flora 1841, 2.Bd. p. 680) auf dem
Rabensteine bei Znaim angegeben. Ich
habe die Pflanze daselbst zwar vergeblich
gesucht, zweifle aber nun noch weniger als
früher, daß sie auch dort, sowie an
manchen anderen Punkten des felsigen
Thayatales vorkomme. Wir haben hier ein
analoges Vorkommen mit jenem im Kampund Kremstale, sowie an der Donau in
Nieder-Österreich.
Aconitum Anthora [Oměj jedhoj] udává
Reissek (Flora 1841, 2.svazek, str. 680) na
Rabštýně u Znojma. Já jsem tam tu rostlinu
marně hledal, ale nyní pochybuji méně než
dříve, že se vyskytuje také tam, stejně jako
na mnoha jiných místech skalnatého údolí
Dyje. Máme zde analogický výskyt s oním
v údolí Kamptal a v Kremžském údolí,
stejně jako na Dunaji v Dolních Rakousích.
Cimifuga foetida L. ist bisher aus
Deutschland blos von der Gegend
zwischen Adsamstal, Blansko und Sloup,
nördlich von Brünn, bekannt gewesen,
sowie das oben bemerkte Hieracium nur
aus der Umgebung von Namiest.
Cimifuga foetida L. [Ploštičník
smrdutý] byl dosud znám z Německa
jenom
z krajiny
mezi Adamovem,
Blanskem a Sloupem, severně od Brna,
stejně jako svrchu zmíněný Hieracium
[Jestřábník] pouze z okolí Náměště.
Erwähnenswert möchten speciell von
dieser Stelle noch sein : Centaurea
axillaris W.K., Arabis Turrita L., Viola
Saxatilis Schm., Euphorbia dulcis L., und
Genista procumbens W.K.
Z tohoto místa stojí ještě specielně za
zmínku : Centaurea axillaris W.K. [dnes :
Centaurea
triumfettii
–
Chrpa
Triumfettiho] , Arabis turrita L. [Huseník
věžitý], Viola saxatilis Schm. [dnes : Viola
tricolor subalpina – Violka trojbarevná
podalpská] , Euphorbia dulcis L. [ Pryšec
sladký] a Genista procumbens W.K.[ dnes:
Corothamnus
procumbens
Presl
–
Kručinkovec podléhavý].
Auf der Schneide des Berges, sowie an
der südlichen Lehne sind ganz normale
Verhältnisse und die Vegetation ist im
Wesentlichen eine andere, mehr an jene der
lichten trockenen Vorhölzer erinnernd.
Doch findet sich in der Nähe des Obeliskes
das Hieracium graniticum am häufigsten.
Dazu kommt noch Iris variegata L.,
Na horském hřebenu, stejně jako na
jižním svahu, jsou zcela normální poměry
a vegetace je v podstatě jiná, více
připomínající vegetaci světlých suchých
hájů. Avšak v blízkosti obelisku se
vyskytuje
Hieracium
graniticum
[Jestřábník žulobytný] nejčastěji. K tomu
ještě přistupuje Iris variegata L. [Kosatec
5
zahlreich auch in einer Spielart mit weißen
violettgezeichneten Perigonzipfeln, die ich
als F.albiflora in´s Vereinsherbar gelegt
habe. Im Übrigen finden sich Pflanzen
trockener Hügel, wie Clematis recta L.,
Lithospermum purpureo-caeruleum L.,
Geranium sanguineum L.
různobarvý], hojný také v jedné odrůdě
s bílými fialově vykreslenými cípy okvětí,
který jsem založil jako F.albiflora do
spolkového herbáře. Na ostatním se
nacházejí rostliny suchých pahorků, jako
Clematis recta L., [Plamének přímý],
Lithospermum purpureo-caeruleum L.
[Kamejka modronachová], Geranium
sanguineum L. [Kakost krvavý] .
Ich bedauere es sehr, daß ich der
Untersuchung dieser merkwürdigen Stelle
nicht mehr als ein paar Stunden widmen
konnte, da ich auch noch andere Punkte
der Umgebung von Frain kennenlernen
wollte.
Velice lituji toho, že jsem průzkumu
tohoto pozoruhodného místa nemohl
věnovat více než několik hodin, poněvadž
jsem chtěl poznat také ještě jiná místa
v okolí Vranova.
Außer dem bereits Aufgezählten
sammelte ich bei Frain noch folgende mehr
oder minder gewöhnliche Arten : Orchis
latiflora Jacq., Taxus baccata L., wovon
im Bratauer Reviere einige schöne Stämme
stehen, Inula hirta L., Viburnum Lantana
L., Lonicera Xylosteum L., Atropa
Belladonna L., Scrophularia nodosa L.,
Sanicula europaea L., Sedum reflexum L.
v. glaucum, Alyssum saxatile L., Biscutella
laevigata L., Aquilegia vulgaris L., Actoea
spicata L., Aconitum Lycoctonum L.,
Papaver dubium L., Dianthus deltoides L.,
Spiraea Aruncus L., Sorbus Aria Crantz,
Rosa canina L. v. vulgaris, dumetorum und
colina, Vicia Cracca L. und silvatica L.
Mimo již vypočítané jsem nasbíral u
Vranova ještě následující více či méně
obvyklé druhy : Orchis latifolia Jacq.
[Vstavač širolistý], Taxus baccata L. [Tis
červený], od něhož stojí v revíru Breitavy
několik pěkných kmenů, Inula hirta L.
[Oman srstnatý], Viburnum lantana L.
[Kalina tušalaj], Lonicera xylosteum L.
[Zimolez pýřitý], Atropa belladonna L.
[Rulík zlomocný], Scrophularia nodosa L.
[Krtičník uzlovitý], Sanicula europaea L.
[Žindava evropská], Sedum reflexum L.
[dnes : Sedum rupestre – Rozchodník
skalní], Sedum glaucum W.K. [Rozchodník
sivý], Alyssum saxatile L. [Tařice skalní],
Biscutella laevigata L. [Dvojštítek hladký]
Aquilegia vulgaris L. [Orlíček planý],
Actoea spicata L. [Samorostlík klasnatý],
Aconitum lycoctonum L. [Oměj vlčí mor],
Papaver dubium L. [Mák pochybný],
Dianthus
deltoides
L.
[Hvozdík
kropenatý], Spiraea aruncus L. [dnes :
Filipendula vulgaris Mönch – Tužebník
obecný], Sorbus Aria Crantz [Jeřáb muk],
Rosa canina L. [Růže šípková], Rosa
vulgaris, Rosa dumetorum Thuill. [Růže
křovištní] a Rosa collina, Vicia cracca L.
[Vikev ptačí] a Vicia silvatica L.[Vikev
lesní].
6
Von der Ausbeute um Znaim sind
besonders hervorzuheben : Muscari
tenuiflorum Tausch. in den Weingärten
gegen das Thayatal ; Rosa lutea Mill. im
Leskentale, und zwar gewiß schon seit
Langem
verwildet.
Herr
Förster
Hallamasek in Frain versicherte, daß sich
diese nicht leicht zu verkennende Rose
auch im Bratauer Revier fern von jeder
Kultur in einigen Exemplaren finde. Hält
man dazu, was Reissek in der „Flora“
(a.a.O. p. 682) über ihr Vorkommen bei
Nusslau sagt, so darf man sie wohl als
guten Bürger der mährischen Flora
ansehen. Lonicera Caprifolium L.,
ebenfalls im Leskenthale häufig ;
Sisymbrium pannonicum Jacq., sehr
gemein auf dem rechten Thayaufer gegen
Schallersdorf und weiter ; Carex supina
Wahlb., ebendort ; Verbascum phoeniceum
L., ober den Neumühlen ; Hieracium
echioides Lumn., auf dem Rabensteine mit
Alyssum montanum L. und Cotoneaster
vulgaris Lindl. ; Alyssum saxatile L., schon
innerhalb der Stadt, sehr gemein auf den
felsigen Abhängen gegen die Thaya mit
Sisymbrium Columnae L. und Loeselii L.,
Sedum reflexum L. und album ; dann auf
dem Pöltenberge und a.O. ; Malva Alcea L.
auf den Wiesen des Thayatales oberhalb
Znaim, Echinospermum deflexum Lehm.
und Anthriscus trichosperma Schult. im
Thayatale ; Dictamnus albus auf den
felsigen Abhängen daselbst, nicht selten
mit jener Form der Hesperis matronalis,
die ich wegen ihrer fast durchweg
einfachen drüsentragenden Haare und der
ziemlich tief eingeschnittenen Blätter nicht
von H. runcinata W.K. trennen kann. Auf
den Hutweiden um Znaim ist allgemein
Statice elongata Hoffm. häufig.
Z výtěžku okolo Znojma je nutno
zdůraznit zejména : Muscari tenuiflorum
Tausch. [Modřenec tenkokvětý] ve
vinicích směrem k údolí Dyje ; Rosa lutea
Mill. [dnes : Rosa foetida Herrm. – Růže
páchnoucí] v údolí Lesky, a sice už jistě
dlouhou dobu zpustlá. Pan lesní
Hallamasek ve Vranově ujišťoval, že se
tato nesnadno poznatelná růže nachází
v několika exemplářích také v Breitavském
revíru, vzdálena od veškeré kultury.
Přihlédneme-li k tomu, co o jejím výskytu
u Ořechova říká Reissek ve „Flora“ (na
uvedeném místě str. 682), pak ji snad
smíme pokládat za dobrého občana
moravské květeny. Lonicera caprifolium L.
[Zimolez obecný], rovněž častý v údolí
Lesky ; Sisymbrium pannonicum Jacq.,
[Hulevník uherský] velice běžný na
pravém břehu Dyje naproti Šaldorfu a dále;
Carex supina Wahlb. [Ostřice drobná]
rovněž tamtéž ; Verbascum phoenicum L
[Divizna fialová] nahoře nad Novými
mlýny ; Hieracium echioides Lumn.
[Jestřábník hadincovitý] na Rabštýně
s Alyssum montanum L. [Tařice chlumní] a
Cotoneaster vulgaris Lindl. [dnes :
Cotoneaster integerrima Med. – Skalník
celokrajný] ; Alyssum saxatile L. [Tařice
skalní], již uvnitř města, velmi běžná na
skalnatých stráních směrem k Dyji spolu se
Sisymbrium columnae L. [dnes :
Sisymbrium orientale Torn. – Hulevník
východní] a Sisymbrium Loeselii L.
[Hulevník Loeselův], Sedum reflexum L.
[dnes : Sedum rupestre L. – Rozchodník
skalní] a Sedum album [Rozchodník bílý] ;
potom na Hradišti sv. Hypolita a na jiných
místech ; Malva alcea L. [Slez léčivý] na
loukách v údolí Dyje nad Znojmem,
Echinospermum deflexum Lehm. [dnes :
Hackelia deflexa – Lopuštík skloněný] a
Anthriscus trichosperma Schult. [Kerblík
štětinatoplodý] v údolí Dyje ; Dictamnus
albus [Třemdava bílá] na skalnatých
stráních tamtéž, nezřídka s onou formou
Hesperis matronalis [Večernice vonná],
kterou jsem pro její téměř bez výjimky
jednoduché chlupy nesoucí žlázy a dosti
hluboce zaříznuté listy nemohl oddělit od
7
Hesperis runcinata W.K. [dnes : Hesperis
silvestris Thell. – Večernice vonná lesní,
dříve večernice kracovitá]. Na pastvištích
v okolí Znojma je celkem častá Statice
elongata Hoffm. [dnes : Armeria maritima
elongata Hoffm. – Trávnička obecná
pravá].
Außerdem sammelte oder notierte ich
noch : Phleum Boehmeri Wib., Aira
flexuosa L., Avena pratensis L., Festuca
ovina L. v. amethystea, Carex leporina L.,
remota L., Schreberi Schr. und pallecens
K.,Matricaria Chamomilla L., Achillea
setacea W.R., Inula hirta L., Carduus
nutans L., Asperula galioides M.B.,
Orobanche Epithymum De C., Sanicula
europaea L., Rannunculus Philonotis
Ehrh. und polyanthemos L., Aquilegia
vulgaris L., Clematis recta L. und Vitalba
L. ; Papaver argemone L. und dubium L.,
Fumaria Vaillantii Lois., Biscutella
laevigata L., Turritis glabra L.,
Sisymbrium Thalianum Gaud., Dianthus
prolifer L., Silene Otites L., Spergula
arvensis L., Lepigonum rubrum Whlb.,
Cerastium
glutinosum
Fr.,
Malva
rotundifolia L., Geranium pusillum L. und
dissectum L., Staphylea pinnata L., Rosa
gallica L., tomentosa Sm. und canina L. in
mehreren Formen, Trifolium medium L.
und alpestre L., Astragalus glycyphyllos
L., Vicia pisiformis L., Lathyrus L., gebaut.
.
Mimo to jsem sbíral nebo jsem ještě
zaznamenal : Phleum Boehmeri Wib.
[Bojínek Boehmerův], Aira flexuosa L.
[dnes : Deschampsia flexuosa Parl. –
Metlička křivolaká], Avena pratensis L.
[dnes : Avenastrum pratense Jess. – Ovsíř
luční], Festuca ovina L. [Kostřava ovčí] v.
Festuca
amesthystea
[Kostřava
ametystová], Carex leporina L. [Ostřice
zaječí], Carex remota L. [Ostřice
oddálená], Carex schreberi Schr. [dnes :
Carex praecox – Ostřice časná] a Carex
pallescens
K.
[Ostřice
bledavá],
Matricaria chamomilla L. [Heřmánek
pravý], Achillea setacea W.R. [Řebříček
štětinolistý], Inula hirta L. [Oman
srstnatý], Carduus nutans L. [Bodlák nící] ,
Asperula galioides M.B. [dnes : Asperula
glauca – Mařinka sivá], Orobanche
epithymum de C. [dnes : Orobanche alba
Steph. – Záraza bílá], Sanicula europaea L.
[Žindava
evropská],
.
Ranunculus
Philonotis Ehrh [dnes : Ranunculus
sardous Cr. – Pryskyřník sardinský] a
Ranunculus polyanthemos L. [Pryskyřník
mnohokvětý], Aquilea vulgaris L. [Orlíček
planý], Clematis recta L. [Plamének
přímý], Clematis vitalba L. [Plamének
plotní] ; Papaver argemone L.[Mák polní]
a Papaver dubium L. [pochybný], Fumaria
Vaillantii Lois. [Zemědým Vaillantův],
Biscutella laevigata L.[Dvojštítek hladký] ,
Turritis glabra L. [Strmobýl lysý],
Sisymbrium Thalianum Gaud. [dnes :
Stenophragma Thalianum Čelak. –
Chudina rolní], Dianthus prolifer L. [dnes :
Kohlrauschia prolifera L. – Hvozdíček
prorostlý] , Silene otites L. [Silenka ušnice]
, Spergula arvensis L. [Kolenec rolní],
Lepigonum rubrum Whlb. [dnes :
Spergularia rubra Presl – Kuřička
8
červená] , Cerastium glutinosum Fr. [ dnes
: Cerastium
Seseli Hippomarathrum L., Peucedanum
alsaticum L., Orobanche stigmatodes Wim.
Pallenses Sch. – Rožec bledý], Malva
rotundifolia L. [Kakost maličký] a
Geranium dissectum L. [dnes : Malva
neglecta Wallr. – Sléz okrouhlolistý],
Geranium pusillum L.
[Kakost
dlanitosečný], Staphylea pinnata L.
[Klokoč zpeřený], Rosa gallica L- [Růže
galská] a Rosa tomentosa Sm. [Růže
plstnatá] a Rosa canina L. [Růže šípková]
ve více tvarech, Trifolium medium L. [Jetel
prostřední] a Trifolium alpestre L. [Jetel
podhorní], Astragallus glycyphyllos L.
[Kozinec sladkolistý], Vicia pisiformis L.
[Vikev hrachovitá], Lathyrus sativus L.
[Hrachor setý], pěstovaný.
Asplenium germanicum Weis. findet sich
an einigen Orten bei Znaim.
Asplenium germanicum Weis. [Sleziník
německý] se nachází na některých místech
u Znojma.
Ich erwähnte im Obigen vieler
allgemein verbreiteten Arten, weil wir von
der Lokalflora Znaim´s bisher so gut wie
Nichts kannten. Man ersieht aber doch aus
diesem Berichte, der nur die Resultate
eines einzigen Ausfluges enthält, daß es
sich der Mühe lohnen würde, jene Gegend
gründlich zu durchforschen, was ich denn
auch unserem geehrten Mitgliede Herrn L.
Schmerz in Znaim dringend an´s Herz lege.
Ve výše uvedeném se zmiňuji o mnoha
obecně rozšířených druzích, protože jsme
dosud o místní květeně Znojma nevěděli
téměř nic. Přece však seznáváme z této
zprávy, která obsahuje jenom výsledky
jednoho jediného výletu, že by stálo za
námahu onu oblast důkladně prozkoumat,
což také našemu váženému členovi panu
Leopoldu Schmerzovi ze Znojma naléhavě
kladu na srdce.
In diesem Jahre war ich ferner so
glücklich, die schon von Reissek
angegebene Inula hybrida Baumg. auf dem
Seelowitzer Berge oberhalb Nusslau, sowie
auch die Inula germanica L., mit der sie
vorkommt, aufzufinden. So viel ich weiß,
hat diesen Standort bisher keiner von
unseren Brünner Botanikern gekannt. An
der Stelle, wo sich der Feldweg von
Lauschitz nach Nusslau, südlich gegen das
letzgenannte Dorf herabsenkt, befindet sich
zwischen den Weingärten eine kleine,
begraste, trockene Fläche, welche durch
das Vorkommen von Linum flavum L.,
Oxytropis pilosa D.C., Dorycnium
suffruticosum Vill., Polygala major Jacq.,
V tomto roce jsem byl dále tak šťasten,
že jsem vypátral již Reissekem uvedený
oman Inula hybrida Baumg. [Oman
zvrhlý?]
na Želešickém kopci nad
Ořechovem, stejně jako Inula germanica L.
[Oman německý], s nímž se vyskytuje.
Pokud vím, neznal toto naleziště doposud
žádný z našich brněnských botaniků. Na
místě, kde se spouští polní cesta z loučky
dolů do Ořechova, jižně směrem na
Ořechov, se nalézá mezi vinicemi malá,
trávou porostlá suchá plocha, která se
vyznačuje výskytem Linum flavum L. [Len
žlutý], Ochytropis pilosa D.C. [Vlnice
chlupatá], Dorycnium suffruticosum Will.
[dnes : Dorycnium germanicum – Bílojetel
9
pětilistý německý], Polygala major Jacq.
[Vítod větší], Seseli Hippomarathrum L.
auf Centaurea paniculata), Inula ensifolia
L., ausgezeichnet ist. Die Letztere findet
sich noch häufiger auf dem geböschten
Raine, rechts vom Wege, und hier traf ich
auch Inula hybrida in nicht geringer Zahl.
Inula germanica L. ist wenigstens an
dieser Stelle viel seltener. Ich fand einige
Exemplare etwa zwanzig Schritte weiter
oben am linken Wegrande zwischen
Schlehengesträuche.
Ich muß hier zufügen, daß sich in
unserem Vereinsherbar Exemplare der
Inula hybrida mit einem Zettel von Tkany
´s Hand befinden, der die Bemerkung :
„Auf dem trockenen Hügel ober dem
ersten Tunnel im Zwittawatale, in der
Nachbarschaft von I.ensifolia, am 30.Juli
1853“, trägt. Hiemit haben wir einen Beleg
für die Richtigkeit der Reissek´schen
Angabe in der Flora 1841, Bd.2, p.865,
welche von Makowsky in seiner Flora des
Brünner Kreises vernachlässigt wurde.
[Sesel feniklový], Peucedanum alsaticum
L. [Smldník alsaský], Orobanche
stigmatoides Wim. [dnes : Orobanche
elatior Sutt. – Záraza větší] (na Centaurea
paniculata – dnes Centaurea stoebe –
Chrpa latnatá), Inula ensifolia L. [Oman
mečolistý]. Tento poslednější se vyskytuje
ještě častěji na svažité mezi napravo od
cesty, a zde jsem se setkal také s omanem
Inula hybrida v nemalém počtu. Inula
germanica L. [Oman německý] je alespoň
na tomto místě vzácnější. Našel jsem
několik exemplářů asi o dvacet kroků dále
nahoře na levém okraji cesty mezi
trnkovým křovím.
Musím zde dodat, že v našem
spolkovém herbáři se nalézají exempláře
omanu Inula hybrida s lístkem na němž je
rukou Tkanyho poznámka : „Na suchém
pahorku nad prvním tunelem v údolí
Svitavy, v sousedství Inula ensifolia
[Oman mečolistý], dne 30.července 1853“.
Tímto máme doklad pro správnost
Reissekova údaje ve Floře 1841, díl 2, str.
865, který Makowsky ve své Květeně
brněnského kraje zanedbal.
Auf dem Seelowitzer Berge ist übrigens
Thalictrum Jacquinianum Koch häufig ;
auch Inula Oculus Christi findet sich dort.
Bei Mönitz fand Makowsky in meiner
Gesellschaft Thesium ramosum Hayne (im
Fasanwäldchen) und Trigonella Foenum
graecum L. in großer Menge verwildert.
Na Želešickém kopci je ostatně
Thalictrum Jacquinianim Koch [dnes :
Thalictrum lucidum – Žluťucha světlá]
častá ; také se tam nachází Inula Oculus
Christi [Oman Oko Kristovo]. U Měnína
našel Makowsky v mé společnosti Thesium
ramosum Hayne [Lněnka větevnatá] (v
bažantnici) a Trigonella foenum graecum
L. [Pískavice řecké seno] ve velkém
množství zpustlé.
Schließlich erlaube ich mir noch einige
neue Standorte aus der nächsten Nähe
Brünns anzugeben :
Na závěr si dovoluji ještě udat některá
nová naleziště z nejbližšího okolí Brna :
Avena pratensis L. Bei Parfuss, auf der
Baba, wo auch überall Anemone pratensis
sehr häufig ist.
Avena pratensis L. [dnes : Helictotrichon pratense Bess. – Ovsíř luční]. U
Bosonoh, na Babě, kde všude je také velmi
10
častý Anemone pratensis [dnes : Pulsatilla
pratensis Mill. – Koniklec luční].
Cypripedium Calceolus L. Bei Parfuss
in der Schlucht unterhalb der Baba, sehr
häufig, auch mit zwei Blüthen.
___________________
Cypripedium calceolus L. [Střevíčník
pantoflíček] . U Bosonoh v rokli pod
Babou, velice častý, také se dvěma květy.
Hieracium praealto-Pilosella und
Pilosella-praealtum. Zwischen Parfuss und
dem Schreibwalde in Unzahl.
Hieracium praealto-Pilosella a
Pilosella praealtum [dnes : Hieracium
florentinum – Jestřábník florentský a
Jestřábník chlupáček] Mezi Bosonohami a
Pisárkami v nesčetném množství.
Linosyris vulgaris Cass. Oberhalb
Parfuss gegen den Schreibwald.
Linosyris vulgaris Cass. [Zlatovlásek
obecný]. Nad Bosonohami směrem k
Pisárkám.
Pulmonaria mollis Wolf. Bei
Zinsendorf, dann zwischen Parfuss und
Schebetein.
Pulmonaria mollis Wolf. [Plicník horský
měkký].
U České, potom mezi
Bosonohami a Žebětínem.
Melampyrum cristatum L. Bei Parfuss.
Melamphyrum cristatum L. [Černýš
hřebenitý] . U Bosonoh.
Viola canina L. stricta Horn. und
stagnina Kit. Bei Parfuss, so vielfältig und
deutlich in einander übergehend, mit
langen und kurzen Nebenblättern, bald mit
breiten ovalen, bald schmalen lanzettlichen
Blättern, dabei höchst veränderlich in der
Farbe der Blüten, und alle diese Merkmale
häufig verschieden auf derselben Pflanze,
dass ich in dieser Beziehung ganz auf dem
Standpunkte Neilreich´s in der Flora von
Wien zurückgehen muß.
Viola canina L. [Violka psí], Viola
stricta Horn. a Viola stagnina Kit. [Violka
slatinná]. U Bosonoh, tak mnohotvárné a
zřetelně navzájem přecházející, s dlouhými
a krátkými postranními listy, hned se
širokými
oválnými,
tu
s úzkými
kopinatými
listy,
přitom
nanejvýš
proměnlivé v barvě květů, a všechny tyto
znaky často různé na téže rostlině, takže
v tomto směru se musím zcela vrátit k
Neilreichovu stanovisku v Květeně Vídně.
Fumaria Vaillantii Loisl.
Häusern in Parfuss.
An den
Fumaria Vaillantii Loisl. [Zemědým
Vaillantův] Na domech v Bosonohách.
Euphorbia epithymoides Jacq. und
anulgata Jacq. Häufig bei Parfuss, erstere
gegen Kohoutowitz, letztere gegen die
Baba.
Euphorbia epithymoides Jacq. [ Pryšec
mnohobarevný] a Euphorbia angulata
Jacq. [Pryšec hranatý] Častý u Bosonoh,
ten prvnější směrem ke Kohoutovicím, ten
poslednější směrem k Babě.
Potentilla collina Wib. Auf dem
steinigen Bergabhange nördlich von
Parfuss gegen den Schreibwald.
Potentilla collina Wib. [Mochna
chlumní]
Na kamenných horských
stráních severně od Bosonoh směrem
k Pisárkám.
11
___________________
Prof. Gustav Niessl
(1839 – 1919)
Kresbu portréru autora viz :
Sborník Okresního vlastivědného muzea
v Blansku, VI-VII/1974-1975
Strana 170
Z němčiny přeložil :
MUDr. Jiří U r b a n , Brno