Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby

Transkript

Zahradnická perspektiva – profesní vzdělávání členů Svazu zakládání a údržby zeleně
Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
a státního rozpočtu ČR
Zahradnická perspektiva – profesní vzdělávání členů Svazu zakládání a
údržby zeleně
Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost ze státního rozpočtu ČR
Učební texty pro vzdělávací program
„Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby“
3. část
Technické prostředky zahradní a krajinářské tvorby
chodníky, schodiště, drobné stavby
Ing. Radmila Fingerová, Ing. Petr Mičola
Učební texty pro vzdělávací program „Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby“
1
ÚVOD
A/ ČLOVĚK
str. 4
C/ SCHODIŠTĚ A RAMPY
str. 21
…...............................intermezzo o přirozeném světě
………………………..intermezzo vystoupavé
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
str. 5

Rozměry a potřeby plochy podle
standardních rozměrů člověka
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
str. 22
Schodiště

Schodišťové rameno

Schodišťový stupeň

Podesta

Schodnice

Stupnice

Podstupnice

Výstupní čára

Sklon schodišťového ramene

Madlo

Zábradlí

Výpočet schodového stupně
Šikmá rampa

Rampy a rampové schodiště
B/ PĚŠÍ KOMUNIKACE
str. 7
..............................................intermezzo pěšinkové
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
str. 8
D1 KOMUNIKACE SE SMÍŠENÝM
PROVOZEM

Zklidněné komunikace

Pěší zóny

Obytné zóny
D2 KOMUNIKACE S VYLOUČENÍM
MOTOROVÉHO PROVOZU

Chodníky

Cyklostezky
PŘÍKLADY POVRCHŮ KOMUNIKACÍ
Historické dlažby
POVRCHY NEZPEVNĚNÉ

Mlatové

Pískované

Minerál. zpevněné kamenivo (MZK)

Travnaté cesty

ECORASTER

Terram GrassProtecta

Park30 LDP
POVRCHY ZPEVNĚNÉ - DLÁŽDĚNÉ

Dlažby kamenné

Dlažby cihelné

Dlažby betonové
POVRCHY ZPEVNĚNÉ - JEDNOLITÉ

Beton

Asfalt

Vegecol

Glorit
OKRAJE CEST

Obrubníky
PŘÍKLADY SCHODIŠŤ
Historická schodiště
Schodiště kamenná

cihlová

betonová

dřevěná

dřevěná se vsypem

kovová

kortenová

skleněná
D/ DROBNÉ STAVBY
str. 30
…………………………..intermezzo vyhlídkové
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
str. 30
Stavby nevyžadující povolení a ohlášení
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
Drobné stavby

Altán

Pavilon

Chrámek

Grotta

Mauzoleum, hrobky, pantheon

Kolonáda

Exedra

Pergoly, loubí

Besídka

Kryté sezení

Letohrádky

Čajovny

Domky v korunách
2
ÚVOD
Váženěmilí a milevážené, dostává se vám do
ruky třetí část skript našeho vzdělávacího programu „Historie
a současnost zahradní a krajinné tvorby“. V prvních dvou
částech jsme nahlédli do minulosti zahradního umění a
připomenuli si nejdůležitější mezníky, navštívili místa, kde žili
lidé, kteří historii možná víc než regionálně ovlivňovali. V
rámci přednášek a exkurzí jsme zpravidla sledovali linii
historie umění, tak jak je dnes zvykem, ve které jsme se
dozvěděli základní historická data - jméno šlechtice, období
výstavby, přestavby, dostavby, vyhoření, zničení, dobytí. V
některých případech (pokud byl dostatečně slavný) i jméno
architekta-stavitele, ale o realizátorech a technickém provedení
zahrad už opravdu jen pramalinko. Co všechno postavil
Albrecht z Valštejna, co vybudovali Šporkové nebo Šlikové, co
přebudovala kněžna Zaháňská, ale kdo dílo prováděl a hlavně
jak byly dané stavby konstruovány, to nám historie nesdělila.
Proto se v této části chceme zaměřit na technickou stránku
stavebních prvků zahradní architektury. Nečiníme si nárok
udělat kompletní seznam typologie historických příkladů a v
tomto skriptu jsme se raději soustředili na naši současnost, aby
uvedené ukázky mohly sloužit každodennímu praktickému
použití.
Berte toto skriptum jako výběr stavebních prvků
užívaných v zahradním umění. Stejně jako v minulých
seminářích to bude vyzobávání drobků z košíku odborných
informací našeho oboru. Cílem jsou důležité kategorie, bez
nichž si není možné představit velkou většinu zahradních a
krajinářských úprav. Jsou to cesty, schodiště a drobné stavby.
Základní stavební kameny pohybu a odpočinku. Pusťme se tedy
do tématu, ale berte následující informace jako příklad, námět
nebo pobídku k dalšímu studiu, protože poznání není nikdy
dost.
Na začátek dovolte malou kapitolu o člověku a prostoru,
protože všechno, co bylo, je a bude stvořeno na této, a možná i
jiných planetách, vychází z jeho duševní a tělesné podstaty.
3
A/ ČLOVĚK
….......................................intermezzo o přirozeném světě
Člověk může tohoto světa užívat jen díky prázdnému
prostoru, proto je stejně důležitý možná důležitější jako ten
pevný, který obvykle vnímáme, používáme a hodnotíme.
Soustavu krásných částí architektury bychom neocenili, kdyby
nebylo jejího protipólu – prázdna. Samozřejmě toho prázdna,
které je dole vymezeno povrchem zemským. Pohybujeme-li se v
krajině, jdeme vlastně po povrchu této většinové mezery v
pevné hmotě.
Z filozofického hlediska mají na definici pojmu prostor
zásluhu filozofové René Descartes(1596-1650), Isaac
Newton(1643-1727), Immanuel Kant(1724-1804) a Edmund
Husserl (1859-1938). Každý navazoval na toho předchozího
posunem znalostí doby a svým géniem.
René Descartes vymezil prostor třemi osami x,y,z, Isaac
Newton stanovil, že tento prostor nekončí nebeskou klenbou,
ale běží dál do vesmíru, a je tedy absolutním. Immanuel Kant
vše zpochybnil, protože svět, který vnímáme, je limitován naším
fyzickým aparátem. Shrnutím těchto různých názorů dospěl
Edmund Husserl (mimochodem rodák z Prostějova) k pojmu
„přirozeného světa“ (Lebenswelt), v němž se od rána do večera
běžně pohybujeme, který však naší pozornosti uniká. V reflexi
totiž využíváme všeho toho, co o vnímaném předmětu víme
odjinud, zejména z vědy. Tak v přirozeném světě Slunce
samozřejmě „vychází“ a „zapadá“, ačkoli dobře víme, že je to
zdání, vyvolané rotací Země. Prostor se pro nás „prostírá“
dopředu a dozadu, doprava a doleva, nahoru a dolů, ale
geometrie nás naučila pokládat jej za třírozměrný a nezávislý
na orientaci našeho těla. O zdánlivě pevném tělese také víme,
že se skládá z atomů a je tedy vlastně silně porézní. Odtud je už
jenom krůček k návazné filozofii „bylo-je-bude“ Martina
Heideggera a teorie relativity Alberta Einsteina....................
Prostor přirozeného světa nám stačí, když jdeme
parkem, když pozorujeme hru ptáků v koruně stromu, když
sedíme na lavičce a užíváme si modré oblohy, plujících mraků,
stínů sunoucích se pomalu po krátce střižené travnaté ploše.
Nás zajímá měřítko člověka, od něhož všechno začíná, protože
k čemu by byla lžíce, která by se nedala vložit do úst, dveře,
kterými by nikdo neprošel, neschůdná cesta, příliš vysoké
schody, lavička, na kterou bychom neusedli a vyhlídka
ohraničená zídkou vyšší než je horizont očí. Všechno se musí
konfrontovat s lidským tělem a jeho možnostmi. Asi cítíme
rozdíl mezi člověkem, který nese k ústům lžíci s polévkou a
člověkem sedícím v kokpitu startujícího raketoplánu. Přesto
jsou lžíce i raketoplán konstruovány podle měřítek člověka.
René Descartes (1596-1650)
Isaac Newton (1643-1727)
Edmund Husserl (1859 -1938)
Pokud chceme tyto zákonitosti porušit, musíme pro to mít
filozofický a psychologický důvod, ale to už jsme překročili
hranici užitého umění a plujeme bezbřehým mořem.
4
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
„Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou, a
nejsoucích, že nejsou.”
Prótagorás z Abdér (481 př. n. l. - 410 př. n. l.)
Člověk vytváří věci, aby mu sloužily. Jejich
rozměry přirozeně odpovídají poměrům naší tělesné
schránky. Proto bylo velmi dlouhou dobu tělo a jeho části
základem všech měrných jednotek. Daleko lépe si
uděláme představu o velikosti něčeho, když se dozvíme,
že to bylo vysoké tolik stop, dlouhé tolik loktu a široké
tolik palců nebo třeba, že je někdo o hlavu vyšší. Takové
pojmy nám jsou vrozené, jsou uchopitelné a pochopitelné.
Takto člověk měřil až do vzniku metrické soustavy, kterou
nakonec také vymyslel. Doba si žádala přesnost.
konstrukce poměru zlatého řezu
Vývoj měrných poměrů u člověka je popisován
v knize „Navrhování staveb“ vydavatelství Neufert. Uvádí
se, že nejstarší známý kánon o mírách byl nalezen
v Egyptě u Memphisu asi 3000 let př.n.l. Uvádí kánony
Řeků a Římanů, kánon Polykleitův, Albertiho (1404-1472),
Leonarda da Vinci (1452-1519), Michelangela (14751564) a hlavně Dürera (1471-1520).
Všechny výše uvedené práce vypočítávají tělo
člověka podle délky hlavy, obličeje a nohy. Stopa, loket a
palec byly běžné jako míra ještě v nedávné době a v
některých zemích se používají dodnes.
Němec Adolf Zeising (1810-1876) vyšel při měření
lidské postavy ze zlatého řezu, a tím udělal pro dnešní
dobu v poměrových mírách člověka jasno.
•
Rozměry a potřeby plochy podle standardních rozměrů člověka(výška člověka 180cm)
zdroj: Neufert
5
•
Potřeba plochy v prostoru(výška člověka 180cm)
zdroj: Neufert
•
Potřeba plochy s příručním zavazadlem, holí, deštníkem(výška s deštníkem 220cm)
zdroj: Neufert
•
Potřeba plochy při různých pozicích(výška člověka 180cm)
zdroj: Neufert
•
Potřeba plochy pro skupinu(výška člověka 180cm)
zdroj: Neufert
6
B/ PĚŠÍ KOMUNIKACE
…...............................................intermezzo pěšinkové
Už stopy bosých chodidel vedoucích po písku mořského
pobřeží jsou cesta. No, to je asi příliš silné označení, ale
můžeme napsat, že je to takový zárodek, ještě před zrozením.
Má sice dva hlavní znaky - směr a cíl, ale cesta v jejím smyslu
slova to ještě zdaleka není, musí totiž obhájit svou existenci
množstvím dalších stop směřujících stejným směrem ke
stejnému cíli. Jestliže se takto potvrdí, už by se chtělo napsat,
že je to cesta, vždyť má všechno co má mít. Ale co byste hned
nechtěli po zárodku, i když se zrodil, je to pořád cestní
miminko, pěšina.
Pěšina je úzká cesta, vyšlapaná v přírodním terénu.
Vznikla pěším provozem, ale ne cílenou stavební činností.
Prostě se jen vyšlapala, protože tento směr byl ten pravý a
schůdnost dostatečná. Povrch pěšiny je zhutněn zešlapáním a
proto zpravidla není porostlý vegetací nebo je jeho vegetační
skladba pozměněna. Pěšiny mohou být vyšlapané nejen
člověkem, ale také zvířaty.
Stezka, to už je něco trochu jiného, většího,
stabilnějšího, významnějšího. Stezky byly budovány a měly tak
velký význam, že dostávaly i jména – Jantarová stezka spojující
sever Evropy s jihem, Hedvábná stezka, která vedla východozápadně napříč Asií, Kadidlová stezka vedoucí napříč
arabským poloostrovem. Byly to důležité obchodní tepny, po
kterých proudily karavany se zbožím mezi jednotlivými
civilizacemi. V jižní Anglii je Sladká stezka, která je datována
do roku 3807 př.n.l. A je jedinečná tím, že se skládá z 1800m
dlouhého pásu podélných prken, důmyslně vyzvednutých na
překřížených kůlech nad močál. Dnes známe pojem stezka spíše
jako budovanou trasu pro pěší nebo cyklisty.
Cesta už je dospělá a plnoletá. Je to pozemní
komunikace, i když nižší kvality než silnice, zejména
nezpevněná, avšak v některých nářečních oblastech jsou pod
pojem zahrnovány i silnice. Typické cesty jsou jednopruhové a
dvoustopá vozidla se na nich mohou míjet jen se zvýšenou
opatrností nebo jen na rozšířených místech. Termínem „cesta“
se obvykle označují komunikace uzpůsobené k provozu
automobilů, potahů nebo pojízdných strojů a speciálních
vozidel. Většina cest je zařaditelná pod pojem polní cesty nebo
lesní cesty. Polní cesta je v českých pravidlech silničního
provozu zmíněna jako druh účelové komunikace, která slouží
zejména zemědělské dopravě a může plnit i jinou dopravní
funkci. Nazývají se tak nejen cesty mezi poli, ale i jinde ve
volné krajině, které umožňují provoz motorových vozidel. Lesní
cesta je termín vyhrazený pro komunikace sloužící lesnímu
hospodářství, turistickým a jiným veřejným účelům. Zatímco
silnice procházející lesem se nepovažuje za součást lesa, na
lesní cesty se zpravidla vztahuje lesní zákon.
7
Silnice cesta, která víc jedla, a tak je celá pevnější a statnější, je to dopravní stavba
umožňující nekolejovou pozemní dopravu na větší vzdálenosti. Slovo silnice má původ v dobách, kdy
císař Karel IV. nechal zesílit tehdejší hlavní cesty (silná cesta = silnice). Silnice často využívá pro
překonání terénních překážek dalších staveb, jako jsou mosty či tunely, popřípadě ještě zářezy, odřezy
nebo náspy.
Dálnice vznikla zkrácením a spojením dvou slov – dálková silnice, a je daleko poetičtějším
názvem než autostráda, která signalizuje šestiproudé kolony automobilů a hluboké zásahy do krajiny.
Tady naše cesta úvodem končí, protože jsme se dostali do oblasti, kde se pohybují všemožné
stroje na kolech, kolejích, vodě nebo ve vzduchu, a to je už úplně jiná kapitola. Dostali bychom se za
hranici našeho zájmu, kterým je především člověk pohybující se pěšky, pomalu, rozvážně, rozvláčně,
zadumaně, loudavě, zkoumavě, neuspořádaně, hopsavě, běhavě, rychle, soustředěně,
sportovně……………………………….…………… …… ………………….prostě svobodně.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
O komunikacích je všechno přesně známo, stanoveno
normou ČSN 73 6110. Norma dělí komunikace na funkční
skupiny a dále je dělí na místní komunikace I. až IV. třídy.
Podle své urbanisticko-dopravní funkce
komunikace dělí na funkční skupiny:
A
B
C
D1
D2
se
místní
rychlostní, s funkcí dopravní
sběrné, s funkcí dopravně-obslužnou
obslužné, s funkcí obslužnou
komunikace se smíšeným provozem
komunikace s vyloučením motorového
provozu
Z našeho pohledu jsou nejdůležitější skupiny D1- pěší a
obytné zóny, D2 – stezky, pruhy a pásy určené
cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky,
průchody a schodiště.
8
D1 KOMUNIKACE SE SMÍŠENÝM PROVOZEM
Zklidněné komunikace (funkční třída D1) se smíšeným
provozem chodců a vozidel se navrhují z důvodu zvýšení
bezpečnosti chodců při preferenci pěšího provozu a
zlepšení kvality životního prostředí.
Pěší zóny se navrhují v historických a obchodních
centrech měst, v lázeňských městech a v centrech
větších sídlišť na základě dopravně inženýrského řešení
celé navazující oblasti. Motorová doprava může být za
stanovených podmínek dovolena obslužná motorová i
MHD nebo zcela vyloučena – pěší ulice, kde je nutno
vyřešit obsluhu ze zadních traktů. Doporučuje se vhodný
zpevněný povrch a osvětlení, doprovodná zeleň, lavičky
apod.
Obytné zóny se navrhují ve stávajících nebo nově
budovaných obytných souborech. Za stanovených
podmínek zajištěna přímá obsluha všech objektů.
Obvykle mají zpevněné plochy v jedné úrovni a stavební
úpravy k zajištění omezené rychlosti vozidel. Vjezd do
obytné zóny se vždy provádí přes chodníkový přejezd
nebo zpomalovací práh.
D2 KOMUNIKACE S VYLOUČENÍM
MOTOROVÉHO PROVOZU
Chodníky - volná šířka chodníku může být 1,50 m a má
umožnit jízdu dětského kočárku, jízdu vozíku pro invalidy,
chůzi chodce se zavazadly a umožnit jejich míjení.
Výjimečně při nízké intenzitě pěších stačí šířka 0,75 m.
Bezpečnostní odstup 0,50 m od jízdního pásu musí být
vždy zachován. Odstup 0,25 m od podélné souvislé
překážky (zábradlí, zástavba) je možno ve stísněných
poměrech vypustit. Do volné šířky chodníku 1,50 m (min.
0,75 m) nesmí zasahovat žádné překážky (ani ojedinělé).
Do volné šířky větší než 1,50 m mohou zasahovat
překážky (např. sloupy), ale v místě překážky musí být
zachována min. volná šířka.
Cyklostezky - skladebná šířka cyklistických pruhů je na
obousměrném pásu v přidruženém dopravním prostoru
1,5m. Na jednosměrném pásu v přidruženém dopravním
prostoru 1,25 m. Při oddělení dělícím pásem 1,00 m.
Cyklistické pruhy v zastavěném území - se umísťují do
přidruženého dopravního prostoru a oddělí se od
dopravního prostoru pro motorová vozidla podle možnosti
zvýšeným obrubníkem s bezpečnostním odstupem min.
0,5 m, dělícím pásem o šířce 1,5 m nebo postranním
dělícím pásem.
Lze je umístit i do hlavního dopravního prostoru ve
9
stísněných poměrech a při menší intenzitě dopravy, a
to i na úkor nouzových, zastavovacích a parkovacích
pruhů nebo zpevněné krajnice. Cyklistický pruh se v
tomto případě provede v šířce min. 1,5 m a přilehlý pruh
pro automobilovou dopravu musí mít šířku min. 3,0 m a
musí být oddělen vodícím proužkem. Povrch musí být
barevně odlišený (např. cihlová červeň) a označen
dopravním značením
Návrhové prvky - základní návrhová rychlost je 30 km/h.
V úsecích s klesáním ≥ 3% se zvýší na 40 km/h. Délka
rozhledu pro zastavení je jednotně v délce 15 m. Délka
rozhledu pro předjíždění se uvažuje jednotně v délce 100
m (jen při obousměrném provozu).
Nejmenší dovolené poloměry směrových oblouků pro dostředný sklon 2% je návrhová rychlost v km/h 20,
30, 40. Nejmenší poloměr v m 8, 16, 30. Volná výška nad
cyklistickou stezkou je nejméně 2,5 m
Křížení s ostatními komunikacemi – je Mimoúrovňově
(lávky, podchody) s místními rychlostními komunikacemi.
Úrovňové s ostatními místními komunikacemi. Lávky a
podchody slouží obvykle i pro pěší provoz.
Příčný sklon nejméně 2 %. Podélný sklon nemá
přestoupit 6 %, nejvhodnější je do 3 %, výjimečně do
délky 200 m lze použít až 9 %.
PŘÍKLADY POVRCHŮ KOMUNIKACÍ
Historická dlažba
Kamenná štípaná dlažba
Bruntál náměstí
Strahovský klášter
Broumovský klášter
Grébovka, Praha
Vila Čerych, Česká Skalice
10
POVRCHY NEZPEVNĚNÉ
MLATOVÉ
Složitost přípravy mlatového chodníku dokumentuje níže
uvedená odpověď z rozhovoru s Ing. Jiřím Slepičkou,
Zahradní architektura Tábor s.r.o.
Můžete alespoň
mlatových úprav?
blíže
objasnit
princip
Mlatový povrch musí mít vynikající a přitom konstantní
vlastnosti – pevnost, prosáklivost, která zaručuje, že
čtvrthodinu po dešti bude už opět povrch oschlý, atd. Při
výběru jednotlivých složek spolupracujeme s řadou lomů, avšak
konečnou strukturu směsi si poté mícháme sami. Dosáhnout
normalizované struktury je mimochodem velice obtížné a je
třeba zapojit do výrobního procesu i cit. Proto je tak obtížné
směs patentově ochránit, vždyť jejím dílem je i intuice. Směs se
musí dobře stmelit a k vlastnostem, o kterých jsem už mluvil, je
třeba připočíst ještě správnou barevnost, na níž bazírují
památkáři a architekti. Ti určí barvu kamenné směsi relativně
přesně na základě okolí, především podle fasády nejbližší
historické zástavby či podle historických pramenů.
Příklad složení mlatového povrchu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
60 mm štěrkopísek ( písek s jílovou frakci –
zahliněný)
80 mm štěrk – drcené kamenivo 32/63
100 mm štěrkodrť
Písek je zaválcován do pokladu 32/63 najednou
Případně se použije princip vápenné malty – do
písku se přidá vápenný hydrát, zamíchá se,
rozprostře, nakropí, za vlhka se válcuje
Vápenná malta 120-140 kg vápna (podle
požadované pevnosti)
Na 1 m3 písku
240-350 l vody
Písek: Vápno 8 (10) : 1
PÍSKOVANÉ
Níže jsou uvedeny příklady možností složení pískovaných
povrchů, tak jak je uvádějí některé firmy:
verze 1
20 mm
50 mm
200 – 300mm
písek ( říční i kopaný) nebo drť, zaválet
kamenná vrstva – drť nebo hrubý písek
+ cement, míchat za sucha, rozprostřít,
válet, kropit
kamenivo
11
verze 2
40 – 80 mm
150 – 250 mm
písek frakce 0/4 + 4/8 v poměru
2 : 1, míchat v betonárce (asi též
jílová hmota – bez ní míchání nemá
smysl)za vlhka válet
vibrované kamenivo
verze 3
10 - 20 mm
40 mm
200 mm
písek nebo drť frakce 0/4 mm
drť opuková frakce 16/32 vibrovat,
zakropit
kamenivo, vibrovat, prolévat
cementovým mlékem
skladby jsou uvedeny pouze orientačně, vždy je nutno posoudit místní situaci
příklad konstrukce pískového chodníku
MINERÁLNĚ ZPEVNĚNÉ KAMENIVO (MZK)
Mechanicky zpevněné kamenivo (minerální beton)
je hmota vytvořená ze směsi převážně dvou frakcí
přírodního drceného (přírodního těženého předrceného)
nebo umělého kameniva (např. strusky) či kameniva
recyklovaného a vody, vyrobená v mísícím centru. Toto
mísící centrum je umístěno co nejblíže místu pokládky.
Směs dopravená, převážně na korbě nákladního
automobilu, je na připravené pláni rozprostřena a
zhutněna způsobem zajišťujícím požadovanou únosnost,
navrženou a ověřenou v průkazní zkoušce a potvrzenou
hutnícím pokusem na místě.
Je určeno jako spodní nebo horní podkladní vrstva
vozovek, odstavných letištních či parkovacích ploch,
ramp, nájezdů, ale i např. jako podkladní vrstva pro
podlahové konstrukce v halách v závislosti na třídě
dopravního či provozního zatížení. Technologicky patří
mezi nestmelené vrstvy a platí pro ně ČSN EN 13285 a
ČSN 73 6126-1 (nebo STN EN 13285 a STN 73 6126).
Směs kameniva pro MZK musí být taková, aby
výsledná čára zrnitosti ležela uvnitř předepsaných oborů
zrnitosti. Kamenivo má předepsané kvalitativní parametry.
Směs pro MZK se vyrábí v šaržových nebo
kontinuálních míchacích zařízeních např. v klasických
betonárnách,
stabilizačních
centrech,
případně
upravených obalovacích soupravách, které jsou vybaveny
Semimobilní zařízení pro míchání MZK
12
dávkovacím zařízením kameniva a vody, umožňujícím
dodržení předepsané granulometrie a požadované
vlhkosti s dostatečnou přesností. Použitý způsob míchání
musí zaručit homogenitu směsi. Úprava vlhkosti dávkou
vody po provedení míchání a uložení směsi na dopravním
prostředku, ukládacím zařízení nebo na pokládanou
vrstvu není dovoleno. Za dávkování vody se nepovažuje
vlhčení povrchu položené a hutněné vrstvy.
Směs pro MZK se rozprostírá a ukládá v jedné
nebo více vrstvách většinou finišery nebo grejdry, či jiným
vhodným způsobem vždy na ochrannou vrstvu nebo na
pláň z nesoudržných zemin. Tloušťka jedné pokládané
vrstvy je z hlediska technologického omezení 150 až 300
mm. Vrstvy se pokládají s takovým nadvýšením, aby po
zhutnění tloušťka vrstvy odpovídala tloušťce projektové
(viz průkazní zkouška, hutnící pokus). Pokládka se nesmí
provádět při silném nebo dlouhotrvajícím dešti a při
teplotách nižších než 0 °C.
Zhutňování MZK lze provádět jakýmkoliv typem
válce nebo hutnícím zařízením, které je schopné vrstvu
zhutnit podle předepsaných požadavků. Před zahájením
výroby a pokládky by měl být proveden, až na výjimky,
zhutňovací pokus.
Pro ochranu povrchu před vysycháním a účinky
nutné technologické dopravy se doporučuje provést
filtrační postřik asfaltovou emulzí v množství 0,8 až 1,2
kg/m2. Postřik se nemusí provádět, pokud se vrstva MZK
překryje další vrstvou v technologicky dostatečně krátkém
čase. Před pokládkou asfaltových směsí je nutno povrch
MZK opatřit spojovacím postřikem v množství 0,2 až 1,0
kg/m2.
Zdroj: http://www.frischbeton.cz/mzk.php
http://stavebni-technika.cz/clanky/michaci-zarizenipro-vyrobu-mechanicky-zpevneneho-kameniva/
TRAVNATÉ CESTY
příklad skladby:
• výkop cca 38 cm
• utužit – uprostřed vypouklé
• zpevňovací a odvodňovací hrubý materiál 8-12cm
• (dusáním při pokropení slehne cca o1/4 –
pěchovat od stran ke středu – stále vyvýšený)
20 cm dobré těžší země
• seč – 1x týdně
ECORASTER
ECORASTER je systém plastových dílců, které
jsou určeny pro zpevnění a zatravnění ploch, svahů apod.
Tento systém je vhodný především pro zelené parkovací
plochy, pojezdové plochy ve stávajícím trávníku nebo jako
ochranné lože kolem stromů. Je ekologický, bezpečný a
13
pevný ve všech oblastech použití díky patentovanému
spojovacímu systému a variabilním prvkům. Po ozelenění
je téměř neviditelný. Hlavní výhodou je, že zde nedochází
ke zhutňování půdy a je umožněn snadný růst vegetace.
200 ks 30 x 30 cm tj. cca 20 m2
Přibližné osázení:
2
Příklad A/ 5 – 8 m nízký koberec zelený, popř. barevný
•
Armeria maritima, Festuca ´Crinum Ursii´,
Festuca glauca, Dianthus deltoides, Duchesnea indica
2
Příklad B/ 10 m alpinky 10 – 15 cm vysoké, barevné
•
Sedum album, Sedum floriferum, Sedum
hybridum, Sedum cauticolum, Sedum reflexum, Sedum
sexangulare, Sedum spurium var. Fuldaglut, Sedum
spurium var. Rose, Sedum kamtschmaticum, Sedum
ochroleucum, Sedum spathulifolium, Sedum spurium
var. Schorbusser Blut, Sempervivum hybridum,
Sempervivum arachnoideum, Sempervivum ciliosum,
Sempervivum montanum, Sempervivum tectorum,
Armeria maritima ( ´Alba´), Festuca glauca, Dianthus
deltoides, Cerastium tomentosum, Hieracium pilosella,
Hypericum polyphyllum, Saxifraga arendsii, Saxifraga
aizoon, Saxifraga paniculata, Saxifraga umbrosa,
Potentilla verna, Phlox subulata, Hieracium villosum,
Saxifraga aizoon, Iberis sempervirens, Phlox subulata,
Cerastium tomentosum
TERRAM GRASSPROTECTA
Rohož se pokládá přímo na trávník, zabezpečuje pevnou
plochu pro průjezd a parkování bez úpravy podkladu.
http://www.boddingtons-ltd.com/products/grass-groundreinforcement/grass-reinforcementprotection/grassprotecta-grass-reinforcement-protectionmesh.php
14
5cm
výplň, směs písku
a humusu
5cm
ECORASTER
2cm
vyrovnávací drť
15cm
štěrk 5/32
PARK30 LDP
Plastový voštinový systém. Rohož se pokládá přímo na trávník, zabezpečuje pevnou plochu pro
průjezd a parkování bez úpravy podkladu.
http://www.esi.info/detail.cfm/Gridforce/Park30-LDP-ground-reinforcement-tile/_/R32412_NG146BP
POVRCHY ZPEVNĚNÉ - DLÁŽDĚNÉ
DLAŽBY KAMENNÉ
žulová kostka 6x7cm
žulová kostka řezaná 6x7cm
žulová kostka 10x10cm
žulová kostka cca 15x20cm,
kombinace s odseky
žulové odseky
kamenné desky formátované
kombinace s kostkou 6x7cm
kamenné desky formátované
kombinace s kostkou
kamenná dlažba nepravidelná
v kombinaci s řezanými pásy
15
kamenná dlažba s valouny
kamenná dlažba volně ložená
kamenné šlapáky zvýšené
kamenná dlažba nepravidelná
kamenné šlapáky pravidelné
kamenné šlapáky nepravidelné
příklad konstrukce šlapákovým chodníkem
DLAŽBY CIHELNÉ
dlažba cihelná
dlažba cihelná, betonová imitace
16
DLAŽBY BETONOVÉ
dlažba plošná
dlažba plošná v kombinaci
s dřevěnou palubou
dlažba plošná v kombinaci
s kamenným páskem
dlažba plošná
dlažba zámková, skladebná s betonovými
šlapákovými deskami v drti
dlažba zámková, skladebná
dlažba zámková - to si může dovolit jenom Hundertwasser
dlažba plošná imitace kamene
dlažba velkoformátová až 200x200cm
Všechny typy mohou mít povrch hladký, tryskaný, vymývaný, broušený, rumplovaný a
v různých barevných odstínech. Z pohledu estetického je škála velmi široká, od vrcholných
kýčů na straně jedné až po výrobky, které jsou přesně to, co jsou, a není problém je užít i
v náročných zahradních úpravách.
17
příklady konstrukcí betonových dlažeb
POVRCHY ZPEVNĚNÉ - JEDNOLITÉ
BETON
ASFALT
příklad konstrukce litým betonem a asfaltem
VEGECOL
je inovativní pojivo vyvinuté firmou COLAS. Je vyrobeno z
obnovitelných surovin získávaných v zemědělské výrobě,
tím podporuje udržitelný rozvoj. Používá se k výrobě
různých druhů silničních povrchů na principu horkých
směsí. Jeho kvalita je srovnatelná s živičným povrchem.
Vegecol je transparentní, takže zachovává přirozený
vzhled aplikovaného materiálu a současně se dá velmi
snadno barvit. Těmito vlastnostmi umožňuje velmi široké
využití v oblasti architektonické tvorby. Vynikající je pro
parkoviště, příjezdové komunikace, parkové cesty, inline
dráhy, cyklostezky.
18
http://www.colassolutions.ca/vegecol
GLORIT
Tato moderní technologie pro výstavbu a zpevnění
cest, stezek a cyklostezek funguje na principu recyklace
původního materiálu, do něhož se přidává cement a
stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi
pevná a odolná vrstva (20 cm tloušťky), která skvěle
odolává mrazu i značnému zatížení.
Cesty upravené touto technologií mají charakter
zpevněné cesty z minerálního betonu.
GLORIT je stabilizační prostředek na bázi solí v
práškové formě; byl vyvinut v Japonsku a úspěšně se
používá více než 15 let.
Použití:
• na polních, zemědělských cestách
• na lesních cestách, skládkách dřeva
• při zpevňování břehů
• na veškerých vodu propustných nosných vrstvách
• na polních letištích
• na cvičištích v armádě
• pro rychlé zpevnění půdy (ve vojenském prostoru)
• při stabilizaci skládek
• při zpevňování splaškového kalu, odpadního bahna
• při vazbě průmyslových odpadů
• na parkovištích a sportovních plochách
Postup výroby:
Frézou a podrcovačem se připraví podklad přímo v místě
zpevňované plochy. Po nivelaci půdy se na 1m3 rozdělí
dostatečné množství cementu. (ca. 100 – 250kg)
Prostřednictvím půdní frézy se takto rozdělený cement
promíchá se stávající zeminou a podrceným kamenivem
až do požadované hloubky. Následně se směs zeminy,
kameniva a cementu pokropí záměsovou vodou
s rozpuštěným GLORITEM. Obsah GLORITU ve vodě
závisí na vlhkosti půdy. Obvyklý poměr GLORITU ve vodě
je 1 : 20. Směs pokropená ve vodě rozpuštěným
GLORITEM se znovu propracuje půdní frézou. Následně
se stabilizovaná plocha srovná a zhutní pojezdovým
válcem.
Zdroj: http://www.lesopol.cz/glorit
19
OKRAJE CEST
Obrubník je zpevněný, zpravidla kamenný či betonový pás, který obvykle tvoří hranu mezi
dvěma pásy pozemní komunikace, které jsou v rozdílné výšce, nebo odděluje pozemní
komunikaci od sousedící plochy (například trávníku). Nejtypičtější použití je na hranici vozovky
a chodníku, kde horní plocha obrubníku se nachází ve výškové rovině povrchu chodníku,
zatímco svislá boční plocha vede až k nižší úrovni, v níž se nachází povrch vozovky.
obrubník kamenný
kovová pásnice
trojřádek žulová kostka 10x10
kovová pásnice
plastová obruba
betonový obrubník
betonový lem vytvořený profesionálním
strojem Lil Bubba
kortenová obruba
20
B/ SCHODIŠTĚ A RAMPY
…………………………..intermezzo vystoupavé
Dostat se někam nahoru a odtud pozorovat krajinu byla
vždycky odvěká lidská touha. Nebyla to touha jen estetická a
krajinomilná, byl to počin lovce, který vyhlíží kořist, nebo bojovníka
sledujícího, kam se přesouvají nepřátelé nebo jen prostého člověka, co
sleduje, odkud přichází déšť. Člověk měl přehled o své situaci a tak to
byla činnost strategická. Vojevůdce také nikdy nestál v dolíku, vždycky
si vyhlédl horu, kopec, vršek, i ten nejmenší a odtud vydával rozkazy a
posílal rychlé posly. Tak by se, s trochou nadsázky dalo říci, že se
člověk snažil vždycky někam vystoupat, což dělal nejrůznějším, někdy
složitým a někdy zase méně složitým způsobem. To hovořím o krajině,
kde člověk překonával výškový rozdíl pomocí nakloněné roviny, svahu
tedy rampy, která je sice tématem této kapitoly, ale my se budeme
věnovat hlavně schodištím, ty se používají častěji.
Člověk měl potřebu stoupat v rámci svého nejbližšího okolí, vystoupat
třeba k obydlí, které je tak chráněno před nepřáteli. Tady jsou spíš
prostředkem ke stoupání dobře rozmístěné větve na kmeni stromu. Na
stromě se dalo chytit, zvednout nohu k nižší větvi a tímto způsobem výš
a výš šplhat od větve k větvi do koruny stromu. A to je už jen krůček
k velkému vynálezu a předobrazu schodiště - žebříku.
Žebřík je jednoduchý nástroj, který umožňuje překonávat
výškový rozdíl - umožňuje stoupat nebo klesat. Při šplhání lezec
pokládá nohy na dolní příčky a po jednotlivých příčkách stoupá
vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příček nad
sebou, nebo svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu, či jiný předmět
pod ostrým úhlem, čímž vzniká velmi silně nakloněná rovina, po které
se dá šplhat nahoru. Nedokonalost žebříku je v tom ostrém úhlu, kdy
se člověk musí držet, aby nespadl. Takové stoupání je trochu
nepohodlné, ale hlavně nepraktické. Zkuste po žebříku vynést nějaký
předmět. Proto muselo být nutně vynalezeno schodiště.
Schodiště je stavební prvek sloužící k propojení jednotlivých
podlaží nebo k překonání určitého výškového rozdílu. Je daleko
pohodlnější, i když zabere mnohem více místa než třeba žebřík.
S rozvojem civilizace a způsobem života se stalo schodiště významnou
součástí našeho prostoru.
Eskalátor jsou schody v pohybu, je to speciální řetězový
dopravník určený pro dopravu osob mezi různými výškovými
úrovněmi. Pracuje na principu řetězově propojených článků, resp.
stupňů, které cyklicky obíhají po pevné dráze. Tvoří tak pohyblivé
schodiště, zpravidla doplněné o přidržovací madlo. Zařízení je
poháněno asynchronním elektromotorem. Používá se například v
metru, na nádražích či ve velkých obchodních centrech apod., někdy i
ve veřejném prostoru města má roli lanovky.
Stejně jako je svým způsobem žebřík pěšinou, je v tomto
smyslu slova výtah dálnicí.
21
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Schodiště a rampy
Schodištěm vyrovnáváme terénní rozdíl cest, jejichž stoupání je větší jak 15%. Musí
umožňovat bezpečný výstup a sestup. Z hlediska provozního může mít formu čistě
konstrukčně účelovou nebo může být dílem uměleckým.
Schodiště - je stupňovitá stavební konstrukce určená k
překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze
schodišťových ramen a schodišťových podest.
Schodišťové
rameno
je
souvislá
sestava
schodišťových stupňů.
Schodišťový stupeň - schod je prvek schodišťového
ramene určený k překonáváni různých výškových úrovní,
jehož rozměr vychází z délky jednoho lidského kroku.
Podesta - je vodorovná plošina, spojující nebo ukončující
schodišťová ramena nebo šikmé rampy, je určena pro
přechod a odpočinek osob pohybujících se po schodišti
nebo šikmé rampě. Podle výškového umístění vzhledem
k podlažím se rozeznávají podesty podlažní, neboli hlavni
a mezipodlažní, neboli vedlejší.
Schodnice - je šikmý nosník, podporující schodišťové rameno nebo schodišťové stupně.
Stupnice - je horní vodorovná plocha schodišťového stupně, na kterou se našlapuje.
Podstupnice - je přední přibližně svisla plocha schodišťového stupně.
Výstupní čára - je pomyslná čára spojující přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose
výstupu. Začiná na hraně prvního (nástupního) stupně a konči na hraně posledního (výstupního)
stupně schodiště.
Sklon schodišťového ramene - je úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní čarou. Vyjadřuje se
též tangentou tohoto úhlu, tj. podílem výšky a šířky schodišťového stupně.
Madlo - je prvek sloužící k přidržování při chůzi po schodišti nebo šikmé rampě. Může být
součástí zábradlí nebo samostatně osazeno na konstrukci ohraničující schodiště, např. na stěně,
ne na konstrukci oddělující výtahovou šachtu.
Zábradlí - se musí zřídit na volném okraji pochozí plochy, před niž je volný prostor hlubší než
500mm, jestliže schodiště slouží provozu dospělých osob nebo 300mm, jestliže schodiště slouží
provozu dětí. Zábradlí musí být dostatečně pevné a stabilní, spolehlivě upevněné do stupňů nebo
do schodnice.
22
Požadavky na funkci schodišť vyplývají nebo jsou uvedeny v obecně závazných předpisech, jimiž
jsou zejména:
– stavební zákon č. 183/2006 Sb.,
– vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných
technických požadavcích na stavby,
– zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky,
– nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na vybrané
stavební výrobky,
– nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na stavební
výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády
č. 251/2003 Sb., a nařízení vlády č. 128/2004Sb.,
v českých nebo evropských technických
normách, v projektové dokumentaci, jako
požadavek projektanta – architekta, investora
nebo stavebníka.
Poznámka: vzhledem k častým změnám legislativních předpisů a norem je třeba při práci s
nimi pracovat vždy s platným zněním.
Výpočet schodového stupně
Poměr výšky a šířky schodišťového stupně je závislý na průměrném lidském kroku, což je
vodorovně 630 mm a svisle 310 mm. Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b
schodišťového stupně je dán vzorcem:
2 h + b = 630 mm
s možnou toleranci směrem dolů až o 30 mm (tj. 600 mm) za předpokladu, že nebude
překročen nejvýše přípustný sklon schodišťového ramene.
zdroj: Neufert
Šikmá rampa - sklonitá stavební konstrukce určena k překonávání rozdílu výškových úrovní
chůzí. Je tvořena nášlapnou plochou, rovinnou nebo zakřivenou.
23
Rampy a rampové schodiště
zdroj: Neufert
PŘÍKLADY SCHODIŠŤ
Historická schodiště
Řecko - Akropolis
Versailles
Sanssouci
Ledeburská zahrada
Grébovka
Zahrada na Baště
24
Kuks
Lysice
Kennedy Memorial - Runnymede
Vila Čerych
KAMENNÁ SCHODIŠTĚ
Klasická schodiště z opracovaného kamene
25
Schodiště z kamenných bloků
CIHLOVÁ SCHODIŠTĚ
26
BETONOVÁ SCHODIŠTĚ
DŘEVĚNÁ SCHODIŠTĚ
27
DŘEVĚNÁ SCHODIŠTĚ SE VSYPEM
KOVOVÁ SCHODIŠTĚ
28
KORTENOVÁ SCHODIŠTĚ
SKLENĚNÁ SCHODIŠTĚ
29
C/ DROBNÉ STAVBY
…………………………..intermezzo vyhlídkové
V předchozích kapitolách jsme si vytvořili cestu, překonali
výškový rozdíl schodištěm nebo rampou, a to všechno proto, abychom
došli k cíli. To nejsou ty velké a zásadní, životní cíle, jsou daleko
menší, i když ne nepodstaté. Jsou to odpočinek, rozhled, rozhovor,
občerstvení, pohyb, poznání. Je to bod na konci trasy, to důležité, pro
co stojí se zastavit, zapřemýšlet, sdělit druhému informaci, setrvat,
posadit se………………
Cílem v našem slova smyslu, může být i letmý pohled
chodce, kterého upoutá něco v průhledu mezi stromy. Pohled bleskne,
zapíše jej do paměti, aby se k němu za chvíli přidal vjem další a další.
Jsou ale místa, kde už nejde o letmý pohled, je to o delším setrvání a
vnímání velkého prostoru krajiny. Z takového místa se za čas stane
vyhlídka. Vyhlídku navštěvuje víc a víc lidí, stane se známou, někdo se
rozhodne a vyčistí plochu, postaví zábradlí. Tak se z vyhlídky stane
terasa a lidé stále přicházejí, ale protože bývá špatné počasí, přijde
další rozhodnutí. V blízkosti vyroste altán, který ukryje lidi před
nepohodou. Sláva místa se šíří, lidé přijíždí z daleka. Jsou unavení
cestou i výstupem, vyhlídka je krásná, altán elegantní a ukryje před
deštěm. Přesto všechno tu něco chybí, až někdo dostane nápad a
postaví výletní restauraci, kde se turista, po krásné vyhlídce občerství.
Kraj je opravdu krásný, prochází jím spousta lesních cest a stezek.
Lidé chodí krajinou a řadí své letmé pohledy do paměti, obdivují
vyhlídku, jedí a pijí v restauraci.
Tady bych text rád zastavil, protože by nastoupila naše doba.
Komunikace, parkoviště, hotel, elektřina, plyn, mobilní síť, bazén,
tenisové kurty……………………….co všechno může vzniknout
z jednoho letmého pohledu.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Povolení a ohlášení nevyžadují:
Budovy
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani
vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých
plynů;
2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy
a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro
chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a
zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin,
sklady chemických hnojiv);
3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez
podsklepení;
30
4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16
m2 a do 5 m výšky;
5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné
plochy a do 5 m výšky;
6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné
veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;
Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,
Zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní
díla, opěrné zdi, oplocení
1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené
výhradně pro odběr plynné fáze;
2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3
m;
3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50
m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle
zvláštního právního předpisu;
4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s
obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;
6. ploty;
7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;
8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními
komunikacemi a s veřejným prostranstvím;
Terénní úpravy a zařízení malého rozsahu
1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší
než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými
prostranstvími;
2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;
3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro
skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou
způsobit znečištění životního prostředí;
4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;
5. stavby mostních vah;
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují:
a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním
podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou
vodním dílem,
c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a
haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou
nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3
let,
2
d) stavby do 25 m zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
e) větrné elektrárny do výšky 10 m,
f) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1,
g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),
h) přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,
31
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8,
informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst.
1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103 odst. 1 písm. g)
bodě 5,
cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2,
antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických
komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2,
stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných
konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní
prostředí,
sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,
Drobné stavby
Altán - „Je menší, zcela aneb částečně uzavřená
místnost, buď co výstupek v hořejších patrech domu,
aneb o sobě v zahradě, na kopci atd. umístěná, která
sloužiti má k užívání čerstvého vzduchu aneb vyhlídky po
okolí. Na zámcích, letních, zahradních a lázeňských
domech zřizují se altány buď co kryté terrassy, aneb se
zvláštními sloupy podpírají. Altány v zahradách neb na
výšinách postavené slují též besídkami a jsou ponejvíce
ze dřeva ozdobně zbudovány“
Ottův slovník naučný
Pavilon - je drobná lehká stavba, často dočasného
charakteru, používaná v zahradách a rekreačních
plochách. Existuje mnoho variant, základním typem jsou
však lehké, vzdušné stavby se střechou připomínající
baldachýn. Původně byl stavěn jako lehký plátěný stan,
který se využíval pouze při zvláštních příležitostech typu
rautu, plesu a zahradních slavností, postupně se však
stával stálou stavbou. Ke konci 17. století se tento výraz
začal používat pro jakékoliv drobné objekty, které byly
využívány na speciální příležitosti.
Encyklopedie Brittanica
Chrámek - je označení drobné zahradní stavby
empírového nebo romantického parku z konce 18. a 1.
pol. 19. st., zpravidla inspirované antickou architekturou.
Obvykle jde o drobnou pavilónovou nebo centrální stavbu
se sloupy a kopulovou střechou užívaná jako stafáž
zahradních průhledů.
Malá československá encyklopedie, 2010
Grotta - znamená v italštině jeskyni. Jak už samo slovo v
původním názvu napovídá, jde o přírodní nebo umele
vytvořenou jeskyni, obloženou mušlemi, kovem, či korály
a vybavenou vodními hříčkami, která v létě poskytuje
chládek.
M. KALUSOK, Zahradní architektura
32
Mauzoleum, hrobky, pantheon - jsou majestátní nebo
také monumentální náhrobní stavby. Název vznikl podle
hrobky perského satrapy Mausola II. čili Mauzolea v
Halikarnassu v dnešním Turecku. V zahradní architektuře
se mohou tyto objekty nacházet na pohledově
exponovaných místech a vyjadřují úctu k mrtvému.
Pantheon je jakýsi soubor všech bohu uznávaných či
uctívaných v určité společnosti. Postupně toto slovo
získalo i význam místa odpočinku velkých osobností
určitého národa.
Průvodce architekturou
Kolonáda - je krytá, neklenutá chodba, která je z jedné
nebo dvou stran tvořená sloupy a rovným kládím. Slouží
například v lázních k promenádám. Pokud je tvořena
sloupy jen z jedné strany, druhá zeď bývá obvykle
členěná pomocí výklenku se sochami, či jinak zdobená.
Na rozdíl od arkád se v zahradách objevuje jako
samostatně stojící objekt. Arkáda obvykle obíhá dvory a
tvoří křížové chodby, či navazuje na sál v přízemním
podlaží paláce, stává se však součástí hlavní stavby.
Architektura: Klíc k architektonickým slohům
Exedra - je stavba polokruhového tvaru, na přední straně
otevřená do sloupové haly stojící před ní. Začala se
objevovat již v antických domech a veřejných budovách
jako místnost půlkruhového půdorysu se sedadly podél
stěn, sloužící jako shromaždiště či hovorny, nebo jako
samostatný architektonický útvar zdobený malbami a
plastikami, často situovaný na konci kolonády. Exedry
bývají v mnohých případech i stavby nekryté, beze střech
kolem ohrazené zdmi.
Malá Československá encyklopedie
Pergoly, loubí - jsou dekorativním a často velmi
oblíbeným druhem zahradních staveb, jejichž účel je
hlavně estetický a užitkový, neboť jejich konstrukce slouží
k pnutí různých okrasných rostlin. Pergoly bývají
otevřené, bez kompaktní střešní konstrukce. Svým
horizontálním charakterem doplňují nebo ukončují
solitérní prostory v parcích. Mají v prvé řadě funkci
estetickou, často slouží jako stínící prostory, zejména
pokud jsou porostlé rostlinami.
SEDLÁČEK, J. Navrhování staveb zahradní architektury
Besídka - je jednou z hlavních součástí zahrady. Zde se
soustřeďuje rodinný život; ona plní svůj úkol jako hlavní
společenské místo, kde se beseduje, pojídá a odpočívá.
J.Kumpán, Moderní zahrada
33
Příklady drobných staveb
Krytá sezení
Letní domky - letohrádky
Čajovny
Domky v korunách
Závěrečná poznámka na zbyteček místa
Pro tuto chvíli jsme na konci třetího dílu skript, která nejsou tak úplná jak jsem si představoval, ale nakonec
to nenastalo hlavně proto, že se téma třetí části vymezilo užší – chodníky, schodiště a drobné stavby. V tomto závěru
bych chtěl velmi poděkovat těm, kteří mi poslali fotografie z realizací nejen v České republice, ale také v zahraničí.
Vážení přátelé, vaše příspěvky byly tematicky hodně široké a víc bylo těch, které jsem v tomto malém skriptu použít
nemohl, ale není všem dnům konec. Publikace pozitivních příkladů užívaných v zahradní architektuře, o které jsem
mluvil, bude dál vznikat. Věřím, že se jí brzy dočkáme. Ještě jednou všem děkuji……………P.M.
34

Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby

Transkript

Podobné dokumenty

Příloha A

Normy - Občerstvení a Malé restaurace.pages

profi abex 2015 - ABEX substráty

Oáza uprostřed města Kotvení stromů Kobercové trávníky Zahrada

Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje,

Bayfield CZ.indd

PROJEKT INOVACE PROGRAMU ARCHITEKTURA A