jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech jihovýchodní moravy

Transkript

EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o. KUNOVICE
1. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA NA MORAVĚ
SBORNÍK
„JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH
REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY“
V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009
15. květen 2009, Luhačovice, Česká republika
Kolektiv autorů
V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
„JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ
MORAVY“
Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil:
(C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2009
Publikace neprošla jazykovou úpravou.
Za obsahovou správnost odpovídají autoři
ISBN 978-80-7314-171-4
“JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH
JIHOVÝCHODNÍ MORAVY”
V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009
Organizován
EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o. KUNOVICE
ve spolupráci s
Plechanovou ruskou ekonomickou akademii v Moskvě,
Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka v Trenčíne,
VŠEM v Bratislave,
Vysokou školou v Sládkovičove,
Vysokou školou ekonomie, turismu a sociálních věd v Kielcích,
Moskevskou podnikatelskou akademií v Moskvě,
Akadémiou policajného zboru v Bratislave,
Univerzitou M. Bela v Banskej Bystrici,
Žilinskou univerzitou, Fakultou riadenia a ekonomiky v Žiline,
Institutem ekonomiky v Podolsku.
Předseda programového výboru konference:
Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA
PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE
Předseda: Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary Professor, Dr.h.c., MBA – rektor EPI, s.r.o., Kunovice,
ČR
MVDr. Stanislav Mišák - hejtman Zlínského kraje, ČR
Libor Lukáš - statutární zástupce hejtmana Zlínského kraje, ČR
Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA – rektor Vysokého učení technického v Brně, ČR
Dr. Viktor I. Grišin, honorary professor – rektor REA Moskva, RU
Dr. Jan Telus – rektor College of Economy, Tourism and Social sciences in Kielce, Kielce, PL
Gen. Prof. JUDr. Jozef Kuril, CSc. - rektor Akadémie policajného zboru Bratislava, SK
Prof. Ing. Karol Polák, Dr.Sc., Dr.h.c. - rektor VŠ Sládkovičovo, SK
Doc. Ing. Miroslav Mečár, CSc. – rektor Trenčianskej univerzity A. Dubčeka v Trenčíne, SK
Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. - rektorka Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, SK
Prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. – rektorka VŠ ekonomie a manažmentu verejnej správy v Bratislave,
SK
Prof. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU
Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. – prorektorka EPI, s.r.o. Kunovice, ČR
Ing. Jozef Habánik, Ph.D., h.doc. – státní tajemník ministerstva školství SR
Dr. Gábor Vertésy, Dr.Sc. - Hungarian Academy of Sciences, HU
Prof. Vladimír V. Tabolin, Dr.Sc. - Moskevská podnikatelská akademia, RU
Prof. Ruslan I. Khasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU
Prof. Michaelov Manilich, Ph.D., CSc. - Bukovian University, Chernivstvi, Ukrajina
Ing. Marek Šimčák, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR
Ing. Jindřich Petrucha, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR
JUDr. Dušan Ružič, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR
Prof. Alan Guinn - Rushmore University
Doc. Ing. Petr Dostál, CSc. - VUT Brno, ČR
Doc. Ing. Judita Šťouračová, CSc. - Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha, ČR
Mgr. Jiří Janda - radní Jihomoravského kraje
Mgr. Zuzana Domesová - místostarostka města Hodonín
Mgr. Josef Slovák - radní Zlínského kraje
Prof. Dr. Herbert Strunz - Westsächsische Hochschule Zwickau, DE
Prof. Denys Y. Khusainov, Dr.Sc. - Kiev State University
OPONENTNÍ RADA
Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D., Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SR
Plk. Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc., Akadémia policajného zboru Bratislava, SR
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc., Univerzita Pardubice, ČR
Recenzenti:
Prof. JUDr. Anton Slovinský, CSc.
Prof. Ing. Pavel Vinčúr, CSc.
Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.
Sekce 1: Rozvoj lidských zdrojů v regionech
Moderátor: prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc., Ing. Juraj Dubovec, Ph.D.
Sekce 2: Podpora přeshraniční spolupráce
Moderátor: Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D., Doc. Ing.Jozef Strišš, CSc.
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO........................................................................................................................................ 11
PODNIKÁNÍ, ROZVOJ A CESTOVNÍ RUCH SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA.......................... 15
MILAN BŘEZINA, KAMIL TŘOS .................................................................................................................. 15
K NIEKTORÝM AKTUÁLNYM PROBLÉBOM PERSONÁLNÉHO MANAŽMENTU V
ORGANIZÁCIÍCH NA SLOVENSKU..................................................................................................... 21
VIERA CIBÁKOVÁ, ANNA KACHAŇÁKOVÁ ................................................................................................ 21
SÚČASNÁ GLOBÁLNA FINANČNÁ KRÍZA A OPATRENIA PRIJATÉ VLÁDOU SR NA
PODPORU STABILITY FINANČNÉHO SEKTORA ............................................................................ 25
VIERA CIBÁKOVÁ, VIERA SYSÁKOVÁ ....................................................................................................... 25
DOSAH GLOBÁLNEJ HOSPODÁRSKEJ KRÍZY NA MANAŽMENT ĽUDSKÝCH ZDROJOV . 31
IVAN DLUGOŠ ............................................................................................................................................ 31
VYUŽITÍ FUZZY LOGIKY U REGIONÁLNÍCH POJIŠŤOVEN....................................................... 39
RADEK DOSKOČIL ..................................................................................................................................... 39
THE INFLUENCE OF A UNIVERSITY ON THE SOCIAL WEB OF THE REGION ...................... 45
JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLAČINA ............................................................................................................ 45
ZAJIŠTĚNÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA PŘI INVESTOVÁNÍ V ČR....................................................... 51
JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLADINA, PŘEMYSL MICHÁLEK ......................................................................... 51
VÝZNAM VÝSLEDKU HOSPODÁRENIA PEŇAŽNÉHO TOKU PRE MANAŽMENT PODNIKU
....................................................................................................................................................................... 63
MÁRIA ĎURIŠOVÁ ..................................................................................................................................... 63
VEDOMOSTNÁ SPOLOČNOSŤ A HOSPODÁRSKA KRÍZA ............................................................ 67
JOZEF HABÁNIK......................................................................................................................................... 67
ŠROTOVNÉ, MOC NEBO POMOC? ...................................................................................................... 71
LENKA HALOUZKOVÁ ............................................................................................................................... 71
AFGANISTAN A ÓPIUM (PARADOXY A SÚVISLOSTI) ................................................................... 75
JAROSLAV HORVÁTH, ALENA HORVÁTHOVÁ ............................................................................................ 75
POZNÁMKA K ZAVEDENIU POJMU URČITÝ INTEGRÁL, ALEBO DVA POHĽADY NA
VÝPOČET PLOCHY ELEMENTÁRNEJ OBLASTI............................................................................. 83
DANIELA HRICIŠÁKOVÁ ............................................................................................................................ 83
VYUŽITÍ MONITOROVACÍHO PROSTŘEDKU PRO POTŘEBY ČESKÉ POLICIE ................... 87
MARTIN HRINKO ....................................................................................................................................... 87
ĽUDSKÝ POTENCIÁL AKO FAKTOR SOCIÁLNO-EKONOMICKÉHO ROZVOJA REGIÓNU91
ANNA JACKOVÁ ........................................................................................................................................ 91
MANAŽERSKÝ PŘÍSTUP V ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY................................................................. 95
ROBERT JURČA, ALENA PONCAROVÁ ........................................................................................................ 95
HOSPODÁRSKY ROZVOJ A ŠTRUKTÚRA SPOTREBY V REGIÓNOCH..................................... 99
EMÍLIA KRAJŇÁKOVÁ, MILAN VINKLÁRIK ............................................................................................... 99
„JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY“
V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009, EPI Kunovice, Česká republika, 15. květen, 2009
7
MARKETINGOVÁ STRATEGIE PODNIKŮ V CENTRÁLNÍM REGIONU JIŽNÍ MORAVY.... 107
MAREK GREGOR, KRISTÍNA KRÁLIKOVÁ, JOZEF KRÁLIK ....................................................................... 107
PRÍSTUPY A MODELY VYHODNOCOVANIA PODNIKOVÉHO VZDELÁVANIA .................. 127
ALŽBETA KUCHARČÍKOVÁ ...................................................................................................................... 127
PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ
MORAVY – MŮŽE ŠKOLA AKTIVNĚ POMOCI ?....................................................................... 133
PAVEL MATOUŠEK .................................................................................................................................. 133
VÝVOJ TECHNICKÉ OCHRANY PROTI PADĚLÁNÍ ..................................................................... 141
JAROSLAV MÜLLER, MILOSLAV MUSIL ................................................................................................... 141
POLITIKA ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V EURÓPSKEJ ÚNII .............. 151
LÁSZLÓ NAGY ......................................................................................................................................... 151
ODDELENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV AKO STRATEGICKÝ PARTNER V ČASE
HOSPODÁRSKEJ KRÍZY ...................................................................................................................... 159
LADISLAV NIŽNÍK ................................................................................................................................... 159
HOW TO CARRY ON A SUCCESSFUL BUSINESS IN THE FRONTIER REGIONS OF
SOUTHEAST MORAVIA........................................................................................................................ 165
PAVEL P. PANKRATIEV ............................................................................................................................ 165
REGIONÁLNA POLITIKY EURÓPSKEJ ÚNIE A JEJ FINANČNÉ NÁSTROJE ......................... 167
ALENA PAULIČKOVÁ ............................................................................................................................... 167
KTO ZANEDBAL VYSOKÉ ŠKOLSTVO ............................................................................................ 171
KAROL POLÁK ......................................................................................................................................... 171
VÝCHOVNÁ DVOJICA DOBRODINEC - JEDINEC ......................................................................... 175
KAROL POLÁK ......................................................................................................................................... 175
NOVÉ FORMY SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO OŽIVENÍ PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ........ 177
JAN PRACHAŘ .......................................................................................................................................... 177
SMLOUVA O PŮJČCE VERSUS SMLOUVA O ÚVĚRU................................................................... 183
DUŠAN RUŽIČ .......................................................................................................................................... 183
ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TESTU VE SLOUVENSKÉ REPUBLICE A MOŽNOSTI
VYUŽITÍ TÉTO PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................... 187
KAREL ŠABATA, ONDŘEJ ŠABATA .......................................................................................................... 187
PODPORA ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA VOŠE ZLÍN ........................................................ 193
HANA ŠEĎOVÁ ........................................................................................................................................ 193
PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE E-GOVERNMENTU V ČR A SR.................................................. 197
DAN SLOVÁČEK, JINDŘICH PETRUCHA .................................................................................................... 197
OPATŘENÍ ČESKÉ REPUBLIKY KE ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
..................................................................................................................................................................... 207
TAŤÁNA ŠPÍRKOVÁ ................................................................................................................................. 207
ANALÝZA SÚČASNÝCH PROBLÉMOV A PERSPEKTÍV ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH
PODNIKOV (MSP) ................................................................................................................................... 211
LUBOMÍRA STRÁŽOVSKÁ, HELENA STRÁŽOVSKÁ ................................................................................... 211
8
GLOBALISIERUNG: FLUCH ODER SEGEN? ................................................................................... 217
HERBERT STRUNZ, SERGEJ VOJTOVIČ ..................................................................................................... 217
ÚLOHA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY PŘI PŘEKONÁVÁNÍ PROBLÉMŮ MĚSTA............................ 221
VLADIMIR V. TABOLIN ............................................................................................................................ 221
VYUŽITIE SOCIÁLNÝCH SIETÍ V PRIHRANIČNÝCH REGIÓNOCH ........................................ 225
EMESE TOKARČÍKOVÁ ............................................................................................................................. 225
FLEXIBILNÉ MODELY ORGANIZÁCIE PRACOVNÉHO ČASU A ICH VPLYV NA
REGIONÁLNY ROZVOJ........................................................................................................................ 231
LUCIA TULEJOVÁ .................................................................................................................................... 231
KREATÍVNA KLASTERY AKO MODEL ROZVOJA ĽUDSKÝCH ZDROJOV V REGIÓNOCH
..................................................................................................................................................................... 237
SERGEJ VOJTOVIČ ................................................................................................................................... 237
MOŽNOSTI ROZVOJA CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE V OBLASTI VEDY, VÝSKUMU A
VZDELAVANIA V MIKROREGIÓNE HODONÍNSKO..................................................................... 245
JURAJ WAGNER, RŮŽENA WAGNEROVÁ.................................................................................................. 245
PUBLIC HEARINGS IN SOCIO-ECONOMIC DEVELOPMENT OF MUNICIPALITY .............. 253
ZENIN S. S. .............................................................................................................................................. 253
IMPROVING OF OPERATIVE MARKETING BY BAYESIAN METHOD FOR SHORT-TERM
SALES FORECASTING ...........................................................................................................................255
MILAN MARČEK, DUŠAN MARČEK...........................................................................................................255
JMENNÝ REJSTŘÍK ................................................................................................................................261
9
10
ÚVODNÍ SLOVO
Vážený pane hejtmane,
Vážený pane náměstku hejtmana,
Vážený pane radní Brněnského kraje,
Vážené paní a páni poslanci,
Vaše magnificence,
Honorabilis, spektabilis,
Vážené paní a páni profesoři, docenti, odborní asistenti,
Vážený pane zástupče předsedy Senátu ČR p. MUDr. Sobotky,
Vážený pane náměstku ministra,
Vážené paní a páni starostové, ředitelé,
Moji milí kolegové a studenti,
Vážení přátelé,
dovolte, abych Vás stejně jako v minulých létech v tomto období přivítal na V. Mezinárodní vědecké
konferenci „Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech Jihovýchodní Moravy“. Scházíme se v období,
kdy náš globalizující se svět čelí globální krizi a kdy my a naše regiony hledáme řešení. Stejně jako v
minulých létech se schází akademická obec s politiky, pracovníky veřejné správy a podnikatelského
sektoru. Krize, které čelíme, nepatří do kategorie obvyklých ekonomických krizí Schumpeterova cyklu.
Domnívám se, že jde o globální fenomén, po jehož ukončení bude svět zcela jiný, než je dnes nejen v
oblasti technologií, ale i v oblasti ekonomické, politického rozdělení světa, globální politiky, sociálních
vztahů. O osudu světa bude rozhodovat triáda NAFTA, EU a ASEAN. Zcela jistě se v politice v
následujícím období významně uplatní Rusko. Jsme svědky plné aplikace Khunovy teorie, podle níž se svět
dramaticky mění co 400 let. Náš život na konci 20. století, byť to je jen před několika léty, se nám již dnes
jeví jako hladina tichého jezera.
Nastupuje Asie a tomuto fenoménu může ČR i naše regiony čelit
jen v rámci členství v EU. Svět se mění a my hledáme takové
strategické inovace, které nám dovolí začlenit se do vyspělé
světové ekonomiky v „den poté“, co skončí krize. Na naší
mezinárodní vědecké konferenci budeme společně hledat
odpověď na otázky, které musí náš region v následujícím období
řešit.
Scházíme se také u příležitosti 10. výročí existence naší vysoké
školy pod českou legislativou. Činnost našeho vzdělávacího
komplexu, který sdružuje SGaSOŠ, VOŠP a soukromou
vysokou školu jsme zahájili dne 11. března 1991.
srdečně mezi námi vítám hejtmana Zlínského kraje, pana
MVDr. Stanislava Mišáka. Muže, jehož posláním je převést
Zlínský kraj přes krizi a nastavit hospodářskou a sociální
soustavu kraje tak, aby i po skončení krize kraj vzkvétal. Pan
hejtman již po několikáté garantuje naše vědecké konference. Je
také členem naší AR. Dovolte, abych panu hejtmanovi předal
vyznamenání naší vysoké školy s pořadovým číslem 1. Současně
zvu jeho statutárního zástupce, pana Libora Lukáše, abychom
mu mohli udělit v pořadí první zlatou medaili naší vysoké školy.
Je mně velikou ctí přivítat mezi námi zástupce pana předsedy
senátu, pana MUDr. Sobotky, pana ředitele Edvarda Kožušníka.
Prosím jej, aby panu předsedovi Senátu panu MUDr. Přemyslu
Sobotkovi předal naši zlatou medaili jako projev úcty k muži,
kterého můžeme označit za v Česku výjimečný příklad slušného,
korektního a taktního politika.
11
Je mně velikou ctí předat zlatou medaili panu Mgr. Jiřímu
Jandovi, radnímu Jihomoravského kraje.
Po celou dobu existence naší vysoké školy byl mezi námi pan
rektor VUT v Brně, jeho magnificence profesor Ing. Karel Rais,
CSc., MBA. Dnes máme tu čest předat mu vyznamenání jako
výraz úcty a díků.
Болшее десяти лет мы сотрудничаем с РЭА в Москве.
Проходит общирная программа обменом студентами,
академическими работниками, професор Гришин, професор
Хазбулатов и професор Смирнов являются нашими
гонорарными професорами и помогают нам с обучением
кандидатов
наук,
организуем
совместно
много
исследований. РЕА АП в Москве сегодня представленно на
нашей
международной
конференции
господином
проректором, професором Брагиным. Разрешите, чтобы с
его помощью послал награду господину ректору проф.
Гришену. Господин Гришин является членом нашего
Академического совета. Совместно с этим разрешите
попросить господина професора Брагина передать золотую
медаль професору Кабановой.
Также награждаем золотой медалью господина проректора,
проф. Брагина.
Приглашаю Вас господин проректор для получения наград.
Velice rád předávám vyznamenání náměstkovi ministra, jeho
excelenci, panu Ing. Jiřímu Kolibovi a presidentovi ASMSP ČR,
panu Ing. Břeťovi Ošťádalovi.
S potěšením Vám sděluji, že vyznamenání bylo naší vysokou
školou uděleno její magnificenci, paní rektorce VŠEM, prof.
Ing. Vieře Cibákové, CSc. a honorabilis, paní prorektorce prof.
Ing. Heleně Stražovské, PhD.
Srdečně mezi námi vítám a s mimořádnou úctou prosím o
převzetí vyznamenání jeho magnificenci, pana rektora VŠ ve
Sládkovičove, pana prof. Ing. Karola Poláka, DrSc, Dr.h.c.
Prosím také honorabilis, paní prorektorku doc. JUDr. Alenu
Poulíčkovou, Ph.D., aby si převzala zlatou medaili.
S radostí předám ocenění práce také akademickému
pracovníkovi TUAD, panu doc. PhDr. Sergejovi Vojtovičovi,
DrSc. I je prosím o převzetí:
Дорогие друзья,
Разрешите, предоставить награды предствителем нашей
товарещиской Московской академии предпринимательства.
Господину професору В.Таболину, DrSc.
Сердечно преветствую между нами уважаемого ректора
Буковинианского университета в Чернице, Украина,
господина професора Михаила Манилиха. Мне очень
приятно передать ему золотую медаль, такж как и его
господину проректору, професору Выклюку.
Vyznamenání společně udělíme také prorektorovi Policejní
Akademie, panu prof. JUDr. J. Králikovi, PhD.a zlatou medaili
panu docentovi JUDr. Dušanovi Korgovi, CSc.
12
Z našich akademických pracovníků oceňujeme vyznamenáním následující:
Prof. Ing. Imricha Rukovanského, CSc.
Prof. Ing. Jaromíra Brzobohatého, CSc.
Poslankyni Parlamentu ČR Mgr. Zuzanu Domesovou
Prof. Ing. Jana M.Honzíka, CSc.
Prof. PhDr. Karla Lacinu, DrSc.
Doc. Ing. Jozefa Strišše, CSc.
Doc. RNDr. Josefa Zapletala, CSc.
Ing. Vladimíra Vojkovského
Plk. Viktora Krejču
Doc. PhDr. Milana Vinklárika, CSc.
Ing. Juraje Dubovce, Ph.D
Doc. Ing. Pavla Ošmeru, CSc.
Doc. Ing. Petra Dostála, CSc.
Prof. Ing. Jaroslava Ďaďa, PhD.
Kvestorku, paní Jarmilu Šáchovou
Ing. Andreu Šimonovou
Prorektorku pro pedagogickou činnost paní h. doc. Mgr. Ivetu Matušíkovou, PhD.
Prorektora pro zahraniční vztahy pana Ing. Jaroslava Kavku
Ředitele ústavu Ing. Tibora Hlačinu
Ředitele ústavu Ing. Jindřicha Petruchu, PhD.
Paní ředitelku Ing. Zdenku Pospíšilovou
Ředitele OHK v Uherském Hradišti Ing. Jiřího Zezuláka
GR Mesit, p. Ing. Josefa Hudečka
dovolte, abychom společně předali zlaté medaile následujícím našim kolegům:
Státnímu tajemníkovi MŠ SR, panu host. Doc. Ing. J. Habánikovi, PhD:
Prof. Ing. Štefanovi Hittmárovi, Ph.D.
RNDr. Ing. Miroslavovi Röslerovi, CSc., MBA
Ing. Kamilu Třosovi
Ing. Milanu Březinovi
Ing. Lásló Nagymu, PhD., z Univerzity J. Selyeho v Komárně.
Dále potom:
Mgr. Pavlu Nedbalovi
Mgr. Lubomíru Vývodovi
Mgr. Zdeňku Miloškovi
Mgr. Josefu Talašovi
Mgr. Petru Vrágovi
Mgr. Petru Kubáčkovi
Mgr. Bohumíře Černé
Mgr. Marii Galdové
Mgr. Jiřině Markytánové
Mgr. Vratislavu Podzimkovi
Honorabilis, prorektorovi VŠFS v Praze, panu prof. PhDr. Vladimírovi Čechákovi, CSc.
Prof. Ing. Vladislavu Musilovi, CSc., VUT Brno
Ing. Františku Kinclovi, GŘ ČSAD Hodonín
JUDr. Pavlu Matouškovi, z UP v Olomouci
Doc. Ing. Antonínu Malachovi, CSc. z MU v Brně
Ing. Andree Riedlové
Zlaté medaile také naše vysoká škola udělila:
MUDr. Liboru Šimečkovi, starostovi Hodonína
Ing. Jiřímu Vařechovi, starostovi Kunovic
Ing. Liboru Karáskovi, starostovi Uherského Hradiště
PhDr. Františkovi Hubáčkovi, starostovi Luhačovic
RNDr. Jaroslavu Hanákovi, starostovi města Veselí nad Moravou
13
je mně velikou ctí, že Vás mohu informovat o tom, že jsme mezi sebe přijali
nového honorárního profesora. Dovolte, abych Vám představil nového člena
naší akademické obce, honorární profesorku naší vysoké školy, paní docentku
Ing. Ľubku Stražovskou, PhD.
Vážené dámy a pánové
ještě jednou blahopřeji všem, jejichž poctivá práce byla oceněna. Bylo mně
velikou ctí a potěšením s Vámi spolupracovat a prosím Vás, abyste i nadále
usilovali o rozvoj naší společné vysoké školy. Dovolte také, abych co
nejsrdečněji poděkoval všem členům naší akademické obce. Za uplynulých
deset let udělali ohromný kus práce. Mnozí ztratili své zdraví a všichni jsme v
této službě mladé generaci zestárli. Já si však nedovedu představit pěknější úděl
než ten, který na sebe tito lidé vzali.
Vážené dámy a pánové, naším společným údělem je sloužit lidem, pomáhat jim prožít šťastný život.
Budeme se radit tak, aby až se za dalších deset let sejdeme, abychom mohli znovu konstatovat: „Za
uplynulých dvacet let jsme udělali ohromný kus práce. Mnozí jsme ztratili své zdraví a všichni jsme v této
službě mladé generaci zestárli. Nedovedeme si však představit pěknější úděl než ten, který jsme na sebe
vzali.“
Poctivě jsme sloužili lidem, pomáhali jsme jim prožít šťastný život. Na naší mezinárodní vědecké
konferenci se budeme společně radit, co je třeba na poli výzkumu, vývoje udělat, aby až se za dalších deset
let sejdeme, abychom mohli konstatovat, že to je již 20 let, co nejen že působíme pod českou legislativou,
ale i úspěšně společně ovlivňujeme našim výzkumem a vývojem a další činností životy našich spoluobčanů
v regionu.
14
PODNIKÁNÍ, ROZVOJ A CESTOVNÍ RUCH SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA.
Milan Březina, Kamil Třos
1
Městský úřad Veselí nad Moravou, 2Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel
Abstrakt: V příspěvku jsou analyzovány základní nástroje strategie programu podpory
podnikání a rozvoje regionu severní Moravy a Slezska. Zpracování strategických dokumentů,
zabývajících se nezaměstnaností, podporou a rozvojem jednotlivých oblastí severní Moravy a
Slezska. Dokumenty strategie regionální podpory podnikání a rozvoje oblasti severní Moravy a
Slezska jsou Programy podpory podnikání a rozvoje příhraničních oblastí regionů.
Klíčová slova: Severní Morava a Slezsko, Evropská unie, strategie, region, program,
infrastruktura, ekonomika, strukturální fondy, investice, veřejná správa, příhraniční oblast,
doprava, komunikační technologie, cestovní ruch, turistika, ekonomika, podnikání, životní
prostředí, lidské zdroje, vzdělávání, nezaměstnanost, transformace.
Region severní Moravy a Slezska představuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový
Jičín, Opava, Ostrava, Šumperk a Vsetín, je oblastí s nejvyšší koncentrací hospodářského potenciálu
v České republice. Přestože zde od poloviny 19. století dominoval těžký průmysl, vede v současnosti
omezování těžby uhlí a hutnictví k restrukturalizace průmyslové základny a rozvoji infrastruktury. Vedle
rozšiřování nových forem podnikání vznikají podmínky pro vyšší turistický zájem v tomto regionu.
Zejména v oblasti průmyslové turistiky.
Návštěvníkům Slezska se nabízejí možnosti seznámit se zde jak s tradičními rukodělnými výrobami
papíru, skla a textilu, tak s výslednými produkty moderních průmyslových provozů, prezentovanými
v široce rozvětvené obchodní síti. V severozápadní části Slezska – v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál –
převládají podniky dřevozpracující, sklářské, kovodělné, strojírenské, plastikářské a zejména textilní,
vyrábějící a zpracovávající lněné, vlněné a hedvábné tkaniny. V podhůří Jeseníků se nacházejí významná
ložiska rud i stavebních surovin (žula, mramor, vápenec aj.). Zemědělsko - průmyslový region Opavska
tvoří se svými výrobnami kovů a kovodělných výrobků, strojů a zařízení, s rozvinutými papírenskými,
chemickými a farmaceutickými provozy, s podniky textilního a oděvního průmyslu a zejména s výrobou
potravin a nápojů jakousi spojnici s nejprůmyslovějšími okresy Ostravou, Karvinou a Frýdkem-Místkem.
Po zahájení útlumového programu těžby a zpracování uhlí sehrávají zde důležitou úlohu především výrobci
kovů a kovodělných výrobků, strojů a zařízení, celulózy, chemických produktů, elektromotorů, alternátorů,
elektřiny a plynu. Významné zastoupení tu má i průmysl potravin a nápojů. V okresech Nový Jičín a Vsetín
jsou lokalizovány četné závody vyrábějící stroje a zařízení, dopravní prostředky, elektroniku, svítidla, své
místo si uhájili zpracovatelé chemických surovin, dřeva, skla, vlny, potravin a tabáku.
Region severní Moravy a Slezska je podle mého názoru vedoucím regionem v oblasti průmyslu. Převládá
tedy, když to shrneme důlní, energetický a hutnický průmysl, ve kterém je zaměstnána téměř polovina
pracovních sil. Dalšími významnými sektory jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenský a
elektrotechniky. Pokud se jedná o vlastnictví, převažují privátní společnosti. Navíc v posledních letech roste
podíl nově vznikajících malých a středních podniků v regionu. Tento region tvoří také významnou základnu
pro dopravu a odvozenou infrastrukturu:





Z mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov, druhého největšího letiště v České republice jsou
poskytovány
pravidelné letecké služby do Prahy, Amsterodamu a Vídně a plánuje se další rozvoj na tomto
strategickém
dopravním uzlu.
Regionem bude procházet dálnice D 47 (Budapešť-Gdaňsk), která je nyní ve výstavbě a
mezinárodní trasa E 462
(Brno-Krakov).
15

Dochází k rychlému rozvoji existujících mezinárodních telekomunikačních služeb.
TYPOLOGIE REGIONŮ V ČR:
Problémové regiony


Strukturálně postižené regiony.
Zaostávající regiony.
Regiony s rozvojovou dynamikou





Hlavní město Praha.
Aglomerace regionálních metropolí.
Regiony atraktivní pro zahraniční kapitál.
Západočeské lázeňské oblasti Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně.
Pohraniční regiony sousedící s regiony s prosperující tržní ekonomikou.
Trh práce – nezaměstnanost, kde pružnost trhu práce se někde hodnotí pouze mírou nezaměstnanosti.
Jenomže podle mého názoru v nejbližších pěti letech budou na trh práce ještě vstupovat silné populační
ročníky v příznivé kvalifikační struktuře. Každý podnikatel by měl vědět, že si musí svůj lidský kapitál
vytvořit, investovat do něj a motivovat jej. Také dlouhodobá nezaměstnanost narůstá vzhledem k současné
ekonomické krizi jak v České republice tak hlavně ve světě. Nezaměstnaných déle než jeden rok je dnes již
hodně. Pro mnohé z nich je příčinou to, že se nerealizuje účinná územní politika, zejména v příhraničních
oblastech. Nezáleží to v první řadě na výši státních dotací. Případné subvence jsou až na dalším místě.
Hlavní příčinou je to, že celostátně nefunguje tržní informace o lidech, kteří jsou v konkrétních územích
k dispozici, a nejsou nabízeny informace o externích výhodách těm, kdo podnikatelsky uvažují o zřízení
pracovních míst.
Nezaměstnanost má v České republice výrazně regionální charakter. Na rozdíl od regionální politiky
Evropské unie která je příliš drahá a počítá s velkými centrálními fondy, naše metoda má základ ve
vypracování analýz celého příslušného území. Typickým příkladem je Bruntálsko. Zkoumá se zde zejména
dostupný lidský potenciál, protože se tam nemůže zřizovat výroba na tři směny, např. pro matky po
mateřské dovolené. Musíme prověřit jakou strukturu obyvatel máme je v tom či onom regionu a oblasti,
jaké výhody poskytují jednotlivé obce apod. Když se taková nabídka zformuluje a dostane se do informační
sítě, potom přicházejí firmy, které ve svých dosavadních sídlech nemohou sehnat lidi, nebo by měly
podstatně vyšší investiční náklady a zřizují tam provozovny. Často bývá u nás kritizována nízká mobilita
pracujících. Musíme ale počítat s tím, že na trhu práce budou neustále vznikat lokality se specifickými
důvody pro vyšší nezaměstnanost. Vůbec se například neumím představit, že když je v Praze trojnásobek
volných míst než třeba na severní Moravě, že by se lidé z Vidňan nebo z Osoblažska měli odstěhovat do
Prahy. To nejsou lidé, pro které by byly v Praze pracovní místa. Náš stát je tak malý, že představa, že
budeme některá území vylidňovat je nereálná. Nemůžeme více vylidnit Šumavu. Naopak, tam musí dojít
k oživení. Jakmile by odsud odešli zejména mladší lidé nebo lidé kvalifikovanější, pak tyto oblasti
odsoudíme k zániku. Představa prostorové mobility pracovních sil vyšla z nekompetentního srovnání
s jinými kontinenty. V České republice je vysoká prostorová mobilita. V Praze, kde je největší stavební
boom, přece pracují vedle desetitisíců zahraničních pracovníků tisíce našich lidí, někteří i z již zmíněné
oblasti severní Moravy a Slezska.
Nezaměstnanost poroste v nejbližších měsících podstatně rychleji z důvodu současné světové ekonomické
krizi, která se v plné míře dostala i do České republiky. Podle odborníků bude bez práce cca 7-10 % lidí. Již
dnes jsou v naší republice oblasti, kde je až třetina lidí v produktivním věku bez práce. To přinutilo
ministerské úředníky dát hlavy dohromady a připravit projekt pomoci nejvíce ohroženým oblastem, mezi
něž patří především severní regiony jako Mostecko, Karvinsko, Jesenicko či Ostravsko, ale i některé oblasti
jižní Moravy. Šéfové úřadů práce připravovaný projekt vítají, např. na úřadu práce v Karviné, kde je 14 tisíc
nezaměstnaných, což je nejvíce v celé republice. Cílem všech resortů, které se na tomto programu podílejí
je vytvořit nová pracovní místa. Řada kroků je však vázána na změnu legislativy a to v návaznosti zejména
na současnou ekonomickou celosvětovou krizi, která dopadá v plné míře i na Českou republiku. A tak se
připravovaný program projeví snížením počtu lidí bez práce až pravděpodobně po roce 2010. Nové
16
pracovní příležitosti by do postižených oblastí mělo přinést hlavně zlepšení podmínek pro podnikání
garantované vládou a jejímy pobídkami včetně příchodu nových investorů, ať již budováním průmyslových
zón nabízejících kompletní servis za výhodných podmínek, ale i možností daňových a celních úlev jak pro
zahraniční tak i naše vlastní zájemce. Nezaměstnanost v některých regionech může snížit lepší dopravní
obslužnost, výstavba bytů, budování infrastruktury a podpora revitalizace některých podniků v souvislosti
se světovou ekonomickou krizí, o níž by se rozhodovalo přímo v samosprávě obcí a měst takto postižených.
Pomoc postiženým obcím a městům přitom nebude levná. Největším problémem nezaměstnanosti se ale
přidali absolventi zejména středních škol. Města a obce téměř nevyužívají možnost zdarma zaměstnat lidi za
státní peníze. Lidé, kteří jsou měsíce anebo i roky nezaměstnaní, by mohli za státní peníze najít uplatnění při
úklidu obcí. Troufám si říct, že kdyby města předložila rozumné projekty, našly by se i dodatečné finanční
prostředky. Jednalo by se o tedy o nabídku oboustranně výhodnou. Obce si mohou zvelebit své ulice za
peníze státu. Veřejně prospěšné práce pak dávají šanci na výdělek především lidem se základním
vzděláním. Samozřejmě to s sebou nese i některá pozitiva. Zaměstnávání pracovníků na veřejně prospěšné
práce není organizačně jednoduché a vyžaduje důkladnou přípravu.
V porovnání se sociálními důsledky transformace jsou regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti
významné. V letech 2000-2008 se sice intenzita stěhování snížila. Bylo to dáno především díky odkládání
sňatků a významnou roli zde hrál jistě i nedostatek bytů. Kladné saldo osob stěhujících se v letech 20002008 mělo jen 19 okresů. Především to byla většina velkoměst v Čechách a okresy v jejich okolí, na Moravě
okresy Brno-město a Olomouc. Migrační ztráty zaznamenaly venkovské okresy a většina pohraničních
okresů. Mladí lidé zde nenacházejí dostatek pracovních příležitostí. Mezi další příčiny stěhování patří také i
zdravotně či ekologicky motivované důvody, přičemž podle mého, zde můžeme zařadit vystěhování
obyvatel z nejvíce znečištěných podkrušnohorských okresů a z Prahy.
Za regionální politiku považujeme takovou hospodářskou politiku státu, která podporuje efektivní
fungování trhu na území republiky jako celku z hlediska regionální dimenze hospodářství. Jde o
přerozdělovací proces, kde v zásadě platí, že přerozdělené prostředky, které vždy jsou na úkor výkonnějších
regionů, musí přinést v budoucnu ve vytypovaných regionech dlouhodobě větší efekt nebo alespoň stejný,
nežli by přinesl v dobře fungujících regionech. V rámci regionální politiky můžeme rozlišovat různé typy
nástrojů - finanční, nefinanční, podporu rozvoje podnikání, zpracovávání programových a plánovacích
dokumentů apod. Regionální politika v jednotlivém regionu se pak vytváří kombinací těchto nástrojů.
Dotační programy představují různé druhy a formy podpor, poskytovaných z veřejných prostředků
centrální úrovně pro subjekty v území obce, fyzické a právnické osoby, jejichž zdrojem je státní rozpočet,
státní fondy, zahraniční subjekty apod. Nyní bych Vám chtěl uvést některé z nich a k nim přiložit také i
jejich poslání:
Název podpory: Státní fond životního prostředí
Poslání: Zabezpečuje podporu ekologických akcí v regionech.
Název podpory: Program péče o krajinu z prostředků Státního fondu životního prostředí
Poslání: Podporuje tvorbu a údržbu územních systémů ekologické stability, regeneraci významných
krajinných prvků, hospodaření v lesích a zvláště chráněná území.
Název podpory: Program obnovy vesnice
Poslání: Podporovány jsou akce k zachování, obnově a údržbě venkovské zástavby, úprava veřejných
prostranství a zeleně, rekonstrukce místních komunikací a veřejného osvětlení, zpracování územních plánů.
Název podpory: Program CBC PHARE
Poslání: Cílem programu je podporovat akce v pohraničních regionech.
Mezi nástroje regionální politiky nefinančního charakteru lze zařadit tyto formy podpory rozvoje regionů.
V některých případech mohou být kombinovány i se získáním finančních prostředků.
Název podpory: Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava
Poslání: Posláním agentury je přispívat ke koordinaci ekonomické obnovy a rozvoje v regionu severní
Moravy a Slezska.
17
Název podpory: REGION – Program podpory malého a středního podnikání ve vybraných regionech
Poslání: Cílem programu je zvýšit přitažlivost malého středního podnikání ve vybraných hospodářsky
problémových oblastech s rozsáhlými změnami struktury výroby a přispět k tvorbě nových perspektivních
pracovních míst.
Agentura pro regionální rozvoj, a.s., byla založena v Ostravě v roce 1993 jako pilotní projekt Evropské unie
v České republice. Jejím posláním je přispívat ke koordinaci ekonomické a sociální transformace a k rozvoji
regionu severní Moravy a Slezska. Tato agentura se stala nejen jednotkou řízení programu PHARE, ale také
regionálním centrem pro mezinárodní spolupráci. Mezi nejvýznamnější projekty koordinované Agentury
pro regionální rozvoj, a.s. patří:
 Řešení využití průmyslové zóny letiště Ostrava – Mošnov.
 Příprava Vědecko-technologického parku Ostrava.
 Zřízení Centra podpory podnikání v Ostravě, v Krnově a v Kopřivnici.
 Vybudování regionálního informačního centra.
 Založení Agentury pro rozvoj cestovního ruchu.
V rámci Agentury bylo zřízeno regionální korespondenční středisko EURO INFO, které poskytuje
informaci o Evropské unii a zprostředkovává kontakty na podnikatelské subjekty v zahraničí.
REGIONÁLNÍ POLITIKA EU FINANCOVANÁ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
Strukturální fondy jsou tvořeny Evropským fondem pro regionální rozvoj „ERDF“, Evropským sociálním
fondem „ESF“. Usměrňovací sekcí Evropského zemědělského záručního a usměrňovacího fondu a
Finančním nástrojem na usměrňování rybolovu. V roce 1988 bylo rozhodnuto předsedy vlád členských
zemí EU o nutnosti koordinace politik financovaných z jednotlivých strukturálních fondů. Bylo proto
vybráno „5 hlavních Cílů“. V roce 1995 bylo těchto 5 Cílů doplněno o šestý Cíl, reagující na specifickou
situace v arktických zalidněných oblastech:
Podpora rozvoje a strukturálních změn v zastávajících regionech. Do této kategorie tedy spadá nejen celé
Řecko, Portugalsko, Irsko a většina Španělska, ale i např. Merseyside - Velká Británie. Zde lze žádat o
podporu především následujících typů aktivit: přímé investice do výroby za účelem vytvoření nebo
záchrany pracovních míst, podpora malým a středním firmám, rozvoj infrastruktury, vědy vzdělávání,
investice směřující k ochraně životního prostředí.
1.
Konverze ekonomické struktury v regionech postižených úpadkem průmyslu. Tyto regiony se
musejí vyznačovat nadprůměrnou nízkou mírou nezaměstnanosti.
2.
Boj s dlouhodobou nezaměstnaností a usnadňování zaměstnávání mladých lidí a okrajových skupin
obyvatelstva. Prostřednictvím fondu ESF jsou podporována opatření v oblasti odborného školství,
rekvalifikace, podpora vzdělávacích systémů apod.
3.
Napomáhat adaptaci pracovních sil v podmínkách rychlého vědecko-technického pokroku.
4a. Změna struktury zemědělské produkce.
4b. Rozvoj zemědělských oblastí.
4c. Pomoc arktických oblastem s mimořádně nízkou hustotou zalidnění.
CÍLE A PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU
 snaha věnovat největší prostředky do regionů s největšími problémy, a to na projekty, které
přinesou maximální užitek
 spolupráce významných subjektů na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, a to jak
z veřejného, tak i ze soukromého sektoru
 snaha o integrovaný a nikoli krátkodobý, ale střednědobý přístup k řešení regionálních problémů
formou víceletých plánovacích období
 prostředky poskytnuté ze zdrojů EU musí být doplněny stanoveným podílem zdrojů ze strany státu,
regionu, města.
18
STRATEGICKÁ VIZE REGIONU SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA:
Severní Morava a Slezsko chce být "regionem bohatým, založeným na přírodním a kulturním dědictví
předchozích generací, respektující jeho začleňování do Evropské unie, který dosáhne úrovně vyspělých
regionů členských států Evropské unie". Nenaplnění této vize by při volném pohybu výrobních faktorů v
rámci Evropské unie mělo za následek rychlý růst meziregionálních disparit a nežádoucích migračních toků,
jejichž negativní projevy by zaznamenal nejen region a kraj, ale i Česká republika. Význam Programu
podpory a rozvoje regionu severní Moravy a Slezska je mimo jiné také v tom, že vytváří základní rámec pro
formování regionální politiky severní Moravy a Slezska s ohledem na regionální politikou Evropské unie.
To umožní skloubení vlastních zájmů a potřeb jednotlivých regionů a mikroregionů s naplňováním
konvergenčních kritérií Evropské unie a také účinnou kombinaci aktivovatelných zdrojů regionu, státu a
fondů Evropské unie s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů.
Závěrem chceme konstatovat, že ekonomika území regionu severní Moravy a Slezska prošla zásadní
restrukturalizací hutnictví, těžkého a těžebního průmyslu, lesnictví a likvidace významné části lehkého,
zpracovatelského, zemědělsko-potravinářského a elektrostrojírenského průmyslu a transformace v oblasti
vlastnických vztahů v zemědělství, a tím i k sociální proměně regionu. Ekonomický potenciál severní
Moravy a Slezska disponuje velkými rozvojovými možnosti, které jsou podpořeny rozvojem moderních
odvětví. Proběhla restrukturizace těžkého a těžebního průmyslu v regionu a tím se stabilizovala
i zaměstnanost v tomto odvětví. Podpora podnikatelského prostředí zaměřená na vytváření podmínek pro
rozvoj drobných, malých a středních podniků přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto území,
ovlivňuje jeho atraktivitu a především v sektoru služeb umožní další nárůst zaměstnanosti. Rozvoj regionu
severní Moravy a Slezska tak přispívá k tvorbě nových pracovních míst a zároveň zmírňuje problémy na
trhu práce v příhraniční oblasti.
Ve vazbě v oblasti ochrany životního prostředí reaguje na úsilí o udržitelném využívání přírodního
potenciálu a krajiny v oblasti cestovního ruchu. Dále přispívá k praktickému uplatnění envirónmentálních
inovací a šetrných technologií, snižování energetické, surovinové a materiálové náročnosti, emisí a tvorby
odpadů.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1]
Hospodářská strategie České republiky do roku 2010. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu
ČR. Pracovní materiál. 2006.
[2]
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W. D.: Ekonomie.
[3]
Analýza vývoje české ekonomiky a odvětví v působnosti. Praha : Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR. 2008.
[4]
Program rozvoje Moravskoslezského kraje. Ostrava : 2008
[5]
Časopis Regionální zeměpis
[6]
Internetové stránky
ADRESA:
Ing. Bc. Milan Březina
Městský úřad Veselí nad Moravou
Třída Masarykova 119
698 13 Veselí nad Moravou
Mobil: 00 420 603 363 876
Tel.: 00 420 518 670 181
[email protected]
www.veseli-nad-moravou.cz
Ing. Bc. Kamil Třos
Sdružení zdravotně postižených
Občanů a jejich přátel
Mitušova 83
700 30 Ostrava 30
Mobil: 00 420 732 860 782
Tel.: 00 420 732 860 782
[email protected]
19
20
K NIEKTORÝM AKTUÁLNYM PROBLÉBOM PERSONÁLNÉHO MANAŽMENTU V
ORGANIZÁCIÍCH NA SLOVENSKU
Viera Cibáková, Anna Kachaňáková
Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
Abstrakt: Každé strategické rozhodnutie urobené organizáciou sa dotýka ľudských zdrojov, má
preto veľký význam. Od ľudí sa požaduje kompetentnosť, aby mohli na požadovanej odbornej
úrovni plniť všetky úlohy, ktoré pred nich postavé súčasná dynamická doba. Personálny
manažment predpokladá zohľadňovanie vplyvu zmien externého a interného prostredia
organizácie. Preto sa vyžaduje jeho určitá modifikácia aj v dôsledku dopadov finančnej
a ekonomickej krízy.
Kľúčové slová: Ľudské zdroje, trh práce, outsourcing, personálny controlling, personálny
marketing, vzdelávanie, outplacement, motivácisa, lexibilita, líder.
Abstract: Any strategic decision made by organization is related to human resources, and
therefore it has a great impact on it. The competency of the people is required as the basic
requirement that allow them to achieve all the tasks that have arisen in this dynamic period of
time. The personnel management takes into account the influences of the change in both,
external and internal environments. Thus, it needs some modification because of impact of
financial and economic crises.
Key words: Human resources, labor market, outsourcing, personnel marketing, personnel
controlling, training and development, outplacement, motivation, flexibility, leader.
ÚVOD
Globalizácia svetovej ekonomiky má aj politické, spoločenské, sociálne a kultúrne dimenzie a dotýka sa
nielen riadenia medzinárodných, ale aj slovenských organizácií. Aj v oblasti personálneho manažmentu a
organizačnej kultúry sa teda ukazuje, že si trvalo musíme zvykať na zmeny a učiť sa zvládať nové impulzy
a situácie, ktoré prináša. Predpokladá to pružnosť v posudzovaní zmien v externom aj internom prostredí
organizácie, schopnosť zachytiť všetky pozitívne i negatívne dopady a situácie ako aj citlivo a
obozretne formulovať opatrenia na posilnenie vlastnej pozície.
DOPAD FINANČNEJ A EKONOMICKEJ KRÍZY NA VYBRANÉ FUNKCIE PERSONÁLNEHO
MANAŽMENTU
Frekventovanou témou vo väčšine médií je súčasná celosvetová kríza a zavedenie eura na Slovensku.
Hodnotia sa najmä ich súčasné dopady na celú hospodársku sféru a sprostredkovane na celú spoločnosť.
Prognózy, najmä čo sa týka krízy, sú však už zriedkavejšie a opatrnejšie. Podľa ministerstva financií rast
hospodárstva sa má v roku 2009 spomaliť na 2,4 percenta a miera nezamestnanosti prekročiť hranicu
desiatich percent o pol percenta. Viaceré predpovede sú však ešte pesimistickejšie. Štatistický úrad
odhaduje rast HDP na prvý polrok 0,8 % a podľa Centrálnej banky sa ekonomika dokonca prepadne o 2,4
percenta a nezamestnanosť vzrastie na 11,1 % (uverejnené v denníku Pravda 14. 4. 2009). Spomalenie
ekonomického rastu prináša aj úplný obrat na trhu práce. Mnohé organizácie v snahe rýchlo sa prispôsobiť
zmene v podmienkach poklesu dopytu znižujú stavy zamestnancov a upúšťajú od niektorých podporných
a pridružených činností. Podľa prieskumu Podnikateľskej aliancie Slovenska a denníka SME vo februári
podniky zvažovali prepúšťať viac ako 4 % zamestnancov. Trh práce zapĺňa aj množstvo ľudí, ktorí
pracovali v zahraničí, najmä vo Veľkej Británii, Írsku, Českej republike a USA. Miesto si hľadajú aj
zamestnanci, ktorí strácajú istotu v súčasnom zamestnaní. Aktuálnou sa teda stáva hrozba straty
zamestnania čo sa výrazne prejavuje v poklese fluktuácie zamestnancov a ich ochote pracovať aj
za zhoršených podmienok, prípadne za zníženú mzdu. Táto situácia sa zákonite prejavuje v zmene
významu, ale najmä obsahu jednotlivých funkcií riadenia ľudských zdrojov a v raste orientácie na
21
znižovanie nákladov v súvislosti s ich uplatňovaním. v jednotlivých organizáciách.
Manažment organizácií pri prijímaní rozhodnutí potrebuje výkonné koncepčné a pružné riadenie, ktoré by
ho včas a účinne podporilo v jeho rozhodovaní. V tejto súvislosti v oblasti personálneho manažmentu vo
veľkých organizáciách by mal byť podporou personálny controlling, ktorý umožňuje hodnotiť a prezentovať
efektívnosť vynakladaných zdrojov na jednotlivé funkcie personálneho manažmentu. Základným cieľom
personálneho controllingu je na základe včasného získania a posúdenia relevantných informácií umožniť
vytvorenie takého systému, ktorý by včas varoval pred nežiaducimi odchýlkami v rámci uplatňovaných
funkcií personálneho manažmentu. Mnoho organizácií na Slovensku túto podporu zatiaľ nevyužíva,
dokumentujú to aj naše výsledky prieskumu z roku 2008, z ktorých vyplýva, že zo skúmanej vzorky len
47,5 % organizácií má zavedený personálny controlling. V porovnaní s výsledkami z roku 2001 však treba
konštatovať pozitívny trend, ide o takmer štvornásobné zvýšenie uplatňovania personálneho controllingu.
Možno teda predpokladať, že súčasná finančná a ekonomická situácia prispeje k posilneniu pozície
personálneho controllingu vo viacerých organizáciách. Pravdepodobne to však nebude znamenať jeho
profesionalizáciu, ktorá by si vyžadovala aj finančné náklady napr. v súvislosti so zavedením adekvátneho
informačného systému. Posilnenie jeho pozície sa skôr prejaví v tom, že sa stane kompetentným partnerom
vrcholového manažmentu pri hľadaní komplexných riešení. Vzhľadom na vážnosť situácie nemali by sa už
obchádzať také riešenia ako je stanovenie optimálnej súčasnej aj budúcej potreby zamestnancov a hlavne
znižovanie nákladov vo všetkých uplatňovaných funkciách personálneho manažmentu.
Dobré fungovanie personálneho manažmentu predpokladá vytvorenie adekvátnych organizačných
predpokladov, ku ktorým patrí aj existencia personálneho útvaru, jeho veľkosť, zloženie a zodpovednosť,
ktoré sa formujú v nadväznosti na konkrétne podmienky organizácie. Z našich prieskumov v roku 2008
vyplynulo, že v rámci skúmanej vzorky 30,8 % organizácií nemá založený personálny útvar, zatiaľ čo
v rokoch 2006 a 2007 to bolo len okolo 14 %. Potvrdzuje sa tým trend presunu činností personálneho
manažmentu na líniový manažment, ktorý je vyvolaný potrebou rýchleho a flexibilného riadenia ľudí,
znižovania riadiacich úrovní, potreby venovať väčšiu pozornosť motivácii a angažovanosti zamestnancov,
ale tiež väčšej adresnosti a kontrole nákladov v súvislosti s činnosťou jednotlivých útvarov. K presunu
činností personálneho manažmentu na líniový manažment nedochádza v praxi bez problémov. Jedným
z dôležitých predpokladov úspešnosti tohto presunu je vyššia zodpovednosť personálneho útvaru za
personálne politiky, programy a poradenskú činnosť. Okrem decentralizácie personálnych činností na
líniových manažérov dochádza aj k outsourcingu vedľajších personálnych činností, ktoré sa vykonávajú
jednorázovo alebo doplnkovo. Miera využívania outsourcingu v organizáciách na Slovensku je pomerne
stabilná.. Najvýraznejšie bol využívaný v roku 2006, v roku 2007 dochádza k poklesu miery využívania,
v roku 2008 k stabilizácii a miernemu nárastu. Outsourcing vo viacerých personálnych činnostiach často
alebo úplne využívalo v roku 2008 25 % organizácií. Najčastejšie sa vyčleňujú činnosti vzdelávania
zamestnancov a získavania a výberu zamestnancov, stáva sa bežným vyčleňovanie mzdovej a personálnej
agendy, benefitov a iných činností. Väčšina organizácií pristupuje k vyčleňovaniu personálnych činností
opatrne. Po počiatočnom boome využívania služieb externých partnerov mnohé organizácie boli však
nútené prehodnotiť vyčleňovanie, prípadne aj spätne integrovať. Aj táto skutočnosť potvrdzuje to, že
organizácie nie vždy pristupujú k takýmto zmenám na základe dôkladnej analýzy a často ani nemajú jasnú
predstavu o očakávanej úrovni je poskytovania.
Výraznú zmenu v tomto kontexte zmien nadobúda personálny marketing, ktorý je prostriedkom na
formovanie a udržanie potrebného pracovného potenciálu v organizácii. V čase rapídneho poklesu ponuky
voľných pracovných miest na trhu práce a zvyšovania lojality vlastných zamestnancov nie je teraz potrebné
vykonávať viaceré, často finančne nákladné, činnosti v súvislosti so získaním kvalitných uchádzačov, ktorí
spĺňajú špecifické požiadavky voľného pracovného miesta. Mení sa aj spôsob prípadnej spolupráce
a komunikácia s personálnymi agentúrami. Renomované personálne agentúry sú však stále zárukou získania
kvalitného kandidáta motivovaného pre prácu v danej organizácii, a často v krátkom čase, čo v konečnom
dôsledku znamená aj šetrenie nákladov. Organizácie v situácii potreby permanentného znižovania nákladov
zväčša však upúšťajú od orientácie na externý trh práce a sústreďujú pozornosť na lepšie využitie vlastných
zamestnancov. To však predpokladá zdôvodnenie existencie všetkých pracovných miest v organizácii na
základe ich dôkladnej analýzy a hodnotenia. Uvedená skutočnosť podčiarkuje význam analýzy
a projektovania pracovných miest v systéme funkcií personálneho manažmentu. Formovanie pracovného
potenciálu na základe personálneho marketingu vedie k vzniku špecifickej zamestnaneckej a organizačnej
kultúry. Vzťahuje sa nielen na získavanie pracovníkov, ale tiež na ich uvoľňovanie, pri ktorom je potrebné
vynaložiť účinnú snahu nachádzať pre nich nové pracovné uplatnenie. Osobitne aktuálne je to
v podmienkach ekonomickej a finančnej krízy, keď organizácie v snahe zvyšovať produktivitu práce
22
zvyšujú aj počet prepúšťaných zamestnancov. Ako prvých sa to dotýka dočasných tzv. agentúrnych
zamestnancov. V tejto súvislosti nadobúda na význame cieľavedomé riadenie procesu uvoľňovania
zamestnancov – outplacement, ktoré znamená jednak veľkú podporu pre prepúšťaného zamestnanca
a vedie k podstatnému skráteniu času na získanie nového zamestnania /odborníci uvádzajú, že je to o viac
ako 60 %, jednak prispieva k vytváraniu pozitívneho obrazu o organizácii a to všetko bez väčších nárokov
na financie.
Prekonanie negatívnych dopadov krízy a udržanie konkurencieschopnosti na európskom trhu do budúcnosti
znamená pre organizácie na Slovensku osvojiť si myšlienku, že permanentné celoživotné vzdelávanie
a rozvoj zamestnancov je nevyhnutnosťou a že len s kvalifikovaným pracovným potenciálom sa môžu
presadiť. Je to napokon aj v intenciách politiky EÚ v danej oblasti, ktorá je zameraná na zvyšovanie
investícií do ľudských zdrojov a na zvýraznenie priority celoživotného vzdelávania. Slovensko je však
zatiaľ krajinou, kde manažmenty organizácií si ani doteraz vždy neuvedomovali dôležitosť vzdelávania
svojich pracovníkov čo potvrdzujú aj výsledky našich viacročných prieskumov. A v tejto súvislosti, keď sa
počas krízy organizácie snažia všetky svoje činnosti zefektívňovať, sa stáva reálnou hrozba šetrenia aj na
vzdelávaní zamestnancov. Takéto riešenie by však bolo veľmi krátkozraké. Vzdelávanie zamestnancov je
totiž nevyhnutnosťou a poznatky a vedomosti sú dôležitým faktorom ekonomickej prosperity. Ak toto
organizácie pochopia a vďaka dobre manažovanému obdobiu počas krízy sa im podarí udržať na trhu, mali
by už teraz uvažovať aj nad scenármi, ktoré budú aktuálne po jej ukončení. To všetko je však podmienené
existenciou akcieschopného kvalifikovaného personálu, ktorý prináša tvorivé nápady a má aj odvahu
experimentovať. Tu vyvstáva aj problém riadenia práce s talentami čo predpokladá predovšetkým ich
objaviť, získať a správne motivovať, aby z organizácie neodišli. Talent sa nemusí objaviť len medzi
mladými absolventmi vysokých škôl, môže ísť aj o dlhoročného kvalifikovaného perspektívneho
zamestnanca s presvedčivými výsledkami práce. Bolo by však chybou predpokladať, že v krízových
podmienkach takýto človek v organizácii určite ostane a netreba ho motivovať a rozvíjať. Aj keď sú
finančné možnosti organizácií v tomto období obmedzené je možné využívať celú škálu ďalších účinných
nástrojov motivácie. Predovšetkým talenty by mali mať pocit, že sa s nimi počíta pri riešení významných
projektov, že sa s nimi komunikuje ako s partnermi vrcholového manažmentu a že participujú na
strategických rozhodnutiach. Pri rozvojových programoch organizácií je dôležité dbať nielen na ich
profesijný rozvoj, ale aj na ich pracovnú kariéru, ktorá nemusí vždy znamenať vzostup v hierarchii
právomocí a povyšovaní do vyššej funkcie, ale môže znamenať vzostup v hierarchii odbornosti
a poverovanie náročnejšou odbornou prácou. Vzdelávanie a rozvoj talentov vedie k ich väčšej nezávislosti
a sebarealizácii a napokon prispieva k ich lepšej identifikácii s organizačnou kultúrou a jej hodnotami.
Pamätať by sa malo aj na zvyšovanie profesionalizácie manažérov a rozvoj ich práce s ľuďmi. Oblasť
prípravy manažérov je potrebné orientovať najmä na ťažiskové okruhy riadiacich poznatkov, návykov a
správania manažérov v krízových podmienkach. Predovšetkým by si mali uvedomiť hodnotu svojich ľudí
a naučiť sa realizovať všetky opatrenia v personálnej práci z hľadiska dlhodobého riadenia organizácie.
Dôležitú úlohu v procese profesionalizácie manažérov zohráva i miera využívania osvojených vedomostí
a zručností podriadených v praxi a ich dopad na zlepšenie ich pracovného výkonu. Osobitnú pozornosť si
vyžaduje motivácia manažérov k vytvoreniu adekvátnych podmienok aby pracovné procesy v organizácii
umožnili uplatňovať získané zručnosti v práci.
Osobitnú skupinu ľudí v organizácii, ktorí disponujú určitými špecifickými vlastnosťami i charakterovými
črtami, majú odvahu riešiť nepriaznivé situácie, sú schopní jasne formulovať ďalšie ciele a viesť ľudí k ich
naplneniu, predstavujú správni lídri. K ich rozhodujúcim vlastnostiam patrí strategické myslenie
a schopnosť motivovať ľudí. V organizáciách, v ktorých takýto lídri existujú sú vytvorené predpoklady pre
minimalizovanie negatívnych dopadov súčasnej krízy. Líderstvo sa nemusí spájať len s vysokou
manažérskou pozíciou, môže sa vyskytovať na všetkých stupňoch riadenia. Problémom zatiaľ ostáva, že nie
všetky organizácie si uvedomujú význam líderstva, osobitne v súčasnej krízovej situácii, a nevenujú sa
identifikovaniu a podpore správnych lídrov, ktorí sa dokážu zorientovať v aktuálnych problémoch,
nachádzajú ich riešenia, vedia zmobilizovať a viesť zamestnancov.
Závažnou otázkou na ktorú v súčasnom období treba hľadať odpoveď je motivácia zamestnancov, ktorá je
základom správania sa a konania v práci. Je všeobecne známe, že adekvátna motivácia sa prejavuje
v prístupe zamestnancov k pracovným úlohám a vykonávaným činnostiam. Primeraná motivácia vedie ich
k optimálnemu výkonu a teda je potrebná. Ak chceme, aby sa pracovníci identifikovali s organizáciou, jej
strategickými cieľmi, hodnotami, zvykmi a tradíciami je potrebné ich motivovať na základe rôznych
motivačných nástrojov. Náročná úloha spočíva v optimalizácii týchto nástrojov. Aj keď ich výber
23
podmieňujú konkrétne podmienky v organizácii, vo väčšine prípadov v dôsledku krízy sa zaznamenáva
tendencia spomaľovania rastu nominálnych miezd. Predpovedať ich ďalší vývoj je pomerne problematické,
vzhľadom na vplyv rôznych faktorov súvisiacich so znižovaním nákladov, ako aj menším tlakom
zamestnancov na rast miezd. Z ďalších nástrojov motivácie prichádzajú potom do úvahy skôr tie, ktoré
nevyvolávajú väčšie náklady. Predpokladom dobrej pracovnej motivácie sú i správne stanovené ciele a ich
rozpracovanie do úloh a cieľov pracovnej skupiny a jej členov. K tomu je potrebná dobrá informovanosť
zamestnancov, ich zaangažovanosť a vytváranie tímovej atmosféry prostredníctvom delegovania
právomocí.
Problematika flexibility pracovnej sily je veľmi frekventovanou najmä v súvislosti s postupným
sprístupňovaním európskeho trhu práce a riešením dopadov krízy na slovenský trh práce. Každá zmena
európskej legislatívy zákonite prinesie i povinnosť vykonať zmeny v slovenskom právnom systéme.
V súčasnosti narastá regulácia štátu v oblasti pracovnoprávnych vzťahov opatreniami, ktoré majú zmierniť
negatívny vplyv finančnej a ekonomickej krízy. Regulácia má pomôcť organizáciám udržať primeranú
zamestnanosť, zvýšiť flexibilitu práce a pracovnej sily, prípadne vytvárať pracovné miesta s finančnou
podporou štátu.
Flexibilita pracovníkov predpokladá vo veľkej miere uplatňovanie flexibilných pracovných režimov a
celkové uvoľňovanie zamestnaneckých vzťahov. Organizácie sú nútené v dôsledku negatívnych vplyvov
prostredia čoraz viac optimalizovať počet a štruktúru svojich zamestnancov a uplatňovať ich časovú
flexibilitu. V podmienkach Slovenska sa doteraz preferoval v tomto smere najmä čiastočný úväzok (65 %
organizácií), flexibilná pracovná doba (59 % organizácií), dočasná práca (59 % organizácií) a práca
zabezpečovaná externými subjektmi (44 % organizácií). Počet organizácií, ktoré hľadajú rôzne formy
flexibility však narastá. V krízových podmienkach jedná sa najmä o skracovanie pracovného týždňa s
príspevkom na podporu zamestnanosti, možnosť pracovného voľna a poberania aspoň základnej mzdy
a uplatnenie ďalších opatrení, ktoré prijala vláda na zníženie prepúšťania zamestnancov.
ZÁVER
V dôsledku meniacich sa podmienok externého prostredia je potrebná nielen zmena v správaní sa
organizácií na trhu, ale aj v riadení ich interného prostredia, vrátane riadenia všetkých zdrojov. Vyžaduje sa
vyššia flexibilita zdrojov a zvýšenie efektívnosti vynakladaných nákladov. Pre úspešné zvládnutie dopadov
všetkých zmien v organizácii je potrebná aj existencia adekvátneho systému personálneho manažmentu,
v ktorom dochádza k určitej modifikácii obsahu jednotlivých funkcií. Príspevok predkladá na diskusiu odraz
niektorých zmien vo vybraných problémových okruhoch personálneho manažmentu v organizáciách na
Slovensku.
LITERATÚRA:
[1]
ĎURIŠOVÁ, S.: Outsourcing v personálnych činnostiach. Dizertačná práca. Bratislava : 2009.
[2]
KACHAŇÁKOVÁ, A.; NACHTMANNOVÁ, O.; JONIAKOVÁ, Z. Personálny manažment.
Bratislava : Iura Edition, 2008.
[3]
KOLLÁRIKOVÁ, M. Personálny controlling – efektívny nástroj riadenia ľudských zdrojov.
Dizertačná práca. Bratislava : 2009.
ADRESA:
Prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.
Železničná 14
821 07 Bratislava
[email protected]
Doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc.
Železničná 14
821 07 Bratislava
[email protected]
24
SÚČASNÁ GLOBÁLNA FINANČNÁ KRÍZA A OPATRENIA PRIJATÉ VLÁDOU SR
NA PODPORU STABILITY FINANČNÉHO SEKTORA
Viera Cibáková, Viera Sysáková
Abstrakt: Globálna finančná kríza, ktorá vznikla na amerických hypotekárnych trhoch výrazne
zasiahla finančné trhy a globálnu ekonomiku. Neistota ohľadom budúceho vývoja a úverová
reštrikcia napomáhajú prelievaniu krízy do reálnej ekonomiky. Na základe Memoranda
o porozumení týkajúceho sa spolupráce medzi orgánmi dohľadu, ministerstvami financií
a centrálnymi bankami štátov EÚ v oblasti cezhraničnej finančnej stability podpísala NBS
a MF SR Dohodu o spolupráci a výmene informácií v oblasti finančnej stability a riadenia
finančných kríz a finančného trhu.
Kľúčové slová: finančný sektor, finančná kríza, krátkodobé regulačné opatrenia, strednodobé
regulačné opatrenia, opatrenia na riešenie bankových kríz.
Abstract: Global financial crisis that has arisen from American mortgage markets has
significantly influenced financial markets and global economy. Uncertainty in future
development and loan restriction help flowing crises into real economy. Based on
Memorandum about Understanding concerning cooperation among supervising bodies,
ministries of Finance and central banks of EU states in the area of foreign financial stability,
NBS and MF SR signed Agreement on Cooperation and Exchange of Information in the area of
financial stability and management of financial crises and financial market.
Keywords: financial sector, financial crises, short-term regulations, mid-term regulations,
regulation for banking crises solving
ÚVOD
Prvé problémy na americkom hypotekárnom trhu sa objavili už začiatkom roku 2007. V tomto období začali
výrazne klesať ukazovatele reprezentujúce nehnuteľnosti na bývanie v USA. Situácia sa zhoršila v júni
2007, keď americká investičná banka Bearn Stearns oznámila, že jej dva fondy kryté nehnuteľnosťami majú
buď málo kapitálu, alebo nemajú žiadny kapitál. Problémy postupne narastali, keď niektoré americké
hypotekárne inštitúcie zatvorili svoje pobočky, niekoľko investičných fondov, ktoré mali vo svojom
portfóliu cenné papiere kryté aktivami prestalo vyplácať vklady, niekoľko komerčných bánk priznalo, že
budú mať straty súvisiace s americkým trhom hypoték. Averzia investorov voči riziku sa neprejavila len na
hypotekárnych trhoch, ale rozšírila sa aj do iných segmentov finančného trhu. Investori odchádzali zo
špekulatívnych carry trade1 pozícií, ktoré boli v predchádzajúcom období veľmi obľúbeným nástrojom na
zhodnotenie prostriedkov. V dôsledku toho sa vysoko úročené meny, zvlášť meny rozvíjajúcich sa trhov
oslabili. Ceny akcií hlavne finančných spoločností výrazne klesli. Obdobie extrémnej nervozity neobišlo
ani globálny peňažný trh, nevynímajúc európsky peňažný trh.
AKTUÁLNA FINANČNÁ SITUÁCIA V SR
Napriek zhoršenému výhľadu na najbližšie obdobie, sú však dopady finančných turbulencií na finančný trh
SR limitované a slovenský bankový a finančný sektor zatiaľ finančnú krízu výrazne nepociťuje. Slovenský
bankový sektor je totiž naďalej vysoko ziskový s dostatočnou likviditou.
Celkovo 25 komerčných bánk, ktoré dnes pôsobia na území Slovenska, vytvára priamo viac ako 3 %
hrubého domáceho produktu.2 Nepriamy dopad na tvorbu HDP prostredníctvom podpory rozvoja
podnikového prostredia je neporovnateľne vyšší. Podľa aktualizovaných prognóz kľúčových
1
Carry trade sú obchody, v ktorých investori získavajú „úver“ v nízko úročenej mene a prostredníctvom swopového obchodu zúročia
tieto prostriedky vo vyššej úročenej mene.
2
SBA: Bankový sektor. [online] 5.2.2009 dostupné z <http://www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/>
25
medzinárodných ekonomických inštitúcií ako sú MMF, OECD a Európska komisia, bude Slovensko v roku
2009 najrýchlejšie rastúcou ekonomikou v Európskej únii a OECD.
Ziskovosť bankového sektora kontinuálne rastie od roku 2000. za rok 2007 dosiahol sektor čistý zisk
prevyšujúci 17 mld. SKK, čo je približne štvornásobok zisku v porovnaní s rokom 2000. Podstatnou
skutočnosťou vzhľadom na prebiehajúcu krízu je fakt, že zisk bankového sektora neklesá ani v roku 2008,
kedy sú banky celosvetovo vo vážnej situácii. Za prvých 8 mesiacov roku 2008 zaznamenali banky čistý
zisk prevyšujúci 14 mld. SKK. Expozícia slovenských bánk voči rizikovým sekuritizovaným aktívam je
minimálna. Vyplýva to jednak zo stále ešte nízkej medzinárodnej integrácie slovenského finančného sektora
a tiež z faktu, že slovenské banky mali v posledných rokoch veľmi priaznivé podmienky na alokáciu aktív
do úverov na Slovensku vzhľadom na výrazný hospodársky rast, expanziu podnikateľských aktivít a rast
kúpyschopnosti obyvateľstva. O reálnosti a udržateľnosti ziskov hovorí aj vysoký rast úverov podnikov,
rovnako ako aj rast úverov domácnostiam vo vzťahu ku kapitálovej primeranosti bánk. Tieto nárasty aj
v druhej polovici roku 2008 dosahujú hodnoty okolo 30 %. Vysoké nárasty sú síce dlhodobo udržateľné,
keďže boli spôsobené hlavne nízkou počiatočnou úrovňou, ale svedčia o tom, že banky na Slovensku ani
v tejto celosvetovo zložitej situácii neznížili tempo poskytovania úverov. Banky na Slovensku boli
v procese poskytovania úverov dlhodobo obozretné s relatívne prísnym posudzovaním rizikového profilu
klientov. Preto aj miera nesplácania úverov je veľmi nízka. Podiel zlyhaných úverov na celkových úveroch
bol v auguste 2008 len približne 2 %.
O stabilnej situácii v slovenskom bankovom sektore svedčia aj relatívne stabilné úrokové sadzby z novo
poskytnutých úverov. Tieto sa už dlhodobo pohybujú medzi 6,5 % až 8,5 %.3 Ani situácia v roku 2008 sa
nevyznačovala výrazným rastom sadzieb (viď Tabuľka 1, Graf 1). Úrokové sadzby teda zatiaľ nesignalizujú
sprísňovanie poskytovania úverov. Pozitívna je popri ziskovosti sektora aj likvidita bánk. Krátkodobá
úroková miera na medzibankovom trhu (3 mesačný Bribor) je veľmi stabilná, pohybujúca sa okolo
základnej sadzby NBS. Vysokú likviditu bankového sektora SR odzrkadľuje aj sterilizačná pozícia NBS,
ktorá sa počas trvania finančnej krízy pohybuje relatívne stabilne okolo 375 mld. SKK a v súvislosti
s krízou nebol zaznamenaný úbytok likvidity.
Tabuľka 1: Zisk bankového sektora v SR a objem úverov a vkladov v SR k 31. 12. 2008
Graf 1: Medziročný rast úverov a priemerná úroková sadzba z novo poskytnutých úverov
Vzhľadom na výraznú orientáciu bankového sektora na domácu ekonomiku sa očakáva významnejší dopad
na bankový sektor, najmä v prípade, ak finančná kríza negatívne ovplyvní vývoj reálnej ekonomiky na
Slovensku. Dopad finančnej krízy na finančných trhoch pocítili najmä inštitúcie, ktoré investujú na
zahraničných finančných trhoch. Negatívny vývoj zaznamenali investície v niektorých podielových
fondoch, fondoch dôchodkového sporenia a unit-linked produkty v poisťovníctve. Zápornú medziročnú
výnosnosť k 30.9.2008 zaznamenali vyvážené fondy a tiež rastové fondy v dôchodkovom sporení, všetky
typy podielových fondov okrem peňažných a unit-linked produkty v poisťovniach. Dominantným rizikom
3
ECB: Konvergenčná správa máj 2008. Frankfurt nad Mohanom, 2008, str. 51. ISSN: 1725-9452
26
vo väčšine z uvedených produktov bolo najmä akciové riziko. Niektoré rastové fondy vykázali na určité
obdobie pokles dôchodkovej jednotky aj pod nominálnu hodnotu.
Kríza sa prejavila na zložení investícií v dôchodkových fondoch a podielových fondoch, nakoľko poklesol
objem akciovej zložky portfólií a zmenila sa i štruktúra dlhopisovej zložky portfólia s tým, že viac investícií
smerovalo do štátnych dlhopisov. Finančná kríza sa prejavila aj na objeme majetku spravovaného v sektore
kolektívneho investovania na Slovensku. V treťom štvrťroku 2008 došlo k výraznejším redemáciám
v peňažných fondoch rádovo v miliardách slovenských korún. Jedným z dôvodov bolo ohlásené posilnenie
systému ochrany vkladov v bankách, následkom čoho klienti presúvali svoje prostriedky do bánk. Fondy tak
boli nútené odpredávať majetok pri nevýhodnejších podmienkach, čím dochádzalo k poklesu hodnoty
podielov klientov a poškodeniu ich záujmov.4
OPATRENIA PRIJATÉ VLÁDOU SR NA PODPORU STABILITY FINANČNÉHO SEKTORA
KRÁTKODOBÉ REGULAČNÉ OPATRENIA
V súlade s odporúčaním Rady ECOFIN zo 7. októbra 2008, na základe ktorého majú členské krajiny
Európskej únie zvýšiť úroveň ochrany vkladov fyzickým osobám v rozsahu min. 50 000 EUR, resp. min. vo
výške 100 000 EUR v niektorých krajinách, schválila vláda SR dňa 8. októbra 2008 na svojom zasadnutí
zvýšenie ochrany vkladov v SR formou legislatívnej úpravy Zákona o ochrane vkladov. Úprava zaviedla
náhradu nedostupného vkladu v plnej výške bez stanovenia limitu. Pokiaľ ide o okruh osôb, ktoré sú
súčasťou systému ochrany, tento zostáva nezmenený. Došlo aj k zvýšeniu súčasnej ochrany vkladov z 90%ného krytia nominálnej hodnoty vkladov na 100 %-né krytie, čím bude zrušená povinnosť povinnej
spoluúčasti vkladateľa vo výške 10 %.
Cieľom legislatívnej úpravy je preventívne udržať dôveru vkladateľov voči bankám a tým zabrániť výberu
vkladov, ktorý by mohol mať negatívne dôsledky vo vzťahu k riešeniu krízy.5
Ďalším nástrojom na zabezpečenie stability bankového sektora je opatrenie Národnej banky Slovenska
o likvidite bánk a pobočiek zahraničných bánk, ktoré nadobudlo účinnosť 15.novembra 2008 a ktoré kladie
prísnejšie požiadavky na riadenie likvidity, a to najmä prostredníctvom nového ukazovateľa likvidity.
Opatrenie stanovuje postup riadenia likvidity a kvantifikuje ukazovatele likvidity, ktoré musia banky pri
svojej činnosti rešpektovať. „Banka a pobočka zahraničnej banky má byť schopná s veľkou
pravdepodobnosťou splniť všetky svoje záväzky v časovom horizonte jedného mesiaca, a to aj v prípade
nepriaznivého vývoja na finančných trhoch.“ Ukazovateľ likvidity bánk obmedzí možnosti banky, prípadne
jej materskej spoločnosti (v čase krízy v bankovom sektore), znižovať úroveň likvidity v bankovom sektore,
čo povedie k tomu, aby bola každá banka spôsobilá i v krátkodobom horizonte splniť svoje finančné
záväzky voči obchodným partnerom a klientom. Dôvodom vydania uvedeného opatrenia je zabezpečenie
riadenia aktív a pasív bánk a to tak, aby ich vzájomný pomer zodpovedal nepretržitej likvidite.
Nakoľko je finančný sektor SR stabilný, Slovenská republika neprijala žiadnu schému štátnych garancií ani
rekapitalizácie bánk. Na zasadnutí vlády 14. januára 2009 však vláda schválila Správu o krízových
scenároch a možných nástrojoch ich riešenia, ktorá pojednáva o alternatívnych možnostiach pôsobenia štátu
v komerčnom bankovom sektore SR v súvislosti s prebiehajúcou finančnou krízou. Dôležitou súčasťou
správy je práve formulovanie preventívnych opatrení na zabránenie vzniku možných kríz v budúcnosti.
Napriek tomu, že finančný systém SR je zatiaľ stabilný, je nutné počítať s možnosťou, že finančné inštitúcie
budú nútené požiadať o pomoc štátu vo forme rekapitalizácie, a preto Slovenská republika pracuje na
návrhu Zákona o zmiernení vplyvov globálnej finančnej krízy na slovenský bankový sektor ako ďalšie
z dodatočných opatrení v oblasti rekapitalizácie a štátnych garancií. V súvislosti so spomínaným návrhom
zákona sa dňa 12. marca 2009 uskutočnilo stretnutie v Národnej banke Slovenska za účasti zástupcov MF
SR a SBA. Zákon má mať preventívny charakter a jeho cieľom je zachovanie finančnej stability
a zmiernenie prenosu krízy z finančného sektora do reálnej ekonomiky. Nástrojmi štátnej pomoci podľa
tohto návrhu majú byť osobitne štátne záruky a rekapitaliácia.
Okrem uvedených nástrojov na podporu stability finančného a bankového sektora prijala vláda SR na
svojom zasadnutí 17. decembra 2008 aktualizovaný materiál o opatreniach vlády SR na prekonanie dopadov
globálnej finančnej krízy. Materiál obsahuje viacero opatrení na zmiernenie negatívnych dopadov krízy na
ekonomiku SR, pričom v oblasti politiky finančného trhu ide o opatrenia Slovenskej záručnej a rozvojovej
banky a Eximbanky zamerané predovšetkým na podporu malého a stredného podnikania v Slovenskej
republike.
4
Úrad vlády SR [online] 17. 12. 2008 [cit.12. 3. 2009] dostupné
http://www.rokovania.sk/appl/material.nsf/0/F8683AE7E9C39448C125753800250E0E?OpenDocument
5
Opatrenia na podporu stability finančného sektora. In: Biatec, ročník 16, november 2008, s.9
27
Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s. je bankou v 100 %-tnom vlastníctve štátu, ktorá má bankovú
licenciu, pričom jej činnosť sú orientované na poskytovanie služieb podnikateľskému sektoru a to osobitne
malým a stredným podnikom. Tieto činnosti zabezpečuje prostredníctvom širokej škály úverových
a záručných produktov. MF SR ako akcionár v zmysle schválenej dlhodobej koncepcie rozvoja banky na
roky 2008 až 2013 už na prelome rokov 2007 a 2008 zvýšilo ákladné imanie banky o 1,2 miliardy SKK za
účelom zdrojového krytia nových obchodných aktivít banky pre podporu malých a stredných podnikateľov.
Opatrenia pre posilnenie úlohy a finančných zdrojov SZRB, ktorých gestorom je MF SR v spolupráci
s rezortom Ministerstva zahraničných vecí SR s termínom splnenia do 31. marca 2009 sú nasledovné:
 Zvýšiť základné imanie banky o ďalšiu 1 miliardu SKK začiatkom roka 2009 na financovanie
programov pre malých a stredných podnikateľov, čo je o dva roky skôr ako predpokladala
dlhodobá koncepcia.
 Pripraviť čerpanie úverovej linky od EIB v objeme 30 – 40 miliónov eur na rozvoj malého
a stredného podnikania.
Exportno-importná banka je právnickou osobou zriadenou osobitným zákonom, ktorá podporuje vývozné
a dovozné aktivity vývozcov a dovozcov financovaním vývozných úverov, poisťovaním vývozných úverov
a financovaním dovozných úverov so zámerom zvýšiť konkurencieschopnosť tuzemských výrobkov
a podporiť vzájomnú hospodársku výmenu Slovenskej republiky so zahraničím. MF SR v spolupráci
s Eximbankou už pripravilo návrh na presun časti prostriedkov vo výške 332 miliárd SKK zo základného
imania Eximbanky do jej poistných fondov za účelom okamžitého navýšenia poistnej kapacity Eximbanky
o približne 4,4 miliardy SKK pre poisťovanie vývozných úverov. Presun prostriedkov bol zrealizovaný ešte
koncom roka 2008. v záujme využitia Eximbanky ako hlavného nástroja vlády na podporu
zahraničnoobchodných operácií slovenských vývozcov, vrátane malých a stredných podnikov vláda navrhla
ďalšie opatrenia na prekonanie dopadov finančnej krízy. Balík opatrení Eximbanky, ktorého gestorom je
rovnako ako u opatrení SZRB Ministerstvo financií SR, ktoré je finančným garantom a Ministerstvo
hospodárstva ako obsahový garant, pričom termín splnenia opatrení je 31. marec 2009, obsahuje tieto
opatrenia:
 Zvýšiť v roku 2009 základné imanie Eximbanky o 345 miliónov SKK za účelom rozšírenia
financovania vývozných úverov, najmä v segmente malých a stredných podnikov
 Posúdiť doplnenie poistných fondov Eximbanky zo štátneho rozpočtu v objeme 500 miliónov SKK
na zvýšenie poistnej kapacity v ďalších rokoch.6
Tretím opatrením v oblasti politiky finančného trhu, ktoré prijala vláda SR za účelom podpory stability
finančného systému a minimalizácie negatívnych dopadov finančnej krízy na slovenskú ekonomiku je aj
opatrenie, ktoré v sebe zahŕňa povinnosť NBS analyzovať a pravidelne informovať vládu SR o poskytovaní
úverov bankovými inštitúciami pôsobiacimi na Slovensku. gestorom uvedeného opatrenia je NBS s tým, že
správy budú predkladané raz mesačne. Prvú správu o poskytovaní úverov bankovými inštitúciami dostala
vláda SR v novembri 2008.
V aktualizovanom materiály na prekonanie dopadov globálnej finančnej krízy vláda SR vyzýva komerčný
bankový sektor Slovenskej republiky, aby v súlade s pravidlami obozretného podnikania zvážil vlastné
možnosti financovania podnikateľskej sféry SR s cieľom zachovať plynulosť pri poskytovaní
prevádzkových a investičných úverov s osobitným zreteľom pre malých a stredných podnikateľov. Štát má
tiež viacero možností, ako môže ovplyvňovať a mobilizovať prísun potrebných finančných zdrojov do
ekonomiky. Vláda zamerala nástroje na zabezpečenie likvidity, nie solventnosti podnikov. Z tohto dôvodu
využíva nástroje úverovej politiky. Dotácie konkrétnym sektorom či podnikom by viedli k deformácii
podnikateľského prostredia a boli by menej efektívne pri udržaní zamestnanosti. Keďže štátne záruky
komerčným bankám by mohli viesť k morálnemu hazardu, ktorý bol jedným zo zdrojov súčasnej krízy,
vláda využíva úverové produkty ňou vlastnených bánk.
Rada pre hospodársku krízu dňa 27. februára 2009 prerokovala materiál „Vecný zámer postupu pri
poskytovaní pomoci štátu občanom, ktorí stratili schopnosť splácať úver na bývanie v dôsledku
hospodárskej krízy“. Členovia Rady predložený vecný zámer odsúhlasili s tým, že MF, Konsolidačná
agentúra, ZMOS a SBA dopracujú podrobnosti poskytovania pomoci štátu občanom v termíne do 20. marca
2009. V tejto súvislosti SBA plánuje ešte v priebehu prvého marcového týždňa zvolať pracovnú skupinu,
ktorá sa danou témou zaoberala a rovnako plánuje aj stretnutie so zástupcami MF SR.
Za účelom podpory stability finančného systému bol zriadený aj Stály riadiaci výbor pre otázky finančnej
stability a pre riešenie kríz finančného trhu (Domestic Standing Group), ktorý je zložený z predstaviteľov
6
Úrad vlády SR [online] 17. 12. 2008 [cit.12. 3. 2009] dostupné
http://www.rokovania.sk/appl/material.nsf/0/1151FADCF372A7D8C1257522002A4E2B?OpenDocument
28
Ministerstva financií SR a NBS.
STREDNODOBÉ REGULAČNÉ OPATRENIA
Vláda SR v súlade s opatreniami vyplývajúcimi zo záverov Rady ECOFIN zo 7. októbra 2008 pripravuje
materiál, v ktorom budú premietnuté aj strednodobé regulačné opatrenia na obnovenie finančnej stability
a dôvery. opatrenia sú zamerané na :
 zavedenie jednotných formátov pre finančné vykazovanie (jednotné požiadavky pre vykazovanie
údajov a jednotné dátumy vykazovania, do konca roka 2012 bez možnosti dodatočného predĺženia
lehoty.
 zavedenie efektívnejšieho systému dohľadu nad cezhraničnými skupinami
 uplatnenie národnej voľby (uplatňovanie limitov majetkovej angažovanosti vnútri skupiny) umožní
limitovať expozície slovenských bánk ako dcérskych spoločností voči ich materským
spoločnostiam na výšku predstavujúcu maximálne 20 % kapitálu. Je to prevencia proti šíreniu
krízy z materskej spoločnosti do dcérskej spoločnosti.
 postupy pri ochrane bánk v spolupráci so súčasnými akcionármi a NBS
 možnosť priameho pôsobenia štátu v bankovom sektore
 ďalšie opatrenia zamerané na implementáciu zmien vyplývajúcich z novely Smerníc 2006/48/ES
a 2006/49/ES, ktoré budú premietnuté v legislatíve SR.
ZÁVER
Súčasná finančná kríza si vyžiadala okamžité nadštandardné zásahy. Bankový sektor prijal všetky opatrenia
s pozitívnym ohlasom, čím sa podarilo udržať aj dôveru vkladateľov voči bankám. Opatrenia systém síce
posilnili, no pravdepodobne na úkor jeho efektívnosti.
Aký bude rok 2009 pre národný ako aj globálny finančný trh, nie je možné s istotou predpovedať. Postupné
zlepšovanie podmienok na peňažnom trhu a návrat investorov k akciám naznačujú pomalý návrat dôvery.
Avšak takéto návraty sme v posledných dvoch rokoch videli niekoľkokrát.
LITERATÚRA
Zákon č. 36/2009 o Národnej banke Slovenska, čiastka 18.
[1]
[2]
ECB: Konvergenčná správa, máj 2008. Frankfurt nad Mohanom : 2008, str. 51, ISSN: 1725-9452.
[3]
Opatrenia na podporu stability finančného sektora : In: Biatec, ročník 16, november 2008, s.9.
[4]
Úrad vlády SR (online) 17.12.2009 (cit.12.3.2009) Dostupné http://www.rokovania.sk/appl/material.
[5]
SBA:
Bankový
sektor
(online)
5.2.2009
(cit.
10.3.2009).
Dostupné
z
http://www.sabonline.sk/sk/bankový-sektor/.
ADRESA
prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.
Železničná 14
821 07 Bratislava
[email protected]
doc. Ing. Viera Sysáková, CSc.
Železničná 14
821 07 Bratislava
[email protected]
29
30
DOSAH GLOBÁLNEJ HOSPODÁRSKEJ KRÍZY NA MANAŽMENT ĽUDSKÝCH
ZDROJOV
Ivan Dlugoš
Makyta, a.s. Púchov
Abstrakt: Globálna hospodárska kríza je v súčasnom období najhoršia nočná mora. Tak ju
vníma množstvo organizácií, ale aj zamestnancov a spotrebiteľov. Všetkým týmto skupinám
však môže nakoniec priniesť množstvo pozitívneho. Kríza dáva všetkým priestor, aby sa
sústredili na podstatné veci a jej výsledkom bude vyššia kvalita výrobkov, spokojnejší
zamestnanci a z dlhodobého hľadiska aj bohatší akcionári. Väčšina organizácií dnes trpí
poklesom tržieb, nedostatkom objednávok a stratou klientov. Množstvo organizácií je dnes
nútených prepúšťať, aby pri poklese obratu zabezpečili svoje prežitie. Zostávajúci zamestnanci
v organizácií by mali byť tí najlepší, ktorým treba zvýšiť starostlivosť a ktorí sa organizácií za
prejavenú dôveru v budúcnosti odvďačia lojalitou a zvýšenou výkonnosťou. Výsledok?
Spokojnejší zamestnanci v budúcnosti.
Kľúčové slová: globálna kríza, prepúšťanie zamestnancov, nezamestnanosť, manažment
ľudských zdrojov, firemná kultúra, motivácia, spokojnosť zamestnancov, lojalita, výkonnosť.
ÚVOD
V ťažkých časoch je ešte potrebnejšie postaviť biznis na jasných, pretrvávajúcich hodnotách organizácie
a zároveň na najlepších ľuďoch. Na zamestnancoch, o ktorých sa organizácia môže oprieť. Ako sa hovorí,
kríza otestuje hodnoty aj ľudí a nič netrvá večne. Ani kríza, ako prišla, tak odíde. Kríza otestuje hodnoty
i ľudí. Či sú skutočné alebo len deklarované.
V krízovom období je potrebné, aby sa myslelo pozitívne, aj keď to mnohokrát nie je ľahké. Veľa však pri
zbavovaní sa stresu urobí správny postoj manažéra. Ak zamestnanci upadajú do pesimizmu, manažér musí
byť prvý, kto takpovediac „zdvihne zástavu“. Dobrý manažér v čase krízy musí dať do popredia svoje
líderské schopnosti, musí byť orientovaný na svojich zamestnancov – motivuje a vedie. Stáva sa z neho skôr
líder ako manažér.1
Manažér by v takýchto chvíľach mal byť kreatívny a mal by hľadať nové riešenia a možnosti. V neistej
situácií je potrebné, aby vytýčil skôr krátkodobé ako dlhodobé ciele, pretože tím potrebuje aspoň malý
úspech pre zvýšenie pozitívneho myslenia. Na dobrej nálade v organizácií nikomu nepridajú ani fámy
o ďalšom prepúšťaní, nehovoriac o vyhlásení „hromadného prepúšťania“.
Kríza často zvádza len na škrtenie nákladov a znižovanie počtu zamestnancov. Je to prirodzené. Chápať
je to možné ako reflex – zachovanie existencie. Podobne reagujeme v súkromí, keď stratíme pravidelný,
a ešte hrošie, keď išlo aj o významný príjem do domácnosti. Obmedzíme výdavky. Začneme menej utrácať.
V súkromí sa s takouto situáciou vyrovnáme „ľahšie“. Nepotrebujeme žiadne sofistikované riešenia
a rozhodovacie procesy, pretože sa nás to priamo týka. Samozrejme, vzniknutú situáciu chápeme negatívne,
ako ohrozenie. Hneváme sa a máme strach. Čo bude ďalej? Neostáva nič iné, len prijať okolnosti ako realitu
a žiť ďalej. Môže nám pomôcť rodina, priatelia. Ak sme disciplinovaní, vytrvalí a húževnatí, určite nájdeme
nové možnosti a cesty. Ideme za svojim cieľom a hľadáme riešenia.
1 MANAŽMENT V RÔZNYCH MENIACICH SA SITUÁCIÁCH
Manažment nie je (nemôže byť) založený na jednoduchých princípoch. Rôzne meniace sa situácie vyžadujú,
aby manažéri využívali rôzne prístupy a techniky. Založenie organizácie vyžaduje iné aktivity
a rozhodovania ako riadenie tímov jednotlivých útvarov vo veľkej korporácií. Kontingenčné hľadisko (často
taktiež nazývané situačný alebo alternatívny prístup), zdôrazňuje potrebu rôznych spôsobov riadenia,
nakoľko sa líšia organizácie, taktiež však a najmä okolnosti, v ktorých fungujú. Ak popisujeme z tohto
hľadiska, čo manažéri robia, potom to znamená, že musia „čítať“ a pokúšať sa interpretovať možnosti, ktoré
1
Čomor, E.: Oplatilo sa zachovať si chladnú hlavu. Denník HN, číslo 66, pondelok 06. apríla 2009, str. 24.
31
priniesla daná situácia a to pred tým ako rozhodnú o najlepšom spôsobe ako pracovať s ľuďmi
a koordinovať ich pracovné činnosti. Výskum v oblasti manažmentu pracoval na identifikácií premenných
v rámci onoho „čo“. Tabuľka č. 1 popisuje štyri najznámejšie premenné:
Tabuľka 1: Najznámejšie kontingenčné premenné.
Veľkosť organizácie. Počet ľudí v organizácií má veľký vplyv na prácu manažérov. Ak sa
zvyšuje ich počet, vyvoláva to problém v koordinácií. Napríklad organizačná štruktúra vhodná
pre organizáciu s 5000 zamestnancami, nebude účinná v organizácií s 50 zamestnancami.
Rutina, technológia a úlohy. Aby organizácia naplnila svoj zmysel, používa technológie pre
premenu vstupov do výstupov. Rutinná technológia vyžaduje organizačnú štruktúru, štýly
vedenia a kontrolné systémy, ktoré sa odlišujú od tých, čo sú používané v prípade nerutinných
technológií a technológií prispôsobených zákazníkom.
Neistota prostredia. Proces riadenia je ovplyvňovaný neistotami, ktoré vyplývajú
z politických, technologických, spoločensko – kultúrnych a ekonomických zmien. Čo funguje
výborne v stabilnom a predvídateľnom prostredí, môže byť nevhodné v rýchle sa meniacich
a nepredvídateľných podmienkach.
Individuálna odlišnosť. Jednotlivci sa líšia rôznou mierou svojho záujmu o rast, autonómiu,
tolerantnosť a očakávania. Tieto a ďalšie individuálne odlišnosti sú dôležité najmä vtedy, keď
sa manažéri rozhodujú použiť rôzne motivačné techniky, štýly vedenia a usporiadania práce.
Zdroj: Stephen P. Robbins, Mary Coulter. Manažment, Str. 32.
Hlavný význam kontingenčného prístupu spočíva v tom, že zdôvodňuje názor, podľa ktorého neexistujú
jednoduché a univerzálne pravidlá pre prácu manažérov. Práca manažérov teda predstavuje riadenie
v rôznych meniacich sa situáciách. [1]
2 MANAŽMENT ĽUDSKÝCH ZDROJOV
Analýzy fungovania organizácií jednoznačne preukazujú, že jedným zo základných faktorov úspešnosti
organizácií je schopnosť sformovať ľudské zdroje a využívať ich takým spôsobom, ktorý zabezpečí
splnenie cieľov organizácie. Z tohto hľadiska, nemôže byť problém formovania ľudských zdrojov chápaný
ako ohraničená funkčná oblasť, ale je potrebné na ňu pozerať ako na oblasť strategického významu,
ovplyvňujúcu vo svojich dôsledkoch ako tvorbu stratégie organizácie, tak aj jej realizáciu.
Aj keď ciele manažérskeho snaženia môžu byť rôzne, ľudia sú kľúčom k tomu ako ich dosiahnuť
a základnou podmienkou pre úspech fungovania každej organizácie je snaha, efektívne a účinne využiť ich
pracovného úsilia. Schopnosti ľudí sa spojujú s finančnými a hmotnými zdrojmi, aby rozvíjali to, čo býva
nazývané Základné kompetencie, spôsobilosť, či schopnosť organizácie.
Na rozdiel od iných manažérskych aktivít, ktoré sú často spojované s určitými úrovňami riadenia, riadenie
ľudských zdrojov je záležitosťou každého vedúceho zamestnanca. Ti síce môžu využiť služieb personálnych
útvarov (útvarov riadenia ľudských zdrojov), svoju úlohu však na ne preniesť nemôžu. [2]
Relevantné okolie
legislatíva, trh práce
Zodpovednosť
Personálna politika
Vrcholový manažment
Metodika – personálny útvar
Personálne riadenie
Výkonný manažment
Podpora – personálny útvar
Výkonný manažment
Metodika – personálny útvar
Aktivity
(motivácia, znalosti)
Cieľ
32
Obrázok 1: Obsah manažérskej funkcie riadenia ľudských zdrojov
Každá organizácia a jednotlivec sú v tržnom hospodárstve subjektom trhu pracovných síl. Organizácie sa
musia preto usilovať o skvalitňovanie vlastného pracovného potenciálu. Prax manažmentu ľudských
zdrojov totiž prináša rad dôkazov o tom, že vysoko úspešné organizácie sa od menej úspešných odlišujú
predovšetkým spôsobom, ktorým dokážu formovať svoj ľudský potenciál a maximálne ho motivovať
k vysokej výkonnosti a k pozitívnemu vzťahu k organizácií, bez ohľadu na situáciu, ktorá je v hospodárstve
danej krajiny a na trhu práce.
3 SPOKOJNOSŤ S PRÁCOU A VÝKONOM
Presvedčenie, že rast spokojnosti s prácou vedie k zlepšeniu výkonu, je všeobecne uznávané a nie
nerozumné. Výskum však nezistil žiadny silný pozitívny vzťah medzi spokojnosťou a výkonom. Brayfield
a Crockett došli k záveru, že produktivita je zriedka sama o sebe cieľom, avšak je prostriedkom
k dosiahnutiu cieľa. Mohli by sme teda očakávať, že sa spoločne objaví vysoká miera spokojnosti a vysoká
produktivita tam, kde je produktivita vnímaná ako cesta k určitým dôležitým cieľom a kde sú tieto ciele
dosahované. Za takýchto podmienok by spokojnosť a produktivita mohli vzájomne nesúvisieť alebo by
medzi nimi mohol byť negatívny vzťah.
Možno povedať, že to nie je spokojnosť s prácou, čo vedie k vysokému výkonu, ale naopak vysoký výkon,
čo vedie k spokojnosti s prácou, a že spokojný zamestnanec nie je nutne produktívnym zamestnancom a ten,
kto odvádza veľa práce, nemusí byť nutne spokojným zamestnancom. Ľudia sú motivovaní k tomu, aby
dosahovali určitých cieľov a budú spokojní, keď týchto cieľov dosiahnu zlepšeným výkonom. Môžu byť
dokonca spokojnejší, keď sú potom odmeňovaní odmenami prichádzajúcimi z vonku alebo vnútorne
pociťovanými odmenami súvisiacimi s pocitom úspešnosti. To znamená, že zlepšenie výkonu možno
dosiahnuť, ak poskytneme zamestnancom príležitosť k výkonu a ak zaistíme, že budú mať znalosti
a schopnosti, k tomuto výkonu potrebné a ak budeme dobrú prácu odmeňovať pomocou peňažných
a nepeňažných odmien. [3]
4 NADBYTOČNOSŤ A ZNIŽOVANIE POČTU ZAMESTNANCOV
V poslednej dobe, v dobe finančnej a hospodárskej krízy na seba púta problém nadbytočnosti
zamestnancov, ktorí vyvoláva potrebu znižovania počtu zamestnancov. Predmetný stav je spôsobený stratou
trhov, znižovaním zákazkového krytia a s nimi spojených konkrétnych objednávok jednotlivých organizácií.
Nadbytočnosť zamestnancov je stav, kedy organizácie v dôsledku zmien svojej hospodárskej situácie,
zmien prostredia, v ktorom fungujú, zmien svojich činností alebo zmien používanej techniky a technológie,
nepotrebujú súčasné množstvo zamestnancov a majú potrebu ich znížiť. Na rozdiel od štandardnej situácie,
v dobe finančnej a hospodárskej krízy ide o znižovanie plošné a nie selektívne.
Proces znižovania počtu zamestnancov musí prebiehať ruka v ruke s procesom hodnotenia pracovných
výkonov zamestnancov, musí brať jeho výsledky do úvahy. Znižovanie počtu zamestnancov by malo
prebiehať tak, aby to neohrozilo povesť organizácie ako zamestnávateľa, teda za pomoci metód, ktoré sú pre
zamestnancov najmenej bolestivé.
V prvom rade sa ponúka možnosť neobsadzovania pracovných miest, ktoré sa uvoľnili v súvislosti
s prirodzenými odchodmi zamestnancov (úmrtie, odchody do riadneho starobného, prípadne invalidného
dôchodku).
Riešenia aj keď už nie sú také bezkonfliktné, predstavujú obmedzenia rozsahu nadčasovej práce, zavedenia
kratšej pracovnej doby, flexikonto, dočasné preradenie zamestnanca na iné pracovisko, resp. inú prácu,
prípadne preverenie potreby zamestnávania zamestnancov na dohody o vykonaní práce a dohody
o pracovnej činnosti.
Do druhej skupiny už skôr konfliktnejších metód patria metódy založené na nejakej forme stimulácie
odchodov zamestnancov. Je to predovšetkým stimulácia predčasného (skoršieho) odchodu do starobného
dôchodku, za podmienky vyplatenia odstupného, resp. zvláštneho odstupného, prípadne dôchodkového
zvýhodnenia. [4]
Až v prípade vyčerpania všetkých uvedených metód na predčasné ukončenie pracovného pomeru so
zamestnancom, organizácia pristupuje k metóde, ktorá vyvoláva značné konflikty (napr. s odborovou
organizáciou, resp. príslušným úradom práce, sociálnych vecí a rodiny). V tejto súvislosti je potrebné
rešpektovať obsah ustanovení základného všeobecne záväzného pracovnoprávneho predpisu, t.j. Zákonníka
práce a to po stránke spôsobu ukončenia pracovného pomeru (dohoda, výpoveď) a po stránke počtu
zamestnancov, s ktorými bude ukončený pracovný pomer z organizačných dôvodov (hromadné prepúšťanie
nad 20 zamestnancov).
33
V každom prípade, pokiaľ už k prepúšťaniu zamestnancov z dôvodu nadbytočnosti musí dôjsť, potrebné je
zaistiť, aby výber zamestnancov určených k prepúšťaniu bol založený na zásadách spravodlivosti a šetrnosti
voči zamestnancom a na kritériách, ktoré sú výhodné a racionálne pre organizáciu.
ČO ROBIŤ, AK SA OCITNEŠ NA ZOZNAME PREPÚSŤANÝCH?
 zachovaj rozvahu, emócie nechaj bokom
 zváž si silu pozície a šance na zotrvanie
 dohovor si osobný pohovor so šéfom a zisti dôvody prepustenia
 ak si pre organizáciu nákladný, navrhni úspory nákladov, vzdaj sa bonusov a benefitov
 ak to nezaberie, správaj sa dôstojne, neponižuj sa
 rokuj konštruktívne o najvýhodnejšej forme a termíne odchodu
 požiadaj o referencie pre Tvojho prípadného nového zamestnávateľa
 dokonči všetky úlohy, pracuj svedomito až do konca
 neohováraj kolegov a nadriadených.
ZÁVER
Aj v biznise, ako aj v súkromí ide o prežitie a okrem toho situáciu sťažuje silný konkurenčný boj. Nemôžem
sa oprieť o okolie, o to viac sa treba oprieť o svojich ľudí v organizácií. Aj tu je samozrejmé, že organizácie
volia ako prvú cestu úspory nákladov a investícií. A keďže náklady na zamestnancov tvoria podstatnú časť
výdavkov, štartujú úsporné opatrenia v personálnej oblasti. Zamrznú mzdy, redukujú sa benefity, šetrí sa
v oblasti vzdelávania zamestnancov. Ak klesajú zákazky a tržby, otvára sa otázka počtu zamestnancov
a prípadného prepúšťania. To je jedna oblasť. Optimalizovať náklady. Treba sa však pozrieť aj na oblasť
druhú a tou je oblasť tržieb. Reálne zvážiť svoje postavenie na trhu a možnosti z tohto postavenia pre
organizáciu vyplývajúce. Reagovať na dopyt, skvalitniť služby, zrýchliť dodávky, optimalizovať procesy,
zreálniť ceny, ponúknuť nové, žiadané produkty... Zamerať sa ešte viac na potreby a spokojnosť
zákazníkov.
Organizácie, ktoré majú svoje jasné hodnoty, hlavne hodnoty smerované na zákazníka (vnútorné, resp.
vonkajšie), na kvalitu a spokojnosť a vedia zákazníka počúvať, majú konkurenčnú výhodu. Hodnoty nie sú
len deklarované na papieri, zákazník to pozná.
Okrem zákazníckej orientácie je dôležité, aby zamestnanci, avšak najmä manažéri, mali aj podnikateľské
myslenie. Mysleli v prospech organizácie a spoločne hľadali nové cesty...
Čo urobiť, aby naša organizácia prežila, aby obstála na trhu? Ťahať spoločne za jeden koniec povrazu.
Hľadať riešenia na prežitie. Tieto časy otestujú aj túto otázku. Opäť je to otázka firemnej kultúry a
prostredia. Ako sú nastavené procesy, ako myslia a konajú ľudia i manažéri a ako fungujú kontrolné
mechanizmy.
Úspešné organizácie si zachovávajú svoje základné hodnoty a zmysel a neohrozí ich ani kríza. Obchodnú
stratégiu a prevádzkové postupy však musia operatívne prispôsobovať zmenám na trhu. V týchto časoch je
ešte dôležitejšie, aby fungovala disciplína – disciplinovaní ľudia, disciplinované myslenie a disciplinované
konanie. Vidieť za horizont, keď sa finančná kríza skončí. Mať pred sebou novú víziu, víziu úspechu, vidieť
príležitosti. To je úloha vedenia organizácie. Ponúknuť ľuďom perspektívu.
Súčasná situácia dáva príležitosť overiť to, čo sa v minulosti často deklarovalo. Peniaze nie sú hlavným ani
jediným motivátorom. V období, keď sa darí, ľudia stále očakávajú niečo viac – vyššie mzdy, viac
benefitov, viac príležitosti na rast ... V mimo krízovom období sa strácalo prepojenie na cielený výkon
a cielený rozvoj. Obrat, ktorý nastal na trhu, dáva príležitosť na zmeny v personálnej stratégií, politike
a nástrojov riadenia. Dáva príležitosť nájsť nové motivátori. Dnes je oveľa dôležitejšie ako v minulosti nájsť
talenty a kľúčových ľudí, a hlavne tých získať na napĺňanie stratégie a cieľov a zastabilizovať ich
v organizácií. Podporiť ich rozvoj a vzdelávanie. Zapojiť do diania.2
LITERATÚRA
[1]
ROBBINS, S. P.; COULTER, M. Management. Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0495-1.
[2]
VEBER, J. a kol. MANAGEMENT. Základy – prosperita – globalizace. Praha : Management Press,
2000. ISBN 978–8–7261–029–7.
2
Uhrová, I.: Aký má kríza dosah na riadenie ľudí? Ľudský kapitál – komerčná príloha denníka HN 1/2009. Str. 4 a 5.
34
[3]
[4]
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů – Nejnovější trendy a postupy. 10. vydání. Praha : Grada
Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1407-3.
KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů – Základy moderní personalistiky. 3. vydání. Praha :
Management Press, 2004. ISBN 80-7261-033-3.
PRÍLOHY:
1. Graf č.1: Vývoj počtu uchádzačov o zamestnanie za obdobie mesiacov január až december rokov 2006 –
2009
2. Graf č.2: Vývoj miery evidovanej nezamestnanosti za obdobie mesiacov január až december rokov 2006
– 2009
3. Graf č.4: Vývoj počtu uchádzačov o zamestnanie podľa jednotlivých krajov SR k 28.02.2008.
k 31.01.2009 a k 28.02.2009
4. Základné štatistické ukazovatele o trhu práce v SR za obdobie mesiaca februára 2009
Vývoj počtov uchádzačov o zamestnanie
(stav ku koncu mesiaca)
360 000
340 000
rok 2006
rok 2008
320 000
rok 2007
rok 2009
300 000
280 000
260 000
240 000
220 000
200 000
nu
Ja
ár
ár
ru
b
Fe
c
re
Ma
Ap
ríl
j
Má
n
Jú
l
Jú
r
r
r
r
st
be
be
be
be
gu
m
ó
m
m
u
t
e
e
e
A
v
c
pt
Ok
De
No
Se
Graf č.1
Zdroj: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny SR
35
Vývoj miery evidovanej nezamestnanosti
% 13,0
12,0
rok 2006
rok 2008
rok 2007
rok 2009
11,0
10,0
9,0
8,0
7,0
u
Jan
ár
Feb
r
ruá
r ec
Ma
ríl
Ap
Jún
j
Má
Júl
r
r
t
be r
ber embe embe
gus
któ
v
Au eptem
c
e
o
O
D
N
S
Graf č.2
Vývoj počtov uchádzačov o zamestnanie podľa krajov
(stav ku koncu mesiaca)
65 000
k 28.2.2009
55 000
k 31.1.2009
k 28.2.2008
45 000
35 000
25 000
15 000
5 000
y
ý
sky
ský
nsk
v sk
čian
rnav
itria
t isla
n
T
N
a
e
r
r
T
B
.
ý
ský
vsk
y str
Žilin
ešo
kob
r
s
P
n
Ba
K
ký
ošic
Graf č.3
ZÁKLADNÉ ŠTATISTICKÉ UKAZOVATELE O TRHU PRÁCE V SR FEBRUÁR 2009
36
Uchádzači o zamestnanie
prítok
stav
odto
k
36 378
289 608
20 143
16 235
stav
disponibilných UoZ
miera nezam.
vypočítaná z celk.
počtu UoZ
miera
evidovanej
9,72 %
257 564
10,93 %
ADRESA:
Ing. Ivan Dlugoš, Ph.D.
predseda dozornej rady a personálny riaditeľ Makyta a.s. Púchov
Makyta, akciová spoločnosť Púchov
Ul. 1. Mája 882/46
020 25 Púchov
tel.: +421905740022
fax.: +421424631979
e-mail: [email protected]
37
38
VYUŽITÍ FUZZY LOGIKY U REGIONÁLNÍCH POJIŠŤOVEN
Radek Doskočil
Vysoké učení technické v Brně
Abstrakt: Článek popisuje problematiku zjišťování bonity klienta v pojišťovnictví a je
koncipována pro potřeby pojišťoven. Východiskem řešené problematiky je reálná databáze
klientů pojišťovny. Rozhodovací model byl tvořen s využitím fuzzy logiky. Technická realizace
modelu byla provedena pomocí software MATLAB.
Klíčová slova: pojišťovnictví, modelování, fuzzy logika, MATLAB.
ÚVOD
Pro potřeby pojišťoven je dnes existenční nutností znalost bonity svých, případně potenciálních, klientů.
Získané znalosti jsou dále využívány především v marketingové činnosti pojišťoven. Konkrétním výstupem
je individuální přístup ke každému klientovi, což v konečném důsledku v sobě skrývá možnost konkurenční
výhody v boji o klienta.
FUZZY LOGIKA – TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Fuzzy logika vychází z teorie fuzzy množin, jejichž základy položil prof. Lotfi A. Zadeh v roce 1965. Slovo
fuzzy znamená neostrý, matný, neurčitý, vágní. Odpovídá tomu i fuzzy teorie, která se snaží zachytit realitu
v její nepřesnosti a neurčitosti. Výraz logika představuje pravidla typu <Když>, <A>, <Potom> atd. na
základě kterých systém s fuzzy logikou pracuje.
V klasické teorii množin prvek do množiny patří (úplné členství v množině) nebo nepatří (žádné členství
v množině). Fuzzy množina je množina, která kromě úplného nebo žádného členství připouští i členství
částečné. Pomocí fuzzy logiky určujeme, jak moc prvek do fuzzy množiny patří nebo nepatří. Tato
příslušnost k množině je v rozmezí mezi nulou a jedničkou. Nula znamená, že prvek do množiny zcela
nepatří a naopak jednička, že prvek do množiny zcela patří. Chceme-li vytvořit systém s fuzzy logikou,
musíme postupovat ve třech základních krocích: fuzzifikace, fuzzy inference a deffuzzifikace. Nejprve je
nutné převést reálné proměnné na jazykové proměnné – fuzzifikace. Například u proměnné délka pojištění
můžeme navolit tzv. atributy krátká, střední, dlouhá. Těchto atributů se zpravidla přiřazuje k základní
proměnné tři až sedm. Funkce členství jednotlivých atributů, jejich umístění v intervalu mezi nulou a
jedničkou, se graficky znázorňuje křivkami. Mezi nejpoužívanější patří křivky připomínající písmena
latinky „S“, „Z“ a řecké abecedy „lambda“ a „pí“. Funkce členství v množině se týká jak vstupních dat, tak i
výstupních funkcí. Samotný princip fuzzy logiky je založen na práci s pravidly. Tento proces se nazývá
fuzzy inference a definuje chování systému pomocí pravidel typu <Když>, <A>, <Nebo>, <Potom> na
jazykové úrovni, které vyhodnocují jednotlivé proměnné. Každá kombinace atributů proměnných,
vstupující do systému a vyskytujících se v podmínkách <Když>,<Potom>, představuje jedno pravidlo.
Každé pravidlo má svou váhu. Na co bude klást největší důraz, již záleží na samotném uživateli. Výsledek
řešení, do značné míry, závisí na správném určení jednotlivých vah a pravidel. Třetí krok se nazývá
defuzzifikace a převádí výsledné hodnoty předchozího procesu, fuzzy inference, na reálné hodnoty. Reálnou
hodnotou může být například výše investičního rizika, která má opět několik navolených atributů např.
velké, střední, malé atd.
TVORBA FUZZY MODELU
Východiskem rozhodovacího modelu byla data z interních a externích databází, která byla analyzována.
Výsledkem analýzy byly informace o vstupní proměnných fuzzy modelu.
Model se skládá ze tří bloků pravidel, přičemž každý vyhodnocuje vstupní proměnné dle své povahy. První
blok pravidel vyhodnocuje situaci z pohledu pojistných proměnných – umístění, délka pojištění,
propojištěnost, přičemž všechny proměnné jsou definovány třemi atributy. Druhý blok pravidel
vyhodnocuje účetní ukazatele – změnu hospodářského výsledku, změnu likvidity. Tyto proměnné mají
rovněž tři atributy. Třetí blok pravidel hodnotí výstupy z předchozích dvou bloků pravidel a navíc do něho
39
vstupují proměnné škodní procento, s pěti atributy a platební morálka se třemi atributy. Výstupní proměnná,
bonita klienta, z celkového modelu je definována pěti atributy. Celkové schéma rozhodovacího fuzzy
modelu prezentuje následující schéma č. 1.
Obrázek 1: Schéma fuzzy modelu
SYMBOLY POUŽITÉ V MODELU:
BP1 – blok pravidel 1
U – umístění
NK – nízká koncentrace
SK – střední koncentrace
VK – vysoká koncentrace
DP – délka pojištění
K – krátká
S – střední
D – dlouhá
P – propojištěnost
Ko – kompletní
Pr – průměrná
Po – podprůměrná
HV – hospodářský výsledek
Ros – roste
Stag – stagnuje
L – likvidita
Ros – roste
Kles – klesá
Stag – stagnuje
Kles – klesá
SP – škodní procento
Nul – nulové
Niz – nízké
Str – střední
Vys – vysoké
Velvys – velmi vysoké
B1 – výstup bonity z BP1
Vyb – výborná
Dob – dobrá
Nev – nevyhovující
PM – platební morálka
Vcas – včas
Opozdene – opožděně
Vubec – vůbec
B2 – výstup bonity z BP2
Vyb – výborná
Dob – dobrá
Nev – nevyhovující
BK – bonita klienta
V – výborný
VD – velmi dobrý
D – dobrý
N – nevyhovující
RN
–
rozhodně
nevyhovující
40
MODELOVÁNÍ ZA VYUŽITÍ SOFTWARE MATLAB
Sestaveny model byl technicky realizován za pomoci software MATLAB od firmy MatahWorks s využítím
Fuzzy logic Toolboxu. Model je tvořen třemi bloky pravidel, jak je znázorněno ve schématu č. 1. U všech
vstupních i výstupní proměnné je rozsah hodnot definován v intervalu <0;1> a typ průběhu funkce členství
má tvar Π (trapmf), jak ukazují obrázky č. 2, 3, 4, které zobrazují rozhodovací blok – B3.
Blok pravidel – BP1:
Vyhodnocuje pojistné ukazatele a jejich vliv na bonitu klienta. Do rozhodovacího bloku B1 vstupují tři
proměnné. U (umístění), DP (délka pojištění) a P (propojištěnost) a vystupuje jedna proměnná B1 (blok1).
Vyhodnocuje účetní ukazatele a jejich vliv na bonitu klienta. Do rozhodovacího bloku B2 vstupují dvě
proměnné
L (likvidita), HV (hospodářský výsledek) a vystupuje jedna proměnná B2 (blok2).
Vyhodnocuje celkovou bonitu klienta. Vstupy do bloku B3 byly definovány jako výstupy bloků B1 a B2.
Obrázek 2: Funkce členství vstupní proměnné SP – B3 Obrázek 3: Funkce členství vstupní proměnné PM
– B3
41
Obrázek 4: Funkce členství výstupní proměnné BK – B3
B3
Obrázek 5: Část pravidel fuzzy modelu – blok
Obrázek č. 5 zobrazuje část pravidel fuzzy modelu v rozhodovacím bloku B3. Pravidlo dvacáté třetí
(návaznost na blok B1 a B2) představuje situaci, kdy:
<Když> SP=Nul <A> B1=Nev <A> B2=Dob <A> PM=Vcas <Potom>BK=Vyb
což se interpretuje, že je-li navolen vstup „škodí procento“ jako „nulové“ a současně „blok1“ jako
„nevyhovující“ a současně „blok2“ jako „dobrý“ a současně „platební morálka“ jako „včas“, potom výstup
„bonita klienta“ je „výborná“. Obdobně lze interpretovat i ostatní fuzzy pravidla v modelu.
42
Obrázek 6: Závislost vstupních a výstupní proměnné – blok B3
Obrázek č. 6 zobrazuje grafickou závislost výstupní proměnné bonita klienta (BK) na vstupních
proměnných škodní procento (SP) a platební morálka (PM). Jde o funkční závislost BK = f (SP, B1, B2,
PM), kde vstupní proměnná bonita 1 (B1) a bonita 2 (B2) je v tomto trojrozměrném grafu konstantou. Bod
se souřadnicemi [0;0,5;0,5;0] představuje situaci, kdy je-li škodní procento nulové a současně klient splácí
pojistné včas, potom je bonita klienta výborná.
Bod se souřadnicemi [1;0,5;0,5;1] představuje situaci, kdy je-li škodní procento velmi vysoké a současně
klient nesplácí pojistné, potom je bonita klienta rozhodně nevyhovující.
ZÁVĚR
Sestavený fuzzy model obsahuje zobecněná pravidla a jejich popis, vstupní proměnné včetně navržených
atributů a výstupní proměnnou, která, ve formě svých atributů, představuje stupeň bonity klienta. Sestavený
model byl nejprve ověřen na reálných datech a poté, jako součást navržené metodiky, aplikován do celkové
navržené metodiky zjišťování bonity klienta v pojišťovnictví, kterou lze využívat pro potřeby pojišťoven.
Vytvořený model je nutno verifikovat. Teprve po jeho ověření je možné model využívat v praxi, přičemž
nesmí se opomenout ani na jeho údržbu. Je nutno kalkulovat s životností modelu, která s časem klesá, neboť
se mohou měnit hodnotící kritéria jejich preference atd. Model je nutno upgradeovat, tzn. zjištěné korekce
od reálného stavu opravovat, případně sestavit model nový. Pouze kvalitně sestavený a verifikovaný model
je možno aplikovat v ostrém provozu a používat jako podpory pro rozhodování.
[1]
BERKA, P. Dobývání znalostí z databází. 1.vyd. Praha : Academia, 2003. 366 s. ISBN 80-2001062-9.
[2]
DOSTÁL, P. Pokročilé metody analýz a modelování v podnikatelství a veřejné správě, Brno :
2008.Akademické nakladatelství CERM. 340 s. ISBN 978-80-7204-605-8.
[3]
DOSTÁL, P., RAIS, K., SOJKA, Z. Pokročilé metody manažerského rozhodování. 1. vyd., Praha :
Grada Publishing, a.s., 2005. 168 s. ISBN 80-247-1338-1.
43
[4]
[5]
[6]
NOVOTNÝ, O.; POUR, J.; SLÁNSKÁ, D. Business Intelligence, 1. vyd. Praha : Grada Publishing,
a.s., 2005. 254 s. ISBN 80-247-1094-3.
RUD, O. P. Data Mining. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2001. 329 s. ISBN 80-7226-577-6.
SMEJKAL, V.; RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. aktual. vyd., Praha :
Grada Publishing, a.s., 2006. 296 s. ISBN 80-247-1667-4.
ADRESA:
Ing. Radek Doskočil
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta podnikatelská, Ústav informatiky
Kolejní 4
612 00 Brno
Tel. +420 541 143 722
[email protected]
44
THE INFLUENCE OF A UNIVERSITY ON THE SOCIAL WEB OF THE REGION
1
Juraj Dubovec, 2Tibor Hlačina
1
Žilinská univerzita v Žiline
Evropský polytechnický institut, s.r.o.
2
Abstract: In the paper „The influence of a university on the social web of the region“ we
describe the basic features of the social webs. The university is an important hub in the social
web and it influences the parameters of the social web as it represents the conection to the
other members of the academic village and its environment of the region. Such an important
hub can change the characteristics of the social web due to creating new connections.
Involvement of a university into the different forms of the cooperation can add the quality to
the web.
Key words: Social web, hubs, edges, social capital, university
ÚVOD
Sociálne väzby vznikajú už od samotného zrodu člena do spoločnosti. Tieto väzby vznikajú z vrodenej
vlastnosti členov sociálnej siete, nutnosť stretávania a spoznávania jeden druhého. Každý z nás je súčasťou
jedného veľkého zhluku, celosvetovej sociálnej siete, z ktorej nemôže nikto uniknúť. Zhlukovanie
v spoločnosti je niečo, čo chápeme intuitívne. Ľudské bytosti majú vrodenú túžbu vytvárať partie a skupiny,
ktoré im poskytujú zázemie, bezpečie a pocit súkromia. Nepoznáme všetkých ľudí na planéte, ale je isté, že
v tejto ľudskej pavučine existuje spojnica medzi každými dvomi z nás.
Každý z nás je členom sociálnej siete konkrétnejšie zhluku, je však len na nás či dokážeme z daného
postavenia v sociálnej sieti vyťažiť určitý výnos. Počas svojho života si vytvoríme množstvo sociálnych
väzieb, z ktorých väčšinu predstavujú väzby vytvorené na základe zhody náhod, teda na základe rodinných
pút, školy v ktorej sme študovali, mesta v ktorom žijeme, práci v ktorej pracujeme atď. V článku sa budeme
zaoberať vytváraním sociálnych väzieb na základe očakávaného výnosu, budeme zisťovať akou formou
môže vysoká škola zlepšiť postavenie v sociálnej sieti.
CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNEJ SIETE
Sociálnu sieť si môžeme predstaviť ako množinu sociálnych subjektov (uzly siete), ktoré sú prepojené
vzájomnými vzťahmi (hrany siete), ako sú napr. hodnoty, myšlienky, finančné výmeny, priatelia,
príbuzenstvo, odpor, spor, obchod, webové linky, pohlavné spojenia, prenášanie chorôb alebo letecké trasy.
takéto štruktúry sú väčšinou veľmi komplexné.
Analýzy sociálnej siete poukazujú na sociálne vzťahy v zmysle uzlov a väzieb. Uzly predstavujú
individuálnych členov vo vnútri siete a väzby sú vzťahy medzi danými členmi. Medzi uzlami sa môže
nachádzať mnoho druhov väzieb. Výskumy realizované v niekoľkých univerzitách preukázali, že sociálne
siete sa skladajú z mnoho úrovní.
Najjednoduchšiu formu sociálnej siete realizujeme ako mapu všetkých dôležitých väzieb medzi uzlami. Sieť
môže byť používaná pre určenie hlavného sociálneho miesta jednotlivého člena.
45
Obrázok 1. Sociálna sieť
Predstavme si určitú časť členov skupiny, ktorí budú mať priemernú hodnotu počtu väzieb rovnú jednej.
Takáto skupina bude vytvárať zhluk (Obrázok 2.). Väčšina uzlov sa stane súčasťou jediného zhluku, takže
ak vyjdeme z ľubovoľného uzlu a budeme prechádzať po hranách, ktoré ich spájajú, môžeme sa dostať do
hociktorého iného uzlu. Ak v sieti náhodne vyberáme a spájame dvojice uzlov, deje sa niečo zvláštne:
potom ako rozmiestnime hrany medzi členmi, sieť sa dramaticky zmení. Predtým sme mali veľa malých
izolovaných zhlukov uzlov, oddelených skupín ľudí, komunikujúcich iba vo vnútri jedného zhluku, po
vytvorení zhluku sa prepojili takmer všetci.
Obrázok 2. Vytvorenie zhluku v sociálnej sieti
Každý z nás je súčasťou jedného veľkého zhluku, celosvetovej sociálnej siete, z ktorej nemôže nikto
uniknúť. Nepoznáme všetkých ľudí na planéte, ale je isté, že v tejto ľudskej pavučine existuje spojnica
medzi každými dvomi z nás. Paul Erdös a Alfréd Rényi vysvetľujú prečo je tomu tak: stačí len jedna väzba
na jeden uzol a všetci sú spojení (jedna známosť na osobu). Jednotka predstavuje medznú hodnotu.
V prípade, ak uzly majú v priemere menej ako jednu väzbu, potom sa sieť rozpadá na drobné
nekomunikujúce zhluky. Pokiaľ máme viac ako jedno spojenie na uzol, takýto prípad nám nehrozí.
Sociológovia odhadujú, že každý člen sociálnej siete pozná po mene niečo medzi 200 až 5000 ľuďmi.
Z toho nám vyplýva, že sociálna sieť je nielenže prepojená, ale je ďaleko za hranicou jednej väzby. Teória
náhodných sietí tvrdí, že keď priemerný počet hrán na jeden uzol rastie nad kritickú hodnotu jedna, počet
uzlov, ktoré zostávajú mimo gigantický zhluk, exponenciálne klesá. To znamená, že čím viac hrán vniká
46
medzi členmi sociálnej siete, tým ťažšie nájdeme izolovaný uzol. Z toho vyplýva, že sociálne siete okolo
nás sú veľmi husté siete, z ktorých nemôže nič uniknúť, ale v ktorej sa môžeme dostať k hociktorému uzlu.
Práve preto, neexistujú ostrovy s ľuďmi úplne izolovanými od zostatku spoločnosti. Karnithyho poviedka,
ktorá sa volá „Články reťazcov“, popisuje ako blízko majú medzi sebou ľudia na Zemi. Písal, že mu
môžeme menovať kohokoľvek z obyvateľov zemegule, a že sa prostredníctvom nanajvýš piatich známych,
z ktorých jedného sám pozná osobne, dokáže spojiť so zvolenou osobou. Karnithyho tušenie z roku 1929, že
k hociktorému človeku na zemeguli sa dostaneme najviac cez päť väzieb, predstavuje základ princípu dnes
známeho ako šesť krokov od seba. Šesť krokov objavil o tridsať rokov neskôr (1967) Stanley Milgram,
profesor na Harvarde, ktorý z tohto princípu urobil veľmi slávnu, prielomovú štúdiu, ako sme navzájom
všetci previazaní. Milgram si stanovil cieľ zistiť „vzdialenosť“ medzi ľubovoľnými dvoma ľuďmi
v Spojených štátoch. V pozadí výskumu stála otázka, koľko známostí by bolo potrebných, aby sme mohli
spojiť dvoch náhodne zvolených jedincov. Pokiaľ by sa počet väzieb skutočne pohyboval okolo stovky,
ako hádal Milgramov priateľ, potom by jeho experiment pravdepodobne zlyhal, pretože v tak dlhom reťazci
sa vždy nájde niekto, kto nespolupracuje. Príjemne ho prekvapilo, keď za pár dní došiel prvý spis, a to iba
cez dva medzičlánky. To sa ukázalo ako vôbec najkratšia zaznamenaná dráha, ale nakoniec sa vrátilo 42
z celkového počtu 160 spisov, z nich niektoré vyžadovali až 12 prostredníkov. Tieto dokončené reťazce
dovolili Milgramovi určiť počet ľudí, korí sú potrební k doručeniu spisu k cieľu. Zistil, že priemerný počet
prostredníkov je 5,5, teda veľmi malé číslo, zhodou okolností úžasne blízke tomu, ktorí navrhoval Karnithy.
Po zaokrúhlení na 6 potom dostaneme slávnych šesť krokov od seba. Z toho nám vyplýva, že „každý na
tejto planéte je oddelený len šiestimi inými ľuďmi.“(Šesť krokov od seba). Milgramova štúdia je
obmedzená na Spojené štáty a spojoval ľudí „tam kdesi“ vo Wichite a Omaze s tými, čo sú „tuto u nás“
v Bostone.
Šesť krokov od seba je veľmi zaujímavá myšlienka, pretože znamená, že navzdory enormnému rozsahu
našej spoločnosti sa v nej dá preplávať tak, že sledujeme sociálne väzby od jednej osoby k druhej – sieť zo
šiestich miliárd uzlov, v ktorej každá dvojica uzlov delí od seba priemerne šesť väzieb. Asi by sme mali byť
prekvapení, že cesta medzi ľubovoľnými dvoma ľuďmi vôbec existuje. Videli sme však, že k prepojeniu
stačí veľmi málo – sotva viac ako jedna sociálna väzba na osobu. Pretože všetci disponujeme omnoho viac
ako jednou väzbou, stáva sa každý z nás súčasťou gigantickej siete nazývanej ľudská spoločnosť. Stanley
Milgram nám postavil pred oči fakt, že v sociálnej sieti sme nielen navzájom prepojení, ale taktiež žijeme
vo svete, kde nikto nie je ďalej než len pár podaní ruky od kohokoľvek iného. To znamená, že žijeme
v malom svete. Náš svet je malý, pretože ľudská spoločnosť tvorí veľmi hustú pavučinu. Máme omnoho
viac priateľov ako jedného, práve to je potrebné k tomu, aby sme zostali spojení.
Pri tvorbe grafov sociálnej siete Erdös a Rényi prišli s najjednoduchším riešením, ktoré by mohla príroda
používať: spojovať uzly náhodne. Rozhodli sa, že najjednoduchší spôsob, ako vytvoriť sieť, je hádzanie
kockou. Pravidlo znie takto: Vyber dva uzly, potom hoď kockou a keď ti padne šestka, spoj ich hranou.
Pokiaľ ti padne čokoľvek iné, uzly nespájaj. Potom si zvoľ ďalšiu dvojicu uzlov a pokračuj. Erdös a Rényi
teda videli grafy a svet, ako zásadne náhodné. Hrany sa teda rozmiestňujú náhodne, pretože väzby medzi
členmi sociálnej siete vznikajú náhodne. Všetky uzly majú rovnakú pravdepodobnosť spojenia, ale niektoré
uzly získajú väčší počet hrán ako iné. Erdösova a Rényiho teória predpovedá, že napriek náhodnému
rozmiestňovaniu hrán, budú mať takmer všetky uzly rovnaký počet hrán. Mohli by sme to dokázať tak, že
zorganizujeme večierok, na ktorom sa nebude nikto z prítomných poznať. Po ukončení večierku sa každého
hosťa opýtame, koľko ľudí spoznal (vytvoril si hrany). Dané výsledky zakreslíme do histogramu, budú sa
v ňom nachádzať počty hrán jednotlivých hosťov večierku. Béla Bollobás poukázal, že histogram sa riadi
Poissonovým rozdelením, vyznačujúcim sa význačnými vlastnosťami. Poissonovo rozdelenie má výrazné
maximum čo znamená, že väčšina uzlov má priemerný počet hrán. Po obidvoch stranách maxima rozdelenie
rýchlo klesá a v dôsledku toho sú odchýlky od priemeru extrémne vzácne. Z toho nám vyplýva, že
v spoločnosti, ktorá má 6 miliárd ľudí má väčšina z nás rovnaký počet priateľov a známych. Ďalej popisuje,
že pravdepodobnosť nájdenia niekoho, kto sa odchyľuje od priemeru tým, že má podstatne viac alebo menej
väzieb ako priemerný človek, je exponenciálne malá.
Aby sme získali dôkazy o tom ako sa spoločnosť zhlukuje, musíme byť schopný merať toto zhlukovanie.
Na tento účel zaviedli Watts so Strogatzom koeficient zhlukovania. Napr. ak máme štyroch dobrých
kamarátov, medzi ktorými môže byť maximálne dvanásť priateľských väzieb (všetci kamaráti by sa
navzájom poznali). Je však možné, že niektorí priatelia nie sú priatelia navzájom, potom bude počet väzieb
nižší ako maximálny počet možných väzieb, povedzme napr. sedem. V tomto prípade bude hodnota
koeficientu zhlukovania opisovaných štyroch kamarátov 0,58 (7/12). Koeficient zhlukovania popisuje,
akým tesným tkanivom sú poprepájaný členovia zvolenej sociálnej siete. Číslo blízke jednotke popisuje, že
47
v danej sieti sú všetci navzájom dobrými priateľmi. V opačnom prípade, teda ak je koeficient zhlukovania
blízky nule, znamená to, že jeden člen prepája ostatných členov siete, ktorí nie sú medzi sebou navzájom
priateľmi. Zhlukovanie v spoločnosti je niečo, čo chápeme intuitívne. Ľudské bytosti majú vrodenú túžbu
vytvárať partie a skupiny, ktoré im poskytujú zázemie, bezpečie a pocit súkromia.
ANALÝZY SOCIÁLNEJ SIETE
Analýzy sociálnej siete (týkajúce sa teórie sietí) sa objavili ako kľúčová technika v modernej sociológii,
antropológii, geografii, sociálnej psychológii, komunikačných štúdiách, informačnej vede, organizačných
štúdiách, ekonomike, biológii a tiež v téme o premýšľaní a štúdií.
Sila analýz sociálnej siete pramení z rozdielu od tradičných sociálnych vedeckých štúdií, ktoré
predpokladali dôležitosť atribútov jednotlivých členov sociálnej siete. Analýzy sociálnej siete poukazujú na
rôzne pohľady, kde atribúty jednotlivcov sú menej dôležité než ich vzťahy a väzby s ostatnými členmi vo
vnútri siete. Tento prístup bol schopný vysvetliť mnoho reálnych javov, ale menej vystihuje individuálne
pôsobenie, schopnosť jednotlivcov ovplyvniť svoje úspechy.
Sociálne siete môžu byť používané na vyskúšanie ako organizácie, ktoré vzájomne pôsobia medzi sebou,
charakterizujúce mnoho neformálnych príbuzenstiev, ktoré spájajú vedúcich pracovníkov a tiež asociácie a
spojenia medzi individuálnymi zamestnancami v rozdielnych organizáciách. Napríklad, sila vo vnútri
organizácie často pochádza od počtu väzieb, ktoré jednotlivec udržiava. Máme na mysli stredisko mnohých
vzťahov, ktoré nevyplývajú z pracovného zaradenia. Sociálne siete tiež predstavujú kľúčové postavenie pri
riešení obchodného úspechu a pracovného výkonu. Siete poskytnú postup pre spoločnosti zhromažďujúce
informácie, na odradenie konkurencie a rozhodnutie o budúcich cenách alebo politike spoločností.
Ľudia používali sociálny mriežkový systém viac než storočie, ktorý zaznamenal komplexné súbory vzťahov
medzi členmi sociálnych systémov, od medziľudských až k medzinárodným. Ešte pred tým ako J. A. Barnes
začal pôsobiť ako sociálny vedec, začína používať termíny, systematicky naznačovacie zákonitosti z väzieb,
ktoré rušia tradičné koncepty, používané verejnosťou a sociálnymi vedcami: oddelené skupiny (napr.
kmene, rodiny) a sociálne kategórie (napr. rod, etnickosť). Študenti ako S.D. Berkowitz, Stephen Borgatti,
Ronald Burt, Linton Freeman, Mark Granovetter, Nicholas Mullins, Anatol Rapoport, Stanley Wasserman,
Barry Wellman, David Maravel a Harrison White rozšírili využitie sociálnych sietí.
Tvar sociálnej siete pomáha určiť užitočnosť siete pre jej členov. Menšie, tesnejšie siete môžu byť menej
vhodné k ich členom ako siete s mnoho vzdialenejšími kontaktmi (slabé väzby). Otvorenejšie siete, s
mnohými slabými väzbami a sociálnymi príbuzenstvami, ľahšie vytvárajú nové myšlienky a príležitosti pre
členov, ktorí sa v danej sieti nachádzajú, než zatvorené siete s mnohými prebytočnými väzbami.
48
Obrázok 3. Zobrazenie otvorenej sociálnej siete
Skupina priateľov ktorý sa väčšinou zaujímajú o tie isté veci, zdieľajú tie isté vedomosti a príležitosti.
Skupina jednotlivcov s väzbami z iných sociálnych oblastí predstavuje prístup k širšiemu rozsahu
informácií. Takáto skupina je výhodnejšia pre dosiahnutie individuálnych úspechov, ďalej v nej existujú
spojenia s rozmanitými sieťami, v ktorých sa vyskytuje mnoho príbuzenstiev vo vnútri jednodielnej siete.
Členovia môžu mať vplyv alebo pôsobiť ako sprostredkovatelia vo vnútri ich sociálne siete, pri premostení
dvoch sociálnych sietí, medzi ktorými neexistujú ďalšie väzby (nazývané siete štrukturálnej diery - filling
structural holes).
SOCIÁLNA SIEŤ DEFINOVANÁ TEÓRIOU GRAFOV
Sociálnu sieť môžem charakterizovať pomocou sociálneho mriežkového systému, ktorý predstavuje formu
grafu. Graf je abstraktný matematický objekt daný množinou vrcholov V a množinou hrán H medzi
dvojicami vrcholov. Množina je súhrn dobre rozlíšiteľných entít, ktorý chápeme ako celok. Grafy študuje
matematická disciplína teória grafov a sú obvykle abstrakciou reálnych problémov či štruktúr. Vrchol ako
pojem teórie grafov znamená akýsi bod v grafe a všetky vrcholy grafu G = (V, H) sú zoskupené v množine
V. Hrana v teórii grafov znamená spojnicu dvoch (v niektorých špeciálnych prípadoch aj viacerých)
vrcholov grafu G = (V, H). Hrany sa delia na neorientované a orientované. Neorientované hrany sú
charakterizované neusporiadanou dvojicou vrcholov {u, v}. Na druhej strane orientované hrany sú
popisované usporiadanou dvojicou vrcholov (u, v), kde u je začiatočný a v koncový vrchol. Usporiadaná
dvojica je, voľne povedané, matematický objekt obsahujúci dva jednoduchšie objekty a informáciu o tom,
ktorý z týchto objektov je prvý, a ktorý je druhý. Usporiadaná dvojica sa často označuje symbolom (a,b)
kde a je prvý objekt usporiadanej dvojice a b je druhý objekt usporiadanej dvojice. V oboch prípadoch
patria u a v množine V. Ak sa v množine H nachádza hrana {u, v} alebo (u, v), vrcholy u a v sa nazývajú
susednými alebo priľahlými. Podobne dve hrany, ktoré majú spoločný vrchol sa nazývajú susedné. Ak je u
jeden z vrcholov hrany h, potom je vrchol u incidentný s hranou h. V prípade, že platí u = v, takáto hrana sa
nazýva slučka.
ZÁVERY
Vysoká škola je významný uzol, ktorý ovplyvňuje parametre sociálnej siete, nakoľko predstavuje
prepojenie na ostatných členov akademickej obce a aj okolie v danom regióne. Takýto významný uzol môže
v relatívne krátkom čase zmeniť charakteristiku sociálnej siete tým, že vytvorí nové spojenia. Zapojením
vysokej školy do rôznych foriem spolupráce môže doplniť kvalitatívne doplniť túto sieť. V odborných
49
kruhoch sa vedú diskusie o účelnosti vytvárania nových regionálnych pôsobísk vysokých škôl. Z pohľadu
predchádzajúcej teórie je zrejmé, že títo noví „hráči“ ovplyvňujú parametre sociálnej siete. Každý z nás
pozná prehliadač Google, ktorý tvorí významný uzol na sieti. Rovnako aj významné univerzity majú také
vlastnosti, že viacerí študenti chcú byť na tieto uzly pripojení, nakoľko to zvyšuje ich sociálny kapitál.
Vysokoškolské prostredie využívajúce všetky vlastnosti sociálnych sietí sa tak stáva veľkou výzvou pre ich
manažment.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
[1]
BARABÁSI, A. V pavučině sítí. Ladislav Horáček, 2005.
[2]
Charakteristika sociálnej siete. http://en.wikipedia.org/wiki/Social_network (16.5.2008)
[3]
PEŠKO,
Š.
Teória
grafov
(komponent,
excentricita).
http://frcatel.fri.uniza.sk/users/pesko/TG/TGl1.pdf, 1 - 8.pdf (16. 5. 2008)
[4]
Teória grafov. http://sk.wikipedia.org/wiki/Graf_(matematika) (16. 5. 2008)
[5]
Charakteristika algoritmu PageRank (Google vyhladávač). http://sk.wikipedia.org/wiki/PageRank
[6]
Charakteristika Gama rozdelenia. http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma_distribution (16. 5. 2008)
ADRESA:
Ing. Juraj Dubovec, PhD.
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
[email protected]
Ing. Tibor Hlačina
Osvobození 699
686 04 Kunovice
[email protected]
50
ZAJIŠTĚNÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA PŘI INVESTOVÁNÍ V ČR
Juraj Dubovec, Tibor Hladina, Přemysl Michálek
Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice
Abstrakt: Tento příspěvek je výsledkem práce řešení výzkumního úkolu ústavu Finance a daně
na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o. v Kunovicích. Výstupem předložené práce je
zajištění rizika při investování v ČR.
Abstract: This paper is the result of the research task at the department of Finance and
Taxation at European Polytechnic Institute Ltd. in Kunovice. The result of the paper is the
protection of risk while investing in the Czech Republic in the Czech Republic.
Klíčová slova: devizy, riziko, měna, zajišťovací instrumenty, forvard, futures, options, swaps,
devizový trh, dealeři, brokeři, exportéři, importéři, pozice, kontrakty.
Key words: hard currency, currency, risk, instruments for protection, forward, futures,
options, swaps, hard currency market, dealers, brookers, exporters, importers, position,
contacts.
Zajištění vůči devizovému riziku je přenesením rizika z jedné osoby či firmy na druhou osobu či firmu.
Osoba přenášející riziko je zajišťovatel a osoba přejímající riziko je obvykle spekulant. Jestliže má subjekt
dlouhou pozici v cizí měně, bude se obávat znehodnocení této měny. Jestliže má subjekt naopak krátkou
pozici v zahraniční měně, bude se obávat zhodnocení této měny.
Pro dosažení úspěšného zajištění a tedy přenesení celého rizika si musí zajišťovatel zvolit vhodný
zajišťovací instrument, jehož pohyby jsou zrcadlové k pohybům zajišťované pozice. Principem zajištění
tedy je uzavření opačné devizové pozice. Vhodnými instrumenty zajištění jsou zejména kontrakty forward,
futures, options, popřípadě swaps.
ÚČASTNÍCI TRHU
Obr. č. 1: Účastníci devizových trhů
Zdroj: vlastní
Bankovní a nebankovní devizoví dealeři - operují jak na mezibankovním tak na maloobchodním
devizovém trhu. Konkurence mezi dealery zužuje rozdíl mezi kurzy prodeje a nákupu (tzv. spread), a
zvyšuje tak efektivnost devizového trhu.
51
Obchodní banky sledují na devizových trzích zejména cíle jako je poskytování služeb svým zákazníkům,
hledání optimální struktury svých devizových aktiv a pasiv či provádějí různé typy devizových operací
s cílem dosažení zisku z kurzovních a úrokových rozdílů
Jednotlivci a firmy - importéři a exportéři, mezinárodní portfolioví investoři, nadnárodní firmy, turisté a
další subjekty užívají devizový trh k zabezpečení svých obchodních či investičních transakcí. Některé
z těchto subjektů využívají devizový trh pro zajištění vůči kurzovnímu riziku.
Charakteristickým rysem chování firem je snaha o zajištění vůči kurzovnímu riziku, tedy preference jistoty,
hledání uzavřených devizových pozic. Firmy operující v oblasti zahraničního obchodu jsou v neustálém
kontaktu s devizovým trhem ze tří hlavních důvodů:
 Nakupují devizy za účelem úhrady devizových závazků, nebo prodávají devizy při konverzi svých
devizových inkas do domácí měny.
 Zajišťují své pohledávky a závazky v cizích měnách vůči devizovému riziku.
 Hledají optimální měnovou strukturu svých devizových aktiv a pasiv.
Spekulanti a arbitrážeři - se snaží profitovat z obchodů na devizovém trhu. Zatímco dealeři profitují
z rozpětí mezi bid a ask kurzem a případně navíc z příznivých změn devizového kurzu, spekulant se snaží
primárně profitovat ze změn v devizových kurzech. Velký podíl spekulací a arbitráží provádí právě velké
banky.
Centrální banky - využívají devizový trh k získání či prodeji devizových rezerv země za účelem ovlivnění
devizového kurzu země. Motivem účasti centrálních bank na devizovém trhu není tedy spekulace, ale spíše
snaha ovlivnit hodnotu domácí měny.
Devizoví makléři (brokeři) - jsou subjekty, které zprostředkovávají obchody mezi dealery, aniž by se sami
účastnili transakcí. Jednotlivé operace brokeři zprostředkovávají za pevně stanovený poplatek. Brokeři
udržují okamžité spojení se stovkami dealerů na celém světě. Snahou každého brokera je mít co nejlepší
přehled, který dealer chce nakoupit či prodat určitou měnu. Dealeři využívají služeb brokerů, i když by
mohli obchodovat přímo mezi sebou. Brokeři mají lepší přehled dění na trhu a umožňují zachování
anonymity dealerů.
Přestože uvedená inkasa a platby jsou plánovány, a to v horizontu několika měsíců nebo i celého roku
dopředu, není možné říci s naprostou jistotou, jaká bude skutečná situace například za půl roku na
finančních trzích. Které měny budou silné, a které naopak ztratí. Proto navrhuji více možných způsobů, jak
zvolenou operaci zajistit. Již výběr z více možností může eliminovat určité riziko.
Všeobecně podnikovou sféru mohou ohrozit tři základní typy rizik:
 Strategické riziko, je takové riziko, které je spojené se změnou orientace celé společnosti.
S takovýmto druhem rizika se musely vypořádat například zbrojní podniky na konci studené války.
 Riziko spojené s podnikatelským prostředím, jedná se o prostředí, ve kterém podnik pracuje.
 Poslední typ je finanční riziko, jehož součástí je i riziko kurzovní.
V samotné praktické části jsem řešil způsob realizace dvou větších plateb k danému datu u investující
výrobní firmy. K vytvoření těchto rezerv jsem využil inkasa od třech základních odběratelů.
První investice se týkala modernizace výrobního procesu, a to koupí nového stroje, která zajistí větší
možnosti při plnění zakázek. Druhá investice se dotýkala změny celého informačního systému v podniku.
Tato investice měla firmě zajistit kvalitnější a rychlejší přístup k informacím a přehlednost veškerých
operací v rámci podniku. Splátky těchto investic jsou rozvrženy v plánu v průběhu roku 2009 (investice č.1
– únor, investice č.2 – červenec).
NÁVRH 1
Finanční prostředky na splátku únorové investice č.1 navrhuji provést tím nejjednodušším způsobem, a to
vytvořením rezervy přímo v měně EURO. Tento způsob je finančně nejméně nákladný, neboť odpadají
veškeré náklady spojené s pořízením bankovních instrumentů a také náklady spojené s převodem měn.
Největší výhodou je, že zcela odpadá kurzovní riziko, jelikož splátka investice bude provedena ve stejné
měně, jaká bude inkasována od odběratelů za poskytnuté výrobky či služby.
52
Termín
Částka (v EUR)
Operace
Leden
51.200
Zřízení termínového účtu a první vklad - splátka od odběratele 2
Leden
85.320
Připsání na účet - inkaso od odběratele 1
Únor
25.820
Připsání na účet inkasa od odběratele 2
Únor
162.340
Výběr z účtu a platba za investici
Tabulka č. 1: Časový rozvrh tvorby finanční rezervy
Zdroj: vlastní
V únoru očekává investující firma poměrně velké inkaso v EURECH od odběratelů 1 a 2. Nejlepší bude
provést termínový vklad těchto částek s týdenní lhůtou. První důvod proč postupovat takto je možnost
připisovat postupně přicházející inkasa od těchto odběratelů a druhý důvod je, že termíny přicházejících
inkas odpovídají týdenním periodám.
Konečná částka tohoto účtu je přibližně 163.000 EUR. K této částce navrhuji dodat ještě inkaso od
odběratele 1 (54.870 EUR), čímž bude vytvořena finanční rezerva ve výši 217.000 EUR, kterou musíme
navýšit ještě o úroky a ponížit o náklady spojené s vedením účtu.
Avšak do tohoto plánu nám vstupuje jeden zásadní problém, který je zapotřebí ošetřit. U některých
odběratelů dochází ke zpoždění plateb. Odběratel 2 platí přesně v termínu, ale problém může nastat u
odběratele 1, který platí až s měsíčním zpožděním. Zpoždění jeho lednového inkasa, ve výši 85.320 EUR,
nemusí kromě nižších úroků na termínovém účtu zapříčinit větší potíže. Proto navrhuji případné zpoždění
inkasa překlenout kontokorentním úvěrem v EURECH, čímž zůstane stále kurzovní riziko eliminováno. Zde
musíme však počítat s navýšením nákladů, tzn. úroků spojené s tímto úvěrem.
NÁVRH 2
Z plánů plateb vyplývá, že v měsících leden a únor budou platby podstatně nižší jak v dalších měsících.
Proto navrhuji využít rezervy finančních prostředků, které nám vzniknou v CZK k nákupu měny EURO,
potřebné ke splátce první investice na konci února. Z důvodu očekávaného inkasa eura v následujících
měsících, a jak z plánu plateb vyplývá, potřeba financí v české měně budou ve větším objemu potřebná
v období léta, a to na zajištění provozní činnosti, proto navrhuji tuto situaci řešit operací SWAP.
Zase potřebujeme získat finance ve výši únorové splátky investice č.1 tzn. přibližně částku 215 tisíc EUR.
Z pohledu stanovené minimální částky pro zvolený nástroj, čili swap by tato částka měla být v pořádku.
Minimální částka, pro kterou je možné swap sjednat je 20.000 USD, případně jejich ekvivalentů v jiných
měnách.
Termín
Částka (v EUR)
Operace
Únor
215.000
Prodej CZK a nákup EUR
Duben
215.000
Prodej EUR a zpětný nákup CZK
Tabulka č. 2: Časový rozvrh swapové operace
Zdroj: vlastní
Navrhuji provést dvouměsíční swapovou operaci typu spot – forward, kdy se v měsíci únoru promptně
prodají české koruny a nakoupí se eura a současně se termínově prodají eura a zpětně nakoupí české koruny.
Tato operace se dá využít tehdy, bude-li mít subjekt dostatek jedné měny – v případě investující firmy je to
měna CZK - a zároveň potřebu měny jiné – EURO, a to na splátku únorové investice. Přičemž se
v následujících měsících očekává inkaso měny EURO.
Tradiční swapy jsou vhodnou alternativou vůči krátkodobým úvěrům. Pomáhají zejména k pokrytí
přechodné a krátkodobé nelikvidity firmy v určité měně. Hlavní podmínkou je, že podnik má na počátku
swapu k dispozici nějakou jinou měnu, kterou může swapovat.
Délku swapu na dva měsíce navrhuji proto, že jen od odběratelů 1 a 2 se za toto období očekává inkaso ve
výši přibližně 217.000 EUR. To je téměř plná výše částky potřebná ke zpětné konverzi eura v dubnu.
Je důležité opět zajistit možnost překročení doby splatnosti od odběratele 1, který je v tomto ohledu
nespolehlivý. Tento odběratel překračuje dobu splatnosti maximálně o jeden měsíc. To znamená, že je nutné
zajistit možné překročení doby splatnosti dubnového inkasa. Navrhuji tedy, aby v případě pozdního inkasa,
bylo využito opět kontokorentního úvěru. Využití kontokorentu nezvýší kurzovní riziko. Náklady však
vzrostou o splátku úroků z úvěru.
53
NÁVRH 3
Situace ve vývoji kurzu CZK/EURO se může měnit každým okamžikem. Dochází k přílivu zahraničního
kapitálu, zvyšuje se poptávka po české měně a to způsobuje současné posilování koruny. Tento vývoj se
však nemusí líbit představitelům ČNB. ČNB může považovat posílení kurzu koruny vůči euru za příliš
razantní, a proto hlídá tento vývoj a dovede zabránit nadměrnému zvyšování kurzu české koruny za použití
různých intervencí. Na splátku únorové investice budou použita inkasa od odběratelů 1 a 2. Musíme ovšem
opět počítat s problémem, že inkaso od odběratele 1 bude realizováno po době splatnosti. Z tohoto vyplývá,
že bude potřeba nakoupit měnu EUR, přičemž je možné, že ČNB nepřipustí další posilování koruny vůči
euru a je možná intervence proti koruně. Navrhuji „hedgování“ nákupu eura ve výši očekávaného
únorového inkasa od odběratele 1 (ve výši 54 870 EUR) uzavřením forwardu na počátku ledna, který bude
plněn ke dni splátky investice, tedy v únoru. Využití forwardu na nákup eura, ve výši chybějící v důsledku
překročení doby splatnosti u odběratele 1, nebude nutné opět použít kontokorentní úvěr tak, jak je uvedeno
v návrhu jedna. Riziko plynoucí z výkyvu kurzů však bude eliminováno.
Výše forwardu (EUR)
55.000
Termín uzavření
leden 2009
Termín realizace
únor 2009
Tabulka č. 3: Časový rozvrh operace forward
Zdroj: vlastní
ZAJIŠTĚNÍ RIZIKA 2. INVESTICE
NÁVRH 1
Druhá větší platba v měně EUR tohoto roku pro investující firmu je naplánována na měsíc červenec. Mezi
únorovou a červencovou splátkou investic je poměrně dlouhé období pěti měsíců. První návrh jak zajistit
finance na tuto investici č. 2 je opět nejjednodušší a nejméně nákladný způsob, a to vytvoření rezervy
v měně EURO. Tak odpadne kurzovní riziko, protože platba bude provedena ve stejné měně, jaká bude
inkasována, pohyb kurzů tedy nebude mít žádný vliv. Opět odpadnou veškeré náklady s pořízením určitého
zajišťovacího bankovního nástroje.
Tuto rezervu navrhuji uchovat na termínovém účtu, kam se budou postupně připisovat splátky od odběratelů
1 a 2.
Termín
Částka (v EUR)
Operace
Březen
80.040
Zřízení termínového účtu a první vklad - splátka od odběratelů 1, 2
Duben
113.490
Přípis na účet - inkaso od odběratele 1,2
Květen
61.080
Červen
78.340
Červenec
69.080
Červenec
402. 030
Výběr z účtu a splátka investice
Tabulka č. 4: Časový rozvrh tvorby euro-rezervy
Zdroj: vlastní
Je třeba vytvořit rezervu ve výši asi 210.000 EUR. Vzhledem k tomu, že během uvedených pěti měsíců je
plánováno inkaso jen od odběratelů 1 a 2 ve výši přibližně 402.000 EUR, stačí si ponechat pouze potřebnou
sumu v měně EURO. Zbývající částka může být převedena na české koruny a v případě potřeby mohou být
tyto prostředky použity na provozní náklady společnosti. Opět nesmíme zapomenout ošetřit problém
týkající se nespolehlivosti splácení odběratele 1. V tomto případě bude situace jednodušší jak při zajištění
financí na první investici, a to z důvodu delšího období pro tvorbu této rezervy. To znamená, že také nebude
nutné využívat kontokorentního úvěru v případě nedodržení termínu splatnosti. Tím způsobem by bylo
eliminováno nejen kurzovní riziko a odpadly by i ostatní náklady (poplatky za převod měn), ale nevznikly
by ani úrokové náklady spojené s čerpáním kontokorentu.
NÁVRH 2
Obrovskou výhodou u této červencové splátky je doba, kterou má společnost k dispozici pro zajištění
54
potřebné finanční částky, a to tak, aby bylo eliminováno kurzovní riziko. Pokud nebude moci firma využít
z jakýchkoliv příčin návrh 1, bude možno za určitých podmínek, využít nástroj SWAP. Použití swapu je
podmíněno, že subjekt očekává v budoucnu inkaso určité měny, kterou však potřebuje již nyní, ale zároveň
tento subjekt disponuje větším objemem prostředků měny jiné. V predikci určitého období se může
investující firma dostat do situace, kdy bude disponovat volnými prostředky měny USD. Vzhledem k tomu,
že platba říjnové investice v EURECH je v mezidobí pravidelných plateb v měně USD, může nastat
situace, že firma bude disponovat volnými prostředky v USD. V tom případě navrhuji využít
dvouměsíčního swapu typu spot – forward. Operace proběhne tak, že v červenci budou prodány USD a
nakoupeny EURA. Zpětná konverze, tedy prodej EUR a nákup USD, proběhne až v prosinci.
Datum
Operace
Červenec
Prodej USD a nákup eura - splátka druhé investice
Prosinec
Prodej EUR a nákup USD
Tabulka č. 5: Swapová operace USD - EUR
Zdroj: vlastní
NÁVRH 3
Trh je místo velmi nestálé, každá veličina se změní během několika minut. Z tohoto vyplývá, že v budoucnu
může koruna vůči EURU oslabovat nebo naopak posilovat. Tento návrh reaguje na první situaci, tedy že
euro nebude v budoucnu oslabovat, ale spíše posilovat.
Navrhuji opět nejjednodušší a nejméně nákladný způsob jak zajistit požadovanou devizovou částku, a to
vytvoření rezervy v měně EURO, to znamená ve výši 200.000 EUR.
Výše forwardu (tis. EUR)
Datum uzavření
200.000
Květen
Tabulka č. 6: Časový průběh forwardové devizové operace
Zdroj: vlastní
Datum realizace
Červenec
NÁVRH 4
V opačné situaci, tedy že EURO v budoucnu oslabovat vůči koruně, navrhuji nechat pozici otevřenou a
spekulovat na zhodnocení domácí měny vůči EURU. Postup celé operace by pak byl takový, že ke dni
splatnosti investice by došlo k nákupu potřebné chybějící částky EURA za koruny. Jedná se o spekulaci,
která sebou vždy přináší jak možný zisk, tak také možnost ztráty plynoucí z rizik a nepříznivého kurzovního
vývoje.
55
HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH NÁVRHŮ ZAJIŠTĚNÍ INVESTIC
Graf č. 1: Hodnocení – návrh č.1 (investice č.1)
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
56
Zdroj: vlastní
Graf č. 4: Hodnocení – návrh č.1 (investice č. 2)
Zdroj: vlastní
57
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
58
Zdroj: vlastní
Při hodnocení jednotlivých návrhů, jak je vidět výše, jsem hodnotil především kurzovní riziko, přímé
náklady a složitost operace. Pro toto hodnocení jsem si určil tři stupně hodnocení, a to nízká úroveň, střední
a vysoká úroveň. Z důvodu, že se jedná o návrhy týkající se situací v budoucnu, a to i s několika měsíčním
předstihem, skutečnou výši není možno v současnosti vyčíslit, proto se omezím pouze na slovní hodnocení.
Kurzové riziko
U tohoto hlediska jsou nejnižším stupněm hodnoceny ty operace, které mají uzavřené pozice, a naopak
operace s otevřenými pozicemi jsou nejvíce rizikové. U středně rizikových operací vstupuje při hodnocení
riziko výkyvu spotového kurzu.
Přímé náklady
Tyto přímé náklady zahrnují veškeré náklady spojené s prováděnou operací. U střední úrovně v této
kategorii se jedná o úroky z kontokorentního úvěru, který by byl využit při dočasné nelikviditě v zahraniční
měně, v našem případě způsobené překročením lhůty splatnosti některých odběratelů. U vysokých nákladů
se jedná o placení prémií za nástroje poskytnuté bankou.
Složitost operace
Za nízkou složitost operace byly označeny ty, kdy k uzavření pozice, či k ponechání otevřené pozice, stačí
například pouze telefonát do banky. Střední složitost operace je tehdy, pokud uvažuji spojení operace
s využitím částečného plnění z kontokorentního úvěru. Takže zde se jedná například, jak dlouho nám zabere
vyřídit tuto operaci, či jak dlouho potrvá připravit všechny podklady a podobně.
ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRO INVESTUJÍCÍ FIRMU
V mém referátu jsem se snažil vyřešit problém vytvoření finanční rezervy na splátku dvou investicí. Tyto
investice si naplánovala společnost na rok 2009. Pokusil jsem se o simulaci případu tak, jak by vše mohlo
proběhnout. Hovořím zde o simulaci, to proto, že se nedá odhadnout vývoj kurzů na týden dopředu, natož,
když se jedná o předpověď financování na rok dopředu. Během tohoto období mohou nastat nepříznivé
okolnosti, které ovlivní vývoj kurzů a tím se také zvýší kurzovní riziko.
V samotné projektové části jsem tedy řešil způsob realizace dvou větších plateb k danému datu. K vytvoření
těchto rezerv jsem využil inkasa od třech základních odběratelů.
K oběma případům splátky investic je navrženo více možností řešení. Již tato skutečnost výběru z více
možností může snížit riziko.
59
Jak je dobře vidět z grafů hodnocení jednotlivých návrhů řešení, jeví se jako nejvýhodnější pro firmu:
 Investice 1
V případě této investice navrhuji zrealizovat návrh č. 1. Jedná se o vytvoření finanční rezervy
přímo v měně EURO, tudíž odpadají veškeré náklady spojené s pořízením zajišťovacího nástroje u
banky a také náklady spojené s konverzí měn. V případě, že nastane ve firmě situace, kdy nebude
možné blokování deviz, navrhuji realizaci návrhu č. 3. Zde se jednalo o tzv. „hedgování“ - nákupu
eura ve výši očekávaného inkasa od odběratele č.1 v únoru uzavřením forwardu.
 Investice 2
Zde podobně jako u první investice, navrhuji nejjednodušší a také nejméně nákladný způsob
zajištění požadované finanční rezervy, a to vytvoření přímo v měně EURO. Tento návrh je pod
číslem jedna. V situaci, kdy opět nebude možno využít návrhu č.1 k zajištění této investice (nový
informační systém), navrhuji zrealizovat návrh č. 3. V tomto návrhu se jednalo o použití také
nejjednodušší a méně nákladný způsob jak zajistit požadovanou devízovou částku, a to vytvoření
rezervy v měně EURO. Jedná se o uzavření forwardové operace.
ZÁVĚR
Obchody s finančními deriváty představují významnou část transakcí světových kapitálových trhů. Trhy
s finančními termínovými kontrakty patří mezi nejdokonalejší a mezi nejrychleji se rozvíjející. Jsou
využívány na krátkodobých peněžních trzích i dlouhodobých kapitálových trzích pro ochranu investorů a
věřitelů před pohybem úroků a měn.
Umožňují efektivní zajištění proti případným výkyvům úrokových sazeb, měnových kursů, a to za nízkých
nákladů. Deriváty jako nástroje k řízení rizik ulehčují vytvoření finančních rezerv a podporují ekonomický
růst. Tyto deriváty zvyšují bezpečnost, ziskovost a stabilitu firem, bank a ostatních institucí. Také nabízejí
obrovský prostor pro spekulace.
V oblasti devizového hospodaření podniku by se používání devizových nástrojů mělo projevit větší
stabilitou v této oblasti. Situace na finančním trhu je neustále velmi rozkolísaná a nutí jeho účastníky
k neustálému sledování jeho vývoje. Zobrazení finančních operací do účetnictví je zprostředkovaný a
nevystihuje z žádného hlediska pravý vývoj finančních skutečností a účetní zobrazení těchto operací může
vést k negativnímu pohledu, např. akcionářů na hospodaření v této oblasti.
Investoři mohou využít derivátů také k získání prostředků za nižší náklady. Mohou si půjčit na kapitálovém
trhu (domácím či zahraničním) a pomocí derivátů konvertovat dluh do domácí nebo cizí měny.
Důležitým faktorem v této oblasti je informace. Je zjevné, že situace nezajištění devizové pozice bude
preferována takovým exportérem, který očekává oslabení domácí měny převyšující v procentním vyjádření
rozdíl úrokových měr mezi domácí a zahraniční měnou. Zajištěná inkasa preferuje exportér nespekulující,
který si snaží zajistit své příjmy tak, aby nebyla nijak ohrožena možnými výkyvy devizového kurzu.
Podle mého názoru bude investující firma upřednostňovat otevřenou pozici jen v případě výrazného
posilování (oslabování) zahraniční měny. Toto je však podmíněno dostatkem správných informací. Stinnou
stránkou spekulací je také rozpor mezi stanovenými prioritami společnosti. Těmito prioritami jsou
především zajištění důležité provozní činnosti a investic z dlouhodobého hlediska (rozšiřování výrobní
plochy, více zaměstnanců,…)
Velkým problémem nejen pro investující firmu jsou zahraniční zákazníci, kteří vědí o množství konkurence
ve výrobě jednoúčelových strojů, a proto překračují dohodnuté termíny splatnosti. Inkasa od těchto
odběratelů chodí se zpožděním a díky této situaci se investující firma dostává do nepříjemné situace, kdy on
sám platí své závazky pozadu, což samozřejmě zvýší náklady.
Některé firmy vidí v těchto termínových obchodech prostředek k tomu, aby zisk z jejich podnikání více
závisel na plánech než na předpovědi měnícího se trhu. Znalost devizových trhů je velmi důležitá
k úspěšnému podnikání a ke zlepšení své konkurenceschopnosti na celosvětovém trhu. V současné době
jsou devizové trhy postiženy tzv. „hypoteční krizí“, která negativně ovlivňuje celosvětové finanční i
kapitálové trhy.
LITERATURA:
[1]
DUBOVEC, J.; HLAČINA, T. Podniková ekonomika. Kunovice : EPI, s.r.o., 2006. ISBN 80-7314105-1.
[2]
JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1653-4.
[3]
NÝVLTOVÁ, R., REŽŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy. Praha : Grada, 2007.
[4]
JÍLEK, J.: Finanční a komoditní deriváty, Praha : Grada, 2006, ISBN 80-247-0342-4. ISBN 97880-247-1922-1,
60
[5]
[6]
Česká národní banka: oficiální www stránky Česká národní banky [on-line]. Praha ČNB, 2007.
Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/cz/financni_trhy/devizovy_trh/. ISSN 1212-5075.
BusinessInfo : oficiální portál pro podnikání a export [on-line]. Praha. Česká agentura na podporu
obchodu / CzechTrade, 1997-2007. Dostupný na WWW http://www.businessinfo.cz. ISSN 12125075.
ADRESA:
Ing. Juraj Dubovec, PhD.
Žilinská Univerzita Žilina
Fakulta riadenia a informatiky
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
Ing. Tibor Hlačina
Osvobození 699
686 04 Kunovice
JUDr. Přemysl Michálek
Osvobození 699
686 04 Kunovice
61
62
VÝZNAM VÝSLEDKU HOSPODÁRENIA PEŇAŽNÉHO TOKU PRE MANAŽMENT
PODNIKU
Mária Ďurišová
Abstract: The cash flow and the trading income ranged between a flow processes and
valuation parameters. Flow processes propter that reflect motion form particular period and
valuation parameters propter that value enterprise economic situation. The cash flow is
formulation of receipts and expenses unlike profit, which it will be calculated how decrees
minus expenses. Common sign is consequently valuation of work financial managers on result
base. Impact of financial operations in venture it is necessary stud on a part of their influence
at a profit, but also at a condition of financial centres. Basic difference between the financial
flow and result of farming causes single content economical categories receipts, expenses and
moment their creation. Sources of information for assemble the cash flow survey are balance
and profit-and loss statement, of with data stated oneself transform by set progress at a
receipts and an expenditures.
Key words: cash flow, trading incomes, earnings, accounting, cost, return, receipts, expenses,
flow process quantity, valuation quantity, cash, solvency
1. ÚVOD
V podnikovej praxi je bežné a nevyhnutné vykazovať výsledok hospodárenia. Spôsob jeho vykazovania
závisí od vedenia účtovníctva v sústave jednoduchého alebo podvojného účtovníctva. Do popredia sa
dostáva vykazovanie peňažného toku (cash flow)1, aj keď právne predpisy povinnosť jeho zostavovania
stanovujú len pre podniky, ktorých účtovná závierka musí byť overená audítorom. Vykazovanie výsledku
hospodárenia a peňažného toku vychádza zo skutočnosti, že ekonomická činnosť podniku sa prejavuje
v oboch výsledkoch. Výsledok hospodárenia v podobe zisku je predpokladom dlhodobého rozvoja a rastu
podniku, kladný peňažný tok je predpokladom platobnej schopnosti. Zodpovední finanční manažéri
realizujú rozhodnutia, ktoré vedú nielen k tvorbe zisku, ale aj k zabezpečeniu potrebnej hotovosti pre
platobnú schopnosť podniku.
2. VÝSLEDOK HOSPODÁRENIA
Výsledok hospodárenia je výsledným efektom podnikateľskej činnosti podniku, ktorý sa vyčísľuje ako
rozdiel medzi výnosmi a nákladmi podniku. Ak tento rozdiel nadobúda kladnú hodnotu, vtedy je výsledok
hospodárenia zisk a ak zápornú hodnotu, kedy je vykázaná strata. Takto kvantifikovaný výsledok
hospodárenia, ktorý je obsahom výkazu ziskov a strát je účtovným výsledkom hospodárenia. Účtovný
výsledok hospodárenia tvorí podklad pre vyčíslenie základu dane a dane z príjmov právnických osôb. Pre
rozhodovanie v podnikových podmienkach je účtovný výsledok hospodárenia nedostačujúcimi údajom. Pri
rozhodovaní sa vychádza z ekonomického výsledku hospodárenia (rozdiel medzi účtovným výsledkom
hospodárenia a implicitnými nákladmi), z výsledku hospodárenia vykazovaného ako EBIT (zisk pred
úrokmi a zdanením), EBT (zisk pred zdanením) a EAT (zisk po zdanení). Z účtovného výsledku
hospodárenia sa vychádza pri nepriamej metóde zostavovania prehľadu o peňažných tokoch.
3. PEŇAŽNÝ TOK
Peňažný tok poskytuje informácie o príjmoch a výdavkoch podniku, t. j. o pohybe peňažných prostriedkov,
ktoré sú zastúpené peniazmi v hotovosti, peniazmi na bankových účtoch a peňažnými ekvivalentmi.
Význam je peňažného toku je predovšetkým v tom, že je
1
V príspevku uvádzam termín peňažný tok a nie cash flow z dôvodu vymedzenia termínu v právnych
predpisoch.
63



vyjadrením zdrojov a použitia likvidných prostriedkov vo forme príjmov a výdavkov. Prebytok
peňažných príjmov a tvorba primeranej rezervy pohotových platobných prostriedkov na prípadné
preklenutie krátkodobých výkyvov sú predpokladom platobnej schopnosti podniku.
vyjadrením zmien likvidity v priebehu určitého obdobia. Likvidita je vyjadrením budúcej platobnej
schopnosti, a preto prehľad o peňažných tokoch by mal zachytiť zmeny likvidity predovšetkým
v oblasti prevádzkovej, investičnej a finančnej činnosti.
sprostredkovateľom informácií, ktoré nie sú priamo obsahom súvahy a výkazu ziskov a strát.
Dôležitosť zostavovania peňažného toku zdôrazňuje medzinárodný účtovný štandard 7 (IAS 7), podľa
ktorého
 výkaz je základňou pre stanovenie schopnosti podniku produkovať peniaze a peňažné ekvivalenty,
 je základňou pre stanovenie potreby podniku využívať peňažné toky,
 význam výkazu prehľad peňažných tokov nie je len pre podnikateľské subjekty ale i pre finančné
inštitúcie,
 umožňuje hodnotiť zmeny v čistých aktívach podniku, jeho finančnej štruktúry (vrátane posúdenia
jeho likvidity a solventnosti) a jeho schopnosť ovplyvniť výšku peňažných tokov a ich rozvrhnutie
v čase tak, aby podnik obstál v meniacich sa situáciách,
 umožňuje užívateľom modelovať budúce peňažné toky a porovnať súčasnú hodnotu budúcich
peňažných tokov s inými podnikmi,
 zisťovať presnosť minulých odhadov budúcich peňažných tokov a pod.
4. VZÁJOMNÝ VZŤAH A ROZDIELY PRI VYKAZOVANÍ VÝSLEDKU HOSPODÁRENIA
A PEŇAŽNÉHO TOKU
Podvojný účtovný systém neposkytuje dostatočné údaje pre sledovanie peňažných tokov ekonomických
transakcií, vychádza z nákladovo-výnosového realizačného princípu. Náklady a výnosy sa vykazujú
v období, s ktorým vecne a časovo súvisia, neberú do úvahy skutočný tok peňažných prostriedkov. Pri
zabezpečovaní platobnej schopnosti sa vychádza z tvorby a použitia peňažných prostriedkov.
Priamu nadväznosť účtovného vysledku hospodárenia a peňažného toku odráža nepriama metóda
zostavovania peňažného toku a to nasledovne:
Výsledok hospodárenia z bežnej činnosti
+ náklady, ktoré nie sú výdavkami
- výnosy, ktoré nie sú príjmami
- záporný tok zo zvýšenia stavu aktívnej súvahovej položky
+ kladný tok zo zníženia stavu aktívnej súvahovej položky
+ kladný tok zo zvýšenia stavu pasívnej súvahovej položky
- záporný tok zo zníženia pasívnej súvahovej položky
64
Peňažný tok
Schéma1. Vzťah medzi údajmi výkazu súvaha, výkazu ziskov a strát a prehľadu o peňažných tokoch2
Vzájomný vzťah a rozdiely medzi výsledkom hospodárenia a peňažným tokom je možné zoskupiť do
nasledujúcich oblastí:
1. veličiny, z ktorých sú vykazované. Výsledok hospodárenia je zostavený na základe rozdielu výnosov
a nákladov, peňažný tok odráža príjmy a výdavky. Zisk vytvorený v podniku nie je totožný s objemom
peňažných prostriedkov, ktoré má podnik aktuálne k dispozícii.
Z=V-N
PT (CF) = P – Vy
kde:
Z - zisk,
V - výnosy,
N - náklady,
PT - peňažný tok, (CF),
P - príjmy,
Vy - výdavky.
2. rozdiel medzi pohybom majetku (jeho kúpa a predaj) a peňažným vyjadrením, napríklad nákup materiálu,
ktorý bude platený z úveru,
3. časový nesúlad medzi hospodárskymi operáciami, ktoré zvýšia náklady podniku a výdavkami, napríklad
vznik mzdových nákladov a výplata miezd, vznik daňovej povinnosti a úhrada dane,
4. rozdielnosť účtovných metód vyvolávajúcich rozdiely medzi nákladmi a výnosmi, príjmami
a výdavkami, ziskom a peňažným tokom, napríklad nákup dlhodobého majetku a jeho odpisovanie,
2
Ďurišová, M., Jacková, A.: Podnikové financie. EDIS – vydavateľstvo ŽU. Žilina 2007. s. 22. ISBN 97880-8070-661-6
65
oceňovanie zásob, tvorba rezerv a opravných položiek,
5. oblasti zostavovania výsledku hospodárenia a peňažného toku. Výsledok hospodárenia sa zostavuje za
hospodársku, finančnú a mimoriadnu činnosť. Peňažný tok je koncipovaný za prevádzkovú, investičnú
a finančnú činnosť.
5. ZÁVER
Cieľom príspevku bolo poukázať na výsledky porovnania dvoch veličín, ktoré hodnotia ekonomickú
situáciu podniku. Podnik môže vykazovať zisk a môže mať finančné problémy. Dôvodom je skutočnosť, že
má nedostatok peňazí v hotovosti, na bankovom účte a peňažných ekvivalentov. Finančný manažment
nezabezpečil súlad medzi peňažnými príjmami a výdavkami.. Na prekonanie problémov slúži prehľad
o peňažnom toku, ktorý má byť v podniku zostavovaný ex post, ale aj do budúcnosti, podľa potreby
v rôznych časových intervaloch – denne, týždenne, mesačne, polročne, ročne. Prehľad peňažný tok ako
súčasť trojbilačného systému výkazníctva poskytuje informácie o minulých peňažných tokoch za účelom
ich využitia pre stanovenie výšky, časového rozvrhu budúcich peňažných tokov s určitou mierou
pravdepodobnosti.
LITERATÚRA:
[1]
CHODASOVÁ, Z. Moderné metódy v manažmente podniku. Bratislava, Forum statisticum
slovacum č 3/2008. vedecký časopis SŠDS, 2008, s. 133-137, ISSN 1336-7420.
[2]
ĎURIŠOVÁ, M., JACKOVÁ, A. Podnikové financie. EDIS – Žilina : vydavateľstvo ŽU, 2007.
ISBN 978-80-8070-661-6.
[3]
JACKOVÁ, A. Možnosti znižovania nákladov v malých a stredných podnikoch. Zborník z
medzinárodnej vedeckej konferencie Marketing a obchod. Národné lesnícke centrum pre
Drevársku fakultu technickej univerzity vo Zvolene, 2008. ISBN 978-80-8093-1.
[4]
VODÁK, J., TESAROVIČOVÁ, I. Moderné prístupy manažmentu výkonnosti s orientáciou na
ľudský kapitál. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Jak úspěšně podnikat v
přihraničních regionech jihovýchodní Moravy. Evropský polytechnický institut Kunovice.
Luhačovice, 2008. ISBN 978-80-7314-145-5.
Príspevok bol vypracovaný v rámci riešenia grantového projektu VEGA 1/0149/ Tvorba flexibilného
systému determinujúceho rast hodnoty podniku vychádzajúc z rozboru relevantných atribútov pri použití
klasických a moderných prístupov a metód
ADRESA:
Ing. Mária Ďurišová, PhD.
Katedra makro a mikroekonómie
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
E-mail: [email protected]
66
VEDOMOSTNÁ SPOLOČNOSŤ A HOSPODÁRSKA KRÍZA
Jozef Habánik
Abstrakt: Každá spoločnosť prechádza vývojovými zmenami, ktoré sú buď vynútené, alebo
dobrovoľné. Slovensko vzhľadom na svoju otvorenú ekonomiku, polohu a rozlohu, stojí na
takýchto križovatkách pomerne často. Špecifikom dnešnej doby navyše je, že zmeny sú viac
menej vynútené a prebiehajú na pozadí hospodárskej krízy. Tento stav nám paradoxne dáva
neopakovateľnú možnosť využiť súčasne prebiehajúcu globálnu hospodársku turbulenciu na
pozitívne štrukturálne zmeny v ekonomike, ktoré budú kopírovať trendy vedomostnej
spoločnosti.
Kľúčové slová: Poznatky, kríza, veda,
konkurencieschopnosť, rast, zamestnanosť.
výskum,
vývoj,
inovácie,
vzdelávanie,
ÚVOD
Globálna hospodárska kríza a opatrenia na zmierenie dopadov, sú stále aktuálnou témou dňa a dôvody jej
vzniku a samotný rozsah, sú predmetom analýz odborníkov. Exaktné údaje o vzniku krízy v spleti
ekonomicko-politických vzťahov, súvislostí a synergických efektov zatiaľ nemáme, ale základné poznatky
dostatočné na prípravu opatrení v rámci republiky sú známe a možno ich zhrnúť do niekoľkých okruhov.
Národná banka Slovenska v poslednom zverejnenom odhade predikuje, že v tomto roku sa ekonomika
prepadne do recesie a klesne až o 2,4 %, reálne výsledky za prvý kvartál naznačujú recesiu približujúcu sa
5%. Pre ekonómov to nie je novinka, čakalo sa len verifikovanie prognózy. V priemysle sa očakáva pokles
možno na úrovni cca 30 %, začína sa verejne hovoriť o recesii, nervozita rastie.
PRIAME A NEPRIAME DOPADY HOSPODÁRSKEJ KRÍZY NA EKONOMIKU
Základným poznatkom je, že Slovensko sa na vzniku krízy nepodieľalo, kríza vznikla mimo nášho územia
a preto príčiny vzniku a globálne dôsledky riešiť nemôžeme. Ďalším nemalým dôvodom vzniku
hospodárskej krízy bol ekonomický rast založený na spotrebe na dlh. V tejto oblasti Slovensko svoj podiel
viny má a to je priestor, v ktorom by sme mali hľadať riešenia a opatrenia nielen na zmiernenie dopadov
hospodárskej krízy, ale aj príležitosti a východiská do budúcnosti. Napriek týmto známym faktom, vládny
návrh opatrení založený na myšlienke, že „príčinou krízy je nízky domáci dopyt a účinnými nástrojmi môžu
byť len tie opatrenia, ktoré zvýšia spotrebu a investície“, v krátkodobom výhľade sa môže minúť účinkom,
nakoľko časť občanov priamo zasiahnutá krízou nemôže zvyšovať spotrebu a časť občanov ohrozená krízou
celkom logicky zvolila cestu šetrenia. V súvislosti s účinnými systémovými opatreniami, ktorými by sa
mohlo čeliť kríze v dôsledku absencie nástrojov menovej politiky sa málo hovorí o príležitosti, využiť
rozumne fiškálnu politiku v čase krízy. Veľa hovoríme o škrtaní výdavkov a šetrení, ale málo
o schopnostiach poskytnúť ekonomike rozvojové impulzy, namiesto nalievania zdrojov do „toxických“
aktív.
VEDOMOSTNOU SPOLOČNOSŤOU NA KRÍZU
Na svojom poslednom zasadnutí, Rada pre konkurencieschopnosť prerokovala Správu o plnení
lisabonského programu Spoločenstva na roky 2008 – 2010 s cieľom spoločnej koordinácie krátkodobých
opatrení zameraných na zlepšenie ekonomických podmienok pre podnikanie a strednodobých opatrení,
ktoré by mali byť v súlade s cieľmi Lisabonskej stratégie. Tieto sú definované (na mysli mám opatrenia, nie
ciele) v piatich osiach, pričom tri smerujú do oblasti vedy, techniky a inovácií:
1. investície do znalostí,
2. vzdelávanie a výskum a orientácia na vonkajší rozmer konkurencieschopnosti,
3. priemysel a inovácie.
V tejto súvislosti výbor CREST (Strategické fórum pre medzinárodnú vedecko-technickú spoluprácu) dostal
za úlohu identifikovať oblasti výskumných infraštruktúr vo väzbe na „Víziu 2020 pre Európsky výskumný
priestor“ a prienik globálnych finančných tokov do reálnej ekonomiky. Čo najskôr by sa mali zavŕšiť
67
rokovania o návrhu právneho rámca pre tieto infraštruktúry a preskúmanie praktickej kombinácie zdrojov
a národných rozpočtov, nástrojov EIB, ŠF a programov Spoločenstva.
V rámci materiálu „Návrh tretieho súboru opatrení na zmiernenie dopadov hospodárskej krízy“ schváleného
vládou SR boli schválené opatrenia v oblasti aplikovaného výskumu, so zameraním na zabezpečenie
prepojenia výskumno–vývojovej základne s praxou“. Cieľom je podpora výskumu orientovaného na reálne
využitie výsledkov vedy v praxi, vytváranie a podporu prenosu novozískaných poznatkov a technológií do
praxe a podpora riadenia práv duševného vlastníctva vo výskumných organizáciách. Všetky nasledovné
relevantné aktivity budú vo forme výziev na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok
súčasťou harmonogramu na rok 2009; konkrétne ide o výzvy:
 na podporu aplikovaného výskumu vo verejnom sektore vo výške 9,9 mil. € (opatrenie 2.2.) a 4,9
mil. € (opatrenie 4.2) ,
 na podporu aplikovaného výskumu v podnikateľskom sektore vo výške 40 mil. € (opatrenie 2.2.)
a 20 mil. € (opatrenie 4.2) ,
 na podporu aplikovaného výskumu v oblasti sektora energetiky a životného prostredia vo výške 30
mil. € (opatrenie 2.2.) a 12 mil. € (opatrenie 4.2) ,
 na podporu budovania výskumno-vývojových centier vo výške 80 mil. € (opatrenie 2.2.) a 40 mil.
€ (opatrenie 4.2) .
V oblasti aplikovaného výskumu významnú úlohu zohráva prenos jeho výsledkov do praxe a s tým spojená
ochrana priemyselného vlastníctva. Táto problematika je neustále zdôrazňovaná členským krajinám EÚ zo
strany Európskej komisie. Z tohto dôvodu bude v Centre vedecko-technických informácií SR zriadený útvar
„Národné centrum pre transfer technológií“ s celoslovenskou pôsobnosťou. Úlohou tohto národného centra
bude metodicky pomáhať útvarom / kanceláriám technologického transferu a tzv. „centrám spolupráce pri
jednotlivých inštitúciách výskumu a vývoja“ (ktoré by mali byť vytvárané podľa vzoru úspešných univerzít
vo svete) vytvárať podmienky pre prenos výsledkov výskumu a vývoja do praxe, ako napr. zabezpečovať
propagáciu týchto výsledkov; poskytovať poradenskú činnosť v oblasti ochrany priemyselného vlastníctva
a zabezpečovať vymožiteľnosť práva súvisiaceho s ochranou priemyselného vlastníctva.
Novým smerovaním v podpore aplikovaného výskumu, na ktoré budú alokované najvyššie objemy
prostriedkov štátneho rozpočtu budú:
 stimuly pre výskum a vývoj poskytované podľa zákona o stimuloch pre výskum a vývoj,
 projekty aplikovaného výskumu podporované prostredníctvom APVV.
V prípade stimulov sa ešte v tomto roku predpokladá podpora 20 projektov (podnikov), čo si vyžiada v roku
2009 výdavky zo štátneho rozpočtu vo výške 26,6 mil. € (10,00 mil. € z rozpočtovek kapitoly Ministerstva
školstva SR a 16,6 mil. € z rezervy pre zabezpečenie opatrení pre zmiernenie dopadov hospodárskej krízy).
Poskytovanie stimulov pre výskum a vývoj je podmienené aj vytváraním pracovných miest v oblasti
výskumu a vývoja v podnikateľských subjektoch nakoľko ich poskytnutie je viazané na:
 vytvorenie nového pracoviska podnikateľom z jeho vlastných prostriedkov, pričom nové
pracovisko bude zamerané na vykonávanie výskumu a vývoja alebo
 rozšírenie existujúceho pracoviska zameraného na vykonávanie výskumu a vývoja podnikateľom
z jeho vlastných prostriedkov
a ich udržanie ešte päť rokov po skončení poberania stimulov. Konkrétne návrh zákona o stimuloch vytvorí
priestor pre:
 poskytovanie štátnej pomoci pre výskum a vývoj vykonávaný podnikateľmi, označenej ako
„dotácia zo štátneho rozpočtu“
 a súčasne pre získanie daňovej úľavy pre podnikateľa, ktorý túto štátnu pomoc získa.
V širšom kontexte možno povedať, že v súlade s Lisabonskou stratégiou zákon o stimuloch prispeje ku
zvýšeniu kapacít výskumu a vývoja v samotných podnikoch a ku zvýšeniu investovania do výskumu
a vývoja z podnikateľských zdrojov (čo je aj cieľom Lisabonskej stratégie – zvýšiť podiel podnikateľských
zdrojov na podpore vedy a techniky na 2/3 z celkových výdavkov v roku 2010).
V prípade podpory aplikovaného výskumu prostredníctvom APVV pôjde o vyhlásenie verejnej výzvy Podpora projektov aplikovaného výskumu v jednotlivých skupinách odborov vedy a techniky. Podpora
aplikovaného výskumu vytvorí priestor pre transfer technológií do priemyselnej praxe, pre priame inovácie
68
a stimuly pre vytváranie nových pracovných miest. Cieľom opatrenia je urýchlenie prenosu poznatkov do
vedy praxe, zvýšenie počtu aplikačných výstupov, inovácií a nových technológií. V období rokov 2009 –
2015 v rámci rozvoja infraštruktúry výskumu a vývoja z prostriedkov operačného programu „Výskum
a vývoj“ podporíme budovanie:
 vedecko – technických parkov,
 výskumno – vývojových centier a
 technologických inkubátorov.
Uvedené typy špecializovaných organizácií vedy a techniky sú nástrojmi na realizác u transferu výsledkov
výskumu a vývoja a transferu technológií do praxe.
Využitie potenciálu spoločného výskumného priestoru a zároveň vhodné dopĺňanie systémov a ich
komplementarita ukazuje na nevyhnutnosť
 spracovania „nového modelu grantovej schémy podpory vedy, techniky a inovácií“, vrátane
marketingových nástrojov. Nový model (grantová schéma) financovania by mohol navrhnúť
zriadenie jednej finančne silnej grantovej agentúry na podporu výskumu a vývoja namiesto troch
súčasných. V súlade s cieľmi poznatkovej ekonomiky, (aby pomer medzi inštitucionálnou
a účelovou podporou v roku 2011 bol 20 % : 80 %) je žiaduce pri príprave grantových schém
stanoviť, aby sa počet štátnych rozpočtových rezortných výskumných ústavov a počet štátnych
rozpočtových ústavov SAV postupne znižoval a transformoval sa na výskumné organizácie
s účasťou štátu, ktoré by umožňovali vstup súkromného kapitálu. (Priemerná produktivita jedného
pracovníka VaV, prepočítaného na človekoroky bola v roku 2007 552 tis. Sk, čo je relatívne malá
hodnota1.)
 vytvorenia nového ministerstva pre vedu a technológie. V jeho kompetencii by boli vysoké školy,
veda, technika, inovácie, celoživotné vzdelávanie a riadenie operačných programov. Nové
ministerstvo by vzniklo odčlenením od Ministerstva školstva SR a prevzalo by časť kompetencií
Ministerstva hospodárstva SR. V Európskej únii je podobné usporiadanie kompetencií známe.
Návrh si nevyžiada nové finančné zdroje zo štátneho rozpočtu a ani nezvýši celkový počet
ministerstiev, vzhľadom na možné spájanie iných ústredných orgánov.
ZÁVER
Veľa škody pri podpore vedy a vedomostne orientovanej ekonomiky v predchádzajúcich rokoch spôsobil
názor, že najprv musíme rozbehnúť ekonomiku a až z následných ziskov presmerovať časť finančných
prostriedkov do výskumu a vývoja. Skúsme to raz urobiť opačne.
LITERATÚRA
[1]
Národný program reforiem SR 2008 – 2010, MF SR, Úrad vlády SR
[2]
Stratégia popularizácie vedy a techniky v spoločnosti. Bratislava : MŠ SR. 2006
[3]
Dlhodobý zámer vednej a technickej politiky. Bratislava : MŠ SR. 2007
[4]
Modernizačný program Slovensko 21, MF SR, Úrad vlády SR, 2008
[5]
Program stability SR na roky 2008 – 2010, MF SR
[6]
Grantové schémy pre špecializované organizácie vedy a techniky, MŠ SR, 2009
ADRESA
Ing. Jozef Habánik, PhD.
Osvobození 699
686 04 Kunovice
1
Správa o výsledkoch štatistického zisťovania údajov o výskume a vývoji SR za rok 2007 uskutočneného
Štatistickým úradom SR.
69
70
ŠROTOVNÉ, MOC NEBO POMOC?
Lenka Halouzková
Právnická fakulta UP v Olomouci
Abstrakt: Tento příspěvek představuje některé možnosti řešení současné ekonomické krize,
zejména díky pomoci v oblasti automobilového průmyslu. Příspěvek se zaměřuje na opatření
zvané šrotovné ve všech jeho podobách. Dotýká se i již platné právní úpravy protikrizových
opatření, vztahujících se na oblast automobilového průmyslu, a to odpočtu DPH pro
podnikatele u nově zakoupených vozidel i v souvislosti s navrhovaným opatřením zrychlení
odpisů v prvních dvou odpisových skupinách, což se opět dotýká automobilů.
Klíčová slova: ekonomická krize, protikrizový balíček, šrotovné, automobilový průmysl
V dnešním světě se pojem finanční či hospodářská krize skloňuje ve všech podobách na různých místech.
Snaží se je řešit různě. V naší republice přišlo politické vedení státu s jedním ze svých řešení v posledních
dnech. Nazývají jej protikrizovým balíčkem a je směsicí návrhů odstupující vlády a její opozice.
Návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability byl předložen skupinou poslanců dne 17.
2. 2009 jako Sněmovní tisk č. 7431.
Návrh zákona byl projednán v prvním čtení dne 31. 3. 2009, na 54. schůzi Sněmovny. Poté byl přikázán
k projednání jednotlivým výborům.
Tento „balíček“ obsahuje následující návrhy opatření:
Vládní návrhy
1. sleva na odvodech sociálního pojištění pro zaměstnavatele
2. zrychlení odpisů u DPH
3. novela insolvenčního zákona
Opoziční návrhy
1. finanční podpora při nákupu nového osobního automobilu fyzickou osobou, tzv. šrotovné
2. zvýšení a prodloužení podpory v nezaměstnanosti
3. zvýšení daňového zvýhodnění na dítě
4. zvýšení přídavků na děti
Je to soubor opatření ke zmírnění dopadů současné celosvětové hospodářské krize. Tato vzájemně
provázaná opatření jsou zaměřena na obnovu růstu hrubého domácího produktu, zejména podporou domácí
poptávky, a na posílení sociálních jistot občanů. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že jedině aktivní kroky
státu směřující k obnovení hospodářského růstu prostřednictvím stimulace veřejných i soukromých investic
a vyšší spotřeby domácností, mohou ztlumit závažné negativní dopady na českou ekonomiku.2
Každé z tohoto opatření je jistě podporou života v každém regionu České republiky a má samozřejmě vliv i
na podporu všech forem podnikání.
Dle odhadovaných nákladů na jednotlivá opatření by mělo jako jedno z nejlevnějších být zavedení tzv.
„šrotovného“ v celkové výši nákladů 5 mld. Kč ročně. Tento bod návrhu patří k návrhům současné opozice
a je zapracován jako změna zákona o odpadech.
Celková evropská bilance prodeje nových aut je negativní. V 25 zemích Evropské unie a třech členských
1
2
www.psp.cz
Důvodová zpráva k návrhu zákona Sněmovní tisk č. 743 ze dne 17. 2. 2009
71
státech Evropského sdružení volného obchodu činil v únoru 2009 pokles prodeje o 18,3 procenta.3
Automobilový průmysl v Evropské unii má roční tržby kolem 780 miliard eur. Jde tedy o strategický a
klíčový sektor, na nějž je navázáno 12 milionů pracovních míst.4
Dle statistických údajů Sdružení automobilového průmyslu patří český vozový park k nejstarším v Evropě.
Země Evropské unie stále častěji motivují občany, aby ekologicky likvidovali staré osobní automobily a
nahrazovali je vozy novými. Některé evropské státy poskytují k obnově svého vozového parku pobídky ve
formě podpory nákupu nových aut, u nás známé pod označením šrotovné.
Šrotovné již někdy zavedlo Německo, Francie, Kypr, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko,
Rumunsko, Španělsko, Slovensko a Rakousko. V některých zemích jde o dlouhodobější kampaň, opakující
se, v některých jde o intenzivní a časově omezenou pobídku. Snahou je vyřadit z provozu automobily, které
v mnohem vyšší míře poškozují životní prostředí např. emisemi nebo CO2. Nové automobily jsou bezesporu
také mnohem bezpečnější.
Česká republika zatím o tomto kroku pouze uvažuje. O jeho zavedení se čeští politici přou delší dobu. Podle
navrhovatelů zmíněného opatření budou mít tuzemští výrobci automobilů do podzimu dostatek práce díky
šrotovnému v okolních zemích. Případné zavedení českého příspěvku na koupi nového vozu na podzim
tohoto roku by pro ně mohlo mít lepší načasování z hlediska pracovního vytížení zaměstnanců, a mít tak
lepší vliv na celkovou zaměstnanost. Pravici se ovšem nelíbí podpora jediného průmyslového odvětví.
Prozatím byla zavedena tzv. ekologická daň placená při převodu aut, která nejvíce zatěžuje právě převod
starších aut.
Evropská komise v únoru roku 2009 vymezila hranice, v nichž by se měly pohybovat tzv. šrotovací prémie.
Takové pobídky, k nimž řada zemí přistoupila kvůli krizi, nesmí být protekcionistické. Neměly by tedy
např. zvýhodňovat pouze domácí vozy. Podmínkou pro získání bonusu by podle komise mělo být
předložení důkazu o likvidaci starého vozu. Země by měly zvážit i stanovení minimální doby, během níž
člověk starý vůz před sešrotováním vlastnil.5
K získání šrotovného v České republice byly navrženy tyto podmínky:
1. ekologicky zlikvidovat nejméně 10 let staré auto a vyřadit ho tak z evidence
2. majitelem zlikvidovaného automobilu musí být žadatel nejméně 2 roky před jeho likvidací
3. při nákupu nového auta nesmí jeho cena převýšit 500.000,- Kč včetně DPH
4. nové auto musí splnit emisní limit 160g CO2 na kilometr.
Tyto podmínky se od původních návrhů opozice dost liší. V původním návrhu změny zákona byla cena
nového automobilu stanovena ve výši 1.500.000,- Kč a výše podpory byla určena na 25.000,- Kč.
Zatím nebylo navrženo ani rozhodnuto jakým způsobem se bude šrotovací bonus čerpat. Zdali se převezme
model slovenský, tj. auto se koupí již se slevou a o příspěvek bude žádat prodejce automobilu, nebo se bude
následovat model německý, kdy si o příspěvek žádá majitel až po nákupu auta při jeho registraci. Otázkou
zůstává, zda se šrotovné bude vztahovat i na auta kupovaná pomocí leasingu.
Stát by podporu vyplácel dva roky a tento návrh předpokládá, že ročně o pomoc požádá 200 tisíc občanů.
Jen letos by tedy vláda vyplatila pět miliard.6
Návrh změny zákona o odpadech dále předpokládá, že novou dotaci na auta bude mít ve své kompetenci
Státní fond životního prostřední, neboť má nejblíže k otázce zlepšení kvality ovzduší, kterou má tento
program především přinést. Další možností by byla obdoba slovenského modelu Ministerstvo průmyslu a
obchodu. Poslední možností zůstává Ministerstvo financí.
V návrhu by se mělo také zvážit, jak dlouho si budou muset noví majitelé auto ponechat a zabránit tak
spekulacím na trhu.
3
http:// auto. idnes.cz ze dne 16. března 2009: Šrotovné v Německu nejvíc prospívá VW a Škodě, brzy ale dojde
http://www.ekolist.cz ze dne 25. února 2009: Brusel vymezil mantinely pro „šrotovné“, brojí proti ochranářství
5
http://www.ekolist.cz ze dne 25. února 2009: Brusel vymezil mantinely pro „šrotovné“, brojí proti ochranářství
6
http://www.aktualne.centrum.cz ze dne 16. března 2009: Vláda odmítla šrotovné, pomohlo by víc než nulová DPH
4
72
Jako další podporu podnikání v České republice v době hospodářské krize v souvislosti s automobilovým
průmyslem je možné zmínit odpočet DPH u nově zakoupených aut podnikateli sloužících k podnikání a
také urychlení odpisování nových věcí zařazených do první a druhé odpisové skupiny, kam patří i osobní
automobily.
Zrušení DPH podpořené možností nákupní cenu nového auta rychleji odepsat, je v porovnání se šrotovací
prémií méně významným nástrojem podpory, je však trvalým systémovým řešením situace zaměřené na
právnické osoby. Obě opatření lze jen těžko srovnávat.
Šrotovací prémie je významná tím, že je zaměřená na fyzické osoby a přináší okamžitý efekt, což je
v období krize dvojnásob důležité. Odpočet DPH je důležitý svým zaměřením na podnikatelskou sféru a
porovnání se šrotovným je to opatření dlouhodobé.7
Odpočet DPH nepředstavuje pro státní rozpočet výdaje na rozdíl od šrotovací prémie. Ale je třeba mít na
mysli, že představuje chybějící příjem.8
„Je to takový politický handl, něco za něco. Vzhledem k tomu, že dojde k porušení rovnováhy na trhu,
nejde zdaleka o opatření ideální. Obecně prodejcům mnohem víc pomohlo umožnění odpočtu DPH pro
živnostníky a firmy, které už platit začalo.“, komentoval analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.9
Někteří odborníci upozorňují, že vynaložené peníze se státu velmi rychle vrátí, a to prostřednictvím DPH u
nově zakoupených vozidel.10
Termín šrotovné se původně vztahoval jen na státní prémii za likvidaci starých automobilů. Nyní se stal
součástí mnoha kampaní, které lákají zákazníky. A odborníci se shodují - na šrotovné jako symbol slevy
lidé slyší.
Z vlastní vůle, jako marketingový tah, začali již v únoru šrotovné u nás nabízet některé autobazary. Lidé
mohou získat slevu až 50 tisíc korun, pokud jako protihodnotu přivezou svůj starý vůz a zakoupí si v daném
autobazaru nad určitou hodnotu auto nové. Šrotovné je poskytováno formou snížení prodejní ceny.
V polovině dubna 2009 jako první s neobvyklou nabídkou slev na nákup něčeho nového přišel gigant ČEZ.
Pod označením „Bílé šrotovné“ se skrývá kombinace pojmů bílé spotřebiče a sleva na likvidaci něčeho
starého. Pod tímto označením tedy správně očekáváme slevu na tzv. bílé spotřebiče. Stejně jako u
automobilů musí být splněny určité podmínky pro její poskytnutí, a to, že se musí jednat o větší spotřebiče
příkladmo v nabídce vyjmenované a že musí dojít k likvidaci starého spotřebiče prostřednictvím prodejce.
Za těchto podmínek ČEZ poskytne slevu ve výši 1000,- Kč na nákup nového spotřebiče, který bude
splňovat poslední podmínku, a to nejmenší energetickou zátěž, kterou může trh v současnosti nabídnout (A+
nebo A++). Tato nabídka má však i svá negativa, a to omezenou síť prodejen takto zvýhodněných
spotřebičů. Tato nabídka je časově omezena.
Akce s názvem „Bílé šrotovné“ bude elektrárenskou společnost stát ČEZ miliony korun. Jde ale o snahu,
aby lidé vrátili výrobek, který ekologicky úplně neodpovídá dnešním standardům.
A nemusí zůstat jen u nich. Přestože termín „šrotovné“ původně vznikl k pojmenování státní prémie na
zlikvidování starého auta, inspiroval mnohé další obchodníky. Podle mínění podnikatelů se dá šrotovat
leccos. Třeba podkožní tuk, jazykové kurzy, webové stránky, dovolená atd.
Návrhem se také nechala inspirovat Asociace českých nábytkářů.
„Potěšili mě nábytkáři s požadavkem třískovného, je totiž naprosto legitimní. Můžeme pokračovat: skláři
mohou požadovat jako tradiční český průmysl střepné, pro textilní průmysl bychom mohli zavést
hadrovné,“ řekl Kalousek.11
Pastelkovné, julínkovné a teď nejnověji šrotovné. Tři finanční výrazy, které v poslední době obohatily
českou slovní zásobu.
7
http://aktualne.centrum.cz ze dne 16. března 2009: Vláda odmítla šrotovné, pomohlo by víc než nulová DPH
http://aktualne.centrum.cz ze dne 2. dubna 2009: Podnikatelé vtrhli do salonů, láká je koupě aut bez DPH
9
http://aktualne.centrum.cz ze dne 10. dubna 2009: Šrotovné vystačí pro 83 000 lidí, ojetin je 30krát víc
10
http://aktualne.centrum.cz ze dne 10. dubna 2009: Šrotovné vystačí pro 83 000 lidí, ojetin je 30krát víc.
11
MF Dnes, ze dne 20. dubna 2009: Do šrotu s noži, zuby a lednicemi
8
73
Na závěr několik statistických informací:
Francie – v letech 1995-6 omladila svůj vozový park o 1,1 milionu vozů – podpora 762 až 1067 EUR,
minimální stáří vozu 8 let.
Itálie – v letech 1997-8 omladila 2 miliony aut starších 10 let, pobídka 1000 EUR
Španělsko – 1997-2007 – 3,3 milionu vozů ve stáří nad 10 let.
Portugalsko – 2008 – 1000 EUR, vůz nad 10 let.
Rumunsko 2009 pobídka 790 EUR, stáří vozu 12 let.12
Německo – šrotovné 2500 EUR
Slovensko – 2000 EUR od státu +1000 EUR od prodejce
Rakousko – 1500 EUR = 750 od státu + 750 od prodejců, celkem 22,5 mil EUR
Cílem článku bylo nabídnout v základních rysech pohled na jedno z krizových opatření – šrotovné –
v různých zemích tak, jak je vlády jednotlivých států chápou a poskytují. Mnoha dalšími odvětvími
průmyslu je tato podpora kritizována jako podpora jediného průmyslového odvětví, a tedy jako
diskriminační. Je nutné si ovšem uvědomit, že se jedná o strategický a klíčový sektor, na nějž je navázáno
mnoho dalších pododvětví průmyslu, a tedy i pracovních míst.
V dnešní době je o šrotovném napsáno více než dost, avšak teprve čas ukáže, jak toto protikrizové opatření
nakonec dopadne a jaký bude jeho osud. V každém případě již nyní slouží některá z těchto protikrizových
opatření pro rozvoj podnikání v České republice.
ADRESA:
Mgr. et Mgr. Lenka Halouzková
tř. 17. listopadu 8
771 11 Olomouc
tel. 585637700
[email protected]
12
http://auto.idnes.cz" http://auto.idnes.cz Jak vyhnat stará auta do šrotu:Evropa peníze dává, Česko vybírá
ze dne 20. listopadu 2008
74
AFGANISTAN A ÓPIUM (PARADOXY A SÚVISLOSTI)
1
Jaroslav Horváth, 2Alena Horváthová
1
Ministerstvo obrany Slovenskej republiky
Akadémia Policajného zboru v Bratislave
2
MAPA 1 TOPOGRAFICKÁ MAPA AFGANISTANU
1
Zdroj: Slobodná encyklopédia
„Ak my nezničíme ópium, tak ópium zničí nás.“
(známa parafráza výroku súčasného prezidenta Afganistanu Hamida Karzaja)
V 21. storočí existuje krajina s viac ako 90 % podielom celosvetovej produkcie ópia, ktorá je lídrom číslo
jeden vo svetovej produkcii drog,2 avšak v rebríčku OSN patrí medzi najchudobnejšie krajiny sveta. Tou
krajinou je Afganská islamská republika alebo Afganistan, vzdialená od Slovenskej republiky približne
4500 km vzdušnou čiarou.
Každodenný život v Afganistane je možné vnímať cez prizmu ópia, najsmrteľnejšej drogy na svete.3 Tak
horizontálne, ako aj vertikálne prepojenie ópia s každodenným životom je vo všetkých spoločenských
vrstvách v Afganistane akoby samozrejmé, počnúc poľnohospodárstvom, samotnou výrobou ópia a jeho
následným pašovaním z krajiny, cez nezákonnú migráciu poľnohospodárskych robotníkov zo susedných
štátov, samotnú drogovú závislosť Afgancov až po ozbrojené nezákonné skupiny, organizovaný zločin
a jeho financovanie, pranie špinavých peňazí, úplatkárstvo na štátnej úrovni .... A na samom konci (či na
1
[online].[citované 6.12.2008]. Dostupné na internete: < http://sk.wikipediaHorg/wiki/Afganistan >
P6_TA-PROV(2007)0485, písmeno E.
3
Ópium a jeho deriváty sa pokladajú za vstupnú bránu do skutočnej drogovej závislosti. Jeho užívanie je spojené
s tragickými príbehmi, nezvládnutými abstinenčnými príznakmi jednotlivcov a stavmi častokrát končiacimi smrťou
narkomana.
2
75
začiatku?) tohto kolobehu stojí bezmocnosť medzinárodného spoločenstva nájsť náležité, diplomaticky
priechodné, ale predovšetkým skoré riešenie, a to nielen pre samotný Afganistan, ale najmä pre ostatné
krajiny.
Afganistan má na jednej strane vlastnú ústavu4, svojho prezidenta, zvolenú vládu, jirgu5, shuru6 a súčasne na
uskutočnenie potrebných zmien v republike disponuje nesmiernou podporou OSN. Prostredníctvom
medzinárodného spoločenstva do krajiny prichádza každoročne niekoľko miliárd USD vo forme dotácií
a finančných príspevkov na programy a projekty podporujúce kroky afganskej vlády aj v oblasti legislatívy,
ktorá má ak nie zvládnuť, tak aspoň znížiť či čiastočne kontrolovať produkciu drog v krajine, ako aj vývoz
drog z krajiny. Pomoc medzinárodného spoločenstva Afganistanu je od roku 2001 realizovaná troma
spôsobmi: operáciou Trvalá sloboda (Enduring Freedom vedenou USA, ktorá bola ukončená v decembri
2005), operáciou ISAF (International Security Assistance Forces – Medzinárodné sily pre podporu
bezpečnosti pod vedením NATO ) a na ňu nadväzujú takzvané provinčné rekonštrukčné tímy (Provincial
Reconstruction Teams – PRT). No na druhej strane sú tu oficiálne uznané teroristické skupiny napr.
Al Qaida a Taliban, ale i ďalšie rôzne vojenské zoskupenia, napr. skupina Al Haqqani7… a prirodzene
„všemocné“ ópium. To je v krajine všade prítomné. Obyvatelia Afganistanu neskrývane (verejne) pestujú
na svojich poliach mak a zbierajú ópium. A tak je afganská kultúra spätá s ópiom, a to i napriek tomu, že
Afganistan je islamská republika a Afganská ústava uvádza, že štát zabráni akémukoľvek pestovaniu
a pašovaniu omamných látok.8 Pozitívne však je, že Afganistan ako krajina si uvedomuje svoje ťažké
bremeno minulosti. Keďže ju už nemôže zmeniť, môže sa sústrediť na prítomnosť, ktorá je prísľubom
zmien v prospech budúcnosti.
S ohľadom na uvedené je jednou z najdôležitejších úloh afganskej centrálnej vlády stabilizovať krajinu,
navodiť také konštrukčné či štrukturálne zmeny spoločenského systému, ktorých výsledkom bude
dôveryhodný podnet pre regionálnych lídrov na ich aktívnu účasť vo vláde pri nastoľovaní a spravovaní
právneho štátu. Vo svojej právomoci centrálna vláda zriadila niekoľko ministerstiev so špeciálnym
pôsobením a kompetenciami, napr. ministerstvo pre rekonštrukciu, ministerstvo pre ženy, výbor na
reguláciu drog9, ako aj ministerstvo boja proti narkotikám. Vláda v pôsobnosti ministerstva vnútra vytvorila
špeciálnu policajnú jednotku PEF (Police Eradication force) v počte 2 956 policajtov, ktorí sú vyzbrojení
modernou technikou na vyhľadávanie makových polí. Ide o satelitný systém, vozidlá a špeciálnu techniku
určenú na ničenie úrody maku. Po predvlaňajšom relatívne „úspešnom“ roku (2007), keď sa špeciálna
jednotka dokázala flexibilne a dynamicky presúvať po krajine a ničiť úrodu maku, v minulom roku jej prácu
zastavil násilný útok na konvoj PEF.
V januári 2006 prijala afganská vláda národnú stratégiu na kontrolu drog v krajine, v ktorej sa okrem
násilného riešenia (nútená likvidácia úrody maku a drog) zaoberá aj postupmi, ktoré sú nenásilné, ako
napr. znížením ponuky a dopytu drog ponukou alternatívnych spôsobov živobytia pre pestovateľov (pretože
afganskí poľnohospodári produkujú opiáty najmä z finančných dôvodov) v zmysle rešpektovania
regionálnej, hospodárskej a spoločenskej odlišnosti afganského vidieka10, ďalej sa vláda zaoberala zvýšením
bezpečnosti na juhu krajiny, posilnením vládnych inštitúcií a pod. Hlavným orgánom na vykonávanie tejto
stratégie je práve ministerstvo pre boj proti narkotikám11, ktoré bolo zriadené pomocou finančných
prostriedkov EÚ.
4
Nová afganská ústava zachováva islamský charakter štátu, avšak nezaručuje úplnú náboženskú slobodu, pretože
zrieknutie sa islamu je naďalej trestným činom. V minulosti sa Taliban snažil o prísnu aplikáciu islamského právneho
systému, ktorý sa nazýva šaríja. Ide je systém islamského náboženského práva, znamená „cestu“ alebo „chodník
ku zdroju vody“. Je to právny rámec, ktorý reguluje niektoré verejné i súkromné aspekty života ľudí žijúcich v právnych
systémoch založených na moslimských princípoch. Zaoberá sa bežnými záležitosťami života vrátane politiky,
ekonómie, bankovníctva, obchodu, zmlúv, rodiny, sexuality, hygieny a sociálnych vecí. [online].[citované 6. 12. 2008].
Dostupné na internete: < http://cs.wikipedia.org/ wiki/%C5%A0ar %C3%ADa >
5
Lója džirga (Loya jirga) – najvyššie zhromaždenie kmeňových vodcov (Veľká rada).
6
Šúra (shura) – možno prirovnať k rade starších na miestnej úrovni (parlament).
7
Jalal-Al-Din Haqqani – bývalý minister vlády Talibanu, vodca ozbrojeného organizovaného odporu proti súčasnému
vládnucemu režimu a ozbrojeným vojskám, ktoré pôsobia na území Afganistanu.
8
P6_TA-PROV(2007)0485, písmeno Q. Pre úplnosť treba dodať, že afganský protidrogový zákon z roku 2005 upravil
možnosť povolenej produkcie a distribúcie kontrolovaných látok.
9
Výbor na reguláciu drog pozostáva z úradníkov ministerstva pre boj proti narkotikám, ministerstva zdravia
a ministerstva financií. Hlavnou úlohou výboru je regulovať udeľovanie licencií, predaj, prideľovanie, dovoz a vývoz
všetkých narkotík na zákonom povolené účely v krajine.
10
Odporúčanie Európskeho parlamentu z 25. októbra 2007 o výrobe ópia na medicínske účely v Afganistane
(2007/2125(INI)) bod H.
11
Je na škodu, že nútenú likvidáciu úrody maku a drog centrálna vláda uprednostnila pred zatýkaním obchodníkov s
narkotikami a rozvojom, ktorý ponúka pre pestovateľov alternatívne živobytie. Dokazujú to aj postupy na ničenie úrody
a zákazy, ktoré sú rozpracované omnoho komplexnejšie.
76
Problém drog sa prelína temer všetkými oblasťami spoločenského, ekonomického i duchovného života
Afgancov. Slovo droga v krajine pôsobí prirodzene, nepohoršuje, predáva sa voľne (otvorene), dokonca aj
na miestnych bazároch (juh krajiny), a to nie po dávkach, ale v kilogramových baleniach. Verejne sa aj
používa, žuje, šnupe alebo fajčí, a to bez rozdielu veku a pohlavia. Náležitú obavu vzbudzuje skutočnosť, že
v Afganistane sa odhaduje viac ako 900 000 drogovo závislých ľudí, časť z nich sú afganské ženy a časť
maloleté osoby.12 S ópiom je spojená aj detská práca, ktorá v Afganistane nie je ničím výnimočným. Deti
pracujú i doma, ale častejšie pomáhajú na makových poliach. Keď mak v krátkom časovom období stráca
farebné okvetné lístky a na vrchole rastliny sa vytvorí zelená ešte nezrelá tobolka, „zberači“ špeciálne
upravenými nožmi na tobolke zarežú plytké zárezy, z ktorých vyteká lepkavá sivobiela šťava, ktorá na
vzduchu rýchlo tuhne na elastickú zelenohnedú, neskôr tuhšiu svetlohnedú až celkom tvrdú tmavohnedú
hmotu – ópium (v tejto fáze surovina obsahuje 10 % až 15 % alkaloidu morfínu)13. Následne sa ópium z
toboliek zoškrabuje a tvaruje do brikiet s hmotnosťou 0,5 kg alebo bochníkov s hmotnosťou 1,5 kg. Na
výrobu 1 kg surového ópia je potrebných približne 20 000 kusov makovíc.14 Droga okamžite putuje do
ilegálnych laboratórií, kde sa ďalej spracováva, ale časť úrody sa prostredníctvom zberačov ku
konzumentom dostáva aj priamo. Pestovanie maku pre potreby drogy si teda vyžaduje veľké pracovné
nasadenie „zberačov“, a to počas relatívne krátkeho vegetačného obdobia rastliny, a preto je detská práca
pestovateľmi maku „nevyhnutne“ využívaná. V období výsadby, dozrievania a zberu makových hlavíc
prejde každoročne v krátkom časovom období niekoľko stotisíc poľnohospodárskych robotníkov (medzi
nimi sú i zberači z Iránu a Pakistanu) cez celú krajinu, a to z juhu na sever. Na poliach, na ktorých pracujú,
sa nerešpektujú žiadne hranice, a tak sa väčšina týchto „agro“ robotníkov na území Afganistanu ocitne
nelegálne. Spravidla sú na svoju obranu ozbrojení malými ručnými zbraňami (AK-47 Kalašnikov).
So začarovaným reťazcom pestovania ópia súvisia i kmeňové nezhody, ktoré súperiace frakcie najčastejšie
riešia hrubou silou. V podstate nikým nekontrolovaní príslušníci nezákonných organizovaných
či zločineckých skupín neváhajú bezočivo a beztrestne psychicky i fyzicky terorizovať, dokonca
demonštratívne zabiť niektorých „vzdorovitých“ producentov, eventuálne ich celé rodiny a svojím
brutálnym konaním tak zastrašujú nielen samotných pestovateľov, ale aj ostatných obyvateľov obcí. Vládne
nekompromisný zákon silnejšieho, zákon ópia. Vzniknutú situáciu komplikuje aj skutočnosť, že neraz sa
práve demokraticky zvolení predstavitelia miestnej moci, ktorá je mocensky rozložená na tradičnú
a zvolenú samosprávu, priamo podieľajú na pestovaní drog či na ich pašovaní za hranice Afganistanu. Je
verejným tajomstvom, že aj nevlastný „bratranec“ prezidenta Karzaja je zapletený do obchodu
s drogami. Polícia sa radšej nemieša do problémov a hádok lokálnych afganských komunít a centrálna vláda
je bezmocná, pretože rozšírenie jej moci mimo hlavného mesta uznávajú kmeňoví vodcovia skôr
výnimočne.15 A aj keď sú miestni velitelia z väčšej časti lojálni voči centrálnej vláde, vo vnútorných
záležitostiach provincií disponujú reálnou autoritou len oni.16
Autori sa domnievajú, že určitým pozitívnym stimulom indikujúcim zmenu v znižovaní produkcie maku
sa ukazujú „poppy free provinces”. V prípade dokázania, že sa v okrese mak nepestuje, môžu „starostovia“
čerpať mimoriadnu finančnú pomoc na rozvoj podľa vlastných plánov, a to až do výšky 1 milión USD.
Máloktorí z nich však majú odvahu verejne súhlasiť s násilným ičením úrody maku alebo ho iniciovať.
Napriek zložitosti situácie je však potrebné dodať, že počet provincií, v ktorých sa ópium „nepestuje“,
vzrástol zo 17 % na 38 %, čo znamená, že v roku 2007 bolo v Afganistane už takýchto provincií trinásť.
Pomohli projekty EÚ na podporu iných alternatívnych spôsobov obživy, ako aj účinný osvetový program,
12
Prieskum UNODC z roku 2005, podľa ktorého bolo v Afganistane evidovaných 920 000 užívateľov drog, z tohto
počtu bolo 120 000 žien (t. j. každý trinásty užívateľ drog v Afganistane bola žena).
Uznesenie Európskeho parlamentu z 8. júla 2008 o stabilizácii Afganistanu: výzvy pre Európsku úniu a medzinárodné
spoločenstvo (2007/2208(INI)). [online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http: //
www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-2008-0337+0+ DOC+XML+V0//SK >
13
Ópium patrí medzi opiáty a obsahuje látky ako napr. morfium (morfín), narkotín, narceín, kodeín, tebaín, papaverín,
ale aj ďalšie alkaloidy. Určitým medzníkom v experimentovaní s alkaloidmi ópia sa stalo objavenie heroínu, ktorý
vzniká zlúčením morfínu s kyselinou octovou (acetylácia). Heroín je najčastejšie zneužívaným opioidom.
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://gaylive.sk/page.php?51 >
14
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://www.inzine.sk/article.asp?art=3662 >
15
Rozdelenie moci a vplyvu v Afganistane je možné charakterizovať nasledovnými subjektmi: Taliban, ktorý má
kontrolu nad menšou časťou republiky, centrálna afganská vláda ovládajúca oblasť hlavného mesta a vojenskí velitelia,
ktorí dohliadajú na zvyšok krajiny.
16
Afganistan je administratívne hierarchicky rozdelený na provincie – vilájety (je ich 34), okresy (398 okresov, počty sa
môžu meniť), podokresy a obce. Obce majú vo svojom čele 3 základné orgány – malika (starostu), miraba (ten, ktorý sa
stará o prídely pitnej vody) a mulláha (vykladača islamu, učenca, sudcu). V dnešnom Afganistane je však bežnejšia
situácia, že obci vládne vlastník najväčšej časti pôdy v oblasti – tzv. khan (titul chán), a to aj napriek existencii voleného
malika či miraba.
77
ktorý zahŕňa systém odmien pre pestovateľov za dobré výsledky alternatívnych poľnohospodárskych plodín
ako náhrady za nezákonnú plodinu.17
Prácu súčasnej afganskej centrálnej vlády sťažuje okrem nekontrolovaných polovojenských militantne
založených skupín i samotný Taliban, ktorý je schopný urobiť akékoľvek kroky na jej diskreditáciu a ktorý
otvorene deklaruje svoj nesúhlas s prítomnosťou medzinárodných síl ISAF.18 A aj keď medzinárodné sily
ISAF nemajú priamy vojenský mandát na boj proti nelegálnym producentom či prepravcom drog,
zasadnutie najvyšších predstaviteľov NATO v septembri 2008 okrem toho, že jednomyseľne prijalo
rozhodnutie členských krajín jednoznačne bojovať s terorizmom, vyslalo úplne jasný signál aj do
Afganistanu, rázne a nekompromisne bojovať proti nelegálnym obchodom s narkotikami a s nimi
súvisiacou kriminalitou. V tomto kontexte sa natíska chronicky známa otázka, na ktorú sa doteraz
nepodarilo dať uspokojivú odpoveď doloženú relevantnými dôkazmi. Je asymetrická vojna, ktorú Taliban
vedie proti medzinárodným silám ISAF finančne podporovaná z nezákonného obchodovania s ópiom?
Eventuálne možná kladná odpoveď však vyvoláva množstvo ďalších otázok v zmysle, kedy a či je možné
onen stav zmeniť?
V správe Úradu OSN pre drogy a kriminalitu (UNODC) s názvom „Afganistan: prieskum ópia za rok 2006“
(Afghanistan Opium Survey 2006), ktorú úrad zostavil, sa zdôrazňuje, že pestovatelia na území –
využívanom na nezákonné pestovanie ópia v tejto krajine – dosiahli rekordný výnos približne 6 100 ton, čo
je nárast o takmer 50 % oproti údajom z predchádzajúceho roka. Ďalej zo správy vyplýva, že 50 % úrody
ópia pochádzalo z jedinej provincie Helmand na juhu krajiny. V sektore ópia pracovalo 3,3 milióna ľudí, čo
je viac ako 10 % obyvateľstva Afganistanu. Určité znepokojenie vyvoláva zistenie, že práca každého
desiateho obyvateľa Afganistanu bola spojená s ópiom.19
Podľa odhadov OSN z roku 2007 sa v Afganistane vypestovalo viac ako 8 000 ton ópia.20 Výstupná hodnota
úrody ópia u pestovateľov v roku 2007 predstavovala dovedna 1 miliardu USD a celková potenciálna
hodnota úrody ópia v krajine akumulovaná pestovateľmi, vlastníkmi laboratórií a afganskými obchodníkmi
v roku 2007 dosiahla 3,1 miliardy USD, čo predstavuje 40 % zákonne vytvoreného HDP krajiny.21 Podľa
odhadov agentúry EMCDDA22 sa celosvetová produkcia ópia v roku 2007 zvýšila o 34 % na úroveň
približne 8 870 ton, a to najmä z dôvodu zvýšenia afganskej produkcie. Následne potenciálna celosvetová
produkcia heroínu dosiahla 733 ton. Úrad OSN pre drogy a kriminalitu nedávno zverejnil správu
„Afganistan: prieskum ópia za rok 2008“ (Afghanistan Opium Survey 2008), v ktorej odhaduje, že afganská
ópiová produkcia v roku 2008 poklesla o 6 %, teda približne na 7 700 ton. Na ilustráciu dobre poslúži mapa,
ktorá zachytáva rozdelenie a rozlohu územia v hektároch, používaného na pestovanie ópia v jednotlivých
provinciách Afganistanu v sledovanom období 2007 až 2008.
MAPA 2 PESTOVANIE ÓPIA V PROVINCIÁCH AFGANISTANU V OBDOBÍ 2007 – 2008
17
Existuje zámysel realizovať v Afganistane pilotný vedecký projekt pre obce s názvom Mak na lieky, ktorého
ambíciou je vytvoriť integrovaný systém sociálnej kontroly (preskúmať, ako môže udeľovanie licencií prispieť
k odstráneniu chudoby), výrobu afganských liekov na úrovni obcí, povinnú hospodársku diverzifikáciu a všeobecný
rozvoj vidieckeho hospodárstva. P6_TA-PROV(2007)0485 bod L. Úspešný projekt v Indii ponúka určité skúsenosti.
18
NATO vedie bezpečnostné sily ISAF v Afganistane od roku 2003. Hlavnou úlohou misie je podpora afganskej vláde,
zaistenie bezpečnosti a obnovy krajiny. Od roku 2004 sa na misii zúčastňuje aj Slovenská republika.
19
Informácie o počte obyvateľov Afganistanu sa rozchádzajú. Autori uvádzajú dva zdroje: z roku 2005 udáva prameň <
http://sk.wikipedia.org/wiki/Afganistan > odhadom 29,863 miliónov obyvateľov a informácia z roku 2008 udáva 32,738
miliónov obyvateľov – je zo zdroja < http://en.wikipedia.org/wiki/Afganistan >.
20
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://www.unodc.org/documents/publications/Afghani
stan_Opium_Survey_2008.pdf >
21
P6_TA-PROV(2007)0485, písmeno E, F, G.
22
EMCDDA – Agentúra EÚ pre drogy. Výročná správa 2008: stav drogovej problematiky v Európe.
78
Zdroj: United Nations Department of Safety and Security23
Autori článku vyslovujú presvedčenie, že so zvýšenou produkciou ópia v Afganistane (o 25 %) v období
rokov 2006 a 200724 môže súvisieť i miera vzbúr a teroristických činov, ktorá v sledovanom časovom úseku
v krajine prudko vzrástla (o 33 %).25
Analýza získaných informácií zo správ Agentúry EÚ pre drogy (EMCDDA), ako aj Úradu OSN pre drogy
a kriminalitu (UNODC) naznačuje, že Afganistan už nevyváža len surové ópium, ale dnes už exportuje
čistý heroín!26 EMCDDA uverejnila cesty, ktorými sa afganský heroín dostáva cez Turecko ako tranzitnú
krajinu takmer do celej Európy.
MAPA 3 POHYB (PRÚDY) HEROÍNU Z AFGANISTANU DO EURÓPY
23
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7663204.stm >
V roku 2006 sa v Afganistane vyprodukovalo približne 6 600 t ópia, v roku 2007 až 8 200 t, čo je nárast o 1 600 t, t. j.
takmer o 25 % (nárast produkcie ópia o jednu štvrtinu).
25
V roku 2006 bolo zaznamenaných priemerne za mesiac 425 incidentov, v roku 2007 bolo zaznamenaných priemerne
566 incidentov za mesiac, čo je nárast o 141 incidentov, t. j. o 33 % (nárast počtu incidentov o jednu tretinu).
26
Na prípravu heroínu zo surového ópia (acetylácia) sú potrebné chemické látky, tzv. prekurzory, ktoré sa podľa
posledných „polooficiálnych“ správ do Afganistanu paradoxne dovážajú a transportujú cisternovými autami
zo zahraničia. Anhydrid kyseliny octovej je dôležitým prekurzorom, ktorý sa používa na nezákonnú výrobu heroínu,
a preto je jeho nákup, transport i samotné obchodovanie prísne sledované.
24
79
Zdroj: EMCDDA27
ZÁVER
Autori článku sa stotožňujú s názorom riaditeľa agentúry EMCDDA pána Wolfganga Götza, ktorý
upozorňuje na nebezpečenstvo: „ ... nesmieme ignorovať hrozbu plynúcu zo súčasného prebytku heroínu na
svetovom trhu, znepokojenie spôsobené rastúcimi heroínovými ukazovateľmi, ani signály, že syntetické
opiáty môžu byť čoraz väčším problémom.“
Údaje Agentúry EÚ pre drogy z „Výročnej správy 2008: stav drogovej problematiky v Európe“ naznačujú,
že v celej Európe naďalej rastie počet nových užívateľov heroínu. Mimoriadne znepokojenie vyvolávajú
štúdie niektorých európskych štátov, ktoré ukazujú, že mnohí užívatelia začínajú s aplikáciou drog práve
injekčnou formou, t. j. vpichovaním opiátov. V Estónsku, Litve, Rakúsku a Rumunsku je viac ako 40 %
injekčných užívateľov mladších ako 25 rokov. Takmer 80 % smrteľných predávkovaní súvisí práve
s užívaním opiátov. Správa uvádza, že s úmrtiami, ktoré sú spôsobené užívaním drog, najviac súvisí heroín,
avšak udáva aj ďalšie opiáty. Aj keď sa priemerný vek osôb, ktoré zomrú na následky predávkovania
v Európe zvyšuje (okolo 35 rokov), viaceré štáty (Bulharsko, Estónsko, Grécko, Lotyšsko, Luxembursko,
Rakúsko a Rumunsko) uvádzajú relatívne vysoký podiel úmrtí spôsobených predávkovaním medzi
užívateľmi mladšími ako 25 rokov.28 Hroziace heroínové nebezpečenstvo tak dostáva stále reálnejšiu
podobu.
Ak na začiatku zamyslenia autorov stoja obrovské makové polia a ópium z Afganistanu a na jeho konci
27
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://www.emcdda.europa.eu/imglib/ar2008/v1/fig6dow
nload-en.gif >
28
Výročná správa 2008: stav drogovej problematiky v Európe. [online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: <
http://www.emcdda.europa.eu/publications/annual-report/2008 >
80
heroínová cigareta a smutný príbeh narkomanky29 „Mišky“ z nemenovaného mesta na Slovensku a ak
neodškriepiteľne platí, že všetko súvisí so všetkým ostatným, ale blízke veci súvisia viac ako vzdialené,
natíska sa neodbytná a v istom zmysle i provokačná otázka. Je Afganistan dosť ďaleko na to, aby jeho
problémy súviseli s našimi ?
ADRESA:
mjr. Mgr. Alena Horváthová
Akadémia Policajného zboru v Bratislave
Katedra kriminológie
Sklabinská 1
835 17 Bratislava 35
Slovenská republika
mjr. PaedDr. Jaroslav Horváth
Ministerstvo obrany Slovenskej republiky
Kutuzovova 8
832 47 Bratislava
29
[online].[citované 6. 12. 2008]. Dostupné na internete: < http://kvetinka50.blog.cz/0705/pribeh-narkomanky-13-cast
>
81
82
POZNÁMKA K
ZAVEDENIU POJMU URČITÝ INTEGRÁL, ALEBO DVA POHĽADY
NA VÝPOČET PLOCHY ELEMENTÁRNEJ OBLASTI
Daniela Hricišáková
Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne
Priemerný učiteľ rozpráva. Dobrý učiteľ vysvetľuje.
Výborný učiteľ ukazuje. Najlepší učiteľ inšpiruje.
Charles F. Browne
Abstrakt: Abstraktnosť matematiky plodí určité problémy v jej aplikácii na opis konkrétnych
problémov, no zároveň abstraktnosti dáva matematika moc, univerzalitu a všeobecnosť. 1
Kľúčové slová: určitý integrál, elementárna oblasť, plocha elementárnej oblasti.
Po zavedení pojmu derivácia funkcie, využitím pojmu derivácia funkcie pre riešenie rôznych úloh z praxe,
sa dostávame k zavedeniu pojmu neurčitý integrál a pojmu určitý integrál.
Veta: Nech je funkcia f spojitá v intervale a, b . Potom existuje také c  a, b  , že
b
1.
 f x dx  f cb  a  .
a
V dôkaze podľa Lagrangeovej vety existuje v intervale a, b  číslo c také, že
2.
F b   F a   F ´c b  a  , F ´c   f c  .
Príklad 1: Parabola, ktorej os je rovnobežná s osou y prechádza počiatkom a bodom Q  0,4 , osou x
64 2
ohraničuje rovinný útvar s obsahom
j . Určte rovnicu tejto paraboly.
3
Riešenie:
Rovnica
paraboly
má
tvar
2
f : y  ax  bx  c ,
0 f  c  0 ,
0  f  b  4 a ;
2
f : y  ax  4ax (obr.1).
83
y
E – elementárna oblasť
y = f (x)
E
0
x
4
obr. 1
P E  
 ax
4

2
 4ax dx
0
4
4
64
2
 a x dx  4a xdx
3


0
0
4
4
 x3 
 x2 
64
 a    4a  
3
 3  0
 2  0
64


 16
 64
 a  0   4a  0 
3
3
2




64 64a 64a


3
3
2
64
64

a
3
6
Úloha má dve riešenia:
2
a) ak a  2
f : y  2x  8x
b) ak a  2
f : y  2 x  8 x .
2
2
Príklad 2: Nájdime obsah rovinného útvaru ohraničeného krivkou f : y  2 x  8 x a osou x.
Riešenie: Hľadáme priesečníky krivky s osou x, to znamená y  0 .
2
2 x  8x  0
2 xx  4   0
2x  0  x  4  0
x  0  x  4 , potom
P E  

4
0


4
 2 x3 8x 2 
64 2

0  2 x  8 x dx  
j .
 
2 
3
 3
0
2
Pri riešení úloh na výpočet obsahu rovinných útvarov dbáme, aby sa výpočet určil na základe grafu
84
príslušného rovinného útvaru. Tento graf pomôže pri určení hraníc určitého integrálu a pri odhadnutí toho,
či je daná množina, ktorej obsah chceme počítať jedinou elementárnou oblasťou, alebo či je zložená
z dvoch, alebo viac neprekrývajúcich sa elementárnych oblastí. Pre výpočet obsahu elementárnej oblasti
platí vzťah
3.
E   x, y  ; a  x  b, g ( x)  y  f x  
Ak g(x) = 0 platí vzťah
4.
E   x, y  ; a  x  b, 0  y  f x  
Ak elementárna oblasť E je určená vzťahom (3), potom jej obsah je určený
5.
P E  
b
  f x   g ( x) dx .
a
Ak elementárna oblasť E je určená vzťahom (4), potom jej obsah je určený
6.
P E  
b
 f x dx.
a
Základnou motiváciou pre pojem určitého integrálu je teda plošný obsah. Diferenciálny a integrálny počet je
zaradený do výučby už na strednej škole, no napriek tomu študentom, kde sa predpokladá v odborných
predmetoch jeho znalosť, robí problém. Študent sa naučí rýchlo pracovať so vzorcami, ale často sa stáva, že
počíta a vypočíta, ale sám nevie čo. (Plocha rovinného útvaru so záporným znamienkom.)
V predmete mikroekonómia, ktorý sa učí v prvom ročníku FSEV na TnUAD v Trenčíne autorka E.
Ivanová uvádza: “Trojuholník pod rozpočtovou priamkou obsahuje body zodpovedajúce spotrebným
stratégiám, ktoré sú pre spotrebiteľa dostupné. Táto množina bodov, ktoré vyhovujú rozpočtovému
ohraničeniu sa označuje ako množina prípustných rozpočtov“ [ 4, str. 100]. V grafickom znázornení táto
množina predstavuje plochu ohraničenú rozpočtovou priamkou.
LITERATÚRA:
[1]
ŠEDIVÝ, O. Učiteľ matematiky – profil a jeho príprava, Nitra : 2005, ISBN 80-8050-843-7.
KLUVÁNEK, I.; MIŠÍK, L.; ŠVEC M. Matematika I, Bratislava : SVTL 1962.
[2]
Kolektív autorov: Podklady, príklady a testy z ekonómie, ekonomiky, matematiky a cudzích jazykov,
[3]
Trenčín : 2007, ISBN 978-80-8075-214-9.
IVANOVÁ, E. Mikroekonómia, Trenčín : TnUAD, 2005, ISBN 80-8075-055-6, str. 100.
[4]
ADRESA:
Doc. RNDr. Daniela HRICIŠÁKOVÁ, CSc.
Fakulta mechatroniky
Študentská 2
911 50 Trenčín
85
86
VYUŽITÍ MONITOROVACÍHO PROSTŘEDKU PRO POTŘEBY ČESKÉ POLICIE
Martin Hrinko
Policie ČR KŘP Severomoravského kraje Ostrava
REALIZACE PROJEKTU
V rámci zkvalitnění policejní služby a zefektivnění monitorování míst, prostorů a pohybu osob v denní i
noční době, např. při propátrávání těžce prostupného terénu, při pátracích akcích, ve svízelné dopravní
situaci aj., přišlo krajské ředitelství policie Severomoravského kraje (dále jen KŘP) prostřednictvím jejího
ředitele plk. RNDr. Skříčila s myšlenkou zakoupit k tomuto účelu bezpilotní monitorovací prostředek.
Tvůrčí myšlenka přitom v sobě sloučila prioritně přínos do policejní praxe a budoucí úsporu finančních
prostředků vynaloženou na PHM dosud používaných prostředků určených k tomuto účelu. Policisté KŘP
pověření úkolem hledat způsoby zajištění finančních prostředků z nejrůznějších preventivních fondů nalezli
způsob, kde finanční prostředky získat. Jednalo se o fond polsko-české spolupráce, přičemž jednou ze
základních podmínek čerpání bylo nalézt partnera v polském příhraničí, který by měl zájem o ekvivalentní
čerpání finančních prostředků se stejným cílem, ve stejné finanční hodnotě a paralelou v přínosu pro
společnost i pro žadatele finanční dotace.
Nejprve jsme se zabývali výběrem bezpilotního prostředku a nalezení seriozního partnera, v tomto případě
prodejce zařízení. Hledali jsme v ČR i Polsku. Výsledkem bylo nalezení a následné oslovení firmy,
zabývající se výrobou, provozem a údržbou bezpilotních monitorovacích prostředků. Po řadě jednání a
prezentací, které budou součástí jiné části tohoto příspěvku, jsme dospěli k závěru, že o tento prostředek,
v podobě vrtulníku, máme zájem. Následovalo oslovení kolegů polské policie. I zde jsme byli úspěšní,
spolupráce byla velmi aktivně přijata Krajským policejním ředitelstvím polské policie ve Wroclawi, kde
máme z dřívější doby rozjednán jiný preventivní projekt. Nebránilo tedy nic začít realizovat popisovaný
projekt. Projektová cílová částka pro zakoupení dvou těchto prostředků byla stanovena na max. 300.000 €.
V daném případě a při splnění všech požadavků obou policejních složek bude požadavek znít na částku
přibližně 5.000.000.000,- Kč.
VÝBĚR, POŽADAVKY A TECHNOLOGIE MONITOROVACÍHO PROSTŘEDKU
Při výběru prostředku jsme oslovili vytypovaného prodejce specializujícího se výrobou monitorovacích
prostředků AIRVISIONTECHNOLOGY s.r.o Litvínov k vyjádření, zda je schopen vyrobit na zakázku
nebo upravit sériový prostředek tak, aby ho mohla policie použít zejména k:
 monitorovacímu letu s kamerou schopnou přenášet signál na obrazovku v operačním prostoru,
 termoviznímu monitorování neprostupného prostoru,
 letu pomalu i rychle, vysoko i nízko s možnosti „zavěšení“ ve vzduchu,
 snadné manipulaci, jak pro řízení letu, tak pro přípravu letu a ke složení prostředku k transportu
(v neposlední řadě je důležitá i velikost prostředku),
 barevnému označení příslušnosti prostředku k Policii ČR,
 „nesestřelitelnosti“ prostředku předmětem nebo srážkou s ptákem,
 programovatelnosti softwaru pro plánování letu a ukládání pořízených záznamů a
 ohledu na nízkou spotřebu PHM spojenou s požadavkem na déletrvající monitoring tzv. v letu.
Uvedená litvínovská firma nám nabídla svůj upravený sériový výrovek zn. ORCA 1 ve verzi UAV PROFI
(viz. obr. č. 1) s plně autonomním systémem, autopilotem a GPS naváděním, který dále obsahuje:
 kompletní bezpilotní nosič,
 pokročilý elektronický stabilizační systém letu,
 kameru v pohyblivém a stabilizovaném podvěsu pod bezpilotním nosičem se záznamem obrazu,
 2x panel s ovládáním nosiče a pohybu kamery,
 vysílač obrazu na zem,
 termovizní kamera,
 vysoce odolný notebook s GPS lokalizací a obousměrným přenosem telemetrických údajů z letu,
 software s mapovými podklady min. ČR,
 přenosové zařízení ve formě kufříku s LCD obrazovkou a přijímacím zařízením obrazu,
87


sadu přijímacích a vysílacích antén,
virtuální brýle pro promítání obrazu na zemi a také příslušenství i elektronika.
Dále firma k tomuto prostředku poskytuje bezplatné zaškolení dvoučlenné obsluhy, bezplatné aktualizování
mapových podkladů a palubního software aj.
Obr. č. 1: Popisovaný monitorovací prostředek vč. příslušenství
ORCA 1 je připraven k letu během několika minut, Je řízen špičkovou řídící vysílačkou a elektronickým
stabilizátorem letu. Pro start a přistání mu stačí minimální plocha. Dokáže operovat v okruhu 1 kilometru a
monitorovat prostory z výšky až 1000 metrů. Bez omezení se může pohybovat v malých výškách i v hustě
zastavených oblastech. ORCA 1 je vybaven digitální kamerou, digitálním fotoaparátem, termovizí a
vysílacím zařízením, které přenáší na zem obraz v reálném čase. Váha celého zařízení je maximálně 13 kg.
ORCA 1 má vynikající manévrovací schopnosti umožňující okamžité přizpůsobení terénu a snímkování na
místech, kde je klasické letecké snímkování nemožné anebo komplikované. Bezpilotní prostředky nejsou
omezeny žádnou minimální hladinou letu jako klasická letadla a vrtulníky (velká ostrost a detailnost
snímku). Systém umožňuje možnost přesně kontrolovat místo monitorování díky satelitnímu zaměřování
polohy letícího prostředku, možnost pohybovat se velice pomalu v malých výškách i v hustě zastavěných a
obydlených oblastech (viz. obr. č. 2). Systém se vyznačuje obrovskou mobilitou snímkovacích prostředků,
možnosti odstartovat na minimálním prostoru a možnosti dále zpracovávat digitální snímky.
88
Obr. č. 2: Snímek z monitorovacího prostředku [1].
ADRESA:
plk. Ing. Martin Hrinko, Ph.D.
náměstek ředitele pro vnější službu
Policie ČR KŘP Severomoravského kraje Ostrava
89
90
ĽUDSKÝ POTENCIÁL AKO FAKTOR SOCIÁLNO-EKONOMICKÉHO ROZVOJA
REGIÓNU
Anna Jacková
Abstrakt: Úspešné zotrvanie na trhu je podmienené tým, či sa podniku podarí získať a rozvinúť
určitú efektívnu konkurenčnú výhodu. Na rozdiel od krátkodobých výhod, ktorými môže byť
nový výrobok alebo jeho nižšia cena efektívnou a strategickou konkurenčnou výhodou podniku
sú jeho ľudia a ich potenciál. Práve ľudia so svojou motiváciou, poznatkami, zručnosťami,
tvorivosťou a flexibilitou sú tým najdôležitejším strategickým zdrojom úspešného fungovania
podniku. Príspevok sa zaoberá analýzou ľudského potenciálu, jeho významom a dôležitosťou
v sociálno-ekonomickom rozvoji regiónu.
Kľúčové slová: ľudský potenciál, zdroje ľudského potenciálu, získavanie ľudského potenciálu,
interné a externé zdroje.
ÚVOD
Potenciál znamená celkovú schopnosť, možnosť a spôsobilosť konať. Ľudský potenciál je potenciál, ktorý
sa viaže na ľudský faktor – človeka.
„Predpoklady ľudí na uskutočňovanie určitých činností, ich sklon a spôsobilosť vykonávať cieľavedomú
činnosť vo funkcii občana, zamestnanca, člena rodiny, spotrebiteľa i vlastníka, označujeme pojmom ľudský
potenciál. Je to hypotetická veličina, ktorú ako globálnu schopnosť človeka nie je možné presne stanoviť“
(Vetráková, 2001, s. 6).
Ľudský potenciál je aj výsledkom vzťahov ľudí a ich činností, lebo len v činnom uplatnení a vo vzťahoch sa
môžu tieto dispozície a sklony rozvíjať. Je na samotnom človeku, či ich rozvíja a vo svojej činnosti aj
efektívne využíva. Vzhľadom k tomu, že ľudský potenciál je dispozíciou a predpokladom na konanie,
človek ho môže, ale aj nemusí počas svojho života uplatňovať v plnom rozsahu. Závisí to od mnohých
faktorov. A ak človek poskytne určitú časť zo svojho ľudského potenciálu pri práci ako zamestnanec
podniku, predpoklad sa stáva skutočnosťou, činnosťou a disponuje ním ako vlastník.
Regionálny rozvoj je proces smerujúci k vytvoreniu životaschopného a produktívneho regiónu. Existuje
viacero faktorov a ich delení, ktoré ho ovplyvňujú. Spoločné majú to, že jedným z rozhodujúcich faktorov
je vždy ľudská práca a jej produktivita.
VÝZNAM ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU PRE PODNIK
Úspešnosť podniku závisí od uvedomenia si významu a nezastupiteľnosti ľudského potenciálu, t. j., že
motivácia, nadšenie, schopnosti a skúsenosti ľudí predstavujú najväčšie bohatstvo podnikov, pretože práve
riadenie a rozvoj potenciálu ľudí rozhoduje o úspechu či neúspechu podniku. Sú to ľudia a ich výsledky,
ktoré predurčujú súčasný stav a najmä budúci rast podniku. Nevhodné rozhodnutia, nesystémové pracovné
správanie a výkon zamestnancov sú príčinou zlej situácie podniku. Ale jeho pevné postavenie na trhu
a efektívne fungovanie sú výsledkom strategického úsilia a systematickej práce motivovaných
zamestnancov vo všetkých kategóriách podniku.
STRATEGICKÉ RIADENIE A ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU
Sledovanie efektívnosti procesu strategického riadenia a rozvoja ľudského potenciálu plní úlohu
päťstupňovej spätnej väzby. Prvý stupeň je zameraný na skúmanie, či celý proces strategického riadenia
a rozvoja ľudského potenciálu splnil očakávania a predpoklady s ohľadom na zvyšovanie úspechu podniku
v boji s konkurenciou. Druhý stupeň spätnej väzby sa orientuje na posudzovanie správnosti implementácie
zvolenej stratégie a stotožnenie zamestnancov a riadiacich pracovníkov s jednotlivými implementačnými
91
nástrojmi. Tretí stupeň hodnotí správnosť a primeranosť zvolenej stratégie, vrátane správnosti tvorby
jednotlivých strategických variantov a aktuálnosti uplatňovanej personálnej politiky. Štvrtý stupeň okrem
absorbovania všetkých predchádzajúcich posudzovaní skúma reálnosť a dosiahnuteľnosť stanovených
strategických cieľov a vyváženosť cieľov vo všetkých odborných oblastiach podnikového života. Piaty
stupeň do už naznačeného procesu zakomponováva aj správnosť postupov, metód a zdrojov analýz
externého a interného prostredia podniku.
PROCES ZÍSKAVANIA ZAMESTNANCOV
Proces získavania zamestnancov pozostáva z nasledujúcich na seba nadväzujúcich fáz. Týmito fázami je:
 určenie zdrojov ľudského potenciálu,
 voľba metód získavania zamestnancov,
 voľba dokumentov, ktoré sa od potenciálnych zamestnancov vyžadujú,
 formulovanie a prezentovanie ponúkanej pracovnej príležitosti na trhu práce,
 predbežný výber a hodnotenie efektívnosti celého procesu.
Určenie zdrojov ľudského potenciálu o zamestnanie v podniku patrí do prvej fázy procesu získavania
zamestnancov, kde sa podnik rozhoduje o spôsobe pokrytia vzniknutých personálnych potrieb. Jednou
z možností je využitie súčasných zamestnancov podniku, čiže interné zdroje ľudského potenciálu. Druhou
možnosťou je obrátiť sa na okolie podniku a tam hľadať nových zamestnancov, t. j. použiť externé zdroje.
Treťou možnosťou je kombinácia predchádzajúcich spôsobov – oslovenie vhodných uchádzačov na
internom i externom trhu ľudského potenciálu. Získavanie zamestnancov z interných a externých zdrojov
má svoje výhody a nevýhody.
Medzi výhody získavania zamestnancov z interných zdrojov patrí:
 poznanie súčasného výkonu zamestnanca,
 poznanie podniku a podmienok pre výkon práce zo strany zamestnanca,
 možnosť rastu pracovnej kariéry zamestnanca,
 nižšie náklady na zamestnanca spojené s jeho výberom a zapracovaním.
Medzi nevýhody získavania zamestnancov z interných zdrojov patrí:
 súťaženie o povýšenie môže vyvolať medzi zamestnancami nezdravé súperenie, ktoré môže mať za
následok prekážky v práci,
 preradením zamestnanca na nové miesto, vznikne voľné miesto, ktoré bude treba obsadiť,
 preradenie zamestnanca zo starého miesta na nové nemusí byť pre podnik vždy prínosom, lebo
namiesto nového prístupu k práci si zamestnanec na nové miesto prinesie rutinnosť a pohodlnosť
z miesta starého.
Medzi výhody získavania zamestnancov z externých zdrojov patrí:
 získanie zapracovaného a kvalifikovaného odborníka je výhodnejšie a zároveň aj menej finančne
náročné ako školenie vlastného,
 v externom prostredí je počet možných zamestnancov s potrebnými predpokladmi väčší ako
v internom prostredí,
 nový zamestnanec môže so sebou priniesť nové nápady a iný prístup k riešeniu problémov.
Medzi nevýhody získavania zamestnancov z interných zdrojov patrí:
 obsadenie pracovného miesta novým zamestnancom z externého prostredia, môže byť dôvodom
závisti a neprajnosti zo strany dlhoročných domácich zamestnancov, ktorí sa na toto miesto cítili
ako vhodní kandidáti, prípadne to môže znamenať aj ich odchod z podniku z vlastnej iniciatívy,
 získanie nového zamestnanca, pokiaľ ho treba vyškoliť môže byť finančne a aj časovo náročné.
Internými zdrojmi ľudského potenciálu podniku sú:
Zamestnanci, ktorých pracovné miesta zanikli v dôsledku skončenia určitého projektu alebo

v dôsledku organizačných zmien v podniku. Títo zamestnanci tvoria voľný ľudský potenciál
podniku.
Zamestnanci, ktorých výkon je dlhšie obdobie nadpriemerný a je vhodné prideliť im náročnejšiu

a zodpovednejšiu prácu ako vykonávali doposiaľ. Títo zamestnanci tvoria dynamický ľudský
92

potenciál podniku.
Zamestnanci, ktorí majú záujem z rôznych dôvodov obsadiť uvoľnené alebo novovytvorené
miesto, ale v inej časti podniku. Títo zamestnanci tvoria flexibilný ľudský potenciál podniku.
Využívanie interných zdrojov ľudského potenciálu podniku znamená, že podnik pracovnú príležitosť
ponúkne najskôr svojim uvoľneným zamestnancom, alebo tým, ktorí chcú zmeniť doterajšiu pracovnú
pozíciu v podniku. Vďaka tomu má každý zamestnanec okrem pracovnej istoty, zabezpečenú aj možnosť
pracovného postupu. Prispieva to aj k zvýšeniu motivácie zamestnancov a riadiacich pracovníkov.
Získavanie vhodných zamestnancov z radov súčasných zamestnancov priťahuje uchádzačov a pomáha
podniku udržať si terajších zamestnancov.
Externými zdrojmi ľudského potenciálu podniku sú:
Zamestnanci evidovaní na úrade práce. Títo zamestnanci tvoria na externom trhu práce voľný ľudský
potenciál podniku.
Absolventi škôl a univerzít. Títo zamestnanci tvoria očakávaný dynamický potenciál podniku.
Zamestnanci z iných podnikov, ktorí uvažujú o zmene zamestnania alebo zamestnávateľa. Títo
zamestnanci tvoria očakávaný flexibilný potenciál podniku.
Ženy v domácnosti, študenti, dôchodcovia a zamestnanci iných podnikov, ktorí hľadajúci prácu na
čiastočný pracovný úväzok predstavujú doplnkový zdroj ľudského potenciálu podniku.
V praxi dávajú podniky zväčša pri získavaní zamestnancov prednosť zamestnancom z interných zdrojov.
Externé zdroje sa využívajú najmä v prípadoch, keď nie je možné voľné miesto pokryť z interných zdrojov.
Voľba metód získavania zamestnancov je druhou fázou procesu získavania zamestnancov. Závisí od
faktorov, ako sú:
 preferencie pokrytia potrieb ľudského potenciálu z interných alebo externých zdrojov,
 požiadavky na pracovné miesto, ktoré sa vyžadujú od zamestnanca,
 možnosti a situácia na trhu práce
 objem voľných finančných prostriedkov na získavanie zamestnancov,
 akútnosť pokrytia pracovného miesta.
K metódam, ktoré sa najčastejšie používajú pri získavaní zamestnancov patrí napríklad záujem zo strany
zamestnanca o prácu, odporúčania od zamestnancov, ktorí v podniku už pracujú, spolupráca s inštitúciami
vzdelávania, využívanie služieb komerčného sprostredkovania práce a poradenstva, spolupráca s úradmi
práce, inzercie v médiách a na internete, oznamy, vývesky a pod.
Tretia a štvrtá fáza procesu získavania zamestnancov, ktorými je voľba dokumentov, ktoré sa od
potenciálnych zamestnancov vyžadujú a formulovanie a prezentovanie ponúkanej pracovnej
príležitosti na trhu práce spolu úzko súvisia, navzájom sa podmieňujú a sú predpokladom získania
potenciálneho zamestnanca.
Proces získavania zamestnancov je zavŕšený piatou fázou, ktorou je predbežný výber a hodnotenie
efektívnosti celého procesu. V tejto fáze sa skúmajú náklady a prínosy akvizičného procesu a taktiež
hľadisko vnútornej procesnej efektívnosti. Ďalej sa posudzuje vhodnosť a odozva jednotlivých metód
kontaktovania trhu pracovného potenciálu, dodržiavanie zásad personálnej politiky a skúma sa
opodstatnenosť prijímania nových zamestnancov. Dôležité je najmä posudzovanie efektívnosti procesu
získavania zamestnancov v prepojení na proces riadenia a rozvoja ľudského potenciálu.
Vzhľadom k tomu, že v procese získavania zamestnancov podnik vstupuje do kontaktu so širokou
verejnosťou, spôsob jeho postupu a serióznosť sa stávajú súčasťou jeho imidžu a celý tento proces je
súčasťou tzv. podnikovej kultúry.
ZÁVER
Ľudský potenciál je najdôležitejším prvkom rozvoja regiónu a vzdelaný zamestnanec je kľúčovým
konkurenčným faktorom. Ľudský potenciál ovplyvňuje regionálny rozvoj aj tým, že predstavuje ponuku
práce. Veková a kvalifikačná štruktúra obyvateľov je dôležitý faktor, ktorý zohľadňujú najmä investori. Pri
pohľade z druhej strany, ľudský potenciál ako spotrebitelia podmieňuje rozvoj výroby a ponuky služieb
93
v samotnom regióne. Vzájomný vzťah medzi štruktúrou regionálneho hospodárstva a ľudským potenciálom
sa utvára v regióne. V tomto zmysle je na jednej strane dôležitým faktorom štruktúra podnikov, ktoré
pôsobia v regióne, lebo ovplyvňujú kvalitu i kvantitu regionálnych ľudských zdrojov a na druhej strane
prispieva zlepšenie a rozšírenie ponuky vzdelávania k zvýšeniu hodnoty ľudského potenciálu a tým aj
k prekonávaniu bariér rozvoja podnikov v regióne.
S technickým pokrokom rastú požiadavky na kvalifikáciu zamestnancov. Niektoré regióny sa po časoch
centrálneho plánovania viac, iné menej úspešne prispôsobujú trhovým podmienkam. Nie vždy je to však
jednoduché. Problémy sú najmä v periférnych oblastiach krajiny, kde je nízka úroveň infraštruktúry, horšia
dostupnosť kapitálu a investícií, slabé pracovné príležitosti a možnosti vzdelania.
Príspevok je čiastkovým výstupom výskumnej úlohy VEGA č. 1/0149/09, ktorú rieši KMME FRI ŽU v
Žiline.
LITERATÚRA
[1]
ALEXY, J.; SIVÁK, R. Podniková ekonomika. Bratislava : IRIS, 2005.
MAJTÁN, Š. Podnikové hospodárstvo. Bratislava : Sprint, 2005.
[2]
VETRÁKOVÁ, M. Prínos ľudských zdrojov pre rozvoj organizácie. Banská Bystrica : EF UMB,
[3]
2001.
URBANČÍKOVÁ, N. Ľudské zdroje v regionálnom rozvoji. Košice : EF TU, 2006.
[4]
ADRESA:
Ing. Anna Jacková, Ph.D.
katedra makro a mikroekonomiky
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
tel: 041/513 1422
94
MANAŽERSKÝ PŘÍSTUP V ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Robert Jurča, Alena Poncarová
Abstrakt: Veřejná správa postupně rozšiřuje své řídící funkce. Postupně se zapojuje i do
rizikových operací, do udržení ekonomické rovnováhy, včetně boje o trhy. Vedoucí úřadů se
postupně ohlížejí po dovednostech aplikovaných ve velkých průmyslových podnicích. Zejména
se jejich zájem ubírá směrem finančního plánování.
Klíčová slova: veřejná správa, manažerský přístup, veřejný výdaj, stát, administrativa,
kompetence, znalosti, dovednosti, reforma veřejné správy, New Public Management
V úvodu si dovolujeme použít úryvek z textu Hughese Owena E., který uvádí do problematiky:
„tradiční model správy“ je nemoderní a je účinně nahrazován novým modelem řízení ve veřejné správě.
Uvedená změna představuje paradigmatický posun od byrokratického modelu správy k tržnímu modelu
řízení úzce spjatému s modelem osvědčeným ve veřejném sektoru. Manažerské reformy znamenají
transformaci nejen systému řízení ve veřejné správě, nýbrž rovněž vztahů mezi trhem a vládou , vládou
a byrokracií, byrokracií a občany“.
(Hughes Owen E.( 1998 ):„Public Management and Administration : An Introduction“ , 2nd editon, New York, St. Martin´s Press, str.
I když se v současné době ocitáme v době celosvětové krize, která má vliv nejen na všechny občany
jednotlivých států EU, na veřejnou správu, ale také na objem státního rozpočtu v globále ve všech zemích
roste. Zároveň se mění i rozložení skladba veřejných výdajů. Stát přerozděluje stále větší objemy prostředků
na veřejnou správu. A právě správa takových částek klade na administrativní orgány jak státu tak orgány
veřejné správy vysoké nároky, neboť ve veřejném sektoru nepůsobí žádný tržní mechanismus, který by
odkryl neracionální rozhodnutí (jde o netržní rozhodování). Že tradiční rozpočtování vykazuje nedostatky,
lze považovat za obecně známé. Veřejná správa není členěna podle úloh, popřípadě funkcí, ale podle
resortů, které dost často pracují izolovaně. Jedině zcela ve výjimečných případech se posuzují nabízející se
alternativy společně. Proto toto prosazování dílčích zájmů (partikularismus) před zájmy obecnými a s tím
spojený nedostatek koordinace působí v praxi neobyčejné nesnáze. Trpí tím i veřejná správa1. Nelze nabízet
alternativy a následně probírat jejich možnosti. Stává se, že příliš často je zvolena jedna varianta, která je
zvolena podle subjektivního momentu, aniž by převažovala objektivní argumentace. Přežívání tohoto stavu,
přináší pro řešení nových problémů neblahý stav. Ve veřejné správě je třeba dle mého názoru začít využívat
získaných zkušeností z hospodářství a snažit se aplikovat plánování a rozhodování s pomocí manažerských
technik a pomůcek. Od těchto technik nemůžeme ovšem očekávat nadměrné výsledky. Nelze však popřít, že
jejich použití přináší i svá pozitiva. Mezi ně patří například nové koncipování cílů a metod správního řízení.
Velmi mnoho reforem veřejné správy, které se uskutečnily v členských zemích Evropské unie, byly
diktovány především ekonomickými důvody a ovlivněny koncepcí New Public Management2. Stoupenci
těchto reforem obvykle charakterizují New Public Management jako klíčovou pro další budoucnost.
Manažerský přístup v řízení veřejné správy klade zejména mimořádný důraz na znalosti a dovednosti
volených představitelů a úředníků a také na jejich schopnosti:
1
Veřejnou správou je poskytování správních činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb a se správou na ústřední i místní
úrovni. Veřejná správou bývají označovány též úřady. V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. V
současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samospráva.
2
New Public Management - jinými slovy řečeno “na službu orientované řízení veřejné správy” resp. institucí veřejného sektoru (tj.
nemocnic, věznic, celních úřadů, apod.) - se stal heslem a nástrojem řízení správy věcí veřejných devadesátých let. Koncept New
Public Managementu, běžně označovaného zkratkou NPM, se zakládá na myšlence “štíhlého státu” a k jeho první realizaci došlo ve
velkém stylu na Novém Zélandu
95



sladit zájmy různých skupin občanů s plány rozvoje státu, obcí a částí regionů
sladit požadavky občanů na zajištění a poskytování pokud možno co největší rozmanitosti služeb
s materiálními zdroji, za předpokladu stále se zvyšujících cen těchto služeb
sladit požadavky na kvalitu služeb s existujícími technickými prostředky, které mají jak stát, kraje
tak obce k dispozici
Manažerské systémy jsou charakterizovány tím, že plánují a financují celkové činnosti v určitém časovém
období, což se stává základnou pro plánování a financování jednotlivých akcí. Navrhujeme podniknout
následující opatření:
1. zpracovat návrh dlouhodobého plánu, jenž by specifikoval, identifikoval a důsledně popsal
regionální cíle, které musí vycházet z cílů státních se zapracováním regionálních odlišností (např.
vzdělání, zdraví, sociální jistoty, atd.)
2. převést tyto cíle do konkrétně
VRCHOLOVÉ
definovaných programů
CÍLE
3. vyhodnotit tyto programy a dále rozvést
do alternativ
vzdělanost
4. zpracovat prováděcí systém k němuž
oblast zdraví
musí být přiděleno i určité množství Programy
sociální jistoty
bezpečnost a pořádek
finančních prostředků
všeobecná zdravotní péče
Zpracované dlouhodobé i střednědobé plány jsou
preventivní zdravotní péče
mezi sebou navzájem propojeny. Od současných Podprogramy
rehabilitační péče
rozpočtů by se nově zpracované rozpočty členily
podle úkolů nebo stanovených programů
školení personálu a pacientů
(projektů). Tyto úkoly je možné dále členit na
pomoc invalidům
podprogramy a následně programové části Programové
pomoc
starým lidem
(elementy). Podle přežívající struktury rozpočtu části
nemůže občan, a ani vedení správy dostatečně
Obr. 1 – příklad rozpracování programu zdravotní péče do
kvalifikovaně posoudit, jak jsou plněny úkoly,
programových částí (elementů), zdroj: vlastní
které priority uznává (output) či jak účinně
využívá daňové prostředky. Naopak při
funkčním členění rozpočtu je možno vyčíslit výdaje na jednotlivé vykonávané funkce. Takto následně
proniká hospodářské myšlení do správního jednání. Jako cíl je dosažení finančního plánování jakožto
úkolového plánování. Jako příklad skládání činností podle cílů je možné uvést obrázek /1/.
Jak dokládají zkušenosti zemí s existující rozvinutou tržní ekonomikou, teprve dobrá znalost moderních
manažerských přístupů představitelů orgánů státní správy, pomůže odpovědně stanovovat střednědobé a
dlouhodobé cíle a to v takové podobě, aby co nejrealističtěji odrážely různé specifické podmínky a aby také
byly schopny operativně reagovat na konkrétní potřeby a požadavky občanů. Zavedení části existujících
manažerských přístupů do řízení veřejné správy počítá také s postoupením četných aktivit a odpovědností
na soukromé podnikatelské subjekty, které zabezpečují služby na základě sjednaných kontraktů. Jako jeden
z příkladů reformních programů, který obsahuje určité manažerské prvky v řízení státní správy lze uvést
projekt tzv. zeštíhlující stát, který byl vypracován ve Spolkové republice Německo. Jeho základními pilíři
byly:
 omezení počtu pracovníků ústřední státní správy
 omezení množství předpisů a dalších právních norem jimiž se řídí výkon státní správy
 privatizace státních podniků (zejména železnic, pošt, apod.)
 zkvalitnění řízení lidských zdrojů
 efektivnější využívání informačních systémů ve veřejné správě
Jak jsme se již v předcházející části zmínili o koncepci New Public Management, je i jeho snahou delegovat
do popředí zejména zodpovědnost a naučit představitele státní správy řídit s pomocí cílů a to
prostřednictvím působení služeb, nikoliv prostřednictvím prostředků. Další myšlenka této koncepce je aby
se státní aparát stal méně komplikovaným, průhlednějším a začal profitovat ze zkušeností podnikového
hospodářství. Snaží se také o zavedení prvku soutěže do veřejných služeb. V této koncepci jde také o to aby
služba veřejnosti nebyla podřízena politickému systému a zároveň neodvíjela se od hospodářského systému.
96
Pokud se zaměříme na controlling3 a veřejnou správu, docházíme k zajímavému jevu, a to že v organizacích
veřejné správy je kvantitativní zaměření cílů obtížné – jejich kvalitativní zaměření a absence výnosů jako
měřítka efektivity vnáší problémy do měření úspěchu a užitku. Problém pak je pracovat na optimalizaci.
Nelze použít analýzu bodu zvratu, nelze použít ukazatel příspěvek na úhradu, výsledky za období atd.
Specifikám veřejné správy musí odpovídat i koncepce controllingu. Jako příklad uvádíme grafické srovnání
(viz obrázek 2).
Peníze
Náklady
Výnosy
Pole zisku
Peníze
Náklady
Výnosy
l
Po
ku
is
ez
n
ne
í
Bod zvratu
neexistuje
Bod zvratu
ta
rá
Zt
ta
rá
Zt
PO DNIKATELÉ
ní
ne
VEŘEJNÁ
Kapacita
Množství produkce
atd.
SPR Á VA
Kapacita
Množství produkce
atd.
Obrázek 2 – zdroj: [5]
Většina nástrojů známých z literatury je použitelná pouze částečně nebo musí být předpracovány a
upraveny. Hlavní řídící veličina je odvozena ze systému cílů organizace – tzn. organizace má úspěch, je-li
splněno její poslání a je-li zajištěno „veřejné blaho“.
Manažerský přístup je jedním z mnoha přístupů v řízení a to jak v oblasti firemní tak ve veřejné správě. Jak
však ukazují různé příklady v okolních zemích Evropské unie, patří mezi jedny nejvhodnější. Problémy
s nimiž se manažerské přístupy potýkají se vyskytují v různých obměnách. Precizní formulování cílů a
rozvinutí programů bývá dosti obtížné. K zavedení manažerského přístupu je potřebný nový kvalifikovaný
personál, politické orgány musí poskytnout vedoucím pracovníkům státní správy větší kompetence. Tyto
problémy jsou však vynahrazeny určitou vyhlídkou na závažná zlepšení. Použití moderních manažerských
technik ve veřejné správě napomáhá uskutečnění hesla „řídit, namísto jen spravovat“.
POUŽITÉ ZDROJE:
[1]
HUGHES, O, E. Public Management and Administration : An Introduction“ , 2nd editon, New
York, 1998, St. Martin´s Press, str. 242
[2]
http://www.scomp.cz/demo/scomp/eurad/Management_ve_verejne_sprave_demo/P1001/Page.htm
(24.6.2009 12:28)
BĚLOHLÁVEK, F. Organizační chování, Olomouc : Rubico,1996. ISBN 80-85839-09-1
[3]
VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha : Management
[4]
Press, 2000, ISBN 80-7261-029-5
http://www.verejna[5]
prava.cz/index.php/site/article/controlling_zvysuje_informacni_hodnotu_porizenych_dat
(24.6.2009 13:45)
ADRESA:
Ing. Robert Jurča
tel.: 572 549 018
fax: 572 548 788
3
Controlling jako pojem se používá pro označení vnitropodnikového (organizačního) hodnotového řízení a to především v USA a
Německu (v anglickém prostředí se používá pojem „manažerské účetnictví“.) Jde především o metodu, postup, která prostřednictvím
hodnotových nástrojů sleduje hospodaření, přispívá ke zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti. Controlling lze také vysvětlit
to controll“ – tzn. „kontrolovat, prověřovat“ nebo „mít pod kontrolou, ovládat“. Oba pojmy vystihují jak podstatu tak přístup uživatelů
ke controllingu.
97
Ing. Alena Poncarová
tel.: 572 549 018
fax: 572 548 788
98
HOSPODÁRSKY ROZVOJ A ŠTRUKTÚRA SPOTREBY V REGIÓNOCH
1
Emília Krajňáková , 2Milan Vinklárik
1
Ekonomická fakulta TU v Košiciach,
Európsky polytechnický inštitút, s.r.o.
2
Abstrakt: Spotrebiteľské správanie ľudí podobne ako iné javy hospodárskeho života sa prudko
mení pod vplyvom procesov globalizácie. Táto skutočnosť si vyžaduje adekvátne prístupy
k marketingovému riadeniu, zodpovedajúce poznatky o spotrebiteľovi, jeho potrebách,
preferenciách, štandardoch správania sa a nové metódy spracovávania týchto informácií. Ako
sa mení spotrebiteľské správanie sa, čo z regionálnej a národnej kultúry zostáva v ňom platné,
a čo vzniká nové alebo sa vytláča súčasnými procesmi globalizácie – predovšetkým táto
problematika stojí v centre pozornosti danej publikácie.
Kľúčové slova: Ekonomický záujem; hospodársky rozvoj; model správania sa; regionálne
súvislosti; regionálna disparita; spotrebiteľské správanie; regionálne odlišnosti.
ÚVOD
Tradície, rozsah a štruktúra ľudskej spotreby a jej iné dôležité charakteristiky sa tesne prelínajú s
hospodárskou, politickou a kultúrnou sférou. Spotreba ako spoločenský jav určuje smerovanie politických
procesov, prispieva k vytváraniu sociálnych noriem a hodnôt, zúčastňuje sa v procesoch socializácie ľudskej
osoby, formovaní jej predstav, preferencií, štandardov spotrebiteľského správania sa a ovplyvňuje rozvoj
hospodárskych procesov. Z tohto hľadiska spotreba je ukazovateľom sociálnych hodnôt danej spoločnosti.
V aktuálnom spotrebiteľskom správaní človeka, sa realizuje nielen uspokojenie skutočných potrieb, ale
očakávanie a ciele pre budúcnosť. Dokonca základné ukazovatele spotrebiteľskej štruktúry sú podstatnými
charakteristikami sociálnych a hospodárskych procesov.
REGIONÁLNE SÚVISLOSTI SPOTREBITEĽSKÉHO SPRÁVANIA
Ľudská spotreba a spotrebiteľské správanie v spoločnosti s trhovým hospodárstvom boli a sú dôležitou
súčasťou nielen hospodárskych, ale aj sociálnych a kultúrnych procesov. Skutočná spotreba nie je
záležitosťou len ekonomických ukazovateľov postavenia človeka v spoločnosti. Jeho hodnotový systém,
predstavy, spôsob života a podobne za určitých podmienok sa stavajú dominantou spotrebiteľskej kultúry
a spotrebiteľského správania. Sem patria ako národné, tak aj súčasné aktuálne tradície, obyčaje, hodnoty,
vzory správania sa, predstavy o bohatstve a chudobe, sociálnej nerovnosti a sociálnej spravodlivosti.
V súčasnom období aj tieto prvky spotrebiteľského správania sú podmienené globalizáciou spoločenských
a hospodárskych procesov.
V predchádzajúcim období základom sústavy prvkov spotrebiteľského správania obyvateľstva bola
väčšinou národná kultúra. Spoločnosť bola relatívne izolovaným systémom, zabraňujúcim vplyv iných
národnostných a aktuálnych súčasných hodnôt, názorov a pravidiel správania sa. Rozvoj prvkov modernej
kultúry a zodpovedajúcich spôsobov spoločenského života a hospodárskej výroby za podmienok relatívnej
izolácie sa uskutočňoval veľmi pomaly a preto nebol dominantným prvkom kultúry spotrebiteľského
správania obyvateľstva. Prevažovali v nej hodnoty starej národnej kultúry, spojené s hodnotami
poľnohospodárskej a priemyselnej výroby a zodpovedajúcim spôsobom života. Ku konzervácii tejto kultúry
a zodpovedajúcich modelov spotrebiteľského správania prispel práve socialistický spôsob organizácie
spoločenského a hospodárskeho života. A práve toto obdobie v západoeurópskych krajinách sa
charakterizovalo postupným nárastom globálnych civilizačných procesov, určitou homogenizáciou všetkých
foriem spoločenského a hospodárskeho života a postupným oslabením prvkov národnej kultúry v systéme
faktorov, ktoré ovplyvňujú správanie sa obyvateľstva Práve tieto globalizáčne trendy určujú hlavný sociálny
konflikt v súčasných spoločnostiach (1).
Formou a obsahom tejto modernej kultúry v súčasnom období sú nové informačné technológie, nové
štruktúry výroby a manažmentu, nové formy rozvoja a riadenia ľudského potenciálu a pod. Tento
hodnotový systém sa rozvíja predovšetkým na základe nových vedomosti, skúseností, poznatkov, vzdelania
a pod., čo v súčasnosti viditeľne ovplyvňuje rozvoj nových výrobných technológií a spôsobov organizácie
99
spoločenského a súkromného života ľudí, čo v konečnom dôsledku ho robí atraktívnym a prijateľným vo
vedomí ľudí, najmä u mladých generácií. Preto jednou z najdôležitejších hodnôt modernej kultúry je
vzdelávanie, ktoré prispieva nielen osobnej, ale aj spoločenskej prosperite v hocijakej modernej krajine.
Sem patria hodnoty racionalizmu, pragmatizmu, účelnosti, úspechu a podobne. Tieto hodnoty sa realizujú
vo všetkých sférach individuálneho a spoločenského správania ľudí.
Podobné globalizačné procesy prebiehali a prebiehajú aj v hospodárskom rozvoji západoeurópskych krajín,
do ktorých sa slovenská ekonomika zapojila v priebehu ostatného desaťročia. Pre slovenskú ekonomiku to
znamenalo, že prebiehajúce transformačné zmeny sa uskutočňovali smerom západoeurópskeho
hospodárskeho rozvoja, zapájania sa do ich ekonomických štruktúr a pod vplyvom procesov globalizácie.
Z hľadiska konceptuálnej a štruktúrnej transformácie slovenskej ekonomiky od predchádzajúceho do
súčasného stavu tieto zmeny boli natoľko podstatné, že národná slovenská ekonomika už nie je celkovo
adekvátnym pojmom prebiehajúcich v nej procesov. Čo, napríklad, spôsobuje viaceré odlišností v súčasnom
slovenskom a nemeckom hospodárstve, ich národnostné charakteristiky alebo úrovne ich vyspelosti?
Je známe, že trhové hospodárstvo smeruje cestou odstraňovania prekážok jednotlivých národných
ekonomík, likvidácie národných zvláštností jednotlivých hospodárstiev a postupným formovaním
homogénneho trhového priestoru. Nie sú výnimkou negatívne vplyvy globálnych kultúrnych procesov,
napríklad, tzv. masmediálnej kultúry na celospoločenské, vrátane spotrebiteľského, správanie ľudí.
Zvláštnosťou týchto procesov v transformujúcich sa spoločnostiach je absencia potrebnej kritickosti
v osvojení si hodnôt a kultúry správania sa z vyspelých západoeurópskych krajín. Úplná negácia hodnôt
predchádzajúceho spoločenského usporiadania sa zmenila na nekritickosť voči západoeurópskym
spoločenským hodnotám, čo sa dokonca nestáva v samotných západných krajinách. Unifikácia rôznych
kultúr, hodnotových systémov a odlišných foriem spoločenského a osobného života stráca predovšetkým na
humanite národných kultúr, ľudskosti sociálnych a osobných vzťahov, citoch viacerých starších generácii
obyvateľstva. Napriek tomu hodnoty a tradície národnej kultúry postupne strácajú svoj význam a vplyv na
správanie ľudí v spoločnosti, vrátane spotrebiteľského správania, a posúvajú sa na okraj spoločenských
procesov, stávajú sa záležitosťou súkromného života a mestskej alebo regionálnej kultúry. V tomto prípade
nejde o absenciu výdavkov a podpory štátu rozvoju národnej kultúry. Ide predovšetkým o globálne svetové
procesy, ktoré sú zákonitosťou súčasného spoločenského rozvoja a zároveň dôsledkom globalizácie
svetového hospodárstva (2).
Dôsledkom týchto trendov v rozvoji trhového hospodárstva sú súčasné procesy globalizácie hospodárskeho
života ako na európskom kontinente, tak aj v celom svete. Trh nepozná ekonomické, politické hranice
a kultúrne a národnostné bariéry. Napriek tomu na základe disparít v prírodných (klimatických, pôdnych,
surovinových, energetických) zdrojoch trh vytvára určité ekonomické centrá, kam smerujú dôležité
materiálne, finančné a ľudské toky. Takým spôsobom vznikajú ako regionálne (v rámci jednotlivých alebo
skupiny krajín), tak aj svetové ekonomické centrá. Zároveň sa vytvárajú zaostalé, z hľadiska ekonomického
rozvoja, okrajové regióny. Vysoká koncentrácia ekonomického potenciálu, vedy, kultúry, kvalifikovaných
pracovníkov atď. so zodpovedajúcou vysokou životnou úrovňou obyvateľstva sú určitou platbou za
zaostávanie a hospodársku stagnáciu okrajových regiónov. Tieto a podobné rozdiely v ekonomickom
rozvoji jednotlivých regiónov a krajín boli skutočným javom hospodárskeho života všetkých krajín s
trhovou ekonomikou a zároveň sú súčasťou ich hospodárskych disparít aj v dnešnom období.
Čo z tohto hľadiska v súčasnej dobe predstavuje slovenská ekonomika a aké trendy platia v jej rozvoji?
Z hľadiska rozvoja svetovej alebo len európskej ekonomiky hospodársky priestor Slovenska je zaostalým
okrajovým regiónom. Zároveň sa uskutočňuje vytváranie a konzervácia nerovnomerného hospodárskeho
rozvoja jednotlivých regiónov Slovenska, ktorý sa formoval aj v predchádzajúcom období, keď kapitálové
investície sa sústreďovali do najviac urbanistických oblastí. Preto v takýchto oblastiach a regiónoch súčasne
je vysoký podiel podnikateľských, pracovných a iných hospodárskych a sociálnych príležitostí. Práve
do týchto oblastí väčšinou smerujú domáce a zahraničné investície a iný hospodársky kapitál, v dôsledku
čoho tieto oblasti nadobúdajú podľa štruktúry výroby a technologickej vybaveností štruktúrnu podobu
vyspelých západoeurópskych krajín. Tak ako na Slovensku, tak aj v ostatnom svete sa vytvárajú nie
národnostne odlišné hospodárske oblastí, ale regióny odlišné rôznym stupňom priemyselnej vyspelosti.
Vyspelé krajiny alebo hospodárske zóny vytvárajú technologické, sociálne, ekonomické, organizačné
a administratívne štandardy, na základe ktorých sa formuje všeobecný hospodársky svetový poriadok, jeho
podmienky a pravidlá hry (3).
VPLYV SPOTREBITEĽSKÉHO SPRÁVANIA NA HOSPODÁRSKY ROZVOJ V REGIÓNOCH
Národná a regionálna ekonomika – sú pojmy ktoré neumožňujú celkovo vysvetliť skutočné javy súčasného
hospodárskeho života. Vo vyspelých a tak isto aj v transformujúcich sa hospodárstvach, akými sú napríklad
Slovensko a iné krajiny Strednej a Východnej Európy, národná ekonomika nie je celkovo adekvátnym
100
pojmom prebiehajúcich v nich procesov. Čo spôsobuje, napríklad, viaceré odlišností v súčasnej ekonomike
Slovenska a Nemecka, jej národnostné charakteristiky alebo úrovne ich vyspelosti? Odpoveď na túto otázku
nie je jednoduchá a potrebuje prieskum historického rozvoja jednotlivých ekonomík a jej aktuálneho stavu.
Napriek tomu je známe, že trhové hospodárstvo smeruje cestou odstraňovania prekážok jednotlivých
národných ekonomík, likvidácie národných zvláštností jednotlivých hospodárstiev a postupným
formovaním homogénneho trhového priestoru. Dôsledkom týchto trendov v rozvoji trhového hospodárstva
sú súčasné procesy globalizácie hospodárskeho života ako na európskom kontinente, tak aj v celom svete.
Trh nepozná ekonomické, politické hranice a kultúrno-národnostné bariéry. Napriek tomu na základe
disparít v prírodných (klimatických, pôdnych, surovinových, energetických) zdrojoch trh vytvára určité
ekonomické centrá, kam smerujú dôležité materiálne, finančné a ľudské toky. Takým spôsobom vznikajú
ako regionálne (v rámci jednotlivých alebo skupiny krajín), tak aj svetové ekonomické centrá. Zároveň sa
vytvárajú zaostalé, z hľadiska ekonomického rozvoja, periférne regióny. Vysoká koncentrácia
ekonomického potenciálu, vedy, kultúry, kvalifikovaných pracovníkov atď. so zodpovedajúcou vysokou
životnou úrovňou obyvateľstva sú určitou platbou za chudobu a hospodársku stagnáciu periférnych
regiónov. Tieto a podobné rozdiely v ekonomickom rozvoji jednotlivých regiónov a krajín boli skutočným
javom hospodárskeho života všetkých krajín s trhovou ekonomikou a zároveň sú súčasťou ich
hospodárskych disparít aj v dnešnom období.
Svetový hospodársky rozvoj posledných desaťročí sa uskutočňoval pod vplyvom troch ekonomických
centier, ktoré sa vytvorili po druhej svetovej vojne – Západnej Európy, USA – Kanady, Japonska a procesov
globalizácie svetovej ekonomiky. Ekonomické trendy v rozvoji ekonomík týchto krajín alebo určitých
skupín, ako napríklad Západná Európa, zasahovali aj do iných okolitých štátov, vďaka čomu i vznikli tieto
svetové hospodárske centrá. Sférou vplyvu ekonomického rozvoja Západnej Európy sa stali krajiny Južnej
Európy – Španielsko, Portugalsko, Grécko, Taliansko. Nie bez pomoci a vplyvu Japonska sa zrodili tak
zvané „nové ázijské tigre“ – Južná Kórea, Taiwan, Hongkong a Singapur. Následne tieto krajiny ovplyvnili
rozvoj ekonomík Malajzie, Indonézie, Thajska a ďalších. Z toho času sa považuje, že „nové ázijské tigre“
vytvorili moderné industriálne ekonomiky na spôsob západoeurópskeho kapitalizmu, zameraného väčšinou
na export a dosiahli veľmi vysoké tempo ekonomického rastu aj v období poklesu výroby (napríklad, po
ropnej kríze na začiatku 70-ch rokov). V týchto krajinách bol zlikvidovaný ten druh chudoby, ktorý sa
obyčajne spája s „tretím“ svetom. Vo svojom ekonomickom rozvoji „štyria malí draci“ predbehli aj
Japonsko.
Postupne sa svet rozdelil na tie krajiny, ktoré sa snažili svoj ekonomický rozvoj smerovať cestou integrácie
do svetových ekonomických centier a tie, ktoré hľadali svoju zvláštnu cestu ekonomického rozvoja na
základe etnických, národných a iných ideologických hodnôt. Spravidla, prvé z nich pokračovali vo svojom
rozvoji, druhé narážali na vážne ekonomické a sociálne problémy.
Menované ekonomické centrá ovplyvňovali pokrok v rozvoji nielen svetového hospodárstva, ale aj iných
sfér spoločenského života. Následne architektúra svetového hospodárstva začala nadobúdať globálny
charakter. Ilustráciou tohto trendu v rozvoji trhového hospodárstva v súčasnosti sú predovšetkým bohatá a
ekonomicky prosperujúca Západná Európa, USA a Kanada, Japonsko a „ázijské tigre“ a zaostalé periférne
regióny, včítane Strednej a Východnej Európy, Ameriky, Juhovýchodnej Ázie, Afriky.
Tieto trendy v hospodárskom živote sú platné aj pre určité regióny alebo jednotlivé, včítane prosperujúcich
krajín s vyspelou ekonomikou. Ako, napríklad, disparity v ekonomike Západnej Európy – medzi
Anglickom, Francúzskom Nemeckom a Španielskom, Portugalskom, Gréckom, alebo disparity v samotných
jednotlivých krajinách. Napríklad regionálne disparity v Európskej únii v oblasti hospodárskej výkonnosti
približne dvojnásobne vyššie a v rozsahu nezamestnanosti približne trikrát vyššie ako v USA. V roku 1993
disparity v HDP v Nemecku na obyvateľa v najbohatšom a najchudobnejšom regióne bol 3,3-násobný a po
prepočte na nové nemecké spolkové krajiny – 4,5-násobok (4).
Súčasný hospodársky svet sa v stále rastúcej miere stáva sieťou vzájomne prepojených podnikov, disparity
v ekonomickej výkonnosti ktorých nie sú spojené so „starými priemyselnými oblasťami“ (5). Hospodárska
dynamika sa prenáša z centier fordovskej výroby do nových regiónov, ako je napríklad „industrial dastrict“
(regióny s hustou firemnou sieťou), alebo do regiónov s vysokými technológiami (6).
Účinným pre regionálnu hospodársku politiku vyspelých západoeurópskych štátov sa počíta súhrn
jednotlivých opatrení, ktoré vytvárajú takzvaný magický päťuholník rozvoja, a v ktorom len dvaja z nich
patria k ekonomickým prostriedkom. Sú to: rast; práca; rovnosť / spravodlivosť; participácia (demokracia,
ľudské práva, orientácia na rozvoj človeka); nezávislosť / samostatnosť .
Čo z tohto hľadiska v súčasnej dobe predstavuje slovenská ekonomika a aké trendy sú platné v jej
regionálnom rozvoji a regionálnej politike štátu? Z hľadiska rozvoja svetovej alebo len európskej
ekonomiky hospodársky priestor Slovenska je zaostalým periférnym regiónom. Avšak z hľadiska,
napríklad, Košíc centrom ekonomického rozvoja na Slovensku je bezpochyby Bratislava s jej okolím.
Napriek ekonomickým problémom, s ktorými zápasí región Bratislava, jeho ekonomika má väčšie
101
investície, lepšie rozvinutú hospodársku infraštruktúru, kvalifikovanú pracovnú silu, nižšiu úroveň
nezamestnanosti, väčšie príjmy obyvateľstva a vyššiu životnú úroveň. Myslíme si, že celková hospodárska
infraštruktúra Bratislavy sa skôr podobá infraštruktúre väčších miest susedného Rakúska, ako ostatným
regiónom Slovenska. Súčasné problémy spojené s reštrukturalizáciou hospodárstva, rastom
nezamestnanosti, rozličnými ekonomickými podmienkami a pod., znásobili rozdiely rozvojových
predpokladov medzi jednotlivými regiónmi. Preto disparity v niektorých ukazovateľoch ekonomického
rozvoja regiónov Slovenska sú nie 3-4 násobné, ako to je v západoeurópskych krajinách, ale 10 i viac
násobné.
Predpoklady vytvárania nerovnomerného rozvoja jednotlivých regiónov na Slovensku sa formovali aj
v predchádzajúcom období. Ekonomická sila alebo slabosť regiónov okrem iného sú determinované
hospodárskou, technickou a sociálnou infraštruktúrou. V predchádzajúcom období vybavenosť
infraštruktúrou bola sústredená do najviac urbanistických oblasti. Preto v týchto oblastiach a regiónoch
súčasne je vysoký podiel podnikateľských, pracovných a iných hospodárskych a sociálnych príležitostí.
Práve do týchto oblastí väčšinou smerujú domáce a zahraničné investične a iné finančné toky.
Preto transformácia a rozvoj slovenskej ekonomiky na princípoch trhového hospodárstva smeruje cestou
vytvárania relatívne prosperujúcich centier a zaostalých periférnych regiónov. Prelomiť túto nerovnováhu
v ekonomickom rozvoji jednotlivých regiónov, tak ako to sa robí aj vo všetkých vyspelých európskych
krajinách, je úlohou politiky štátu, regionálnych a mestských úradov. Úlohou štátu a príslušných verejných
inštitúcií by mala byť snaha znižovať regionálne rozdiely, „podporovať podnikateľskú sféru daňovými
nástrojmi, vyplácať príspevky pre tvorbu nových pracovných miest, uskutočňovať štátne investície“ a
pomáhať regiónom, ktoré sa ťažko adaptujú na nové ekonomické prostredie. Cieľom regionálnej politiky
štátu by malo byť úsilie vytvoriť relatívne vyvážený rozvoj regiónov, rast zamestnanosti, efektívne využitie
lokálnych zdrojov hospodárskeho rastu a komparatívnych výhod daného regiónu, a tým aj rozvoj sociálnej
sféry a udržanie sociálneho zmieru v regiónoch.
Súčasné problémy reštrukturalizačných zmien, rast nezamestnanosti a pod. znásobili rozdiely rozvojových
predpokladov medzi jednotlivými regiónmi. Veľké regionálne disparity sa preto prejavujú v ekonomickej
sile regiónov, ktoré majú tendenciu ešte viac sa prehlbovať. Problémy verejných rozpočtov, spomalenie
hospodárskeho rastu, ekonomická recesia poľnohospodárstva a útlm priemyslu znásobujú súčasné
regionálne disparity.
Toto je viditeľné na príklade platieb poistenia v nezamestnanosti, ktoré zahŕňajú v sebe zamestnaneckú, ako
aj zamestnávateľskú stránku. Vývoj posledných rokov svedčí o znižovaní počtu okresov, ktoré vytvárali
prebytky z výberov na poistenie v nezamestnanosti. To znamená, že výber poistného v týchto okresoch bol
väčší ako čerpanie na politiku trhu práce. Dôsledkom tohto procesu bolo výrazné zníženie celkového
objemu prerozdeľovaných prostriedkov a zvyšovanie počtu okresov, ktoré tieto prostriedky prijímali .
V roku 1997 31 okresov zo svojich „prebytkov“ dotovalo 48 iných okresov finančnými prostriedkami z
vlastného výberu príspevkov na poistenie v nezamestnanosti. Celkový objem týchto prerozdelených
finančných prostriedkov tvoril takmer 2,7 mld. Sk, čo bolo 35,6 % z ročného výberu príspevkov na
poistenie v nezamestnanosti. V roku 1998 už iba 27 okresov dotovalo 52 zvyšných okresov finančnými
prostriedkami z vlastného výberu celkovou sumou 2,6 mld. Sk, čo bolo 32,6 % z ročného výberu
príspevkov na poistenie v nezamestnanosti. Väčšinu týchto prerozdeľovaných prostriedkov, t.j. 88,7 %
z celkového objemu 2,6 mld. Sk vytvorili mestské regióny – Bratislava, Košice, Banská Bystrica, Žilina,
Trenčín, Zvolen a Trnava. Za prvý polrok 1999 už len 17 okresov odovzdalo pre zvyšné 62 okresy finančné
prostriedky z vlastného výberu príspevkov na poistenie v nezamestnanosti sumu 1,06 mld. Sk a 65,2 %
týchto prostriedkov vytvorili mestské časti Bratislavy. Celkový pokles objemu prerozdeľovaných
prostriedkov je spojený s ekonomickými a štrukturálnymi ťažkosťami regiónov, ktoré nevytvárajú dostatok
„prebytkov“ na prerozdeľovanie do ekonomicky slabých regiónov a s prudkým zvýšením nezamestnanosti.
V dôsledku toho sa zvýšila polarita medzi tzv. bohatými a chudobnými regiónmi (7).
Rozdiely medzi regiónmi sa za posledné roky nezmenšili. Potvrdzuje to aj jednoduché porovnávanie
priemernej mesačnej mzdy z roku 2005 a miery evidovanej nezamestnanosti s rovnakými údajmi z roku
2001. Vo všetkých krajoch síce priemerná mzda stúpla a miera nezamestnanosti klesla, ale miera vzostupu
a poklesu je v jednotlivých krajoch rozdielna. Najlepšie ako tradične obišiel Bratislavský kraj. Priemerná
mzda v ňom stúpla o 43 %, už predtým najnižšia miera nezamestnanosti klesla o vyše 50 %. Pokiaľ ide
o priemernú mzdu, oproti roku 2001 si relatívne polepšil aj Košický kraj. Tu stúpla priemerná mzda o viac
ako 40 %, lenže miera nezamestnanosti klesla ani nie o 30 %. Pomerne vysokú mzdu „robí“ trh práce
v Košiciach, kým vysoká nezamestnanosť má pôvod na trhu práce na vidieku v okolí Košíc, s prevážajúcim
hospodárstvom orientovaným na nízko kvalifikovanú pracovnú silu. Toto sú údaje sociológov SAV, ktorí
v svojej štúdii konštatujú, že regionálne nerovnosti sú významnou črtou Slovenska. Najhoršie sú na tom
okresy s pomerne veľkým počtom malých obcí. Tieto sú totiž prestarnuté. Nemajú žiadny potenciál, ktorý
by im umožnil chodiť po Slovensku za prácou. Nemajú za čo odísť, nevedia sa pohnúť. To plodí problémy,
102
rezignáciu, veľký výskyt alkoholu a pod. (8)
Na Slovensku v roku 2004 bolo rizikom chudoby ohrozených 13,3 % obyvateľov Slovenska. K takýmto
výsledkom dospelo zisťovanie Štatistického úradu SR o príjmoch a životných podmienkach obyvateľov
Slovenska za rok 2004 s názvom EU SILC 2005, ktoré sa uskutočnilo v období od 16. mája do 16.júna
minulého roka. Zisťovania dokázali, že najviac ohrozené chudobou sú deti do 15 rokov, z ktorých sa pod
hranicou chudoby v oku 2004 nachádzalo 17,8 %. Výsledky zisťovaní tiež poukázali na to, že chudobou sú
viac ohrození pracujúci ľudia, ako dôchodcovia. Rizikom chudoby bolo totiž v roku 2004 na Slovensku
ohrozených 8,6 % pracujúcich obyvateľov a 6,9 % dôchodcov. Z hľadiska domácnosti boli sociálne
najohrozenejšie domácnosti s jedným rodičom a najmenej jedným nezaopatreným dieťaťom. Takýchto
domácnosti, ktoré boli v roku 2004ohrozené chudobou, je 30,2 %.
Polovica domácnosti, ktoré sa zúčastnili zisťovania, mala v roku 2004 menej ako 9 tisíc Sk čistého
mesačného príjmu na jednu osobu v domácnosti. Výnimočné postavenie má Bratislavský kraj, kde polovica
domácnosti mala mesačný príjem na jednu osobu vyšší ako 11 000 Sk. Takmer štvrtina domácnosti
v Bratislavskom kraji mala v roku 2004 mesačný príjem na jednu osobu vyšší ako 15 472. Najväčší podiel
domácnosti na Slovensku, a to 12,6 %, malo mesačný príjem na jedného člena domácnosti v rozpätí od 7
do 8 tisíc Sk. Štatistický úrad spracoval informácie za rok 2004 za 5174 domácnosti a 12 918 osôb vo veku
16 okov. EU SILC je štátnym štatistickým zisťovaním, ktorého cieľom je získať informácie o rozdelení
príjmov, o úrovni a štruktúre chudoby a o sociálnom vylúčení. Zisťovanie sa uskutočňuje podľa nariadenia
Európskej únie vo všetkých členských štátoch únie. (9)
Iné zisťovanie firmou Trexima s r.o. ukázalo, že na Slovensku 10 % zamestnaných ľudí má hrubý príjem
and 30-tisíc korún mesačne. Spolu ej na Slovensku poldruha milióna zamestnancov. V pásme nad 50-tisíc
korún je približne 2,5 % z nich. Menej ako priemernú mzdu, ktorá bola v roku 2005 takmer 17 000,
poberajú približne 2/3 zamestnancov. A ako ľudia spotrebúvajú zarobené peniaze? Bohatší ľudia míňajú
viac peňazí na veci, ktoré sa označujú za luxusné. Je to do určitej miery záležitosť životného štýlu,
hodnotového rebríčka, ale aj faktu, že na to majú. Ľudia s nižšími príjmami míňajú peniaze najmä na
bývanie, stravu a oblečenie – čo sú základné potreby. Vedúci oddelenia výskumu finančného trhu v GfK
Slovakia Andrej Vallo povedal, že čím sú príjmy vyššie, tým viac im zostáva na aktivity voľného času –
kultúru, cestovanie, šport, ale aj na kvalitnejšie oblečenie a stravu. Solventnejší takisto viac investujú do
finančných produktov alebo nehnuteľnosti. Určite mnohí z nich míňajú peniaze aj na to, čo nepotrebujú.
(10)
Neexistuje perpetum mobile na zvyšovanie platov. Určite len vytváranie nových pracovných miest
a znižovanie nezamestnanosti. Navyše to musia byť miesta v odvetviach, ktoré sa rýchlo rozvíjajú, kde
narastá pridaná hodnota . Potom možno čakať rast zárobkov. Stieranie rozdielov v platoch medzi regiónmi
má dve cesty. Vytváranie nových pracovných miest v odvetviach, kde rastie pridaná hodnota a v mobilite
pracovnej sily. Podobne ako všade na svete sa bude dochádzať za prácou aj na väčšie vzdialenosti.
Slovensko sa regionálnych rozdielov, na ktoré upozorňovala často aj Európska komisia, nevie zbaviť od
svojho vzniku v roku 1993. Hlavnou príčinou, prečo regióny zaostávajú za hlavným mestom, sú investície.
Ministerstvu hospodárstva ani agentúre SARIO sa zatiaľ nedarí koncentrovať ich napríklad na východnom
Slovensku, a to aj preto, že pre niektorých investorov je tamojšia infraštruktúra nedostatočná. V Bratislave
sú navyše sústredené úrady, finančné inštitúcie, či priemysel. Tým, že je v regiónoch aj vyššia
nezamestnanosť, stráca sa tlak na zamestnávateľov, aby bojovali o ľudí a motivovali ich vyššími platmi. Na
lokálnych trhoch je rada ďalších ochotných pracovať za rovnakú mzdu.
K výraznému zväčšeniu hospodárskej disparity jednotlivých regiónov Slovensku prispela nedostačujúca
obhajoba štátom domácich trhov. Jednou z úloh štátu je obhajoba určitých politických a ekonomických
záujmov spoločnosti a jej jednotlivých regiónov. Práve procesy liberalizácie trhu a opatrenia, ktoré sa
uplatňujú v rámci európskej integrácie zároveň negatívne pôsobia na ekonomiku krajiny a ešte viac na
slabšiu ekonomiku regiónov.
Západné hospodárstvo a západný trh sú rozvinutejšie a tým pádom silnejšie. Neobmedzená ekonomická
liberalizácia pre slabšie ekonomiky má na ňu negatívny vplyv. Národnostné ekonomiky východoeurópskych
krajín neobstoja v konkurencii so západnou ekonomikou. Toto platí aj pre ekonomiku Slovenska a jej
jednotlivé regióny. Zároveň aj bez finančnej a technologickej pomoci západných ekonomík samostatný,
národnostný rozvoj týchto krajín nie je možný. Preto sa musí hľadať kompromisná cesta medzi
ekonomickými záujmami krajiny a jednotlivými regiónmi a záujmami západoeurópskeho trhu. Na ich
prienik na trhy východoeurópskych krajín je potrebné odpovedať adekvátnymi opatreniami, to znamená
predovšetkým ekonomickými, ale nie politickou izoláciou. Pre tieto účely sú legislatívne aj v krajinách
Európskej únie ekonomické prostriedky, uplatňovanie ktorých umožní prežitie domácich firiem aspoň na
vnútornom trhu.
Technologická a finančná pomoc západoeurópskych krajín má aj určité riziko. Do stredo a
východoeurópskych krajín často smerujú technológie a výroby, ktoré sú náročné z hľadiska ekológie,
103
zabezpečenia surovinou, energiou. Tak isto také druhy priemyselnej výroby, rentabilita ktorých je relatívne
nízka a s malou možnosťou realizácie know-how. Tým pádom jednotlivé krajiny strácajú na štátnych
príjmoch, na mzde zamestnancov a na pracovných príležitostiach. A takéto investície smerujú
predovšetkým do regiónov so zaostalou ekonomikou a vysokou úrovňou nezamestnanosti. Toto nielen
napomáha prehlbovaniu hospodárskych rozdielov medzi jednotlivými regiónmi, ale aj vytvára predpoklady
pre dlhodobé trendy v zaostávaní ekonomík regiónov.
Riešenie tohto problému vyžaduje veľmi náročnú a citlivú hospodársku diplomaciu ako štátnych úradníkov,
tak aj manažmentu firiem. Zároveň k tomu je potrebné pripraviť medzinárodnú, celoštátnu a regionálnu
hospodársku politiku, ktorá by skutočne obhajovala ekonomické záujmy štátu a vytvárala podmienky pre
rovnovážny hospodársky rozvoj jednotlivých regiónov.
ZÁVER
Jedným z negatívnych trendov, ktoré sa vyskytujú v transformujúcich sa ekonomikách pod vplyvom
procesov globalizácie je formovanie konzumných trendov v spoločnosti a negatívne trendy
v spotrebiteľskom správaní. Práve v transformujúcich sa ekonomikách sa prejavuje nadmerný konzumný
charakter tejto globálnej kultúry, jej moci a vplyvu na vedomie človeka a jeho správanie. Pečať takejto
spoločnosti s konzumnými vzťahmi v súčasnosti je viditeľná v krajinách s vysoko rozvinutým
hospodárstvom a zodpovedajúcimi vysokými štandardmi spotreby aj napriek tomu, že skutočnú cenu a
„prednosť“ konzumných vzťahov a konzumnej spoločnosti a ich vplyv na dehumanizáciu ľudských vzťahov
a systém ich hodnôt boli dobre poznané a ohodnotené ako nevhodný smer rozvoja ľudskej spoločnosti.
Týmto skúsenostiam z rozvoja západoeurópskych krajín je ťažko úplne sa vyhnúť. Napriek tomu
zmiernenie ich vplyvu a dopadu na spoločenskú prax a systém hodnôt ľudí môže byť spojené s tvorbou
a realizáciou štátnej politiky v oblasti kultúry, vzdelania a výchovy mladých ľudí na základe uvedomenia si
súčasných dimenzii ponímania a hodnotenia ľudského potenciálu a jeho významu pre hospodársky rozvoj
a humanizáciu sociálnych vzťahov v spoločnosti (11).
Menované ekonomické trendy v regionálnom rozvoji sú ovplyvňované nielen situáciou v hospodárstve, ale
aj v iných sférach spoločenského života, vrátane spotrebiteľského správania obyvateľstva. V súčasnosti sú
skutočnosťou rovnaké podľa štruktúry ponuky, sortimentu, výrobcov a pod. spotrebiteľské trhy nielen
západoeurópskych, ale aj transformujúcich sa krajín. Stáva sa skoro pravidlom, kedy hospodársky subjekt
na Slovensku bez zahraničných investícií alebo inej účasti zahraničného kapitálu nemá šancu dostať svoj
výrobok na police supermarketov na Slovensku, nehovoriac do zahraničia. V dôsledku toho vo väčšine
prípadov spotrebiteľské trhy na Slovensku a v iných európskych krajinách sa nerozlišujú. Napriek tomu
úroveň, kvalita, produktivita hospodárskej výroby a kúpna sila obyvateľstva sú veľmi odlišné. Tento stav
spôsobuje prehlbovanie odlišnosti nielen v hospodárskom rozvoji, ale aj v úrovni a štruktúre spotreby.
LITERATÚRA:
[1]
DAHRENDORF R. Moderný sociálny konflikt. Bratislava : 1991.
VOJTOVIČ, S. Globálne a regionálne súvislosti spotrebiteľského správania. In.: Národná
[2]
a regionálna ekonomika III (Krajiny Vyšehradu a EÚ). Zborník z medzinárodnej konferencie.
Herľany : 2000, s. 361-365.
ELJANOV A. J. Globalizácia a industrializácia. In: Fórum občianskej spoločnosti, č.10, 2000,
[3]
s.22.
[4]
Kommission der Europäischen Gemeinschaften. Die Regionen in den 90er Jahren: vierter
periodischer Bericht über die sozioökonomische Lage umd Entwicklung der Regionen der
Gemeinschaft, Luxemburg : Amt für amtliche Veröffehtlichungen der Europäischen
Gemeinschaften. 1991
TICHÁ, I. Moderní manažerské přístupy ke zvyšování konkurenceschopnosti. In: Regionálna
[5]
konkurencieschipnosť transformujúcich sa ekonomík Českej a Slovenskej republiky. Zb. semin.
Košice : 2000, s 158.
MAIER, G.; TÖDTLING, F. Regionálna a urbanistická ekonomika 2. Regionálny rozvoj a
[6]
regionálna politika. Bratislava : Elita, s. 28. 1998.
Hospodárske noviny, 1999, 14 septembra, s. 14.
[7]
GAJDOŠ, P. Rozdiely medzi regiónmi sa nezmenšili, ale zväčšili. Sme : 27. 4. 2006
[8]
Na Slovensku chudoba ohrozuje ľudí. Sme : 25. 4. 2006.
[9]
Bohatší kupujú, čo nepotrebujú. Sme : 14. 2. 2006.
[10]
104
[11]
VOJTOVIČ, S. Globalizácia a konzumné trendy v spoločnosti. In.: Globalizácia a jej vplyv na
transformujúce sa ekonomiky /pozitíva a negatíva/. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej
konferencie. Rajecké Teplice : 2002. s. 322-328
ADRESA:
doc. Ing. Emília Krajňáková, CSc.
Ekonomická fakulta TU v Košiciach
B. Němcovej 32
040 01 Košice
tel.: +421 55 602 32 89
[email protected]
doc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc.
Európsky polytechnický inštitút, s.r.o.
Osvobození 699
686 04 Kunovice
tel.: +420 572 548 035
[email protected]
105
106
MARKETINGOVÁ STRATEGIE PODNIKŮ V CENTRÁLNÍM REGIONU JIŽNÍ
MORAVY
1
Marek Gregor, 2Kristína Králiková, 2Jozef Králik
1
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice
2
Akadémia Policajného zboru, Bratislava
Abstrakt : Základním heslem profesionálního marketingu je optimální orientace na zákazníka
a na solidní uspokojování jeho potřeb. To, do jaké míry se firma přiblíži svému zákazníkovi
určuje do značné míry její postavení na trhu a budoucí vzestup nebo pád. Druhým neméně
důležitým cílem podnikání je v podmínkách tržního hospodářství samozřejmě tvorba
přiměřeného zisku, ze kterého je financován další rozvoj podniku nebo organizace. Marketing
je uplatňován ve sféře podnikání rovnako jako v organizacích nevytvářejících zisk, jakými jsou
převážně kulturní a vzdělávací zařízení, dobročinné organizace a podobně. Úspěšné firmy musí
vědet produkovat více, nežli jen vyrábět dobré produkty. Musí promptně informovat
spotřebitele o výhodách svého produktu a správným způsobem ho "umístit " do povědomí
spotřebitele. Firmy a také spotřebitel musí porozumět a používat různá taktická spojení a
prostředky aktivizace prodeje a koupi - reklamu, techniky podpory prodeje a public relations.
Klíčová slova : Marketing, marketingová strategie, tržní ekonomika, region, Jižní Morava.
Jestli chce být podnikatel na trhu úspěšný, pak je nevyhnutné, aby sa zajímal marketingem soustavně
a důsledně ho v praxi aplikoval. Úspěch podnikatelského subjektu na trhu je podmíněn vhodně zvoleným
systémem marketingových prvků aby bylo možné dosáhnout vytýčené cíle. Správný výběr marketingových
prvků, především marketingové strategie, má tu nejvyšší důležitost. Tato kombinace marketingových prvků
sa nazývá marketingovým mixem. Pomocí těchto prvků může společnost bojovat o spokojenost svých
zákazníků na jedné straně a na straně druhé usilovat o maximalizování svých zisků.
Mnohokrát sa přitom střetáváme se skresleným chápáním termínu “marketing” když se po timto pojmem
rozumí jenom istá forma agresivní predajní strategie. Toto vnímání ale skutečně nemusí být daleko od
pravdy. Zásadní rozdíl medzi prodejem a marketingem je totiž v tem, že výrobce zaměřený na výrobu
produkuje zboží a až pak následně hledá na trhu zákazníka. Zatím ve druhém případě najdřív najde
zákazníka a až potom uspokojí jeho potřeby výrobkem, který skutečně chce. Proto samozřejmě dobrá
marketingová strategie tvoí spokojěného zákazníka, který zůstává lojální a to je zřejmě a jednoduše klíčem
k zisku a k prospěritě.
Jaký druh marketingovéj stratégie a proč si jí podnik vybere záleží na mnohých faktorech, na jeho
aktivitách, na jeho poloze a pod. Také rozhodnutí firem o marketingové strategii se liší od společnosti
ke společnosti, jako je také každý obchod odlišný. Správný výběr marketingových prvků, teda
marketingový mix, je rozhodující pro každou jednu společnosť. Jejich diferenciace závisí také od její
geografické polohy. Zajímavá je poloha firem v centrální oblasti Jižní Moravy a od toho se odvíjejíci jejich
obchodní nebo podnikatelská aktivita. A to jsou otázky, na které hledá některé odpovědi také tento
příspěvek.
***
ÚVOD
V dnešním konkurenčním světě je tržně orientované myšlení a ekonomika nezbytností. Nejistota pramenící
z neustálých změn vnějších tržních podmínek, provázená špatnou platební morálkou a sílícím
konkurenčním bojem, znamená pro podniky ohrožení jejich základní funkce, a to vlastní existence. Příliš
mnoho výrobců usiluje o příliš malé množství zákazníků. Zjevné je, že československý komunistický tzv.
předlistopadový režim vládnoucí od roku 1948 do roku 1989 se svým pojetím centrálně řízené ekonomiky
potlačoval samotnou podstatu marketingu jako procesu orientujícího firmu k trhu, tzn. k tržní ekonomice.
Primární byla výroba a od ní se odvíjely ostatní podnikové činnosti. V rámci centrálního plánu byl odbyt
pro veškerou produkci předem zajištěn, a to bez ohledu na kvalitu a potřeby trhu. V tržní ekonomice ale
není těžké produkt vyrobit, ale úspěšně jej ze ziskem prodat je už problémem. Aby byl produkt prodán ze
107
ziskem však vyžaduje dopředu znát co si trh žádá, jaké má mít produkt vlastnosti, výhody před konkurencí
a cenu, kterou budou zákazníci ochotni zaplatit. V době 21. století, i když anebo právě proto, že se svět
zmítá v globální ekonomické krizy, přirozeně výrazněji dominuje zákazník nad výrobou resp. výrobcem
a prodejem resp. prodejcem, a proto musí být ekonomická iniciativa vyvíjena především na straně výrobce
anebo prodejce. V poznání potřeb trhu a orientace firmy na uspokojení zákazníků lze proto spatřit hlavní
význam marketingu v podniku. V současnosti se stává implementace marketingu ve firmách nezbytností,
zvláště v souvislosti se vstoupením České republiky (ČR) – a také Slovenské republiky - do Evropské unie
(EU), neboť tímto aktem vzrostl konkurenční tlak na všechny české resp. slovenské firmy. Z toho vyplývá
potřeba dokonale organizovaných marketingových činností v každém podniku. Pokud firma takto marketing
nevyužívá, ztrácí postupně konkurenční schopnost a není tak schopná zajistit si v budoucnu svoji existenci
resp. prosperitu. Tento faktor je nesmírně důležité pozorně vnímat všemi dostupnými prostředky, všemi
managerskými slojemi a složkami všech firem, které chtějí mít úspěch nejen regionální, ale také globální.
Osobitně to platí o podnicích působících v centrální části Jižní Moravy, postihnuté dlohodobou
nezaměstnaností a v současnosti také recesí.
1. VÝZNAM STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ PRO PODNIK V GLOBÁLNÍM PROSTŘEDÍ
Strategii můžeme obecně definovat jako metodu konkurence nebo jako prostředek k dosažení žádoucího
výsledku. Zahrnuje určení účelu a poslání (vize) organizace, její základních dlouhodobých cílů, určení
směrů rozvoje a alokaci zdrojů potřebných pro dosažení vytčených cílů. Strategické řízení představuje
soubor manažerských rozhodnutí a postupů, které určují dlouhodobý výkon organizace a institut
strategického plánu organizace představuje systematický přehled odpovědí managementu na tři základní
otázky:
1. Co budeme dělat a pro koho to budeme dělat?
2. Jakých cílů chceme dosáhnout?
3. Jak budeme řídit podnikové činnosti, abychom dosáhli zvolených cílů?
V současnosti je strategické plánování široce rozšířeno. Mnoho organizací vytvořilo specializované útvary,
které se zabývají pouze tvorbou strategických plánů. Vzrůstající význam strategického plánování, který vedl
k potřebě větší koordinace mezi organizačními činnostmi, je faktem a druhým hlavním důvodem pro jeho
aplikaci je růst obecné ekonomické nejistoty. Pokud je organizační prostředí absolutně jisté, je strategické
plánování pro organizaci méně důležité. [15]
Plánování, zrovna jako kontrola, je součástí řízení. Je to proces spojený s formulováním cílů podniku
dosažitelných v budoucích časových obdobích a s určením postupů a prostředků, pomocí kterých bude
těchto cílů dosaženo. O strategickém plánování hovoříme v rámci komplexního pohledu na rozvoj podniku
ve spojení s rozhodujícími činnostmi a obecnými cíli. Jedná se o dlouhodobé nasměrování podniku a jeho
celkovou orientaci v podnikatelském a s tím souvisejícím prostředí, prakticky o optimální soulad s timto
prostředím. Účelem je vypracování dokumentu, plánu, pro řízení činností, který zabezpečí uspokojivou
existenci v budoucnosti (zisky a růst podniku) na základě uspokojení potřeb zákazníků. Strategickým
plánováním se zabývá vrcholový management podniku. O tom, do jaké míry je určitý plán strategický,
rozhoduje:
 předmět plánu;
 plánovací postupy;
 časový horizont.
Strategické plány nelze bezvýhradně založit na zásadě ortodoxnosti. Je naivní si myslet, že na základě
naprosto konstantního strategického plánu může management podniku v budoucnosti řídit a beze zbytku
ovlivňovat chod podnikových činností. Lze si to názorně představit například v souvislosti s možností
strategicky plánovat podnikové aktivity související s chováním a jednáním konkurence. Pokud tyto
skutečnosti ve strategickém plánovacím procesu řídící subjekt podniku nezohlední, lze předpokládat, že
plán bude dokumentem s celou řadou prázdných, nic neznamenajících a otřepaných frází.
Strategické marketingové plánování je nedílnou součástí strategického plánování podniku, které
marketingové plánování předchází a vytváří prostor (ohraničení), v jehož rámci jsou strategické
marketingové plány formulovány. Ty představují dlouhodobý vztah a vazby mezi marketingovými cíli
podniku a jeho zdroji na straně jedné a podmínkami prostředí, ve kterém podnik vyrábí a prodává, na straně
druhé. Plány hledají možnosti, jak dosáhnout vytyčených marketingových cílů v rámci deklarované
marketingové podnikové politiky. Středem jejich zájmu jsou budoucí cílový zákazníci a jejich potřeby.
Plány musí být funkční. A důležitý je i předpokládaný časový horizont. Podniky uvažují časové období
108
nejméně v délce tří let, spíše však pěti a více let. A to především v závislosti na charakteru průmyslového
odvětví, na velikosti a postavení podniku. Některé podniky potřebují plánovat na řadu let dopředu obvykle
proto, že ke změnám potřebují více času, jiné pouze na dobu, která se dá vyjádřit v měsících, jelikož to
odpovídá typu jejich výroby. Změny, ke kterým dochází v této časové etapě, se promítají většinou do
ročních marketingových plánů, a tak se roční marketingové plány stávají součástí strategického
marketingového plánování. [9]
2. MARKETINGOVÝ PRŮZKUM
2.1 ZÁSADY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU A DRUHY VÝZKUMU OBCHODU
Zásady
Marketing není zdaleka jen o působení na cílovou skupinu, ale (a možná především) také o získávání a
vyhodnocování informací. Poskytuje komplexní servis v oblasti kvantitativního i kvalitativního
marketingového průzkumu a poradenství. Získané informace pak vyhodnotí a také prostřednictvím
interpretace výsledků tyto informace přenese do praxe. Získaná data je pak potřeba podrobit důkladné
analýze a na základě jejích výsledků navrhnout a zrealizovat další návazné kroky. [19]
Výzkum
Výzkum pokryje hledání pro získávání informací a pro konkrétní účel. Výzkum má mnoho kategorií, od
lékařského výzkumu k literárnímu výzkumu.
Druhy výzkumu obchodu:
 Marketingový průzkum - marketingový průzkum (“průzkum poptávky”) zahrnuje formu
aplikovaného sociologického studia, které se soustředí na rozumné chování, rozmary a preference.
 Odbytový průzkum - průzkum trhu má široké možnosti a zahrnuje všechny aspekty prostředí
obchodu. Žádá si otázky o tržní struktuře, vládním ustanovení, ekonomických trendech,
technologických pokrocích a jiných faktorech které tvoří prostředí obchodu.
 Výzkum výrobku - zabývá se produkty a zkomá to, jak mohou být produkovány s dostupnou
technologií a jaké nové produktové inovace se blíží - technologie budoucnosti se může vyvíjet.
 Výzkum reklamy - pokouší se předem zhodnotit pravděpodobný dopad reklamní kampaně a také
změřit úspěch nedávné kampaně. [11]
2.2 DRUHY MARKETINGOVÉHO PRŮZKUMU
Techniky marketingového průzkumu vejdou do mnoha forem, včetně:
 marketing testu - omezený produktový start určuje pravděpodobný souhlas s produktem, když je
představen na širším trhu
 testování pojetí - spotřebitelé zvažují pojetí užitečnosti
 nakupování tajemství - zaměstnanec společnosti po provedení výzkumu kontaktuje prodavače.
Tato metoda je často užívána na kontrolu jakosti nebo na prozkoumání produktových konkurentů.
 obchod prověří - stanovit zda maloobchodní prodejny poskytují adekvátní dopravní spojení
 požadavkový názor - stanovit přibližnou úroveň požadavku na produkt
 předpovídání prodejů - určovat očekávanou úroveň prodejů danou úrovní požadavku
 studia spokojenosti zákazníka - vystoupit z rozhovorů nebo průzkumů, které stanoví zákaznickou
úroveň spokojenosti s kvalitou transakce
 distribuční kanál prověří - odhadnout postoje distributorů a “maloobchodníků” vůči produktu,
značce nebo společnosti
 testování cenové pružnosti - určovat jak jsou citliví zákazníci ke změnám ceny
 segmentační výzkum - stanovit demografické a psychografické charakteristiky potenciálních
kupců
 rozhodnutí spotřebitele ve výzkumu procesu - určovat, co motivuje lidi ke koupi a jaký
rozhodovací proces používají
 umístění výzkumu – jak vidí cílový trh značkového příbuzného ke konkurentům
 testování obchodní značky - co si spotřebitelé myslí o jménech produktů
 hodnota majetku značky - jak si příznivě spotřebitelé prohlížejí značku?
Všechny tyto formy marketingového výzkumu můžou být klasifikovány jako jeden problém-výzkum
identifikace nebo jako problém-řešit výzkum.
109
Podobná odlišnost existuje mezi předběžným výzkumem a přesvědčivým výzkumem. Předběžný výzkum
poskytuje nahlédnutí a chápání záležitosti nebo situace. Přesvědčivý výzkum dojde k závěru: výsledky
studia mohou být celkové k celé populaci. [11]
2.2.1 DRUHY METOD MARKETINGOVÉHO PRŮZKUMU
 Kvalitativní marketingový průzkum - obecně užitý na průzkumné účely - malé množství
respondentů - statistický význam - příklady zahrnují hloubkové rozhovory
 Kvantitativní marketingový průzkum - obecně zvyklý na závěry remízy - testy přesné hypotézy
- použití náhodného vzorkování - příklady zahrnují průzkumy a dotazníky
 Pozorovací techniky - výzkumník pozoruje sociální jevy v jejich přirozeném prostředí pozorování dělaná v jedné době nebo které nastanou za nějaké období - příklady zahrnují produkt
 Experimentální techniky - výzkumník vytvoří umělé prostředí ke zkoušce ke kontrolním
podvrženým faktorům, pak obsluhuje přinejmenším jeden z proměnných - příklady zahrnují
laboratoře koupě a zkušební trhy
Výzkumníci často používají víc než jeden výzkumný design. Mohou začínat druhotným výzkumem, dostat
informaci do pozadí.
Některé běžně používané marketingové výzkumné požadavky
Mnoho z těchto technik se podobají těm, které se používají v politickém dotazování a výzkumu který
provádéjí společenské vědy. Meta-analýza (také Schmidt-Hunter technika) se odkazuje na statistickou
metodu spojujících se dat z rozmanitých studií nebo z několika druhů studií. Vytváření pojmů znamená
proces konvertování nejasného duševního obrazu do definovatelných pojetí. Operationalization je proces
pojetí konvertování do přesných pozorovatelných chování, výzkumník může měřit. Preciznost se odkazuje
na přesnost nějaké dané míry. Spolehlivost se odkazuje na pravděpodobnost, že daný pojem přinese stejné
výsledky jestliže je uměřený. Platnost se odkazuje na rozsah, ke kterému míra poskytuje data, která zachytí
význam pojmu operationalized jak definovaný ve studiu. Ptá se “změříme co jsme zamýšleli měřit?”
Aplikovaný výzkum se ukazuje jako specifická hypotéza hodnoty ke klientům ochotným platit za výzkum.
Například, tabáková společnost by mohla pověřit výzkum, který se pokouší ukázat, že cigarety jsou dobré v
ničení zdraví. Mnoho výzkumníků má etické obavy ze zpracování aplikovaného výzkumu. [11]
2.3 METODIKA
V současném hyperkonkurenčním prostředí, kdy stoupají požadavky zákazníků a zároveň klesá jejich
loajalita ke značce je nezbytným předpokladem pro přežití každého podniku získání a udržení těch
nejprofitabilnějších zákazníků. Jediným způsobem jak toho dosáhnout je rozpoznat tyto zákazníky, navázat
s nimi komunikaci, identifikovat jejich potřeby a se ziskem je uspokojit.
Výše uvedeného cíle je navíc nezbytné dosáhnout při udržení nákladů na marketingovou komunikaci
v rozumné výši. [19] Ziskem je uspokojit.
Volba metodiky je podmínkou, aby výsledky měli určitou validitu i reliabilitu. Základním metodickým
problémem je rozhodnutí, zda jde o problém kvantitativní či kvalitativní. Výzkum stanoví základné
metodické postupy, určitou techniku výzkumu, která zajišťuje optimální podmínky pro odpověď. Podle
charakteru výzkumu výzkumný projekt dále specifikuje:
 sekundární informace
zdroje sekundárních informaci,
1.1
způsoby zpracování sekundárních informací, základní matematicko.statistické postupy
1.2
 způsob získání primárních informací
dotazování a jeho charakter (kvantitativní, kvalitativní, omnibus, skupinové rozhovory,
1.1
testování výrobku atd.),
 výběr
velikost souboru, u něhož bude provedeno dotazování,
1.1
způsob výběru soub:ru, tazatelé (charakter souboru, kvalifikace tazatelů, způsob jejich
1.2
řízení, kontrola,)
 dotazník
okruhy otázek, na něž bude zaměřen dotazník,
1.1
okruhy identifikačních otázek,
1.2
specifické metodologické prvky (předvádění vzorků, úprava vzorků, rotace pořadí, přesnost
1.3
či záznam, apod.)
110


forma předložení výsledků
report, tabulky, prezentace,
1.1
1.2
způsob zpracování dotazníků, třídění,
schéma základních informací (tabulky),
1.3
další podmínky
potřeba dalších informaci,
1.1
potřeba vzorků, resp. televizních spotů,
1.2
účast zadavatele (záznam na média)
1.3
HARMONOGRAM A ROZPOČET
Harmonogram obsahuje časové vymezení výzkumu (doba trvání jednotlivých etap a stadií, termín
předložení, prezentace). Harmonogram bývá odvozován od konečného termínu, který se obvykle váže na
marketingovou aktivitu (propagační akci, uvedení nového výrobku, změnu ceny apod.).
Rozpočet vychází buď z nákladů na jednotlivé etapy výzkumu, nebo z jiných propočtových podkladů (cena
za jeden dotazník) a stanoví celkovou cenu, resp. celkové náklady. Obvykle se vychází z
 faktických terénních nákladů
 režijní a ziskové přirážky
 dalších zprostředkovaných nákladů (překladů, nahrávek, nájemné externí spolupráce apod.).
DOTAZOVÁNÍ
POKUD JE VÝZKUM PROVÁDĚN U SPOTŘEBITELŮ, EXISTUJÍ TŘI ZÁKLADNÍ METODY:
 dotazování
 pozorování
 experiment
Nejčastější metodou je dotazování. Provádíme je
 pomocí souboru tazatelů (face to face),
 pomocí výzkumného týmu,
 pomocí telefonu.
Soubor tazatelů je nejčastějším nástrojem, pomocí něhož se provádí dotazování u obyvatelstva. Při výběru
tazatelů sledujeme
 schopnost navázání kontaktu, kultivovanost,
 disciplínu při dodržování podmínek,
 pochopení smyslu dotazování.
Se souborem tazatelů je nutno systematicky pracovat. Tato práce zahrnuje
 trénink, v němž se tazatel naučí správné postupy při dotazování,
 udržování styku s tazatelem, který posiluje jeho stálou připravenost provést výzkumné úkoly.
Telefonické dotazování – dnes nejčastěji používaná forma s asistencí počítače, tzv. CATI, při níž je
dotazník naprogramován v počítači, telefonicky získané odpovědi se zapisují přímo do počítače, který sám
podle odpovědí generuje postup dotazování.
Dotazování pomocí notebooku CAPI – obdoba CATI face to face umožňuje vhodné postupy, např.Con-joint
analýza dovoluje kombinaci výsledků dotazování přímo v průběhu dotazování.
Omnibus – spojení více témat od více zákazníků, obvykle ke kvantitativnímu výzkumu. Velké firmy
zabývající se kvantitativním dotazováním organizují pravidelné omnibusy i vícekrát měsíčně. Cena je
stanovena za otázku (diferencovaně za uzavřené s různým počtem odpovědí pro otevřené otázky i pro tzv.
baterie).
VÝBĚR
Při výzkumu trhu je jedním z požadavků jistá míra reprezentativnosti. Reprezentativnost je docilována
určitou technikou výběru. Výběr může být:
 Náhodný- v němž každá jednotka má stejnou pravděpodobnost, že se dostane do výběru. Tato
pravděpodobnost může být docílena buď stanoveným postupem výběru města, ulice, domu, bytu a
osoby, nebo pomocí získaných adres v lokalitách. Adresy jsou získávány např. z volebních
seznamů, ale i z jiných zdrojů, z nichž mnohé mohou vyvolat problémy buď právní, nebo
111




problémy kvality informací. Problém náhodného výběru spočívá v tom, že dochází k poměrně
vysokému procentu odpadu díky objektivním důvodům (nezastižení z důvodu nepřítomnosti,
nemoci apod.) nebo subjektivním důvodům (odmítnutím odpovědi). Celkový podíl nezískaných
odpovědí v prvém výběru lze odhadnout až na 40%. Ve výběru jsou proto určovány náhradní
adresy. Z hlediska reprezentativnosti je nutno vidět, že odpadlé adresy mají tendenci mít určitou
sociální strukturu a výběr je proto zkreslen sociálně.
Kvótný – tento výzkum je prováděn na základě kvótního rozpisu, který stanoví podíly podle
vybraných sociálních znaků. Zpravidla se určují 2-3 určující znaky a stanoví se postup, jak osoby
podle těchto znaků vybírat (v jaké obci, volba domu apod.). Při dodržení postupu se zpravidla
může docílit i uspokojující struktura v nepředepsaných sociálních znacích. U kvótního výběru
nelze počítat pravděpodobnostní chyby.
Caravan test – je výběr, v němž se vybírají osoby vyskytující se v nějaké řadě, např. chodci na
ulici, v metru, na výstavě apod. Výběr se v tom případě týká jen dané skupiny osob, která je velmi
těžko identifikovatelná (osoby, které jsou v dané době na ulici, na výstavě apod.). Techniku je
proto možno používat pro výzkumy, kde se nevyžadují vyšší nároky na reprezentativnost.
Typologický – v němž se vybírají pouze určité typy (lékaři, sportovci, vlastníci určitého typu
automobilu, spotřebitelé určité značky kávy apod.), kde se určují pro screening kromě kritického
znaku ještě další vybrané znaky – lokalita, věk apod. Užívá se zvláště pro kvalitativní výzkum.
Snowball – je technika postupného výběru, ve kterém jsou další subjekty vybírány na základě
informací postupně získaných z předchozího zdroje. Používá se často u výzkumu „business-tobusiness“: v jednom podniku zjistíme dodavatele nebo odběratele, resp. konkurenci, u nichž
provádíme další výzkum a zjišťujeme další adresy.
KONTROLA
Kontrola je nutná ve dvou směrech:
 Kontrola tazatelů v terénu – stále častěji je postupně uplatňována kontrola pomocí zpětného dotazu
respondenta na základě jeho zjištěné adresy. I když získávání adres působí určité potíže při
dotazování, dává zpětná kontrola adres vysoký stupeň záruky. V podstatě sa vychází z toho, že
jestliže ve větším počtu případů nezíská tazatel adresy, pak to může být ze dvou příčin:
 Buď nedovede dostatečně vysvětlit smysl získávání adres, přesvědčit dotazovaného,
 Nebo není při dotazování zcela konkrétní.
V obou případech nejde o kvalitního tazatele.
Kontrola vyplnění dotazníků se týká:
Kvality vyplnění dotazníků v souladu s pokyny, tj. splnění úkolů při screeningu, postupu
1.1
apod.,
Kvality vyplnění dotazníku z hlediska smyslu dotazníku – zda odpovědi jsou skutečnou
1.2
odpovědí na smysl dotazu. Zvláště při kvalitním dotazování je důležité, aby odpověď byla
dovedena k pointě, tj. k odpovědi ve smyslu dotazu,
Kvality dotazování ve vztahu k bohatosti odpovědí – platí u otevřených dotazů. Kvalitní
1.3
tazatel vytvoří takové prostředí, kde má dotazovaný spontánně bohatou produkci
odpovědí,
Kvality odpovědí z hlediska jejich spektra – tazatel, jehož respondenti mají tendenci ke
1.4
stereotypním odpovědím, pravděpodobně určitým způsobem dotazované ovlivňuje: buď
způsobem dotazování, nebo nápovědou odpovědí, nebo si dotazovaní vyslechnou
předchozího respondenta apod. Zpravidla jde o nekorektní podmínky dotazování.
Stereotypnost odpovědí je zřejmá při vyhodnocení odpovědí vytříděných podle tazatelů.
KÓDOVÁNÍ
Odpovědi na uzavřené otázky jsou v dotazníku předkódovány, tj. jednotlivé varianty jsou označeny kódy 1
až X, které se vkládají do počítače. Odpovědi na otevřené otázky jsou kódovány dodatečně. Zpravidla se
prostuduje určitý podíl dotazníků a poté se založí kódová listina.
V prvé řadě vytvoříme logické skupiny a podskupiny odpovědí. Například u spontánního vzpomenutí na
značky
 Rozdělíme značky na internacionální a domácí,
 Seřadíme je zhruba podle významu.
U hodnotících odpovědí
112



Rozdělíme odpovědi na pozitivní, negativní a neutrální,
Rozdělíme odpovědi na výroky týkající se barvy, chuti, vůně, grafiky, vzpomínek různých témat
apod.,
Kódy očíslujeme podle použitého software.
TŘÍDĚNÍ
Třídění prvního stupně udává u otázek pouze celkovou četnost jednotlivých odpovědí (tedy třídění podle
odpovědí k otázce). Třídění druhého stupně zavádí třídění ještě podle jednoho zvoleného kritéria – stáří
respondenta, nebo podle vzdělání či podle některé jiné otázky. Třídění druhého stupně je nejčastěji
používaným tříděním, má obvykle nejvyšší vypovídací schopnost. Třídění třetího, resp. vyšších stupňů, kde
jde o další kombinaci třídících faktorů, se používají jen tam, kde se to ukáže potřebné pro hlubší
desagregaci jevu. Zpravidla není zadáváno a priori, ale až na základě výsledků třídění druhého stupně a jen
ve vybraných případech.
DOTAZNÍK
SCÉNÁŘ DOTAZNÍKŮ
Při stanovení cíle výzkumu a vymezení problému je zároveň více méně vymezena základní kontura
dotazníku. Ve scénáři řešíme:
 Pořadí otázek – položení některých otázek někdy vyvolají nápovědu – např. jestliže se při úvodním
screeningu zeptáme, je-li dotazovaný uživatelem určité značky, pak při spontánním vzpomenutí si
na značky bude tato značka uváděna častěji.
 Psychotaktický postup – kde je vhodné zvolit uzavřené otázky, otevřené otázky, škály a
statementy, v jakých případech použít projekční techniky, kde podpořit odpověď obrázkem,
listinou s výčtem možných odpovědí aj. Umění zpracovat dobrý dotazník spočívá i v tom, že
dotazník je pestrý, je třeba střídat otevřené i uzavřené dotazy, různou techniku dotazu apod.
 Slovník v dotazníku – při sestavování dotazníku dbáme nejen o významově přesné znění otázky,
ale i – a to především – o to, aby byl dotazník správně významově chápán. Někdy musíme oželet
přesné znění, abychom docílili chápání u respondentů v takové podobě, která je nejblíže smyslu
dotazu. Míra použití odborných výrazů musí být úměrná nejen sociální pozici dotazovaného, ale i
jeho odbornosti.
 Příprava výzkumu
předvýzkum (sonda ověřující základní přístupy, pojmy a okruhy odpovědí)
1.1
pilotáž (zkouška dotazníku na malém vzorku)
1.2
ČLENĚNÍ OTÁZEK
OTÁZKY ČLENÍME
 podle funkce:
nástrojové – filtrační, analytické (identifikační), psychologicko-funkční (kontaktní),
1.1
kontrolní
výsledkové – vztahující se k předmětu výzkumu,
1.2
pomůcky – obrazy, grafická znázornění
1.3
 podle variant odpovědí:
otázky otevřené – s plným či selektivním záznamem, standardní či psychotakticky volné,
1.1
pointové (dovedené až do pointy)
otázky uzavřené – alternativní (ano, ne), funkce únikové odpovědi (nevím), selektivní –
1.2
výběr z více variant, kafeterie (odpovědi „bez ladu a skladu“), dialogové, škály
 podle vztahu k tématu:
otázky přímé – prosté psychotaktické, speciální (testy, škály),
1.1
otázky nepřímé, projekční – asociativní (volné, vázané), konstruktivní (TAT, nákupní
1.2
lístky, frustrační), dokončovací (značky), výběrové a řadící, expresivní (inovační náměty,
hry).
Mezi přímými a nepřímými otázkami existuje celá řada mezistupňů.
Na kvantifikaci jevů se často používají škály (stupnice). Jde o jevy, které jsou (s výjimkou kardinálních
škál) obtížně vyjádřitelné v absolutních hodnotách. Ze statistiky známe tyto škály:
 nominální,
113



ordinální,
intervalové,
kardinální.
TESTOVÁNÍ SPOLEHLIVOSTI
Spolehlivost odpovědí testuje
 Reliabilitu – zda to, co jsme zjistili, je opakovatelné, stálé, ne náhodné, nejisté, zda výroky jsou
jednoznační, zda dotazník je homogénní apod.,
 Validitu – zda test měří to, co má měřit. Existují tyto typy validity:
Pojmová – zda validita skutečně charakterizuje postoje, ne veřejné mínění,
1.1
Prognostická – zda ze zjištěných skutečností lze odvozovat budoucí chování.
1.2
ODLIŠNOSTI KVALITATIVNÍHO A KVANTITATIVNÍHO DOTAZOVÁNÍ
Pamatujme při použití jednotlivých typů otázek na základné odlišnosti u kvalitativního a kvantitativního
dotazování. Jednotlivé typy otázek jsou v rozdílné míře použitelné u obou typů dotazování:
Kvantitativní dotazování
Převážně uzavřené otázky
Pouze přímé otázky
Standardní závazná struktura dotazníku
Nároky na reprezentativní výběr
Předkódování odpovědí
Hromadné vyhodnocování
Standardně školení tazatelé
[11]
Kvalitativní dotazování
Kombinace otevřených a uzavřených dotazů, škál
Kombinace přímých a nepřímých (projekčních) otázek
Volnější struktura dotazníku, pointové dotazování
Nároky na typologický výběr, náročnější screening
Následné skupinování odpovědí
Individuální vyhodnocování
Tazatelé s psychologickou průpravou
2.4. PROJEKT VÝZKUMU TRHU
Řešení problémů pomocí výzkumu trhu je závislé především na správné definici problému a na volbě
adekvátní metodiky. To řešíme v rámci projektu výzkumu trhu. Projekt výzkumu trhu má tří základní úkoly:
Sjednotit zadavatele i výzkumný tým na pojetí problému. Pojetí je formulováno v rámci cíle výzkumu.
Definovat základný metodologický postup a formy výstupu. Je vyjádřen v metodice výzkumu.
Stanovit časové, materiální a finanční podmínky realizace výzkumu. K tomu slouží harmonogram a
rozpočet.
CÍL VÝZKUMU
Formulování cíle výzkumu je základem vzájemného pochopení. Formulace cíle ze strany zadavatele umožní
výzkumci správně volit postupy i výstupy. Je podkladem pro zpracování celého projektu, pro volbu
metodiky, formu výsledků i cenu výzkumu. Ve formulaci cíle v rámci projektu má výzkumce přesvědčit
zadavatele, že správně pochopil, co vlastně zadavatel potřebuje získat. Formulace cíle výzkumu je tedy
výsledkem spolupráce zadavatele a výzkumce trhu. Na začátku je zpravidla zadání, v němž zadavatel
vyjádří, co potřebuje zjistit. Toto zadání bývá velmi rozdílně formulováno, v závislosti na tom, jak
intenzívně se daná firma výzkumem trhu zabývá. Na základě zadání probíhá diskuse, v níž jde o co
nejpřesnější a nejkonkrétnější vymezení úkolu, který má být pomocí výzkumu trhu řešen. Cíl je třeba
definovat tak, aby výsledek výzkumu mohl dát přímou odpověď, adekvátní cíli. Čím obecnější cíl , tím větší
nebezpečí, že se rozejdou představy zadavatele a výzkumce. Projekt má často velmi stručně formulovaný cíl
pokud je jeho obsah oběma stranám jasný. Stává se to v případech, kdy cíle je možno formulovat stručně,
nebo v těch případech, kdy výzkum je součástí dlouhodobé spolupráce a dílčí výzkum je výsledkem
ověřených konsensu mezi zadavatelem a výzkumcem.
Cíl bývá formulován jako
 problém, který má být řešen, resp. otázka, která z problému vyplývá a má být zodpovězena
 úkol, který má být splněn (provést dotazování pomocí odsouhlaseného dotazníků, zjištění
konkrétních statistických dat).
VÝCHOZÍ ZHODNOCENÍ SITUACE A DEFINICE PROBLÉMU
Prvním výzkumným krokem je shrnutí dostupných informací a ocenění relevantních faktorů, jejichž
objasnění povede k cílovému řešení. Zhodnocení situace a definice problému má dvě základné funkce:
114


umožní formulovat výchozí hypotézy a zvolit metodu výzkumu (klíčová fáze každého výzkumu),
potvrzuje zadavateli, že výzkumce porozuměl problému, který je řešen.
Zhodnocení situace má dva základní zdroje informací. Vnitřní podnikové zdroje dokumentují podniková
východiska na problém, ukazují, jaká zjištění vedla zadavatele k tomu, aby se rozhodl pro výzkum. Existuje
jisté riziko v tom, že některé firmy mají tendenci před výzkumným týmem informace utajit – ať už
z důvodu nedůvěry k výzkumnému týmu, nebo z důvodu dodatečného využití těchto dat pro kontrolu
výsledků výzkumu. V obojím případě se tím zvyšuje riziko nepřesné formulace problému a tím i nižší
efektivnosti výzkumu. Nevyužití podnikových informací může vést k tomu, že výzkum zjišťuje oklikou a
s menší přesností data, která má podnik v běžné evidenci, resp. že ve výzkumu ověřuje hypotézy, na které
jej již v podnikové evidenci odpověď a jejichž využití by umožnilo lépe konkretizovat problém. Vnější
zdroje informací jsou zpravidla závislé na know-how výzkumného týmu, orientace ve statistických datech a
zdrojích těchto dat, znalosti a v rešeřších publikovaných informací, kontaktu s experty v dané branži atd.
Vnější informace slouží spolu s výzkumnými zkušenostmi ke konfrontaci s vizí zadavatelského subjektu.
Využití těchto informací může mít delikátní charakter, protože vidění problému může být jednostranné, což
ne vždy je ochoten zadavatel připustit. (Obdobné konflikty jsou běžné i např. v rámci podniku mezi
marketingovým útvarem a obchodním útvarem.)
Definice problému formuluje otázky, na které má dát výzkum odpověď. Má proto stránku:
 věcnou – odpověď na danou otázku nebo soubor otázek musí ve svém komplexu poskytovat
dostatečné informace pro splnění cíle. Znamená to formulovat problém a tudíž i výzkumnou otázku
tak konkrétně, aby bylo možno odvodit formu odpovědi,
 metodickou – problémové otázky je nutno vymezit tak, že dovolí vhodnou volbu výzkumné
metodiky, musí být reálně výzkumně ověřitelné. To znamená, že metodologie výzkumu trhu musí
poskytovat reálnou možnost dát na danou otázku fundovanou odpověď. [11]
3. VYHODNOCENÍ MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU
3.1 CÍL VÝZKUMU
Cílem našeho výzkumu zaměřeného na marketingové strategie podniků na Jižní Moravě bylo zjistit:
Velikost podniků - jaký počet zaměstnanců podniky na Jižní Moravě zaměstnávají
nejčastěji
Jaký počet stávajících zákazníků podniky na Jižní Moravě nejčastěji mají
Jaký počet konkurentů nejčastěji ohrožuje podniky na Jižní Moravě
Jaké mají podniky na Jižní Moravě nejčastější marketingové cíle
Jakou marketingovou strategii na výrobek podniky na Jižní Moravě využívají nejvíce
Jakou strategii používají podniky na Jižní Moravě při tvorbě ceny nejvíce
Jaký typ reklamy používají podniky na Jižní Moravě nejvíce a nejméně
8. Jestli jsou to podniky se zahraniční kapitálovou účastí
Jaký je potenciál a trend dalšího vývoje trhu (klesající, rostoucí) podniků na Jižní Moravě
Jestli se podniky účastní regionálních a mezinárodních veletrhů
Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku (viz. příloha). Dotazník byl rozeslán pomocí emailu cca 200
firmám, které působí zejména v Jihomoravském a Zlínském kraji. Byly to firmy především, které podnikají
v oblasti stavebnictví, strojírenství, elektroniky a potravinářství. Očekávaly jsme, že nám většina
dotázaných podniků pošle zpět vyplněný dotazník, ale realita byla poněkud jiná. Zdaleka ne všechny
podniky byly ochotny dotazník vyplnit a odeslat. Zpět přišla pouze 1/3 vyplněných dotazníků, návratnost
dotazníků byla 34 % (viz. obr. č. 11). Kdybychom chtěly výzkum provádět podrobněji, tak bychom určitě
zvolily jinou metodu dotazování (například pomocí telefonu nebo osobních konzultací).
3.2. VÝSLEDKY VÝZKUMU
Dotazníky, které přišli zpět vyplněné od dotázaných podniků, byly vyhodnoceny a výsledky jsou uvedeny
v procentech.
1. Kraj, kde firmy sídlí
 Jihomoravský kraj (52 %)
 Zlínský kraj (48%)
115
2. Velikost firmy:
o 1 – 10 zaměstnanců
o 500 – a více zaměstnanců
Výsledky výzkumu:
28,6 %
35,8 %
17,9 %
10,7 %
4,9 %
2,2 %
3. Počet stávajících zákazníků
o 1- 5
o 5- 10
o 10-20
o 20- 50
o 50- 100
o 100- 200
o 200- 500
o 500 a více
3,6 %
1,8 %
1,8 %
10,7 %
21,4 %
10,7 %
14,3 %
35,8 %
4. Jak velký počet konkurentů ohrožuje vaši firmu:
o 1
o 2- 5
o 5- 10
o 10- 20
o 20- 30
o 30- 40
o 40- 50
o 50 a více
3,6 %
21,4 %
17,9 %
21,4 %
3,5 %
14,3 %
6,8 %
11,1 %
5. Jaké má vaše firma marketingové cíle?
 prodávat co nejvíce a pokud možno co nejlevněji
 budování stálé klientely- být vstřícní zákazníkům
 mít stabilní postavení na trhu
 poskytovat kvalitní služby za konkurenceschopné ceny
 zvýšit produkci práce
 nabídnout nové výrobky- rozšiřování stávajícího sortimentu
 zvýšit tržby z prodeje výrobků
 zvyšování kvality výrobků a každoročně rozšířit sortiment výrobků
 zvýšit roční zisk
 zvyšování prosperity
 upevňování pozice na trhu
 postupně zkvalitnit a zmodernizovat výrobu, urychlit výrobní proces
 zaměření na kvalitu produktu a cenu
 odlišení od konkurence – péče a zájem jak o současného, tak i potenciálního zákazníka.
 komunikace s veřejností – informace o novinkách a zajímavých událostech ve společnosti.
 přispívat ke zlepšování sociální politiky regionu sponzorováním akcí zaměřených především na
zdravotnictví a kulturu.
6. Marketingové strategie na výrobek
o nabídnout základní výrobek
o nabídnout rozšíření výrobku, služby a záruky
o odměna značek a modelů
o vyřadit slabé výrobky
70 %
10 %
10 %
10 %
7. Jakou používáte strategii při tvorbě ceny:
o použít nákladový typ ceny
o cenou proniknout na trh
o cenou proti konkurenci
10,7 %
32,1 %
39,3 %
116
o
snížit cenu
17,9 %
8. Jaký typ reklamy používá vaše firma:
o proniknutí výrobku do vědomí včasných adaptérů a včasných prodejů
o proniknutí do vědomí zákazníků na masovém trhu a vyvolání zájmu
o důraz na rozdíl značek a užitků
o snížit tak, aby zůstali kmenoví příznivci
26,8 %
40 %
26,6 %
6,6 %
9. Jste firma se zahraniční kapitálovou účastí:
о Ano
о Ne
14,3 %
85,7 %
10. Jaký je váš potenciál a trend dalšího vývoje trhu:
о rostoucí…..%
о klesající…..%
93 %
7%
11. Účastníte se regionálních a mezinárodních veletrhů:
о Ano
о Ne
53,6 %
46,4 %
3.3 GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ VÝZKUMU
Obr. č.1
1. Kraj, kde firmy sídlí:
48%
Jihomoravský
52%
Zlínský
117
Obr. č. 2
2. Velikost firmy:
10,7%
1- 10 zaměstnanců
10- 50 zaměstnanců
4,9% 2,2%
28,6%
17,9%
35,8%
500 a více zaměstnanců
Obr. č. 3
3. Počet stávajících zákazníků:
3,6%
3,6%
35,8%
10,7%
1- 5 zákazníků
5- 10 zákazníků
10- 20 zákazníků
20- 50 zákazníků
21,4% 50- 100 zákazníků
14,3%
10,7%
100- 200 zákazníků
200- 500 zákazníků
500 a více zákazníků
118
Obr. č. 4
4. Jak velký počet konkurentů ohrožuje vaši
firmu:
11,1%
3,6%
21,4%
6,8%
1 konkurent
2- 5 konkurentů
14,3%
5- 10 konkurentů
10- 20 konkurentů
20- 30 konkurentů
17,9%
3,5%
30- 40 konkurentů
40- 50 konkurentů
50 a více konkurentů
21,4%
Obr. č. 5
5. Marketingové strategie na výrobek:
10%
10%
10%
nabídnout základní
výrobek
nabídnout rozšíření
výrobku, služby a
záruky
obměna značek a
modelů
70%
vyřadit slabé výrobky
119
Obr. č. 6
cenou proti konkurenci
10,7%
39,3%
snížit cenu
cenou proniknout na
trh
32,1%
17,9%
použít nákladový typ
ceny
Obr. č. 7
7. Jaký typ reklamy používá vaše firma?
proniknutí výrobku
do vědomí včasných
adaptérů a včasných
prodejů
6,6%
26,8%
26,6%
proniknutí do vědomí
zákazníků na
masovém trhu a
vyvolání zájmu
důraz na rozdíl
značek a užitků
40%
snížit tak, aby zůstali
kmenoví příznivci
120
Obr. č. 8
8. Jste firma se zahraniční kapitálovou účastí?
14,3%
ANO
NE
85,7%
Obr. č. 9
9. Jaký je váš potenciál a trend dalšího vývoje
trhu?
7%
rostoucí
93%
Obr. č. 10
10. Účastníte se regionálních a mezinárodních
veletrhů?
46,4%
ANO
53,6%
121
NE
Obr. č. 11
11. Procentuální vyjádření návratnosti dotazníků:
34%
vyplněné dotazníky od
firem
nevyplněné dotazníky
od firem
66%
Zdroj grafů: vlastní
4. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODNIKY VYPLÝVAJÍCÍCH Z VÝSLEDKŮ VÝZKUMU
4.1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODNIKY NA JIŽNÍ MORAVĚ
Z výsledků výzkumu vyplynulo:
 Podniky nejčastěji zaměstnávají (zaměstnávaly) 300-500 zaměstnanců, což je velmi dobrý ukazatel
- poptávka po pracovní síle stoupá res. do konce roku 2008 stoupala
 Podniky mají (měly) z velké většiny 500 a více zákazníků. Je dobré, že si podniky udržují
(udržovaly) tak velký počet svých zákazníků, podnik má (měl) pro koho vyrábět.
 Nejčastěji podniky ohrožuje (ohrožovalo) 2-5 nebo 10-20 konkurentů. Podnikům bychom
doporučovaly snažit se nějakým způsobem odlišit od konkurence (například dát na trh zcela nový
druh výrobku, zkvalitnit výrobky), aby byl úspěšnější než jejich konkurenti.
 Jejich marketingová strategie na výrobek především spočívá v nabídnutí rozšíření výrobku, služby
a záruky. Tato strategie je velmi dobrá a nejúčelnější. Možná už jen byla. Podniky chtějí nabízet
svým současným a potencionálním zákazníkům rozšíření jejich výrobku, služby i záruky. Poptávka
po jejich výrobcích a službách bude resp. byla rostoucí.
 Jejich strategie při tvorbě ceny je taková, že nejčastěji podniky jdou cenou proti konkurenci. Tato
strategie při tvorbě ceny je optimální a v současné době nejúčelnější.
 Typ reklamy u podniků na Jižní Moravě, který využívají, je proniknutí do vědomí zákazníků na
masovém trhu a vyvolání zájmu. Tento typ reklamy je nejoptimálnější.
 Velká většina firem nemá zahraniční kapitálovou účast.
 Potenciál a trend dalšího vývoje trhu je resp. byl rostoucí.
 Přibližně každý druhý podnik se účastní resp. účastnil regionálních a mezinárodních veletrhů.
 Návratnost dotazníků dosáhla 34 %.
ZÁVĚR
Závěrem lze konstatovat, že marketingový proces je nepřetržitý - plánovací proces. Pokračuje implementací
(prostřednictvím implementace marketingových strategií) a kontrolní fází (kontrola výkonnosti jednotlivých
strategických voleb). Nelze oddělit minulý vývoj od formulování strategií v přítomnosti ani od jejich
následné implementace. Proto, aby mohl být proces kontinuálně zdokonalován, musí být nepřetržitě
monitorován, sledován a vytvořen systém zpětných vazeb. Je třeba klást důraz na zlepšování vnitřních
podmínek i vnitřní růst organizace společně s důrazem na zákaznické uspokojování a účelný marketing.
Systém marketingového řízení v tržních ekonomikách vyžaduje orientaci na měření výkonnosti trhu, která
sleduje uspokojení zákazníků, jejich udržení a šetření vnímání hodnoty poskytovaného užitku zákazníkem.
Marketingové strategie podniků působících v regionu centrální jižní Moravy jsou jednoznačné formulovány
pro uspokojení tuzemského i zahraničního zákazníka a pro jeho udržení a stupeň jejich úspěšnosti a tedy i
jejich výkonnost je zjistitelná tržními měřítky. Následný je potom úspěch či neúspěch podniku odhalený
122
ukazateli finanční výkonnosti. Na začátku třetího tisíciletí nelze konstatovat, že marketing dosáhl svého
vrcholu, že se vyčerpal a že nelze uvažovat o jeho dalším vývoji. Naopak, stále se vyvíjí a i v této oblasti
dochází k pokroku a v mnoha směrech se objevují i nové prvky nazírání na marketingovou problematiku.
[9]
Každý podnik, zejména na Jižní Moravě, aby mohl dobře plnit své poslání, což je uspokojování potřeb a
dosahování zisku, musí znát ještě před zahájením výroby co bude vyrábět, co si žádá omezený moravský a
pŕihraniční trh. Vytváří se nutnost vyhledávat vhodné zákazníky, sestavovat výrobní program odpovídající
novým potřebám světových trhů, získávat informace o nových odbytových a distribučních cestách, snažit se
o zkvalitnění, racionalizaci a zvýšení efektivnosti prodeje. Je nezbytné důsledně sledovat neustále sílící
konkurenci a její chování na trhu. A právě proto, aby podnik věděl co má vyrobit, potřebuje marketing.
Přínos marketingu pro firmu je neocenitelný, neboť pomocí jeho informací bude vyrábět jen to, o co je na
trhu zájem a co bude schopný na tomto trhu prodat. Myslíme si, že marketingová strategie u podniků na
Jižní Moravě se ubírá správných směrem, což vyplývá i z výsledků našeho malého resp. omezeného
výzkumu. Podniky nabízejí především rozšíření výrobku, služby a záruky pro své současné i potencionální
zákazníky, což je jen a jen dobře. Podniky pronikají do vědomí zákazníků na masovém trhu a vyvolávají
zájem o jejich nabízené výrobky a služby. Potenciál a trend dalšího vývoje trhu bude zejména po ukončení
světové hospodářské krizy rostoucí. A to je také příležitost pro podniky sídlící na Jižní Moravě a v
přilehlých přihraničních regionech, teda situovaných také za českými hranicemi (Slovensko, Polsko,
Rakousko). Výzkum marketingových strategií podniků na Jižní Moravě tento trend potvrzuje. Je zřejmé, že
budoucnost přinese užitek také podnikům, které působí zejména na Jižní Moravě.
[1]
FORET, M. PROCHÁZKA, P. VACULÍK, J. KOPŘIVOVÁ, K. FORET, N. Marketing základy
a postup. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2001. 162 s. ISBN 80-7226-558-X.
ŠUMBEROVÁ, P. KOZÁK, V. Základy marketingu. 3.vyd. Zlín : UTB ve Zlíně, 2001. 101 s.
[2]
ISBN 80-7318-001-4.
SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 467 s. ISBN
[3]
80-247-9069-6.
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha : EKOPRESS, 2001.
[4]
447 s. ISBN 80-86119-38-6.
JOHNSON, G.; SCHOLES, K. Cesty k úspěšnému podniku. 1 vyd. Praha : Computer Press, 2000.
[5]
803 s. ISBN 80-7226-220-3.
LIŠKA, V. a kol., Makroekonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 80[6]
86419-27-4 .
RAJT, Š. Marketing. Bratislava : SPRINT, 2000. 133 s. ISBN 80- 8848-62-8.
[7]
KRATOCHVÍL, O. Marketing. Kunovice : 2004. s. 330, ISBN 80-7314-046-2.
[8]
HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80[9]
247-0447-1.
FORET, M. STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. Grada Publishing, 2003. 159 s. ISBN 80-247[10]
0385-8.
PRAŽSKÁ, L. JINDRA, J. Obchodní podnikání Retail management. Praha : Management Press,
[11]
Ringier ČR, a.s., 1997, s.880, ISBN 80-85943-48-4.
TOMEK,G. VÁVROVÁ,V. Řízení výroby, druhé, rozšířené a doplněné vydání, Praha : Grada
[12]
Publishing, 2000, ISBN 80-7169-995-1.
TOMEK,G., VÁVROVÁ,V. Výrobek a jeho úspěch na trhu, Praha : Grada Publishing 2001, ISBN
[13]
80-247-0053-0.
Moderní řízení. Jste globální? 1.1.2005, roč. 4, č.XL ISSN 0026-8720, s. 14-16.
[14]
INTERNETOVÉ ZDROJE:
[15] Techniky strategického plánování [online]. [2003] [cit. 2006-04-05]. Dostupný z WWW:
<http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=272>.
[16] Http://wikipedia.infostar.cz/s/st/strategic_planning.html [online]. [2003] [cit. 2006 04-05]. Dostupný
z WWW:<http://wikipedia.infostar.cz/s/st/strategic_planning>.
[17] Http://www.automatizace.cz/article.php?a=139 [online]. [2003] [cit. 2006-04-05]. Dostupný z
WWW: <http://www.automatizace.cz/article.php?a=139 >.
123
[18]
[19]
Http://www.contros.cz/publikace/ [online]. [2003] [cit. 2006-04-05]. Dostupný z WWW:
<http://www.contros.cz/publikace/>.
Http://www.one2one.cz/web/cz/spolecnost/kdojsme/ [online]. [2003] [cit. 2006-04-05] Dostupný z
WWW: <http://www.one2one.cz/web/cz/spolecnost/kdojsme/>.
PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK
1.soukromá vysoká škola na Moravě
Osvobození 699, 686 04 Kunovice
Tel. a fax: 0632/549 018, 548 035, email: [email protected]
Http://www.vos.cz/epi
Výzkum marketingové strategie podniků na Jižní Moravě
Prosím zaškrtněte, podtrhněte nebo zvýrazněte a doplňte.
1. Kraj, kde firma sídlí –
2. Velikost firmy:
o 500 – a více zaměstnanců
3. Počet stávajících zákazníků
o 1- 5
o 5- 10
o 10-20
o 20- 50
o 50- 100
o 100- 200
o 200- 500
124
o 500 a více
4. Jak velký počet konkurentů ohrožuje vaši firmu:
o 1
o 2- 5
o 5- 10
o 10- 20
o 20- 30
o 30- 40
o 40- 50
o 50 a více
5. Jaké má vaše firma marketingové cíle?
6. Marketingové strategie na výrobek
o nabídnout základní výrobek
o nabídnout rozšíření výrobku, služby a záruky
o odměna značek a modelů
o vyřadit slabé výrobky
o použít nákladový typ ceny
o
cenou proniknout na trh
o
cenou proti konkurenci
o
snížit cenu
8. Jaký typ reklamy používá vaše firma:
o proniknutí výrobku do vědomí včasných adaptérů a včasných prodejů
o proniknutí do vědomí zákazníků na masovém trhu a vyvolání zájmu
o důraz na rozdíl značek a užitků
o
snížit tak, aby zůstali kmenoví příznivci
9. Jste firma se zahraniční kapitálovou účastí:
о Ano
о Ne
125
10. Jaký je váš potenciál a trend dalšího vývoje trhu:
о rostoucí…..%
о klesající…..%
11. Účastníte se regionálních a mezinárodních veletrhů:
о Ano
о Ne
Poznámka : Název a sídlo firmy nebyly zahrnuty do tohoto výzkumu.
ADRESA:
Ing. Marek Gregor
Osvobození 699
686 04 Kunovice
npor. Mgr. Kristína Králiková
Akadémia Policajného zboru
Sklabinská 1
835 17 Bratislava
plk. prof. JUDr. Jozef Králik, CSc.
Akadémia Policajného zboru
Sklabinská 1
835 17 Bratislava
126
PRÍSTUPY A MODELY VYHODNOCOVANIA
PODNIKOVÉHO VZDELÁVANIA
Alžbeta Kucharčíková
Abstrakt: Evaluation is final and the most important phase of education in firm. It shows how
education contributes to business effectiveness and shows participants that they have a
responsibility for achieving learning results and firm results. It helps to decide priorities –
which training activities contribute most to improved performance and identifies better ways as
to spend the firm´s money.
Kľúčové slová: Vyhodnocovanie podnikového vzdelávania, kritériá, prístupy, modely.
ÚVOD
Nevyhnutnosť inovácií zvýšil nároky na získavanie, spracovávanie a využívanie potrebných informácií pre
riadenie, administratívu, výskum, vzdelávanie. V dôsledku uvedenej skutočnosti rástol v minulosti podiel
duševnej práce na úkor fyzickej práce a po zavedení technológií umožňujúcich rýchlejší prenos a
spracovanie informácií, rástla tiež aj produktivita duševnej práce. Z tohto dôvodu sa v súčasnosti už
vzdelanie chápe vo všetkých ekonomikách ako jeden z významných faktorov umožňujúcich oživenie
ekonomiky, hospodársky rast a rozvoj, tým aj rast blahobytu pre jednotlivcov a medzinárodnú
konkurencieschopnosť.
Náklady na vzdelávanie predstavujú významnú položku v nákladoch spoločnosti. Samotná existencia krízy
nesmie však vyvolať úplné obmedzenie vzdelávacieho procesu. Práve proces vyhodnocovania vzdelávania
slúži k zisteniu, či malo realizované vzdelávanie zmysel, a to ako z hľadiska dosiahnutia stanovených
cieľov, tak i z hľadiska vzájomného vzťahu prínosov a nákladov.
KEDY REALIZOVAŤ VYHODNOCOVANIE
Podľa tradičného ponímania procesu podnikového vzdelávania sa vyhodnocovanie považuje za poslednú
fázu, ktorá nasleduje za identifikáciou vzdelávacích potrieb, plánovaním a realizáciou vzdelávania.
Nevýhodou tohto prístupu je, že dodávateľ vzdelávania rozmýšľa o kritériách vyhodnocovania až na konci
vzdelávacieho procesu. V takomto prípade sa môže stať, že na túto fázu podnikového vzdelávania nezostane
dostatok času alebo ľudských, finančných a materiálnych zdrojov. V najhoršom prípade sa môže na túto
záverečnú etapu úplne zabudnúť, čím sa znížia pozitívne efekty celého vzdelávacieho programu. Pri
realizácii vyhodnocovania podnikového vzdelávania je vhodné vychádzať z predpokladu, že
vyhodnocovanie nie je na konci vzdelávacieho procesu, ale malo by byť stredobodom vzdelávacích aktivít.
Vhodnejší prístup je teda prístup, ktorý uvažuje s vyhodnocovaním už od začiatku vzdelávacieho procesu.
Pri návrhu vzdelávania, ktorý je založený na potrebách podniku, automaticky vytvárame aj kritériá
vyhodnocovania, ktoré je možné rozdeliť do dvoch skupín. Vnútorné kritériá súvisia s obsahom
vzdelávacieho programu. Môže to byť napríklad reakcia účastníkov, t. j. ich vlastné hodnotenie priebehu
školenia. Toto kritérium však nemusí byť najvhodnejšie, pretože nepostihuje kvalitu zručností, ani zmeny
v pracovnom správaní. Vonkajšie kritériá sa vzťahujú k hlavnému cieľu celého vzdelávacieho procesu.
Patrí k nim napríklad hodnota výkonu, zmena v objeme predaja, zmena v nákladoch a merajú teda niektoré
aspekty výkonu. Vonkajšie kritériá prinášajú dva druhy problémov. Obťažne sa merajú v rovnakých
kvantifikovateľných jednotkách ako náklady a ťažko sa zisťuje, či zmeny vo výkone firmy boli spôsobené
práve vzdelávaním.
Dôležitá je taktiež otázka, koľko času by malo uplynúť medzi realizáciou vzdelávacieho programu
a snahou o monitorovanie dosiahnutých efektov. Nie je dobré vplyvom nadšenia realizovať vyhodnocovanie
okamžite po vzdelávacej aktivite, na druhej strane, prílišné otáľanie môže viesť k tomu, že účastníci
zabudli, čo na aktivitách robili a akým témam sa venovali.
127
potreby
podniku
výhody pre
podnik
ciele
vzdelávania
VYHODNOCOVANIE
výsledky
vzdelávania
návrh
vzdelávania
realizácia
vzdelávania
Obr.1: Vyhodnocovanie ako centrum vzdelávacieho procesu
SUBJEKTY VYHODNOCOVANIA
V procese podnikového vzdelávania by mal byť kladený dôraz na široké osvojenie si myšlienky potreby
vzdelávania. Vrcholový manažment, stredný manažment aj jednotliví pracovníci by mali byť všetci
spoluzodpovední za efektívnosť realizácie všetkých fáz vzdelávania. Stredný a top manažment by mal byť
zasa spoluzodpovedný za prepojenie vzdelávacích a podnikových cieľov. Týmto spôsobom sa môže
zabezpečiť aj ich spoluzodpovednosť za čo najväčšie prínosy vzdelávania už od začiatku celého
vzdelávacieho procesu. Kľúčovými subjektmi vyhodnocovania by však mal byť nielen vrcholový, stredný
manažment a účastníci, ale i externí odborníci, prípadne interní a externí zákazníci, ktorí môžu zabezpečiť,
alebo v podstatnej miere ovplyvniť, že vzdelávanie skutočne dosiahne žiadané výsledky.
Dôležité je najmä to, aby manažment odsúhlasil vzdelávacie ciele. Týmto spôsobom sa získa pre spoluprácu
na vyhodnocovaní výsledkov vzdelávania už od samého začiatku jeho prípravy. V spolupráci s personálnym
oddelením, kľúčovými subjektmi pri vyhodnocovaní sú:
 Vrcholový manažment – jeho účasť signalizuje, že vyhodnocovanie je potrebné brať dostatočne
vážne.
 Ostatní manažéri – majú ústrednú úlohu pri vyhodnocovaní vzdelávania. Ich funkčná pozícia je
najvhodnejšia na zistenie prepojenia medzi vzdelávacími a podnikovými cieľmi, tiež na
pozorovanie a zároveň vyhodnocovanie dosiahnutých cieľov a požadovaných zmien v správaní.
 Účastníci – zapájajú sa do vyhodnocovania pomocou vypĺňania formulárov spätnej väzby, akčných
plánov, testov a pokračujúceho vyhodnocovania.
 Externí experti – môžu uskutočniť expertízy, zabezpečiť tak zvýšenie objektivity a poskytnúť
rozličnú pomoc.
 Interní a externí zákazníci – poskytujú neoceniteľný pohľad na to, ako im vzdelávanie skutočne
pomohlo dosahovať požadované ciele.
Prístupy k vyhodnocovaniu by mali postupne smerovať k tvorbe hlavných princípov pre túto oblasť
činnosti podniku, pričom ide najmä o:
 Uvedomenie si potreby a vytvorenie záväzku o investovaní do rozvoja ľudského kapitálu pre
dosiahnutie podnikových cieľov.
 Plánovanie, ako rozvíjať zručnosti jednotlivcov a tímov pre dosiahnutie týchto cieľov.
 Rozvinutie činností na vyvinutie a použitie potrebných zručností v dobre zadefinovaných
programoch rozvoja prepojených priamo s podnikovými cieľmi.
 Vyhodnocovanie pomocou merania pokroku smerom k cieľom, dosiahnutým hodnotám a budúcim
potrebám.
128
Uvedomenie
si potreby
Plánovanie
Vyhodnocovanie
Rozvíjanie
činnosti
Obr.2: Základné princípy prístupu k vyhodnocovaniu
ROZHODOVANIE O REALIZÁCII VYHODNOCOVANIA
Základným východiskom vyhodnocovania je mať jasno v tom, čo sa chce vzdelávaním dosiahnuť. Vždy sa
dá nájsť nejaké porovnanie (benchmarking), oproti ktorému sa budú porovnávať dosiahnuté výsledky
vzdelávania, obzvlášť ak je jasná predstava o tom, čo to znamená pre úspech podniku.
Jedným z dôležitých predpokladov úspešnosti tejto fázy vzdelávacieho procesu je, aby vyhodnocovanie
bolo plánované už v dobe, kedy sú stanovované ciele. Musí sa teda stať súčasťou prvej fázy vzdelávacieho
procesu – identifikácie a analýzy vzdelávacích potrieb. Znamená to, že ciele vzdelávania by mali byť
prepojené a v súlade s cieľmi podniku.
Akýkoľvek proces vyhodnocovania, aj keď je jednoduchý, zaberá podniku čas aj peniaze. Najprv sa treba
rozhodnúť, či vôbec stojí za to. Z tohto dôvodu je nutné si ešte na začiatku celého vzdelávacieho procesu
položiť nasledovné otázky:
 Koľko budú stáť učebné aktivity? Náklady na vyhodnotenie predstavujú len menšiu časť celkových
nákladov na vzdelávanie v podniku. Neexistuje absolútna hodnota na kvantifikáciu vysokej alebo
nízkej úrovne investícií do vzdelávania. Rozsah tohto druhu investícií sa v podniku odhaduje
v porovnaní s jej celkovými nákladmi alebo v porovnaní so zvyčajnou úrovňou investícií do
vzdelávania alebo iných oblastí a aktivít.
 Aká je pravdepodobnosť realizácie vyhodnocovania aj v budúcnosti? Ak je pravdepodobné, že
vyhodnocovanie sa bude opakovať, potom sa treba vyvarovať pokračovania investícií do takých
aktivít, ktoré neprinesú očakávané účinky.
 Koľko ľudí by sa malo zúčastňovať vzdelávacích aktivít? Vyšší počet pracovníkov zapojených do
podnikového vzdelávania prináša aj vyšší dopad pre podnik a podnikanie. Z tohoto dôvodu je aj
vyššia nutnosť vyhodnotiť, či bude dopad taký, aký sa očakáva. Na druhej strane, vyššie percento
zapojených pracovníkov môže priniesť väčší počet prípadných chýb alebo omylov z vyplývajúcich
vzdelávacích aktivít. Vo vyhodnotení ich treba identifikovať a zabezpečiť, aby sa nepreniesli do
pracovnej reality.
 Do akej miery je pre firmu rozhodujúce úspešné dosiahnutie učebných cieľov? Ak cieľom učebnej
aktivity je napríklad naučiť pracovať ľudí na drahom zariadení v rozhodujúcom podnikovom
procese, potom tu musí byť istota, že pracovníci budú vykonávať pracovný proces bez poškodenia
zariadenia.
 Prinesie učebná metóda niečo nové pre firmu? Je nutné dôkladne zvážiť, ktoré konkrétne učebné
metódy alebo ich vzájomnú kombináciu je vhodné aplikovať v rôznych pracovných oblastiach
alebo pre rôzne vzdelávacie témy.
Správne posúdenie efektov vzdelávania v procese vyhodnocovania je vo veľkej miere ovplyvňované
zvolenými kritériami vyhodnocovania. Pre zvýšenie objektívnosti a presnosti tohto procesu je vhodné
vybrať vyšší počet kritérií. V závislosti od použitých kritérií vyhodnocovania, prípadne ich vzájomnej
kombinácie, boli navrhnuté a v praxi sú používané niektoré modely vyhodnocovania vzdelávania.
PRÍSTUPY K VYHODNOCOVANIU VZDELÁVANIA
Pri zisťovaní a hodnotení účinkov vzdelávania je vhodné aplikovať konkrétne prístupy, modely a metódy.
Prístupov k vyhodnocovaniu vzdelávania môže byť viac, v každom prípade by malo ísť o niekoľko uhlov
129
pohľadu, pomocou ktorých sa môže sledovať napríklad výkonnosť, správanie, záujem a spokojnosť
účastníkov, a to pred, počas i po ukončení vzdelávacej aktivity. V rámci uvedených prístupov je možné
sledovať napríklad:
 Pred vzdelávacou aktivitou: množstvo ľudí, ktorí vyjadrili záujem o danú vzdelávaciu akciu;
množstvo ľudí, ktorí sa prihlásili na vzdelávaciu akciu.
 Pri ukončení vzdelávacej akcie: vyjadrenie spokojnosti účastníkov so vzdelávaním; merateľná
zmena znalostí alebo zručností na konci vzdelávacej akcie; schopnosť riešiť simulované situácie na
konci vzdelávacej akcie; ochota a odhodlanie využiť získané vedomosti a zručnosti zo vzdelávania.
 S odstupom času: spokojnosť účastníkov aj niekoľko týždňov po vzdelávacej akcii; udržanie
znalostí aj s niekoľkotýždňovým odstupom; schopnosť riešiť simulované situácie a problémy
niekoľko týždňov po vzdelávacej akcii; ochota aj niekoľko týždňov po vzdelávaní využívať
získané vedomosti a zručnosti v praxi.
 Vplyv na správanie ľudí v práci: účastník je schopný pripraviť správu o zmenách svojho správania,
teda o tom ako využil vedomosti a zručnosti v práci po vzdelávacej akcii; nadriadený účastníka
môže (ak je schopný) napísať správu o zmenách správania svojho podriadeného o tom, ako využil
vedomosti a zručnosti v práci po vzdelávacej akcii; počet účastníkov, ktorí skutočne zmenili svoje
správanie a využívajú získané vedomosti a zručnosti vo svojej práci.
 Vplyv na zmenu výkonnosti: účastník vzdelávacej akcie je schopný opísať dosiahnuté zmeny vo
svojej pracovnej výkonnosti; počet účastníkov, u ktorých bolo pozorované zlepšenie ich pracovnej
výkonnosti (zvýšenie predaja, rýchlosti, kvality ...) po realizovanej vzdelávacej aktivite; zmena
výkonnosti pracovníkov, ktorí sú vedení účastníkmi, ktorí už absolvovali vzdelávaciu akciu (sú
súčasťou toho istého tímu alebo oddelenia); zmena výkonnosti oddelenia (uvedená v %), ktorého
účastníci sa vrátili zo vzdelávacej akcie, ako forma vyjadrenia efektívnosti investovaných
prostriedkov.
Iné použiteľné ukazovatele, ktoré môžu byť zaujímavé pre podnik, sú: hodnotenie danej vzdelávacej
aktivity manažérmi na základe zvoleného súboru ukazovateľov; porovnanie prínosov viacerých
vzdelávacích aktivít pre podnik; obľúbenosť a povedomie daného vzdelávacieho programu v aj mimo
organizácie; popularita vzdelávacieho programu alebo témy.
Pri realizácii vyhodnotenia vzdelávacích aktivít je vhodné použiť nasledovný postup:
1. určenie kritérií vyhodnocovania – nasmerujú sa na to, čo chceme vo vyhodnotení zistiť;
2. výber vhodného modelu vyhodnotenia – závisí od toho, o aký typ vzdelávacej akcie ide, čo je jej
cieľom, aká je dĺžka trvania a rozsah týchto aktivít, aké vedomosti a predchádzajúce skúsenosti
s aplikáciou modelov majú lektori alebo manažéri, aká je vzájomná dohoda medzi lektormi
a manažérmi;
3. výber a aplikácia konkrétnych metód pre jednotlivé úrovne použitého modelu – sú ovplyvnené
predchádzajúcimi faktormi.
MODELY VYHODNOCOVANIA VZDELÁVANIA
Modely pre vyhodnocovanie vzdelávania sú tvorené sústavou niekoľkých následných krokov alebo stupňov
a pre každý stupeň sa použijú konkrétne metódy alebo kombinácie metód.
V procese vyhodnotenia vzdelávania je možné použiť niekoľko modelov:
David Simmonds navrhol model vyhodnocovania vzdelávania, ktorý pozostáva z troch krokov:
Interná validácia, ktorej cieľom je zistiť, či vzdelávací program dosiahol svoje ciele zamerané na
zmenu správania. Ide o hodnotenie vzdelávacieho programu s cieľom posúdiť kvalitu vzdelávacej
aktivity.
Externá validácia, jej cieľom je zistiť, či ciele zamerané na zmenu v správaní boli realisticky založené
a či vyplynuli z presnej vstupnej identifikácie vzdelávacích potrieb, a to vo vzťahu ku kritériám
efektívnosti, ktoré podnik prijal. Hodnotenie je zamerané na posúdenie zlepšenia výkonu účastníka
vzdelávania.
Evaluácia je posúdenie celkovej hodnoty vzdelávacieho systému alebo konkrétnej akcie v sociálnych i
ekonomických kategóriách. Ide teda o hodnotenie kvality a dopadu vzdelávacej akcie s cieľom
zvýšiť celkový prínos pre podnik.
130
Hamblin definoval 5 úrovňový model vyhodnocovania:
Úroveň - reakcia školených osôb na zážitky zo vzdelávania, čo si myslia o užitočnosti vzdelávania, o
lektoroch a témach. Zisťovanie toho, čo by zmenili alebo doplnili.
Úroveň - hodnotenie poznatkov spočíva v zisťovaní toho, čo sa školené osoby naučili. Aké nové
znalosti a zručnosti v procese vzdelávania získali alebo k akým zmenám v postojoch u nich došlo.
Úroveň - hodnotenie pracovného správania sa týka miery, v akej absolventi vzdelávania uplatňujú
svoje poznatky pri výkone práce. Spočíva tiež v odhade toho, do akej miery absolventi aplikujú
nové poznatky a skúsenosti i mimo pracoviska. Ak vzdelávanie prebiehalo pri výkone práce, mal
by byť iba malý rozdiel medzi tým, čo sa človek naučil a jeho pracovným správaním.
Úroveň - hodnotenie na úrovni organizačnej jednotky zisťuje dopad zmien v pracovnom správaní
na fungovanie a výsledky organizačnej jednotky, v ktorej sú absolventi vzdelávania zamestnaní.
Zisťovanie sa opiera o zlepšenie výstupu, produktivity, kvality, zvýšenie predaja, v skutočnosti
teda ide o zistenie, čo dobré zmena v pracovnom správaní priniesla pre oddelenie alebo inú
organizačnú jednotku, v ktorej daná osoba pracuje.
Úroveň - hodnotenie konečnej hodnoty sa zameriava na zisťovanie toho, aký má prospech so
vzdelávania podnik ako celok z hľadiska vyššej ziskovosti, rastu a pod. Vyhodnotenie na tejto
úrovni sa vzťahuje na kategórie, na základe ktorých posudzuje svoju efektívnosť a úspešnosť. Je
však veľmi obtiažne zistiť a vyčísliť, do akej miery vzdelávanie prispelo ku konečným výsledkom
podniku.
Vyhodnocovanie môže teoreticky začať na ktorejkoľvek úrovni, najdôležitejšie sú však tie posledné. Avšak
zisťovanie a meranie efektu je veľmi obťažné. Odporúča sa postupovať od prvej úrovne smerom nahor a ak
sa zistí, že vzdelávanie neprinieslo očakávané efekty, treba v procese vyhodnocovania identifikovať, na
ktorej úrovni sa stala chyba. Vyhodnocovanie sa musí zameriavať na podstatné veci alebo časti
vzdelávacieho programu, aby sa v prípade nutnosti mohli uskutočniť opatrenia týkajúce sa revízie cieľov
alebo programu, ktoré by smerovali k zlepšeniu procesu vzdelávania a napomohli by efektívnej aplikácii
naučeného v podniku.
Podniky pri zisťovaní kvality vzdelávania realizujú väčšinou hodnotenie na nižších úrovniach, na úrovni
reakcie a učenia účastníkov, avšak vyhodnocovanie na vyšších úrovniach nedoceňujú vzhľadom na
obťažnosť kvantifikácie prínosov vzdelávania pre celú organizáciu. Personálni manažéri potom ťažko
argumentujú a obhajujú pred vlastníkmi, respektíve vrcholovým manažmentom opodstatnenosť alebo
dôležitosť vzdelávacieho programu pre podnik ako celok. Vzdelávanie môže byť prínosným v rôznych
iných oblastiach, ktoré nie sú na prvý pohľad zjavné, napríklad zníženie fluktuácie, zlepšenie
medziľudských vzťahov atď.
Príspevok bol napísaný v rámci riešenia grantovej úlohy VEGA 1/0495/08 a VEGA 1/0149/09
LITERATURA:
[1]
MILKOVICH, G. T.; BOUDREAU, J. W. Řízení lidských zdrojů, Praha : Grada Publishing, 1993.
VODÁK, J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha : Grada Publishing,
[2]
2007.
ADRESA:
doc. Ing. Alžbeta Kucharčíková, PhD.
Katedra makro a mikroekonomiky
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina,
[email protected]
tel. 00421/41/5134422
131
132
PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH
JIHOVÝCHODNÍ MORAVY – MŮŽE ŠKOLA AKTIVNĚ POMOCI ?
Pavel Matoušek
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Abstrakt: V příspěvku je popsána a analyzována situace v oblasti poskytování právních služeb
a obdobných poradenských služeb komerčními podnikatelskými subjekty a to jak ve formách
tradičních – advokátní kanceláře, tak ve formách nových moderních – konzultační firmy.
Poradenská činnost vyžaduje jak teoretické vědomosti, tak praktické zkušenosti, ale i určité
vlohy, talent a dovednosti. Převážná část komerčních poradenských firem a firem poskytujících
právní služby je dislokována do velkých měst a průmyslových center. Absence dosažitelného
poradenství v malých městech a obcích může představovat i negativní prvek pro
podnikatelskou činnost v příhraničních regionech České republiky, tj. i v příhraničních
oblastech Jihovýchodní Moravy. Kromě komerční formy poradenství však může ve spolupráci
vysokých škol s obcemi být organizováno studentské poradenství formou občasných
poradenských center – klinická výuka v terénu. Vysoká škola i obce by tak přispěly
ke zvyšování odborné informovanosti, např. právního vědomí, u obyvatel obce, i celého
regionu.
Klíčová slova: advokátní kanceláře, celní jednatelství, daňoví poradci, klinická výuka, komory,
notáři, poradenství, právní služby.
V podstatě cokoliv podnikáme, v čemkoliv podnikáme, obecněji - cokoliv děláme, je vždy výsledkem
určité dohody, smluvního konsensu, smluvního kompromisu. Aniž si to uvědomujeme, tak i život mezi
jinými lidmi je výslednicí dohod, smluvních vztahů, ať již je realizujeme ve formální formě písemné, nebo
neformálně konkludentně, tedy je mlčky realizujeme, konáním s nimi souhlasíme. Každý obchod, výroba,
spolupráce, kooperace, vzdělávání, zaměstnání, výchova, přátelství, partnerství, manželství, sport, péče o
zdraví, – vše jsou smluvní vztahy. Pokud tyto smlouvy, dohody, jsou oboustranně naplňovány, oběma
stranám vyhovují, pak mnohé z těchto smluvních vztahů skutečně prožíváme tak, že si je ani
neuvědomujeme. Naopak však, když tyto smluvní vztahy přestanou být oboustranně výhodné a jsou
jednostranně deformovány k užitku jen jedné ze smluvních stran, pak vznikají neshody, hádky, rozepře,
spory, které sebou nesou rozvraty lidských vztahů, rozpad rodin a příbuzenských vazeb, ukončení pracovní
spolupráce, zánik firem a na všech stranách s tím spojeným vznikem škod. V lepším případě se dříve
smluvní strany, později protivníci, s řešením takových nepodařených smluvních vztahů obrátí na soud,
v horším nežádoucím případě vezmou strany sporu řešení do vlastních rukou na principu práva silnějšího.
V obou případech však vždy obě strany vyhledávají informace, rady, jak postupovat, vyhledávají právní
informace, které jim mohou poskytnout právní služby. Poskytnuté správné, odborné právní služby mohou
přispět ke snížení budoucích škod a pokud jsou vhodné právní služby poskytnuty včas, mohou působit i
preventivně a vzniku sporu může být tak předejito.
Právní služby u veřejnosti jsou převážně spojeny jen s osobou advokáta, s advokátní kanceláří. Zákon o
advokacii č. 85/1996 Sb. ve znění všech novel, v úvodních ustanoveních, t. j. v §§ 1-3 popisuje právní
služby tak, že lze z toho odvodit, že se v České republice právními službami rozumí služby poskytované
advokáty, notáři, daňovými poradci, patentovými zástupci a soudními exekutory. Náplň pojmu „právní
služby“ po prostudování jednotlivých upravujících speciálních zákonů pro výše uvedené odbornosti, tj.
 Zákon o advokacii č. 85/1996 Sb. ve znění všech novel
 Zákon o notářích a jejich činnosti (notářský řád) č. 358/1992 Sb., ve znění všech novel
 Zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR č. 523/1992 Sb. ve znění všech
novel
 Zákon o patentových zástupcích č. 417/2004 Sb.
 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) č. 120/2001 Sb., ve znění všech
novel
133
lze pak zobecnit, jako činnost udělování právních porad, sepisování listin, navrhování smluv, zpracovávání
právních rozborů, zastupování v řízení s druhou stranou sporu, před rozhodujícími institucemi, státními
orgány a další formy právní pomoci podle odbornosti jednotlivých poskytovatelů právních služeb.
Profesní skupiny advokáti, notáři, daňoví poradci, patentoví zástupci a soudní exekutoři, můžeme říci, jako
by byli oficiálně uznanými nositeli, poskytovateli právních služeb v České republice, což kromě ustanovení
v zákoně o advokacii č. 85/1996 Sb., zdůrazňuje i skutečnost, že musí být povinně členy oborových
sdružení – komor, které mají zákonem stanovenou organizační strukturu, a to:
advokáti
- Česká advokátní komora
notáři
- Notářská komora České republiky
daňoví poradci
- Komora daňových poradců České republiky
patentoví zástupci
- Komora patentových zástupců České republiky
exekutoři
- Exekutorská komora České republiky
Tato oborová sdružení, komory s povinným členstvím, by měla garantovat vysokou úroveň odbornosti
právních služeb poskytovaných jejich členy zejména organizací a prováděním zkoušek způsobilosti
podmiňujících výkon uvedených právních služeb, dohledem nad dodržováním etických kodexů při výkonu
právních služeb a výkonem kárné a disciplinární pravomoci v případech porušení pravidel, předpisů a
etických zásad. Povinné členství však postrádá prvek výběru kvality, výběru osobnosti s oceněním
mimořádné odbornosti, objektivního posouzení odborných zkušeností praktickou dlouhodobou praxí.
Povinně organizovaná sdružení mnohdy mohou být ve svém vlivu deformována vnitřními subjektivními
oborovými, ale někdy i skupinovými zájmy vedení komory, což se může promítnout do zkreslení
objektivity posuzování a rozhodování takového sdružení navenek. Navíc povinné členství, které je
podmínkou pro výkon určité služby je svazujícím prvkem pro členy, prvkem zastrašujícím, prvkem
bránícím kritice, polemice. Tato skutečnost se negativně projevuje na respektu, kterého tyto sdružení,
komory požívají ve společnosti v České republice, ale i ve světě, který u povinného členství je vážnost
těchto sdružení výrazně nižší proti dobrovolnému sdružení postaveného na výběrovém principu.
Kromě advokátů, notářů, daňových poradců, patentových zástupců a exekutorů, však máme ještě další
profesní skupinu, která sice neposkytuje služby výhradně v oblasti práva, zaměřuje se na specializované
odborné a technické poradenství a služby, ale ani tato skupina specialistů se nemůže vyhnout právu, neboť i
její služby a rady musí být v souladu s právem, nemůže navrhovat řešení, postupy, které by nebyly zcela
v souladu s právem, nebo byly přímo protiprávní. Takže i u těchto poradenských a konzultantských firem,
různě odborně zaměřených,jsou nedílnou součástí jejich poradenství i modifikované prvky služeb právních.
U těchto specializovaných odborných poradenství nalézáme dvě dílčí úrovně těchto poradců a konzultantů,
a to:
 Poradenství a odborné konzultace v organizované struktuře (např.):
1.1 Komora auditorů ČR
1.2 Komora soudních znalců ČR
1.3 Komora certifikovaných účetních
1.4 Komora soudních tlumočníků ČR
1.5 Komora veterinárních lékařů ČR
1.6 Komora geodetů a kartografů
1.7 Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR
1.8 Komora správců majetku a likvidátorů
1.9 Komora správců nemovitostí
1.10 Komora public relations
1.11 Komora BOZP a PO ČR
1.12 Komora evropských poradců
1.13 Česká obchodní komora
1.14 Česká komora architektů
1.15 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
1.16 Česká lékařská komora
1.17 Česká stomatologická komora
1.18 Česká lékárnická komora
1.19 Česká komora odhadců majetku o.s.
1.20 Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí
1.21 Česká komora detektivních služeb
134

Poradenství a odborné konzultace volné tj. bez organizované struktury poskytované subjekty
v souladu se živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb. ve znění všech novel, – živnost volná, „
Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ (např.):
1.1 Podnikatelské a manažerské poradenství
1.2 Odborné poradenství pro podnikání
1.3 Finanční poradenství
1.4 Bezpečnostní poradenství
1.5 Ekonomické poradenství
1.6 Pojišťovací poradenství
1.7 Enviromentální poradenství
1.8 Personální poradenství
1.9 Dluhové poradenství
1.10 Sociální poradenství
1.11 Poradenství pro lidské zdroje
1.12 Exportní poradenství
1.13 Poradenství pro zahraniční obchod a celní problematiku
Základním principem veškeré poradenské činnosti, je zvládnutí dvojí vazby, tj. bezpodmínečné dodržení
obecně závazných právních předpisů ČR i EU a současně nejoptimálnější vyřešení zadání klienta dle jeho
požadavků, dispozic a představ.
Každý poradce či konzultant, nesmí nejen sám překročit hranici zákona, ale nesmí toto dovolit ve své
poradě, návrhu řešení, doporučení, ani klientovi, kterému je právní či jiná poradenská služba poskytována.
Poradce je bezpodmínečně vázán právními předpisy a teprve až v jejich mezích je pak vázán požadavky a
příkazy klienta.
Pokud sám klient navrhuje řešení či konání za hranicí zákona a jiných obecně závazných předpisů, poradce
je morálně povinen klienta na rozpornost jeho úvah se zákonem upozornit, a to i v případě, že poradce,
konzultant od další součinnosti s tímto klientem odstoupí.
Aby poradenské služby, rady a konzultace měly účinek, byly efektivní, je nutno je realizovat v souladu
s určitými obecnými zásadami, a to:
 Zásada zákonnosti
Veškerá činnost musí být vykonávána v souladu s obecně závaznými právními předpisy jak České
republiky, tak Evropské unie, tzn. jak interní činnost poskytovatele služeb, tak externí výstupy
činnosti poskytovatele právních služeb, tj. rady, porady, konzultace, zastupování atd.
 Zásada odbornosti a zkušenosti
Veškerá činnost musí být vykonávána s maximální odborností na základě potřebného odborného
vzdělání se soustavným doplňováním vědomostí o nejaktuálnější odborné informace, novinky
z oboru i poznatky z odborné praxe, vždy i s přihlédnutím ke zkušenostním poznatkům
z vyhodnocení dříve řešených případů, situací a problémů.
 Zásada optimálnosti a realizovatelnosti
Navrhované řešení zadání, poskytovaná informace, rada, musí být sice vždy v souladu se zákonem,
ale současně však vždy s maximální mírou výhodnosti pro klienta, ale současně řešení musí být i
v praxi realizovatelné dostupnými prostředky.
 Zásada efektivity a hospodárnosti
Navrhované řešení zadání, poskytovaná informace, rada, musí být vždy pro klienta ve výhodném
poměru dosaženého výsledku k nákladům nezbytným na dosažení výsledku, a to vše při maximální
hospodárném vynakládání veškerých nákladů
 Zásada spolupráce a součinnosti
Poskytovatel právních služeb i klient jednají spolu ve vzájemné těsné oboustranné aktivní
spolupráci a společně pak, po vzájemné dohodě, vstupují do součinnostních vnějších vztahů
 Zásada spravedlivé odměny
Poskytovatel právních služeb, informací a rad má nezpochybnitelné právo na spravedlivou odměnu
založenou na složitosti, pracnosti, rozsahu, významu a časové náročnosti úkonů od klienta. Právě
tak má poskytovatel právních služeb právo na úhradu prokazatelně vynaložených nezbytných
nákladů spojených s poskytnutím právní služby.
 Zásada odpovědnosti
135

Poskytovatel právních služeb, informací a rad nese odpovědnost za škody způsobené chybným
výkonem své činnosti v souladu s ustanovením obecně závazných právních předpisů.
Zásada mlčenlivosti
Poskytovatel právních služeb, informací a rad nebude informovat, bez souhlasu klienta, žádnou
třetí osobu o ničem, co se dozvěděl o osobě klienta nebo v souvislosti s osobou klienta či o
činnosti pro klienta vykonávané.
Při poskytování právních služeb, poradenských služeb se nelze obejít bez určitých základních dovedností,
které jsou základním předpokladem pro úspěšné poskytování služeb na profesionální úrovni:
Osobní předpoklady, vlohy
 Schopnost jednat a komunikovat s lidmi
 Analytické schopnosti, osobní řízení rizik
 Soustavné doplňování vzdělání a průběžná profesní informovanost
 Schopnost rychlé orientace v problematice
 Schopnost vyhledávání předpisů a informací
 Schopnost rozhodnout a nést odpovědnost za rozhodnutí
 Schopnost organizace vlastní práce a smysl pro pořádek,
 Schopnost zvládat stressové situace
Osobní dovednosti
 Ovládat kancelářské práce, kancelářskou techniku
 Ovládat IT zařízení
 Ovládat jazyky, práci s cizojazyčnými texty
 Ovládat řízení motorového vozidla
Každá poradenská činnost, konzultační servis, má-li obstát v konkurenci na volném trhu, vyžaduje ve
zvolené specializaci špičkovou odbornost . Bývá poměrně častým jevem, že u tradiční formy právní služby,
např. u advokátních kanceláří, je předem předpokládána kvalita, a k těmto firmám je předem přistupováno
s důvěrou, kdežto k ostatním formám poradenství, zejména novým netradičním formám, velmi často
převládá předem nedůvěra jak v odbornost, tak i kvalitu poskytnutých služeb. Obecně je nutno ke každé
formě služby poradenství přistupovat tak, že o kvalitě a odbornosti nerozhoduje tradice a tradiční forma
poskytování služeb, tradiční forma „balení“ podnikatelské činnosti, ale lidé, kteří poradenství provádějí,
jejich vzdělání (to jen samo o sobě nestačí), ale k němu připojené praktické zkušenosti, seriózní odpovědné
jednání, dodržování etických zásad v podnikání. Rozpoznávacím znakem kvality a odbornosti
v poradenských službách bývá, na rozdíl od masivních reklamních akcí a oslnivých prezentačních nabídek,
nejčastěji nenápadná dlouhodobá existence poradenské či konzultační firmy, její dobrá pověst, všeobecná
známost a povědomí o této firmě mezi odborníky a doporučující reference od firem, které již služeb této
firmy využily.
I poradenství a služby v oblasti, která není organizována pod dohledem odborné komory s povinným
členstvím, vyžadují rozsáhlé znalosti, praxi, zkušenosti a nelze jejich služby a odbornost a priori
podceňovat. Příkladem takové firmy s volnou poradenskou činností poskytující specializované služby a
konzultace může být firma označovaná jako „celní deklarace“ nebo také „celní jednatelství“.
Hlavní činností takové firmy je zastupování v celním řízení, což je činnost povolená jako živnost
ohlašovací, volná, ve smyslu § 25 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění všech novel, nazvaná
v příloze č. 4 tohoto živnostenského zákona pod položkou č. 53, jako „ Zasilatelství a zastupování v celním
řízení“.
Jako související doplňkové činnosti jsou firmou vykonávány ještě další činnosti zařazené jako živnosti
ohlašovací, volné, ve smyslu § 25 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění všech novel, nazvané
v příloze č. 4 tohoto živnostenského zákona pod položkami následujících čísel:
47. Zprostředkování obchodu a služeb
52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě
60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy
136
72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
Na základě výše uvedených živnostenských oprávnění firma „celní jednatelství“ zajišťuje pro klienty
v rámci jejich zahraničního obchodu celní odbavování zásilek v dovozu a vývozu. Je tarifováno zboží dle
Kombinované nomenklatury Evropské unie jednotného celního sazebníku Společenství, vyhotovování
celních dokladů – celních prohlášení Jednotných správních dokladů (JSD) souhrnných celních prohlášení,
tranzitních dokumentů, karnetů TIR a karnetů ATA, nákladních listů CMR, CIM, air waybill,
zabezpečována účast u celních prohlídek zboží a odebírání vzorků, je zajišťováno podávání vysvětlení
celním orgánům v průběhu celního řízení, určován a prokazován původ zboží, vyhotovovány certifikáty o
původu zboží EUR-1, certifikáty o statusu zboží A.TR, pro zboží ve vývozu. Dochází k řešení problematiky
zajišťování celního dluhu, následně jeho úhrady. Spolu s celní řízení dochází k podávání odvolání, žádostí o
obnovu řízení, žádostí o přezkoumání rozhodnutí, dochází k podávání žádostí o povolení užití zvláštních
celních režimů a stanovení podmínek jejich provozu, žádosti o povolení oprav v celních dokladech, žádosti
o dodatečné uznání preferenčního původu, žádosti o prominutí cla, ale jsou podávány i námitky do celního
řízení, případně stížnosti.
Kromě vlastní celní problematiky celní jednatelství zajišťuje i krátkodobé skladování a potřebnou
manipulaci se zbožím, případně přebalení zboží, signování nákladových kusů. Zprostředkovává dopravní
služby či dlouhodobé skladování zboží, skladování zboží v veřejných celních skladech nebo svobodných
skladech či pásmech.
V rámci působnosti celních orgánů ve statistice o pohybu zboží v obchodním a podnikatelském styku mezi
státy EU označované jako statistika INTRASTAT, celní jednatelství jednotlivým firmám – statistickým
zpravodajským jednotkám zpracovává a vede evidenci statistiky Intrastat a podává hlášení v rámci této
statistiky celním orgánům.
Firma celního jednatelství provádí velmi často i tématickou odbornou školící činnost se zaměřením na celní
problematiku, a to jednak pro pracovníky klientů – firem, které se zabývají dovozem a vývozem zboží, nebo
musí vykazovat hlášení statistiky Intrastat, ale i pro širokou odbornou veřejnost.
V neposlední řadě firma celního jednatelství v rámci komplexnosti poskytovaných služeb provádí i
poradenskou činnost k problematice zahraničního obchodu, obchodních podmínek a dokladů, určování a
certifikace původu zboží, výběru a použití dodacích podmínek Incoterms 2000, celních předpisů ČR i EU,
statistiky Intrastat.
Pro výkon služeb v rámci celního jednatelství, kromě odborných znalostí z oblasti dopravy, logistiky,
techniky balení, administrativy, musí ovládat množství obecně závazných předpisů ČR a EU, které se
vztahují k celní problematice a oblastem souvisejícím. Jelikož tato problematika není kodifikována
uceleným zákoníkem je roztříštěna v řadě právních předpisů (celkem v EU k 1. 4. 2009 upravuje oblast
celnictví 1143 předpisů) celé škály právní síly, tj. od mezinárodních dohod a smluv, Nařízení Rady a
Parlamentu (ES), Nařízení Komise (ES), Rozhodnutí Komise (ES), zákonů ČR, vyhlášek MF a ČSÚ ČR.
Mezi nejzákladnější z těchto právních předpisů patří například:







Úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví
kulturních statků – podepsaná v Paříži, dne 14. listopadu 1970
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin –
podepsaná ve Washingtonu, dne 3. března 1973
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví – uzavřená v Paříži, dne 20. března 1883
(revidovaná Brusel - 14. 12. 1900, Washington – 2. 6. 1911, Haag – 6. 11. 1925, Londýn – 2. 6.
1934, Lisabon – 31. 10. 1958, Stockholm – 14.7.1967)
Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží – podepsaná
v Madridu, dne 14. dubna 1891 ( revidovaná Washington – 2. 6. 1911, Haag – 6. 11. 1925, Londýn
– 2. 6. 1934, Lisabon – 31. 10. 1958)
Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) – podepsaná
v Ženevě, dne 19. května 1956
Celní úmluva o kontejnerech – uzavřená v Ženevě, dne 2. prosince 1972
Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) – uzavřená
v Ženevě, dne 14. listopadu 1975
137


















Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) – uzavřená v Bernu, dne 9. května 1980
Úmluva o dočasném použití (přeprava na základě karnetu ATA a karnetu CPD) – podepsaná
v Istanbulu, dne 26. června 1990
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, v platném znění, kterým se vydává celní
kodex Společenství (účinnost bude postupně ukončena ke dni 24. 6. 2013)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se
stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (účinnost začíná 24. 6. 2009 a bude
probíhat postupně až do 24. 6. 2013)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, v platném znění, o sazební a statistické
nomenklatuře a o společném celním sazebníku s přílohou celního sazebníku Společenství
s platností pro rok 2009 - Nařízením Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008
Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983, v platném znění, o systému Společenství
pro osvobození od cla
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. 3. 2004, v platném znění, o
statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy
Nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, v platném znění, kterým se provádí
nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství
Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. 11. 2004, v platném znění, kterým se provádí
nařízení Evropského parlament a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se
zbožím mezi členskými státy
Zákon ČNR č. 13/1993 Sb.,ve znění všech novel, – celní zákon
Zákon č. 185/2004 Sb., ve znění všech novel, o Celní správě České republiky
Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., ve znění všech novel
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., ve znění všech novel
Zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., ve znění všech novel
Zákon o správním řízení (správní řád) č. 500/2004 Sb., ve znění všech novel
Vyhláška č. 199/2004 Sb., ve znění všech novel, kterou se provádějí některá ustanovení celního
zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a
nepreferenční původ zboží
Vyhláška č. 201/2005 Sb., ve znění všech novel, o statistice vyváženého a dováženého zboží a o
způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy
Evropských společenství
Náš příklad prokazuje, že i firma celního jednatelství, tedy firma velmi úzké specializované odbornosti,
která nepatří do skupiny tradičních, zákonem uznaných nositelů a poskytovatelů právních služeb, právního
poradenství, se nepomíjitelnou měrou podílí v úzce specializované oblasti navazující na její odbornou
hlavní činnost, taktéž na poskytování odborného poradenství, které bychom mohli charakterizovat ne jako
čistou právní službu, ale jako specializované služby právně odborného charakteru.
Když se podíváme na poskytovatele odborných a specializovaných služeb poradenství dle jejich sídla a
jejich rozmístění v České republice, zjistíme, že tyto poradenské a konzultační firmy jsou koncentrovány
převážně do velkých měst a významných průmyslových středisek. V příhraničních oblastech v celé České
republice, tzn. včetně příhraničních regionů Jihovýchodní Moravy se prakticky nevyskytují. Firmy,
živnostníci však i v těchto místech podnikají a odborné služby, poradenství a konzultace potřebují a
potřebují je v pružné formě, tedy mít radu, konzultaci na dosah a v co nejkratším čase. Mnohdy právě
nedostatek informací, nemožnost operativní porady může být stresujícím prvkem znepříjemňujícím
podnikatelskou činnost v odlehlejších oblastech, tak charakteristických pro příhraniční oblasti. A tady by
významně, kromě komerčních poskytovatelů právních služeb, advokátních kanceláří, poradenských firem,
mohlo být pole působnosti pro vysoké školy a univerzity, zejména právního, ekonomického zaměření, kde
ve spolupráci s orgány obcí, které by zajistily informovanost o akci v obci a poskytly by prostor pro akci, by
mohli studenti vyšších ročníků pod dohledem vybraných pedagogů tvořit občasná konzultační poradenská
centra pro místní obyvatele, podnikatele, zaměstnance se zaměřením
např. na pracovněprávní
problematiku, obchodní právo, občanskoprávní otázky, drobné podnikání, neziskové organizace, občanská
sdružení, ale mohlo by se jednat i o odborné poradenství ohledně počítačů, internetu ve spolupráci
s vysokými školami technického směru. Obyvatelé obcí v příhraničních oblastech, ale i samospráva těchto
obcí by získala informace, rady, konzultační servis, naopak studenti by získávali praktické zkušenosti
z terénu. Na některých univerzitách fakulty právního zaměření již realizují konzultační praktickou formu
138
výuky , tzv. právní kliniky, ale zájemce o radu musí na školu, do právní kliniky. V rámci navržené
spolupráce by škola, klinika šla do terénu. Vysoká škola spolu s obcemi by tak aktivně přispívaly ke
zvýšení informovanosti, právního vědomí obyvatelstva a přispívaly by aktivně k pozitivnímu rozvoji obce i
regionu.
ADRESA:
JUDr. Pavel Matoušek
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Křížkovského 8
771 47 Olomouc
139
140
VÝVOJ TECHNICKÉ OCHRANY PROTI PADĚLÁNÍ
Jaroslav Müller, Miloslav Musil
Anotace: Článek má za cíl seznámit odbornou veřejnost s novými trendy na úseku technické
ochrany před paděláním a poukázat na zodpovědnost emitentů při snaze o společný postup ke
snížení počtu padělků. Pozitivní je posun od postupů, které měly spíše represivní podobu
k ochranám, které jednoznačně upřednostňují preventivní působení.
Klíčová slova: padělání, kopírovací rastry, BITMAP kód, digitální vodní znak, ORION.
Ochrana měny patřila a stále patří v mnoha státech světa k prioritám v boji proti zločinu. Padělání
peněžních prostředků se bylo vždy považovalo za jeden ze společensky nejnebezpečnějších trestných činů a
tomu také odpovídaly trestní sankce. Ve Francii bývalo padělání nebo tzv. zlehčování mincí považováno za
druhý nejhorší hrdelní zločin po královraždě a bylo také přísně trestáno (useknutím ruky, hozením do vařící
vody, stětím, později deportací do některé z ďábelských kolonií). Dnešní trestní zákon je podstatně mírnější,
přesto však jsou tresty v porovnání s jinou trestnou činností stále vysoké1.
S výrazným celosvětovým růstem uživatelů počítačové techniky roste také počet osob, které z různých
důvodů experimentují s kopírováním bankovek. Pokud by se tyto experimenty prováděly pouze pro ověření
kvality nové barevné tiskárny bylo by vše ještě v pořádku. Bohužel se však často tyto kopie úmyslně
udávají do oběhu při platebním styku. Ekonomické ztráty státu při podobném druhu padělání nejsou velké,
protože poškozenými jsou zejména soukromé osoby. Jedná se většinou o osoby málo všímavé, postrádající
alespoň základní vědomosti o ochranných prvcích, nebo o osoby, jejichž smysly (zejména zrak) nejsou již
stoprocentně spolehlivé. Těmto lidem samozřejmě jejich ztráty nikdo neuhradí. Společenská nebezpečnost
je pak dále spatřována zejména v tom, že občané pochybují o spolehlivosti platebního systému a při
prováděných platebních transakcích cítí nejistotu. Tento problém se v největší míře týká bankovek USA,
neboť např. v zemích bývalého SSSR již není možné směnit bankovky 100 USD starších emisí, o kterých je
známo, že byly velmi dobře a ve velkém množství padělány.
Pozornost je věnována samozřejmě i problémům s amatérským paděláním bankovek. Tiskárny bankovek a
cenin monitorují situaci, jakým způsobem se lze vyhnout těmto problémům a jak na minimum snížit takto
způsobené ztráty.
Vzhledem k tomu, že represívní způsob ochrany měny neplní vždy svoji úlohu, byla pozornost výrobců
zaměřena i na preventivní ochranu. Ideou je vytvořit ceninový tisk takovým způsobem, aby se při
kopírování v kresbě objevil takový symbol nebo text, který jednoznačně hned určí padělek, případně
připravit tisk takovým způsobem, aby vůbec nešel okopírovat. Samozřejmě není možné zabránit velmi
snaživým jedincům, aby si bankovku třeba nenakreslili, ale je již v silách technologií, aby bankovka nešla
reprograficky překopírovat. Je to pouze technický problém, neboť programovým zabezpečením barevných
tiskáren a kopírek toho lze za určitých podmínek docílit. Tato ochrana bankovek je správným preventivním
krokem, neboť předchází páchání trestné činnosti na „amatérské“ bázi. V tomto článku se tak budeme
věnovat identifikaci použitého zařízení a současně přímo systémům zabraňujícím kopírování.
Prvním krokem na této cestě prevence byla idea, že kopírovací přístroj si ve své paměti bude pamatovat
obraz bankovky a při jeho detekci ji nezobrazí. Tento nápad však není dobře realizovatelný, neboť v paměti
by musely být uloženy nominály všech chráněných měn a musely by se stále dodávat všechny změny a
doplňky v ochranných prvcích. Detekční systém by se také musel vypořádat s různým natočením předlohy,
případně změnou velikosti o cca 3-5 %, což je velikost pro realizaci ještě přijatelná. Pro značné problémy
byla tato cesta na čas opuštěna (i když se k ní po čase výrobci v poněkud pozměněné podobě opět vrátili) a
pozornost byla zaměřena na protikopírkové ochrany viditelné v tisku.
1
¹ Zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Trestní zákon § 140 trestního zákona
141
PROTIKOPÍRKOVÉ RASTRY
První ochranou proti jednoduchému kopírování na barevných laserových nebo inkoustových kopírkách
osmdesátých let bylo zabudování určitých linií do podtisků cenin a bankovek, které bylo možné vytisknout
liniovým ofsetem nebo ocelotiskem, ale které nebylo možné v příslušné kvalitě zreprodukovat.
Principem je plocha vytvořená z tenkých linek ležících velmi blízko sebe a které jsou navíc různě
orientovány. Při originálním tisku tyto slabé linky tvoří plochu, u které si při běžném pohledu nikdo
nevšimne, že se v ní ukrývá nějaký text nebo obrazec. Při snaze o okopírování nebyly kopírovací přístroje
většinou schopny interpretovat detaily kresby a v určitém směru snímání nebyly schopny zobrazit tento
podkladový obrazec ani jako plochu. Ve zdánlivě neurčité ploše se tak k velkému překvapení padělatele
objevil text – často ve znění PADĚLEK.
Originální protikopírkový rastr s utajeným textem
Reprografická kopie
S vývojem techniky však došlo i ke zkvalitnění přenosu datových informací a při vyšší citlivosti (DPI)
dokážou lepší kopírovací přístroje překopírovat jednotlivé linky v kvalitě předlohy. Ochranný efekt
protikopírkového rastru je tak potlačen, takže jeho ochranný smysl ztrácí původní význam.
Tyto linkové podtiskové rastry se dnes již spíše používají v kombinaci dalších prvků, např. jako potisk
bankovkového papíru v místě průsvitky. Pro padělatele je obtížné vytisknout pastelovou plochu v liniovém
přenosu a ještě na totéž místo vytisknout padělaný obraz průsvitky.
142
Liniový potisk plochy sestavený v různém úhlu linek (reprodukce v 300 a 800 DPI)
Při reprodukci v nižším stupni DPI dochází k obrazové difrakci, takže rozdíl proti originálnímu ceninovému
tisku je okamžitě patrný.
BITMAP – MOŽNOST PŘÍMÉ IDENTIFIKACE LASEROVÉ TISKÁRNY
S vývojem kopírovací techniky v devadesátých letech minulého století si začali odborníci zabývající se
ochranou měny uvědomovat, že počet padělků vyrobených za pomoci kopírovacích zařízení zřejmě poroste
s tím, jak se tato technika bude po technické stránce stále vylepšovat a jak se tato technika stane dostupnější
i pro obyčejného spotřebitele.
Počátkem devadesátých let vznikla organizace pod prvotním názvem JBMA (Japan Business Machine
Association), která sdružovala výrobce laserových tiskáren MINOLTA, CANON, RICOH, XEROX,
CONICA. Tyto firmy se společně s dalšími organizacemi podílely finančně na vývoji softwaru, který by
následně mohly využívat k přímé identifikaci laserových tiskáren. Za Českou republiky se do tohoto
projektu zapojila Státní tiskárna cenin Praha.
143
V listopadu 1993 byl jednotlivým účastníkům programu poskytnut první software. V České republice je
držitelem licence Státní tiskárna cenin, která jej předala na smluvním základě Kriminalistickému ústavu
Praha.
Principem tohoto způsobu detekce je skutečnost, že každý výrobce laserové tiskárny měl v reprografickém
tisku zobrazen rozdílný grafický kód, který musel být z tohoto tisku detekován. Podle kódu mohl být pak
identifikován konkrétní výrobce laserové tiskárny. Zjištěné kódové informace byly předány zástupci
výrobce s žádostí o další doplňující data, které se týkaly doby a místa prodeje, případně i kupujícího a tedy
umístění kopírovacího přístroje.
Od roku 1993 do současnosti byl tento softwaru několikrát doplněn. Poslední inovace proběhla v roce 2007,
kdy se původní název sdružení výrobců laserových tiskáren organizace JBMA změnil na název JBMIA
(Japan Business Machine and Information Systém Industries Association). Také tuto verzi zakoupila Státní
tiskárna cenin za částku 500.000 Jenů. Vzhledem k tomu, že se Státní tiskárna cenin podílela na vývoji
základního softwaru, pak to od JBMIA nebyl zrovna výraz partnerství.
V současném období je za komunikaci a zasílání žádostí na JBMIA odpovědný zástupce Odboru padělání
SC6 Europolu, kam by jednotlivá pracoviště měla zasílat své požadavky. Je to logický krok, neboť na
Odboru padělání SC6 lze shromažďovat a vyhodnocovat jednotlivé žádosti. V případě, že kód již prošel
evidencí SC6, nemusí již být prováděn dotaz na JBMIA a žadatel může být okamžitě vyrozuměn o
výsledku.
V průběhu roku 2008 na základě smlouvy o výpůjčce poskytla STC Praha software PČR SKPV Útvaru pro
odhalování organizovaného zločinu - odboru padělání. V České republice se od roku 1993 do současnosti
podařilo na základě BITMAP kódu ustanovit cca 200 laserových tiskáren, které byly využity k padělání
písemností. V roce 2008 ovšem naše součást zjišťovala BITMAP kód pouze ve třech případech, což je
velice málo.
Současná praxe v evidenci padělků je taková, že každá bankovka, která je podezřelá jako padělek, je
zadržena a následně zaslána do zkušebny platidel České národní banky. ČNB určuje kvalitu padělku,
klasifikuje jej podle jeho nebezpečnosti do jedné z pěti tříd, ale hlavně jej zařazuje do typů podle výskytu.
Zároveň také předává zpět žadateli (Policii ČR) příslušné informace. Součástí této informace je také krátký
technický popis způsobu vyhotovení a napodobení ochranných prvků. Mezi jiným je zde uvedeno, jaká
technika tisku byla použita, takže pokud jde o laserovou tiskárnu, měla by okamžitě následovat žádost
zaslaná odboru padělání UOOZ s cílem určit konkrétní BITMAP kód, zjistit konkrétního výrobce a další
údaje týkající se případného umístění kopírovacího přístroje. V praxi se ale tak mnohdy neděje a je to
škoda, protože nevyužít této možnosti je obdobné, jako kdyby na místě trestného činu nebyly zajištěny
daktyloskopické stopy, přesto že zde byly nalezeny. Proto v případě zjištění padělku vyhotoveného na
laserové tiskárně by měla vždy následovat žádost o identifikaci. Obdobná praxe probíhá i ve Slovenské
republice a i zde se objevuje problém s tím, že tato metoda byla využívána v uplynulých letech velice
sporadicky.
Zkušební tisk na přístroji CANON CLC 800
144
Počítačové zpracování obrazu zviditelní identifikační body systému BITMAP (zvětšený detail)
Ze statistických údajů Odboru padělání SC6 Europolu vyplynulo, že v roce 2007 bylo na centrálu zasláno
222 žádostí, přičemž 71 žádostí bylo k eurobankovkám, 66 žádostí k jiné měně a 85 žádostí se týkalo
dokumentů. Do poloviny roku 2008 bylo těchto žádostí již 157. V počtu zaslaných žádostí z 23 států, které
využívají tento software, nejvyšší počet žádostí vykazují Portugalsko, Ukrajina, Turecko, Estonsko,
Rakousko a Švédsko. Česká republika zaujímá až 15. místo. Je však předpoklad, že po přístupu dalších
výrobců laserových tiskáren do JBMIA, vzroste i počet žádostí. Poslední podepsaná dohoda o možnosti
dekódování byla v roce 2008 podepsána mezi JBMIA a výrobcem kopírek LEXMARK.
Jedním z prvních úspěšně realizovaných případů na území České republiky za pomoci BITMAP kódu bylo
v roce 1998 padělání bankovek nominální hodnoty 1000 Kč v Českém Šternberku. Tento poměrně rozsáhlý
případ byl realizován díky důslednosti vyšetřovatele Správy Severomoravského kraje a jeho spolupráci se
znalcem. Padělatelé byli jistě velmi překvapeni, když vyšetřovatelé šli v podstatě najisto na místo vzniku
padělků. Jednoznačná identifikace použitého zařízení nepřipouštěla žádné výmluvy a dohady. „Otisky
prstů“ kopírky je jednoznačně usvědčily a osoby, které se podílely na padělání, byly odsouzeny.
V roce 2008 se mimo dva případy padělaných bankovek tímto způsobem podařilo prokázat ovlivnění
korespondenčních voleb do jedné z lékařských profesních organizací, kde byly na laserové tiskárně
neoprávněně vytištěny další hlasovací lístky s jinými jmény, než která byla navržena volební komisí.
Lokalizace použité tiskárny také pomohla odhalit původce padělání. Na základě tohoto zjištění byla
samozřejmě volba zrušena a musela být provedena volba nová.
PROTIKOPÍRKOVÁ OCHRANA CENIN – ORION
Rozvoj výpočetní a reprografické techniky na jedné straně vede ke stále lepší reprodukci předlohy, na druhé
straně umožňuje i nové způsoby ochran. Jednou z nich je návrat ke kdysi zavržené metodě uložení
zakázaného obrazu do paměti tiskárny. Nová technologie však již nepočítá s celkovým obrazem bankovky
nebo ceniny, ale pouze s určitým zvláštním obrazcem, který je zakomponován do kresby a pro většinu
běžných uživatelů znamená pouze část obrazového ztvárnění.
Nový způsob ochrany ceninového tisku se nazývá „Orion“ podle obrazce připomínajícího známé souhvězdí.
Princip této ochrany spočívá v tom, že novější typy barevných laserových kopírek jsou naprogramovány
tak, že po detekci tohoto obrazce odmítnou předlohu tisknout. V některých případech barevnou tiskárnu
odpojí, v jiných případech kopii bankovky sice vytisknou, ale obraz překryjí plnou plochou černé barvy.
145
Snaha o reprografický padělek bankovky 200 EURO na barevné kopírce Minolta
Prvním, kdo začal tento způsob propagovat, byl profesor Markus Kuhn z univerzity v Cambridge, který
v roce 2002 přišel na to, že bankovky mohou ve své kresbě obsahovat pevně stanovenou a opakující se
šablonu z pěti nevelkých kroužků, přičemž každý z kroužků má okolo 1 - 2 milimetru v průměru. Kroužky
jsou tištěny v převážně žluté, oranžové nebo zelené barvě, ale v podstatě na odstínu nezáleží. Markus Kuhn
nazval tento obrazec souhvězdím Eurionu (Eurion Constellation) proto, že výzkum prováděl na bankovkách
Euro a geometricky mu tato skupina kroužků připomínala souhvězdí Orion. Pět takových kroužků (jednoho
souhvězdí) postačuje k zablokování práce zařízení. V tisku jich samozřejmě musí být víc, aby při jakémkoli
natočení takto chráněné předlohy byl alespoň jeden obrazec ve správném postavení detekován.
Jako první prováděla výzkum společnost OMRON Corporation, proto také Mezinárodní bankovní svaz
ISBN (International Bank Note Society) navrhl nazývat tento postup „koly Omronu“ (Omron rings). Na
většině bankovek se souhvězdí Orionu využívá jako prvek grafického designu. Je tomu tak například u
nominálů 20 a 50 USD série roku 2004, kde jsou kolečka doplněna příslušnými čísly pro označení
nominálu. Z pohledu laika se rozmístění kroužků na bankovce může jevit jako chaotické, ale samozřejmě
tomu tak není. V současném období využívají tento ochranný prvek při tisku svých bankovek státy mnoha
zemí a je předpoklad, že jejich počet se bude nadále zvyšovat.
Základní stavební kámen protikopírkové ochrany ORION
146
Využití ochranných prvků na bankovce 10 EURO a 20 USD
Také nová emise českých bankovek nominálních hodnot 1.000 Kč a 2.000 Kč používá stejný ochranný
znak. V současné době se tento protikopírkový prvek vyskytuje na celé emisi nebo jen některých
bankovkách těchto států: Austrálie, Antily, Arménie, Aruba, Bulharsko, Česká republika, Čína, Džibuti,
EU, Egypt, Chorvatsko, Indie, Japonsko, Kanada, Komory, Jižní Afrika, Jižní Korea, Madagaskar, Maroko,
Mexiko, Rumunsko, Singapur, USA, Tunis, Turecko. Slovenská republika měla tento ochranný prvek na
všech svých, dnes již historických bankovkách až do počátku tohoto roku, kdy byla tato měna nahrazena
měnou Euro.
Ochranný prvek ORION na české bankovce 2000 Kč emise 2007
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI OCHRANĚ MĚNY
Využívání systému ochrany bankovek před kopírováním neřeší ovšem všechny problémy související s
ochranou před amatérským kopírováním bankovek. Velice rychlý vědecko-technický vývoj zpřístupňuje
využívání počítačové techniky širokému okruhu uživatelů. Představitelé centrálních bank takzvané skupiny
G 10 proto vystoupili s iniciativou vytvoření CBCDG (Central Bank Countrfeit Deterrence Group) –
speciální skupiny pro ochranu před padělky při Evropské centrální bance. Činnost této skupiny spočívá
v tom, že sleduje nové trendy vývoje ve vztahu k bezpečnosti bankovek a předkládá řešení, která mají být
uvede-na v praxi orgány odpovídajícími za emise bankovek. Třicet centrálních bank, které jsou součástí
skupiny, zastupuje 29 zemí: Austrálii, Českou republiku, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francii, Irsko,
Itálii, Japonsko, Kanadu, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Nizozemsko, Norsko, Polsko,
147
Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Spolkovou republiku Německo, Spojené království Velké
Británie a Severního Irska, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Evropská
centrální banka je třicátým členem skupiny.
Řízení (správu) zemí G 10 představují centrální banky následujících jedenácti zemí: Belgie, Francie, Itálie,
Japonska, Kanady, Nizozemska, Spolkové republiky Německo, Švédska, Švýcarska, Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických. CBCDG podporuje využití nových
technologií, elektronického a počítačového směru, které padělání peněz alespoň částečně zabraňuje nebo
ztěžuje.
Skupina CBCDG proto rozpracovala systém opatření k ochraně před padělky (Counterfeit Deterrence
System, CDS). Tento program dobrovolně přijala řada hlavních výrobců zařízení programového
zabezpečení. CDS se představuje jako programově výkonný komplex zabývající se analýzou grafických
zabezpečení, přičemž se zaměřuje na technologii „digitálních znaků“. Vývojem této technologie se zaobírá
americká společnost Digimarc a cílem této technologie je zamezit zneužití osobních počítačů,
elektronického kopírovacího zařízení i programového zabezpečení k padělání bankovek. Systém nedovoluje
osobním počítačům a elektronickému kopírovacímu zařízení zapsat a provést zobrazení chráněných
bankovek.
Digitální znak může zajišťovat přenos informace z předlohy do multimediálního signálu, a může tak buď
ověřit pravost, nebo naopak zabránit padělání. Digitální znak je jedním ze skrytých ochranných prvků,
kterých je na bankovkách větší množství, ale které nejsou zveřejňovány a jsou určeny pro odborníky
zabývající se zejména výrobou a ochranou papírových bankovek. Jedná se o jeden z ochranných prvků,
který byl zaveden systémem CDS (Counterfeit Deterrence Systém).
Efekt systému CDS je v tom, že některá reprodukční zařízení blokují svoji činnost v případech, že předlohy,
které mají být vytištěny či kopírovány, jsou chráněnými peněžními nebo ceninovými prostředky. Bohužel
tento program nedetekuje všechny bankovky, které např. mají viditelný ochranný prvek „Orion“, neboť je
založen na jiném principu. Využití znak nalezl např. u egyptských liber nebo čínských juanů. Na základě
žádosti odborníků CBCDG, které byly směřovány k výrobcům firem Adobe Systém a Corel, byly nově
vyrobeny softwarové grafické balíčky Adobe Photoshop a Paint Shop Pro, které obsahují zapojení systému.
Firmy dobrovolně souhlasily s tím, že při přípravě a instalaci nebudou informovány o technických detailech
algoritmu CDS. Digitální kód je pro srovnání používán jako např. „černá skřínka“ v letadlech. Tato
technologie nemůže zpětně sledovat používání osobního počítače nebo zařízení na digitální zpracování
obrazu a zákazníci si nepovšimnou rozdílu ve výkonnosti nebo funkčnosti výrobků, které jsou touto
technologií vybaveny. Další informace jsou k dispozici na internetové adrese www.rulesforuse.org, která
obsahuje odkazy na předpisy různých zemí upravující reprodukci bankovek. V zemích, v nichž nová
technologie omezuje možnost zhotovovat kopie bankovek, zpřístupní centrální banka (nebo příslušný orgán)
vyobrazení bankovek pro reprodukci v souladu s právními předpisy na své internetové stránce. Internetová
stránka obsahuje informace o tom, jakým způsobem a kde lze získat vyobrazení bankovek států, pro něž
jsou k dispozici.
Je zřejmé, že v článku nemohly být uveřejněny bližší informace, které se týkají technické ochrany a proto
musely být některé informace podány pouze v obecné rovině. Přesto ale článek může specialistům, kteří se
nějakým způsobem podílejí na ochraně měny, osvěžit či doplnit jejich znalosti a odborné veřejnosti přinést
informace, které jim ozřejmí jak složitost, tak i zajímavost této problematiky.
SUMMARY
Článek informuje o nových trendech na úseku technické ochrany před paděláním bankovek s prvotním
cílem, kterým je zdůraznění současného preventivního přístupu při aplikování uváděných metod. Zároveň
přibližuje postupný vývoj v této oblasti a seznamuje čtenáře s rozsahem současné činnosti a aktivit v rámci
mezinárodní spolupráce při ochraně měny.
The article informs about new trends in the field of technical protection against counterfeiting of banknotes.
The aim is to emphasise current preventive approach when applying mentioned methods. At the same time
the article outlines gradual development in this field and informs readers with a range of current activities in
the framework of international cooperation in currency protection.
LITERATÚRA
[1]
Zákon č. 140/1961 Sb. – trestní zákon
Operační manuál Bitmap Analysis Software Ver. 7.0.1
[2]
www.rulesforuse.org
[3]
148
ADRESA:
pplk. JUDr. Jaroslav Müller
Policie České republiky
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu
Odbor padělání
RNDr. Miloslav Musil
soudní znalec z oboru kriminalistika
technické zkoumání písemností, pravost platidel
Recenzent: prof. Ing. Václav Krajník, CSc.
149
150
POLITIKA ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V EURÓPSKEJ ÚNII
László Nagy
Ekonomická fakulta Univerzity J. Selyeho v Komárne
Abstract: In a highly competitive global economy, improved access to financing by innovative
small and medium-sized enterprises (SMEs) has become essential for enhancing
competitiveness and meeting the objectives of the Lisbon Partnership for Growth and Jobs. In
the European Union, small and medium-sized enterprises comprise approximately 99,8 % of
all firms. Modern small and medium-sized enterprises policy for growth and employment paves
the way towards a strategic approach to make small and medium-sized enterprises European
Union more competitive, based on streamlining own instruments, on improved synergies
between financial, regional, structural and innovation policy and on a genuine partnership
between the European Union and Member States’ actions. The main European small and
medium-sized enterprises policy financial instruments to promote innovation and to improve
small and medium-sized enterprises access to finance are the Competitiveness and Innovation
Framework Programme (CIP) and the Joint European Resources for Micro to Medium
Enterprises (JEREMIE) of the structural funds.
Key words: small and medium-sized enterprises, SME development policy, European union
ÚVOD
Po ropných šokoch v sedemdesiatych rokoch 20. storočia sa jednou z najdôležitejších faktorov
konkurencieschopnosti podnikov stala pružnosť, v duchu ktorej sa novozaložené malé podniky (start–ups)
stali hlavnými motormi hospodárskeho dynamizmu. Spomenutá skutočnosť viedla k významným posunom
a k preceneniu malých a stredných podnikov, tak na rovine podnikovej ekonomiky, ako aj v oblasti teórie a
praxe hospodárskej politiky. Nositelia národnej a svetovej hospodárskej politiky oceňujú prínos tohto
sektora nielen v oblasti zamestnanosti a uspokojenia potrieb spotrebiteľskej sféry na vysokej úrovni, ale aj v
napomáhaní vedecko–technického pokroku.
Politika rozvoja malého a stredného podnikania nemá v politike Európskej únie dlhú históriu, jej vývoj však
za posledné roky napredoval míľovými krokmi. Implementácia Európskej charty pre malé podniky je
nevyhnutnou súčasťou Lisabonskej stratégie. Európske spoločenstvá začali zvýšenú pozornosť venovať
sektoru malých a stredných podnikov len od začiatku osemdesiatych rokov 20. storočia, po zrode
Schumacherovho hesla „malé je krásne“ („Small is Beautiful“). Prvé programy spoločnej politiky malých a
stredných podnikov boli schválené v roku 1983. Druhý akčný program Európskeho spoločenstva zameraný
na malé a stredné podniky bol zavedený v roku 1987. Tretí viacročný program pre malé a stredné podniky
EHP a EZVO prebiehal počas rokov 1997 – 2000.
1. GENÉZA POLITIKY ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V EÚ
V súčasnej dobe je politika EÚ v oblasti rozvoja MSP pozoruhodne aktívna. Záväzok EÚ vytvárať
prostredie, v ktorom sa môžu rozvíjať podniky, priemysel a inovácie, je oficiálne obsiahnutý aj v článku 157
Zmluvy o Európskych spoločenstvách. Hlavným nositeľom podnikovej politiky od 80tych rokov bola
Európska komisia prostredníctvom dvoch generálnych riaditeľstiev1, a to Generálne riaditeľstvo pre
priemyselné podniky a Generálne riaditeľstvo XXIII, ktoré sa konkrétne zaoberalo remeselnou výrobou
a MSP. V priebehu deväťdesiatych rokov GR XXIII v úzkej spolupráci so stavovskými organizáciami
členských štátov každoročne organizovalo desiatky stretnutí na stanovenie špecifických požiadaviek MSP.
Európska komisia založila v roku 1994 Európsky investičný fond, ktorý sledoval dosiahnutie nasledujúcich
dvoch prioritných cieľov:
 financovanie sietí, nevyhnutných pre rozvoj podnikateľskej sféry,
1
Nositeľom politiky rozvoja malých a stredných podnikov EÚ je v súčasnosti Európska komisia prostredníctvom
Generálneho riaditeľstva pre podnikanie a priemysel.
151

poskytovanie bankových záruk na úvery, predovšetkým pre malé a stredné podniky2.
Podnety zrodené z početných vyššie spomínaných stretnutí sa stali predmetom úvah na európskej úrovni na
troch zhromaždeniach, ktoré sa konali v Avignone v roku 1990, v Berlíne v roku 1994 a v Miláne v roku
1997. Na každom z týchto stretnutí sa zúčastnili tisíce podnikateľov z členských krajín EÚ. V týchto rokoch
programy pre podniky navrhovalo buď GR pre priemyselné podniky alebo GR XXIII. V roku 1997 bol
schválený tretí viacročný program pre MSP na obdobie rokov 1997 – 2000. Európska rada na svojom
mimoriadnom zasadnutí v novembri 1997 schválila okrem iného tri konkrétne iniciatívy (ETF Start–Up
Facility3, Joint European Venture, SME Guarantee4) na pomoc MSP pri udržiavaní ich
konkurencieschopnosti. V roku 1998 Európska komisia s priamou účasťou Európskej investičnej banky
a Európskeho investičného fondu spustila program „Iniciatívy na podporu rastu a zamestnanosti (1998 –
2000)“. O rok neskôr Európska rada predložila správu, v ktorej navrhovala integrovať do politiky podnikov
rozmer trvalo udržateľného rozvoja.
V marci 2000 sa štáty EÚ dohodli na ambicióznom cieli: urobiť z Európskej únie
„najkonkurencieschopnejšiu a najdynamickejšiu poznatkovo orientovanú ekonomiku sveta, schopnú trvalo
udržateľného rastu s väčším množstvom pracovných miest a väčšou sociálnou kohéziou“. Lisabonský
summit je bodom obratu pre podnikanie a inovačnú politiku Európskej únie. Snažil sa o silnú integráciu
hospodárskej a sociálnej politiky s iniciatívami pre posilnenie výskumnej kapacity Európskej únie, podporu
podnikania a preberanie technológií.
Hlavnými bodmi realizácie Lisabonskej stratégie Spoločenstva sú:
 nutné investície do výskumu a vývoja vo výške 3 % hrubého domáceho produktu,
 podpora podnikateľského prostredia a redukcia administratívnej záťaže,
 dosiahnutie 70 % úrovne zamestnanosti.
Lisabonská stratégia je bezprostredne spojená s ekonomickým rastom, ktorý sa chápe aj ako podmienka na
znižovanie nezamestnanosti v krajinách Európskej únie. Stimulácia zamestnanosti sa zároveň spája
s podporou malých a stredných podnikov, ktoré majú schopnosť pôsobiť ako katalyzátor vzniku nových
pracovných miest. Na ďalších zasadnutiach Európskej rady postupne dochádzalo k rozpracovaniu vnútornej
štruktúry Lisabonskej stratégie, v dôsledku toho sa začalo hovoriť o jej troch pilieroch: ekonomickom,
sociálnom a environmentálnom. Európska komisia každoročne na svojom jarnom zasadnutí hodnotila
pokroky dosiahnuté pri implementácii lisabonských cieľov.
V roku 2000 boli prijaté dva kľúčové dokumenty pre malé a stredné podniky:
 Charta politík týkajúcich sa MSP, ktorú schválili ministri hospodárstva OECD,
 Európska charta pre malé podniky, stanovená na zasadnutí Európskej rady vo Feire.
Európska charta pre malé podniky sa stala základným kameňom politiky rozvoja malých podnikov
v rozšírenej Európe5 a kľúčovým nástrojom, ktorý má členským štátom pomôcť zlepšiť ich výkonnosť. Je
založená na známom princípe „najskôr myslieť v malom” („Think Small First“) a zároveň uznáva, že malé
podniky sú chrbtovou kosťou európskeho hospodárstva a kľúčom k európskej konkurencieschopnosti.
Realizácia strategických odporúčaní charty je najdôležitejšia na dosiahnutie lisabonských cieľov. Charta
vyzýva členské štáty a Európsku komisiu, ako hlavného nositeľa politiky malých a stredných podnikov, aby
vykonali kroky na podporu a rozvoj malých podnikov v nasledujúcich kľúčových oblastiach:
 vzdelávanie podnikateľov a finančná i nefinančná podpora pri založení podnikov,
 dostupnosť zručností a zabezpečenie výhod zo spoločného európskeho trhu,
 finančné a daňové otázky v malých a stredných podnikoch,
 zmiernenie obskúrnosti legislatívneho prostredia v štátoch Európskej únie,
 posilnenie technologickej kapacity a elektronického podnikania,
2
3
4
5
V súčasnosti Európsky investičný fond sústreďuje svoje aktivity predovšetkým v oblasti druhého cieľa.
Program ETF StartUp podporuje financovanie MSP vo fáze ich vzniku formou vstupu rizikového kapitálu.
Záručné prostriedky pre malé a stredné podniky poskytované najmä Európskym investičným fondom. Členíme ich
na pôžičkové záruky (pre malé podniky s rastovým potenciálom, do 100 zamestnancov), na mikropôžičkové záruky
(pre mikropodniky), na kapitálové záruky (na krytie investícií pre stredné podniky) a na ICT záruky (na krytie
pôžičiek na financovanie informačnej techniky).
V roku 2003 podpísali chartu západobalkánske štáty a po nich v roku 2004 Moldavsko. Na procese charty sa
zúčastňuje 35 štátov. Na základe Európskej charty pre malé podniky podpísali v októbri 2004 stredomorskí partneri
(Maroko, Alžír, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Izrael, Palestínsky samosprávny orgán, Libanon a Sýria) Casertskej
deklarácie „Eurostredomorskú chartu pre podnikanie”. Stále rozširovanie účastníckych krajín na dobrovoľnom
základe ukazuje silu, ktorú charta vytvorila spojením aspektov politiky MSP.
152

podpora špičkových malých podnikov a vytvorenie silnejšieho zastúpenia záujmov MSP.
V decembri 2000 Rada Európskej únie schválila štvrtý viacročný program pre podniky a podnikanie so
zameraním na malé a stredné podniky na roky 2001 – 2005. Zameriaval sa na nové hospodárske výzvy pre
malé a stredné podniky a predstavil nástroj na dosiahnutie cieľov stanovených v Európskej charte pre malé
podniky. Prebiehal od 1. januára 2001 až do 31. decembra 2005 s rozpočtom 450 mil. €. Rozhodnutím
Európskeho parlamentu a Rady EÚ bol štvrtý viacročný program predlžený do konca roka 2006 a výška
rozpočtu bol zvýšený o 81,5 mil. €. Aktivity programu, ktorého koordinátorom bolo Generálne riaditeľstvo
pre podnikanie a priemysel, boli rozdelené do nasledujúcich troch pilierov, podporujúce implementáciu
Európskej charty pre malé podniky na úrovni Európskych spoločenstiev:
 politika rozvoja podnikov. Aktivity mali podobu štúdií a odporúčaní vypracovaných Európskou
komisiou a členskými štátmi EÚ s cieľom zlepšiť podnikateľské prostredie;
 európske informačné centrá, poskytujúce poradenské a informačné služby pre MSP;
 finančné nástroje politiky rozvoja MSP, ktoré úzko súviseli s druhým pilierom, boli zamerané na
zlepšenie finančného prostredia pre malé a stredné podniky Európskej únie.
V januári 2003 Európska komisia vydala tzv. Zelenú knihu – Podnikanie v Európe, ktorá vytyčuje základné
smery podnikovej politiky, ďalej uvádza prekážky v podnikaní a opatrenia na ich odstránenie. Zelená kniha
poukazuje na tri mimoriadne dôležité piliere, ktoré smerujú k vytváraniu podnikateľskej spoločnosti:
 odstránenie bariér rozvoja a rastu v oblasti podnikania,
 vyrovnávanie rizikovosti a výnosnosti podnikania,
 spoločnosť, ktorá si váži podnikateľstvo.
V duchu uvedených kľúčových pilierov podnikateľstva môžeme skoncipovať tri konkrétne úlohy.
Podnikateľskú ochotu je možné zvýšiť rozvíjaním manažérskych schopností a odstránením prekážok vstupu
na trh. Kontinuálny rozvoj podnikov je možné dosiahnuť len znížením daňových a odvodových povinností,
vytváraním ponuky kvalifikovanej pracovnej sily, efektívnou inovačnou politikou a rozvojom kapitálového
trhu. Neoddeliteľnou súčasťou determinantov rozvoja podnikateľskej sféry je aj sila spoločenskej úcty.
Aj keď nositelia európskej hospodárskej politiky opakovane potvrdzovali platnosť lisabonskej agendy,
reálnosť jej splnenia sa rok čo rok znižovalo. V skutočnosti sa konkurenčná zaostalosť Európskej únie voči
USA a Japonsku ďalej zväčšovalo6. Európska rada na jarnom summite (dňa 25. a 26. marca 2004) v Bruseli
potvrdila, že lisabonské ciele zostávajú platnými, zdôraznila však nutnosť revízie lisabonského procesu
a poverila tím nezávislých expertov, ktorý mal za úlohu vypracovať podklady na hodnotenie lisabonského
procesu tak, aby spomenutá stratégia Európskeho spoločenstva získala nový impulz.
Skupina nezávislých expertov navrhla sústrediť pozornosť na nasledujúce priority:
 vytvárať znalostnú ekonomiku (informačná spoločnosť, veda a výskum, vzdelávanie),
 dokončenie vnútorného trhu, podpora súťaže a pružný integrovaný trh práce,
 podpora a rozvoj podnikateľského prostredia,
 ochrana životného prostredia a udržateľný rozvoj.
Správa expertov napriek svojej kritickosti potvrdila platnosť lisabonských cieľov, zároveň zdôraznila
nutnosť prihliadnuť na meniace sa podmienky, predovšetkým na rast globálnej konkurencie a na vnútorné
demografické tendencie Európskeho spoločenstva. „Európska únia sa vzdala plánov stať sa do roku 2010
najvýkonnejšou svetovou ekonomikou založenou na vzdelaní a hospodársky predbehnúť USA, keďže takáto
úloha nie je realistická. Zatiaľ čo v Lisabone sa dôraz kládol na ekonomickú výkonnosť, sociálnu
spravodlivosť a ekologicky udržateľný rozvoj, posledné dve priority majú byť potlačené v prospech triády
»produktivita – rast – pracovné miesta«“ (Gonda, 2006, s. 17).
Európska komisia vo februári 2005 navrhla nový začiatok Lisabonskej stratégie, na základe ktorej sa úsilie
Európskej únie sústreďuje na dva makroekonomické ciele:
 zabezpečenie trvalého ekonomického rastu,
 zvýšenie kvality a kvantity pracovných miest.
6
Jednou z oblastí, v ktorých Európa zaostáva za svojimi konkurentmi, sú investície do vedy a výskumu. Aj keď
investície do vedy a výskumu v Európskej únii sa začiatkom 21. storočia zvýšili, nárast bol pomalý. V roku 2003
bol podiel investícií do vedy a výskumu na hrubom domácom produkte Európskej únie 1,93 %, v Spojených štátoch
amerických 2,59 % a v Japonsku 3,15 %. Európska únia dnes investuje o 40 % menej než Spojené štáty americké (J.
Figeľ, 2005, s. 6).
153
Európska komisia začala od roku 2007 realizovať jednotnú modernú politiku rozvoja malých a stredných
podnikov pre rast a zamestnanosť 7 s ohľadom na dosiahnutie náročných cieľov upravenej Lisabonskej
stratégie.
2. CIELE A OPATRENIA POLITIKY MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV
Moderná politika malých a stredných podnikov pre rast a zamestnanosť vytyčuje cestu smerom
k strategickému prístupu na zvýšenie konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov Európskej únie
(EÚ–27) prostredníctvom zefektívnenia svojich nástrojov, vylepšených synergických účinkov medzi
finančnou, regionálnou, štruktúrnou a inovačnou politikou a jedinečných spojení medzi činnosťami
Európskej únie a členských štátov. Moderná politika integruje ciele, existujúce i nové nástroje a opatrenia
politiky podnikania (napríklad Európsku chartu pre malé podniky, podnikateľský akčný plán). Snaží sa z
Európy vytvoriť inovačnejšie a atraktívnejšie miesto pre investície a pracovné príležitosti. Politika pre malé
a stredné podniky má prierezový charakter a vyžaduje si posilnenie dimenzie MSP v rámci širokej škály
politík EÚ (regionálna politika, kohézna politika, politika zamestnanosti, politika výskumu a vývoja a pod.).
Nový prístup je založený na ucelenom pohľade na úlohu malých a stredných podnikov v spoločnosti,
ktorým sa zdôrazňuje ich význam ako dôležitého činiteľa hospodárskej a sociálnej súdržnosti na miestnej a
regionálnej úrovni.
Moderná politika malých a stredných podnikov je založená na piatich strategických cieľoch a z nich
vyplývajúcich opatreniach, ktoré vedú k účinnej implementácii politiky v duchu dosiahnutia zdravého
ekonomického rastu a vysokej zamestnanosti. Európska komisia vytýčila na obdobie rokov 2007 – 2013
nasledujúce vrcholné ciele politiky MSP:
 podpora podnikania a podnikateľských zručností,
 zlepšenie prístupu malých a stredných podnikov na trhy,
 odstraňovanie byrokracie,
 zlepšenie rastového potenciálu malých a stredných podnikov,
 upevnenie dialógu a konzultácií s osobami zainteresovanými na MSP.
2.1 PODPORA PODNIKANIA A PODNIKATEĽSKÝCH ZRUČNOSTÍ
Cieľ vyplýva zo skutočnosti, že Európska únia nevyužíva naplno svoj podnikateľský potenciál a nevytvára
dostatočný počet nových podnikov. Ešte stále existuje príliš veľa brzdiacich faktorov (nerovnováha medzi
rizikovosťou a výnosnosťou podnikania, absencia vedomostí o podnikaní, obskúrnosť legislatívy a pod.),
ktoré uprednostňujú zamestnanecký pomer pred podnikaním. Európska komisia v tomto duchu vystupňuje
svoje úsilie na zvýšenie spoločenského ocenenia podnikateľov, na podporu informovanosti o podnikateľskej
kariére a na výchovu k podnikateľskému mysleniu. Podnikanie sa bude podporovať priamymi príspevkami
zo štrukturálnych fondov prostredníctvom investícií do takých opatrení, ktorými sa zvyšuje rozsah a kvalita
poradenstva.
2.2 ZLEPŠENIE PRÍSTUPU MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV NA TRHY
Malé a stredné podniky si neuvedomujú dostatočne príležitosti, ktoré im ponúkajú trhy pre verejné
obstarávanie8, majú obmedzené zdroje na to, aby mohli využívať práva duševného vlastníctva a len s
ťažkosťami zvládnu komplikované a rozdielne daňové systémy. Je potrebné podporovať MSP, aby pôsobili
na medzinárodných trhoch, keďže to má za následok zlepšenie konkurenčného postavenia a zvýšenie rastu a
produktivity podniku. Na základe implementácie nových smerníc o verejnom obstarávaní sa budú
zmodernizovať postupy verejného obstarávania. Výhody z toho budú mať hlavne environmentálne
inovatívne MSP.
V záujme zníženia vysokých nákladov na zabezpečenie súladu s daňovými predpismi, ktoré často súvisia so
založením pobočky alebo dcérskej spoločnosti v inom členskom štáte EÚ, plánuje Európska komisia
zavádzať projekt zdanenia podľa štátu sídla spoločnosti (Home State Taxation), čím by sa uplatnil princíp
pôvodu zdanenia. Komisia plánuje navrhnúť aj nové iniciatívy pre sieť európskych informačných centier
a snaží sa odstrániť prekážky, ktorým čelia európski exportéri, a presadzovať lepší prístup na medzinárodné
trhy.
7
8
Jednotná politika MSP Európskej únie bola uvedená do života v novembri 2005, implementácia jej nástrojov
a opatrení sa však začínala od roku 2007.
Zmluvy v rámci verejného obstarávania dosahujú objem cca. 1,5 bil. €, čo predstavuje 17 % HDP EÚ.
154
2.3 ODSTRAŇOVANIE BYROKRACIE
Lepšia právna úprava je obzvlášť dôležitá pre malé a stredné podniky, pretože majú obmedzené zdroje a
nižšie odborné znalosti, ktoré sú však následkom nedostatočných finančných i ľudských zdrojov, na
dosiahnutie súladu s často zložitými a neprehľadnými právnymi predpismi. Európska komisia v zmysle
spomenutej skutočnosti zjednoduší pravidlá a legislatívu Európskeho spoločenstva. Keďže zjednodušovanie
právnych noriem je spoločnou povinnosťou, aj členské štáty majú pristupovať k svojej vnútroštátnej
legislatíve a transponovať pravidlá EÚ najjednoduchším možným spôsobom. Európska komisia zároveň
zabezpečí, aby potenciálne právne predpisy nebrzdili rast a inovačný potenciál malých a stredných
podnikov. Spomenuté zjednodušenie a prehľadnosť sa bude týkať aj nástrojov politiky rozvoja malých
a stredných podnikov. Európska komisia zabezpečí aj kontrolu prijatých opatrení spočívajúcu v tom, že
bude pravidelne hodnotiť účasť MSP na programoch Európskej únie.
2.4 ZLEPŠENIE RASTOVÉHO POTENCIÁLU MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV
Európska únia sa snaží riešiť všeobecne známe trhové nedostatky, ktoré obmedzujú prístup malých
a stredných podnikov k finančným zdrojom, výskumu, inováciám a informačným a komunikačným
technológiám. Závery Európskej rady z jari 2006 zdôraznili, že jednotný finančný trh a dostatočný prístup
k zdrojom financovania sú rozhodujúce pre rast malých a stredných podnikov. Lisabonský proces ponúka
rámec, v ktorom možno zlepšiť prístup ku kapitálu prostredníctvom reforiem na úrovni EÚ ako aj na úrovni
jej členských krajín.
Malé a stredné podniky sú odlišné. Niektoré poskytujú špičkovú technológiu, zatiaľ čo iné postupne
prispôsobujú výrobu a produkty k novým požiadavkám trhu. Sú aj také, ktoré nemajú inovačné aktivity, ich
prínos však má pre ľudskú spoločnosť obrovský duchovný význam (remeselníci vyrábajúci klasické
produkty a poskytujúci tradičné služby). Táto rozmanitosť prináša so sebou odlišné finančné potreby
malých a stredných podnikov.
Hlavnými finančnými nástrojmi Európskej únie na podporu podnikania a inovácie, a na zlepšenie prístupu
malých a stredných podnikov k zdrojom financovania sú finančné nástroje pre MSP uvádzané v Rámcovom
programe pre konkurencieschopnosť a inováciu (CIP) a Spoločné európske zdroje pre mikropodniky a
stredné podniky (JEREMIE) v rámci štrukturálnych fondov. Siedmy rámcový program v oblasti výskumu
a technického rozvoja (2007 – 2013) zahŕňa opatrenia, ktoré pomôžu MSP naplniť určité finančné potreby
spojené s výskumom. Keďže politika rozvoja malých a stredných podnikov často prechádza do iniciatív,
ktoré sa vytvárajú a uskutočňujú na miestnej i na regionálnej úrovni, je potrebné využívať aj ďalšie zdroje
financovania, napríklad finančné nástroje štrukturálnej a regionálnej politiky. Investícia do MSP v oblasti
rastu je jedným z kľúčových prvkov novej kohéznej politiky. Malé a stredné podniky sa často stretávajú
s ťažkosťami pri využívaní inovácií a výsledkov výskumu a uplatňovaní práv duševného vlastníctva.
Európska únia sa snaží so všetkými silami posilniť inovačné a výskumné schopnosti MSP a zvýšiť objem
prevodov technológií v prospech malých a stredných podnikov, pričom uznáva, že výhody
z technologického pokroku môžu získavať všetky druhy malých a stredných podnikov. V tomto duchu sa
bude aj Európska komisia usilovať o intenzívnejšie zapojenie malých a stredných podnikov do európskej
iniciatívy INNOVA (predstavuje rad projektov na sektorovú inováciu, ktoré spájajú analýzu a praktické
skúsenosti) a o poskytovanie osobitnej podpory v oblasti práv duševného vlastníctva. Podpora zavádzania
informačných a komunikačných technológií, elektronického vzdelávania a elektronického obchodu je
základným predpokladom zvýšenia konkurencieschopnosti MSP. V tom vedomí bude Komisia pokračovať
v podpore združovania nositeľov politík v tejto oblasti prostredníctvom siete na podporu elektronického
obchodu pre malých a stredných podnikateľov.
Lisabonská európska rada z marca 2000 stanovila cieľ vytvoriť z Európskej únie najkonkurencieschopnejšiu
a dynamickú ekonomiku založenú na poznatkoch vo svete. Zdôraznila význam vytvorenia priaznivých
podmienok pre malé a stredné podniky. Gothenburská európska rada z júna 2001 definovala stratégiu EÚ o
trvalo udržateľnom rozvoji, aby sa súčasne zabezpečil ekonomický rast, sociálne začlenenie a ochrana
životného prostredia. Na základe týchto skutočností bol zriadený Rámcový program pre
konkurencieschopnosť a inováciu9 na obdobie rokov 2007 – 2013, ktorý spojí do spoločného rámca osobitné
podporné programy ES v oblastiach, ktoré sú rozhodujúce pre podporu európskej produktivity, inovačnej
kapacity, udržateľného rozvoja a zároveň sa zaoberá environmentálnymi otázkami.
9
Celkový rozpočet (upravený v júni 2006) pre implementáciu rámcového programu na obdobie 2007 – 2013 je 3,621
mld. €, z čoho 2,166 mld. € pripadá na plnenie Programu pre podnikanie a inováciu. Hlavnými zdrojmi financovania
spoločných programov pre európske malé a stredné podniky sú štrukturálne fondy.
155
Systém spoločných cieľov rámcového programu tvoria nasledujúce prvky cieľov:
 podporovať konkurencieschopnosť, najmä však malé a stredné podnikanie,
 podporovať inováciu vrátane ekologickej inovácie,
 urýchľovať rozvoj konkurencieschopnej, inovatívnej informačnej spoločnosti,
 propagovať energetickú efektívnosť a využitie nových a obnoviteľných zdrojov energie.
Jeho spoločné ciele sa implementujú pomocou osobitných programov, t. j. Programu pre podnikanie
a inováciu, Programu na podporu politiky informačnej a komunikačnej techniky a Programu inteligentná
energia – Európa.
Program pre podnikanie a inováciu, vytyčuje nasledujúce čiastkové ciele politiky rozvoja malých
a stredných podnikov na súčasné programové obdobie (2007 – 2013):
 zlepšiť prístup malých a stredných podnikov k finančným zdrojom, a to zvýšením investícií fondov
rizikového kapitálu a obchodných anjelov do MSP, zabezpečovaním nástrojov na dlhodobé dlhové
financovanie MSP a zlepšovaním finančného prostredia,
 vytvárať priaznivé prostredie na spoluprácu medzi malými a strednými podnikmi,
 stimulovanie podnikovej kultúry a inovácií,
 posilniť inováciu v podnikoch, vrátane ekologickej inovácie,
 pokračovať hospodársku a administratívnu reformu spojenú s podnikaním a inováciou.
Európska komisia plánuje zlepšiť aj znalosti o výkonnosti európskych malých a stredných podnikov, aby
mohla prijať opatrenia na posilnenie ich konkurencieschopnosti.
2.5 UPEVNENIE DIALÓGU A KONZULTÁCIÍ S OSOBAMI ZAINTERESOVANÝMI NA MSP
Malé a stredné podniky sú nedostatočne informované o Európskej únii a o jej činnostiach a niekedy majú
kritické názory na jej vplyv na podnikanie. V mnohých prípadoch nevyužívajú príležitosti, ktoré im
Európska únia ponúka. Vychádzajúc z týchto myšlienok, európske inštitúcie majú zlepšiť svoje schopnosti
zohľadňovať záujmy malých a stredných podnikateľov a spolu s členskými štátmi informovať verejnosť o
pozitívach podnikania.
ZÁVER
Moderná politika rozvoja malých a stredných podnikov Európskej únie vychádza z „upravenej“ Lisabonskej
stratégie a sleduje plnenie jej hlavných dvoch makroekonomických cieľov – dosiahnuť trvalo udržateľný
ekonomický rast a vysokú mieru zamestnanosti v krajinách Európskej únie. Úspešnosť realizácie týchto
cieľov závisí od využitia potenciálu európskych malých a stredných podnikov, pretože plnia rozhodujúcu
rolu pri rozvoji podnikania, konkurenčného prostredia a inovácie, ktoré vedú k dlhodobému rastu a vývoju.
V príspevku autor poukázal na rastúci význam a na súčasné problémy malého a stredného podnikania v
Európskej únii. Politika rozvoja malého a stredného podnikania, napriek jej krátkej histórie v
hospodárskych dejinách Európskej únie, sa za posledné roky vyvíjala pozoruhodne. Politika malých a
stredných podnikov má prierezové postavenie, svojim charakterom patrí do štruktúrnej politiky s úzkymi
väzbami s finančnou, regionálnou, kohéznou a inovačnou politikou Európskej únie. Okrem horizontálnych
väzieb s jednotlivými mikroekonomickými politikami je dané aj vertikálne prepojenie s makroekonomickou
politikou Európskej únie, z ktorej uvedená politika vychádza. Tento fakt verne odzrkadľuje aj názov:
„moderná politika malých a stredných podnikov pre rast a zamestnanosť“, ktorá je založená na piatich
strategických cieľoch a z nich vyplývajúcich opatreniach, ktoré vedú k účinnej implementácii politiky v
duchu dosiahnutia zdravého ekonomického rastu a nízkej úrovne nezamestnanosti.
Za najdôležitejší v sústave hlavných cieľov politiky však autor považuje cieľ „zlepšiť rastový potenciál
malých a stredných podnikov“, ktorý zahŕňa v sebe odstránenie všetkých bariér pri získavaní externých
zdrojov financovania európskych malých a stredných podnikov, menovite však pri získavaní rizikového
kapitálu a klasických bankových úverov od obchodných bánk.
LITERATÚRA
[1]
Arbeitsdokument der Kommissionsdienststellen Nr. SEC(2003) 58. Ein unternehmerisches Europa
schaffen. Die Aktivitäten der Europäischen Union zur Förderung von kleinen und mittleren
Unternehmen (KMU).
156
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
[23]
Az EU–tagországok innováció- és KKV–politikájának kapcsolódása. Átdolgozott változat.
Budapest : Magyar Vállalatgazdasági Kutatásokért Alapítvány; GKI Gazdaságkutató Rt., 2004.
241 o.
Commission Staff Working Paper No. SEC(2005) 170. The activities of the European Union for
small and medium-sized enterprises (SMEs). SME Envoy Report.
Consultation with Stakeholders in the Shaping of National and Regional Policies. Affecting Small
Business. Final Report of the Expert Group [on-line]. Brussels : European Commission; Enterprise
and
Industry
Directorate
General,
October
2005.
Dostupné
na
internete:
<http://europa.eu.int/comm/entrepreneurship/index. htm>
Die Auswirkungen der EU-Erweiterung auf europäische KMU. In: Beobachtungsnetz der
europäischen KMU. Luxemburg : Amt für amtliche Veröffentlichungen der Europäischen
Gemeinschaften, 2003, Nr. 6, 80 S. ISBN 92-894-5992-1
Európska charta pre malé podniky schválená členskými štátmi na zasadnutí Európskej rady vo
Feire v dňoch 19. - 20. júna 2000. Luxemburg : Úrad pre oficiálne publikácie Európskych
spoločenstiev, 2004. 15 s. ISBN 92-894-7615-X
FÁBRI, GY. 2006. Akadémiai tudomány: teljesítmény, autonómia, hagyomány. A XXI. század
korszerű magyar Akadémiája. Budapest : Magyar Tudományos Akadémia, 2006. 46 o.
FIGEĽ, J. 2005. Priority Európskej komisie v rokoch 2004 – 2009. In: Medzinárodné otázky, roč.
14, 2005, č. 1, s. 3–10.
FUTÓ, P. 2004. Kis- és középvállalkozás-fejlesztési politika az EU-ban. Budapest : Budapesti
Közgazdaság-tudományi és Államigazgatási Egyetem, 2004. 36 o.
Gazdasági és Monetáris Bizottság 2004/2232(INI) számú jelentéstervezete. Vállalkozások és
adózás az Európai Unióban: közös konszolidált adóalap és származási ország szerinti adózás a kisés középvállalkozások számára.
GONDA, V. 2006. Metodika vedeckej práce. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006. 276 s.
ISBN 80-225-2250-3
JANČÍKOVÁ, V. 2000. Komparácia vybraných ukazovateľov výkonnosti v krajinách EÚ a
CEFTA. In: Mladá veda, jej prínosy a perspektívy : zborník vedeckých prác. Račkova Dolina: SPU
Nitra, 2000. s. 74-77. ISBN 80-7137-858-5
KŐNIG, ZS. 2006. Kis– és középvállalatok lehetőségei a 7. keretprogramban. Buda-pest : Nemzeti
Kutatási és Technológiai Hivatal, 2006. március 1. 26 o.
Mitteilung der Kommission an den Rat und das Europäische Parlament Nr. KOM (2003) 713. Der
Zugang kleiner und mittlerer Unternehmen zu Finanzmitteln.
Mitteilung der Kommission an den Rat, das Europäische Parlament, den Europäischen Wirtschaftsund Socialausschuss und den Ausschuss der Regionen Nr. KOM(2004) 70. Aktionsplan:
Europäische Agenda für unternehmerische Initiative.
Mitteilung der Kommission an den Rat und das Europäische Parlament Nr. KOM (2005) 330.
Gemeinsame Maßnahmen für Wachstum und Beschäftigung: Das Lissabon-Programm der
Gemeinschaft.
Mitteilung der Kommission an den Rat, das Europäische Parlament, den Europäischen Wirtschaftsund Socialausschuss und den Ausschuss der Regionen Nr. KOM(2005) 551. Umsetzung des
Lissabon-Programms der Gemeinschaft. Eine Zeitgemässe KMU-Politik für Wachstum und
Beschäftigung.
PAPANEK, G. et al. 2006. Innovációmenedzsment kézikönyv. Budapest : Magyar Innovációs
Szövetség, 2006. 231 o.
Paper prepared for the conference Promoting Entrepreneurship and innovative SMEs in a global
economy. Istanbul : OECD, 2004.
Stellungnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses Nr. 2004/C 302/02 zu dem
Vorschlag für eine Entscheidung des Europäischen Parlaments und des Rates zur Änderung der
Entscheidung 2000/819/EG über ein Mehrjahresprogramm für Unternehmen und unternehmerische
Initiative, insbesondere für die kleinen und mittleren Unternehmen (2001 – 2005).
Stellungnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses Nr. 2005/C 120/03 zum
Thema Fähigkeit der Anpassung der KMU und der sozialwirtschaftlichen Unternehmen an die
durch die wirtschaftliche Dynamik vorgegebenen Änderungen.
Thema Die Durchführung der Lissabon-Strategie verbessern.
Thema Die Wettbewerbsfähigkeit der europäischen Unternehmen als Herausforderung.
157
[24]
Zelená kniha: Podnikání v Evropě [on-line]. Dostupné na internete: <http://www.park.
cz/attach/1000071031202192148.doc>
ADRESA:
Ing. László Nagy, PhD.
Univerzity J. Selyeho v Komárne,
Ekonomická fakulta
Roľníckej školy 1519
945 01 Komárno
Slovanská republika
tel.: 00421 35 32 60 695
158
ODDELENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV AKO STRATEGICKÝ PARTNER V ČASE
HOSPODÁRSKEJ KRÍZY
Ladislav Nižník
Abstrakt: Finančná kríza vo svete je skutočnou skúškou pre ľudské zdroje v podniku. V
posledných rokoch sa do popredia dostával pojem strategický partner, ktorý bol spájaný s
očakávanou rolou ľudských zdrojov v podniku. V období konjunktúry nemusí byť strategická
rola v praxi skutočne preverená. Ich pripravenosť preverí práve kríza. Myslí stratégia ľudských
zdrojov aj na zadné dvierka a disponuje aj krízovým scenárom? Tento článok prináša úvahy na
tému, čo by mali ľudské zdroje v podniku urobiť, aby podnik kríze odolal alebo z nej dokonca
vyťažil konkurenčné výhody.
Kľúčové slová: strategický partner manažmentu, model krízových činností, aktivácia
zamestnancov
ÚVOD
Finančná kríza preniká aj do nášho regiónu a stáva sa každodennou realitou, ktorá ovplyvňuje hospodárenie
našich podnikov. Podniky robia rôzne rozhodnutia, ktorými sa snažia eliminovať klesajúci dopyt po ich
produktoch. Ten je sekundárnym dôsledkom krízy. Existuje viacero spôsobov ako sa s nimi vyrovnať. Top
manažment veľkých podnikov, ale aj konatelia menších obchodných spoločností musia hľadať alternatívy
ako prežiť. Klasickým a zaužívaným riešením je minimalizácia nákladov spoločnosti. Keďže personálne
náklady vo väčšine podnikov predstavujú spolu s režijnými najvyššie položky, spoločnosti sú často
náchylné prepustiť zamestnancov. Toto riešenie by však v podniku, kde sú ľudské zdroje strategickým
partnerom, malo byť uplatnené až ako posledná alternatíva, a to až ako výsledok hĺbkových analýz, pri
ktorých sa uplatňujú základné nástroje personálnej práce.
HLAVNÁ ÚLOHA ĽUDSKÝCH ZDROJOV V ČASE KRÍZY
Oddelenia ľudských zdrojov musia byť aktívnym partnerom, ktorý hľadá cesty ako riešiť aktuálne problémy
podniku s ohľadom na udržanie ľudského potenciálu aj pre budúce obdobie. Konajú tak na základe veľmi
dobrej znalosti komplexnej personálnej agendy. Sú silní v argumentácii a ponúkajú alternatívy.
Vybrané činnosti realizované pracovníkmi ľudských zdrojov v čase krízy sú:
 podpora manažmentu pri implementácii zmien v podnikovej stratégii
 hodnotenie komplexného pracovného výkonu
 optimalizácia systému odmeňovania zamestnancov
 zmeny v podnikovom vzdelávacom programe
 riadená a presne cielená firemná komunikácia
 aplikácia nástrojov vládnej pomoci do podnikovej praxe – flexi konto
 podnecovanie k zamestnaneckým inováciám
 využívanie personálneho leasingu pri niektorých profesiách – podnikových činnostiach
 reakcia na zvýšenú ponuku na trhu práce
 talent manažment.
PREDPOKLADY AKTÍVNEJ ÚLOHY ĽZ PRI ZMIERŇOVANÍ DOPADOV KRÍZY
Hlavným predpokladom je úzka spolupráca medzi vedením podniku a oddelením ľudských zdrojov. Len tak
je možné dosiahnuť stav, kedy rozhodnutia manažmentu o ďalšom pôsobení podniku budú zohľadňovať
význam ľudského potenciálu pre podnik.
Firma by mala mať vypracovaný krízový personálny scenár. V prípade nevyhnutnej potreby redukcie počtu
159
zamestnancov ten bude jasne identifikovať pracovné miesta s nízkou mierou pridanej hodnoty, nízkou
úrovňou zhodnocovania technického a ľudského potenciálu organizácie.
Podľa Koubeka musí strategické riadenie organizácie vychádzať z odpovedí na päť kľúčových otázok. Tie
sa zameriavajú na podnikateľskú filozofiu – rolu podniku na trhu, pozitívne a negatívne faktory, ktorým
podnik musí čeliť, prednosti a nedostatky podniku, ciele a úlohy, ktoré povedú k dosiahnutiu stanovených
cieľov. „Všetky tieto otázky v sebe implicitne zahrňujú problematiku ľudských zdrojov a nie je možné ich
zodpovedať, ak ľudské zdroje nebudú brané do úvahy.“
V krízovom období sa zvyčajne otvára podnikateľská filozofia pod vplyvom zmenených vonkajších
podmienok na trhu. Jej zmena sekundárne vyvoláva zmenu podnikových cieľov a z nich plynúcich úloh.
Typickým príkladom vonkajšieho faktora je pokles dopytu po tovaroch a službách. Túto situáciu musí
podnik riešiť a zmena v stratégii sa následne premieta aj do stratégie riadenia ľudských zdrojov čiže do
čiastkových personálnych procesov.
HODNOTENIE KOMPLEXNÉHO PRACOVNÉHO VÝKONU
Pravidelné hodnotenie pracovného výkonu predstavuje výstup v podobe kvalitnej bázy informácií, ktoré je
možné využiť pri zvažovaní alternatívnych výrobných príležitostí. Samotná prítomnosť krízy vo svete by
mala byť spúšťačom procesu hodnotenia zamestnancov v prípade, ak v tomto období nie je plánované jeho
riadne periodické kolo.
Metóda hodnotenia by mala byť odvodená od zmien v podnikovej stratégii, ktoré si aktuálny stav vyžiada.
V čase recesie by však mal byť použitý motivačný štýl.
Uplatnenie motivačne-hodnotiaceho pohovoru môže mať za následok aktiváciu zamestnancov. Štruktúra
pohovoru by mala dať zamestnancovi priestor vyjadriť sa k slabým a silným stránkam podniku, či vyzvať
ho k pomenovaniu zmeny, ktorú by v podniku urobil ako prvú. Ľudia musia cítiť, že ich názory sú pre
podnik dôležité. Táto metóda zároveň hodnotiteľovi dáva možnosť zistiť mieru lojality zamestnanca.
OPTIMALIZÁCIA SYSTÉMU ODMEŇOVANIA
Podnik by mal mať systém odmeňovania naviazaný na výkonnosť zamestnanca a podniku. Takéto
nastavenie systému by malo zabezpečiť, že na odmeňovanie zamestnancov bude firma poukazovať len
prostriedky, ktoré je schopná získať svojou produkciou.
Jednou z alternatív, ako v čase krízy reagovať na znížený prítok firemných financií, je rokovanie so
zástupcami zamestnancov o dočasnom pozastavení plnení, ktoré majú charakter zamestnaneckých výhod.
Tento krok je však potrebné citlivo zvážiť. Malo by ísť o také nákladové položky, ktoré predstavujú
významný podiel na celkových nákladoch. Nemali by sa týkať oblasti zdravia zamestnancov a pracovných
jubileí.
Zníženie personálnych nákladov môže byť dosiahnuté aj prepustením určitej skupiny zamestnancov. Stáva
sa tak vtedy, ak podnik už ďalej nie je schopný plniť si svoje záväzky voči všetkým zamestnancom a je
ohrozená jeho schopnosť prežiť na trhu. Ak existuje krízový personálny scenár, ktorý identifikuje pracovné
miesta s nízkou mierou pridanej hodnoty a nízkou úrovňou zhodnocovania ľudského potenciálu, tak by ho
mal podnik uplatniť. Ak takýto scenár firma nemá, tak by pri rozhodovaní o zamestnancoch, ktorí budú
prepustení mala vychádzať z analýzy rentability jednotlivých organizačných jednotiek podniku a výstupov z
hodnotenia zamestnancov. Aj v keď určitá oblasť pôsobenia podniku vykazuje dlhodobo zlé hospodárske
výsledky, tak môžu v skupine zamestnancov figurovať ľudia s veľkým ľudským potenciálom pre firmu.
ZMENY V PODNIKOVOM VZDELÁVACOM PROGRAME
Zmeny v podnikovej stratégií by sa mali zákonite odraziť aj na nových vzdelávacích potrebách, ktoré môžu
byť vyvolané zmenou výrobných postupov alebo zmenou firemnej produkcie. Ľudské zdroje by mali v
takejto situácii začať s auditom vzdelávacieho programu a ponúknuť vedeniu podniku alternatívy riešenia
vzniknutej situácie.
Náklady na vzdelávanie predstavujú významnú položku v nákladoch spoločnosti. Samotná existencia krízy
nesmie však vyvolať úplne obmedzenie vzdelávacieho procesu. Vždy existuje alternatíva využiť potenciál
interných lektorov resp. skúsených zamestnancov – gestorov jednotlivých podnikových činností. V čase,
keď sa obmedzuje výroba a zamestnanci pracujú v obmedzených pracovných režimoch, núka sa príležitosť
na organizáciu workshopov, na ktorých zamestnanci dostanú priestor vyjadriť sa ako zefektívniť pracovné
činnosti, ktoré denne vykonávajú.
VYUŽITIE TRHOVÝCH PRÍLEŽITOSTÍ NA TRHU PRÁCE
V čase recesie sa veľmi často stáva, že aj úspešné podniky, ktoré rýchlo vyrástli, no v období rastu
nemysleli na krízové scenáre či vzdelávanie, sa nedokážu vyrovnať so vzniknutou situáciou a ich
160
podnikanie sa končí bankrotom. Na trh práce prichádzajú aj kvalitní odborníci. Dopyt po uchádzačoch je v
čase recesie nižší a klesajú aj náklady súvisiace so získaním nových zamestnancov. Ľudia, ktorí v novom
podniku dostanú príležitosť po tom ako sa ocitli v zložitej životnej situácii po prepustení, bývajú veľmi
lojálnymi a aktívnymi zamestnancami. Títo ľudia zároveň poznajú chyby, ktoré viedli ku kolapsu ich
predchádzajúcich zamestnávateľov a môžu tak priniesť veľmi cenné informácie a postrehy. Platí však
zásada menej je niekedy viac. Pri získavaní zamestnancov sa treba sústrediť na menší počet
vysokokvalifikovaných odborníkov.
TALENT MANAŽMENT
Rozvojové programy zamerané na identifikáciu talentov, vzdelávanie manažérov a podporu kľúčových
zamestnancov sa rovnako často stávajú v čase krízy tŕňom v oku manažmentu, nakoľko patria k nákladovo
najnáročnejším. Rozhodnutie o ich pozastavení znamená pre podnik veľkú hrozbu. Tieto skupiny
zamestnancov sú totiž veľmi náchylné k zmene zamestnávateľa pokiaľ nemajú zabezpečené vyhovujúce
podmienky pre osobný rast. Podnik by si svoj najväčší potenciál mal poctivo strážiť, lebo pre niektorých
zamestnávateľov resp. headhunterov je obdobie krízy časom, kedy je možné týchto ľudí jednoduchšie
zlanáriť na svoju stranu.
RIADENÁ A PRESNE CIELENÁ FIREMNÁ KOMUNIKÁCIA
Zabezpečí, že zamestnanci budú priebežne informovaní o aktuálnej situácii vo firme. Často sa totiž stáva, že
pod vplyvom paniky začnú zamestnanci šíriť katastrofické správy, ktoré môžu negatívne odraziť na
výsledkoch podniku. Medzi možné dôsledky patria – klesajúca produktivita ako dôsledok neistoty a nižšej
sústredenosti zamestnancov na pracovný výkon, hromadné výpovede zo strany zamestnancov, a pod.
Otvorená komunikácia, či už prináša negatívne alebo pozitívne informácie, vnáša do podnikového
prostredia čistotu a jasne definuje konsekvencie, ktoré kríza prináša na podnik. Informácia o plánovanom
prepúšťaní môže naštartovať zamestnancov k zvýšenému výkonu a môže viesť zamestnancov k inováciám.
Forma komunikácie by mala byť odvodená od veľkosti podniku, no hlavne by malo ísť o transparentný
proces.
MODEL KRÍZOVÝCH ČINNOSTÍ
Model na nižšie uvedenom obrázku graficky znázorňuje jednotlivé činnosti, ktoré by mali byť pracovníkmi
ľudských zdrojov realizované s cieľom minimalizovať dôsledky krízy na hospodárenie spoločnosti. Kríza
predstavuje jeden zo stavov v trhovej ekonomike, ku ktorému dochádza po zmene vonkajších podmienok na
trhu. Preto aj diagram znázorňuje činnosti ako cyklické.
161
Audit
ľudského
potenciálu v
podniku
Zmena
vonkajších
podmienok na
trhu – ekon.
kríza
Zmeny v
podnikovej
stratégii
a stratégii ĽZ
Využitie
trhových
príležitostí
Zmena
organizácie
práce –
procesy,
štruktúra
Obr. 1 Model krízových činností realizovaných pracovníkmi ĽZ
Už samotná existencia krízy vo svete resp. regióne by mala byť spúšťačom vnútorného auditu ľudského
potenciálu v podniku. Na rozdiel od klasického prístupu, kde sa vychádza zo stratégie podniku a od nej sa
odvodzujú všetky ostatné činnosti resp. potreby, by v tomto prípade mali pracovníci ĽZ začať práve s
prehodnotením potenciálu ľudí. Na základe tejto analýzy ponúknuť manažmentu alternatívy ako využiť
ľudský potenciál v záujme jeho zachovania a zabrániť tak prepúšťaniu. Výsledok tohto auditu môže mať
podobu definície nových trhových príležitostí, ktoré by podnik mohol s existujúcimi zamestnancami
realizovať. Alternatívnym zistením môže byť presun zamestnancov s potrebnou kvalifikáciou momentálne
pôsobiacich v krízou postihnutých odvetviach na iné oddelenia, ktorých produkcia je pre podnik naďalej
zisková. Táto fáza teda zahŕňa činnosť hodnotenia zamestnancov. Ak výstupom auditu nie je identifikovaná
žiadna alternatívna činnosť, tak podnik pristúpi na optimalizáciu systému odmeňovania respektíve
prepustenie určitej skupiny zamestnancov s cieľom zníženia nákladov potrebného pre zachovanie existencie
podniku na trhu. Vstupom pre všetky tieto manažérske rozhodnutia je audit ľudského potenciálu – proces
hodnotenia zamestnancov.
Druhá fáza predstavuje prípravné činnosti, ktoré vyplývajú zo zmien v podnikovej stratégii. Jej zmena
automaticky vyvoláva aj potrebu zmien v stratégii ľudských zdrojov a následne odvodených čiastkových
procesoch a činnostiach. Pracovníci ľudských zdrojov by mali dodať manažmentu vstupy potrebné pre
manažérske rozhodovanie pri zmenách stratégie, no rovnako by mali pôsobiť ako poradca pri implementácii
týchto zmien. Rovnako realizujú zmeny v stratégii ľudských zdrojov. Medzi činnosti, ktoré spadajú do tejto
fázy patrí hlavne kumulácia vstupov potrebných pre manažérske rozhodovanie a riadená a presne cielená
firemná komunikácia.
Tretia fáza predstavuje praktickú implementáciu zmien v procesoch a organizácii podniku. Patria sem
nasledujúce činnosti - úprava podnikových procesov a súvisiacej dokumentácie, zmena v podnikovom
vzdelávacom programe, aplikácia nástrojov štátnej pomoci, či využívanie personálneho leasingu pri
niektorých profesiách – podnikových činnostiach. Pracovníci ľudských zdrojov tu majú kľúčovú úlohu a sú
zväčša v roli realizátora zmien.
To, že každá kríza sa dá využiť aj na využitie trhových príležitostí, dokumentuje štvrtá fáza. Podnik môže
napríklad využiť zvýšenú ponuku na trhu práce na získanie kvalitných odborníkov. Väčšina spoločností
v čase krízy redukuje výdavky na vzdelávanie, či na talent manažment program. Ak si však podnik dokáže
162
nájsť cestu ako aj v čase krízy podporovať tieto kľúčové činnosti, tak môže potvrdiť resp. zvýrazniť svoju
pozíciu dobrého zamestnávateľa a prilákať tak kvalitných zamestnancov do svojich radov.
ZÁVER
Strategickosť partnera sa skutočne preverí v čase recesie. V praxi je známe, že top manažment ešte aj dnes
ťažko chápe strategickosť ľudských zdrojov v podniku. Strategický partner ponúka alternatívy, ktorých
ústrednou myšlienkou je zachovanie a rozvoj ľudského potenciálu podniku. Musí existovať krízový scenár
definujúci personálne nástroje, ktoré pomôžu minimalizovať dôsledky klesajúcich príjmov. Hodnotenie s
motivačným štýlom aktivizuje zamestnancov k predkladaniu návrhov na zvýšenie efektivity práce.
Odmeňovanie by musí byť naviazané na výkonnosť jednotlivca, no hlavne podniku. Je nutné identifikovať
významné položky rozpočtu, ktorých vyplatenie je možné odložiť. Poslednou možnosťou je prepustenie
zamestnancov. Zmena podnikovej stratégie ako dôsledok krízy ovplyvňuje vzdelávanie vo forme zmien
vzdelávacích potrieb. Objavuje sa tlak na zníženie nákladov a využívanie interných kapacít. Podnik nesmie
prestať podporovať kľúčových zamestnancov a talenty. Tieto skupiny sú najviac náchylné podľahnúť tlaku
konkurencie, ak nie sú splnené ich požiadavky. No zároveň je nutné myslieť aj na to, ako z tejto situácie
vyťažiť. Získať kvalitných uchádzačov z trhu práce, ktorí sa ocitnú medzi prepustenými. Nová šanca z nich
robí lojálnych zamestnancov.
POUŽITÁ LITERATÚRA
[1]
KOUBEK, J.: Řízení lidských zdrojů : základy moderní personalistiky, Praha : Management Press,
2007.
KUCHARČÍKOVÁ, A.; TOKARČÍKOVÁ, E.: The process of education in context of business
[2]
diagnostics. International scientific conference, Žilina : TRANSCOM 2003, 06.2003, University of
Žilina, s. 191-195, ISBN 80-8070-082-6.
TESAROVIČOVÁ, I. Modern Approaches to Leading an Organization with Focus on Human
[3]
Capital. Journal of Information, Control and Management Systems, no 2/2008, Faculty of
Management Science and Informatics, University of Žilina, Žilina pp. 133-143, ISSN 1336-1716
ADRESA
Ing. Ladislav Nižník
Katedra makro a mikroekonomiky FRI ŽU v Žiline
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
[email protected]
163
164
HOW TO CARRY ON A SUCCESSFUL BUSINESS IN THE FRONTIER REGIONS
OF SOUTHEAST MORAVIA
Pavel P. Pankratiev
PROSPECTS AND PROBLEMS OF FRANCHISING IN EUROPE
Starting up a new business of their own – this idea came to very many people involving them into the depths
of business undertakings in the hope of creating something which can make profit. The thought that you are
your own master encouraged many people to start a business. However, while opportunities are high, the
risk is high too. It has been calculated that during first five years businesses fail for every two of three
beginners. There are two reasons why a new business becomes a failure: 1) an undertaker tries to offer a
product or services which the market does not wish to accept; 2) the product, being in itself attractive for the
market, has poor marketing supporting.
Both of these two reasons are most frequently consequences of two factors:1) lack of a reliable system of
business control, and 2) deficiency in professional training of leaders.
One of the ways of minimization of risk factors is taking part in a joint enterprise which has already been a
success in the market, or joining the company which has created a product or services accepted in the
market and which has built up a reliable system of financial control and manufacture of this product.
Franchising is a business method which gives a businessman an opportunity to join a large functioning
chain.
The franchisor is able to reach deeper penetration into the market with minimal investments whereas the
franchisee can develop its business activities with smaller risks.
At present franchising has become one of the most important and actual themes for discussing by the
professional community. The world financial crisis has become fatal not only for small business but also
for the companies leading in their sector of the market. Big corporations buy smaller ones, there are
numerous reductions in different structures. Specialists have different opinions on further development of
franchising. Some of them consider this system to be a good solution for going out of the crisis situation
which will permit to increase the efficiency of small business. Others think that at present franchising makes
the economic situation in the country even more complicated.
Nowadays many European companies abandon franchising because they think that to start a business in
conditions of the world crisis is not profitable. If, however, to speak about franchising of the world level and
of a high-quality product which has been tested by time and is in great demand, then, as a rule, neither
franchisers nor franchisees are anxious about its profitability.
It is obvious that a long-term reputation of a reliable partner and the world fame permit big companies not
only to avoid crisis situations but to increase number of franchisees. Companies which are not ready now to
declare their compatibility are interested in purchasing a franchise from a big and self-confident company in
conditions of the crisis. This purchase will help them to survive and to consider themselves to be part of a
world corporation which reputation cannot suffer greatly under conditions of the crisis. Big companies are
also interested in increasing their capital. But here another problem appears, namely, most of businessmen
do not have potential franchisees.
There are a number of instruments used to struggle against a crisis and to support franchising.
First, the principal mistake of the majority of franchisors is that after selling the franchise they do not think
it necessary to monitor operation of business by a franchisee which results in reduction of the franchisee’s
business activity. At the initial stage it is necessary to train the future partner, to acquaint him with the
affair.
165
Second, permanent supervision of the head office is necessary so that regional companies could regard
themselves to be part of a big corporation and showed responsible attitude to work.
And the third important point which will permit the company to keep steady at a high level is a legal aspect,
namely, high-quality detailed agreements. It is necessary to think over very carefully every item of an
agreement, every shade of meaning. If the franchiser is legally protected the company will be sure of
prosperity of the brand.
In addition to the above, it is very important to have real partnership relations within the franchising system.
The regional representative office is a full member. At the initial stage, however, it is essential to transfer
key practical skills to the franchisee so that he could carry on his independent business successfully. The
licensee must be aware of all subtleties and details of the market which is an indispensable condition
under circumstances of competition. Otherwise, incompetence and inconsistence of actions can have a
negative impact not only on the work of a region but of the central office as well.
It is important for the company to choose the right franchisee. These people must be trained, with broad
experience in their field, successful in climbing the carrier ladder. In order to build a business one must have
enormous potentialities, sound ambitions and must be a leader. Most franchisees are capable of selfdevelopment; potential franchisees cherish their own formula of success and development and then realize it
in their business with passion and full satisfaction.
In any situation, in order to carry on a business successfully and to reach strategic targets it is necessary to
follow precise rules and activities. Franchising is a powerful system which permits a small business to raise
its reputation and status within short period of time and makes it possible for bigger companies to confirm
their significance in the market and to increase their capital. All this stresses the importance of the
franchising system in conditions of the world financial crisis and permits to consider the system to be one of
the ways out of the crisis.
At present in Europe there are more than 7000 franchising systems and approximately 250,000 franchisees
with the total sales volume of more than 280 billion dollars. However, the level of development of the
franchising business in Europe is much lower than in the USA where its volume is more than 1 trillion
dollars.
Liberalization of economics of the European countries and their wish to become a part of the formal
commercial system made it possible to develop the franchising business. The overall leaders in performing
franchising systems are Hungary and Czech Republic. This kind of activity is also developing in the
markets of Poland, Bulgaria and Romania.
The process of development of franchising is hampered by the following factors:
1. inadequate legal basis;
2. shortage of domestic capital;
3. limited access to credits;
4. relatively high risk of the country.
Franchising in the European markets is being developed most of all in retail trade. The following fields are
very promising: dry cleaning of clothes, hotel service, car lease, education.
Franchising makes it possible to start a new business with the reduction of risk level characteristic of the
initial stage. It permits the business run at a great profit. Good reputation and success of one enterprise help
others if they unite under this name and offer identical products or services.
Today, even in spite of financial difficulties, the ability of people to recognize the familiar name and to
realize what they can expect from products and services with this name is a very important reason which
encourages those who begin their business to join functioning franchising systems.
166
REGIONÁLNA POLITIKY EURÓPSKEJ ÚNIE A JEJ FINANČNÉ NÁSTROJE
Alena Pauličková
Vysoká škola v Sládkovičove
Abstrakt: Mnohé regióny sa napriek ekonomickej výkonnosti Európskej únie vyznačujú
veľkými regionálnymi disparitami, ktorých odstraňovanie únia systematicky rieši už dlhšie
obdobie prostredníctvom regionálnej politiky. Táto predstavuje určitý systém nástrojov,
ktorými Európska únia menej rozvinutým regiónom pomáha. Slovensko patrí tiež k príjemcom
pomoci poskytovanej z európskych fondov.
Kľúčové slová: regionálna politika, Európska únia, hospodárska a sociálna súdržnosť, fondy
Európskej únie.
Európsku úniu tvorí 27 členských krajín, ktoré predstavujú spoločenstvo a vnútorný trh s približne 493
miliónmi občanov, čo zväčšuje hospodárske a sociálne rozdiely medzi týmito krajinami a ich regiónmi.
Cieľom európskej regionálnej politiky je preukázať solidaritu Únie prostredníctvom hospodárskej a
sociálnej súdržnosti, znižujúc rozdiel v úrovni rozvoja jednotlivých regiónov. Hovoríme, že európska
regionálna politika je založená na solidarite a súdržnosti regiónov. Umožňuje použitie viac ako 35 %
rozpočtu EÚ, ktorý prichádza najmä z bohatších členských štátov, v znevýhodnených regiónoch.
Takáto vzájomná solidarita nepomáha len prijímateľom, ale tiež štátom, ktoré sú hlavnými prispievateľmi
do rozpočtu spoločenstva (napr. tým, že ich podniky profitujú z veľkých investičných projektov v slabších
regiónoch). Ignorovanie rozdielov medzi regiónmi by na druhej strane mohlo viesť k ich narastaniu, čo by
brzdilo rozvoj Európskej únie ako celku.
Európske spoločenstvo zahŕňa množstvo regiónov, ktoré prešli rôznym historickým, kultúrnym, sociálnym a
ekonomickým vývojom. Rozdiely v rozvinutosti európskych regiónov najmä v sociálnej a ekonomickej
oblasti, ktoré v rámci Európskeho spoločenstva existovali a stále pretrvávajú, predstavovali od samotného
vzniku Európskeho spoločenstva prekážku dosiahnutia cieľov európskej integrácie. Európska únia vytvára
na riešenie jednotlivých problémov, ktorým čelí a ktorým uzná za potrebné sa venovať, rôzne nástroje a
stanovuje si rôzne ciele a priority, ktorých snahou je zamedzenie vzniku a zväčšovania nepomerov medzi
regiónmi.
Práve v súvislosti s napĺňaním stanovených cieľov a priorít, a tým aj vyrovnávaním regionálnych rozdielov
v rámci EÚ bol vytvorený systém finančných nástrojov. Nástrojmi realizácie regionálnej politiky sú fondy
EÚ. Slovensko získalo prístup k týmto fondom až po svojom vstupe do EÚ, t. j. 1. 5. 2004. Dovtedy
Slovensko čerpalo pomoc EÚ z menších, tzv. predvstupových fondov, ktorých cieľom bolo pripraviť právne
a administratívne podmienky na účelné a efektívne využívanie štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu.
Základným poslaním všetkých fondov EÚ je vyrovnávať rozdiely medzi ekonomicky silnými a
zaostávajúcimi regiónmi.
CIELE EURÓPSKEJ REGIONÁLNEJ POLITIKY V PROGRAMOVOM OBDOBÍ 2007 – 2013
V programovom období 2007 - 2013 Európsky fond regionálneho rozvoja (ERDF), Európsky sociálny fond
(ESF) a Kohézny fond prispievajú k plneniu troch cieľov, ktorými sú „Konvergencia", „Regionálna
konkurencieschopnosť a zamestnanosť” a „Európska územná spolupráca”. Cieľ európska územná
spolupráca sa vzťahuje na regióny, ktoré majú pozemné alebo námorné hranice, oblasti nadnárodnej
spolupráce vymedzené v zmysle opatrení na podporu integrovaného územného rozvoja, podporu
medziregionálnej spolupráce a výmenu skúseností. V rámci cieľa bude pomoc zameraná na rozvoj
cezhraničných hospodárskych, sociálnych a environmentálnych činností prostredníctvom spoločných
stratégií trvalo udržateľného územného rozvoja, a najmä prostredníctvom podpory podnikania, najmä
rozvoja malého a stredného podnikania, cestového ruchu, kultúry a cezhraničného obchodu. Okrem toho
bude pomoc zameraná na vytvorenie a rozvoj nadnárodnej spolupráce.
V rámci finančných výhľadov na obdobie 2007 - 2013 je na politiku súdržnosti vyčlenených 35,7 % z
celkového európskeho rozpočtu, čo predstavuje 347,410 miliárd EUR (v bežných cenách). Prerozdelenie
rozpočtu podľa cieľov: na cieľ „Európska územná spolupráca" je vyčlenených 2,52 %.
167
Slovenská republika ako nový členský štát Európskej únie, po prvýkrát čerpala finančné prostriedky z
fondov EÚ v oblasti politiky hospodárskej a sociálnej súdržnosti na základe dokumentu Rámec podpory
Spoločenstva v rokoch 2004 - 2006, t. j. v skrátenom programovacom období, ktoré sa pre pôvodné členské
štáty EÚ-15 začalo už v roku 2000. Programové obdobie 2007 - 2013 je teda pre Slovenskú republiku
prvým programovým obdobím, v ktorom bude mať možnosť využívať zdroje z fondov EÚ v priebehu
celého jeho trvania. Na základe získaných skúseností z predchádzajúceho programovacieho obdobia je v
programovom období 2007 - 2013 nevyhnutné zamerať sa na lepšiu koordináciu relevantných politík a
koncentráciou verejných zdrojov na priority než v období 2004 - 2006. Lepšia koordinácia a koncentrácia
zdrojov by sa mala prejaviť vo vyššej efektívnosti a účinnosti zdrojov ŠF a pomôcť tak výrazným spôsobom
v napredovaní krajiny.
V zmysle legislatívy (nariadení) Európskej únie každý členský štát predložil pred začiatkom programového
obdobia Európskej komisii vlastný rámcový programový dokument, Národný strategický referenčný rámec
(NSRR). Tento dokument predstavuje referenčný nástroj na prípravu programovania fondov. Stanovuje
národné priority, ktoré budú spolufinancované zo štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu v
programovom období 2007 - 2013 v nadväznosti na Strategické usmernenia Spoločenstva o súdržnosti,
ktoré definujú rámce príspevkov fondov na európskej úrovni. Zabezpečuje, že pomoc z fondov bude využitá
v súlade so Strategickými usmerneniami Spoločenstva o súdržnosti. Taktiež určí prepojenie medzi
prioritami Spoločenstva na jednej strane a Národným programom reforiem na druhej strane.
Slovenská republika vstúpila do Európskej únie ako krajina, ktorej hrubý domáci produkt na obyvateľa,
meraný v parite kúpnej sily, dosahoval len 48 % priemeru vtedajších 15 členských krajín. Strategický cieľ
vytýčený na skrátené programovacie obdobie 2004 - 2006 (dosiahnuť úroveň 54 % priemeru EÚ) možno
označiť za začiatok riadeného procesu konvergencie SR k úrovni dosahovanej v EÚ. Strategický cieľ na
roky 2007 - 2013 predstavuje nielen pokračovanie trendu približovania k úrovni EÚ-15 z hľadiska
ekonomickej výkonnosti, ale jeho naplnenie predpokladá uskutočnenie kvalitatívnych a štrukturálnych
zmien potrebných na zvýšenie konkurencieschopnosti Slovenska a jeho regiónov a na zvýšenie kvality
života občanov SR. Dňa 17. augusta 2007 Európska komisia oficiálne prijala Národný strategický
referenčný rámec Slovenskej republiky na roky 2007 - 2013, ktorý predstavuje základný strategický
dokument Slovenskej republiky pre využívanie fondov Európskej únie v rokoch 2007 - 2013. V priebehu
programového obdobia 2007 - 2013 dostalo Slovensko jedinečnú šancu využiť peňažné prostriedky fondov
EÚ, ktoré mu boli určené vo výške približne 11,4 mld. eur, na napĺňanie svojich cieľov a priorít. Riešenie
otázok kvality hospodárskeho rastu bude zohrávať dominantnú úlohu v napĺňaní vízie a cieľov EÚ v
programovom období 2007 - 2013. Strategický cieľ, ktorý je definovaný ako „Výrazne zvýšiť do roku 2013
konkurencieschopnosť a výkonnosť regiónov a slovenskej ekonomiky a zamestnanosť pri rešpektovaní
trvalo udržateľného rozvoja", plne reflektuje na strategické ciele, ktoré si stanovila Európska únia na
programové obdobie 2007 - 2013. V súlade s nariadeniami obsahuje NSRR SR len prvé dva ciele EÚ, a to
cieľ Konvergencia a cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť.
BUDOVANIE KAPACÍT A ZLEPŠENIE KVALITY VEREJNEJ SPRÁVY
Globálny cieľ prioritnej osi Budovanie kapacít a zlepšenie kvality verejnej správy bol definovaný ako
„Zvyšovanie kvality ľudských zdrojov verejnej správy a mimovládnych organizácií".
Opatrenie: Zlepšenie kvality služieb poskytovaných verejnou správou a neziskovými organizáciami
Rámcové aktivity:
 podpora rozvoja ľudských zdrojov a zlepšenia kvality služieb poskytovaných verejnou správou,
 podpora rozvoja ľudských zdrojov a zlepšenia kvality služieb poskytovaných neziskovými
organizáciami,
 podpora fungovania inštitúcií na proklientsky orientovaný systém vrátane ďalšieho vzdelávania.
 Opatrenie: Zavedenie systémov riadenia kvality vo verejnej správe a pre MVO v oblasti politiky
zamestnanosti a sociálnej politiky
 Rámcové aktivity:
1.1 vykonávanie komplexných auditov pred zavedením systému riadenia kvality,
1.2 výber systému riadenia kvality v podmienkach organizácie,
1.3 zavedenie a aplikovanie systému riadenia kvality.
CESTOVNÝ RUCH
Prioritná os Cestovný ruch, ktorej cieľom je „Rast konkurencieschopnosti a výkonnosti cestovného ruchu"
je zameraná na využitie prírodného, kultúrneho a doteraz vybudovaného potenciálu na rozvoj udržateľného
168
cestovného ruchu s cieľom prednostne financovať budovanie komplexných služieb cestovného ruchu s
celoročným využitím, spojených s predajom (miestnych služieb), prostredníctvom nových služieb s vyššou
pridanou hodnotou (využitie minerálnych a geotermálnych prameňov, prírodných a kultúrnych atraktivít
Slovenska a rozvoj letnej a zimnej turistiky s komplexnými službami pre zákazníka, s definovaním a j tzv.
fakultatívnych výletov, vždy spojených s predajom slovenských výrobkov, napr. sklo, porcelán, výšivky,
ochutnávky vín, prezentácie ľudových umeleckých remesiel spojených s predajom atď.), aby sa zabezpečila
inovatívnosť, trvalá udržateľnosť a podporila zamestnanosť v regiónoch. Ďalej sa zameriava na podporu
propagácie slovenského cestovného ruchu doma a j v zahraničí, a to najmä dobudovaním Národného
jednotného informačného systému cestovného ruchu (NUTIS).
Opatrenie: Podpora podnikateľských aktivít v cestovnom ruchu
Účelom navrhovaného opatrenia je rast konkurencieschopnosti cestovného ruchu v oblasti poskytovaných
služieb podporou investičných a neinvestičných aktivít v súkromnom sektore. Podpora budovania
komplexných služieb cestovného ruchu s celoročným využitím (využitie minerálnych a geotermálnych
prameňov na rozvoj letnej a zimnej turistiky s komplexnými službami pre zákazníka, vytváranie
rekreačných centier s možnosťami kultúrnych a poznávacích zájazdov spojených s predajom miestnych
výrobkov napr. sklo, porcelán, výšivky, ochutnávky vín spojené s predajom a pod.).
Opatrenie: Rozvoj informačných služieb cestovného ruchu, prezentácie regiónov a Slovenska
Účelom tohto opatrenia je podpora propagácie slovenského cestovného ruchu doma a j v zahraničí. Má
prispieť k vytvoreniu priaznivého obrazu o Slovensku ako o krajine cestovného ruchu s bohatým kultúrnym
a historickým dedičstvom, s množstvom prírodných krás aj pomocou dobudovania Národného jednotného
informačného systému cestovného ruchu (NUTIS). Opatrenie priamo podporuje propagáciu Slovenska
prostredníctvom subjektov verejného sektora a je nepriamo zamerané na podporu malých a stredných
podnikateľov pri ich prezentácii na domácom i zahraničnom trhu, na vytváranie imidžu pri podnikaní v
cestovnom ruchu.
Fondy Európskej únie sa stali pre Slovensko významným nástrojom aktívnej politiky zamestnanosti,
generátorom rozvoja ekonomiky, infraštruktúry, vyrovnávania regionálnych disparít. O to výrazne
prispievajú k zvyšovaniu konkurencieschopnosti Slovenska v súlade s vládnymi prioritami, ktoré
vychádzajú z Programového vyhlásenia vlády SR. Prínos prostriedkov získaných z fondov Európskej únie
by sa mal čoskoro premietnuť aj do celkovej kvality života našich občanov.
Tento pozitívne nastavený proces v posledných mesiacoch spomaľuje hospodárska kríza. Svojím
celosvetovým charakterom zasiahla aj Slovensko. Začínajúca sa recesia spôsobuje pokles spotreby, a teda aj
dopytu po mnohých tovaroch a službách, čo sa následne prejavuje v klesajúcej zamestnanosti obyvateľstva.
Fondy Európskej únie ako aktívny nástroj politiky zamestnanosti a hospodárskych stimulov môžu byť
nápomocné práve v tomto období. Stovky schválených a už aj realizovaných projektov predpokladajú
vytváranie nových pracovných miest a ich udržateľnosť v dlhodobom časovom horizonte. Zrýchlenie
procesu znamená okrem iných efektov aj vytváranie nových pracovných miest, veľmi potrebných na
zabezpečenie ekonomickej stability obyvateľstva.
Zásluhou všestranných aktivít záujem o čerpanie prostriedkov z fondov vzrastie a pomôže riešiť neľahkú
hospodársku situáciu, v ktorej sme sa vzhľadom na globálnu krízu ocitli.
LITERATÚRA:
[1]
Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja SR: Európske fondy a Slovensko. Národný
strategický referenčný rámec 2007 – 2013
ADRESA:
Doc. JUDr. Alena Pauličková, PhD.
Fučíkova 269
925 21 Sládkovičovo
tel./fax: +421(0)335446536
169
170
KTO ZANEDBAL VYSOKÉ ŠKOLSTVO
Karol Polák
Východná Európa sa počas fašizmu a komunizmu menila na spoločnosť bezprávia. Vytrvalý tréning
v totalite zbavoval veľa ľudí súcitu a ľudskosti. Ak pridáme, že v historickom čase vznikania a zanikania
slovenskej inteligencie sme ju viackrát stratili (1929, 1948, 1968, 1989) je čudo, že vôbec niečo máme.
Verejné vysoké školy (V-ŠV), ktoré sú platené štátom a ešte neboli slobodné. Za posledných 41 rokov
totality sme zažili trvalé ochudobňovanie nielen o fyzické a duchovné, ale aj mravné imanie.
Výsledkom je skutočnosť, že naše laboratória nemajú svetovú vedeckú významnosť – duchovné a mravné
kvality učiteľov vznikali iba ojedinele, ale za to sme vychovali inteligenciu v hlavách s názorovým
zmätkom, v srdciach - s celoživotným oportunizmom a v celku ľudí s infantilným priemerom zoči-voči
svetu.
To je obraz drvivej väčšiny učiteľov V-VŠ, lebo iné neboli a školy dobrých učiteľov vytrvale odmietali.
Títo zúfalci priemernosti tzv. majstri ponovembrových klamstiev a intríg nikdy neprejdú na platformu dobra
a mravnosti, ale aj vzdelávania a výchovy, pre vznik novej inteligencie pre budovanie slobodnej budúcnosti
Slovenska. Slovensko má štát a má pevné hranice, ale nemá vysokoškolské osobnosti vo vede, a preto ani
vedu, ani meno v rodine 500 najlepších univerzít sveta.
Naše pravidlá a zákony už od prvej svetovej vojny majú cisárske korene, potom vytvorené totalitami, alebo
utvrdené v sprievodných vojnách a prevratoch s jediným záverom, že nám niekto musí vládnuť, a tak sme si
aj v školstve vymysleli garantov, dozorcov a vytrvalých tabuľkových anonymných tvorcov školy –
byrokratov. Títo sa tak premnožili, že oni sú naše školstvo a ostatní sme poddaní, ktorým sa predpisuje
rastúca kvantita tabuľkových výkonov bez spoločenskej motivácie a tvorby pracovných podmienok a ešte
s nejasnou budúcnosťou. To všetko nám prinieslo zlé vzťahy.
Nechceme živoriť pod vládou vyvolených anonymných tabuľkových byrokratov, ale žiť pod nemennými
akademickými pravidlami poriadku a práva. Dokiaľ toto nemáme nepomôže nám nič. Núti sa napísať, že
vysoké školstvo je t. č. pod vládou byrokratov, ktorých cieľom je zostať pri moci spolu
s tzv. vysokoškolskými profesormi a docentmi večne, alebo čo najdlhšie. Je to kolotoč funkcií a príležitostí
mať „písací stôl a vedúce postavenie“. Žiada sa zmena cez osvojený mravný zákon vo vnútri každého, lebo
bez zmeny duchovno-mravna nebudú ani dobré vysoké školy.
Byrokrati sú ešte stále tu. Komplexné korene zla sa týkajú jednotlivých kategórií vysokých škôl takto:
Študenti VŠ:
 po II. svetovej vojne, študovali na vysokých školách gymnazisti a vyznamenaní absolventi SPŠ
s maturitou.
 počas 50 rokov sa neustále zľahčovali pohovory na vysoké a týmto sa začala degradácia prijatých
študentov na VŠ.
 po zamatovej revolúcii ovládal VŠ SR boom zastaraného zloženia ekonomiky s dominanciou
manažmentu pre obnovu moci bývalých vedúcich a ktorí ho študovali pre vytvorenie novej elity
pre život v trhovom kapitalizme.
Učitelia VŠ:
 Po II. sv. vojne nás učili iba profesori s praxou z priemyslu a výskumu, kde vytvorili významné
úžitky.
 Ich výmena bola otrasná prišli ľudia iba s politickým pozadím bez praxe v odbore, ale žiaľ často aj
bez duchovno-mravného profilu.
 Nastala atomizácia t.j. delenie odborov, aby sa čo najväčšiemu počtu učiteľov ušla funkcia
vedúceho. Nezabudnime ešte na premnoženie učiva katedrami ideológie, politiky, plánovania,
dejín robotníckych hnutí, marxizmu - leninizmu a politickej ekonómie, budovania socializmu
a komunizmu. Títo učitelia boli a sú tu a učia ďalej. Väčšina z týchto učiteľov chodí do školy len
na prednášky a skúšky, proste priživujú sa.
171








Vytvorila fakultná viacodborovosť, ktorá mala uspokojiť karieristov a byrokraciu. Tento stav
zostal a aby sa udržal zabetónoval sa tabuľkovými kritériami. Toto sa môže a musí zmeniť cez
požiadavky na nové pôvodné prínosy - inovácie do vedy a praxe. Aj jeden vyriešený prípad zo
života pre život je viac, ako „vyčiarkované“ tabuľkové – nič nehovoriace kritériá. Dajte učiteľom
konečne spoločenské postavenie a ohodnotenie.
Výkony študentov a učiteľov:
Študenti už samostatne neštudujú ani nechodia na prednášky a cvičenia. Štúdiá na VŠ sa menia na
stredoškolský spôsob.
Učitelia s pravidla prednášajú staré texty trvale prepisované do tzv. „učebníc“, „monografií“
a často aj „publikácií“. Je to kolotoč bez začiatku a konca. Robí to istým spôsobom vďačná
učiteľská množina, za platy ničnerobenia a trpeného ulievania sa.
Podmienky na prácu učiť a na prácu skúmať:
V roku 1953 sme začali budovať Akadémie vied. Chopili sa toho naši profesori V-VŠ a vieme
prečo (chceli akademikov). Odčerpávali všetko, čo sa odčerpať z V-VŠ dalo. Kto vráti univerzitám
ukradnuté vedecké podmienky na vedeckú prácu, ktorá má vo svete svoj domov na univerzitách,
kde sa skúma aj učí súčasne. Toto je úder z ktorého sa nedá spamätať, ten treba konečne riešiť, tak
ako sme si to „sľúbili“ v roku 1989.
Keď prišla doba informatizácie:
Chceli sme dve veci, počítače a vytvoriť Univerzitu pre výchovu učiteľov. Nepodarilo sa ani jedno,
ani druhé (prehral tvorca novej Univerzity prof. J. Brilla, DrSc., ale prehralo Slovensko).
Tieto údery – budovania akadémie, cesty neodborného informatizovania, len ťažko napravia
tabuľkové hodnotenia všetkého a všetkých teda toho, čo tam nie je a má byť (laboratória
s vedeckou významnosťou, PC kultúra, IKT a iné). Dobrí učitelia aj študenti sú teda trvalým
zdrojom vzájomného poznávania a dôvery, ale aj kvality a hodnotenia z praxe (ankety, uplatnenie,
prínosy).
Aj v balaste neistoty sa dá tvoriť, ale Vás to unaví a znechutí:
Výkony až do únavy to áno, platy nie. Neistota kariérnych rastov učiteľov je viazaná na svojvoľne
pripravované neodôvodnené tabuľkové hodnotenie. Proste úraduje sa na svätej akademickej pôde.
Je to ťažké, keď sa bojíme seba samých. Vysoké školy potrebujú rozhodne kvalifikovanú
odbornosť s realizačnými výstupmi „zo Života a do života“!.
Vznik súkromných vysokých škôl
Za posledných desať rokov pribudla nová kategória škôl tzv. neštátne súkromné školy. Učiť
s učiteľmi a žiakmi, ktorí sa učiť a naučiť chcú je vždy príťažlivé.
Hlavnými znakmi S-VŠ je školné a obchodné podnikanie. Chamtivosť po tzv. viac zdrojovým
financovaním z rozpočtu, z dotácií, školného a obchodovaním sa kriví vzdelávanie. A to je už
práca pre protimonopolný úrad štátu.
Diskriminácia S-VŠ
Diskriminácia je široká. Je to bezprávie v SRK, nespravodlivé retroaktívne začleňovanie
a svojvoľné zlučovanie nezmyselným zákonom, prístupu ku grantom, ožobračovaním vo
finančných nárokoch na dotácie pre vedu a vedeckú výchovu, nulitné zastúpenie v AK a jej PS, ale
aj „herodesovské“ hodnotenie za dosiahnuté výsledky na samom malom počiatku ich vzniku.
Bez trhového chovania a nárokovej pomoci štátu S-VŠ neprežijú. Pre štát sú, ale dôležité, lebo ich
flexibilita a požadovaná heterogenita súboru znalostí a zručností vzdelávaním, prevzdelávaním
a dovzdelávaním pre regionálnu, nadregionálnu a cezhraničnú často rôzne interpretovanú
spoluprácu štátov V4 ev. EU v podmienkach globalizácie a znalostnej ekonomiky sú
nenahraditeľné.
Čo naša etika:
Ak zvážime 60% rozvodovosť a 40% šikan, ale aj ostatné zloby je naša spoločnosť na polovicu
v rozvrate. Podľa toho sa tvorí aj záujem o štúdiá.
Klamať možno len, ak bude menšina spravodlivých mlčať. Nesmie fatálne rezignovať a ustupovať
zlu. Reťazec zla – závisť, nenávisť, intrigy a zlé skutky musíme zastaviť. Cenné imanie sa buduje
v poradí – mravnosť, duchovnosť, hmotnosť.
Na záver nie je dôležité kto je vinovatý, ale to, že v zložitom čase sa klameme pochodovaním na mieste
a nevykročíme smerom k očisteniu vzdelanosti a výchovy. Tak ako sme pomohli urýchlene bankárom,
zahraničným podnikateľom atď. prečo nie aj školám. Veď tu učiteľ nezbohatne, ale zbohatneme všetci.
Od vysokých škôl všeobecne očakávame masovú výchovu realizačnej bakalárskej (Bc.) vrstvy odbornosti
certifikáciou, špecializovanej aplikačnej magisterskej ev. inžinierskej (Mgr. Ing.) vrstvy so skvalitňovaním
172
atestáciou a elitnej vedecko-výskumnej – doktorandskej (Mgr. PhD., Ing. PhD.) vrstvy s celoživotným
postgraduálnym doškoľovaním.
Nikto nevystačí s jednou špecializáciou po celý život. Vzdelávanie, prevzdelávanie
a dovzdelávanie musia vytvoriť víziu VŠ s možnosťou pomôcť v každom čase.
Všetky stupne VŠ vzdelávania by mali mať rozpracované systémy vzdelávania, prevzdelávania
a dovzdelávania v certifikovanom zameraní (Bc. cert.), atestovaných blokoch (Mgr. ev. Ing. atest.) alebo
adresnom postgraduálnom vzdelávaní (PhD. grad.). Koncovky cert., atest., grad. sú adresou na trvale sa
meniace požiadavky v znalostnej ekonomike.
LITERATÚRA:
[1]
POLÁK, K. Skúsenosti z 52 ročného nepretržitého života a práce na vysokých školách
v Československu a Slovensku. Autor sa kontaktoval s VŠ štátov východnej Európy Sev. Korei,
Vietnamu, Japonska, Číny, Kuby , Kanady a USA.
ADRESA
Dr. h. c. Prof. Ing. Karol Polák, DrSc.
Rektor Vysokej školy v Sládkovičove
Fučíkova 269
173
174
VÝCHOVNÁ DVOJICA DOBRODINEC - JEDINEC
Karol Polák
Vedomosť, poznanie a znalosť nepochádzajú len z čítania, ale najmä z počúvania a výchovného správania.
Výchova nie je len vnútorný proces, ale je to vzťah dvojice dobrodinca a jedinca. Je to stretnutie toho
druhého, ktorý vie vysloviť pravdu celým ja – celou svojou osobitosťou. Proces prenosu dobra zjednocuje
dvojicu dobrodinec a jedinec solidaritou, subsidiaritou a tvorivosťou konať kauzálne vysvetlenia javov a ich
správne pomenovanie, zatriedenie rozriešenie.
Dať meno v kauzálnom procese znamená nemýliť sa a byť maximálne zodpovedným t. j. hovoriť
jednoduchým formálnym jazykom, ktorý každá komunikácia potrebuje. Každý jav v sebe zahŕňa časti
funkcionálne aj procesné. Podľa toho, čo prevažuje učenie sa alebo výchova. Funkcionálnosť a procesnosť
sa navzájom dopĺňajú. Preto často prienik kauzality do jadra celku „nosného pojmu“ je úloha veľmi náročná
a bez zjednotenia usilovnej práce a porozumenia dobrodinec a jedinec - nemožná.
Len medzi rovnocennými a slobodnými ľuďmi občanmi štátu, kde ustavične prebiehajú procesy
vzájomného zdieľania dávaním a prijímaním vo výchove môže vzniknúť chápanie problémov výchovy.
Chápanie sa nedá naučiť lebo ho principiálne každý človek nosí v sebe, prežíva na rôznych úrovniach podľa
stupňa svojej zrelosti. Je to sila tajomnej skutočnosti, ktorá je v každom človeku (pre výkon, pre
špecializáciu, pre vedu) vyvolajúci v nás otázky aj odpovede o našom objavení aj využití hodnôt pre seba aj
ostatných. Toto je tajomstvo, ktorého konanie nemáme v moci, a preto jeho sledovanie počas celého života
je priebežné. Každý inokedy dozrievame pre niečo. Prirodzenosť dáva každému z nás rozum a slobodnú
vôľu pre prácu a celoživotné zrenie. Ale v každej fáze svojej zrelosti nám niečo chýba vo fyzickej, duševnej
a mravnej oblasti a len celoživotné vzdelávanie a výchova nám dáva šancu prekonať každé zlo a v
neutíchajúcom tichom dialógu dvoch realít len poznať, alebo len mať. Tento bipolárny pohľad na veci
v živote integruje iba ľudská jedinečnosť a ojedinelosť. Hlavné je prijímať čo najviac heterogénnych,
numerických, slovných a obrazových informácii o problémoch núdza sveta najmä z chýbajúcich nosných
pojmov a naučiť sa darovať a prijímať t.j. vzájomným zdieľaním ich riešiť. Etické zdieľanie v sieti znalostí
bude základom spravodlivej spoločnosti, ktorá prahne po heterogénnom súbore vedomostí a poznatkov.
Toto sú a budú najcitlivejšie oblasti stále otvorených a neuzatvorených výchovných videní z prírody aj
spoločnosti. Tento nádherný životný pulz vo vede a výchove je aj trvalým podhľadom geniálneho
a rozvážneho posudzovania rozohrania poznaného a ešte nepoznaného.
Preto aj pri výchove a rozdeľovaní neuplatňujeme unáhlené posudzovanie núdze pre výhody, a nezaslúžené
dary, lebo tie ako ukázali a ukazujú dejiny vedú k omylom. Duchovné osobnosti (ľudia, odborne aj morálne
celostný) pracujú vo vnútornom tichu, kde meditujú o našom každodennom výchovnom probléme
z duchovnej perspektívy. To znamená treba študovať a pracovať v slobodnom a tvorivom tichom prostredí.
Lebo len študovať a vedecky nepracovať je zle, len pracovať a neštudovať ešte horšie a nerobiť nič plodí
zlo. Zlo je cudzie sociálnemu ideálu duchovnej osobnosti človeka dobrodinca. Tento študuje aj vedecky
pracuje, ale najmä publikuje na rôznych sociálne orientovaných pracoviskách aj univerzitách súčasne.
Vysokoškolský profesor dobrodinec – má vlastnú nemennú identitu najmä v duchovnosti a mravnosti
(duchovnomravnosť).
Veda nám dáva nové hodnoty pre naše prežívanie, náš život z výskumu niekoľkých posledných rokov, ale
mravnosť, skúmanie z prežitého dobra z viac prežitých tisícročí našich predkov. Takto nejako sa tvorí
celostné imanie pre život z pokroku vedy dopredu a mravnosť sa učí z histórie vekov dozadu. Je to vzťah
k vlastným dejinám vo všetkých dimenziách. Tu je príčina prečo si nevážime vlastné hodnoty. Podľa
rôznych politických systémov raz hľadíme naľavo, raz na pravo, raz sa klaniame jednému, inokedy
druhému pánovi, bez toho, aby sme si vážili vlastnú pôdu pod nohami, ktorú sme zdedili po našich
predkoch. Nie sme pevný vo vlastných presvedčeniach a duchovných hodnotách a preto ľahko podliehame
cudzím vplyvom ako celku. Aj cudzie nesie v sebe dobro, ale treba ho hľadať filtráciou a prijať iba to, čo je
podnetné a čo nás posúva ďalej a dobre. Zlé sa nedá posúdiť vonkajším prejavom, ale len vycibreným
svedomím na posúdenie hierarchie hodnôt. Kto si chce podmaniť iného človeka alebo národ otupuje jeho
svedomie, aby s ním potom mohol manipulovať. Nato naše školy musia dávať dôraz. Inak vychováme
národu ešte raz cudziu inteligenciu. Neschopnosť filtrovať znalosti včítane univerzít má historické príčiny.
Napr. Slováci dlho nemali vlastní štát (s výnimkou ČSR), školy a svoju vrchnosť. Pod cudzím vplyvom sme
získali presvedčenie, že cudzia kultúra a hodnoty (často iba zmes špiny a pomyjí zabalené do pozlátky) sú
175
lepšie ako naše. To, že podľahneme je príčinou nedostatku vlastného sebavedomia a výchovy na školách
všetkého typu. Prečo o tom nepíšu publikácie a práce započítavané do komplexnej akreditácie? Akreditujme
celostné imanie škôl, hmotné, duchovné, mravné.
U nás ide o formálnu akreditáciu a potom budeme žiť ďalej bez identity a patriotizmu! Tu ide o zmenu žitia
v národnom duchu v pravde a spravodlivosti pre všetkých občanov SR ev. EU. Od tohto princípu sa odvíja
prakticky všetko až po profesionálnu kvalitu všetkých stupňov výchovy. Ľudia neoplývajú iba talentom,
odbornosťou a inteligenciou, ale a to predovšetkým dobrotou a mravnosťou. Je to sila duchovna
a mravnosti. Tá vychováva.
Keď vnímame profesijné vysokoškolské vzdelávanie len pre zaistenie si moci nad podriadenými, zaistenie
si klamstiev pre rozvoj svojho kariérneho súťaženia, to všetko nie je v súlade s etickými a mravnými
normami sociálneho spolužitia.
Dobrodinec nemôže byť súčasne bohatý aj čestný. Dobrodinec odovzdal svoje duchovné bohatstvo žiakom
a svoju mravnosť dal do svojho každodenného zmysluplného dvojicového pôsobenia pre dobro a len dobro.
Výchovnú alebo odbornú spôsobilosť majú dobrodinci celoživotne získavať učením vedou a konaním
dobra.
Učiť a venovať sa jedincom môže naplno iba ten, ktorý má čisté duchovné učenie a celoživotné učenie
prácou aj praxou za sebou. To sú ľudia dobrodinci vážení učitelia – duševné a mravné osobnosti vychované
školou dobre a praxou pre ľudí v núdzi.
Učitelia, ktorí zostali pôsobiť v jednorozmerne orientovanom prostredí t. j. od embrya až do dôchodkového
veku stále niečo postrádajú. Život jednorozmerného idiotizmu všetko, netvorí osobnosti, ale strach, že by
stratili zamestnanie stále sa učia alebo intrigujú.
LITERATÚRA:
[1]
POLÁK, K. Vedomostné spoločenstvo Zb. pred., Bratislava : 2002.
POLLÁK, L. Vedomostné inžinierstvo a vedomostný manažment. In. Zborník XXIII.
[2]
Medzinárodného kolokvia „Znalostný manažment – kľúč k úspechu, Slovenský komitét pre
vedecké riadenie, Bratislava 23. – 24. 05. 2001, Dom techniky, ZSTVS Bratislava : 2001.
BENČIČ, S. Chracteristic Elements in Enhlish Technical Style, str. 13.
[3]
POLÁK, K. Úloha jazykového vzdelávania v technickom a hospodárskom rozvoja konf. Brána
[4]
jazykov k ľuďom otvorená, INALCO Paríž : 2007.
POLÁK, K., PAULUSOVÁ, A. Celoživotné vzdelávanie reťazce, Konf. – Kunovice : 2007
[5]
POLÁK, K. Znalostné technológie, Konf. – Sládkovičovo : 2007.
[6]
ADRESA:
Dr. h. c. Prof. Ing. Karol Polák, DrSc.
Rektor Vysokej školy v Sládkovičove
Fučíkova 269
176
NOVÉ FORMY SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO OŽIVENÍ PŘÍHRANIČNÍCH
OBLASTÍ
Jan Prachař
Abstrakt: Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení obcí a měst. Cílem
euroregionu - mezinárodního sdružení měst a obcí je především podpora a realizace projektů
odrážejících všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním motivem sdružených
měst a obcí, které jsou zde zastoupeny svými místními představiteli veřejné správy, je
odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice, vedoucí k postupnému
vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje. Spolupráce přesahující hranice napomáhá
zmírňovat nevýhody, které s sebou hranice v území nesou. Překonává národní okrajové polohy
pohraničních oblastí a zlepšuje životní podmínky obyvatelstva zde žijícího. Má zasahovat do
všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů.
Klíčová slova:. Ekonomické oživení příhraničních oblastí, české euroregiony, mapa
euroregionů, cíl příhraniční spolupráce
1. EKONOMICKÉ OŽIVENÍ PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ
Sdružení měst a obcí v příhraničních částech ČR je zaměřené na přípravu a realizaci konkrétních návrhu
projektů pro oživení území od poradenství při jejich přípravě a realizaci až po spoluúčast na celostátních i
mezinárodních programech. Euroregiony spolupracují také na tvorbě kalendáře společenských, kulturních a
sportovních akcí konaných na území euroregionu a přispívají tak k užší spolupráci, podpoře cestovního
ruchu a kulturním výměnám.
Pohraniční regiony tradičně patří k hospodářsky nejméně rozvinutým oblastem každého státu. Z minulosti si
navíc zpravidla nesou břemeno národnostních konfliktů táhnoucích se několik staletí a utlumujících rozvoj
ekonomických aktivit všeho druhu. V rámci Evropské unie se pohraniční regiony rychle staly místem
výměny zkušeností a centrem intenzivní spolupráce při řešení problémů daných zeměpisnou polohou na
periferii jednotlivých států.
Jedním ze základních kamenů procesu evropského sjednocení byl právě vznik nadnárodních celků
nacházejících se po dvou stranách státních hranic členských zemí. První euroregiony, přeshraniční sdružení
obcí a měst, jejichž obyvatelstvo sice hovoří rozdílnými jazyky, často je ale spojuje přítomnost významných
národnostních menšin, začaly vznikat již v padesátých letech minulého století.
2. KOLIK EUROREGIONŮ EXISTUJE?
V současnosti existuje na sto osmdesát takovýchto celků, většina z nich je sdružena v Asociaci evropských
přeshraničních regionů (AGEG). V řadě případů, jako je německo-francouzsko-švýcarský Oberrhein či
regionální uskupení Andalusie-Gibraltar-Maroko, je jejich součástí pohraniční oblast státu, který není
členem Evropské unie. Euroregiony vznikaly i tam, kde jejich vzniku bránila výrazná přírodní překážka
jako jsou velehory, moře či široké vodní toky (Pracovní společenství Pyreneje, Kréta-Kypr).
3. JAKÝ JE CÍL PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE REGIONŮ?
Euroregiony mají mimo jiné za cíl odstranit flagrantní rozdíly v životní úrovni občanů sousedních zemí. Ty
vznikly na základě zanedbávání pohraniční oblasti jednoho státu i díky absenci přeshraniční spolupráce
dané existencí takových bariér, jako byla někdejší železná opona. Jsou nejkomplexnější formou
mezinárodní spolupráce, neboť obyvatelé každého euroregionu se věnují společným aktivitám ve všech
oblastech života, nejenom hospodářské, společenské či kulturní. Na místní úrovni vhodně doplňují činnost
administrativního aparátu příslušných států.
Evropskou přeshraniční spolupráci výrazně oživila iniciativa INTERREG v roce 1990, která vedla ke
vzniku celé řady euroregionů s účastí obyvatel ze zemí někdejšího sovětského bloku.
177
4. Z KTERÝCH ZDROJŮ JSOU AKTIVITY EUROREGIONŮ FINANCOVÁNY?
Právě z toho důvodu, že se často jedná o dříve silně zaostalé oblasti, mají euroregiony právo na rozsáhlé
dotace z fondů Evropské unie. Hlavním předpokladem pro podporu z unijních peněz je přitom určitá
organizační struktura přeshraniční spolupráce.
Členství v euroregionu je všeobecně dobrovolné. Členy těchto příhraničních uskupení se mohou stát
všechny obce a města, které se písemně zavážou dodržovat usnesení orgánů euroregionů.
Oprávněnými příjemci finančních prostředků EU a realizátory konkrétních projektů jsou volení zástupci
euroregionů, tedy rada a prezidium. Rozhodovacím orgánem je valná hromada. Eurofondy přitom zdaleka
nejsou jedinými zdroji financování společných projektů uskutečňovaných na území euroregionů.
Rozpočet některých projektů se pohybuje řádově v desítkách tisíc, u jiných jsou to miliony eur. Řada
projektů, jako byla kupříkladu rekonstrukce malých železničních stanic na Šumavě či obnova kanalizační
sítě v řadě obcí severní Moravy, by byla bez peněz z eurofondů neuskutečnitelná nebo by se na jejich
realizaci čekalo řadu let.
Euroregiony sice dostávají dotace z Bruselu, jsou ale konkrétním příkladem toho, že o svých záležitostech
mohou občané členských států Evropské unie rozhodovat sami, pokud uchopí iniciativu do vlastních rukou.
Svědčí o tom projekty dvoujazyčných rozhlasových stanic, přeshraniční autobusové a železniční linky
zajišťující přepravu v odlehlých oblastech, společné národní parky či protipovodňová prevence.
5. ČESKÉ EUROREGIONY
Na území České republiky dnes existuje třináct euroregionů, jejich česká část pokrývá čtyřicet okresů a více
jak polovinu území ČR. Jsou to Elbe-Labe, Erzgebirge-Krušnohoří, Egrensis (Chebsko), Bayerischer WaldŠumava-Mühlviertel, Silva Nortica (jižní Čechy), Weinviertel-Pomoraví-Záhorie, Bílé Karpaty, Beskydy,
Těšínské Slezsko, Silesia (Opavsko), Praděd, Glacensis (severovýchodní Čechy) a Nisa (Liberecko).
Přispěla k tomu mimo jiné skutečnost, že jako příjemce finanční pomoci z eurofondů figuruje s výjimkou
hlavního města Prahy a Středočeského kraje celé území ČR. Součástí euroregionů se ale staly také okresy,
které leží ve značné vzdálenosti od hranic a spolufinancování některých projektů z eurofondů nemohou
nárokovat, chtějí se však podílet na přeshraniční spolupráci. Do Česko-německo-polského euroregionu
Neise-Nisa-Nysa chtějí nyní kupříkladu vstoupit také některé středočeské obce.
Motorem společných iniciativ v řadě euroregionů s českou účastí se staly společné projekty v rámci
podpory cestovního ruchu, kulturní a sportovní akce. Jedny z nejlepších výsledků dosáhl v tomto ohledu
právě euroregion Nisa vzniklý již v roce 1991, ve kterém bylo do loňského roku realizováno na dva a půl
tisíce projektů v celkové hodnotě přes tři sta milionů eur.
178
6. MAPA EUROREGIONŮ V ČESKÉ REPUBLICE
7. PŘEHLED EUROREGIONŮ / EVROPSKÝCH REGIONŮ / EUREGIONŮ S ČESKOU ÚČASTÍ








8.6 Beskydy / Beskydy
partneři: CZ, PL, SK
vznik, založení: ( 2000)
8.5 Bílé Karpaty / Biele Karpaty
partneři: CZ, SK
vznik, založení: 2000
Dobrava / Dobrawa
Členství v Euroregionu
Neisse-Nisa-Nysa
partneři: CZ, PL
8.11 Egrensis
partneři: CZ, D
vznik, založení: 1991 ('92, '93)
8.9 Glacensis (Pomezí Čech, Moravy a
Kladska)
partneři: CZ, PL
8.2 Krušnohoří / Erzgebirge / Rudawy
partneři: CZ, D
8.12 Labe / Elbe
partneři: CZ, D
8-.10 Nisa / Neiße / Nysa
partneři: CZ, D, PL






8.13 Pomoraví - Weinviertel - Zahorie /
Weinviertel - Südmähren - Westslowakei
partneři: A, CZ, SK
8.8 Praděd / Pradziad
partneři: CZ, PL
8.7 Silesia
partneři: CZ, PL
8.4 Silva Nortica (Severní hvozd, Jihočeská
Silva Nortica)
partneři: A, CZ
8.3 Šumava - Bavorský les / Bayerischer
Wald - Böhmerwald
partneři: CZ, D
8.1 Těšínské Slezsko / Śląsk Cieszyński
partneři: CZ, PL
vznik, založení:
179
8. NEKTERÉ KONKRÉTNÍ EUROREGIONY
8.1 EUROREGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO-ŚLĄSK CIESZYŃSKI
Příznačným je dnes pro tento euroregion fakt, že jeho sídlem je dvouměstí Český Těšín-Cieszyn s největším
česko-polským hraničním přechodem. Zahrnuje okres Karviná, přihraniční část okresu Frýdek-Místek a na
polské straně přihraniční část Slezského vojvodství.
Vedle celé řady aktivit, charakteristických pro všechny euroregiony, se Těšínské Slezsko vyznačuje tím, že
v jeho rámci spolupracují záchranné a horské služby obou zemí i orgány zabývající se předcházením a
odstraňováním živelných katastrof. Je to dáno skutečností, že část společné hranici tvoří Těšínské Beskydy
a řeka Olše, zatímco Karvinsko je poslední částí Ostravska, kde pokračuje těžba černého uhlí.
Mezi nejvýznamnějšími počiny v rámci tohoto euroregionu patří vybudování sítě přeshraničních
cyklistických tras v hodnotě téměř čtyř set tisíc eur a rekonstrukce příjezdové komunikace k hraničnímu
přechodu Horní Líštná/Leszna Górna za dva miliony eur.
8.2 EUROREGION KRUŠNOHOŘÍ
Euroregion Krušnohoří je dobrovolným regionálním zájmovým sdružením měst a obcí okresů Chomutov,
Most, Louny, Teplice a Litoměřice a jiných právnických osob, zaměřených na vzájemnou pomoc a
spolupráci obcí a měst severočeské oblasti, vymezené územím jmenovaných okresů, obcí a měst a v
okresech Mittlerer Erzgebirgskreis, Annaberg, Freiberg a Stollberg ve Spolkové republice Německo,
případně dalších, které o spolupráci v rámci sdružení požádají.
Euroregion Krušnohoří není podnikatelskou organizací. Euroregion Krušnohoří poskytuje placené služby
směřující k naplňování cílů a úkolů sdružení.
Euroregion Krušnohoří jako zájmové sdružení měst, obcí a jiných právnických osob, má postavení
právnické osoby, která odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.
8.3 EUROREGION ŠUMAVA
Euroregion Šumava vznikl roku 1993 v Českém Krumlově. Zahrnuje území okresů Domažlice, Klatovy,
Prachatice, Český Krumlov a Strakonice. V současné době má přibližně 125 členských měst a obcí.
Jak už bylo řečeno, euroregion je přeshraniční struktura, proto zahraničními partnery Euroregionu Šumava
jsou Euregio Bayerischer Wald – Unterer Inn v Bavorsku a Regionalmanagement Mühlviertel v Horním
Rakousku. Dohromady s těmito partnery tvoří Euroregion Šumava jeden přeshraniční celek.
8.4 SILVA NORTICA
Zakladateli jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské straně a sdružení Jihočeská Silva
Nortica na české straně. Euroregion Silva Nortica zahrnuje území okresu Jindřichův Hradec, České
Budějovice, Písek a Tábor v Jihočeském kraji a region Waldviertel s okresy Zwettl, Krems, Gmünd,
Waidhofen an der Thaya a Horn na území Spolkové země Dolní Rakousko (viz mapa).
8.5 EUROREGION BÍLÉ KARPATY
Do regionu Beskyd zasahuje tento euroregion svou nejsevernější částí, konkrétně jsou v něm členové
Sdružení Mikroregion Rožnovsko, které sdružuje obce v severní části okresu Vsetín.
V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé – Biele Karpaty, zaměřené na
všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Trenčíně a území
působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy
Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s
mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje.
Územně je Euroregion Bílé-Biele Karpaty totožný s vyššími územními celky na obou stranách hranice a
pokrýva kraje Trenčín a Zlín a navíc obec Velká nad Veličkou (daná končiacim územím Bílých Karpát),
což predstavuje 8.609 km2 a cca 1 219 347 obyvatel.
8.6 EUROREGION BESKYDY
Sdružení "Region Beskydy" se sídlem ve Frýdku-Místku, Sdružení " Region Beskidy" se sídlem v
Bielsko-Bialej a Sdružení " Region Beskydy" se sídlem v Žilině se ve smyslu Dohody mezi vládami všech
zúčastněných stran o přeshraniční spolupráci s přihlédnutím k " Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční
spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady, přijaté Radou Evropy v Madridu 21. května 1980, v
souladu se Smlouvou o slovensko- polském společenství pod názvem EUROREGION "Beskydy"
podepsané dne 18. února 2000 v Rajczi ve smyslu usnesení Prezidia EUROREGIONU "Beskydy" přijatého
slovenskou a polskou stranou dne 2. června 2000 v Žilině se rozhodli dne 9. června 2000, jakožto zástupci
180
příhraničních regionů z České republiky, Polska a Slovenska podepsat dohodu ve městě Frýdek-Místek.
Došlo tak k přidružení české strany-konkrétně Regionu Beskydy do již existujícího Euroregionu Beskydy.
Vznikl tak historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí.
8.7 EUROREGION SILESIA
Euroregion Silesia je jedním ze čtyř euroregionů na území Moravskoslezského kraje, zahrnuje území okresu
Opava, části okresu Ostrava a Bruntál a zčásti také Novojičínsko, které zasahuje až na území Moravy. Na
polské straně euroregion zahrnuje powiaty (okresy) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki, které
se nacházejí na území dvou vojvodství - Opolského a Slezského. Členy české části euroregionu, sdružení s
názvem Euroregion Silesia-CZ, je v současné době 56 obcí a měst a 3 přidružené organizace - Matice
slezská, Hospodářská komora Opava a Slezská univerzita Opava. Polskou stranu euroregionu tvoří
Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry (Sdružení obcí povodí Horní Odry), jehož členy je 19
polských měst a obcí. Celkový počet obyvatel členských obcí a měst přesahuje 500 tisíc.
8.8 EUROREGION PRADĚD
Završením několikaletých snah orgánů samosprávy a vojvodství a upevněním již formálně několik let
trvající vzájemné spolupráce samospráv, škol, kulturních středisek, sportovních klubů a jiných
společenských organizací bylo podepsání Rámcové dohody o vzniku česko - polského euroregionu dne 2.
července 1997 v Jeseníku Euroregion Praděd, dobrovolné sdružení českých a polských spolků a svazků
měst a obcí, které se nacházejí na území okresů Bruntál a Jeseník v České Republice a na území Opolského
Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice, byl pojmenován po nejvyšší hoře Jeseníků – Pradědu (1942
m.n.m.).
8.9 EUROREGION GLACENSIS
Euroregion Glacensis je nadnárodní dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí a dalších právnických osob
na území okresů Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice,
Hradec Králové a Jičín na české straně a sdružení měst a obcí okresů Kłodzko, Ząbkowice a Dzierżoniow
na polské straně. Jeho hlavním úkolem je podpora česko-polské přeshraniční spolupráce a rozvoje
příhraničního území, která jsou spjata úzkými geografickými a historicko-politickými vazbami.
8.10 EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA
Na české straně dne 28. 8. 1991 došlo k založení EUROREGIONU NISA - regionálního komunálního
sdružení měst a obcí severních Čech.
8.11 EUROREGION EGRENSIS
MĚSTA A OBCE KARLOVARSKÉHO KRAJE
MĚSTA A OBCE PLZEŇSKÉHO KRAJE
8.12 EUROREGION ELBE/LABE
Euroregion Labe je svazek obcí se sídlem v Ústí nad Labem podle zákona číslo 128/2000 SB., založeným
podle § 20a násl. občanského zákoníku, a působí především na území okresů Teplice, Ústí nad Labem,
Děčína a Litoměřic. Právní podstata EL je zakotvena v jeho stanovách, který byl od jeho vzniku 22.06.1992
(ještě jako Klub Euroregionu Labe) několikrát měněn. V současné době se jeho činnost řídí zněním platným
od 25. 3. 2003.
8.13 EUROREGION POMORAVÍ (EUPO)
Území EUPO dominují řeky Morava a Dyje, které tvoří jedinou přírodní překá.ku mezi jednotlivými státy.
Téměř výhradně nížinatý charakter euroregionu naru.uje pouze předhůří Bílých Karpat v severní části
2
EUPO. Na celkové rozloze euroregionu Pomoraví o 11,5 tis. km .ije přes jeden milión obyvatel. Ji.ní
Morava tvoří celkem 44 % celkové rozlohy, oproti 36 % rakouské části a 20 % slovenské. Obdobně je tomu
i u podílu jednotlivých částí na počtu obyvatel. Na české straně .ije 54 % obyvatel EUPO, na rakouské 27 %
a nejméně . 19 % pak ve slovenské části. Na celkovém počtu 681 obcí (stav ke konci roku 2004) se česká
část podílí 64 % (435 obcí), slovenská část 18 % (123 obcí) a rakouská část rovně. 18 % (také 123 obcí).
ZÁVĚR
Vznikem Euroregionů dochází k podpoře a realizaci projektů odrážejících všechny formy spolupráce mezi
příhraničními státy. Zároveň také dochází k odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranic.
181
Spolupráce mezi příhraničními státy napomáhá zmírňovat nevýhody, které s sebou hranice v území nesou.
Euroregiony zasahují do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života
občanů. Tím se následně zlepšuje nejenom životní prostředí, ale zároveň se zlepšují i životní podmínky
obyvatelstva zde žijícího.
ADRESA:
Ing. Jan Prachař
Osvobození 699
686 04 Kunovice
Česká republika
tel/fax +420 572 549 018
182
SMLOUVA O PŮJČCE VERSUS SMLOUVA O ÚVĚRU
Dušan Ružič
AK Ružič & Partners
Abstract: Smlouva o půjčce a smlouva o úvěru mají společný bezprostředný ekonomický účel,
a to v zásadě poskytnutí finančních prostředků, avšak mají odlišné určité pojmové znaky a
právní úpravu, což vyvolává v praxi mnohé praktické nesnáze a spory.
Klíčová slova: smlouva o půjčce, Občanský zákoník, smlouva o úvěru, Obchodní zákoník
V českém právním řádu jsou základními smluvními typy upravujícími dočasné poskytnutí finančních
prostředků věřitelem dlužníkovi smlouva o půjčce, jež je upravena v občanském zákoníku1, a smlouva o
úvěru, jejíž právní úpravu nalezneme v obchodním zákoníku.2
Protože ekonomický účel je u obou smluvních typů shodný, to znamená dočasné poskytnutí (zejména)
peněz; v praxi mnohokrát dochází k opomíjení zásadních rozdílů mezi nimi, což dokazuje široká judikatura
soudů, z níž nejzajímavější judikáty budou vzpomenuty na konci tohoto článku. Oba typy smluv taktéž patří
k běžně a často uzavíraným typům smluv. Především u smlouvy o půjčce se často setkáme pouze s ústní
formou jejího uzavření, i když ani u smlouvy o úvěru zákon teoreticky nevylučuje její uzavření v ústní
formě.. Při písemném uzavírání předmětných smluv, dochází následně k praktickým nesnázím se správným
zařazením onoho právního vztahu buď pod režim Občanského zákoníku či Obchodního zákoníku.
Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se
zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Půjčka pak může být poskytnuta jako
úplatná (zpravidla úročená) nebo bezúplatná. Takto charakterizuje Občanský zákoník v § 657 jeden
s pojmenovaných smluvních typů upravených pouze v daném zákoníku. Na tomto místě pouze podotýkám,
že je nutné odlišovat od smlouvy o půjčce smlouvu o výpůjčce upravenou v §§ 659 – 662 OZ, kterou vzniká
vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.Zásadní rozdíl mezi danými smluvními typy
tudíž spočívá v předmětu smlouvy, když výpůjčka se může týkat výhradně věcí individuálně určených, které
nepřecházejí do vlastnictví vypůjčitele a smlouva je vždy bezúplatná.
Charakteristickým znakem pro smlouvu o půjčce tedy je, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství
věcí druhově určených (tj. zastupitelných) k volnému nakládání. Půjčka může být poskytnuta jako peněžitá
nebo nepeněžitá. Dlužník je oprávněn s těmito věcmi volně disponovat, může je zcizit i spotřebovat, neboť
je na něho převedeno vlastnické právo k těmto věcem a následně vrátit věci jiné, avšak věci téhož množství
a druhu.3 Pokud však předmětem závazku je vrácení věci jiného druhu, bude mít smlouva povahu smlouvy
směnné4, nikoliv o půjčce. Není však vyloučeno ujednání o vrácení věcí jakosti lepší5 příp. horší.
Předmětem smlouvy o půjčce bývají v drtivé většině případů peníze.
Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva o půjčce má reálnou povahu a jde o tzv. reálný kontrakt. Vznik
smlouvy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky. Při peněžité půjčce
může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka.
Mezi pojmové znaky smlouvy o půjčce patří i její dočasnost a v zásadě i bezúplatnost. Podstatnou
náležitostí obsahu smlouvy není určení doby, kdy má byt věc vrácena. Dohodnutou dobou ve smyslu § 657
OZ se rozumí nejen doba ve smlouvě vymezená, ale i doba neurčitá, která platí, není-li ve smlouvě
1
zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; dále jen „OZ“ nebo „Občanský zákoník“
zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; dálen jen „OBZ“ nebo „Obchodní zákoník“
3
porovnej Knappová M., Švestka J. a kolektiv, Občanské právo hmotné, Svazek II., Díl třetí: Závazkové právo, ASPI
Publishing, s.r.o., 2002, str. 223-224
4
porovnej § 611 OZ
5
porovnej § 658 odst.2 OZ
2
183
stanovená jiná doba. Splatnost půjčky může být dohodnuta i později. A v případě že dohodnuta není, je
dlužník povinen půjčku vrátit na požádání věřitele ve smyslu ustanovení §563 OZ. Smlouva o půjčce je
smlouvou zásadně bezúplatnou, i když zákon sjednání úplaty nevylučuje. V případě, že byla dojednána
půjčka bezúplatná, může být dohodou stran přeměněna na úplatnou, a to i naopak. Při věcných půjčkách lze
dohodnout úplatu ve formě vrácení většího množství věcí a při peněžité půjčce může úplatnost spočívat
v povinnosti dlužníka platit úroky.
Podobnou funkci jako smlouva o půjčce má i smlouva o úvěru, kterou upravuje Obchodní zákoník v §§ 497
– 507. Tato smlouva má, na rozdíl od smlouvy o půjčce, povahu absolutní obchodní smlouvy, takže se řídí
úpravou obsaženou v obchodním zákoníku, i když jejími stranami jsou osoby, které podnikateli nejsou.6
Zaváže-li se tudíž nepodnikatel jinému nepodnikateli, že mu na požádání a za úrok poskytne finanční
hotovost, dojde k uzavření obchodněprávní smlouvy o úvěru. Na druhou stranu, poskytne-li podnikatel
jinému podnikateli při výkonu podnikání peníze (byť úplatně), aniž se k tomu zaváže předem (tzn. že peníze
poskytne až na požádání), uzavřou i dva podnikatelé občanskoprávní smlouvu o půjčce. Smlouvou o úvěru
se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a
dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Na rozdíl od smlouvy o půjčce je
tedy podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru sjednání úroků. Kromě úroků lze ve smlouvě o úvěru sjednat i
úplatu za sjednání úvěru, to však jen tehdy, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
Z formulace tohoto ustanovení plyne, že smlouva o úvěru má konsensuální povahu vzhledem k tomu, že pro
její vznik stačí dohoda alespoň o základních náležitostech a nevyžaduje se, aby k poskytnutí peněžních
prostředků skutečně došlo, jako je tomu při smlouvě o půjčce.
Významným rozdílem oproti smlouvě o půjčce je mimo jiné fakt, že ze smlouvy o úvěru lze zásadně plnit
ve prospěch dlužníka i třetím osobám. Věřitel tak může, pokud se na tom s dlužníkem dohodne, za dlužníka
například uhradit dluh, aniž by peníze předal dlužníkovi.
K dalším odlišnostem patří, že předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, zatímco u
smlouvy o půjčce je možné přenechání jakýchkoliv věcí určených podle druhu. Ust. § 498 OBZ umožňuje
stranám smlouvy určit si peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud
budou v souladu s devizovými předpisy. Zákon nestanoví povinnost dlužníka dojednaný úvěr skutečně
čerpat, i když pro věřitele vyplývá ze zákonného znění povinnost mít smlouvou sjednané peněžní
prostředky k dispozici pro dlužníka po sjednanou dobu.8
Smlouva o úvěru je úplatná a musí být v ní sjednán úrok, který je dlužník povinen platit od doby poskytnutí
peněžních prostředků. Pokud by ho smluvní strany nestanovily, je dlužník povinen platit úroky v nejvyšší
přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou – li stanoveny, je dlužník povinen platit
obvyklé úroky za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.9 Pokud by
strany sjednaly úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit
úroky ve výši nejvýše přípustné.
Kromě podstatných náležitostí bude v praxi smlouva o úvěru obsahovat zpravidla úpravu řady dalších
záležitostí, jako jsou např. způsob a lhůta poskytnutí peněžních prostředků, účel úvěru, lhůta na vrácení
úvěru, smluvní pokuta za porušení povinnosti dlužníka (popř. věřitele), zajištění úvěru etc.
Je tedy nutné důsledně rozlišovat mezi smlouvou o půjčce a smlouvou o úvěru. Četnost soudních sporů a
ohledně nich vynesených rozhodnutí však bohužel dokazují, že tomu tak není. Z tohoto důvodu si dovoluji
závěrem citovat několik z nich.
Z konkrétních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR lze poukázat na odůvodnění rozsudku z 24. března 2004,
sp. zn. 29 Odo 350/2003: "Pro smlouvu o půjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité
množství věcí druhově určených (zastupitelných) k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník
se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoli jen
konsensuální) povahu a vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu
půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet
dlužníka." Že strany danou smlouvu nazvaly smlouvou o půjčce, nebylo rozhodující. Z toho, že nedošlo k
6
porovnej § 261 odst.3 Obchodního zákoníku, definice podnikatele v § 2 odst.2 Obchodního zákoníku
porovnej § 497 Obchodního zákoníku
8
Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, str. 1217
9
porovnej http://www.pravnik.cz/a/274/smlouva-o-uveru.html
7
184
reálnému přenechání peněz, Nejvyšší soud ČR dovodil, že se nemohlo jednat o smlouvu o půjčce ve smyslu
§ 657 občanského zákoníku.10
Obdobně vyznívá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 27. ledna 2004, sp. zn. 25 Cdo 695/2003 a 25 Cdo
696/2003: "...ve smlouvě ... se manželé Š. zavázali poskytnout bezhotovostně žalobkyni částku 600 000 CHF
na nákup určené nemovitosti, a to nejpozději v den podpisu kupní smlouvy za podmínek tam stanovených ...
Vzhledem k tomu, že půjčka je reálným, nikoliv jen konsenzuálním kontraktem, nemá tato smlouva povahu
smlouvy o půjčce, a vzhledem k tomu, že k předání či k bezhotovostnímu převodu sjednané částky vůbec
nedošlo, není právní vztah mezi jejími účastníky vztahem z půjčky..." 11
Z poslední doby je rovněž zapotřebí upozornit na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. května 2007, sp. zn. 32
Cdo 922/2007. Nejvyšší soud ČR v jeho odůvodnění učinil hned několik významných a dle některých
odborníků také velice kontroverzních závěrů: "Zatímco ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost
rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a
dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit
úroky, pak smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi peníze nebo jiné druhově určené věci a dlužník
se zavazuje ve sjednané době peníze nebo jiné druhově určené věci vrátit. Ze smlouvy o úvěru lze plnit ve
prospěch dlužníka i třetím osobám (např. úhradou faktur jeho dodavatelům), avšak smlouvou o půjčce lze
přenechat peníze pouze dlužníkovi (popřípadě jeho zástupci). Smlouva o půjčce vznikne na rozdíl od
smlouvy o úvěru až plněním věřitele. Předmětem smlouvy o úvěru jsou peněžní prostředky; je možno je
poskytnout i převodem z účtu na účet, avšak na základě smlouvy o půjčce, věřitel přenechává dlužníkovi
peníze, jako věci určené podle druhu, a tudíž přenechává pouze bankovky a mince... I když obvykle je
stranou, která se zavazuje poskytnout úvěr, zpravidla banka, obchodní zákoník umožňuje, aby věřitelem
byla i jiná osoba, ať už právnická nebo fyzická. Věřitel nemusí být ani podnikatelem, protože smlouva o
úvěru patří mezi tzv. absolutní obchody, které se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků
závazkového vztahu..."12 Tento rozsudek patří mezi odbornou veřejností k nejdiskutovanějším názorům
vysloveným Nejvyšším soudem ČR ohledně vztahu mezi smlouvou o půjčce a smlouvou o úvěru.
LITERATURA:
[1]
zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
[2]
ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání.
[3]
Praha : C. H. Beck, 2006
KNAPPOVÁ M.; ŠVESTKA J. a kolektiv. Občanské právo hmotné, Svazek II., Díl třetí.
[4]
Závazkové právo, ASPI Publishing, s.r.o., 2002
JEHLIČKA, O.; ŠVESTKA, J.; ŠKÁROVÁ, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 7. Vydání.
[5]
Praha : C. H. Beck 2002
www.edgehunt.com
[6]
www.pravnik.cz
[7]
ADRESA:
JUDr. Dušan Ružič, PhD.
AK Ružič & Partners
Jeseniova 51
130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 419 113
fax: +420 221 419 110
10
dostupné na http://www.edgehunt.com/Nejvyssi-soud-Ceske-republiky-29-Odo-350/2003
dostupné na http://edgehunt.com/Nejvyssi-soud-Ceske-republiky-25-Cdo-695/2003
12
dostupné na http://www.edgehunt.com/Nejvyssi-soud-Ceske-republiky-32-Cdo-922/2007
11
185
186
ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TESTU VE SLOUVENSKÉ REPUBLICE A MOŽNOSTI
VYUŽITÍ TÉTO PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE
Karel Šabata, Ondřej Šabata
Abstrakt: Institut řízení o dohodě o vině a trestu zakotvený ve slovenské právní úpravě je
využitelný pro Českou republiku. Mění se jím průběh trestního řízení. V přípravném řízení
veřejný žalobce sjednává s obviněným vlastní obsah dohody o vině a trestu, sepisuje tuto
dohodu a podává návrh k soudu na schválení této dohody. Soud pouze schvaluje tuto dohodu a
nemůže žádného účastníka dohody nutit k uzavření dohody. Institut zmenší počet věcí
projednávaných v hlavním líčení před soudem a dává možnost uložení výhodnějšího trestu pro
pachatele.
Klíčová slova: trestní řízení, prokurátor, státní zástupce, obviněný, přípravné řízení, řízení
před soudem, vina, trest, dohoda o vině a trestu, návrh na schválení dohody o vině a trestu.
V České republice probíhají legislativní práce na novém trestním řádu. Pod č. 40/2009 Sb. nabyl již
platnosti nový trestní zákon. Součástí připravovaného nového trestního řádu budou zřejmě také nové
instituty. Je diskutováno i o zakotvení řízení o dohodě o vině a trestu do trestního řádu, kdy právě aktuálně
projednání Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh novely trestního řádu, která přináší do českého
trestního řízení nový institut – dohodu o vině a trestu.
V tomto příspěvku nastíníme některé aspekty řízení o dohodě o vině a trestu ve slovenské právní úpravě.
Naším cílem je označit ty aspekty slovenské právní úpravy, jež by měl respektovat i náš zákonodárce.
Řízení o dohodě o vině a trestu není známo pouze ve Slovenské republice. Domníváme se však, že právní
úprava na Slovensku má pro nás zvláštní význam. Slovensko totiž v podstatě uskutečnilo přechod od
našeho dnešního trestního řízení k novému a reformovanému. Při kulturní blízkosti obou zemí je možno tím
spíše využít postřehů ze Slovenska i pro naše trestní řízení.
Dne 1.1.2006 nabyl účinnosti ve Slovenské republice zákon č. 301/2005 Z.z. – nový slovenský trestní řád.
Tento právní předpis znamenal zásadní změny v trestním řízení ve Slovenské republice.
Kromě řady jiných institutů přinesl slovenský trestní řád rovněž řízení o dohodě o vině a trestu.
ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TRESTU JAKO FORMA ODKLONU V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Řízení o dohodě o vině a trestu je nutno pokládat za odklon ve slovenském trestním řízení. Za odklony ve
slovenském trestním řádu jsou považovány tyto instituty:
 podmíněného zastavení trestního stíhání upravené v § 236 slovenského trestního řádu, podmíněného zastavení trestního stíhání spolupracujícího obviněného upravené § 218 a v § 219
slovenského trestního řádu,
 schválení smíru a zastavení trestního stíhání upravené v § 220 slovenského trestního řádu,
 a taktéž řízení o dohodě o vině a trestu upravené v § 232 slovenského trestního řádu. 1
Institut podmíněného zastavení trestního stíhání je v zásadě totožný s institutem podmíněného zastavení
trestního stíhání v české právní úpravě (§ 307 českého trestního řádu). Za povšimnutí však stojí, že ve
slovenské právní úpravě činí výměra zkušební doby od jednoho roku až do pěti let, což je podstatně delší
možná výměra, než v českém trestním řádu.
Ve slovenském právním prostředí je institut podmíněného zastavení trestního stíhání dále doplněn
institutem podmíněného zastavení trestního stíhání spolupracujícího obviněného, který česká právní úprava
nezná. Tento institut znamená právo pro slovenského prokurátora podmíněně zastavit trestní stíhání
obviněného, který se významnou mírou podílel na objasnění korupce, trestného činu založení, zosnování a
podporování zločinecké skupiny, trestného činu založení, zosnování a podporování teroristické skupiny,
nebo zločinu spáchaného organizovanou skupinou, zločineckou skupinou nebo teroristickou skupinou nebo
1
IVOR, J., ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s. 160.
187
na zjištění nebo usvědčení pachatele tohoto trestného činu a zájem společnosti na objasnění tohoto trestného
činu převyšuje zájem na trestním stíhání obviněného. Zkušební doba se stanoví na 2 léta až 10 let.
Prokurátor zvažuje při aplikaci tohoto institutu poměr mezi závažnosti trestného činu a zájmem státu na
stíhání pachatele, osobu pachatele, okolnosti případu, podíl pachatele na trestném činu a jeho následcích.
Dále, zda výpověď takové osoby může výjimečným způsobem přispět k objasnění nejzávažnějších trestných
činů a zjištění pachatelů. Jsou vymezeny případy, kdy nelze tento institut použít. Není možno jej použít
například vůči organizátorovi, návodci a objednateli trestného činu. Tento institut je oceňován z důvodu, že
jsou jím rozšířeny podmínky pro rozhodnutí ohledně spolupracující osoby.2 Někteří autoři pak upozorňují,
že tímto způsobem se řeší ve Slovenské republice problém tzv. korunního svědka. Součástí rozhodnutí o
podmíněném zastavení trestního stíhání je také uložení podmínek spolupráce. 3
Institut schválení smíru a zastavení trestního stíhání je velmi obdobným zákonným podmínkám našeho
institutu narovnání podle § 309 českého trestního řádu)
ŘÍZENÍ O DOHODĚ A TRESTU A PRAVOMOCI VEŘEJNÉHO ŽALOBCE
V tomto příspěvku se věnujeme zvláštnímu druhu odklonu, kterým je právě řízení o dohodě o vině a o
trestu.
Podle § 231 odst. 1 písm. b) slovenského trestního řádu – jen prokurátor může uzavřít s obviněným dohodu
a vině a o trestu a podat návrh soudu na její schválení.
Uzavření dohody o vině a trestu je výlučnou pravomocí slovenského prokurátora, podobně jako je
například výlučnou pravomocí prokurátora podat obžalobu.
V souvislosti se zakotvením řízení o dohodě o vině a trestu tak na Slovensku došlo k rozšíření výlučných
kompetencí veřejného žalobce.
Někteří autoři v souvislosti se zavedením institutu - řízení o dohodě o vině a trestu hovoří o posílení
postavení prokurátora ve Slovenské republice.4
K PŘEDPOKLADŮM ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TRESTU
Řízení o dohodě o vině a trestu může být konáno na Slovensku v trestním řízení o kterémkoliv trestném
činu.
Toto řízení je v konkrétní věci zahajováno buď na návrh obviněného nebo jeho obhájce, nebo z vlastní
iniciativy prokurátora.
Zjednodušeně lze říci, že jde o dohodu a k dohodě jsou zapotřebí dva. Přístup veřejné- ho žalobce má proto
svou váhu v trestním řízení a slovenský prokurátor není v řízení o dohodě o vině a trestu nijak
znevýhodňován proti obviněnému.
Předpokladem řízení o dohodě o vině a trestu ve smyslu § 232 odst. 1 trestního řádu je, že výsledky
vyšetřování nebo zkráceného vyšetřování dostatečně odůvodňují závěr, že skutek je trestným činem a že ho
spáchal obviněný. Vyžaduje se, aby se obviněný ke spáchání skutku doznal, dále aby uznal vinu, a aby
důkazy nasvědčovaly pravdivosti jeho doznání.
Z toho vyplývá, že prokurátor se nemůže spokojit jen s pouhým doznáním obviněného.
Řízení o dohodě o vině a trestu lze, podle našeho přesvědčení, pro účely tohoto příspěvku rozčlenit tak, že
probíhá ve dvou fázích:
v přípravném řízení dochází k řízení o uzavření dohody o vině a trestu
 v soudním stádiu řízení dochází ke schvalování dohody o vině a trestu.
UZAVÍRÁNÍ DOHODY O VINĚ A TRESTU V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
Prokurátor předvolá k řízení o dohodě o vině a o trestu obviněného. Současně vyrozumí o řízení o dohodě
o vině a trestu obhájce obviněného, poškozeného a zúčastněnou osobu.
Při vlastním uzavírání dohody o vině a trestu postupuje prokurátor tak, že vyslechne obviněného a zkoumá
podmínky uzavření dohody o vině a o trestu.
Přestože se v textu slovenského trestního řádu hovoří o dohodě o vině a trestu, tak z ustanovení § 232 odst.
2 slovenského trestního řádu vyplývá, že dohodou o trestu se rozumí i dohoda o upuštění od potrestání.
V případě mladistvého i dohoda o podmíněném upuštění od potrestání, včetně výchovných opatření, pokud
jsou pro jejich uložení zákonné důvody.
K uzavření dohody o vině a trestu může dojít, ale výstupem může být i neschopnost dosáhnout dohody.
2
ČENTÉŠ, J. Prokuratúra v Slovenskej republike – ústavné limity a posobnosť v trestnej oblasti, s. 24.
IVOR, J., ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s. 160.
4
3
188
Pokud k dohodě nedojde, pak o tom učiní prokurátor záznam a založí ho do spisu.
K dohodě může dojít buď plně (jak ve výroku o vině, tak i ve výroku trestu), nebo zčásti.
Lze rozlišit 4 typy výstupů z řízení o dohodě o vině a trestu v přípravném řízení, které lze označit jako
alespoň zčásti úspěšné.
1. Dojde k uzavření dohody o vině a trestu i o náhradě škody. Pro tento případ prokurátor podá soudu
návrh na schválení dohody o vině a trestu.
2. Dojde k dohodě o vině a trestu, ale nedojde k dohodě o náhradě škody. V tom případě prokurátor
podá soudu návrh soudu na schválení dohody o vině a trestu, a to v rozsahu dohody. Současně
navrhne soudu, aby odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. V rámci řízení o vině a trestu obviněný přizná vinu, ale nedojde k dohodě o trestu. V tom případě
prokurátor podá obžalobu, v níž uvede skutek, k němuž se obviněný doznal, jeho právní posouzení
a požádá soud, aby provedl hlavní líčení, rozhodl o trestu a o dalších výrocích.
4. V řízení o dohodě o vině a o trestu přizná obviněný vinu jen zčásti. V takovém případě pak
prokurátor podá obžalobu, v níž uvede skutek, k němuž se obviněný doznal a jeho právní
posouzení, uvede i skutek a jeho právní posouzení, k němuž se obviněný nepřiznal a požádá soud,
aby provedl hlavní líčení a rozhodl v rozsahu nepřiznané části viny o trestu a dalších výrocích,
které mají ve výroku o vině svůj podklad.5
Dohoda o vině a o trestu obsahuje:
označení účastníků dohody, datum, místo a čas jejího sepsání
popis skutku, tak aby nemohl být zaměněn s jiným, právní kvalifikaci trestného činu, který byl skutkem
spáchán s uvedením příslušného ustanovení trestního zákona,
druh, výměru a způsob výkonu trestu,
rozsah a způsob náhrady škody, pokud byla způsobena
ochranné opatření, pokud připadá v úvahu jeho uložení.
Podle § 232 odst. 8 slovenského trestního řádu dohodu podepíší prokurátor, obviněný, obhájce a poškozený,
pokud úspěšně uplatnil nárok na náhradu škody a zúčastnil se řízení.
DOHODNUTÝ TREST
Pokud jsme při přípravě tohoto příspěvku hovořili s advokáty působícími ve Slovenské republice, pak tito
oceňovali prospěšnost institutu dohody o vině a trestu zejména tím, že je možnost dohodnutí trestu pod
dolní hranicí zákonné trestní sazby.
Řízení o dohodě o vině a o trestu může být důvodem mimořádného snížení trestu podle § 39 odst. 2 písm. d)
slovenského trestního zákona. Z ustanovení § 39 odst. 4 slovenského trestního zákona vyplývá, že v řízení o
dohodě o uznání viny a přijetí trestu může soud uložit trest odnětí svobody snížený o jednu třetinu pod dolní
hranici zákonné trestní sazby.
U určitých taxativně uvedených trestných činů, kde nemůže být uložen kratší trest než 20 let odnětí
svobody. Jde například o trestný čin úkladné vraždy podle § 144 odst. 3 slovenského trestního zákona,
genocidia podle § 418 odst. 3 slovenského trestního zákona, genocidia podle § 418 odst. 3 slovenského
trestního zákona, terorismu podle § 419 odst. 2 slovenského trestního zákona, nelidskosti podle § 425 odst.
2 slovenského trestního zákona a válečného bezpráví podle § 433 odst. 2 slovenského trestního zákona.
SCHVALOVÁNÍ DOHODY O VINĚ A TRESTU PŘED SOUDEM
Prokurátor jednak sepisuje dohodu o vině a trestu, jednak podává návrh na její schválení soudu. Návrh na
schválení dohody o vině a o trestu je procesním úkonem prokurátora.
Návrh obsahuje ve smyslu § 232 odst. 2 slovenského trestního řádu:
označení osob předvolaných a vyrozuměných k řízení o dohodě o vině a trestu,
 datum a místo sepsání návrhu,
 návrh dohodnutého rozsudku, a to přiměřeně výrok a poučení o opravném prostředku, s řádným
označením obviněného a s řádným popisem skutku a označením trestného činu, kterého se věc
týká.
S návrhem předkládá prokurátor soudu i celý spisový materiál, včetně příloh a věcných důkazů.
Soud není vázán uzavřenou dohodou o vině a trestu.
5
189
Ve slovenské právní úpravě je řízení o dohodě o vině a trestu zvláštním způsobem řízení.
O dohodě o vině a trestu soud jedná ve veřejném zasedání.
Soud je oprávněn dohodu odmítnout, což má za následek, že se věc vrátí do přípravného řízení.
Pokud soud návrh na schválení dohody o vině a o trestu akceptuje, pak rozsudkem potvrdí dohodu, přičemž
proti rozsudku není přípustný opravný prostředek. Takový rozsudek je svým vyhlášením pravomocný a
vykonatelný.
Pro srozumitelnost jsme v úvodu této kapitoly popsali již vlastní projednání dohody o vině a trestu před
soudem.
Dále chceme zmínit, že ani prokurátor a ani obviněný nemohou být nuceni soudem k uzavření dohody.
Soud nemůže po podání obžaloby vrátit věc prokurátorovi do přípravného řízení pouze z důvodu, že
neuzavřel dohodu o vině a o trestu.
Je třeba uvést, že takovou možnost připouští ustanovení § 244 odst. 1 písm. g/ slovenského trestního řádu
jen tehdy, jestliže jak obviněný tak i prokurátor chtějí jednat o dohodě.
VYUŽITELNOST SLOVENSKÉHO ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TRESTU PRO ČESKÉ
TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Domníváme se, že zakotvením řízení o dohodě o vině a trestu dojde k výraznému zásahu do známé podoby
trestního řízení.
Slovenskou právní úpravu považujeme za velmi inspirativní pro Českou republiku.
Za podstatné momenty považujeme:
 zakotvení řízení o dohodě o vině a trestu jako jednoho z druhů odklonů v trestním řízení,
 nutnost kompenzovat možnost uložení trestu pod dolní hranici trestní sazby zpřísněním trestních
sazeb trestů odnětí svobody za trestné činy,
 nepřípustnost vrácení věci veřejnému žalobci do přípravného řízení bez dalších podmínek jenom
proto, aby uzavřel dohodu o vině a trestu.
Za zásadní tedy považujeme, aby řízení o dohodě o vině a trestu bylo jedním z více možností tzv. odklonů
v trestním řízení. Nemůže jít tedy o jedinou nebo dokonce výlučnou možnost odklonu věci v trestním řízení
a ani o jediný způsob vyřizování trestních věcí. Musí jíž toliko o možnost vyřízení věci, vedle níž se
uplatňuje standardní trestní řízení.
Za podstatné považujeme, že institut řízení o dohodě o vině a trestu musí vést k tomu, aby i u dohodnutého
trestu byla zachovávána hlediska účelu trestu stanovená zákonem.
Možnost snížení trestu pod dolní hranici je pro určitou skupinu trestně stíhaných osob v případě slovenské
právní úpravy do určité míry kompenzováno přísnými trestními sazbami za trestné činy. Ve Slovenské
republice lze zaslechnout i názor, že jejich trestní zákon je jeden z nejpřísnějších v Evropské unii.
Pro srovnání zmiňuji následující trestné činy. Českému trestnému činu zanedbání povinné výživy podle §
213 trestního zákona odpovídá stejný trestný čin upravený v § 207 slovenského trestního zákona.
V základní skutkové podstatě je tento trestný čin ohrožen trestem odnětí svobody až na dvě léta (nemluvě o
daleko měkčích formálních znacích skutkové podstaty). Pro srovnání u nás je to trestní sazba trestu odnětí
svobody až na jeden rok. Slovenský trestný čin loupeže podle § 188 odst. 1 trestního zákona v základní
skutkové podstatě je ohrožen spodní hranicí trestu odnětí svobody na tři léta. U nás na dvě léta. Trestný čin
vydírání podle 189 odst. 1 slovenského trestního zákona je ohrožen trestní sazbou trestu odnětí svobody na
dvě léta až šest let. U nás trestem až na dvě léta. Českému trestnému činu nedovolená výroba a držení
omamných a psychotropních látek podle § 187 odst. 1 trestního zákona pak odpovídá slovenský trestný čin
podle § 172 odst. 1 trestního zákona s trestní sazbou trestu odnětí svobody na 4 léta až 10 let. U nás jde o
trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Pro úplnost je však nutno dodat, že ne ve všech skutkových
podstatách je takový rozdíl proti naší současné právní úpravě. Přesto však považujeme postup slovenského
zákonodárce za uvážlivý, neboť zpřísněním trestních sazeb způsobil, že trestní právo i po zavedení institutu
dohody o vině a o trestu nejde pouze cestou bezbřehé liberalizace, ale stále plní svou funkci represivní.
Domníváme se, že český zákonodárce má za povinnost zvýšit trestní sazby za trestné činy, aby byla
zachována přísnost trestního práva.
Dalším pozitivním aspektem slovenské právní úpravy je pak, že nelze strany nutit k uzavření dohody. Není
přípustné, aby soud vrátil věci prokurátorovi do přípravného řízení na základě vlastní úvahy pouze
k uzavření dohody o vině a trestu. Bohužel návrhy našeho zákonodárce v minulosti toto připouštěli a lze jen
doufat, že jde o myšlenku již opuštěnou.
Na slovenské právní úpravě pak kritizujeme zejména, podle našeho přesvědčení, nedostatečné postavení
poškozeného v řízení o dohodě o vině a trestu. Jsme názoru, že bez souhlasu poškozeného by nemělo být
190
možno uzavřít dohodu o vině a trestu. Zákonodárce by měl mít na zřeteli postavení poškozeného v daleko
širším rozsahu než je tomu nyní.
Jsme přesvědčeni, že je třeba velké uvážlivosti zákonodárce při zavádění tohoto institutu do našeho
trestního řízení.
Úkolem trestního řízení je totiž v každé zemi zabezpečit právní jistotu a vymahatelnost práva a napomáhat
také při naplňování principu spravedlnosti. Trestní řízení musí být přísné a transparentní, musí umět
zohledňovat specifika každého jednotlivého případu a každého jednotlivého pachatele a nemůže být
kupčením se spravedlností.
ADRESA
JUDr. Karel Šabata
Osvobození 699
686 04 Kunovice
Ing. Ondřej Šabata
Osvobození 699
686 04 Kunovice
191
192
PODPORA ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA VOŠE ZLÍN
Hana Šeďová
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín
Abstrakt: VOŠE Zlín již řadu let realizuje praxi studentů v malých i středních firmách, ve
velkých firmách i ve veřejném sektoru. Praxe studentů je součástí studijního oboru Finanční
řízení a účetnictví i Marketing. Zároveň tím VOŠE Zlín umožňuje studentům získat potřebnou
praxi pro jejich další rozvoj. Podpora rozvoje lidských zdrojů je tedy studentům zajišťována
nejen prostřednictvím vzdělávání v oblasti teoretické, ale také v oblasti praktické, přímo ve
firmách a organizacích. VOŠE Zlín dále aplikuje podporu rozvoje lidských zdrojů pro praxi
také rozšířenými aktivitami, jako např. vzdělávání veřejnosti v oblasti financí nebo vzdělávání
pedagogických i nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení.
Klíčová slova: Lidské zdroje, vzdělávání, lidský faktor, praxe, projekt.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost či neúspěšnost firem v náročném konkurenčním
prostředí tržního hospodářství je kvalita fungování lidského faktoru. [1] Analýzy úspěšnosti fungování
firem prokazují jednoznačně, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat a
využívat lidské zdroje firmy takovým způsobem, který zabezpečí plnění cíle organizace. Z tohoto hlediska
je problém formování lidských zdrojů chápán nikoli jako ohraničená funkční oblast, ale jako oblast
strategického významu ovlivňující ve svých důsledcích jak tvorbu strategie firmy, tak i její realizaci. [1]
Firmy kladou na své zaměstnance stále vyšší nároky. Proto VOŠE Zlín již řadu let úspěšně realizuje v rámci
svých studijních programů, ale i u bakalářských studijních programů praxi studentů. Tato praxe je
realizována v malých, středních i velkých firmách, ale také ve veřejném sektoru. Praxe studentů na
vysokých školách je v současné době všeobecně často citovaným problémem.
Česká republika patří k zemím Evropské unie (dále jen EU), kde je v průměru nižší počet vysokoškolsky
vzdělaných lidí. Vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy. Jsou centry vzdělanosti,
nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. Mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a
ekonomickém rozvoji společnosti. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaných
studijních programů. Do roku 1998 nabízely tuto možnost pouze vysoké školy. Řešení, jak uspokojit
zvyšující se poptávku po vysokoškolském vzdělání nabídl zákon č.111/1998 Sb. o vysokých školách v § 81.
Již v tomto smyslu můžeme zdůraznit, že tento fakt, byl zcela jistě počátkem podpory rozvoje lidských
zdrojů v České republice.
Praxe jako součást studijního programu - tento princip výuky je uplatňován i na Obchodní akademii
T.Bati a Vyšší odborné škole ekonomické ve Zlíně (dále jen OA T.Bati a VOŠE). Spolu s VUT (Vysoké
učení technické) Brno (právním předchůdce Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně – dále jen UTB) uzavřela OA
T.Bati a VOŠE Zlín 11. prosince 1999 Dohodu o vzájemné spolupráci při uskutečňování bakalářského
studijního programu. OA T.Bati a VOŠE Zlín získala akreditaci a v r.2004 reakreditaci uskutečňovaných
bakalářských studijních programů. Součástí bakalářských studijních programů je také praxe. Důvodem je
zaměření VOŠE Zlín, která vzdělává studenty nejen pro další magisterské studium na univerzitách, ale také
pro praxi.
Praxe, jak již bylo uvedeno v úvodu, je součástí studijního programu u všech oborů. VOŠE Zlín ve své
nabídce uvádí tři studijní obory
 Finanční řízení a účetnictví
 Marketing
 Veřejná ekonomika a správa.
Tyto bakalářské studijní programy jsou zaměřeny především na přípravu k výkonu povolání, při kterém
absolventi bezprostředně využívají soudobé poznatky. Tyto programy obsahují vybrané teoretické poznatky.
A důraz je kladen na dlouhodobý pobyt v praxi. Praxe je na VOŠE Zlín organizována celkem dvakrát. První
praxe je již ve druhém ručníku, kdy studenti mohou poprvé poznat firemní prostředí a poprvé se setkávají
s některými odděleními. Od této praxe se očekává především prvotní seznámení s rozdílnou situací ve firmě
193
a ve škole. Cílem této praxe není samostatná práce studentů, ale samostatná aktivita v určité oblasti, která je
studentům přidělena.
Při druhé praxi, která probíhá až ve čtvrtém ročníku (u 3 a půlletého studia) nebo ve třetím ročníku (u 3
letého studia). Tyto rozdílné délky studia vyplývají z nově akreditovaných studijních oborů, kde se délka
studia zkrátila na tři roky. Výstupem této praxe je bakalářská práce. Je nezbytné, aby v rámci praxe bylo
zpracováváno i téma bakalářské práce. Tříměsíční praxe umožňuje studentům již vytvoření prostoru pro
samostatnou práci. Prakticky většina studentů po absolvování této studentské praxe ve firmách zůstává jako
„interní“ zaměstnanec.
Studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součásti je obhajoba bakalářské práce. Absolventům
se uděluje akademický titul „bakalář“, zkratka Bc. uváděné před jménem. Po státní závěrečné zkoušce má
absolvent možnost pokračovat po absolvování přijímacího řízení v magisterském studiu. Studium na VOŠE
je ukončeno absolventskými zkouškami a absolvent získává titul Dis. Praxe studentů VOŠE je totožná
s praxí studentů bakalářského studijního programu.
Další formou podpory rozvoje lidských zdrojů, vedle výše zmíněných skutečnosti, je také zapojení VOŠE
Zlín do projektových aktivit Zlínského kraje. Finanční prostředky Evropské unie (dále jen EU) nabízely i
v minulém projektovém období a nabízejí i v současném projektovém období mnoho možností v rámci
podpory rozvoje lidských zdrojů. Především se jedná o Evropský sociální fond (dále jen ESF). ESF nabízí
jednak možnost získat finanční prostředky na podporu terciárního vzdělávání a dále jsou i významnou
alternativou podpory profesního vzdělávání.
VOŠE Zlín se rozhodla v r. 2005 jít touto cestou. Byl zvolen vhodný cíl a specifická priorita. V období 2004
– 2006 byla realizována podpora vzdělávání veřejnosti v oblasti financí prostřednictvím projektu Finance a
my. [5] Tento projekt byl realizován v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ),
Opatření 3.3. ve Zlínském kraji.
Druhý projekt „Tvorba a realizace profesních vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ ve Zlínském kraji
podporujících rozvoj podnikání“ byl realizován v rámci stejného opatření, ale podpora lidských zdrojů byla
zaměřena na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení.
Oba projekty spojují požadavky terciárního vzdělávání. Jedná se o zapojení učitelského sboru do přípravy a
metodiky vzdělávacích programů a jejich následné využití při výuce. Projekt „Finance a my“ již oborově
řeší pouze problematiku profesního vzdělávání veřejnosti v oblasti financí. Tento projekt zapojuje do
přípravy nejen učitele, ale také studenty, kteří v průběhu projektu v rámci vědecko-výzkumné činnosti řeší
úkoly, kterou jsou také součástí jejich bakalářských prací. Můžeme tedy říci, že podpora lidských zdrojů
není tedy jen pro oblast studentů, ale i pedagogů, pedagogických pracovníků a celé veřejnosti.
PŘEHLED REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU LIDSKÝCH
ZDROJŮ [4]:
Tabulka č.1: Projekt č.1
Projekt Finance a my
reg. číslo CZ.04.1.03/3.3.13.3/0002
Číslo operačního programu
CZ.04.1.03
Název operačního programu
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
Číslo priority
3.3
Název priority
Rozvoj celoživotního učení
Číslo programu podpory
13A
Číslo výzvy
3
Název grantového schématu
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání
Celkové náklady projektu
621 500,00 Kč
Tento projekt byl realizován na VOŠE Zlín od počátku roku 2007 do 1. 5. 2008. Byl zaměřen na profesní
vzdělávání v oblasti financí. Byly vytvořeny výukové moduly, které byly pilotně ověřeny v rámci projektu.
Nyní jsou nabízeny veřejnosti a jsou také dispozici studentům bakalářského studijního programu jako
doporučená literatura.
Tabulka č. 2: Projekt č. 2
Projekt Tvorba a realizace profesních
vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ ve
Zlínském kraji podporujících rozvoj
podnikání
Číslo priority
reg. číslo CZ.04.1.03/3.3.13.2/0024
CZ.04.1.02
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
3.3
194
Název priority
Rozvoj celoživotního učení
Číslo programu podpory
13A
Číslo výzvy
2
Název grantového schématu
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání
2 203 332,- Kč
Tento projekt byl realizován od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008, V rámci projektu bylo vytvořeno šest profesních
vzdělávacích programů, které jsou v současné době využívány jak na středních školách Zlínského kraje, tak
také na VOŠE Zlín.
Tabulka č. 3: Projekt č. 3
Projekt Finanční gramotnost ve školách reg. číslo CZ.1.07/1.3.09/01.0018
Zlínského kraje
CZ.1.07
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Číslo priority
7.1
Číslo oblasti podpory
7.1.3
Číslo výzvy
1
Název oblasti podpory
Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení
2 078 325,- Kč
Tento projekt se v současné době začal realizovat. Počátek projektu je od 1.2.2009, předpokládané ukončení
je 31. 12. 2010. Projekt je zaměřen na vzdělávání především pedagogických, ale i nepedagogických
pracovníků škol a školských zařízení Zlínského kraje.
Závěrem je nutno zdůraznit, že podpora lidských zdrojů na VOŠE Zlín nespočívá jen v samotné přípravě
studentů pro budoucí praxi. Studenti jsou motivováni ve škole, inspirováni ve firmách a praxe je nasměruje
již do oblastí dle jejich zaměření. „Ti, kdo jsou motivováni nadějí na úspěch, se více nechávají vést
realistickým zhodnocením svých nadějí na úspěch. Volí proto spíše střední úroveň nároků a spoléhají se
raději na vlastní zdatnost a optimální nasazení sil a ne mnoho na šťastné vnější okolnosti.“ [2] I když to zní
zvláštně, studenti tak sami přicházejí na to, že se musí stale učit. Profesor Mikoláš z r. 2000 tvrdí, že
“základním principem rozvoje v malé a střední firmě je reprodukce lidského potenciálu”. [3] To opět není
nic jiného, než v dnešní terminologii – podpora rozvoje lidských zdrojů.
LITERATURA:
[1]
KLEIBL, J.; DVOŘÁKOVÁ, Z.; ŠUBRT, B. Řízení lidských zdrojů, Praha: C. H. Beck, 2001, 264
str., ISBN 80-7179-389-2.
LEGEWIE, HEINER, EHLERS. Knaurs moderne Psychologie München. Zürich, 1972, str.198
[2]
MIKOLÁŠ, Z., FOLVARČNÁ, A. Malá a střední firma. Ostrava : Maj, 2000. ISBN 80-86458-02[3]
4
http://www.oazlin.cz/projekty.php /17.04.2009/
[4]
http://www.oazlin.cz/finance.php /17.04.2009/
[5]
ADRESA:
Ing. Hana Šeďová, Ph.D.
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín
Náměstí TGM 3669
76157 Zlín
[email protected]
195
196
PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE E-GOVERNMENTU V ČR A SR
Dan Slováček, Jindřich Petrucha
Abstract: The paper deals about possibility of using information resources e-government for
good access to people. The part of the paper describes information's about Czech and Slovak
point web site, that uses other link to database of government to create electronics approved
documents. Main reason is to describe new electronic trend in communication to electronics
office.
Keywords: Neural network, e-government, czech point
EGovernment – je cestou pro zrychlení informací k dosažení efektu rychlejšího a optimalnějšího
rozhodování v reálném čase, což ve svém důsledku přináší nejen časové uspory, ale take úsporu finančích
nákladů na tisk, skladování, archivaci a kopírováníá jednotlivých dokumentů. Článek se zabývá další
navrhovanou informační technologií, která má tyto přínosy realizovat v praxi.
1.CO JE TO E-GOVERNMENT?
Komunikačními kanály veřejné správy můžeme nazvat veškeré prostředky, kterými subjekty veřejné správy
komunikují mezi sebou navzájem a ve vztahu k občanovi. Pojem veřejné správy se rozumí jednak státní
správa i se samosprávou (obce a kraje). Při této definici můžeme stanovit tři základní typy komunikačních
kanálů veřejné správy:
 komunikace úřad – úřad,
 komunikace úřad – občan
 tzv. eGovernment - jakožto celková elektronizace veřejné správy.
Poslední bod zahrnuje body 1. a 2. a umožňuje i další případné služby či informace poskytované široké
veřejnosti. Tím může být např. elektronické hlasování (E-Voting). Jednotlivé typy komunikačních kanálů se
mohou navzájem překrývat.
Z hlediska veřejné správy je potom možné dělit komunikační kanály dle druhu úřadu, který je používá:
Orgány evropské unie, Úřední orgány státní správy ČR, jné orgány s celorepublikovou působností stojící
mimo strukturu úředních orgánů státní správy (např. Úřad pro ochranu osobních údajů), úady zákonodárné
moci, ogány justice, úemně samosprávné celky, jiné komunikační kanály. V současné době veřejná správa s
nástupem moderních technologií má k dispozici stále více komunikačních kanálů. Do budoucna by se měl
vytvořit tzv. „One Stop Shop“. Jedná se o univerzální přepážku (komunikační kanál), s kterým občan bude
moci komunikovat a přes tento kanál vyřídit veškeré běžné životní situace. Dále je potřeba v rámci
komunikačních kanálů veřejné správy důsledněji uplatňovat principy svobodného přístupu k informacím
(zákon 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, novela č. 61/2006 Sb.). Zákon musí upřednostňovat rychlou a
pro úřady méně zatěžující formu poskytování informací tím, že bude upřednostňovat elektronickou
komunikaci, ale zároveň zabezpečí, že úřady budou poskytovat kvalitní informace v zákonné lhůtě.
Komunikační kanály ústřední a místní veřejné správy: osobní setkání, informační kancelář, úřední deska –
podle § 26 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., podatelna klasická, elektronická podatelna, telefon, fax (včetně
Call Centra), pošta klasická, média (televize, rádio, rozhlas, tisk), internet (email, webové stránky, RSS,
VoIP), vyvolávací systémy, interní oběžníky, intranet, extranet, SMS brány, automatizované terminály
(kiosky) atd.
197
2. INFORMAČNÍ KIOSKY
Získáváním a analýzou dat z veřejných zdrojů v České republice i na Slovensku jsme dospěli k závěru, že
na Slovensku se toho za poslední 4 roky mnoho nezměnilo. Informatizace stagnuje a v rámci EU je téměř na
posledním místě. V České republice byla až do nedávna situace velmi podobná.
Ale pak nastal zlom. Od roku 2007, kdy Česká republika zavedla (do vládního prohlášení byla prosazena
realizace CZECH POINTu, zákona o eGovernmentu a jednotné koncepce komunikační infrastruktury
veřejné správy) a rozšiřuje projekt Czechpoint (informační kiosky, něco na styl bankomatů), který
momentálně úspěšně fungují na všech Českých poštách, úřadech či u notáře (Slovenskou obdobou mělo být
JKM - jednotné kontaktní místo, ale skončilo to u vyřizování živností ).
Tabulka 1: Struktura pracovišt Czech POINTů
Czech POINTy jsou v současné době
rozšířeny na více než 3000 obecních a
krajských úřadech, vybraných pracovištích
České pošty, zastupitelských úřadech,
kancelářích Hospodářské komory a také v
kancelářích notářů. Pro vyhledání Czech
POINTů v konkrétní lokalitě můžete použít
interaktivní mapku, která je na webových
stránkách projektu.
Situace v našem Zlínském kraji je také velmi
dobrá, celkový počet těchto kiosků dosáhl
počtu 134 míst, tedy jsou rozmístěny
rovnoměrně v celém kraji. Podle jednotlivých
okresů vypadá rozmístění kiosků takto: okres
Vsetín 43 míst, okres Zlín 47 míst, okres
Uherské Hradiště míst 52 a okres Kroměříž
má 32 těchto přístupových bodů. Tedy je vidět
při bližším zkoumání rozmístění těchto bodů, že jsou opravdu umístěny v mnoha obcích a to opravdu hodně
vzdálených od okresního či krajského města.
Prostřednictvím těchto kiosků, bez nutnosti navštívení příslušného úřadu, si každý občan ČR může zařídit či
obstarat některé úkony z níže uvedených:
Výpis z katastru nemovitostí,

Výpis z obchodního rejstříku

Výpis z živnostenského rejstříku

Výpis z rejstříku trestů

Ohlášení / změna živnosti

a mnoho dalších, pro Českou republiku, zvláštních právních úkonů.

Tabulka 2: Počet zrealizovaných podání přes Czech POINTy podle úkonů
Další velkým přínosem českého Czech pointu je například služba E-SHOP, kterou Česká pošta dodá nahoru
uvedené úkony přímo domů a to poštovním doručovatelem. Nejen že nemusíte chodit na úřad, ale nemusíte
chodit ani ke kiosku Czech pointu, který je umístěn na poště v každé obci / městě v České republice.
3. PROJEKT DATOVÉ SCHRÁNKY
Nechceme v naší práci ale probírat Czech point, ale jinou novinku, která souvisí s novou službou. Česká
republika se rozhodla velmi rázně a nebojácně přitvrdit v komunikaci mezi všemi orgány veřejné správy a v
komunikaci fyzických, či právnických osob s úřady a to prostřednictvím Internetu. Jednoduše řečeno,
klasická výměna dokumentů mezi úřady se pomalu ale jistě stane v ČR pravděpodobně minulostí.
198
Tento projekt má název Datové schránky. Je to úložný prostor pro všechna podání a přijímání právních
úkonů elektronickou cestou, tedy konkrétně přes Internet. Tento projekt změní kompletně celou českou
veřejnou správu. Pravděpodobně to bude první, lze možná říct vůbec nejrevolučnější změna veřejné správy,
jaká se kdy stala od dob Marie Terezie (za Marie Terezie byla zavedena tzv.. "Kultura kulatého razítka",
která funguje dosud, u nás i na Slovensku) v rámci našeho geografického prostoru. Úžasné je přitom to, že
je to změna revoluční, protože klasické doručování písemností poštou v listové podobě mezi úřady se stane
minulostí. Česká republika se stane první zemí na světě, která zákonem nařídí výlučné elektronické
doručování mezi svými orgány. Všechny podrobné informace o tomto projektu lze nalézt na stránkách k
tomu zřízených:
Obr. 1 Úvodní obrazovka portálu Datových schránek z odkazu http://www.datoveschranky.info/
3.1. CO DATOVÉ SCHRÁNKY PŘEDSTAVUJÍ, CO MĚNÍ A CO POTENCIÁLNĚ BUDOU
OVLIVŇOVAT?
1. Urychlí, zprůhlední a samozřejmě zlevní úkony ve styku s orgány veřejné moci.
2. Nahradí klasické písemné doručování elektronickým. Zajímavé na tom je například to, že ČR
obejde zaručený elektronický podpis, i když jeho použití se nevylučuje.
3. Komunikace může probíhat nejen s orgány státní správy, ale i mezi fyzickými nebo právnickými
osobami navzájem. Orgány státní správy budou komunikovat přes datové schránky povinně.
4. Převzetí dokladů a fikce doručení (s kterou například souvisejí sekundární následky jako běh lhůt a
podobně) jsou vyřešeny tak, že 10. den od přihlášení se do datové schránky se úkon považuje za
doručený. Je nepodstatné, zda jste si dokument opravdu přečetli. Takové doručení dokumentu má
stejné právní důsledky jako doručení do vlastních rukou.
5. Pro právnické osoby (např. společnosti s ručením omezeným) je používání a tedy pořízení přístupu
do datové schránky povinností. Totéž platí pro notáře, advokáty nebo exekutorů. Pro fyzické osoby
199
je to na dobrovolné bázi.
Zřízení datové schránky lze uskutečnit na základě písemné žádosti ověřené notářem, zaručeným
elektronickým podpisem,nebo prostřednictvím CzechPointu.
7. Příslušném garantem celého projektu je Ministerstvo vnitra České republiky.
8. Plná funkcionalita datových schránek začíná 1.10.2009 (až na drobné výjimky v podobě
přechodného období u advokátů)
9. Datové schránky, jejich fungování a přizpůsobení bylo upraveno zvláštním zákonem.
10. Celkově se tato změna dotkne více než půl milionu subjektů!
6.
Pokud se to v ČR opravdu podaří úspěšně zvládnout, tak to bude velkým úspěchem a Češi si budou moci
opravdu říkat mistři světa. Mistři světa v oblasti elektronické správy, protože vykázaná razance a náročnost
tohoto projektu nemá celosvětovou ani historickou obdobu.Určitě to nebude pro Českou republiku
jednoduchá cesta. Předpokládáme, že se vyskytnou komplikace, problémy a možná se projekt nakonec
odsune (politické změny v ČR která nastaly právě v nejnevhodnějším období pro nasazení této změny). Jen
tak pro zajímavost, rozsah (personální i politický) byrokracie je v ČR několikanásobně vyšší než v SR. Asi
právě proto se pouští do tak náročného projektu.
4. SROVNÁNÍ OBOU STÁTŮ A JEJICH PŘÍSTUP K E-GOVERNMENTU:
Na obou stranách hranice jsou spuštěny portály, které mají pomoci občanovi či podnikateli ve styku se
státní správou. Na Slovensku to je:
4.1. ÚSTREDNÝ PORTÁL VEREJNEJ SPRÁVY SR:
Obr. 2 Úvodní obrazovka portálu veřejné správy SR, http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx
200
Ústřední portál veřejné správy (ÚPVS) zajišťuje centrální a jednotný přístup k informačním zdrojům a
službám veřejné správy. Informace (rady, návody, popisy), které návštěvník hledá, jsou v současnosti
mnohokrát součástí informačních serverů jednotlivých resortů. Cílem portálu je tyto informace a služby
zintegrovat a přehlednou a přístupnou formou poskytovat uživateli. Mezi nejvýznamnější úkoly portálu
patří nasměrování uživatele na využití konkrétní elektronické služby veřejné správy s využitím relevantních
informačních zdrojů.
4.1.1 OBSAH ÚPVS
zahrnuje digitální obsah ve formě podpůrných informací pro využití služby a samotné poskytování
elektronických služeb. Koncept obsahu ÚPVS se řídí těmito zásadami:
 Organizace informací a služeb podle životní situace - v současném "informačním přetlaku" bývá
často obtížné právě získání hledané a potřebné informace. Z tohoto důvodu jsou služby na ÚPVS
logicky členěné podle konceptu "životních situací." Tento koncept umožňuje přistupovat k
požadovaným informačním zdrojům, jakož i elektronickým službám strukturovaně, podle
skutečných požadavků uživatele a cíleně filtrovat rozsáhlý obsah ÚPVS. Strukturování obsahu
ÚPVS je jedním z rozhodujících přínosů ÚPVS vzhledem k distribuovaným zdrojům na stránkách
jednotlivých připojených subjektů.
 Rozdělení informačního obsahu podle typu subjektu - informační obsah je v konceptu životních
situací členěný podle cílové skupiny. Tou mohou být jednak občané, podnikatelské subjekty, zda
zahraniční osoby žijící v ČR. Současně je obsah členěný podle jiných charakteristik cílové
skupiny, jako např. speciální obsah a forma jeho prezentace pro různým způsobem postižené
osoby.
 Virtuální centralizace - z hlediska uživatele služeb ÚPVS představuje portál centralizované řešení,
kde jsou z jednoho místa dostupné všechny informace a logicky členěné elektronické služby
přístupné jednotným způsobem. Centralizace však není realizována převodem služeb na ÚPVS,
jedná se o virtuální centralizovaný systém, který představuje integrační platformu pro všechny
další služby - informační zdroje a systémy provádějí jednotlivé procesy. Vládní portál i
distribuovaném strukturou, se však uživatele jeví jako centralizovaný systém s jednoduchou
logikou a strukturou.
4.1.2.ÚSTŘEDNÍ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY JE DEFINOVÁN
jako informační systém veřejné správy na poskytování služeb a informací veřejnosti prostřednictvím
společného přístupového bodu v síti internet podle zákona č.. 275/2006 Z. z. o informačních systémech
veřejné správy.
Správcem ÚPVS je Ministerstvo financí SR. Provozovatelem ÚPVS je Národní agentura pro síťové a
elektronické služby.
Úvodní stránka, viz Obr. 2, je rozdělena z pohledu cílové skupiny občana a podnikatele. Poskytuje
informace na několika úrovních a různé funkce (aktuality, legislativa, termíny, přihlášení, vyhledávání).
Uživatel se sám rozhoduje, zda chce vstoupit do systému jako občan nebo podnikatel a na tomto základě
využívat nabízené služby. Pro lepší orientaci je položka "Občan" laděná do modré a "Podnikatel" do zelené
barvy.
Z hlavní stránky může uživatel získat informace o portálu, návod na použití, pomoc a kontakt. Tyto odkazy
najde v hlavičce stránky.
4.1.3 ORIENTACE NA PORTÁLE
Pro lepší orientaci je pod hlavičkou zobrazena aktuální cesta, která obsahuje odkazy na vyšší úroveň.

Občan
V této položce najde uživatel životní situace, agendy, služby, které ho mohou zajímat jako
soukromou osobu. Uživatel zde objeví rozmanité životní situace ak nim přidružené agendy,
případně služby ve vztahu k veřejné správě v oblasti podnikání, vzdělávání, kultury, sportu, zdraví,
životního prostředí, financí a ekonomiky, cestování a dopravy, zaměstnání, bydlení, obrany a
bezpečnosti.
Existují dvě možnosti jak postupovat; uživatel může z hlavní stránky kliknout na konkrétní životní
situaci, agendu zda službu a je automaticky odkázán na obecné informace k danému tématu. Druhá
201









možnost je kliknout na odkaz občan, vybrat si konkrétní záložku - životní situace, agendy nebo
služby (přednastavené jsou životní situace). Uživatel si zde může prohlédnout všechny nabízené
informační prostředí a následně vybrat konkrétní požadovanou téma.
Podnikatel
V této položce najde uživatel životní situace, agendy, služby, které ho mohou zajímat jako
podnikatele. Nacházejí se v ní různé životní situace, k nim příslušející agendy a služby ve vztahu k
veřejné správě v oblasti podnikání, kultury, sportu, zdraví, životního prostředí, financí a
ekonomiky, cestování a dopravy, zaměstnání, bydlení, obrany a bezpečnosti. Existují dvě možnosti
jak postupovat; uživatel může z hlavní stránky kliknout na konkrétní životní situaci, agendu zda
službu a je automaticky odkázán na obecné informace k danému tématu. Druhá možnost je
kliknout na odkaz podnikatel, vybrat si konkrétní záložku - životní situace, agendy nebo služby
(přednastavené jsou životní situace). Zde si uživatel může prohlédnout všechny nabízené
informační prostředí a následně vybrat konkrétní požadovanou téma.
Obecné informace
Pod položkou Obecné informace se uživatel dostane nejen k základnímu popisu dané témata, ale
také k nejčastěji vyhledávaným informacím. V dolní části stránky mohou být umístěny případné
související odkazy na doplnění informací z jiných zdrojů.
Služby a informační zdroje
Pokud se uživatel prokliká ze Všeobecných informacích na odkaz Služby a informační zdroje,
najde další odkazy na související agendy, dokumenty a odpovědné instituce pro zvolenou životní
situaci.
Podle místa definovaného uživatelem při registraci se dané instituce po zadání vyhledávání zobrazí
spolu s aktuální adresou a kontaktem (název instituce, korespondenční adresa, telefonní a faxové
číslo, případně e-mailová adresa a URL instituce). V případě, že je uživatel přihlášen, může
využívat panel Záložky. Stačí, pokud klikne na odkaz Přidej záložku. Může tak učinit i ve
Všeobecných informacích.
Záložky
Tento panel slouží stálému uživatele jako rychlý přístup k těm funkcím, které nejčastěji využívá.
Uživatel může využívat tyto záložky jako pro položku Občan, tak i pro položku Podnikatel. Pokud
uživatel zjistí, že odkaz v tomto panelu již nepoužívá, stačí když klikne na křížek a odkaz se
odstraní.
Elektronická služba
Elektronická služba je základní funkcí portálu. Samotné technologické řešení portálu umožňuje
jednotlivým útvarům jejich poskytování a zajistí pro ně ověření uživatele, jeho přihlášení ke
službě, stažení dat, vytvoření transakce a její postoupení na příslušný rezort, který službu realizuje.
V záložce Služby má možnost využít i obecné informace a informační zdroje.
Životní situace
Životní situace jednoduchým způsobem popisuje popisuje možnosti řešení konkrétního problému v
porovnání k veřejné správě. Častokrát se jedná o řadu služeb poskytovaných různými institucemi
(narození, svatba a pod.). Portál nabízí informace o všech nezbytných úkonech, kontakty na
příslušné úřady a dokáže nasměrovat konkrétní elektronické služby. Životní situace představují
reálné životní situace, s nimiž se občané mohou setkat v každodenním životě. Na druhé straně
agendy přibližují životní situace po odborné stránce na základě zákonů a paragrafů.
Agenda
Obsahuje podrobné právní úpravy vycházející zdůvodnění a podrobnější popis konkrétní oblasti
vysvětlené v dané životní situaci. Pokud životní situace odpovídá na nejčastější otázky, agenda
popisuje danou problematiku podstatně podrobnější. Agendy se také ve větší míře věnují
kompetencím jednotlivých institucí.
eDesktop
eDesktop obsahuje dvě záložky - Nové zprávy a přehled zpráv. Obě záložky mají stejný design,
první obsahuje nové zprávy a druhá poskytuje přehled zpráv. Zprávy je možné filtrovat pomocí
zadaného intervalu data. V seznamu je možné vidět datum zprávy a také službu, za níž byla zpráva
odeslána.
Přihlášení
Přihlášení slouží pro uživatele, který je v systému zaregistrován a zná své přihlašovací jméno
(login) a heslo. Pokud není uživatel zaregistrován, nemůže se přihlásit k portálu. Přihlašovací panel
najde uživatel v pravé horní části portálu. Výhodou přihlášeného uživatele, resp. výhodou samotné
registrace je možnost využívat neanonymné elektronické služby. To znamená, že v případě zadání
202

lokalizace, odpovědné instituce se zobrazí i s příslušnou adresou a kontaktem. Rovněž se otevírá se
možnost využívat záložky a eDesktop.
Registrace
Jednoznačně se doporučuje, aby se uživatel na portálu zaregistroval, protože využití některých eslužeb si registraci přímo vyžaduje. Odkaz Výhody registrace popisuje skutečné výhody, jaké
přináší registrace obecně. Registrační formulář se zobrazí po kliknutí na odkaz Zaregistrujte se. Při
registraci je nutné vyplnit všechny povinné údaje označené "*" a zapamatovat si přihlašovací
jméno a heslo. V okamžiku jako registrace proběhne úspěšně, uživatel se může přihlásit a využívat
s tím spojené veškeré služby.
V České republice běží velmi podobný portál, kterým je
4.2 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
Obr.3 Úvodní obrazovka portálu veřejné správy ČR, naleznete jej adrese http://portal.gov.cz/
203
4.2.1 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY JE ELEKTRONICKÁ BRÁNA DO VEŘEJNÉ SPRÁVY.
Vznikl na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Hlavním smyslem
portálu je usnadnit občanům a firmám orientaci (informační část) a komunikaci (transakční část) s úřady
veřejné správy. Portál veřejné správy významným způsobem přispívá k potřebě kvalitních služeb při
poskytování důvěryhodných a garantovaných informací širokému spektru občanů ČR, včetně poskytování
relevantních informací cizincům, a zjednodušení komunikace s úřady. Cílem je přispět k modernizaci
veřejné správy také prostřednictvím informačních a komunikačních technologií a tím postupně naplňovat
ústřední motto „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“. Portál veřejné správy je předurčen, v
souladu s programovým cílem vlády, stát se místem, které bude „integrovat a zpřístupňovat všechny
zveřejňované a veřejně přístupné informace veřejné správy“, včetně možné komunikace s úřady. Je
svým zaměřením určen pro širokou veřejnost, státní správu a samosprávu, státní i soukromé organizace
včetně podnikatelů, živnostníků a cizinců. Informační část (poskytování garantovaných informací): Adresář
úřadů ČR, úřady veřejné správy (podle regionů, podle druhu), činnosti úřadů, katalog informačních zdrojů
veřejné správy, postupy pro řešení více než 450 životních situací napříč veřejnou správou, garantovány a
aktualizovány subjekty veřejné správy, propojeny s databází Zákony, s Adresářem úřadů, s Agendami
úřadů, se službou Elektronická podání.Tyto všechny jsou přístupné dálkově prostřednictvím Internetu na
jednom místě. Mapové služby – tematické mapové úlohy, Zákony, Obchodní věstník, Nestátní neziskové
organizace, Evidence elektronických podatelen, Povinně zveřejňované informace a novinky z veřejné
správy, Online noviny Veřejné Správy, Základní informace pro občana, podnikatele a cizince formou
rozcestníku, Informace pro cizince v anglickém jazyce, Slovník nejčastěji používaných pojmů ve veřejné
správě Transakční část (komunikace s úřady).
Aplikace Podání slouží pro registraci uživatelů, kteří chtějí využívat elektronické služby poskytované
veřejnou správou v České republice. Po registraci je možné zasílat a přijímat formuláře z úřadů veřejné
správy s využitím identifikátoru uživatele nebo s využitím digitálního certifikátu. Komunikace s příslušnou
organizací veřejné správy může dále probíhat prostřednictvím webových formulářů, které mohou být
umístěny na příslušných webových stránkách úřadu veřejné správy nebo prostřednictvím aplikací jiných
dodavatelů (např. účetní a mzdové programy).
Připojené instituce: Česká správa sociálního zabezpečení, elektronických služeb využívá cca 45 000
organizací v ČR, Ministerstvo dopravy, Projekt e-testy, v roce 2007 se měsíčně zpracovalo 15 000 – 25 000
podání pro MD, Generální ředitelství cel, Zasílání výkazů Intrastat, Výběr spotřební daně, Ministerstvo
financí – daňová správa, Elektronické podání, Ministerstvo životního prostředí, Centrální ohlašovna
Ministerstva životního prostředí
4.2.2 HLAVNÍ ROZDĚLENÍ JE UVEDENO V HORNÍ SICE VÝRAZNÉ LIŠTĚ V TÉTO
KONFIGURACI:
Úvod, Adresář, Zákony, Životní situace, Podání, Online noviny VS, Slovník pojmů, Mapy.
Ale takto navržený portál z pohledu běžného uživatele je mírně řečeno neštastný a nepřehledný, ve srovnání
se slovenskou konkurencí. Srovnej obr. 2 a obr.3. I když obsahově jsou si oba portály státní správy velmi
podobné. Přece jen jsou zde informační bloky, které na slovenské straně nenaleznete. Například odkazy:
Novinky z veřejné správy nebo Povinně zveřejňované informace jsou průběžně naplňovány aktuálním
obsahem z uvedených oblastí, ovšem na druhou stranu tyto informace zahlcují čtenáře spoustou informací,
které v daný okamžik vůbec nepotřebuje a tu informaci, kterou opravdu potřebuje v daný okamžik, tak tu
velmi těžce nalézá a proto se přimlouváme za zjednodušení této oblasti a přesunutí těchto témat dále z
hlavního místa portálu. Další oblastí která na slovenské straně není uvedena je oblast: Neziskové
organizace, kde je ve dvou odkazech Nestátní neziskové organizace a Evidence nestátních neziskových
organizací, možno nalézt uvedené typy institucí pěkně v souhrnu a bez dlouhého pátrání.
Další odkazy jsou jen na české straně portálu. Mezi ně lze zařadit tyto odkazy:
204
Obchodní
věstník
Veřejné
zakázky
Katalog
informačních
zdrojů
Práce
Náhled
do
katastru
nemovitostí
Krizové
řízení
Povodňové
informace
Dopravní
zpravodajství
Digitální
vysílání
Databáze
konzultujících
organizací
(DataKO)
Veřejná
diskuze
k
vládním
materiálům
Hodnocení
dopadů
regulace
(RIA)
Z oblasti veřejné správy máme na webu umístěny odkazy na tyto oblasti:
Právo a Práce
a Obchod - Finance
Vnitro
Obrana a
zákony
sociální
průmysl
bezpečnost
věci
Zahraničí
Doprava
Školství
Kultura
Životní
prostředí
Připravovaná
legislativa
Volby
do
Evropského
parlamentu
2009
Informatika
Zdraví
Zemědělství
Místní
rozvoj
4.2.3 POMOC PRO ZAČÁTEČNÍKY
Neméně důležitou oblastí je pomoc těm čtenářům těchto stránek, kteří jsou začátečníky a s internetovými
technologiemi nemají příliš velké zkušenosti. A v této oblasti jednoznačně vede slovenský portál státní
správy. Proč? Protože jeho odkaz na nápovědu je uveden slovně v záhlaví stránek a nelze jej přehlédnout i
při velmi zběžném prohlížení. Naopak česká strana se vydala cestou ikonek v liště, a tato metoda je pro
začátečníka skoro neřešitelný problém, protože jej vůbec nenapadne, že když ponechá myš v onom místě o
chvilku déle, tak se mu slovo nápověda zobrazí a už bude vědět kam kliknout pro pomoc. Proto v tomto
kole vítězí slovenský web.
5. ZÁVĚR
Pokud si tedy založíte datovou schránku, bude se Vám většina korespondence od orgánů veřejné moci
doručovat elektronicky. Do datové schránky budou dodávány úřední listiny v elektronické podobě, které
budou opatřeny elektronickým podpisem odesílatele (orgánů veřejné moci). Pokud budete posílat dokument
(např. odvolání k soudu) nemusíte označit Vámi vytvořený dokument zaručeným elektronickým podpisem.
Identifikátor datové schránky zaručuje integritu dokumentu. V datové schránce budou obsaženy veškeré
písemnosti, které jsou již vyplněné Vašimi osobními údaji. Datová schránka nebude e-mailová schránka,
nebudete přes ni komunikovat přímo s jednotlivými úředníky, pouze s celým úřadem. Pomocí datové
schránky také nebudte moci komunikovat s jinou fyzickou osobou, podnikající fyzickou osobou nebo
právnickou osobou. Jakmile je do Vaší datové schránky dodán nový dokument (datová zpráva), dle Vašeho
nastavení se doručí na Váš mobilní telefon (za poplatek) popřípadě do Vaší e-mailové schránky (zdarma)
oznámení o doručení. Toto je obdoba upozornění o uložení listovní zásilky.
Záleží teď jenom na tom, jestli ona služba Datových stránek bude opravdu po prázdninách spuštěna a zdali
nenastanou předvídatelné či nepředvídatelné obtíže, které by toto velmi slibné vítězství nad byrokracií
mohly pozdržet nebo úplně zastavit. K úspěchu České republiky si tedy držme palce.
POUŽITÁ LITERATURA:
[1]
KALHOUS, Z.; OBST, O. a kol.: Školní didaktika. Praha : Portal, 2002. s. 448. ISBN 80-85931-796.
Portál státní správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW:
[2]
<http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place>.
Portál státní správy Slovenské republiky [online]. 2005 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW:
[3]
<http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx>.
Portál Czech point [online]. 2007 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW:
[4]
<http://www.czechpoint.cz/web/index.php>.
Portál uživatele Datové schránky [online]. 2009 [cit. 5-05-05]. Dostupný z WWW:
[5]
<http://www.datoveschranky.info/>.
PETRUCHA, J. Technologie analýzy dat – OLAP systémy v prostředí DBPROVE. ACTA
[6]
UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS,
2000, ročník XLVIII, číslo 2, s. 149-155. ISSN 1211-8516.
205
[7]
PETRUCHA, J. Elektronizace státní správy a podpora podnikání. Jak úspěšně podnikat
v příhraničních regionech jihovýchodní Moravy IV. mezinárodní konference 2008. Kunovice :
EPI, s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7314-145-5
ADRESA:
Ing. Jindřich Petrucha, Ph.D.
Osvobození 699
686 04 Kunovice
tel.: +420 572 035
Mgr. Dan Slováček
Osvobození 699
686 04 Kunovice
tel.: +420 572 035
206
OPATŘENÍ ČESKÉ REPUBLIKY KE ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ SVĚTOVÉ
HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
Taťána Špírková
Abstrakt: Probíhající světová hospodářská krize významně ovlivňuje českou ekonomiku i život
v jednotlivých regionech. Podnikatelé se musí vyrovnávat s masivním poklesem poptávky a
řada podniků v České republice je nucena přistupovat k úsporným opatřením, nejčastěji k
propouštění zaměstnanců a výraznému omezování výroby. V této situaci jsou stěžejním
nástrojem plošná protikrizová opatření, která by tyto negativním dopady zmírňovala a
eliminovala. Tento příspěvek představuje Národní protikrizový plán vlády a další aktuální
protikrizová opatření, na nichž se dohodla odstupující vládní koalice a opoziční ČSSD v dubnu
2009.
Klíčová slova: světová hospodářská krize, NERV, Národní protikrizový plán vlády,
protikrizová opatření
Vzhledem k negativně se měnícím údajům o výkonnosti české ekonomiky vlivem probíhající světové
hospodářské krize, byla vláda České republiky nucena přijmout opatření na podporu hospodářského růstu.
První opatření vlády na podporu hospodářského růstu byla přijata již na podzim roku 2008. Mnohá z nich
pak byla začleněna do návrhu státního rozpočtu na rok 2009 např. zrušení sazby pojistného na nemocenské
pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti hrazených zaměstnancem. 1
Dne 2. prosince 2008 vyhlásil tehdejší předseda vlády Ing. M. Topolánek v Poslanecké sněmovně Strategii
připravenosti a akcelerace růstu („SPAR“) jako reakci na potenciální rizika a hrozby pro Českou republiku,
plynoucí ze světové hospodářské krize. V návaznosti na tento krok byla dne 8. ledna 2009 ustavena Národní
ekonomická rada vlády („NERV“) jako odborný a konzultační orgán vlády pro oblast ekonomiky a
hospodářství. Primárním úkolem Rady je analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na
Českou republiku a návrhy opatření a nástrojů, které budou dopady světové hospodářské krize na Českou
republiku eliminovat a zmírňovat. Rada má 10 členů a její činnost řídí a koordinuje předseda vlády České
republiky. Rada je apolitická a premiér jmenoval její členy z řad významných osobností z ekonomického
prostředí a institucí.2
Ve spolupráci s Národní ekonomickou rady vlády vznikl v únoru 2009 tzv. Národní protikrizový plán vlády.
Národní protikrizový plán představuje ucelený soubor opatření, kterými vláda reaguje na dopady
celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku.
Tento dokument je vnitřně členěn na následující části:
1. Předkládací zprávu
2. Realizovaná a schválená opatření
3. Navrhovaná opatření
4. Dlouhodobá a jiná opatření
5. Shrnutí
Předkládací zpráva tento dokument uvozuje a představuje hlavní principy, kterými se autoři při jeho
zpracování řídili např. preventivnost plánu, sociální citlivost, spravedlivost a otevřenost.
1
státní rozpočet na rok 2009 je upraven zákonem č. 475/2008, o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, ve
znění pozdějších předpisů
2
http://www. vláda.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodi-ekonomicka-rada-vlády-51371/ - dne 14. 4. 2009
207
Druhá část dokumentu přináší popis opatření, která již byla přijata a nyní se realizují např. snížení sazby
daně z příjmů právnických osob na 20 % (ze sazby 21 % platné v roce 2008), navýšení platů zaměstnanců
státního sektoru, posílení Programu rozvoje venkova, Projekt dobrovolných návratů jako pomoc cizincům,
kteří se vlivem současné ekonomické situace ocitli bez pracovního uplatnění, podpora exportu.
Třetí, klíčovou část dokumentu, představují nová navrhovaná opatření. Z těchto navrhovaných opatření
byla již od února 2009 mnohá schválena a některé jsou na samém konci legislativního procesu.
Jedno z již realizovaných opatření je zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů splatné v průběhu
kalendářního roku 2009, a to fyzickým osobám s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a
právnickým osobám, pokud k 1. 12. 2008 evidovaly nejvýše 5 zaměstnanců. Opatření bylo realizováno
Rozhodnutím ministerstva financí ze dne 23. 2. 2009. Výše uvedené rozhodnutí samozřejmě neznamená, že
se dotčené subjekty placení daně z příjmů za rok 2009 vyhnou, protože na počátku roku 2010 ji budou
muset zaplatit najednou. Stimulační efekt tohoto opatření je tak pouze krátkodobý.3
S výše uvedenou daňovou změnou je propojen návrh vlády, který se rovněž týká daní z příjmů a počítá se
zrychlením daňových odpisů oproti stávající právní úpravě. Vláda počítá se zkrácením odpisové doby v 1.
skupině ze tří na jeden rok a ve 2. skupině se doba odepisování zkrátí z pěti na dva roky (první rok
podnikatelé odepíšou šedesát procent, druhý rok zbylých čtyřicet procent). Rychlejší odpisy mají platit
zpětně od 1. 1. 2009 až do 30. 6. 2010. Zároveň se však podnikatelům ponechává možnost odepisovat dle
stávající právní úpravy. Smyslem tohoto návrhu je přimět podnikatele, aby investovali peníze do ekonomiky
např. pořízením nového vybavení nebo nákupem nových automobilů. Tato vládní novela zákona byla přijata
Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení a její další projednávání je zařazeno na program 56. schůze
Poslanecké sněmovny dne 28. 4. 2009.4
Dalším navrhovaným a již úspěšně realizovaným opatřením je zákon č. 87/2009 ze dne 26. 3. 2009, který
s účinností od 1. 4. 2009 novelizoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů. Uvedená novela spočívá v možnosti podnikatelů, kteří jsou plátci DPH, odečíst si DPH u osobních
automobilů.
Dle dosavadní právní úpravy byla tato možnost pouze u užitkových vozidel kategorie N1. Tato daňová
změna by měla pozitivně působit na automobilový průmysl, který díky hospodářské krizi zaznamenal velký
propad výroby a prodeje a v neposlední řadě udržet co nejvyšší zaměstnanost v tomto oboru. Zmíněné
opatření bylo velmi medializováno a na úspěšné zakončení legislativního procesu čekalo velké množství
podnikatelů, kteří se rozhodli pořídit si ke svému podnikání nový osobní automobil s možností odpočtu
DPH.
Z těch méně medializovaných opatření lze zmínit například pokyn ministerstva financí daňové správě
z konce února 2009. Tento pokyn nařídil daňové správě, aby vracela přeplatky na dani z přidané hodnoty ve
zkráceném termínu 15 dnů v případě, že žádost bude podána elektronicky. Cílem tohoto opatření je umožnit
podnikatelům rychlejší přístup k penězům i snaha podpořit elektronickou komunikaci s finančními úřady.5
Mezi další navrhované opatření patří novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, která směřuje k posílení ochrany subjektů
v insolvenčním řízení, a to omezením možnosti jednostranného započtení pohledávek dlužníkovými věřiteli,
odstraněním povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při předlužení a zjemněním důsledků
oddlužení pro poctivé dlužníky. Uvedená novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení
dne 3. 4. 2009 a byla přikázána k projednání výborům. Její další projednávání je zařazeno na program 56.
schůze Poslanecké sněmovny dne 28. 4. 2009.6
Poslední z navrhovaných opatření, které bych chtěla zmínit, je návrh novely zákona č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
Tato novela zavádí slevy pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti. Účelem těchto slev je snížit celkové náklady práce u největšího počtu zaměstnanců,
3
Rozhodnutí ministerstva financí o zrušení povinnosti daň zálohovat ze dne 23.2.2009, č.j. 43/20 650/2009 - 431
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=768&CT1=0 – dne 19.4. 2009
5
http://www.komora.cz/hk-cr/zpravodajstvi/art_28807/hospodarska-komora-zrychleni-vraceni-preplatku-je-pro-firmyvitanou-pomoci.aspx - dne 14. 4. 2009
6
4
208
tj. zaměstnanců s nižšími a průměrnými mzdami, kteří v případě ztráty zaměstnání mohou být nejvíce
ohroženi dopady světové hospodářské krize. Snížení nákladů práce u zaměstnavatelů sleduje podporu
podnikání a konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Tato sleva se navrhuje jako degresivní, aby byla
podpořena zaměstnanost především u zaměstnanců s nižšími mzdami; jako horní hranice mzdy pro možnost
uplatnění slevy na pojistném se navrhuje 1,15násobek průměrné mzdy. Navrhované zlevnění pracovní síly
bude znamenat též nižší potřebu výplat sociálních dávek, které by jinak v důsledku nezaměstnanosti musely
být z veřejných rozpočtů vypláceny; zachování pracovních míst znamená též nesnížení daňových výnosů a
podpoří příznivě i sociální prostředí v České republice. Opatření se navrhuje jako dočasné, a to na celou
dobu předpokládaných negativních dopadů celosvětového finančního a hospodářského útlumu. Opatření je
proto omezeno obdobím do konce roku 2011. Účinnost opatření je přitom prohloubena prostřednictvím tzv.
mimořádné slevy, která zohlední období od počátku roku 2009 a přinese zaměstnavatelům výraznou
jednorázovou úsporu na nákladech. Uvedená novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení
dne 3. 4. 2009 a byla přikázána k projednání výborům. Její další projednávání je zařazeno na program 56.
schůze Poslanecké sněmovny dne 28. 4. 2009. 7
Výše uvedená opatření samozřejmě nejsou jediná, která byla za účelem zmírnění negativních dopadů
světové hospodářské krize navrhována a začleněna do Národního protikrizového plánu vlády.
Existují také návrhy opatření, které nejsou součástí Národní protikrizového plánu vlády. Jako příklad
uvádím návrh sociálních demokratů, který prosazoval snížení dolní sazby DPH z nynějších 9 na 6 procent a
návrh Vlastimila Tlustého na snížení horní sazby DPH z nynějších 19 na 5 procent, které byly odmítnuty při
jednání Poslanecké sněmovny dne 3. 3. 2008.8
Politická situace v České republice a osud dosud nepřijatých protikrizových opatření se zkomplikoval
v důsledku vyslovení nedůvěry vládě dne 25. 3. 2009. Potřeba zavedení dalších protikrizových opatření je
však pro českou ekonomiku stěžejní záležitostí a proto se odstupující vládní koalice a opoziční ČSSD na
počátku dubna 2009 dohodly na společném „balíčku“ protikrizových opatření, který již bude realizovat letní
překlenovací vláda do předčasných říjnových voleb.
Tento „ protikrizový balíček“ obsahuje následující vládní a opoziční návrhy:
Vládní návrhy
sleva na odvodech sociálního pojištění pro zaměstnavatele

zrychlení odpisů u DPH

novela insolvenčního zákona

Opoziční návrhy
šrotovné ve výši 30.000,-Kč

zvýšení a prodloužení podpory v nezaměstnanosti (z pěti na šest měsíců a u osob nad 50 let

z osmi na devět měsíců)
zvýšení daňového zvýhodnění na dítě na úroveň 11.000,-Kč ročně

zvýšení přídavků na děti

Předmětem největších diskuzí mezi odstupující vládou a opozicí se stalo zavedení slev na odvodech
sociálního pojištění pro zaměstnavatele a tzv. šrotovné. Tyto dvě opatření jsou výsledkem politického
kompromisu, kdy ODS podpořila šrotovné při schvalování protikrizových opatření s podmínkou, že ČSSD
podpoří slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele.
Jak jsem již zmínila, velká politická i mediální diskuze panuje o tzv. šrotovném, které představuje státní
příspěvek na nákup nového vozidla výměnou za likvidaci vozidla staršího. Opoziční návrh počítá se
státním příspěvkem
30.000,-Kč na nový automobil, přičemž jeho cena by měla být limitována částkou půl miliónu korun.
Zájemce o příspěvek musí současně odvést na vrakoviště svůj vůz starší deseti let, který nejméně dva roky
vlastnil. Šrotovné bylo již zavedeno v mnoha evropských zemích např. Slovensku, Německu, Francii, Itálii,
Rumunsku. Slovenská republika zavedla šrotovné ve výši až 1500 eur na nákup nového vozidla v případě,
7
8
http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=5&s=50 – dne 14. 4. 2009
209
že prodejce bude ochoten zlevnit vůz nejméně o 500 eur. Pokud prodejce slevu neposkytne, státní příspěvek
bude jen 1.000 eur. Šrotovné se však vztahuje jen na nákup nových osobních automobilů s cenou do 25.000
eur včetně daně z přidané hodnoty. Německo zavedlo šrotovné ve výši 2.500 eur každému, kdo si koupí
nový vůz a nechá sešrotovat nejméně devět let starý.
Návrh příslušného zákona, kterým by šrotovné bylo zavedeno také v České republice, bude Poslanecká
sněmovna projednávat na schůzi, která začne 28. dubna 2009. Sociální demokraté počítají se zavedením
šrotovného od září 2009, přičemž fungovat by mělo až do konce roku 2010. Odstupující premiér Ing. M.
Topolánek naopak vyjadřuje negativní postoj k zavedení šrotovné v letošním roce. Dle jeho názoru Česká
republika šrotovné nepotřebuje, protože české automobilky nejsou schopny plnit poptávky vyvolané
zavedením šrotovného v sousedních zemích a šrotovné vnímá jako situační daň za prosazení vládních
protikrizových návrhů. Současným cílem je pouze příprava právního rámce šrotovného tak, aby jej mohla
zavést jakákoli vláda, pokud to bude při poklesu poptávky třeba.9 Zavedení šrotovného v letošním roce tak
stále zůstává otevřené.
Ostatní protikrizová opatření, která zazněla v březnu 2009 na jednáních Poslanecké sněmovny a na které
neexistuje v současné situaci politická shoda, se tak patrně stanou místo předmětem jednání na půdě
Poslanecké sněmovny předmětem volební kampaně před předčasnými parlamentními volbami.
POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY
[1]
Národní protikrizový plán vlády.
Zákon č. 475/2008, o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, ve znění pozdějších předpisů.
[2]
Rozhodnutí ministerstva financí o zrušení povinnosti daň zálohovat ze dne 23. 2. 2009,
[3]
č.j. 43/20 650/2009 – 431.
Zákon č. 87/2009 ze dne 26. 3. 2009, který s účinností od 1. 4. 2009 novelizoval zákon č. 235/2004
[4]
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
http://www. vláda.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodi-ekonomicka-rada-vlády-51371/ - dne 14. 4.
[5]
2009.
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=768&CT1=0 – dne 19.4. 2009.
[6]
[7]
[8]
http://www.komora.cz/hk-cr/zpravodajstvi/art_28807/hospodarska-komora-zrychleni-vraceni[9]
preplatku-je-pro-firmy-vitanou-pomoci.aspx - dne 14. 4. 2009.
http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=5&s=50 – dne 14. 4. 2009.
[10]
http://www.ct24.cz/ekonomika/51445-topolanek-srotovne-letos-v-cesku-nebude/ - dne 19. 4. 2009.
[11]
ADRESA:
Mgr. et Mgr. Taťána Špírková
tř. 17. listopadu 8
771 11 Olomouc
tel. 585637667
[email protected]
9
http://www.ct24.cz/ekonomika/51445-topolanek-srotovne-letos-v-cesku-nebude/ - dne 19. 4. 2009
210
ANALÝZA SÚČASNÝCH PROBLÉMOV A PERSPEKTÍV ROZVOJA MALÝCH
A STREDNÝCH PODNIKOV (MSP)
Lubomíra Strážovská, Helena Strážovská
VŠ ekonomie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
Abstrakt: Malé a stredné podniky ako neoddeliteľná súčasť každého národného hospodárstva
prešli pozoruhodným vývojom. Potvrdila sa však ich nepostrádateľnosť.
Kľúčové slová: Malé a stredné podniky, podnikatelia, právnické a fyzické osoby, výskum.
Abstract: Small and medium business as an inseperable part of every country´s national
economy have undergone a considerable evolution. They´re inportance has also been
confirmed.
Key words: Small and medium business, businessmen, juristic persons, natural persons,
research.
Pri definovaní vývoja MSP treba vziať do úvahy viaceré skutočnosti, predovšetkým:
 V západných demokraciách boli legislatívne základy novodobého MSP položené v 50. resp. 60.
rokoch 20. storočia.
 Významná je tzv. Boltonská správa z roku 1971, ktorá výrazne zmenila postoj k MSP.
 Verejnosť zmenila myslenie o MSP, obnovil sa záujem o rozvoj MSP.
MSP boli definované v troch základných charakteristikách. Známa ako boltonská definícia:
 Malé a stredné podniky majú relatívne malý podiel na trhu a prakticky nemôžu nijakým spôsobom
významnejšie ovplyvniť trh
 Malé a stredné podniky sú riadené vlastníkmi – podnikateľmi, rodinami vlastníkov, respektíve
spoluvlastníctvom a nie sprostredkovane cez formálnu štruktúru manažmentu
 Malé a stredné podniky sú nezávislé podniky, netvoria časť iného väčšieho podniku
Vlastníci – podnikatelia sú zároveň i riadiacimi činiteľmi. Ak hľadáme dôvody tejto zmeny, treba
pripomenúť nasledovné:
Vznik, rast a rozvoj MSP vo svete bol spojený hlavne s rastom nezamestnanosti, ktorá v druhej polovici
70. rokov 20. storočia postupne vzrástla na 10 %.
MSP v jednotlivých krajinách sa vyvíjali rozdielne v závislosti aj od ekonomických osobitostí
jednotlivých krajín.
Časom však MSP získavali na významnosti a začal sa hodnotiť
o ich podiel na tvorbe HDP, ktorý v jednotlivých krajinách dosahoval 50 – 80 %
o podiel na tvorbe pracovných miest a zamestnanosti rástol a dosahoval vysokú mieru 60 %
V texte sa zameriavame na situáciu na Slovenku a prezentujeme výsledky výskumu.
 O význame MSP sa na Slovensku významnejšie uvažuje od roku 1990 v súvislosti s privatizáciou a
transformáciou ekonomiky.
 Prudký rozvoj bol zaznamenaný v rokoch 1991-1992 podmienený nasledovnými skutočnosťami:
 Postupný rozpad veľkých štátnych podnikov v procese prvej vlny veľkej privatizácie.
 Návrat majetku občanom v rámci reštitúcií
 Liberalizácia obchodných vzťahov a vznik MSP so zahraničnou majetkovou účasťou.
 Postupný rast súkromného vlastníctva
 Skutočnosť, že MSP môžu vznikať bez veľkých investícií – tiež dala podnet k ich rozvoju.
Uvádzame postupný vývoj počtov MSP na Slovensku a štruktúru.
211
Výskumná činnosť v tejto oblasti sa zintenzívnila po vzniku SR v období rokov 1993/1998
JEDNOTLIVÉ ZÁVERY VÝSKUMOV:
 Hlavným predmetom činnosti MSP bol maloobchod – 70 % respondentov
 najviac podnikateľov začala podnikať v roku 1991 bol to boom rozvoja
 Podnikatelia charakterizovali svoj podnik ako rodinný
 80 % MSP právne usporiadalo svoje podnikanie ako fyzická osoba
 Podnikanie v miestnom priestore bolo prevažujúcou mierou miestom podnikania
 Výška štartovacieho kapitálu – do 500 tis. Sk
 Prevládali vlastné zdroje, osobné úspory, resp. predaj vlastného majetku.
Napriek intenzívnemu rozvoju (pozri tabuľka) vyskytovali sa početné bariéry rozvoja podnikateľskej
činnosti.
BARIÉRY ROZVOJA V OBDOBÍ ROKOV 1993-1998
 Nedostatočný informačný systém
 Náročný proces uvedenia podniku na trh
 Vysoká prvotná a druhotná platobná neschopnosť
 Vysoké náklady na reklamu
 Nízka úroveň poznatkov z marketingu a financií.
 Nedopracovaná legislatíva
 Nedostatok kapitálu na finančnom trhu
 Nerozvinuté zahranično-obchodné vzťahy
 Ťažké podmienky pri vstupe podnikateľa na trh
 Konkurencia
 Personál, ktorý majitelia považovali za nedostatočne odborne pripravený na podnikanie.
SPOLUPRÁCA MSP SO ZAHRANIČÍM V OBDOBÍ ROKOV 1993-1998
 S ČR – 27 % respondentov obchodovalo
 S Nemeckom – 14 %
 S Rakúskom – 13 %
 S Maďarskom – 10 %
212
Výsledky výskumu ukazujú v období krátko po vytvorení SR pokračovala spolupráca s obchodnými
partnermi ako pred rokom 1993.
V tomto období sa už však ukazovalo, že pre nové obchodné vzťahy je potrebné mať dobré obchodné
vzdelanie. Naši malí a strední podnikatelia však príliš veľa času trávili riešením prevádzkových otázok.
Forma zvyšovania odbornej úrovne napredovala pomaly.
FORMA ZVYŠOVANIA ODBORNEJ ÚROVNE
 Samoštúdium – 35 %
 Školenia – 22 %
 Semináre – 13 %
 Veľtrhy – 12 %
Pre nasledujúce obdobia našej analýzy sú už charakteristické tendencie expandovania malých a stredných
podnikov.
213
VÝSLEDKY VÝSKUMOV V OBDOBÍ ROKOV 1999-2006.
Charakteristických je viacero kvalitatívnych prvkov pre vývoj tohto obdobia, a to:
 Presun právnej formy z podniku jednotlivca na s r.o.
 Výskyt nových foriem netypických služieb ako predmetu podnikateľskej činnosti:
o Ochrana životného prostredia
o Požiarna ochrana
o Cestovný ruch
o Ľudovo – umelecká činnosť
o Výstavníctvo
o Média a iné
Celkove v oblasti obchodu podnikalo už 32 % respondentov.
V oblasti služieb podnikalo 27 % respondentov.
V oblasti výroby podnikalo už 17 % respondentov – orientácia na výrobu sa pomalšie vyvíja. Zároveň cca
10 % je presvedčených, že neexistuje žiadna konkurencia.
Podnikateľov zaujíma oblasť, kde im štát môže pomôcť, a to najmä mikropodnikateľov.
POČET ZAMESTNANCOV, MIERA SPOKOJNOSTI, ŠTÁTNA PODPORA
 Počet zamestnancov v oblasti mikropodnikov predstavuje 65 % subjektov - respondentov
 Pretrváva u MSP platnosť zákona o štátnej podpore pre MSP a problematická definícia malých a
stredných podnikateľov:
o 1-24 malé podniky
o 25-499 stredné podniky
Správna definícia v súlade s európskou komisiou.
Od roku 2000 nadobudol platnosť zákon o štátnej pomoci 231/1999, ktorý zároveň zaviedol novú
kategorizáciu MSP
 1-49 malé podniky
 50-249 stredné podniky
 Od 250 veľké podniky
Z výsledkov výskumu vyplýva, že podnikatelia sú nespokojní s poskytovaním štátnej pomoci (48%)
respondentov
PREKÁŽKY ZAČATIA PODNIKATEĽSKEJ ČINNOSTI V OBDOBÍ ROKOV 1999-2006
Výsledky výskumu poukazujú na nespokojnosť v oblasti
 Finančné otázky – 55 %
 Legislatíva – 10 %
 Signalizuje sa byrokracia, administratíva, kvalifikácia, daňové zaťaženie, nestabilné podmienky,
korupcia, postoje rodiny, morálka, nedostatočná informovanosť o štátnej pomoci...
POTREBA A VYUŽITEĽNOSŤ ŠTÁTNEJ POMOCI
V podnikateľskom procese sa pomoc požaduje pri
 Založení podniku
 Podpore vývozu
 Tvorbe nových pracovných miest
 Zvýšení kvalifikácie vlastných zamestnancov (prostredníctvom NARMSP, poradcovia, menej
spolupráca s vysokými školami)
 Ochrane životného prostredia
V ďalšom texte uvádzame hodnotenie a štruktúru podnikov v r. 2007 a 2008.
214
215
ZÁVER
Výsledky výskumu poukazujú na významnú úlohu MSP v národnom hospodárstve. Od apríla 2009 úlohu
MSP zvýraznila Európska komisia v zmysle príspevku k HDP a rastu zamestnanosti.
Výskumná úloha má ďalšiu doteraz nepublikovanú časť.
ADRESA
Prof. Ing. Helena Strážovská, CSc.
Železničná 14
Doc. Ing. Lubomíra Strážovská, Ph.D.
Železničná 14
216
GLOBALISIERUNG: FLUCH ODER SEGEN?
Herbert Strunz, Sergej Vojtovič
Abstract: Tremendous financial speculation mostly in the U.S.A effected a deep economic
recession. Time for looking beyond the daily business. What are the general chances and
threats referring to globalisation. A special focus covers international production, and labour
as well as the financial markets. The conclusion is that social responsibility, general welfare
and the consideration of all stakeholders must be the real targets of the society.
Keywords: Globalisation, economic crisis, recession, production, labour, financial markets,
social responsibility, welfare, stakeholders.
VON DER KRISE AUS DER KRISE?
These: Der Weg vom Boom ins Jammertal ist kurz. Dummheit und Gier, ohne Not, haben die Welt
vor kurzem schnell in eine tiefe Krise gestürzt.
In den letzten Jahren war die Weltwirtschaft von einer Phase der Hochkonjunktur geprägt. Besonders die
Industriestaaten konnten sich erheblicher Prosperität erfreuen. Ungeheuerliche Spekulationen auf den
Finanzmärkten haben das globale ökonomische „Domino“ praktisch aber über Nacht zum Einstürzen
gebracht und zum Desaster und einer schnell folgenden tiefen Rezession geführt.
In letzter Zeit ist die Krise selbstverständlich in aller Munde. Allzu viel wird darüber geschrieben und
gesprochen. Guter Rat ist aber sehr teuer. Auch deshalb ist es langsam Zeit, abseits vom Krisenalltag wieder
grundsätzliche Überlegungen anzustellen. Nur mit einem Blick über den „Tellerrand“ hinaus läßt sich
erahnen, ob die Globalisierung künftig eher ein Segen oder vielmehr ein Fluch sein wird.
GLOBALISIERUNG: DER ENTFESSELTE PROMETHEUS?
These: Globalisierung muß geprägt sein durch einen verantwortungsvollen Umgang mit den sich
bietenden Chancen und Bedrohungen.
Globalisierung ist nichts Neues, aber ihre heutige Erscheinungsform unterscheidet sich deutlich von
früheren Phasen. Globalisierung schafft neue, bisher nicht gekannte Bedrohungen für die wirtschaftliche,
insbesondere finanzielle Stabilität, die Entwicklung von Arbeit und Einkommen, den kulturellen Bereich,
den Umweltbereich sowie für Politik und Soziales im Allgemeinen. Chancen und Bedrohungen verlangen
unbedingt nach Maßnahmen bzw. nach Instrumenten, mit Hilfe derer künftig sinnvoll mit den
Erscheinungsformen der Globalisierung umgegangen werden kann.
LÄßT SICH DIE GLOBALISIERUNG ZÄHMEN?
These: Zur Wahrnehmung von Verantwortung bedarf es einer Ethik für die moderne, technologisch
orientierte Zivilisation.
Eine der größten Herausforderungen der heutigen Zeit ist die Bewältigung der Bedrohung, die – ungeachtet
aller Vorteile – die Globalisierung mit ihren Möglichkeiten nach sich zieht. Die hauptsächlich durch
wirtschaftliche Aktivitäten entstehenden Folgen menschlicher „Zivilisation“ verlangen nach weit mehr als
nur nach „technischen“ Lösungen. Die Wahrnehmung von Verantwortung bildet das zentrale Element einer
Ethik für die moderne, technologisch orientierte Zivilisation (Hans Jonas). Dabei steht die Gewährleistung
und Sicherung des Gemeinwohls im Vordergrund.
FOKUS I – PRODUZIEREN „MIT VOLLGAS“
These: Die internationale Produktion erfolgt ohne Rücksicht auf Verluste. Die Sinnhaftigkeit dieser
Überflußherstellung ist stark anzuzweifeln.
Ausbeutung von Menschen und Ressourcen, Vergeudung, Umweltschutz und Klimaschäden sind kein
Thema, wenn es darum geht, den Hunger der Industriestaaten nach Überfluß zu stillen. Auf eine weltweit
217
gerechte Verteilung wird dabei natürlich keine Rücksicht genommen. Die Erzeugnisse für den Weltmarkt
werden bald ausschließlich in bestimmten Regionen hergestellt. Besonders China ist regelrecht zur
„Weltfabrik“ geworden. Diese „Geographie der Produktion“ hinterläßt andernorts zunehmend arbeitslose
Gesellschaften. Um die Produkte vom Hersteller zum Verbraucher zu bringen, ist ein enormer logistischer
Aufwand nötig, der seinerseits gewaltige Schattenseiten nach sich zieht.
FOKUS II – WOHIN GEHT DIE ARBEITSGESELLSCHAFT?
These: Um „fatale“ Arbeit möglichst zu minimieren, kommt Ethik im Bereich der Arbeit höchste
Bedeutung und Priorität zu.
Die Gestaltung der Arbeitswelt gehört sicherlich zu den großen Problemen der heutigen Zeit. International
angemessene Sozialstandards zu etablieren und auch für deren Einhaltung zu sorgen, stellt sich vor dem
Hintergrund teilweise ungeheurer Mißstände in den „Produktionszonen“ als äußerst vordringlich dar.
Angesprochen sind hier vor allem zahlreiche internationale Konzerne und jene Staaten, die diese trotz der
eklatanten Mißstände gewähren lassen, bzw. sie durch entsprechende Rahmenbedingungen begünstigen. Für
viele Unternehmen ist ethisches Verhalten ein Fremdwort und gut gemeinte Ansätze wie etwa „Corporate
Social Responsibility“ bestenfalls ein „Feigenblatt“.
ARBEIT DER ZUKUNFT?
These: Eine „neue Arbeit“ ermöglicht eine bessere Entfaltung von Potentialen.
Die beste Zeit der industriellen Lohnarbeit, die für den Einzelnen gar nicht so gut gewesen sein mag, ist
vorbei. Die Arbeitsplätze, etwa in Europa oder den U.S.A. verschwinden, produziert wird heute – wie
gesagt – anderswo. Eine „Neue Arbeit“ braucht auch bloß kleine, überschaubare Strukturen, keine
monströsen Systeme. Die so entstehende Wirtschaft trägt sinnvolle, menschliche und bedarfsorientierte
Züge. Tragbare Eigenverantwortung tritt an die Stelle von Bevormundung und unbefriedigender Arbeit. Es
wird vorstellbar, daß mit der „Neuen Arbeit“ auch eine „Neue Kultur“ möglich ist (Frithjof Bergmann).
FOKUS III – „WILDER WESTEN“ AUF DEN FINANZMÄRKTEN
These: Die ungeheuren und destruktiven jüngsten Vorgänge auf den Finanzmärkten rufen laut nach
Regulierungen, Sicherungs- und Schutzmaßnahmen.
Ausgehend von unerhörten Spekulationen in großem Stil in den U.S.A. (Immobilien, Kredite,
Finanzmärkte) entstand eine gefährliche „Blase“, die im Herbst 2008 platzte. Eine weltweite Finanz- und
Wirtschaftskrise war und ist die Folge, die mit dem „schwarzen Jahr“ 1929 und danach mehr als
vergleichbar ist. Gegenwärtig ist die globale Ökonomie jedenfalls von einer tiefen Rezession betroffen. Die
Staaten versuchen nun, die bedrohliche Situation mit gewaltigen Finanzhilfen (Konjunkturpakete,
Arbeitsmaßnahmen, Stützung von Banken und wichtigen Industriesektoren) abzuwenden bzw. zu
stabilisieren. Ob diese Vorgangsweise erfolgreich sein wird, ist zu bezweifeln. In jeden Fall wird die
Staatsverschuldung enorm steigen und später einen schmerzhaften Sparkurs und andere Belastungen nach
sich ziehen. Derartiges kann freilich nur kurzfristiges Rettungshandeln sein. Langfristig werden die Staaten
und internationalen Organisationen gemeinsam vor der großen Herausforderung stehen, weltweit gültige
Regelungen bzw. Regulierungen zu implementieren, die in der Lage sind, Stabilität und Sicherheit auf den
Finanzmärkten im notwendigen Ausmaß zu garantieren.
GEMEINWOHL ALS ZIEL DER GESELLSCHAFT
These: Förderungsbedürftige Bereiche des Gemeinwohls müssen stimuliert, kontrollbedürftige
Bereiche reguliert und ergänzungsbedürftige Bereiche komplettiert werden.
Gemeinwohl schließt entsprechend seinem ganzheitlichen Charakter das Wohl des Einzelnen ein, das somit
notwendigerweise zum Wohl des Ganzen gehört. Die soziale Marktwirtschaft bietet durch relativ
ausgewogene Freiheiten und Bindungen für Individuum und Gemeinwesen auch eine derartige Synthese auf
relativ hohem Niveau. Die Anteilnahme der Wirtschaftssubjekte am wirtschaftlichen und gesellschaftlichen
Leben und ihr jeweiliger Beitrag zum Wohl des Gemeinwesens ist nämlich weitaus vielfältiger und
komplexer. Worin letztlich „gesellschaftlich unerwünschte“ Leistungen bestehen, stellt eine wesentliche
Frage dar.
218
ZUM AUSGLEICH DER GESELLSCHAFTLICHEN INTERESSEN
These: Keine menschliche Gesellschaft kann ohne eine gemeinsam bewußte und gemeinsam
angestrebte Wohlfahrt aller auf Dauer bestehen.
Hauptmaxime staatlichen Handelns ist es, für die Wohlfahrt aller zu sorgen. Zwischen den Interessen der
Gesellschaft und des Individuums gibt es ein Spannungsverhältnis. Aufgrund dessen ist es auch Aufgabe
des Staates, die üblicherweise stark differenten Gruppeninteressen auszugleichen. Dies kann von Seiten des
Staates in eher dirigistischer oder eher liberaler Hinsicht erfolgen. Gefragt sind staatliche (Steuerungs)Maßnahmen, die eine demokratische Mitgestaltungsmöglichkeit der sehr unterschiedlich positionierten
Stakeholders im Dienste einer gemeinwohlorientierten Bedürfnisbefriedigung gewährleisten sollen. Dabei
ist das Konzept der sogenannten Governance intensiv angesprochen.
EMANZIPIERTE GESELLSCHAFT UND BEDARFSORIENTIERTE WIRTSCHAFT
These: Betreffend die Vernunft sowie sozial und ökologisch verantwortliches Handeln sind sinnvolle
Normen erforderlich. Dabei sollen die Möglichkeiten der Selbstbestimmung des Menschen sowie eine
reale und allgemeine Wohlstandsmehrung Berücksichtigung finden.
Trotz neoliberaler Tendenzen wird durchaus über Alternativen, maßvollere Konzepte bzw. eine
„Einbettung“ (embedding), speziell von Arbeit und Natur in die Kapitalverwertungsinteressen nachgedacht.
Beispiel: Überlegungen im Hinblick auf Umrisse für einen real-utopischen Entwurf einer emanzipierten
Gesellschaft und bedarfsorientierten Wirtschaft. Wichtig scheint bewußtes Gegensteuern seitens des
Einzelnen und insbesondere auch der Wissenschaft als Ganzes im Sinne steter Kritik an herkömmlichen
Formen und Modellen.
ADDRESS:
prof. Ing. Mag. Dr. Herbert Strunz
Katedra rozvoja ľudských zdrojov a personálneho manažmentu
Študentská 2
911 50 Trenčín
mim. prof. doc. Mgr. Sergej Vojtovič, DrSc.
Katedra rozvoja ľudských zdrojov a personálneho manažmentu
Študentská 2
911 50 Trenčín
219
220
ÚLOHA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY PŘI PŘEKONÁVÁNÍ PROBLÉMŮ MĚSTA.
Vladimir V. Tabolin
Moskevská podnikatelská akademie v Moskvě
Anotace: V referátu se analyzuje ruská a evropská zkušenost z odborů městské správy. Zvláštní
úlohu v městském úřadě zastává městské hospodářství, pokud jde o překonávání sociálněekonomické krize. Zabývá se pojmy depresivního a krizového města, vnitřními a vnějšími
faktory krize města. Navrženými způsoby překonání krize.
Klíčová slova: Města, městská správa, městská ekonomika, městské problémy, krizové město.
Podpora rozvoje ekonomiky - není povinností, ale je primární socio-ekonomickou potřebou vykonávanou
městskými úřady. Za tímto účelem město zřídí zvláštní struktury řízení odboru, kancelář, nebo služby.
Analýza ruské a evropské zkušenosti z podobných odborů městské správy, veškerá opatření v této oblasti
lze shrnout takto:
 Ekonomické, právní a institucionální zázemí pro podniky působící ve městě;
 Podpora malých a středních podniků;
 Nakládání s pozemky za účelem zakládání nových a rozšíření stávajících podniků;
 Podpora provádění strukturální reformy zaměřené na zavádění inovačních projektů;
 Vytvoření příznivého investičního klimatu ve městě;
 Přilákání zahraničních a domácích investorů, podpora investičních projektů;
 Podpora komunální politiky zaměstnanosti;
 Městský marketing;
 Rozvoj mezinárodní ekonomické spolupráce.
Městská hospodářská politika uskutečňovaná orgány v úzké spolupráci s akademickými a vzdělávacími
institucemi, obchodními a průmyslovými komorami, společenskými organizacemi. K činnostem této
infrastruktury patří vědecké parky, Technopolis, technologie a inovace středisek, inkubátorů pro nové
podniky, nápady a workshopy atd.
V rámci hospodářské politiky městské orgány zajišťují:
 Rozvoj strategických a současných plánů ekonomického rozvoje;
 Sledování hospodářského rozvoje daného území;
 Organizaci trhu s nemovitostmi;
 Správu komunálního majetku;
 Nakládání s pozemky;
 Přípravu a realizaci programů na podporu zaměstnanosti a rekvalifikace;
 Koordinaci s ostatními odděleními ve městě.
Nejdůležitějším úkolem městských orgánů v Evropě je aktivní marketing města, vytváření dobrého jména,
informování o příležitostech pro investice a zavádění nových podniků ve městě, přilákání nových obyvatelů
a podnikatelů.
Rozvoj strategických plánů socio-ekonomického rozvoje regionů a měst v období do 15 let
Zvláštní úlohu v městském úřadě zastává městské hospodářství, pokud jde o překonávání sociálněekonomické krize, není žádná sféra činností a prakticky není ani žádný kraj v zemi, které by neměly
problémy ve svém vývoji. Není města bez běžných problémů měst, které by nemělo potřebu získat
pozornost a pomoc od státu.
Ekonomicko-právní a sociálně-politické problémy moderního města je možné rozdělit takto:
 Nerovný vývoj v různých částech města (např. "podnikatelských" a "spících");
 Akutní nedostatek domácích zdrojů, který vyžaduje zapojení externích zdrojů, zejména v oblasti
potravin a nakládání s odpady;
 Témata týkající se životního prostředí jsou prioritou pro městské úřady, stejně tak přímo ovlivňují
221

zajištění stálého rozvoje měst;
Příliš rostoucí sociální problémy vyžadují velké finanční i lidské zdroje k neutralizaci jejich
účinků, které představují značnou zátěž pro už tak nabitý rozpočet města.
Depresivní město (z latinského depressio - potlačení, deprese) - Fáze rozvoje města, charakterizovaná
porovnáním s předchozím obdobím recese, vznikem nezaměstnanosti, klesající životní úrovní a celkovým
poklesem investiční atraktivity.
Krizové město (z řeckého krisis - rozhodnutí, rozhodující výsledek) - Etapa nastupující po depresi, pokud
deprese trvá příliš dlouho a je doplněna dalším zhoršením základních sociálních a ekonomických ukazatelů
(poklesem produkce a úpadkem velkých podniků, masovou nezaměstnaností, prudkým poklesem životní
úrovně a snížením počtu obyvatel, ztrátou investičních atraktivit).
Hlavní kritéria pro přidělení "krizového" statutu měst jsou tato:
1. Relativně vysoká úroveň poklesu výroby a služeb.
2. Vysoká míra nezaměstnanosti. Jako kvantitativní kritérium pro městské krize je stanoveno, aby
míra nezaměstnanosti byla vyšší než průměr "svého" regionu, jehož míra není nižší než 50 %.
3. Snížení počtu obyvatel. Za kvantitativní kritérium, můžeme považovat snížení populace během
posledních 3 let, nikoli však na méně než o 5 procent.
4. Míra ekologické napjatosti.
5. Politická nestabilita. Na kvantitativní vlastnosti tohoto indexu může mít vliv rozsáhlá migrace
(masový odliv obyvatelstva), a tudíž - snižování počtu obyvatel města.
VNITŘNÍ FAKTORY KRIZE MĚSTA
Město je atraktivní pokud: existují nová průmyslová odvětví, lze snadněji najít práci, kvalita života přitahuje
nové obyvatele. Je příliv nových obyvatel a návštěvníků, nových investic a podnikání. Což vede zase k
tomu, že ceny nemovitostí rostou, zvyšuje se tlak na infrastrukturu, rostou společenské potřeby a město
ztrácí svou přitažlivost.
Největší společnosti nebo průmysl zažívají potíže, hospodářský útlum se odráží na obchodní činnosti,
rostoucí nezaměstnanosti, opotřebení infrastruktury, zvýšení schodku rozpočtu města - to vše vede k odlivu
obyvatel a podniků, cestovního ruchu a spolu s útlumem podnikání ceny nemovitostí rostou, zátěž na
infrastrukturu se zvyšuje, rostou sociální potřeby - město ztrácí přitažlivost.
VNĚJŠÍ FAKTORY KRIZE MĚSTA

Rychlý vývoj technologií - město dnes plně pociťuje vliv technologické a komunikační
revoluce. Stará myšlenka, že jen v mega-městech mohou fungovat finanční a informační služby
již dnes neodpovídá realitě.
Globalizace soutěže - Evropská města a regiony konkurují nejen sobě, ale také jiným městům na

světě.
Politický vývoj - hlavním faktorem není politická orientace nejvyšších představitelů města, ale

jejich schopnost vidět potřeby a možnosti města a organizovat činnost v souladu s nimi.
Co dělá město pro překonání krize? Existuje pět nejčastěji používaných scénářů pro městské úřady:
Nic nedělat v očekávání, že problémy zmizí samy.

Racionální využívání svých finančních zdrojů a současně vyvíjení agresivního programu pro

rozvoj a přilákání průmyslu, investic a turistů.
Rozpracování komplexu neformálních opatření s cílem zabránění odlivu podniků a firem.

Konkurování cestou investic do nákladných zařízení, která mohou upozornit na město (kulturní

centrum, výstava, dětský park, atd.)
Strategicky na trh orientované plánování (po dobu 5 - 20 let) na základě studie o stávajících a

potenciálních silných a slabých stránkách území, problémech a možnostech.
Problém první - města jsou vystavena rostoucím rizikům vzhledem k urychlování změn v globální
ekonomické, politické a technologické sféře.
Problém druhý - města jsou vystavena rostoucím rizikům vzhledem k nevyhnutelnému rozvoji a úpadku
města.
Problém třetí - města čelí rostoucímu počtu konkurentů ve snaze získat omezené zdroje.
Problém čtvrtý - města se stále více spoléhají na vlastní zdroje v situaci zvýšené konkurence.
222
LITERATURA:
[1]
TABOLIN. V. V.: Městské právo, Moskva : 2006.
TABOLIN. V. V. Munincipální management, Moskva : 2003.
[2]
ADRESA
Prof. Vladimir V. Tabolin., Dr.Sc.
Moskevská podnikatelská akademie v Moskvě
125319, Москва
ул. Планетная, 36 (проезд ст. м. "Аэропорт")
223
224
VYUŽITIE SOCIÁLNÝCH SIETÍ V PRIHRANIČNÝCH REGIÓNOCH
Emese Tokarčíková
Abstrakt: Komunikácia a vytváranie vzájomných vzťahov prostredníctvom sociálnych sietí sú v
súčasnosti veľmi populárne hlavne medzi mladými ľuďmi. Nezaostávajú však ani profesionálne
sociálne siete, pričom ich potenciál skrýva komparatívne výhody nielen pre jednotlivcov, teda
registrovaných užívateľov danej siete, ale aj pre rôzne obchodné spoločnosti, priemyselné
podniky a organizácie rôzneho druhu. V súvislosti s výhodami, ktoré ponúka prihraničné
ekonomické prostredie, sa tieto dva aspekty môžu navzájom prepájať, a tak v zosilnenej forme
prispieť k zvyšovaniu zamestnanosti, expanzii firiem, ako i k lepšej identifikácii obchodných
príležitosti či hrozieb na oboch stranách hraníc. Zatiaľ služby poskytované sociálnymi sieťami
sú väčšinou zadarmo, a tak náklady na ich komplexné využitie na účely jednotlivcov či firiem
sú minimálne v porovnaní s prínosmi plynúcimi z nich. Budúcnosť ukáže samotné smerovanie
služieb sociálnych sietí, ale už dnes vieme, že pomocou internetu a mobilných technológií sú
dostupné širokým masám a ich pozitívny vplyv pre podnikateľské a zamestnanecké aktivity, ako
i výhody pre ekonomiku prihraničných regiónov sú nezanedbateľné.
Kľúčové slová: sociálne siete, zamestnanosť, obchodné príležitosti , marketing, prihraničné
regióny
ÚVOD
Rozvoj informačných a komunikačných technológií vo veľkej miere zjednodušil vytváranie sociálnych sietí
prevažne prostredníctvom Internetu a mobilných aparátov. „Internet je však viac ako médium, je to nový
komunikačný priestor, nové prostredie, v rámci ktorého existujú aj typy komunikácie podobné klasickej
masovej komunikácii. Popri tom tu však existuje aj komunikácia interpersonálna či skupinová.“ (Rankov,
2003). Takými sú aj sociálne siete, ktoré sa stáli populárnymi hlavne medzi mladými ľuďmi, ako spôsob
jednoducho si udržiavať kontakty a vymieňať informácie so spolužiakmi, kamarátmi či podobne
zmýšľajúcimi osobami. Osobné stretnutia sú síce stále prvoradé a ťažko nahraditeľné v rámci
medziľudských vzťahov, ale virtuálne sociálne siete umožnili skvalitniť a zrýchliť obsah a rozmery týchto
vzťahov. Výskum ukázal, že sociálne siete operujú v mnohých rovinách, od rodín až po rovinu spoločnosti a
zohrávajú kritickú rolu pri stanovovaní ciest riešenia problémov, vývoji organizácií a sú stupňom pre
jednotlivcov, ako uspieť pri dosahovaní svojich cieľov. (wikipédia, on-line)
MOŽNOSTI SOCIÁLNYCH SIETÍ
Rýchly internet je všeobecne dostupný, počítačová gramotnosť ľudí narastá, a tak výmena informácií
či budovanie kontaktov alebo spolupráce v rôznych oblastiach života (hobby, obchod, veda, atd.) môže
prebiehať bez väčšej námahy už aj medzi vzdialenými osobami . Okrem písaného textu či bežného hovoru,
komunikácia môže mať aj ďalší multimediálny obsah ako sú videa, video správy alebo rozsiahle fotoalbumy
s kvalitnými fotografiami. „Zákonitosťou týchto reálnych sietí je v prvom rade ich rast a preferenčné
prepojovanie, t.j. rýchlosť šírenia“ (Dubovec, 2004)
Medzi najznámejšie virtuálne sociálne siete vo svete patria LinkedIn.com, Facebook.com, Twitter a
MySpace.com. Na Slovensku sú to siete unister.sk a mojiznami.sk. Ide o internetové stránky, na ktorých po
registrácii užívateľ získa možnosť kontaktu s ostatnými členmi komunity. Môže pridávať informácie o sebe,
diskutovať, nadväzovať známosti. Najznámejší Facebook.com vznikol pôvodne ako univerzitná sieť pre
študentov Harvardskej univerzity, ktorí sa poznali v reálnom živote a debatovali na Internete. V súčasnosti
umožňuje zdieľanie informácií pomocou sociálneho grafu – digitálneho mapovania sociálnych spojitostí
reálneho sveta ľudí. Tento celosvetový internetový systém sa skladá z mnohých sietí, pričom každá je
založená na regióne, meste, pracovisku či škole. Užívatelia si môžu zanechať rôzne odkazy, diskutovať,
vymieňať súkromne i verejne informácie, zabávať sa (on-line hry, vedomostné alebo osobnostné testy),
nahrávať neobmedzené množstvo fotografií a fotoalbumov aj s komentármi ako i zdieľať videa a posielať
video správy, vytvárať blogy, organizovať stretnutia, vytvoriť si diár, predávať a kupovať, hľadať si prácu
225
alebo len tak si chatovať. Ak porovnáme rôzne možnosti internetovej komunikácie, základný rozdiel medzi
sociálnymi sieťami a diskusnými fórami je, že v prípade sociálnych sietí je v centre jednotlivec, nie téma.
Jednotlivec si tvorí komunitu a nie téma spája rôznych ľudí.
V súčasnosti je Facebook štvrtou stránkou s najväčšou prevádzkou na svete a prvou stránkou s najväčšou
prevádzkou medzi sociálnymi stránkami na svete. Obsahuje cez 55 000 regionálnych, pracovných,
vysokoškolských a stredoškolských sietí. Zahŕňa viac ako 6 miliónov aktívnych užívateľov v skupinách. Na
Slovensku je počet ľudí zapojených do sociálnych sietí nižší ako v zahraničí, v septembri 2008 malo niečo
viac ako 64 000 aktívnych užívateľov a mesačný nárast počtu slovenských užívateľov je na úrovni 18 %.
Pre porovnanie tabuľka č.1. uvádza štatistiku aktívnych užívateľov v CEE regióne.
Krajina
Srbsko
Chorvátsko
Rusko
Poľsko
Česko
Slovinsko
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Maďarsko
Slovensko
Ukrajina
Macedónsko
Litva
Montenegro
Albánsko
Estónsko
Lotyšsko
Bielorusko
VIII.
2008
252910
270702
166165
158748
93373
90125
91868
84789
80687
52177
45245
35642
44469
26921
22215
22149
14903
7361
IX.
2008
295739
295254
180877
180665
112535
102062
99629
98449
88452
64 135
50599
41352
39139
25718
25208
23456
14822
8358
Mesačný nárast
Ročný nárast
14,48%
8,32%
8,13%
12,13%
17,03%
11,70%
7,97%
13, 88%
8,78%
18,65%
10,58%
13,81%
-13, 62%
- 4,68%
11,87%
5,57%
- 0,55%
11,93%
394,31%
301,81%
136,55%
50,93%
173,40%
245,25%
124,36%
528,59%
87,82%
190,85%
132,29%
213, 68%
132,39%
652,65%
312,10%
74,38%
87,93%
129,99%
Tabuľka č.1 Porovnanie počtu aktívnych užívateľov Facebook v CEE regióne
Zdroj: facebook.com
Okrem sociálnych sietí slúžiacich viac-menej pre voľný čas a zábavu, však existujú aj obchodne
a priemyselne orientované internetové sociálne siete (napr. LinkedIn, XING, Joblife), ktoré sa využívajú
hlavne na vytváranie a nadväzovanie profesionálnych kontaktov. Dávajú široký priestor na odborné
diskusie, výmeny nápadov a hľadanie obchodných príležitosti ako i pre poradenstva v oblasti obchodu
a priemyslu alebo vyhľadávanie špecializovaných odborníkov na rôzne pracovné pozície. Hore uvedený
LinkedIn napríklad primárne združovala pracovné kontakty, ktoré neskôr boli rozšírené kontaktmi ľudí z
rovnakých univerzít. Do siete je možné dostať sa len na pozvánku od člena LinkedIn. Od jej spustenia
v roku 2003 má okolo 400 miliónov členov z viac ako 200 krajín sveta a reprezentujúcich viac ako 170
odvetví.
ASPEKTY VYUŽITIA SOCIÁLNYCH SIETÍ V PRIHRANIČNÝCH REGIÓNOCH
Obchodné príležitosti, spôsoby a postupy podnikania v prihraničných regiónoch majú mnoho spoločných
rysov, ktoré sú obmedzené väčšinou len rôznou legislatívou susediacich krajín, prípadne existenciou
fyzických hraníc, ktoré sa ale vplyvom integrácie postupne búrajú. Rovnako ľudia žijúci na daných
územiach majú podobné zmýšľanie, tradičné postupy, zvyky, kultúru, vzdelanie, neraz i spoločnú či
podobnú reč, prípadne rodinné zázemie, a tak prirodzene ľahšie nadväzujú profesionálne či spoločenské
vzťahy a vytvárajú sociálne siete. Cezhraničná spolupráca, rovnako ako „medzinárodný obchod, ktorý je
založený na existencii absolútnych a komparatívnych výhod“ (Kucharčíková -Tokarčíková. 2006) je preto
všetkými zainteresovanými vítaná a neustále zdokonaľovaná.
Využitie internetových sociálnych sietí v prihraničných regiónoch je založené na dvoch základných
komparatívnych výhodách, ktoré na prvý pohľad sa môžu zdať síce protichodné, ale v skutočnosti sa
navzájom dopĺňajú a posiľňujú. Sú to dve dôležité charakteristiky, t.j. že:
 Internet nepozná hranice ani vzdialenosť, a tak výhody virtuálnej komunikácie sú obmedzené len
technológiou a časom stráveným pri počítači.
226

Interpersonálne vzťahy sa ľahšie vytvárajú medzi osobami žijúcimi v prihraničných regiónoch a
v prípade potreby osobného stretnutia členov danej sociálnej sietí fyzická vzdialenosť je
jednoducho a časovo rýchlo zdolateľná.
VYHĽADÁVANIE ĽUDSKÉHO KAPITÁLU
Personalisti a náboroví asistenti si rýchlo uvedomili výhody sociálnych sietí a začínajú cez siete hľadať ľudí
na pozície, ktoré by potrebovali dnes alebo neskôr ich klienti. Personalista môže vytvárať vlastnú špecifickú
databázu kvalitných kontaktov, nakoľko v sieťach sa dajú vyhľadať priamo (podľa profilu, absolvovanej
školy) alebo nepriamo, prostredníctvom odporúčaní (známych, kolegov, nadriadených, školiteľov), aj úzko
špecializovaní odborníci. Ak daného špecialistu personalista nenájde vo vlastných kontaktoch, môže napísať
blog o týchto špecialistoch, kde sa v diskusii môže niekto sám prihlásiť alebo odporučiť niekoho.
Rozrastajúce existujúce a skryté kontakty na sieťach majú oveľa väčší potenciál ako klasické webové
stránky personálnych agentúr alebo job portáloch. Ďalšou výhodou je, že osobné pohovory v niektorých
prípadoch môžu prebiehať v uvoľnenejšej atmosfére, nakoľko zúčastnení „sa poznajú“ zo siete.
Vyhľadávanie a oslovenie profilovo zaujímavých kandidátov sa tak stáva bežnou záležitosťou, nie je však
ešte využívané masovo. V prihraničných regiónoch databáza uchádzačov o zamestnanie môže nadobudnúť
medzinárodný charakter, ktorý umožní konkurenčné prostredie na trhu práce, širšie spektrum vhodných
kandidátov pri nižších nákladov, nakoľko mnohokrát je to bez bariér v dorozumievaní, vzdelanosti,
pracovných postupov, či bez komplikácií ohľadom sťahovania za prácou, dopravy. Treba však dodať, že
obmedzením môže byť určite rôzna legislatíva jednotlivých krajín. Personalista vo všeobecnosti musí s
citom a rozumne využívať sociálne siete, nakoľko časté návrhy môžu aj obťažovať a faktom ostáva, že
osobný pracovný pohovor nenahradí profil uchádzača na sieti a virtuálnu komunikáciu s ním, nakoľko
osoba skrytá za monitorom nemusí byť totožná so skutočným uchádzačom. Napriek tomu, podľa Marka
Granovettera zo Stanford University Sociology: „50 až 70 percent zamestnaní ľudia získajú pomocou
nejakého druhu „siete“ – teda pomocou prepojenia s ľuďmi, s ktorými už predtým pracovali, alebo sa s nimi
stretli. “
VYHĽADÁVANIE PRACOVNÝCH PONÚK
Prihraničné oblasti vzhľadom na ich regionálne charakteristiky ponúkajú skôr uplatnenie v cestovnom ruchu
a poľnohospodárstve. To však neznamená, že neexistuje dopyt po pracovných príležitostiach z iného
odvetvia. Mobilita pracovných síl môže byť posilnená práve vplyvom sociálnych sietí. Ako bolo hore
uvedené, uchádzači o zamestnanie môžu byť oslovení priamo personalistom konkrétnej firmy, a to aj vtedy,
ak aktuálne nevyhľadávajú prácu. Okrem toho, ak ide o komunitu známych, pracovné príležitosti môžu
získať ich členovia aj bez pracovného pohovoru, nakoľko sa nielen virtuálne, ale aj osobne dobre poznajú.
Vo všeobecnosti, pri hľadaní práce prostredníctvom sociálnych sietí, uvedený profil v sieti poslúži
uchádzačovi ako plnohodnotný životopis, v ktorom v prípade dôsledného vyplnenia je dôraz kladený na
kvalitu dosiahnutého vzdelania a pracovných skúseností. Sieť ďalej ponúka zaujímavú možnosť slovných
referencií školiteľov, nadriadených či kolegov, ktoré potvrdzujú práve pravosť údajov o absolvovaných
štúdiách, pracovných skúsenostiach či reputácii. Ak pridáme fakt, že náklady na živobytie a dopravu
v prihraničnom regióne sú porovnateľné a podobné podmienky prostredia nevyžadujú dodatočnú námahu na
pracovnú adaptáciu jednotlivca, tak okrem vyriešenia pracovno– právnych vzťahov na základe legislatívy
danej susediacej krajiny, uchádzač o zamestnanie má rovnaké podmienky uplatnenia ako na domácom trhu
práce, pričom mnohokrát dosiahne lepšie finančné ohodnotenie len pár kilometrov v „cudzine“, ako doma.
VYHĽADÁVANIE OBCHODNÝCH PRÍLEŽITOSTÍ
Sociálne siete sú skvelým nástrojom aj v prípade interaktívneho podnikania v rôznych smeroch. Možnosti,
ktoré ponúkajú, môžu využívať malé aj veľké firmy na svoju expanziu, ale aj bežní používatelia.
Zabudované vyhľadávacie služby siete poskytujú možnosť vyhľadávania obchodných a priemyselných
informácií či tém zaoberajúcich sa konkrétnou problematikou. Takisto je možné vyhľadávať konkrétne
firmy a podniky z rôznych odvetví a pozrieť si užívateľské odporúčania. Vzhľadom na to, že
v prihraničných regiónoch sa nachádzajú skôr malé obce niekedy s väčšou vzdialenosťou od územného
centra, prípadne s ťažšou dopravnou dostupnosťou, business príležitosti sú väčšinou zamerané na
špecializované potreby zákazníkov. Vzhľadom na charakter regiónov sú to v prvom rade oblasti cestovného
ruchu, poľnohospodárstva a obchodu, ako napríklad bio-farmy, agroturistika, adrenalínové športové
aktivity, podnikateľské aktivity suplujúce obchody a poštové služby, environmentálne projekty, rozvoj IKT
služieb atď.
Množstvo relevantných informácií vo svete narastá exponenciálne a obsah ľudských znalostí sa rýchlo
mení. Aj keď vlastné skúsenosti sú nenahraditeľné, v súčasnosti je nemysliteľné, aby každý mohol vyskúšať
všetko. Skúsenosti a poznania teda musíme čerpať aj od iných ľudí a profesionálne sociálne siete sú
227
ideálnou formou takého typu „vzdelania“. Odborníci tvrdia, že „v atmosfére povzbudzujúcej nové iniciatívy
môžu tímy a jednotlivci sami porovnávať svoj súčasný smer a výsledky so záväzkami, ktoré si dali, bez
ohľadu na to, či tie existovali v plánoch alebo v podobe nepretržitého dialógu o hľadaní nových smeroch
podnikania. (Vodák - Kucharčíková, 2007)
MARKETING A REKLAMA
Z marketingového hľadiska obrovskou výhodou je, že sociálne siete zhromažďujú viacero ľudí s rovnakými
záujmami či komunitu priateľov v určitom veku z konkrétneho mesta, ktorým je možné cielene ponúkať
tovary, služby prípadne idey. Stránky sociálnych sietí tak môžu využívať obchody, značky, firmy,
hudobníci a všetky typy organizácií na vytvorenie svojej prezentácie zdarma. Užívatelia sa môžu pridať k
fanúšikom nejakého produktu, firmy, obchodu, prípadne organizácie a spolu s ostatnými členmi „klubu
fanúšikov“ viesť diskusie a reagovať na dané tovary, služby či subjekty. Spoločnosť Dell napríklad
vytvorila špeciálne oddelenie so 40 zamestnancami, ktorých úlohou je firemné produkty propagovať na
komunitných weboch, blogoch a webových stránkach tretích strán. Dôležité teda je, že členovia nejakej
komunity môžu zdieľať informácie a poskytnúť odporúčanie a kladné hodnotenia svojim priateľom či
známym nachádzajúcich sa v rovnakej komunite v sociálnej sieti. Klientelou sa teda môže stať celý svet,
pričom samotný marketing popularizácie produktu či služby vo veľkej miere vykonávajú zadarmo sami
spokojní zákazníci.
Okrem toho, v budúcnosti pri vhodných investíciách do sociálnych sietí a ich ďalšieho rozvoja, je tu
samozrejme možnosť zavedenia spoplatnených služieb, akými rozsiahlejšie platené reklamy objavujú
náhodne alebo podľa tematiky skupiny, resp. na konkrétne vyžiadanie užívateľa. Rôzne druhy štatistík danej
sieti (demografické, obľúbenosť jednotlivých skupín či komunity) už dnes ponúkajú cenné a zatiaľ hlavne
bezplatné informácie pre marketingových špecialistov o tom, čo si ich klienti vyžadujú, o čo sa zaujímajú,
atď. Niektoré firmy dokonca investujú do vývoja špeciálneho softvéru pre monitorovanie a analýzu
kontextu, ktorý užívatelia používajú pri písaní. Cieľom je použiť tieto dáta a informácie pre personalizovanú
reklamu. Podľa odborníkov (profit, on-line) firma by mala dodržiavať nasledujúce kroky:
 vytvoriť skupinu priaznivcov pre produkt alebo celú firmu,
 ak existuje, udržovať s nimi kontakt,
 zahrnúť najväčšie spoločenské siete do svojej marketingovej stratégie,
 sledovať novinky v tejto oblasti, aby bola reakcia rýchla,
 spoznávať aj ďalšie záujmy svojich priaznivcov (zákazníkov).
Následný zber, triedenie a vyhodnocovanie informácií o sociálnych sieťach, t.j. definícia ich štruktúry,
demografia používateľov, vek, smerovanie sietí a ďalšie faktory umožňujú vyhodnotiť dopady reklamnej
kampane vzhľadom na štruktúru komunity.
ZÁVER
Kedy dosiahne využívanie sociálnych sieti svoj vrchol, prípadne či bublina okolo nich spľasne podobne ako
internetové bubliny, ukáže budúcnosť. Faktom však zostáva, že sociálne siete a on-line technológie dnes
menia pohľad na to, ako ľudia vnímajú informácie a robia rozhodnutia. Umožňujú jednotlivcom budovať
vzájomnú dôveru, čo im pomáha viesť kvalitnú hospodársku činnosť, vedie k vyššej výkonnosti a
konkurencieschopností a kapitál zakotvený v týchto komunitách, príp. skupiny firiem, produkuje zisk, ktorý
„je základným motívom každého podnikania, kritériom rozhodovania a môže byť základom hmotnej
zainteresovanosti zamestnancov.“ (Ďurišová – Jacková, 2007) Využiť potenciál sociálnych sietí ako vysoko
efektívnej formy komunikácie z hľadiska pracovných, obchodných a spoločenských aktivít môže ovplyvniť
a usmerniť úspešný ekonomický rozvoj prihraničných regiónov.
Príspevok bol vypracovaný v rámci riešenia grantového projektu VEGA 1/049/08 Návrh systému nových
prístupov a metód pre posudzovanie efektívnosti exploatácie a optimálnej kombinácie výrobných vstupov
s uplatnením makroekonomického i mikroekonomického aspektu a prioritnou orientáciou na ľudský kapitál.
LITERATÚRA
[1]
RANKOV, P. Masová komunikácia, masmédia a informačná spoločnosť, Levice : Vydavateľstvo L.C.A. Publishers Group, 2002, ISBN 80-88897-89-0.
DUBOVEC, J. Mikroekonómie, Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., , 2004, ISBN
[2]
80-7314-036-5.
228
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
VODÁK , J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektivní vzdělávání zaměstnanců, Praha : Grada Publishing,
a.s., 2007, ISBN 978-80-247-1904-7.
ĎURIŠOVÁ, M.; JACKOVÁ, A. Podnikové financie, Žilina : EDIS - Vydavateľstvo ŽU, 2007,
ISBN 978-80-8070-661-6.
KUCHARČÍKOVÁ, A.; TOKARČÍKOVÁ, E. Základy ekonomickej teórie, Žilina : EDIS Vydavateľstvo ŽU, 2006, ISBN 80-8070-594-1.
(wikipédia on-line) http://sk.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1lna_sie%C5%A5_(internet)
(profit on –line) http://profit.etrend.sk/ludia-a-udalosti/facebook-a-jeho-lepkave-prsty/164236.html
ADRESA:
Ing. Emese Tokarčíková
Univerzitná 8215/1
010 26 Žilina
telefón: 0421 41 534 4422
229
230
FLEXIBILNÉ MODELY ORGANIZÁCIE PRACOVNÉHO ČASU A ICH VPLYV NA
REGIONÁLNY ROZVOJ
Lucia Tulejová
Abstrakt: Viaceré regióny zápasia s problémami, ktoré sú v aktuálnom období ekonomickej
recesie ešte viac zintenzívnené. K najviac alarmujúcim patrí narastajúca nezamestnanosť,
nízka adaptabilita podnikov na zmeny externého a interného prostredia a nízka flexibilita
ľudského potenciálu. Uvedené problémy prispievajú k prehĺbeniu i tak výrazných regionálnych
rozdielov. Cieľom tohto príspevku je preto načrtnúť možnosti ich eliminácie prostredníctvom
flexibilných modelov organizácie pracovného času.
Kľúčové slová: Flexibilita, adaptabilita, flexibilné modely organizácie pracovného času,
telework, regionálny rozvoj, regionálne rozdiely, priestorová mobilita.
ÚVOD
Úroveň regionálneho rozvoja je v jednotlivých krajoch Slovenskej republiky veľmi rôznorodá. Všeobecne
najviac rozvinutý je Bratislavský kraj a oblasť západného Slovenska a naopak, najhoršie je na tom východ
a juh. Regionálna diferenciácia je vo veľkej miere spôsobená charakterom infraštruktúry a nerovnomernou
alokáciou priamych zahraničných investícií, čo vedie k vzniku ekonomicky silných centier a naopak oblastí,
ktoré za nimi výrazne zaostávajú. K najčastejším prejavom regionálnej diferenciácie patria rozdiely v počte
voľných pracovných miest, v miere nezamestnanosti, v mzdovej úrovni, v územnej mobilite a v rozdielnej
adaptabilite podnikov na zmeny externého a interného prostredia.
NEZAMESTNANOSŤ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH KRAJOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Vývoj nezamestnanosti bol na Slovensku v posledných rokoch veľmi pozitívny. V dôsledku príchodu
zahraničných investorov a následného rozvoja výroby bol od roku 2000 – 2002 zaznamenaný značný pokles
miery nezamestnanosti. Tento pokles sa však zastavil okolo augusta roku 2008, kedy sa začali prejavovať
dopady ekonomickej recesie. V dôsledku poklesu spotrebiteľského dopytu podniky obmedzili výrobu a
začali uplatňovať opatrenia na znižovanie nákladov, pričom často prvým opatrením bolo prepúšťanie
zamestnancov. Najskôr tých, ktorí pracovali a spĺňali podmienky odchodu do dôchodku, neskôr sa
prepúšťanie dotklo ostatných zamestnancov. Ďalšie zvýšenie nezamestnanosti bolo spôsobené návratom
občanov z krajín Európskej únie, ktorí tam v minulosti odišli za prácou. Nasledujúca tabuľka zachytáva
mesačný vývoj evidovanej miery nezamestnanosti od augusta 2008 v jednotlivých krajoch Slovenskej
republiky. V priemere sa miera evidovanej nezamestnanosti zvýšila o 2,97 % za obdobie ôsmich mesiacov a
počet uchádzačov o zamestnanie sa za toto obdobie zvýšil takmer o 90 tisíc.
SR
Bratislavský
Trnavský
Trenčiansky Nitriansky
Žilinský
BanskoBystrický
Prešovský
Košický
August 2008
7,36
2,09
3,68
3,95
6,34
5,20
13,20
11,18
12,01
September 2008
7,54
2,26
3,76
4,15
6,47
5,36
13,20
11,62
12,18
Október 2008
7,51
2,21
3,56
4,18
6,40
5,37
13,20
11,72
12,13
November 2008
7,80
2,18
3,71
4,38
6,66
5,67
13,57
12,02
12,82
December 2008
8,39
2,27
4,29
4,95
7,41
6,20
14,25
12,86
13,50
Január 2009
9,03
2,49
5,05
5,58
8,03
6,68
15,20
13,97
14,12
Február 2009
9,72
2,77
5,63
6,25
8,88
7,43
16,11
14,83
14,74
Marec 2009
10,33
2,97
6,18
6,92
9,55
8,09
16,91
15,62
15,30
Tabuľka 1: Vývoj miery evidovanej nezamestnanosti v jednotlivých krajoch Slovenskej republiky v % [1]
231
Jednotlivé kraje Slovenskej republiky sa vždy výrazne líšili v počte uchádzačov o zamestnanie a v miere
evidovanej nezamestnanosti. Pre Bratislavský kraj sú charakteristické tradične najnižšie hodnoty všetkých
zisťovaných ukazovateľov miery nezamestnanosti, ktoré sú vždy hlboko pod celoslovenským priemerom.
Naopak, najvyššie hodnoty ukazovateľov dosahujú Košický, Prešovský a Banskobystrický kraj.
Z uvedeného vývoja nezamestnanosti je možné konštatovať, že v krajoch, ktoré dosahujú najvyššie
hodnoty evidovanej miery nezamestnanosti bol zaznamenaný aj jej najvyšší nárast za sledované
obdobie. Je to spôsobené jednak tým, že práve z týchto oblastí odchádzali ľudia za prácou do susedných
štátov Európskej únie, ale aj nižšou adaptabilitou a flexibilitou podnikov v týchto oblastiach.
Z počtu podnikov, ktoré nahlásilo hromadné prepúšťanie zamestnancov, tvoria veľké podniky veľmi malý
podiel. Najčastejšie ide o menších zamestnávateľov, ktorí sú svojou činnosťou naviazaní na strategických
investorov a veľkých zamestnávateľov, prepravcov a podobne. [2]
Podniky pôsobiace v krajoch, kde je vyššia podnikateľská aktivita a vyššia zamestnanosť, majú väčšinou
vyššiu schopnosť adaptability na zmeny prostredia, pretože nie sú upäto naviazané na svojich dodávateľov,
ani na odberateľov. V prípade obmedzenia výroby alebo dokonca krachu niektorého z týchto subjektov, je
podnik schopný substituovať tento výpadok iným podnikateľským subjektom. Okrem toho sa v krajoch
s vyššou podnikateľskou aktivitou nachádza vyšší počet obyvateľov s dostatočne vysokou
kúpyschopnosťou, preto ani pokles spotrebiteľského dopytu tu podniky až tak výrazne nepociťujú. Naopak,
podnikom pôsobiacim v oblastiach s nízkou podnikateľskou aktivitou môže krach dodávateľského alebo
odberateľského subjektu spôsobiť výrazné problémy, ktoré môžu viesť až k ukončeniu jeho činnosti.
Z tohto dôvodu by sa mali tieto podniky vo väčšej miere zaoberať možnosťami, ktoré by zvýšili ich
adaptabilitu a umožnili by im flexibilne reagovať na zmeny prostredia.
PRIESTOROVÁ MOBILITA NA TRHU PRÁCE
Mobilita na trhu práce odráža schopnosť prispôsobovania pracovného trhu, ktorá má vplyv aj na pružnosť
ekonomiky ako takej. Priestorová (resp. územná, geografická) mobilita predstavuje presun pracovných síl
z jedného regiónu do iného v rámci jednej krajiny alebo presuny medzi krajinami.
Presťahovanie, resp. dochádzanie za prácou predstavuje v regiónoch s dlhodobo vysokou mierou
nezamestnanosti jediný spôsob, ako sa môžu uchádzači o zamestnanie vrátiť do pracovného procesu. Na
Slovensku je však veľmi nízka úroveň priestorovej mobility. Je to spôsobené viacerými faktormi, ako je
napríklad nízka cena práce, vysoké náklady na cestu do zamestnania, zlá úroveň služieb v oblasti dopravy,
vysoké ceny nájomného bývania, jazykové bariéry, ale aj potreba starostlivosti o rodinných príslušníkov.
Spoločnosť LMC s.r.o., prevádzkujúca pracovný portál www.topjobs.sk, uskutočnila prieskum ochoty
občanov cestovať za prácou. Prieskumu sa zúčastnilo viac ako 1000 občanov. Výsledky zobrazuje
nasledujúci graf.
Graf 1: Výsledky prieskumu ochoty občanov cestovať za prácou realizovaného spoločnosťou LMC s.r.o. [5]
Z uvedeného grafu vyplýva, že dochádzanie za prácou po dobu 30 minút nerobí väčšine respondentov
problém. S rastúcou dobou dochádzania počet občanov ochotných cestovať do práce klesá a len 15 %
respondentov je ochotných za prácou dochádzať. Z tohto dôvodu najvyššie hodnoty miery priestorovej
mobility dosahujú okresy v blízkosti ekonomicky silných centier, ako sú mestá Bratislava a Košice. Na
základe zadania spoločnosti LMC s.r.o. uskutočnila agentúra MVK ďalší prieskum, ktorého cieľom bolo
zistiť vplyv ekonomickej recesie na priestorovú mobilitu. Uvedený prieskum bol realizovaný vo februári
2009 a zúčastnilo sa ho 1125 respondentov v produktívnom veku. Z výsledkov prieskumu vyplynulo, že až
76 % respondentov je ochotných za prácou cestovať alebo sa presťahovať. Najvyššia úroveň mobility bola
zaznamená najmä u generácie od 18 do 29 rokov, respondenti s nulovým príjmom a slobodní občania.
232
Z hľadiska pohlavia sú ženy celkovo flexibilnejšie ako muži, pokiaľ ide o dochádzanie do zamestnania
v rámci okresu. Muži sú však oveľa ochotnejší presťahovať sa za prácou. [4]
Z uvedeného vyplýva, že v súčasnej dobe vplyvom nepriaznivých ekonomických vplyvov ochota občanov
cestovať, resp. sťahovať sa za prácou narastá. Avšak tento spôsob znižovania nezamestnanosti
v problematických regiónoch spôsobuje ešte väčšie prehĺbenie regionálnych rozdielov. Práceschopné
obyvateľstvo sa sťahuje do atraktívnejších oblastí a spotrebiteľský dopyt v zaostávajúcich regiónoch
neustále klesá. Vynára sa tak otázka o vhodnosti opatrení podporujúcich priestorovú mobilitu na trhu práce
v súvislosti s riešením nezamestnanosti v čase ekonomickej recesie. Takýmito zásahmi sa totiž podstata
problému nerieši, ale len potláča. Namiesto toho by mali byť prijaté opatrenia, ktoré by aktivizovali
podnikateľskú činnosť v menej atraktívnych regiónoch a zamedzili by k odlivu pracovnej sily z týchto
oblastí. Takýmto riešením sa javí byť podpora flexibility zamestnávania prostredníctvom flexibilných
modelov organizácie pracovného času.
FLEXIBILNÉ MODELY ORGANIZÁCIE PRACOVNÉHO ČASU
Flexibilný model organizácie pracovného času je možné definovať ako pracovný program, ktorý zvyšuje
kvantitatívnu flexibilitu ľudského potenciálu. Manažmentu podniku umožňuje zakomponovať zmeny
externého aj interného prostredia do všetkých podnikových procesov, a tým posilňuje
konkurencieschopnosť podniku. Od klasického osemhodinového a päťdňového modelu organizácie práce sa
líši dĺžkou pracovného času, rozvrhnutím pracovného času, trvaním pracovného vzťahu, stabilitou
pracovného vzťahu alebo mierou participácie zamestnanca na tvorbe pracovného plánu.
Flexibilné modely organizácie pracovného času je možné klasifikovať podľa miery participácie
zamestnanca na tvorbe vlastného pracovného programu nasledovne:
Model, ktorý povoľuje zamestnancovi prispôsobiť si čas začiatku a konca pracovného dňa bez

možnosti akumulácie hodín. V praxi to znamená, že zamestnanec je povinný odpracovať každý
deň rovnaký počet hodín. V niektorých krajinách sa tento model označuje pojmom „staggered
hours“ – rozdielny rozvrhový režim pracovnej doby.
Model, ktorý povoľuje zamestnancovi kumulovať odpracované hodiny počas dlhšej doby, napr.:

týždňa alebo mesiaca, bez možnosti kompenzácie odpracovaných hodín dňom voľna. Tento
model je často označovaný pojmom flexibilný pracovný čas a pod týmto názvom je známy aj na
Slovensku. Obidva už spomenuté modely bývajú zväčša doplnené vymedzením časového úseku,
počas ktorého je zamestnanec povinný zdržiavať sa na pracovisku.
Model, ktorý povoľuje zamestnancovi kumulovať odpracované hodiny počas dlhšej doby

a zároveň mu umožňuje kompenzáciu odpracovaných hodín dňom voľna. V praxi je tento model
uplatňovaný aj skrátením pracovného týždňa – „compressed work-week“, kedy zamestnanec
odpracuje v týždni menší počet dní, ale pritom dodrží všeobecne nariadený týždenný pracovný
čas. V slovenských podmienkach umožňuje aplikáciu tohto modelu kombinácia flexibilného
pracovného času a práce nadčas. Pri nadčasovej práci má totiž zamestnávateľ možnosť
vynahradiť zamestnancovi odpracované hodiny dňom voľna, čím zamestnanec stráca nárok na
ďalšie mzdové zvýhodnenia spojené s nadčasovou prácou.
Model, ktorý povoľuje zamestnancovi kumuláciu odpracovaných hodín a zároveň mu umožňuje

kompenzáciu odpracovaných hodín dlhším obdobím voľna ako jeden deň. Tento model je
označovaný pojmami „annualized working hours“, „working time accounts“ alebo prípadne
„hours banking“.
Model s vlastným pracovným plánom zamestnanca. Zamestnanec nie je obmedzovaný žiadnymi

formálnymi ustanoveniami týkajúcimi sa pracovného času. Jediné, na čo sa v tomto modeli
kladie dôraz a čo musí zamestnanec dodržať, je požadovaný výkon v stanovenom termíne
a kvalite. Do tejto skupiny je zaraďovaná práca z domu a telework.
Počas rokov 2004 a 2005 boli zrealizované viaceré výskumy, ktorých cieľom bolo porovnať mieru
využívania jednotlivých flexibilných modelov organizácie pracovného času v rámci jednotlivých členských
štátov Európskej únie. Nasledujúca tabuľka zachytáva výsledky výskumu Labour Force Survey (LFS). Dáta
sú udané v percentuálnych podieloch na celkovom počte zamestnaných mužov (prípadne žien) vo veku od
25 do 49.
233
Fixný
režim
M
pracovný
Ž
Variabilný
začiatok / koniec
prac. zmeny
Možnosť
akumulácie hodín
Vlastný pracovný
plán
Iné
M
M
M
M
Ž
Ž
Ž
Ž
Dánsko
44,2
41,3
26,5
21,2
21,6
21,5
7,7
15,9
-
-
Nemecko
53,1
48,2
4,9
4,8
38,2
42,5
1,7
2,4
2,1
2,2
Nórsko
59,5
54,4
11,1
9,4
26,8
32,1
2,6
4,0
-
-
Fínsko
62,6
55,8
5,9
6,3
25,5
25,2
4,0
9,7
2,0
3,0
Švajčiarsko
67,0
54,4
-
-
21,2
32,1
8,7
9,4
3,1
4,2
Veľká Británia
71,5
65,9
7,2
9,3
13,1
9,3
6,4
12,7
1,8
2,8
EU - 25
76,0
73,4
7,0
7,0
11,6
11,5
3,5
5,4
2,0
2,8
Slovensko
86,8
82,6
1,6
5,7
7,7
6,2
1,1
0,8
2,9
4,8
Maďarsko
93,4
88,9
1,6
2,8
1,5
3,4
3,0
3,7
0,5
1,3
Cyprus
96,1
91,4
0,7
1,7
0
0,1
0,7
1,0
2,5
5,8
Tabuľka 2: Využívanie flexibilných modelov organizácie pracovného času v rámci krajín EÚ podľa
výskumu LFS, upravené podľa [6]
Výsledky výskumu ukazujú, že na Slovensku sa v najväčšej miere uplatňujú fixné modely organizácie
pracovného času a vlastné pracovné plány sa využívajú len v ojedinelých prípadoch.
Niektoré modely organizácie pracovného času nie sú prioritne navrhnuté tak, aby napomáhali
zamestnancovi zosúladiť jeho pracovný a osobný život. Avšak tým, že umožňujú zamestnávateľovi
v krátkej dobe prispôsobiť kvantitatívne zloženie pracovnej sily, sa stávajú nástrojom, ktorý
zamestnávateľovi pomáha zabezpečiť plynulú prevádzku a vyrovnať sa s výkyvmi v dopyte, čím zvyšujú
flexibilitu podniku. Na základe účelu, na ktorý sú flexibilné modely organizácie pracovného času určené
a tiež na základe dĺžky, charakteru a frekvencie výkyvov v dopyte, na prekonanie ktorých slúžia, je možné
tieto modely klasifikovať do troch skupín:
Modely využívané pri výkyvoch kratšieho, resp. dočasného trvania, ktorých časový rozsah nie je

možné pokryť súčasnými zamestnancami podniku, pretože je porovnateľný s časovým úväzkom
zamestnanca zamestnaného na plný pracovný úväzok. Do tejto skupiny modelov patrí dočasné
zamestnávanie – „temporary working“, pracovný pomer na kratší pracovný čas, študentské
brigády a práca na dohodu.
Modely využívané najmä pri výkyvoch permanentného trvania, ktorých časový rozsah nie je

taký veľký, aby sa zamestnávateľovi oplatilo zamestnávať ďalších zamestnancov. Do tejto
skupiny modelov patrí najmä nadčasová práca a pracovný pomer na kratší pracovný čas.
Modely využívané na zabezpečenie plynulej, resp. nepretržitej prevádzky podniku. Do tejto

skupiny modelov patrí práca na zmeny, zdieľanie pracovného miesta a práca na zavolanie.
VPLYV FLEXIBILNÝCH MODELOV ORGANIZÁCIE PRACOVNÉHO ČASU NA
REGIONÁLNY ROZVOJ
Flexibilné modely organizácie pracovného času zohrávajú dôležitú úlohu pri prekonávaní regionálnych
rozdielov a pri budovaní regionálneho rozvoja. Predstavujú totiž dlhodobo perspektívny prístup podpory
flexibility a konkurencieschopnosti podniku a zároveň umožňujú prekonávať geografickú vzdialenosť
medzi bydliskom zamestnanca a jeho potenciálnym zamestnávateľom bez nutnosti presťahovania, resp.
dochádzania za prácou.
Flexibilné modely organizácie pracovného času sú často chápané ako nástroje, ktoré umožňujú
jednoduchým spôsobom prispôsobiť počet zamestnancov aktuálnej potrebe práce. Podnik sa týmto
spôsobom dokáže prispôsobiť zmenám v externom alebo internom prostredí. Ak sú však flexibilné modely
organizácie pracovného času chápané v širších súvislostiach, výsledný efekt v budovaní flexibility
podniku môže byť oveľa výraznejší. Vedenie podniku by preto vo flexibilných modeloch organizácie
pracovného času nemalo vidieť len nástroj zvyšovania, resp. znižovania počtu zamestnancov, ale zároveň aj
nástroje racionálnejšieho zabezpečenia podnikových procesov, nástroje motivovania zamestnancov
a nástroje znižovania podnikových nákladov.
Využívaním flexibilných modelov organizácie pracovného času vedenie podniku dokáže zorganizovať
234
výrobný proces tak, aby sa dosiahlo maximálne využitie všetkých výrobných kapacít a aby došlo k čo
najlepšiemu zosúladeniu výrobných procesov a požiadaviek zákazníkov. Participácia zamestnancov na
tvorbe vlastného pracovného plánu, umožňuje naplno využiť ich pracovný potenciál, čo zároveň zvyšuje
celkový podnikový výkon. Možnosť spolupodieľať sa na tvorbe vlastného pracovného plánu je zároveň
veľmi motivujúca, pretože prispieva k vytvoreniu súladu medzi zamestnancovým osobným a pracovným
životom. Zamestnanci sú ďalej motivovaní možnosťou uplatniť sa na trhu práce aj napriek osobným
prekážkam, možnosťou mzdového príplatku, odbúravaním bariér tvorivosti a príčin pracovnej
nespokojnosti. Uplatňovanie flexibilných modelov organizácie pracovného času ďalej vedie k zníženiu
mzdových a režijných nákladov podniku. Zníženie mzdových nákladov je možné dosiahnuť elimináciou
nadčasových hodín, mzdových náhrad v prípade absencií zamestnancov, príplatkov za prácu vo sviatok,
v noci a cez víkend. K zníženiu režijných nákladov povedie racionálnejšie využitie výrobných technológií
a kapacít. Ďalšie zníženie režijných nákladov je možné dosiahnuť distančným zamestnávaním, čiže vyžitím
konkrétnych flexibilných modelov organizácie pracovného času - teleworku a domácej práce. Všetky tieto
efekty vedú k zvýšeniu efektivity realizácie podnikových procesov, a tým následne aj k zvýšeniu
flexibility a konkurencie schopnosti podniku.
Zavádzanie informačno-komunikačných technológií do pracovného života, sa výrazne rozšírili možnosti
zvyšovania flexibility trhu práce. Tieto zmeny viedli k vzniku nového modelu organizácie pracovného času
– teleworku. Telework je forma organizácie práce, ktorá umožňuje zamestnancovi vykonávať pridelené
pracovné úlohy z domáceho prostredia alebo iného vhodného miesta, ktoré sa nachádza mimo sídla
zamestnávateľa. Kontakt medzi zamestnancom a zamestnávateľom a takisto zadávanie a odovzdávanie
pracovných úloh umožňujú moderné informačno-komunikačné technológie. To umožňuje zamestnancovi
pracovať aj pre zamestnávateľov, ktorých sídlo je od miesta bydliska zamestnanca značne vzdialené
a výkon práce bez využitia teleworku by vyžadoval presťahovanie zamestnanca alebo jeho dochádzanie za
prácou. Jedinou podmienkou je, aby charakter pracovnej náplne nevyžadoval konkrétne miesto výkonu
a teda umožňoval prácu na diaľku. Telework tak prispieva k budovaniu priestorovej mobility, ale
zároveň prispieva aj k vyrovnávaniu regionálnych rozdielov. Tým, že ľudia majú možnosť pracovať aj
z miesta svojho bydliska, nie sú nútení z neho odchádzať a spotrebiteľský dopyt sa zvyšuje aj v oblastiach
s nižšou podnikateľskou aktivitou. To vytvára priestor pre rozvoj podnikateľských aktivít aj v oblastiach,
ktoré dovtedy neboli až také atraktívne.
ZÁVER
V súčasnom období ekonomickej recesie narastajúca nezamestnanosť zvýrazňuje regionálne rozdiely medzi
jednotlivými krajmi Slovenskej republiky. Čiastočnú elimináciu regionálnej diferenciácie je možné
dosiahnuť uplatňovaním flexibilných modelov organizácie pracovného času. Tieto modely predstavujú
nástroj zvyšovania flexibility a adaptability podnikov na zmeny externého prostredia a zároveň umožňujú
zvýšenie nezamestnanosti v najviac postihnutých oblastiach bez nutnosti odlivu práceschopného
obyvateľstva do silných ekonomických centier. Tým pádom neprispievajú len k zmierňovaniu regionálnych
rozdielov, ale aj k samotnému rozvoju regiónov s nízkou mierou podnikateľskej aktivity.
Spracovanie tohto príspevku bolo podporené grantom VEGA 1/0495/08.
LITERATÚRA
[1]
Ústredie práce sociálnych vecí a rodiny - http://www.upsvar.sk/
Návrh opatrení na zmiernenie dopadov globálnej finančnej krízy a hospodárskej krízy na
[2]
zamestnanosť; dostupné na: www.employment.gov.sk/index.php?id=15421
[3]
Mobilita pracovného trhu; dostupné na http://www.iz.sk/sk/stanoviska/mobilita-pracovneho-trhu
V čase krízy sú Slováci viac ochotní cestovať za prácou; dostupné na:
[4]
http://www.informuje.com/node/411
www.topjobs.sk
[5]
HARDARSON, O. The flexibility of working time arrangements for women and men in Statistics in
[6]
focus, č. 96/2007, Luxembourg : European Communities. 2007. ISSN 1977-0316
235
ADRESA:
Ing. Lucia Tulejová
Katedra makro a mikroekonomiky
Univerzitná 8215/1
01026 Žilina
tel.: 0910 515036
[email protected]
236
KREATÍVNA KLASTERY AKO MODEL ROZVOJA ĽUDSKÝCH ZDROJOV V
REGIÓNOCH
Sergej Vojtovič
Trenčianska univerzita A. Dubčeka
Abstrakt: Štúdia je venovaná skúmaniu podmienok a faktorov organizácii a prevádzky
kreatívnych klasterov pre rozvoj ľudských zdrojov ako účinného nástroja riešenia
hospodárskych a sociálnych problémov regiónov. Súčasťou uskutočňovanej analýzy je
skúmanie podstaty koncepcie rozvoja ľudských zdrojov a jej významu v napredovaní
hospodárskeho a sociálneho rozvoja. Zároveň sa definuje podstata ľudského kapitálu a sa
zdôvodňuje sa systém regionálnych (vybudovanie inovačných centrov a zriadenie
technologických transferov, aktivít v rámci príslušnej politiky) kreatívnych klasterov.
Kľúčové slova: Kreatívne klastery, Rozvoj ľudských zdrojov, Regionálne disparity, Inovačné
centra, Generovanie a transfer poznatkov.
REGIONÁLNE A GLOBÁLNE SÚVISLOSTI ROZVOJA ĽUDSKÉHO KAPITÁLU
Trhové hospodárstvo s jeho dominantne vyspelou strojovou a technologickou výrobou smeruje cestou
odstraňovania prekážok jednotlivých národných ekonomík, likvidácie národných zvláštností jednotlivých
hospodárstiev a postupným formovaním homogénneho trhového priestoru. Dôsledkom týchto trendov
v rozvoji trhového hospodárstva sú súčasné procesy globalizácie hospodárskeho života ako na európskom
kontinente, tak aj v celom svete. Trh nepozná ekonomické, politické hranice a kultúrne a národnostné
bariéry. Napriek tomu na základe disparít v prírodných zdrojoch trh vytvára určité ekonomické centrá, kam
smerujú dôležité materiálne, finančné a ľudské toky. Vysoká koncentrácia ekonomického potenciálu, vedy,
kultúry, kvalifikovaných pracovníkov atď. so zodpovedajúcou vysokou životnou úrovňou obyvateľstva sú
určitou platbou za zaostávanie a hospodársku stagnáciu okrajových regiónov. Tieto a podobné rozdiely
v ekonomickom rozvoji jednotlivých regiónov a krajín boli skutočným javom hospodárskeho života
všetkých krajín s trhovou ekonomikou a zároveň sú súčasťou ich hospodárskych disparít aj v dnešnom
období.
Vznik a rozvoj novej ekonomiky a potreba rozvoja ľudského kapitálu prináša zásadné zmeny v procesoch
koncentrácii ekonomického potenciálu, vedy, kultúry, kvalifikovaných pracovníkov, v životnej úrovne
obyvateľstva, v formovaní regionálnych disparít a pod. Tieto zmeny sú ovplyvnené predovšetkým
vlastnosťami novej ekonomiky a jej hlavného výrobného zdroja – ľudského kapitálu.
„Nová ekonomika“ je predovšetkým novo vzniknutým trendom v hospodárskom rozvoji, podstatou ktorého
je to, že kľúčovým zdrojom hospodárskeho rastu sa stávajú informácie v podobe poznatkov, využiteľných
pre inováciu výrobných technológií a zariadení, funkčných vlastnosti produktov, riadenia hospodárskych
procesov a pod. Je to predovšetkým výrova, hoci aj odlišná od tradičnej priemyselnej, ktorá má také určite
vstupy – výrobné faktory ako surovina, materiály, energia, práca, stroje zariadenia a zodpovedajúce výstupy
– tovary a služby, ktoré majú užitočné hodnoty kvôli ich schopností uspokojovať ľudské potreby.
Z hľadiska vecného vstupy spracované vo výrobnom procese majú iné ekonomické hodnoty, funkčné
vlastnosti, fyzickú podobu. V novej ekonomike vstupný faktor nemá vecnú podobu a existuje vo forme
údajov, vedomosti, ideí a pod. Výstupy z tejto novej výroby taktiež sú informácie v podobe vedomosti
a poznatkov. Jedinou odlišnosťou ich je to, že sú to nové informácie, nové poznatky, ktoré ešte predtým
neexistovali a zároveň neboli využité v nových technológiách, procesoch riadenia alebo v nových
priemyselných výrobkoch.
V skutočnosti informácie ako vstupný výrobný faktor v novej ekonomike taktiež nemajú žiadny význam,
preto že sa nové informácie, použiteľné pre inovačné účely v iných sférach ľudskej činnosti, nevytvárajú
logickou alebo matematickou kombináciou starých poznatkov alebo ich mechanickým, fyzickým a
chemickým spracovaním. Nové poznatky môže vytvoriť len ľudská schopnosť a kreatívnosť. A práve len
pre tieto účely, pre vytváranie ľudskej schopnosti tvoriť nové poznatky, pre vzdelávanie, výchovu,
formovanie a rozvoj schopností a tvorivosti na tieto účely sú nevyhnutné staré poznatky, idey, údaje, teórie
237
a pod.
Preto človek s jeho schopnosťami a zručnosťami v novej ekonomike je vstupným výrobným faktorom
a zároveň hlavným výrobným zdrojom, „technologickým zariadením“ pre výrobu nových poznatkov.
Namiesto materiálových a energetických vstupných faktorov, technologických výrobných zariadení, ľudskej
práce alebo ich nevecného ekvivalentu - finančného kapitálu, pre výrobu nových poznatkov (inovácií)
v novej ekonomike sa využíva jedinečný druh kapitálu - ľudský kapitál ako schopnosť človeka vytvárať
nové poznatky. Podľa slov známeho talianskeho podnikateľa a manažéra V.Merloni, „ľudský kapitál
nahradil finančný kapitál“ (Tofler, Toflerová, 2001, s. 40).
Táto záležitosť mení význam a úlohu finančného kapitálu v súčasnom hospodárstve a spoločnosti.
Vyrobené poznatky zväčšujú citlivosť výroby na požiadavky trhu a prinášajú hospodársky efekt z malých
sérií, dovoľujú znižovať množstvo komponentov a hotových výrobkov, ktoré čakajú na odbyt na skladoch.
Zároveň nahradzovanie finančného kapitálu ľudským redukuje potrebu kapitálu na jednotku produkcie
v celom hospodárstve, pretože potreba finančného kapitálu v novej ekonomike je podstatne nižšia
v porovnaní s priemyselnou výrobou. Pretože ľudský kapitál redukuje potrebu kapitálu, surovín, práce,
času, priestoru a ďalších vstupov, stáva sa podstatnou náhradou a hlavným výrobným zdrojom novej
ekonomiky. A preto jeho hodnota a význam v súčasnom hospodárstve rastie geometrickým tempom.
Ľudský kapitál má veľmi špecifické vlastnosti. On praktický nemá žiadne z tých vlastností, ktoré sú
charakteristické pre tradičný vecný (surovina, stroje, technológie) alebo symbolický (peniaze, akcie, iné
cenné papiere) výrobný kapitál. Avšak ľudský kapitál je do istej miery komplementárny s technológiou
a výrobnými podmienkami jeho využitia. Ľudia a organizácie môžu svoj ľudský kapitál najlepšie využiť
vtedy, ak sú k dispozícii podmienky a zariadenia, ktoré umožňujú využiť ich tvorivý potenciál. Kvalifikácia
počítačového programátora bude pravdepodobne nevyužitá v krajine, kde nie sú dostupné počítače či
príslušný software. Na rozdiel od toho fyzický kapitál vďaka zákonu klesajúcich výnosov má vyššie
zhodnotenie tam, kde je jeho nedostatok. Aj v predchádzajúcich obdobiach sa rodili schopní a tvoriví ľudia,
avšak absencia zodpovedajúcich technologických zariadení a iných ekonomických a sociálnych podmienok
ich využitia neviedli k formovaniu novej ekonomiky a masového využitia ľudských schopností a poznatkov
ako zdroja hospodárskej výroby.
Ľudský kapitál je schopnosťou človeka vytvárať nové poznatky (inovácie), ktorá je neoddeliteľná od
samotného človeka. Nemá vecnú podobu a spája sa s fyzickou podobou ľudskej bytosti. Nedá sa skladovať
alebo chrániť na účte v banke. Ľudský kapitál patrí do skupiny relatívne obnoviteľných výrobných zdrojov,
čo má pre ekonomiku veľký význam. Nie je predmetom osobného vlastníctva a zároveň predmetom kúpy
a predaja iných subjektov okrem osoby, ktorá schopnosťami disponuje.
Zároveň vedomosti a schopnosť jednotlivca tvoriť inovácie sa nemôžu dediť a prenášať z jednej osoby na
inú. Tieto schopnosti človek má dané sčasti geneticky, sčasti sformované výchovou, vzdelaním
a skúsenosťami. Výrobné subjekty môžu len nimi dočasne disponovať formou nájomných vzťahov. Ľudský
kapitál neovláda univerzálnosťou, ako napríklad finančný kapitál, ktorý je ekvivalentom hocakej
ekonomickej užitočnej hodnoty. Každá jednotka ľudského kapitálu môže byť využiteľná len v podobných
sférach výroby alebo podnikoch a preto je takmer nezameniteľná. Ľudská schopnosť vytvárať harmóniu
zvukov (hudbu) alebo harmóniu obrazov (maliarstvo) nemôže byť využitá v tvorbe nových počítačov alebo
výkonnejších mikročipov.
Hodnota ľudského kapitálu nerastie cestou jeho akumulácie, ako sa to deje s vecným alebo finančným
kapitálom. Jeho hodnota sa mení adekvátne veku a podmienkam života jeho nositeľa – človeka. Má
tendenciu zvyšovať sa od mladosti človeka k zrelosti a, naopak, klesať ku starobe. K zvyšovaniu hodnoty
ľudského kapitálu prispievajú skúsenosti z tvorby nových poznatkov. Cestou zvyšovania hodnoty ľudského
kapitálu je vzdelanie a iné formy rozvoja ľudských schopností a tvorivosti. Preto investície do ľudského
kapitálu s účelom navŕšenia jeho hodnoty sa spájajú predovšetkým s investíciami do vzdelania a rozvoja
ľudských schopností, do podmienok práce a života ľudí. Avšak na úrovni výrobnej organizácie o ľudskom
kapitále sa dá uvažovať v charakteristikách podobných fyzickému kapitálu - investíciách, akumulácii,
amortizácii, revalvácii, devalvácii a pod.
Tvorba nových poznatkov a inovácií pre ľudí je predovšetkým činnosť, ktorá vyžaduje určité psychické
a fyzické úsilie, vôľu a energiu. V skutočnosti ona je tým, čim je hocaká intelektuálna práca. Zvláštnosťou
tvorivej činnosti človeka je to, že vyžaduje splnenie špecifických podmienok. Napríklad, nemôže sa
uskutočňovať pod administratívnym, silovým, mocenským, psychickým alebo iným nátlakom. Človek nie
je schopný dlhodobo tvoriť, keď sa nachádza v extrémnych podmienkach a v situácie, keď nie sú
uspokojené jeho akútne potreby, keď má zdravotné, psychické ťažkosti alebo nevyriešené iné životné
problémy.
V podmienkach, keď človek je hlavným výrobným kapitálom a tvorcom podnikových hodnôt, sa mení jeho
postavenie a úloha vo výrobe a v celkovom hospodárskom rozvoji. V podmienkach novej ekonomiky
človek sa stáva hlavným a jediným dôležitým zdrojom hospodárskej výroby v odlišnosti od jeho
238
sekundárneho postavenia v podmienkach priemyselnej výroby. V svojej činnosti človek môže využívať
určite výrobné stroje a zariadenia, napríklad počítače, laboratórne, skúšobné zariadenia, ktoré avšak nie sú
hlavnými v tvorbe nových poznatkov.
Analýzy podstaty ľudského kapitálu v tomto období zároveň nastolili veľmi dôležitý aj v súčasnosti
problém hospodárskych a sociálnych aspektov reprodukcie a tvorby ľudského kapitálu v spoločnosti
a zákonitosti tvorby inovácií. Významnou zložkou tvorby inovácií je samozrejme vzdelanie (Schéma č. 1.).
Podľa A.Marshalla, pre tvorbu ľudskej schopnosti vytvárať inovácie sú potrebné dlhodobé investície. A to
predovšetkým znamená dlhodobé vzdelanie. Jednotlivci v danom prípade rozhodujú na základe vzťahu
medzi dĺžkou vzdelania a výškou očakávaných príjmov po ukončení vzdelania (Marshall, 1962, s.245). Aj
keď sa jednotlivec rozhodne v prospech dlhodobej investície do vzdelania a očakávaných výnosov, takéto
rozhodnutie pre väčšinu ľudí vyúsťuje do problému získavania financií na vzdelanie.
Budúci ľudský kapitál nemôže byť zárukou na úver, ako to je možné v prípade klasického investovania do
kapitálu. Preto možností získania pôžičky na investície do vzdelania sú obmedzené. Navyše, vzdelávanie
a iné spojené s nim náklady sú len časťou celkových investícií do vzdelania. Druhú časť tvoria príjmy
z alternatívneho rozhodovania, získané prácou jednotlivca v prípade jeho rozhodnutia v prospech
zamestnania a nie vzdelania. Preto, ako svedčia rozsiahle empirické prieskumy, aj vo vyspelých krajinách,
kde blahobyt je záležitosťou väčšiny obyvateľstva, finančné obmedzenia pri rozhodovaní o dĺžke vzdelania
zohrávajú dôležitú úlohu.
Zároveň je známe, že medzi sociálno-ekonomickým statusom rodičov a kvalitou a úrovňou vzdelania ich
deti existuje pozitívna korelácia. Avšak medzi prirodzeným výskytom vrodených schopností detí a sociálnoekonomickým statusom ich rodičov hocijaká korelácia zatiaľ nebola preukázaná. Za takých podmienok
investície do ľudského kapitálu a do dlhodobého vzdelania jednotlivcov sa stávajú záležitosťou len vysoko
príjmových sociálnych skupín. Preto v snahe poskytnúť šance každému jednotlivcovi rozhodnúť v prospech
rozvoja svojich schopností formou dlhodobého vzdelania, čo má nielen osobný, ale aj spoločenský význam,
na rad prichádza verejná forma poskytovania týchto statkov. Vo väčšine krajín sveta vzdelanie sa
sformovalo aj dodnes sa poskytuje vo forme verejného statku. Hoci v praxi niektorých krajín sa aj uplatňuje
princíp súkromného investovania do vzdelania. Avšak podmienky jeho realizácie napríklad v Spojených
štátoch amerických a niektorých iných vyspelých krajín, kde príjmy inštalatéra dovoľujú okrem iného
založiť po narodení deti sporenie pre ich vzdelanie, sú zrejme odlišné ako v ostatných krajinách sveta.
Schéma 1. Postupy a súvislosti procesu tvorby inovácií
Vzdelávanie, učenie, výchova
Dáte, informácie,
úvahy (učiteľ, knihy..)
Individuálne znalosti
(informácie, vedomosti,
poznatky, idea, teórie)
Vstupy
Dekódovanie,
selektovanie a
Informácie, idea,
dáta, idea, výber informácií
teórie
Spracovanie
informácií
(analýza,
i
Tvorba
výsledkov:
(úvah,
ál
Individuálne spracovanie informácií (Spracované podľa: Lisy, J., 2003).
239
Výstupy
Inovácie:
nové
poznatky
Kapitál sa spravidla chápe ako hodnota, ktorá vytvára ďalšiu hodnotu alebo nadhodnotu, ktorá ho tým
pádom znásobuje hodnotu pôvodného kapitálu. Zjednodušene povedané, kapitál sa chápe ako forma
bohatstva (napríklad v pozemkoch, budovách, výrobných strojoch, tovaroch, peniazoch), ktorá nie je určená
pre okamžitú spotrebu, ale predovšetkým pre vytváranie ďalšieho kapitálu alebo tovarov či služieb.
Z takejto univerzálne chápanej definície kapitálu obvykle sa vyvodia rozličné formy kapitálu nielen v sfére
hospodárstva (technologický, finančný, obchodný, bankový kapitál a pod.), ale aj v neekonomických
oblastiach ľudskej činnosti (spoločenský, duchovný, kultúrny, ľudský kapitál).
Čo sa týka ľudského kapitálu ako schopnosti vytvárať inovácie, v poznatkovej ekonomike tento nadobúda
povahu výrobného, ekonomického kapitálu. Ako zdôrazňoval G. Becker, „vyučovanie v škole, počítačový
kurz, výdavky na zdravotnú starostlivosť a prednášky o potrebe presnosti a čestnosti sú takisto kapitálom v
tom zmysle, že zlepšujú zdravie, zvyšujú zárobky, či pomáhajú človeku vychutnať literatúru počas väčšiny
jeho života. Následne je úplne v súlade s tradičnou definíciou kapitálu, keď vravíme, že výdavky na
vzdelávanie, tréning, zdravotnú starostlivosť a podobne sú investíciami do kapitálu. Avšak produkujú
ľudský, nie fyzický či finančný kapitál, pretože nemožno oddeliť osobu od jej vedomostí, zručností, zdravia
či hodnôt.” (Becker, 1990, s. 27).
Ľudský kapitál ako schopnosť, skúsenosť a zručnosť tvoriť nové poznatky a inovácie niektorí autori členia
na technický a podnikateľský kapitál. Prvý z nich zahŕňa systém technickej kultúry, uplatnený v získanej
odbornej kvalifikácii a schopnosti permanentne pripravovať nové stroje, technológie, tovary, služby a pod.
Druhý predstavuje systém humanitnej kultúry, ktorý sa vyjadruje v schopnosti meniť na základe inovácií
existujúce hodnoty, pravidla, normy, vzťahy, manažérske systémy a pod. (Drumm, 1995, s.341-342).
K nehmotným aktívam, ktoré v novej ekonomike významne determinujú efektívnosť a výsledky prakticky
každej organizácie niektorí autori okrem ľudského kapitálu (human capital) zahrňujú štruktúrny (structural)
a zákaznícky (customer) kapitál. A súhrn týchto nehmotných aktív je pomenovaný intelektuálnym
kapitálom (intellectual capital) (Stewart, 1999). Ľudský kapitál predstavuje vedomosti, schopnosti
a skúsenosti vytvárať nové poznatky. Do štruktúrneho kapitálu sa zahŕňajú zaregistrované patenty, licencie,
počítačové softwary a pod. Zákaznícky kapitál predstavuje predovšetkým všetko to, čo prinášajú dobré
vzťahy s obchodnými partnermi, lojalita zákazníkov, vernosť firemnej značke a pod.
V tejto súvislosti je potrebné zdôrazniť, že tieto druhy nehmotných aktív alebo kapitálu majú spoločnú
vlastnosť – sú produktom ľudskej schopnosti a kreatívnosti vytvárať inovácie v hocijakej sfére ľudskej
činnosti. V danom prípade ide o formy „uskladňovania“ nových poznatkov a ich distribúciu. Patenty
a licencie taktiež sú formou inovácií, nových poznatkov, ktoré za určitú cenu môžu byť k dispozícii
všetkým záujemcom. Inovácie môžu sa vytvárať a využívať aj v jednotlivých výrobných organizáciách bez
toho, aby boli patentované. Podobne aj zákaznícky kapitál, ktorý je výsledkom tvorivej činnosti
pracovníkov organizácie, hľadaní účinných spôsobov komunikácie a formovania pozitívneho imidžu
organizácie v očiach spotrebiteľov.
Pre problematiku riadenia personálu a ľudských zdrojov, rozdeľovanie intelektuálneho kapitálu na ľudský,
štruktúrny a zákaznícky alebo ich pomenovanie spoločným termínom ľudský kapitál je irelevantné.
Intelektuálny kapitál je predovšetkým ľudskou schopnosťou vytvárať poznatky a inovácie a zároveň je
neoddeliteľnou vlastnosťou ľudskej osobnosti. Z tohto dôvodu pomenovanie procesu tvorby inovácií
a poznatkov ľudským kapitálom a ich „úpravu“ do podoby patentov, licencií a dobrého imidžu prípadne
dobrých vzťahov so zákazníkmi považujeme sa za logické. Ľudský kapitál je este dosť zložitým a malo
analyzovaným a teoreticky a vysvetleným hospodárskym a sociálnym javom.
Jednou z dôležitých príčin gnozeologických ťažkosti ľudského kapitálu je zložitosť procesov jeho
definovania a merania. Tento jeho špecifikum čiastočne vyplýva z mechanizmov reprodukcie ľudského
kapitálu, jeho dlhodobého cyklu tvorby a rozvoja. Hlavnou príčinou je predovšetkým spojitosť ľudského
kapitálu s konkrétnou ľudskou osobnosťou. Vytvárať ľudský kapitál znamená pracovať s každým
človekom, vychovávať ho a vzdelávať. Je to oblasť, v ktorej sa ekonómia stretáva s psychológiou,
sociológiou a ďalšími vedami, ktoré sa zaoberajú človekom. Ani investície do ľudského kapitálu
neprebiehajú tak priamočiaro ako investície do fyzického kapitálu. Žiadny systém „účtovníctva ľudského
imania“ ešte neuspel v snahe vytvoriť presvedčivú metódu priraďovania finančnej hodnoty ľudským
zdrojom, v každom prípade to znižuje pridanú hodnotu, ktorú môžu do organizácie vniesť ľudia. To ešte
viac sťažuje pozorovanie vzájomných vzťahov ľudského kapitálu a ďalších ekonomických veličín (Bontis,
1999, s.176).
Preto aj napriek existujúcim metodikám doteraz je dosť ťažko merať úrovne ľudskej tvorivosti a schopnosti
tvoriť inovácie. Preto pre meranie ľudského kapitálu sa používajú vo väčšine prípadov nepriame a malo
identifikovateľné metódy. Napriek tomu, ako zdôrazňuje J. Veber, „to že ide o veličiny ťažko
identifikovateľné, špecifikovateľné či dokonca merateľné a vykazované, by nemalo byť dôvodom menšieho
záujmu o ich štúdium a kultiváciu v každej organizácii, ktorá usiluje o úspech“ (Veber, 2003, s. 305).
Ako sme už hovorili, ľudský kapitál nemôže byť predmetom súkromného vlastníctva inej osoby alebo
240
organizácie. V skutočnosti využitie intelektuálneho kapitálu pre jeho nositeľa – človeka je predovšetkým
práca. Preto jeho využitie podnikmi sa uskutočňuje podľa existujúcich noriem a pravidiel – vo forme
nájomných vzťahov a v ich konkrétnom vyjadrení v pracovnej zmluve. Podobne sa formuje situácia na trhu
práce, kde fyzické osoby ponúkajú svoje schopnosti a zručnosti a výrobné podniky na strane dopytu
vyhľadávajú vzdelaných a kreatívnych ľudí, schopných vytvárať nové poznatky a inovácie.
KREATÍVNE KLASTERY A ICH VÝZNAM PRE ROZVOJ ĽUDSKÝCH ZDROJOV V
REGIÓNOCH
Pod kreatívnym klasterom v danej štúdii sa predovšetkým rozumie zoskupenie blízkych zameraním
a svojou hlavnou činnosťou vzájomne previazaných výskumných, rozvojových a vzdelávacích inštitúcií
alebo iných organizačných zložiek, ktoré v svojich činnostiach pozornosť venujú rozvoju ľudských zdrojov.
Môžu zahŕňať vládne inštitúcie, univerzity a ich výskumne centra, iné vzdelávacie inštitúcie, výskumné
a vývojové organizácie, obchodné komory a podnikateľské asociácie, ktoré poskytujú špecializované
vzdelávacie programy. Sem môžu patriť organizácie a zložky, účelové zriadené štátom a inými inštitúciami
pre výskum a transfer poznatkov.
Z hľadiska rozvoja ľudského kapitálu a prosperity regiónu zriadenie podobných kreatívnych klasterov ma
význam z viacerých dôvodov. Predovšetkým je potrebne zdôrazniť relatívne nízku úroveň kapitálových
investícií, potrebných pre zriadenie a prevádzku kreatívnych klasterov v porovnaní napríklad z výrobnými
a inými technologickými klastermi. Je to spojene s pomenovanými vyše vlastnosťami ľudského kapitálu,
ktorý nemá hmotnú podobu a nemôže byť predmetom kúpy a predaja. Pre zriadenie pomenovaných
kreatívnych klasterov v porovnaní a inými typmi nie je potrebná technička a technologická infraštruktúra
a prítomnosť subjektov priemyselnej výroby. Aj relatívne zaostalé podľa súčasných kritérií regióny ako
pravidlo majú k dispozície prítomnosť potrebných subjektov. Kreatívne klastery môžu vytvárať napríklad
len vzdelávacie inštitúcie, napríklad stredne, vysoké a iné vzdelávacie centra. Zvlášť môžu vytvoriť
kreatívne klastery len výskumné a vývojové zložky výrobných podnikov samostatne alebo v kombinácie
s o samosprávnymi inštitútmi s účelom lepšieho zapojenia do modernej informačnej infraštruktúry. Toto
platí aj pre kreatívne klastery zriadené len vzdelávacími inštitúciami. A konečne kreatívne klastery môžu sa
skladať z pomenovaných všetkých organizačných zložiek – stredných, vysokých prípadne iných škôl,
výskumných a rozvojových organizácií výrobných podnikov a samosprávnych inštitucionálnych prvkov.
Predmetom činnosti kreatívnych klasterov by mali byť nasledovné aktivity:
 vytváranie efektívnej inštitucionálnej a komunikačnej platformy, zabezpečujúcej rozvoj ľudských
zdrojov v regióne;
 rozvoj ľudských zdrojov a inovácií;
 vytvorenie a optimalizovanie dlhodobých funkčných a špecializovaných informačných sietí
 spolupráca pri budovaní regionálneho inovačného centra a inej podpornej infraštruktúry pre
podnikateľov;
 zatraktívnenie a propagácia sociálneho a ekonomického prostredia regiónu založeného na rozvoji
poznatkovej spoločnosti;
 zintenzívnenie vzájomnej spolupráce v rozvoji ľudských zdrojov;
 vytváranie podmienok pre zabezpečenie potrebnej a kvalitne vzdelanej pracovnej sily pre výrobnú
prax, ako aj podmienok pre zastavenie odlivu vzdelaných ľudí z regiónu;
 podpora investícií do rozvoja a vzdelania ľudských zdrojov;
 získavanie prostriedkov pre rozvojové projekty v regióne prostredníctvom štrukturálnych fondov
EÚ;
 realizácia rozvojových, výskumno-vývojových, propagačných, informačných a vzdelávacích
aktivít;
 koordinácia spolupráce v oblasti výskumu, vývoja a marketingu.
Cieľom vytvárania inovačných kreatívnych klasterov v oblasti vývoja a výskumu môže byt získanie
inovácií a investícií do moderných technológií a strojov, vybudovanie regionálnych inovačných centier
a rozvoj inovačnej infraštruktúry pre podnikateľov so zreteľom na dopady na životné prostredie a úsporu
energie. Cieľom v oblasti vzdelávania a ľudských zdrojov je realizácia rozvojových aktivít na podporu
synergie medzi regionálnym trhom práce a trhu komodít, vytvorenie podmienok pre zabezpečenie kvalitnej
pracovnej sily pre výrobnú prax a rozvoj inovácií v regióne. V oblasti výroby inovačné kreatívne klastery
napomôžu vytvoriť a optimalizovať špecializované dodávateľské reťazce a podporia domáci potenciál,
koordinovať spoluprácu výroby a zvyšovať výkonnosť regionálnej ekonomiky. Zriadenie a prevádzka
kreatívnych klasterov rozvoja ľudských zdrojov v regióne by malo priniesť synergetický efekt. Pre
241
vzdelávacie inštitúcie by to znamenalo:
 prispôsobenie vzdelávacích študijných programov a učebných osnov potrebám praxe;
 zlepšenie vzájomnej komunikácie a spolupráce s výskumnými a vývojovými zložkami výrobných
podnikov;
 permanentne mapovanie potrieb praxe;
 vytváranie mechanizmov transferu znalostí a inovácií z výskumných centrov do výrobných
organizácií;
 realizácia spoločné výskumných a vývojových projektov.
Pre firmy:
 podpora výskumu, vývoja a inovácií prostredníctvom spoločných projektov medzi podnikmi alebo
medzi podnikmi a vzdelávacími a výskumno-vývojovými organizáciami;
 lepší prístup k informáciám a novým technológiám;
 zlepšenie vzájomnej komunikácie a spolupráce medzi výrobnými podnikmi, vzdelávacími a
výskumno-vývojovými inštitúciami, organizáciami samosprávy ;
 zefektívnenie prístupu na lokálne aj globálne trhy prostredníctvom vytvárania a realizácie
spoločných marketingových stratégií;
 prispôsobenie sa učebných študijných programov stredných a vysokých škôl potrebám praxe;
 zapájanie do medzinárodnej spolupráce;
 vyššia výkonnosť na základe lepšieho prístupu k vysokošpecializovaným poznatkom
a informáciám;
 získanie finančných zdrojov pomocou realizácie spoločných projektov.
Pre samosprávy:
 podpora výskumu, vývoja a rozvoja ľudského potenciálu v regióne;
 zlepšenie vzájomnej komunikácie a spolupráce s firmami, vzdelávacími a výskumno-vývojovými
inštitúciami;
 stabilizácia a rozvoj podnikateľského sektora v regióne;
 Prispôsobenie učebných osnov stredných škôl potrebám výrobných podnikov;
Regionálne kreatívne klastery sú v každom prípade sú viac autonómne a sa menej nezakladajú na národných
a medzinárodných systémoch podpory a rozvoja regiónov. Toto je relevantné z dvoch hľadísk:
 k vykazovaniu absencii možného vplyvu národných a európskych politických nástrojov na
inovačné diania v regióne. Politické vedenie inovačných procesov, najmä vo viac úrovňovom
systéme (multi level governance) sa nachádzajú vo vzájomnom pôsobení regionálnych, národných
a politických subjektov. Medzi regionálnou, národnou a nadnárodnou politickou úrovňou existuje
určité komplexné rozdelenie práce, čo nutne vytvára efektívnu koordináciu opatrení: regionálna
úroveň je predovšetkým pre vybudovanie kreativných centrov a zriadenie technologických
transferov rovnako pre aktivity v rámci príslušnej politiky klasterov. Na národnej úrovne patria
k nim pochopiteľne kompetencie pre univerzity, subvencie, výskum, rozvoj a inovácie. Nástroje
regulácie na európskej úrovne zahŕňajú štrukturálne fondy rovnako rámcové programy pre výskum
a technologický rozvoj (Cooce, Ph., Boekholt, P., Tödtling, F., 2000, s. 71-73).
 ďalší veľký hodnotový význam sa pripisuje spolupráce medzi podnikateľmi a výskumnými
zariadeniami z iných regiónov a krajín. Také medzinárodné regionálne inovačné vzťahy umožňujú
regionálnym hercom prístup k novým trhom, k vysoko špecifickým poznatkom a kompetenciám,
ktoré neexistujú v regióne (Verwaltung innovativ, 2007, s. 67-69).
Len malo regiónov prezentujú silný inovačný systém, súčasťou ktorého sú kreatívne klastery. Inovačné
systémy iných typov regiónov sa pochopiteľne odzrkadľujú cez špecifické ťažkosti: tak sú periférijné
regióny, ktoré sa charakterizujú zlým vybavením inovačných relevantných organizácií. V podobných
typoch regiónov absentuje nie len kritický počet inovatívnych firiem, ale aj tesná sieť zariadení
generovania poznatkov (problém absencie hercov a zariadení) a systém rozvoja ľudského kapitálu. Inovačné
systémy starých priemyselných oblastí vyžadujú vysoké kapitálové investície. V porovnaní s tým úplne
inak vyzerajú inovačne systémy s kreatívnymi klastermi, ktoré nie sú odkázané na špecializáciu
klesajúceho priemyslu a zároveň rovnako sa odzrkadľuje jednostranné vybavenie výskumných
a vzdelávacích inštitúcií na starých technologických zariadeniach.
242
LITERATÚRA
[1]
BALAŽ, P.; VERČEK, P. Globalizácia a nová ekonomika. Bratislava : Sprint vrfa, 2002.
BECKER, G. S. Human Capital. New York : Columbia University Press, 1975.
[2]
BECKER, G. S.; MURPHY, K. M.; TAMURA, R. Human Capital, Fertility, and Economics
[3]
Growth. In: Journal of Political Economy 98. s.S12-S37. 1990.
BELL, D. Th Coming of Post-Industrial Society. New York : Basic Books. 1973.
[4]
BOBOVICH, I. M.; SEMENOV, A. A. Istorija ekonomiky. Moskva : TK Velbi. 2002.
[5]
BONTIS, N. Managing organizational knowledge by diagnosing intellectual capital: framing and
[6]
advancing the state of the field. In: J. Technology Management, Vol. 18, Nos. 5/6/7/8. 1999.
COOCE, P.; BOEKHOLT, P.; TÖDTLING, F. The Goovernanceo of Innovation in Europe.
[7]
London : Pinter. 2000.
DRUMM, H. J. Personalwirtschaftslehre. Berlin : Springer Verlag. 1995.
[8]
FOWLER, A. ´Perfomance Management: the MBO of the 90s´. In: Personnel Management, July,
[9]
pp. 47-51. 1990.
FRENCH, W. Human ResourceManagement. Boston : Houghthan Miffin Co. 1990.
[10]
KELLY, K. New Rules for the New Economy. New York :Viking. 1998.
[11]
KÉRIM, L. Globálna výzva. In: Fórum občianskej spoločnosti, č.10. 2000.
[12]
LISY, J. Dejiny ekonomických teórií. Bratislava : IURA EDITION, 3 vyd. 2003.
[13]
MARSHALL, A. Principles of Economics. London : Macmillan. 1962.
[14]
MINCER, J. Schooling, Experience, and Farnings. New York : Columbia University Press. 1974.
[15]
SCHÜLEIN, J. A.; LUEGER, M.; HAMETNER, H. Unternehmen aus sozialwissenschaftlicher
[16]
Perspektive. Wien : Facultas Verlag. 2007.
SMITH, A. Pojednaní o podstatě a původu bohatství národů. Praha : SNPL. 1958.
[17]
STEWART, T.A. Intelektuální kapitál a management znalostí. In: Moderní řízení, č.3. 1999.
[18]
STOREY, J. Human Resource Management: A Critical Text. London : Routledge. 1995.
[19]
TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Utváranie novej civilizácie. Bratislava : Open Windows. 1996.
[20]
VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press. 2003.
[21]
Verwaltung innovativ. Linz : TRAUNER Druck GmbH. 2007.
[22]
ADRESA:
Doc. Ing. Sergej Vojtovič, DrSc.
Fakulta sociálno-ekonomických vzťahov, TnUADT
Študentská 3
911 50 Trenčín
tel.: 032/ 744 03407
E-mail: [email protected]
243
244
MOŽNOSTI ROZVOJA CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE V OBLASTI VEDY,
VÝSKUMU A VZDELAVANIA V MIKROREGIÓNE HODONÍNSKO
Juraj Wagner, Růžena Wagnerová
Abstrakt: Príspevok sa zaoberá možnosťami rozvoja cezhraničnej spolupráce v oblasti vedy,
výskumu, výchovy a vzdelávania v mikroregióne Hodonínsko (MRH), v ktorom v roku 2007
začal pôsobiť kampus Evropského polytechnického institutu,s.r.o.,(EPI) Kunovice. Analyzuje
stav vo vede, výskume, výchove a vzdelávani v Juhomoravskom kraji (JMK), osobitne
s dôrazom na situáciu v mikroregióne Hodonínsko. V závere príspevku sú naznačené možnosti,
akými môže EPI prispieť k riešeniu niektorých problémov rozvoja mikroregiónu v spolupráci
s pracoviskami v Juhomoravskom a Zlínskom kraji (ZK) a s pracoviskami v Slovenskej
republike (SR).
Kľúčové slová: cezhraničná spolupráca, mikroregión Hodonínsko, Juhomoravský kraj,
Evropský polytechnický institut, s.r.o., kampus Hodonín, veda, výskum, vzdelávanie,
spolupráca s praxou,
ÚVOD
Kampus EPI, s.r.o. v Hodoníne má významný regionálny charakter smerom k priľahlým mikroregiónom
JMK ako sú Hodonínsko, Břeclavsko ako aj k priľahlým mikroregiónom na slovenskej strane tejto
prihraničnej oblasti. V súčasnosti sa v kampuse uskutočňuje výučba v dennej aj kombinovanej forme štúdia
vo všetkých študijných odboroch, ktoré má EPI akreditované. Zabezpečuje sa denné aj kombinované
štúdium v ŠO v spolupráci s Trenčianskou univerzitou Alexandra Dubčeka (TnUAD) v Trenčíne a
uskutočňuje sa tiež výučba vo vybraných kurzoch v rámci celoživotného vzdelávania (CŽV). Pracovisko
plní významnú integračnú funkciu pre podnikateľské subjekty i verejnú správu v tejto oblasti.
V [4] sa, okrem iného, konštatuje, že EPI je pripravená uzavrieť medzinárodné dohody o spolupráci
v oblasti pedagogiky, výskumu, mobility študentov a učiteľov, o spoluorganizovaní vedeckých konferencií
s vysokými školami v SR.
Prihraničné regióny spájajú historicky spoločné záujmy na oboch stranách hraníc dané prírodnými krásami
Karpát a priľahlého podhoria, kulturnými tradíciami, rozvojom turistiky, výchovou a vzdelávaním na úrovni
vysokých škôl a CŽV. Cieľom je pozdvihnutie tradičných priemyselných odvetví, pokiaľ sú
konkurencieschopné a spoločné využitie fondov EÚ v záujme zvýšenia kvality života obyvateľov regiónu.
SÚČASNÁ SITUÁCIA V JMK A V MIKROREGIÓNE HODONÍNSKO
Pri analýze súčasného stavu v JMK, a špeciálne v Mikroregióne Hodonínsko, možno vychádzať
z dokumentov, ktoré boli na úrovni JMK a MRH vypracované [2, 3] v posledných rokoch. Konštatuje sa v
nich, že:
 Na Hodonínsku je úbytok žiakov na základných školách.
 Očakáva sa, že v roku 2009 sa prejaví výrazný úbytok počtu žiakov stredných škôl.
 Zatiaľ však narastá počet žiakov gymnázií na Hodonínsku a Břeclavsku. Na Hodonínsku sa
zvyšuje aj počet žiakov SOŠ. Na stredných školách v JMK študuje vyše 61 tisíc študentov. Najviac
z nich študuje na gymnáziách – 28 %, elektrotechnické odbory – 9,8 %, strojárenstvo – 8,8 %,
ekonomické a manažérske odbory – 15 %, zdravotníctvo – 4,2 %, pedagogické vedy – 1,7 %.
 V JMK je 16 VOŠ, z toho 3 súkromné, na ktorých študuje viac ako 3 tisíc študentov v dennom
štúdiu. Z nich však prevažná väčšina – 11, je sústredených v Brne. V Hodoníne sú dve VOŠ (180
študentov), v okrese Břeclav nie je žiadna VOŠ.
 V JMK pôsobí 11 VŠ, z toho je 5 súkromných (bez uvažovania EPI). Na týchto školách študuje cca
65 tisíc študentov. Opäť však, okrem jednej, všetky pôsobia v Brne. Jediná mimo brnianska VŠ,
Súkromná vysoká škola ekonomická je v Znojme. Dve brnianske VŠ majú dislokované pracoviská
v Ledniciach, resp. vo Vyškove.
245







Deklaruje sa výrazná podpora zavádzaniu a rozvoju CŽV, najmä diaľkovej formy štúdia a
zavádzaniu dištančných a kombinovaných foriem štúdia.
Konštatuje sa nízky podiel vysokoškolsky vzdelaných obyvateľov v kraji (10,3 %). Ale na
Hodonínsku a Břeclavsku je to ešte horšie – 6,1/5,5 %.
JMK má nadpriemerné podmienky pre rozvoj vedy a výskumu. Avšak veda je sústredená prakticky
len v Brne, kde okrem VŠ pôsobí aj 9 ústavov Akadémie vied ČR. V oblasti vedy sa podpora
sústreďuje najmä na:
technológie a nanotechnológie,
biotechnológie,
presné strojárenstvo,
prístrojovú techniku pre zdravotníctvo a vedu,
energetické a ekologické inžinierstvo,
pričom v JMK sa kladie dôraz najmä na biotechnológie a Life Science.
V rámci spracovanej regionálnej inovačnej stratégie a vypracovaného akčného plánu pre inovácie
sa, okrem iného, kladie dôraz na:
a. Pestovanie inovačnej kultúry.
b. Vytvorenie rámca podporujúceho inovácie.
c. Zrýchlenie využitia výskumu pre inovácie.
Akčný plán inovácií definuje 5 oblastí a upozorňuje na nedostatočnú integráciu všetkých zložiek,
ktoré sa podieľajú na inovačnom rozvoji.
Slabinou je nerovnováha medzi praktickou orientáciou profesnej prípravy mládeže a potrebami
trhu,
Nedostatočná spolupráca akademickej sféry s komerčnými firmami.
V hodonínskom mikroregióne podľa [3] pôsobí 43 podnikov s viac ako 20 zamestnancami. Z toho
v stavebníctve 9 podnikov, v potravinárskom a tabakovom priemysle 7, v chemickom a gumárenskom
priemysle 5, v strojárenstve, v sklárskom priemysle a v priemysle stavebných hmôt a v hutníckom
a kovospracujúcom priemysle po 3 podniky, v oblasti ťažby nerastných surovín, v spracovateľskom
priemysle, v elektrotechnickom priemysle, v papierenskom a polygrafickom priemysle, v drevospracujúcom
priemysle, v textilnom, kožiarskom a odevnom priemysle pracujú po dva podniky. Súčasná hospodárska
kríza však môže stav v počte a orientácii takýchto podnikov výrazne ovplyvniť.
Z pohľadu významu a úloh, ktoré by malo plniť EPI, s.r.o. v rámci svojho pôsobenia na Hodonínsku možno
zo SWOT analýz, ktoré sú súčasťou spomínaných materiálov [2, 3], vybrať nasledovné ukazovatele:
A. PRIEMYSEL, PODNIKANIE, ZAMESTNANOSŤ
Silné stránky:
 Tradícia priemyselnej výroby na území miktoregiónu Hodonínsko.
 Orientácia niektorých nových priemyselných podnikov na produkciu s vyššou pridanou hodnotou.
Slabé stránky:
 Vysoká miera nezamestnanosti.
 Nedostatok kvalifikovanej pracovnej sily.
 Nedostatočné technické vybavenie chátrajúcich priemyselných areálov a priemyselných zón.
Príležitosti:
 Posilnenie konkurencieschopnosti regionálnej ekonomiky za prispenia programov EÚ.
 Zintenzívnenie rozvoja cezhraničnej spolupráce.
Hrozby:
 Nízka dynamika ekonomického rastu.
B. OBYVATEĽSTVO, ĽUDSKÉ ZDROJE, SOCIÁLNA ŠTRUKTÚRA
Silné stránky:
 Existencia a aktivity inštitúcií pre spoluprácu so zahraničím.
 Dostatočná sieť všetkých stupňov školstva.
246
Slabé stránky:
 Nízka úroveň vzdelanosti obyvateľov (nízky počet vysokoškolsky vzdelaných občanov).
 Nedostatok kvalifikovaných pedagogických pracovníkov pre predškolskú i školskú výchovu.
Príležitosti:
 Zlepšovanie vzdelanostnej štruktúry obyvateľov.
 Využívanie vysokého vedomostného potenciálu obyvateľstva.
 Využitie prostriedkov štrukturálnych fondov EÚ.
 Využitie možností cezhraničnej spolupráce.
 Optimalizácia všetkých stupňov školstva a ich zachovanie na vidieku.
 Rozvíjanie projektov vzdelávania pedagogických pracovníkov.
 Rozvoj inštitúcií a štruktúr zabezpečujúcich väzby vzdelania a trhu práce.
 Rozširovanie rekvalifikačných kurzov pre nezamestnaných.
 Rozvoj systému CŽV.
Hrozby:




Nedostatočná pripravenosť rozvojových projektov.
Zhoršujúci sa stav technickej infraštruktúry.
Znižovanie úrovne výučby.
Nedostatočná aplikácia moderných vyučovacích metód.
C. MEDZINÁRODNÁ SPOLUPRÁCA
Silné stránky:
 Výhodná geografická poloha MRH v medzinárodnom kontexte i v rámci kraja.
 Rozvíjajúca sa medzinárodná spolupráca so zahraničnými obcami.
 Relatívne blízke umiestnenie inštitúcií a subjektov s nadregionálnym významom.
 Priame susedstvo s EÚ(hranica so Slovenskom).
Slabé stránky:
 Rozvíjajúca sa medzinárodná spolupráca so zahraničím je nedostatočná.
 Nedostatočná jazyková vybavenosť obyvateľstva.
 Nedostatočná spolupráca na úrovni regiónov.
Príležitosti:
 Zvýšenie aktivít medzinárodnej spolupráce a obchodu.
 Rozširovanie zahraničných študijných ponúk na stredných a VŠ.
Hrozby:
 Nedostatočná podpora rozvoju medzinárodnej spolupráce zo strany štátu, kraja.
Zo strategických cieľov, vybraných oblastí, smerov, priorít a opatrení, ktoré sú uvedené v [2, 3] môžeme
považovať za také, ktoré podporujú pôsobenie a rozvoj EPI, s.r.o. v regióne tieto:
PRIORITNÁ ROZVOJOVÁ OBLASŤ
2. PRIEMYSEL, PODNIKANIE, ZAMESTNANOSŤ
Strategický cieľ:
Ekonomicko-sociálny rozvoj opierajúci sa o priaznivé podnikateľské prostredie s cieľom zvýšiť
zamestnanosť obyvateľstva a skvalitniť ponuku pracovných miest.
Smer: Rozvoj podnikateľského prostredia
1.1 PRIORITA: ROZVOJ PODNIKATEĽSKEJ INFRAŠTRUKTÚRY
Cieľ: ... zabezpečenie… nehmotnej podpory rozvoja priemyselných a podnikateľských činností,
…vytváranie podmienok nevyhnutných pre zvyšovanie konkurencieschopnosti a na podporu udržateľného
rozvoja v budúcnosti… urýchliť proces modernizácie svojej priemyselnej základne…zavedenie
zodpovedajúcej infraštruktúry pre podporu podnikania.
247
Opatrenie: Budovanie zodpovedajúcej siete podnikateľských aktivít malého a stredného podnikania
…poskytovanie poradenstva…
1.2 PRIORITA: ZNÍŽENIE MIERY NEZAMESTNANOSTI V MRH A ZVÝŠENIE
ZAMESTNATEĽNOSTI OBYVATEĽSTVA MRH
Opatrenie: Zvýšiť adaptabilitu zamestnávateľov a zamestnancov na zmeny ekonomických a výrobnotechnologických podmienok.
Rozvíjať odborné znalostí, zvyšovať kvalifikáciu a kompetencie zamestnancov a zamestnávateľov na trhu
práce… :
Tieto aktivity možno podporovať pomocou príslušných programov odborného vzdelávania.
Podpora pre získanie potrebnej odbornej praxe absolventov.
Realizácia optimálneho zamerania škôl v súlade so stavom na trhu práce.
Podpora špecifického vzdelávania zabezpečovaného zamestnávateľmi.
Opatrenie: Podpora priamych investícií do ľudského kapitálu a do vytvárania nových pracovných miest.
Podpora rekvalifikačných kurzov.
Podpora iných foriem ďalšieho vzdelávania.
2. OBYVATEĽSTVO, ĽUDSKÉ ZDROJE, SOCIÁLNA INFRAŠTRUKTÚRA
Strategický cieľ:
Zvyšovaním vzdelanosti obyvateľstva a stieraním rozdielov vo vzdelanosti všeobecne zlepšiť kvalitu života
a životné podmienky obyvateľov MRH.
Smer: Zabezpečenie kvalitného vzdelania a voľnočasových aktivít
2.1 PRIORITA: VZDELANIE
Cieľ: Zabezpečiť priaznivé predpoklady pre pozitívny vzťah k CŽV a tým udržať vzdelaných ľudí na
vidieku. Je nevyhnutné vytvoriť stabilnú základňu pre vzdelávanie, treba skvalitniť všetky stupne školstva,
vrátane vysokoškolského. Kvalitné vzdelanie je nástrojom v boji proti ich nezamestnateľnosti.
Opatrenie: Zabezpečenie rozvoja škôl a školských zariadení, ako aj nevyhnutnej základne pre CŽV,
prostredníctvom skvalitnenia a systémovej modernizácie vysokého školstva. Ide o
obnovu, rekonštrukciu a dovybavenie škôl, ako aj rozvoj škôl podporovaním vzdelávania pedagogických
pracovníkov.
Opatrenie: Zvyšovanie vzdelanosti, zabezpečenie kvalitného vzdelávania a vytvorenie dobrých
predpokladov pre pozitívny vzťah k celoživotnému učeniu, posilnenie vzťahov medzi učením a prácou.
Ucelený systém ďalšieho vzdelávania s dôrazom na rozvoj profesného vzdelávania.
Usporadúvanie, kurzov, seminárov a prednášok.
Vytváranie a podpora ucelených programov CŽV.
Zavedenie a sprístupnenie vysokorýchlostného internetu.
3. MEDZINÁRODNÁ SPOLUPRÁCA
Strategický cieľ:
Rozvíjanie obojstranne výhodných vzťahov s partnermi v susedných zahraničných regiónoch (Slovensko,
Rakúsko).
Smer: Nadväzovanie vzájomnej medzinárodnej spolupráce
3.1 PRIORITA: ROZVOJ SPOLUPRÁCE NA EUROREGIONÁLNEJ ÚROVNI….
Cieľ: Je v záujme všetkých strán rozvíjať spoluprácu vo všetkých oblastiach ľudského života a čerpať tak
výhody vyplývajúce zo vzájomnej spolupráce.
Opatrenie: Rozvoj medziregionálnych medzinárodných vzťahov vo sfére kultúry, športu a vzdelávania.
Rozvíjať ľudské zdroje ako spoločný potenciál pohraničia, rozširovať medziregionálnu medzinárodnú
spoluprácu v oblasti vzdelania medzi všetkými zainteresovanými inštitúciami, medzi vzdelávacími
inštitúciami zameranými na profesné vzdelávanie, CŽV a rekvalifikácie, na kooperáciu výskumných
inštitúcií.
Opatrenie: Rozvoj medziregionálnych medzinárodných vzťahov v oblasti turistiky a ekonomickej činnosti,
vedy bude podporovaná predovšetkým v tých oblastiach, kde sa na cezhraničnej úrovni ráta s rozvíjaním
perspektívnych ťažiskových aktivít, s usporadúvaním rôznych sympózií a pod.
3.2 PRIORITA: CEZHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA V ZMYSLE PARTNERSTVA.
Príležitosti pre presadenie sa EPI v JMK, MRH a v cezhraničnej spolupráci
Z geografického hľadiska, s uvážením historicky vybudovaných väzieb medzi prihraničnými regiónmi
248
Moravy a Slovenska, z pohľadu Hodonínska a priľahlých mikroregiónov (Břeclavsko, Podluží, Slovácko)
na moravskej strane Karpát, ide o spoluprácu s Trenčianskym regiónom od Trenčína na juh, t.j. oblasť
Nového Mesta nad Váhom, Starej Turej, Myjavy. V Trnavskom kraji sú to regióny v okolí Piešťan, Trnavy,
okolie Senice, Skalice, Holíča a Kútov a v Bratislavskom kraji možno brať do úvahy Malacký región.
V tejto súvislosti významnú úlohu zohráva aj formálne ustanovený Euroregión Biele – Bílé Karpaty, ktorý
pracuje aj v rámci regionálnych zoskupení podporovaných EÚ.
Región a medzinárodná spolupráca
Z pohľadu rozšírenia medzinárodnej spolupráce a propagácie uvedených regiónov a oblastí
v medzinárodnom meradle, okrem už dlhoročných úspešných kontaktov a spolupráce so zahraničnými
partnermi v Ruskej federácii, s viacerými univerzitami a VŠ na Slovensku, vo Veľkej Británii, v Írsku,
v Poľsku a v USA, otvárajú sa možnosti spolupráce s Bolognskou univerzitou v Taliansku, Iževskou štátnou
technickou univerzitou v Iževsku v Ruskej federácii , s univerzitami, ktoré sídlia v Trnave, ale aj
s niektorými fakultami STU v Bratislave.
Projekty v rámci ŠF EÚ
Z pohľadu celej vysokej školy – EPI, s.r.o., Kunovice je dôležité orientovať sa na možnosti presadenia sa
v ŠF EÚ:
Cieľ 1: Konvergencia prostredníctvom operačných programov.
 Vzdelávanie a konkurencieschopnosť.
 Výskum a vývoj pre inovácie.
 Ľudské zdroje a zamestnanosť.
Cieľ 2: Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť.
Cieľ 3: Európska územná spolupráca – INTERREG. Prostredníctvom operačného programu Cezhraničná
spolupráca ČR – SR, v rámci ktorého vypisuje výzvy striedavo česká a slovenská strana. Je však potrebné
mať vopred stanovený obsah projektu, pripravených partnerov, podiel partnerov na riešení, vyriešené otázky
riadenia a zodpovednosti za projekt. Pre túto oblasť projektov pripadajú do úvahy, napríklad, nasledovné
témy:
 Modernizácia didaktických metód s využitím IT.
 Implementácia odborníkov z praxe a zo zahraničia do tvorby a realizácie inovovaných ŠP.
 Tvorba, zavádzanie, realizácia a vyhodnocovanie systémov riadenia kvality na VŠ.
 Vybudovanie systému poradenských služieb a podpory talentovaným žiakov.
 Vybudovanie centra kariérneho poradenstva pre absolventov základných a stredných škôl.
 Zvyšovanie kvalifikácie učiteľov VŠ, základy VŠ pedagogiky, zvyšovanie manažérskych
schopností a zručností v oblasti riadenia VŠ.
 Zvyšovanie jazykových kompetencií u akademických pracovníkov a ostatných pracovníkov VŠ,
študentov, pracovníkov verejnej a štátnej správy a záujemcov z praxe.
 Zdokonaľovanie gramotnosti akademických pracovníkov, ostatných pracovníkov VŠ, pracovníkov
verejnej a štátnej správy a pracovníkov z praxe v oblasti využívania IT.
Oblasť spolupráce s praxou
Vychádzajúc zo štruktúry a úrovne rozvoja priemyslu na Hodonínsku a v priľahlých regiónoch, ako vyplýva
z uvedených koncepčných regionálnych materiálov, je možné postupovať pri rozvoji spolupráce s praxou
formou etáp a postupných krokov, pričom sa orientovať najmä na:
 pomoc začínajúcim malým a stredným podnikateľom formou poradenstva a školení, kurzov
v rámci vybudovania virtuálneho podnikateľského inkubátora – centra poradenstva malým a
stredným podnikateľom,
 postupne začať budovať technologické centrum, ktoré v prvej etape budú tvoriť osobnosti
pôsobiace na EPI, schopné riešiť aktuálne technické a technologické problémy praxe,
 s tým úzko súvisí centrum pre transfer nových technológií a inovácií do praxe. Začať možno ich
sprostredkovaním od iných subjektov (VŠ a pod.) v podmienkach nášho regiónu, s ktorým úzko
súvisí aj
 centrum ochrany duševného vlastníctva. Musel by sa však urobiť prieskum stavu v regióne,
v ktorom pôsobí EPI ako celok, nielen na Hodonínsku.
V druhej etape, na báze riešenia aktuálnych vedeckých a výskumných problémov, nadväzujúcich na potreby
priemyslu v regióne a v úzkej spolupráci s ostatnými VŠ pracoviskami v regióne, v SR a prípadne aj
249
v zahraničí, ponúkať priemyslu aktívne výsledky vlastného výskumu, vývoja a inovácie.
Paralelne postupne začať budovať aj reálne základy experimentálnej a technologickej bázy podnikateľského
inkubátora a vedecko-technologického parku, využívajúc kontakty a výsledky, ktoré sa pri spolupráci
s praxou už v podmienkach EPI dosiahli a dosiahnu. Tento komplex by slúžil nielen pre podporu vedy,
výskumu, inovácií a riešenie problémov praxe, ale aj pre pedagogický proces, ročníkové, diplomové
projekty, doktorandské práce, ktoré by mali byť úzko zviazané s riešením aktuálnych problémov
spolupracujúcich podnikov.
Pri budovaní uvedených pracovísk bude nevyhnutné využiť skúsenosti s budovaním takýchto pracovísk a
ochotu spolupracovať tých VŠ a samospráv, kde už takéto pracoviská pôsobia.
V rámci budovania uvedených pracovísk je rozumné orientovať sa na kľúčové projekty v tejto oblasti
vyhlásené v JMK, najmä na projekty v rámci RIS JMK II a uchádzať sa o ich finančnú podporu.
Pri realizácii týchto zámerov treba úzko spolupracovať s príslušnou regionálnou hospodárskou komorou.
Zaujímavá je aj ponuka a myšlienka vybudovať na EPI – kampus Hodonín, Virtuálne centrum kvality
zdravotnej starostlivosti a v rámci neho robiť kurzy CŽV a zároveň ho použiť ako jednu vetvu pre výučbu
v rámci ŠP Riadenie kvality v zdravotníctve.
Vo vedecko-výskumnej činnosti
Je nevyhnutné, aby sa akademickí pracovníci, pôsobiaci na EPI, najmä v kampuse EPI v Hodoníne zapojili
do riešenia výskumných úloh v rámci GAČR a ostatných vedeckých programov v ČR, EÚ, ale aj v rámci
kooperácie so zahraničnými partnermi formou spoluriešiteľstva. Možné oblasti spolupráce, napríklad sú:
 manažérstvo kvality,
 pedagogické vedy,
 informatika,
 mechatronika, technické vedy,
 zdravotnícke nelekárske a sociálne vedy,
 systémový výskum potrieb praxe z pohľadu zamerania štúdia na stredných a VŠ a prieskum
uplatniteľnosti absolventov stredných a VŠ vo vyštudovaných odboroch,
 ekonomické vedy.
Problematika celoživotného vzdelávania
Na už existujúce kurzy CŽV, ako je UTV, zvyšovanie kvalifikácie učiteľov stredných a základných škôl
a ďalšie, ktoré uskutočňuje EPI, možno nadviazať nasledovnými ponúkanými kurzami CŽV:
 odborné doplnkové súbežné štúdium základov pedagogiky pre našich vlastných študentov, ktorí by
súčasne s absolutóriom na VŠ získali aj kvalifikáciu (certifikát) na vyučovanie odborných
predmetov na stredných a základných školách,
 štvorsemestrálny kurz základov VŠ pedagogiky a manažmentu VŠ,
 kurzy počítačovej gramotnosti so získaním európskeho certifikátu ECDL,
 kurzy jazykovej gramotnosti so získaním európskeho certifikátu UNICERT,
 rekvalifikačné kurzy podľa požiadaviek a po dohode s miestnymi úradmi práce,
 rekvalifikačné kurzy a kurzy v oblasti poradenstva pre malých a stredných podnikateľov,
 v spolupráci s partnerskými VŠ v SR pripraviť systém vzdelávania pre pracovníkov verejnej
správy, najmä starostov obcí a poslancov obecných zastupiteľstiev, atď.
Pri orientácii a organizácii výučby v rámci riadneho VŠ štúdia, ale aj CŽV a diaľkového vzdelávania
vychádzať aj z predstáv a požiadaviek regionálnych predstaviteľov priemyslu a hospodárskej sféry. Zvážiť
prípravu a zorganizovanie seminára orientovaného na tieto problémy za účasti cielene vybraných účastníkov
s pripravenými erudovanými vystúpeniami k tejto téme, s uvážením potrieb vysokoškolsky vzdelanej
populácie na niekoľko rokov dopredu (strednodobý, dlhodobý výhľad) v závislosti od očakávaného vývoja
a orientácie rozvoja regionálneho priemyslu na 5 až 30 rokov.
Vo výchovno-vzdelávacom procese
V rámci EPI, s.r.o., a nielen v kampuse Hodonín, sa ukazuje, že by bolo užitočné uchádzať sa o zavedenie
nových ŠP, ako napríklad:
 Manažérstvo kvality Bc., Mgr. štúdium so zameraním na všeobecné princípy manažérstva kvality
v podniku, manažérstvo kvality v zahraničnom obchode, vo vzdelávaní , vo verejnej správe
a v zdravotníctve.
 Informačné a riadiace systémy Bc., Mgr. štúdium.
 Učiteľstvo odborných predmetov na základných a stredných školách Bc., Mgr. štúdium.
 Informatika vo vzdelávaní, Bc., Mgr. štúdium.
250
Vzhľadom na úroveň vysokoškolskej vzdelanosti v MRH a okolitých regiónoch by bolo zreteľa hodné
zamerať sa aj na potenciálnych študentov EPI, absolventov stredných škôl, ktoré poskytujú stredoškolské
vzdelanie s výučným listom a tých najlepších doviesť k maturite s možnosťou pokračovať vo VŠ štúdiu.
LITERATÚRA
[1]
WAGNER, J. Návrh koncepcie ďalšieho rozvoja výchovno-vzdelávacej, vedeckej a ďalšej tvorivej
činnosti na EPI,s.r.o., kampus Hodonín, In: Interná štúdia EPI, s.r.o., Hodonín : Júl, 2008, 29 str.
Stratégie rozvoje Jihomoravského kraje, GaREP,s.r.o., Brno : VUT, 2006
[2]
Strategický plán Mikroregionu Hodonínsko 205 - 2015, RPA Regionálni poradenská agentura,
[3]
2006
RUKOVANSKÝ, I. Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové,
[4]
umělecké a další tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy pro rok 2007, Kunovice : EPI, s.r.o., 2006
ADRESA:
Prof. Ing. Juraj Wagner, PhD.
Kampus Hodonín
Brnenská 14/E
695 01 Hodonín
tel.: 00420/607635315
e-mail:[email protected]
Ing. Růžena Wagnerová
Kampus Hodonín
Brnenská 14/E
695 01 Hodonín
tel.: 00420/607635315
e-mail:[email protected]
251
252
PUBLIC HEARINGS IN SOCIO-ECONOMIC DEVELOPMENT OF MUNICIPALITY
Zenin S. S.
Academy of Ministry of Internal Affairs
The question of socio-economic development of the local government is quite urgent nowadays in the
conditions of the economy and law genesis. Financial crisis demands rational and correct administrative
decisions from the society, which are directed to the optimization of the subject’s activity of the economic
relations.
The development of business at the municipality level should be the primary direction and it would have a
positive reflection to socio-economic development of municipality in general.
From the other hand the development of the entrepreneurial market can be realized by the municipality
power just in the case of its own maturity as a subject of the economic relations. L. F. Boltenkova was right,
when she said:”…there is no power without money, there is any independence without budget”.1 The
development of the municipal economy should be put into practice with the consolidation of the local
government’s basis. V. V. Tabolin noticed; “economic foundation is one of the main elements of the city
and its government”2. Municipal formation can be easily considered as the business’ “real “points of
growth”, so as a result availability of workplaces, rise of income and population’s prosperity depend on the
situation in these “points”. That’s why the generation of the propitious entrepreneurial climate is one of the
main agents of economic growth, social and politic stability in the society”3.
Administration of the municipal government can be easily thrown into chaos without its planned
development. However the disadvantage of programming is no logical chain of the attainment and valuation
of the results. First-hand nearest of the machinery government of municipal formation and population gives
those citizens, who live at the territory oа municipal formation, the opportunity to be as an indicating device
(including economic situation).
Management methodology can fill up the drawback of programming and it should include elaboration of
indications set, realization of monitoring and rating of received results. Monitory’s subjects shouldn’t be
arrangements themselves, even the activity produce but quantitave and qualitative results of its enterprise.
Moreover people’s opinion is one of the main standards which can value the attained results; it is used in the
rating of administration municipal board activity4. It becomes really important when there is a disposal of
economic drafts, when people don’t have framed impression to the qualities of some suggested services.
Stabilized economic development of public formation and keeping socio-economic stability in the society,
they both are possible in the conditions of acceptance of people’s attention; and in this case, the forms of
deliberative democracy plays a very important part5. The democracy of discussing (it is also its name) is
performed by a sufficiently broad specification of devices which help people to participate. Public hearings
hold a special post.
Public or common, municipal hearings are the forms of direct participation of municipal formation
population in the consummation of local government by force of discussing questions of local meanings,
economic drafts, municipal jural acts, which touch upon favors and rights of population; the main purposes
are to reveal dweller’s views to the considered questions and to implicate people to the administration of
municipal formation.
Decisions adopted at the public hearings carry just recommendational dispositions to the authority; its force
is to attract public attention and minds to the considered problems. From the position of officials they are
like the machinery of negotiation of people’s opinions in the process of adopting administrative decisions;
but as for population, hearings are the machinery of participating in the administration of municipal
formation.
1
U. A. Dmitriev, “Municipal Law”, Moscow , 2005. – p. 674
V. V. Tabolin and others, City’s economy: the lawful aspect, Moscow, 2004. – p. 14
3
http://www.raexpert.ru/ratings/towns/2003/ “Entrepreneurial climate’s rating in Russian cities, 2003”
4
I. M. Trofimov, “Municipal government: directed to the results”, // “State authority and local
government”, 2006, № 12
5
Cohen J. Deliberation and Democracy Legitimacy/ Ed. By A. Hamlin and P. Pettit. Oxford, 1989.
2
253
Public hearings as a form of direct democracy at the level of local government have a lot of faces. This form
can be considered as a machinery of participating in the administration of municipal formations, a stage of
law-constructive process and as a form of municipal monitoring of public opinions. Moreover, public
opinions can be explored in any area of relationship including economic enterprise.
Appraising the economic development of municipal formation first of all people should analyze the
condition of entrepreneurial climate – an integrated reference of entrepreneurial activity (business).
These are the fundamental factors:
1. socio-politic stability;
2. jural caution of industry;
3. level of infrastructure business development;
4. intensity of investment process;
5. level of population’s life6.
All these questions are the subjects of discussions at the public hearings in the network of consideration of
municipal jural acts drafts, local budgets drafts and reports of their fulfillment, different drafts connected
with socio-economic development of municipal formation.
Holding of public hearings helps to take into consideration with people’s opinions at the questions of
economic development of local government and it creates the foundation of the innovation of the present
procedure. Public opinions are the sources of information for municipal authorities and the formation of
public hearings is the machinery of getting information.
The condition of economy has always biases on political process in the society. Nowadays in such
economical conditions this influence may have a negative disposition. Economic recession brings to selfrestraint of municipal formation population but at the same time they get some social sorts of goods and
services provided their availability per customers’ market. The conservation of modern economicс
development dynamic is able to bring the circumscription supply of social goods at the reason their plenary
absence at customers’ market. Dwellers will lose the opportunity to realize their rights and liberties and it
will influence on public mind and the political situation in separate regions. Use of the formation of public
hearings in the control process of economic relations at the level of municipal authorities will allow raising
legalism and social value of adopting decisions in public’s opinion. Undoubtedly it will have a positive
meaning in the political situation in the society.
ADDRESS
S. S. Zenin
The adjunct of the State Law Department
Russian Academy of Penal Law and Service
6
http://www.raexpert.ru/ratings/towns/2003 “Entrepreneurial climate’s rating in Russian cities, 2003”
254
IMPROVING OF OPERATIVE MARKETING BY BAYESIAN METHOD
FOR SHORT-TERM SALES FORECASTING
Milan Marček1,2, Dušan Marček2,3
1
MEDIS Nitra, Ltd., Pri Dobrotke 659/81, Slovak Republic,e-mail: [email protected]
Institute of Computer Science, Silesian University, Bezruc Square 13, Opava, 746 01, Czech Republic, e-mail:
3
Faculty of Management Science and Informatics University of Zilina, Univ. Street 1, 010 26 Zilina, Slovak Republic,
2
Abstract: A recurring problem concerning marketing operatives at all levels is a forecast of the demand for new and
seasonal products. This article discusses a technique, Bayesian method, by which the forecast of such products can be
calculated. This technique is used to examine the forecast accuracy of lightning current arristers.
Key words: Marketing strategy, Bayesian estimation, prior and posterior distribution, ex ante forecast, double
exponential smoothing.
1. Introduction
Econometric and statistical forecasting techniques are widely used in managing production systems. They have also
found frequent application in a variety of other problem areas, including financial planning, investment analysis,
distribution planning, marketing. For example, consider the two common economic theories of demand and production
[6]. Each one is based on elementary economic principles and, if enough historical data are available, provides a basis
for a theoretical multivariate regression model. Usually the demand function for a good relates the quantity of a good
sold to several explanation variables. The theoretical foundation for demand analysis is based on the modern theory
consumer behaviour. In determining the demand the important roles play the price of the good and the consumer’s real
income. Other variables that should be included are the price of other goods (either substitutes or complements) in
consumption, the size of the market, the expected future price of the good and tastes and preferences.
Nevertheless, it is likely that the price of the good, the income, the size of market and the price of substitutes play
the most important role in determining demand. It is important to remember that the model is being developed for
forecasting purposes. Therefore, it is extremely important to keep the model relatively simple in terms of the number of
the explanatory variables. Remember that, for each period in an ex ante forecast of the dependent variable, it is also
necessary to provide a forecast for each of the independent variables.
Most dependent variables may be related to time or may be explained by simple mathematical functions of time.
Regression models are statistical techniques for modelling an investigating the relationship between two or more
variables. As we mentioned above, regression analysis requires that enough historical data of dependent and
independent variables are available. In many decision problems there are little or non useful historical information
available at the time of decision making. In such situations Bayesian methods are often useful to determine the early
forecast.
The next section contains a brief description of forecasting models based on Bayesian approach that are linear in the
unknown parameters. The data, fitted model and prediction results of the Bayesian procedure are given in section 3.
Assessing the predictive accuracy of models using Bayesian procedures and exponential smoothing methods is
discussed in section 4. The final section contains a summary of our results.
2. Models
Retail and whole sales are important components of the business company [3, 4]. One of the most basic problems
facing the marketing or product manager is how to predict sales of new products in situations where no historical data
are available. Marketing decisions must be made in the context of insufficient information about processes that are
dynamic, stochastic and downright difficult.
This article discusses a technique, Bayesian method in forecasting, which should prove helpful in modelling of such
situations. The methodology of Bayesian method, i.e. Bayesian parameter estimation and prediction for general time
series model is described in [9]. We will this methodology apply and further extend for general (causal) model.
The functional form of the causal regression model has the form
yt = b0 + b1 x1t + b2 x2t + ... , bk xkt + u t ,
where
{xi }ik=1
(1)
represent a series of independent variables for i = 1, 2, ..., k and t = 1, 2, ..., n,
n
{bi }ik=1 are partial
n
regression coefficients (the model parameters), { yt }t =1 is dependent variable, {ut }t =1 is random error term.
________________________________________________________________________________________________________
255
It is convenient to express the model (1) in matrix notation of the following form
y = Xb + u ,
where
(2)
y = { yt }tn=1 is a column vector of the n dependent values, b = (b0 , b1 , ..., bk ) is a column vector of the k + 1
n
unknown parameters, u = {ut }t =1 is an column vector of the errors, and X is a matrix of the independent values of
the form
⎛1, x11 , x21 , ..., xk1 ⎞
⎜
⎟
⎜1, x21 , x22 , ..., xk 2 ⎟
X =⎜
⎟
...
⎜
⎟
⎜1, x , x , ..., x ⎟
1n
2n
kn ⎠
⎝
As a practical example, consider a firm which mass-produces new systems of lightning current arresters. The
marketing manager wishes to forecast monthly sales of these products of new unknown foreign markets. The functional
n
form of this process relates the size of sales to two explanatory variables: {x1t }t =1 - the advertising expenditures,
{x2t }tn=1 - service and cost of repairs. No similar item has been sold in the past. Thus, we have the model
yt = b0 + b1 x1t + b2 x2t + ut , t = 1, 2, ..., n
(3)
The manager expects that the sales during first three months do not fall under the specified level. Using this
ˆ = (bˆ , bˆ , bˆ ) can be calculated.
information the last-squares model parameter estimates b
0
1
2
The model (3) is the classical linear regression equation. To generate forecasts of future observations using Bayes
methodology we will assume that variance of the random component
σ u2
follows the multivariate normal prior distribution with mean E (b) =
σ b′2
i
ˆ = (bˆ , bˆ , bˆ )
is known. Then the vector b
0
1
2
b ′ = ( b0′, b1′, b2′ ), the variance var ( {bi }ik=1 ) =
and the covariance cov (bi′, b′j ) , i.e.
N ( b ′, V′) ≡ (2π ) − ( ) V ′ −1 1/ 2 exp{− 12 [b − b ′]T V ′ −1[b − b ′]} ,
1
2
(4)
where V ′ is the variance-covariance matrix of the prior distribution. This probability distribution measures our
subjective information above b .
After one period, or generally after T periods, we have observed y1 , y 2 , ..., yT . The problem is to modify the
estimate
b ′ and the measure of uncertainty expressed by var ( {bi }ik=1 ) in light of this information. This can be done
using the normal posterior of the parameters with mean b ′′ and variance-covariance matrix V ′′ as [9]
b ′′ = G ′′ −1 (G ′b ′ + X T Xbˆ ) ,
(5)
where G ′ = σ u V ′ , G ′′ = G ′ + X X . From the expression (5) is seen that the parameters of the posterior can be
2
T
determined from simple algebraic combination of the prior parameters and the results of last-squares analysis of the
time series data.
3. The Data and Results
The data were taken from 10 consecutive months of lightning current arresters purchasing history ( yt ). The data for
each independent variable ( x1t , x2t ) are collected by firm (see [5]). Table 1 presents the monthly data for all variables
( yt - lightning current arristers purchasing, x1t - the advertising expenditures, x2t - service and cost of repairs).
________________________________________________________________________________________________________
256
Tab. 1: Dependent, Independent and forecast values when Bayesian method is used for a causal linear model (see text
for details)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
T
4101
4132
4158
4188
4214
4193
4272
4281
4301
4317
yt
121
128
120
130 1125 138
140
142 140
x1t 121
97
99
108
113
110
105
114
116
120 121
x2t
4179.2 4212.1 4171.2 4265.8 4284.0 4308.3 4302.3
ŷt
Fig. 1: Sales – actual and forecast values a) Bayesian method b) single exponential smoothing
The calculation of forecast values for a given example can be summarised as follows (detailed procedures can be
found in [9]
1. Assumptions of the model - prior distribution.
The manager supposes that the initial sales rate will be between 3300 – 4300 per month. But with the advertising
program planed, the manager expects the sales rate to increase steadily and estimate the amount of increase from month
to month at between 80 – 120. Analogously, with the service program planed, the amount of steadily increase of the
sales rate from month to month is estimated at between 100 – 140. The assumption about disturbance term ut is, ut ≡
N (0,σ u2 ) with σ u2 = 2500. The prior variances of the parameters are assumed to be one-sixth of the ranges, i.e. σ b2′
0
2
= (4300 – 3300) /6 = 27777.778. Analogously
σ
2
b′1
2
= (140 – 100) /6 = 44.44,
σ
2
b′2
2
= (120 – 80) /6 = 44.44 and
cov(b0′ , b1′) = cov(b1′, b2′ ) = cov(b0′ , b2′ ) = 0. Therefore, the prior variance-covariance matrix is
⎛ σ b20′
⎜
σ b21′
V′ = ⎜
⎜
⎜ 0
⎝
0
σ b2′
2
⎞
⎟
⎟=
⎟
⎟
⎠
0
⎛ 27777.78
⎜
44.44
⎜
⎜ 0
44.44
⎝
⎞
⎟
⎟
⎟
⎠
2. Posterior parameters at the time T = 3:
- The least-squares estimates are calculated from the first T = 3 observations as
b̂ T = (bˆ0 , bˆ1 , bˆ2 ) = ( X T X) −1 X T y
= (45559.43, 15.5, 16.214).
- Using the formula (5), the posterior parameters of b , given b̂ , are calculated as
b ′′ = E (b′′) = G ′′ −1 (G ′b ′ + X T Xbˆ )
= (3225.031, 3.926, 4.255)
- The forecast for period t = T +
τ
, for any lead time
τ≥
1, we simply take expectation at origin T of
yT +τ = b ′′ + b1′′x1,T +τ + b2′′ x2,T +τ + uT +τ .
For τ = 1
E ( yT +1 ) = yˆ T +1 = b ′′ + b1′′x1,T +1 + b2′′ x2,T +1
________________________________________________________________________________________________________
257
ŷ 4 = b ′′ + b1′′x1, 4 + b2′′ x2, 4 = 4179.2
- Forecast for each future observation may be easily computed as a new observation becomes available through the
three procedures above. Generally, we denote the current period by T. The forecast ŷT +τ for future observation
yT +τ , for any lead time τ ≥ 1 is generated successively by setting the new origin of time equal to T + τ − 1 and
computing the new forecast for period T + τ . These forecast are shown in Tab. 1 and illustrated in Fig. 1a.
4. Assessing the Predictive Accuracy of the Alternative Forecasting Model
In this section, we shall present the forecast results of the sales using double exponential smoothing approach [7].
The results of updating the forecasts of sales using double exponential smoothing are presented in Fig. 1b. The
weighting factor α was equal to 0.10.
Fig. 1a illustrates a good quantitative model. This model closely follows all the actual data. The model based on the
double exponential smoothing (Fig. 1b) fails to fit the actual swing at the period t = 6.
5. Conclusion
We have illustrated that the model based on Bayesian methodology can be useful tool for economic time series
modelling and forecasting. The Bayesian technique is attractive for forecasting because it provides a framework within
which the time series can be successful modelled by only little or no observations. Finally, Bayesian approach is also
attractive from a strictly model building point of view because: the final model will, in general, be a parsimonious
representation of the data, the appropriate noise structure is easily determined and has relatively simple procedures for
revising the parameters.
The disadvantage of models based on Bayesian approach is that the variance of the disturbance term must be known.
For unknown variance case see [10] Some difficulties arise by nonlinear and seasonal models see [1], [8].
Acknowledgement:
This work was supported by the grants GAČR 402/08/0022
References:
[1] CARTER, R., F. A Bayesian Approach to Seasonal Style Goods Forecasting. Unpublished M. S. thesis, Georgia
Institute of Technology, Atlanta, 1971
[2] CRAVENS, D., W. Strategic Marketing. The Mc Graw-Hill Companies, Inc. 1997
[3] ĎURIŠOVA, M. Enterprise Diagnostics as Part of Company Management. Economics, 2007, Vol. 78, Vilnius
University pp. 24-33, ISSN 1392-1258
[4] HITTMÁR, Š., VODÁK, J.: JENČÍK, J., HARKABUS, Š.: Enterprise Management. ÚVVP LVH SR Zvolen,
edited by FRĽZ – Phare, 1997, (in Slovak), ISBN 80-88677-43-2
[5] KUBALOVÁ. E.: Forecasting of uncertain events by Byesian methods in marketing. Diploma work, Žilina: ŽU
FRI, June 2004, (in Slovak)
[6] KUCHARČÍKOVÁ, A., TOKARČÍKOVÁ, E.: Fundamentals of Economic Theory. EDIS-University of Žilina,
2004, (in Slovak), ISBN 80-8070-298-5
[7] MARČEK, D., MARČEK, M. Time series analysis and forecasting with applications in economics. Žilina: ES ŽU,
2001 (in Slovak). ISBN 80-7100-870-2
[8] MARČEK, M. 2006: The Bayesian Method and Short-Term Sales Forecasting. E + M – Economics and Management, Scientific
economic journal, TU Liberec, Vol. IX, No. 1/2006, pp. 138-142, ISSN 1212-3609
[9] MONGOMERY, D., C., JOHSTON, L., A., GARDINER, J., S. Forecasting and Time Series Analysis. Mc GrawHill, Inc. 1990. ISBN 0-07-042858-1.
[10] RAIFFA, H., SCHLAIFER, R. Applied Statistical Decision Theory. Harward University Press, Cambridge, Mass.,
1961.
RESUMÉ
ZKVALITNĚNÍ FUNGUJÍCÍHO MARKETINGU V PREDIKCI TRŽEB POMOCÍ BAYESOVE METODY
Milan Marček, Dušan Marček
Jedna z nejdůležitějších úloh výrobních firem je realizace produkce. Rozhodování o alokaci nových výrobků pro
vstup na nové trhy vyžaduje hodnověrné informace o předpokládaných budoucích tržbách. V mikroekonomické teorii
se zdůvodňuje závislost tržeb z prodejů určitého výrobku od jeho ceny a od výšky finančních prostředků pro
zabezpečení a podporu prodeje, jako jsou např. reklama, inzerce obchodně technické služby. Tradičně
________________________________________________________________________________________________________
258
v ekonometrickém modelovaní marketingových procesů se můžeme dívat na tento proces jako na dynamický systém,
v kterém vstupy - výška nákladů na reklamu a nákladů na obchodní a servisní služby a výstup – tržby z prodeje jsou ve
vzájemné relaci. Jestliže jsou k dispozici časové řady vstupů a výstupu, potom je možné proces transformace přeměny
vstupů na výstup modelovat přenosovými funkcemi. Významnou vlastností modelů přenosových funkcí a současně i
omezení jejich aplikace je předpoklad o ovlivňovaní výstupní veličiny vstupní veličinou, přičemž tento vztah je
jednosměrný. Předpokládá se, že neexistuje zpětná vazba z výstupu na vstupy. Jinak řečeno, výstup ze systému zpětně
neovlivňuje vstupy. Jestliže by existovala zpětná vazba, byl by důvod na předpoklad o smíšené multikorelační struktuře
závislostí a jejich modelování pomocí přenosových funkcí by nebyl adekvátní. V našem případě a ve většině reálných
případů, je jen velmi těžko povědět anebo prokázat, zda výstup relevantně ovlivňuje výšku prostředků na reklamu
anebo výšku prostředků na servisní a obchodní služby spojené s realizací produktů.
Jiným důvodem pro použití Bayesových metod v rozhodovaní o vstupu do nových trhů, resp. pro určovaní
budoucích tržeb nových neporovnatelných produktů jsou případy, kde marketingoví manažeři mají jen velmi málo,
dokonce žádné informace z minulosti, o které by se mohli opřít při stanovení odhadů prodejů a tím ulehčili rozhodování
o vstupu na trh. V praxi nezůstává pro ně nic jiného, než se spolehnout na vlastní zkušenosti a úvahy, a tak jen
subjektivně zvažovat dopady takových rozhodnutí. Takové typy úloh jsou v podstatě kvantitativními a formalizovanými
metodami neřešitelné. Úlohy takového subjektivního rozhodování jsou však řešitelné Bayesovými metodami
v případech, v kterých ve velmi krátkém období je k dispozici prvá informace o tržbách z prodejů. Na základě ní je
možné kvantitativně korigovat prvotní subjektivní odhad. Jak se získá po určitém čase ještě další informace o realizaci
produktů, může být vzatá taktéž v úvahu a na základě ní opět přehodnotit a korigovat subjektivní domněnky pro další
vývoj analyzovaného procesu.
Článek se zabývá a diskutuje techniku Bayesové metody a její uplatnění v konstrukci prognóz typických
marketingových procesů. Metodologie je aplikovaná jako alternativa k nejvíce používané modelovací technice
v průmysle, k technice konstruování prognóz na bázi exponenciálního vyrovnávání. Obě metody jsou aplikované na
reálný rozhodovací problém konstrukce budoucích odhadů tržeb z prodeje nových výrobků (přepěťových ochran)
v podmínkách vysoké neurčitosti. Současně se kvantifikuje efekt podpory prodejů reklamou, inzercí a servisními
službami.
________________________________________________________________________________________________________
259
260
JMENNÝ REJSTŘÍK
N
NAGY, L. ..................................... 151
NIŽNÍK, L. ................................... 159
B
BŘEZINA, M. .................................15
C
CIBÁKOVÁ, V. ........................21, 25
P
PANKRATIEV, P. P. ................... 165
PAULIČKOVÁ, A. ...................... 167
PETRUCHA, J.............................. 197
POLÁK, K. ........................... 171, 175
PONCAROVÁ, A........................... 95
PRAHCAŘ, J................................ 177
D
DOSKOČIL, R. ...............................39
DLUGOŠ, I. ....................................31
DUBOVEC, J. ...........................45, 51
Ď
ĎURIŠOVÁ, M...............................63
R
RUŽIČ, D. .................................... 183
G
GREGOR, M. ................................107
S
SLOVÁČEK, D. ........................... 197
SYSÁKOVÁ, V.............................. 25
STRÁŽOVSKÁ, H. ...................... 211
STRÁŽOVSKÁ, Ľ. ...................... 211
STRUNZ, H.................................. 217
H
HABÁNIK, J. ..................................67
HALOUZKOVÁ, L.........................71
HLAČINA, T. ...........................45, 51
HORVÁTH, J..................................75
HORVÁTHOVÁ, A........................75
HRICIŠÁKOVÁ, D.........................83
HRINKO, M....................................87
Š
ŠABATA, K. ................................ 187
ŠABATA, O. ................................ 187
ŠEĎOVÁ, H. ................................ 193
ŠPÍRKOVÁ, T.............................. 207
J
JACKOVÁ, A. ................................91
JURČA, R........................................95
T
TABOLIN, V. V. .......................... 221
TOKARČÍKOVÁ, E..................... 225
TŘOS, K. ........................................ 15
TULEJOVÁ, L. ............................ 231
K
KACHAŇÁKOVÁ, A.....................21
KRAJŇÁKOVÁ, E. ........................99
KRÁLIK, J. ...................................107
KRÁLIKOVÁ, K. .........................107
KUCHARČÍKOVÁ, A..................127
V
VINKLÁRIK, M............................. 99
VOJTOVIČ, S....................... 217, 237
M
MATOUŠEK, P.............................133
MARČEK, D. ................................255
MARČEK, M. ...............................255
MICHÁLEK, P................................51
MUSIL, M.....................................141
MÜLLER, J. ..................................141
W
WAGNER, J. ................................ 245
WAGNEROVÁ, R. ...................... 245
Z
ZENIN, S. S.................................. 253
261
262
Název:
Sborník „Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech jihovýchodní Moravy“
V. Mezinárodní konference 2009
Autor:
Kolektiv autorů
Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil:
Osvobození 699, 686 04 Kunovice
Náklad: 200 ks
Počet stran: 262
Vydání: první
Rok vydání: 2009
ISBN 978-80-7314-171-4

jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech jihovýchodní moravy

Transkript

Podobné dokumenty

stiahnuť zborník

Verzia v PDF - Ai magazine

manuál Kolektivní vyjednávání - Index of

Грађа за биографски речник чланова ДСС, СУД, СКА - SANU-a

2007 - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Ovládací prvky

studentská vědecká a odborná činnost 2013

stáhnout - Nohel Garden

M255S_UsersGuide_Czech - Support

Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy