Katalog biotopù - biomonitoring.cz

T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dm
Dg Dm
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dm
Dm
Dm
Dm
Dm
Dm
Dm
Centaurea stoebe – chrpa latnatá
Crambe tataria – katrán tatarsk˘
Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum
– hvozdík kartouzek prav˘
D. pontederae – hvozdík PontederÛv
Dorycnium germanicum – bílojetel nûmeck˘
Elytrigia intermedia – p˘r prostfiední
Eryngium campestre – máãka ladní
Erysimum crepidifolium – tr˘zel ‰kardolist˘
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka
Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá
F. valesiaca – kostfiava valiská
Fragaria viridis – jahodník trávnice
Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná
Iris pumila – kosatec nízk˘
Jurinea mollis – sinokvût mûkk˘
Koeleria macrantha – smûlek ‰tíhl˘
Medicago falcata – tolice srpovitá
Phleum phleoides – bojínek tuh˘
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní
Potentilla arenaria – mochna píseãná
P. argentea – mochna stfiíbrná
Pseudolysimachion spicatum – rozrazil klasnat˘
Scabiosa ochroleuca – hlaváã Ïlutav˘
Seseli hippomarathrum – sesel fenyklov˘
Silene otites s. lat. – silenka u‰nice
Stipa capillata – kavyl vláskovit˘
S. eriocaulis – kavyl jiÏní
S. joannis – kavyl IvanÛv
S. pulcherrima – kavyl sliãn˘
S. smirnovii – kavyl SmirnovÛv
S. tirsa – kavyl tenkolist˘
S. zalesskii – kavyl olysal˘
Teucrium chamaedrys – oÏanka kalamandra
Thymus glabrescens – matefiídou‰ka olysalá
T. pannonicus – matefiídou‰ka panonská
Verbascum lychnitis – divizna knotovitá
V. phoeniceum – divizna brunátná
Veronica prostrata – rozrazil rozprostfien˘
Viola ambigua – violka obojetná
Mechorosty a li‰ejníky
Abietinella abietina – zpefienka jedlová
Cladonia convoluta – dutohlávka endiviolistá
C. foliacea – dutohlávka listovitá
C. rangiformis – dutohlávka bodlavá
C. symphycarpa – dutohlávka
Fulgensia fulgens – bl˘skavka Ïlutá
Rhytidium rugosum – ãefiitka statná
Weissia controversa – termovka zelená
136
T3.4 ·irokolisté suché trávníky
Broad-leaved dry grasslands
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland
facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia)
(* important orchid sites – prioritní stanovi‰tû)
(viz také T3.3 a T3.5), 5130 Juniperus communis formations
on heaths or calcareous grasslands (jen T3.4A a T3.4B,
viz také T8.1 a T8.2)
Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle
European steppes (viz také T3.1, T3.2, T3.3 a T3.5)
CORINE. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands
Pal. Hab. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands
EUNIS. E1.1/P-34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous
grasslands
Fytocenologie. Svaz Bromion erecti Koch 1926
(viz také T3.3): Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati
Klika 1933, Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae Klika 1933,
Ononido spinosae-Cirsietum acaulis Miky‰ka 1956, FestucoBrachypodietum pinnati Mahn 1965, Adonido-Brachypodietum
pinnati (Libbert 1933) Krausch 1961, Lino tenuifoliiOnonidetum spinosae Toman 1977, Pulsatillo pratensisGlobularietum elongatae Toman 1977, Brachypodio pinnatiSeslerietum Klika 1929, Corothamno-Brachypodietum pinnati
Vicherek et Holubová in Vicherek et Unar 1971 ms.,
Potentillo albae-Brachypodietum pinnati Vicherek in Vicherek
et Unar 1971 ms., Brachypodio-Molinietum Klika 1939, Salvio
verticillatae-Sanguisorbetum minoris Studniãka 1980, Potentillo
reptantis-Caricetum flaccae Studniãka 1980, Astragalo cicerisVicietum tenuifoliae Toman 1988, Gentiano germanicaeKoelerietum pyramidatae Oberdorfer 1978. – Svaz
Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz také T3.5):
Scabioso-Phleetum Vicherek 1959
Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené
aÏ mezernaté trávníky s dominancí váleãky prapofiité
(Brachypodium pinnatum), pfiípadnû svefiepu vzpfiímeného (Bromus erectus), v niωí vrstvû zpravidla
s v˘razn˘m zastoupením kostfiavy Ïlábkaté (Festuca
rupicola). Jsou druhovû bohaté, s vût‰ím mnoÏstvím
‰irokolist˘ch vytrval˘ch bylin. V nûkter˘ch oblastech, hlavnû v Bíl˘ch Karpatech, jsou v˘znamnû
zastoupeny druhy ãeledi Orchidaceae. Mechové patro
má obvykle niωí pokryvnost.
Ekologie. Mírnûj‰í svahy, zpravidla orientované
k jihu, ale v nejteplej‰ích oblastech i k ostatním
svûtov˘m stranám vãetnû severu. PÛdy jsou stfiednû
hluboké aÏ hluboké, nejãastûji na mûkãích sedimentárních horninách kfiídy (tzv. bílé stránû), star‰ích
i mlad‰ích tfietihor, na spra‰ích a podsvahov˘ch
deluviích. Vzhledem k vy‰‰í primární produktivitû
neÏ u jin˘ch typÛ such˘ch trávníkÛ byly ‰irokolisté
T3.4 ·irokolisté suché trávníky
suché trávníky kromû spásání vyuÏívány také jako
jednoseãné louky. Ve spásan˘ch porostech se jako
dominanta zpravidla uplatÀuje váleãka prapofiitá
(Brachypodium pinnatum), v kosen˘ch ãastûji pfievládá
svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus).
Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií,
Ú‰tûcko, Kokofiínsko, ‰ir‰í okolí Slaného, Loun,
Îatce a Podbofian, obvody Doupovsk˘ch hor, okolí
Prahy a âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Pootaví, okolí
âeského Krumlova, dolní a stfiední Pojizefií, povodí
Cidliny, okolí Hofiic, Hradce Králové, obvody
Îelezn˘ch hor, Litomy‰lsko, Posvitaví, Moravsk˘
kras, okolí Brna, Znojma, Mikulova, Bfieclavi, âejãe,
Kyjova, obvody Îdánického lesa a Litenãick˘ch
vrchÛ, Bílé Karpaty, obvody Host˘nsk˘ch vrchÛ,
okolí Pfierova, Prostûjova, Olomouce, Krnova
a Opavy, vzácnûji i jinde.
40
45
50
55
60
65
70
Poznámka k mapování. Pfii mapování pro program Natura 2000 je nutno zvlá‰È uvádût porosty
s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a lokality
s rozpt˘len˘mi kefii jalovce obecného (Juniperus
communis), a to s následujícími kódy: T3.4A – porosty s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a s jalovcem,
T3.4B – bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch
a s jalovcem, T3.4C – s v˘znaãn˘m v˘skytem
vstavaãovit˘ch a bez jalovce, T3.4D – bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch a bez jalovce.
OhroÏení. Neobhospodafiování pozemkÛ, spad
atmosférického dusíku a následn˘ vznik druhovû
chud˘ch porostÛ s vysokou biomasou váleãky
prapofiité (Brachypodium pinnatum), zarÛstání invazními dfievinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum
a Robinia pseudacacia, v˘sadby Pinus sylvestris, pfiípadnû
P. nigra.
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ.
Variabilita. Od bûÏnû roz‰ífien˘ch typÛ ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ se ponûkud odli‰ují porosty
s dominantní pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans)
na bíl˘ch stráních v Polabí a dolním Poohfií, nejtypiãtûji na Litomûfiicku, v okolí ·tûtí a Loun. Na rozdíl
od podjednotky T3.2 Pûchavové trávníky v nich vesmûs
chybûjí skalní druhy (napfi. Festuca pallens) a druhové
sloÏení naopak pfiipomíná spí‰e ‰irokolisté suché
trávníky. Jin˘m specifick˘m typem ‰irokolist˘ch
such˘ch trávníkÛ jsou druhovû bohaté suché louky
v Bíl˘ch Karpatech, které obsahují mnoho druhÛ
such˘ch lemÛ a druhÛ podrostu teplomiln˘ch
doubrav, napfi. Carex montana, Clematis recta,
Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Primula veris,
Serratula tinctoria, Trifolium rubens aj.
Bílá stráÀ se svahov˘mi nátrÏemi v kfiídov˘ch slínovcích a vegetací
‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ u Lysé nad Labem.
137
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Bûlokarpatské louky s roztrou‰en˘mi duby se vyznaãují neobyãejnou
druhovou bohatostí. Na paleogénních vápnit˘ch pískovcích se zde
vyskytují spoleãnû druhy such˘ch trávníkÛ, mezofilních luk, lesních
lemÛ i druhy lesní. âertoryje na StráÏnicku.
Linum catharticum – len poãistiv˘
Ononis spinosa – jehlice trnitá
Plantago media – jitrocel prostfiední
Polygala comosa – vítod chocholat˘
Potentilla heptaphylla – mochna sedmilistá
Prunella grandiflora – ãernohlávek velkokvût˘
Ranunculus polyanthemos – pryskyfiník mnohokvût˘
Salvia pratensis – ‰alvûj luãní
Sanguisorba minor – krvavec men‰í
Securigera varia – ãiãorka pestrá
Trifolium montanum – jetel horsk˘
Mechorosty
Campylium chrysophyllum – zelenka zlatolistá
Eurhynchium hians – trnûnka odstálá
Fissidens dubius – krondlovka klamná
Homalothecium lutescens – kfiivoãepka Ïlutá
Management. OdstraÀování dfievin, alespoÀ
jednou za dva roky kosení nebo pastva.
Literatura. Klika 1933, Vicherek 1959, Vicherek
& Unar 1971, Tlusták 1975, Bure‰ 1976, Studniãka
1980, Toman 1988a, d.
Druhová kombinace
Bylinné patro
Anthyllis vulneraria – úroãník bolhoj
Arrhenatherum elatius – ovsík vyv˘‰en˘
Dg Dm
Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá
Briza media – tfieslice prostfiední
Dg Dm
Bromus erectus – svefiep vzpfiímen˘
Dg
Carex montana – ostfiice horská
Dg
Carlina acaulis – pupava bezlodyÏná
Dg
C. vulgaris – pupava obecná
Dg
Centaurea scabiosa – chrpa ãekánek
Dg
Cirsium acaule – pcháã bezlodyÏn˘
Dg
C. pannonicum – pcháã panonsk˘
Dactylis glomerata – srha laloãnatá
Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá
Dg
Filipendula vulgaris – tuÏebník obecn˘
Fragaria viridis – jahodník trávnice
Galium verum – svízel syfii‰Èov˘
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
– devaterník velkokvût˘ tmav˘
Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná
Knautia arvensis – chrastavec rolní
K. kitaibelii – chrastavec KitaibelÛv
Dg
Koeleria pyramidata – smûlek jehlancovit˘
Leontodon hispidus – máchelka srstnatá
138
T3.5 Acidofilní suché trávníky
Acidophilous dry grasslands
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland
facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia)
(* important orchid sites – prioritní stanovi‰tû) (viz také T3.3
a T3.4)
Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle
European steppes (viz také T3.1, T3.2, T3.3 a T3.4)
CORINE. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands
Pal. Hab. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands
EUNIS. E1.1/P-34.34 Central European calcaro-siliceous
grasslands
Fytocenologie. Svaz Koelerio-Phleion phleoidis Korneck
1974 (viz také T3.4): Potentillo opacae-Festucetum
sulcatae (Klika 1951) Toman 1977, Pulsatillo pratensisAvenochloetum pratensis Kolbek 1978, Calluno-Festucetum
rupicolae Bure‰ 1976 prov., Potentillo arenariae-Agrostietum
vinealis Chytr˘ et al. 1997, Peucedano oreoselini-Festucetum
rupicolae (Vicherek 1962) Vicherek et al. in Chytr˘
et al. 1997. – Svaz Hyperico perforati-Scleranthion
perennis Moravec 1967 (viz také T5.5 a T6.1): Jasiono
montanae-Festucetum ovinae Klika 1941 (viz také T5.5)
Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy
Struktura a druhové sloÏení. Nízké, víceménû
zapojené trávníky s dominancí trav Avenula pratensis,
Festuca ovina, F. rupicola nebo Phleum phleoides.
Vyskytují se v nich druhy such˘ch trávníkÛ se ‰irokou
ekologickou amplitudou, doprovázené rÛzn˘mi
acidofyty, napfi. Agrostis capillaris, A. vinealis, Jasione
montana, Lychnis viscaria a Rumex acetosella. Pravidelnû
b˘vají zastoupeny mechy, napfi. Hypnum cupressiforme,
v rozvolnûnûj‰ích porostech také li‰ejníky.