Divertikulární choroba tlustého střeva

Divertikulární choroba tlustého střeva
Vloženo: 29.7.2005
Příčina této nemoci není známa. Jistá však je souvislost se sníženým příjmem
vlákniny v potravě. Proto je tato nemoc řazena mezi civilizační nemoci. Divertikly
mohou být také vrozené. Většině pacientů nezpůsobuje tato nemoc žádné potíže.
Divertikly (výchlipky) si lze představit jako slepé, nikam nevedoucí výchlipky střeva s
užším vstupem (krčkem). V důsledku užšího vstupu do této výchlipky se ve výchlipce
snadno nahromadí stolice, která v této výchlipce stagnuje, nepostupuje s průchodem
ostatní stolice střevem a dochází k zahušťování stolice ve výchlipce. Zahuštěná
stolice ve výchlipce dráždí sliznici výchlipky k zánětu. Sliznice reaguje na toto
dráždění tvorbou hlenu, ten se může objevovat ve stolici, nebo zředí stolici přítomnou
ve střevě a objeví se průjem, často dochází ke střídání zácpy a průjmu. Zánět
sliznice výchlipky a jejího okolí se může dále projevovat krvácením, bolestí břicha,
teplotou a laboratorními známkami zánětu zjistitelné krevním náběrem. Při hojení
zánětu dochází k jizvení a tím k zužování střeva. Zánět může vést též k proděravění
střeva.
Divertikly se vyskytují nejčastěji u starších osob a na levé polovině tlustého střeva s
maximem na esovité kličce. Tato nemoc je zjišťována v civilizovaných zemích stále
častěji a je zjišťována stále více i u mladších jedinců. Ve věku 40 až 60 let se
vyskytuje asi u jedné třetiny obyvatel, nad 70 let se vyskytuje u více než poloviny
obyvatel.
PŘÍZNAKY
Choroba v klidovém stavu bez komplikací se nemusí projevovat žádnými příznaky
nebo se projevuje zvýšeným nadýmáním, nepravidelností stolice a sklonem k zácpě.
Někdy se může ve stolici objevit hlen.
Divertikulární choroba se může komplikovat zánětem střeva, krvácením,
proděravěním střeva a zúžením střeva.
Zánět se projeví bolestí břicha nejčastěji v levém podbříšku nebo vlevo od pupku, ale
i kdekoliv v břiše. Někdy se objeví bolest v zádech a v křížové oblasti. Zvyšuje se též
tělesná teplota, může se přidat nechutenství, pocit na zvracení až zvracení, zhoršení
nadýmání až zástava plynů a stolice.
Krvácení ze střeva může být ve formě malých drobných ztrát vedoucích k
chudokrevnosti a nebo se jedná o větší krvácení projevující se odchodem většího
množství krve z konečníku.
Proděravění střeva je akutní stav vedoucí rychle k zánětu pobřišnice s
vystupňovanými příznaky zánětu vyžadující akutní chirurgický zásah.
K zúžení střeva dochází při opakovaném zánětu divertiklů, který se hojí jizvou a tím
dohází k zužování střeva, které se projeví zhoršením nadýmání a zácpy až k zástavě
plynů a stolice.
Píštěl je komplikace, kdy vyprázdněním zánětlivého obsahu vznikne patologická
komunikace střeva s jiným orgánem nebo kůží.
Pokud se zánět rozšíří na močové cesty, objeví se močové příznaky.
DIAGNÓZA
Je stanovena na základě příznaků, pohmatového vyšetření břicha, tělesné teploty a
krevních náběrů zaměřených na zánětlivé ukazatele. Nejprůkaznějším vyšetřením,
které zobrazí divertikly i některé komplikace, je rentgenové vyšetření tlustého střevairrigografie. Toto vyšetření se provádí po vyprázdnění střeva pomocí baryového
nálevu přes konečník, kdy se divertikly zobrazí jako odlitky. Při irrigografii je zřejmá
velikost divertiklů a jejich počet, eventuálně se zobrazí i možné komplikace jako
píštěl, známky zánětu nebo zúžení. Další vyšetřovací metodou je počítačová
tomografie (CT) a ultrazvukové vyšetření břicha- sonografie. Kolonoskopie –
vyšetření střeva po jeho vyprázdnění ohebným optickým přístrojem- kolonoskopem,
se používá při zjišťování zdroje krvácení a k odběru vzorků tkáně- biopsií k vyloučení
nádoru střeva nebo jiné příčiny zánětu střeva.
LÉČBA
Pokud je divertikulární choroba v klidovém stavu, je
léčba konzervativní, spočívající hlavně ve
vysokozbytkové dietě, ale i v příjmu dostatečného
množství tekutin a dostatečné pohybové aktivitě.
Je třeba zdůraznit, že pokud byla zjištěna
divertikulární choroba, je doporučeno ji léčit, i když
pacient nemá žádné příznaky, a to hlavně proto,
aby se předešlo možným komplikacím. Tato
opatření s důrazem na dietu je třeba dodržovat
celoživotně. Vysokozbytková dieta je dieta se zvýšeným obsahem vlákniny. Vhodná
je nenadýmavá zelenina, ovoce a celozrnné výrobky. Existují všeobecná doporučení,
která zelenina je nenadýmavá, ale je třeba respektovat individuální rozdíly. Nejvíce
nadýmají luštěniny, květák, zelí, cibule …Zvýšený příjem zeleniny však k léčbě
nestačí. Je třeba do jídelníčku zařadit pšeničné otruby. Zpočátku v malém množství,
například 3x1 kávovou lžičku zamíchat třeba do jogurtu nebo čaje a pak postupně
zvyšovat dávku až na 30 gramů denně. Zpočátku léčby se může objevit nadýmání.
Při komplikaci (viz výše) je nutno nejíst a nepít a neprodleně vyhledat specialistuchirurga, který zváží nutnost hospitalizace či dalších ambulantních kontrol, nasazení
antibiotik a další opatření. Někdy je třeba zánětlivé i krvácivé komplikace řešit akutní
operací nebo operací po zklidnění akutního stavu.
MUDr. Petr BRANDTL
Gastroenterologická ambulance
Božkovská 2967, 141 00 Praha 4
Kontaktní telefon: 272 770 400
Internetová prezentace: http://lekar.zdravcentra.cz/petr.brandtl/
Literatura:
Antoš, F., Divertikulární choroba tlustého střeva. Avicenum 1990
Wehrmann, K., Frümorgen, P., Diverticulosis-Diverticulitis. Falk Foundation e.V. 2002
Antoš, F., Divertikulární choroba tlustého střeva. In Mařatka, Z. ed.Gastroenterologie.
Praha: Karolinum 1999, s. 305-309
Antoš, F., Choroba divertikulární tlustého střeva. In Horký K. Lékařské repetitorium.
Galén 2003 s.221