Show publication content!
Transkript
Show publication content!
ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ na t ě šín sk o A HLUClNSKU V ROCE 1928 U P R A V I L ANT. H O Ř Í N E K Slezská Ostrava 1928 • Nákladem Slezské Matice osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě. T i s k e m k n i h t i s k á r n y U n i o n ve S l e z s k é O s t r a v ě . ČINNOST SLEZSKÉ MATICE / O S V Ě T Y LI DOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLU ČÍNSK U Z A R O K 1928 , Slezská Ostrava 1929, N á k l a d e m S l e z s k é Ma t i c e o s v ě t y l i d o v é s e s í d l e m ve S l e z s k é Os t r a v ě . ČESTNÍ Č L E N O V É SLE Z S K É M A T I C E O S V Ě T Y LIDOVÉ. BED Ř IC H ŠIMEČEK, president krajského soudu, zakladatel Slezské Matice osvěty lidové. V Ě N C E S L A V HRUBÝ, býv. říšský a zemský poslanec v Opavě, zakladatel Slezské 'Matice osvěty lidové. Dr . F E R D . P E L C , notář a býv. president zemské správní komise pro Slezsko a dlouholetý starosta Slezské Matice osvěty lidové. Zvoleni čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 7. září 1924, konané v Novém Bohumíně za vynikající zásluhy o zdar české věci ve Slezsku. DIPLOMY Č E S T N É H O U Z N Á N Í SLEZSKÉ M A TIC E O S V Ě T Y LIDOVĚ obdrželi: Dr. MIR. VALOUCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. JOS. KEPL, odborový přednosta ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. RUDOLF STRÁNSKÝ, tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. KAMIL BUZEK, odborový rada ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. BĚLEHRÁDEK, ředitel Ústřední Matice Školské v Praze. JAN KRISTEK, majitel realit a bývalý starosta městyse Lazy. f ANT. KLVANA, okresní školní inspektor v Orlové. ALOIS P1ZL, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. MLČOCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. STANISLAV HOFMANN, odborový rada a přednosta presidia ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. GUSTAV HREJSA, ministerský tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. JOSEF ŠRÁMEK, zemský president slezský v Opavě. JAN SEDLARIK, majitel velkostatku ve Vratimově. FRANT. KLIMÁNEK, hlavní pokladník města Slezské Ostravy. Dr. FRANT. STAŠEK, ministerský rada v presidiu ministerské rady v Praze. Dr. KAREL BARON, místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě. JOSEF ŠKÁBA, vládní rada ministerstva vnitra v Praze. EM. HRUBÝ, senátor a starosta Svazu Nár. Jednot a Matic v Praze. TOM. STYPA, ředitel vyšší školy dívčí a starosta Národní Jednoty slezské v Praze. Diplomy čestného uznání byly jim dány na základě usnesení ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové za jejich přižeň a obzvláštní podporu českého školství na Tčšínsku a Hlučínsku. Ú S T Ř E D N Í VÝBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ V ROCE 1928. PŘEDSEDNICTVO: Starosta: Dr. FERD. PELC, notář a býv. president Zemské správní komise pro Slezsko ve SI. Ostravě I. namestek starosty: PETR PAVLAN, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny ve Slezské Ostravě’ II. náměstek starosty: BOH. KLAC, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně. . jednatel: ALOIS HOLES, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě d m 5°? ŠTĚTINA, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. o admk: ADOLF MELICHAR, pokladník Báňské a hutní společnosti jáma Hedvika v Petřvaldě. C len : FR. ONDERKA, hospodářsky inspektor a býv. ředitel ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové a býv. starosta města Slezské Ostravy. ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: ALOIS BEZLOJA, ředitel státního učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. ALOIS PASTOR, učitel v Dobré. FRANT. BAJGER, báňský úředník v Prostřední Suché. RUDOLF HOLOMEK, přednosta železniční stanice v Petrovicích. JAN JARABAC, ředitel českého státního gymnasia a starosta města Orlové. Dr. OTA KRÁL, zdravotní rada v Radvanicích. v JOSEF KAČMAŘÍK, strojník ve Slezské Ostravě. JINDŘICH KARKOŠKA, učitel české obecné školy v Petřvaldě. AND. NOVÁK, okresní školní inspektor v Hlučíně. FRANT. PILAŘ, ředitel českých státních občanských škol v Třinci. KONST. PETRIK, ředitel českého státního reform. gymnasia v Českém Těšíně. Dr. KAREL RIHA, advokát v Bohumíně-městě. KAREL SM YČEK , řídící učitel české státní obecné školy a starosta města Jablunkova. STADTHER, správce ceske obecné školy a starosta obce Hnojníku STEP. TESAŘ, ředitel českých státních škol v Karvinné. MET. TESAŘ, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Českém Těšíně. JÓŽA VOCHALA, stalkář — Klárovec — Bohumín. JAR. ZAHRADNÍK, vrchní oficiál kamenouhelných dolů v Doubravě. FRANT. ZELENÝ, ředitel městské elektrárny ve Slezské Ostravě. K O O P T O V A N Í Č LENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: Dr. LEOPOLD TREFNÝ, zvěrolékař ve Fryštátě. JAR. ČIZEK, lesní správce a starosta obce Staré Město u Frvštátu P R A V ^ aV ^ J Í ’ ^ 1. 110"01 ° beCné Šk° ly 9 býv‘ s,aros,a v Karvinné. PRAV. MACHARA, ředitel ceských státních občanských škol v Českém Těšíně. RE V IS OŘ I : R O R F R ^ H n ífp ^ r f R.?Ký’ ředitel berního ú?adu ve Slezské Ostravě. roh re' í , Č6ských občanských škol ve Slezské Ostravě. VÍASTA KRnČRnvA ^ vkn| hV8dOUCÍ kamenouhelných dolů v Orlové. VLASTA KROCKOVA, choťndic.ho učitele české obecné školy a býv. člena Zemské správní komise pro Slezsko v Hrušově. Naše rovy. f O kresní šk oln í inspektor Ant. Klvaňa. Dne 2. února 1928 postihla český živel na Těšínsku těžká rána úmrtím zasloužilého národního a kulturního pracovníka p. Ant. Klvani, okresního školního inspektora v Orlové. T uto těžkou ránu utrpěl zvláště Ústřední výbor Slezské M atice osvěty lidové, jehož dlouholetým členem a poradcem ve všech školských věcech byl zesnulý pan inspektor. Ant. Klvaňa nebyl rodákem slezským. Narodil se na Moravě v Horních Něčicích u Lipníka dne 14. října 1867. Na studie šel velmi pozdě v 17 le tech. Po vyjiti obecné školy učil se řemeslu krejčovskému a jen na přím luvu svého strýce faráře, který znal neobyčejné nadání svého synovce, dán byl na studia gym nasijní do Přerova a odtud na učitelský ústav do Příbora. Ve druhém1 ročníku byl odveden a mohl ve studiích učitelských pokračovati teprve po odbyté tříleté vojenské službě. Studia ukončil teprve ve věkti 27 let. Ant. Klvaňa. Působil na různých štacích. Po vykonání zkoušky pro měšťanské školy zakotvil konečně v P ří bore, kde působil až do roku 1909. Na Těšínsko přišel r. 1909, kdy po dloukých bojích se školními úřady ustanoven byl ředitelem první české měšťanské školy v okrese fryštátském . v Orlové. Plných 20 let působil na Těšínsku a všechna tato léta vyplněna byla neúnavnou prací na poli školském, národním a kulturním. Byl n eú navným, jednalo-li se o rozvoj českého školství a posílení českého živlu na Orlovsku a ostatním. Těšínsku. Za své nekom prom isní přesvědčení hořce pykal v době světové války. Jako podezřelý z protirakouských intrik byl na rozkaz policejního ředitelství v Moravské O stravě zatčen a inter nován ve Faistenau v Solnohradsku. Z vězení vysvobodil jej teprve státní převrat r. 1928. Vrátil se tělesně, i duševně zničen, brzy však okřál a s novou chutí a láskou vrhl se do těžké práce, která jej osvobozením našeho státu v jeho úřadě čekala. Záslužná jeho činnost oceněna byla zvláště učitelstvem, které jej po převratě spontánně zvolilo školním inspektorem pro okres fryštátský a tě šínský. ; j j j j vi N eúprosná sm rt, která vnesla do jeho těla svůj zárodek v době jeho internace, nedopřála mu dočkati se lOletého výročí trvání našeho státu, na nějž se tolik těšil. Urvala nám jej z našich řad. Těžce neseme tuto bolestnou ztrátu. Jeho život a práce zůstanou námi vzorem. České Těšínsko, pro nějž tolik pracoval a s nímž úplně srostl, bude povždy chovati jeho jméno ve vděčné a světlé památce. 6 Jubilejní 30. valná hromada S lezsk é Matice osvěty lidové. Krásně a důstojně oslavila Slezská Matice osvěty lidové dovršení své 30 tileté plodné činnosti jubilejní valnou hrom adou, jejíž odbývání položeno bylo do útulného m enšinového horského m ě stečka Jablunkova. Konala se dne 10. června 1928. Významného tohoto jubilea zúčastnily se všechny matiční odbory svými delegáty. Přišli se na naši hraničářskou práci podívali i známí hraničářští p ra covníci z M oravy pp. J. M áša, starosta N árodní jednoty pro jižní Moravu a I. nám ěstek starosty m ěsta Brna, Dr. Frant. Pallier, tajem ník Národ, jednoty a moravské odočky národní rady v Brně, Ad. Kubiš, ředitel N árodní jednoty pro východní Moravii v Olomouci a řada jiných vzácných hostí a zástupců úřadů a korporací. Pozdravné projevy zaslali: Kancléř presidenta republiky Dr. Šátnal v Praze, nám ěstek předsedy vlády Msg. Dr. Šrámek, předseda N árodního shrom áždění posl. M alypetr, Dr. L. Novák, ministr obchodu, Dr. Ed. Beneš, m inistr zahraničních věcí, Dr. Tiso, m inistr zdravotnictví, Dr. Karel Engliš, m inistr financí, Dr. Karel Baxa, prim átor hl. m ěsta Prahy, Dr. Politzer, vicepresident zemské školní rady v Praze, generál čeček, náčelník vojenské kanceláře presidenta republiky, Ústřední M a tice školská v Praze, N árodní jednota pro jihoz. M oravu v Brně, Československá Obec Sokolská, Národní Jednota Pošum avská, N árodní Jednota Slezská v Praze, Masarykův Lidovýchovný ústav v Praze, slezská odbočka N árodní Rady Čs. v O pavě, Jednota českých hospodářských společenstev v Opavě, Spolek N árodní divadlo moravsko-slezské v Ostravě, Kulturní rada pro širší Ostravsko, česká zemská ústředna pro péči o mládež v Opavě, guvernér N árodní banky Českosilovenské Dr. Pospíšil v Praze, Vlad. Vašek — P etr Bezruč v Brně, Bedřich Šimeček, president krajského soudu v Moravské Ostravě, zemský president slezský Josef Šrámek v Opavě, spisovatel J. S. M achar v Praze, poslanec Jan Rýpar v Opavě, poslanec Václav Sladký v Opavě, Fr. Zika, pre sident Slezské zemědělské rady v Opavě, generál div. Hanák, velitel 8. pěší divise v Opavě, ředitelství českého státního gymnasia v Hlučíně, starosta města Olomouce Dr. Fischer, okresní hejtman v Hlučíně Dr. Oela, president Státního Pozemkového úřadu Dr. Voženílek v Praze, prof. M. Laudová-Hořicová v Praze, F. Hrubý, býv. říšský a zemský poslanec v Opavě, Hasičská župní jednota slezsko-ostravská, Hasičská župa orlovská, zemský četnický velitel pro Slezsko plukovník Šustr, Dr. Leop. Prečan, arcibiskup v Olomouci, Matice Opavská v Opavě, České srdce pro Slezsko ve Slezské O stravě, M oravský zemský výbor v Brně. Prostorný radniční sál m ěsta Jablunkova, vkusně dekorovaný péčí m ístního matičního odboru, byl do posledního místečka naplněn. M noho osob muselo zůstati na chodbě. P řed zahájením 1 valné hrom ady zapěl pěvecký sborf z Jablunkova a po něm pěvecký sbor ^.Sme tana" z Karvinné, načež vojenská hudba zahrála státní hymny. Za slavnostního napětí ujal se slova starosta Slezské Matice osvěty lidové p. Dr. Ferd. Pele, který jubilejní valnou hrom adu zahájil následujícím projevem : Letoší rok je pro nás na Těšínsku několikerým! jubileem. Je to především desáté jubileum naší svobody a státní sam ostanosti, které sdílíme s celým národem 1 a všemi obyvateli republiky. Jestli kde, tož právě na Těšínsku m á český lid příčinu radovati se letos nad změnou, která před desíti lety nastala, neboť nikde nebyla změna ta pro náš národ tak pronikavá a tak blahodárná jako právě tehdy. Ale my na Těšínsku máme ještě další jubileum! Je to třicáté jubileum trvání naší Slezské Matice osvěty lidové — a zvláštní shodou okolností zároveň dvacetileté jubileum přeložení sídla naší Matice do Slezské O stravy (tehdy Polské). Stojím e tudíž u význačného mezníku naší práce a tío je jistě vhodná příležitost, abychom se při této příležitosti zastavili, popatřili nazpět a zkoumali, zdali bylo pracováno dobře a vykonáno vše, co vykonáno býti mělo. Bude o tom ještě dnes podrob něji mluveno. Já bych chtěl poukázati na význačnou okolnost, která charakterisuje celý vývoj Matice a českého života v uplynulém třicetiletí. P řed třiceti lety konala se ustavující valná hrom ada v T ě šíně, před dvaceti lety byli jsme ve Slezské O stravě a dnes scházíme se v Jablunkově. Myslím, že nic nemůže vystihnou ti vývoj národního života na Těšínsku v uplynulém třicetiletí tak, jako právě tato tři místa. Před 30 lety žilo se ještě v naději, na společnou práci a společný postup s Poláky na Těšínsku a proto Matice se zakládá v Těšíně, který byl už tentokráte střediskem kulturní práce pol ské. Ukázalo se však, že společná práce je sice v zemské a říšské politice (v Opavě a ve Vídni) m ožní, ba nutná, že však v místech, kde obě národnosti se stýkají, společný postup je nem ysli telný, poněvadž zájmy obou národnosti jsou různé, ba přím o protichůdné. Skutečně také vzplanul 7 na celém pomezí národnostním a přivodil nám m nohou těžkou ztrátu, takže bylo nutno ustoupiti z Těšína d o Slezské O stravy a odtud1 zahájiti novou prácí a nový postup. "Práci té se pák už lépe da řilo a už sčítání lidu v roce 1910 přináší pozoruhodné výsledky tohoto nového postupu. Jestliže dnes konáme valnou hromadu v Jablunkově, kde dokonce máme svého starostu m ěsta, tož je to jistě vý sledek, o němž se nám před 20 lety př. 30 lety ani nezdálo. Ale ovšem tohoto úspěchu nebylo do cíleno- tak snadno! Za námi leží jedno z nejvýznačnějších a nejpohnutějších období v celé historii Těšínská! Lid musel projiti tou nejhroznější zkouškou útrap a přinésti nejtěžší oběti na životech a majetku, aby našemu právu aspoň částečně zjednán byl průchod. Ještě dnes nejsou všechny rány plně zahojeny. Musíme býti vděčni všem, k teří ty to oběti přinesli. V první řadě dlužno s pocity vděčnosti vzpomenouti dnes, kdy slavíme jubilea, těch m ladých životů, které byly položeny v prv ních tém ěř dnech svobody za vlast a za naše Těšínsko. Jejich příklad a jejich oběť bude nejzávážnějším odkazem právě minulé doby pro všechnou budoucnost. (Shrom áždění vzdává povstáním úctu.) Vzpomenouti nutno nám i práce žijících! V první řadě je to náš Osvoboditel president M a saryk, jemuž vděčíme za své osvobození a jenž měl vždy nejživější porozum ění i pro náš zápas na Těšínsku. Navrhuji, aby mu byl poslán Y dn ešn í valné hrom ady tento telegram : Z. 5. T f l a s a r y b , p r e s id e n t Č esŘ osíooensŘ é repu& íiŘy t. č. Ž i b f i c í ) o v i c Q n a Tfíorauč. Zástupci č e sk é h o lid u z T ěšín sk á a H lu čínsk a, sh ro m á žd ěn í na třicá té ju b ilejn í v a ln é hrom adě ce lé o rg a n isa c e $ le z s k é M atice osv ěty lid o v é v m ě stě Jablunkově na T ěšín sk u vzpom ínají v d e s á tém roce trvání Č e sk o slo v e n sk é republiky V ašich zá slu h o o s v o b o z e n í n a še h o národa, vzpom ínají všech n ašich hrdinů, kteří p o lo ž ili sv o je životy za n a ši sv o b o d u a vzdávají Vám jako h lavě státu oddaný h o ld v ěrn osti k n ašem u státu. S lib ují zároveň , ž e vždy v b u d o u cn o sti jso u o d h o d lá n i hájiti n a ši těž ce vydobytou sv o b o d u i n á š stát svým i statky i životy proti každém u n ep říteli zvlášť na T ěšín sk u a H lu čínsk u (Bouřlivý projev souhlasu shromážděných.) S pocity vděčnosti vzpomínáme zásluh naší vlády, všech m inisterstev, země slezské a obcí za všechnu podporu, kterou n aší práci věnovali. Dnes v den jubilea je naší povinností vzpomenouti té velké, ale při tom skromné a nenáročné práce všech těch neščetných pracovníků pro hospodář ský, sociální, hlavně kulturní rozvoj náš na Těšínsku. Jsou to především zakladatelé naší Matice, kteří v době největšího ohrožení našich národních zájímů, opravdu v hbdině djvanácté, přikjročiíli před 30 lety ku založení Matice, aby tak zachránili národu to, co se ještě zachrániti dálo. Jsou to zejména naší čestní členové Věnceslav H rubý a Bedřich Šimeček. T ento počin zůstane navždy v tr valé pam ěti našeho lidu. Vzpomínáme všech těch jednotlivců, kteří Matici a Těšínsku v uplynulém třicetiletí přinesli svou práci a nadšení. Byla a je jich nepřehledná řada a není možno je všechny jménem uvésti. Mezi nimi jsou m nohá drahá nám jména, jejichž nositelé však bohužel nedočkali sej dnešní valné hromady. Vzpomínám jen letos zem řelého člena ústředního výboru škol. inspektora Ant. Klvaněj z Orlové, který svou prací a svými zásluhami sfe zapsal hluboko do srdcí našeho lidů a zů stane ve vděčné pam ěti a trvalé pam átce. (Shrom áždění vzdává povstáním úctu.) Vzpomínáme dále obětavé práce všech matičních odborů a vzdávám jim nejúpřím nější dík, neboť jejich práce je skoro vesměs vzorná a úspěšná. Děkuji okresním jednatelům 1, úřednictvu a veškerém u zaměstnanectvu matičnímu. Srdečné díky vzdávám veškeré naší veřejnosti a zejména všem národním a osvětovým korporacím a spolkům za veškerou podporu Matice, všem dárcům a tisku. Vstupujem e do nového období. Je ještě mnoho práce a bojů před námi. Nemáme dnes jiného přání než aby vývoj Matice a vývoj naší národní a státní věci na Těšínsku i v novém období byl zrovna tak úspěšný jako d o dnes, abychom tak záhy stanuli u cíle svých snah a aby zabezpečeny byly navždy pro národ i stát a území, jež jsme třicetiletou neúm ornou prací a tolika oběhni získadi". (Projev odměněn byl bouřlivým potleskem.) Po tom to projevu přihlásil se o slovo p. J. Máša, vrchní zemědělský rada, starosta Národ. Jed noty pro jihozáp. M oravu a I. nám ěstek starosty m ěsta Brna, který tlumočil pozdrav hraničářů jihozáp. M oravy a vyslovil podiv a potěšení nad krásnými výsledky m atiční činnosti na Těšínsku a Hlučínsku. Ad. Kubiš, ředitel N árodní Jednoty pro severových. Moravu v Olomouci tlumočil pozdrav ná rodních pracovníků ze severní Moravy. Vrchní rada okresní politické správy v Čes. Těšíně p. Dr. Jos. Michálek pozdravil shrom áždění y zastoupení zemského presidenta slezského. j 8 Za Sokolskou župu Těšínskou Jana Čapka tlumočil pozdravy její starosta J. Micka z Lazů. Za Právnickou jednotu Ostravska a Těšínská p. Dr. Sl. N ovotný z Mor. Ostravy. Za 'české evangelíky a. v. na Těšínsku p. J. Balon z Karvinné, za odbor Slezské Matice z Ja blunkova předseda p. Dr. J. Polášek, soudní vrchní rada v Jablunkově. Za okresní sbor matiční pro Jablunkovsko p. Jar. Zahradník z Orlové. Za učitelskou jednotu těšínskou a orlovskou p. Frant. Železný, ředitel stát. měšť. škol v Bystřici n. O., a p. J. Krejčí, ředitel m ěšf. škol v Doubravě. Potom přednesl 1. jednatel ústředního výboru p. Alois Holeš, vrch. knihvedoucí dolů z D ou bravy, jednatelskou zprávu o činnosti Slezské Matice osvěty lidové za r. 1927, která byla jednomyslně schválena. Zprávu účetní a pokladní za rok 1927 přednesl p. Ad. Melichar, pokladník Báňské a hutní spo lečnosti v Petřvaldě. Rovněž i tato zpráva byla bez debaty schválena. Zprávu o revisi matičních účtů a pokladny za rok 1927 přednesl p. Boh. Kučera, vrch. knihve doucí dolů z Orlové. Zpráva revisorů1 účtů byla rovněž bez debaty a jednomyslně schválena a ú střed nímu výboru uděleno absolutorium. Při doplňovacích volbách členů Ústředního výboru zvoleni byli následující pánové na dobu 3 let: Za starostu Slezské Matice osvěty lidové jednomyslně opětně dosavadní zasloužilý starosta Dr. Ferd. Pele, n otář a president Zemské správní komise pro- Slezsko. Za členy: Alois Bezloja, ředitel stát. učitel, ústavu ve Slezské Ostravě, Jos. Kačmařík, strojník ve Slezské Ostravě, Dr. O tto Král, zdravotní rada v Radvanicích, Ad. Melichar, pokladník Báňská a hutní společnosti v Petřvaldě a to za obvod1 slezsko-ostravský. Jan Jařabáč, řed. státního gymnasia v Orlové, Štěpán Tesař, ředitel stát. měšť. školy v Karvinné za obvod orlovský. Jar. Zahradník, vrch. oficiál dolů v Orlové za obvod jablunkovský. Jóža Vochala, statkář v Bohúmíně-Klárovec za obvod frýdecký. Za zem řelého člena p. Ant. Klvaňu z Orlové na zbývající funkční období dvou let p. Jindřich Karkoška, učitel obecné školy v Petřvaldě. Za revisory účtů na dobu jednoho roku: Pan Frant. Rfcntárský, ředitel berního úřadu ve Slezské Ostravě, p. R obert Huvar, ředitel měšť. škol ve Slezské O stravě, pí. Vlasta Kročková, choť člena Zemské správní komise v Hrušově, p. Boh. Kučera, vrch. knihvedoucí dolů v Orlové. Na návrh ředitele Ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové p. Frant. Onderky přijala jubilejní valná hrom ada následující resoluce: I. Slavné V ládě Č e s k o s l o v e n s k é R epubliky v Praze. České státní školství na Těšínsku vyvíjí se zdárně a doznalo v tom to školním roce nového velikého přírůstku dětí. Vládě Československé Republiky vyslovuje jubilejní valné shrom áždění Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově upřím ný dík za podporu tohoto školství a zvlášť za výstavbu celé řady krásných školních budov pro tyto školy, které jsou opěrnými body pro zajištění našich státních a národních zájmů na důležitých hranicích těšínských. Veliký počet českých státních škol na Těšínsku je však umístěn již po dlouhá léta zcela ne dostatečně tak, že zdárný vývoj škól těchto a také zdraví českých děti v nich je krajně ohro ženo. Jubilejní valné shrom áždění Slezské Matice osvěty lidové v městě) Jablunkově dne 10*, června 1928, na němž účastní se zástupci veškerého českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku, p o važuje za svou povinnost upozorniti vládu Československé Republiky na tento bědný stav čes kých1státních1škol na Těšínsku a prosí snažně, aby vláda Československé Republiky poskytla do statečné finanční prostředky a s největším urychlením zahájila přípravy na vybudování samo statných školních budov pro české státní školy v K a r v i n n é v k o l o n i i J i n d ř i c h o v y 9 j á m y , v e S t o n a v ě , v D o l n í L o m n é , iv H o r n í L i š t n é , v R o p i c i, v Ž i v o t i c í c h , v Ř e c e , v K a r p e n t n é , v K o m o r n í L h o t ě , v H njo jjn í k u, v H o r n í m Z u b o v í , v L y ž b i c í c h, v K o ň s k é, v P r s t n ě , v T ř a n o v i c í c h , v R á j i , v D o l n í c h D a t yní c h, ve S v i b i c i , v K o s a ř i s k á c h , v M i l i k o v ě a B u k o v c i . Dále prosí o přístavby ku stávajícím školním budovám v D o l n í c h M a r k l o v i c í c h , v H o r n í Suc hé , v P e t r o v i c í c K , ve S t a r é m M ě s t ě u F r y š t á t u a v A l b r e c h t i c í c h, neboť dosavadní budovy nedostačují veliké návštěvě žactva. Zástupci českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku očekávají s důvěrou od vlády Československé Republiky splnění těchto životních potřeb českého státního školstv í na Těšínsku a ujišťuje vládu vděkem! a oddaností všeho českého lidu na Těšínsku. II. P. T. V l á d ě Č e s k o s l o v e n s k é R e p u b l i k y v P r a z e . Zástupci českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku, shrom áždění na jubilejním valném shrom áž dění veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 10. června 1928 v m ěstě Jablunkově na Těšínsku, znají zvláštní pom ěry v hlučínském kraji z denního života, sledují bedlivě vývoj jejich po boku přivtělení tohoto kraje k našem u státu a proto varují vládu Československé Republiky před zři zováním nebo povolováním německých soukromých nebo veřejných škol kdekoliv v hlučínském kraji, poněvadž německých škol není p otřebí n a Hlučínsku pro tam ní děti „m oravské", které jsou příslušníky českého národa a pro které zřízeny byly řádné školy české, v nichž dostává se dětem náležité výchovy. Zájem národní a státní vyžaduje, aby povolané vládní kruhy učinily přítrž ne zřízené agitaci cizích a nepřátelských živlů, k teří neprávem vnášejí zmatek mezi náš lid na Hlu čínsku a hledí jej popuditi proti našemu státu a národu. Český lid na Hlučínsku je skutečnou větví našeho národa a proto jen náš národ a 'stpt ýrd naň plné právo. Kdo jinak soudí, budiž pova žován za zlovolného rušitele pozvolna, ale dobře se vyvíjející konsolidace pom ěrů v tom to kraji. III. P. T. V l á d ě Č e s k o s l o v e n s k é R e p u b l i k y v P r a z e . Přes desítileté trvání Československé Republiky podřízeno jest dosud Těšínsko v církevních záležitostech římsko-katolické církve biskupskému ordinariátu ve Vratislavi, tedy církevnímu úřadů nalézajícímu se mimo hranice československého státu. Zařízení toto bylo ke škodě českého věřícího živlu již v dobách rakouských a neprospívá ni kterak příznivému vývoji našich státních a národních zájm ů na Těšínsku v době přítom né. P roto obracejí se zástupci českého obyvatelstva z Těšínská a Hlučínska shrom áždění na ju bilejní valné hrom adě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 10. června 1628 v m ěstě Jablun kově na Těšínsku na vládu Československé Republiky se žádostí, aby s největším důrazem trvala na nejrychlejším vyjm utí Těšínská z pravomoci biskupského ordinariátu ve Vratislavi v Německu a přičleněním jeho do pravomoci církevních úřadů na území Československé Republiky, které budou m íti jistě více porozumění pro naše národní potřeby na Těšínsku, nežli tomu bylo až d osudy Na požadavku tom to neochvějně trváme a očekáváme, že též naše povolané církevní úřady jeho brzké splnění podpoří. Doslovem starosty p. Dr. Pelce valná hrom ada zakončena. JO ANT. HOŘÍNEK, Slezská Ostrava-. Zpráva o čin n osti v ro ce 1928. Rokl'Ět928 je v historii českého národního a ‘k ulturního vývoje na Těšínsku mezníkem, V tomto roce dokončila Slezská Matice osvěty lidové 30 let své činnosti. Založena 8. září 18981 v T ěšíně za poměrů velmi nepříznivých, vyrostla v době svého třicetiletého trvání na nejm ohutnější organisaci ve Slezsku. Přehlížíme-li vykonanou práci za těch uplynulých 30 let, můžeme s pýchou říci, že nebyla ne plodná. Přinesla české věci na Těšínsku bohatý užitek. N utno po pravdě přiznati, že k rozmachu české věci na Těšínsku velikou měrou přispělo osvobození československého národa. Slezská Matice osvěty lidové i za změněných pom ěrů konala svou povinnost, ba možno říci, že vykonala^ mnohem více, než-li by mohla vykonati za dřívějšího režim u rakouského. Měla volnější pole působnosti, proto také výsledky její činnosti za posledních d ese t let jsou ty nejkrásnější. Dnes m á za sebou 30 let vykonané práce a jsem přesvědčen, že každý náš nepředpojatý člověk dovede spravedlivě oceniti její záslužnou činnost. Opírajíc se o ustálenou iradici, organisacni ukázněnost a obětavé národní činitele, vyšinula se k m ohutné národní korporaci, která svými odbory a svou činností zasahuje do nejzazších vesniček našeho T ěšínská a částečně i Hlučínska, aby posilo vala a pom áhala všude tam, kde pomoci je zapotřebí. Práce její je viditelná v celé oblasti její p ů sobnosti. Je to především české školství na Těšínsku, které hlásá m atiční práci. České školství, které do našeho národního státního osvobození krčilo se na Těšínsku jako Popelka, jest dnes naší pýchou. Jubileum třicetiletého trvání Slezské Matice osvěty lidové oslaveno bylo krásně a ^ důstojně slavnostní valnou hrom adou, která se konala dne 10. června 1928 v Jablunkově za veliké účasti d e legátů matičních odborů, zástupců úřadů, bratrských jednot, spolků, korporací a hostu. O prubehu této valné hrom ady uvádím e podrobnou zprávu n a jiném místě. Také tém ěř všechny matiční odbory oslavily 30 tileíé trvání Slezské Matice osvěty lidové způsobem vhodným a důstojným. V roce 1928 připadlo první desítiletí osvobození československého národa a jeho státní sam o statnosti. N a T ěšínsku bylo toto jubileum zvlášť důstojně oslaveno. Oslava pořádána byla v každé obci a budiž tu konstatováno, že v řadě obcí konala se oslava za spoluúčasti Poláků i Němců. Oslavy měly krásný, důstojný průběh. Poněkud rušivě působil zákrok Poláků, aby u příležitosti slavnostní schůze obecního zastupitelstva p řijata byla resoluce, v níž žádá se přiznání státního občanství P o lákům, výhody této dosud nepožívajícím. Rovněž kom unisté pokusili se v některýcýh obecních za stupitelstvech o dem onstrační a protistátní projev. O ba tyto zjevy přešly bez zvláštního vzrušení. Významnou a historickou událostí bylo připojení Slezska k Moravě, které provedeno bylo dnem 1. prosince 1928 na základě zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927 čís. 127 sb. zák. a nař. Zákonem tím to přestalo Slezsko existovali jako sam ostatná zemská jednotka a přiloučeno k Moravě. Sloučením Slezska s M oravou vytvořena nová jednotka zemská: z e m ě m o r a v s k o - s l e z s k á . Očekáváme od nového správního celku, že neaude na potřeby českého lidu na Těšísnsku zapomínáno a že jeho p řá n í, tužby a požadavky budou respektovány. Rok 192S věnován byl intensivní práci. Na poli organisačním učiněny byly přípravy pro za ložení dalších matičních odborů, z nichž několik bylo již počátkem roku 1929 založeno. Síť matičních odborů je již tak rozvětvená, že zůstává pouze několik českých obcí v okrese frýdeckem, v nichž odbor matiční nebyl ještě založen. N ení to vinou matičních činitelů. Vina leží v^ místních činitelích, kteří nechápou velký význam m atiční práce pro T ěšínsko a Hlučínsko a kteří někde om louvají svoji liknavost a lhostejnost tvrzením, že v sam ostatném československém státě m atiční práce není potřebí. Snad nadejde doba, kdy i tito nepříznivci matiční práce přijdou k střízlivějšímu názoru o práci n á rodních jednot a Matic v našem státě a zejména o práci Slezské Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. Poslání Slezské Matice osvěty lidové ve Slezsku a zvláště na Hlučínsku není ještě na dlouhou dobu skončeno. Každým dnem vzrůstají nové a nové úkoly a bude třeba ještě mnoho pracovati, než bude dílo její skončeno. Obzvláštní péče věnována byla rozvoji českého školství, zejména školství m ateřského, které je pýchou Slezské Matice osvěty lidové. V roce 1928 dostoupil počet m ateřských škol vydržovaných Slezskou Maticí osvěty lidové úctyhodné číslice 50. Pracováno bylo na prohloubení národního vě- 11 doniř a kulturního povznesení lidu. Veliký počet přednášek, kursů a divadel, zaznamenaných ve stati o lidovýchovné činnosti, svědčí, že v tom směru bylo pracováno poctivě. Nutno zdůrazniti, že n á rodní vědomí stále hlouběji vniká do vrstev našeho lidu na Těšínsku a Hlučínsku. Získáváme každým rokem ve všech soudních okresech. Získali jsme p ři obecních volbách v Jablunkově, kde máme čes kého starostu, v Karpentné, Ráji, Závadě, v Bystřici n./Olzou a jinde. Počet hlasů, odevzdaných při volbách do okresních a zemských zastupitelstev, náš zisk znovu potvrdil. Veliká peče věnována byla otázce urychlené výstavbě potřebných škol na Těšínsku. Je to nejbo lestnější kapitola našeho úspěšného m enšinového života, která těžce doléhá na m enšináře. Bohužel v roce 1928, v němž celá řada m enšin těšila se, že splněna bude jejich tužba po vlastní české školní budově, nezískali jsme ničeho, přesto, že stále bylo zakročováno. V tom to roce dokončena byla pouze stavba školní budovy ve Stanislavicích a ve Stříteži. K zahájení nových staveb vůbec nedošlo. Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové nasazuje vše, aby tato hnisající rána na těle našeho čes kého menšinového školství byla co nejrychleji odstraněna. Máme pevnou naději, že jubilejní rok svatováclavský bude nám v uskutečnění tohoto požadavku příznivější. Práce matiční prováděna je s láskou a nadšením . Matičáři jsou si plně vědomi významu Slezské Matice osvěty lidové a proto panuje mezi nimi svornost, jednota a kázeň. Všechny sdružuje jediná m yšlenka: p r o s p ě t i č e s k é v ě c i n a T ě š í n s k u a H l u č í n s k u ! O dtud vyvěrají také krásné úspěchy jednotlivých odborůj i celku. V uplynulém roce odešel ze služeb matičních dlouholetý a zasloužilý ředitel p. Frant. Onderka. Vstoupil do služeb matičních v dobách pro ni nejhorších. Svou prozíravostí, životní energií a organisační schopností přivedl Slezskou Matici osvěty lidové k nynějším u jejímu rozkvětu a rozvoji. Vy konal pro Matici m noho a jistě není nikoho, kdo by jeho práci neocenil. Všechny své výsledky děkuje Slezská Matice osvěty lidové obětavosti svých pracovníků a vlíd nému porozum ění a pochopení její snah na m ístech povolaných. Všem těm drobným pracovníkům, všem funkcionářům a všem příznivcům, kteří matiční práci podporovali, u p ř í m n ý d í k ! Organisace. V roce 1928 založen byl nový matiční odbor dne 15. května v D a r k o v i c í c h na Hlučínsku. Tím zvýšen byl počet matičních odborů na 151 . Na Těšínsku je 130 matičních odborů, na H lučín sku 21 . Počet členů stoupl n a 23 t i s í c . Okresní sbory : Oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové rozdělena je na 8 obvodů, okresních sborů, v jichž čele stojí okresní jednatel jako předseda. Do okresního sboru matičního vysílá každý odbor po dvou zástupcích.. O kresní sbory matiční jsou rozděleny následovně: I. O k r e s n í s b o r p r o B o h u m i n s k o : Předseda pan Bedřich státních měšťanských škol v Novém Bohumíně. Sdružuje 10 obcí. 'A. O k r e s n í s b o r pi o O r l o v s k o : gymnasií! v Orlové. Sdružuje 11 obcí. Štětina, ředitel českých Předseda pan Bedřich Kubdia, p.oieso; Cosxelio stát III. O k r e s n í s b o r p r o F r y š t á t s k o : Předseda pan Alois Holeš, vrchní knihvedoucí ředi telství dolů Orlová-Lazy v Orlové. Sdružuje 16 obcí. IV. O k r e s n í s b o r p r o o b v o d č e s k o - t ě š í n s k ý : P ředseda p. českého stát. ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně. Sdružuje 44 obcí a osad. Konst. Petřík, ředitel V. O k r e s n í s b o r p r o J a b l u n k o v s k o : Předseda p . Jaroslav Zahradník, vrchní oficiál dolů V Doubravě. Sdružuje 21 Obcí. 12 VI. O k r e s n í s b o r p r o F r ý d e c k o : Předseda p. Joža Vochala, statkář v Bohumíně, dvui Klárovec. Sdružuje 37 obcí a osad. VII. O k r e s n í s b o r s l e z s k o - o s t r a v s k ý : Předseda p. Josef Šmiřák, technický úředník v Michálkovicích. Sdružuje 7 obcí. VIII. O k r e s n í s b o r p r o H l u č í n s k o : Předseda p. Karel Hruška, ředitel měšťanských ěkol v Kravařích. Sdružuje 25 obcí. Ústřední výbor: V čele veškeré m atiční organisace stojí valnou hrom adou zvolený ústřední výbor. Sídlo ústředního výboru je Slezská Ostrava. Ústřední výbor se skládá ze starosty a 24 členů, z nichž nejmene čtvrtina musí býti ze Slezské Ostravy. Členové ústředního výboru volí se na dobu 3J e t. Každý rok vystupuje dle pořadí 8 členů. Členové vystouplí m ohou býti opět voleni. Kromě řádné volených clenu m a Ustřední výbor právo dle potřeby kooptovati nejm éně čtyři členy Ústředního v ý b o r u . Cstredm výbor je zodpověděn p řed celou českou veřejností a p ř e d ú ř a d y za veškeré počiny a finanční hospodářství Slezské M atice o svě ty lidové. Ú střední výbor rozhoduje o všech důležitých otázkách a jed in ě on je povolán mluviti a jetinaii. jménem celé m atiční organisace ač ín íti jejím jménem pravoplatné závazky. V roce 1928 sešel se Ústřední výbor 5 krátě a učinil1 1166 protokolovaných usnesení. Předsednictvo: Předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové tvoří starosta, 2 náměstkové, 2 jednatelé, pokladník a vedoucí úředník. Předsednictvo provádí usnesení ústředního výboru a valné hromady, obstarává běžnou agendu, dohlíží na kancelář, rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odkladu, s^ podmínkou d o datečného schválení Ústředního výboru, posuzuje došlé návrhy a předkládá je Ústřednímu výboru. Schází se pravidelně každých 14 dní, jeví-Ii se potřeĎa, Každého týdne v úterý. V r. 1928 projednáno bylo ve schůzích Ústředního výboru 1137 různých záležitostí. Matiční agenda: O rozsáhlosti matiční práce svědčí matiční agenda. Vyřizuje ji Ústřední kancelář Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě a poboční kancelář v'Českém! Těšíně. V roce 1928 vyřizovali matiční agendu v Ústřední kanceláři: ředitel, tajemník, účetní a 4 pomocné ženské kancelářské síly. V o d bočce v Ces. T ěšíně správce a jedna pom ocná ženská kancelářská síla..D o ústřední kanceláře dochází denně 50—60 přípisů, které kancelář vyřizuje. Ústřední kancelář vede v evidenci veškeren matiční majetek, spravuje všechny matiční podniky, zpracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a Ustředním u výboru a udržuje neustálý styk s matičními odbory a všemi činiteli. Dozírá na řádné hospodaření a stará se o řádný chod m atiční organisace a všech matičních podniků. O rozsáhlosti matiční agendy nejlépe mluví m atiční protokol, který v roce 1928 vykazuje 29.990 přijatých a vyříze ných podání. Kromě písemných podání přijím á Ústřední kancelář tém ěř denně osobní návštěvy a d e putace. Matiční organisace zasahuje do všech složek našeho života na Těšínsku a Hlučínsku^ S jakým zdarem svou rozsáhlou činnost vykonává, o toru podají zprávu následující statě teto výroční zprávy. Nutno konstaíovati, že veškerá matiční práce koná se s láskou a nadšením. Všichni matiční zaměstnanci jsou si vědomi poslání, které Matice vykonává a proto také s chutí a láskou pracují. Nem 'ně obětavě pracují matiční odbory a všichni m atiční činitelé. Práce m atiční je oceňována a p ři náší naší věci úspěchy a to jest nám největší odm ěnou. Úkoly Slezské Matice osvěty lidové jsou ve liké. Mnoho jest třeba ještě vykonati a m y věřím e, že práce tato bude v budoucnu vykonána. 13 Okresní sbor S lezské Matice osvěty lidové pro Bohumínsko. B e d ř i c h Š t ě t i n a , ředitel státní menšinové měšť. školy v Novém Bohumíně. Do působnosti okresního sboru matičního patří ze sousedního okresu bohum ínského všechny obce kromě Petřvaldu a Polské Lutvně, jež sousedí přímo, z Orlovou a jsou z toho důvodu přičleněny ke sboru orlovsk-ému. Ze sousedního okresu fryštátského p a tří ku okresnímu sboru bohumiňskému Závada. Pro rozsáhlost některých obcí zřízeny jsou, v Rychvaldě tři, v Novém Bohumíně a Německé Lutyni dva matiční odbory. Všech matičních odborů je tu celkem 14. Hlavní starostí všech matičních odborů byla v uplynulém roce činnost lidovýchovná a národně uvědomovací. V některých obcích stará se o lidovýchovu pouze matiční odbor, který tu zastupuje funkci místní osvětové komise, v ostatních dělí se o tuto činnost s jinými českými spolky a korpora cemi. Zpráva o lidovýchovné činnosti matičních odborů obsažena je ve výkazech jednotlivých obcí uveřejněných v této ročence. Je velmi potěšující a svědčí o tom, že hraničáři pracují svědomitě na poli lido výchovném, národně uvědomovacím, sociálním i národohospodářském . Desítileté výročí státní sam ostatnosti oslaveno vhodným způsobem ve všech obcích, a to buď přímo matičními odbory, nebo jinými korporacemi za spolupůsobení matičních pracovníků. Nejmohutněji vyzněla oslava desítiletého trvání republiky v Novém Bohumíně, kde ji pořádala městská rada a vojenská posádka za spolupůsobení okresního osvětového sboru. Zúčastnilo se jí na 3000 osob všech stavů a národností. V předvečer oslavy konal se m ohutný lampionový průvod městem za účasti dětí všech škol novobohumínských (i německých). Na vánoční nadílku a na zakoupení učebnic a školních potřeb věnovaly odbory v uplynulém roce více než 50.000 Kč. Výstavu soudobé kultury v Brně navštívilo z okresu na 500 dětí různých škol. Z á jezd chudým dětem umožnily odbory matiční, které pro tento účel věnovaly několik tisíc korun. Výsledek zápisu do českých škol je velmi potěšující. Při obecných školách zřízeno několik pobo ček. Na školách měšťanských je proti roku minulému úbytek dětí, zaviněný léty válečnými. České školství na Bohumínsku doznalo v roce 1928 značného rozšíření. Od 1. září 1928 otevřena nová matiční mateřská škola ve Věřnovicích, v Novém Bohumíně zřízena sam ostatná odborná škola pokračovací pro učně živností kovodělných a roční rodinná škola přem ěněna na školu dvouletou, v Šunychlu dvou třídní obecná škola rozšířena na trojtřídní, pro matiční hudební školu v Novém Bohumíně ustanovilo předsednictvo třetího učitele, obec Pudlov staví budovu pro českou školu obecnou, stavba budovy státního ref. reálného gymnasia spěje svému dokončení a je naděje, že vyučování bude v ní zahájeno počátkem května 1929, do m atiční m ateřské školy ve Skřečoni je zapsáno na 100 dětí, tak že činovníci matiční volají již po zřízení druhé mateřské školky. Při státním ref. reálném gymnasiu otevřena v roce 1928 již osmá třída. První m aturanti opustí ústav v červnu 1929. Na popud matičního okresního sboru konal se 20. května 1928 na sokolském hřišti v Novem Bohu míně „ D e n m l á d e ž e 1', který podobně jako léta minulá byl m ohutnou národní m anifestací Bohumínska. Navštíven byl českým lidem bez rozdílu stavuj a politického přesvědčení. Allegorické vozy vy pravily tyto školy: Nový Bohumín-I. obecná „Květinový koš‘-', II. obecná „Lešetínský kovář“ , m ěš ťanská „D eset leť-', gymnasium „N ám ořníci" — Skřečoň, obecná „M uchom ůrka“ a „M ěsíc a „Šípková Růženka11. Všechny alleg. vozy byly velmi pečlivě vypraveny a působily \ září paprsků slunečních po ulicích bývalého německého Bohumína příjem nou náladu. V průvodu kráčelo^2000 usmívajících se českých dětí, které jen převrat uchránil germanisace. Čistý zisk věnoval I. matiční odbor v novém Bohumíně všem súčastněným školám na zájezd dětí do Brna. Okresní sbor věnoval v roce 1928 značnou pozornost všem závodům bohumínským a snažil se o zmírnění germanisačního systému zakročováním u různých vlivných osobností. Podařilo se mu zaopatřiti práci celé řadě českých lidí v drátovně BáJňské a h u tn í společnosti a v Chemické továrně. Bez úspěchu byla jeho činnost v závodech fmy. Albert Hahm a v čistírně minerálních olejů O dře, kde d o sud vládne duch nepřátelský. Procento českého zaměstnanectva stouplo neobyčejně za rok 1928 pouze v drátovně, ustanovení tu 3 noví čeští inženýři, 10 úředníků a asi 200 českých dělníků. U státní dráhy se pom ěr českého zaměstnanectva rovněž zlepšil. Lze tedy říci, že český živel na Bohumínsku roste. Důkazem toho je počet českých hlasů odevzdaných při volbách v létech 1923, 1925 a 1928 v Novém-Bohumíně. Obdrželi tu: a) v roce 1923: Ceši 932 (27-1 o/o), Němci 1752 (49-Q«/0), Po- láci 343 (Q-8o/o), komun. 205 (5 ‘8 o/o), žid. 255 (7 2 o/0) ; b) v roce 1925: Češi 1280 (29'5o/o), Němci 1981 (45'6<>/o), Poláci 439 (10-lo/0), komun. 343 (7'9°/o), žid. 296 (6 -So/o); c) v roce 1928: Češi 1529 (36‘6°/o), Němci 1916 (45-9°/o), Poláci 359 (8 -6o/o), komun. 36S (8-8o/0), žid. —. V době pěti lei zvýšil se počet hlasů českých státotvorných stran o 9 ,5<>/o, naopak počet hlasů n ě meckých a polských percentuelně klesá. Úbytek hlasů německých je však mnohem větší, uváží-li se, že v roce 1928 nekandidovai židé sam ostatně při volbách do okresního zastupitelstva a svoje hlasy odevzdali Němcům. Volby do obecního zastupitelstva konati se budou v Novém Bohumíně v prosinci 1929. Nepodaří-li se ještě v těchto volbách dosíci českého starosty, je oprávněná naděje, že při nej blíže následujících volbách bude již v Novém Bohumíně česká většina. Pěkného výsledku docíleno zásluhou matičních pracovníků v roce 1928 v Závadě, kde při obec ních volbách dosáhly české strany většiny. Poláci, kteří byli až do roku 1928 pány Závady, přesvědčili se, že slezský lid vrací se do lůna národa, z něhož vyšel. Kinolicenci m ají odbory v Německé Lutyni, Novém Bohum íně a ve Skřečoni. O dbor v Novém Bo humíně kinolicence neprovozuje, začež mu vyplácí m ěsto Nový Bohumín odškodné ročně 15.000 Kč dle smlouvy. O statní dva odbory kinolicenci provozují. Všechny odbory byly vyzvány, aby se postaraly o opravu spolštělých jmen svých členů v m atri kách farních úřadů. Akce tato nebyla dosud všemi odbory vykonána, jak by si bylo přáti. N ám ěty okresního sboru uplatňují čeští členové obecních zastupitelstev nebo i jiných korporací při každé vhodné příležitosti. Z úkolů, jež bude nutno realisovati v příštím roce, uvádím : žádost o povolení živnostenské pracovny při matiční rodinné škole v Novém Bohumíně, přístavbu matiční b u dovy v Novém Bohumíně pro školu rodinnou a hudební, přístavbu matiční budovy pro státní menši novou školu v Šunychlu, obnovení akce pro zřízení okresního úřadu v Novém Bohumíně a převzetí nemocnice bohůmínské do správy okresu. BOHUMÍN - MĚSTO. O dbor založen 4. září 1920. P ředseda Dr. Karel ftíha. adhokát, m ístopředseda Leopold Michna, kovouělník, jednatel M etod Kračmár, řídící učitel, pokladník Fr. Plecháč, vrch. ú řed n ík . O dbor náš čítal 122 členů, přibylo tedy oproti loňském u roku 81 členů. V zrůst n ašeh o odboru tedy jest jistě velmi uspokojivý. O dbor pořádal 8 s chůzí výborových, 2 schůze zápisové, 2 schůze kontrolující voličské záznamy, 1 valnou hrom adu, 1 členskou schůzi, oslavu narozenin presidenta M asaryka, dětský výlet jednodenní na Velký Siožek se 64 dětmi, velikou oslavu 10. výročí svobody, před svátky vykonána bohatli vánoční nadílka a sh v n o st vánočního strom ku. Rozprodáno 50 Těšínských kalendářů. Loutkových divadel sehráno 3 j . Akademie uspořádány dvě a to prvá 28. říjnu a druhá vánoční 2. prosince. Zvláště druhá se velmi d obře vydařila jak finančně tak m orál ně. O dbor přijal spolu s nadílkovou akcí 116 dopisů, odeslal rovněž spolu s nadílkovou akcí přes 1350. — V tom to jsou zahrnuty žádosti a dary na vánoční nadílku a poděkování za ně. O dbor zasáhl účinné svými intervencemi, protesty a rekursy všude tam , kde život národní toho vyžadoval, všude byl v pohotovosti, kde české národní věci naší hrozilo nebezpečí, zkrátk a od b o r náš řídil spolu a za pomoci jiných obranných insti tucí místních celý náš národní život. O dbor Matice spyolu s knihovní radou staral se o knihovnu, umístěnou ve druhém poschodí obecního činžáku č. 12 proti okresním u soudu. Knihovna byla značně rozšířena a to p ři spěním ministerstva národní osvěty, k teré nám darovalo knih za Kč 1.500.—. Pro své čtenáře abonuje odbor „N árodní Politiku", která je vyložena v sokolovně. Valné hrom ady Slezské M atice osvěty lidové, konané 10. čejvna v Jablunkově, súčastnili se od nás 3 delegáti. — V á n o č n í n a d í l k a : Letoší nadílka byla zvláště bohatá. Dlužno se tu zmíniti o tom , že nikde na žádné jiné škole neděje se v tak značném počtu. 1ato okolnost je um ožněna šlechetnými lidmi, k te ří rádi přispějí nějakou korunou našim dětem chuaých hraničářů. Je to především ochranitelka zdejší tělocvičné jednoty „SokoI;‘ menšinová scéna „T y l“ v P raze, pak t. zv. „H um polecký stůl** v P raze na V inohradech, k terý s předsedou Dr. Skorkovským každoročně pam atují na naše děti obnosem Kč 800.— . T ěm to šlechetným dárcům škola naše připravuje děkovný diplom. Třetím obětavým dárcem jest náš předseda Dr. ftíha. K těm to šlechetným dobrodincům druží se dlouhá řad a jiných, k te ří na žácjosti školou posílané ochotně dary peněžní i v tovarech posílají. Celkový příjem na nadílku činí úctyhodnou sumu v penězích 11.037.55 Kč, v různých tovarech, knihách, cikorce, mýdlu, inkoustu a jiných p sa cích potřebách obnos asi nejm éně Kč 6000.—. Rozdáno celkem 159 párů botu, nového šatstva úplného pro chlapce a dívky rozdáno 56 kusů, Zachovalých šatů přes 120 kusů, různých částí šatstva přes 1300 kusů, jako čepic, klobouků, šálit, živůtků, vest, kabátů, košil, sukní, zástěr, ponožek, límců, kravat, zimníků, rukavic, punčoch atd. K tom u rozdáno sirotkům 60 kusů cikorek, jiným 200 per, asi 159 tužek, držátek, gum a jiných věcí. — K n i h o v n a : Koncem roku 1928 bylo všech knih 474, během roku přibylo 62 knih, vyřazeno 9 knih, ke konci roku je tedy 527 knih. Č tenářů bylo 48, knihy půjčeny celkem 32 krát. Počet vypůjčených knih obnáší 982. Čtenářů i vypůjčených knih za rok 1928 ubylo z těch příčin: čtenáři v počtu ací 19, kteří bydlí v kolonii a u lípy, nepůjčují si knihy u nás, nýbrž chodí do knihovny do Nov. Bohumína, kam m ají lepší 15 spád a mnohem blíže. Letos pak za kruté zimy dálo se to přirozeně všeobecně. Mimo to nejlepší čtenář p. Mikuláš odstěhoval se do drátovny. P řes to však nutno požalovati, že se zde čte pom ěrně málo. A tu se ptáme, co dělá polovička odrostlé naší mládeže, k tero u v kjiihovně buď vůbec nikdy nebo velmi zřídka vidíme? Vždyť kniha jest nejlepší náš přítel, který n;ás poučí, vzdělá, zušlechtí a pobaví. Jest nutno, bychom v roce letoším daleko více četli, poněvadž jistě počet čtenářů a počet výpůjček též svědčí o všestranné úrovni našeho vzdělání a uvědom ění. Knihy jsou v knihovně velmi pěkné a tu je třeb a , bychom hodně četli a vzdělávali se. — Výsledek voleb do okresních zastupitelstev pro nás v místě dopadl velmi příznivě pro české kandidátky, vždyť získali jsme tu tém ěř 200 hlasů. A to bez agitace. Spějeme kupředu. A tu je na nás, abychom pochopili, že každý z nás má svátou povinnost súčastniti se tu práce, práce národní, spol kové, sociální atd. Jen svorná práce a nezištná dobrá vůle přinese nám požehnání a vítězství. NOVÝ BOHUMÍN. Odbor založen 13. června 1901. P ředseda Bedřich Štětina, ředitel st. měšť. škol, m ístopředseda Karel Tihelka, přednosta, jednatel Josef Tichý, úředník, pokladník Met. Pavlíček, vrchní poštm istr. Nabyvše zno vu svobody doufali jsme, že v prvé řadě budou odstraněny křivdy, spáchané v době předpřevratové na našem menšinovém lidu, snili jsme o tom , že se dostane našem u lidu v jeho osvobozeném , dem okratickém státě spravedlivého ocenění za jeho poctivou práci, že zlepší se jeho sociální postavení, které pro národní c r e d o bylo tak křiklavě zdeptáno, že dostane se m enšinářům nezbytného školství, řádně vybaveného, sociálních ústavů a pod. Jest pravdou, že m nohé dobré bylo vykonáno, jest však ta k é trpkou pravdou, že naléhavé p ro s by, žádosti, intervence byly m arné a že m enšináři ponecháni víceméně osudu, s ním ž se nyní bijí, o p íra jíce se o hluboké, nesmlouvavé národní přesvědčení a pracně a jen pozvolna spějí k vyšším menšinářským metám. Klasickým p říkladem líčených pom ěrů jest, žel, i náš Nový Bohumín a oko každého m enšináře vidí samo nejlépe stíny, jež na nás doléhají. Naše bohum ínská menšina sice početně slibně sílí, leč co to vše platné, když rekrutuje se z lidí, jichž gros tvoří jednak náš dělný lid, jemuž osud dal do vínku táhnouti těžkou káru životní, jednak ze státního a soukrom ého zam ěstnanectva s poněkud sice lepším, avšak nikdy ne se zá viděni hodným životním standartem . Naše m enšina protestuje p roto proti tom u všem u, že veřejní činitelé nečinně přihlížejí k tomu, že bohum ínská prům yslové podniky, až na malé výjim ky, jsou stále dom ovem cizj mocí a vlády, v nichž český člověk těžko se uchytí a ještě tížeji existuje. M ístní ostravský časopis kdysi výstižně a veřejně pranýřoval tyto pom ěry slovy : . . . . „jest to veliká skvrna, k terá kaliti bude radostný jásot při oslavě 28. října — 10. výročí naší sam ostatnosti a jest na vůdčích činitelích, aby skvrna tato byla co nejdříve odstraněna. Pádem těchto něm eckých sloupů padne i něm eckost N ového Bohum ína. P ro testu jeme dále se vším důrazem , nanejvýše roztrpčeni, proti tom u, že do nedávná utvořeného m oravského zem ského zastupitelstva nebyl za Těšínsko vládou jmenován ani jediný český člověk za odborníka a že o nalé havých kulturních, hospodářských a sociálních potřebách Slezska m ají rozhodovati naši odvěcí nepřátelé dva Němci a jeden P olák". A za těchto pom ěrů vstupoval náš odbor do jubilejního roku 1928. Dovede si živě představiti, jakým úkolům , zejm éna po stránce dobročinné měl dostati, neboť ze všech stran docházely našemu odboru žádosti o podporu, kterým odbor, opíraje se svou kapitálovou potenci a obezřetné hospoda ření se spolkovým jm ěním , byl, bohudíky, s to dostati. Náš odbor věnoval v m inulém roce, stejně jako v předchozích létech, plnou pozornost v prvé řadě potřebám m ístních škol. Jak známo, naše bohum ínské školství slibně se vyvíjí, leč s tím to rozkvětem 1 paralelně jdou jeho naléhavé po třeb y , nedostává se nutných učebnic pro chudé žactvo, není pom ůcek vyučovacích a tak naše školy zaplavovaly náš odbor platebními příkazy, jichž výkonný efekt dosahuje úctyhodné cifry Kč 10.300, krom ě toho věnováno odborům ve V ěřnovicích, Šunychlu a Bukovci celkem 1.725.— Kč. Pod záštitou našeho odboru byly uspořádány v minulém roce tyto podniky: Večírek chovanek rodinné školy spolu se studenty gym nasia, 2 kinopředstavení a Den m lá deže. Zmíněný večírek uspořádán byl dne 5. května v sále „O rfea“ , byl pěkně navštíven a vynesl 591.92 Kč čistého výtěžku. Z něho obdrželo gym nasium 376.— Kč, rodinná škola Kč 215.90. Z uvedených dvou představení v kině bylo uspořádáno 7. května jedno s filmem „C irku Chaplin“ , jež vyneslo Kč 1.406.81 čistého zisku, druhé pak 22. října s film em „M ilak věrný E skym ák", jež vyneslo Kč 1.025.80. „Den m lád eže" uspořádaný 20. května m. r. v rozsahu předchozích let, skončil opětně s pěkným úspěchem , jak po stránce morální, tak i finanční, Byla to krásná a zdařilá slavnost našeho kraje s pěkně vypraveným i alegorickým i vozy jednotlivých škol, k terá těšila se všestranné pozornosti, zájmu a uspokojení. Finanční efekt tohoto dne jeví se v krásném čistém výtěžku Kč 5.137.93,. který rozdělen zúčastněným školám dle počtu dítek při slavnosti ta k to : gym nasium Kč 450.—, obecná škola Kč 8/5.—, měšťanská škola Kč 1000.—, obec. škola Šunychl Kč 275.—, obec. škola v Z áblatí Kč 125.—, ve Skřečoni Kč 800.—, v Pudlově Kč 575.—, v Bohumíně městě Kč 500.—, tedy celkem Kč 4.600.—, zbytek ponechán odboru jednak pro k ry tí škod, eventuelních výloh, jednak pro rodinnou školu a školy m ateřské. Náš odbo r umožnil žactvu našich škol vydatnou podporu na zá jezd do Brna na výstavu soudobé kultury. Celkern věnoval odbor školám Kč 2.200.—.. 1 v loňském' roce přičinil se odbor spolu s m ístním školním výborem o vánoční nadílku chudému žactvu m ístních českých škol. Za tím účelem1 byly rozeslány m ístním školním výborem' obvyklé žádosti o podporu zdejším firm ám a spolkům , na které bylo poukázáno Kč 3.220.40, místní obec věnovala Kč 6.000.— a náš odbor Kč 5.000.—, celkem tedy Kč 14.220.40. Z akoupeno bylo jednak šatstvo (50 obleků a 3 pláště) za Kč 1.265.—, jednak obuv pro školy bohumínské 188 párů za Kč 10.550.—, pro školu v Šunychlu 24 p árů za Kč 1.438.—. Činil tedy celkový náklad Kč 13.253.—, takže pro p říští vánoční nadílku zůstává k dobru Kč 967.40. Nákupem šatstva byl pověřen p. odb. učitel Cesenek, nákupem obuvi členové našeho odboru pp. Jakub V incůrek a H lávka. Jako každoročně, tak i letos postaral se náš odbor o rozprodej matičních kalendářů na rok 1929, z nichž um ístěno 200 exem plářů mezi náš lid. V minulém roce odprodal náš odbor zdejší obecní české knihovně knihy, jež svého času Matice dala k disposici knihovně za Kč 3.000.—. Tento obnos zaplatí obec našemu odboru ve třech po sobě 16 jdoucícli ročních 1.000. Kč splátkách. V jednatelské zprávě za rok 1927 bylo zevrubně referováno o nové smlouvě, ohledně provozování kinolicence, již uzavřel náš odbor s m ěstskou obcí Nový Bohum ín. Smlouva tato byla schválena usnesením m ěstského zastupitelstva ze dne 16. prosince 1927 a naším výborem vzata na vědomí ve znění obce navrženém ve výborové schůzi ze dne 23. března 1928, čímž se stala perfektní. P ře d ložení smlouvy vyžádalo si i Ú středí a tuto schválilo prot. číslem 355/28. Novou smlouvou zaručuje se našemu odboru odškodné za neprovozování kinolicence nejméně Kč 15.000.-- ročně. Čeští zástupci na obci hlaso vali z podnětu našeho výboru pro smlouvu z těch hlavních důvodů, že z výtěžku m ěstského kina dostane jednak náš odbor zmíněných Kč 15.000.—, 6.000.— poukazuje pravidelně obec na vánoční nadílku českým školám, ostatními českým spolkům a korporacím a ústavům přispívá kromiě toho obec částkou 9.000.— Kč. takže pro naši českou věc dostává se obecní podpory z výtěžku kina Kč 30.000.— ročně, což jest velmi slušné. Jest otázkou, zda by Matice při provozování kina ve své režii docílila po krytí veškerých výloh věcných a osobních nákladů ryzího výtěžku 30.000.— Kč ročně, neboť kino by bylo odkázáno v prvé řadě na české návštěvníky a ti, jak je známo, m éně navštěvují kina oproti jiným zdejším národnostem . V loňském roce byla matiční rodinná škola přem ěněna na školu dvouroční, což našlo ohlas i ve velmi pěkném zápisu. Dnes navštěvuje školu v 1. ročníku 39 chovanek, ve II. ročníku 12 chovanek. V důsledku reorganisace školy byla přijata ústředím nová učitelská síla sl. M arie N ádvorníkováj odborná učitelka šití prádla. Rodinná škola dvouletá doznala, jak zm íněný zápis dokazuje, svého ocenění v české veřejnosti, k čemuž podstatně přispěla vyšší její organisace, neboť mnoho chovanek navštěvovalo dříve pro zmíněný důvod podobnou školu v Mor. Ostravě. Líčenou reorganisací školy není však ještě dokončen vývoj to h o to ’ odborného dívčího učiliště. Vý bor náš projednával a připravil ve svých schůzích další projekt pro tuto školu, neboť dlužno již nyní pomýšleti na zřízení živnostenské pracovny pro šití šatů, tak z v. III. ročníku, což bude míti nem alý význam, neboť pak budou moci chovanky po úspěšném! absolvování školy otevříti si živnost dám ského krejčovství. Za tím účelem bude provedena přístavba školy a adaptace, aby mohla býti řádně umístěna. V minulém roce byl na rodinné škole v měsíci únoru dokončen večerní kurs šití šatů, který vedla odborná učitelka rodinné školy sl. Penková. V letošním roce praktické večerní kursy na rodinné škole uspořádány nebyly z toho důvo du. že p. ředitel Štětina pro nemoc nemtohl se postarati o to, aby kursy byly opět konány* H udební škola přesídlila do matiční školy v Kudlichově ulici. N áklad s přesídlením , který jest značný, nese Ústředí. Na hudební škole byli nově přijati p. prof. Brunner a p. učitel Lehký, z učitelského sboru vystoupili v minulém roce pí. M atějíčková-Zinková a p. řídící Solnář. V ýbor vykonal v minulém roce pouze 6 schůzí výborových kterým bylo příto m n o z 12 členného výboru prům ěrně 8 členů. Z toho vidno, že mnozí členové výboru schůzí nenavštěvovali jsouce snad jinak zam ěstnání. Bylo by si přáti, aby účast při těchto schůzích vykazovala lepšího prům ěru. Relativně m alý počet výborových schůzí byl způsoben tím, že náš zasloužilý předseda pan ředitel Štětina v listopadu onemocněl a po dobu jeho nemoci výborové schůze konány nebyly. Jubilejní valné hromady M atice v Jablunkově zúčastnil se za předsednictvo p. řed. Štětina, za náš odbor pp. Pavlíček, M a tyáš, Hlavka, Vincurek, Tichý. Kromě toho vyslal náš odbor 1. července m. r. na m atiční slavnost do Bukovce, jehož jsme ochranitelkou, delegáty pp. H lávku a Tichého. P ři této příležitosti věnovalo se tam ním u chudičkému odboru Kč 530.— a m im o to na vánoční nadílku poukázáno Kč 300.—. V minulém roce nebylo naším odborem uspořádáno vzdělávacích přednášek s ohledem na to, že tyto jsou týdně konány osvětovým sborem. Náš odbor staral se i v loňském roce všemožně o um ístěni českých lidí a podařilo se tnu zejména u dráhy) a v drátovně uplatniti celou řadu Čechů. Zpráva pokladní: P říjem 122.748.13 Kč vydání 43.727.75 Kč, jmění odboru obnáší 79.020.38 Kč. Zpráva o m ěstské veřejné knihovně a čítárně. V uplynulém roce dosaženo bylo rekordních čísel ve všech směrech. K dosavadními 2400 svazkům' přibylo dalších 365 svazků, takže dnešní stav je 2765 svazku. Z toho je beletrie původní 819 svazků, přeložené 897 svazků, básnických knih 90 svazků dram at 95, celkem zábavných knih 1901 svazků. Kromě toho poučných knih je 359 svazků, časopisů 195 svaz ků, knih pro mládež 310 svazků. Knih)', jež byly dosud m ajetkem M atice Osvěty Lidové (asi 1000 svazků) zakoupilo město. Z jubilejní subvence m inisterstva školství v částce Kč 2.000.—" zakoupeno bylo asi 100 svazků knih, které však zařazeny budou teprvé příšt/h o roku. Knihy půjčují se třik rát týdně a to dvakrát pro dospělé a jednou pro mládež. Za celý rok půjčeno bylo 14.721 svazků (loni 11.438 svazků), z toho po učných 651, 403 časopisů, 1816 pro mládež. Stálých čtenářů bylo 388 (loni 325). P obočka v Šunychlu má k ro mě toho 325 svazků, 22 čtenářů a 658 výpůjček. M ěstská veřejná knihovna byla dne 20. prosince 1928 p ře stěhována do nové, prostorné m ístnosti v budově radnice. Je v ní vyloženo celkem 75 periodických publikací. Za rok 1928 navštívilo čítárnu celkem 15151 čtenářů; denní prům ěr 41. Čítárna je denně otevřena po dobu 12 hod. Zpráva pokladní: Celkový příjem činí Kč 9077.—, vydání Kč 9074.70, zůstatek Kč 2.30. P říjm y: m ěstská subvence knihovně Kč 2.070.—, čítárně Kč 600.—, m im ořádná Kč 1250.—, poplatky za půjčování, le gitimace a seznam y Kč 3358.—, dary Kč 1.800.—. V ydání: Za knihy Kč 2160.—, za vazbu knih Kč 1940.—, za časopisy Kč 1858.—, za tištěné seznam y knih Kč 1853.60, ostatní připadá na tiskopisy, poštovné atd. Kni hovně darovali: D rátovna Kč 500.—, rafinerie O dra Kč 200.—, rourovna Kč 150.—, chcm. továrna Kč 100.— , tov. Kalia Kč 50.—, D iskontní banka KČ 100.— , Prům , banka Kč 100.—, fa Procházka & Sekmiler Kč 100.— , O dbor Slezské Matice osvěty lidové Kč 300.—, výtopna stát. drah Kč 150.—, N árodní jednota slezská v Praze Kč 50.—. Všem dárcům vřelý dík. NOVÝ BO HU M ÍN — ŠUNYCHL. Odbor založen 5. března 1922. Předseda Fr. Plotica, žel. zřízenec, m ístopředseda Ant. Kabut, rolník, jed natel Rudolf Janáček, řídící učitel, pokladník Ferd. Jendryščík, žel. zřízenec. O dbor čítal v roce 1928 81 mužů a 15 žen, dohrom ady 96 členů. P ořádáno bylo 14 schůzí a to jedna valná hrom ada, 9 výborových a 4 členské. Jubilejní valná hrom ada v Jablunkově byla obeslána p. Oospoše^i. Divadla sehrána byla 4 a to „D ítě lesa“ 11. 17 března 1028 na oslavu narozenin pana presidenta. „N ezvedená Lída ' 3. června (sehráno zdejšími ochotníky v Paskově). „V Červincích svobody" 23. října na oslavu 10. výročí československé sam ostatnosti. „Tulácká krev" 21. listopadu 1923 (čistý výtěžek tohoto divadla věnován m ístním u nově založeném u Sboru dobr. hasičů). (). ledna pořádán byl m aškarní ples, 2. února 1928 pořádán občanský ples. 10. června p o řád án a jubilejní matiční slavnost s dětskými radovánkam i a se zábavou večer. 7. září vinobraní. O dbor zdejší zúčastnil se „D ětského dne", pořádaného všemi odbory z okolí v N ovém Bohumíně. Na tu to slavnost vyslán byl a.egorický vůz „Lešetínský k o v á ř ' a 10 krojovaných jezdců, jeden ozdobený žebřinový vůz s dětm i, průvod dětí i dospělých. — Oslava 28. října provedena byla v předvečer 27. října „B esídkou s rodiči, p ři k teré po program u byly děti po děleny párky, houskam i a kávou. Ze školy pak uůíral se lampionový průvod celou vesnicí do N ového Bohumína. V neděli ráno 28. října slouženy byly bohoslužby v m ístní kapli a v e.er t e p á n o výše uvedené divadlo. P řed n áš ky Jayly provedeny d v ě: 10. března u příležitosti oslavy narozenin p. presidenta, přednášel R. Janáček. 23. října před divadlem přednášel Dr. Jedlička. Zdejší odbor připravil to hoto roku dětem české školy skvělou vánoční n a dílku. 150 děti poděleno bylo vánočkam i, balíky s cukrovím , čokoládou, jablky, pom eranči, fíky atd. 58 dětí dostalo botky, 4 chlapci celé šaty, 20 děvčat látku na šaty, ostatní rukavice a punčochy. Úhrnná cena nadílky činí asi 7.000 Kč. — Ze zdejší obecní knihovny, k terá čítá 325 svazků, vypůjčilo si 22 čtenářů celkem 658 knih. Proti roku minulému jeví se zde značně větší zájem o českou knihu. Těšínských kalen d ářů bylo objednáno 50 kusů a všechny rozprodány. Spolková adm inistrativa: p řijato celkem 47 dopisů, 5 balíků, odesláno 35 dopisu mimo pozvánek. Velmi potěšujícím zjevem je každoroční zjiačný p řírů stek dětí v české škole. Letošního roku bylo zapsáno již přes 80 dětí, náiledkem čehož zřídilo m inisterstvo při zdejší škole III. tříd u postupnou. Do polské školy zapsáno pouze 2J žáků. Činnost učitelského sboru byla následující: N a „D ětský d en " 2J. května 1928 nacvičena byla se školními dětm i prostná a hry. T aktéž na „Jubilejní matiční slavnost", pořádanou 10. června 1928 nacvičeny byly k doplnění progiam u různé hry, tance a několik oddílů prostných. 20. února 1928 sehráno bylo loutkové divadlo „Čerti na h ra d ě " s čistým výtěžkem 16.50 Kč. 16. prosince 1928 „Jak švec čerta ošidil" s čistým výtěžkem 43.50 Kč. 23. prosince sehráno výpravné žákovské divadlo „Jiříkovy housle", které vyneslo 364 Kč čistého zisku. P řed školním i prázdninam i podniknut byl výlet s dospělejším i dětm i na „V ýstavu soudobé kultury v Brně" a do Sloupských jeskyň a Macochu, p ři kterém veškeré vydání bylo hrazeno ze šk o l ního fondu. V ýlet trval 3 dny. Celkový příjem ze školních podniků činí 2014.94 KČ, vydání 1152 Kč, pokladní hotovost je 862.94 Kč. Peněz těchto bude použito k hrazení výloh chudých školních dětí při výletech. Celkový příjem činil 11.845.17 Kč, vydání 12.479.70 Kč. Schodek činí 629.53 Kč, který byl však uhrazen z pokladní hotovost) min. roku (2296 Kč), pokladní hotovost pro rok 1929 činí lt67.41 Kč. Letošním rokem bylo zaplaceno na jeviště 1.000.— Kč, takže na něm nevázne již žádný dluh. Počet inventárních čísel m im o spolkového jeviště je 19. Věci tyto byly zakoupeny za 360.— Kč. LUTYNĚ N Ě M E C K Á . Odbor založen 19. prosince 1914. P ředsedou byl Inocenc Tom čík, obecní tajem ník jednatelem Karel Šmidmayer, učitel — od září Stanislav Neffe, odborný učitel, pokladníkem F rant. Pospíšil, poštm istr. O dbor konal dvě schůze členské a 15 výborových. Během' roku přistoupilo 46 členů, koncem roku čítal odbor 160 členů. Dne 11. března byla konána oslava 78. narozenin p. presidenta za součinnosti žáků všech škol s přednáškou odb. učitele Stan. Neffe-ho. V dubnu měl krásnou přednášku odb. učitel Stan. Kitrich na tém a „P řísah a národa dne 13. dubna 1918". Dne 5. července pořádána důstojná oslava H usova za značné účasti. O významu Husově p ro mluvil vrch. oficiál Jar. Z ahradník. Oslava lOtiletého výročí naší sam ostatnosti byla zvláště zdařilá. V předvečer svátku konán lampionový průvod obcí za doprovodu hudby. Účast byla veliká, v N. Lutyni neobvyklá. Průvod zastavil u měšťanské školy, kde byl odhalen relief padlým ve světové válce. Po zapění slavnostního sboru žáky měšťanské školy a po proslovu p. řed. Říhy ubíral se průvod na hřbitov. U hrobu posledního českého nadučitele Josefa H o rák a vzpomněl jeho zásluh a nesm louvavého češství odb. učitel Sian. Neffe. N ásledujícího dne byla J. H orákovi odhalena obnovená pam ětní deska ve škole „u k o stela" s přednáškou říd. učitele Karla Bře ziny a učitele Ant. Stojana. V ečer byla uspořádána akadem iq s procítěnou slavnostní přednáškou ředitele g y m nasia Zdeňka Doležila. Akademie byla velmi zdařilá. P ředseda Inocenc Tom čík vzpom něl p ři této příležitosti též lOtiletého výročí založení našeho odboru, který ten k rát těžce vznikal pod bodáky polských četníků a 30tilefého trvání Slezské Matice osvěty lidové. O dbor pořádal dva plesy, 4 taneční a 1 m ikulášskou zábavu. Dne 1. dubna byla sehrána h ra : „R adostná událost" a 28. května pořád án a „N árodní slavnost", k terá se však pro n e příznivé počasí nevydařila. „Květinový den" vynesl 249.— Kč. O dbor zvláště štědře podporoval školní m lá dež. V červnu pořádal „D ětské radovánky", při nichž byli žáci poděleni párky, rohlíky, koláči a sodovkami. Na školní výlet přispěl odbor žákům , jichž rodiče jsou členy Matice a to M ěšťanská škola obdržela celkem 860.— Kč na zájezd do Brna na výstavu soudobé kultury a obě obecné školy na výlet do hor celkem 350.— Kč. Na knihy pro chudé žáky dostala každá škola 500.— Kč, t. j. celkem 1500.— Kč. Na m ikulášskou a vá noční nadílku přispěl odbor 737.— Kč. Zvláště vánoční nadílka byla bohatá. Každé dítě obdrželo vánočku, sáček s jablky, ořechy, cukrovím a fíky, cennou hračku a punčochy, rukavice neb papučky. O becné školy o b d r žely na nadílku 420.— Kč. Na obnovení pam ětní desky nadučitele J. H o rák a věnoval odbor 100.— Kč a „K lvaňovu fondu" 50.— Kč. Z práva pokladní: Úhrnný příjem byl 19624.85 Kč, úhrnné vydání 17089.52 Kč, zůstatek 2535.33 Kč. Jedna věc při bilanci našich podniků zarmucuje. Podniky netěšily se valné účasti, ba, stalo se, že některé skončily ztrátou. Očekávám e, že po této stránce najdem e více pochopení v letech příštích, neboť d o brodiní, kterým Matice ve zdejším kraji jest, nemůže zůstat skrytým a nepovšim nutým . 2 18 PUDLOV. O dbor založen dne 30. prosince 1919. P ředseda Ant. Pressfreund, strojvůdce, m ístopředseda Alois Volný, jednatel Karel D vořák, řídící učitel, pokladník Jar. Šubert, kancelářský úředník. O dbor náš má za úkol podporovati školu v jejím snažení. Naše česká škola vzdor nepříznivým pom ěrům rozvíjí se nezadržitelně. Z a čala v roce 1919 jako škola jednotřídní. T oliko rok byla školou menšinovou a od m inisterstva nedostalo se ji tém ěř žádné podpory, poněvadž i m ísto správce školy nebylo ničím lákavým'. Členové tehdejší správní komipe postarali se o zveřejnění školy. Nevíme, zda ovšem ku prospěchu školy. Škola totiž musí se stále tísniti v b u dově německé školy a m usí zápasiti o svá práva na každém m ístě. Nikdy pak se jí tolik podpory nedostává jako školám' menšinovým. Jinak však škola vzrůstá. Letos je školou čty řtříd n í s jednou pobočkou. Škola je vybavena pom ůckam i, jen čeká na výstavbu nové budovy. Učitelstvo se na škole stále mění, poněvadž stále ještě' poměry pro ně nejsou příznivé. Dnes je učitelstvo raději na školách skutečně menšinových. Letošního roku připadá lOtileté jubileum založení české školy. O bě m ateřské školy (v obci i závodní) zdárně plní svůj úkol. Školka v obci má přes 50 žáků. Závodní 20. 1 tu, kde jsme nem ysleli proniknouti, pokračujem e. — Osvětová činnost odboru: P řednášky se světelnými obrazy: 9. ledna 192a „O P alestině". 2. února 1928 „O n a kažlivých nem ocech". 16. února 1928 „V yužití síly vody, větru a slunce". 1 . . března 1928 „N iagara". 15. března 1928 „Zem ěkoule a její vznik". 22. listopadu 1928 „O K anadě". 6. prosince 1928 „O jedovatých rostli nách". „P okrok našeho státu v prvém desítiletí", přednesl 27. října 1928 prof. Zikm unt. V roce 1928 sehrána dvě divadelní představení. Dne 17. března 1928 sehrál učitelský sb o r: „Kouzelný p rsten " od Jaroslava P rů chy, a dne 8. prosince za režie pí. S to k o v é: „P ražsk é Švadlenky". Zisku z prvního představení použila škola k zakoupení pomůcek pro školu. Čistého zisku 1029.65 KS z d ru h éh o divadla použito na vánoční nadílku. Dne 27. října 1928 u příležitosti oslav desítiletí republiky uspořádal odbor žákovskou akadem ii. Dne 20. května vypraven alegorický vůz: „Šípková R ůženka" na dětský den v Novém Bohum íně. 4. ledna 1928 p ořádán ples. 2. října taneční zábava. O dbor uspořádal vánoční nadílku, jejíž celkové vydání činilo 3856.80 Kč. Jsme povinni poděkovati obci, závodům, úřednictvu drátovny za jubilejní dar 731.50 Kč, občanstvu za výnos sbírky Vánoce 1 9 2 8 p er 1129.— Kč. O dbor zakoupil jeviště a pódium v cene 12.109.67 Kč. Ú středí nám poskytlo bezúročnou půjčku 6.000.— Kč. O bě m ateřské školy m ají svá loutková divadla a učitelky hrávají dětem . Učitelský sbor rovněž pořádá loutková divadla. V oblibě jest: Princ m edvěd, K ašpárek hledá princeznu a Červená KarkulkaO dbor má svou vlastní knihovnu. Roku 1928 přibylo 72 svazků, takže koncem roku 1923 čítá knihovna 583 svazky. V roce 1928 bylo 42 čtenářů. Nejvíce jsou čteny knihy zábavné. P říjem za knihy a subvence od boru činila Kč 764.10, vydání na vazbu knih Kč 767.05. Schodek Kč 2.95. Zpráva pokladní: P říjem 21.898.90 Kč, vydání Kč 20.927.27, pokladní hotovost Kč 971.63. čisté jmění obnáší 32.320.37 Kč. I. R Y C H V A L D „NA P O D L E S Í ' . O dbor založen 3. prosince 1903. Předseda Rud. N eborák, majitel cementárny, m ístopředseda Bohuš Břuska, báňský úředník, jednatel Pavel H arok, nadučitel, pokladník Karel N eborák, strojník. O dbor měl v roce 1928 78 členů. P ořadal jednu valnou hrom adu, 2 členské schůze, 2 schůze širšího výboru a 10 výboro vých schůzí. N ávštěva jak při členských schůzích, ta k i výborových byla obstojná. Každý člen byl si vě dom svých povinností a svého poslání, ke kterým se dal dobrovolně voliti. S nynějším výborem dalo se dobře pracovati a práce naše byla ta k é dobrým i výsledky korunována. Om ladinu zastupoval ve výborových schů zích Tomáš Karel m ladší, který svědom itě hájil zájmy uvedeného dorostů a pilně navštěvoval schůze výbo rové. Jeho přičiněním sehrál odbor 3 divadla, pořádal m ikulášskou zábavu a vinobraní. N ávštěva divadel byla letos mnohem lepší než v roce m inulém , jak po stránce finanční, ta k i po stránce výchovné. Pak p o řádal odbor dva plesy, školní výlet, vypravil chudé žáky a sirotky na dva dny do h o r a zakoupil na počátku roku všem žákům veškeré knihy, psací a kreslící potřeby. Na vánoce pořád al vánoční nadílku, zakoupil chudým žákům a sirotkům zdejší školy šaty a boty a ostatní žáky podělil vánočkam i, cukrovinkami, k re slícími a psacími potřebam i. Všem m ladým a nadaným hercům p a tří u přím ný dík za veškerou námahu a sebeobětavost a prosím e, aby na náš od b o r i v letošním roce nezapom něli a p ro blaho a rozkvět české věci v Rychvaldě pracovali a zvláště zde v tom opuštěném koutě. N ebýti zde odboru, byl by tento kout Rychvaldu úplně zapom enut. O d ústředí a jiných spolků došlo 35 dopisů, odesláno, po případě vyřízeno bylo 29 dopisů. O dbor rozprodal na rok 192*9 80 Těšínských kalendářů. P ri zábavách bylo pozorovati v chování obrovský pokrok. H ádek, hulákání, rvaček, oplzlých písní vůbec nebylo slyšet. Lid^ si byl vědom, že opilý člověk klesá pod úroveň zvířete a bavil se vždy slušně a pěkně. A s pýchou můžeme říci, že je to záslu hou zdejšího odboru Slezské Matice osvěty lidové. Zpráva pokladní: Příjem za rok 1928 činil Kč 4.551.06, vydání Kč 3.422.43, hotovost ku 31. prosinci 1028 čm 1.128.63 Kč. SKŘEČOŇ. O dbor založen v roce 1918. P ředseda Eman. Svoboda, řídící učitel, m ístopředseda Ludvík Benda, žel. zřízenec, jednatel Bohuslav Langfort, učitel, pokladník Alois M lejnek, vrchní poštm istr. Veliký úkol národní a osvětový, jejž' s nevšední pílí a obětavostí plní Slezská Matice osvěty lidové ve Slezské ^Ostravě se svými od bory na Těšínsku, zasluhuje nejvyššího uznání a ocenění. Česká větev národa na T ěšínsku zkoušená trpce dlouholetými boji a zápasy o svou národní existenci a příslušnost k svém u národu a státu^ zocelila dostatečně pevnou vůli jeho probojovávat se dále všemi p řek ážk am i stavějícím i se jeho postupu a vývoji kulturním u a ná Id rodnímu. Rovněž jeho pevné odhodlání hájiti sice tuto malou těšínskou zem i, velikou však slavnými zápasy za svobodu, skropenou krví hrdinských synů národa jež dobývali a hájili toho, co po staletí příslušelo k ze mím' koruny ěeské, vtisklo těm to hraničářům těšínským pečeť nezdolného národního bytí a pevné vůle přislušeti k českému národu a státu. Celý národ český nezapom íná na ten svůj těšínský km en a snaží se jej podporovati v jeho zápase kulturním a národním . N ejvydatnějším však podporovatelem těchto snah národních a kulturních je právě Slezská matice osvěty lidové se sídlem ve Slez. O stravě se svým i odbory na Těšínsku. Ona tu stojí jako strážce, by pečlivě střežila zájm ů českého živlu a podporovala jeho všestranný rozkvět na poli kulturním a národním . Její nepřehledná činnost za 30 let jejího trvání na T ěšínsku je výmluvným dílem, jež českému státu a národu vykonala. V eliké a krásné úkoly koná Slezská M atice osvěty lidové, také však obrovské jsou její náklady spojené s vydržováním všech jejich podniků. Náš matiční odbor ve Skřečoni vyvíji ze všech sil svou národní a osvětovou činnost v obci, podporován pochopením a podporou hm otnou zdejších občanů. Členů zdejšího odboru přibývá stále, což je potěšitelným 1 zjevem . O dbor čítal 115 členů. V ýbor se stával z 15 členů, z nichž pravidelné 10—12 navštěvovalo schůze, kterých se konalo 10, projednáno 94 bodů a 2"5 dopisů. Konány byly tyto podniky: 2 loutková divadla: 7. ledna „Čerti na h rad ě", 23. února „Kašpárek u Ježibaby", 9 před n ášek : 15. ledna Věda lékařská. 20. ledna Palestina. 12. února P říro d n í síly. 2. března Niagara. 18. února Amerika (K anada). P řednášel p . odb. učitel Zelinka z N ového Bohumína. 23. února Jos. Kaj. Tyl, přednášel p. řed. Doležil z N ového Bohumína.10. června D esítileté trvání republiky českosl. 25. b ře zna Masaryk O svoboditel. 28. října přednáška k 28. říjnu, přednášel p. odb. učitel Kitrich z N ového Bohumína. Všechny přednášky byly navvštíveny pěkně, účastníků bylo 200—400 osob. Dne 4. února p ořádán byl ples na ráz: „V krásném orientě". 25. února uspořádána byla výstavka p ři jubilejní valné schůzi. V kinu hrán 5. března zdravotní film M asarykovy ligy proti tuberkulose, 7. března Kapitán Jum ary a jeho m alá P aggy. V nejtemnější Africe. H udební akadem ie uspořádány dvě: Dne 25. března oslava 78. narozenin p. presidenta. Pěvecká i hudební čísla byla s citem a pěkně předvedena. D ůstojnost oslavy zvednuta krásnou přednáškou p. odb. učitele Kitricha. Dne 15. prosince konal odbor společně s učit. sborem české školy dětskou vánoční akademii v sále p. T om áše. Bohatý program akadem ie byl vyplněn výstupy, scénami, zpěvním i a hudebními čísly. Všechny výkony byly zdařilé, což svědčí o pílí a snaze učitelského sboru a matic, odboru. P ro děti h rá no dopoledne, pro dospělé večer. Dne 20. prosince provedena vánoční nadílka. Na tuto darovala místní šk, rada 1.600.— Kč, různé firmy a jednotlivci 805.— Kč, od léta uschovány byly co dar p. P řerovského čepice; rukavice, nanožničky, stahovací čepice, u fy. Rolný v Mor. O stravě koupeny šaty, kabáty, u Batě b o ty a p a puče, v m ístním obchodě cukroví, jablka, ořechy, tužky, gumy, péra a pod. Kolínská továrna darovala m alé cikorky, obrázky a omalovánky. Celkem 1 poděleno ša ty 20 dětí, boty 13, kabáty 7 dětí, jinými drobným i d á r ky poděleny všechny ostatní děti. Celkový náklad nanadílku činil 3.464.— Kč. Dne 2J. května uspořádán okresním osvětovým sborem pro Bohum ínsko „D en m ládeže" na sokolském 1 hřišti v Novém Bohumíně. Příznivé počasí umožnilo krásný průběh slavnosti. Průvod čítal na 2000 dětí z N ového Bohum ína a okolí. M a tiční odbory a školy vypravily 8 alegorických vozů velmi pěkně a vkusně ozdobených. Děti m ateřské školy vezly se na vozech. Čistý výtěžek na 7.000.— Kč byl rozdělen školám a sborům . V průvodu dětí ze Skřečoně byly 2 alegorické vozy: hřib a měsíc p astýř. Průvod bvl doprovázen hudbou, zástupem rodičů a dospělých. Dne 10. června konal náš odbor s čes. ucit. sborem ve znam ení jubilejních oslav dětský den. D íkv oboustran né námaze a přičinlivosti vydařil se skvěle. M ohutný průvod školní m ládeže zpesřený národ, kroji, 3 velmi vkusně vypravenými alegor. vozy: květinový autom obil, p o rtrét p. presidenta, lO tiletí našeho státu ubíral se průvod za radostného jásotu a m ávání praporků vesnicí a zanechal trvalou p am átku u dětí i diváků. L et ním červnovým parnem vyčerpané děti odpočinuly si v chládku O lšinky a pak při hudbě předvedly pěkné hry, prostná hochů i děvčat i skupiny na žebřích. Ku konci program u vzdán hold státní vlajce a hrány stá t ní hymny. Po cvičení poděleny dítky houskam i, párky a sodovkou. K slavnosti zapůjčil své osobní auto p. řed. Kirš, vozy zapůjčili pp. Javorek: a Solích. Členové upravili hřiště a sedadla, k nímž ochotně půjčil prkna p. stav. Dvořák. O zábavní podniky a atrakce bylo pečlive postaráno pp. Jakubčíkem , Baručákem 1 a Káňou. Večer konala se v sále p. Tom áše taneční zábava. Pilné přípravy k lO tiletí naší sam ostatnosti zdejšího odboru p o t kaly se s úspěchem. Na popud odboru rozděleny oslavy na 27. a 23. října, k nimž se přidaly, i ostatní spolky české, polské i -Němci ve Skřečoni. V předvečer národ, svátku sehrána v sále p. Tom áše divad. hra „Královna Barbora" župou divadelních ochotníků z Mor. O stravy. Skvělý úspěch historické tragedie zanechal v divá cích trvalé dojmy. P řed divadlem 1 zapěl pěv. sb o r: ,U deřila naše hodina". Druhý den 28. října uspořádán byl před obecním domem prom enádní koncert. Večer odhalena před českou obecnou školou bronzová plaketa p. presidenta. M ístopředseda odboru p. Benda předal ji správci školy k dalším u opatrování. Akt odhalení zahájil pěv. sbor písní „Sláva T o b ě". Současně odevzdáno p. stav. D vořákem , předsedou m ístní šk. rady, nově upravené hřiště škole k účelům tělovýchovným - Správce školy výstižnými slovy poděkoval předsedovi místní školní rady za nově upravené hřiště a m ístopředsedovi matič. odboru za pam átníček. Rovněž vyzvedl význam tohoto dne pro národ a stát. N a to dítky české školy učinily slib p. presidentovi a republice. Správcem přečten pozdravný telegram a zaslán p. presidentovi republiky. — O slava zakončena zapěním státních hymen a vypálením ohňostroje. Pak školní dítky a obecenstvo zúčastnilo se průvodu ve Skřečoni. Po průvodu účast níci shromáždili se v sále p. T om áše, kde zapěna sborem píseň „Jak o p sa n e c .. . ." a následovala krásná přednáška odb. učitele p. Kitricha z Nov. Bohum ína. V této přednášce řečník m istrně zobrazil naše dílo osvobozenské, veškerou činnost našeho státu v době lOtiletí po stránce hm otné, kulturní i politické. Svou přednáškou seznámil řečník posluchače s naší trojicí velikého díla osvobození T . O. M asarykem , Dr. Ed. Be nešem a M. R. Štefáníkem . T ito tři velikáni nesou lví podíl na našem osvobození. Po přednášce následovaly dvě scény nár. hymen a tím oslavy ukončeny. Dne 18. prosince konal odbor m ikulášskou zábavu, průběh její byl veselý a zdařilý. Sehrána jednoaktovka „Stará p an í" a několik zpěvních čísel. Zábava ukončena ro z dáváním dárků a tancem . Slezská M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě vlastní ve Skřečoni část lesíku Olšinky. N emovitost spravuje odbor. T ráva v Olšince pronajata pro r. 1928 uchazečům pp. Otruboví, Novákovi, Dobřanskému, Lesovi, Šmídovi za 300.— Kč. Naše knihovna obsahuje na konci roku 1928 1364 zábavných. 206 poučných a 243 div. a loutkových knih. Knihovna byla doplněna a rozm nožena o nová čísla. M inulého roku 2* 20 bylo knihovnou zakoupeno 27 knih za 598.20 Kč. O bec poskytla pravidelnou částku 760.— Kč, za což koupe no 35 svazků nových. Na darech se sešlo 129 knih. Knihy nám darovali tito dárcové: U čitelská jednota v T ře bíči 100 knih, p. VI. Jahn z Brna 18 knih, p. Karel Ma'chala 4 !<nihy, p. VI. V ašek 3 knihy, p. Al. M irvald dvě knihy, p. Jan Kavčík 1 knihu, pí. M arie Novotná 1 knihu. Celkem 129 svazků. M inisterstvo školství a n á rodní osvěty na oslavu lOtiletí naší republiky darovalo nám 38 knih v ceně 1.000.— Kč. P řibylo tedy v kni hovně za minulý rok celkem1 407 svazků. Nejvíce za celou dobu trvání knihovny. Nové nebo darované knihy se dávají do vazby. Loni bylo vyvázáno knih za Kč 311.10. Knihovna je otevřena po celý rok v létě ve středu, v zimě v neděli vždy po 2 hod. V roce 1928 bylo celkem 139 čtenářů (o 9 více), k te ří přečetli 4.151 knih (z toho 3.828 zábav., 323 pouč.). Na jednoho čtenáře připadá 29 sv. Přečteno bylo 3461 rom ánů — 367 povídek — 231 cestopisů a 92 různých. Nejvíce čtou se knihy Brodského, Sokola Tům y, J. V ernera, K. Maye. Pro přehled čtenářů vypracovány jsou 3 seznamy, k te ré ochotně vypracovala sl. učitelka M. Procházková. Čtení je rozšířeno ve všech vrstvách občanstva, zdá se však, že čtou ženy více než muži. Nejvíce se v r. 1928 četlo v měsíci lednu (664 knih), v prosinci (506), v únoru (465). Nejm éně v červenci (196). Zápisníé! f s leg iti maci činí 1.— Kč, půjčovné 20 h, zpoždění 10 h za týden. Bylo uvažováno ve schůzi výboru o zřízení čítár ny, bylo však od toho upuštěno pro různé technické překážky. Na příspěvcích za půjčování bylo vybráno v lednu 176.40 Kč, v únoru 127.05 Kč, v březnu 110.90 Kč, v dubnu 12J.— Kč, v květnu 80.75 Kč, v červnu 75.30 Kč, v červenci 60.70 Kc, v srpnu 70.10 Kč, v září\97.40 Kč, v říjnu 65.— Kč, v listopadu 112.— Kč, v prosinci 154.30 Kč. Celkem bylo vybráno 1.249.90 Kč. Nejvíce v lednu a v prosinci. Zpráva pokladní: P říjem 2045.65 Kč, vydání 1903.04 Kč, zbývá 142.61 Kč. Z těchto čísel je patrno, že naše knihovna se může vykázati přím o dobrými výsledky a je m ezi 3 knihovnam i v obci na 1. místě. P okladní zpráva odboru: Celkový p říjem za rok 1928 činil Kč 42.024.90, celková vydání za rok 1928 činí Kč 41.991.49. Pokladní hotovost na rok 1929 Kč 33.41. Pokladní zpráva kina: Kino bylo zařízeno za celkový obnos Kč 35.769.41. Nej větší položky: Stroje 16.440.— Kč, židle 7.900.— Kč, klavír 5.500.— Kč, pódium! a vym alování 3.800.— Kč. O bnos 35.769.41 Kč je zaplacen. Investovali jsme do kina z hotových peněz 20.428.41 Kč, pí. Z ankerová darovala 1.000.— Kč, vý nos z filmových představení kina za rok 1928 činí 13.909.60 Kč. Jiné příjm y z kina 431.40 Kč, celkem 35.769.41 Kč. Celkový příjem z filmových představení 72.575.—Kč, vydání 58.665.40 Kč, zbývá tedy 13.665.40 Kč. V E Ř Ň O VICE. O dbor založen 20. prosince 1920. P ředseda Josef Kionka, kovodělník, m ístopředseda Rudolf M alchar, h o r ník, jednatel Jan Boček, učitel, pokladník H ubert Král. resp. pohr. fin. stráže. O dbor čítá 117 členů, z nich je 6 mim o Věřňovice. Řádně platí všichni. Poštovních obratů učiněno 87. V roce 1928 konal odbor valnou h ro madu, 14 schůzí členských, 12 výborových. P o řád al jedno divadlo pro dospělé, jedno divadlo pro děti, tanečních zábav (plesů, vinobraní, svatební, po výletě atd.) celkem 7, 1 matiční výlet, 1 nadílku k 28. říjnu, 1 nadílku v á noční, 1 akadem ii k 7. březnu, 1 národní slavnost Čsl. Červeného kříže, 1 dětský den, 1 slavnost otevření m ateř ské školy. Hlavním dílem bylo otevření m ateřské školy. O dbor odebírá dva časopisy: Náš kraj a O branu Slez ska. Knihovna má 205 knih a to 90 rom ánů, 45 poučných, 3 lékařské, 1 sborník a 67 zábavných a jiných. Za rok 1928 vypůjčeno celkem 420 knih. Z toho bylo 310 rom ánů a 110 zábavných. Za vypůjčené knihv po 20 h vybráno 84 Kč. Z toho koupeno 8 knih v ceně 90.65 Kč. Člen N eiser věnoval 10 knih. O bec darovala 1 knihu. Čtenářů bylo 56. Zpráva pokladní: Celkový příjem za rok 1928 Kč 15904.70, celkové vydání za rok 1928 Kč 15891.98, zbývá na rok 1929 Kč 12.72. VRBICE. O dbor založen 3. prosince 1908. P ředseda Ant. Michal, topič čsl. státních drah, jednatel F rant. Novák, učitel, pokladník Karel H anka, říd. učitel. O dbor měl dhe 31. prosince 1928 — 93 členů. Konal 9 schůzi výboro vých a 2 schůze členské. P o řá d al: a) sam ostatně: V květnu divad. představení „ Š o fé r-", v červenci Matiční slavnost na oslavu 30tiletého trvání Slezské Matice osvěty lidové a 20. let našeho odboru. Školní dítky p ře d vedly různé hry, tance a .cviky a byly pak poděleny párky, houskam i, koláči a m alinovou šťávou. V říjn u d i vadelní představení „B obeček z m inisterstva", v prosinci sehrána byla s velkým úspěchem1 na novém m at. jevišti divadelní hra se zpěvy „K ráska ze Šumavy"'. 22. prosince konala se vánoční nadílka. Školní dítky při vánočním strom ku shrom ážděné přednášely básně, zpívaly koledy a byly p ak poděleny vánočkami, balíčky s cukrovími a ovocem, b) Společně s m ístní Těl. jednotou „S o k o l" a Sborem dobr. hasičů p o řád al: H u s o v u bslavu. s lamp. průvodem , hudbou a pálením hranice, v březnu oslavu 78. narozenin p. presidenta republiky, v říjnu oslavu 28. října. P řednášky byly konány: Při oslavě narozenin pana presidenta T. O. M asaryka (K. H anka, říd. uč.), při M atiční slavnosti (Ant. H ořínek, tajem ník Slezské Matice osvěty lidové), při oslavě Husově (Fr. Solnař, říd. učitel), a při oslavě 28. října (K. H anka, říd . učitel). Mimo to konány 2 přednášky se svět. obrazy a to : „O K anadě" a „O pěstování ovocného strom oví". O dbor náš zakoupil značným' obnosem nové jeviště o 4 prom ěnách od fy. Fr. Sklenář v P řerově, jelikož staré jeviště vůbec nevyhovovalo, učinil ta k v záj mu své výchovně vzdělávací činnosti a doufá pevně, že během roku bude jeviště splaceno. Přispíval na školní knihy chudým žákům , na školní výlet a j., usiloval o Xnovuzřízení mat. školy, což hlavně z fin. příčin nebylo možno provésti, stal se členem župy divad. ochotníků v M or. O stravě, aby "byl informován o divad. otázkách, dle svých sil pečoval o dobrý stav místní m atiční budovy — byl tedy činným, což je hlavní povinností k ažd é ho spolku. V další činnosti jeho, co složky Slezské M atice osvěty lidové, k terá ještě stále musí, ja k o v dobách dřívějších, státi na stráži na tom našem opom íjeném Těšínsku, přeji mnoho zdaru! Zpráva pokladní: P říjem Kč 11888.41, vydání Kč 11836.87, zbývá Kč 51.54. V Raiff. H rušov Kč 320.23, ve Spoř. M or. O strava KČ 7.20, celkem^ Kč 378.97. 21 ZÁBLATÍ. Odbor založen 14. února 1909. P ředseda Alois Sanetřík, řídící učitel, m ístopředseda Rudolf Holý, krejčí, jednatel Frant. Tam ele, učitel, pokladník Em il Holý. O dbor pořád al 9 schůzí výborových a 1 členskou. Všech ny byly četně navštíveny. Dopisů p řijato 40, odesláno 34, mezi nimiž blahopřání k sňatku St. Šrubařovi. O d bor čítal na začátku roku 122 členů, koncem roku 149, přibylo celkem 27 členů. Lidovýchovných přednášek pořádáno 12, z nichž 8 se světelnými obrazy. Z další činnosti odboru dlužno poznam enati: 1. června p o řá dána matiční slavnost spojena s dětským i radovánkam i. Průvod zahájen byl od nové školy v čele s ozdobe nými kočárky těch nejm enších a na sokolském hřišti přes nepříznivé počasí vytrvali návštěvníci až do ve čera. Radovánky zahájil proslovem' zástupce ústřed í p. M et. Pavlíček. Děti byly jak o vždy podarovány. O Záblatské pouti pořádán byl květinový den, při čemž prodáno 793 květin. Slavnost 28. října na paměť lOtiletí naší samostatnosti pořádána byla osvětovou kom isí, v níž hojnou m ěrou zúčastnil se odbor. V předvečer vyše) velký lampionový průvod od hostince p. Kaluse, zastavil se p řed kaplí, pozorně vyslechnuta pěkná přednáška odborného učitele Kitricha. Na sokolském hřišti za svitu pochodní a lampiónů zatančená česká beseda. Na státní svátek odhalen dopoledne pom ník padlým . Slavnost zahájena sborem „U to n u lá'1, řízeným 1 předsedou odboru p. A. Sanetříkem . O význam u slavnosti promluvil p. ředitel Doležil z Bohum ína. V ečer zakončena slavnost dětskou akadem ií v hostinci p. Kiky. Vánoční nadílka pořád án a dne 22. prosince v sále hostince p. Kiky. U vánočního strom ku přednesly děti pěkné básně a zazpívaly koledy. Každý školák podarován byl sáčkem, obsahujícím1 čokoládu, cukrovinky, svatojanský chléb, fíky, jablka, ořechy a vánočku. M im ořád ným podnikem' minulého roku bylo převzetí ochrany odboru ve V endryni, k te rá nesjednoceností českých lidí těžce zápasí o existenci. 25. března inform ovali se 4 naši zástupci přím o ve V endryni, kde byli přítom ni výborové schůzi. 17. června zúčastnil se náš odbor v hojném počtu jejich školní slavnosti, p ři čem ž jim ode vzdán peněžitý dar. N a vánoční nadílku odboru ve V endryni daroval náš odbor 7 párů b o t a k tom u dary jed notlivců p. E. Pavlíka a p. A. S anetříka, který každý daroval též jeden pár. Dne 21. února byl p ořádán m a tiční ples společně s hasičským sborem . 31. prosince uspořádána byla taneční zábava. Od 15. listopadu do 15. prosince společně se Sokolem byly pořádány taneční hodiny, řízené řídícím uč. p. Sanetříkem a učitelem G ra nátem. Jubilejní valné hrom ady v Jablunkově se zúčastnili dva členové M ierostek Jan a G rabec Adolf, kteří 0 ní v naší valné hrom adě podali zprávu. O dbor objednal od ústřed í 50 kalendářů, k teré mezi členstvem1 ro z prodal. O dbor v prvé řadě podporoval školní mládež, přispěl jim též na výlety a divadla, podaroval České srdce, věnoval určitý obnos na Klvaňúv fond a zdejší obecní knihovně věnoval ja k o jubilejní dar knihy našich spisovatelů v ceně 100.— Kč. N a popud ústředí vyzváno členstvo, jejichž jm éna byla v dobách rakouských nesprávně pozm ěněna, aby prostřednictvím 1 odboru snadno a levně chyby m atrikové byly. opraveny. ZÁVADA. Odbor založen dne 14. října 1923. P ředseda Boh. Stáňa, správce české stát. školy, m ístopředseda T e odor Koziel, velkostatkář, jednatel Vilém Kozelek, učitel české státní školy, pokladník Teofil Nerychel, železniční zřízenec. O dbor Slezské Matice osvěty lidové v Závadě vykazuje v roce 1928 následující činnost: Konal jednu řádnou valnou hrom adu, 4 členské a 6 výborových schůzí. Členské schůze měly vždy pěknou účast. Pořádal 3 divadelní představení, 1 matiční slavnost, 1 ples, 3 taneční zábavy, 1 vinobraní a 1 ak a demii. H ráno bylo: 11. března 1928 „H onza p án " od V. B. Plum lovské, p ři čemž bylo vzpom enuto zásíuh pana presidenta u příležitosti jeho 78 narozenin. H ra sam a znázorňovala ve form ě pohádky neohroženost Toho, k jehož poctě byla sehrána. 28. říjen, 10. výročí naší sam ostatnosti oslavil náš o d b o r jednak spo lečně) s českými spolky v Petrovicích, jednak slavnostní akadem ií, p ři níž svorně dvě m ístní národnosti u k á zaly oddanost k československém u státu. Mile se vyjím aly recitace a zpěvy žactva české i polské školy. Dne 8. prosince pořádána byla M ikulášská zábava, ze které měl odbor jak o každoročně nejen morální, ale 1 finanční úspěch. 23. prosince sehrály děti české školy divadelní hru od N ováka: „ T ři zlaté vlasy Děda Vševěda". Provedení her bylo uspokojující, zvláště když uvážíme, že je sehrály školní děti a nejmladší členové odboru. Česká obecná škola je už 2. rok tro jtříd n í. Žáků bylo zapsáno letoším rokem celkem 94. Zdárně ve výchově těch nejm enších prospívá m ateřská škola, která vhodně připravuje dětí do české školy. Letoším rokem bylo v ní zapsáno 41 dětí a to 17 děvčat a 24 chlapců. 26. listopadu konala učitelka m ateř ské školy schůzi matek. Pojednávala o dětech, o M ikuláši a o zůstávání dětí ve škole za nepříznivého počasí. 6. prosince přišel do m ateřské školy M ikuláš. D ěti zazpívaly písně, dram atisovaly pohádky a p řed n á šely básně. M ikuláš je podělil sáčky s cukrovím a s každým promluvil několik slov. 23. prosince uspořádal odbor dětem z české obecné školy a m ateřské školy nadílku, k terá se konala v II. učebně české státní obecné školy v Závadě. N ejdříve promluvil k dětem a přítom ným správce školy o účasti odboru v Závadě na letoší nadílce. Dětem byl ustrojen vánoční strom ek, k terý darovala lesní správa ve Starém městě-Olšinách. Všechny děti obdržely vánočky a sáčky s cukrovím . M imo to každé dítě z obecné školy obdrželo boty. — K uskutečnění vánoční nadílky přispěli: O dbor Slezské Matice osvěty lidové v Závadě Kč 1548.—, T e odor Koziel Kč 200.—, pí. Janišová, vdova po soud. pres. v Závadě Kč 100.—, M ax Jurčík, hostinský v Z á vadě Kč 200.—, V iktor Stoupal, přísedící zem. výboru v Brně Kč 100.—, S potřební družstvo „H ospodyně" v Doubravě Kč 100.—, P arní cihelna a pila ve F ry štátř Kč 50.—, Železniční nákupní družstvo Praha-Nusle Kč 50.—, E. Komendír, pekař v D oubravě Kč 50.— , Potravní spolek dělníků v Dětmarovieích Kč 50.—, H. Mynte, zubní technik v Golkovicích v Polsku Kč 50.—, E. Přikryl, stavitel v P orubě Kč 40.— , A. Chamrad, obchodní dům v O rlové Kč 30.—, J. M arek, drogerie v Orlové Kč 30.—, Arcibiskupská hlavní po kladna v Kroměříži Kč 50.—, N ádražní restaurace v Bohumíně Kč 30.—, M ěstská spořitelna v Orlové Kč 25.—, Brouk a Babka v P raze Kč 20.— , Dr. Karel Rotigel Kč 20.—, Fr. U her, obchodník v Dětmarovieích Kč 20.—, Všeobecná družstevní banka v Mor, O stravě Kč 20.—, O bčanská záložna v Nov, Bohumíně Kč 22 20.—, O bčanská záložna v Orlové Kč 20.— , Icos, um. průmysl v O pavě Kč 10.—, Spitzer a Klapholz v Nov. Jičíně Kč 10.—, Ve prospěch vánoční nadílky pořádána byla M ikulášská zábava a dětské div. předst., ktere vynesly 647 Kč. Úhrnem sešlo se na darech v penězích Kč 3.490.—. O kresní péče o mládež v Lazích věnovala 30ípárů obuví, B ratří Baarové v H ranicích 1 zbytek 3.20 m barchetu, J. M arek, drogerie v Orlové 3 krabice cukroví, N árodní jednota slezská v P raze 2 kusy su k n a (3 m a 4 m), takže věcný náklad^činil asi 1.190 Kc. Celková cena nadílky odhaduje se na 5.480 Kč. Ú středním u výboru dostalo se od státního pozemkoveho ý řad u v místní obci 50 a 49 m2 pozem ku. T ento pozem ek spravuje náš odbor. V roce 1928 najali si jej k účelům zemědělským tito členové: D. Rusek, AI. Repiščák, Ant. Nerychel, F rant. Šustík, F rant. Orobelnýj Josef Petráš. Letoším rokem nastala zm ěna ve správě naší obce. G azeta Kresowa si naříkala na útisk, který prý se stal občanstvu polské národnosti v obci tím, že v obecním zastupitelstvu byla polovina Cechu. P n volbách se však pravda nejlépe ukázala. České strany sdružené svorně ve volebním boji postupovaly a zví tězily i bez štvavé agitace. V nynějším obecním zastupitelstvu je 10 členů českých stran a 5 členů polských stran. Nemalou zásluhu o toto vítězství mají p. senátor Lukeš a poslanec Sladký z Opavy, k te ří bez ohledu na politickou příslušnost přišli mezi nás, aby připravili naše občany na volby. T aké volby do okresního a zemského zastupitelstva skončily pro české strany velikým úspěchem. Výroční valné hrom ady Slezske Matice osvěty lidové v Jablunkově súčastnili se : B. Stána, Vil. Kozelek, A. Tomica, T; Nerychel, F. M acurek. K. H aas a M. Dietlová. Na návrh výboru zakoupeno bylo 60 kusů Těšínského kalendáře, které byly všechny mezi členstvem rozprodány. Podle jednacího protokolu došlo na odbor 50 dopisů, 1 balík, odbor odeslal 68 dopisů, celkově vyřízeno bylo 119 čísel. Stav členstva je následující: Na počátku roku 1928 čítal odbor 143 členů, přistoupilo během roku 8 členů, vystoupilo 7 členů, takže na konci roku 1928 čítá odbor 144 clenu. Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činí Kč 11.178.54, vydání Kč 11.270.02, takže roční bilance konci schodkem 91.48 Kč. Zpráva knihovní: M inisterstvo školství a nár. osvěty v Praze darovalo v jubilejním roce obecní knihovně v Závadě 18 literárně cenných váz. ?<nih v ceně Kč 500.—. Ježto knihovna našeho odboru zastává funkci knihovny obecní, darované knihy připadly odboru. Celkem obsahuje knihovna 258 svazku: půjčeno bylo za rok 1928 190 knih 39 čtenáři. V ybraný obnos za půjčování činí Kč 39.80. O kresní sbor S lezsk é Matice osvěty lidové pro obvod orlovský. (B ř e t. K u b a l a , profesor čes. stát. reál. gymnasia v Orlové.) Okresní sbor orlovský zaujímá nejlidnatější část politického okresu fryštátského a zahrnuje všecky obce uhelného revíru karvínského. Orlová byla vyhlédnuta za sídlo tohoto obvodu Slezské Matice ja kožto kulturní a hospodářské středisko kraje. Velká lidnatost a rozlehlost obcí v uhelném revíru je příčinou, že v některé obci bylo nutno zříditi odbory tlva i ivíce. Organisační síť odborů Slezské M a tice je v’našem obvodě úplná. V 11 obcích obvodu je v činnosti 15 odborů: Dětmarovice, Doubrava, Karvinná (4 odbory: ve středu, na Sovinci, na Šolci a na Jindřichově jám ě), Lazy, Polská Lutyně, O r lová (2 odbory: v m ěstě a v Zimném dole), P etřv ald , Porubá, Dolní Suchá, H orní Suchá a Prostřední Suchá. M 9 r0 bcích s českou většinou projevily se letos opětovně při zemských a okresních volbách vý sledky drobné práce národní, kterou vykonává z největší části vzorně vybudovaná organisace Slezské M atice; všechny obce zaznamenaly tu potěšitelný vzrůst českých hlasů. Menšinové obce jsou v obvodu orlovském dvě: Karvinná a Hor. Suchá. V Karvinné úspěch, který získala česká menšina v minulém roce tím, že zvolen byl starostou m ěsta Cech, zmařen byl rozpuštěním obec. zastupitelstva a vypsá ním nových voleb. Je malá naděje, že tento úspěch na poli samosprávném bude obnoven také v b u doucnosti. V Hor. Suché ponenáhlý, ale jistý postup českého živlu jest znatelný každým rokem, projevuje se tu blahodárný vliv dobře pracujícího odboru, působícího od rozřešení otázky těšínské, matičních m ateřských škol i státních menšinových škol. Obecných škol veřejných je v našem obvodu 19, menšinových 8, soukromá 1, pomocná škola 1 Měšťanských škol veřejných je 6, m enšinové 3, IV. třída je zřízena při 5 měšťanských školách. Do obecných a m ěšťanských škol zapsáno bylo letos 8838 žáků (loni 8424). Přírůstek činí 414 žáků. Na školách měšťanských v důsledku válečných ročníků jeví se i letos nepatrný úbytek, zato na školách obecných je mnohem větší přírůstek než loni. V um ístění obecných škol učiněn byl i v tom to roce krok ku předu. Počátkem školního roku 1928/29 otevřena byla slavnostně stát. obecná škola v Karvinné-Novém Yorku. Bylo docíleno, že m inisterstvo školství a nár. osvěty pojalo do stavebního p ro gramu výstavbu obecné školy v Karvinné-kolonie Jindřichova jám a.. V nejbližších letech biide^nalé havou potřebou přístavba české státní školy v H or. Suché nebo stavba nove budovy pro měšťans kou školu. 23 Vedle škol obecných a měšťanských jsou v oblasti našeho obvodu 2 střední školy: státní reálné gymnasium v Orlové (zal. r. 1909 M aticí osvěty lidpvé, letos 228 žáků a jedna pobočka) a vyšší p rů myslová škola v Karvinné (zal. r. 1921 Slezskou Maticí, letos 142 žáků). K tom uto ústavu připojena je mistrovská škola (letos 48 žáků). Z odborných škol je nejstarší jednoroční rodinná škola v Orlové (zal. Maticí osvěty lidové r. 1911, letos 36 chovanek). Jednoroční rodinnou školu v Karvinné, vydržo vanou dosud místním odborem , přejal letos ústřední výbor Slezské Matice (počet chovanek 24). Odbor v Karvinné vydržuje sam ostatnou hudební školu (73 žáků), při které zřídil zpěvácký spolek „Smetana" (80 členů). Počet mateřských škol byl letos rozmnožen otevřením III. m ateřské školy v Lazích, do které bylo zapsáno 43 dětí. Náklad na tuto m ateřskou školu nese m ístní odbor. Mimo to byly učiněny všechny přípravy k otevření m ateřské školy v Dětm arovieích, do které se přihlásilo 40 dětí. I tato škola bude vydržována z prostředků m ístního odboru. Dosud zřídila Slezská Matice v obvodů o r lovském 7 mateřských škol: v Karvinné na Hranicích, v Karvinné na Sovinci, v Karvinné na Šolci, v Lazích, v Polské Lutyni a 2 v Hor. Suché. Počet dětí byl letos 480, přírůstek proti roku loňskému 13 dětí. V Karvinné jsou 3 m ateřské školy, ale ani ty nedostačují. Trvalý velký počet žáků (106, 106, 78) volá po zřízení nových mat. škol. U m ístění m ateřských škol je z velké většiny provisorní a nedostatečné. Pouze m ateřská škola v Karvinné na Hranicích je um ístěna ve vlastní budově, vy stavěné Slezskou Maticí r. 1926. O statní školy jsou um ístěny zatím ně v budovách obecných škol nebo v soukromých bytech, které naprosto nevyhovují. V nejbližších letech bude nutno pomýšleti na stavbu mateřské školy v Polské Lutyni, pro kterou Slezská Matice zakoupila již pozemek. Lidovýchovná činnost odborů vyvíjela se mnohostranně). I v obcích, v nichž je celá řada jiných osvětových a kulturních korporací, podržují si naše odbory prim át a zůstávají tradičním střediskem celého kulturního života. O dtud vycházejí podněty k pořádání státních oslav a příležitostných kul turních podniků. P ořádají se poučné přednášky, koncerty, divadelní představení, loutková divadla, letní slavnosti a různé zábavy. Podrobný jejich výčet uveden je v činnosti každého jednotlivého odboru. Ústřední výbor podporoval lidovýchovnou činnost odborů jednak tím, že vysílal řečníky k přednáškám, jednak tím, že poskytoval odborům peněžní příspěvky k opatření li do výchovných p o můcek, které zůstávají trvalým majetkem odborů. S finanční podporou ústředního výboru zřídilo si vlastní jeviště dosud 6 odborů: Karvinná-střed, Karvinná-Sovinec, Polská Lutyně, Orlová-Zimný důl, Porubá (v ceně 45.000 Kč) a Hor. Suchá. Loutkové divadlo m ají dva odbory: Orlová a Hor. Suchá. Jinak používá se loutkbvých divadel školních a sokolských. Knihovny měly druhdy všechny odbory; dnes má vlastní knihovnu jen odbor v Karvinné na Šolci. O statní odbory darovaly své knihoVny obcím. Náklad na veřejné knihovny v našem obvodě byl letos 65.107 Kč, z toho Orlová věnovala 24.760 Kč. Čtenářů bylo 2672; nejvíce čilo se v Orlové (694 čtenářů). Kromě toho používaly naše odbory putovní obvodové knihovny okresního osvětového sboru. Vydatným zdrojem příjm ů staly se našim odborům v poslední době kinolicence. V letošním roce provozovaly kinolicenci již 4 odbory: Dětmarovice, Orlová, Karvinná a P rosíř. Suchá. Kromě toho m á řada odborů podánou žádost za u d ě lení kinolicence. Větší část roku fungovaly všechny naše odbory jako m ístní osvětové komise. V posledních měsících vykonal okresní osvětový sbor reorganisaci tím, že zřídil v obcích s českou většinou sa mostatné osvětové komise. Dosud byly ustaveny m ístní osvětové komise v těchto obcích1: D ětm aro vice, Doubrava, Lazy, Orlová, Petřvald, Porubá a Dol. Suchá. Máme oprávněné pochybnosti, zdali budou samostatné osvětové komise moci vyvíjeti takovou činnost, jakou vyvíjely odbory matiční ve funkci osvětových komisí. Z velikých překážek, jež se jim staví v cestu, uvedl bych dvě: chybí jim dlouholetá tradice matičních odborů a nem ají členstva. Těžiskem sociální péče našich odborů byla i letos vánoční nadílka pro chudé školní děti. Ve všech obcích uspořádaly odbory vánoční nadílku buď samy, nebo' přispěly na ni obcím. Celková částka věnovaná na vánoční nadílku z prostředků matičních odborů byla 73.817 Kč 10 h. Největšími částkami přispěly odbory v Karvinné (52.060 Kč) a v Porubě (7100 Kč). Péče o školní děti jevila se i jinak: odbory opatřovaly z vlastních prostředků školní knihy a pomůcky a rozdávaly je chudým Žákům, uspořádaly mikulášské nadílky pro děti z m ateřských škol, přispívaly na školní výlety ne majetným1 žákům. Všem finančně silnějším odborům našeho obvodu byly svěřeny v ochranu menšinové odbory na Těšínsku a Jablunkovsku. Nově svěřen byl odbor v Hor, a Pol. Lištně odboru v P o ru b ě,o d b o r v Ne- 24 borech odboru v Orlové-Zimném dole, odbor v Bystřici na Pasekách odboru v Prostř. Suché. Odbor ve Stanislavovicích, který zesílil i poetem členstva i finančně, byl vyňat z ochrany odboru v Porubě. Beze změny zůstala ochrana ostatních m enšinových odborů: v Písku (odborem v Doubravě), v Al brechticích (odborem v Karvinné), v M istřovicích (odborem v Lazích), v Chotěbuzi a v Mostech u jabl. (odborem v Orlové), ve Smilovicích (odborem v Petřvaldě) a v Žiyoticích (odborem v DoK Suché). Celkem! z 15 odborů našeho obvodu svěřeno bylo 9 odborům 10 chráněnců. Na vánoční nadílku p o skytly ochranné odbory svým svěřencům1 částku 8551 Kč. Počet členů koncem roku 1928 byl 3830, koncem roku 1927 3707; přibylo tedy 123 členů. V čes kých obcích je počet členstva pom ěrně m alý; bude třeba v příštím roce podniknouti hromadnou akci k získání nového členstva. V roce 1928 konal okresní sbor 4 schůze: 25. března, 29. dubna, 23. záři a 23. prosince. Úkolem těchto schůzí bylo sprostředkovati styky s ústředním výborem a jednotlivými odbory a pracovní program nesl se dvojím sm ěrem : tlumočiti pokyny ústředního výboru odborům a rokovati o národ ních) a kulturních potřebách kraje a předávati je ústředním u výboru k dalšímu řízení. Okresní jednatel zúčastnil se valných hrom ad odboru: v Detmarovicich, v Karvinnc-Jindřichova jáma, v Karvinné-Solci, v Polské Lutyni, v Orlové, v Orlové-Zimném dole, v Petřvaldě, v Porubě, ajy Prostř. Suché. Příležitostně navštěvoval výborové schůze odborů a jednal s jednotlivými funkcionáři. Za veliký kus práce, která byla vykonána za minulý rok, náleží dík především nevšední obětavosti širokých vrstev slezského lidu, organisovaného v odborech Slezské Matice. DOUBRAVA. O dbor založen 30. května 1901. P ředseda F rant. Kubík, správce velkostatku, m ístopředseda Rudolf Sobotík, báňský úředník, jednatel Karel M lynářík, řídící učitel, pokladník Jan Dbalý, báňský úředník. V e správním roce 1928 sešel se výbor k 9 řádným schůzím , pořadatelské byl}' 4. Agenda obnášela 178 cisel, clenu byiO koncem roku 213. O schůzích O kresního sboru matičních odborů na O rlovsku, jež řídil okresní jednatel p. prot. Kubala, zastoupen byl odbor 3 krát. Zástupcem byl p. Jan Dbalý, nám ěstkem jeh o p. uc. Kondělka. O dbor je členem N árodní jednoty Slezské v P raze, Spolku pro výchovu m rzáckú v Kr. Poli, O kresní pece o mladez v Lazech. Těchto spolků je odbor členem přispívajícím s ročním obnosem 10.— Kč. Dale je členem O bčanské eáložny v D oubrava s 2 podíly po Kč 20 — a O kresní záložny v Jablunkově; s 1 podílem po 20.— Kc. 1 redplaci časopisy: O branu Slezska a Nasz Slonzak. O dbor zuSastnil se oficielně těchto různých oslav a významných dnů v Doubravě i mimo D oubravu: Svěřenku odboru navštívil dv ak rát a to 25.^ srpna o div. pred . (pi. ok ritková, předseda Kubík, pokl. D balý). 23. prosince o ivánoční nadílce (p. uč. K ondělka),. 21. prosince o vanoem nadílce v mat. škol. v dívčí škole (předs., jed., sl. Sigm undová). 28. května slav. položeni zakl. kam ene Husova sboru československé církve, (p. uč. Kondělka,) 4. listopadu otevření H usova sboru (jednatel). 10. června valné hrom ady ústředního výboru v Jablunkově (pp. D balý a Kaucký). 16. června slavnostního odhaleni p a mětní desky Jana Čapka na Kopaninách u příležitosti 10. výročí jeho hrdinné sm rti (pí. S křítkova a jednatel). 30. září slavnostního odhalení pom níku padlých na T ěšínsku v O rlové. Sam ostatné jsme p o ra d a h . 11. února ples, 24. června dětské radovánky odpoledne, večer pak taneční zábava. 29. června ,,Květinový den (pokud se tohoto podniku týká, zmiňuji se o těch, kdo ochotně se této funkce ujali a dobrého výsledku^ tinancniho docílili, s pochvalou. Jsou to : pí. Skřítková, Hovorková,- sl. Božka N ogová a Štepanka Pechova, pp. I ala a Kaucký.) Sdružené jsm e pořád ali: 7. října se Sokolem, hasičským sborem, H ospodářskou Besedou aKademu u příležitosti 25tiletého trvání N árodního domu. (Proslov p. ředitel Bedřich Štětina). V rámci činnosti osvětově komise 5. července pam átku upálení M. J. H usa. Prom luvil pan H rom ádka z F ryštátu. 27. a 28. rý n a oslava 10. výročí naší sam ostatnosti. — V sobotu 27. října promluvil p. řídící učitel M lynařík, v nedeli 28. rijna p. prof. Řezáč z Orlové. Blahopřejný dopis k 80. narozeninám zaslali jsme bývalém u poslanci a radovi zem ského soudu panu Věnceslavu H rubém u, jenž svého času, pokud jsme vydržovali skolku m aterskou, vy mohl nám subvenci na kolik let po 150.— Kč ročně. Dopis uznání jsme poslali bývalém u řediteli matiční kan celáře panu F rant. O nderkovi jak o zasloužilému organisátoru a pracovníku ve službách Matice. Na tond Klvaňův věnoval odbor Kč 100.—. Dal tím výraz úcty zesnulému vlastenci, m atičním u pracovníku a zakla dateli musea v Orlové. Těšínských kalendářů rozprodal odbor 80. S ochotou pomohli rozprodati v obchodech svých pp. O lšár, Bejvl, M oldřík, Rubý. O statní roprodány prostřednictvím školy. Na vánoční nadílku ve jirospěch místních chudých dětí školních a svěřenky v Pisku věnoval odbor slušné obnosy. V roce uplynulém vykonali jsme, co bylo fysicky možné. Sam ozřejm o, p řed léty, kdy bylo v místě méně spolku, bylo m ožno vykonati více. Měli jsme v úmyslu připraviti dvě pěkné přednášky a to D ra Běhounka a cestovatele Vraže. Áč oběma zaslány dopisy doporučeně, ani neodpověděli. Vůle naše byla dobrá, ale projekt nebylo možno uskutečniti. Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činil 22.125.83 Kč, vydání 22.079.08 Kč, pokladní hotovost činí 47 75 Kč. Čisté jmění odboru obnáší Kč 5.537.35. Pokladní zpráva místní osvitové komise y Doubravě: Příjem za rok 1928 Kč 2211.24, vydání Kč 1465.94. H otovost k 31. prosinci Kč 745.30. 25 KARVINNÁ - STŘED. Odbor založen 3. prosince 1908. P ředseda Ant. Kruta, starosta m ěsta, m ístopředseda Dr. Leop. Dorazil, ředitel mest. úřadů, jednatel Štěpán Tesař, ředitel m ěšťanské školy, pokladník Josef Kožušník, báňský ú řed ník. Odbor náš posuzuje aktiva^ i pasiva nejen své činnosti, ale i celé české Karvinné, zpytuje své svědomí, zda nemohlo býti pro celou českou věc vykonáno více, zda nebyli jsme příliš malicherní, příliš osobní. Odbor naš čítal v roce 1928 členů 250. Přáli bychom si, aby každý český člověk v Karvinné byl členem některeho odboru matičního v Karvinné, jichž máme zde čtyři a letošího roku vstupuje v život nový bojovník za naše práva v Karvinné na Hranicích, kde z odbočky utvořen sam ostatný odbor. P řejem e mu mnoho zdaru do vínku, neboť bude iníti nejtěžší posici ze všech odborů v Karvinné. V ýborových schůzí bvlo konáno 10, jedna zápisová a 4 schůze se zástupci jednotlivých spolků a korporací českých. O dbor náš zastupoval také místní osvětovou komisi. Dopisů došlo 144 a odesláno bylo 216. — Člověk neví nikdy dne ani hodinv, kdy může býti povolán do končin, odkud není již nikdy více návratu. A nelítostná sm rt řádila v řadách našich Odešel^ tragickou sm rtí knihovník Štefaník, odešel ť ten nenáročný, poctivý Karel Pospěch, jenž vždy i v těch nejhorších dobách rakouských hrdě hlásil se k svému češství, který vždy vysoko třím al národní prapor náš, který nikdy nebál se persekucí, šikanováni, nehledaje nikdy v práci národní osobního prospěchu. Lest takovému muži. — O dbočky naše na Hranicích a na H oheneggru vedly si velice čile. Bohužel, že akce o postavení sálu na H ranicích nepřinesla kýženého výsledku, takže hraničtí museli se svými zábavam,i choditi do sousední obce do Doubravy. S vítkem odbočky na H oheneggru a svátkem celé české Karvinné bylo slavnostní otevření české školy obecné a m ěšťanské v N. Yorku, čímž síť našeho školství je opětně rozšířena. O dbor náš byl v y d rž o v a n é m roční rodinné školy, která it obyvatelstva K arvinné i okolí získá1" si velkých sympatií. Ježto finanční naše prostředky, které se tak těžce shánějí, nestačily, převzalo od 1. záři í. r. ústředí Slezsko Matice osvěty lidové tuto školu úplně do své správ v. O dbor náš bude i nadále o rozvoj této školy pečovati. Při státních prům yslových školách zřízen bvl podpůrný spolek, který převzal do své správy studentský internát, který odbor náš několik roků vydržoval svým nákladem . Jistě rad každý vzpomíná na svá mládí, dětství. Každému zajiskří se oči, když hudba zahrá svižný pochod a ta naše drobotina při dětských radovánkách dá se na pochod Karvinnou. T entokráte jistě jsm e zase dětmi — velikými dětmi a radujeme se a těším e, že v Karvinné bude lépe, že Karvinná bude českou až tato drobotina doroste a nastoupí naše místa. Prům ysl náš již několik roků prodělává těžkou krisi, hornictvo naše trpí. Mnoha rodina nemá se čím nasytiti, do čeho obléci a obouti. Aby aspoň částečně zm írněna byla bída těchto trpících, vystrojil odbor náš za součinnosti všech českých spolku a korporací, všech odborů m atič ních1v Karvinné a Okresní péče o mládež pro děti naše vánoční nadílku, při níž děti dostávaly šatstvo a (obuv. Cena nadílky činí 55.877,— Kč. Kromě toho věnoval o d b o r náš jako ochranitelka odboru v Albrechticích 1000.— Kč na vánoční nadílku. Své příjm y čerpá odbor náš ze zábav a kina. Letos činnost divadelní ve středu úplně umlkla, ježto nebylo režiséra a ke konci ani sálu. Jako m ístní osvětová kom ise oslavil odbor náš za spoluúčasti všech 78. narozeniny našeho tatíčka presidenta M asaryka, provedl oslavu H usovu, uspořádal v březnu přednášku universitního profesora Dra. Kladivy: „V esm ír" a spolupůsobil s obcí při oslavě 28. října. Uplynulý rok byl pro nás rokem jubilejním a p ro nás dvakráte jubilejním , neboť jsme oslavovali 30 let činnosti Slezské Matice osvěty lidové. Z nepatrného sem ene vzrostl m ohutný strom , jež ratolesti své ro z ložil po celém T ěšínsku, svými odbory matičními pronikl i do té nejzapadlejší vesničky v horách. — Oslavovali jsme 10 let sve sam ostatnosti. A tu zdálo by se, že snad není již p o tře b í našich odborů. Dnes, kdy na všech stranách bují hrubý m aterialism us, je p o třeb í našich odborů co nejvíce, neboť úkolem jejich nyiíí i, v budoucnu je vésti své členy k pravé lásce k národu, k vlasti, vychovávati a pěstovati v nich n á rodní uvědomění, pravé čisté češství,, abychom zachovali svým potom kům to, po čem jsme skoro 300 let toužili, to, zač naši nejlepsí lide umírali, naši sam ostatnost, naši drahou republiku. Všichni na palubu, všichni k práci nenáročné, k práci sm ěřující k blahu národa ne jedince. A na nás zde v Karvinné čeká ještě mnoho práce, práce tuhé, vysilující. V ítězství dojdem e, když každv přiloží ruku k dílu. — Zpráva pokladní: Příjem za rok 1928 činí 92.078.50 Kč, vydání 87.501.09 Kč, zbývá 4.577.09 Kč, což jest uloženo na spořitel ních knížkách. — Zpráva pokladní odbočky Slezské M atice osvěty lidové n a H o heneggru: P říjem činí 15.088.07 Kc, vydání l i , 159.50 Kč, zbývá 3.S88.57 Kč, z čehož část je uložena u Pozem kového úřadu a část ve spořiteltně v Karvinné. KARVINNÁ, JÁMA JIN D ŘI CH . Odbor založen 19. dubna 1925. Předseda Jan Pečínka, učitel, m ístopředseda Josef M okroš, horník jed natel Andělín P ěgřím , řídící učitel, pokladník Ferd. Konečný, kontrolor. Rok 1928 byl rokem jubilejním a sli bovali jsme si od něj mnoho. P řesto, že nebyla v to m to roce splněna naše největší touha, totiž vybudování řádné a m oderní školní budovy, přece je tento rok pro nás důležitý. V něm byla zdejší expositura české školy prom ěněna v sam ostatnou školu. M ám e tedy již svou vlastní školu. Nyní musíme hleděti, bv tato škola se dostala co nejdříve pod střechu a nemusela se žebrácky tísnití u našich největších n e p řá te l.'C e k á tedy nejen nový výbor, ale veškeré členstvo veliká práce. Přiloží-li však každý člen ruku k dílu, bude jistě tato práce korunována výsledkem . O dbor čítá 188 členů. P ro stálou nezam ěstnanost našich členů nezaplatilo nám dosud 85 členů povinný členský příspěvek a tato otázka musí býti náležitě vyšetřena a tam, kde bude nutno, musí se členu^ pro jeho bídu příspěvek prozatím prom inouti. V minulém roce konána valná hrom ada 12 řádných výborových schůzí. Schůze výborové byly členy pilně navštěvovány. O kresní schůze v Orlové byly vždy obeslány a účastnil se jich předseda s jednatelem . Mimo tyto schůze účastnili se členové výboru i schůzí osvětové komise a spolecných schůzí m atičních v Karvinné. V alné hrom ady Slezské Matice osvěty lidové, konané v Jablunkově, účastnilo se 12 členů, Členské schůze nebyly letos konány, což dlužno litovati, 26 neboť se na nich lépe mezi sebou poznám e a pbližitnc. Mimo tvto řádné schůze byly k onaný i schůze: m i mořádné, kde se hlavně jednalo o divadlech v p řírodě a o různých spolecnych slavnostech. O dboru došlo celkem 42 přípisů a odesláno 39 dopisů, m im o pozvánky a plakaty k ruznym slavnostem a zabavam . Ac odbor nezastává funkci osvětové komise, přece konal sam ostatně dve přednášky a to 11. března iy_S Život a dílo p. presidenta M asaryka‘; — přednášel ředitel m est. školy z Nemecke Lutyně p. Kiha D ruha byla konána 28. října 1928 „K terak byla vybojována svoboda11 — přednášel p ře d se d y odboru p. J. •.fcinka Mimo to doporučovány členstvu přednášky osvětové komiseí i jiných spolku T ak zúčastnilo se naše členstvo velmi četně společné oslavy narozenin p. presidenta M asaryka, dětských radované* všech českách skol. slavy odhalení pom níku padlým ve světové válce, oslavy M. J. H usa, oslavy 10 tile td io trvaní csl. repub liky a oslavy odhalení pom níku p. presidenta .M asaryka. Divadelních představeni pořádáno 5 13 března 1928 Lcšetínský k o v ář4*, 7. června a 6. července 1928 ,,Jan V ýrava (pořádáno v priro d e), 30. zari 192l Bílá” m yška“ a 23. října 1928 „V o jn ark a". P ři tom dlužno se zmíniti o zvláštní obětavosti nekterych clenu odboru k te ří s nevšední ochotou pracovali zvláště p ři divadlech v příro d ě. Zabavy poradanv 3 a to 7. června ’l928 taneční zábava, 9. prosince m ikulášská zábava a 19. ledna 1929 I. m aškarní ples. V eskere tyto slavnosti a zábavy byly přes stálou velmi malou zam ěstnanost cetne navštíveny a d o p ad ly ja k morálně »ak' i finančně dobře. Mimo své slavnosti účastnilo se ÍSlenstvo* i podniku poťadanýcjhi i jinými odbory a spolky. O dbor nemá vlastní knihovny, ale na přání členstva zařídil jednatel knihovnu z vypujcenych knih z knihov ny obecní (100 knih) a z knihovny obvodové v O rlové (49 knih). Knihy půjčuje jednatel kazde^ utery v české škole na Jindřišce, vždy o d p o l e d n e o d 5r V ?7. hod. Celkem je v knihovně 149 knih coz vsak úplně nedostačuje pro 92 čtenářů, hlavně v dobe zimní, kdy lide hojněji čtou. O d 20. března^ 19-8, kdy knihovna vešla v život, do 22. ledna 1929 bylo 92 čtenářů, k te ří vypůjčili celkem 934 knih. Prům ěrně p ři padá na 1 čtenáře 11 knih. N ejvětší počet výpůjček byl 61. P ro c.enstvo objednáno 30_Tesinskych kalendaru na rok 1929 dále zdarm a 20 členům T ěšínský kalendář n a rok 1928 byl darovan T ez zakoupena kniha od Dr Ferd Pelce „O T ěšínsko". V ěren svému úkolu pečovati o české díte věnoval se nas odbor i v letoším roce hlavně české škole obecné i m ateřské. M ateřskou školku vydržuje Dr._ Larysclii avšak odbor hledel i těmto dětem přilepšiti a nějakou radost jim způsobiti. T ak konaný pro ne sam ostatné radovanky kde byly děti poděleny párkem a malinovou šťávou, dále konán „M ikuláš- , kde dostaly deti cukroví. I na vá noční nadílku přispěl odbor ze svých prostředk ů O dbor v K arvinne-stred dal na tento ucel 1.0(0. K*-V roce 1928/29 zapsány do školky 103 deti, o 4 mene n ;z v roce minulem. Z toho ie 30 chlapců a p3 devcat » •• . * w■ - i • / • t A .^í ? i t~\O O X1«^1 nn /-\ r~*4- o 4 M /"\ tt 1 n O 4" ' / ‘1 O O t i í~\ \T t* I U /H /M j[ J J 2 cl l^ U 1 má zdejší škola ......... 2 m n, v ětšinou‘dětem chudých” dělníkůV bohatou vánoční nadílku, k te rá si vyžádala nákladu 5 635 - Kč na což odbor ze svých prostředků věnoval 3 .6 3 5 .- Kč. N a nadílku dal odbor v K arvinne-stred 3 500.— Kc. Odbor náš věnoval však odboru v K arvinné-střed na financovaní nadílky castku 1.500 Kc. Dostali jsme tedy od odboru v K arvinné-střed vlastně jen 2.000.— Kč. Bylo podeleno 130 zaku ze 133 a rozdáno 99 paru bot, 20 chlap obleků, 31 m barchetu a 39 m flanelu. Ke konci školního roku 1927/28 věnoval odbor 200.— Kc na skolm . / V . . « T-» i 1 X, t \____t : ______ - 1 , , - n m n li n r v ť n tt f ť O \ ' f~\1 1 n n p f c L 'V r h T Í1 ( 1 V il fl K 3 f M . O odcor 1UUU.— KC. Z.aci CeSRC SKOiy bcmdli u vau u u u i 1 ^ J. v 1 Družina skautů p ořádala skoro každých 14 dnů loutkové divadlo pro aeti v m ístnostech ceske školy na J dřišce V ýbor odboru staral se velmi pečlivě o vybudovaní důstojného stanku pro českou školu, avšak jehc práce setkává se s nezdarem , hlavně pro finanční potíže. Bylo vysláno několik^ deputaci k menšinovému in spektorátu v Karvinné, k Dr. Laryschovi, k předsednictvu Slezské Matice osvěty lidové ve Slezske Ostravě a k místnímu školním u výboru v Karvinné. Můžeme býti klidni neboť jsme vykonali co bylo v nasi moci. Vykonáno dosti, ale ještě více práce nás čeká a proto je třeb a, by kazdy jednothvec pnlozil ruku k dílui — Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 21.449.66 Kč, v y d án í za rok 1928 18.027.3j Kc, cistě jmeni k. lednu 1929 3.422.30 Kč. KARVINNÁ — SOLCA. čeiké školy), pro kulturní^ lepší finanční postavení vinou jeho, ale poměrů, ke konsolidaci pom ěrů, je*.w ----- ---------- - j ------ v. . „ ■ odboru v minulém roce m ožno rozvrhnouti nasledovne: na činnost orgam sacni, hdovychovnou, po strance za- 27 vabiá liroinada, 2 členské schůze a 14 výborových. Účast na schůzích byla vždy vzorná, prům ěrně 14 členů, na schůzích členských přítom no bylo prům ěrně 59 členů. O dbor byl zastoupen na všech okresních schůzích v Orlové a na valné hrom adě Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově. Jednací protokol vykazuje cel kem 104 čísla jednací. Vedle toho bylo rozesláno 774 pozvání na schůze, m nožství plakátů bylo vyhotoveno a j. Po stránce lidovýchovné snažil se odbor předvésti přednášky poučné a vzdělávací. Bohužel akce tato se potkala s malým pochopením členstva. M usíme konstatovati, že přednášek těchto se zúčastní jedni a titéž, většina členstva, pro kterou byly přednášky konánv, ta právě projevuje pro ně malý zájem. P řednášky byly vybírány s ohledem na náš kraj, na dobu atd. (Při naroz. p. presidenta Ů právech a povinnostech občanů. Význam radia pro dobu a jednotlivce. Projevy v době světové války u Cechů a Slováků. O úspěchu práce. Česká menšina je problém národní cti atd.). Vedle toho odbor zakoupil a rozprodal mezi členstvem 30 kusů Těšínského kalendáře. Kromě plesů a různých zábav, večírků konaly se 8. 17. června dětské radovánky všech českých škol v Karvinné, kterých se zúčastnily nejen školní dítky a rodičové, ale i mnoho členů odboru. Průvod zpestřený alegorickými vozy za doprovodu hudeb táhl celou Karvinnou až na sokolské cvičiště, kde po provedeném cvičení byly všechny děti pohoštěny uzenkam i a občerstvením . O dbor v uplynulém roce neza pomínal na naše školství a na jiné účely kulturní a sociální. Do schůzí výboru, jak již sděleno, docházel správce školy, režisér nově sestaveného divadelního kroužku, učitelka m ateř. školy, takže, bylo-li potřeba pomoci nebo podpory školám , bylo vždy pom oženo. Na .mikulášskou n ad ílk u a na vánoční podělení školních dítek bylo věnováno za pomoci odboru K arvinná-střed Kč 5.900.—. Z práva po k lad n í: Příjem Kč 5.537.85, vy dání Kč 3.716.48. Pokladní hotovost Kč 1.811.37. LAZY. 30. září 1929 bude tom u 30 let, co založen byl v Lazích odbor Slezské Matice osvěty lidové. 22. října 1899 konala se ustavující schůze — valná hrom ada — za přítom nosti zástupce ústřed í p. Dra. Kordáče z Těšína, který tenkráte zřetelně a jasně vyložil význam a úkoly Slezské Matice osvěty lidové na T ěšínsku a vyzval přítomné, aby svornou a houževnatou prací získali odboru co nejvíce členů. Do prvního výboru zvoleni byli pp. K. Křístek, L. Kania, Josef Leibert, Josef K řístek a Jan D určák. O d roku 1900 byl předsedou tém ěř čtvrt století p. Jan K řístek, nynější vládní kom isař. T ěžké byly počátky odboru, protože veškerá tíha spojená s vydržováním soukrom é české školy, rovněž v tom roce vzniklé, padala na něj a nem ůžeme ani dnes docenit.í dostatečně práci zasloužilých mužů, k te ří s nevšední láskou a ochotou chopili se díla a výsledky jejich nam á havé práce nesly brzy vzácné ovoce a byly odm ěnou a zároveň i chloubou české menšiny v Lazích. Jaké finanční oběti převzal odbor na svá bedra vitíno z toho, že ještě v tém ž roce vydal na udržování školy Í175 Kč, příštího roku 4460.— Kč a rok na to 626S.— Kč. Těžce sbíraly se ta ko vé tisíce v obci ovládnuté Poláky, s láskou a zápalem však pro naší svátou věc všechno šťastně zdoláno a ž do 1. února 1902, k d y výnosem zemské školní rady sděleno, že česká soukrom á škola přejím á se do veřejné správy. — Tím bylo spolkovým financím značně ulehčeno a odbor m ohl pak štěd řeji podporovali chudé žactvo, ú střed í a dám ský odbor, který zřídil v Lazích soukrom ou m ateřskou školku. Též zřízen byl fond, z jehož úroků udílí se dodnes stipendia chudým žákům z Lazů, k te ří studují na středních nebo vysokých školách. Když bylo obec né školství dostatečné vybaveno, začalo se uvažovati o zřízení m ěšťanské školy. M yšlenka ta našla živého ohla;u u odboru Slezské Matice osvěty lidové, a když veškeré kroky obce u zem. šk. rady zůstaly bez výsledků, tu utvořil se zvláštní výbor u odboru Sl. Mat. osv. lid., k te r ý školu jen přece otevřeli a po iři ro k v školu tuto s toihromnými náklady a obětm i, jdoucími do tisíců, vydržoal. Co tu peněz bylo nasbíráno, kolik nám ahy a o b ěta vosti bylo zapcťebí, těžko tu ííii. Bylo tu \š a k nadšení, dobrá vůle, zápal národní a zároveň vědomí, že veškeré peníze věnuji se našim' dětem, našem u nejdražším u pokladu a že ty to oběti přinesou jednou nezměrný úrok, bohatou sklizeň v budoucích generacích. A. nadě\e se sphúly. \ o*oci, k d e lodička češství n a vzbouřeném moři cizoty se pomalu potápěla, kde se setm ělo nad o b ro ,” kde českost obce zapadla pod bezohledným n á tlakem útočníků, znenáhla jako zázrakem zjevil se nový duch, nové proudy rozvířily a odstranily m asku ri zoty o obec vrátily národu našemu a od té doby už nezadržitelně se rozvíjel český květ a zazářil vzácnými barvami. Jest však velká škoda, že pom ěry poválečné české obyvatelstvo Lazů značně roztříštily a dopomohly tak ve značné m íře našim protivníkům k upevnění jejich posic. N utno konstatovati, že ve výboru jbyla v roce 1928 velmi pěkná harm onie a ucelenost a že konáno výborem vše, co za daných pom ěrů a okolnosti provésti bylo možno. V ýbor sešel se na 8 řádných a 5 m im ořádných výborových schůzích. Přípisů a dopisů došlo na odbor 217 a odesláno 156. Jednatel nebo předseda zúčastňoval se schůzí svolávaných okresním jed natelem' matičním do Orlové. V ustavující schůzi výborové zvoleni byli aklam ací dřívější funkcionáři, p řed seda Kaz. Talpa, m ístopředseda F r. Slíva, jednatel F r. P astrňák, pokladník Fr. Stošek. Ústředí nový výbor potvrdilo a vzalo na vědom i zprávu jednatelovu a pokladníkovi! a z nich poznalo, že v naší obci jsou poměry do jisté míry změněny v neprospěch české věci a upozorňuje, že právě náš odbor je povolán k tomu, aby se postavil v čelo všech českých spolků v Lazích a stál na stráži našich národních a státních zájm ů na této tak důležité posici. K tom u cíli přeje ústředí obětavým funkcionářům a uvědom ělém u členstvu mnoho zdaru. Již na valné hrom adě odboru byl dán návrh, že nejdůstojněji oslavíme 30 leté trvání Slezské Matice osvěty lidové a lO tileté výročí naší sam ostatnosti tím, že se postarám e o zřízení III. m ateřské školy, když není neděje, že by za stávajících pom ěrů ji pořídila obec. V ýbor ihned v první výborové schůzi zabýval se touto otázkou, leč finanční pom ěry odboru nebyly takové, aby sám mohl uvázati takové b řím ě na sebe a proto výbor hledal pomocnou roku u ústředí Slezská Matice osvěty lidové. N apsána byla žádost a výborem sta novena deputace (p. předseda Kaz. Talpa a p. Micka), která by v ú střed í se osobně dom áhala zřízení m a teřské školy v naší obci. Pan starosta Slezské Matice osvěty lidové — dr. Pele i ředitel ústřední kanceláře Onderka uznali tísnivé pom ěry v naší obci a přislíbili, že co bude m ožná, to pro nás v té věci učiní. P o čát kem prázdnin bylo nám však sděleno, že ústředí nám nemůže podporu na zřízení této školy dáti, jednak z 28 toho duvodu, že L a/y jsou přece jen obcí velkou většinová českou a jednak že i při nejlepší vuli nedovolil by to kritický stav Matice' po stránce finanční, neboť vydržuje v přítom né době 47 m ateřských školek, ktere vyžadují ročního nákladu ĎOO.OOO Kč a celá řad a krajné ohrožených míst důrazně žádá zřízení dalších m ateřských škol, které jsou tam nezbytně nutné. Předsednictvo je vsak ochotno a m ilerado požádá^ řed i telství dolů O rlová-Lazy o zřízení této 'školy, nebo asooň poskytnutí příspěvků na její vydržování a též do poručuje, aby napsána byla žádost a vyslána byla v té věci deputace na ředitelství dolů. Po delším jednaní získán byl konečně určitý příspěvek, načež předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové vyhovělo naší žá dosti a školka byla dnem 15. ledna otevřena. Doufáme, že české občanstvo v Lazích ocení patřičně význam této školky a přičiní se o zdárný její rozvoj a pom ůže i peněžitým i prostředky odboru, aby mohl zdolati více než desítitisícový náklad na její vydržování do té doby, než podaří se snad p řed ati školu do obecní správy. Z další činnosti odboru je pořádání „K větinového d n e ‘ 8. dubna. Rozprodej květin provedli žáci a žákyně měšťanské školy a také vypomohli někteří členové výboru. U spořádána byla besídka. Sehrány byly dve je d noaktovky, několik hudebních čísel přednesli sl. V ěra O ndřejcová a p. Alfréd Kalus, program doplněn písněmi a kuplety. N ávštěva byla dobrá, vybráno na vstupném 392.— Kč, čistý zisk byl 129.80 Kč. — JO. června byla k o n in a valná hrom ada Slezské Matice osvěty lidové, které se zúčastnili za náš odbor tri d e legáti. Na výzvu ústředí, aby pam atováno bylo odbory na Klvaňův fond musejní, darováno naším odborem 10 ).— Kč. Jako po dvě mimtíá léta, takí i v roce 1928' pořád al odbor ,,D ětské radovánky*. V několika mim o řádných schůzích přípravného výboru pro tyto radovánky s delegáty lednotlivých učitelských sboru všech českých škol vykonány byly všechny nutné přípravy k slavnosti a dne 29. června sešlo se žactvo obou m a teřských, všech obecných a obou měšťanských škol u kolonie Veselé a za zvuků hudby vykračovala si ra dostně naše školní mládež v m alebném průvodu k rybníku, kde rozproudila se pěkná zábava, p ři níž žactvo bylo poděleno koláči, kávou, uzenkam i s chlebem. D ětské radovánky sKončity nejen pěkným m orálním , ale i finančním úspěchem. H rubý p říjem byl 15.565.— Kč, vydání 11.924.— Kč, čistý zisk 3.641.— Kč. — Na zájezd žactva na výstavu soudobé kultury v Brně a na Slovensko přispěl odbor 500.— Kč. Panu^ Antošikovi poskytnuta studijní podpora 600.— Kč a panu E. Kulovi 300.— Kč. V podzimním období uvažoval výbor nad tím, co uspořádati k 15. říjnu. Jelikož pořádáni vinobraní neb taneční zábavy vyžaduje značných p o platků a ještě není jistoty, že za stávající citelné finanční krise by podnik našeho odboru něco vynesl, usne seno pořádali sbírku, avšak ani ta nesetkala se s úspěchem , vybráno pouze 145.— Kč. O dbor pam atoval tez na svého svěřence — odbor v M istřovicích-K oňakovc a pan předseda s panem Jungbaurem v neděli 15. za n navštívili v Mistřovicích jednatele pana Lam parta a pohovořili o tam nějších pom ěrech a přislíbili m u, že sehrajem e u nich divadelní hry. P o dvakráte nabídl i m jednatel sehrání divadelní hry ,,Firm a Piškot a Čaplin“ , datum jim však nikdy nevyhovovalo a když oni nás požádali o zájezd na 31. prosince, nebylo jim možno vyhovětí, neboť v té h ře účinkovalo 5 učitelů a učitelek, k te ří odjeli na vánoční svátky. 30. října účastnili se naši členové odboru slavnosti odhalení pom níku padlým v bojích za T ěšínsko a pak příprav k důstojném u oslavení 10. výročí naší sam ostatnosti, kterou pák p o řád ala místní osvětová kom ise za účasti všech česky cítících spolků a žactva všech českých i polských škol. 11. listopadu sehrána byla u p. Spitzera v Budoucnosti hra „F irm a P iškot a Čaplin*-, k te rá byla velmi zdařilá a zaručila tak dalším m atičním podnikům jistý úspěch, Brzy na to sehráno bylo druhá divadlo „P ražské švadlenky“ , rovněž s velmi skvělým úspěchem při úplně vyprodaných m ístech. Ačkoliv režie byla značná, přece čistý zisk obnášel 235.85 Kc a výbor se usnesl na opakování některé z těchto her v N árodním domě. Koncem října jsm e obdrželi 100 Těšínských kalendářů a rozprodej převzali na sebe někteří členovo. V zdělávací spolek P etra Bezruče y Budoucnosti p o žádal odbor o poskytnutí půjčky v obnose 1000.— Kč na stavbu jeviště. V zásadě vyslovil odbor souhlas s půjčkou, nutno však nejdříve se přesvědčiti, je-li ve stanovách tohoto spolku, že v případě zániku jeho připadne veškeré jínění odboru Slezské Matice osvěty lidové v Lazích, jak v žádosti bylo podotknuto a bude-li odboru zaručeno vlastnictví na jevišti do úplného zaplacení vypůjčeného obnosu. V ánoční nadílku v místě provedl odbor společně s obcí, O kresní péčí o mládež, Českým srdcem . Věnovaly na ni 1000.— Kč. O dbor v M istřovicích-Koňakovč žádal po nás zboží asi za 500.— Kč, hotově v penězích 250. Kč. Žádané věci byly zakoupeny u p. S. H einricha a hotové peníze nebyly zaslány, nýbrž odbor náš si vyžádal účty za vánočky a cukroví u tam nějších obchodníku, k teré pak zaplatil. Celkem bylo jim dáno na vánoční nadílku 751. ■ Kč, Též zdejším m ateřským školám věnoval odbor na vánoční nadílku 500.— Kč, o Í00.— Kč více než loni. — V ýbor měl ještě m nohé podniky v projektu, na p ř. jubilejní matiční slavnost, čajové večírky v Národním domě, kinové představení ve prospěch odboru, přednášky atd., avšak p ři nejlepší vůli, kterou členové vý boru 'letos opravdově projevovali, nebylo možno ani více vykonati. LUTYNĚ POLSKÁ. O dbor Slezská Matice osvěty lidové v Pol. Lutyni založen byl 19. prosince 1914, pak jeho činnost byla násilně Poláky přerušena a v život znovu uvedena teprvé po okupaci Pol. Lutyně v r. 1920. Od té doby odbor náš se zdárně v w íjí a plní nerušeně ve zdejší obci svůi národnostní úkol. T ak é členstva jeho neustále p ři bývá. Na počátku roku čítal odbor 170 členů, během roku byli dva členové a sice Rudolf Skutek, Josef Poljka z odboru vyloučení, jelikož oba jmenovaní poslali své děti do polské školy, následkem přestěhování vystou pili 4 členové a přistoupilo 11 členů, takže dnes má odbor 175 členů. V alná hrom ada v roce 1928 konala se 19. února za účasti 44 členů a zvoleni byli na ní následující členové za funkcionáře: Předseda Jan Jevioř, báňský úřenník m ístopředseda Karel Durčák, starosta obce, jednatel Rudolf M erta, učitel, pokladník Lud. Koch, horník. Revisoři účtů Fr. K ondělka a Jan Koláček. Režiserem F rant. Fajm on, hospodářem Karel Krkoška. Výborových schůzí bylo konáno 9, největší návštěva byla 13 členů, nejm enší 7, prům ěrná 10, jedna schůze člen ská před školním výletem spojená s přednáškou p. učitele F rant. Soudka. Divadla také v tom to roce sehrána byla společně s těl. jednotou „Sokol-', Taneční zábavy pořádány byty 3 a sjce o pouti, po školním výletu a O 29 krmáši. Dětské radovánky pro děti české obecné a m ateřsk é školy byly p o řád án y 1. července 1Q2S v zahra dě u školy. Pam átka výročí upálení M. J. H usa uctěna byla společně s ostatním i českými spolky průvodem ku hranici a přednáškou při hranici. Květinový den byl pořádán jako minulá léta v lutyňskou pouť a čistý jeho výtěžek odevzdán předsednictvu Slezské Matice osvětv lidové na p o třeby školské a kulturní na Těšínsku. Oslava lOtiletého trvání československé republiky provedena byla společně s ostatním i spolky za účasti škol ních dětí průvodem na sokolské cvičiště. Na slavnostním m ístě zahájil oslavu p. řídící učitel Fajm on. Pak byly předneseny přiléhavé básničky školním i dětmi a slavnostní proslov měl za okresní osvětový sbor p. Miroslav Dbalý z Doubravv. V ečer bylo sehráno v sále p. Kondělky divadelní představení „Psohlavci“ . Ve prospěch odboru Slezské Matice osvěty lidové byly také pořádány 4 svatební zábavy a jeden matiční ples. Jako minulá léta objednáno a rozprodáno 50 kusů Těšínských kalendářů a 5 brožur o T ěšínsku od Dr. Ferd. Pelce. Na vánoční nadílku přispěl odbor obnosem Kč 2660.—. N ejvětší část příjm ů je p o třeb a na m a teřskou školu. Učitelkou na m ateřské škole byla ustanovena slečna Božena G ůntherová ze Slezské Ostravy. Bývalá učitelka sl. Kuzníková byla přeložena ’ služebně do Lazu. M ístnosti pro m ateřskou školu má odbor pronajaté od obce Polské Lutyně. Jelikož obec bude potřebovati tyto m ístnosti na rozšíření české obecné školy, byli vysláni na ústředí zástupci odboru se žádostí, aby ú střed í postavilo v Polské Lutyni budovu pro m ateř skou školku na vlastním pozem ku u obecné školy. V Polské Lutyni je pouze jediný polský hasičský sbor. Je likož občané české národnosti do tohoto sboru nebyli přijím ání a členové naši, k te ří v tom to spolku byli, již po delší dobu do pozadí odstrkováni, usnesl se výbor ve schůzi konané 28. září 1928 založiti český hasičský sbor v Polské Lutyni, který by také vyhovoval ve všem' potřebám českého lidu. Sbor tento byl založen a vy víjí také již svou utěšenou činnost. V neděli 10. března 1929 po řád al svůj první ples, který zasluhoval podpory celé české veřejnosti. Styk našeho odboru s ostatním i oflbory a českým i spolky a talcé' s 'ústředím byl dosti čilý. Odbor náš byl zastoupen na všech schůzích pořádaných okresním m atičním sborem v Orlové. ORLOVÁ. Odbor založen 14. prosince 1901. Minulá valná hrom ada konala se 28. března 1928. Předsedou zvolen p. Felix Moškoř, řídící učitel. Týž dvěm a dopisy sdělil výboru, že pro ochuravění nem ůže funkci předsedy vykonávati a zastával jej do října dodnes m ístopředseda p. J. Machanec, učitel. Jednatelskou agendu vykonával Frant. Kovařík, učitel, pokladnickou p. J. Javorek, odborný učitel. V ýborových schůzí konáno bylo v uplynu lém roce 14. Ústřední výbor i předsednictvo Slezské M atice osvěty lidové vzalo výsledky voleb i výroční zprávu zvláštním přípisem s díkem na vědom í a výsledek voleb potvrdilo. P říjm y om ezené jindy na příspěv ky členů, dary a subvence, zvýšily ,se v tom to roce Velmi potěšitelně. V ýbor k tom u cíli podjal se úkolu pořadati „Dětské radovánky*-, jejichž finanční úspěch byl dle pokladní zprávy velmi potěšující a pokynem pro další podniky. Pokud subvencí se týče, p atří náš dík M ěstské radě, m ěstské spořitelně a občanské záložně, které každoročně přispívají k tom u, aby odbor mohl dostáti svým povinnostem k Ú středí a k u svým dvěm a svě řenými v ochranu odborům v Mostech u Jablunkova a v Chotěbuzi u Ces. Těšína. Ústředí Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě odevzdána dle stanov polovina členských příspěvků a celý výtěžek květino vého dne. Agenda jednatelská vykazuje čísel 152, odeslaných 69. Styki s ústředím ’ i s předsednictvem bvl čilý a přátelský. Těšínských kalendářů rozprodal odbor 100 výtisků. Činnost odboru přenesla se, jak ani jinak p o sud nebylo možno, k podpoře v ochranu svěřených odborů matičních v M ostech u Jablunkova a v Chotěbuzi u Ces. Těšína, které každé pomoci, zvláště finanční, tolik potřebují. O činnost divadelní, přednáškovou a vzdělá vací dělí se zde celá řad a spolků a stran a mimo to jpkresní osvětový sbor, takže odbor matiční v tom to oboru aktivně působit nemohl. Snad kdyby se utvořil zábavný odbor, mohl by i po této stránce vyvinout nějakou činnost. Jubilejní oslavy lOtiletého trvání republiky konány byly společně a slavnostně pod prot. M ěstské rady a členstvo se jich plně zúčastnilo. Velmi potěšuje skutečnost, že odbor matiční v tom to správním roce dosáhl dvou značných úspěchů a sice: P ořádal v červnu „D ětský matiční d en ", který přes nepříznivé počasí vykázal velmi pěkný m orální i finanční výtěžek, určený ve prospěch vánočních nadílek. K tom u účelu po sk y t nuto letos Kč 2000.— a zbytek uložen pro nadílky příští. Mimo to po delším řízení byla získána licence ku provozu kina. Cekají náš odbor v příštím období přípravy pro „D ětské radovánky'*, vánoční nadílku v mí;stě, v Mostetcjhl i v C hotěbuzi a po celou příští sezónu vedení kina, jehož licence je odbor majitelem. S vytčením úkolů je třeba, aby k společnému cíli všecko naše členstvo vyvinulo intensivní snahu a píli o získávání nových členů nových lidí, nových sil, kteří by společnou snahou přispěli k uskutečnění m atičních úkolů. Nedbáti pranic stranické příslušnosti, vždyť Matice je dle intencí korporací nepolitickou, ale m á sdružovat v jeden tábor české lidi, slučovat všecky, k te ří by chtěli pro úkoly matiční pracovat a pom áhat. Práce bude hojně, jen s chutí do toho. Zpráva pokladní. Příjem Kč 9.361 44, vydání Kč 9.343.94, zůstatek na rok 1929 Kč 517.50 PORUBÁ. Odbor založen 13. ledna 1906. Předseda Frant. Benda, horník, m ístopředseda Vincenc Daněk, učitel, jednatel Frant. Šnapka, báňský úředník, pokladník Eduard Gavelčík, bánský úředník. Výborových schůzí konáno 11 s prům ěrnou návštěvou 14 členů. Co se týče zábavní činnosti uspořádán 15. ledna M atiční ples. 17. června matiční slavnost s dětskými radovánkam i, téhož dne večer taneční věneček. 27. června v zahradě kaberet a 26. srpna národní pouť. Po stránce vzdělávací a osvětové u příležitosti narozenin pana presidenta republiky uspořádána společně s místními spolkv přiléhavá p řed n ášk a. Dále brána účast v předvečer oslavy 28 října v průvodu obcí ke škole, při které promluvil p. Karel Zelenka, účetní v P orubě u Orlové. V den 30 28. října uspořádána místní osvětovou komisí slavnostní občanská schůze dopoledne v sále p. Emila Štěrby, k teré se súčastnili zástupci obecního zastupitelstva, za sdružené české a polské spolky a korporace, k teří učinili kratičké projevy k tom uto významnému dni, kdy právě připadlo desáté výročí trvání naší republiky. Projevy všech zástupců na pam átku byly vepsány do obecní kroniky. Večer sehrána divadelním kroužkem h ra: „H oši z první legie". O divadelní činnost v místě staral se divadelní kroužek, stávající p ři odboru m a tičním, v němž zastoupeny jsou také spolky Sokol a hasič. 25. února sehrána divadelní hra „D ěvče jako květ". 17. a 18. března „Princezna P am peliška", 9. dubna „P otasch a P erlm utter". 23. a 29. září opereta „Princezna z kolotoče". 28. října „H oši z první legie", k terá byla opakována pro odbočku čsl. legionářů ■v Orlové v báňském domě. 9. prosince na M ikuláše „V ilouškův svatební d en ;i a 31. prosince „Sylvestrovský kabaret". Celkem uspořádáno 10 divadelních představení. Mimo to propůjčilo m ístní kino Světozor odboru matičnímu jedno kinopředstavení. V ýtěžek z divadelního představení rozděluje se mezi tři spolky sd ru žené. Styk s ústředím , okolním i a vzdálenějšími odbory* a ostatním i spolky byl čilý. V alné hrom ady Slezské Matice osvěty lidové, konané tentokráte v Jablunkově, súčastnilo se 5 delegátů. Ďále brána účast na všech schůzích okresního sboru matičního v Orlové. Začátkem tohoto roku byly poděleny školní děti chudší mimo siro tk ů 1 z rodin četnějších polřebam i k ošacení. U příležitosti M atiční slavnosti pohoš.ěny byly školní děti jak obvykle v letech jiných. 28. srpna uspořádán byl Květinový den ve prospěch Slezské Matice osvěty lidové na její všeobecná školská a národní vydání. Členstvo súčastnilo se v hojném počtu slavnosti otevření nové české státní školy ve Stanislavicích, rovněž na matičním plesu. Súčastnil se také M atiční slavnosti v Třinci, která uspořádána společně s odborem H orní a Dolní Lištnou. Předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové usneslo se místní matiční odbor zprostiti ochrany nad odborem ve Stanislavicích a přiděluje jem u do ochrany odbor v H orní a Dolní Lištné. Začátkem prosince uspořádal odbor dětem m ateřské školy m ikuláš skou nadílku a o vánocích vánoční nadílku se strom ečkem . V obecné a občanské škole obdařeni sirotci a chudí žáci o vánocích obuví, látkou a potřebam i k ošacení. 'Všem dětem obou škol místo vánočního strom ku dány byly různé pom ůcky s dorozum ěním učitelských sborů. O dbor v H orní a Dolní Lištné uspořádal 23. prosince tamním dětem vánoční nadílku za pomoci finanční našeho odboru. Na m ateřskou školu věnováno Kč 939.—, na vánoční nadílku v místi? a H orní a Dol. Lištné 9.416.67 Kč, na podporu pro jiné odbory věnováno 1.537.55 Kč. Celkem 11.895.22 Kč. Počet členstva koncem roku 1928 obnášel 678. Korespondence spolková čítá 294 dopisů došlých a 148 odeslaných, vesměs důležité mimo tiskopisů atd. O debírá „O branu Slezska". Diva delní kroužek vydával divadelní časopisek „M eziaktí" v nepravidelných lhůtách v divadelní sezóně, což se velice osvědčilo. V ýbor se snažil uskutečniti vše co za daných pom ěrů bylo mu možným. Zpráva pokladní: Příjem za rok 1928 obnáší 52.807.72 Kč, vydání 50.777.38 Kč, pokladní hotovost činí 2.030.33 Kč, z toho je^ h o tovost ve st. p r. půjčce z r. 1920 1000.— Kč, u Spoř. a zál. spolku 11.25 Kč, zbytek 1.019.09 nalézá se v pokladně. SUCHÁ DOLNÍ O dbor založen 25. ledna 1909. P o celých 20 let plnil odbor, pokud jeho síly stačily, svoje poslání v ohledu národnostním , kulturním a sociálním . Podívám e-li se na řad ů podniků za tu dobu provedených, na finanční náklad pro účely dobročinné odborem' věnované a na všecku práci, ktero u odbor v těžkých dobách vykonal ve prospěch českého živlu, můžeme býti se svou prací spokojeni. Nelze se diviti, že po úsilovném nápětí sil, které si vynucoval protičeský tlak, nastalo ochabnutí činnosti, jakmile jsme se osam ostatnili. Vznikla totiž domněnka, že nám už v sam ostatném státě nebezpečí nehrozí. Činnost se pak stala převážně podpůrnou. Na výborové schůzi konané dne 12. února 1928 rozvrženy funkce následovně: P ředseda Bedřich Kněžík, m ísto předseda Jan H avlásek, jednatel F r. H áněl, pokladník Štěpán Valíček, zástupce do okres, sboru Alois V áňa. Během' roku konalo se 8 výborových schůzí a 4 společné s odborem v P rostřední Suché. Celkem došlo 88 a odesláno 27 dopisů. Do m ístního osvětového sboru jmenován odborem jednatel Fr. H áněl. Vzdělávací činnosti nebylo, poněvadž se to h o úkolu podjal místní osvětový sbor, Sokol a jiné korporace. Podniky zá bavní taktéž nebyly pořádány, poněvadž při jejich počtů v naší obci a nynější h ospodářské krisi nelze očekáváti účasti. P roto naše příjm y om ezeny jsou jen na členské příspěvky a dary jednotlivců. Činnost odboru byla tedy nehlučná a většinou podpůrná. O slavy H usovy a 28. říjn a pořádal osvětový sbor, čehož se odbor činně zúčastnil. O dbor pořádal společně s odborem v P rostřední Suché a za součinnosti učitelských sborů obou obcí Matiční slavnost spojenou s dětským i radovánkam i a vánoční nadílku. Květinový den p ořádán nebyl, poněvadž policejní kom isařství kladlo p ři prodeji takové podm ínky, že by celá akce ztroskotala. P řes to odbor zaslal místo výtěžku Slezské M atici osvěty lidové 50.— Kč. M ísto plesu poslán oběžník po členstvu o dobrovo/né příspěvky. Těšínských kalendářů bylo prodáno 100 kusů. O dbor věnoval na Klvaňův fond v O rlové 50.— Kč, obecné škole v H orní Suché na školní potřeby pro chudé žáky 500.— Kč, obecné škole v P rostřední Suché na dětský výlet 200.— Kč, Českému srdci 100.— Kč, obecné škole v Dolní Suché na zakoupení loutkového divadla 600.— Kč a povolena půjčka (bezúročná) dalších 600.— Kč k tém už účelu, odboru M. O. L. v Život i cích na vá noční nadílku 200.— Kč, nadílkovém u výboru pro školní obce Dolní a P rostřední Suchou 1500.— Kč, odboru v Životicích m ísto vstupného 50.— Kč. O dbor čítal koncem roku 1927 256 členů, během roku p řib y lo 9 členů, během roku vystoupilo 11 členů%dnes m á odbor 254 členů. Zpráva pokladní: Příjem 9191.85 Kč, vydání Kč 6145.60. Z ůstatek 3026.25 Kč. 31 SUCHÁ HORNÍ. Odbor založen 23. února 1921. Předseda Dr. V avřinec GLaser, lékař, m ístopředseda Adolf Mino!, důlní, jednatel Jan H ruška, ředitel českých škol, pokladník Emil Kožuštiík, úředník. O dbor náš trvá již 8 let. Mezníky v jeho činnosti jsou založení české školy 1. září 1921, vybudování m oderní školní budovy V roce 192) a zřízení měšťanské školy r. 1927. Zasazení čtvrtého úhelného mezníku, vybudování sam ostatné školní budovy pro měšťanskou školu," nás očekává ještě a pak teprve můžeme říci, že je dořešena naše školská otázka místní, že je zabezpečena výchova české budoucnosti naší. Činnost našeho odboru začala po valné hromadě, jež byla vykonána 11. března 1928. Členské schůze konány 3. P řednášky vykonány 2 a to 23. října a 10. března. 1. července konána společná národní slavnost, spojená s dětským i radovánkam i. V ý borových schůzí bylo 18, z nichž m nohé konaly se za spoluúčasti delegátů tělocvičné jednoty „Sokol1*, škol ního výboru i ostatních korporací. Divadelní představení byla sehrána 3. Piesy a zábavy konány 4. Zdejší odbor zhostil se letos rovněž skvěle uspořádání vánoční nadílky dětí zdejších českých škol. V ydáno bylo na tuto celkem 12.418.40 Kč, V ýbor děkuje vřele všem šlechetným dárcům, k te ří přispěli na tuto akci, která i letos při zápisech do školy musí donésti plný úrok. Zdejší odbor hradil veškerý věcný náklad na zdejší mateřskou školku. Podporoval žactvo českých škol- Připlácel tom uto měsíčně na vyvarování polévek 50.— Kč, doplatil dětem na feriální osady 253.— Kč, na výlet měšťanské škole na brněnskou výstavu přispěl 690.— Kč, uhradil pohoštění dětí koláči, kávou, párky a malinovou šťávou o radovánkách dětí 1. července 1928. Rovněž hradil pohoštění školních dětí při oslavě narozenin pana pre:identa. Korespondence spolková vy kazuje 155 čísel (nečítaje v to žádosti o dary, žádosti jednotlivců o státní příslušenství a různé jiné žádosti soukromé), Jednatel za přispěni pokladníka' provedl evidenci členů. Počet členů v letoším roce podstatně se zvýšil. Rádné platících členů je 153 a jinak odbor čítá přes 230 členů. V této statistice, přiznejm e, je chudě vykázána činnost divadelní a přednášková. M ohlo 'b ý ti těch p řednášek a divadel více. Spravedlivý kritik však musí vzíti v úvahu, že bylo realisováno zřízení a otevření kina, k teré dlouhé měsíce před tím bylo připravováno. Po obecních volbách r. 1927 zdálo se, že dobrou organisační prací lze v dohledná době změniti poměry v náš prospěch. Čeští členové obecního zastupitelstva scházejí se k předporadám . Práce v záleži tostech obecních byla předem prom ýšlena a zdálo se, že se české pom ěry na obci zlepší. Ale jen jednou p o cítili zdejší polští zístupci v obci prom ýšlený náraz české vůle a byli nem álo překvapeni. Bohužel, toto nadšeni pro prom yšlenou práci vyprchalo brzy. V zchopení nastalo až po urážce českých zástupců obecních. Přičiněním našeho odboru byla dána na tvtó • urážky pádná odpověď na veřejné schůzi 24. června 192S. Dnes ale dostavila se zase lhostejnost k otázkám na obci. Doufejme, že se zase vzchopíme k pilnému sledo vání všech záležitostí obecních. Můžeme však konstatovati i zdůrazniti, že z našeho veřejného života zmizel nepěkný zjev a že konečně oba kulturní spolky zanechaly planého potírání a ve své činnosti se doplňovaly. Našli se loni při oslavě narozenin pana presidenta čsl. republiky, vzchopili se ke společné mužné odpovědi na urážky, k teré byly nám vm eteny ve tvář nepřáteli našeho národa potupením znaku naší repub liky a urážkou členů našich v obecním zastupitelstvu. 1. července 1928 zam anitestovaly si v š e c h n y české spolky o národní slavnosti a dokázaly, že český živel v H orní Suché je již m ohutný a má zde již mnoho dobrých přátel a příznivců. 27. října 1928 — v předvečer oslav trvání naší republiky — podařilo se nám již, že české menšině přenechána iniciativa a uspořádání těchto oslav, jimž byla obecní rada protektorkou a jíž se spoluúčastnili í všechny místní spolky p o l s k é . 2. prosince 1928 za voleb do okresů a země objevil se již úspěch nehlučné, ale vytrvalé práce naší. Z klam aní z voleb do obce r. 1927 bylo tak odčiněno. České straně odevzdáno 348 hlasů vedle 632 hlasů polských, 48 hlasů něm eckých a 474 hlasů kom unistických, kde jsou i naši lidé. Tedy pom ěr českých hlasů k polským se pro nás podstatně zlepšil. To nás může naplnit jen uspokojením, že naše velmi obtížná práce národní sice pom alu, ale tím jistěji vzkvétá. Chceme-li zde úplně proniknout, musíme práci lépe zorganisovat. N utno získávat stále nové a nové členy, ale tento počet není ještě sílou, my musíme naše členstvo si vychovat na národnostně uvědom ělé Čechoslováky, k te ří budou rozmnožovati naše radosti a čeliti s námi oroti jakém ukoliv m ožnému utrpení. Potřebujem e ukázněného členstva, abychom udiželi vše, čeho až dosud bylo zde těžkou prací získáno a abychom dobyli nazpět všeho, co nám bylo v minulosti bezohledně vzato. Svornost a přálelství jen nás ztmelí v nerozborný tábor, který bude vždy každým respektován. — „Chceme rovni rovným mluvit celým světem , práv cizích nebrat, ale svá mít cele a v dobru, zlu je zachovat svým dětem “ . — Z práva Knihovní: Knihovna byla otevřena 44 k rát do roka. Knihy půjčují se za poplatek 20 haléřů. Vypůjčeno bylo za rok 976 svazků, z toho bylo děl naučných 34. V knihovně se vedou tyto seznam y: přírůstkový, místní, jmenný lístkový a příruční pro čtenáře. Celkový počet čtenářů v roce 1923 byl 195. Knihovna vlastní 445 knih, z toho zábavných jest 382 a naučných 64. N ejčtenější spiso vatelé byli Fr. Sokol Tům a, Jirásek, Brodský, Klosterman, Rais. P říjem knihovny za rok 1928 činí 821.10 Kč, vydání 821.10 Kč. Zpráva pokladní: Příjem činí za rok 1928 29.873.95 Kč, vydání 28.125.64 Kč, pokladní h o to vost 1.746.41 Kč. Mimo pokladní hotovost v obnosu 1.746.41 Kč uloženo jest na vkladní knížce u M oravskoostravské spořitelny v Karvinné 3.474.12 Kč. SUCHÁ PRO STŘED N Í. Odbor založen 15. ledna 1914. Předseda Jan Kubečka, správce školy, m ístopředseda Fr. Bajger, báňský úředník, jednatel Josef Slíva, důlní zámečník, pokladník Aug. Koláček, strojník. O dbor koncem roku čítá 173 členů. Během roku se přihlásilo za členy odboru 31 občanů. Během roku došlo odboru 55 dopisů, z toho 10 žádosti o podporu. V yřízeno a odesláno 29 dopisů. P odpora udělena byla následující: Českému srdci ve Slezské O stravě Kč 50.—, O kresní péčí o mládež v Lazech Kč 300.—, O dboru Slezské Matice osvěty lidové v Dárkově na vánoční nadílku Kč 50.—, odboru Slezské Matice osvěty lidové v Životicích na vánoční nadílku Kč 50.—. odboru Slezské Matice osvěty lidové v H or. Lomné, vyhořelý člen Kč 50.—, veřejné knihovně v 32 P rostřední Suché Kč 1000.—, měšťanské škole v P ro střed n í Suché na zájezdy žáků Kč 1000.—, obecné škole I. u kolonie v P rostř. Suché Kč 500.—, obecné škole km enové v P ro stř. Suché Kč 300.—, m ateřské škole na uspořádání ínikuláše v P rostř. Suché Kč 250.—. Během roku konáno 16 výborových schůzí, z toho 4 s odbo rem z Dolní Suché. O dbor objednal a mezi členstvem rozprodal 100 kusů Těšínských kalendářů. O dbor uspořádal: 4. února 1928 matiční ples, 7. března přednáška s divadelním kusem ,,P ře v ra ť 1, 6. července oslava Husova společně s odborem v Dolní Suché, 17. června M atiční slavnost společně s odborem v Dolní Suchá s dětskými radovánkam i. 23. října v 9 hod. ráno průvod dětí všech českých a polských škol v Prostřední Suché k radnici, kde byla přednáška a deklam ace jednotlivých žáků všech škol, večer divadelní kus „Ve spárech Rakouského orla 1 v m ístnosti spolkové občana H onče, u občana Buriána koncert ve 3 hod. odpol. V kino „R ádio11 v P rostřední Suché bylo prom ítáno film ů: Celovečerních program ů 76, z toho veseloher 15, dramatických filmů 57, historických 4, dvoudílných veseloher 34, jednotlivých přírodních sním ků 25, d ět ských představení 20, sním ků české výroby 8. Zpráva pokladní: Příjem Kč 29.178.08, vydání Kč 29.021.57, pokladní hotovost Kč 158.51. O kresní sbor S lezsk é Matfce osvěiy lidové pro obvod fryštáiský. A l o i s H o le š , knihvedoucí na ředitelství dolů Orlová-Lazy v Orlové. V roce 1928 vznikl péčí odboru v Petrovicích sam ostatný odbor v Prstué, které jsou přiškoleny a přifařeny k Petrovicím. Čilý odbor fryštátský uvedl v 'život nový sam ostatný odbor „Na hranicích" ve Fryštátě. Čítá tudiž fryštátský m atiční obvod 10 obcí s 11 odbory. Jedním z vysvědčení způsobilosti jednotlivých odborů a jich činitelů podává výkaz o výsled cích zápisu dětí do škol v roce 1928/29 s porovnáním roku 1927/28. rok Obec Alb rechtice Stonava ..................... D a r k o v ..................... Louky .......................... Staré M ěsto . . . F r y š t á t .................. R á j ............................... Marklovice . . . . Petrovice a Prstná Prstná ..................... dohromady . . Češi Poláci Němci české školky 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1928 1929 1929 104 90 183 168 126 122 171 198 170 170 481 492 55 69 114 144 196 209 145 151 366 368 97 104 180 168 24 32 320 329 102 95 32 42 139 138 — — — . 1928/29 1662 1427 588 525 1927/28 1926/27 1925/26 1924/25 1919/20 1600 1387 1100 972 1405 1498 1611 1700 3073 589 588 649 745 1116 580 — 583 588 34 34 58 60 34 36 90 96 47 51 106 140 — — — — — — — — — — — — — — — _ — — 96 85 60 64 14 české šk o ly 45.2°/o, p o lsk é 38.80/0 a n ěm eck é 16 o/o d ětí. 33 Na českých školách jest více žáků nežli na polských v těchto obcích: F ryštát o 163, St. Město o: 138, Marklovice 102, Petrovice-Prstná 71, Louky 30, Darkov 18. V menšině jsme dosud ve Sto náv ě o 200, v Albrechticích o 61 a v Ráji o 30 dětí. Porovnáváme-li sčítání lidu v roce 1921 s výsledky zápisů do škol, vidíme, že oproti sčítání vykazujeme více dětí ve Fryšíátě o 165, Louky 119, Marklovice 100, Petrovice-Prstná 137, Ráj 40, Albrechtice 24, Darkov 11. Jedině ve Sionavě vykazujeme schodek 51 dětí. Blízká Karvinná a režim na karvínském nádraží mají jistě na tyto pom ěry určitý vliv. Němci m ají o 301 dítě více, nežli by dle sčítání měli míti. Jsou to ponejvíce děti polské. Povážlivým zjevem jest úbytek českých a přírůstek polských dětí v Albrechticích, Stonavě a Dárkově a bude nutno hledati jeho příčiny a tyto pák bezohledně odstraniti. Nejlepším úspěchem mohou se pochlubiti Loukyi s přírůstkem 27 českých a úbytkem 12 pols kých dětí, rovněž Ráj se znamenitě držel. Pěkný výsledek vykazuje F ryštát a Marklovice; v těchto obcích stoupl však počet dětí na všech školách následkem přílivu dělnictva do fryštátských železáren. V Petrovicích jeví se sice přírůstek 13 dětí a to jedině otevřením obvodové měšťanky, kdežto obecná škola má úbytek 12 dětí. Úporný boj mezi tam ější farou a školou měl jistě vliv na tento náš deficit. Příčin poklesu dětí na českých školách jest několik .V prvé řadě jest to značné zvýšení činnosti a výbojnosti na straně Poláků, zejména u učitelstva, na které jistě působí zahraniční vliv, který; otevřeně přiznal Kuryer codzienny ve svém článku z 8. listopadu 1927, citovaný v loňské zprávě. — Poláci byli a jsou posud hospodářsky silnějšími, m ají v rukou půdu, domy, raifeisenky, hospodářská družstva, konsumy a všech těchto výhod dovedou využitkovati plnou m ěrou proti našim lidem. — Veškeré fary mají Poláci obsazeny svými lidmi, k teří dovedou přím o rafinovaně využiti svého m oc ného a působivého vlivu proti nám. Jedině v Petrovicích jest český farář a bohužel právě zde vy vinul se ostrý spor mezi farou a školou. Čeští věřící katolíci již po léta se m arně dom áhají českých bohoslužeb pro sebe a pro své děti. Jest to již značná výmoženost, když se podaří docíliti, že v některé obci aspoň 4 krát do roka se koná česká mše, které Poláci činí ještě všem ožné obtíže. Nedovolí zvonit na kostele, rektor odepře hráti na varhany, m inistranti odpírají služby a podobné. Jest opravdu ku podivu, že církevní úřady tak málo přicházejí vstříc oprávněným tužbám svých věřících. Ještě horší pom ěry jsou v církvi evangelické. Avšak i v našich řadách jest nutno hledati chyby a nedostatky. Konfliktů mezi školou a farou jest třeba se varovati, formy růzností názorů m írniti a hlavně respektovati konservativní názor našeho lidu na otázky náboženské, škodí nám časté střídání učitelů na českých školách1, rovněž časté volby — jakéhokoliv druhu — působí neklidně na národní práci. V některých odborech musí se častěji za bývali osobními spory, jinde zas ten neb onen učitel nedovede si získati důvěry občanstva. Stonava, Ráj a Darkov právem naříkají na naprosto nevýhodné um ístění českých škol a již léta volají marně po nových školních budovách. Louky, Staré M ěsto, Marklovice a Petrovice m ají sice již nově p o stavené škoily, ty však již nedostačují a vyučuje se polodenně, kdežto na polských školách celodenně. Ještě mnohém hůře jsou na tom naše české m ateřské školky, které v mnohých případech jsou umístěny naprosto nevýhodně a nedostatečně. V Ráji nebylo možno otevříti již povolenou školku jen z té příčiny, že nebylo možno nalézti m ístnost. Čeští lidé ji nemají a Poláci nepronajmou. Mnozí vedoucí učitelové si stěžují, že nově přicházející mladí jejich kolegové nem ají poroz umění pro práci v odboru a mimo školu. Stížnosti ty jsou bohudíky ojedinělé. C hápu, že staří zapra covaní učitelové, na nichž spočívá celá tíha národní práce v obci, kladou na své m ladší druhy těžké požadavky, .avšak postavení českého učitele-hraničáře v našem kraji jest opravdu těžké, vyžadující velikých obětí od každého národního pracovníka. Zlé škody způsobila v kraji pozemková reforma. Tam, kde byla provedena, nesplnila naše přání. Na zbytkové statky přišli většinou lidé neznalí zdej ších poměrů, nezvykli hraničářské práci a stojí posud — ačkoliv jsou to dobří Češi — stranou n á rodního života a boje v obci a odboru, nač zejména ti hospodářsky slabí a odvislí naší dobří drobní pracovníci poukazují. Byly také případy, že někteří jevili zájem o národní práci do té doby, až byla splněna jejich touha po půdě drobným přídělem. Tam', kde parcelace se posud neprovedla, začínají lidé býti netrpělivými a nedůvěřivými. Slibů, kterým i již po několik let jsou krmeni, jsou sytí. Mnoho odborů postrádá vhodných místnosti pro pořádání svých kulturních a zábavních podniků a jsou odkázáni na majitelé nám nepřátelské, kde narážejí při každém kroku na neochotu, což ovšem ubírá 3 34 chuť k práci. Jinde si zase stěžují, že inteligence se vyhýbá matičním podnikům a vytvořuje sa m ostatnou společenskou kastu. Jsou to sice zjevy řídké, avšak nebezpečné. Při obecních volbách získáváme sice stále a důsledně značných úspěchů, avšak ve velké většině naši zástupcové na obci jsou nováčkové v obecní samosprávě a nem ohou se rovnati zástupcům polských neb německých stran, kteří většinou již dlouhá léta zasedají na radnicích, vedou obecní agendu, znají zákony a předpisy a hlavně ty různé podfuky a úskalí. P ro to naši zástupcové na radnicích nem ohou se plně uplatňovati a bude třeba hledati cesty k nápravě. V obecní samosprávě nám nejvíce škodí, že téměř ve všech obcích, kde Poláci m ají posud většinu, jsou polští učitelové dlouholetými sekretáři obec ními a mohou vykonávati ohrom ný vliv na občanstvo, ať jest to při vystavování obecních doku mentů, při vyřizováni žádostí, při obecních dodávkách, neb při žádaných informacích. Tito sekre táři vedou školní matriky, tedy i 'českých škol a rovněž zde uplatňují svůj vliv. Velmi bolavou strán kou v našem životě jest, že velmi často nejsme sto zaopatři ti zam ěstnání našim lidem. Tu a tam pokoušely se různé politické vlivy vnášeti stranickost do odborů. S radostí mohu však konstatovati, že takové snahy nedovedly ani v jediném našem odboru ohroziti naši činnost a vznikly-li někde po litické rozpory, že jejich účastníci posud vždy dovedli podříditi zájem poliiicko-stranický zájmu ná rodnímu. Vyskytly-li se letos poprvé a zajisté naposled ojedinělé případy úbytku dětí na českých ško lách, můžeme se pochlubiti, že až na Marklovice, veškeré m ateřské školky vykazují přírůstek dětí. V Marklovicích jedině malé a nedostačující m ístnosti jsou příčinou úbytku 11 dětí. Jest však již postaráno, by tom uto nedostatku bylo odpom oženo. Skolky máme již ve všech obcích až na Ráj, kde bude počátkem školního roku jistě otevřena. Školky v Prstné a ve Fryštátě „N a hranicích'- jsou státní, ostatní vydržuje naše Matice Dalším' zrcadlem národnostních pom ěrů v jednotlivých obcích obvodu jsou výsledky voleb do okresního zastupitelstva, konaných 2. prosince 1928. Volby jsou tajné, voliče nelze kontrolovat ani na ně působit, ták že jsou opravdu nejlepším výrazem smýšlení obyvatelstva. Podávám proto výsle dek voleb v jednotlivých obcích dle počtu hlasů: v obci: Albrechtice . . . Stonava ................. D a r k o v ................. Louky ...................... F r y š t á t ................. Staré Město - . . R á j .......................... Marklovice . . . Petrovice . . . . Prstná .................. celkem . . českých polských německých komunistů celkem 653 1924 1074 867 2846 654 539 536 657 233 9983 100 141 361 294 267 814 359 113 188 336 91 279 845 393 402 641 115 251 183 219 73 25 45 76 30 1036 19 36 53 32 16 208 673 311 168 355 161 139 112 70 53 2964 297 3401 34'1 1368 13-7 2250 22-5 °//o Jest zajímavé, že v průmyslovém Fryštátě m ají kom unisté pom ěrně slabou posici, kdežto ve venkovských obcích, zejména Stonavě a Dárkově, docílili značného počtu hlasů; jsou to hlasy havířů, zaměstnaných v karvínských dolech a částečně i železničářů. Veškeré odbory fryštátského obvodu vyvíjely v roce uplynulém zvýšenou činnost. Počet člen stva stoupl z 1391 na 1523. Louky se m ohou pochlubiti, že mají pom ěrně nej vetší počet členstva, to jest 264 při 1993 obyvatelích, tak že každý tam ější 7. člověk jest členem Matice. Početně nejslabším odborem jest nově založený „N a hranicích" ve F ryštátě s 32 členy a pak Prstná^ se 70 čieny při 633 obyvatelích, ták že pom ěrně k obyvatelstvu p a tří Prstná mezi nejlepší obce. Přednášek absolvo váno 79 z čehož 32 připadá na F ry štát sám, který svou činností v minulém roce přím o ohromuje, zvláště, když tento odbor uspořádal ještě 6 divadelních a 54 filmových představení, 4^ pohádkové večírky a 6 loutkových divadelních představení pro děti, mimo to kurs houslí, loutkářský, šití a živ nostenský, tak že nebylo vlastně ani jednoho dne v roce, kdy by činitelé odboru nebyli v permanenci. Akademií’ divadel, slavností, výletů, plesů a podobných podniků uspořádaly odbory celkem 189. Ve všech obcích jsou veřejné knihovny, čítající přes 4000 knih, výpůjček bylo přes 10.000. Nejvíce 35 se čte v Albrechticích, kde vypůjčeno 1259 knih, Stonava zůstává opětně na posledním místě s 237 výpůjčkami p ři 230 knihách. Velmi pěkně se činí Ráj, kde z 315 knih bylo 982 výpůjček. C el kový příjem všech odborů v roce 1928 přestoupil obnos 200.000.— Kč. H odnota vánočních nadílek, pořádaných nákladem odborů, obnášela přes 80.000.- - KčZ předcházejícího přehledu jest nejlépe viděti, jak intensivně se pracovalo. Kdo ví, co námahy, obětí, času a přem áhání vyžaduje každý jednotlivý pořádaný podnik, ať jest to divadlo se svými četnými zkouškami, slavnost, akademie, výlet, ten pochopí to nadšení a idealismus našich hraničářů, kterým jest jedinou odměnou za tu těžkou práci vědomí, že pracují pro svůj národ a stát. Jen svor nost, spolupráce a vřelá láska k této naší slezské zemi m ohou tvořiti takové divy v době, kdy na všech stranách se uplatňuje materialismus a sobectví. Díky, vřelé díky, Vám slezští hraničáři za Vaši práci! ALBRECHTICE. Cjfcor Slezské Matice osvěty lidové v Albrechticích založen byl dne 3. ledna 1921. Předsedou odboru do 23. července byl Alois Kubálek, učitel, od 20. července zastupoval jej dosavadní m ístopředseda Jan Schnirch, domkář. Jednatelem do 23. července byl Ant. Slívka, poštovní zřízenec, od 23. července Alois D vořák, řídící učitel. Pokladníkem po celý rok byl Josef Balon, obchodník. V alná hrom ada m ístního m atičního odboru k o nána byla dne 15. ledna 1928. Za ústřední výbor přítom en byl okr. jednatel Alois Holeš. Během správního roku sešel se výbor k 12 výborovým schůzím. Členové výboru navštěvovali schůze dosti pilně, neúčast na schůzích byla většinou scházejícími omluvena nutným zam ěstnáním . Členských schůzí svoláno bylo 6, účast na nich prostřední. Počátkem roku 1928 měl odbor 95 členů, během roku vystoupili 3 členové, zem řel 1 člen, přijato bylo 11 nových členů, takže na konci roku má odbor 102 členy. Agenda jeán atelsk á: Jednateli došlo během správního roku 108 dopisů (z toho připadá na dobu do 23. července 37 přípisů a na zbytek období 71 přípisů) .O desláno bylo 176 přípisů (z toho v době do 23. července 34 přípisy, po 23. červenci do konce roku 142 přípisy). Přednášky, divadla, slavnosti a zábavy: Dne 7. le d n a uspořádal odbor matiční ples. Na oslavu narozenin p. presidenta republiky sehráno dne 4. března divadelní představení „Kde domov m ůj“ . P řed d i vadlem přednášel o T. Q. M asarykovi předseda odboru p. AI. Kubálek. Dne 1. dubna přednášel na členské schůzi p. ředitel Říha na théma': Co má věděti slezský rolník. Dne 7. června sehráno divadelní představení „Ctveráctví krajánka Švejka ‘. Dne 17. června uspořádána národní slavnost spojená s dětským i radovánkam i, na níž byly děti pohoštěny na náklad odboru. Dne 26. srpna konána byla veřejná předvolební schůze, na níž přednášeli o významu obecních voleb pp. Sousedík a Smyček. Dne 1. září uspořádali u nás ochotníci tělocvičné jednoty „Sokol ‘ v H orní Suché humoristický večírek, před nímž přednášel p. Smyček z Jablunkova o n áro d nostních poměrech na Těšínsku koncem m inulého století. Dne 7. října sehráno divadelní představení ,,U b í lého koníčka1*. Na oslavu lO tiletého výročí trvání československé republiky uspořádána byla slavnostní ak a demie. Program vyplněn zpěvním i čísly žáků i dospělých, cvičením a recitacemi žáků a vhodným i jednoaktov kami. Před akadem ií přednášel na th é m a: 10 let republiky čsl. p. Sousedík. O slava ukončena slavnostní p ří sahou věrnosti republice československé. Dne 25: listopadu přednášel na členské schůzi p. Dr. Neumann z Ces. Těšína na thém a: „Příčiny jalovosti krav 1'. Pro žactvo obecné a m ateřské školy sehrána 2 loutková představeni a sice: dne 9. prosince , , K ašpárkovy čertoviny1, a dne 16. prosince „Šípková R ůženka". Dne 23. prosince uspo řádána vánoční nadílka. Po vyčerpání program u poděleni byli žáci cukrovím , vánočkam i, jablky, ořechy, obuví a šatstvem, děti z m ateřské školy i hračkam i. Celková cena nadílky byla 8.462.63 Kč. O dbor přispěl na_ vá noční nadílku obnosem Kč 2.977.60. Dne 31. prosince uspořádán byl sylvestrovský večírek. P řes zimu pořádán byl kurs šití a střihů, navštěvovaný 12 účastnicemi. Předsednictvo Slezské M atice osvěty lidové přispělo na kurs obnosem Kč 500.—. Kromě toho účastnil se m ístní odbor na ověnčených vozech národní slavnosti v Loukách a Stanislavovicích, slez. dožinek ve Fryštátě a táboru lidu na nám ěstí ve F ryštátě, konaném dopoledne dne 28. října 1928. O dbor vyprodal mezi členstvem 70 kusů Těšínského kalendáře. Knihovna odboru byla počátkem roku 1926 zveřejněna. Koncem roku 1928 čítá 476 svazků, z toho jest 392 knih zábavných, 78 knih poučných a 6 časopisů. Čtenářů v roce 1928 bylo 81, počet výpůjček 1959, z toho 86 knih poučných. Předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové darovalo knihovně v r. 1928 80 vázaných knih. O bec přispívá na knihovnu zák o nitým ročním obnosem 222.50 Kč. Dne 2. září byly u nás konány obecní volby, při nichž sdružené strany české dosáhly značného úspěchu. V minulém obecním zastupitelstvu měli jsme pouze 2 zástupce, nyní m áme jich 5, takže dostali jsme zastoupení ve všech komisích, v obecní radě pak máme 2 svoje členy. Krásného úspěchu při obecních volbách docíleno bylo pouze tím, že všichni členové m atičního odboru plně sruvědom ili důležitost obecních voleb a všichni svorně a jednotně pracovali pro vítězství naší volební skupiny. Jest v zájmu dalšího rozvoje zdejší české menšiny, aby tato jednota a svornost panovala mezi členstvem ustavičně, aby klidná narodili práce nebyla ztěžována nezodpovědným i živly zanášením nesvárů mezi m atiční pracovníky.^ Jest třeba si uvědomiti, ze podrýváním půdv pod noham i jednotlivým funkcionářům ztrp íu je se jenom těžká národní práce, které mnozí obětují všechen svůj volný čas. ,zdra«’í a životní klid a spokojenost. A neprospívá to nikdy rozvoji matič. od., nýbrž zisk 7. takových různých poťouchlých útoků odnášejí si vždy pouze naši nepřátelé — Poláci. Počátkem roku 1928 zavedeny byly u nás jedenkrát měsíčně české bohoslužby. Žádost o zavedení těchto bohoslužeb narazila na ohrom ný odpor našich Poláků, k te ří tím jenom ukázali, že nejde jim o nábo ženství, nýbrž o politiku — a ani farní úřad v Karvinné neukázal se v této věci zcela nestranným , neboť bylo 3* 36 Dnes třeb a vysláti m nohokráte deputaci k p. prelátovi, než byla zadost českých k a to lík u příznivě vyřízena. Dnes záleží pouze na českých katolících, aby satni i jejich děti navštěvovali ty to bohoslužby a ne bohoslužby polské. Rozvoj české menšiny trpí velmi dosud neprovedenou parcelací velkostatku Dr. Larisch-M onnicha v A lbrechti cích která je našim lidem slibována již 4 roky. Drobným přídělem pudy a převzetím zbytkových statku čes kými lidmi byli by naši drobní zem ědělci, k te ří jsou doposud závislí na bohatých polských rolnicích, vybaveni z jejich vlivu a posíleni existenčně tak , ze posílena byla by tím i organisace matiční. Zale_zi nyní na rozhodu jících činitelích, aby parcelace byla co nejdříve provedena v zájmu české v ěd v naši obci. Zdejší matiční odbor za 8 let svého trvání vykonal ohrom ný kus práce na národním polí ve zdejší popolstene obci. Ale nesmíme si mysliti, že bylo by možno založiti již ruce a oddatt se odpočinku, nýbrž naopak musíme všichni svorné a nadale ještě intensivněji pracovat!, abychom dosáhli konečného vítězství. DARKOV. O dbor založen byl dne 20. prosince 1922. Předseda F rant. Zlobický, řídící učitel m ístopředseda P etr Švéda, žel zřízenec, jednatel F rant. O káč, učitel, pokladník Jan Skála, úcetm . Beheim roku byla funkce pokladníka vystřídána, neboť zvolený pokladník Jan Skála tragicky zahynul. Zvolen byl clen výboru Emil O nm T ake místo jednatele bylo nově obsazeno, jelikož F rant. Ok-ac z D árková odešel a m ísto neho přijal funkci jednatele Adolf B y s t r o ň , učitel. O dbor měl v roce 1928 84 členů. Členové navštěvovali podniky málo N ebylo zajmu am o přednášky, ani o jiné ostatní podniky. Účastna byla m ladší generace. V roce 1928 byly konaný dve clenske schůze Na nich (mimo spolkové věci) referováno bylo- o pom ěrech v obci a o významu záložny Referoval předseda Zlobický. Jjednatel přijal 106 přípisů a odeslal 168. V roce 1928 byly konaný ty to p ře d n á šk y : 1. D ar winovy teorie (sě světelnými obrazy), 2. K. Havlíček Borovsky (se svetelnymi o brazy), 3. Z H am burku do Asie (se svetelnými obrazy), 4. O životě p. presidenta (u příležitosti 78. narozenin přednášel p Sousedík) 5 O p ě stování ovocného strom oví (p. řed. Bartoník z M ístku), 6. O významu školního vzdělaní (p red. Elias) 7 0 významu peněžních ústavů (p. jedn. H oleš). P řednášky se světelnými obrazy prom ítá i clenove osvetoveho sboru ve F ryštátě Škoda, že se od těchto upustilo. O dbor sám se dom ahal, aby m u skioptikon byl daroyan, abv přednášky se světelnými obrazy m ohly býti konány. Krásná, bohužel však málo navštívena byla přednáška o ovocném strom oví Přece však nezůstala bez užitku. N a popud našich členů obecního zastupitelstva kteri byli na přednášce usneslo se obecní zastupitelstvo, že na uctění p am átky lOtiletého trvám republiky da osadit! obecní cesty ovocnými strom y. D osud však neprovedeno. P řed n ášk a o významu spořeni a penezm ch ústavech proslovena byla u příležitosti založení občanské záložny. O dbor má sice vlastni jeviste, ale nemá místnosti. Sehrány byly V ojnarka“ u příležitosti narozenin p. presidenta ochotníky z F ryštátu a „Bila m yška studentv slavě 28 října O slava byla p ořádána společně s P oláky — na popud odboru — pod protektorátem obecnr rady. V předvečer byl lam pionový průvod obcí, kterého se súčastnily děti české a polské školy a mnoho občanu. 28 října byla společná akadem ie, na k teré účinkovaly děti obou škol a sp o lk y obou národnosti. Oslava byla důstojná a uplynula v úplné shodě. O dbor připravil založení občanské záložny v D árkové. T ento úmysl byt tu dávno ale nebylo odvahy jej realisovati. Dne 20. května konána byla ustavující valna hrom ada zalozny a úřadovati se začalo dne 16. zaří 1928. T o je vlastně největší úspěch odboru za minulý rok. Je tudiz povinnosti všech členů, aby podnik podporovali a pokud možná, aby se stali členy. Poněvadž v m. r vystoupilo mnoho žáků 14 tiletých nebylo m ožno školu rozšířiti, tudíž zůstala čtyřtřídní. O dbor se svědomitě staral 0 vzaky obec né i m ateřské školy. Finančně podpořil výlet na V elký a Malý Polom a dětem m ateřsk é školy usporadal m iku lášskou nadílku. Vánoční nadílka byla bohatá. N áklad na m činil p res 7000 Kc. O dbor stara se, aby v Dárkové postavena byla nová školní budova, poněvadž dosavadní pom ěry brzdí rozvoj našeho školství. Knihovna odboru bvla sloučena s obecní knihovnou. Česká knihovna vykazuje i v roce 1928 vzestup v poctu cten aru i v poctu knih Čtenářů z obce D árková bylo v roce 1928 o 65»/0 více než v r. 1927, to jest 155 ctenaru proti 9o ctěna nim v roce minulém C elkem bylo půjčeno občanům 1949 svazků (českých zab. 1675, naučných 44 nemeckych 213, polských a francouzských 17). Nejvíce svazků si vypůjčili Josef Brožek, horník, Jpsef M anka zel. zřízenec, ní V okůrková. Prům ěrně si každý čtenář vypůjčil 12 knih. Z knihovny si take půjčovali lazensti hoste a deti z útulny celkem 236 hostů si vypůjčilo 1209 svazků, (ceských záb. 888 sv., čes. naučných 23 sv., nemec. 292 sv. pol. a francouzs 6 sv.). Celkem tedy navštívilo knihovnu 391 čtenářů a vypůjčilo si celkem 31d8 svazku průměrně každý čtenář 8 svazků. N ejčtenějši spisovatelé byli: J. Š. Baar, B. Brodský, Sokol Tům a, b ^ n Khcpera V nihovně bylo koncem r. 1928 469 svazků (346 záb., záb., 85 sv. nauč., 38 časopisu) proti 396 svaz kům (267 sv. záb., 27 časop., 75 nauč. sv.) v roce 1927. Přibylo tedy celkem 100 svazků, vyřazeno a ztraceno 5 svazků. Kromě toho půjčila správa lázní v Dárkově obecní knihovně 284 svazky (138 českých, z toho 12 nauč., 135 německých, 6 francouzských a 5 polských). Z obvodové knihovny z Lazů měla knihovna k disposici 46 sv. (7 nauč.). Tato’ obvodová knihovna byla v říjnu vrácena a v listopadu 1928 byla knihovně přidelena nova obvo dová (knihovna z O rlové: 44 svazků (6 nauč.). Celkem má tedy knihovna 797 svazků (656 zábav., 103 sv. naucne, 35 časopisů). Z toho je 651 sv. českých, 135 sv. německých, 6 francouzských a 5 polských. Obecni knihovna vznikla z?, knihovny matiční. Matice propůjčila bezplatně na dobu 10 let 57 svazků, z toho 38 zabav., 12 n a učných a 7 Časopisů. Celkový příjem 1z knihovný v roce 1928 činil 3645.30 Kč, z toho zbytek z r. 1927 3331.40 Kč obec přispěla částkou 967.— Kč. Celková vydání činila v r. 1928 2665.50 Kč, takže konečná pokladní hoto vost koncem r. 1928 je 989.80 Kč. Dle toho možno pozorovati, že zájem o českou knihu v naší obci stoupa. — O dbor má starou bolest, které se zbaviti nemůže. N em á místnosti, kde by mohl se zdarem poradati sve pod 37 niky. Jde hlavně o postavení jeviště, aby mohla býti hrána divadla. Sál u Z ahrajů je příliš vzdálen, ale přes to občas tam něco pořádám e. Sál p. Topiarze je m alý a sál p. Sznapky mají Poláci zadán vždy rok předem . T řeba jsme v lázeňském m ístě, nemá to proe nás význam u, neboť doby, kdy nám správa lázní vycházela vstříc — minuly. V lázních nem ůžeme nic pořádati. O dbor trp í velmi finančně a získati potřebných peněz není možno. Je proto nutné, aby každý člen poctivě plnil svou svátou povinnost a podle svých možností odbor podporoval. Musíme se sraziti v šik a pracovati, abychom dosáhli vytčeného cíle. LOUKY. založen 24. června 1923. Letos po šestc přehlíží místní odbor řady svých vítězných vojsk a smělých amt. Muže býti úplně spokojen. O dbor pracoval osvětově,'kulturně, pom áhal škole ob ecn á i m ateřské, pracoval pilné pro blaho svých členů. P řírůstek členů odboru i vzestup počtu dětí ve škole dokazuje stálý vzrůst české menšiny v místě. Finanční úspěch možno posouditi ze 40.000 obratu za uplynulý rok. Členům se v Matici líbí, cítí k práci národnostní velké sym patie a rádi přikládají pom ocné ruce k společném u dílu. Všichni tito pracovníci po roční přehlídce jsou spokojeni. Vykonali mnoho. O vzrůstu odporu svědčí členská tabulka: začátkem roku 261 členů, koncern 264 členů. Pohyb členstva: 2 zem řeli, 1 vystoupil a 14 vyloučeno. Činnost místního odboru sledují^ místní členové i časopisy. Statistika práce vypadá následovně: činnost kulturní a osvětová: 11 výborových schůzí, 2 členské s přednáškami,, 1 valná hrom ada, 3 p řednášky, 4 divadelní p řed staveni, 1 (matiční pleš, 1 mašle. plejs, 1 vinobraní, 1 m ikulášský večer, 5 ilouťk. divadel, 2 oslavy a to : 7. března a 28. října 1928, matiční výlet s dětským i radovánkam i, 8 tanečních1 zábav. O dbor má vlastní knihovnu, jež jest jedinou českou knihovnou^ v místě. O bsahuje 385 svazků. Čtenářů je 58, výpůjček celkem 855. O dbor má vlastní čítárnu, do ktere odebírá 14 časopisů jednak politických, vzdělávacích a zábavných. K význačné práci i činnosti patří obecní volby, konané dne 26. února 1929. V nich česká strana získává 8 m andátů, t. j. o 3 více než před 4 lety. O těchto volbách bylo mnoho referováno, což jistě každý z členů ze zájmem sledoval. Zásahem českého živlu v obecním hospodářství docíleno, že přirážk y obecní m nohonásobně sníženy a obecní dluh asi i. 200.000 snížen na 34.000. Je to jistě zásluha veliká, prospěšná všem —• i našim nepřátelům . Těmito volbami dokázáno, že hospodářství z české strany bylo do b ře'm y šlen o a čeští zástupci se v obci plně uplatňují. Na příště musíme si přáti, aby obec dostala se do českých rukou. — K větším podnikům , které odbor financoval, p atří: zájezdy školních dětí na výstavu soudobé kultury d o Brna, školní výlet na Velký Stožek, nadílce m ateřské školy věnováno 120.— Kč, nadílce české obecné školy darováno 4.500.— Kč, mateřská škola místního odboru vyžádala si nákladu přibližně 1.100.— Kč. Z uvedeného jest patrno, že hospodářství odboru sm ěřuje zejm éna k prospěchu našeho dorostu a tím již od malička vychovává si příznivce. Jest si pro příště přáti, aby členové odboru věnovali podpoře a podnikům Matice co největší péči a přispěli s porozuměním a laskavou tváří také svým „penízem ". Bolestně by se dotýkalo české veřejnosti, kdyby členové podniky úplně ignorovali, tím by vlastně ukazovali, že nezáleží jim na povznesení a oživení slezského ubohého dítěte. M ARKLOVICE DOLNÍ. Odbor založen 2. dubna 1922. Předseda Jan Kyncl, správce školy, jednatel Alois H radil, učitel, pokladník štábní rotmistr Sohar, od 1. května Josef O ndráček, hutník. V ýbor se ve svém obsazení mnoho nezměnil. Náš odbor se staral pokud mohl, pracoval osvětově, kulturně ve funkci místní osvětové komise, pom áhal škole obecné a m ateřské, pracoval pro blaho všech členu, k te ří pomoci potřebovali. Náš odbor stále sílí, stále vzrůstá, naše řady se s e s i 1 u j i r o k od r o k u a otužuje se k plnění svých povinností. — O dbor Slezské Matice osvěty lidové stará se, aby š í ř i l v š e s t r a n n ě s v é p o s l á n í , to z n a m e n á , aby povznesl kulturní úroveň zdejšího obyvatelstva, hlavně však, aby zlepšil sociální pom ěry našich dětí a jejich rodičů. Odbor mohl vykonati m nohem více práce, jak na poli kulturním , tak i na poli lidovýchovném, kdyby toho roku měl k disposicí místnost, ve které by m ohl své podniky konati. V ýbor plnil celý rok své povinnosti svě domitě dle svých sil a schopností. Celoroční činnost je dosti pestrá a mohou býti s ní členové spokojeni, uvážíme-li, za jakých podm ínek a s jakým i obtížem i pracujeme. O dbor konal dne 5. února matiční ples; dne 11. března byla uspořádána na oslavu narozenin pana presidenta akadem ie. P ři ní účinkovalo „Slezské kvar teto* a pěvecký kroužek m ístního odboru. Dne 9. dubna uspořádal odbor pom lázkovou zábavu. Dne 17. čer vna byl „D ětský den“ , spojený s matiční slavnosti a květinovým! dnem. V předvečer svátku m istra Jana Husa zúčastnil se odbor oslavy v Petrovicích a vyslal vlastní lampionový průvod s hudbou. Oslavu lOtiletého výročí republiky byl odbor nucen provésti se sousedním odborem! v Petrovicích, neboť jediná vhodná m ístnost k osla vě byla v adaptací. Při oslavě působilo zase „Slezské k v arteto " a pěvecký kroužek z Petrovic, v němž byli zastoupeni členové m ístního odboru. O dbor zúčastnil se aktivně jubilejní slavnosti ve F ryštátě a byl přítom en oslavě v Závadě. Dne 30. září zúčastnili se členové odboru slavnosti „O dhalení pom níku padlým na T ěšín sku". Odbor provedl v m ateřské školce m ikulášskou nadílku. P řed Vánocemi byla provedena vánoční na dílka pro děti obecné a m ateřské školy. T aké na exposituře provedla se vánoční nadílka dosti bohatě. H lavní zásluhu na ní má přátelský odbor v Petrovicích, který přispěl částkou Kč 700.—. N adílka byla provedena k všeobecnému uspokojení obyvatelstva. Po celý rok věnoval odbor náležitou péči m ateřské školce a rozvoji české obecné školy, jak o tom svědčí přírůstek po výsledcích zápisových. Letošního školního roku byla otevřena 1 další tříd a při škole km enové a otevřena expositura v odléhlé části obce. Toť výsledek intensivní práce všech členů m atičních. S ústředním výborem Slezské Matice osvěty lidové byl odbor úzce spojen a byl mu vždy dobrým rádcem , přítelem . Agenda odboru byla dosti obsáhlá a vykazuje celkem 135 jedn. čísel, z to ho došlých 63 a- odeslaných 72, výjma četné oběžníky a dotazníky. V roce 1928 přistoupilo 21 členů. O dce stovalo 10 členů. Vyloučeni 4 členové.. Celkový stav 85 členů. Členských schůzí bylo 4, výborových 8 a 'mimo řádných výborových 5. Výroční schůze jedna. Přednášky byly 4, divadla 2, akadem ie 2, zábavy 3, slavnosti 5, 38 STARÉ M Ě S T O U FRYŠTÁTU. O dbor Slezské Matice osvěty lidové ve Starém M ěstě u F ryštátu založen byl dne 9. ledna 1921 za velmi těžkých poměrů s počtem 82 členů. V roce 1928 stoupl počet členu na 182. O dbor náš neúnavně pracoval po celou dobu od založení a jeho nám aha byla korunována budovou české školy, která je rozšířena na petitřídní školu. V roce 1928 uspořádal náš odbor jednu řádnou valnou hrom adu, 18 výborových a 4 clenske schůze, I matiční ples. O dbor pořádal 4 divadelní představený z toho připadá 1 na dětské divadlo ,,Sen vá noční"’. Dne 4. března byla přednáška p. ředitele Sousedíka o presidentu T. Q. M asarykovi. O dbor zahajil jubilejní oslavy desítiletého trvání republiky čsl. dne 1. dubna 1928 pěveckou akadem ií spolku Smetana z Karvinné s přednáškou p. redaktora J. V ochaly na tém a „K ulturní a hospodářský vývoj slezského lidu v různých dobách státního života, zejm éna za 10 let trvání republiky československé". Dne 2 \. června 1928 byla matiční slavnost spojena s dětským i radovánkam i. Na slavnosti řečnil ředitel p. Eliáš o významu školství v menšinovém kraji. Na slavnosti děti obecné i m ateřsk é školy byly poděleny párky, houskou a malinovou šťávou. Dne 27. října uspořádán byl večer lam pionový průvod s přednáškou p. Kratochvíla. Po přednášce všichni přítom ni složili slob věrnosti repuM ce. V ečer 28. října byla sehrána divadelní hra „S rd cem -i p ěsti'1, kterou nacvičil p. ředitel Staš. Členové odboru byli vyzváni oběžníkem k účasti na slavnosti odhaleni pomníku padlým v Orlové, a také se jich m noho zúčastnilo. V zimních třech měsících pořádal odbor kurs šití a střihů šatů, jenž vedla pí. učitelka O ardavská za účasti 12 děvčat. Korespondence vykazuje 176 cisel, z toho 83 odeslaných a 93 přijatých1 dopisů. O dbor zúčastnil se ústřední valné hrom ady v Jablunkově poetem 9ti členů. O dbor vždy vysílá své zástupce ke schůzím okresních důvěrníků matičních. Svým nákladem p ro vedl odbor m ikulášskou nadílku v m ateřské škole a vánoční nadílku pro děti obecné a m ateřské Š K o ly počtem 200 žáků. Děti při vánočním strom ečku byly poděleny vánočkam i, cukrovím, jablky, ořechy. Ve školních třídách děti nem ajetné obdržely boty, punčochy a všechny ostatní byly poděleny rukavicem i, punčochami, látkou na šaty a tričky. Kromě toho obdrželo každé dítě m ateřské školy hračku. O dbor nas je ochráncem odboru Slezská Matice osvěty lidové v Dolní Lomné. K vánoční nadílce zaslal svému svěřenci 250.— Kč. O dbor je majitelem hostinské koncese a trafiky, oboje pronájm uto smlouvou na 10 let p. Frant. Švédovi čís. 106. O dboru náleží i jeviště, k teré je um ístěno v obecním' hostinci a pojištěno proti ohni u p o jišťovny’ v Praze. Matiční pozem ek se pronajal 14 členům odboru (170 ha). P ro čítárnu odebírají se časopisy: O brana Slezska, Nasz Šlonzak, Svob. republika, Černá země, Světozor a Zvon. Zpráva pokladní: Příjem činí Kč 11.183.43, vydání Kč 10.710.28, pokladní hotovost Kč 475.15. Podle uvedeného viděti, že přes skoro uplne vyčerpání pokladny koncem roku vánoční nadílkou, dětí je pokladna aktivní, vykazuje zbytku se vklady ve spořitelnách Kč 645.36. Na vánoční nadílku dětí obecné a m ateřské školy bylo vydáno Kč 4.659.65. Oceníme-li dar O kresní péče o mládež v Lazích 40 párů b ot obnosem 1600.— Kč, vánoční nadílka stála na 6 200.— Kč. Bylo poděleno 196 dětí školy obecné a m ateřské. Rozděleno bylo 88^ párů botků, 99 párů pun čoch 100 ni látky na dívčí šaty, 26 m látky na kalh o ty chlapcům, 25 triček, 12 párů rukavic. Kromě toho k a ždé dítě obdrželo vánočku a sáěek s jablky, ořechy a cukrovím. T ěžko by nám bylo vánoční nadílku pro děti v takovém rozsahu prováděti, kdyby nebylo v naší obci a okolí lidumilných spolků a šlechetných lidí. Knihovna není v úplném m ajetku odboru, nýbrž je zveřejněna a přispívá na ni obec podle počtu obyvatel stva Je um ístěna v zasedací síni v obecním dom ě. Celkový stav knihovny je 334, z toho 253 zábavných, 38 poučných, 17 časopisů, 16 knih dram at a básní. V knihovně chybí 19 knih, které neopatrností minulého knihovníka p. Frant. Kašpara, učitele, jsou dosud nedobytné. V knihovně zapsáno 46 čtenářů. O tevřena byla 46 krát v roce. Celkově vypůjčeno 456 knih, z toho 21 poučných. Vojáci vypůjčili 241 z celkového počtu za počítaných. Nejčtenější spisovatelé jsou Frant. Sokol T ů m a, Boh. Brodský, AI. Jirásek, J. Arbes, K. Vika. Knihovníkem po p. Kašparu byl ustanoven p. K. Sajdak, učitel. M ateřská škola má nyní 50 děti. Osobni náklad a částečně věcný obstarává Slezská Matice osvěty lidové, o pom ůcky a nadílku se stará náš odbor, Celkem školka má nyní 52 dětí, takže m ístnost, ve kte ré nyní děti se vyučují, dětem nevystačuje. PETROVICE U BOHUMÍNA. Uplynulý rok byl rokem jubilejním. Celý československý národ oslavoval 10 tiletí znovudobytí sam ostat nosti vzniku naší drahé republiky. Probírali jsme se v minulosti, přehlíželi a oceňovali onen krásný vzestup našeho státu ve všech oborech lidského snažení. A je nutno, aby i náš místní odbor Slezské Matice osvěty lidové ohlédl se zpět a posoudil, zda vyplnil naděje, které byly v něj skládány, zda jeho práce setkala se se zdarem a kladnými výsledky. Dne 3. června 1921 založen byl v Petrovicích několika nadšenci odbor Slez ské Matice osvěty lidové p ro ’ Petrovice, Prstnou, Dol. M arklovice. Jistě, že těch prvních nebylo více jak 40 _ a dnes — z jednoho odboru vyrostly dva n o v é '— v Dol. M arklovicích a Prstné. Počet členstva v sam o statných Petrovicích čítá 160, v P rstné 70. Počet žáků stoupl z 61 na 206. V m ateřských školách je zapsáno na 80 dětí a počítáme-li exposituru v Dol. M arklovicích u kostela je to dohrom ady na 300 dětí, tedy pětkrát více. Z dvojtřídní obecné školy stala se pětitřídní s expositurou a škola měšťanská. O dbor vzrost] v mo hutnou organisaci národní a můžeme směle říci, že ve všech odvětvích národní práce vykonával vždy svou povinnost a stál v popředí českého života v celém okolí, ať již to byla činnost vzdělávací, zábavný a chari tativní. Obnosy, věnované od počátku na vánoční nadílku, dosahují úctyhodného čísla 70.000. —_ Kč. Činnost podle výsledků'práce je veliká, s jakou se muže pochlubiti m álokterý odbor a která též u širší veřejnosti dochází patřičného ocenění. S klidným vědomím a uspokojením mohou pohlížeti na své dílo ti, k te ří stáli v popředí odboru v prvém desítiletí republiky. Jednací protokol vykazuje celkem 298 čísel. Podniků bylo pořádáno 10, 1 ples, 2 koncerty, slavnost otevření měšťanské školv v zámečku v Prstné, m ohutné oslavy 10. výročí naší republiky za spolupůsobení všech českých [spolků z Petrovic, Dol. Marklovic, P rstné a Závady, oslava M. J. Husa, 1 večírek na rozloučenou s p. ředitelem Appeltem, 2 taneční zábavy a j. Dále by.o^ n ě kolik podniků školních — dětské radovánky, vánoční besídka — na nichž bral odbor bezprostřední účast 39 a spolupůsobení. Na vánoční nadílku bylo věnováno 7.600.— Kč, na darech bylo sebráno 1.920.— Kč, celkem tedy 9.520.— Kč. Poděleno bylo 144 žáků obuví, 108 žáků šaty, 33 knihami, všichni dostali po vánočce, po meranči a sáčku cukroví a ovoce. S nadílkou byla všeobecná spokojenost. Mimo toho bylo věnováno v mi nulém roce nově založené exposituře v Dol. M arklovicích u kostela na vánoční nadílku 750.— Kč. Tato je pod ochranou našeho odboru. O dbor finančně podporoval kurs šití pro dospělé a lidovou školu hospo dářskou, kde je též členem školního výboru. Výborových schůzí bylo celkem 9, členská 1, valná hromada též jedna. Měly klidný průběh a vyznačovaly se věcným jednáním . Biografický odbor konal 3 schůze. To bylo vykonáno a je nutno, aby vzestup minulých let byl zachován. V prvé řadě je to vlastní obor činnosti Matice — péče o naději republiky, o její mládež, péče o české školství a jeho rozvoj. Další a další upevňo vání českých škol, zvláště škol m ateřských a obecných musíme míti v prvé řadě na zřeteli, neboť jedině tím způsobem zabezpečíme si republiku v pohraničí a přivedem e kraj tam, kam p a tří svoji historií i budouc ností. Kdybychom tuto činnost nekladli na prvé místo, naše snažení setkalo by se vždy jen s chvilkovými úspěchy, ne však trvalými. V ím e a pociťujeme, že v druhém táb o ře počíná se na celém T ěšínsku intensivněji pracovat, tajně a nem ůžeme jen tak lehce přihlížeti n a roztahování se živlů, které nestály na půdě republiky, které ať z ohledů nacionálních či jiných usilují o její rozvrat. V národní a státní věci musíme býti všichni zajedno, musíme odhoditi všechno politické stranictví a míti jedině na zřeteli zdar československé myšlenky a republiky. Svornost a harm onická spolupráce všech českých spolků, všech členů Matice za jediným cílem! Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činil 21.427.59 Kč, vydání 17.430.49 Kč, hotovost 3.597.19 Kč. PRSTNÁ U P E T R O V IC . Odbor založen 12. února 1928. U skutečnilo se dávné p řán í nás všech, aby také v naší obci, kde jsme tém ěř se všech stran sevřeni polským živlem, postavila se m ohutná bašta na ochranu češství. Jsme m ladým odbo rem, teprvé rok tom u, co naš odbor trvá a proto naše práce musí býti tím intensivnější, abychom dokázali: že něco zmůžeme. Práce a zase práce m usí býti naším heslem. Činnost naše za uplynulý rok nebyla veliká. Poměry v naší obci jsou zlé, těžko se nám pracuje. Vesnice je rozlehlá a m á přirozenější spád do Petrovic než do naší zastrčené spolkové místnosti. P řehled naší činnosti za uplynulý rok jeví se ta k to : Předsedou zvolen byl p. Silvestr V zatek, rolník a starosta, jednatelem p. Zdeněk Hill, učitel, pokladníkem p. Arnošt Zyrek, rolník. Během roku nastala zm ěna ve výboru, jelikož uč. Zdeněk Hill byl přeložen. Funkci po něm převzal p. učitel Frant. Baláš. Ke konci roku 1928 čítá odbor 70 členů. Bylo jich původně 78, ale 4 byli vym a záni, jelikož nekonali svých povinností co členové M atice, a 4 se vystěhovali, takže do nového roku vcházíme se 70 členy. Zajisté dosti slušný počet pro naši malou vesničku. O dbor zúčastnil se společně s odborem petrovickýml a m arklovickým dne 7. března 1928 oslav narozenin pana presidenta. Dne 10. říjn a 1928 zúčastnil se slavnostního otevření české státní měšťanské školy v zámečku v P rstné. Dne 27. a 28. října 1928 zúčastnil se společně s odborem petrovickým a m arklovickým slavností lOtiletého trvání naší sam ostatnosti. Dne 6. čer vence 1928 zúčastnil se pak ve velkém počtu oslav H usových. Sam ostatně po řád al odbor jednu slavnost dne 1. července 1928 s velmi pěkným hm otným ziskem . Přípisů došlo 41, vyřízeno 29. Schůzí za uplynulý rok k o náno bylo: 5 výborových, 1 členská! a 1 valná hrom ada. Více výborových schůzí se nekonalo, jelikož členové výboru se nedostavili. Na žádost našeho odboru byla m inisterstvem školství a národní osvěty darována obci jubilejní obecní knihovna. Knihovna čítá 32 svazků v pěkné tuhé vazbě a obsahuje vesmiěs díla našich nejlepších spisovatelů. Bohužel nejeví se o ni takový zájem, jaký by zasluhovala. O dbor zakoupil pro knihovnu „Dějiny Palackého“ , úplné, 10 svazku a spis „O T ěšínsko", takže čítá 43 svazky. Knihovníkem je Frant. Ba láš. Půjčovati se začalo teprve v listopadu, takže obecní knihovna nevykazuje velké činnosti. Čtenářů bylo 8, výpůjček 30. Putovní knihovna má 44 svazky. Čtenářů 35. výpůjček 128. Podle posledního sčítání vykazuje obec Prstná 633 obyvatel. Z toho přip ad á: Čechů 160, P oláků 429, Němců 11, cizinců 33. V rátím e-li se do těch dob, musíme uvážiti, že tehdy byly jiné pom ěry. Dnes by se tento pom ěr jevil jistě jinak, což je patrno z toho, že ze 106 dětí, které chodí do škol z naší obce, je na českých školách zapsáno 55 a na polských a ně meckých 51 dětí. V exposituře české státní školy v naší obci je zapsáno 30 dětí a to : 16 na obecné a 14 na m a teřské škole. Je tu vidět pronikavou změnu, hlavně zásluhou m ateřského odboru petrovického. Z dárců, již nám hmotně prospěli, je náš m ateřský odbor petrovický, který nám1daroval do vínku 200.— Kč a později ještě 100.— Kč. Na členských příspěvcích vybráno Kč 340.—. RÁJ U F R Y Š T Á T U . Odbor založen 23. října 1921. P ředseda St. Poštulka, lesní 140, m ístopředseda Fr. Boháč, zám ečník, jednatel Josef Jančár, resp. fin. stráže. Náš odbor vstoupil do osmého roku své působnosti a my můžeme s potěšeními a s hrdosti konstatovati, že každý z uplynulých sedmi roků znam enal velký skok ku předu, značný kus úsilovné práce, svědom ité a poctivé na poli osvětově-kulturním , národnostním , školském a finančně-hospodářském. Počet členů 75 (přírůstek 15) a počet děti v česká škole 71 (přírůstek 15) nasvědčuje, že jdeme správnou cestou, že odbor náš postupuje krok za krokem nezadržitelně v před . V ýbor konal během celého roku své povinnosti svědomitě, neboť vykonal v roce 1928: 15 schůzí výboru, 2 členské a 1 valnou hromadu. Korespondence odboru byla velmi čilá. Jednací protokol vykazuje 196 dopisů, z toho 96 přijatých a 100 odeslaných dopisů. O dborem bylo pořádáno: 8 přednášek, z to h o 4 vzdělávat? a 4 se světelnými obrazy, jedna národní slavnost spojená s dětským i radovánkam i, 1 oslava narozenin pana presidenta, jedna jubilejní oslava lOtiletého trvání čs. republiky, 1 matiční a m aškarní ples, 5 tanečních zábavě z to h o 3 svatební. Dětmi sehráno 1 div. představení „Dvě M a ry č k y . U spořádána loutková dvě představení, 5 školních besídek. Dále umožnil odbor usnořádati 2 školní výletv do hor, jeden na Radhošť (větších děti) a druhý na Prašivou (m en ších dětí), na něž věnována částka 250.— Kč. O minulé valné hrom adě ustavený pěvecký kroužek, ač se vše možně snažil udržqt se při životě, byl nucen pro liknavost a nepochopení přihlásivších se členů (poloviny) 40 svojí činnost prozatím ně zastaviti. Tez divadelní kroužek nacvicoval div hru avšak pro n edostatekschopnych sil dosud na veřejnost nevystoupil. Společne se správou školy vystrojil odbor d e t o eeske skol> bohatou vánoční nadílku Poděleno 71 děti po většině obuví i látkou na odev, cukrovím, ořechy a jablky. Mimo to poděleno ještě 30 maličkých, zapsaných do m ateřské školy, cukrovím, ořechy a jablky. Mimo četných d a rů členu odboru věnoval' odbor ze své pokladny na vánoční nadílku 4.185.05 Kc. Dale venova odbor jjro potřeby místní české školy 1.442.50 Kč. Knihovna odboru, k terá byla zverejnena, tes se stale xetsi oblibě n tá '<15 svazků a 50 svazků ie m ajetkem obvodové knihovny. Tedy celkem 3d5 svazku Ctenaru je 42, kte i o Kč 6.379.90, úhrne vydání zvýšilo se o Kč 5.800.30. Cisty vytezek se zvysil o Kc 579 60. U \ed en e číslice nejlépe dokazují, že odbor v uplynulém roce napnul veškere sve sily, aby docílil tak skvělých uspechuj. Věříme pevně že i v příštím roce nezůstanem e pozadu a budem e se^ snažit vykonati to, co jsme nemohli zdolat v roce minulém, a že se všem ožně vynasnažíme docíliti úspěchů ještě vetsich. STONAVA. Odbor založen 4. dubna 1922. P ředseda O takar H oní, vrchní správce, m ístopředseda Bohdan Valosek, rolník jednatel Karel Júnger, správce školy, pokladník Karel Roháč, obchodník. V uplynulém roce odbor Slezské Matice osvěty i V v é V V n a v ě p ro b íjd se nepřízní o s u š c e životem. Dik obe avost, a s e l . - české školy, i res to SKOid. vzrusiid d íuAsucna uy ici w v. škola česká 6 tříd. Leč ani v druhých sm ěrech svého poslání nezůstal odbor nečinným. v , i hospodářsky posílítí své členy, neboť národ hospodářsky slabý a nesobestacny tezce; obstoji na foru lidstva. V těchto intencích své činnosti odbor pronajal pro své členy z velkostatku Dra Larisch-M onmcha pozemek za třetí polskou školou. Žel, pozem ek ten ani matiční ve středu obce potřebám našich clenu nestačí Dou fáme však že v dohledné době bude všem vyhověno, jelikož odbor podnikl uspesne akci u Pozemkoveho úřadu, aby zabezpečen byl drobný příděl našim členům při v tom to roce provadene u nas pozemkové — -z Dřírtži nnSim řipnňm hvl ri nhvnriové úřadovnv Státního pozem koveho u radu deputaci odboru v te zábavy. Při každém představení í tanečních zábavách, jakáž i na representacnim plese účinkoval vlastni m a tiční orchestr pod vedením jednatele odboru Karla Jůngera. V eřejná obecni knihovna vykazuje je n vynujčekl a 75 čtenářů. Je to sm utná kapitola, kterou musíme každoročně konstatovat — málo ctenaru A přece I « i •_„ ' ________ j.u.' i óri 11 -11 a Kiirinimtin lenili íi rp ílfi fn enom hvlči. k ters národ 11 Okresní sbor S lezsk é Matice osvěty lidové pro obvod česko-těšín ský. K o n s t . P e t ř í k , ředitel stát. ref. reálného gymnasia v Českém Těšíně. Po pronikavých úspěších, kterých dobyly ve zdejším (kraji m enšinové snahy Slezské Matice osvěty lidové v prvních letech po rozdělení Těšínská a při vtělení jeho části k čsl. státu, nadchází pro naši práci období pozvolna nivelu jících se pom ěrů. Vývojová linie tlumí svou rychle stoupající tendenci; dynamika reakce, jejím rázným vzestupem nahrom aděná, počíná se uvolňovati a přechází v čin. Živel, který před převratem politickv i kulturně ovládal tento kraj, přetrhnuv násilně dávný jeho tradiční vývoj, byl s počátku ovšem překvapen elementárním výbuchem probudivšího se národního uvědo mění zdejších širokých vrstev. Leč netrvalo dlouho a splnilo se to , co s přesnou jistotou dalo se při tomto procesu očekávati: že tento živel nespokojí se s pasivní úlohou diváka, nýbrž zkoncentruje veškeré síly, aby co nejvíce oddálil okamžik neodvratné své a definitivní porážky a konečného dů kazu své nemohoucnosti hmotné i mravní. Byl-li náš rušný boj, který přinesl nám tak pronikavé první úspěchy, vysilujícím, jest dnešní 'boj náš, i když nabyl rázu méně vzrušujícího, přím o úm orný: jde o úporný zápas dvou pevných, ukáz něných front těsně do sebe zaklíněných, jde o pozvolné dobývání kroku za krokem sporné půdy. Proti frontě, jež soustředila se v dnešním zápasu na účelnou taktiku i prom yšlené její finessy a zá roveň na zajištění mocné pomoci i ochrany zvenčí, stojí síly naše, odkázané samy na sebe, postu pující s poctivou otevřeností, podloženou neochvějným vědomím přirozeného práva a mravní síly vytčeného cíle. Nutností zvolněného dalšího postupu jest dán způsob naší práce pro přítom nost: přesné zjištění a zabezpečení posic, pevný odhad sil a m ožností, jasně vytčený plán do budoucna. A na těchto jednotlivostech jest nám pracovati trpělivě a vytrvale s pečlivým zřetelem k nejnutnějším podrob nostem. ^ 1. O r g a n i s a c e . Orgsnisační síť matičních odborů čítá 31 jednotek pro 34 politické obce. Novým odborem ve Vělopolí, jenž právě se zřizuje, síť tato pro zdejší soudní okres bude doplněna a zcela vyrovnána. V těchto 31 odborech zapsáno je celkem 3326 členů s 8 o/oním přírůstkem proti roku minulému. Agendu vede 284 členů výboru, kteří kromě valných schůzí konali 263 schůzí výbo rových a vyřídili přes 5300 podáni. Schůzí členských konáno 42, jiných 15. Peněžní obrat ve spol kové administrativě činil celkem Kč 614.791.— s pokladní hotovostí koncem správního období Kč 59.787.- . Jednotlivé odbory m ají vlastní inventář a m ovitosti (kromě divadelních jevišť), jež, po kud byly odhadnuty — oceňují se celkem na Kč 102.580.—. Tato prostá data dávají nahlédnouti do vnitřního života m ístních odborů; kolik tají se v p o zadí těchto cifer tvořivé a obětavé práce iniciativních jednotlivců a nezištného, ukázněného celku! Místní odbory Slezské Matice osvěty lidové plní svůj úkol a vystupují ve funkci místních sborů osvětových. 22 odborů má jeviště v celkové ceně 80.000 Kč. Divadelní představení pořádaly všechny odbory a hrály celkem 102 kusy. Čtyři odbory mají vlastní loutkové divadlo, jež pracuje jednak v místě, jednak v okolí. Kromě toho ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové má v čes. Těšíně loutkové divadlo své, jehož stálou a pravidelnou činnost zajistil a sorganisoval si na vlastní náklad. Celkem pak hrálo se v celém okrese za rok 75 krátě. Představení se světelnými obrazy dáváno 65, žákovských besídek pořádáno 52, žákovských výletů 39, jiných osvětových a vzdělávacích podniků (přednášky, oslavy s proslovy, akedemie, hu dební a zpěvní produkce atd.) 71. O veřejnou knihovnu je postaráno v každé oíbci a to zásluhou m ístního matičního odboru. Místy působí vedle této knihovny také vlastní knihovna odboru netoliko pro členy, nýbrž pro čtenáře vůbec. Takové knihovny má 21 odbor o celkovém počtu knih 3508 s 1056 čtenáři a 7545 výpůjčkami. Na vánoční nadílku školních děti přispěly odbory celkovou částkou Kč 65.776; po stránce soci ální péče o školní mládež jsou m ístní odbory svým školám mocnou a nenahraditelnou podporou. 2. Š k o l y , a) Po založení školy ve Vělopolí od počátku škol. r. 1928/29 má každá obec v okrese českou obecnou školu (Dol. Těrlicko připojeno* je školou sice clo Těrlicka Horního, naproti tornu v Konské-Puncově jsou školy dvě). Jest tudiž celkem 34 obecných škol. Z nich jest veřejných 7, státních t. zv. menšinových 27. Kromě jich jsou čtyři školy měšťanské (Dol. Bludovice, Hnojník, Ces, Těšín, Třinec). Obecné školy při 73 třídách a 13 pobočkách navštěvovány jsou 2619 dětmi, 42 měšťanské školy při 11 třídách a 9 pobočkách /3-1 žáky. Celkem působí tu 127 učitelských sil. Ze škol obecných bylo jednotřídek 8, dvojtřídek 16, trojtřidních 6, čtyřtřídních 1, pětitřídních 3, ze škol měšťanských trojtřídní jest pouze škola v Hnojníku. Tyto školy, vedené vesměs silami mladými a snaživými, vykazují velmi pěkné úspěchy jak po stránce vyučovací, tak i výchovné. Učitelstvo chápe se ochotně a obětavě také mimoškolní práce íidovýchovné, sociální i sa'mOspr,ávné a v m noha případech uplatňuje síe v prostředí svém velmi šťast ně a s opravdovým uznáním svého okolí. ‘ ■** ** 1 Při 28 obecných a měšťanských1 školách provedena byla vánoční nadílka za celkovou částku Kč 107.135, z níž část hradily m atiční odbory ze svého, zbytek okresní péče o m ládež v Čes. Těšíně, která vedla celou organisaci vánoční nadílky, ochranitelky matičních odborů a různé korporace. Bohužel zápasí zde velká část škol s obtížemi um ístěni, postrádajíc vůbec vlastní své budovy. Jest to 13 obecných a 1 m ěšťanská (Hnojník) škola státní a 2 školy veřejné. V m noha případech jsou poměry svrchovaně nuzné a přím o volají po okamžité nápravě. b) Ve 14 obcích vydržuje Slezská Matice osvěty lidové na Slezské Ostravě vlastním nákladem mateřské školy se 473 dětmi. Kromě toho je v Třinci česká m ateřská škola m ěstská (obecni), v Ces. Těšíně dvě městské a jedna státní, celkem všechny se 205 dětmi. c) Státní reform ní reálné gymnasium v Českém Těšíně, za-ložene v r. 1921 Maticí osvěty lidové jako spolkové a soukrom é, r. 1923 převzaté do správy státní, vstupuje v r. 1928 do osm ého roku, stává se úplným a koná koncem škol. roku 1928/29 první zkoušky dospělosti (28 abiiurientu). O potřebě tohoto ústavu, jediného v široké oblasti pohraniční, svědčí počet žáků (přes 400). d) V Českém Těšíně, Třinci a Hnojníku jsou dobře prosperující české školy pro živnostenský dorost; česká škola pro ženská povolání v Čes. Těšíně, založená a vydržovaná dosud Slezskou Ma ticí osvěty lidové, přešla letošním škol. rokem do správy zemske. Dvour. hospodářská zemská škola v Čes. Těšíně jest českopolská a odchovává značné procento českého zemědělského dorostu. V Ces. Těšíně a v Třinci vydržuje svým nákladem Slezská Matice osvěty lidové vlastní Hudební a peveckou školu, jež dosavadní činností zdárně se uvedla a získala důvěru a přízeň veřejnosti. 3. P o m ě r y v o b c í c h . I v tom to směru je znatelný vliv matičních odborů, působících^ pro nikavě uprostřed stranické roztříštěnosti na konsolidaci místních pom ěrů. Velmi zajímavý je číselný poměr národností a to sčítání lidu v r. 1921 a výsledků obecních voleb, jak tyto jeví se přítom né chvíle poměrným počtem členů obecního zastupitelstva. Zatím co v r. 1921, tedy krátce po íozdelení Těšínská, přihlásilo se v okrese více než 46o/u k čsl. národnosti, zasedá dnes v obecních zastu pitelstvech necelých 38°/o delegátů českých a celkem 8 starostů. Zvýšení tohoto nepoměru zazna menávají hlavně poslední obecní volby v r. 1927 a 1928. Číslice mluví; hovoří řečí příliš zřetelnou, aby mohla býti zahlušena jakýmikoliv jinými argu menty. A mluví varovně i nabadavě. Varují před roztříštěností .vlastních řad, hesly dne a^ zájmy přechodnými, osobním i; nabadají k práci poctivá, klidné a rozvážné; k zájmům věcným, k důvodům zdravého rozumu a nezištných snah. BLUDOVICE DOLNÍ. O dbor založen 17. října 1920. Předseda Josef Říman, rolník, m ístopředseda Čeněk Skupeň, průvodčí vla ku, jednatel Alfons Zbořil, učíte’., pokladník Ant. O čenášek, zámečník. O dbor náš čítal v uplynulém' roce 199 členů, z nichž během roku 5 přesídlilo a 1 člen zem řel, takže koncem roku čítá odbor 193 členy. Došlých p ř í pisů bylo 48, z nichž patřičné byly vyřízeny a odesláhy. O dbor konal 9 schůzí výborových, 2 členské a jednu valnou'hrom adu. Z divadel provedena zpěvohra: „P ražsk é švadlenky" dne 3; února, pak dne 10. března u p ří ležitostí oslavy narozenin p. presidenta dětské divadlo: „T ajem ný ďub‘‘ a při oslavě lOtiletého trvání republiky divadlo „P řevrat *. Květinová slavnost pořádána na odpust. Dne 5. července byla oslava Husova. Dětské ra dovánky konány dne 17. června, bohužel nevydařily se nám, jak bychom si přáli, protože pršelo. Ples byl dne 28. ledna. Před vánocemi konali členové odboru sbírku v obci ve prospěch vánoční nadílky, která vynesla Kč 2000.- . Divadel bylo málo, protože sál je vvhražen pro kino a správa kina musí term ínované filmy prom ítati. Knihovnu má odbor vlastní. Čtenářů bylo 62, půjčených knih 341, vybráno půjčovného 40 Kč, dle záznamu scházejí 3 svazky. Zpráva pokladní: P říjem 13.294.14 Kč, vydání 12.944.35 Kč, na hotovosti 349.79 Kč, P o kladní hotovost kina: Aktiva 53.733.20 Kč, pasiva 42,662.— Kč. Jm ění 11.071.20 KČ, 43 DATYNĚ D O L N Í . Odbor založen 12. února 1925. P ředseda Jan Stibor, hajný, m ístopředseda Fr. Košťál, hostinský, jednatel Ad. Šudoma, správce školy, pokladník Jos. T om an ml., žel. zřízenec. Počet členů v roce 1928 byl 67 (47 mužů ;i 20 žen), ubyli dva členové. Během roku přistoupilo 13 mužů a 7 žen. Od poslední valné hrom ady konáno 13 výborových schůzí. Prům ěrná návštěva schůzí činí 84 o/o, zam eškaných 16o/o. V ynechané schůze jsou u h o r níků skoro všechny omluveny sm ěnam i. Jednatel zúčastnil se okresních schůzí v Čes. Těšíně. Valné hromady Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově dne 10. června účastnili se 3 členové. Činnost odboru: Výbor p ra coval čile. Jednatel vyřídil 104 přípisy. P řijato 52, odesláno asi 70 přípisů. Za součinnosti dram atického o d boru a pomoci členstva uspořádány následující podniky: Dne 26. ledna se h rin o divadelní představení „Z á věť1, sehráno také v Šumbarku a na Lapačce. P řed divadlem p řednáška pí. M. šudom ové, učitelky m ateřské školy: ,,0 životě pana presidenta ve válce“ . Dne 15. července sehráli členové Cyklistického kroužku z Lapačky divadelní hru „P an Švejk se žení-'*. Dne 6. května sehráli div. hru „P an farář a kostelník*'. Dne 1. června zahájeno vyučování v m ateřské škole, otevřené péčí Slezské Matice osvěty lidové v domě p. Karla Nováka, když byly předem odstraněny m nohé přek ážk y a dne 3. června uspořádán matiční výlet s dětskou radovánkou a spolu otevření m ateřské školy. Ústředí zastupoval pan Vynikal, předseda odboru ze Šumbarku. jehož uvítala žačka z m aterské školy Libuše Koldrová. Do m ateřské školy bylo zapsáno 33 'dětí, počet jejich dostoupil pak čísla 41. Dnes je zapsáno 34 dítek, poněvadž několik d ítek odešlo do obecné školy a několik se jich odstěhovalo. V polovici října otevřeli po nás i Píoláci m ateřskou školu a vydatně o ni pečují a podporují ji ze všech sil. Protože byla škola otevřena jeden měsíc před prázdninam i, vyučovalo se i v červenci. Zahájení a ukončení konáno za přítom nosti rodičů. Dne 5. července pořád án a v dorozum ění s Václavovicemi u h ra nice Husova oslava. P řednášel p. řídící učitel Sobek ze Šum barku, dřevo daroval p. Stibor. O slava byla zdařilá. Dne 21. a 22. června účastnili se žáci zdejší školv na náklad odboru ze Šum barku výletu na Radhošť. Dne 17. čer vna sehrána za našeho spoluúčinkování s D. T. J. v Šum barku divadelní hra „Plavci na V olze:‘. Kus byl pěkný, návštěva pěkná, avšak režie pohltila příjem . Dne 9. 'září sehráli herci z Václavovic divadlo v přírodě „Andulko šafářová*-’ s taneční zábavou. N ávštěva slabá, muselo se na ni doplatit, s V áclavovicem i na polovic. 27. října provedena oficielní oslava 10 tiletého výročí trvání čsl. republiky sehráním divadelního představení spojených spolků v Šum barku a spoluúčasti Ad. Šudomy „ P ře v ra t" s oslavným projevem p. učitele Koneč ného před začátkem. Za nadšené pom oci několika horlivců, uč. Šudomy, Fr. Košťála, p. P astrňáka z P rostr. Bludovic a j. dosaženo při zápisu do m ístní české školy počtu 47 žáků, takže byla ministerstvem povolena (1. třída a přikázán druhý učitel Ad. Kubina z Václavovic. To jest pro odbor a posílení české menšiny jedno r největších vítězství. Přibývá nám tím o jednoho pracovníka více. Ú středí dodalo pro školku řezinovž kamna s příslušenstvím a okno s venti:ací. Dne 4. listopadu pořádali žáci z m ateřské a obecné školy oslavnou besídku. Zvláště se líbilo vystoupení maličkých ze školky, i výtěžek byl značný (350 Kč). Dne 8. prosince sehráli naši herci spolu s cyklisty divadlo „H onba na muže ‘, jež se pak opakovalo na Lapačce. Dne 16. p ro since žáci pořádali divadelní představení „V ánoce, vánoce veselé"'1 a konečně dne 22. prosince v sobotu měli vánoční nadílku, na níž odbor po celý rok trpělivě spořil. Žáci z m ateřské školy za vedení pí. učitelky p řed nášeli básničky a výstupy. Všichni žáci (82) byli poděleni buď obuví neb látkou na šaty, cukrovím, pečivem, vánočkami, ořechy atd. Sbírka m ezi rodiči pořádána n íb y la, avšak na výzvu zaslali mnozí m ateriál takže se sehnalo 15 1 kg mouky, 8 k g cukru. .14 k g jablek1, 54 vajec. 21/-> k g m ásla v úhrnné ceně asi 260 Kč! a 135'Kc ,na hotovosti. Pánové Brháček, Stibor a Balon darovali mléko. P aní a slečny Stiborovy. Šudomová a Šeligová upekly cukroví. V Č. Těšíně objednal odbor 22 m látky na chlapecké obleky, 80 m látky na dívčí a 32 párů bot / a 2730. Kč. Úhrnný náklad na nadílku činil 4500.— Kč. D arovali: O dbor Slezské Matice osvěty lidové v Šumbarku 500.- Kč, v Senově 300.— Kč, v Sedlištích 100.— Kč, cyklisté ze Šenova 150.— Kč, Zem ědělský dorost ze Šer.ova 30.— Kč, hasiči z Václavovic 50.— Kč. Dne 31. prosince p ořádán za pomocí členů D. T. J. z Václavovic a Šumbarku Sylvestrovský večer s hum oristickým program em , m uselo se na něj doplácet. Z toho je zřejmo, že se nám taneční zábavy nevyplácejí. Více čistého zisku zůstane odboru z divadla neb dětské besídky, poněvadž při nich není vydání za režii a skoro celý peníz p ři vstupném složený zůstane odboru. Ústředí zakoupilo pro školku učebné pom ůcky za 350.— Kč a zaslalo na nadílku dětem do školky na vánoce hračky. Konečně po celoročním uvažování ustavena v neděli 20. ledna 1929 česká kam pelička (raiffaisenka) s 25 členy k hm otné a m ravní podpoře našich lidí, abychom nebyli závislí na Polácích. T řem i důležitými činy jsme nejvhodněji oslavili 10 tileté trvání republiky čsl. v jejim jubilejním roce a to : 1. O tevřením m a te ř ské školky, 2. otevřením II. tříd y postupné na škole obecné a 3. založením naší kam peličky. O rganisujem e se, uvědomujeme se n áro d n í a hospodářsky v jeden pevný celek na obranu proti našim nepřátelům! k v í tězství. Za našich těžkých pom ěrů v jednom 1 roce dosti jsme vykonali. Teď jenom se ještě pevněji sem knout a dobyté posice si m usím e také udržet! Necouvat, ale postupovat! Žákům poskytováno přes jeden m ěsíc a bude opět na náklad Oom m léko. Na náklad odboru byli pojištěni všichni žáci proti úrazu. Členové rozebrali 34 Těšínských kalendářů. Do knihovny zakoupeno: Dr. Ferd. Pele: Z plebiscitních bojů o T ěšínsko, Pam átník padlým za Těšínsko a sbírka básní: H rabyň, m im o dvě p říru čk y : N ařízení o obci a pod. Pro matiční kni hovnu (ve funkci obecní) zakoupena skříň za 400.— Kč. Během roku nám měl býti dán za ochranitelku m í sto Šumbarku Šenov, avšak na naší žádost zůstalo při starém . P ři volbách do okresního zastupitelstva 2. p ro síme 1928 obdržely české strany 20»/o, Poláci 29<>o a kom unisté 50o/0, podobně i do zem ského zastupitelstva. Kdo nás m enšináře bude v obou zastupovat? O dbor postavil se za spravedlivý nárok pana Nováka o příděl pole a proti polské vůli obecní kliky jej prosadil. Co nejvíce nás však bolí, jest, že ještě nem áme vlastní školní budovy. V jediné, nevyvětrané tříd ě se musí tísnit 47 žáků a v maličké, nevyhovující školce 4X4 m 40 žáků. Pozem ek, ač těžko, přec bychom: sehnali, ale kdy školu? Kdo nám ji postaví? Kdo se nás ujm e? 44 Dočkáme se obvodová z konce roku obsažena ve 2309.51 Kč. jí? Smíme doufat? M atiční knihovna m ěla koncem roku 132 (125) svazků, vypůjčená knihovna Čes. T ěšína 49 svazků. Počet čtenářů 50 (48). Počet výpůjček 343 (305). Režisera zastupoval doj na m ísto odstěhovavšího se pana Kutěje. nepřítom ný p. učitel Kubina a zpráva režisera je již zprávě jednatelské. Zpráva pokladní: P říjem Kč 9436.06, vydání Kč 7126.55, pokladní h o to v o sti VOLOVEC. O dbor založen 20. srpna 1922. P ředseda Boh. Klobouk, řídící učitel, m ístopředseda Aug. O borný, se dlářský příručí, jednatel Albert Paciorek, horník, pokladník Vilém M enšík, horník. Během roku 1928 vy konal odbor 5 schůzí výborových, 4 členské a jednu valnou hrom adu. Pořádán byl květinový den ve prospěch Ústředí, 5 zábav tanečních, 2 divadelní představení a Sylvestrovská zábava. Z akoupeno a rozprodáno 15 j kusů T ěšínského kalendáře na r. 1929. O dbor předplácí časopis „N asz Šlonzak“ , který je vyvěšen v místnosti p. I Pavery v Zavadově, dále odebírá V ěstník divadelní pro naše herce. O dbor je členem Župy divadelních ochotníků a je také v okresním osvětovém 1 sboru. U spořádány 3 přednášky, 1 besídka pro mládež, 2 poučné vy- i cházky. O dbor zúčastnil se 2 delegáty valné hrom ady Ú středí Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově. Činnost okolních odborů, zejm éna v sm íšeném územ í, podporoval tím, že se korporativně zúčastňoval produkcí 'jim i pořádaných. O dbor m á vlastnf jeviště, skříň, skioptikon a vlastní knihovnu. Dopisů došlo 58. odesláno 25. Koncem roku odbor čítá 20 členů a 14 členek. Zpráva pokladní: Celkový příjem 1077.30 Kč, vy dání 698.69 Kč, pokladní hotovost 378.61 Kč. GUTY. Kč. tek che pro výr telí neč čas L ^ I V čte na I L O dbor založen dne 15. listopadu 1921. Předseda Jan Kulhánek, lesní hajný, m ístopředseda D em etr Ravčuk. [ .£!inl -• „ J ___ T ~ ----------------- £ ? „ ^ 1> /. n M « n t > n n Xlr/\fir nrvlrl orl*i íl/ \ / 11.'f/'!f T ocórol/ loc>ní nříriioí O rlKnr m Q 7f\ Alpnil l{ C \ - na ___________________ , _ ___ . ., . mikulášskou zábavu a 1 zájezd do M uglinova ku své ochranitelce. Zároveň přispěl hm otně na výlet žactva, ko- t naný na Javorový. 28. říjen byl oslaven besídkou pro m ládež a d o sp :lé a oslavnou přednáškou o .významu toho dne, o velikém osvobozenském díle. N ejvětší starosti pro odbor bylo opatření věcí pro vánoční nadílku. Jelikož I českou školu navštěvují děti chudobných rodičů, bylo nutným' opatřiti aspoň nejnutnější věcí. Úkol byl nesnadný a přece proveditelný. Kdežto jiná léta u nás vánoční nadílka byla chudobná, v roce 1928 byla bohatá. |. n ..1 _ ___1 1 1 ____ ________ ________ ___ J ___L í ___ __ u n _______ , 4 X 4- ' Ir ln o n lr n o t ^ r v l/n i n u í m o »- o /-4 A r f í /in ( M iř + o K r . ^ ti « 11 o n ln n u n o r lt p í H Q r L r 11 _ g), n( st st I . na velkolepá slavnost m anifestační, k terá jistě nem inula se s cílem. G uty zajisté neviděly ještě takových zástupů lidí, jako dne 20. května roku 1928, kterýžto den jediný nebyl s deštěm . Byla to jedna s velkých slavností, jakou neviděly doposud „Bezručovy hory“ . — če tn ě byl zastoupen Muglinov, který vyslal své delegáty a přes 70 školních dítek se svými pány učiteli. V ečer sehrály děti divadlo a druhého dne jely zpět do Muglinova. K utužení přátelských styků mezi našírn odborem a ochranitelkou uspořádán byl zájezd členů do Muglinova. O dbor staral se i o své členy. Dopomohl tře m členům k vhodném u zam ěstnání. Rovněž i psaní četných žádostí různého druho je toho důkazem , že o d b o r si získal obliby i u nečlenů. Uvážíme-li to, co bylo předvedeno, uvidíme, že odbor vykonal kus práce. Jest si jenom přáti, aby práce šla p o řád vpřed tak, jako ve dvou minulých letech. V roce 1928 vypůjčovaly se knihy z knihovny po celý rok. Zájem- o četbu byl velký. Bylo 60 čtenářů a přečteno 333 knih. Knihovna obsahuje 173 knihy. O dbor odebírá časopis „Nasz Slonzak" a „Dom ov a svěť*. Zpráva pokladní: P říjem 1 Kč 9628.03, vydání Kč 9340.24, pokladní hotovost KČ 287.79. J | ; I í I I i | I ■ ; z p u b k z, d 1T s, 7 c č H N O J NI K. O dbor založen 17. června 1922. P ředseda Jiří Stadther, správce školy, m ístopředseda Fr. Lupek, ředitel měšť. školy, jednatel Vincenc Florák, odborný učitel, pokladník Josef N ekuža, zahradník. V naší obci jsou dva spolky, jež mají v program u osvětovou činnost: Sokol a Matice. V ětšina členů Matice je také členy Sokola ba i funkcionáři matiční jsou zároveň funkcionáři v Sokole. Je tedy nutno, aby si pokud možno v činnosti pomáhaly a doplňovaly. V nitřních zm ěn během roku nebylo. Členové činovníci vytrvali všichni ve svých funkcích. Jen na začátku roku odešel z našich řad navždy pracovitý a milý náš člen Pavel H ečko, jehož pam át- i ^ I I I 1 45 Kč. 5. 20. května zúčastnil se náš odbor 10ti člen}' národní slavnosti v G utách. 6. 27. května měli jšme zde svá tek. Členové župy div. ochotníků z O stravy pohostinně zahráli u nás J. K vapila: „O b lak a" s velikým úspě chem. Přípravy vykonal odbor společně se S o k o le m , jemuž připadl také čistý zisk. 7. Rovněž tak 24. června proměnil se Hnojník v cosi většího, bylo tu radostno. Dětský den, veřejné cvičení Sokola i jubilejní oslava 10. výročí republiky spojeny v jednu vhodnou velikou slavnost, z níž se právem mohli všichni těšit, jak p o řad a telé. tak účastníci. Slavnostní řeč promluvil p. ředitel Fr. Lupek. 8. 15. srpna_ uspořádal odbor odpustovou ta neční zábavu, z jejíhož výtěžku zasláno ústředí 50.— Kč z prodeje m atičních květin. 9. Dne 16. října zú častnili se členové v hojném počtu slavnosti otevření jubilejní školy ve Stříteži. 10. 28. říjen oslaven byl p ěk nou akademií. O zdařilý její výsledek přičinilo se v prvé řadě učitelstvo zdejších škol, jež ačkoli pracuje ve velmi těžkých pom ěrech, bez školních budov v nehygienických m ístnostech a k teré cítí tu práci na svém zdraví: mnohem více než učitelstvo jiných škol, přece ještě nezapom íná na práci m im o školu a m usím e přiznat, že nebylo podniku, snad až na podnik 9. dubna, k němuž by učitelstvo nepřiložilo své ruky. O dbor snažil se něko likrát popohnati záležitost se stavbou měšť. školy, ale nadarm o. Těšili jsm e se, že v jubilejním roce dočkám e se konečně kladného rozřešení té věci u m inisterstva, ale zklamali jsm e se. 11. P řed volbami do okresních a zemských zastupitelstev uspořádal odbor dne 25. listopadu inform ační volební schůzi s přednáškou p. p řed sedy říd. uč. J. Stadthera. Schůze byla četně navštívena. Těšínských k alendářů rozprodáno 40 kusů. O dbor p ři pravil pro žactvo obecné školy vánoční nadílku v ceně Kč 4410.—, opatřených jednak z pro střed k ů vlastních (dar odboru, sbírka), jednak z darů N árodní jednoty slezské v Praze 100.Kč a O kresní péče o mládež v Ces. Těšíně 1330.- Kč. Agenda odboru čítá 95 čísel. Počet členů 92. Matiční knihovna čítá 100 svazků; čtenářů v r. 1928 33, přečteno 301 svazek. Zpráva pokladní: Příjem Kč 4531.56, vydání Kč 2423.—, zůstatek na rok 1929 Kč 2108.56. LHOTA K O M O R N Í . Odbor založen 6. srpna 1921. Předseda Alfons Raab, lesní, m ístopředseda Rud. Brejška, řídící učitel, jed natel Josef Ambrož, poštm istr, pokladník O ndřej Blahut, vrchní hajný. Rok 1928 byl rok slavnostní, výročím a proto jsme si všichni slíbili, ať činnost odboru je co největší. Slibu jsme dle m ožnosti dostáli a pracujeme po celý rok k upevnění toho, na čem všichni členové pracovali už od založení odboru. Během roku konána jedna valná hromada, jedna členská a 16 výborových schůzí. O dbor vyloučil z 90 členů minulého roku několik členů pro nekonání denských povinností a” odstěhovalo se jinam během roku několik členů, ale získali jsme nové členy a odbor čítá koncem roku 98 řádných členů Podniky v roce 1928: divadla. Dne 1. dubna div. p ře d stavení „Chudá holka:‘, sehrála tělocvičná jednota , Sokol-' v H orní Suché ve prospěch odboru. Dne 29. června div. představení „Černé oči“ . Dne 23. října div. představení „Česká chaloupka -. Dne 23. prosince div. p řed stavení „Vánoce chudých i bohatých-'-. Dne 9. prosince div. představení „K ašpar d oktorem ‘: a m ikulášský ve čírek. Přednášky. Dne 7. března „O panu presidentovi T. G. M asarykovi1'. Dne 28. října „V ýznam 28. října 1918 -1928“ . Jiné: Dne 5. února pořádán M atiční ples, pak uspořádala na požádání zál. důstojnická škola z Opavy v naš prospěch přátelský večírek. Dne 5. srpna „M atiční výlet" u villy „Českého srdce“ . Dne 23. prosince uspořádal odbor bohatou nadílku pro všechny školní dítky obecné a m ateřské školy. 2áci před nadíl kou sehráli div. h ru : „V ánoce chudých i bohatých1' s pěkným i koledam i. Několik děti předneslo pěkné básně a poděkování za nadílku. N adílka byla pro děti v ceně přes 7000.— Kč a byla to největší nadílka, ja kou kdy odbor učinil od založení. Na nadílku nám jako každoročně přispěli nejvíce odbor klubu čsl. turistu ze Slez. Ostravy, O kresní péče o mládež v Ces. Těšíně, ředitelství státních lesů a statku ve Frýdku, ústřední družstvo „'Budoucnost1‘ v Mor. O stravě, N árodní jednota slezská v Praze (obnošená prádlo, boty a šaty) a místní sbírka, která vynesla 1900.— Kč na penězích m im o různých darů (cukroví, jablka atd.). Děkujem e srdečně všem a prosím e, aby zůstali nám všichni příznivci nápomocni při podobných akcích. Jednací protokol za rok 1928 čítal 140 jednacích čísel a odesláno bylo z toho 65 dopisů. Knihovna odboru čítá 135 svazků. Čtenářů bylo 81, výpůjček 485. Knihy půjčuje odbor zdarm a. Zpráva pokladní: Celkový příjem za rok 1928 činil Kč 11922.97, vydání Kč 9876.20, pokladní hotovost Kč 2046.27. O dbor potřebuje různá doplnění a opravy jeviště, které bude vyžadovati větší částky. Nutně potřebuje se skříň na knihy, vázání knih a pod. Dle p o kladní hotovosti přikročí odbor k těm to nejnutnějším věcem. K alendářů Těšínských zakoupil odbor a prodal pro rok 1929 62 kusy. N ejvětší a nejdůležitější bod odboru je stavba české školy. Každý rok oznam oval jed natel ve zprávě, že tento rok bude do začátku školního roku škola vystavena a doposud se tak nestalo. Dnes máme českou školu po třech chalupách, ve dvou obecnou a ve třetí m ateřskou. Dne 5. prosince byla ote vřena mateřská škola v dom ě pí. Suškové č. 22 ústředím Slezské M atice osvěty lidové, kterém u srdečně d ě kujeme. Dne 21. prosince 1928 byla otevřena třetí třída obecné školy pro veliký počet žáků a m ístnost prona jata u pí. U rbanové č. 44. V yučování je ovšem zase půldenní, ale věřím e po tolika slibech, že na jaře bude započato se stavbou nové školy a že tato bude do konce prázdnin hotova. LIŠTNA HORNÍ A DOLNÍ. Odbor založen 2. dubna 1922. Předseda Josef Tům a, rosp. pohr. fin. stráže, jednatel Boh. Tichavský, spr. školy v Dol. Lištné, pokladník Rud. Medelský, hutník. O pět rok za námi a m y s radostí přehlížíme vykonanou práci a krásné výsledky naší činnosti jak no stránce m orální, tak i po stránce hospodářské. — Během r. 1928 přistoupilo 25 čl„ většinou z H orní Lištné, ubylo 14 členů a to : 2 přestěhováním , 1 úmrtím a 11 vyloučením z odboru. Počet vyloučených je značný. M uselo se tak státi, poněvadž vyloučení nejen že neplnili svých povinností, nýbrž odb. škodili ještě tím , že své dítky dali zapsati do polské a německé školy, z čehož si ještě tropili žerty. Celkový stav členstva koncem roku 1928, jest 69. Českou veřejnou knihovnu veď? pan Rud. Medelský, stud. Knihovna čítá 236 svazků, čtenářů bylo 36, výpůjček 689. Z toho je zřejm o, že česká knihovna v úplně hraničářské vísce dosáhla plně svého úkolu. O dbor vykonal v uplynulém roce jednu valnou hrom adu, 12 schůzí výborových a 7 schůzí členských. Společně s třineckým o d borem uspořádal „Dětský den“ , sam ostatně 1 ples, vinobraní, sehrál 4 div. představení. O debírá „N áš Šlonzák“ a „Černá zem ě“ . Ob jednal a mezi členstvem rozprodal 50 kusů „T ěšínských k alen d ářů ". V měsíci dubnu konaly se volby do obec ního zastupitelstva. Byly sestaveny dvě české kandidátky a to : kandidátka čes. vol. skupiny a sociál, de m okrat. strany děl. T yto se navzájem 1 sdružily a získaly 2 m andáty. Více nebylo m ožno, poněvadž „Siónští katolíci" šli tentokráte do voleb sam ostatně a tuto 'kandidátku volili i naši členové, hlavně ženy. Zvoleni členové pracují usilovně pro náš prospěch v obec. zastupitelství. Působení odboru projevilo se nejpatrněji při zápisech do školy. Do české školy v Dol. Lištné zapsáno počátkem škol. roku 1928/29 42 žáků a m inulého roku pouze 18 žáků. P řírůstek 24 žáků v tak polské obci, a k terá ještě k tom u m á trojí konkurenci (česká y e í . obecná, polská a německá v Třinci, polská škola v m ístě!). Podotýkám e, že největší nesnáze činí zdejší škole jmeno vané školy v Třinci, poněvadž těsně s ním sousedím e. Poněvadž v tom to roce dovršil náš stát 10 let sam ostat nosti. oslavil náš odbor toto jubileum následovně: V předvečer 28. října zúčastnili se členové našeho odboru společných oslav v Třinci. V jubilejní den sehrál div. kroužek h ru : „P ro vlajku československou". O vý znamu tohoto dne prom luvil p. Alois Foit, říd. učitel z Hor. Lištné. Po divadle zazpíval pěvecký kroužek, řízený Boh. Tichavským , říd. učitelem: z Dol. Lištné, příležitostné písně. S žactvem obou škol uspořádána byla slavnostní besídka. Dne 2. prosince konaly se volby do okresního a zem ského zastupitelstva. Z těchto^ vy šly české strany sesílené o 20 hlasů. 9. prosince sehrány „P ražsk é švadlenky" s velikým úspěchem . Jako každo ročně tak i letos zakončil odbor svou práci vánoční nadílkou. Všech 82 dětí obou škol bylo poděleno šatstvem a obuví a různým i dárky. Celkový náklad na nadílku činil 6000 Kč. N esm ím e zapom enouti, že o vánoční na dílku má největší zásluhu naše ochranitelka odbor Slezské Matice osvěty lidové v Porubě, která všem žákům poskytla šactvo a z části i obuv. Naše ochranitelka plní své m ateřské poslání v m íře největší a tak é jí patří za všechny dary a ochranu srdečný dík. T aké po stránce finanční je pro nás tento rok jubilejní. Z práva pokladní: Příjem 10.396.75 Kč, vydání 6.982.02 Kč, zůstatek na rok 1929 3.414.73 Kč. MISTŘOVICE A KOŇAKOV. O dbor založen 23. května 1921. P ředseda Pavel H arok, chalupník v Koňakově, m ístopředseda Jan Baraboš, dozorce v Koňakově, jednatel Alfred I.am part, správce české školy v Koňakově, pokladník Josef Beránek, cestář, M istřovice., Činnost za uplynulý spolkový rok 1928 byla následující. Došlo 42 přípisů a odesláno 36, mimo to mnoho různých vypracování, dotazů," zakročeni jednatele o so b n í jak u O dbočky ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové tak u úřadů. V ýbor sešel r.e v jednání 8 k rá t, členské schůze byty 3 a jedna (valná hrom ada. Účast na všech byla celkem d o b r á .'11. března 1928 konala se oslava narozenin p. presidenta s před náškou prof. Krajíce z Čes. Těšína. 18. března 1928 byla přednáška se světelnými obrazy na tém a „Mléko a jeho výrobky" s dodatkem „P oh ád k a o andělíčku v la stu ře" p ro školní děti. 23. května byl taneční večírek v Mistřovicích. 2. června uspořádáno divadelní představení „Bílá m yška", veselohra o 4 jednáních. 10; čer vna konána přednáška se světelnými obrazy na té m a „Lužice"' s 2 pohádkam i p ro žáky zdejší ýesk:é školy. 22. června dětské radovánky za úplné péče odboru. Dětem dostalo se pohoštění po absolvování čísel zpěv ních a tělocvičných. 26. srpna zúčastnili se mnozí členové odboru s jednatelem slavnosti otevření české školy ve Stanislavovicích se spolkovým praporem . Výročí založení naší republiky oslaveno ta k to : N ěkteří členové byli přítom ni oslavám , které konal „P ořadatelský odbor oslav státního jubilea" v Českém Těšíně. Jiní zvláště příslušníci strany r e p u b l i k á n s k é zúčastnili se slavnosti stavění mohyly Svobody v Sedlištích u Frýdku. Večer uspořádal bratrský odbor matiční v M ostech divadelní představení „Ať žije naše republika" v hostinci v M istřovicích. 18. listopadu 1928 byla pořád án a přednáška „O okresních a zemských zastupitelstvech". Řečnil prof. hospodářské školy z Čes. T ěšína p. Smékal. K blížícím se volbám velice informativní. 22. prosince konala se vánoční nadílka dětí české obecné školy s besídkovým program em . Podělení bylo uspokojivé. — Dárci: Z dejší odbor, O chranitelka odboru z Lazů, O kresní péče o mládež v Čes. Těšíně, N árodní jednota slezská v Praze. 27 dětí m enšinářú děkuje všem dobrodincům . 19. ledna 1929 konal se m atiční ples. Návštěva byla pro velmi špatné počasí horší než jindy. P řesto vsak čistý zisk 300. - Kč. Těšínských kalendářů rozpro dáno 25. vj/Q-jor odebíral časopis „Náš Slonzák", mimo to dochází z kulturní rady z O stravy 5,Černá země". Správa knihovní: 14 čtenářů vypůjčilo ze spolkové knihovny 145 krát. Z veřejné knihovny půjčeno bylo lil čtenářům 80 knih. K dalším u vzdělání a vycvičení české řeči nutno, aby více čtenářů a pilněji používalo českých knih. Zpríva pokladní: Příjem 2801.70 Kč, vydání 2765 Kč, pokladní hotovost 36.55 Kč. V Občanské záložně v Ces. Těšíně 2414.17 Kč, úroky 57.36 Kč, v celkové hotovosti v O bčanské záložní 2471.53 KČ. MOSTY U TĚŠÍNA. O dbor založen 14. září 1923. P ředseda Alois Bura, řídící učitel, m ístopředseda Josef Chytil, horník, jed natel Karel Bártek, učitel, pokladník Josef Baščinský, žel. zřízenec. O dbor jak po stránce výchovné, tak zábavné snažil se co nejvíce, aby těm to úkolům! zadost učinil, by činnost jeho v uplynulém roce byla rovnocenná se zprávami z minulých let. Konána byla jedna valná hrom ada dne 5. února 1928, 3 schůze členské a 3 výborové. Pořádal tři slavnosti společně se zdejší českou školou a to : 7. března na oslavu narozenin pana presidenta; jubilejní slavnost desítiletého trvání republiky čsl. dne 28. října. O významu tohoto dne prom luvil jednatel od boru učitel Karel Bártek. Rovněž se zdejší školou pořádán byl spolkový výlet do H rabyně. Školní děti předná šely básně a zpívaly písně vlasteneckého obsahu a pak prováděly se dětské hry. Spolek zúčastnil se s vešxerými školními dětmi slavnosti v Českém Těšíně pořádané tam nějším odborem Slezské Matice osvěty lidové 47 dne 10. června 1928 a slavnosti H usové oslavy v C hotěbuzi 6. Června 1928, na k teré promluvil předseda od boru řídící učitel Bura. P řednášky byly tří. 7. března, 6. června, 28. října. V humánním' ohledu přičinil se předseda spolku p. řídící učitel Bura, aby mezi svým i znám ým i a p řátely sebral potřebný obnos na vánoční nadílku v částce 2150. - Kč, za kteréžto" peníze byli všichni žáci obdarováni šatstvem a obuví a sirotci ještě dlouhými kabáty a košilemi. Na knihovnu spolkovou přispěl odbor částkou 385.— Kč a na školní potřeby pro zdejší českou školu 550. Kč. Kalendářů rozprodáno 25 výtisků. Dále pořád al odbor ty to divadelní hry: .Zazračný elix ír1, dne 20. května „Ať žije naše republika '. O bě ty to hry nacvičil učitel Karel Bartek Na Obveselení a pobavení pořádal odbor 1 taneční zábavu po div. představení 23. května. Kromě toho nabadal o d bor své členstvo k pilnému používání spolkové knihovny, aby členové se poučili a ušlechtile se pobavili. Správa knihovní za rok 1928. O dborová knihovna čítala 142 svazky. Bylo přečteno 433_ svazky od 45 členů. Během roku rozmnožena byla knihovna o 12 svazků. (Za obecní peníze Kč 385.—. Další částku Kč 385. nejsou ještě kni hařem dodány odboru). Celkem čítá knihovna 154 svazky. ŘEKA. Odbor založen 24. ledna 1925. Předseda V ojtěch Samek, kam enický mistr, m ístopředseda Adam M atušek, majitel pily, jednatel Jaroslav David, správce školy, pokladník Josef Liberda, lesní příručí.^ O dbor u ta koncem roku 1928 60 členů. Zasláno bylo 32 přípisů a došlo 35 přípisů. Během roku bylo konáno 7 schůzi výboro vých. Byly pcř.ídány přednášky u příležitosti oslav J. A. K om enského, narozenin p. presidenta M asaryka a 28. října ve výročí republiky československé. Dne 2. září 1928 p o řád án a byla matiční slavnost, k te ia m ela krásný průběh i veliký finanční úspěch. Dostavilo se mnoho hostí z Čes. Těšína, Smilovic, O ut a Komorní Lhotky. Zástupci ochranitelky našeho odboru z Českého T ěšína postarali se o pěknou hudbu a mimo to p ři spěli darem 1040.— Kč. Zdejší občané bez rozdílu národnostního přesvědčení zúčastnili se v hojnem poctu. K vánocům byla zdejším odborem , jako každoročně, připravena nadílka pro dítky zdejší školy za spoluucasti členů odboru. Naši příznivci nám zase ukázali svoji štědrost. U vádím e d ary : F irm a T . A. B ata Kc KHid českých turistů ve Slezské O stravě různé šatstvo a ovoce, ochranitelka odboru v Českem Tesine dOO.— Kc, Konsum ve Smilovicích 150.— Kč, Slezská jednota v Praze b alík látek v ceně asi 300. Kč. Sbírka mezi č le ny v obci činila 245 Kč. Náš odbor věnoval z vlastních peněz obnos 1053.— Kč. N adílka konana byla v obec ním hostinci. Správce školy G rac poděkoval odboru za ídar k nadílce, a podporu p ři ní. P okladník odboru Liberda pověděl rodičům tam shrom ážděným o významu nadílky a vybízel je, aby odbor i nadale ze všech sil podporovali při každé příležitosti. Školní dítky zazpívaly pod vystrojeným vánočním strom kem pisne a p řed nesly vhodné básně. Všechny byly obdarovány šatstvem , obuví i pam lsky. Rovnez m ale dítky přísle s ro diči byly obdarovány pam lsky a jiným i věcmi. Začátkem roku 1928 čítal odbor 54^ členy, koncem roku a8 čle nů. Práce odboru byla po celý rok Intensivní. Zpráva pokladní: Příjem 3668.70 Kč, vydáni 3157./5 Kc, zbvyva 530.95 Kč Knihovna odboru čítá 140 svazků, čtenářů bylo 25, vypůjčeno 125 knih. O dbor ze svých p ro střed ků věnoval v r. 1928 na rozšíření knihovny 301.— Kč. Stav knihovny je dobrý. ROPICE. Odbor založen 21. května 1923. P ředseda Tom áš M alík, řídící učitel, m ístopředseda Fr. Soukup, koni. mistr jednatel Ant. Pěta, učitel, pokladník Jan Oiornpa, žel. zřízenec. Během správního roku sesel se odbor k 10*řádným 1 m im ořádné schůzi. Členové výboru navštěvovali schůze pilně. Neúčast na schůzích, pokud byla byla většinou scházejícími om luvena, poněvadž v té době byli služebně zam ěstnaní. Členske schůze bvlv dvě. Na nich m im o spolkových věcí referováno o poměrech ve správě naší obce, o cente referoval hlavně neúnavný předseda odboru a čleň zastupitelstva Tom áš M alík. V roce 1928 čítal odbor 147 clenu. P ohyb v členstvu je takový: 4 členové vystoupili, 2 se odstěhovali, 4 členové byli vyloučeni pro neplneni clenskych povinností Celkový úbytek je tedy 10 členů, přistoupilo však 29 členů, což jest asi 22<>« všeho členstva. P o čet členu jich p řírůstek v odboru, vzestup dětí v obecné škole, dokazuje stálý vzrůst nasi menšiny v obci. Agenda jednatelská: Došlo 93, odesláno 75 přípisů. Podniky odborů v roce 1928: P řednášek bylo 6. — 4. března při oslavě 78. letých narozenin pana presidenta měl přednášku prof. p. Fr T roup z Čes./T esina který měl proslov při společné oslavě lOtiletého trvání naší sam ostatnosti dne 28. rijn a 1928. P n školních besídkách, jež konány 2 měl přednášky správce školv a učitelky m ateřských škol. O proti roku m inulém u bvla slabsi čin nost divadelní. H ráno celkem 4 krát. Všechna divadla sehrána členy m ístního zábavního odporu v sale pana Šmolky na vlastním jevišti, jehož cena je Kč 5000.— . Velikého úspěchu dosáhlo představeni, jez po svízelném nacvičování sehráno bylo za režie spr. školv p. M alíka v ,,Den Svobody". Byl to „O ndras, pan Lyse H ory od Auu. Opěly. P ředst. toto zpestřeno krásnou krojovou výpravou z N árodního divadla M oraysko-slezskeho. M u že «e počítati mezi nejlepší naše představení divadelní vůbec. P ři zábavě m ikulášské sehraný 2 jed noaktovky: insertní kancelář1' a „Rozbité zrcadlo", mimo veselé zpěvy za režie učitele Ant. Pety. P rogram večírku Svlvestrovského zpestřen a vyplněn většinou úspěšnými a vtipnými jednoaktovkam i: „ T ri doktoři a za cíny rozum", „D ám a ve sm utku11, „Sylvestr pana Kazimíra"1 a „leh m elde1^ v řezu p. M ajika, správce školy. Školní dítky sehrály v květnu školní divadlo se zpěvy a tanci od J. Průchy „P ro tatíčka presidenta za hlavního vedení p. učitele Ant. Pěty. Mezi největší podniky našeho odboru p atři koncert „Skalického smiseníhn chnrrr“ nsnnřndáného na oslavu 78. letých narozenin pana presidenta 4. března. P řítom ni se ze zpevem 48 denní výlet na O ndřejník a II. tříd a zajela s třídním učitelem A. Pětou spatřiti přírodní krásy Slovenska do Demanovských jeskyň. Byl to nejlepší výlet žáku vůbec, členové a žactvo zúčastnili se slavnosti otevření šk o ly jubilejní ve Střítéži a jubilejní slavnosti v Čes. Těšíně. Velikou péči věnoval odbor m ateřské škole. Jak vidno ze zprávy pokladní, většina vydání byla škole m ateřské. Školu navštěvuje 29 dětí. Od 1. září ustano vena za odešlou učitelku A. H ebdovou učitelkou sl. Vilma Fiszlová z Přerova. O patrovnicí zůstala pí. Z. Vojnarová. Velikým potěšením pro všechny členy našeho odboru musí býti i značný p řírůstek žactva do školy obecné. Zapsáno nových 15 žáků a ačkoliv jich m noho vystoupilo nebo odešlo do vyšších českých škol v Čes. Těšíně, přece škola dosáhla největšího čísla dosud 60 dětí. Nutno zmíniti se také o vánoční n a dílce. U spořádána byla 22. prosince a spojena s žákovskou akadem ií dětí obecné i m ateřsk é školy za účasti mnohá rodičů a p řátel české školy. Žactvo vyplnilo program recitacem i, zpěvem a tělocvičnými čísly. Po ukončení program u a po pohoštění dětí čajem 1 a vánočkou poděleny děti koledou a mimlo to obdržel každý dle majetkových pom ěrů rodičů praktický dárek. Děti m ateřské školy dostaly i hračky, které darovalo ústředí Slezské Matice osvěty lidové. Rozdáno bylo 55 párů bot, 24 m látky na šaty chlap., 27 m flanelu na dívčí šaty, rukavice, punčochy a pod. m im o balík obnošeného p rád la a šatstva, jež darovala N ár. jed. Slez. v Praze. Celková cena nadílky 5000 Kč. Sbírka mezi člen. a přátel, vynesla 1125.20 Kč. O vzdělání obč. stará se odbor knihovnou, která funguje jako knihovna veř. a podporována obec. přípl. 173 Kč. Čítá 129 sv. V r. 1928 bylo 42 čten. a 455 výpůj., připadá tudíž na každého čten. asi 10 výpůjček. Knihovnu bylo by p o třeb í doplniti novými knihami, leč finanční obtíže tomiu nedovolují. Mezi člestvem kolportuje A. Pěta 15 výtisků ,,Nového lidu" a 6 čísel „N ivy". Mimo to dochází do knihovny časopis ,,Černá zem ě" a 4 výtisky „Nasz Šlonzák“ , členstvu darované. Mezi členstvem a naše přátelé, rozprodáno v obci 92 kusů Těšínského kalendáře, který se těší stále vzrůstající oblibě. Kromě toho 10 nem aj. členů podarováno starším ročníkem jm enovaného kalendáře. V den Svobody konány ve zdejším kostele na žádost místních českých katolíků polským farářem české bo hoslužby s českým kázáním . Tento den byl i jakýmsi sblížením se stranou druhého jazyka, uspořádáním společné oslavy, při k teré konána i polská přednáška v duchu přátelském m ístního rolníka-evangelíka p. Tonczie. Slavnost řídil slavnostní výbor složený z členů českých i polských obecního zastupitelstva. Dlužno však poznam enati, že polští katolíci funkci člena slavnostního nepřijali. V olby do okresního a zemského zastupitelstva znam enají opět m alý národnostní krůček ku předu, neboť české strany soustředily 21 o/o všech hlasů. Přehlednem e-ii a zam yslím e-li se nad prací v uplynulém jubilejním roce, m ůžem e směle viděti náš krok ku předu. O dbor náš ze zřetelem k funkci m ístní osvětové komise plnil platně své poslání i v roce pro Slezskou Matici osvěty lidové tak důležitém, která v uplynulém roce slavila 3Dtiletě jubileum své blaho dárné činnosti na ohroženém Těšínsku. Kéž v novém roce přinese budoucnost Slezské Matici osvěty lidové pro celý český národ ten nejlepší zdar! Zpráva p okladní: Příjem Kč 8477.24, vydání Kč 6157.85, zbytek na rok 1929 Kč 2320.39. SMI L O V Í C E . O dbor založen 1. května 1925. P ředseda Robert Kokeš, krejčí, jednatel Ladislav Ježek, správce školy, po kladník Josef Danyš, zámečník. V uplynulém roce docílil odbor pěkných výsledků po stránce osvětové a mravní, letos i po stránce hospodářské. T ěžko se mu pracovalo v ryzé polské obci s devíti desetinami nepř. obyva telstva, přece však s pom ocí své ochranitelky odboru Slezské Matice osvěty lidové v Petřvaldě hájil a rozšířil statní zájmy ve své obci a^ vyvíjel činnost ne-li větší, alespoň takovou, jako odbory jsoucí silnější. Jeho přiči něním odevzdáno při volbách do okresního zastupitelstva 59, do zem ského 51 českých hlasů, nečítaje v to hla sy komunistické. V roce 1921 bylo všech českých duší 41. O dbor čítá 62 členů jako v roce minulém. Došlo 57,_ odesláno 45 dopisů. Během roku konána jedna valná hrom ada, jedna členská a 9 stlhůzí výborových. P řed nášek výchovných uspořádáno 5. V mésící lednu učinila 14tičlenná družina zájezd v slezských krojích na m a tiční věneček do P etřvaldu. O dbor sehrál 3 divadelní představení a sice dram a „Černé oči", veselohru „U dě ravého sudu" a hru ze života „Žofčin rom ánek", pořádal vinobraní a matiční siavnost „Slezský den " na osla vu lOtiletého trvání republiky českosl. Slavnost „Slezský d en" se nadobyčejně vydařila. Přišlo přes 1000 lidí z b lízk a i z dáli. Čistý příjem 2600.- - Kč. České děti byly na slavnosti poděleny koláči, párkam i, malinovou šťávou od ochranitelky petřvaldské. P řed vánocemi uspořádal odbor poprvé sám dětem české školy vánoční na dílku v úhrné ceně 2500. Kč. Každé dítě obdrželo šaty, boty, vánočku a cukrovinky. K přítom ným rodičům promluvil zástupce ochranitelky p. učitel K arkoška a projevil radost nad tím , že v našem odboru zavládl nový duch, který se snaží pracovati sam ostatně. D říve věnovala ochran, na tuto nadílku 3—4 tisíce Kč, nyní jen 1000 Kč a přece ván. nadílka provedena v dřívějším rozsahu! O dbor rozprodal mezi či. 20 kusů Těšín, kalendáře, ode bírá časopis O brana Slezska a Černá země a přispívá články do časopisů O brana Slezska a Nasz Šl.onzák. Má vlastní knihovnu umístěnou v české škole. Knihovna byla dána do p o řád k u a zavedeno půjčování knih. Čítá 193 svazků. Čtenářů bylo 46, výpůjček 254. Knihovníkem je správce školy. O dbor pracuje v těsné souvislostí s ces. menšinovou školou. Žáci této školy oslavili narozeniny pana presidenta, „M ír čsl. Červeného kříže a svátek Svobody'1, sehráli pohádky „K rakonoš", „H loupý H o n za" a „P ro tatíčka presidenta". P řed prázdni nami pořádána byla školní exkurse na výstavu soudobé kultury v Brně. Výstavu shlédlo 13 žáků a 2 učitelé. Zpráva pokladní: Příjem 9577.45 Kč, vydání 6979.45 Kč, pokladní hotovost 2598.— Kč. V r. 1927 byla po kladní hotovost jen 357.45 Kč. Z toho je zřejm o, že o d b o r i škola řádně plnily úkoly jim svěřené. 40 ŠUMBARK. Odbor založen 17. října 1920. Předseda Bedřich Vynikal, přednosta, m ístopředseda Adolf Sobek, řídící učitel, jednatel Jaro Konečný, učitel, pokladník Frant. Tkáč, dom kář. Práce v našem odboru byla i v tomto roce intensivní. O dbor pracoval pro posílení našeho školství, pro kulturní a sociální povznesení našeho lidu, pro upevnění národní myšlenky v naší obci. T ábor m atičních odborů je veliký a je v něm1 veliká síla. Povin ností našeho členstva je, aby v semknutých řadách a svorně pom áhalo k uskutečnění našeho cíle, abychom nejen zachraňovali národu duševní a kulturní statky v černé naší zemi těšínské, ale bychom 1 se tak e snažili dostati zpět to, co nám naši nepřátelé bezohledně vzali. Lid slezský vidí v matičních odborech zastánce v boji o svá práva a na odborech je, aby víru a naděje lidu nezklamaly, Naším cílem, a úkolem m usí bý ti: dobývat, držet a bránit naši slezskou zemi, nedáti se znovu ovládnouti a uvésti v cizí jho, pod nimž m y a naši otcové tak dlouho strádali a .prožívali těžké chvíle). I u nás v naší obci m ohou vypravovati zarostlé, opuštěné, nevinnou krví potřistěné základy, jak veliká byla zášť a zloby našich nepřátel. Nechť nám vypravují zdi četnické stanice 0 barbarství nepřátel, kolik nevinné krve vsály do sebe! Dnes už jsm e volni, svobodni! Ale my dnes nebu deme takovými, jakými byli naši nepřátelé. Chcem e pracovati jako členové kulturního národa, abychom od činili křivdy a škody spáchané na našem kraji krutým i nepřáteli. A právě Slezská Matice osvěty lidové vytkla si ten úkol a n aší povinností je podporovati ji v jejich snahách. K úspěšné té prácí m ám e dobrou příležitost právě v matičních odborech, kde není rozdílů stavovských, politických, náboženských. Duchem tím veden ibyj i náš odbor. O dbor náš čítal koncem roku 175 členů. Mnozí členové opustili nás v tom to roce přestěhová ním, přesto však zůstává odbor náš nejsilnějším 1 a nejvlivnějším spolkem v obci. V roce uplynulém konáno: 1 valná hromada, 13 schůzí výborových, 2 schůze členské. Z členů odboru sestával tak é poradní sbor při zdej ším parcelaěním řízení. Sbor tento konal četné schůze a usiloval, aby parcelace v obci provedena byla sp ra vedlivě. Odbor náš obdržel také příděl ve vým ěře asi 1 ha. Pozem ek tento byl p ronajat členům odboru. O dbor náš se zúčastnil také příprav pro obecní volby v naší obci, které se konaly v březnu. Snažil se prospěti české věci jednak společnými schůzem i všech českých stran za účelem jednotného postupu, jednak tím , že vedl p řes nou evidenci stálých voličských seznam ů a p. Úspěchu však u voleb docíleno nebylo. P řednášek lidovýchovných uspořádáno 9, z toho 5 se světelnými obrazy. P řednášeno na them a: 4. března „P resident a národ", 5. července „M. J. H us“ , 16. září „Janáček, Sova, T olstoj", 28. října „28. říjen ". 28. ledna konán zdařilý matiční ples. 4. března oslava narozenin p. presidenta, při níž sehrán ochotníky odboru Dol. Datyně divadelní kus „Závěť". 10. června pořádány školní radovánky s pěkným finančním i m orálním úspěchem. 24. června — školní akademie české obecné školy pod protektorátem odboru. 29. června — květinový den. Výnos sbírky odeslán Ústředí. 5. července — m ohutná oslava upálení M. J. H usa u hranice s přednáškou. 27.—28. října k o nány v naší obci jubilejní oslavy lOtiletí trvání našeho státu. Oslavy byly společné, ve skutečnosti však zú častnila se oslavy jen nepatrná část polského obyvatelstva. Na pam átku tohoto jubilea zasazena před českou školou školními dětm i jak polskými tak českým i lípa „Svobody". Průběh oslav byl skvělý. Sestával z lam pi ónového skvělého průvodu obcí s hudbou v předvečer, 28. října dopoledne konal se koncert na prostranství před českou školou, pak přednáška a sázení lípy „Svobody". V ečer slavnostní divadelní hra „P řev rat". V červnu vykonán s dětmi české obecné školy a přibráním dětí m enšinové školy v Dol. Datyních dvoudenní výlet do Moravských Bezkyd a sice Pusteven a na Radhošť. 22. prosince uspořádána žactvu české obecné i "mateřské školy vánoční nadílka, jejíž pořízení vyžadovalo obnosu asi 7000.— Kč. O dbor j e m ajitelem 1 lout kového divadla, na němž předváděny často hry, zvláště v m ateřské škole. Kino odboru předvedlo 105 p řed stavení pro dospělé a 5 představení pro děti. Kino však nedává v tom to roce žádného tém ěř zisku, ježto n á vštěva následkem otevření kin v sousedních obcích náram ně klesla. O dbor náš je ochranitelkou odboru Slez. Matice osvěty lidové v Dol. Datyních. O dbor náš projevuje péči oň jednak peněžitými dary, jednak d ram a tickou činností (sehrán námi u nich „P řev rat") a návštěvou jejich podniků. Z celkové stručné zprávy vidno, že odbor náš vykonal i v tom to roce veliký kus práce. Společným úsilím a obětavou prací usilovati bude odbor náš i nadále o rozkvět obce a lepši budoucnost všech občanů. SVIBICE Od poslední valné hrom ady, konané dne 12. února 1928 ve spolkové m ístnosti v hostinci u N áprstků, měl odbor 7 výborových a 3 členské schůze. Na ustavující výborové schůzi 15. února 1928 zvoleni byli jedno myslně aklam ací: předsedou p. F rant. Sudek, řídící učitel, m ístopředsedou p. Aug. Čapla, oficiál čsd., jed natelem p. Ludvík U hlář, učitel, pokladníkem p. Jan Maciček, průvodčí vlaku čsd., hospodáři pp. Josef Kunz, průvodčí vlaku a Pavel Franěk, topič. Dobrovolnými nísem ným i přihláškam i podle usnesení valné hrom adypřihlásilo se podnes za členy odboru 133 členů, z nichž zem řel p. pokladník Maciček, přesídlilo 6 členů, takže odbor čítá dnes 126 členů. P o zem řelém pokladníkuí p. Macičkovi převzal pokladnictví p. Rudolf M a nek od 30. května 1928. Když jednatel p. U hlář nastoupil 1. říjn a 1928 vojenskou službu presenční, byl kooptován do výboru a zvolen jednatelem učitel Frant. Dorazil na výborové schůzi 21. září 1928. O dbor náš je členem Župy divadelních ochotníků v Mor. O stravě a přihlásil se za člena O kresní péče o mládež v Čes. Těšíně s ročním příspěvkem ' 200.— Kč. Pořídil nové knihy pro zápisy o schůzích, pokladní knihu, knihu pro vyúčto vání zábav a podniků a matičních zábav. Divadelní jeviště bylo částečně upraveno a pojištěno u N árodní p o jišťovny obec., spol. v P raze na 600.— Kč. Jeviště půjčuje odbor se svolením Ú středí m ístním spolkům za po platek 100.— Kč. Dne 7. března zúčastnil se odbor oslavy narozenin pana presidenta ve škole. Dne 18. března sehrál odbor divadlo „N a statku a v chaloupce" a jednoaktovku „B ratranec". Dne 30. dubna sehrál divadelní hru „Mlsní kocouři", dne 2. června „Černé oči". V červnu zúčastnil se odbor žákovského výletu do Reky a na Javorový, přispěl naň 460.— Kč, a matiční slavnosti v Čes. Těšíně. N a p o třeby pro ženské ruční práce chudým žákyním dal odbor 325.— Kč, na mléčnou akci 68.50 Kč. Dne 27. října zúčastnil se od 4 50 bor slavnostní akadem ie v Ces. T ěšíně, dne 28. října dopoledního průvodu a národní přísahy v Čes. Těšíně a večer téhož dne sehrál na oslavu 10. výročí republiky československé div. hru „ V ra h " s přednáškou řed n tele p. K. P etřík a z Čes. Těšína. Pozvání byli všichni občané bez rozdílu náboženské, národnostní a poli tické příslušnosti a oslavy skutečně tentokráte zúčastnili se i zdejší Poláci a Němci. N a nadílku žactvu dne 28. října věnoval odbor 150 — Kč, na m ikulášskou nadílku 60.— Kč a na vánoční Kč 2426.—. Výsledek práce od boru projevil se i při volbách do okresního a zem ského zastupitelstva dne 2. prosince 1928, kdy české stranv dostaly o 84 hlasy více než v roce 1927 při obecních volbách. V poslední době přijal odbor s radostí zp rá vu, že Ostředí koupilo od paní řídící Bibrové dom ek pro českou m ateřskou školu, což bude m íti pro českou menšinu nesporný význam. Během roku snažil se odbor všemožně pom áhati členstvu i jiným občanům při opatřování práce, zam ěstnání, učňovských m íst, bytů a pod. Celkem odbor přijal 69 přípisů, vyřídil 39 p ří pisů. Zpráva pokladní: P říjem Kč 180.759, vydání 9722.11 Kč, zbývá na rok 1929 1258.64 Kč. TĚRLICKO HORNÍ. O dbor založen 28. května 1921. P ředseda Alfréd Farník, rolník, m ístopředseda Josef N ěm čík, rolník, jed natel Tom. A m bros, řídící učitel, pokladník Jaroslav Sídlo, horník. Jubilejní rok 10. výročí osvobození našeho národa a utvoření našeho sam ostatného státu, rok plný oslav, radosti, vzpom ínek, m ám e za sebou. Radovati se z velkých dnů říjnových roku 1918 a vzpom ínati událostí, k teré se v době p ro nás tak důležité sběhly a zapom ínati na potřeby a požadavky doby přítom né, nepřineslo by námi mnoho užitku. T oho byl si vědomi i odbor náš a proto činnost jeho není slabší let minulých. Pracoval zásluhou jeho přičinlivých členů na naše pom ěry pěkně. Oslavil tedy jubilejní rok tichou, drobnou prací menšinovou na upevnění národní a státní myšlenky v naší obci. 11. února vykonán u Koběrských matiční ples za slušné účasti členů odboru s čistým výtěžkem 645.70 Kč. N arozeniny pana presidenta byly oslaveny společně s místní sokolskou jednotou divadelním kusem „S tařícek H oluša". O životním díle pana presidenta promluvil uč. Zelinka. Ve výborové schůzi, konané 12. května, usneseno darovati 50.— Kč na Klvaňův fond p ři orlovském m useu. Dne 3. června uspořádán ve prospěch ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové „Květinový den ". Po odečtení vy dání za květiny odesláno ústředním u výboru na národní, školské a kulturní úkoly Slezské Matice osvěty lidové 418.40 Kč. 10. června uspořádány společně s místním školními výborem pro děti české obecné a m a teřské školy u dvoru p. N ěm číka na Kostelci „D ětské radovánky". Program vyplněn čísly tělocvičnými a re citacemi a zpěvem . Od 13. do 16. června navštívilo 18 žáků obecné školy výstavu soudobé kultury v Brně. O dbor přispěl jim 500.— Kč. 19. srpna konala česká m enšina ve Stanislavovicích slavnostní otevření novostav by české školy. Členové našího odboru zúčastnili se slavnosti společně se sokolskou jednotou ve značném počtu. Výsledek zápisu žáků pro školní rok 1928/29 ukázal, že jdeme nezadržitelně vpřed. Za přispěni členů našeho odboru zapsáno do české školy obecné 147 žáků a ministerstvo školství povolilo otevríti 5. tř. Do m ateřské školy Slezské Matice osvěty lidové zapsáno 38 dětí. Jsou však ještě i mezi našim i členy takoví, kteří, jak říkám e „sedí na dvou židlích". Nechtějí si nikoho pohněvati a tak posílají jedno dítě do školy naší, druhé do školy polské. V ýsledek toho je nedůvěra k nim na obou stranách. P odobné zjevy by se neměly příště opakovat. 10. výročí našeho osvobození oslaveno na popud našeho odboru společně se všemi českými i polskými spolky za vedení obecního zastupitelstva. Naši členové sehráli divadelní hru ze života ruských legionářů „S hledání" a členové M acierze szkolné divadelní hru „T u ro n ", vyjadřující pokus polské šlechty o vyvolání povstání proti R akousku. O význam u dne promluvil rada politické správy z Čes. Těšína p. Dr. Michálek. Slavnosti zúčastnilo se obyvatelstvo bez rozdílu národnosti ve velmi hojném! počtu. Na 2. prosince byly vypsány volby do okresního a zem ského zastupitelstva. T řeb a volby tyto měly význam 1 více hospodář ský a politické strany je učinily volbami politickým i, nás zajím al výsledek po stránce národnostní. P ři vol bách získali jsm e proti volbám obecním — nepočítám e-li hlasy kom unistické, ve kterých m ám e jistě třetinu hlasů našich lidí — 39 hlasů proti posledním parlam entním volbám 58 hlasů. Náš pan předseda zvolen byl na kandidátce „R epublikánské strany zem ědělského a m alorolnického lidu" do okresního zastupitelstva. 22. prosince uspořádal odbor společně s místními školním výborem pro žáky české obecné a m ateřské školy Slezské M atice osvěty lidové vánoční nadílku v ceně Kč 7000.—. V roce 1928 bylo přijato 70 přípisů, vyřízeno a odesláno 64. S ochranným sdružením 1 hudebních autorů byla pro rok 1928 podepsána smlouva o paušálu. P ro rok 1929 bude smlouva rovněž sjednána. Bylo konáno celkem 7 výborových schůzí a jedna členská. T ě šínských kalendářů na rok 1929 rozprodáno 100 výtisků. Úsilí o vrácení českého jazyka do kostela naráží stálé na velké překážky. V poslední době brání se tom u požadavku nejvíce m ístní katolický farář, kterého nem ohou ani naše ú řady donutit, ačkoliv je státem placený. Úprava hranic diecesí, která se v důsledku sm lou vy s V atikánem provádí, snad naše přán í dříve uskuteční. N eustanem e však ani v příštím i roce a neustaneme dotud, dokud nebude náš spravedlivý požadavek splněn. V eškerá činnost naše sm ěřuje k rozkvětu české obec né a m ateřské školy. Na jejich vzrůstu závisí náš p o stu p i v ostatních směrech. P ro to je povinností našich členů přiložiti ruku k dílu. N estačí však činiti tak až těsně p řed zápisy. Má-li býti úspěch zajištěn, je třeba již nyní půdu připravovati. Budova školní nedostačuje. Mámie| 5 tříd' a jen 3 učírny. Snahou odboru v příštím roce bude upozorniti příslušné činitelé na tento nedostatek1 a žádati nápravu. Zpráva pokladní: Příjem 4881.11 Kč, vydání 4778.38 Kč. Z ůstatek pro rok 1929 102.73 Kč. ČESKÝ TĚŠÍN. Odbor založen 8. září 1898. Činnost jeho byla zastavena na krátkou dobu plebiscitní, znovu obnovena pak dne 22. srpna 1920. Předseda Josef Laštovica, přednosta dopravního úřadu, m ístopředseda Fr. Kliment, úředník okres, nemoc, pojišť.. jednatel Josef Klvaňa, učitel, pokladník Fr. Plíšek, poštovní úředník. 70 tisíc je nás před 51 Těšínem . . . , tak lkal nás slezský bard P etr Bezruě. Z dálo se, že i těch málo tisíc příslušníků našeho národa kolem Těšína utone v m oři polském a něm eckém . V dobách nejhorších rodí se však v r. 1898 spolek, maličký sice, ale veliký a silný ve své vznešené myšlence a snažení. V nynějším Polském 1 Těšíně sešlo se tehdy pár nad šenců kteří vzali si za svou povinnost odum írajících nejen udržeti, ale probouzeti tak é ty, kteří národně již odumřeli. A tento společek, který z počátku v našem m ěstě nem ěl ani pevné půdy a imíusel své středisko přestěhovati do Sl. O stravy, dnes po provedené národní revoluci jest velikým strom em , jehož sam a větev v Ces. Těšíně čitá přes půl tisíce členů. Slezská Matice osvěty lidové toť m ohutný strom tu na T ěšínsku, my odbory jsme jeho ratolestmi, které nesm ějí jen planě růsti, nesmějí odum írati, nem á-li tento strom sám vyhynouti. Členstvo jeho musí tvořiti pevný, nezdolný základ opravdu národně sm ýšlejícího lidu. N apněm e proto všechny své síly, vzmužme se dnes, kdy poměry jsou nám nepříltiš příznivé, aiíi národně, ani politicky a tak podaří se nám zachrániti, obroditi, zúšlechtiti tuto slezskou větev našeho národa, kterou pověstný m arkýz G éro tak příšerně a bez ohledně hubil. Naší nejvyšší metou m usí býti jadrný, zdravý i národně uvědom ělý slezský lid, naším úsilím a posláním budiž dobývat, držet, bránit naší drahé slezské hroudy. A my pevně všichni doufám e, že po přejiti těch různých překážek opravdu svorné a plodné práce, lid náš svorností a přátelstvím opět se stm elí v mohutný, nerozborný národní šik. Dobrým a působivým tm elem sjednocení všech příslušníků našeho národa v našem městě byla letos práce v matičním odboru, kde vyhoštěny jsou rozdíly stavovské, politická nesnášenlivost a náboženská stranickost. T ím to duchem veden je v posledních letech odbor náš. N a členstvu jeho jest, aby i n a dále odbor postupoval, rostl a stal se tak hlavním mluvčím všeho česky a národně cítícího lidu v našem městě. Matiční odbor v Českém Těšíně při první pracovní schůzi vytkl si směrnici a stanovil částečný program 1své čin nosti, dle něhož se po celý rok postupovalo a pracovalo pro posílení našeho školství, pro kulturní a sociální povznesení našeho lidu, pro konsolidaci pom ěrů, upevnění státní a národní m yšlenky ve m ěstě a pro zlepšení finančního stavu odboru. V eškerá činnost výboru tak jako jiná léta nesla se sm ěrem organisačním , lidovýchovnýml a kulturním , po stránce zábavní, sociální, školské, kinovéj a jiné. — Činnost organisační — pohyb členstva. Výbor převzal 359 členů. Během roku zem řel člen odboru Jan Chum chal, restauratér, vyloučeni byli 3 členové a to Alois Kaloč, pensista, Fr. N yber, žel. zřízenec, Quido Pudlovský, žel. zam ěstnanec, ježto své dítky dali přepsati do škol německých, prohřešivše se tak proti národním u p ro g ram u spolku, ubyli tedy 4 členové, nově však přistoupilo z řad zdejšího občanstva 149,členů, takže stav členstva k 1. lednu čítá 603. P řírů stek činil tedy 42°/o. O dbor náš jest dnes nejsilnějším odborem Slezské Matice osvěty lidové a počtem členstva předčí tak daleko všechny jiné odbory matiční. Během roku konána byla jedna schůze členská, 11 řádných, 4 m im o řádné schůze výboru, 6 schůzí Pořadatelského sboru o. s. j. a 2 schůze kinového kom itétu, celkem tedy 24 schůzí. Účast při výborových schůzích byla vždy prům ěrná 15 členů. K těm to zváni bývali vždy ředitelé škol, přednosta poštovního ú řadu a dle potřeby i zástupkyně m ateřských škol, takže odbor byl po celý rok ve styku ze školami i úřady a znal všechny jejich nutné a důležité potřeby. Zástupdi odboru zúčastnili se dvou okresních schůzí matičních a valné hrom ady Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově, konané 10. června 1928. Ježto odbor zastává rovněž činnost místní osvětové kom ise, jest jednatel jeho virilním členem? české m ěstské knihovny v C. Těšíně a béře účast na všech jejich schůzích. Do organisační činnosti p atří tak též ustavení se Pořadatelského sboru oslav státního jubilea v Ces. Těšíně za účelem důstojně a řádně provedených oslav 10. výročí samostatnosti naší drahé republiky a jejího prvního presidenta T. G. M asaryka. Zasedali v něm po třech zástupcích odbočky Csl. obce legionářské a Tél. jednoty Sokola, za odbor sám' pak pp. Laštovica, Klvaňa a Stejskal. Tento sbor, jehož předsedou a jednatelem byli titéž funkcionáři odboru, uspořádal hlavní oslavy stá t ního jubilea a to : jarní pěvecký koncert, národní jubilejní slavnost, oslavu H usovu a oslavu svátku Svobody 28. října. Jednatel přijal v minulém roce 2357 dopisů v 495 kuších, vyřídil pak 757 dopisů v 819 kuších, vedle toho pak přes 5300 kusů pozvánek na členskou schůzi, valnou hrom adu, p lakátů a provolání. Jednací protokol vykazuje 1214 čísel. — Činnost lidovýchovns. T ato není dosud taková, jak á by p ro svou důležitost v tom to kraji měla býti a jakou by tak početný spolek při norm álních poměrech m ohl vyvinouti. P ro ten to směr činnosti o d boru není ani potřebného pochopení, jaké by mělo býti a vzdělaném u p a tří svět, ja k zní přísloví. Předvedeny byly tyto přednášky: V jarním období: 4. března T. G. M asaryk, přednášel univ. prof. In. Arn. Bláha z Brna za účasti asi 250 osob. 11. března Líticc válečná, velmi poučná a zajím avá p řed n ašk a se světelným i obrazy, předvedl red. B. Čurda-Lipovský pro 500 osob. V předvečer pam átky m učedníka M. J. H usa uspořádán byl ve liký průvod s hudbou na vojenské cvičiště, kde o významu našeh o 'n áro d n íh o velikána ze stanoviska národního a náboženského promluvil evangelický farář p. G eryk. V podzimním! období: 15. prosince Umění žít, p řed náška prof. Bláhy asi pro 85 osob. V podzim ním období započato bylo s předváděním poučných a vzdělávacích filmů v režii odboru bez pravidelného vstupného. M nohé filmy byly v pravdě cenné i nadále. Na většinu filmů je nucen odbor dopláceti, ježto každý film prom ítán jest 2 k rát pro školní mládež za nepatrné vstupné a ve čer pro dospělé. Na každém filmu přítom no bylo 400 až 500 žáků, dospělých asi tolikéž. P o řad těchto filmů byl asi takový: Čsl. arm áda a Čsl. legie. T ajem ství vesmíru Letadlem na severní točnu, N eznám ou Saharou, Tatry, Na nejvyšší vrchol světa. T ěchto 6 filmů bylo prom ítáno celkem 18 k rat. K tom u nutno dodati, že povinností členů není jen zaplatiti roční příspěvek, ale i navštěvovati v prvé řadě kulturní i vzdělávací přednášky a fil my. Vstupné bývá .pouze dobrovolné, nepatrné, takže nelze hledati příčinu malé návštěvy v špatném sociálním postavení našeho členstva. Rozprodáno bylo 150 kusů Těšínského kalendáře a 10 kusů Pam ěti plebiscitních od předsedy Slezské M atice osvěty lidové Dr. Pelce. — Činnost zábavní. U příležitosti oslav narozenin pana presidenta osvoboditele dr. T. G. M asaryka uspořádáno bylo odborem zvláštní divadelní představení „Grand Hotel Newada“ , který sehrál činoherní soubor M oravsko-slezského divadla. 1. května konán byl promenádní koncert v M asarykových sadech za účinkování H udebního kroužku žel. zam ěstnanců z Čes. Těšína. Dne 5. květ na konal se v kino Centrál jarní pěvecký koncert Sokolského pěveckého sdružení žup M oravsko-slezské a tě šínské. Na oslavu 10 ti letého výročí naší sam ostatnosti byla pořádána velká národní jubilejní slavnost po vzoru minulých slavností m atičních. Slavnost byla připravena velmi pečlivě, všechny pracovní odbory vykonaly plně svou povinnost, počasí bylo nám příznivo. takže slavnost vydařila se po stránce m orální i finanční. Dopoledne byl konán prom enádní koncert v M asarykových sadech. Odpoledne prošel m ěstem velký, mohutný průvod, v němž zařazeni byli cyklisté, jezdci, skauti, skupiny krojovaných žen, 2 alegorické vozy, přes 1200 školních 4* 52 dětí z města i okolí s Chocholy a praporky v národních barvách, jakož i velké m nožství osob dospělých. Na Střelnici rozpředla se pak čilá zábava m alých . velkých, cvičení, hry žactva, studentstva, Sokolstva a vojska. Školní mládež byla rovněž pohoštěna. V ečer následovalo pobavení při taneční zábavě v sále Střelnice. Na oslavu svátku Svobody 28. října byla v jeho předvečer uspořádána slavnostní hudební a pěvecká akadem ie v kino Centrál za účinkování Slezského kvarteta p. prof. P růši, prof. H udební a pěvecké školy Slezské Matice osvěty lidové v Ces. Těšíně a pěveckého sboru Sokola, žactva gym nasia a rodinné školy. Slavnostní proslov přednesl vl. rada Dr. Michálek. D ruhého dne za zvuků hudby položen byl věnec p řed sochou pana presidenta u M asa rykových škol a konán průvod m ěstem , v němž za státní vlajkou zařazeno bylo žactvo škol, Sokol, uniform o vané četnictvo, finanční stráž, ženy v krojích a ostatní obecenstvo a j. N a radničním nám ěstí byl pak táb o r lidu, při němž promluvili zástupci legionářů, Sokola, m atičního odboru a složena byla národní přísaha. Večer prošel n^to za zvuků hudby a národních písní m ěstem lampionový průvod. K tom uto pam átním u dnu vydal odbor svým nákladem velké m nožství p lakátů a letáků s nadpisem N ezapom ínejm e. T yto byly jednak vylepeny, jednak rozdány prostřednictvím školních dětí všem u zdejším u obyvatelstvu českém u. Jako jiná léta, tak i to hoto roku zúčastnili jsme se zájezdu s hudbou na m atiční slavnost do Reky k naší matiční svěřence a odevzdali jí výtěžek peněžité sbírky ve výši Kč 1040.—. P ro dítky m ateřské školy a expositury obecné školy ve státní kolonii sehráno bylo loutkové divadlo. N utno konstatovati, že účast na všech těch námi pořádaných podnicích byla vždy hojná, výsledek podniků fyyl též jak morálně tak i finančně vždy též uspokojujícím . O dbor snažil se předvésti svému členstvu i přátelům rovněž jiné umělecké koncerty a vyjednával z toho důvodu o zájezd do našeho města jak P ražské filharm onie, ta k Pěveckého sdružení M oravských učitelů. Zájezdy však nemohly býti uskutečněny pro veliké finanční požadavky obou jm enovaných těles. — Kino. V elký význam p ro náš odbor má m atiční kino, neboť skýtá jemu stálý m ěsíční příjem . V eškeré kinové záležitosti řídil zvi. kinový kom itét, v němž zasedali pp. Laštovica, Dr. Richter, Dr. P arm a, Kliment, Klvaňa, Zatloukal, N ovák, Kohut a dále revisní komise s pp. Klimentem, Stejskalem , Klvaňou a N ovákem. S vedením kina a jeho prosperitou nebyli jsme v uplynulém r. m noho spokojeni, jednání o kině zabralo nám m noho a mnoho času, ale doufám e, že od "r. 1930 poměry a vedení kina zm ění se v náš prospěch. Kinový odbor sešel se 2 krát, provedeny byly celkem 2 revise účetních knih a celého vedení kina. V roce 1928 bylo kmových představení 385, z toho dětem přístupných 26, filmu prom ítnuto bylo 171, poučných 36, filmů výroby P raha 6 . Péči odboru předvedeno bylo mimo obvyklých nedělních představení ještě 14 zvláštních představení pro školní d ítk y s poučným a zábavným; program em . Celkový příjem kina činil v r. 1928 Kč 19.804.06. Provedena byla jedna intervence v Praze ve věci placení dávky z kina ve prospěch státní invalidní péče a započato jednání o koupí kina Centrál. — Činnost kulturní, školská a sociální. V uplynulém roce nezapom ínal od b o r na naše české školství a na různé jiné účely kulturní a sociální. Jak již bylo řečenoj bývali zváni do jeho schůzí všichni správcové škol, tak že výboru byly známy všechny potřeby jednotlivých skol i žactva a vždy bylo vypomoženo. V ýbor spolupracoval ku zřízení exposi tury obecní i m ateřské školy ve státní kolonii, financoval i dvě potřebné intervence u ředitelství drah v O lo mouci a u m inisterstva školství a veřejných prací ohledně jich otevření a propůjčení místností, když kladeny byly v cestu různé neočekávané překážky. Z akročil též 2 k rát ve věci urychlené výstavby budovy gymnasia v Ces. Těšíně a vypravil jednu intervenci k ministerstvu školství. P ři otevření 3. m ateřské školky v 'k o lo n ii vě noval odbor značný obnos na pohoštění dítek, dále hradil výlohy na zakoupení nadílky velikonoční, m iku lášské a vánoční vsem dětem 1 m ateřských školek, což činilo m im o vydání na ošacení Kč 1.265.20. Na mléčnou akci pro žactvo obecných a měšťanských škol uvolnil z pokladny Kč 1000.—. Uvažoval též ve své schůzi o ustanovení školního lekaře pro dítky M asarykových škol, o zuboléčbě potřebných dětí a zakročil na obci ve věci bezpečnosti dětí v okolí těchto škol a úpravy prostranství kolem nich. Přispíval i okolními slabým odbo rům' a školám; a věnoval: odboru v N eborech Kč 20.—, v Ropici Kč 50.—, ve Stanislavovicích Kč 100, ve Stříteži Kč 100, v Rece Kč 1540, v G utách na zakoupení jeviště Kč 100, jiným odborům Kč 185. Bral zřetel i na různé vzdělávací a sociální korporace a daroval O kresní péči o m ládež v Ces. T ěšíně Kč 200.—, na Klvaňův fond 100.— Kč, U čňovské besídce v Ces. Těšíně 300.— Kč, Českému srdci ve Slezsku a svazu oslepených vojínů 40.— Kč. Z podniků pořadatelského odboru daroval dvě třetin y čistého zisku ve výši Kč 2546.40. Tělocvičně jedno tě Sokol a jednotě legionářů, sportovním u klubu CT. n a různé p o třeb y Kč 500.—. V eškeré deputace ve věcech školských vyžadovaly od odboru částku Kč 1643.—. N a vánoční nadílku ubohých dětí českých škol i okolí věnoval ve dvou etapách obnos Kč 17113.45. Z toho sá|n provedl částečnou nadílku k 28. říjn u a to dětí nejpo třebnějších z obecne a měšťanské školy za Kč 6613.45, další obnos odvedl pak O kresní péči o mládež, která s připojením jedné třetiny sum y Kč 10.500.— podělila z toho děti místních i některých okolních českých škol. P ro Svibici připadlo Kč 1000.—, pro Dol. 2ukov Kč 700.—, H or. Žukov Kč 300.—, M osty Kč 300.— , české školy v místě Kč 14.813.45. Provedená sbírka na úhradu tohoto vydání vynesla mezi členstvem Kč 2251.—, mezi zaměstnanci dopravního ú řadu Kč 1295.10, obec věnovala Kč 4578.—, celkem Kč 8124.10. N a lidovýchovu vě noval odbor tedy 2951.20 Kč, na školské a kulturní účely Kč 2095.—, na sociální účely Kč 19378.65, na do b ro činné účely Kč 940, na různé účely národní Kč 2446.40, úhrnem Kč 27911.25, o 5000.— více než loni. Svou pozornost věnoval též odbor zřízení obchodní dvouroční školy v Ces. Těšíně a započal s přípravným i pracemi k tomuto zřízení. N a zvláštní knížku uložen jest k účelům této školy obnos Kč 20.000.— od zdejší obce, od filiálky Frýdecké spořitelny dále Kč 5000.—. Intervenováno bylo v Praze ve věci urychleného zřízení o vý stavbu nemocnice v Ces. T ěšíně, což jest jistě v zájm u celé veřejnosti m ěsta i okresu. O dbor náš je ochrán cem dvou m atičních odborů a to v Rece a v Dol. Žukově, jimž oběm a věnoval svou pozornost a přispíval jim finančně na vánoční nadílku a různé účely. Účastnili jsme se jak již bylo řečeno zájezdu na m atiční slav nost do Reky. O běm a tě m to odborům darováno z pokladny odboru Kč 2240.—. N ezapom ínáno bylo však i na slabší odbory jako ve Svibici, H or. 2ukov, Mosty u Ces. T ěšína a jiné. P ři různých slavnostech ozdobil od bor svým nákladem sochu pana presidenta před M asarykovým i školam i. Provedl řadu ústních a písemných intervencí ve prospěch české věci a svých členů v různých záležitostech. Inventář: O dbor náš m á ve vlast nictví psací stroj se stolkem , rozm nožovací stroj, skříň na archiv, větší počet různých fotografií a praporů. V roce 1928 přikoupena byla busta p. presidenta, plechová pokladna, sběrací pokladničky, látka na státní Vlajky a různé obrazy v ceně Kč 330.—. Inventář má cenu přes 6000.— Kc._ O dbor vykonal během roku vše, 53 co za daných pom ěrů dosti jem u nepříznivých bylo možno. Snažil se rozvinouti činnost svou tak, aby odbor stal se vrcholnou organisaci všeho česky a národně sm ýšlejícího lidu v Čes. Těšíně. Jednal ve svých schů zích o postupu české menšiny, dával rady, podnikal intervencei a nahrazoval tak bývalý Český Ústřední výbor. Jednal též o mnohých nezdravých zjevech v naší m enšině i mezi členstvem odboru se vyskytnuvších, které vedle jiného projevily se i při zápisech do škol, kdy několik rodin našeho členstva dalo přepsati své dítky ze škol českých do německých. Nucen byl z toho důvodu vyloučiti 3 členy z odboru. Členství v našem odboru národním neprojeví se jen podanou přihláškou a př. zaplacením příspěvků, ale hlavně národním smýšlením členstva a vystupováním na veřejnosti atd. P odobným nezdravým zjevem bylo ustanovení učitelkou třetí m a teřské školy ve státní kolonii osobu, která nezná ani dobře česky a odstrčení českých žadatelek, což bylo výborem taktéž odsouzeno. Za nutný požadavek pro obranu nejohroženější části T ěšínská uznal výbor navrá cení ústředí Slezské Matice osvěty lidové zpět do Čes. Těšína, k čemuž m usí odbor náš v zájmu celé české věci na Těšínsku pracovati ze všech sil. Do té doby musí býti zreorganisována odbočka ústřední kanceláře v Čes. Těšíně a dosažení ustanovení konceptní síly do tohoto úřadu. N ásledek pokračující konsolidace pom ě rů a zlepšení se posic českých v obci ukázal se zřejm ě i zvýšením počtu hlasů, odevzdaných českým kandi dátkám při volbě dne 2. prosince 1923. V příštím 1 roce očekávají nás nové velké úkoly. N utno založiti přesný katastr českých lidí a voličů v obci, nutno doplniti české školství zřízením m ěstské obchodní dvouroční školy jako protiváhu podobné něm ecké, pracovati k vybudování řádných budov pro naše školství a věnovati pozor nost celonárodním nutnostem našeho města. Lidovýchovná činnost musí býti rozšířena a prováděna system a tický promyšleně. Rovněž m u sí býti provedena akce pro koupi budovy kina Centrál, by odbor stal se v zále žitosti kinové sam ostatným a od nikoho nezávislým. N esm ím e býti pouze v obraně, musí jítí též na výboj. Odbor musí se státi pevnou a nerozbornou záštitou národní a státní m yšlenky na hranicích nasí republiky, stře diskem všeho českého a národně sm ýšlejícího lidu z m ěsta a ohniskem! kulturního života naší menšiny. TO ŠAN O V ICE DOLNÍ. Odbor založen 2. ledna 1911. P ředseda Josef Ščerba, řídící učitel, m ístopředseda Isidor Voznica, starosta obce, jednatel Jan Šokala, učitel, pokladník Jan Blahut, horník. Počátkem roku 1928 měl odbor 56 členů, během roku přistoupil 1 člen, koncem roku měl odbor 57 členů. Členská schůze konána byla 1, spojena s oslavou 78. narozenin p. presidenta T. O. M asaryka, schůzí výborových bylo 8 , prům ěrná účast byla 70o/o. — Jednací zápisník vykazuje během roku 1928 74 jednacích čísel. Z toho došlo 49 přípisů a odesláno bylo 25 přípisů. Činnost odboru v minulém roce byla ta to : 12. února pořádán byl „H um oristický večírek” (v hostinci p. Franka), 11. března oslava narozenin p. presidenta (ve škole), 9. dubna sehráno bylo divadlo „M acíčkova dovoleni" (v ho'>t. p. Franka), 27. května pořádána „Květinová zábava" (v host. p. F ranka), 8 . července se hráno divadlo ,,Macíčkova dovolená" (v host. p. Brychlece), 19. srpna pořádána „Květinová zábava" (v sále p. Brychlece), 28. října sehráno divadlo „Jidáš" (v host. p. Franka), 11. listopadu sehráno divadlo „Jid áš" (v sále p. Brychlece), 25. prosince sehráno divadlo „U střihni si m ikádo" (v sále p. Brychlece), 30. prosince sehráno divadlo „U střihni si m ikádo" (v host. p. F ranka). V měsíci srpnu sehrála „B esídka venkovského dorostu"' ze Sedlišť divadelní hru „T ulácká krev". V měsíci červnu zakoupil odbor starší jeviště od tělo cvičné jednoty „Sokol" v Pusté Polomí na O pavsku za 600.— Kč. Jeviště s (dovozem a opravam i odhadnuto na 1000.— Kč. Bylo postaveno v nově postaveném sále p. Brychlece v H orních Tošanovicích. Matičních kalendářů bylo rozprodáno 30 kusů. Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činí 2.880 Kč, vydání 2.203.80 Kč, pokladní h o tovost íke dni 31. prosince 1928 jest 676.46 Kč, z tohoto : v pokladně jest na hotovosti 612.81 Kč, v místní kampeličce 63.65 Kč. — Zpráva režisérská: Počet všech přihlášených členů divadelního kroužku v roce 1928 bylo 22. Všichni členové byli činní. Činnost odboru i divadelního kroužku byla rozšířena do H orních Tošanovic, kdež v hostinci pana Brychlece bylo postaveno matiční jeviště. Jeviště zakoupeno bylo v červnu 1928. T Ř IN EC . Odbor založen 20. března 1923. Předseda Ing. Teofil H epner, závodní inženýr, m ístopředseda Rud. Paztiírek, přednosta čsl. drah, jednatel Boleslav Moravec, obchodník, pokladník Fr. Lacina, obchodník. Za uply nulý rok konal odbor 1 valnou hrom adu, 2 schůze členské a 12 výborových schůzí. Dopisů došlo 8 8 , odesláno 102. Stav členstva se početně tém ěř nezměnil. Úmrtím pozbyl odbor tri velmi dobrých členů, 35 členů bylo během roku nově přijato, 29 členů bylo naproti tom u z odboru vyškrtnuto pro neplacení příspěvků. — N ej významnější událostí právě prožitého roku byly volby do obecního zastupitelstva, v nichž jsme získali proti minulým volbám nové tři m andáty na úkor komunistů. Starostou zvolen opětně náš zasloužilý člen pan Ing. VI. Kořínek. Po volbách se rovněž pom ěry na obci urovnaly, a naši zástupci mají lepší možnost pracovati ve prospěch celá menšiny. I ve volbách do okresního a zemského zastupitelstva získali jsme pěkných výsledků. Jedině při volbách do závodního výboru železáren dočkali jsme se trpkého zklam ání, neboť jisté » lidé, jimž matiční výbory dopomohly k zam ěstnání v že'ezárnách, nevolili česky a podlehli svodům našich nepřátel. I tu byla příčinou roztříštěnost našich lidí a bvlo by nutno, aby nahlédli to příslušní činitelé a vzali si to k srdci pro příště. 1 0 . výročí trvání naší republiky oslaveno bylo společnou m ohutnou manifestací všeho oby vatelstva] a odboru podařilo se spojití k této slavnosti obyvatelstvo všech národností. Byl to podnik, jakého náš Třinec dosud ještě nikdy nezažil. Výročí narozenin presidentových oslaveno pietní vzpomínkou, na které o významu a životě promluvil ke členstvu Fr. Polák, učitel českosl. církve ze Slezské Ostravy. Velmi pěkný výsledek společné práce všech členů přinesly dětské radovánky, jichž se súčastnily nejen děti našich škol třineckých, nýbrž /' děti z okolních menšinových škol, M ohutný průvod, v němž bylo jistě přes 700 školních F 54 dětí a mnoho krásně vypravených alegorických vozů, bral se za nádherného slunečního jasu třineckými ulicemi na sokolské cvičiště, kdež provedeny bylv ukázky tělesné výchovy a her, kdež děti za zvuků hudby spoluj s rodiči se dlouho bavily. V šechna mládež byla hojně počastována. U příležitosti oslav 10-letého trvání republiky provedla naše menšina už dávno žádaný p ro jek t k úpravě sokolského cvičiště, které má býti m a jetkem celé menšiny. Slavnosti vysazování strom ků súčastnily se i školní dítky. Přispěním G ener. ředitelství Bánské a hutní společnosti um ožněn byl velké části našich školních dětí zájezd na výstavu soudobé kultury v Brně a výlet na Mor. Kras. Pokud se týče činnosti v péči sociální, staral se tento, aby potřebným dětem umožněn byl pobyt v prázdninových koloniích, vydržovaných obcí a železárnam i, nebo aby se jim dostalo bezplatného léčení odborného v lázních darkovských. O vánoční nadílce poděleno bylo asi 140 potřebných dítek šatstvem, obuví, prádlem a různými jinými věcmi v celkové částce 14.000.— K č, která se sešla jednak r. darů obce, ředitelství železáren a příspěvků. Umísťování našich lidí v železárnách věnována byla veliká péče a podařilo se našim činitelům opatřiti zam ěstnání značnému počtu našich lidí nejen z T řince, ale i .okolí. Jest ale nutno, aby tito lidé vedeni byli stále v opatrnosti, aby nám nebyli odcizováni. Školní mládež sehrála v uplynulém roce 3 divadla a to každá z obou škol po 1 a společně u příležitosti oslav státního^ svátku velmi vhodně volenou působivou hru „M atka V last“ . T yto podniky těší se veliké oblibě a návštěvě, poně vadž vynikají pěknou úrovní, jíž se nem ohou honositi podniky škol jinojazyčnvch. Ačkoliv obě naše školy požívají obliby a p ři svých vystoupeních dobývají krásných úspěchů, přece zápisy do škol nevypadly tak, jak bylo očekáváno. Získali jsme sice při obecné škole novou pobočku, ale dle výsledku zápisů předm inu lých dal se očekávati větší p říliv žactva do škol českých. Že se tak nestalo, na tom nesou vinu pom ěry v že lezárnách, kde se stále otálí se všeobecným zavedením úřední řeči české jako řeči jednací, a dále že dosud nejvlivnější m ísta jsou obsazena Němci, v mnohých případech' i cizinci. V jarních měsících byly uspořádány 4 přednášky se světelnými obrazy. P okud se dram atické činnosti týče, nemá odbor v důsledku politického rozvrstvení v obci sam ostatného kroužku dram atického. Členové odboru účinkovali však v kroužcích Sokola a jiných podobných. P ro mládež školou odrostlou byl zřízen kurs přípravy ke zkoušce z učiva měšťanské školy, jenž byl pěkně navštěvován. Rovněž v rozšíření znalosti českých knih můžeme zaznamenati velmi pěkné výsledky z činnosti obecní knihovny, zřízené jednak z knižních darů m inisterstva školství po p ře vratu, ale hlavně z příspěvků obecních, které byly zvláště v době, kdy obecní knihovní rada byla v rukou našich, velmi výdatné, ba možno říci mohly býti vzorem obcím jiným, uvážíme-li, že v roce 1927,^ kdy sp o lečná rada knihovní s vedením českým věnovala účelům knihovny Kč 78.000.—. Žel, že polským vlivem byla společná rada rozdělena. V roce uplynulém bylo vypůjčeno ve 42 výpůjčných dnech po 2 hodinách 4.762 ceských knih, z nichž bylo 317 naučných děl. Koncem roku 1928 bylo do knihovny zařazeno 1278 i<nih, z nichž 248 naučných, čtenářů bylo zapsáno 251. Zpráva knihovní: O dbor měl v roce minulém příjmů i se vklady celkem 38.714.22 Kč, vydání pak 35.153.65 Kč, zůstatek tedy činí na hotovosti 3.560.57 Kč fi vklady 1.555.75 K(č. ŽUKOV DOLNÍ. O dbor založen 12. října 1924. P ředseda Alois Čojánek, dělník, m ístopředseda G usta Sabela, žel. zřízenec, jednatel Anna Sukaná, učitelka, pokladník Alois Fukala, rolník. O dbor čítá 76 členů. P řijato bylo 87 čísel a odesláno 54 čísel. Konáno 11 schůfzí a to 9 výborových, 1 členská a 1 valná hrom ada. P o řád án o : 4 divadelní ihlry i'(2 s dětmf’ a 2 s dospělým i), 1 2 přednášek se světelnými obrazy, pro obveselení m ikulášskou zábavu, vino braní, sylvestrovskou zábavu, ples a 4 taneční zábavy. Škola: akadem ii 23. října, 7. března. Pro děti inaIteřské a obecné školy uspořádal m ikulášskou nadílku (v ceně 150.— Kč a vánoční nadílku v ceně 2812.— Kč, na níž přispěl odbor Slezské Matice osvěty lidové v Čes. Těšíně 700.— Kč, náš odbor 500.— Kč a ostatni vě novali dárci na žádost řídícího učitele. Slezská N árodní jednota v Praze darovala 10 m látky. Všem dárcům srdečný dík. Z práva knihovníka: Knihovna čítá 124 svazků. P řibylo 52 nových, krásně vázaných. 87 čtenářů učinilo 570 výpůjček. Z práva pokladníka: P říjem činí 1882.10 Kč, vydání 1788,40 Kč, čistý zisk 93,70 Kč, Ž U K O V HORNÍ. O dbor založen 11. ledna 1925. P ředseda Pavel V ojnar, dělník, m ístopředseda Jan Vilček, horník, jed natel Jos. P řidal, správce školy, pokladník Jan Kantor, listonoš. Po celou dobu, působením Slezské Matice osvěty lidové v H or. Zukově, vyvinul se na poli národnostním i lidovýchovném v naší obci čilý a rušný život. O dbor vzal na sebe úkol hájiti české zájm y našich příslušníků p řed reakci a nátlakem všech protistátních živlů a poskytovati občanstvu příležitost k vyššímu vzděláni a národ, uvědom ění. K tom uto cíli postupujeme rok od roku, stále blíže. M noho práce však nás ještě čeká. Tím Matice koná dílo velmi záslužné, na které musí býti každý z našich členů hrdý. Zde dlužno vzpom enouti všech těch členů, k te ří skutečně projevili znač ný zájem o náš spolek a přiložili dle svých sil ruce k dílu. Předsednictvo a výbor zůstal během roku nezměněn. Bylo vykonáno 5 schůzí výborových, 1 schůze členská, 1 valná hrom ada. Jednací protokol obsahuje 72 čísel a to 36 přijatých a 36 odeslaných. Počet členstva 52. Z činnosti kulturní vykazujem e: Dne 4. února konal se „M atiční p le s", kterého se zúčastnilo mnoho občanstva. Čistý výtěžek velmi slušný. 19. února hráno divadlo „To byla noc", která svým veselým podáním všem se líbila. Na jaře pak nacvičena hra vážnějšího rázu: „Vojn arka" od AI. Jiráska. H rána byla 15. dubna a ukázala vyspělost našich ochotníků. Dne 29. dubna konala se odpustová taneční zábava s pěkným finančním 1 výsledkem. Dne 1. července byla pořád án a „M atiční slavnost" s dětským dnem . Slavnost se velice vydařila. Počasí bylo příznivé. Na podzim 14. října sehrána byla podařená veselohra Milenky starého krim inálníka". 25, listopadu byla přednáška se světelnými obrazy na tém a; 55 „Rán věčné m ěsto". Spolu se zdejší správou školy pořádán byl dětský výlet na Ropičku a Prašivou, kterého se zúčastnili i dospělí. Na oslavu lO tiletého výročí naší sam ostatnosti byla pořád án a žákovská akadem ie. Na vánoce byla pak bohatá vánoční nadílka s dětským divadlem : „V ánoce, vánoce veselé". Každý žák dostal boty nebo šaty. Mimo to byl podělen každý vánočkou, cukrovím , ořechy a jablky. Za zdar vánoční nadílky dlužno vzdáti dík okr. péči o mládež v Ces. Těšíně, m ístním u odboru Slezské Matice osvěty lidové, jakož i v Čes. Těšíně, Národní jednotě Slezské v Praze a naší ochranitelce odboru v Malenovicích. Naše zájmy v obecním zastupitelsvu hájí dva členové (z 15). Jeden z nich je v obecní radě. M ístní česká škola stále vzrůstá, zvláště vzpom eneme-li si na těžké její začátky. Počalo se vyučovati s 5 dětmi. Nyní čítá 47 dětí. Škola je od roku 1926 dvojtřídní. Učí se polodenně v soukrom ém 1 domě p. Branného. N aší snahou musí býti, abychom' co nejdříve měli školu vlastní. Z časopisů odebírá odbor „Černá zem ě". Těšínských kalendářů bylo rozprodáno 30. Zpráva pokladní: Příjem 2664.60 Kč, vvdání 2240.70 Kč, zbývá 423.90 Kč. Přenos z r. 1927 ..... 1 ' . 1 1283.15 Kč. Celkem 1707.05 Kč. - ž i v o ;t i c e . Odbor založen 14. května 1922. P ředseda Frant. M ikula, horník, m ístopředseda Jan M olenda, obchodní jednatel, jednatel Karel H onzek, učitel, pokladník Jindřich V alošek, horník. Minulým rokem 1 skončil odbor náš čtyřletou svoji činnost a vstupuje nyní do pátého roku svého působení, do roku, který možno nazvati jubilejním. Tak jako odbor náš vyrostl z m alých začátků, bylo tom u i ze vznikem' Slezské Matice osvěty lidové. Slezská Matice osvěty lidové chránila český lid na T ěšínsku za těžkých dob, pracuje i nyní^ aby se napravily škody spáchané našimi nepřátely a vrací lidu to, co mu bylo odňato. Jest tedy úkolem' naším podporovati úkol Matice. Lásku a víru slezského lidu zklam at nesm ím e a m yslím e, že nezklam ene. Budiž n a šim úsilím1 i posláním dobývat, držet, bránit naše drahá slezské hroudy. Doufáme všichni, že přijde brzy _ta doby, kdy v lásce a svornosti lid náš se sem kne opět v jeden národní šik. Máme k tomlu velice dobrou p ř í ležitost právě v matičních odborech, kde jsou stranou všechny rozdíly stavovské, politické i náboženské. — Duchem tím to je veden i odbor náš, a je naším úkolem , abychom se snažili získati nejen větší počet členů, ale také sami více sem kli se a uvědomili si, že čím více hlav a paží, tím více práce se vykoná. Co se týče čin nosti našeho odboru, nebyla asi taková jak se očekávalo, neb veškerá činnost tém ěř byla obrácena k volbám. Přehledněme si však tuto činnost. Ples odboru byl pořádán 12. ledna. N arozeniny p. presidenta oslaveny b y ly přednáškou o činnosti presidentově a zakončena dětským představením . 9. dubna sehrána divadelní hra „Konečně sam i". 1. července byly uspořádány pro děti české menšinové školy radovánky. Rodiče dětí • čle nové darovali potraviny i peníze. H ospodyňky zasluhují, by jim bylo za obětavou jejich práci vjménem všech i těch nejmenších poděkováno. Školní rok 1927/28 skončil s 28 žáky. P ři zápise zapsáno bylo 41 dětí a tak p o voleno zříditi druhou tříd u , dík několika horlivých pracovníků, z nichž dlužno vyjm enovati zejm éna p. Karla Bolka, který s chutí se ujal předzápisové agitace, nehledě na posměch Poláků. M ám e tedy dvě tříd y , ale b o hužel nemáme školu, o kterou se snažíme, by byla postavena. Slibů je již dost, skutky však žádné. Ale nekle sejme na mysli. Obraťm e poslední svoji naději v naši Slezskou Matici, k terá snad sam a letos školu u nás ještě postaví. Vzm užm e se tedy znovu a doufejme, že naděje naše se splní v tom to roce, kdy doopravdy se rozhodne o osudu naší dědiny. Blíží se hodina dvanáctá a tu vykonejm e co v našich silách ještě je, sem kněm e se ještě více a spoléhejme na to, že Slezská Matice osvěty lidové učiní pro nás to, co je našim nejvznešenějším cílem' — míti děti svoje ve zdravé, pěkné škole, která by byla baštou proti polským útokům . Doufejme, že se tak stane. Desítileté trvání naší republiky oslaveno bylo pěkným lam pionovým průvodem , přednáškou p. Pipreka z Dol. Sudhé a pak volnou zábavou. 2. prosince provedeny byly volby do zem ského a okresního z a stupitelstva. U kázalo se, že počet hlasů odevzdaných pro české strany byl uspokojující přesto, že n ěkteří dali se zlákati sliby těch, k te ří svoje zraky obracejí tam , za Olzu. 12. prosince sehrály děti školní divadelní hru „Sněhurku" s pěkným úspěchem . Čistý výtěžek věnován na vánoční nadílku. 20. prosince uspořádána vá noční nadílka v celkové sumě 4578.— Kč. Rodiče a příznivci věnovali 1150.— Kč, korporace 400.— Kč, N árod ní jedn. slezská zaslala prádlo a šaty, O kresní péče o mládež v Čes. Těšíně přispěla obnosem 768.— Kč. 31. prosince byla sylvestrovská zábava, k te rá se vydařila. V ýborových schůzí bylo 10, valná hrom ada 1. Přípisů přijatých a odeslaných 126. Co se týče návštěvy při podnicích odboru, nem ůžem e naše členstvo pochváliti. Jsou mnozí z naše strany, že navštěvují polské podniky a na divadla, přednášky a zábavy odboru nejdou.^ Je to smutná stránka potom', když odbor ve své snaze není podporován členy a na vše musí doplácet. M ám e čle nů dosti, ale jsou m atrikoví. Málo je vidím e. P řihlásí se pouze, když něco p o třebují. A druhá věc — alko hol. 1 toto je překážkou, že není taková důvěra v odbor, jaká by měla býti. M atiční knihovna čítá 104 svazky, čtenářů bylo 48, výpůjček během 1 roku 231. O bec přispěla obnosem 100.— Kč, dobrovolná sbírka 15.— Kč. Příznačné pro náš odbor je malý zájem 1 o sebevzdělání, jevící se jak v minimálním počtu čtenářů, tak v ča sové sestupnosti výpůjček. Příjem 7.442.70 Kč, vydání 6653.30 Kč, hotovost 789.40 Kč. Během roku splacen dluh za minulou vánoční nadílku O kresní péči o m ládež, takže letošním rokem: bylo věnováno na vánoční n a dílku 2260.— Kč. O dbor má zaplatit Ú středí 1700.— Kč za jeviště. Zaplatil-li by, měl by schodek 910.60 Kč. 56 O kresní sbor S lezsk é Matice osvěty lidové pro Jablunkovsko Jar. Z a h r a d n í k , vrchní oficiál kamenouhelných dolů v Orlové. V minulém roce stejně jako v letech předchozích osvědčila m atiční organisace svou pohotovost ve všech důležitých úkolech, před něž ji rok 1928 postavil. Byly to především obecní volby v některých obcích (Jablunkov, Bystřice, Vendryně), kde jsme nejen svých posic uhájili, ale kde jsme dosáhli i značných úspěchů. Je to především sídlo okresu město Jablunkov, kde jsme získali za starostu p. Karla Smyczka, řídícího učitele české školy tam též. Při zápisech do škol přes nezvykle silnou agitaci polskou dosáhli jsme opět příznivějšího vý sledku než v roce 1927, byloť zapsáno do českých škol v okrese jablunkovském 1772 žáků oproti 1652! v r. 1927. Jeví se tedy přírůstek žáků v českých školách 120, t. j. tém ěř 6<>/o. Významného, úspěchu docílili jsme v okresních volbách a zemských volbách, které se konaly 2. prosince 1928. Z celkového počtu hlasů 11.761 do okresu získaly české strany 2917, t. j. 24-8o/0, polské 5.498, t. j. 46'7<>/o, německé Koždoňovci 838, t. j. 6-5o/0 a komunisté 2.588 hlasů, t. j. 22o/0. V porovnání k po sledním parlamentním volbám jeví se počet českých hlasů o 10u/o lepší, proti sčítání lidu, kdy se při hlásilo v okrese 20o/o obyvatelstva k české národnosti, jeví se rovněž zlepšení o 5°/o. Při tom nebéřou se v úvahu hlasy komunistické, mezi nimiž je jistě také nejeden hlas český. Mimo to vykazuje naše činnost v minulém roce i několik jiných potěšitelných úspěchů. S radostí jsme sledovali vzmáhající se hnutí českých evangelíků a. v., k teří po svém sjezdu v Českém Těšíně dne 19. února počali vydávati 1. dubna svůj měsíčník „Slezský evangelík", který je hojně odebí rán a jehož dosud vyšlo 12 čísel- I jeho dětská příloha „Našim dětem " těší se oblibě a měla by býti hrom adně rozdávána všem evangelickým dětem z českých škol. Když deputace u p. seniora O. Michejdy neměla žádoucího výsledku, byla dne 20. června vypravena deputace českých evangelíků do P rahy k p. ministru školství a národní osvěty Dr. Hodžovi, aby jej i pány referenty církevních věci informovala. Deputace předložila p. ministrovi obsáhlé memorandum o stavu Evangelické církve a. v. na Těšínsku a postavení českých evangelíků v ní. Dne 17. června 1928 ustavila se v Českém Těšíně za přítom nosti evang. faráře důst. pana J. Kolesára Evangelická Matice Třanovského, která hodlá sdružiti všecky evangelíky a. v. české národnosti z Těšínská. Dne 7. října byl založen první odbor této Matice v Návsí u Jablunkova. Páni pastoři zůstávají vůči všem' českým prosbám českých evan gelíků a to jak co do bohoslužeb českých, tak i co do příprav evangelických dětí z českých škol ke konfirmaci, neústupnými. Děti z českých škol jsou i nadále připravovány polský a české bohoslužby slouží páni pastoři pouze na počátku školního roku a 28. října. Bude na našich evangelících, aby ve svém spravedlivém úsilí neustali, dokud nedosáhnou svého cíle. Úspěšně se vyvíjí ústav, k jehož založení byl dán podnět okresním matičním sborem na sklonku roku 1927. Je to okresní záložna v Jablunkově. Dík obezřetné a prozíravé správě tohoto mladého peněžního ústavu rozvíjí se k radosti těch, kteří stáli u jeho založení a k užitku všeho obyvatel stva celého okresu, které v tom to ústavu nachází hospodářskou a finanční podporu všeho svého snažení a podnikání. Okresní záložna má své místnosti proti radnici a je jistě přáním všech matičních odborů a jich pracovníků na Jablunkovsku, aby se tento ústav dále zdárně rozvíjel. Matiční okres jablunkovský byl v roce 1928 rozdělen na dva obvody a to náveský a bystřický. V každém1 obvodu bylo umístěno matiční loutkové divadlo, které mělo hráti v obcích oběma obvo dům přiděleným. Obvod náveský své poslání řádně plnil. Nelze však totéž říci o obvodu bystřičkám, kde si vlastně Bystřice udělala z loutkového divadla svou vlastní stálou loutkovou scénu, zatím co jiné obce obvodu z loutkového divadla ničeho neměly. Proto žádaly o své divadlo Oldřichovice i jiné obce. V příštím roce bude nutno tuto otázku vyřepiti k spokojenosti všech odborů v obvodu bystřič kám. Na návrh odboru v Jablunkově bylo usneseno vyňati z obvodu náveského obce Hrčavu, Bukovec, Písek, Jablunkov s osadou Písečnou a vytvořiti z nich nový obvod Jablunkovský, v němž se bude hráti na loutkovém divadle Sokola v Jablunkově. Správou tohoto divadla loutkového byl pově řen p. odb. učitel F. Vašíček z Jablunkova. V okrese Jablunkovském máme v 18 obcích matiční odbory, odbor není pouze v jedné obci. Tyto odbory m ají celkem 1842 členů. V obecních zastupitelstvech z ceIkovéhc#]fočtu 361 členů máme če ských členů 116, t, j. 32o/0, Poláci 223 členů, t. j. 62o/o, ostatní 21 členů, t. j. 6»/o, 57 Ve všech obcích okresu jsou české státní m enšinové školy. Celkem je 54 tříd při obecných a 9 při občanských. Připadá tedy prům ěrně na českou třídu 28 žáků. 15 českých škol je umístěno ve vlastních budovách, 10 v nevyhovujících budovách najatých. Na českých1 školách obecných působí 62 a na občanských 11 učitelů. Činnost odborů v uplynulém roce byla v každém směru úctyhodná. Dík za to všemu členstvu, zvláště členům výboru a v neposlední řadě našemu učitelstvu. Ve všech odborech hrála se divadla pro dospělé (Hrádek 9, Návsí 7, Nýdek 6, Písek 6, ,Vendryně atd.), divadla pro děti (Lyžbice 3, Písek 3 a j.), loutková představení (Jablunkov, Návsí, Bystřice, Oldřichovice, Písék). V mnohých obcích konaly se přednášky se světelnými obrazy s matičním1 skioptikonem (Hrčava 7, Jablunkov 10, Návsí 5 atd.), učitelstvo českých škol pořádalo časté přednášky, besídky mládeže (Karpentná, O ldřicho vice a j.), besedy s rodiči, školní výlety spojené s dětskými radovánkami, výlety do vzdálenějších oblastí (Hor. Lomná, Oldřichovice, Návsí, Jablunkov, Bystřice do Brna na výstavu, Písek do T ren čína, Lyžbice, Vendryně na Radhošť, Hrádek do Súlovských skal, Milikov a Kosařiska do Štramberka atd.). V Návsí a Oldřichovicích bylo vyučováno na lidových školách hospodářských. Mimo to pořá daly naše odbory četné zábavní večírky a plesy. T ém ěř žádný z odborů neopomenul využiti vhodné příležitosti, aby v dny 7. března (narozeniny pana presidenta) a 28. října (den prohlášení čsl. repubiky) nepřipomenul svému členstvu významné události pro náš národ a stát. Zvláště 10. výročí naší samostatnosti zavdalo téměř všem odborům příčinu k uspořádání oslav. Nejedeln odbor pořídil si za pomoci ústředního výboru nové jeviště (Kosařiska, Vendryně, T yra a j.), aby měl větší možnost pořádání častějších zábavních i vzdělávacích podniků na vlastním jevišti. 2e i ve směru finančním mohou se naše odbory vykázati slušnými výsledky, to je jen důsledek čilé práce v odborech. Cel kový příjem odborů v okrese jablunkovském činil za rok 1928 asi 133.090 Kč a celkové vydání asi 114 000 Kč. Matiční odbory měly také plné porozumění pro sociální úkoly, jež vkládá na něj zvláště péče o chudé dítky českých škol a povinnost starati se o nezaměstnané členstvo. Jen na vánoční na dílku vydaly odbory okresu jablunkovského v r. 1928 na 39.000 Kč. Jistě hezký peníz. V minulém roce objednaly odbory 755 těšínských kalendářů, vydaných naší Matici. Snad by se dalo docíliti většího odběru, kdybv zvláště větší odbory podnikly čilejší akci pro rozšíření našich kalendářů. Stav knihoven na Jablunkovsku je celkem dosti uspokojivý. Nejlepší knihovnu má Jablunkov (524 svazků), některé odbory však mají knihovny chudé (Nýdek 34 svazků, Milikov 40, Karpentná 80) a bude nutno jim pomoci. Čte se u nás pom ěrně málo a v příštích letech musí zvláště okresní osvětový sbor vyvinouti větší činnost a zvláště pořádati častější přednášky o významu sebevzdělání a nabádati k hojnějším u používání knihoven. Bylo-li z celého okresu jen 845 čtenářů s 12 výpůjčka mi ročně na jednoho čtenáře, je to stav zajisté naprosto neuspokojivý. Velkou pozornost věnovaly ústřední výbor a odbory mateřskému školství. Dosud máme matiční mateřské školy na Jablunkovsku v těchto obcích: v Jablunkově, Mostech, Písku, Návsí, Hrádku, Oldřichovicích, Nýdku, Bystřici a ve Vendryni. V Dolní Lomné zřídilo m ateřskou školku min. škol ství a národní osvěty. Nákladem Slezské Matice osvěty lidové byl uspořádán řezbářský kurs na Hrčavě a v Jablunkově. Pěkných výsledků docílil v kursu zvláště p. Kubíček, akad. sochař, který byl do kursu vyslán min. školství a národní osvěty. Vedoucím kursu byl p. řídící učitel Karel Smyczek. Okresní sbor staral se, aby našim dobrým menšinovým pracovníkům v H rádku a Nýdku, naší fi nanční stráži dopomohl k výstavbě kasáren po vzoru zřízeneckého domu v Bukovci. Bohužel, že úsilí Matice nepotkalo se dosud se žádoucím výsledkem. Okresní sbor vyslal několik deputaci za účelem různých intervencí. Okresní sbor sešel se v minulém roce celkem čtyřikrát a to 11. března, 13. května, 7. října a 9. prosince. Okresní jednatel přijal v r. 1928 celkem 272 dopisů a 277 jich odeslal. Byl opět vyslán za okres jablunkovský do ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové. Zúčastňoval se všech schůzí okresních jednatelů, schůzí ústředního výboru, několika schůzí předsednictva, v zastoupení ústřed ního výboru valných hromad odborů v Dolní Lomné, Oldřichovicích, Tyře, M ostech a Návsí, porad v Oldřichovicích, Vendryni, matiční slavnosti v Jablunkově a Dolní Lomné. Mimo to ztrávil několik dní v Jablunkově, aby pro jablunkovské museum převzal jednak sbírky p. inspektora Dvouletého, jed nak, aby tu sbíral a zakoupil věci pro museum v Orlové. Pěkné předm ěty získal zvláště v Písku, v Bukovci a Návsí. Jubilejní valná hromada (30) konala se y roce 1928 v Jablunkově. Expansivní čin 58 nost našich národních odpůrců jevila se hlavně na poli turistiky. Němci si v blízkosti české útulny na Velkém Polomu postavili svou útulnu na Skalce, ač je dosti vrchů, kde dosud útulny není, Poláci budují útulnu na Kozubové. My za to získali značného úspěchu na poli činnosti hum anitní. U Jablunkova bylo vybudováno velké plicní sanatorium . Poláci staví a postavují zcela bezdůvodně své školy, zatím co my v uply nulém roce jsme neotevřeli v okrese ani jedině školy, ač ještě 10 českých škol se tů n í v^ najatých1 nevhodných m ístnostech. To je nejbolavější stránka n a š í bilance za uplynulý rok. Z 10 obcí se ozývá dosud úpěnlivé volání po zbudování důstojného stánku pro českou školu. Musí to býti naší největší starosti v příštím roce, abychom z této tísně lépe vyvázli než se stalo v roce 1928. Ostatná přání, jež naše odbory projevují, bude možno postupem doby za součinnosti ústředního výboru a veřejných činitelů, zvláště panů poslanců a senátorů, také splniti. Bude k tomu ovšem nyní — kdy se také Poláci a Němici v důsledku t. zv. positivní politické činnosti hlásí o různé koncese — stále třeba yětší trpělivosti. Na konec vyslovujeme přání, aby poslanci našeho volebního kraje věnovali Těšínsku více pozornosti a zájmu, aby již nedošlo k tak politováníhodným případům , jako že z: Těšínská, (které disponuje asi 70.000 českých hlasů (bez kom unistů), nemáme v zentském zastupitelstvu ani jediného svého zástupce a že z Těšínská byl do Brna jmenován Polák Junga. To jsou omyly, ktere^ nás ovšem k práci nenadchnou. Přes to však musíme konati dále povinnost a spolehnouíi se pro příště na své vlastní síly a zdůražňovati více naše těšínské stanovisko, stanovisko krajového egoismu, zvláště tehdy, kdy se bude jednati o výběr zástupců, ať již do Prahy či Brna. Nutno se z omylů a zkušeností učiti a nutno se také někdy léčiti z přílišné důvěřivosti v uznání své práce. Proto svorně do drobné práce mezi naším slezským lidem! Bude-li ten s námi, pak je marná agitace našich národních odpůrců. T o je nejlepši politika. Pracovat, neochabovat, neplýtvat encrgií v neplodném 1 politikaření, v stranických a osobních bojích, zůstat dále neochvějně stát na stráži a hlavně v práci — vytrvat. BUKOVEC. O dbor založen 7. června 1925. P ředsed a Pavel Stonavský, rolník, m ístopředseda Josef Lysek, horník, jednatel Jindřich Cefelín, správce školv, pokladník Ladislav Burián, celní úředník. Byvše povzbuzeni ustředím , jakož i naléhavostí potřeby stran české věci i českého cítění doznala zdejší obec velikých zásluh a rok 1928 znam enán bude v každém ohledu v dějinách zdejší vísky, neb dnem 18. března 1928 vstupuje do obecního výboru 6 členů Matice. Bude to vždy chloubou našeho členstva, že^ v ten den jejich pricinemtn, jejich činností vstoupili naši zástupci do obce, aby zas po dlouhá době se ukázalo, že náš^ slezský lid, který kdysi jedině v Bukovci byl, nevym ře), ale žije ve svých synech a dcerách dále^ Též se nam podařilo zvoliti z naší strany starostu a tím končí se perioda, v které Áiy1 Bukovec jen výhradně v rukou nam nepřejících. Snad budoucí volby rozm noží je o počet dalších 6 . P ředvolební práce přinesla i ovoce při zápise do školy. Koncem školního roku 1927/28 zůstává celkem 24 dětí. Pilnou agitací podařilo se nám získati pro novy zapiš 43 dětí. Budiž připom enuto, že p. Jan M artínek, horník z Bukovce, který stál při kolébce českého hnuti na Slezskii a pracoval v době plebiscitu, nebál se výčiteik a urážek a spolu se správcem školy chodil a agitoval. Práce té nebude mu nikdy českými lidmi zapomenuto'. T ak se stalo, že jednoťřídní škola zdejší byla pro ne dostatek m ísta rozšířena na dvoutřídní. Školní budova je dosud stará, nevhodná, letošní mrazy způsobily na ní mnoho škod, takže se zdá, že se někdy celá zřítí. Letošním rokem dochází nájem, který byl uzavřen na 5 let. Prosili bychom na tom to místě, aby též na nás bylo co nejdříve pam atováno s novou školou. Vzdyt rostem e ,a sílíme! Velmi dobrý výsledek vykazuje též veřejná knihovna M asarykova. Máme 137 knih, ctenaru 20 výpůjček 84, V ánoční nadílka byla uspokojivá. Všechny děti byly poděleny buď šatstvem nebo obuví. Velikou zásluhu o ní má O kresní péče o mládež v Jablunkově, která darovala hotové věci, naše ochranitelka Nový Bohumín, k terá nám po dvakrát dala 500.— Kč. Dále pak N árodní jednota slezská, P raha VII., která nám (přispěla též 500.— Kč. Dík jim z a to ! — O dbor'.'konal v minulém roce 6 schůzí, z toho 4 výborové a 2 členské Členstvo se vždy plně zúčastní. Dva zástupci a dva členové jako hosti zúčastnili se valné hromady Íisťředí v Jablunkově. O dbor pořádal 1 divadelní představení „D ražba na nevěstu-'. Správce školy sehrál pak 1 divadlo dětské „ P a š e rá ď ‘. O dbor nemá bohužel dosud vlastního jeviště, tak že finanční úspěch musí bytí pasivní. Není zde vhodného m ísta na hraní, sál příliš malý, t e p r v e v tom to roce bude^ zde vystaven novy hostinec a potom odbor se rozhodne zažádati o přispění na zbudování jeviště. Zisk ze školního představen; věnován byl na školní výlet a zbytek na vánoční nadílku. V měsíci červenci uspořadána byla matiční slav nost jíž se zúčastnili též dva členové naší ochranitelky z Nov. Bohumína. Dále pořádal odbor 3 představeni se světelnými obrazy a 3 loutková představení pro dítky. M atiční ples, v zimě pořádaný, byl plně navštíven. O dbor čítá 54 člen ů ,'p řírů stek 6 členů. Den 28. říjen a 7. březen oslaven byl v české škole. Děti přednesly básně a zpěvy, správce školy promluvil o význam u těch dní. O dbor zakoupil 15 kalendářů, ktere^ všechny rozprodal. Celkem tedy nebyla práce na poli osvětovém tak značná, ale z ohledu na práci předvolební, jez vse ostatní brzdila, byla uspokojivá. 59 BYSTŘICE NAD OLZOU. V letošním funkčním období byl předsedou Jan H ečko, úředník, pokladníkem uč. Ferdinand Múller. Ve funkci jednatele vystřídal se od poslední valné hrom ady uč. O ldřich Štěrba, který se jednatelství vzdal koncem minulého školního roku, přes prázdniny ujal se této funkce uč. Jan Liška, po jeho přeložení na jiné místo služební zastává jednatelství ůč. Žofie Dobešová. Koncem roku 1927 čítal odbor 168 členů, během roku p ři stoupilo 53 členů, zem řel 1, vyloučeno 8 , vystoupilo 6 . D nešního dne je stav členstva 230. Schůzí konáno celkem 25, z toho 3 členské, 22 výborových. Dopisů došlo 136, odesláno 179. O dbor v tom to roce rozšířil se o „Pěvecký kroužek"'1, založený zásluhou uč. Antonie H rdličkové, jejž ona řídí. Své úspěchy sklízel „Pěvecký kroužek" při oslavě narozenin p. presidenta a 28. října. M ládež škole odrostlá je organisována ve zvláštním kroužku, který se schází každou neděli ve škole. Schůzky m ládeže jsou vyplaěny tělovýchovou, zpěvem , vzdě lávacími rozhovory. Na první schůzku se dostavilo 8 členů, dnes počet sto u p l na 28. V edení mládeže se ujal uč. Bohumil Čupa, předevičování Josef P astrňák. D nem 4. listopadu 1928 převzal odbor kino do vlastního ve dení, které zastává p. M ojžíšek jako správce kina společně se zvláštním výborem 1. V zdělávací činnost a to především divadelní vyvinul v plné m íře „D ivadelní k ro u žek ", řízený uč. Karlem A ndrštem . Kromě divadel ních představení pořádány ta k é dvě akadem ie, výlet a taneční zábavy. N arozeniny p. presidenta oslaveny ak a demií. Program vyplněn proslovem^ sborovým i solovým zpěvem , čísly hudebním i i tanečním i. Dne 6 . května sehrána veselohra Skružného „P tačí m ozky". O slava m atek konána 7. června v tělocvičně české školy, kde dostavilo se hojné rodičů, zefména niatek. Proslov převzal místní obvodní lék ař dr. Jar. M íček. Na p o řaau byla čísla salonního kvarteta provedena členy učitelského sboru a F oerstrův m elodram „T ři jezdci". H lu boký dojem zanechala v srdcích našich přátel „M árinka V álková", divadelní hra F. X. Svobody — sehrána dne 10. července. Koncem školního roku pořádány odborem „D ětské radovánky" na G roničku pod Prašivou, kde byly všechny děti pohoštěny párky, koláči a malinovou šťávou. Očast dospělých přes 2 0 0 osob, čistý vý těžek 1690 Kč. T aneční zábava „V inobraní", pořádána 7. října, zpestřena jednoaktovkou Švába M alostran ského „Rozbité zrcadlo". Oslava desítiletého trvání naší republiky byla zdařilá a důstojná. Večer 27. října uspořádán lam pionový průvod, který vyšel od pěkně osvětlené školy po výstřelu z hm oždířů. Za slavnostního zvonění zvonů po proslovu předsedy J. H ečky položen věnec na pom ník padlým vojínům , první to projev k uctění jejich pam átky ode dne jeho odhalení. Průvod ukončen slavnostní řečí, pronesenou řed. školy J. Že lezným. P říštího dne za hojné účasti konána slavnostní akademie! s b o h atý m program em hudebním i .zpěvním1. 0 významu dne prom luvil prof. českého gym nasia z Čes. T ěšína Václav Placht. V ečer p ři plně obsazeném sálu v Děl. domě sehrána divadelní hra E. Rady „ V ra h " . M ikulášská zábava p o řád án a dne 7. prosince. P ro gram zábavy vyplnil uč. sbor žertovným i čísly a zakončen m ikulášskou scénou. Z ábava byla však slabě n a vštívena. V živé pam ěti je však zdařilý „m atiční p le s " , pořádaný dne 2. února. Návštěva, přesto, že v týž den byl pořádán hasičský ples, byla nebývalá (asi 150 párů) a jí podm íněn m o ráln í i finanční úspěch plesu. (Čistý výtěžek 4800.— Kč.) V ýtěžek ze všech zábavních podniků věnován chudým školním 1 dítkám . Přebytečné peníze nacházejí se na šekovém 1 kontě v Brně, nebo se ukládají ve Frýdecké spořitelně v Čes. Těšíně. Na vánoční nadílku školních dětí odbor přispěl darem 7879.35 Kč. Bylo rozdáno pro děti všech škol (i m ateřské) 113 obleků, 79 párů bot, 30 knih a m im o to staré šatstvo a pro děti m ateřské školy hračky. V době od 2 2 . února až do 6 . března rozdáno dětem 500 1 m léka. N a zájezd dětí měšť. školy (38 dětí) na výstavu soudobé kultury věnoval odbor 300.— Kč. M ateřská škola mimto jiné z hotových peněz podporována ročně obnosem 600.— Kč. E xposituře v Zaolzí darováno na školní vánoční nadílku Kč 50.—. M enšinová knihovna uvedena do vzorného pořádku uč. J. Liškou. Knihy půjčují se každou neděli a hlavně dorůstající mládež m ěla by p o u žiti té'o p řfe žito sti k dalším u sebevzdělání. M inulého roku poskytnuta odborem knihovně podpora ve výši 400.— Kč. P ro Paseky přidělena prostřednictvím Slezské Matice osvěty lidové putovní knihovna, čítající 80 svazků, m ajetek odboru v M ichálkovicích. Knihovna se nyní nachází na H rčavě a bude na Paseky dopravena. Ochranu nad školou na Pasekách převzal odbor Slezské Matice osvěty lidové v P ro střed n í Suché. Poněvadž přibylo dětí, byla obecná škola rozšířena o čtvrtou třídu obecnou. N emalou zásluhu o to m a jí členové výboru a jejich agitační práce po dobu prázdnin. H lavně v době předzápisu škol. byli nuceni členové výboru vyvinouíi co největší činnost, čelící prohlášení se strany polské, že česká škola musí býti uzavřena. Agitace se strany polské dosahovala až do krajnosti, polští učitelé chodili dům od domlu a přem louvali rodiče dětí. Ve třech případech podařilo se jim nem ožnými sliby zlákati rodiče, že dali své děti zapsati do školy polské. Nejen však, že jsme uhájili bývalý počet žactva, ba získali jsme ještě 14 dětí. K uskutečnění stavby školy na Pasekách pracoval odbor bez ustání. Intervenoval písemně u ministerstva školství a národní osvěty, národní jednoty slezské a Ústřední Matice školské. V měsíci říjnu vyslal odbor deputaci skládající se s pp. řed. Zelezného, M ojžíška a Štefka do P rahy. Jm enovaní osobně posílili o výstavbu této školy v ministerstvu škol ství a národní osvěty a N árodní jednoty slezské a byla jim 1 přislíbena pom oc. V ýbor obrátil se také na kluby strany národně-socialistické a sociálně-demokratick)é| o podporu naší žádosti. D oposud přes všechno úsilí jest stavba školy české v Pasekách nezaručena. Pozem ek koupen, smlouva s m ajitelem uzavřena a doufáme, že pomocí ústředí Slezské Matice osvěty lidové se nám p o d aří školu vystavěti. Důležitou událostí minulého rokli byly volby do obce, okresu a země. — O dbor přičinil se k sdružení politických stran a dosáhl jednotné kandidátní listiny pro volby obecního zastupitelstva. Je to ponejprv, kdy české sdružené strany vystupovaly; s cistě českou kandidátní listinou. Výsledek, česká kandidátka soustředila na sebe 316 hlasů a zípikala 6 zástupců do obecního zastupitelstva. V olby do zem ského a okresního zastupitelstva provedly jednotlivé politické strany samy, členové výboru zúčastnili se předvolebních schůzí a zdůrazňovali všude, aby čle nové odboru volili podle svého politického přesvědčení a fčesky, by nebylo ztráty jediného hlasu. Výsledek — veškeré české strany docílily v těchto volbách do okresního zastupitelstva 252 hlasy, do zem ského 221. Bohu žel, porovnáním výsledku voleb do obce a do zem e konstatujem e, že v posledních těch volbách neměli čle nové odboru velikého zájm u a nevykonali n ěkteří svoji povinnost, následkem čehož úbytek českých hlasů. Do starostenského sboru v Jablunkově za českou m enšinu místní obce ?volen Jan Sečkař, úředník státních, 60 drah. Intervence odboru. V ýbor intervenoval v roce 1928 u Ředitelství státních drah v Olomouci, kde naší žádosti bylo vyhověno, dále u odboru pro udržování trfcti v Českém Těšíně, kde jsm e byli ochotně přijati a ujištěni, že našim požadavkům vyjdou vstříc. U „K om enia", státního učitelského ústavu v Olomouci, přislíben zájezd a finanční podpora. Písem ných žádostí bylo celkem napsáno 8 8 . U Báňské a hutní společnosti v Třinci dosáhli jsm e přijeti 49 našich členů. Zpráva pokladní: P říjem 15.195.07 Kč, vydání 9.857.74 Kč, obrat 5.337.33 Kč. > , HRÁDEK. O dbor založen 18. května 1924. P ředseda Pavel D udek, správce zastávky, jednatel Jan Novák, řídící učitel, pokladník Jaroslav Doležal, resp. fin. stráže. Za uplynulý rok vykonáno celkem- 23 schůzí, z nichž jedna valná ustavující, 22 výborových a 5 členských, jež konány všechny v české škole. Spisů vyřízeno bylo celkem' 99 čísel došlých a odeslaných dopisů a mimo to různých pozvánek na_ schůze, přednášky, divadla a na psané plakáty. Stav členstva: Začátkem správního roku 1928 čítal odbor 78 členů. Během roku se odstěhovalo 7 členů, dva členové byli vyloučeni. Nově přistouplých členů bylo 25, takže koncem správního roku čítá od bor 94 členy. P ři přijím ání členstva bylo přihlíženo k charakteru dotyčné osoby. N ěkteré osoby, které se za členy odboru hlásily, nebyly přec p řijaty a to pro nespolehlivost. Nemohli jsm e přijati za členy osoby nepřá telsky proti nám vystupující, k te ré m atiční legitimace p o třeb u jí jen k získání různých výhod a důvěry u svých nadřízených! O dbor náš snažil se opravdu řádně plniti uložené mu povinnosti a šířiti zá je m ja pochopení pro jeho práci, což se mu částečně podařilo, jak to dokazuje počet nově přijatých členů; nejlepší to důkaz, uzná ní jeho práce a důvěry v něj! Co však odbor vykonal, nestačí! N aší snahou musí býti stále více a ku předu! K tom u je potřeb í, aby práce v našem 1 odboru chopili se všichni a bez rozdílu. Jeden, dva, tři členové^ nestačí na takovou práci. Musí nám všem ležeti na srdci, aby tento koutek T ěšínská vrácen byl znovu českému lidu. Rok od roku jeví se sice pom alu, ale přece i 'u nás pokroky a rozvoj naší m enšiny i přes všechny pře kážky, jež jsou nám kladeny. Prvně jeví se náš úspěch v tom, že podařilo se_ nám' otevříti a zříditi dne 15. února 1928 za pomoci ústředí m ateřskou školu, jež um ístěna je v nové budově české školy a řádně vybavena pom ůckam i. Je navštěvována 24 dětmi. Zábavní a divadelní podniky řídil řídící učitel Jan Novák. Uvádíme podniky tak, jak následovaly: V neděli dne 22. ledna 1928 sehrána divadelní hra ,,Z nařízení bytové komi se". Po divadle následovala taneční zábava v hostinci pí. Štefkové. Dne 18. února uspořádán u pí. Kluzové matiční ples za velké účasti členstva i občanstva. Dne 7. 1 řezná uspořádána v české škole oslava nar. pana presidenta T. G. M asaryka. P řednášel řídící učitel Jan N ovák na tém a: ,,T. G. M asaryk, jeho život a dílo". Slavnosti se zúčastnilo členstvo a místní hasičský sbor. 1. května sehráno div. představení „Komptoaristka pana N aftalína", pak „P oběhlice" a ,,T enorista v nedbalkách". V ečer I. května konána taneční zábava. 1. čer vence uspořádána matiční slavnost spojena s výletem a školními radovánkam i na výletišti u „Bedzentů". Průvodu! s hudbou od české školy zúčastnilo se mnoho občanstva- i okolního lidu a školních děti. Na výletišti školní dítky předvedly ukázky národních tanců a tanečků, her a zapěly vhodné písně. O dbor přispěl na jejich občerstvení a podaroval je cukrovím , bonbony, párky, sodovkou a j. V ýlet se velrrň krásně vydařily ku vše obecné spokojenosti. V ečer téhož dne uspořádána taneční zábava, rovněž za velké účasti. Dne 18. září sehrá na na m atičním loutkovém divadle pro školní dítky a děti m ateřské školy loutková hra „P erníková chaloupka"; dne 20. září na „S tříbrné pavučině", dne 22. září hra „K m otry klepny". V podvečer 28. října^ konán larripionový průvod s hudbou od české školy přes vesnici. V průvodu šly školní dítky, mnoho dospělých a místní hasičský sbor. V lastní oslava konána v sále. K přítom ným prom luvil řídící učitel Jan N ovák na téma ^ „ V ý znam 28. říjn a ". Pěvecký kroužek pod vedením učitele Sosnovce zapěl několik sborových zpěvů a národní hymny. Slavnost zakončena div. představením „K ukačka a M igrem a". 7. prosince konána m ikulášská na dílka pro žactvo české školy obecné a m ateřské. P o velmi zdařilé m ikulášské scéně bylo každé dítě^ po děleno sáčkem cukroví, jablky, fíky v ceně po 4 Kč. Poděleno bylo 80 dítek. 22. prosince sehrána dětská div. hra „V ánoce, vánoce veselé" a uspořádána vánoční nadílka pro žactvo české obecné a m ateřské škojy. Slavnosti se zúčastnili rodiče dítek v hojném! počtu. O kresní péče o mládež v Jablunkově zaslala na vánoční nadílku 15 p árů chlap, a 17 párů dívčích bot, 12 kusů ch.lap. a 14 kusů dívčích obleků, 3 svetry, 3 kalhoty a 1 plášť v celkově ceně 2670 Kč. Za tak bohatou nadílku platí jí náš nejsrdečnější dík! O dbor přispěl Okresní péči na nadílku obnosem 1 1000.— Kč. N a nadílku pro žactvo m ateřské školy věnoval odbor 521.50 Kč, na. vý zdobu vánočního strom ku a vánočky 231.80 Kč. Celkově poskytnutý obnos na nadílku činí 1753.30 Kč. N a da rech obdržel odbor 399 Kč od m ístního výboru školního a 50 Kč od potravního spolku v Lazích, celkem 449 Kč. V ánoční nadílka byla velmi pěkná i bohatá. D ětem 1 chudším dostalo se šatů i botů. V elké pochopení pro vánoční nadílku nalezla škola mezi rodiči dítek české školy, k teří, ač sami nezámožní, rádi i s^ ochotou složili dosti velký obnos na nadílku svých dítek a sebrali mezi sebou obnos 399.— Kč. Celkem po řád án o bylo: 6 divadel pro dospělé, 3 loutková divadla, 2 slavnosti, 1 lampionový průvod, 2 přednášky, 3 žákovská divadla, 4 taneční zábavy, 2 nadílky, jeden žákovský výlet i matiční, celkem 27 podniků. Jednatel napsal bezplatně víte jak 50 různých žádosti o poskytnutí půjček, podpor, o přijetí do práce a j. Další význačná událost byly obecní volby, konané v březnu 1928. Zde bohužel nem ůžem e říci, že bychom zvítězili a docílili něja kých úspěchů. Z 15 členů obecního zastupitelstva získali jsme toliko 2 zástupce. Nový to důkaz, že v řadách našich nacházejí se lidé, kteří stále ještě obrací se za hranice a mají dvojí tvář. Volby do okres, a zemského zastupitelstva vykazují potěšitelný vzestup českých hlasů v naši obci. M atiční knihovna čítá 76 svazků. Čte nářů je 21, výpůjček 316, knih je velmi m álo a jsou již čtenářstvem' většinou přečteny. P ro to by bylo velmi prospěšno, kdyby odbor každoročně věnoval patřičný obnos na zakoupení nových knih do knihovny a kni hovně věnoval větší pozornost. O dbor rozprodal mezi členstvem 30 těšínských kalendářů pro^ rok 1929. Inventář odboru: Pořízen je řádný zápis všeho inventáře odboru, jako jeviště, spolkových knih a j. věcí. Inventář m ateř ské školy jest zapsán ve zvláštním seznamu a vede jej pedag. správce m ateřské školy Jan Novák, Odbor 61 náš vykonal dosti velký skok ku předu a velký kus práce na poli lidovýchovném a národním . Přece se ještě u nás najdou lidé, k te ří těžkou a zodpovědnou práci odboru /neuznávají, ji všelijak znemožňují a stě žují, buď ncvšímavostí k podnikům nebo osobním i záležitostm i a spory, m ísto, co by měli pracovati druh při druhu a přičiniti se o rozvoj našeho odboru i m enšiny. K další práci v odboru potřebujem e od členstva usilovnou spolupráci a podporu a od těch, k te ří nechtějí pracovati, alespoň klid a pokoj! Bude-li klid a pospo litost v nás všech, pak se našich nepřátel nezaleknem e a naše snaha po dobrém^ bude zdárnější a povede k lepším a šťastnějším 1 výsledkům! Zpráva pokladní: Příjem' Kč 9717.14, vydání Kč 7759.14, čistý peníz 1958 Kč. J ABL UNKOV. Odbor založen 23. března 1921. P ředseda p. Ladislav Polášek, vrchní soudní rada, jednatelka Marie Rutková, odborná učitelka, pokladník Karel Smvczek, řídící učitel. — Spolek náš nese ve svém štítě hrdý název „Osvěta", to znamená osvícení rozum u čili vzdělání, o ně nám třeb a v prvé řadě pečovati, aby proniklo i do téch nejzapadlejších chaloupek, jak to pěkně znázorňuje náš spolkový odznak — chaloupka zalitá paprsky slunečními. Osvětou dospěli jsme k svobodě politické, osvětou dom ůžem e se i svobody hospodářské a mravní. O vlastní vzdělání pečuje každý opravdový příslušník odboru a spolek dává mu k tom u příležitost pořádáním přednášek. Bohužel s návštěvou jejich má odbor špatné zkušenosti již z roků minulých a proto se neodvážil cizí řečníky zváti s jedinou výjim kou. Bylo to zajím avé tém a „Sm rt, stá rn u ty a om lazování", které přednesl a světelnými obrazy doprovodil universitní profesor Dr. Bělohrádek. Jinak přednášky se světelnými obrazy pořádal p. řídící Smyček a obsah jejich býval zajím avý, když na plátně v živých barvách mohli jsme viděti nejen pam átná m ísta naší vlasti a jiných států, ale i kraje ze všech konců naší zem ěkoule, jejich oby vatele a život. Jindy byly to výjevy historické, neb výroba v prům yslových podnicích. Přednášek těchto bylo celkem 9 pro dospělé. Sebevzdělání slouží divadelní představení. Jest mylný názor některých, že divadlo jest jen pro zábavu. V každém kuse i veselohře jest dobrá m yšlenka, kterou musí divák vypozorovati, aby postihl smysl a účel celé hry. Jest tedy chybou hledati ve hře a zvláště v dram atu pouze zábavu a žerty, a při hře se smati bez ohledu vyrušuje-li to ostatní diváky a herce, či ne. V uplynulém roce byly provedeny tyto hry : V březnu veselohra J. O. H radčanského „Když štěstí chodí po ho rách ", v květnu dram a Suderm anovo „D om ov" ve prospěch O kresní péče, 23. října Zeyerova pohádková hra „R adúz a M ahulena" a v prosinci dětské p řed stavení „Štědrý večer -po pěti letech" á 16. března „D ruhé m ládí" od Scheinpfluga. V ýbor se snažil vybírati hry přiměřené, k teré by diváka ušlechtile pobavily. Loutková představení byla konána pouze pro děti obecne a měšťanské školy. Provedeno bylo 13 her učitelstvem těchto škol — 3 z nich konány byly ve škole v Písečné. Divadélkem tím to lze provozovati hry i pro dospělé, leč při dosavadní výpravě a provádění nedalo se uskutecniti. Snad dočkáme se toho již v tom to roce. N ejvětší význam p ro vzdělání má kniha. Jako naši předkové radi čítali v kronikách, ta k dosud v dom ácnostech jsou oblíbeny kalendáře. Ve Slezsku máme pěkné Těšínské kalendáře, vydávané každoročně Ostředím Slezské Matice osvěty lidové, jež naše členstvo kupuje. V minu lém'roce bylo odebráno 159 kalendářů. Dnešní člověk sle však nespokojí kalendářem , ale čte rozličné jine knihy, zábavné a poučné, jež si vypůjčuje a podle možnosti pořizuje si vlastní knihovničku, o niž napsal jiz dějepisec Palacký, že třeba malá, neměla by chyběti v žádné dom ácnosti. Knihovna odboru Slezské ^Matice osvěty lido vé v Jablunkově čítá koncem roku 1923 524 svazků. Z tohoto počtu připadá 437 svazků na četbu zábavnou » poučnou a 87 svazků na knihovnu divadelní. P ři této příležitosti nutno s povděkem konstatovati, že Ostředí Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě darovalo knihovně knihy, K ulturní rada pro širší Ostravsko a pan respicient pohraniční stráže 4 knihy. Čtenářů, k te ří v minulém roce z knihovny vypůjčovali, bylo 244. Celkový počet výpůjček obnáší 1155. Poněvadž knihovna sestává^ vesměs^ z knih darovaných, vyřazených jiz z knihoven různých čtenářských spolků, jsou tyto knihy vesměs již chatrné a byl nucen knihovník během roku vyřaditi 14 knih, 3 knihy se během roku ztratily. Knihovna byla otevřena po celý rok. Knihy půjčuji sa kaž dou neděli od 9. do 11. hod. dopolední, a to zdarm a. Knihovna veřejná čítá ku dni 31.^p ro sin ce 1928 celkem 271 knih a to 187 zábavných, 43 poučných, 2 časopisy a 39 knih p ro mládež. Počet čtenářů 244, výpůjček 2042. Knihovna Riegrova čítá 232 knihy. Z tohoto počtu připadá 158 knih na zábavné a 44 knihy na četbu pouč nou. Počet čtenářů 2S4, výpůjček 672. Celkový počet výpůjček všech tří knihoven za rok 1928 obnasi 4270 knih čtenářů 244 a připadá tedy na jednoho čtenáře prům ěrně asi 20 knih ročně. P ozoruhodné zjevy v čin nosti’ knihovní a zkušenosti: M álo čtenářů starších z lidových vrstev. Cte hlavně mládež odrostlejší i školou povinná. Nejčtenější spis.ovatelé: N eugebauer, Brodský, Cárská, H erm ann, K rásnohorská a Dellyova. Knihovna stonala v minulém roce na nedostatečnou, m alou místnost. Podaná žádost u m ěstského ú řadu o přidělení vhodnější místnosti pro obecní knihovnu byla městskov* radou vyřízena kladně, takže v brzké době bude mož no knihovnu přestěhovati do místnosti prostornější. V této budou opět um ístěny všechny tři knihovny. — Ušlechtilý člověk rád podáví se hudbou a zpěvem a poale m ožnosti oboje pěstuje. P říležitost k tomu vzdy je. Máme zde H udební školu Matice osvěty lidové, kde se vyučuje 'zpěvu i hudbě. T o má ovšem nejvetsi vyznám pro mládež. O dbor v minulém roce podporoval 2 žáky, aby mohli tuto školu navštěvovati. Ochotníkům j e možno účinkovati v orchestru, v němž pod vedením p. učitele ludové školy Knopka sesli^ se přátele hudby všech tří národnosti našeho městečka. Kroužek tento účinkoval při divadle 28. října předvedením skladeb českých mistrů a v prosinci uspořádal sam ostatný koncert na paměť 100 tetých narozenin skladatele Sclíuberta, z jehož čistého výtěžku byla věnována třetina pro vánoční nadílku české škole. Kdo neovládá žádny nastroj, má jinou příležitost pěstovati sborový zpěv. Smíšený sb o r scházel se pravidelně ve čtvrtek za řízení profesorky hudby sl. M. Kasalické, kterou po čas nemoci zastupoval odb. učitel p. F rant. V ašíček. Za lepších 1 času, když se sešel větší počet zpěváků, rozestupoval se ve 2 sbory — mužský a ženský, v dobách hubených se slucoxal opět na 1 smíšený. V minulém roce vystoupil mužský (smíšený) sbor na oslavu nar.^ p. pres. Smetanovým sboreml v Jablunkově a Návsí, pak smíšený sbor Sm etanovou Českou písní na valné hrom adě ustredi Matice osvěty lidové, konané dne 10. června v Jablunkově p 28. října při slavnostním představení. Zpívají se lehcí 62 sbory a nacvičování koná se tak, aby se tom u každý začátečník naučil. Základem vzdělání a národního uvě domění je škola. Proto odbory matiční považují z a jeden z největších svých úkolů podporovati ji v jejím těžkém úkolu — výchově m ládeže v řádné příslušníky národa a lidstva vůbec. Podporu tuto projevuje odbor tím, že umožňuje žactvu návštěvu vzdálenějších m íst naší republiky, chudobnějším pak poskytuje šatstvo, obuv a prádlo prostřednictvím okresní péče o mládež o vánoční nadílce. V roce minulém navštívilo žactvo měšť. školy a živnost, pokr. školy Brno, kde shlédlo výstavu soudobé kultury a zajelo do M or. Krasu, na Macochu a do blízských jeskyň, žactvo obecné školy na Radhošť. Na zájezd tento věnoval odbor měšť. škole Kč 400.—, pokračovací škole Kč 400.—, obecné škole Kč 200.—. O kresní péči pro vánoční nadílku dáno od borem Kč 3.000.—. Mimo to odbor vydržuje m ateřskou školu, jíž opatřuje vše mimo osobní náklad. Odbor 'hradil i náklad na m léko, jež bylo tam dětem podáváno v poledne, dále uspořádal m ikulášskou a vánoční na dílku. Spojenou péčí odboru a sborů učitelských dosaženo bylo toho, že úbytek žactva, jevící se na všech ško lách měšťanských následkem příchodu válečných ročníků do I. třídy, nejen, že u nás nenastal, ale ještě byla zřízena nová pobočka při druhé třídě. Zejm éna s radostí konstatujem e, že rodiče uznávají důležitost a přednosti české školy a nedali se zlákati ani novou budovou polské školy vydzialové, otevřené velmi okázale v září minulého roku. T aké při obecné škole zřízena nová pobočka, takže jest celkem' 5 tříd obecných s 2 po bočkám); a 3 tříd y m ěšťanský s 2 pobočkam i, to jest 12 tříd . T yto jsou vyučovány v 8 místnostech, takže na stává nutnost zaváděti víc a více polodenní vyučování. Poněvadž tento nedostatek m ísta v dosavadní budově se každým rokem bude zvětšovati, jest nejvyšší čas, aby bylo započato se stavbou nové měšťanské školy, aby ona mohla býti přenechána škole obecné. V této věci obrátil se odbor zvláštními m em orandy na ministerstvo školství a nár. osvěty, Ústřední M at. Školskou, některé p. poslance a senátory. Dosavadním výsledkem těchto snah jest, že již i školní ú řady zahájily šetření o koupi vhodného pozem ku. D ůležitou událostí v na šem m ěstečku byly v uplynulém roce obecní volby 15. dubna, jimiž nastala zm ěna vlády v obci. Zde oby vatelstvo jasně ukázalo, že nesouhlasí s hospodářenim předchůdců obecním m ajetkem , které lze vyjádřit: známým rčením ,,Po nás ať přijde po to p a". Důsledkem toho nesouhlasu bylo, že strany toužící po nápravě spojily se svorně a zvolily českého starostu jako příslušníka kandidátky, jež po polské získala nejvíce hlasů. Mají nyní v zastupitelstvu Poláci 14 zástupců (ztratili 2), Češi 7 (získali 3), ostatní strany 9. Polákům , kteří byli zvykli na větší práva, se ovšem nelíbí, že jest jim nyní m ěřeno tak jak o jiným. T v áří se falešně jako utiskování a trpným odporem snaží se znem ožniti ť ho sp o d ářsk é a sociální reform y a počínání nové vlády n;i radnici. Jiným dobrým činem a znam enitým 1 úspěchem na poli hospodářském bylo založení O kresní záložny v Jablunkově, k terá v k rátké době 1 roku shrom áždila Kč 613.273.08 vkladů a poskytla Kč 393.800.— půjček. Jejím úkolem je, aby vyprostila naše chudobné příslušníky od hospodářské závislosti na cizích záložnách a v případě potřeby, aby jim poskytovala levné zápůjčky. Pam átnou událostí a záslužným uznáním snah a práce odborů m atičních na Jablunkovsku bylo rozhodnutí O středi Matice osvěty lidové, aby výroční valná hrom ada se konala v Jablunkově. Radostně jsme vzpom ínali, že české vědomí slezského člověka, které před válkou v Jablunkově již již dohasínalo, zásluhou M atice osvěty lidové se vznítila jako doutnající jiskra v mohutný plápol, který již nikdo neuhasí. M ěstečko svátečně vyzdobeno prapory státních barev vítalo v tento den 10. června 1928 přes 600 zástupců matičních odborů, zástupců ú řad ů a hostí z celého Těšínská a Hlučínskaj i M oravy. Byli to zejm éna nám ěstek starosty Brna p. M áša, p. řed. Kubiš z Olomouce, zasloužilý sta rosta Matice p. Dr. Ferd. Pele, p. řed. O nderka, p. vládní rada M ichálek v zastoupení zem ského presidenta a jiní. V alná hrom ada konala se ve vyzdobeném radničním sále a zahájena byla sm íšeným sborem zdejším, Karvinským sborem „S m etana" za řízení p. prof. Runda, který tak é nemálo přispěl svými sbory ke zdaru odpolední matiční slavnosti, a státním i hym nam i, zahraným i vojenskou hudbou. Slavnostní náladu dne cítili všichni účastníci valné hrom ady, která m ěla důstojný průběh a zanechala ve všech hluboký dojem. Seznámila hosty], s naším m ěstem a posílila nás k další práci vytrvalé a neum dlevající. Rozvoj odboru našeho v uplynu lém roce vyjadřují tyto číslice: N a začátku roku 1928 čítal odbor 155 členů, ubylo 10, přistoupilo nových 89 čl., takže nyní od b o r náš sdružuje Celkem 235 čl. V tom to počtu jest zahrnuto 54 členů z Písečné, kde byl založen v dubnu 1928 nový odbor. H ned na začátku se přihlásilo do něj 48 členů. O dbor tento bvl prozatím spojem s odborem naším 1 a 4 jeho členové zasedali v našem výboru. Ten konal v tom to roce 10 řádných a 2 mim ořádné schůze. Jednatelská agenda vykazuje 145 došlých a 147 odeslaných dopisů. K ulturní a buditelskou činnost Matice doplňují jiné české spolky, přihlížejíce více k jiným jejím strán k ám . Jsou to : O kresní péče o mládež, která pod heslem „D ětem p atří budoucnost"' a „V še pro d ítě" dbá, aby žádný mladý život nepřišel na zm ar. O patřuje dětem léky a lékařskou pom oc, podporuje sirotky a m atky s kojenci, pro něž má pravidel nou poradnu a opatřuje hrom adně vánoční nadílku školním dětem celého soudního okresu. 2. Tělocvična jednota Sokol, k terá šíří heslo „V e zdravém těle zdravý duch", vede pravidelně cvičební hodiny žactva, do rostu i členstva obojího pohlaví a veřejnosti představuje se tělocvičnými akadem iem i a veřejným i cvičeními. Sdružuje přes 100 žáků a 30 žákyň, dorostu a členů 65. V letoším roce ukáže těšínské sokolstvo svoji vy spělost na krajovém 1 sletě v Orlové, kam zavítá též polovina sokolstva m oravského. 3. „B ezkyd", odbor klubu čsl. turistů. Jeho členové cestováním 1 čili turistikou seznam ují se s přírodním i krásam i domácích/ i cizích krajů, starají se, aby v našem' kraji se turistům pohodlně cestovalo, učí nás milovati přírodu. Proto „B ezkyd" pě stuje^ letní vycházky a vydatně podporuje krásný ly žařsk ý sport. Má 150 členů. Osvědčeným i činovníky a pra covníky v těchto spolcích jsou opět členové Matice a p roto činnost ve všech těchto sdruženích se vzájemně podporuje a doplňuje. P roto v jejich rozkvětu vidíme úspěch našich snah, ony v síle a m ohutnosti Matice pozorují svoji sílu. Z dar jednoho jest zdarem všech, slabost jednoho slabostí všech. Pěstujm e zvýšenou mě rou dobrou vůli mezi sebou, vymyťme všechnu nevraživost a sobectví, jež každý spolkový život otravují a ničí. Jen tak dobudem e nových úspěchů, kterých budiž v to m to roce co nejvíce. Zpráva pokladní: Pokladní hotovost dnem 31. prosince 1928 Kč 3085.65. 63 KAR P E N T N Á. Odbor založen byl v roce 1921 a úkolem založení bylo probiiditi uspané národní vědomí, sem knouti jed notlivce českv smýšlející v celek a pilnou prací raziti cestu ideálům lidství. Loňského roku čítal odbor 82 členy, letos '100 členů, takže přírůstek činí 18 členů. Po celý rok stál v čele odboru neúnavný pracovník p. Josef Tomšů jako předseda, pan Jan U rbanec jako m ístopředseda, jednatelem byl p. Fr. Bednář, řídící uči tel, pokladníkem: p. Jan Šlaur, kovář a knihovníkem p. Jan Sm atek, hutník. Ve výboře všichni d obře pracovali jako členové: pp. V álek Jan, Kaleta Josef, Fěrfecký Jan, V ětrák Ludvík, Sova H ynek, Fěrfecký Pavel. Revi zory účtů byli: pp. V álek Jiří, C hodura Jiří. V uplynulém roce konány tyto schůze: jedna valná hrom ada, jedna členská schůze, sedm schůzí výborových a 15 porad. Přípisů odesláno 6 8 , přijato 46, celkem 114 do pisů vyřízeno. Za uplynulý rok vykazoval odbor tuto činnost: U spořádal 5 přednášek, sehrál 1 div. p řed sta vení pro dospělé, 3 loutkové divadla pro děti, v létě uspořádána jedna národní slavnost a jeden výlet do hor. Školních besídek pořádáno celkem 5. H udební produkce, na nichž předvedeny ukázky klasické hudby české Smetana, Dvořák, Fibich, pořádány 2. Všechny podniky byly po stránce m orální i finanční úspěšné, takže n á sledkem celoroční práce jest čistý přenos na rok 1929 Kč 883.62. Jistě tento fakt je nejpádnějším dokum entem poctivé, celoroční práce, jakož m orální úspěch dokazuje agilní vzestup členstva. Že členstvo plní řádně svých povinností vůči sobě a státu, dokázaly letoší volby do okresního a zem ského zastupitelstva, při nichž o b d r žely české strany celkem 162 hlasů proti 134 hlasům 1 polským . I zápisy do škol ukázaly, že češství je na nezadržitelném postupu. P řibylo do školy 24 nových žáků, takže otevřena byla p ři české škole druhá třída. Jsme nyní v rozvaze s nepřátelskou nám 1 stranou polskou a je na nás, abychom 1 nyní neustrnuli, nýbrž k rá čeli dál a výš, vstříc vznešené m etě vítězství. Každý člen musí býti užitečnou jednotkou, k terá pracuje pro dobro všech a zvláště těch, k te ří přijdou po nás, pro lepší býti naší československé m ládeže, která v dobách, kdy náš národ svíjel se pod těžkým i ranam i rakouského karabáče a zvláště v době nedávné, kdy nebe ií 7'emé rd ě ly se českou krví, prolitou za cizí zájm y a v Cizích/službách, byla světlou nadějí našeho lidu vylepší jeho budoucnost. Musíme pracovat! Všichni a stejně! Neúnavně, svorně a ra"dostně. T ak, až z potu naší práce vy roste nám naše škola, k terá bude m ajákem osvěty, svítícím do tm y nevědomosti. KOSAŘI SKA. Zarnyslíme-li se nad uplynulým rokem , sestavím e-li si bilanci naší společné práce, naších snah 1 a výsled ků, kterých isme dosáhli, dosáhnem e, poznáme, že m nohé naše plány se uskutečnily, m no h é plány zase selhaly, mnozí naši přátelé zklamali, m nohé myšlenky se vyplatily. O dbor konal jednu valnou hrom adu a 7 výborových schůzí. Pořídil si pomocí ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové_ ve Slezské O stravě jeviště, které dodala firm a H anuš a Pištěk, opravdu s provedením' vzorným. N a to jeviště půjčilo ústředí p e níze a část darovalo (880.— Kč). Dluh za jeviště má se splatiti do 4 roků. H ned pp obdržení jeviště pořídil si odbor svým1 nákladem 1 pódium a nápovědní budku za obnos 380.— Kč. Knihovna^ čítá dnes 185 svazků. M a tiční knihovna spojena je s knihovnou veřejnou, nejvíce knih nám darovalo ústřed j Slezské Matice osvěty lidové. Dne 16. června m. r. přidělilo námi 50 knih a v prosinci m. r. 100 knih, k teré m ají sloužiti za základ pro zřízenou Českou veřejnou knihovnu, a k terá má nésti název „Jubilejní knihovna *. V roce 1928 bylo 40 čtenářů a 104 výpůjčky. Zpráva pokladní: P říjem 1736.35 Kč, vydání 1604.60 Kč, pokladní hotovost k 20. lednu 1929 Kč 130.76. Mimo to přijal odbor půjčku (bezúročnou) od ú střed í Kč 2500.— ria zakoupení jeviště, z toho darovalo Kč 880.—, zbývá dluh na jeviště Kč 1620.— LOMNÁ D O L N Í . Odbor založen 11. února 1923. Předseda prof. ing. Jar. Vicenec, lesmistr, m ístopředseda Adam Kaleta, nadhajný, jednatel Boh. Kretschman, řídící učitel, později řídící učitel Střítežský, pokladník Josef Smelík; hajný. Těch šest let úsilovné práce ovšem nestačilo, abychom realisovali program m atiční v naší obci, tak jak se říká do posledního bodu. Minulá léta naší práce byla vždy úsilím, abychom si připravili pro zdárný vývoj a také jeho úspěch podm ínky. Byly to m nohdy pouhé pokusy o způsob toho boje, pokusy o práci aktivní, k o n struktivní. Jsou m nohé odbory, které pěstují matiční snahy příliš reklam ně, se vším se m noho svěřují, ať již novinovým lokálkám , ať jiným způsobem odborům sousedním a cizím, k teré jim na konec nem ohou po moci. V tom ohledu m ůžem e říci, že jsm e šli jinými cestami, že jsme pěstovali politiku o p ák ií a to s (úspěchem. Zachovali jsme si tím pokoj v obci a um ožnili jsme další práci klidný vývoj. Náš asimilační proces probíhá tu sice pozvolně, ale je současně připraven k rychlejšímu růstu bez oněch procesů, které mnohdy odbory na úkor budoucí práce byly nuceny prodělati. A tak proti jiným letům vykazuje poslední správní rok alespoň jedinou úspěšnou položku z účtů naší práce. Nalezli jsm e si m etodu m atičního boje, ta k jak s úspěchem se má pracovati. Vynalezli jsme si vlastní systém vší naší práce a po té cestě jsme šli nesmlouvavě po celý rok. Rada finančních a mravních úspěchů to podporuje. Byl to v prvé řadě druhý matiční ples a pak výlet, který nás postavil na dobrou, hmotnou pokladnu. Smysl vší práce měl ovšem svůj střed ve škole a to v dobré, řádné české škole. Můžeme řící, že jsme měli u nás již řad u vesměs dobrých učitelů a pracovníků. Velká šk o da odboru spočívá v tom, že nám po roce odcházejí, protože zde nem ají žádné podm ínky v P řírůstek žactva jeví vzestupnou tendenci a dosáhl toho roku nejvyššího čísla '51 žáků. Je velkou národní škodou, že vláda pro tento vskutku hodný počet ponechává naše děti na škodách zdraví a estetiky. Co jest nám plátno všechno úsilí, když postrádám e svého středu. Všechna práce jest odstředivá, nikde nenalezne člověk zbytky své práce. Bez školy nás práce, k te rá nás čeká, znervosňuje a straší. Dejte nám řádnou školu, přičiňte se o ni a 64 pak přijde naše království do Dolní Lomné. Získali jsme hodně dětí a měli bychom jich ještě více, každého odstrašují jen ty známé důvody a ohledy na zdraví vlastních dětí. Získali jsme péčí řídícího učitele Jos. Střítežského státní m ateřskou školku, do které bylo zapsáno 46 dětí, a kterou opět jen z technických důvodů nebylo možno otevříti v roce minulém. V yučování v ní bude zahájeno 1. února 1920. Potřebujem e vhodné místnosti pro činnost osvětovou, jež se omezuje jen na četbu a přednášky. V příštím roce budeme usilovati o vlastní scénu. Rozšířím e tak počet knih, jež jsme sloučili s matiční knihovnou a darem knih MŠANO v řádnou českou veřejnou knihovnu. O dbor zastává funkci osvětové komise, 2 přednáškam i se světelnými o bra zy a 3 přednáškam i lidovýchovnými. Knihovna nedostačuje a má 137 svazků, 54 čtenářů a 456 výpůjček za celý minulý rok. Členů je 6 6 . V zpom ínám e obětavého pracovníka a také tvůrce našeho odboru pana Pavla Šotkovského, jehož z našich řad vyrvala dlouhá těžká choroba. Schůzí odboru bylo 16, z toho 6 členských a 10 výborových a jedna valná hrom ada. Členové se též zúčastnili okresních schůzí v Jablunkově. O dbor ode bírá časopis Ňasz Šlonzak a O branu Slezska. Členové odebírají Nasz Šlonzak. Minulá léta nás soustředila k matiční práci. Dala jí elán nadšení a chuti. Posledníní správní rok pak našli jsm e si již svou vlastní metodu a systém v práci. Co více tedy potřebujem e, než dobrou matiční kázeň všech členů, takové nadšení v práci jaké bylo na počátku, když naši tvůrcové odbor zakládali. Zpráva pokladní: P říjem Kč 4732.26, vydání KČ 1843.96. Z ůstatek na rok 1929 Kč 2888.30. LOMNÁ HORNÍ. O dbor založen v r o ; 1923. V roce 1928 zvolen byl předsedou p. Karel Faber, lesní, m ístopředsedou p. Jan H ruška, rolník, jednatelem p. Josef D vořák, řídící učitel, pokladníkem p. AI. Szczypka, hajný. Členy výboru pp. Jan Škandera, Jan Kantor a J. Carbol. O dbor v H orní Lomné a jeho členstvo nemá ustláno na růžích. Zdejší polská většina pronásleduje naše lidí na každém jejich kroku. Česká menšina m á jen to co si sama vybojuje. A boj ten je těžký, poněvadž jsme v něm vždy slabší. Jedinou naší útěchou je to, že dnešní úřady nás v našem postavení podporují a nedají nás utiskovati. Dnes máme m ožnost najít spravedlnost a sjednat nápravu. T oto vědomí nás posiluje v boji proti našim nepřátelům . Boj tento je tuhý, nejde ta asimilace v H orní Lomné tak, jak v jiných obcích. Jsou zde dvě příčiny. Jednou je ta, že zdejší obyvatelstvo bylo v do bách předválečných ponecháno čistě sobě. O Lomfiany se nikdo nestaral. Žili životem chudých lidí, jejich živobytí je vyplněno bojem o skývu chleba. P ři této těžké práci jim nezbylo času na přem ýšlení o národnosti. T eprve v plebiscitu přichází boj o národní příslušnost. A tehdy Poláci dávali lidu velká práva, kterých se musel po plebiscitu zříci v zájmu pořádku. T ato zaostalost ve vzdělání je jednou příčinou a asi hlavní, že naši Lomňané dosud neprohlédli, do kterého táb o ra p atří. Druhou je asi povahové založení zdejšího lidu. Jak tvrdé jsou tyto hory a ta chudobná políčka, na kterých pracují, tak tvrdé a neústupné jsou jejich povahy. Práce naše se též nesla těm ito dvěma sm ěry. Pracovat na vzdělání zdejšího lidu a umožnit mu jeho těžká živobytí. V zdělání dětí slouží naše škola, která je navštěvována 46 dětmi. To je naše lepší budoucnost. Z nich musí nám vyrůst i noví pracovníci a neohrožení bojovnici o naši lepší budoucnost. Bez práce dosud nikdo ničeho nedocílil. A ani my v H orní Lomné bez práce nedocílíme té mety, ku které jdem e. Aby starší žactvo poznalo sousední země a současně vyspělost nynější kultury, umožnil mu odbor zájezd na „Výstavu soudobé kultury ' 1 do Brna. Zájezd byl třídenní. Žáci shlédli mnoho nových dojmů, krajů, kterým i projížděli; prohlédli si ceiou výstavu, shlédli veškeré pam átnosti a zajím avosti Brna, z nichž je nejvíce zaujalo museum se svými sbírkam i. Mladší žáci podnikli výlet na V. Polom , kde byli též na náklad odboru pohoštěni uzen kami. Brněnskou výstavu navštívilo i několik členů zdejšího odboru, kteři se tam vypravili při hromadných zájezdech. Během prázdnin chtěl odbor uspořádat matiční slavnost, která však pro nezam ěstnanost zdejších lidí musela odpadnout. Tím přišel odbor o největší finanční položku. O vzdělání starších pečuje naše knihovna, z které si hojně členové knihy půjčují a čtou. Ti, k teří milují lehčí četbu, čtou povídky i pohádky, které si děti půjčují z dětské knihovny. M atiční knihovna čítá 85 knih. Č tenářů bylo 45 a přečetlo 495 knih. Mimo to odbor odebírá Šlonzaka, O branu Slezska a Černou zemi. Členové odebírají Šlonzaka. 28. května sehráno pro dospělé divadelní představení „P an Švejk se žení-'*. Divadlo se vydařilo nad očekávání. Více divadelních představení nem ohlo býti pořádáno, poněvadž na počátku zimní sezóny, kdy7 jsme chtěli divadla cvičit, nám shořela spolková m ístnost i jeviště, takže nyní jsme zatím bez obého, co k pořádání divadel a zábav potřebujem e. Posledně jsme v hostinci p. Jana Ryška pořádali oslavu 28. října; oslava tato konána společně s Poláky. Dopoledne se členstvo zúčastnilo bohoslužeb, při kterých zpívány české písně. O dpoledne pak ko nána společně oslava v sále p. Ryšky, na které česky promluvil o významu 28. října a o vykonané práci v prvém desítiletí jednatel Josef D vořák a polský uč. E. Zajíc. Ten ale ukázal, že Poláci jsou v prvé řadě Poláky, a že nepřestali toužit tam za Olzu. Oslava ta to přičiněním několika lidí neskončila tak, jak skončit měla. Poznali jsme, že spolupráce s Poláky není m ožná v žádném ohledu. Po oslavě 28. října nastává nám nová práce. Kvapem blíží se doba voleb do okresních a zemských zastupitelstev, které se konaly dne 2. pro since. Poněvadž výsledek těchto voleb má pro nás značný význam politický i h ospodářský, věnována jim zvý šená pozornost. Poláci pracují horečně od jednoho k druhém u, aby ukázali, že oni jsou na Jablunkovsku sku tečnou většinou. Avšak i naše menšina zná význam voleb a pracuje mezi svými členy. Svolány civě scíuize volební, na nichž voličové poučeni o významu voleb pro nás a nabádání k plnění své povinnosti. Výsledek naší práce byl 51 hlasů, odevzdaných na české kandidátky. Po volbách nastává opět utišení a hlásí se nám nová práce. V ánoční nadílka. Poněvadž v pokladně byla malá hotovost, bylo nutno se obrátit na dobročinné korporace a jednotlivce. N a tyto prosby darovaly korporace a jednotlivci celkem 884.— Kč. O kresní péče o mládež v Jablunkově darovala na vánoční nadílku pro 28 žáků oděvy a boty. O ostatní se postaral odbor. Podělil je látkam i na obleky pokud mu stačily. Všichni žáci pak poděleni vánočkami a pam lsky. Pod pěkně vystrojeným^ strom kem zazpívaly děti koledy a s radostí se rozcházely. N ebyla ta letošní nadílka tak bohatá jako jiná léta, ale poděleni ti nejpotřebnější. Snad na p říští rok bude bohatší. Během roku sehrána pro žactvo dvě loutková divadelní představení. P ro členstvo objednal ódbor 2 0 Těšínských kalendářů. Schůzí výborových bylo konáno 7, na nichž rokováno o aktuálních otázkách odboru. O dbor vysílal své delegáty na okresní schůze. Valné hrom ady celé Matice, která se konala v Jablunkově, odbor se v hojném počtu zúčastnil. Bylo ji přítomno z H orní Lomné asi 2 0 členů. M imo to se naši členové zúčastnili zábavných podniků, které konal odbor Slezské Matice osvěty lidové v Dolní Lomné. O dbor pomalu získává posic i v kostele. České í;(>hosluzfcy konány 28. října a na H od Božího narození. S příchodem jara budou konány pravidelně co druhou neděli. Čeští členové v obecním zastupitelstvu dopracovali se toho, že jejich hlas je ve schůzích respekto ván. Tak pomalu krok za krokem dobývám e nové a nové posice. Poláci drží dosud v rukou moc a svými 10 hlasy prozrazují, kde mohou, svou vůli. P řes to však nem ohou dnes dělati to , co by oni sami chtěli a m usejí Pn kazdem svém činu se ohlížet, co tom u zástupci české menšiny řeknou. O dbor náš však byl 4 prosince velice poškozen nelítostným osudem. V ten den v noci vypukl v hostinci pana Jana P yšky požár, který zničil cely jeho majetek1, i naše jeviště a nás připravil o sál a spolkovou m ístnost. Jsm e nyní tam kde j*me byli pred 4_roky. Nemáme m ístnosti, kde bychom konali zábavy a vzdělávací podniky. A4áme sice školu, ale ta se hodí pouze k přednáškám . A naši lide mají nejraději zábavu, p ři níž mohou zapom enouti na denní tram poty. Poněvadž i' Pyška přišel o veškerý m ajetek, podnikl o d b o r sběrací akci po všech m atičních odborech. Bohužel, ze se nesesel s porozum ěním u odborů finančně nejsilnějších. Celkem přispělo na akci 16 odborů obnosem U:)2.50 Kč. Doufáme, že i tato těžká zkouška přejde a že p říště bude už míti náš odbor spolkovou místnost. Zpráva pokladní: P říjem 5.911.70 Kč, vydání 3.270.40 Kč, pokladní hotovost 2.641.30 Kč. LYŽBICE. Odbor založen 4. února 1924. Předseda Jiří Juránek, m ístopředseda O ndřej M azur, hutník, jednatel Ant. Marek, správce školy, pokladník Karel Konvička, hutník. M áme-li spravedlivě hodnotiti činnost odboru v roce 1928, musíme konstatovati, že tato byla vzdor překážkám , které se odboru stavěly v cestu, plodná a veliká. Odbor vykonal v roce 1928^ jednu valnou hrom adu, jednu členskou a 12 výborových schůzi, jednu matiční slavnost, 4 d iv a d lap ro dospělé, 2 divadla pro dítky, 3 přednášky pro dítky a pro dospělé, 3 besídky pro d ítk y a dospěle, 1 dětský výlet na Radhošť a 1 oslavu m ikulášskou pro děti. Kromě toho vydržuje odbor m ateřskou školu Slezské Matice osvěty lidové, která své poslání náležitě koná. V měsící prosinci byla podniknuta vá noční finanční akce, která vynesla slušný obnos, za který se uspořádala bohatá vánoční nadílka za značné ucasti místního občanstva. Na tom to místě p atří srdečný dík všem tě m , k te ří na nadílku přispěli. 19. září podnikl odbor s českou menšinovou školou deputaci v záležitosti výstavby školní budovy v Lyžbicích na ministerstvo školství a národní osvěty v Praze, kde bylo odevzdáno do rukou p. sekčního šéfa Mlčocha p í semné memorandum podepsané 60 členy a rodiči české menšiny. Deputace se zúčastnili jednatel s panem Jiřím Juránkem, předsedou m enšinového školního výboru. Zpráva pokladní: P říjem v roce 1928 16.709.48 Kč, vy daní 14.477.35 Kč, pokladní hotovost ke dni 1. lednu 1929 Kč 2.232.13. MILIKOV. ■Tam pod h o r a m a , pod v y s o k ý n k n e b i c o z v e d ly s v é té m ě , ta m žije , ž ije n e v y k r e s le n á , n e v y z p ív a n á , n e s p o d o b e n á bída té g o r a ls k é z e m é “ . Tak žaluje slezský pěvec P etr Bezruč ve svých „Slezských písních"' o kraji a dědinkách položených pod pezkydem. Jisté ze naše vesnička Milikov p a tří k těm to dědinkám a nechci říci, že zaujím á m ísto první, ale jistě není také na místě posledním . A v této malo komu znám e bídě vyvíjel se náš odbor Slezské Matice osvěty lidové. Založen byl roku 1925. Dnes čítá 61 členů. Na konci roku 1927 měl 54 členů, během roku 1928 přibylo 7 členů. V roce 1928 došlo 38 dopisů a odesláno 2 j dopisů. Knihovna matiční s veřejnou čítá 85 svaz ku. Umístěna je v č eské škole v Milikově. Čtenářů bylo 10, výpůjček 75. Prům ěrně na jednoho čtenáře p ři padá 7 knih. Malé používání je zaviněno velkou rozlehlostí obce. Mimo této knihovny je v české škole v |Návsí-Jasení knihovna putovní, ze které se také půjčují knihy. V uplynulém roce konány 2 schůze výborové: 1 členská a jedna valná hrom ada. Od té pořádal odbor divadla pro dospělé a m im o to sehrály děti české šk o ly z Milikova dětské divadlo a byly pořádány společně se školou v K ošařiskách dětské „R adovánky". Čistý zisk obou těchto byl věnován na zájezd dětí na H ukvaldy a Štram berk. Dále bvla pořádána 1 přednáška se světelnými obrazy, 4 loutkové divadla, která sehráli p. učitelé z Návsí. V uplynulém 1 roce konaly se volby do zemského a okresního zastupitelstva. Při těchto volbách dostaly české strany 57 hlasů, tedy o 16 hlasů více než ve volbách zastupitelstva obecního r. 1927. Na vánoční nadílku, jelikož je odbor chudý, nedal nic. Proto museli správcové škol jak v Jasení Ambrož, ta k v Milikově M ajdloch starati se sami. P řesto však byly obě nadílky uspokojující a všechny děti byly poděleny. N adílky spojeny byly s besídkou rodičů. O dbor v Košařiskách je povinen půjčovati našemu odboru jeviště, zakoupené ústředním výborem; Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. N em ůžem e však této vymoženosti m noho používati, jelikož nem áme do statek ochotníků, hlavně hereček. Zpráva pokladní: P říjem 927.86 Kč, vydání 148.85 Kč. Zbývá 779.01 Kč MOSTY U J A B L U N K O V A . Odbor založen 7. listopadu 1921. Předseda V iktor Nimal, lesní, m ístopředseda Josef Drong, rolník, jed natel Vladimír Kudláček, učitel, pokladník Gustav Klus, železniční úředník. Poslední rok byl zvláště důležitý pro náš národ a tími i pro naši menšinu v odboru sdruženou, neboť v tom to roce slavila naše milovaná repu blika prvé desítiletí svého trvání. A v tom to jubilejním roce byla činnost odboru následující. Po valné h ro 5 6ó madě roku minulého byl pořádán dne 4. února 1928 m atiční ples, na němž se lidé dobře bavili, a k te rý i finan čně dobře dopadl. Narozeniny milého nám všem presidenta T. G. M asaryka byly oslaveny přednáškou a divadlemi „P ro kus chleba". Dne 1. května sehráno bylo divadlo „R om ánek v h o rách ". Dne 1. července po řádána byla matiční slavnost s dětským i radovánkam i. Slavnost pořád án a poprvé na hřišti školy a výbor jistě místo dobře volil, neboť čistý výtěžek ze slavnosti daleko předčí léta minulá. Děti českých škol p ře d vedly ukázky tělocviku, h er a tanců a byly poděleny uzenkam i a šťávou. — D ůstojným způsobem oslaven byl celou českou menšinou za vedení výboru našeho odboru den výročí 1 0 tiletého trvání naší republiky 28. říjen 1928. — V předvečer dne 27. října byla škola, jež byla péčí učitelského sboru příležitostně a vhod ně vyzdobena, slavnostně osvětlena. Současně byly i jiné veřejné budovy a m nohé soukrom é dom y osvětleny. O 7. hod. večerní vyšel lampionový průvod za zvuků hudby od hostince p. Altmana k české škole. Tam před okrášleným a ozdobeným poprsím presidenta republiky promluvil předseda odboru pan Nimal a byly zahrány a zapěny státní hymny československé. V den 28. října byly v kostele slavné bohoslužby a p o nich opět od e šel průvod k české škole, kde o významu dne promluvil velmi pěkně pan učitel Nechvátal. Potom děti p řed nesly vhodné básně a slavnost zakončena zahráním a zapěním státních hymen. Dne 8 . prosince pořadána ještě zábava m ikulášská, o jejíž veselý program se postaral pan učitel M ikušek. Pan Byrtus, u něhož byly naše podniky pořádány, propůjčil nám' vždy bezplatnlě sál, za což i zde jemu děkujem e. Ze všech podniku výborem pořádaných měla pokladna slušný příjem , který se pak věnoval na vánoční nadílku. D říve však jest se třeba zmíniti o dni 2. prosince 1928, kdy byly provedeny volby do okresních a zemských zastupitelstev. Naše menšina nezklam ala, neboť p ři těchto volbách bylo odevzdáno 441 českých hlasů, kdežto Poláci obdrželi při jedněch volbách 493 hlasy a při druhých docela jen 431 hlas. P roti posledním volbám obecním znamená to asi zisk 150 hlasů pro strany české a úbytek asi 300 hlasů pro Poláky. Byl to jistě výsledek překvapující, pro nás radostný a pro ně žalostný. Přičinili se tedy členové našeho odboru a ukázali, že jest tu český živel, že \sou v M ostech lidé, k te ří m ají republiku naší rád i a že je jich už hodně. V ýsledek voleb nás však nesmí opojiti a nesmíme stanouti, nýbrž pracovati ještě úsilovnějí, aby výsledek příštích voleb obecních byl pro nás ještě radostnější. Posledním dílem výboru v minulém roce byla vánoční nadílka pro naše nejm enší h ra ničáře. V ýbor nelitoval nákladu a uspořádal nadílku jistě jubilejní, neboť na ni věnoval veškeru pokladní h o tovost a podělil všechny chlapce obuví a všechna děvčata ušitými šaty. O dbor věnoval na nadílku obnos přes 6.000.— Kč a v tom to obnosu byl jen d ar 500.— Kč naší ochranitelky v Orlové, dar 100.— Kč družstva H ospodyně v 'Doubravě, jež má prod. u p. Zarem by, dar 100.— Kč p. traťm . Čozy a 5 0 .- Kč p. Altmanna. Pan lesní Svoboda z Návsí věnoval 20 kg jablek. N a m at. školu, o jejíž věcné potřeb y musí odbor pečovati, vydáno bylo v roce 1928 2.000.— Kč. Ze všeho toho vidíme, že výbor odboru se snažil pracovati a pomoci všude, kde se dalo. O všech věcech týkajících se odboru a české menšiny bylo jednáno na výborových schůzích, jichž bylo 12. Počet členů odboru vzrostl ze 76 v roku 1927 na 103 v roku 1928. Bylo p řijato 30 členů nových a 3 se 'fodstěhovali. I z toho tedy vidíme, že odbor náš roste a sílí a jest si jen p řáti, aby vzrůst jeho se nezastavil. Snahou odboru by mělo býti, aby ve svém středu soustředil všechny česky smýšlející občany obce Mostů. Toho docílí jen prácí rozum nou a klidnou. A aby jeho práce byla rozum nou a klidnou, musí se snažiti přejiti všechny osobní různice a býti si pam ětliv, že do odboru p a tří všichni česky cítící lidé a že osobní spory do odboru n epatří. Zpráva pokladní: P říjem 9.580.50 Kč, vydání 9.202.50 Kč. Pokladní hotovost 378.— Kč. j | 1. i , NÁVSÍ. Jak o všechny roky, tak! i v noce 1928 snažil se odbor, aby pracoval se zvýšenou energií na poli kulturním, lidovýchovném, sociálním , národním , aby podporoval a staral se o českou školu, aby získal svojí činnost! dobrou pověst a staral se o pokrok a vývoj české věci. S radostí m ůžem e konstatovati, že činnost odboru ve všech sm ěrech byla od doby jeho založení v tom to roce jedna z největších, a tak é pokladní kniha vykazuje za rok 1928 největší příjem vůbec. N a valné a ustavující schůzi, konané 11. března 1928, zvolen byl nový výbor, jehož členy a funkcionáři byli p p .: S tarůstka Jan předsedou, Švabeník H ynek m ístopředsedou, Ševčík Josef pokladníkem , Karlík Alois jednatelem . Cleny výboru: Rucký Josef, Šálek Adolf, P ražák Frant., Janíček Pavel, K ajzar Adam a Blažek Adolf. Revisory účtů: Kajzar Josef a K řístek Jan. H ospodářem p. Klapsia Pavel. Knihovníkem Jureček Jakub. V ýbor byl vybrán členstvemj a volba jeho byla šťastná, neboť za celý rok nevy skytl se ve výboru žádný nesoulad, naopak všichni rukou společnou a nerozdílnou pracovali, aby těžký úkol, který na něj byl vložen, vykonali co nejlépe a aby výbor mohl s klidnou m yslí předstoupiti před členstvo. Za uplynulé období bylo vykonáno 12 schůzí a to jedna valná hrom ada, 1 ustavující, 10 výborových. Spisů bylo p řijato 104, odesláno 118, celkem 222, mimo pozvánky a oběžníky. O všech podnicích odboru a životě v české menšině referováno v časopisech. N a počátku roku bylo 189 členů. Během roku vystoupilo 8 členů, přistoupilo 34 členů, takže na konci roku má odbor 125 členů. Činnost pořadatelská byla v roce minulém rozsáhlá. V ý bor hned po valné hrom adě chopil se práce, aby ukázal, že p ři dobré vůli se mnoho zm ůže. Byly konány ná sledující podniky: 18. března konala se za účasti Sokola z Jablunkova akadem ie se zpěvním, tělocvičným a hudebním program em , aby byla propagována sokolská myšlenka. 9. dubna konalo se divadlo s tancem , při kterém' sehrány 2 aktovky a sice: „leh m elde" a „C esta k srdci". 28. dubna byla p řednáška se světelnými obrazy o P aříži. 6 . května sehráno divadlo se zpěvy „D ražba na nevěstu", k teré bylo hojně navštíveno. 20. května konal se matiční výlet na Stožek. N a m ístě účinkovala domácí hudba, k tero u si účastníci sam i za platili. 11.—13. června měla 5. tř. a část 4. tř. zdejší obecné školy zájezd na výstavu soudobé kultury do Brna. Děti odnesly si odtud mnoho dojm ů, na k teré jistě nezapom enou. T aké pro vyučování m ěl tento zájezd veliký význam. N ejvětší radosti dětí bylo, že spatřili p. presidenta, který tehda také m eškal v Brně. O dbor přispěl na tento zájezd obnosem Kč 715.90. 1. července byl pořádán matiční výlet v Kostkově, spojený s dětskými radovánkami. Průvod asi 300 dětí vyšel s hudbou od školy do Kostkova, kde děti obecné a m ateřské školy předvedly pěkné výstupy, tance a hry. D ítky byly pohoštěny a bylo rozdáno celkem' 500 párků, na 800 rohlíků 67 a 270 káv. Na úhradu toho vybral p. M azur, topič v N^vsí, obnos 1200 Kč. V červnu konaly nižší tříd y obecné školy výlet na Stožek, kde jím také bylo poskytnuto občerstvení, na které odbor přispěl obnosem Kč 82.—. 7. října byl sehrán divadelní kus „M ěstská rada na nám luvách". Po divadle byla taneční zábava. Zisk z toho divadla byl velmi značný. V roce 1928 připadlo desítileté výročí čsl. sam ostatnosti a bylo proto důstojně oslaveno. Oslava konala se poprvé společně s P oláky pod protektorátem obecního zastupitelstva. V předvečer byly slavnostně osvětleny budovy. 28. října dopoledne bylo slavnostní zasedání obecního zastupitelstva, boho služby české i polské v evangelickém kostele a po bohoslužbách položena na hřbitově kytice na pam átku p a d lých vojínů. Potom se konal průvod, který vyšel od nádraží a čítal na 1200 účastníků. Průvod došel až do J a blunkova, kde na nám ěstí byly proslovy. Na to položen byl také na katolickém hřbitově věnec. 27. října konala se také ve škole pod Stožkem sam ostatná oslava. T aké v české škole v Návsí konala se 27. října oslava, při které děti přednášely, zazpívaly a děti m ateřské školy předvedly výstupy. Před oslavou promluvil říd. učitel Pražák. 25. října večer sehrál odbor slovenskou pohádku „R adúz a M ahulena", která byla velmi pěkně vypravena jak krojově tak i scénicky. T aké spolek polské m ládeže sehrál divadelní hru, zazpíval hymnyj a některé písně. P řed divadlem promluvil o významu dne česky říd. učitel P ražák, polský učitel Labaj, jehož řeč však byla na společnou oslavu nevhodná. 5. prosince pořádal odbor m ikulášskou nadílku pro dítky mateřské školy, při které každé dítě obdrželo sáček s cukrovími v <e_ně a(si 4 JKič( a 'hračky. 13. prosince konala se přednáška se světelnými obrazy „O alkoholu". 16. prosince sehrály děti české obecné školy divadlo „H astrman", které bylo velmi pěkně vypraveno. Děti m ateřské školy předvedly jesličky. 26. prosince sehrál odbor divadelní hru „Šťastní otcové". Po divadle konala se taneční zábava. Finanční zisk byl velmi značný. 3. ledna konala se ve škole vánoční nadílka, při které byli přítom ni členové výboru Matice i členové školního výboru. Nadílka se konala proto až po Vánocích, protože po vypuknutí záškrtu u syna správce školy byla škola úředně uzavřena. 5. ledna konal se matiční ples, který přesto, že nebyl tak četně navštíven, se pěkně vydařil. Zvlášť pěkně se vyjímaly některé m asky. 13. ledna konána p řednáška se světelnými obraz v: „Cest;? legionářů1. 3. února byla přednáška se světelnými obrazy: „O Florencii". M imo tyto podniky byla hrána loutková divadla v Návsí celkem 18 krát, na Stožku 7 krát, celkem 25 krát. P ořád án o bylo tedy celkem 6 divadel, 1 akadem iíe, 1 slavnost s průvodem 1, 1 zájezd, 3 výlety, 1 ples, 2 nadílky, 4 přednášky se světelnými obrazy, 25 loutkových her, celkem 45 podniků. M nohé podniky, zejm éna ty, ve kterých vystupovaly školní dítky, byly členstvem hojně navštíveny. P řesto jest ještě dosti členů, kterých při matičních podnicích postrá dáme. Odbor v y d ař svým nákladem 2000 kusů pohlednic Návsí dvojího druhu, každý ve třech barvách. Byly vydány proto, aby návštěvníci mohli si zakoupiti české pohlednice Návsí, kterých dosud nebylo. Sociální čin nost odboru sm ěřovala v prvé řadě k podpoře školy, v druhé řadě ku pomoci všem členům i nečlenům, pokud této pomoci potřebovali. O dbor daroval 150 — Kč a různé šatstvo pohořelém u M arošovi, dále přispěj pohořelému členu odboru v H orní Lomné, přispíval do různých dobročinných spolků, jako České srdce, O kresní péče o mládež a jiných, takže na různé dobročinné účely přispěl odbor částkou Kč 1330.80. Přj matiční slavnosti v Kostkově pohostil školní dítky, podpořil zájezd zdejší školy do Brna. Vdově po dělníku Kozinovi z Jasení byla odborem vym ožena od okresní nem. pojišťovny podpora Kč 750.—. V eškeré celoroční střádání směřovalo k tom u, aby byla provedena vánoční nadílka v potřebném rozsahu. P ro všechny dítky vykonána vánoční nadílka. Každé dítko, celkem 1 260 dětí, dostalo vánočku a sáček se sladkostm i v ceně asi Kč 5.—. Mimo to rozdáno na škole v Návsí, na m ateřsk é školce v Návsí a na škole pod Stožkem celkemí 113 párů bot, 40 hotových chlapeckých šatů, 23 dívčích šatů,- 5 m látky na šaty chlapecké, 20 m látky na šaty dívčí, 50 kusů čepic, sveatrů, šál a rukavic, 5 zimníků. 4 trika a 109' kusů starších věcí, jako botů, šatů a pod. Celková cena nadílky mírně počítána činila na škole a školce v Návsí Kč 9000.—, na Stožku Kč 2000.—, cel kem 11000.— Kč, a byla jednou z největších nadílek vůbec. Na úhradu vánoční nadílky přispěli: sbírka šk o l nice mezi rodiči 1013.— Kč, zam ěstnanci zdejší výtopny 752.— Kč, zam ěstnanci stanice Kč 227.—, zaměstnanci odboru pro udržování drah v Návsí Kč 117.50, výtopna Bohumín Kč 300.—, pražští strojvůdci zaslali sbírku provedenou ve výtopnách v Praze, která vynesla 1140.— Kč. Mimo tyto peněžní dary darovali pražští strojvůdci bednu a balík různého šatstva. České srdce v Praze 2 velké bedny starého i nového šatstva i obuvi, N árodní jednota slezská pro exposituru šaty i footy, O dbor klubu čsl. turistů v Lazích dodal pro Stožek zboží v ceně asi 1200.— Kč. Z uvedených obnosů, které všechny přijal odbor Slezské Matice osvěty lidové v Návsí, vypla ceno bylo O kresní péči o m ládež v Jablunkově 2500.— Kč, která za to dodala boty a šaty v ceně asi dvojná sobné. Zbývající potřebné věci zakoupil odbor ze svých vlastních p rostředků. V elké pochopení nalezla škola mezi rodiči dítek, k te ří rádi složili značný obnos na vánoční nadílku a p a tří jim proto náš srdečný dík. V roce 1928 bylo také ve škole zavedeno úrazové pojištění žáků, které uhradil odbor z výtěžku dětského divadla „H astrm an". Pro chudé školní dítky je zavedena vyvarovací akce. N a Stožku jest dáváno mléko a chléb, v Návsí polévka. V yvařuje se 4 k rát týdně. Stravuje se celkem více než 160 dětí. M im o tuto činnost staral se odbor, aby opatřil práci svým nezam ěstnaným členům. P odařilo se nám umístiti některé naše členy v stálém zam ěstnání, zvláště v železárnách v Třinci. Budeme-li m íti ještě větší podporu od státních podniků, setká se naše snažení ještě s větším zdarem', inventář o d b o ru : H ospodářem odboru jest p. Klapsia. Inventář jest zapsán v inventární knize. Na doplnění inventáře, zvláště divadelního, byl v roce 1928 věnován obnos přes 1500.— Kč, který byl ústředím Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. O stravě č. P ř. 13.159/28 z 13. X. 28. schvá len. Opravu a rozšíření jeviště provedl žák um ěleckoprům yslové školy v Praze J. Brož. Jeviště rozšířeno. Zhotovena: 1 hradní síň — pozadí, 2 oblouky, vězení — zadní stěna, 2 oblouky, zimní stojka, 3 zimní oblou ky, 4 boční kulisy, 2 sufity', 1 sk á la, 1 !krb, 1 balustráda, 1 pult. Dále provedl nastavení kulis bočních, aby bylo docíleno větší výšky jeviště. Dále provedl odbor se svolením ústředí prodej 3 velkých bud, kterých se pro jejich těžké umísťování při podnicích ani nepoužívalo. Prodej provedl pokladník p. Ševčík. Mimo to přibvly do diva delního inventáře některé drobnější věci. Knihovnu odboru vede knihovník Jakub Jureček, který vede také zároveň veřejnou knihovnu. Obě knihovny jsou um ístěny v místnosti p ři m ateřsk é školce ve vlastních skří ních. Knihovna odboru čítá 369 svazků, knihovna veřejná 238 svazků, k teré jsou cennější a také více čtené. Celkem bylo v roce 1928 61 čtenářů s 1729 výpůjčkam i, takže na jednoho čtenáře připadá průměrně 28 výpůj ček. Půjčuje se každou neděli od 10—12 hod. bezplatně. Mimo tyto knihy zábavné a poučné čítá knihovna ně 5* 68 kolik svazků divadelních. Těšínských kalendářů bylo mezi členstvem rozprodáno 100 kusů. Po založení školy na Stožku starali jsme se, aby bylo co nejdříve přistoupeno k zakoupení pozem ku pro českou školu, p ří padně, aby došlo co nejdříve ke stavbě, poněvadž dnešní m ístnost nevyhovuje vůbec účelu. Po různých^ žá dostech a mem orandech došlo konečně dne 28. června 1928 ke kom isionelním u šetření za účelem zajištěni pozemku. Šetření prováděla okresní správa politická v Českém Těšíně za účasti zástupce min. školství a nár. osvěty Dra. Šrámka a zástupce m in. veř. prací ing. Žilky. V yhlédnut a uznán za nejzpůsobilejší pozemek společný Anně Bazgíerové a Zuzaně M itrengové. Min. škol. nyní pozem ek zakupuje. Dne 1. února 1929 byla expositura pod Stožkem přem ěněna na školu sam ostatnou a spr. školy se stal uč. Šeděnka z D. Lomné. D osa vadní uč. Mil. Fišara byl přeložen do D. Lomné. V minul. r. konalo se slav. otevření přístavby pol. školy, kte roužto přístavbou byla zase obec značně fin. zatížena. T aké konají se přípravy k otevření polské mateřské školy. P ři zápisech do škol nejevil se takový p řírůstek jako v roce minulém, ale přece jsme ještě stále v předu, neboť polské školy v Návsí mají 212 žáků, české školy v Návsí mají 224 žáků, nepočítaje v to žáky, kteří chodí do měšťanské školy a do gym nasia. Polská škola udržuje si počet tím , že neposílá a nebo jen málo žáky do měšťanských škol a drží je ve vyšších třídách obecné školy. N aproti tom u odchází z českých škol každým rokem značný počet žáků jak do Jablunkova, tak do Těšína. M ateřská škola má 55 dětí. Zá sluhu o českou školu má O dbor Slezské Matice osvěty lidové se školním výborem a učitelstvem české školy, které pracuje ve všech podnicích matičních, při divadlech, nacvičuje dětská divadla a j. Učitel Jak. jureček. Marie Kubášková a Alois Karlík sehráli za minulý rok celkem 73 loutkových divadel nejen v N ávsí, a|!e i v ji ných školách celého okresu. V minulém 1 roce založena byla Evangelická Matice T řanovského, která vydává také svůj vlastní časopis Slezský Evangelík. Dne 7. října založen odbor této Evangelické Matice v Návsí a jest nyní na vedoucích činitelích, aby vyvíjeli činnost, aby veškeré požadavky českých evangelíků na Tě šínsku byly splněny. D eputace evangelíků, ve k teré byli z Návsí pp. K ajzar Adam a M azur Pavel, byla v Praze, kde byla přijata min. školství H odžou a tlum očila mu požadavky evangelíků-Čechů na Těšínsku. Dne 28. října odeslal odbor kám en s nápisem Stožek do základů pom níku „M ohyla Svobody" u F rýdku. Dne 2. prosince konaly se volby do nově zřízených okresních a zemských zastupitelstev. P růběh voleb byl mnohem klidnější než p ři volbách dřívějších. P roti obecním volbám jeví se v Návsí p řírůstek 83 českých hlasů, ačkoli se volilo teprvé od 24 let. Jest tedy viděti pokrok české věci, pomalý, ale za to tím 1 jistější. Budeme-li míti od státních podniků podpory, bude náš úspěch ještě větší. V minulém roce proskočily veřejností i tiskem zprávy, že se chystá zrušení výtopny v Návsí a zrušení státní parní pily. Bylo ihned zakročeno a dosaženo, že se prozatím na zrušení nepom ýšlí. Tím byly všechny obavy z poškození české věci odstraněny. Zpráva po kladní: Celkový příjem za rok 1928 17.058.05.— Kč, celkové vydání za rok 1928 16.632.10 Kč, pokladní ho tovost 425.95 Kč. Na V inklerův fond převedeno po Kč 1.— za člena, t. j. 219 Kč, k tom u z roku minulého zůstatek Kč 336.—, tedy celkem jest Kč 555.— ve Vinklerovém fondu. M asarykův fond ku stavbě pomníku p. presidenta obsahuje z roku minulého Kč 325.—, k tom u převedeno z r. 1928 po 1.— Kč za člena, t. j. 219.— Kč, takže stav na konci Kč 544.—. M i NÝDEK. O dbor založen 14. srpna 1921. Předseda Bedřich Stoklasa, asistent lesní správy, m ístopředseda Jan Lanc, dělník, jednatel Fr. N ovák, učitel, pokladník F r. Kusý, resp. fin. stráže. Postupem času je viděti v na šem odboru Slezské Matice osvěty lidové velký pokrok jak na polí kulturním , ta k sociálním 1 i národním . Víc a více dostává se do popředí česká kniha, český zpěv a časopisy, k teré v mnohých rodinách zatlačují polské časopisy a tak se vrací pom alu do lidu zdejšího duch český, kterým 1 cítili a žili zde naši předkové před něko lika málo lety. Velkým potěšením je, jak naši lidé stojí všichni pohrom adě. Vždyť celek znamená vše, jedinec sám o sobě nic. „Buď každý z nás z křem ene a celý národ bude z kvád rů !" N a poli kulturním vykonal odbor v uplynulém roce m noho práce. Dne 18. března sehráno zdejším ochotnickým kroužkem divadelní představeni „Zázračný p an ák ". T ím to zdařilým vystoupením dána účinkujícím větší chuť k nové práci a tak již 1. května sehráno opět divad. představení: „T y peníze" se skvělým výsledkem . V elké a zodpovědné kus práce vzal na sebe odbor založením m ateřsk é školy, která je významným bodem na poli kulturním . Jako každými rokemí, ta k ' i v (roce m inulém ujednáno pořádati výlet, spojený s dětským i radovánkam i na ukončeni školního roku. Děti provedly při tom různé hry, závody a pod. N ejradostnější bylo vystoupení malých dětí. Děti i rodiče odcházely s nejlepším uspokojením . Všechny děti poděleny na výletě uzenkam i, houskou, mali novou šťávou a cukrovinkam i. V ýlet se vydařil a zakončen taneční zábavou dospělých. N a pam átku oslavy 10. letého trvání obnovení československého státu uspořádána 28. října oslava u p. Eisnera společně s českou školou. Školní dítky přednesly básně a sehrály divadelní představení „P ro tatíčka presidenta". Dospělá mládež pak zapěla několik dvoj- a trojhlasných písní. Pan učitel Kubík promluvil o význam u 28. října. Zvlá ště dojem ná vzpom ínka pronesená před povstavším občanstvem „Padlým ' našim b ratřím — vykupitelům svo b ody", zarosila nejednom u oko. Dlužno vzpom enouti, že v měsíci říjnu pustila se do práce mládež a v k rát ké době se naučila m noho pěkných národních písní. Dne 1. prosince sehrála mládež divadelní kus „P an í matinka", který se pěkně vydařil. T ím vystoupili na jeviště sami zdejší rodáci, odrostlá m ládež, odchovaná českou školou. Poněvadž byl v rodinách zájem o příbuzné, přišlo m noho i takových, k te ří jindy se našim pod nikům vyhýbali. Dne 16. prosince uspořádal odbor s českou školou pohádkovou besídku a děti sehrály divadlo „D ukátové sem eno". — Čistý zisk věnován na vánoční nadílku. T ato konána v neděli 23. prosince v če ské škole. Po proslovu správce školy přednesly děti básně a zapěly dvojhlasně písně — vánoční koledy. Bylo přítom no mmoho dospělých. O dbor vystrojil pěkný vánoční strom ek, dar to lesní správy a dokoupil za obnos 1337.— Kč potřebne nedostávající se věci. Každé dítě poděleno sáčkem s jablky, ořechy, cukrovinkami, svatojanským' chlebem, fíky a vánočkami. Děti ze školy m ateřské dostaly hračky darované ústředním výbprem. Chudobné dětí dostaly buď oblek nebo obuv. nejchudobnější oboje. N adílka byla pěkná a nutno po- 69 dčkovati za přispěni O kresní péči v Jablunkově, N árodní jednotě Slezské v Praze, Státní lesní správě v N ýd ku, Čsl. turistům! v Suché, p. Eisneroví a p. Šturcovi. V roce 1928 doručeno odboru 122 různých přípisů, z nichž vyřízeno 67. Členské schůze byly 4, schůzí výborových 8 . Členů odboru je koncem roku 80. Z toho nově p ři stouplých 24. Zpráva pokladní: Příjem 60S2.43 Kč, vydání 4869.05 Kč. Z ůstatek 1213.38 Kč. Knihovna m a tiční umístěna je v české škole a m á malý počet knih? 34 a to většinou děl cizích autorů. Poněvadž jest zde již několik roků, jsou knihy od čtenářů přečteny i jdvajcráte a tito pak chodí půjčovat knihy do Bystřice nebo do knihovny polské. Přenosná knihovna z K arpentné dosud dodána nebyla a slíbené knihy okresním osvě tovým sborem 1 v Jablunkově za Kč 1000.— doručeny také ještě nebyly, ačkoliv urgence byla již trojnásob ná. Celkem půjčovalo 15 čtenářů a vypůjčeno celkem 270 knih. Prům ěr na jednoho čtenáře 18 knih. PÍSEK. Odbor založen 18. listopadu 1923. Předseda Jiří Škandera, vrchní hajný, m ístopředseda Pavel Sýkora, rolník, jednatel Maxm. Procházka, řídící učitel. Uplynul zase jeden rok plodné práce v našem odboru ve zdejší obci. Jsme zde v obci národnostně smíšené. N árodní přesvědčení u obyvatelstva se jen zvolna pro bouzí, ale ti, kdož poznali pravý stav věcí a probudilí se k nár. životu slezském u a probrali se z balamucení polských agitátorů, ti nyní jsou pevnější a důvěřují pevně všemu českému. Jsou chvíle a okam žiky, kdy tito polští agitátoři, zastánci Polska, napínají všechny síly, a.by naše by naše lidi od nás odradili. Žijeme proto ví p ro středí velmi dusném, ve kterém není možno očekávati zázraků, ale naší snahou je uvésti do zdejšího, trudného života aspoň trochu jasu, což se nám také zvolna daří. Náš odbor, maje na zřeteli tyto pom ěry, vyvíjel po stránce {kulturní i íhimotné usilovnou činnost, aby přesvědčil, že chce zachrániti tu to větev národa českosl. a jemu pomoci radou a vzděláním. M usíme jiti přím o svým vytčeným (cílem a jistě obrodím e a zúšlechtím e náš lid. Dou fejme, že překonáme všechny překážky, které nám naši nepřátelé kladou v cestu a překonám e všechno, aby se nám naše dílo dařilo. Během roku konal od b o r 5 výborových schůzí a jednu valnou hrom adu. Na počátku roku měl odbor 80 členů. P řijato během roku 11, zůstává tedy na konci roku 1928 91 členů; P řijí mání členů věnuje odbor náležitou péči. Přípisů došlo 47, odesláno bylo 85. Jednací číslo je 132. V činnosti lidovýchovné vykonáno bylo množství práce, jelikož tu to činnost pokládám u nás za nejdůležitější a hodně působivou. Pořádáno bylo 8 . ledna 1928 divadelní před stav en í: ,,Na statku a v chaloupce-''. 11. ledna loutkové div.: „Čert a Káča". 14. ledna „K ašpárek na vandře“ . 15. ledna 1928 přednáška se světelnými obra zy „Slovácko-1. 29. ledna přednáška se světelnými obrazy „C h o rv até". 10. února 1928 p řed n ášk a: Daně a přirážky (K. Smyczek). 18. března 1928 pořádal odbor zdařilou oslavu k uctění narozenin p. presidenta s přednáškou o životě a díle presidentově, (p. Procházka.) Po přednášce sehrál odbor divadelní předsta vení „Návrat českého legionáře''. Oslava zanechala v srdci účastníků hluboký dojem. H ojná návštěva svěd čí o přízni, jaké se těší náš tatíček mezi zdejšími lidmi. Bohužel této oslavy našeho představitele státu se nikdy nezúčastňuje obecní polské představenstvo s panem starostou Lipovským. T ito ještě za 10 let ne uznali vzdáti čest tom uto slavnému muži, kterého ctí nejen celá česká veřejnost, _ ale ta k é celá cizina. 27. března pořádána byla přednáška o J. A. Komenském. P řednášel M axm. P rocházka. 9. dubna konáno divadelní představení ,’, K om ptoaristka“ . 27. května divadelní představení „K ukačka a pantáta V ohnout". Přednáška [se světelnými obrazy o „Islandu" konána 18. října. 2. září 1928 divadelní představení „O ndráš Pán Lysé Hory" v přírodě. Naši mladí herci plně si zaslouží uznání za tuto hru, kterou provedli velmi dobře. 28. října divadlo „Nevěsta leg io n ářo v á'. O významu 28. říjn a prom luvil p. Maxm. Procházka, řídící učitel. N á vštěva obyvatelstva svědčila, že i zde začíná se probouzeti nár. uvědom ění. 8 . prosince loutk. divadlo „Kníže Oldřich". 9. prosince sehráno div. „V ánoce, vánoce veselé" ajpředn,. o O kr. péči o mlládež a významu Sl. Matice osvěty lidové. Promluvil M. Procházka. Mimo toho po řád án byl 4. února 1928 mat. p!es a krom ě toho dvě (an. zá bavy a 1 matiční slavnost. Místní odbor zastává funkci místní osvětové kom ise. Zdejší odbor prohlásil svou knihovnu knihovnou veřejnou. Knihovníkem byl p. M axm. Procházka. Knihovna vykazuje^ ke konci roku 1928 189 knih, čtenářů bylo 34 a vypůjčeno celkem' 132 knihy. Zpráva knihovní: Příjem Kč 12.103.74, vydání Kč 9.698.34, pokladní hotovost Kč 2.405.40. Z tohoto obnosu je v záložně Kč 1.600.—, v hotovosti Kč 805.40. TYRA Odbor založen dne 4. listopadu 1924. P ředseda Jan Sikora, hajný, m ístopředseda Jan Štefek, dělník, jed natel Jos. Procházka, učitel, pokladník Pavel Ruš, chalupník. Po pětiletém trvání odboru a po oslavě tohoto jubilea, jež se konalo 24. června 1928, m ůžem e směle říci, že v tom to horském! kraji splnili jsme úplně své poslání. Můžeme býti hrdí na to, že patřím e na Jablunkovsku k prvním, k te ří svou m ístní politikou a chová ním dovedli získati přes polovinu všech občanů. O pětně dokázaly to volby do okresního a zemského zastupi telstva. Zase jsme ve většině a doufám e, že v to m to sm ěru budem e pokračovat dále. N ikdo však nesmí si mysliti, že máme na růžích ustláno. Po převzetí správy obce do svých rukou usnesli jsme se ukázat spolu občanům jiné národnosti vyšší duchovní úroveň a neoplaceti jim zlým 1 za zlé. Leckde však se nám takovéto přátelské jednání krůtě vymstilo, a proto do budoucna m usím e hledat jinší cesty, abychom mohli ukázati lepší smýšlení i silnou vůli a dovedli státi na pevném stanovisku. V ohledu národním' jsm e dostáh vytče nému úkolu. T aké i v ohledu finančním dosáhli jsme velikých úspěchů. Splnil se sen odboru, aby měl vlast ní jeviště. Usilovnou práci učitelského sboru, zvláště učitele Jos. Procházky, pořízeno ze svých prostředků krásné jeviště o pěti prom ěnách za 3.370.— Kč. Čalounickou práci vykonali učitelé^ zdarma. M alířská práce odměněna učiteli Jos. Procházkovi obnosem 1500.— Kč. O dbor přesvědčiv se o výhodnosti skládacího sálu při výletech a slavnostech, rozhodl se zakoupiti takovýto sál od soukrom ých mlajitelů, pp. Ondřeje Urbance a Jiřího Grygy, za obnos 1170.— Kč. V elikost 9 k rát 9 m. Jsm e snad jediným odborem v těšínském 70 B ia s g f lS ? otcovskou péči a lásku. f ll ^ ^ ^ S S l ^ S S £ • ■ VENDRYNĚ. O dbor založen 19. června 1921. P ředseda Fr. M atyáš, správce školy, m ístopředseeda Ant t t p ^ U rban resp. 4& £ g » $ c tn n v 9 1 1 hlasů') lak veliký význam pro volby a českou menšinu na T esinsku m ají matiční odbory, ka j z nás dobře ví Naš odbor ve V endryni založen byl také hrstkou agilních a snaživých pracovníku První m m r sešel aili takový počet výboru n s m m m m aby se schůze mohla konati. Nevím, co bylo toho p ř íč n o u m snad casove zane- zanraviti nem ůže o čemž již byla podána zpráva ústředním u výboru a okresním u jednateli. v Konečné nového jeviště nemůže odbor dosud použiti jelikož nemá p ro ně] '|hod2ned ™ s^ ° 1^ 0t^ k f b e s f d k y Z‘s rodiči' Akce odboru za součinnosti školy: Bylo sehráno jedno detske divadlo, 2 divadla loutková 4 besídky s roa r w 91 nrosince 1928 uspořádal odbor za přispěni okresní pece o mladez, ochranitelky v Z am ati a p ai i české školv vánoční nadílku, spojenou s vánočním strom kem pro českou obecnou a m aterskou skohi, jakož i exnosituru ve V endryni-Zaolzí. Celkem 1 bylo poděleno 104 děti školy obecne, školy m aterske a expositury 7 ani7 í O dbor věnoval na tuto nadílku vánoční 2 5 0 0 .— K č . O d b o r vydržuje m aterskou školu a platí \ eskere vvlnlw této Do m ateřské školy v roce 1928 zapsáno bylo 25 dětí. Děti^ ze š k o l y m ateřské se zdarem spoluiirinkuií oři všech akcích školy. Pedagogickým správcem školy m ateřsk é je František M atyas. Knihovna. Knihovna matiční čítá 95 svazků a knihovna darovaná N árodní jednotou 47 svazku. Celkem 271 svazku . Ctenar v m tr 1928 b vl o 36 a výpůjček 320. Knihovníkem je Anna Jedličková, učitelka školy m aterske. V roce 1928 roznrodal odbor 50 Těšínských kalendářů. O debírá „Nasz šlo n zak ", O branuJSlezska kdež se podávají zprávy O všech podnicích odborů. Zpráva pokladní: Příjem Kč 9343.52, vydaní Kc 8995,35, pokladní hotovost Kc 318. , Frýdecko v prvém desítiletí státní svobody. Píše J ó ž a V o c h a l a z Bohumína, jednatel Okresního sboru Slezské Matice osv. lid. pro Frýdecko. Pohlížíme-li po prožitých loňských jubilejních oslavach prvého desítiletí čsl. republiky na vyko nanou národní a kulturně výchovnou činnost soudního okresu frýdeckého, přiznám e si, že vykonané dílo, jistě velmi pěkné — mohlo přece býti ještě lepší. V tom je kus naší pravdy, usilujeme-li o další a vyšší mety, neusíaneme-li stát na poloviční cestě. Jen dál, m usí býti naším heslem* i p ři lidovýchovné — národně buditelské práci i v íomito, dnes nejryzeji českém okresu našeho Těšínská. Neboť to, že Frýdecko dnes po půl století má opětně zase ryze český zevní ráz nás neoprávňuje, abychom na tom1přestali. Pravda, boje a zápasy s Němci, odrodjlci a něco málo i s Poláky má dnes české Frýdecko dávno za sebou, ale za to je třeba naši práci produševniti a prohloubiti. Tuto práci konal náš okresní sbor Slezské Matice osvěty lidové pro soudní okres s místními odbory na Frýdecku v uplynulém roce jubilejním, do něhož vstoupilo Frýdecko již jako dobytý okres český. Všechny vesnice na Frýdecku, kde kdysi řádili smutně pověstní dajčfraindliši, kde působil vliv pan ských dvorů, cizích velkostatkářů, fabrik, železáren a dráhy dobyty zase vesměs českým lidem. Lís kovec, Staré m ěsto, Baška, Vratimov zbavily se silných německých posic a hlavně cizího vlivu. Lísko vec místo německé školy vytvořil si školu úplně českou. Jen ve Vratimově ještě známá celuloska vy držuje soukromou německou školu, ač ve Vratimově nem ají Němci žádného ani mravního, tím méně zá konitého nároku. Číselně, hospodářsky, politicky a kulturně ve venkovských obcích na Frýdecku jsou Němci téměř bez významu, udržují-li se někde společensky, tedy jenom starými dajčfraindlichy. Roze ných Němců na frýdeckém venkově je počet nepatrný a zůstal-li tu ve službách některých podniků, tedy ještě z dob starého Rakouska. Silnější jest jen posice Němců ve Frýdku, kde ač dle statistiky netvoří ani celých 20<y0, uhájili si ve školství práv daleko více a politicky znamenali tu celou třetinu. Projevoval se tu mocný hospo dářský vliv frýdeckého německého a židovského kapitálu. O všem zrušením m agistrátu, kdysi mocné bašty germianisace, poklesl i význam Němců ve Frýdku. Až nahraženi budou němečtí úředníci ve stá t ních službách a veřejných podnicích českými a do Frýdku přijde další řada konkurence schopných a solidních českých obchodníků, řemeslníků a podnikatelů, bude frýdecké panství německé tvořiti několik málo rodin frýdeckých židovských a německých fabrikantů a něco málo rodin frýdeckých bůrgrů) z rynku. Už ani příchod německých úředníků, m istrů a dělníků z německých železáren RotavaNýdek, z poněmčených Čech do Karlové Huti pod Lipinami frýdecké němectví valně neposílí, tím méně český život ohrozí. Ale přesto všecko národně vlažných lidí na Frýdecku a ve Frýdku samém máme dost. A proti této neuvědam ilosti je boj stejně těžký, jako za dob, kdy jsme hájili český ráz našich dějin a pokoušeli se dobývati německý Frýdek. A ještě horší boj byl by proti národní pověře, že po desíti letech československého státu nepo třebujeme všenárodních a národně-obranných jednot a matic. Tém ěř ve všech schůzích okresního sboru, i místních matičních odborů museli jsme překonávati tyto neoprávněné názory, jež zavinily v mnohých1 odborech i zastavení činnosti. Veřejně musíme žalovat, že v krásném jubilejním roce přes veškerá úsilí nepodařilo se nám obnoviti činnost matičního odboru v Bartovicích, kde jsou dány pro něho všechny podmínky, a že 10 dalších odborů jen živořilo, ačkoliv jinak v jubilejním' roce život spolkový a radostné projevy z prvního desítiletí nabyté sam ostatnosti Frýdeckem mocně hybaly, byl přehled po vykonané práci a dobytí úspěchů na Frýdecku za prvních 10 let naší sam ostatnosti skvělý. V řadě četných odborů a spolků] i naše odbory před válkou a £a války? i .po ní výdatně přikládaly ruku k dílu, aby tento okres těšínského kraje pevně vrácen svému národu. T oto vědomí udržovali jsme při matiční práci a jubilejních oslavách loňského roků na Frýdecku velmi živě. I když snad jiné spolky vykonaly více přednášek a divadelních představení a mohly se pochlubiti obsáhlejšími jednatelskými zprávami, přece jen existence a působnost matičních odborů naší Slezské Matice pro Těšínsko a H lu čínsko směřovala k zdůraznění našeho poslání, že republika naše ve svém Těšínsku a Hlučínsku p o třebuje míti pevnou stráž, chrabré hraničáry a že k těm to cílům musí i české Frýdecko spolupomábati, jako okres, který je těšínskému kraji pohraničí nejbližším. 72 BLUDOVICE HORNÍ A PROSTŘEDNI. O dbor založen 17. května 1925. Předseda Karel ftehánek, řídící učitel, m ístopředseda Bedřich Špaček, obchodník, jednatel Václav Soukup, učitel, pokladník Frant. Primus, berní úředník. Náš odbor čítal ke konci roku 1927 celkem 83 členů. Během roku 1028 zem řela jedna členka a to pí. Kristina Ryboňová-Klimšová. Byla vždy přičinlivou a obětavou pracovnicí v zájmu místního odboru, kterýžto jejím úm rtím utrpěl citel nou ztrátu. 2 členové se vystěhovali a přibylo 10 členů, takže na konci roku 1928 čítá odbor 90 členů. — O dboru došlo celkem 20 dopisů a odesláno bylo 26 dopisů. Činnost odboru, vzhledem k nepříznivým místním poměrům byla značná. Konala se jedna valná hrom ada, 9 schůzí výborových a 3 schůze konal zábavní kroužek společně s výborem. T yto schůze bylv vždy řádně zastoupeny. P ořádán byl 1 pleší, 1 divadlo sehráno za součinnosti učitelského sboru z Dol. Bludovic, 1 výlet a 3 taneční zábavy. V eškeré tyto podniky byly členstvem v hojné m íře navštíveny. Na výroční valné hrom adě Ostředí Slezské Matice osvěty lidové, konané dne 10. če rv n a 1928 v Jablunkově byl náš odbor náležitě zastoupen. Súčastnili se p. Št. Jeziorský, uč. sl. M. H rabovská, pí. Albína ftehánková a předseda odboru p. Karel Rehánek. Dne 16. prosince provedena byla od borem vánoční nadílka pro zdejší chudé žáky. Výborem bylo rozdáno chlapcům 30 m m užské látky v ceně 1058 Kč, děvčatům 76 m ženské látky v ceně 706.85 Kč, šesti žákům 6 párů střevíců v ceně 301.45 Kč, porto 1.60 Kč. Celkem bylo vydáno na vánoční nadílku 2068.— Kč. P ro nový občanský rok 1928 prodáno bylo 30 1 usft Těšínských kalendářů. P ro p říští léta jest si přáti většího přílivu obětavých a nezištných členů, ja kými se ukázali býti všichni členové odboru a tento bude pak moci věnovati větší obnosy ve prospěch míst ních hum ánních účelů než ty, jimiž až dosud přispěl. Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činil 3061.36 Kč, vydání 2384.80 Kč, pokladní hotovost na rok 1928 676.56 Kč. D O B R Á . O dbor Slezské M atice osvěty lidové konal za rok 1928 celkem 4 výborové schůze za přítom nosti vždy větší poloviny členů. Korespondence odboru v roce 1928 byla velmi čilá. Dopisů došlo celkem 114, odesláno bylo 48, k zodpovědění 55, takže 7 dopisů, pro malý zájem vůbec zodpověděno. O statní dopisy byly buď samé na bídky neb dopisy odboru nedůležité. O dbor Slezské Matice osvěty lidové v D obré nem ohl se v r. 1928 v 'čin nosti výchovné vůbec uplatniti, neboť nebylo možno najiti příležitostnou dobu, v které by mohl nějakou přednášku 'UČiniti. Podle program u na rok 1928 bylo původně počítáno s dobou u příležitosti oslav 10. výročí naší sam ostatnosti. Jelikož naše obec převzala p ro tek to rát p o řád án í oslav, byl zdejší odbor nucen od obou p ři pravených přednášek ustoupiti a později pro nepředvídanou nem ožnost a neúčast i neuznání zdejšího lidu pro pokrokové věci něco zde podobného se nem ohlo pořádati. Oslavy na lOtileté trvání naší republiky byly po řádány na podnět Slezské Matice osvěty lidové v Dobré. Divadelní činnost v roce 1928 úplně ochabla. Příčinu nutno hledati v to m , že není u nás dobrých divadelních sil. V tom to bodě je bilance celoroční práce nejsmutnější, ačkoliv pro jarní a podzim ní sezónu bylo připraveno několik divadelních her, avšak nebylo možno i tu nejm enší hru i při nejlepší vůli obsaditi. Po té to stránce je nouze o ochotníky ve všech zdejších spolcích, takže je to palčivá otázka ta k řk a všech spolkových stran. 1 přes tyto nesnáze podařilo se odboru sehráti aspoň jednu divadelní hru a to : „Z prostředkovatel sň atk u " a k druhém u připraveném u kusu pro výše uvedené dů vody více nedošlo. M noho dobrých ochotníků nám odešlo za svým povoláním, takže jsm e i ty poslední síly ztratili. O dborem byly pořádány kursy divadelních ochotníků za přispěni m oravsko-slezské župy. Na ukončení kursu bylo sehráno divadlo „T řetí zvonění". Členů čítal odbor začátkem roku 1928 celkem 111, z něhož nám během roku odešlo 5 členů. Dva zem řeli. T ři členové následkem svého povolání odcestovali. O dbor během roku opravil jeviště a sepsal inventář odboru. Celkový příjem za rok 1928 je Kč 642.37, vydání činilo 774.30 Kč, takže roční bilance konci schodkem Kč 132.03. I i i i i i FRÝDEK. O dbor založen 22. ledna 1919. Předseda Jos. Filipi, profesor, m ístopředseda H ynek Pětros, rolník, jed natel Albína V lčková, učitelka, pokladník Ferd. Nohel, knihkupec. O dbor se zúčastňoval podle možnosti ve řejné práce, ať kulturní, národní či jiné. Spolu s legionáři uspořádal dne 7. března večer oslavu 78. narozenin p. presidenta republiky, při níž přednášel p. řed. F. T alpa z M ístku, byly recitovány básně a zapěny národ ní hymny. Panu presidentovi byl ze slavnosti poslán pozdravný telegram , za který kancelář presidenta repu bliky jeho jménem poděkovala. Květinový den, pořádány na den Božího T ěla dne 7. června, vynesl čistého zisku Kč 550.—, k teré byly ústředí odvedeny. Chudým žákům obecné školy ve Frýdku bylo přispěno na ná vštěvu brněnské výstavy 50.— Kč. 4 členové zúčastnili se výletu, jejž (pořádal odbor v Koňské u T ěšína, touto návštěvou byly navázány osobní styky s naším chráněincem, které se jistě v budoucnosti utuží. Oslava 28. říjnai v 10. roce naší sam ostatnosti byla uspořádána společně se Sokolem a legionáři v předvečer slavného dne. Městem ubíral se lampionový průvod s hudbou na nám ěstí, kde byl tá b o r lidu a po slavnostní řeči župního vzdělavatele byla zatančena Beseda. Druhého dne dopoledne pořádalo oslavy město. O dbor nemohl pořád ati obvyklých krm ášových zábav v hostinci na „Staré střelnici", poněvadž nový nájemce pořádal tyto zábavy sám, m ísto nich byla uspořádána K ateřinská zábava v hotelu „Silesia", ale účast byla slabá, takže co se vybralo, sotva stačilo na krytí výloh. O dboru v Koňské bylo věnováno na vánoční nadílku žactvu české školy Kč 300.—; a Českému srdci ve Frýdku k témuž účelu Kč 250.—. P ři zápise byly požádány české strany politické, jakož /n ě k o lik vlivných osob, aby ve svém okolí působily, aby žádné české dítě nebylo zapsá no do školy německé, Bohužel, že dosud jsou ve F rýdku rodiče, k te ří přes veškerou agitaci posílají děti do 73 německé školy. Prostřednictvím odboru zažádali 3 občané o opravu svých jmén, která do m atriky zapsali polští neb němečtí faráři cizím pravopisem . Panu O nderkovi p ři jeho odchodu ze služeb Slezské Matice osvěty lidové zaslán pozdravný a děkovný připiš. Počet členstva dík novinářské a písemné agitaci vzrůstá. Koncem roku bylo zapsáno 120 členů. V ýborových schůzí bylo konáno 8 . Zpráva pokladní: Příjem Kč 3414.13, vy dání Kč 1911.04, přírůstek jmění Kč 1503.09, pokladní hotovost Kč 1721.91. STARÉ H A M R Y . OdborSlezské Matice osvěty lidové ve Starých Harrirechl a 'okolí měl v roce 1928 48 členů. P ořádáno bylo: jedna valná hromada a 5 výborových schůzí, 2 květinové dny s výnosem 288.60 Kč, 3 koncertní večírky s vý nosem 327.65 Kč. Konána byla společná oslava 10. výroěí trvání naší republiky dne 28. října. Kino Matice p řed vedlo 60 představení pro dospělé s účasti 7246 osob, 6 představení pro školní mládež s účastí 1131 dětí. Filmu foyloi 8 lidovýchovných, 12 veseloher, 32 dram at, 8 cestopisných a průmyslových, 6 přírodopisných a pohádek. Původ filmů 7. ČSR., 53 cizozemských. H rubý příjem z kina za rok 1928 byl Kč 30.478.85, vydání 29.448.84 Kč, zisk 1.030.01 Kč. Ve vydání je zahrnut inventář a sice: 50 skladacích židlí Kč 1343.—, 4 okenní stinicí rámy Kč 134.—, dohrom ady Kč 1477.—. V ánoční nadílka školních dětí pro loňský rok konána nebyla následkem nedostatků peněz a bude pořádána až roku letošního. Zpráva pokladní: Stav jmění k 1. lednu 1929: Hotovost Kč 6.007,48, inventář 1.477.— Kč. J AN O V I C E . Odbor založen 13. března 1928. Předseda Ivánek Fr., jednatel N ezhoda Josef, pokladník Gola Leopold. V desátérn roce trvání naší sam ostatnosti ocitá se výbor odboru úplně bez vzdělaných činitelů, k te ří v obci působí. Přesto všechno nezapom něli isme svých povinností. V ýbor se sešel k poradám 8 k rát. Sehrána lbyla 3 divadla a to : „Cikánův slib“ , „C ikánová láska“ , „C ikánová vděčnost". Lidová h ra ze života cikán ského od Adolfa Bognera. H ráno s úspěchem, neboť je to hra jedna a celá záhada se rozjasní teprvé v tř e tím díle, takže, kdo viděl I. díl, čekal s nápětím a nedočkavostí, jak to dopadne v II. a III. díle. N a vánoce nacvičily školní děti dětskou hru se zpěvy a tanci: „V ánoce, vánoce veselé", což dalo nemálo práce a trpěli vosti p. učiteli Dubčákovi. sl. uč. M rázkové a pí. Pisárské. Než děti, k teré chodí teprvé 1 rok do školy; nacvičily rytmické tance dle klavírního doprovodu bezvadně. Jen návštěva byla pom ěrně slabá, ale doufám e, budou-li školní děti h rát opět divadlo, návštěva se jistě zlepší a chuť k práci jmenovaných činitelů také neochabne. Místo plesu pořádány šibřinky. Taneční zábava jen jedna a pak „Květinový d en" o pouti. P ře d nášky konány dvě. Na připiš N árodní rarijr Slezské v O pavě ohledně opravy jmén nebylo vykonáno nic, protože u nás je m atrika vedena od začátku česky, což je zásluhou p. faráře Jana Stihla, který proto měl nepříjemností s úřady, že vydal rodní list jistém u občanu česky, byl na to dotazován úřady, proč není rodní list napsán řeči úřední něm eckou. Odpověď byla k rátk á : „R odní list jest věrný opis m atriky", což mělo za následek soudní vyšetřování. Sám P etr Bezruč ve své básni „O n d ráš" naráží slovy: „Ale péro paterkovo nesmí psáti po našem u". Hned na počátku roku zemřel po dlouhé nemoci p. učitel Stanislav Pisárský, zakladatel posledního odboru matičního před válkou na Frýdecku v Janovicích-Bystré. Neúnavný to pracovník matiční, učitel tělem i duši. K poctě jeho práce a pilnosti m ísto věnce na rakev založil odbor k vzpomínce na něho fond, který nese jeho jm éno: „Fond učitele Stanislava P isárského". Stanovy fondu jsou: 1. Z akla datelem fondu jest odbor Slezské Matice osvěty lidové v Janovicích. 2. Jm éno fondu je st: „Fond učitele S ta nislava Pisárského", kterýžto název je nezměnitelný. 3. N ejnížší hodnota vkladu jest 1000.— Kč, t. j. jeden tisícikorun než mohou býti vyzvednuty úroky. 4. Vůbec vklad i když přesáhne 1000.— Kč, je nevyzvednutelný. 5. Úroků smí býti použito na zakoupení školních pomůcek pro českou obecnou školu v Janovicích. 6. Fond je uložen ve Spořitelním a záloženském spolku v Janovicích. 7. Správu fondu vede předsednictvo odboru Slezské Matice osvěty lidové v Janovicích. 8 . V ýbor odboru rozhoduje sám co má býti pro školu z tíroků zakoupeno. 9. V případě, kdyby odbor Slezské Matice osvěty lidové zanikl, p řeb írá správu fondu ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě. 10. O každé valné hrom adě budiž podána zprá va fondu. Stanovy fondu byly při oslavě 28. října přečteny a odevzdaný do rukou správce školy, toť vrchol oslavy 28.ř íjna — lOtiletého trvání republiky. K alendářů prodáno 30 kusů. JANOVICE BYSTRÉ. Odbor založen v roce 1914. Předseda Ludvík Černoch, správce školy, m ístopředseda Sysala, chalupník, jednatel Marta V aňková, učitelka, pokladník Ed. Foldyna, h o rník. V roce 1928 konána byla jedna valná h ro mada, 3 členské a 1 výborová schůze. V vřízeno 56 přípisů, po dětech posláno mnoho lístků. Prodáno 34 T ě šínských kalendářů. Čtenářů matiční knihovny bylo 50, knih vypůjčeno 350. Členů platících v roce 1928 bylo 34. Během roku vykonal odbor tyto podniky: 22. ledna konána byla p řednáška se světelnými obrazy „O hedvábí". 28. ledna pořádán byl m aškarní ples s hospodářským 1 spolkem u p. H olínky. 11. března sehráno bylo divadlo „T y nešťastné pátky". 24. června divadlo „K raska ze Slovače", totéž opakováno na Mohelnici 1. července. 31. prosince pořádán byl Sylvestrovský večírek: u p. H olínky. Členové se zúčastnili oslavy 10. let československé republiky v Janovicích, kde předseda referoval. Zpráva pokladní: Příjem Kč 1805.—, vydání Kč 1411.75, pokladní hotovost Kč 393,25. 74 N IŽ NÍ LHOTY. rMhrvr 7 ai„;«»n rlne 8 h ře /n a 1925 P ředsed a F rant. M uroň, rolník, m ístopředseda F erd. Stach, strojvůdce, vaďlech. A tak J o u k o m i s f 5 se světelnými obrazy. Sam ostatně konány eště dvě; první k oslavě 78; narozes místní osvětovou .ovou kom isi S se sve einy c h o z e n í . Činnost divadelní ustala v tom to roce up ne pro i«! ž s a r t ř a a ^ » » ř j M B É KG, z toho je na vkladní knížce 1745.47 Kc, v hotovosti 148.80 Kc. LÍSKOVEC n í u «* U FRÝDKU. oň r e i a r , r x j í m říina 1924 m P ředsed a Karel Stříž, učitel, m ístopředseda Emil Stibor, žel zřízenec, jed- m Ě m m š m m v dohledne mdobe az zdejší m (v,e' kes zav» m ^ , h železáren M v Nýdku. Ě O dm mítejm e proto é všechno r n vyjádřeni M od jed- tatí divadlo v prirode „Jan V yrava S k te re vsak | 2 ?S Q dbor v letoším roce pořádal tak é první % ****■ u g c W 3 8 S & t s u , <**•« « « « ■ » . * * * » ■* i c r ; V z pď 5 í 1929 Kč 155.85. MALENOVICE. S & u riM £ & ?S?& 5SS e s t ^ jsřjřs I g š lS ^ ^ 75 se stálé oblibě. Smutné je, že právě z řad našeho členstva byl nejm enší počet návštěvníků. N a velikonoce připravoval odbor populární hru Fr. Sokola Tům y „G orali“ , ale pro onem ocnění ochotníků bylo nutno tuto hru po dvakráte odložiti a bohužel dosud nedošlo k jejímu uskutečnění. Doufejme, že letos konečně dojde k provedení této tak oblíbené hry. Dne 6 . května 1928 propůjčeno jeviště polit, organisaci sociál, dem okra tické strany, která sehrála na oslavu dělnického svátku sociální hru „V zápasech". O svatodušních svátcích uspořádal odbor jako každoročně „Květinový den“ ve prospěch kulturních p o třeb na Těšínsku. Čistý vý nos z tohoto „Květinového dne" byl vlivem nepříznivého počasí velice ubohý. M nohem větší činnost vy vinul odbor v druhé polovici minulého roku. T ak počátkem července uspořádal zábavní výbor hlavně pro členstvo „Květinovou zábavu". H ned u příležitostí pouti na Borové „K větinový den", jehož čistý vý nos 150.— Kč věnován byl jako dar odboru v H or. Žukově. V ečer téhož dne uspořádána byla taneční zá bava, jež byla četně navštívena. O dbor se postaral, aby 10. výročí trvání naší republiky bylo^ důstojně osla veno. Na podnět odboru postaven byl za součinnosti obecního zastupitelstva, místní osvětové komise, lido vé strany, sociál, dem okrat, strany a hospodářského spolku pěkný pom ník padlým vojínům ve světové válce v ceně 3.500.— Kč. O dbor na postavení tohoto pom níku věnoval 300.— Kč, obec 300.— Kč, lidová strana 300.— Kc, sociál, strana dem okrat. 100.— Kč a hospodářský spolek 25.— Kč. Z bytek uhražen byl dary od příb u z ných po padlých vojínech a darem nejm enovaného příznivce. V lastní oslava lOtiletého výročí trvání čsl. re publiky byla provedena 28. října 1928 odhalením jm enovaného pom níku, vhodnou přednáškou pana insp. Hrozka z Frýdku „O významu 28. říjn a ", sborovými zpěvy, recitacem i žáků m ístní školy a hudbou. U p ří ležitosti oslav uspořádala místní osvětová komise „Květinový d en " ve prospěch pom níku. V ečer téhož dne sehrál odbor v rámci této oslavy vhodnou divadelní hru „Z vony". Svou zábavní a divadelní činnost ukon čil odbor v prosinci veselohrou „F irm a P iškot a Čaplin" a „Sylvestrovskou zábavou" velice četně navštíve nou. Kromě jm enované přednášky u příležitosti 28. října uspořádal odbor ještě v roce 1928 tři přednášky vesměs se světelnými obrazy. * 15. ledna přednášel u nás p. odb. učitel Kalus na tém a „K orsika", 26. února přednášel p. odb. učitel Raška na tém a „K utná H o ra " a 18. listopadu přednášel p. odb. učitel Schmid „Jak povstal čsl. stá t". V šecky tyto přednášky b yly dosti četně navštíveny, což j e s t jistě zjev velmi potěšující. Osvětovou činnost odboru značně doplňovala naše „M atiční knihovna", čítající 441 svazků. V roce 1928 měla tato knihovna 71 čtenářů, k te ří si během roku vypůjčili 1313 knih. O dbor přispěl na knihov nu obnosem 836.— Kč, za kterýžto obnos .pořídil si odbor 58 vázaných knih a dal opraviti 2 knihy. Dle počtu výpůjček dá se soudit, že knihovna těší se stálé oblibě a že knihovna stává se potřebným činitelem v našich domácnostech. V roce 1928 rozprodal odbor mezi členstvem 1 40 kusů T ěšínského kalendáře, což J e s t počet pro naši malou obec jistě dostatečný. Důležitým pomocníkem zábavního výboru byl „H udební kroužen" odboru, který dosti častými zkouškam i se zdokonalil, že se stal nepostrádatelným činitelem nejen pro od bor, ale i pro okolí. P říjm y odboru byly oproti jiným letcům m nohem menší, následkem omezení činnosti odboru. Ze svých příjm ů doplňoval odbor matiční knihovnu, udržoval rádio a opalograf. Peněžními dary podpořil odbor svého chráněnce odboru v H or. Žukově a české menšinové školství na Těšínsku. O statní p ře bytky uloženy byly do místní Kampeličky jako základ pro zakoupení loutkového divadla. Nutno vzpomenouti šlechetného dárce p. V iktora M ohyly, t. č. ve Spoj. Státech severoam erických, který daroval matiční k n i hovně 10 vázaných a 15 nevázaných knih. Šlechetný dárce i jeho vzácný d ar zůstane nám jistě trvale ve vděčné paměti. Během roku vykonal odbor 3 výborové, 2 členské a jednu valnou hrom adu. Přípisů obdr žel 42 a odeslal 35. Koncem roku 1928 měl odbor 124 platících členů. Zpráva pokladní: P říjem činí Kč 3751.99, vydání Kč 3493.30, pokladní hotovost Kč 258.69. ' M í ! 1 ' : MORÁVKA-PRAŽMA. Odbor zak žen 26. říina 1913. P ředseda Karel M acura, učitel, jednatel Rudolf M uroň, učitel, pokladník Karel Macura, učitel. O dbor konal v roce 1928 výborovou s chůzi. Čítá 72 členů, z nich zaplatilo 44 členů člen ský příspěvek ve výši Kč 3.—, 23 členů ve výši 5.— Kč. O dbor pořádal 29. ledna ples. Sehrál na 3 místech divadelní kus „H vězda veletrhu". Na oslavu desítíletí trvání naší republiky sehrána divadelní hra „Na sel ském gruntě". Dne 28. říjn a zúčastnil se odbor slavnostního průvodu ai společné m ístní oslavy. Školní děti sehrály toho dne divadlo „N anynka z T ýnice". Dále uspořádána na pěti místech přednáška se světelnými obrazy na tém a „Letem světem ". Dne 26. prosince uspořádaly děti z M orávky-U spolky dětskou akademii. Rozprodáno 50 Těšínských kalendářů. V alné hrom ady v Jablunkově zúčastnili se za odbor dva delegáti. Odbor nemá vlastní knihovny. Členové půjčují knihy z obecní knihovny, k terá je d obře vybavena. Zpráva pokladní: Příjem 3383.42 Kč, vydání 1596.32 Kč. P okladní hotovost 1787.10 Kč. Z toho je uloženo na vkladní knížky v Kampeličce na M orávce-Pražm ě Kč 1589.50, v hotovosti je Kč 188.60. O dbor pořídil v minulém roce novou podlahu na jevišti, nákladem Kč 513.—, daroval obecní knihovně na M oravce obnos Kč 280.— na zakoupení nových knih. P R Ž N O . Uplynul druhý rok od založení našeho odboru a zase podávám e zprávu o své činnosti, která dokazuje, že většina našeho členstva přichází pom alu k přesvědčení, že Slezská Matice osvěty lidové má před sebou mnoho úkolů. V ykládati české obci o důležitosti poslání Matice zdá se trochu podivné. I nejvyšší úřady státní uznávají tuto práci a my, sousedé menšin těšínských j. uznati nechceme. Jest rozhodně nutno, aby zmizela zaujatost našich občanů proti Matici. Jinak se dá ovšem' těžce pracovat. P řáli bychom si, aby všichni členové přiložili ruku k dílu a nenechali jen pracovati funkcionáře, častokráte jinými pracemi přetížené, Předsedou 76 odboru je Rud. Tyleček, správce ško\y v Pržně, m ístopředseda Jan Satinsky hostinsky v Lubne jednatel Ed. Srubař učitel v Pržně, pokladník M. Syřinek, učitel v Lubne. Dekujeme srdecne sokolském u d o r o s t u z Bašky za’ pěkné provedení veselohry „V šem i zbožňovaná Lom čka" dne 6 . května. Z uspokojivého vytezku da rovali jsme jim Kč 50.— na stavbu sokolovny. U příležitosti prženské pouti p oradan byl 13. května kjetinovy den. Za součinnosti osvětové komice z Lubna byla provedena v den 28. ru n a K nourkova jednoaktovka Den Svobodv" Jelikož odbor nem á dosud své vlastní k n i h o v n y , a z ř í z e n i její p ro maly počet členstva bylo by o b tížné věnoval odbor Slezské Matice osvěty lidové v P ržně-L ubně Pelcovu knihu vzpom ínek a uvah poprevratových a plebiscitních bojů o T ěšínsko a orlovský pam átník „Těšínským .hrdinům besídce venkovskeho dorostu v Lubně. Letos jsme rozprodali 20 Těšínských kalendaru. O bsah jejich jest skutecne pekny a cena poměrně malá. Stávají se čítankou našem u lidu a doufám e, že příštím rokem p r o d á m e jich více. Jednací protoÍíol obsahuje ža minulý rok 32 čísel, z čehož jest 19 došlých a , 13 odeslaných. O dbor konal 3 v ý b o r o v é schůze — členských žádných. Avšak hodlám e nyní p o řad ati clenske schůze pokud m ožno pravidelne. V poslední výborové schůzi ujednal se odbor na zřízení zpěváckého kroužku členu a všech kdož si radí zazpívají. Jest po třeb a zvýkati a vypěstovati smysl pro ušlechtilé z á b a ly a naše krasne s l e z s k e lidové pisne znovu oziviti. Ač koliv kruté m razy znem ožňovaly častější schůzky, přece máme radost ze slibného začátku. V edením poveren byl jednatel. Z práva pokladní: P říjem 870.— Kč, vydání Kč 610.50, pokladní hotovost 259.3 J Kc. RAŠKOVICE. O dbor založen 17. prosince 1910. P ředseda Ferd. Smíra, učitel1, m ístopředseda Leopold Kolár řídící učitel, jednatel Ant. H uták, učitel, pokladník Jan O rundel, strojm k V alna hrom ada konana dne 18>• března V uplynulém roce konány 3 schůze výborové a 3 Jm im o rad n e za ucelem provozovaní kina a společné oslavy 28 října Valné hrom ady ústředí v Jablunkově zúčastnil se předseda p. Ferd Šmira. Činnost odboru v uply nulém roce je následující: 1. dubna sehráno bylo divadlo „Její, pastorkyně" od G abr Preissove. 20 května pořádán byl květinový den ve prospěch českeho skolstvi na Tesinsku. Rozprodáno 600 k \e tm a vybráno 554 _ Kč Za květiny zaplaceno 125.— Kč, výtěžek 4 2 9 .- Kč. Za součinnosti okresního osvetoveho sbo ru 've Frýdku uspořádána dne 25. listopadu přednáška se světelnými obrazy „D eset let csl. republiky . P řednášek odborný učitel Čeněk Q ardelka z Frýdku. D esítilete jubileum sam ostatnosti oslaveno byto spo lečně všemi spolky za předsednictví osvětového s b o r u p o d protektorátem obce. P rogram o=lavy byl násle dující: V předvečer 28. října pořádán lampionový průvod s hudbou, večer porada! Soko jubilejní akademii. V den 28 října ráno budíček kapely p. H yn. O borného. odpoledne slavnostní odhaleni desky padlým ve svě tové válce na budově měšťanské školy. P ři tom zapěn s b o r a slavnostní p ro sk n y pronesl, p . ^ H r o z k z Frýdecka a p. tajem ník Šída z O stravy. N ato konana orelska akadem ie. N aklad na desku opatřen dary a ÍřTspěním obče. P říjem : fond v raif. Í 0 2 9 .- Kč, sbírka 8 3 5 .- Kč, květiny 805 70 Kc, has.cstvo 500 - Kc; Orel 300 — Kč, str. agrární 120.— Kč, hudba p. O borného 300.— Kc, lampióny 22.— Kc, uhrjiem Kc 3911.70, V ydání- hudba 750.— Kč, dovoz desky 200.— Kč, plakáty 8 1 — Kc, stav. m atenal 4 1 . - Kc, deska 4820.— Kč zasazení 119.90 Kč, úhrnem Kč 6011.90, doplatek obce 2 1 0 0 . - Kc. Z ůstatek nad vydaní věnován odboru. Těšínských kalendářů subskribováno 60 kusů. P rodány všechny po Kc 6 . - N a darech letos udeleno: na Klvaňův fond 50.— Kč, Českému srdci 20.— Kč. V kině prom ítnuto bylo do 31. prosince (od června) celkem 75 filmu z čehož 69 pro dospělé, 6 filmů pro děti. Ze zprávy teto je videti ze ^odbor letos pracoval cel kem uspokojivě, prihlížím e-li obzvláště k to m u ,_ že členové výboru jsou zároveň funkcionáři m noha jiných spolků a prací přetíženi. Zpráva knihovní: Počet .čtenářů: 61, výpůjček 610, úhrnný P°cet svazku 448, příspěvcích odvedeno 52.— Kč. Knihovní p okladna: Příjem Kč 1365.58, vydání Kc 1325.83, pokladn; hoto vost Kč 39.75. Zpráva pokladní: P říjem činí Kč 11.093.88 (z toho zapujcka pro kino 6500. Kc), vydaní cini Kč 10.184.05, pokladní hotovost pro rok 1929 Kč 909.83. Ř E P I Š TĚ O dbor založen 14. srpna 1909. P ředseda O ndřej Z ahradník, učitel, m ístopředseda Alois P eter jednatel Jan M usálek žel. zřízenec, pokladník Ant. M usálek, rolník. Činnost odboru za rok 1928! jest nepatrna. Nebylo pořádáno kursu, přednášek ani zábav, pouze květinový den se slabým finančním výsledkem . Podnik podobné ho druhu* v rozptýlené vesnici jako je naše. nikdy mnoho nevynese. Schůzi výborových v roce 1928 bylo konáno pouze 4 T ěšínských kalendářů rozprodáno 30. Žákovské knihovně darováno Kč 150. . Dopisů přijato 16, ode sláno 10 Členů má odbor 31. prosince 1928 6 8 . Protože ministerstvo školství a národní osvěty nařídilo zvoleni nových osvětových komisí, odpadla tato činnost odb o ru a vykonává ji místní osvětová komise zvolena v roce 1923 obecním zastupitelstvem . O becní knihovna: Č tenářů v roce 1928 zaradeno bylo 118. T i přečetli 1726 knih. Prům ěrně přečetl jeden čtenář 15 knih. Knihovna má 31. prosince 1928 976 knih. Knihovníkem je Ondřej Zahradník učitel. Knihy půjčují se v neděli od 9 do 10 hod. dopol. mimo červenec a srpen. Zpráva pokladní: Příjem Kč 943.60, vydání Kč 478.40, zbývá Kč 445.20. M r j SE DLIŠTĚ. O dbor založen 15. prosince 1913. P ředseda Karel Janošek, řídící učitel, jednatel Karel Kus, báňský úřed ník, pokladník Karel Buš, dom kář. V roce 1928 konal odbor 2 přednášky se světelnými obrazy, 7 schůzi a to jednu členskou a 6 výborových. V březnu oslava narozenin p. presidenta T . O. M asaryka, školní deti vzdaly hold a sehrály jednoaktovku. O dbor sehrál 3 div. představení, 2 v naší obci a 28. května usporadal zájezd autobusem tío T řanovic a sehrál ye prospěch tam nějšího odboru div, hru „O sudem zrazeni , Zájezdu zúčastnilo 77 se 33 našich členů. Kromě toho podporovali jsm e tam nější odbor i finančně, tu n , z t jsme zaslali z p ro střed ků odboru dar Kc 200.—. T aké jsme dali odboru v Dol. D atym Kc 100 — na vanocni nadílku.. Odboru, ve s ta rém Městě Kč 20.— za zaslání vstupenky k výletu. V červnu využil odbor pouti tu n , ze usporadal „Květinový den11, celý výtěžek Kč 323.30 odveden ústředním u výboru na, hum ánní a skolske: p o treb y . V srpnu vypomahal odbor po dvakrát při divadle v přírodě odboru v Lískovci 12 cleny. V rijnu H edvicka sbírka Kc 328.50 28. října společná oslava lO tiletého trvání českosl. republiky a ,položeni zakladniho kam ene k Mohyle svobody a položení základního kam ene k jubilejní škole v S e d h š t í c h . Večer sehrály školní deti div. představeni „D ě dečkův poklad". Početný stav členstva: 1. ledna čítal odbor 69 clenu, během roku přistoupilo 67, zem řel 1, odstčhov ařse 1. Stav členstva koncem roku jest 134 členů. Jest to největší spolek v nasi obci. Tesm skych kalen dářů se rozprodalo 20 a 11 odznaků. O dbor v naší obci zastava funkci osvětově komise a ta p o rad a přednášky se světelnými obrazy. Pro jiné osvětové podniky není zde zajmu u zdejšího občanstva.. Osvětová činnost je zde stěžována pořádáním tanečních zábav, kterým i naše obec po prestavbe hostince^ prim o je přesycena Pošta: Celkem zapsáno 108 dopisů, z toho jsme dostali 62 .a odeslali 46. Z prava poM acm : P říjem v roce 1928 činil Kč 2041 43 vydání Kč 1518.54, zůstatek 522.89 Kc. V Kampehcce uloženo Kc 3217.50. O dbor jiného jmem nema. SENOV. Odbor založen 14 srpna 1939. Předseda Jan M atějka, listonoš, m ístopředseda Dr Josef Doležal, st. obvv lékař jednatel Jan Puťnař, horník, pokladník Jan Pežga, zámečník. Činnost odboru: V minulem roce k o ob nal odbor jednu řádnou valnou hrom adu, jednu ustavující schůzi výboru, 13 výborových a 2 d e n sk e Behem r došlo 39 dopisů, několik tiskovin, plakátů a j., odesláno 20 dopisu, pozvaní ke, schůzím oběžníky atd. V roce 1928 pořádán m aškarní ples, 2 divadla, 1 koncert sboru „P red T e sin e m 1. 2. zari uspořádán „Kvetinovj den , výnos Kč 668 70 Oslava 28. října lOtiletého trvání CSR. oslavena .spoiiu s osvětovou kom isi obce. T aktez i pwa,va památky M. J. Husa. K valné hrom adě ústředí v Jablunkově vysláno 7 delegátu a 3 hoste. Ve Frýdku na okresní schůzi přítom ní 2 členové. O dbor rozprodal během roku mezi členstvem 75 kusui Tesmskych i/aipnriář,°i nHhnnr v Hol D atvních zaslán dar Kč 300.— k vanoem nadílce tamní ceske škole a školce. Zdej- VOJKO VICE. Odbor založen 25. února 1921. P ředseda Dom. Mališ, učitel, m ístopředseda Fr. Peter, rolník, jednatel Fr. Gola, krejčí, pokladník Fr. H olek, horník, H or. Domaslovice. Činnost spolku i l etos nesla s e j e n zai tím uce leni aby povznesla kulturní život v obcí, který pred zalozem m odboru Matice nebyl tu skoro z a d n y Činnost za minulý rok byla následující: O d poslední valné hrom ady, která se konala 22. ledna 1923 vykonal odbor 11 vy, .-'o ✓ i ' .i. . . í j . . ___ :,,.i — i o nnipH n al n rialci rirm ncH rn m a O fl h O T (laie sopis „Černá zem ě“ . Všechny okresní senuze, rovnez i v jim u i u m a u * Um .CUu ,„ u< . , u u . u -j — v ny. I knihovnou hleděl odbor vzdělávati a pobaviti. Do rodin, kde kniha ani n e p ř i j d e , rozdáno by o 10 k a lendářů darovaných ústředním výborem. Z nových kalendaru prodal letos odbor nejvíce. Proti 10 al nJX5.".™ nrnííal iirh nHbor letos 40 kusů. Heslem nam bylo, koliK ve Vojkovicich maobnos pona sesity, Usty a potreoy k ručním p rau m v u m . iv -. ^ i<;« i ---- , , . 1 vinnosti vykonávat!. Spolek obdržel přes 60 dopisů, na k tere vzdy dle p o třeby odpověděl. Kmhov..na odboru spojena je s obecní knihovnou a čítá 270 svazků. Ctenaru bylo v minulem roce 25, výpůjček ,136. Inventář odboru Matice obsahuje: divadelní jeviště s pěti prom ěnam i, obraz. Sokola T um y, Komenského a Žizky, dvě fotografie členů odboru, knihovnu, dvě blůzy k divadlu, dve čapky, p aruku a savh. Zprava pokladní. Příjem Kč 1790.94, vydání Kč 747.42. Zůstatek na rok 1929 Kč 1.043.52. 78 Okresní sbor S lezské Matice osvěty lidové pro obvod slezsko-ostravský. J o s e f Š m i ř á k , technický úředník v Michálkovicích. Okresní sbor Slezské M atice osvěty lidové pro obvod slezsko-ostravský jest nejmenším ze všech matičních obvodů. Soustřeďuje pouze 7 obcí soudního okresu slezsko-ostravského. Vzhledem na ve likou rozsáhlost a rozlehlost m atičního obvodu frýdeckého uvažuje se o připojení některých obcí matičního obvodu frýdeckého k1 m atičnímu obvodu slezsko-ostravskémU. Jsou to zejména obce Kunčice n./O. Vratimov, Šenov a Bartovice, které m ají výhodnější spád k Slezské Ostravě, nešli k vzdá lenějšímu Frýdku. Připojením těchto čtyř obcí soustřeďoval by pak m atiční obvod slezsko-ostravský 11 obcí: Bartovice, Heřm anice, H rušov, Kunčičky, Kunčice n./O str., Michálkovice, Muglinov Radvaniee, Slezskou Ostravu, Šenov a Vratimov. Ve všech v matiční obvod slezsko-ostravský soustředěných 7 obcích je m atiční odbor. Výjimku činí Slezská Ostrava, která m i čtyři matiční odbory a to mužský a ženský, odbor na Zárufaku a od bor na Salmě. Činnost matičních odborů v okrese slezsko-ostravském se za dnešních pom ěrů velmi íěžko vyvíjí Okres je dnes čistě český, mimo veškerého národnostního nebezpečí. Rovněž zákon o organisaci lidovýchovy přivodil podstatné změny. V každé obci je dnes zákonem nařízena m ístní osvětová ko mise, k terá vykonává kulturní a osvětové poslání v obci. Následek toho je, že m atiční oďborv které v dřívějších dobách tuto funkci vykonávaly, značně m usely se omeziti ve svá působnosti Některé odbory vystihly tuto změněnou situaci a vrhly se na obor jiné působnosti — zvláště podpůrné jako odbor v Radvanicích, ženský odbor v H rušově a částečně i odbor v Michálkovicích. Některé vyvíjely jen nepatrnou činnost: Zárubek, Kunčičky, Heřmanice. Nejčileji vedou si mužský, ženský a odbor na Salmě ve Slezské Ostravě. Mužský odbor zastává funkci m ěstského osvětového sboru a vvkonal v r 1928 kus poctivé práce. U spořádal řadu pěkných přednášek, prom ítal několik vzdělávacích filmů a uispořádail 3 kursy jazykové. Korunou jeho činnosti bylo zřízení pam ětní desky padlým ze Slez. Ostravy Pam ětní deska um ístěna jest na čelní stěně radnice slezsko-ostravské a zůstane trvalým památníkem matiční činnosti. Slavnost odhalení desky konána v předvečer jubilea lO letého trvání republiky byla svátkem celé Slezské Ostravy, která ve velikém počtu obyvatelstva se této slavnosti zúčastnila’ Rovněž slavnost lO tiletého trvání našeho státu pořádaná tímto odborem za součinnosti všech vý značných spolků a korporací ve Slezské O stravě byla důstojná. Ženský odbor ve Slezské Ostravě rovněž vede si velmi čile za daných ve Slezské Ostravě značně nepříznivých pom ěrů. O dbor na „Salm ě“ působí přím o na periferii obce a jeho činnost má již mno hem vděčnější pole. Pracuje kulturně i osvětově s pěkným výsledkem. Neméně čile vedl si v minu lém roce odbor v Michálkovicích, který zvláště o zdar jubilejních oslav v Michálkovicích má veliké zásluhy. Také odbor v Radvanicích má velikou zásluhu o zdar jubilejních slavností v této obci které pod jeho vedením měly velkolepý průběh. V zájm u celkové matiční práce a jejího poslání jest si přáti, aby poslání její nalezlo více po rozumění a pochopení zvláště v českých obcích okresu slezsko-ostravského. Fakt, že dnes obce to hoto okresu jsou národnostně zabezpečeny, měl by býti důvodem, aby pozornost všech činitelů v těchto obcích obrátila se na pohraničí našeho Těšínská, kde vede se úporný boj a kde naši bratři p otřebují vydatné podpory jak m orální tak finanční. Některé matiční odbory tento úkol svědomitě vykonávají. Je to především odbor na Salmě, který vydatně podporuje svou svěřenku odbor v Tyře a který má nepopiratelnou zásluhu, že obec tato přešla do české správy. Rovněž odbor v Radvani cích, v M uglinově a Michálkovicích vydatně podporuje ve svou ochranu převzatou svěřenku. Bylo by si však přáti, aby tato péče neomezila se pouze na odbor, nýbrž celá česká veřejnost v okrese slezsko-ostravském vzala si ji za svou národní povinnost. Okresní sbor Slezské Matice osvěty lidové pro obvod slezsko-ostravský konal v minulém roce 4 schůze, ve kterých projednány byly různé otázky. 79 MICHÁLKOVICE. Odbor založen 5. května 1899. P ředseda Josef Šmirák, technický úředník, m ístopředseda Karel Mléko; střelec, jednatel Alois Dostál, admin. úředníK, pokladník V iktor Benda, báňský úředník. V roce 1928 byl náš odbor zvláště činným a m ožno říci, že předstihl jiná léta ve své působnosti, jak vidno z následujících dat o vykonané práci, k terá spojena ly la s oslavou lOtiletého jubilea naší sam ostatnosti. O dbor konal celkem 16 schůzí, z toho 1 ustavující, 9 výborových a 6 společenských, k de zastoupeny byly i jiné spolky, zúčastněné na oslavě ČSR. O dbor náš čítal počátkem správního roku 1928 189, přistoupili 4, vystoupilo 8 , zem řeli 2, koneč ný stav 183 členy. O dbor zúčastnil se svými delegáty: 27. května výlet v K arpentné 3 členy výboru, 4. června Výlet v Karpentné 3 členy výboru. 10. června valná hrom ada Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově, 7 .čle nu. 6 . března oslava narozenin našeho milého presidenta byla společná s m ístním Sokolem v kinu Elektra. 7. května místo květinového dne předveden v kině E lektra ruský film : „Ivan Hroz7ný“ . 13. září konala se první přednáška v kinu E lektra, na které promluvil p. Ant. H ořínek, tajem ník ústřed í o význam u 28. října. Následo valy pak filmy naše vojsko, 1. díl Csl. legie v Rusku a Francii. 23. září druhá přednáška, kterou promluvil p. odb. učitel Petr Daněk na tém a: „V last a národ". Jako dodatek filmy na řece Ancré, Lov aligátoru. 26. září třetí přednáška, kde promluvil p. odb. učitel Bedřich N eusser o dem okracii. Film y Naše vojsko, II. díl. Pohřeb generála Stefaníka. Bitva na řece Piavě. T y to tři přednášky byly pořádány jako úvod k 10. výročí republiky. 28. říjen byl oslaven společně po dorozum ění s místní obcí. Náš odbor na pam ěť této oslavy zasadil pamětní desku u m ěšťanské školy a vysázel řadu krásných topolů na haldě u H usova sboru. 8 . prosince ko nala se mikulášská zábava. Pod záštitou odboru pořádány Prům yslovou školou pro ženská povolání tyto kur sy: 10. ledna vaření. 7. března jarní kloboučnický. 10. říjn a podzimní^ kloboučnický. ^ Všechny o prům ěrné návštěvě 20—22. O dbor věnoval na chudé a jiné hum ánní účely na Kč 2.500; —. Těšínských kalendářů pro dáno celkem 100 kusů. Z práva pokladní: P říjem činil Kč 5374.15, vydání Kč 5044.05, hotovost Kč 330.10. Odbor má celkem 3 putovní knihovničky po 80 svazcích. Jedna je půjčena odboru v K arpentné, druhá v H rčavě, třetí je k disposici. i_| i i i . .......... M U G L I N O V. Odbor založen dne 1. července 1901. P ředseda p. F rant. Novotný, báňský úředník, m ístopředseda p. Ro bert Meca, učitel, jednatel p. Ant. Stuchlík, báňský úředník, pokladník p. Leonhard Lička, bánský úředník, režisér p. Bohumil Štípek, sochař, správce m ajetku p. Rudolf Žebrák, majitel realit, F rant. Kro!, horník. Revisoři: Jóža Dobeš a Anna Samolejová. N áhradníci: F rant. Carbol, Karel Korejs, Karolina Navrátíková. — Delegáti do ústřed í: Antonín Stuchlík, Jóža Dobeš. V uplynulém roce konal odbor jednu řádnou valnou h ro madu dne 25. února, 8 výborových schůzí. M atiční ples konán dne 5. února, letos dne 2. února,^ kterýž nás plně uspokojil. P ři této příležitosti děkuji všem, kteří nás jak prací, tak finančně podpořili. Delegáty na valné hromadě Slezské Matice osvěty lidové konané v Jablunkově byli pp. N ovotný, Stuchlík, Meca, kteříž se vzda li cestovného ve prospěch matičního odboru v G utách na vánoční nadílku českým dětem . Dne 20. května učiněn zájezd do Outů s m ístním i školními dětm i. Zájezdu se zúčastnilo 25 členů a 60 dětí. V Outách pořádána M a tiční slavnost pod protektorátem ' našeho odboru a večer sehrály dítky m uglinovské školy divadelní hru „Zlatý květ“ . Tamtéž poděleny byly děti našich hraničářů školními p o třeb am i, uzenkou a limonádou. Tam nějšim u odboru darováno 10 kusů T ěšínského kalendáře staršího vydání. Ze zájezdem byli jsm e plně spokojeni nejen my, ale i harcovníci v Outách. Slavnost vydařila se skvěle. Průvod byl tak velkolepý, jakého Guty ještě nevi děly. Krásně vyjímal se průvod školních dětí v krojích a s praporky. T ak é nastudované básně a tance těšily se velké oblibě. Vždyť i pan vládní rada Dr. M ichálek je pochválil. O dbor zúčastnil se slavnosti pořádané Slezskou Matici osvěty lidové. 27. května pěvecké akadem ie „Skalický sb o r“ . 6 . července Husovy oslavy. 7. března Oslavy narozenin našeho presidenta. 28. října Oslavy trvání lOtileté čsl. sam ostatnosti. 16. a 17. května Oslava 35. letého trvání m ístního hasičského sboru a odhalení m otorové stříkačky. 3. června zúčast nění národní slavnosti v H rušově. O dbor je členem M oravsko-slezské župy divadelních ochotníků v M oravské Ostravě. Objednáno a prodáno 25 kusů Těšínských kalendářů. Do G utů darováno 500.— Kč na vánoční nadíl ku a místní školce 200.— Kč. O dboru došlo 66 dopisů, odesláno 339, m im o různé tiskopisy. Činnost místního odboru v roce uplynulém není příliš valná, neb odbor věnoval se na posílení své svěřenky v Gutách. T ak, jako většina odborů na O stravsku, věnovala své sílv k disposici svým jv ěřen k y n ím , tak ta k é i náš odbor. Jest prav dou, že už nem usíme na O stravsku zápasiti o české školství, neb to to dovedli jsme si vybudovati, zač musíme vděčit starým osvědčeným pracovníkům . Leč i nás čeká velký kus práce, jieb tu a tam v soukrom ých podnicích lze pozorovati poněm čování, ba i útoky na české školy. Nám je třeb a bdíti, bychom vždy mohli včas ony ne přístojnosti zarneziti a při tom také ofensivně postupovati na kresách našeho státu. Zpráva pokladní: Příjem činí 6656.28 Kč, vydání 2004.90 Kč, stav jmění 4651.38 Kč. U loženo ve spořitelně 3807.18 Kč, p o k lad "' hoto vost 844.20 Kč. OSTRAVA S L E Z S K Á — M UŽ SK Ý O D B O R . Odbor založen roku 1899. Předseda Alois Bezloja, ředitel českého stát. učitelského ústavu, m ístopřed seda Josef Kubala, horník, jednatel I. Vilém Fedrovié, m ěstský knihovník, jednatel II. Dr. Slavomil Novotný, advokátní koncipient, pokladník Vilém V avřík, ředitel měšťanské školy. V roce 1928 vyvinul odbor činnost intensivní a vykonal, co v jeho silách vykonati bylo možno. P řesto, že podařilo se nám prolomiti ledy, ktere mnohou činnost v letech minulých omezovaly, přesto, že se nám podařilo přím ěti naši veřejnost, aby si všímala 80 našich podniků a blahovolné je posuzovala, nepodařilo se nám přes usilovnou snahu veřejnost tuto při mno hých našich podnicích soustřediti tak, aby dobré tyto podniky nezely prázdnotou. A zde je nutno hledati pří činy jiné, než v agilnosti činovníků nebo nedostatku reklam y. Je sice pravdou, že jednou ze závažných příčin našich neúspěchů je blízkost Mor. O stravy, která po stránce kulturní muže vyhovčti po třeb ám širokých vrstev mnohem lépe, ale zdá se, že to není příčina jediná. Zdá se, že nesmíme pouštěti se zřetele otázku řádné vybudovaných a všemi prostředky vypravených lidovýchovnýcti m ístností. D ruhá otázka velmi důležitá je otázka soustředění a hospodárného rozdělení sil. Všichni pracovníci jsou prací přetíženi a proto provádí se práce lidovýchovná spíše jako činnost kulturně sam aritská. Zkušenosti z r. 1928 nám to zejména potvrzují. Od poslední valné hrom ady, která se konala 24. ú nora 1928, sešel se odbor 8 k rá t s úhrnnou návštěvou 81, tedy v každé schůzi přítom no bylo prům ěrně 10 členů, což ciní 75°/o návštěvy. Mimo těchto schůzí svolána byla v květnu porada zástupců spolků, organisaci, úř.adů, a ústavů, jíž se súčastnilo 29 zástupců jmenovaných korporací, v září konala se scftůze zvoleného k u rato ria Lidové školy a mimo to h o předsednictvo scházelo se častěji’ k poradám , jednací protokol obsahuje 202 jed. čísel. Mimo toho vydáno bylo 10.500 letáčků, výzev a: pozvání. Co bylo vykonáno? 7. března konala se v Lidovém domě ve Slezské O stravě p ři volném vstupu pod protektorátem m ěstské rady a za spontánní účasti všech vrstev občanstva oslava 78. narozenin p. presidenta. Ú činkovalo Filharm onické sdružení z M or. O stravy a klavírní virtuos R. M acudzinski z Brna. Slavnostní řeč proslovil taj. Ant. H ořínek. Oslava byla imposantní. Kursy němčiny skončily koncem měsíce března. 63 posluchači absolvovali v nich celkem 94 hod. 15. dubna konal odbor koncert Skalického smíšeného sboru. M orální zisk byl pěkný, přes to, že návštěva byla slabá. T ři zástupci účastnili se zájezdu lidovýchovných pracovníků do Polska. Podpořena byla činnost Slezské musejní společnosti v O rlové a činnost sdboru Matice O pavské v Krnově. N a valné hrom adě Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově zastoupen byl odbor 10 členy. P ro školy byly opatřeny 4 p řednášky se světelnými obrazy, čímž vlastně zahájen byl jubilejní rok 1928. „P rvní president naší republiky1'. „Cesta^ legionářů kolem světa", „ Z italskéno bojiště** a Z francouzského bojiště". P řednášky prom ítány byly ve školách celkem 40 krát. Jesté p řed prázdninami uvažovalo se o oslavách 28. října. Již ve schůzi dne 2 . května byly stanoveny směrnice oslav a ve sctiuzi 27. června pak bylo usneseno, aby: 1 .) zasazena byla pam ětní desKa padlým spoluobčanům , 2.) aby nove vybudovaná silnice Jaklovecká přezvána byla na ulici 28. října, 3.) aby e^em. byl vydán almanacii „10 let m ěsta Slezské O stravy v osvobozené vlasti", 4.) aby odbor jako městský osvětový sbor vystoupil ja.;o vážný iniciátor stavby osvětového domu. S obětavostí a s příspěním veřejnosti podařilo se nam odevzdati občanstvu pam ětní desku padlým spoluobčanům m ěsta, k terou dle uměleckého návrhu p. proť. VacKa vy modelovala fa. Štípek a Samolej a v bronzu odlila fa. Sýkorova v M ar. H orách. Pam ětní deska odevzdána byla veřejnosti p ři vskutku pietní oslavě, která se konala dne 27. říjn a za značné účasti obecenstva. 1 i 0slovy přednesli p. předseda odboru řed. Bezloja, m ajor ruských legií proť. Kudela z b rna a za městskou radu p. radní Kresta. Do zdi pod pam ětní desku, k terá je um ístěna na průčelní zdi radnice, uložen byl pam ětní spis, obsahující stručné vylíčení průběhu světové války i osud m yšlenky zbudování památníku padlým , pak seznam 203 padlých občanů Slezské O stravy, seznam všech dárců, k te ří na vybudování pa mětní desky přispěli a běžné i jubilejní mince. Po slavnosti konal se p řed radnicí koncert stráže bez pečností z Mor. O stravy a večer pak Slavnostní ko n cert Filharmonickétio sdružení v Lidovém domě. Ještě p řed našimi oslavami 2á. října byli jsm e spolupořádateli jubilejního velkého konce/tu Mor. 0stravě v Lidovém domě. V měsíci říjnu byly konány p říp rav y pro otevření Lidové školy. Bohužel, v ob čanstvu nebylo zájm u p ro tuto školu a ze všech ohlášených kursů otevřen byl pouze kurs p io úpiavu účesů, v němž 23 posluchačky absolvovaly 20 hodin. 6 . říjn a konal se Sovův^ večer, na němž přednášel o básníkovi spis. prof. M artínek. V měsíci lednu 1929 byli jsm e s P řírodovědeckou společností v Mor. O stravě spolujjořadateli přednášky p. prof. Vychodila o Špicberkách, k terá se Konala v kino Kosmos. N a celostátním sjezdu hdovýchovných pracovníků a knihovníků zastoupen byl odbor předsedou v sekci lidovýchovné .a jednatelem v sekci knihovnické. M enšinové škole v Bolaticích věnovali jsme Winshurstovu elektriku. N a podzim prodáno bylo mezi členstvem 200 matičních kalendářů. Členů čítá odbor přesně 300, k te ří v roce 1928 zaplatili přísj^ěvek. O dbor jako m ěstský osvětový sbor je zastoupen v Kulturní radě p, m ístopředsedou K ubalou a jednatelem , který je současně členem předsednictva K ulturní rady a členem ku ratoria M asarykovy školy lidové, v knihovní •radě m ěsta Sl. O stravy p . JU D rem Novotným,- v okresním výboru Slezské Matice osvěty lidové jednatelem , v Ú středním výboru zasedá pan předseda. Resumé celkové čin nosti: 3 koncerty s účastí cca 800 osob, 4 kursy s účastí 8 6 posluchačů, absolvováno 116 hod., 42 přednášen s účastí cca 5000 osob, 1 program ový večer, 1 veřejný projeví s velikou účastí, trvalé dílo z kovu pro věčnou paměť, adm inistrace jako žádný jiný rok. Rozhodně k ro k vpřed celkové bilanci! Z práva pokladní: Nejvetsi výdaje byly se zasazením pam ětní desky a se slavností, konanou 27. října 1928. Činily celkem 11.340.80 Kč, kdežto dary vynesly pouze 4.859.— Kč. Bronzová p lak eta (zasazování, doprava a montáž) stála 6.069 Kč. N a pam ětní desku přispěly větší částkou: M ěstská spořitelna 1000.— Kč, horní ředitelství Jana Wilczka 1000 — Kč, ženský odbor Slezské Matice osvěty lidové 300.— Kč, podpůrný spolek býv. vojínů (předseda Millik) 200.— Kč, sdružené katolické spolky na Slezské O stravě 200.— Kč, Zwierzinovo těžířstvo ^ 100 — Kč. Bezplatný koncert na oslavu jmenin pana presidenta stál nás 938.20 Kč. Koncert Skalického smíšeného sboru, konaný 15. dubna, skončil deficitem 1033.— Kč. N ávěštní sk řín k a stála 61.20 Kč. Těšínské Maticí přispěli jsme 600.— Kč, M usejní společnosti v Orlové 2 3 .— Kč, n a s n í m k y p . předsedy pro brněnskou výstavu 30.— Kč, Matici opavské pro odbor v Koňově 25.— Kč. N a Sienských příspěvcích (po odečtení provise výběrčím) vybráno 1357.20 Kč. 'i O S T R A VA S L E Z S K Á - ŽENSKÝ ODBOR. Odbor založen 25 ledna 1911. P ředsedkyně Anna Petáková, choť ředitele, m ístopředsedkyne Irma T á borská, choť advokáta, jednatelka Adéla N ábělková, učitelka m ateřské školy, pokladní Milada Rundova, uči telka obecné školy. Poslední valná hrom ada konala se 22. dubna za ucasti 11 členek. Žensky odbor Slez ské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě čítá do dnešního dne 195 členek. O dbor přijal behem roku 41 dopisů a odeslal 35 dopisů. Konal 9 výborových schůzí a jednu poradu. Schůze byly slusne navštíveny. Zakoupeno bylo 50 Těšín, kalendářů na r. 1929. V tom to roce pořádal odbor: 19. května večírek k poete pi. A Popeové býv předsedkyni žen. odboru, o kterém žtodůstojně oceněna byla prače zaslouzile členky Zen. pí. Popeové M.. w O. L. věnoval v-oslavenkyni adresami, odborem odevzdán byl Dyl pi. Fopeove diplom, aipiom, m už. w . uodbor u w i Slez. oic*. m .« ; v . album . I s AX on 7 p'k jeho ieVio zásluhou některvch clor 21) května pořádán byl inr£+inrwv květinový Hpn den. V vtp ytezek nekterych obetavvch obětavých členek ^dopadl pekne. 13. a 16. června pořádal ženský odbor divadlo, výpravnou báchorku: „T ri halere- od Jarone. l o t o divadlo nacvičila s velikou péči členka inspektorka m ateřských škol Em. O udnchova. Divadlo melo jak moram i tak finanční úspěch. V listopadu opakováno toto divadlo na Z árubku, Oslavy 28. n jn a a^ narozenin p. preI------ 1 „ c m n í= W m i nH hnrpm /ú častn il se finanční akce vybudovaní pamětní desky aova. V prosinci Konai žensky uu u u i ia u u u n u au ím u , i.ct -------- ------ —; . , ,, Dítkám mateřských škol věnoval odbor k nadílce jablka. — Na den 16. března pripravil žensky odboi Slezský večer jehož výsledek byl skvělý. Kulturním tím to činem vstoupil do nového roku sve činnosti. Zpráva pokladní: P říjem 7.973.47 Kč, vydání 4.747.63 Kč, zůstatek 3.225.84 Kc uloženo ve spontelne. OSTRAVA S L E Z S K Á - SALMA. Odbor založen 20. ledna 1924. P ředseda O skar Kučera, revident, m ístopředseda_ Cyril Záborec, horník, jednatel Eduard Jelínek, skladník, pokladník Adolf M elichar, pokladník. O dbor nas konal v minulém roce I řidnou valnou Hromadu a 13 výborových schůzí. Začátkem roku čítal odbor 2d9 clenu, behem roku p ři stoupilo 29 členu vystoupil 1, takže na konci roku 1928 cita odbor 280 clenu. O dboru došlo 40 dopisu a b jlo vvstlipu a kupletu, J I . prosince oyiVCSllUYMva t a r a v , . , . . , . nostního výietu naší chráněnky v T yře a oslav 10 leteho trvaní nasi republiky v Radvanicích. Jak je zz této zprávy vidno, byla činnost našeho odboru v minulém roce slušná, b a prim o skvěla. Schůze^ byly cetne .... vštěvovány a v nich věcně a pokojně debatováno o věcech ve prospěch dalšího rozvoje našeho odboru. Zábavy výlet a slavnosti byly četně obecenstvem navštíveny, z čehož opet zrejm o, ze odbor nas se tesi záimu obecenstva a pořadatelé těchto podniků mohou býti hrdi na vykonanou prací v minulem roce. Zprava pokladní: Na příjm ech měl odbor 15.093.77 Kč, na vydáních 4.11060 Kc, takže nam zbylo £>sjych peněz 10 491.96 Kč. Z této hotovosti uloženo jest v m estske spontelne slezsko-ostravske 9.000. Kc a zbytek 1.491.96 Kč zůstal v hotovosti. O dbor má vlastní jeviště, jež je pěkně vybaveno, dále 1 piano, 1 poprsí p. presidenta, 9 zarámovaných diplom ů, 1 zrcadlo, 3 obrazy, 2 seznam y clenu zarám ované, 1 plechová pokladnička, 1 basa, 4 iarmareční boudv. D ekorace: 30 m bílého, 30 m červeného a 8 m m odrého platná a 25 důlních lamp benzi nových. Knihovna" má 479 knih. S půjčováním započalo se v měsíci listopadu 1928 každou nede.i odpoledne. Poučných knih vypůjčeno bylo 113, zábavných 271 a to od 11 členu ^našeho odboru a 21 nečlenu. Na příspěv cích vybráno bylo 33.50 Kč. Na podporách věnováno: Škole na Nove dechne v P etřvalde 300 Kc, škole na Lipině v Radvanicích 5 0 0 .- Kč, chlapecké škole na H ranečníku 200 - Kc divci škole na Aloisů 00. — Kc, škole na Jánské ve Si .O stravě 1 0 0 .- Kc, podpurnem u spolku chudých zaku v Mor. 100 Kc fondu Věnceslava H rubého 100.— Kč, členský příspěvek N árodním u divadlu m oravsko-slezskem u 1 0 .- Kc, pro vánoční nadílku odboru v T yře 2.500. Kč. RAD V Á N I C E . Odbor založen 2. prosince 1910. Předseda Dr. O to Král, lékař m ístopředseda Vilém Drastich, horník, jednatel Karel Bolek, učitel, pokladník Ant. Qoněc, pol. strážm istr. O dbor Slezské M atice osvěty lidové v Rad vanicích má na konci roku 1928 celkem 2 1 2 členu, během roku zem řeli 2 clenove o d b o r u a to : jk Stodůlka a Ot. Bryndová. Pam átka jejich byla uctěna povstáním přítom ných. O dbor vykonal v roce 1928 celkem 8 schůzi výborových a jednu Mimo svolal uuuui odbor 4 schůze, na ktere ybyly lednu valnou hrom nrom adu. aau. m im u to iu bvuidt v pozvaný* «veskere r» •"■a *místní u i i/nrnnrQr-p na níi kterých kfprvrh jednáno iednáno o důstoine vvroci trvaní trváni republiky csl. čsl. I oradan orádán by b^l důstojné oslavě 1 0 . výročí spolky, jakožž i korporace, 11 květinový květinový den, 1 prom enádní koncert, 1 slavnost, 1 pochodňový průvod a 2 taneční zabavy. Nejvetsim podnikem našeho odboru za celou dobu jeho trvání byla oslava 10. výročí naši republiky Jednatel pozval pisemne veškeré místní spolky i korporace k společné schůzi, na které mela bytí ujednana společná oslava. Výzvy upo slechly všechny spolky až na kom unistické a nedostavil se také zástupce obecního zastupitelstva, protože sta 82 rosta — kom unista, obecní zastupitelstvo o to m oficielně neuvědomil. Oslavy se tedy zúčastnily tyto spolky a korporace: O dbor Slezské Matice osvěty lidové Salma, Abstinentní odbor, Spolek Bratrství Dalibor, Domo vina, D T J , Církev čsl,, Rada starších církve čsl., Klub cyklistu, Sokol Svaz potrav, odbor, Pivovarští delin a. Sdružení ml. soc.-dem ., N árodní sdružení a národní dem okracie, Soc.-dem ., Csl. nar. soc., Strana lidová, ív nostenská-středostavovská, Hasiči, Svaz horníků, Svazoví skauti a M isím školní rada. Ze zastupcu těchto spolků utvořen byl slav. výbor, jehož předsedou byl předseda odb. Dr. O. Kral^ a m ístopředsedou mistopred. odboru Vilém Drastich. Slavnost konána byla 25. a 26. srpna za velké účasti "iistm ho ^ a t e l s t v a Program slavnosti: 25. srpna pochodňový a lampionový průvod s hudbou a u obecm ho u rad u proslov Dra Krále. 20. srpna dopoledne květinový den a koncert u m ěšťanské školy. Odpoledne průvod s alegorickým i vozy a pioslov Dra Krále a učitele M ikše a zahradní koncert v nádvoří pivovaru. V ečer v Sokolovně a v Delmckem dom e ta neční zábavy. Ze slavnosti odeslán pozdravný telegram p. presidentovi na který došla odpověď pres. kancelare. Vánoční nadílka vyžádala si 1 0 .0 0 0 .- Kč nákladu. Poděleno 1 0 3 dětí botam i 79 deti látkou na oblek.^ Svě řenému odboru v K osařiskách dáno 5 0 0 .- Kč na nadílku. Na nadílku přispěli: Ceske srdce zbozim za 2.000 Kč předseda Dr. Král 300 — Kč a na darech 270.— Kč. M atiční kino prosperuje dobré a vyneslo odboru zna čný obnos, bez něhož by odbor nem ohl konati nadílku v takovém rozsahu. K zabavnyiri Vv l poiovány filmy poučné, by kino nejen bavilo, ale i vychovavalo a poučovalo. Zprava po k lad n í. P rij m Kc 101.598.52, vydání 100.952.43 Kč, pokladní hotovost 644.09 Kč. GSSa% f S^ O kresní sbor S lezsk é M atice osvěty lidové pro H lučínsko. K a r e l H r u š k a , ředitel měšťanské školy v Kravařích. V ju b ile jn ím ro ce re p u b lik y d alo se o č e k á v a ti, že v ě rn í p říslu š n íc i n á ro d a a stá tu ,^ ex p o n o v an í na H lu čín sk u , z ísk a v še zn a č n é p ro c e n to d o m o ro d é h o o b y v a te ls tv a id ei n á ro d n í, sp o le č n ě s tím to v ěrn ý m lidem h la s itě b u d o u d o m á h a ti se p rá v a to h o to lid u n a sv é m o ra v sk é se b e u rč e n í, t. j. o d ra ž e n í v še ch ciz o n á ro d n íc h c h o u te k n a te n to k m e n n a š e h o n á r o d a v m in u lo sti o b ě to v a n ý již g erm an isačním u m o lo c h u . Bylo to zo u fa lé „ S O S '4, v o la n é to u h rs tk o u l i d í k m a tič ce P ra z e , a b y jic h nezradila v h o d in ě d v a n á c té . . . B áli se sv é m a tk y ! O tř á s a l sé v n ich k a ž d ý n erv o b a v o u , že h m o ta řs k á p o li tik a zv ítěz í n ad p rá v e m n a živ o t, n a d p rá v e m v y b u d o v a ti je d n o tu če sk o m o ra v s k o u p o m o c í české š k o ly a o b n o v e n é k u ltu rn í p o sp o lito s ti. K dyby n e b y lo tě c h d o m á c íc h m o rav sk ý c h n a d š e n c ů , dávno již b y li by se n a ši e x p o n o v a n í lid é zře k li v e š k e ré h o ú silí lá m a ti p ra ž s k o u n e v š ím a v o st a^ tu p o st k v la stn í krv i . . . T a k d o šlo k m a n ife sta c ím , o n ich ž p o m lč el v e ře jn ý tisk a o nichž se n ašim n e p řá te lů m ani n e z d á lo . B ude-li n u tn o , b u d e m e m a n ife sto v a li je š tě je d n o u p ř e d je jic h n en á v istn ý m a očim a, c h y s ta jíc ím a se k v ra ž e d n é m u sko k u . P o m a lu p r o b íjí se n a H lu č ín sk u v ě d o m í a v z p o m ín k a to h o , že je š tě v n e d á v n é m in u lo sti N ěm ec z n am en al cizince a slo v o „m o rav sk ý * ' by lo n áz v em p r o v še d o b ré , sv o je , d o m á cí, k ře sť a n sk é , zděděno a sp ra v e d liv é . T ě c h to p a m ě tn ík ů le p šíc h d n ů m á M a tic e m n o h o v e sv ý ch ř a d á c h a o d nich p o ch á zí ta p o sila k d a lší p rá c i v b o ji s im p o rto v a n o u g e rm á n s k o u m y šle n k o u . Je n ta k lze chápali v še ch n y ty p r o je v y a činy našich! lid í n a H lu č ín sk u , z a tím o v še m je n v in te rn íc h p o ra d á c h , nčb o í te ro r d o su d v lá d n e ve v e ře jn o s ti, m sta n a o d v islém d ě ln ík u a o b c h o d n ík u jd e v z á p ě tí za každým v e ře jn ý m p ro h lá š e n ím . S laní, D w o ro c i, H o lá n i, Ju re č c i, Šim ečci, W a g n e ři, V ečerci, V iíášci, Bittové, T h o m a n i již n e z a d rž í p r o d íra jíc í se v ln y u v ě d o m ě n í, tř e b a m ěli za sebouf i L u sch k u a siln o u (poli tick o u stra n u . O k r e s h l u č í n s k ý p o strá n c e p o l i t i c k é s p r á v y zm ěn il v ro ce 1928 d ů k la d n ě sv o u tv á ř n o st. O k re s č íta jíc í o d 4. ú n o ra 1920 celkem 36 o b cí, o d 14. b ře z n a 1923 p ak (s H a tí a P iš ti) 38 o bcí zák o n em č. 147 sb. z. a n. ze d n e 27. ř íjn a 1928 o d sto u p il p o litic k é m u o k re su o p a v sk é m u 12 o b cí a získal za ně 5 o b cí z K lim k o v sk a. O d s to u p e n é o b ce js o u : M alé H o štic e , V elké H o štic e , 01d řišo v , C h leb ičo v , S lu žo v ice, H n ě v o šic e , S u d ice, T ře b o m , R o h o v , S tra h o y ic e , K o b eřice a^ Vrbka. Z ísk á n y o b c e : D ěh y ío v , T ře b o v ic e , M a rtin o v , P le s n á a D o b ro sla v ic e . P o s to u p e n é o b ce č íta jí 10.668, v tělen é p a k 4125 d u ší, ta k ž e se je v í ú b y te k 6.543 o b y v a te l. D o o b la sti S lezské M a tic e o sv ě ty lidové sp a d a jí p o u ze V eiké H o š tic e (k O p a v sk u ), k d e ž to n a b y té o b ce ja k o ž i h lu č ín sk ý D ol. B e n ešo v spa d ají do sféry M atice O p a v sk é . N ez m ěn ilo se te d y n a o b la sti m a tič n í n ičeh o . Je ž to v roce 1928 zalo žen n o v ý o d b o r v D a r k o v i c í c h (15. le d n a ), č ítá M atice 21 o d b o r , k čem už tř e b a p o d o tk n o u ti, že K o u ty p ro sv o u s o u v is lo s t s K ra v ařem i jso u p řič le n ě n y ke K ravařům . 83 Není tedy d o su d o d b o ru v ob cích B o b ro v n ik y , B o h u slav ic e, L h o tk a , V ře sin a a Z á v a d a . Jm e n o v an é 4 obce m ají v šak m n o h o jin ý c h sp o lk ů , je ž jso u s M a tic í v čilých sty c íc h , leč i zd e p řip ra v u je se půda pro za lo ž en í o d b o rů . V o l b y do o k re sn íh o z a s tu p ite ls tv a konaly s e v o b cích n a h o ře u v e d e n ý c h d n e 2. p ro sin c e a fcvoleno bylo 8 z á stu p c ů českých. ( D o m in ik , H ru š k a , K in ď u ra, K o stk a, N o g o l, Š uba, V ale rián , Vilkus) a 8 něm eckých (D w o ro k , H lu b ek , H o llain , S ch im e tz ek , S lan ý , T h o m a n n , W a g n e r, N á v ra t). Z 19.606 platných h la sů o b d rž e ly české síra n y 9.031 čili 4 6 % , n ěm ec k é s tra n y 10.575 h la sů čili p řib liž n ě 54 o/o, výsledek voleb do z e m sk é h o z a s tu p ite ls tv a byl j e a o n ěco iiný. O p a k u je se zd e o p ě t zjev, že v ohledu p o litick é o rie n ta c e je lid h lu č ín sk ý s v ě tš í č á sti je š tě n e u v ě d o m ě lý , ač i zd e je v í se o b ra t k lepšímu. H o s p o d á ř s k é z á j m y n a š e h o lidu to č í se stá le o k o lo o ž e h a v é o tá z k y , ja k u m o ž n iti z a m ě st nání dělnictvu n a ú ze m í n a š e h o s tá tu . Z n a č n é p ro c e n to p ra c u je d o s u d v N ěm e ck u , kam je lákají výhodné v a lu tá rn í p o m ě ry a a g ita c e n ám n e p řá te ls k ý c h z a h ra n ič n íc h sp o lk ů . V elké n a d ě je , sk lád an é do tabákové to v á rn y v C h u c h e ln é , se nesplnily , n e b o ť to v á r n a d o s u d n e z a h á jila v ý ro b u . Z a to zv ý šený sta v eb n í ru c h h la v n ě n a O s tra v s k u u m o ž n il z e d n ík ů m s n a d n é z a m ě s tn á n í p o b líž d o m o v ů . T ak é na uhelných zá v o d e c h n a s ta la v ě tš í v ý k o n n o s t v e p ro s p ě c h č e tn é h o h o rn ic tv a . P ro d lo u ž e n í tra ti H lučín-Petřkovice je v í i zde svůj b la h o d á rn ý vliv. S p o je n í s O s tra v o u p ř e s o d e rsk ý m o st elektrickou dráhou sp ěje k sv é m u u sk u te č n ě n í, je ž b u d e m íti p r o celý o k re s v elik ý v ý zn am . N e n í d o su d o d s tra něn n ed o statek m o stů a láv ek p ř e s ře k u O p a v u , ačkoliv n e jp a lč iv ě jš í p o tř e b a již sp ln ě n a. Silnice O pava—O stra v a s e s tá tn ě n a a b u d e n u tn o p řik ro č iti k v y b u d o v á n í n ě k te rý c h o k re sn íc h ú sek ů , jako Vřesina— P išť , D a rk o v ic e —D ark o v ičk y , Š ilh eřo v ic e— O s tra v a a jin é m e n ší c e sty . O te v ře n o u je dosud otázka p e n s isíů z n ěm ec k ý ch p rů m y slo v ý c h p o d n ik ů . Je p o tě š ite ln o , že se za p o člo s o rg an iso v an ý m vysíláním z e d n ík ů do českých zem í, ja k o n a S lo v e n sk o , do P ra h y a jin am . V o h l e d u s o c i á l n í m n u tn o z a z n a m e n a li n e b la h o u o k o ln o s t, že s p r á v a fo n d ů p o d p ů rn ý ch bývalé zem ě S lezské p ře n e s e n a d o B rn a, k d e S lez sk o je je n n e p a trn ě z a s to u p e n o h lu čín sk ý m d ě kanem P . D erk o u . D o u fe jm e , že se jm e n o v a n é m u člen u z e m sk é h o v ý b o ru p o d a ř í p ro s p ě ti ch u d in ě z H lučínska ta k o v o u m ě ro u , ja k to m u by lo d o su d . O k re s citeln ě p o s tr á d á sv é h o c h u d o b in ce a chorobince. N a š e š k o l y jso u d o b ře v y b a v e n y p o m ů c k a m i, co ž b y lo p ro z íra v ý m čin em p říslu šn ý c h k ru h ů , neboť obce n ě k te ré , a p rá v ě ty n e jv ě tš í, n e je v í d o s ti d o b ré vůle p o d p o ro v a li v ý v o j česk ý ch ú stav ů , ba někde jso u ty to o d k á z á n y n a m ilo s t i n e m ilo st m ís tn íc h šk o ln ích ra d s v ě tš in o u n ěm eck o u . P o žadavku lidu, ab y se m lá d ež i posR ytla m o ž n o s t n a u č iti se n ěm čin ě h o v ě n o m ě ro u v rc h o v a to u u s ta n o vením u čitelů n ěm čin y , so u k ro m ý m i k u rsy a v elk ý m p o č te m h o d in n ě m ec k ý ch (č ty ři do tý d n e), takže není d ů v o d ů , ab y se v y ch ázelo v s tř íc k řik u a v o lá n í p o n ě m ec k ý ch šk o lá c h zatím v o b cích : Kravařích, V elkých H o štic íc h , D ol. B e n e šo v ě , B o laticích , H lu čín ě, L u d g e řo v ic íc h . M ají tím býti splněny po u ze p o litick é cíle n ěm ec k ý ch s tra n , s m ě řu jíc í k p o n ě m č e n í lid u m o ra v s k é h o . S tá t a zem ě měly by v ě n o v a ti p o z o rn o s t n e v h o d n ý m a c h a trn ý m šk o ln ím b u d o v á m , p o m o c i zd e n e m aje tn ý m o b cím’ a o c h rá n iti ta k n a d ě jn o u m ládež' o d ú h o n y n a z d ra v í a p ro s p ě c h u d u š e v n ím . D ojde k tom u v roce 1929? V elk o u b en e v o le n ci p ro je v u jí n a še ú ř a d y , íže i n a d á le tr p í n ěm ec k é so u k ro m é v y u čo v án í v celé řa d ě o b cí a ú č a st m o ra v sk ý c h d íte k v n ěm e c k ý c h šk o lá c h v O p a v ě . N e d o v e d e m e te d y ve v la st ním stá tě d o su d za m eziti g e rm a n isa c i . . . Jin a k tě š ím e se, že z n a š ic h d o b rý c h šk o l n á ro d n íc h , odborných a s tř e d n í šk o ly h lu č ín sk é , je ž vyslala le to s p r v n í své a b iíu rie n ty do živ o ta, v zejd o u nám průkopníci n o v ý ch id e í. M a tic e n e o p o m e n u la ž á d n é p ř íle ž ito s ti, ab y p o sk y tla p o m o c n é ru k y ve směru m o ráln ím i h m o tn é m . V ed la v p a trn o s ti o s o b n í i v ěc n é p o tř e b y k a ž d é školy a zasáh la úspěšně do je jic h v ý v o je . Z e jm é n a p o d p o ro v a la šk o ly v P iš ti, L u d g e řo v ic íc h , D ark o v ičk ách , M arkvartovicích, D ark o v ic ích , H o šť á lk o v ic íc h , C h u c h e ln é a re á ln é g y m n a siu m v H lu čín ě (zájezd žáků na výstavu d o B rna, stip e n d iu m z fo n d u V. H ru b é h o ), su b v e n c o v a la v e č e rn í lid o v o u šk o lu v L u d g e řovicích, v y d rž o v a la k ra jk á řs k ý k u rs v H lu čín ě. P o d p o ro v á n a sn a h a m ís tn íc h čin itelů v B olaticích po zřízení m ě šťa n sk é šk o ly . M a t e ř s k é š k o l y . P o celý ro k v ed lo se je d n á n í o z říz e n í n o v ý ch m a teřsk ý c h škol, je jic h ž z a ložení m á v ýznam m im o řá d n ý , o c e ň o v a n ý i n a m ís te c h o ficieln ích . V ú v a h u p řic h á z e ly o b ce Bolatice, Š ilheřovice, P išť , H ať, V elké H o štic e , C h u c h e ln á , K o b lo v , D ark o v ice, H o šťálk o v ice a M arkvartóvice. P ro m ís tn í n e sn á z e n e b y lo m o ž n o u s k u te č n ili to h o v elk o le p é h o p lá n u , po u ze v Šilheřovicích zřízen a m a te řsk á šk o la v n a ja té b u d o v ě č. 27. V y u č o v á n í na té to šk o lce za h ájen o slav n o stn ě 6* 84 dne 15. k v ě tn a 1928, u č ite lk o u u s ta n o v e n a E m ilie U h líř o v á ; d íte k m á šk o la z a p s á n o 50. D o d alšíh o sta d ia v sto u p ilo p říp ra v n é říz e n í v B o laticíc h , P iš ti, K o b lo v ě, H lu čín ě (2. šk o lk a ), H a ti, C h u ch eln é. B u d o v y d o sa v a d n íc h m a te řs k ý c h šk o l v K ra v a říc h a H lu čín ě b yly d ů k la d n ě o p ra v e n y a d o p ln ěn y . V L u d g eřo v ic ích p ře s tě h o v a la se m a te řs k á šk o la do n o v é ú čeln é b u d o v y , v y d rž o v a n é řá d e m služ. P. M arie. O k re sn í s b o r p o je d n a l ve sv ý ch p o ra d á c h o v ý ch o v n ý c h o sn o v á c h p ro m a te řsk é školy, o trv á n í šk o ln íh o ro k u . V še c h n y šk o lk y o b d rž e ly d a lš í n o v é p o m ů c k y a d á rk y p ro v á n o č n í n adílku. K u l t u r n í č i n n o s t v l a s t n í b y la o b s ta rá v á n a o d b o ry p o d o h o d ě s o k resn ím sb o rem , zv láště p o k u d se tý k a lo v ě tš íc h akcí. Byly u d rž o v á n y č ítá r n y v H lu čín ě a B o laticích a p o d p o ro v á n y lidové k n ih o v n y . V D arkO vicích p o říz e n o n o v é je v iš tě , taktéž) v H e n e b e rk á c h , ta k že m á m e celkem 17 jevišť, p o říz e n ý c h M a tic í n a H lu čín sk u . V je d n o m p říp a d ě u d ě le n a p o d p o ra n a z a k o u p e n í h u d e b n íc h n á stro jů p r o h u d e b n í k ro u ž e k . Č in n o st d iv a d e ln í a h u d e b n í k ro u ž k y je p o v ý tc e stě ž e jn ím k u ltu rn ím p o d n ik á n ím , n eb o ť lid se n ašim p ře d s ta v e n ím n e v y h ý b á , jak to m u b ý v á u p ř e d n á š e k . A však ani p ř e d n á š k o v á č in n o st n e z a n e d b á v á n a . K ro m ě b u d ite lsk ý c h a o rg a n isa č n íc h p ro s lo v ů o v aln ý ch h ro m a d ác h k o n á n y p ře d n á š k y p ři o sla v á c h s tá tn íc h s v á tk ů , p ak h o jn ě p ře d n á š e k se sv ě te ln ý m i obrazy. T a k é p ř i m ik u lá šsk ý c h a p o d . z á b a v á c h p a m a to v á n o n a m o m e n t v zd ěláv ací. M a te řs k é šk o ly konaly v á n o č n í n ad ílk y , k te ré m ěly rá z p ěk n ý c h d ě tsk ý c h b e s íd e k s ro d iči. N a še p o d n ik y d iv a d e ln í a p ře d n á šk o v é p o u ta ly h la v n ě m lá d e ž d o sp ě le jší, p ro d ro b o tin u b yly v čin n o sti lo u tk o v é h ry . Z v láště d lu ž n o z a z n a m e n a ti v ý k o n y o c h o tn ík ů v P e třk o v ic íc h , H lu čín ě, L u d g e řo v ic íc h , šilh e řo v ic íc h , Štěp á n k o v ic íc h a j. V Š ilh eřo v ic ích m a jí z n a m e n ito u m a tič n í k a p e lu , je ž se p ro d u k o v a la n a m nohých sla v n o ste c h . M a tič n í sla v n o sti v p ř íro d ě p řic h á z e jí do o b lib y . N á d h e rn ě v y d a řila se sla v n o st v H lu číně p o ř á d a n á 3 . č e rv n a ja k o sla v n o s t ju b ile jn í n a p a m á tk u lO tile té h o tr v á n í re p u b lik y za hojné ú časti o k o ln íc h o d b o rů . P ro slo v y p ro n e s l o k re sn í je d n a te l a p ro f. D o b e š. P ě k n ě v y d a řila se taká ju b ile jn í s la v n o s t v H a ti 24. červ n a. M a tič n í k in o v P e třk o v ic íc h p a tř í k n e jsk v ě le jším m atičním p o d n ik ů m , je v z o rn ě v e d e n o a k o n á i d ílo so c iá ln í p řis p ív á n ím n a m lé čn o u akci o d b o ru ve školách. N o v ě z řiz u je si k in o o d b o r v Š ilh eřo v icích . M a tič n í k in o v K ra v a říc h je n y n í ve stá lé m p ro v o zu . — M a tič n í m o ra v sk é k a le n d á ře š íře n y s ú sp ě c h e m . Č e tb a z a čín á se již v íce u jím a ti i m ezi dospělým i. V elký ú k o l če k á n a še p ra c o v n ík y , aby d o v ed li z a c h y tili m lá d e ž šk o le o d ro s tlo u , by se n ám neodcizovala v tě c h S p o rtk lu b e c h , T u rn v e re in e c h , G e se lle n v e re in e c h a p . N a š e sp o rt, k lu b y tr p í n ed o sta tk e m 1 h m o tn ý c h p r o s tř e d k ů , k d e ž to n ěm ec k é js o u v y b av e n y p ř ím o p ře p y c h o v ě . N e d o s tá v á se nám ta k é d o sti ru tin o v a n ý c h sp o rto v c ů . V ů b ec js o u č a s té ste sk y , že n aši p ra c o v n íc i jso u č e tn ý m i funk cem i p ř e tíž e n í, že až o ch a b u jí. T o p o tr v á do té d o b y , k d y n ám d o ro s to u z n a š í m lá d ež e schopní čino v n íci sp o lk o v í, n ěk d e se jíž b e ro u c h u tě do p rá c e (B o latice, K ozm ice, H lu čín , H e n e b e rk y , Štěp á n k o v ic e , M a rk v a rto v ic e , Š ilh eřo v ic e, Z á b ře h a j.). R a d o stn é js o u zp rá v y z n ě k te rý c h o d b o rů , to zase v z p ru ž í a o sv ě ží. B la h o p řá ti m o ž n o v to m sm ě ru n a p ř . Š ilh eřo v ieím . — K éž jic h je více, to B ůh dej! O r g a n i s a č n í . J u b ile jn í v a ln á h ro m a d a v Ja b lu n k o v ě 10. če rv n a n a o sla v u 3 0 -letéh o trvání M atice a 1 0 -letéh o tr v á n í re p u b lik y o b e s lá n a č e tn ý m i d e le g á ty p ř e s v elk o u v z d á le n o s t a jin é obtíže, O k re sn í s b o r k o n al v to m to ro ce 2 sch ů ze v H lu č ín ě , a to 11. b ře z n a a 26. k v ě tn a . V k a ž d é schůzi se zn á m en i d e le g á ti s akcem i m a tič n ím i, vzali n a v ě d o m o s t v e š k e rá o p a tř e n í n a H lu čín sk u , vyslovili své n á z o ry o p o tř e b á c h o k re su a vyslechli z p rá v y z je d n o tliv ý c h ob cí, ta k ž e o d b o ry p o zn áv aly se v zá je m n ě a m o h ly sro v n á v a ti č in n o s t i p o tř e b y c e lé h o k ra je v celíku i v je d n o tliv o s te c h . O b sa h po r a d y byl z e v ru b n ě sd ě lo v á n s Ú stře d n ím v ý b o re m ve Sl. O s tra v ě . O k re s n í s b o r p řija l 180 dopisů a v y říd il 95 d o p isů k ro m ě o b ě ž n ík ů . Byl p říto m e n a p ro m lo u v a l n a 8 v aln ý ch h ro m a d á c h , dvou sla v n o ste c h , n a v a ln é h ro m a d ě v Ja b lu n k o v ě , p ř e d s e d a l d v ě m a o k resn ím sch ů zím , m ěl 4 intervence a 1 p o ra d u s jin ý m i k o rp o ra c e m i. K ro m ě to h o ú č a stn il se sc h ů zí Ú s tř e d n íh o v ý b o ru . Z a nepří to m n o s ti o k res, je d n a te le K arla H ru š k y v d o b ě o d 1. ř íjn a d o 31. p ro sin c e v ed l a g e n d u říd íc í učitel F ra n tiše k K očí z K o u tu a o k re s, š k o ln í in s p e k to r A n d ělín N o v ák z H lu čín a. V Ú stře d n ím výboru z a stu p o v a li H lu č ín sk o p p . Jo se f S n ě h o ta , ro ln ík z B o latic :a A n d ělín N o v ák , o k re s n í š k o ln í insp. Y H lu čín ě. O b ce , k d e n e m á m e o d b o rů , ú č a stn ily s e sc h ů zí o k re sn íh o v ý b o ru svým i d ů v ěrn ík y . 85 ANTOŠOVICE NA H LUČ ÍNS KU Prll-nr yalořpn 1 března 1924 Předseda Fr. Plaček, horník, jednatel Fr. Chalupa, správce školy, po- SSřS ní osvětové komise. BOL A T I C E - H E N E B E R K Y . jedna následuj roku 1928 m í odbor 59 členů. V ykonáno Qyio / ^ o u i o v j u . vykazuje 43 d o slý c h á 52 odeslaných pripisu. 7. března poradan byl s la v n o s tn í'e c r n pronesl místní učitel: „Boj osvobozensky a 10 ^ ™pubhky 2Saky s k tf Pre^ ^ naro_ ueitelc na seny hold presidentu. íh S Í? H e n Jb e S U & á v’ ň e n e b e ^ O d h o r ^ r o ^ Moravského kalendáře na rok 1929 Knihovna lidová ma koncem roku 1928 89 knih 2 1 ^ t« M U P řívoze fe > % Ústředí poskvt o na zakoupeni teviste dar 722.— kc a^ D e z u r o u i o u pujc«.u T o k la d n í^ P říje m činí 1.085.90 Kč, vydání 200.40 Kčč, cisty p n je m 886.50 Kc. iet! Z p r á v a Dj ARKO V I Č K Y . s i > i ”ni « r m r podvratné a nepřátelské živly, ktere činnost Matice brzdily s Í S, z s s s s n 's g - . i * « » 3 í npvHřrtiá H t a & j s W nřece se iednou dopracujeme S i ř S jako byla „A ndulka", tu již dlouho nebylo. Divadlo melo takový uspech, jak éh o v a t t A K » ,« - & & 'ď & byl s s & by též pékaý, kdyby n a nem byla j e t e l ucast i É ř lS S ilS f “ ví® v DaPrkoviřkách 1f a f t S ř r d f & n £ % t t £ Z pořádán „M atiční ples“ , který » není sice velká, ale na naše pom ěry štaci. Nesm íme vsak jen na tom zustati. m us nodle našich sil co nejvíce. Úspěch se nedostaví hned; ten si musíme zaslouzit. A tom nikterak nepochybujeme. S chutí tedy do nového roku! Zpráva p o k lad n ,: P n je m Kč 890.10, zbývá Kč 244.90 na rok 1929. ň ts & m- š s jf t X M arna^ j e j r a c e fe ilS j užíme 0 vvdaní Kc 1 1 3 5 .-, vydám 86 HOŠŤALKOVICE. O dbor založen 24. září 1924. Předsedou je Ant. Reha,v horník, m ístopředseda E d• Tebens učitel jednatd r>ta horník, horník pokladník Kočí, horník. Poeet clenu na , konci ; roku byl iisme l . i oKua se tyce Ant. Černota, pokladník Rud. Kua. cp ivoci, norn.K. , ; 1928 Sna>ili se zejmena. zejména >1_ ’ . „.-.xL__ íí„: ío cnaýilf phvrhom dosáhli daného ;cíle. Snažili isme se místnosti Doufáme však žé co se nám nepodařilo letos, p o d aří se nám příště a snad Jiz io<v 1929 přinese v té věci'příznivou změnu. Další činnost je následující: Konána jedna valná hrom ad a 2 s ^ u z e v y l borové a srh n /e členské Dne 7 března s úctou vzpom enuto narozenin pana presidenta I 28 rijen osia\ en lidovou slavností ' při níž prom luv” profesor p. Dobeš z H lučína. Oslava zakončena divadelním představením Aby vzrosti záiem o českou knihu, rozšiřovány mezi lidem matiční kalendare, jichž proaano ý . Zpráva pokladní: Po stránce finanční jest odbor aktivní. Pokladní zpráva vykazuje hotovost 264.20 Kc. Příjem 562.20 Kč, vydání 298.— Kč. HOŠTICE VELKÉ. O dbor založen 11. května 1924 a čítá koncem r. 1923 36 členů. Během roku vystoupili P ř« těh o v án ím dva Členové nřistouoili 3 členové O dbor spravoval 7miclenny výbor, jehož předsedou byl pan Julius 1 lu ^ c listonoš’, jednatelem pan učitel Josef V acín a pokladníkem pan učitel Oldřich i e d m valná h r o m a d a a 5 vý borov ých schůzí, z mchz ave byly spolecne s M. L. L Jednací zapisniK vyna zuje 45 čísel. Činnost odboru v uplynulém roce jest slabší, než-li minulá leta vězí v lf e n Ačkoliv 2 krátě nacvičována 2 divadla, přece po několika zkouškách snaha ztroskotala. I ricina vezi v clen stvu k te ré nemá pro divadlo náležitého pochopení, pak jiné podvratné zívly pracovaly v nas; neprospech. 18 března sehrán divadelní kus „T restanci na Špilberku“ . N ávštěva 85 osob. J e _ s r n u tn y m úkazem , ze i občane hlásící se za M oravce raději jdou na něm ecké divadlo a nás pom íjejí. P o r a d a n a jedna přednáška o mdioraci Pořádány dva zahradní koncerty a jedna pěvecká akadem ie sice pod firmou M. L . L a l e mužeme ie počítati za podniky své, neb členové M. L. L. jsou zároveň cleny zdejšího odboru. Statni svátek 28 říina oslaven bvl lampionovým průvodem vesnicí a žákovskou besídkou, k tere se zúčastnili clenove od boru a ostatní^ občanstv” B e s X se vydařila a bylo pozorovat, že svátek ten se již vžívá do krve zdejšího lidu 5 prosince pořádána byla „M ikulášská z á b a v a " u p a n a Moslera, která pri malém poctu lidi. se vý borně vydařila. O dbor knihovny nemá, ale členstvo sí vypůjčovalo knihy z mistru verejne knihovnv. ^adan bylo společně s M L. L. o skioptikon, avšak bez výsledku. Zřízeni m atersko skolv se neuskutečnilo, jelikož nebyla pro tento účel vhodná budova. O dbor dále pracuje pro^ uskutecnem teto veci a doufá, ze letos to podaří. Z práva pokladní: P říjem Kč 1.346.20, vydání Kč 1 5 5 .-, stav jmem Kc 1.191.20. CHUCHELNÁ. O dbor náš byl založen 6 . července 1924. P řed sed a Adolf Křížek řídící učitel -m ís to p ře d s e d a Karel Kuchař nřednosta stanice jednatel Al. Kolár, kominicky mistr, pokladní* Jindřich Rychly. Dle seznamu má náš’ odbor 43 členů v ’ roce 1928 došlo od Ú středí celkem 16 přípisů, z mchz bylo 7 ^ vyřízeno a 9 vzato na vědomí. V minulém roce konal odbor 4 výborové schůze na nichž projednaný 3 vyřízeny PrlP,s> J 1 od Ú středí z O stravy a rokováno a usnášeno o beznych záležitostech našeho odboru. Dne 29 dubna^ 9-8 se hra'lv školní dítkv z Chuchelné krásnou a výpravnou divadelní hru „Knize Jarom n . Zdejší učitelstvo se skutečně v ý n S i l o a pracně a obětavě tuto hru s dětmi krásně nacvičilo, ale bohužel, rodíce neuznal, za vhodná aby se přišli na umění a dovednost vlastních dětí podívat. Kde je toho p ř Čína snadno si vysvě^íine — členům odboru bylo rozprodáno po 7 Kč 20 M oravských kalendářů, k eré každoročně odbor pro své členy vždy předem hrom adně objednává a zakupuje. K alendare pro jejich krásny a cenný obsah měly by se častěji a ve větším rozsahu číst, vždyť někdy si koupí člověk knihu která nestojí mnoho penez a o b sa lík n ih v jest velice chatrný, skoro bezcenný. Jelikož sportovní klub „S. K. S l e z a n - poradal na hristi 10. června 1928 svou slavnost, proto místní odbor ve vzájemné dohodě a úmluvě s mm od P? ™ ^ 3 " 1 slavnosti loňského roku u p u rf 1 ; zpráva tato byla o h ,= ú stre . oo Os - y ktere k « a d a l s v u , ^ I 1 1U 1 IZ -H J W' 1 ‘ J y , . . . i.1 / O” V' ’ Dle usnesení ve výborových schůzích í náš odbor n e z ů s t a l p o z a d u , ale usporadali jsme take 2/. rijna a den tak pam átný jsm e 'd le možnosti důstojným způsobem o s l a v i l i . Zpráva pokladní: P říjem za rok 1928 činí 774.05 Kč vydání 335.30 Kč. Pokladní hotovost jeví se 331.52 Kč, ktere jsou uloženy v nnstni raifeisence. 107.21 Kč nachází se v rukou pana pokladníka. K O B L O V NA HLUČ ÍN SK U ložení našeho odboru dali. Rok co rok sliby opětujem e a přec s výsledkem kojeni. Musíme se přiznat, že odbor náš měl by lépe zkvetajt a ise rozvíjet, ale není tomu tak, I io t. t ío.oze 87 máme zde málo vůdčích sil, k te ří by se obětovali výhradně pro práci národní. Nechceme na nikoho vinu svalovat, ale při dobré vůli určitých osob dalo by se tom u odpomoci a tím by se také na tomto poli m no hem více vykonalo. Jsou jisté případy, při kterých účast osob inteligentních, takových, ze kterých si zdejší lid béře příklad, ale ti až na jednotlivce vždy schází. N ejvětší starosti působí nám zřízení m ateřské školy, kterou chtěli jsme letos jako v jubilejním roce otevříti. V šak práce naše nepotkala se se zdarem, jelikož největší potíže jsou s jejím um ístěním . Snad rok 1929 bude příznivější a práce tato korunována bude se zda rem. V roce 1928 byli následkem neplacení příspěvků vyškrtnuti 4 členové, vystoupili 2, 1 člen zemřel, p ři stoupili 2, takže celkový počet členů koncem roku jest 96. O dbor ko n al jednu valnou hrom adu, 9 výborových ■:i 3 členské schůze. Schůze výborové, jakož t členské byly slušně navštěvovány. O dbor náš pořádal oslavu narozenin pana presidenta (jejíž program vyplnil z ochoty odbor z P etřkovic), jubilejní oslavu 10 letého trvání čsl. samostatnosti, 1 divadelní představení (u příležitosti téže oslavy) „Psohlavci" za součinnosti zdejší těl. jednoty Sokol, dále 1 ples. Letní slavnost letošího roku z důvodů finančních nebyla pořádána. Přednášky pořádány 2. Výroční valné hrom ady v Jablunkově súčastnilo se 5 členů odboru. Na^ výpomoc pohořelému p. Pyškovi v H or. Lomné věnoval odbor 100.— Kč. Dopisů došlo během roku 45, vyřízeno a odborem od e sláno 47 — celkem 92. Zpráva pokladní: P říjem 2.833.39 Kč, vydání 936.10 Kč, hotovost u pokladníka 213.37 Kě, na vkladní knížku uloženo 1.638.92 Kč. KRAVAŘE. Odbor založen v roce 1921. P ředseda Rud. Farber, ředitel hospodářské školy, m ístopředseda štěp_. Merlíčková, choť čet. nadpor., jednatel F rant. Prausek, učitel, pokladníky F rant. V ym etal, přednosta stanice. — Srovnáme-li rok právě uplynulý s rokem 1927, vidíme, že činnost naše polevila. Jest nutno hledati příčinu tohoto úkazu. My jsme jistě vykonali, co jsme mohli. Očekávali jsme jistě v roce jubilejním větší činnost, ale hlavně větší úspěch m oravské věci v Kravařích. Ale zklamali jsme se. Tento rok nás poučil, J a k těžce ujímá se mezi zdejším lidem m yšlenka národní. Není však divu. Každý ví, v jakých poměrech živořil lid hlučínský před převratem . Bohužel, i nyní musí si většina zdejšího lidu hledati svůj chléb v sousedním Německu a tím je nám odcizován. Nesmíme se dáti však odstrašit! nesnázemi, k teré se^ nám staví v cestu. Nutno míti trpělivost. „Častá krůpěj i kám en prorazí", praví přísloví. A každý^ náš veřejný podnik je tou krůpějí. Nežádáme za svou práci odměny. N aší nejkrásnější odm ěnou bude vědom í účinné práce pro po vznesení zdejšího lidu, často falešnými hesly odváděného od svého národního km ene. Přiveďme tyto zblou dilé zpět, vraťme jim lásku k m ateřské řeči, vštěpnie jim víru a neochvějnou důvěru v náš mladý stát, který vstupuje do druhé desítky let svého trvání. Toť náš cíl, za kterým půjdem e. Nutno vzpomenouti, že během roku minulého utrpěli jsme těžké ztráty dobrých pracovníků výboru. Jsou to : pí. Štěp. Merlíčková, naše m ístopředsedkyně, jednatel p. učitel Sommer, hospodář p. učitel Rubeš, p. Pospíšil, p. učitel Vaněk a jiní, k te ří byli služebně přeloženi. Ztráty tyto pocítili jsme těžce, neboť byli to d o b ří herci, sloupyjiaši. divadelní činnosti. Během roku konal odbor 8 výborových schůzí a jednu valnou hrom adu. — Na počátku správního roku měl odbor 65 členů, přistoupilo 11, odstěhovalo se a vystoupilo 14, zůstává na konci 62. Přípisíů, došlo 59, odesláno 46. Jednací zápisník vykazuje čísel 105. 4. března pořádal odbor zdařilou oslavu narozenin pana presidenta s divadlem a přednáškou o ž.ivotě a díle p. presidenta T. G. Masaryka. Návštěva byla veliká. 10. výročí našeho osvobození bylo oslavenu důstojně všemi českými spolky v p řed večer lampiónovým průvodem vesnicí a přednáškou n:i M ezivodkách. 28. říjen divadelním představením „Z á věť' od J. Štolby. P řed představením zapěl ženský sbor chovanek místní hospodyňské školy 2 přiléhavé sbory. Účast obyvatelstva hlavně na divadelním představení byla veliká. 18. prosince konala se přednáška se světelnými obrazy „10 let republiky-'1. O dbor zakoupil a rozprodal mezi členstvem 25 kalendářů na rok 1929. 4. února M atiční ples. 29. května divadelní hra ,,V tom našem kraji1'. 4. března „Za cizí hříchy". 24. června taneční věneček. 28. října divadelní hra „Z ávěť". 11. listopadu divadelní^ hra „Pepička z malé hospůdky" (sehrál odbor ze Štěpánkovic). V ydržujem e pom ocí ústřed í m ateřskou školu, která^ si získává větší a větší oblibv. Na zakoupení hraček a pomůcek věnoval odbor 109.— Kč, na m ikulášskou zábavu 50. Kč, opravy ve škole 139.80 Kč, na vánoční nadílku 250 — Kě, ředitelství hospodářské školy věnovalo 140.— Kč. Loutkovým divadlem bylo sehráno 7 her. O dbor má ve správě klavír. Z práva pokladní: Úhrnný příjem 2.594.89 Kč, vydání 2.379.85 Kč. Klavírní fond 498.98 Kč. Jevištní fond 192.90 Kč. LUDGEŘOVICE Rok 1928 bude v dějinách odboru Slezské M atice osvěty lidové v Ludgeřovicích důležitým mezníkem. Zni to paradoxně, že právě v jubilejním roce musel odbor napnouti všechny síly, aby udržel národní ráz a státo tvornou myšlenku u občanstva. Je jisto, že Ludgeřovice jsou sloupem (vedle Kravař) Hlučínska. Oermanisační nápor zejm éna v této obci vrcholil požadavkem něm ecké školy. Drobný^ boj vysiloval funkcionáře, byl těžkou zkouškou jejich organisační schopnosti. Povšechná činnost není veliká. V eškerou energii věnoval odbor právě na drobný boj. V ýbor nezklamal. Pracoval dobře, beze změn. V činnosti divadelní spojil se s těl. jed. „Sokol". Z 'p o č á tk u byl ve Sdružení také Hasič, který později se oddělil a pracoval samostatně. Sehrány byly 2 divadelní hry, 2 akadem ie. Číselný o brázek: 18 výborových schůzí, 3 členské, 1 řádná a 1 mimořádná valná hrom ada, společně s ostatním i spolky byly 4 výborové schůze. Vydáno 5 oběžníků pro členy a 4 oběžníky pro všechny m oravské spolky v obci. Stav členstva: Zapsaných celkem 184, vystoupilo a vypsáno 31. Na konci roku 1928 čítá odbor 153 čle<nů, čísel jednacích přijato 63, vydáno 56. Valné hromady ústředí v Jablunkově účastnili se 3 delegáti. P okladní zpráva: P říjem 4.415.34 Kč, vydání 4,106.63 Kč, takže 88 zbývá čistý přenos 308.71 Kč. Zpráva pedagogického správce: Ped zpráycem m ateřské školy je B. Kula, řídící učitel. Zapsáno 66 dětí, z nich čsl. příslušnosti 65 deti, dítko cizí; národnosti ceske 64 deti, 2 nemecké Od 1. října 1928 je m ateřská škola v nove budově, k ucelu školním u postaven^.. Učebna je 10 m dlouhá 6 V» m široká. Škola je vybavena hojně pomůtíkami a naradím pro hry nakladem u s tr e d ijí zdejšího odboru O dbor daroval 364.— Kč na zakoupení hrače(k a 210.— Kč na postaveni houpačky. 28 rijna účast nila se m ateřská škola na slavnosti 10 let čsl. republiky, 5 prosince mela M ikukssKou naduku X pro since pořádala vánoční slavnost. Ústředí darovalo 70 k u s u b r a c e k , okresní pece o mladez 200 Kc, Vítkov. kam. doly 200.— Kč; při slavnosti vybráno na dobrovolných darech 400.— Kc, místní d a ru dali .0. Kc. M A R K V A R T O VICE. Odbor založen 21. února 1925. P ředseda Fr. M oravec, kovář a starosta obce m ístopředseda Jan JVerminovský, hostinský, jednatel Rud. N ádeník, řídící u d tel, pokladník Josef Bobrik, krejčí Do iunkcniho období 1928 vstupoval náš odbor za okolností jistě pohnutých. M alicherné příčiny skorp umele vyvolané za nimiž se skrývaly utajené osobní spory — přivodily vážnou vnitřní krisi, která ohrožovala veškerou posi tivní činnost odboru. Dík klidné rozvaze a energickému postupu výboru, tyto nesnáze v k m tk e dobe bez otřesu likvidovFány a členstvo ideově posíleno a ozdravěno nastoupilo opět k aktivní plodné prací. A dnes, Pr “ u' žíme-li kriticky naši činnost v uplynulém roce, m ůžem e směle prohlásiti, že jsme se vzdor všem nastraham a obtížím přiblížili k vytčenému cíli. M inimální program , jež jsme si na počátku roku vytkli, byl daleko předstižen a odbor svým veřejným vystoupením zasáhl podstatně do těch události, ktere me \ roz 1 0 UJ1C1 vliv na posílení národní a státní idee. V ýsledek voleb do obecního zastupitelstva, jakož i do zastupitelstev okresních a zemských, ukazuje m arkantně, kam pomalu sice, ale nezadržitelně speje dalsi vývoj. A bylo by nevzoomenouti. že k urychlení tohoto vývoje přispívá působení působeni našeho odboru velmi ucinne. nevděkem nevzpomenouti, ^ A došlo-li u nás bezprostředně po volbách k ustavení odbočky Kulturverfcandu, není to znám kou rostoucí ne gace, ale ustrašeným pokusem o uhájení ohrožených posic. Protivné tábory,^ diferencovane momenty poli■mi a národnostním i, zaujalv sice vzájem ně b c 'r" 'nf',c' n n t*n' a' p nřevážná íího občanstva je zárukou, že vývoj i přes doč íský a politický život je v přítom né době váž dejší půdě tkví hluboce svými kořeny v široku , . ných nam noze zuřivých vlivů. V tom to prostředí, bez národních a politických tradic, jest jakakohv ku turni činnost spojena z nezvyklými obtížem i. Je tu nutno najiti nové způsoby veřejne činnosti. Revise ^ obvyklycn metod našel 1 hodně daleko více, než vnější hlučné, okázalé a kazatelské mentorování s povýšeného pódia. Bylo naší sna hou vésti členstvo v duchu těchto vytčených zásab. Počátkem r. 1928 měl odbor 83^členy;, z nichž 4 (vystoupili a 6 se odstěhovalo, 6 členů koná vojenskou službu; 5 nových členů se v uplynulém roce získalo, na konci toho roku měl odbor 72 činné členy. Spolkové jednání bvlo plodné a rušné. Konala se jedna řádná valna hrom ada, 6 schůzí výboru a 5 schůzí členských; p řijato 55 dopisů jednacích a vyřízeno a odesláno 1 30 do pisů. U spořádány 3 lidovýchovné přednášky veřejné, seh rán a 4 divadelní představení, z nichž 2 za cmne učasti zdejší školní mládeže, konána zdařilá jubilejní slavnost národní, oslaveno důstojné 87. vyroci ^naro zenin pana presidenta republiky, slavnostně vzpom enuto 10. výročí státní sam ostatnosti. O dbor svou účinnou pomocí přispěl k uspořádání školní besídky vánoční a m im ořádnou podporou pojistil zdar vanocni nadílky šk ................................................................................................ . zac dellh. ---- J ,----------- ------ ------- t; . . v t účely národní, kulturní, sociální věnoval odbor 600.— Kc. Valná hrom ada Matice, konana v Jablunkově dne 10. června, nemohla býti našimi cleny obeslána, neboť téhož dne konaly se^ u^ nás volby. V hojném počtu zúčastnilo se členstvo našeho odboru manifestačního Matičního dne v Hlučíně 3. června. Zájem o českou knihu vzrůstá. Svědčí o to m i d o b rá bilance veřejné knihovny obecní. Na konci roku 1928 dosáhla 208 cen ných svazků, měla 55 stálých čtenářů, k te ří přečetli úhrnem 952 knihy. Knihovna byla obohacena jubilejním darem min školství a národní osvěty: dobrou četbou v ceně 1000.— Kč. Knihovna odboru je spojena s kni hovnou veřejnou. Bolestnou stránkou je u nás stav školní budovy, je přes 80 roků stará a účelům vyucovacim naprosto nevyhovuje. Pro 5 tříd má pouze 3 učebny. Jsou malé a vlhké, s prohnilým i podlahami. Nábytek školní je velmi schátralý. Škola nem á hřiště a p o strád á jakýchkoli hygienických zařízení. Je pochopitelno, že tyto nedostatky brání náležitém u rozvoji školy. O btíže se rok od roku stupňují a naděje _na radikální nápravu utopena je v daleké budoucnosti. Snaha po zřízení m ateřské školy nemůže býti ještě reahsovana pro naprostý nedostatek vhodné místnosti. A pro postavení nové sam ostatné budovy není odvahy ani peněz. __ . o v t« ti 1 1 1 ' i 1 Y . Y ! ___ ? 1 ____ Y í ___ 9..1! - - 1 -----i . f ___ * t „ I < < \ / p4 - i mn i a m a /l A ^ pro upevnění národních a státních zájmů a povznesení kulturního života. Tyto prizm ve okolnosti jsou dobrým znamením a spolehlivou zárukou další zdárné práce našeho odboru. Zpráva pokladní: Příjem 3.321.14 Kč, vydání 3.244.70 Kč, zůstatek 76.44 Kč. V klady u M oravské banky v Hlučíně 2,699.22 Kč. — Úhrnné jmění odboru 2.775. 66 Kč. 89 PETŘKOVICE. Odbor založen 7. prosince 1921. Předseda Ing. Jar. Fric, horní inspektor, m ístopředseda Mg. Ph. Josef Večeřa, lékárník, jednatel Josef Parobek, odborný učitel, pokladník Jos. D oškář, vrchní poštm istr. Jelikož odbor náš zastává funkci místní osvětové komise, u sp o řád al všechny státní oslavy v obci. 4. března pořádal zdařilou oslavu narozenin p. presidenta T. Q. M asaryka. V úvodní přednášce poukázal velmi vhodně pan učitel Fojtík na činnost M asarykovou před válkou a během ní. Současně provedena divadelní hra od Al. Jiráska „U B utteam ů:‘ s opravdovým porozum ěním našimi ochotníky za režie pana Mg. Ph. Večeře. Na to následovala zpěvní čísla pana Kopečného, hudební p. Ing. Jandery, recitace p. C ham ráda. Na žádost odboru Slezské Matice osvěty lidové v Koblově pořádal odbor náš tutéž oslavu tam 10. března za velké účasti tam ního občanstva. V pondělí velikonoční nás naši ochotníci překvapili hrou „T ulácká krev“ , kterou nacvičil p. lékárník V ečeřa. H udbu dirigoval p. Bukovský. H ra se velmi líbila. Desáté výročí naší samo statnosti oslavil odbor náš za spoluúčasti ostatních českých spolků velmi důstojně. V předvečer konal se lampionový průvod, na nám ěstí projev p. tajem níka Ant. H o řín k a ze Sl. O stravy. V rámci oslav předvedena hra „V ojnarka". Předvedení zaslouží plného uznání. Režie, která byla v rukou p. Ryšlinka, přičinila se o dobrou souhru a spád hry. Jest si jen přáti, aby více takových kusů bylo u nás sehráno. Při odboru zří zen byl pěvecký kroužek, který vystupoval při oslavě 28. října. Členstvo súčstnialo se v počtu 6 ÍS matiční slavnosti v Hlučíně. Bylo účastno při odhalení pom níku p. presidenta v Petřkovicích a jest nám velikou ctí, že právě náš předseda p. ing. Fric byl původcem této m yšlenky a současně předsedou výboru pro po stavení pomníku. Valné hrom ady Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově súčastnili se 3 de'egáti. — Čítárna. O dbor se stará také o veřejnou čítárnu, kterou vydržuje svým nákladem . N ávštěva je pěkná a možno říci, že občané si přivykli denně ji navštěvovati, zvláiště v měsících zímních. V yloženo 14 denníků a 4 £a$oipisy obrázkové. V zimních měsících zřídil odbor pro chudé žáky zdejších škol mléčnou akci. Denně o de sáté hodině podává se žákům v noclehárně mléko. 7;0 žákům zdarm a, 60 platí, celkem 130 žáků. Náklad nese odbor. Mnoho času a práce vyžádal si provoz kina. Naše kino je jediný zdroj příjm ů, kterým i možno spolky a podniky kulturní v obci finančně podpořiti. Zvláště letos prosperita kina se zvýšila. Návštěvu nám pozvedly filmy hodnotné. U spořádáno celkem 79 představení p ro dospělé, 5 pro mládež. Čistý zisk uložen ve zdejší občanské záložně a tvoří fond pro zřízení kina v novém sále. V kině hospodaří se šetrně. Ze svých pro středků daroval odbor na vydržování a vánoční nadilku: m ateřské školce 3.291.50 Kč, měšťanské škole 795.— Kč, obecné škole 800.— Kč, čítárně 603.42 Kč, hasičský sbor (za hlídky) 1.300.— Kč, Sokol 500.— Kč, Orel 500.— Kč, odbor S. M. O. L. v Ludgeřovicích 200.— Kč, hum ánní účely 120.— Kč, celkem 3.110.92 Kč. Vnitřní organisace odboru čítá celkem 144 členů. V ýbor se sestavil ve své ustavující schůzi 1 0 . března 1928. Během funkčního období vzdal se funkce pokladníka p. D oškář. Funkci převzal p. Ryšlink. Do výboru kooptován p. Bukovský. Konána byla jedna valná hrom ada, 12 schůzí výborových. Agenda. Došlo 129 do pisů, odeslaných bylo 214. M ajetek odboru: Kino — 20.000.— Kě, o p ona a kulisy — 1.350.— Kč, hud. nástroje 800.— |Kč, sk řín ě a zař. čítárny — 900.— Kč, noty •— 150.— Kč; celkem 23.200.— Kč. — Ze zprávy vidno, že se pracovalo dosti. O tak pěknou činnost mají zásluhu ochotníci a p. režisér. Všem jim p atří dík. Poznali jsme, že jedině divadlem získám e Moravce a každý rok se přim louvá výbor, aby se co nejvíce divadel hrálo. Bohužel, není možno tak snadno toho docíliti. Staví se mnohé p řekážky. Zvláště letos rozpínavost Němců, k te ří se snaží lovit naše m oravské duše. Ano založili K ulturverband u nás, chtějí německé školy. Jedinou odpovědí jim budiž svornost v našich řadách a( intensivnější práce odboru. Zpráva pokladní: Příjem za rok 1928 činí 10.851.81 Kč, vydání 9.960.63 Kč, zisk činí 891.18 Kč, zůstatek z roku 1927 622.93 Kč, takže pokladní hotovost činí 1.514.l i Kč. Příjem kina za rok 1928 činí 47.937.99 Kě, vydání 37.128.24 Kč, zůstatek 10.809.75 Kč, dary 8.110.— Kč, celkem 1S.919.75 Kč. PÍŠŤ. Odbor založen v roce 1926. Předseda Ant. Kostka, rolník, m ístopředseda Josef Landovský, statk ář, jed natel Josef Pěnička, učitel, pokladník Josef Kozelský, resp. pohr. finanční stráže. Během roku konal od bor 3 členské, 6 výborových schůzí a jednu valnou hrom adu. Kromě toho hospodářskou přednášku dne 23. prosince. Dne 11. března na návrh p. Roubala, resp. fin. stráže, založen divadelní a zábavní kroužek, do něhož přihlášeno 16 členů. 7. března uspořádal odbor velmi zdařilou oslavu narozenin pana presidenta Masaryka. M atiční květinová slavnost v důsledku místních pom ěrů uspořádána nebyla. Za to však zúčastnil se odbor Matiční slavnosti v Hlučíně 10 jezdci a vozem , ozdobeným kvítím a chvojím . 28. října konala se dů stojná oslava 10. letého trvání republiky československé společně se školním i dítkam i. 9. prosince konala se „Mikulášská zábava“ . Zpráva pokladní: P říjem byl 2665.95 Kč, vydání 1541.95 Kč, pokladní hotovost 1125.— Kč. ŠTĚPÁNKOVICE. Odbor založen 25. května 1924. Předseda Adolf M ozler, p ek ař, m ístopředseda Josef Kotula, žel. zříz., jednatel Josef Kremer, učitel, pokladník Emerich Kůrka, zámečník. O dbor náš není spolkem politickým, nesmí býti do něj zatahovány osobní spory a musíme si býti všichni rovní. Matice je spolkem hájícím zájmy národní. A to je zvlášť důležito nejen u nás, ale i na celém H lučínsku. Jedině Matice uvědomuje a budí v nás ducha, kterého chtěly cizí živly úplně zničiti. Panoval zde cizí živel dlouho, ale přece bylo tady něco, co nás udržovalo při národním vědomí, byla to m atka — m atka m oravská. T a k nám od kolébky pro- 90 mlouvalai a zpívala jedině m oravsky a teď bychom se měli za ni stydět? Mluvu m ateřskou máme zapřít? Byly doby, kdy jsme se báli otevříti ústa, bychom nepromluvili řecí, nezazpívali si tak, jak nas nutilo naše nitro. A teď, když volně dýcháme, mluvíme, zpíváme, jsme osvobozeni, měli bychom se stydch za svou m ateřskou řeč — svou m atku? Sty děti se za jméno svého vlastního otce a na diktování cizího živlu své jméno, čistě moravské, překrucóvati? Ne! Byli bychom špatné děti svých m oravských rodičů. Nemohli jsme ?a to, že naše nitro, náš duch byl scizován, oďnárodňován. Byl nad námi vždy a všude „P an • který nutil nás, bychom zapřeli svůj m ateřský jazyk a přijali jazyk jiný. A take postupem času byli bychom se všichni odcizili a stali se národnosti jiné. Stálo to mnoho práce, ba i krveprolití za osvobozeni. A pravé tun, že jsme byli ta k řk a v poslední chvíli odtrženi od jha nepřátelského, vráceni své matce, za kterou jsme byli donuceni se styděti. P řed pěti léty byl zde založen spolek Matice, která má sdružovati všechny občany, cítící a ještě nezapom enuvši své m ateřské řeči, řeči moravské. Vraťme se o několik desítek roků zpět a zpytujme, zda i mezi námi jsou členové, kterým neni stále jasný význam Matice. V zpom eňm e si jen paicelace. Tam bylo možno pozorovati dobře, ja k ' m nozí chápou a kolik je toho cítění v nich. Dost nastarah'se i členové našeho odboru, kterým místo díků dostalo se jen výsměchu. N ejen to, ale Matice stará se i o naše děti. Matice podporuje školy obecné, odborné, zakládá školy pro ty nejm enší — školy m aterske. jak veliký význam má školka u nás, víme sami nejlépe. Již z těch málo příkladů vidíme^ význam tohoto spolku. M usíme také my se něčím zavděčiti a to udělám e tím , že budem e se starati o vzrůst našeho odboru, by chom získali pochopení a porozum ění nejen u těch, k te ří dosud nevědí, k terou cestou se dáti, ale i u našich nepřátelil. Že se snažím e je vrátiti tam , odkud pochází, je viděti z naší činnosti, která ria naše poměry je uspokojivá. P ořádali jsme oslavu narozenin p. presidenta, jejíž program byl velke^ pěkný. Oslava pořádána byla společně se školní oslavou. O slava nevyzněla sice nejlépe, pokud se týká návštěvy zdejšího občanstva, protože zde není dosud porozum ění. Velice pěkná byla oslava 28. října. Tam bylo pozorovati mnohé členy, jak se přičiňují, by oslava dopadla co nejlépe. Den p řed oslavou odpoledne sehráno loutkové divadlo a ve čer uspořádán lampionový průvod vesnicí na sportovní hřiště. Tam o významu 28. října promluvil p. řídící učitel M ašlaň. Po té zapálen byl ohňostroj, stříleno z hm oždířů a pouštěny rakety. H udba zahrála statni hymny a tím předvečer státního svátku byl ukončen. V den 28. října byla společná oslava sále p. Modlicha. M ístního občanstva súčastnilo se dosti, ačkoliv povinností bylo všech této oslavy se súčastniti. Večer sehráno divadlo, které se vydařilo jak sehráním , tají i návštěvou. Kus se velice líbil. Tím oslavy byly ukončený. O dbor pořádal m ikulášskou nadílku, kde byly děti poděleny dárky, koupeným i místním odborem. U spořádána byla také vánoční nadílka společně s obecnou školou v sále pana Modlicha. U ^vánočního strom ku přednesly děti vhodné básně a zazpívány koledy. Ve škole dostali chlapci čepice, děvčata zá stěrky a pak hračky, darované Ú středím . Mimo oslav sehrány ještě 4 divadla pro dospělé, 3 loutkové pro děti, 6 přednášek se světelnými obrazy. Členů čítá odbor koncem roku 60. 1 0 členů během roku vystoupilo a 8 přistoupilo. Matičních kalendářů rozprodáno 40. Ú středí darovalo chudým^ členům 15 kalendářů. — Z této zprávy je pozorovati, že odbor pře? překážky, které kladli nejen naši nepřátelé, ale i (členové v cestu, snažil se postaviti aspoň částečně mezi odbory, kterým se pracovalo v p rostředí mnohem lepším. Zpráva pokladní není nijak zvláštní. Nemáme zde tolik příležitosti, bychom získávali nějaké veliké obnosy, ale také nem ám e ohrom ných vydání. Celkem však můžeme říci, že jsme hospodařili dobře. Příjem za rok 1928 činí 919.75 Kč, vydáni 575.70 Kč, takže pokladní hotovost n a rok 1929 činí 344.05 Kč. ŠILHEŘOVICE. O dbor založen byl 14. listopadu 1925, takže vstupuje do 4. roku svého trvání. P ředseda Dominik Stach, učitel, m ístopředseda rolník Antonín Paskuda, jednatel Přem ysl Kocián, pokladník Josef H raba, resp. fin. stráže', hospodář Jan Čarnecký, řídící učitel, vedoucí divadelního kroužku vrchní resp.^ Josef Srůtek, vedoucí hudebně pěveckého kroužku učitel Josef Schneider. Uplynulý správní rok 1928 je zvláště významný v životě našeho odboru, neboť je to rok jubilejní, rok desítiletého trvání naší republiky. V jubilejních dnech toho roku byly konány veliké oslavy ve všech krajích naší vlasti a na m noha místech budovány pam átníky slav ného dne našeho osvobození. Kladeny byly základní kam eny, nebo zakládány dobročinné a lidumilné msti-' tuce a odhalovány pom níky našemu osvoboditeli a představiteli našeho státu presidentu M asarykovi. Také místní odbor se všemi občany oslavil tento jubilejní rok krásnou slavností ve dnech 27. a 28. října pod pro tektorátem obecního zastupitelstva naší obce. V předvečer „Svátku Svobody'* dne 27. říjn a o 6 . hod. večerní pořádán byl v obci lampionový průvod s hudbou, jehož se zúčastnili členové obecního zastupitelstva v čele s panem 1 starostou obce Janem Kučatým, zástupci všech místních spolků, finanční stráže^ a četnictva,^ zástupci velkostatku dra. Rothschilda a školní děti s učitelským sborem. M ístní sbor dobrovolných hasičů účastnil se průvodu ve slavnostních krojích za vedení svého velitele p. Josefa Dudy a byl opatřen pochodněmi. Po dobu průvodu byly okna budov, k u d y se průvod ubíral, osvětlena a pěkně ozdobena. Po průvodě p řed hostincem p. Pachého byl vzdán hold presidentovi a republice, jejž přednesl řídící učitel Jan Čarnecký. V jubilejní den 28. října o 7. hod. večerní byla v sále p. Pacheho slavnostní přednáška „D eset let československého státu" kterou přednesl předseda odboru pan učitel Dominik Stach. Pak následovaly hym ny a hold presidentovi, při jehož bustě mělo hasičstvo čestnou stráž. Další částí oslavy bylo divadelní představení „Lešetínský kovář' od Eduarda Simka, sehrané našimi ochotníky. Účast na slavnosti byla nebýváte četná a m orální i finanční úspěch znamenitý. Kromě toho zůstavil odbor všem u občanstvu trvalou pam átku na jubileum státu tím, že izřídil v roce 1928 za pomoci ústředního spolku matiční m ateřskou školu, k jejímuž uskutečnění věnoval odbor většinu svých sil. P řípravné práce byly vykonané předsedou a jednatelem odboru dle disposic ústředního vý boru. O dbor získal v obci velmi vhodné místnosti v domě čís. 27, které dal svým nákladem upraviti. Nové 91 školní zařízení a učebné pom ůcky pro školu věnovalo ústředí. M ateřská škola byla slavnostně otevřena dne 13. května 1928. Pravidelné vyučování začlo 15. května asi s 50 dětmi. Doufáme, že m ateřská škola v naší obci splní zcela svůj úkol a ponese jistě kýžené ovoce. Přejem e si jen, aby byla všemi podporována. Při tom nesmíme zapom enouti zmíniti se o velkém 1 příznivci našeho odboru, řediteli panství p. inž. Václavu Kiánkovi, který všemožně podporuje naši činnost a jehož přičiněním daroval majitel zdejšího panství p. dr. A. Roth schild značný obnos na udržování m ateřské školy. T aké obecní zastupitelstvo zasluhuje diky za peněžní podporu, kterou odboru poskytlo na věcný náklad m ateřské školy. - Činnost organisační: Jednací protokol vykazuje celkem 146 čísel, z nichž ‘je 74 došlých a 72 odeslaných přípisů. Kromě toho bylo během roku ro zesláno 130 plakátů a 480 pozvánek na podniky odboru a členské i výborové schůze. Na počátku roku 1928 měl odbor 118 členů. Během roku 16 členů přistoupilo a 6 členů vystoupilo, takže na konci roku čítal odbor 128 členů (z nichž 4 byli osvobozeni od placení členských příspěvků, jelikož konají vojenskou službu. Dle povolání je počet členstva následující: 50 horníků a dělníků, 23 státních a veřejných zaměstnanců, 15 rolníků, 9 zaměstnanců velkostatku, 14 živnostníků, řem eslníků, 4 obchodníci, 14 soukrom níků. Z celkového počtu je 110 mužů — t. j. 85o/o»a 18 žen —U. j. l4o/0. Malé procento ženských členů je bolestí všech hlučínských odborů a jeví se zde v každém spolkovém podnikání. Bude nutno se pokusiti v nastávajícím správním roce o^ ná pravu a získati ženy pro členství a spolupráci v odboru. Zvláště ženy-m atky d ětí navštěvujících m ateřskou školu měly by se státi členy odboru a posíliti jej v jeho ušlechtilém poslání. T ak é dosud nevidíme mezi námi mnohé ženy státních zaměstnanců, které v prvé řadě měly by jiti vstříc příkladem a přihlásiti se_ za členy odboru. ,V roce 1928 konal odbor celkem 14 schůzí a to : jednu řádnou valnou hrom adu, 10 schůzí výborových, z nichž jedna byla důvěrná a 3 schůze členské. V ýborových schůzí se zúčastnili členové pilně. Členské schůze byly navštěvovány slaběji, což možno odůvodniti tím , že zájem členstva o činnost odboru poklesl. Na valné hrom adě v Jablunkově, konané 10. června 1928, byli přítom ni dva delegáti. Jednatel odboru zúčast nil se 2 schůzí okresního sboru pro obvod hlučínský, které byly konány v H lučíně v březnu a dubnu. Litovati je, že po dočasném odchodu našeho okresního jednatele p. řed. H rušky do Prahy nebyla jeho zástupcem svolána ani jedna schůze okresního sboru, na níž by se ,porokovalo o situaci; v Miatičních odborech hlučínských a stanoveny směrnice pro další úspěšnou práci. O dbor zastával funkci osvětové kom ise. ^ P o řád á n o bylo 5 přednášek a sice: 1 1 . března společně s místním odborem dobrovolných hasičů u příležitosti oslavy naro zenin pana presidenta M asaryka (přednášel člen odboru p. inž. M ax Róhrich), druhá 29. dubna na thema „Dějiny H lučínska1* (okresní školní inspektor p. Andělín N ovák), třetí 23. prosince při oslavě lOtiletého trvání našeho státu (předseda našeho odboru učitel Dominik Stach), čtvrtá a p átá 16. prosince z .eboru hospo dářského (pp. řed. Rudolf F árber a prof. dr. Karel Filz, oba ze státní h ospodářské školy v Kravařích). Dále byly konány 3 proslovy: 13. května při oslavách otevření m ateřské školy (uč. Dom. Stach), 27. října v předvečer jubilejní oslavy národního svátku (řídící uč. Jan Čarnecký) a 16. prosince p ři dětských rado vánkách a vánoční nadílce (učitel Dom. Stach). Dne 8 . ledna byl konán m aškarní ples, 8 . září dožinková zá bava a 16. prosince dětské radovánky s vánoční nadílkou pro děti m ateřské školy. Členstvo se zúčastnilo ve větším počtu M atičního dne v Hlučíně, pořádaného tamním odborem 3. června, kam ž odbor vypravil alego rický vůz a slováckou kaoelu, 24. června M atiční slavnosti v H ati, taktéž se slováckou kapelou, 24. září Matiční slavnosti v M arkvartovicích. O dhalení pom níku presidenta republiky v Petřkovicích dne 29. června účastnil se značný počet členstva a občanstva naší obce. Byl t o svátek celého H lučínska. O dbor hodlá zříditi ve zdejší obci matiční kino. Za tím účelem byla p odána ke konci r. 1928 prostřednictvím ústředního spolku žádost M or.-slezském u zem ském u ú řadu v Brně o kinolicenci. Bylo prodáno a rozdáno členstvu 70 M orav ských kalendářů na rok 1928, z nichž bylo 40 zakoupeno a 30 darováno ústředím . T aké členy bez zaměst nání na jámách v Petřkovicích a v drátovně v Bohumíně náš odbor umístil, vlivem předsednictva. — Odbor přispíval ze svých peněžních prostředků také na dobročinné účely kulturní a sociální. — V uplynulém správ ním roce 1928 poklesla lidových, a zábavně-vzdělávací činnost odboru. T ak é neúčastí členstva na schůzích a všech podnicích odboru je činnost naše málo úrodná po stránce společenské a hospodářské. Příčiny jsou stále stejné: nepochopení, pohodlnost a do jisté m íry i sobectví jednotlivců, kteří chtějí míti ze spolku jen osobní prospěch. A přece výsledky vykonané odborem p atří všem stejně bez rozdílu. V nastávajícím novém správním roce bude nutno vyvinouti intensivnější činnost na poli z ábavné-vzdělávacím , aóy byty získány peněžní prostředky a splněny všechny naléhavé ú koly odboru. O dbor dluží dosud 2000.—^ Kč ústřednímu spolku za matiční jeviště a má značné vydání na věcný náklad m ateřské školky. Ku zdolání těchto úkolů je třeba nejen práce výboru, ale i součinnosti všeho členstva, které bude musiti tak é přiložiti ruce k společ nému d ílu .'I ti, kteří dosud členy odboru nejsou, at se přihlásí ke spolupráci a přistoupí za členy. Vždyť Matice má sdružovati všechno občanstvo bez rozdílu stranické příslušnosti na prospěch celé obce i národa. Mějme všichni dobrou vůli, která tvoří divv. Naše zdárná činnost nemusí se jeviti ve velkých činech, ale v každé drobné řádně vykonané práci. Mějme méně plánů, ale více skutků! — Zpráva pokladní: Celkový příjem činí 10.358.90 Kč, vydání 9.451.60 Kč, pokladní hotovost ke dni 31. prosince 1928 jest 907.39 Kč. ZÁBŘEH. Zdejší odbor Slezské Matice osvěty lidové založen byl převedením div. spolku „L clek“ dne 27. dubna roku 1924. Je tomu pět let, co byl odbor 40 zakládajícím i členy založen. Předsedou v roce 1928 by] Frant. Schubert, m ístopředsedou Jos. Dedek, jednatelem až do 29. září 192S O tak ar Bláha, učitel, který odcházeje do presenční služby, složil tuto funkci nově zvolenému jednateli Alfrédu Schmuckovi, pokladníkem byl Isidor Bilovský. O dbor mel v roce 1928 50 členů. V roce 1928 přistoupilo do zdejšího odboru 12 členu.^ Koresponden ce čítá 109 dopisů, z nichž došlo 56 a odesláno 53 dopisů. Všech schůzí bylo 32 mimo valné hrom ady, 10 členských! a 22 výborových. Činnost odboru v roce 1928 byla následující: Dne 4. února pořádán byl zdařilý 92 m aškarní ples a měsíc na to pořádána zdejším odborem přednáška. 7. březen oslaven byl v předvečer na rozenin p. presidenta lampionovým průvodem a p říští neděli slavnostní akadem ií za působení pěvec, sboru z H orní Lhoty, vedeným p. dirigentem Janem Lichnovským, řídícím učitelem tam též. Sehrány byly celkem 3 div. hry, jedna taneční zábava, 4 národní slavnosti. O dbor se také zúčastnil zájezdu na „M atiční slavnost" v Hlučíně s jedním alegorickým vozem, 2 jezdci v národních krojích. N árodní svátek 28. říjn a byl oslaven jako každoročně společně se všemi m ístním i korporacem i a obecním zastupitelstvem . Dne 26. prosince po řádal odbor vánoční nadílku pro veškeré místní žáky naší obecné školy. N a tuto vánoční nadílku věnováno bylo 790.— Kč, za kterýžto obnos nakoupil odbor teplé prádlo a neinutnější školní potřebv. Kromě toho daroval místní odbor škole 40 tyči pro tělocvik v ceně 60.— Kě. Zpráva pokladní: Příjem Kč 5.821.62, vy dání Kč 5.608.35, čisté jmění ke dni 1. lednu 1929činí Kč 213.27. PETŘVALD.*) O dbor založen byl 3. června 190?. P ředseda Dominik V icherek, správce Budoucnosti, místopředseda Ant. M atějka, učitel, jednatel Karel Petrnek, učitel, pokladník Josef Ptášek, báňský úředník. Když nynější výbor odboru Slezské Matice osvěty lidové přejím al dne 18. března vedení odboru, měl ihned na počátku své činnosti předem sama sebou vytčený hlavní program budoucí práce. Vstuooval totiž do význačného jubilea lO tiletého výročí vzniku svobody a sam ostatnosti, jakož i do 2 Dtiletého výročí trvání místního odboru. T ato dvě významná jubilea vyžadovala, by výbor chopil se s nadšením a láskou ihned přípravných prací, by oslavy těchto jubilejí vyzněly co nejdůstojněji. Leč nutno však neskrývati ničeho a otevřeně říci, 'že v prvopočátcích své činnosti zažíval místní odbor jn to u krisi. Několik schůzí nebylo lze nazvati schůzemi Slezské Matice osvěty lidové, neboť jejich průběh tom u nenasvědčoval. Příčiny zde byly několikeré. Ukva pené vyloučení dvou členů dřívějším výborem mělo za následek, že rozlaďovalo něko'ik sezení výboru tou měrou, že vlastní matiční práci nevěnovala se valná pozornost. Jest ke cti výboru, že bylo snahou takřka všech, by tento spor byl co nejdříve urovnán. Proto za přítom nosti zástupců ústředí a jich souhlasu došlo ke sm íru a urovnání celé záležitosti. Další nesoulad vnesen byl do výboru jmenováním členů do místní Osvětové komise. Divá vichřice, doprovázená i bleskv, však záhy přešla, vysvitlo ooět sluníčko, na tvářích tatiků matičních rozhodil se upřím ný, někdy sňatí trochu méně upřím ný úsměv, v duchu řeklo se: „Co jsme si, to isme si" a začalo se záhy pracovati v Matici tak, jak toho právě třeb a. Především činěny přípravy k' oslavě 23 tiletého trvání m ístního odboru. V předvečer oslavy v sobotu 23. června 1928 konána byla huďebně-zpěvní akadem ie a v neděli velká lidová veselice za součinnosti žactva všech místních českých škol. M ohutný a ma lebný průvod vinul se v den slavností veselice na letní cvičiště Sokola. Přechodné nepříznivé počasí nemělo nikterak vlivu na finančním a morálním úspěchu podniku. Lví podíl na úspěchu jubilejního podniku měly správy škol s jich učiteli a žáky, k te ří věnovali mnoho píle a času k nacvičování různých a četných pro dukcí žákovských, o nichž nelze se podrobně rozepisovat. Všem správám škol a ostatním činitelům vyslo vujeme úpřím né díky s přáním , by nadále vždy všestranně podporovali snahy matiční. O bětavost dětí při slavnosti odměnil odbor částečně tím , že věnoval chudým školním dětem na cestovní fond obnos 600.— Kč. Rovněž loutkařském u odboru těl. jednoty Sokol vřele děkujem e za bezplatné sehrání loutkového divadla, při kterém se naše drobotina i dospělí příjem ně pobavili. Dalším podnikem matičním byl květinový den, který se opětně pořádal na „O d p u st" 17. června 1928 s pěkným výsledkem finančním. Dne 12. srpna uspořádán byl s místní tělocvičnou jednotou Sokol zájezd k menšinové slavnosti smilovické. Za tuto organisační poho tovost vzdán byl ústředím Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě místnímu odboru a tělocvičné iednotě Sokol v Petřvaldě zvláštní písem ný připiš díkůvzdání. I my vyslovujeme místní tělocvičné jednotě Sokol upřím né díky za jejich obětavost. Po uplynutí tropického léta blížil se kvapem nejvyznačnější den v jubilejním roce — 28. říje n . Rozhárané m ístní politické pom ěry dávaly znáti, že k jednotné oslavě 10. vý ročí naší sam ostatnosti nedojde. M arně pokoušela se o to tělocvičná jednota „Sokol". Čeho se nepodařilo jednotě a ostatním , podařilo se místnímu odboru Slezské M atice osvěty lidové. Proč se to podařilo? Jediní proto, že Většina členů výboru dovedla se přenésti p ro tento okam žik přes všechna politická přesvědčení a pouze jako členové Matice sledovali vyšší cíl — sjednocení občanstva petřvaldského k m ohutném u jubilej nímu projevu. Jubileum toto oslaveno bylo přičiněním místního odboru způsobem velice důstojným . Na návrh odboru dá obecní zastupitelstvo počátkem jara vysázeti na paměť těchto dvou jubilejí lípovou alej. Naše svěřenka, menšinový odbor M atice osvěty lidové ve Smilovicích, se slibně vyvíjí. V tamním odboru zavládl nový duch. smysl pro pořádek, poctivost a snaha k sam ostatné práci tvořivé. V ánoční nadílku, kterou jsme bvli nuceni jiná léta obstarávati, provedli tentokráte sam ostatné a tak é se postarali o to hlavní, t. j. úhradu. Místní odbor proto rád přispěl jim obnosem 1000.— Kč. P ři vánoční nadílce zastupoval odbor p. Jindřich Karkoška, který ve svém proslovu pochválil tam ní činovníky a nadchl je k další plodné práci. Tam ní od bor konal také ples, kam ž jsme hodlali podniknout hrom adný zájezd. Leč tuhá zima a spousty sněhu zájezd překazilo. Místo toho věnoval odbor vedle 100 Kč vstupného obnos 200 Kč a p. Dr. Stieber 50 Kč. Jakožto zástupce za náš odbor obětoval se k zájezdu p. Jindř. K arkoška. Konečně posledním podnikem v uplynu lém správním roce byl matiční ples, pořádaný v sokolovně. T řebas toho dne řádila zima a vánice, byl hojné navštíven a vydařil se v každém ohledu znamenitě. — Další práce našeho odboru musí směřovati k tomu, bychom dopom ohli české menšině smilovické k uskutečnění stavby státní menšinové školy. Jsme nyní *) P ro opožděné dodání umístěno tomto místě. 93 středí Slezské Matice osvěty lidové nas v tom ohledu podpor. Když ^ Sm ilovidch a na Těšínsku slezských zástupců prosazeni obnosu v rozj v následujícím V naší obci nestává korporace, která vůbec. Dále bude zapotřebí by prish yybor uvazoval o n M u ] „ zjmní d by si všímala školní mládeže, n a jm e d e ti chudobných ^kterym by se zejm -n subvenc‘ épe řečeno ať akcí ošacovací aneb stravovací. O k - ™ P « e ° " ^ y t i “ S naší první povinrozděluje příslušné obnosy. Buae zahod - , y frr,;r ; mi,ádež Správně podotknul v minulé va.né hroností starati se nejdříve o naši chudou a podvyzv p Kub la že slezská Matice osvěty lidové opírá raadě okresní jednatel Slezské Mat.ce osvěty lidové p p io t Kubala, zejS lezsk a M a t ^ ^ se hlavně o sociálně slabé lidi, procez J ■f . . . k otazce národního uvědom ění, tak i v kulk, ,* * « « . * . činí 5.102.— Kč. VRATIMOV.*) . ., , , , xtna 1 Q0 7 P ředseda Jindř. Kolmáš, pekař, m ístopředseda Josef Prim us, domkar. Odbor zalozen 1. května lyu/. i reuseud ji \/,J ř íU nensista Přehlížím e-li svou ce.orocm prací jednatel Václav Kratochvíl, strojm k, pokladn nastalo opět zlepšení, které rok před tím „irmiákr, m h , m íním e doznati, že proti predeslem u roku nastalo opex z .e p s o ., vřrí do odboru. O dbor po zvolení nového v y b o r u a . " " ^ r náš pevněji jak kdy jindy, ačkoliv vzchopil se k intensivni prací a prače dosud neuklidnily naopak, byvše vybičovány až do nemozneurovnané) a rozhárané poměry u nas vrcholu Snahou výboru odboru bylo udržeti „osti a tak nenávist osobní a po ‘^ dostoupily Jak do o / b0ru za žádných okolností směrnice, M » vytkl na poca ku ocibo, co m o in , nej.ýSe k rozpolitickou strannickost a zaujatost a náboženskou potěšením a klidným vědomím vykonané květu a. ze všech sil činit se dobré vec. f c o ž jeví se v přehledu činnosti práce říci, že odbor nás stoji dne., pevne PÍ > vzrosti 0 38 členů, takže odbor čítá dnes 212 členů, odboru za minulý rok. Počet členstva za r y nay-ou odboru bylo jako v roce předešlém , hlavně na Nejlepší to důkaz uznání jeho prače a^ uvery v neivíce a může se také pochlubiti v tom to uspokopoli lidovýchovném rozvinouti svou činnost valnou hrom adu a 12 výborových schůzí. Přednášek lidojivou zprávou. O dbor koná v minule” ™ce ^ 1 8 přednášek "uspořádáno bylo za součinnosti výchovných uspořádáno bylo 21 na ruzna tem. . nhrazv O dbor náš zastává také funkci míst. osveakresního osvětového sboru ve Frýdku p £ dS l S T svěíeTnýnu obrazy následují v týdenních lhůtách tového sboru a tím se jeho činnost de i. Prednas, y r, tvo odboru mělo by býti vědom o významu těchto a to vždy ve středu až do konce mes.ee: března t. ^ y j ^ divadelních ochotipřednášek a svou účasti projevit, o ne v . - J • schůzi výboru, konané dne 1. června, ustanoníků;1 a činným členem spolku „M orav,«o-Siezsk,e divad:lo Ve: ž e h rá n y bylY divadelní kusy a to : 1. května ven byl dram atický odbor, jehož predse _ j republika“ 25 listopadu „L ucifer" a 9. prosince „Moderní ženu za každou cenu , 27 zani „A t zg, ^ Qprv’é y divadle“ . 18. ú n o r a uspořádán byl jednoaktovky „L upicr , „Dve Launnky ,, | : „ , nřnim úsněchem 13 května uspořádána „Peveckoprvý ples po dobu trvání odboru a to s dobrým f.n;anc.n P ' nepříznivé počasí a konána toliko hudební akadem ie” , 18. srpna „L etní slavnost‘S k t e n ^ e „ " S n o v ý den” , jehož čistý výtaneční zábava a 8. prosince „M ikulass y Matice osvětv lidové 27 října oslavil odbor 10. výročí naši těžek odevzdán byl ústředním u výboru Slezske Matice o vety lidové i. n jn zam ítnuta - samostátní samostatnosti, když jednotná os ava navrzena nnstn i y p řednáška pana Dr. Novotstatně. Program oslavy byl: 1. Slavnost zahajena byla Judebm m koM ertem . ^ ^ 5 Volná toéhoí z Mor. O stravy na terna 28. n jen ._ ivy • neděli Kursy v tom to roce konány byly dva zábava. Pouštění raket a ohňostrojů konáno pris i d .n . Jposluchaček, navštěvujících tyto kursy, a to odborné: Kurs střihů a šití síti a pak 'urs si s 1 < o ou u.* eii,em ^5 9 těšínských kalendářů. O dbor poskytl byl 14. O dbor vlastní 3 šicí stroje. O dborem rozprodáno b y c e l k e o d b o m Slezské Matice osvěty ze svých finančních prostředku mnoho pr.lezitostnych d ■ :^k vloni o d b o r zúčastnil se se lidové ve Stříteži, poskytl dar „a v a n o c n . nadílku de:tem t y m : ^ s ^ l ^ y Jablunkově .účastnil svými členy všech povinných schůzi, valné hr°m ady S e^s deputací. Z práva pokladní: Celkový pr.jem *) Pro opožděné dodání umístěno na tomto místě. 94 Statistika příjmů a vydání odborů S lezsk é Matice osvěty lidové za rok 1928. P ř íje m Vydáni S í d l o Kč Albrechtice . . . . Bludovice Dolní . . Bludovice Prostřední B ohum ín................ Bohumín Nový . Bohumín Nový Šunychl ..................... B r u z o v ic e ................. B u k o v e c..................... B y s tř ic s ..................... Darkov . . . . Datyně Dolní . . Dětmarovice . . . Dobrá . . . . . . . Dobratice . . Doubrava . . . . . Domaslovice Dolní . Domaslovice-Volovec Frýdek ................ Fryštát ..................... Guty . Hamry Staré . . . H n o jn ik .................... Hrádek .................... Hradiště ................ H r r č a v a ..................... Hrušov . . Chotěbuz . . . . Jablunkov . . Janovice . . . Janovice-Bystrá Karpentná . . . Karvinná-střed . . . Karvinná-Jindřich Karvinná-Solca . . . Karvinná-Sovinec . Koňská . . Kosařiska . . Kunčičky . . Kunčice n. Ostr. . L a z y ..................... L ísk o v ec................ Lištná Dolní Lhota *• omorní . . . Lhoty Nižní . . . Lhoty Vyšní . . Lomná Dolní . . . Lomná Horní . . . . Louky ..................... Lubno-Pržno Lutyně Německá . . Lutyně Německá na Zbytkách . . . . Lutyně Polská . . . L y ž b i c e .................... Malenovice . . . M arklovice................ Michálkovice . . . . h 10938 45 13294! 14 3061 36 1644942 122748'13 13512 58 . 3327 85 13948 0 2 1670554 943606 455825 642 37 4251 16926 83 Kč h Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Zů s ta te k Kč Ztráta h Kč h Mateřské školy Kč h 11113 30 17485 12944 35 349,79 2384 80 67656 13233 0 2 3216 40 43727 75 79020 38 338 70 966 90 12479 70 827 3666 14 9857 74 16705 54 7126 55 3577 48 774 30 3720 15649 73 1C32 88 338 29 4090 28 2309 51 980 77 531 — 1277 10 Místní čes. školy Kč h Jiné školy Vánoční nadílku Kč | i Kč h Dobroč. účely Národní akce Kč h Kč _ r>\ 1 JO 736 95 300 26 _ 2265 70 2977 60 380 2068 9037 65 200 273 50 2882 65 20 500 _ 620 _ 4996 36 808 _ 185 200 _ 10 0 _ 50 _ 11 200 h 1 04 550 30 10 0 996 36 4585 40 4500 12 0 131 93 600 150 50 25 115 810 _ 2990 _ 12 0 0 200 1077 30 698 69 378 61 3414 13 1911 04 1503 09 300 250 550 63151 50 45456 25 17695 25 3796 _ 900 10577 _ 105 1500 9628 03 9340 24 287 79 139 1500 40 30478 85 29448 84 1030 0 1 4531 56 2423 210856 54 70 692 30 10 0 0 13(1 10 9717 40 7759 14 2958 26 1496 160 -1753 30 1906 04 2248 70 8018 03 6893 82 112421 514 70 800 ■ 1003 60 353 60 650 — 6551 38 5125 96 1425 42 4585 80 3509 — 3358 151 _ * 2600 60 12 0 13567 80 10482 23 3085 57 3005 50 1107 _ 800 3000 200 230 70 3777 15 4215 31 438 16 300 684 38 822 59 138 2 1 150 _ 50 3303 32 2419 70 883 62 150 10 0 0 400 57 36 107166 100179 2 1 6987 767 20 1440 56079 46 231 40 21449 66 18027 36 3422 30 622 94 2 0 0 _ 3635 50 5527 85 3716 48 1811 37 509 53 390 _ 2133 1750 70 1639 60 1 1 1 10 1398 47 15565 — 4104 14 10396 75 10152 37 2149 97 1633 98 4732 26 5911 70 1366 47 11924 3948 29 6982 0 2 8106 1 0 255 70 1188 60 1843 32 3270 40 32 — 3641 155 85 3414 73 2046 27 1894 27 445 38 2888 94 2640 30 870 19624 85 610 50 17089 52 259 50 253533 17361 81 16709 48 3557 30 14867 70 5374 15 16152 37 14477 35 3493 30 14629 61 5044 05 1209 44 2232 13 641238 09 330 10 20 0 500 - 500 _ 500 _ 10 0 1751 10 0 635 10 25 1050 300 150 10 0 365 80 1955 75 _ 380 50 2183 30 2743 70 312 10 0 95 81 70 10 0 0 900 _ 540 140 300 10 0 1042 50 183 2512 40 700 _ 2669 60 250 1610 78 4026 30 485 736 90 4531 10 0 0 600 * 300 232 290 500 95 Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Zů V ydání Kc Milikov . . . Mistřovice - Koňakov Město Staré u Frýdku Město Staré u Fry štátu ............ Morávka-Pražma . . Mosty u Jablunkova Mosty u Českého T ě šína .................... M u g lin o v ................ N á v s í........................ N e b o r y ................. Nošovice.................... Nýdek .................... Oldřichovice . . . . Orlová . . . . . . Orlová-Zimný důl Ostrava Slez., mužský Ostrava Slez., ženský Ostrava Slez. - Salma Ostrava Slezská-Zárubek . . . . Panské Dvory Nové Pazderna . Petrovice Petřvald . . Písek . . ■ Porubá . . Prstná . . ■ Pudlov . • Radvanice . Ráj . . • Raškovice . Ropice Rychvald I. Rychvald II. Rychvald I I I . Řeka . . • Řepiště Sedliště . . Skalice . . Skřečoň . . Smilovice Soběšovice . Stanislavice Stonava . • Střítěž ■ • Suchá Dolní Suchá Horní Suchá Prostřední Svibice . . Šenov . . . Šumbark . Těšín Český Tošanovice Doln Těrlicko Horní Třanovice . . Třinec . . . . Tyra . . . . statek h Kč 927 2801 148 2765 779 01 36 55 11183 3383 9580 10710 1596 9202 473 15 1787 10 378 - 176355 3733 6656 17058 6267 16632 10 569396 6082 7858 21859 16365 5891 8273 12473 12685 3151 14602 200490' 22484 11131 9191 29013 29178 9180 6285 45686 94410 03 288020' 4881111! 5035 55 5947 13 Kč Materské školy h 6058 5362 Kč h Vánoční nadílku Kč 4659 65 993 20 6200 1893^40 561 500 - 200 876 40 1397 409 40 1 1 1 415 51 9386 3679 770540 - Dobroč. účely Národní akce Kč Kč |h 1365 80 2947 10 5102 2405 40 2030 34 632 40. 971 631 646 09 1652 85! 909 83; 2320 39 1128 63 2195,71 701886 53095 804 19 522 89 100 938 127 5745 28 600 90 944505 150- 100 1537 55 1314 3674 . I 700 _ 1309 50 3650 80 562 — 1060 2795 1513 1000 950 1053 70 255 20 50 100 200 3405 600 50 10 20 110 0 — 200 1617 45 2890 46 2080 60 1800 — 1250- 500 — 955 15 1636 70 500 2095 1265 20j 10 0 0 194 40 456 16 250 300 165 386680 8291 4185 3346 48 1009 30 300 — 500 150 620 - 2257 15 521155 100 500 266 30 - 650- 1515 150 - 5671 2589 100 335 160 1442 50 320 73190 70580 206 10 700 300 129950 635 - 153350 2500 100 200 700 653720 439640 39655 1514 70 ■ I20 — 20 50 1540 3 4 8 9 - 1011 700 — 2000|— 2197|10 150 - 45 100 735- 475 22009 11 264597 8485 614560 3046 886 2812664 156 2902157 1260 7922 783 5502 1055 44630 27054 72 67365 676 40 2203 102 78 4778 498 93 4536 6403 29 Kč Kč 889 65 1970 4651 38 426 05 573 14 191 Jiné školy Místní čes. školy 150 126 65 441358 411060 10491 96 21427 50 18480 4298 940070: 9698 12103 74 52807 j72 50777 743 2376 10' 20927 21898 100952 101598 13313 14966 10184 11093 6157 8478 3422 4551 21277 23473 23070 300S9 3157 3688 63580 1439 151854 2041 11729 36 7951 45 Ztráta 170 1071 20 50 65 175 — 10 20 70 1863 65 3722 600 200 3000 100150 1700 1678,06 12610*30 183 1487 65 500 2000 150200 2500 481 120 500 737 34 2672 254640 940 17113 20 — 30 60830 1502253 1208 32 96 V ydání P říje n i S í d l o Kč Václavovice . . . . V e n d r y n ě ................ Věřnovice . . . . Vojkovice . . V r a t i m o v ................. Vrbice . . . . Z á b l a t í .................... Závada u Bohumína Zermanice . . . . Z iv o tic e ................ Zukov Dolní . . . . Zukov Horní . . . jh 9343 15904 1790 7784 11888 7944 11178 Kč h Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Zů Ztráta s ta te k Kč h 52 70 94 66 41 69 54 8 9 9 5 35 15891 98' 747 42 6291 70 11836 87 9 0 3 6 80 1227002 3 4 8 17 12 72 1043 52 1492 96 51 54 7 4 4 2 70 1882 10 2 6 6 4 60 i 6653 30 1788|40 2240 70 7 8 9 40 93 70! 4 2 3 90 Kč h Mateřské Místní školy | čes. školy Kč Kč h 60 0 1400 500 1092 11 1091 48 20 0 30 8 600 — Kč Vánoční nadílku h _ _ 1493 60 2 5 2 90 _ Kč [Dobroč. účely h Kč 2500 _ 5 4 8 2 20 _ ■ 4 0 2 80 422 h Jiné školy 4 8 5 90 300 ’ 791 50 1461 05 3432 _ 2260 _ 500 _ 600 — 50 0 _ 211 2 0 h Národní akce Kč 120 130 _ _ 70 _ 1559 40 352 50 10 _ 33 100 _ 100 h _ _ _ H lučínsko: Antošovice . . . . B ě l á ......................... Bobrovniky . . . B o la tic e ..................... Bolatice-Heneberky Bohuslavice . . . . D a r k o v ic e ................ Darkovičky . . . H a ť ......................... Hlučin ..................... Hošfálkovice . . . . Hoštice Velké . . Kob’l o v ................. Kouty ................. K o zm ice.................... K r a v a ř e .................... C h u c h e ln á ................ Lhotka ..................... Ludgeřovice . . . . Markvartovice . . P i š ť ............................. Petřkovice . . . Stěpánkovice . . . . Šilheřovice . . . . Vřesina ................ Z á b ř e h ..................... Závada ..................... 198 70 1131 05 2 5 7 5 31 1086 9 0 2 1 5 5 75 2 0 0 40 1135 — . 89 0 10 11130 56 2 1346 2833 29 20 20 39 5 6 3 2 07 298 _ 155 _ 2 8 3 3 39 5498 22 264 20 1191 20 5 6 3 8 09 2 5 9 4 89 7 7 4 05 3978 2379 85 3 3 5 30 1660 09 21504 43905 4415 3321 2666 54239 919 10358 34 14 95 75 90 4106 3244 1541 47008 57 5 9451 63 70 95 87 70 60 93 2 '3 5 200 _ 419 56 88 6 50 245 — 30 8 71 76 44 1125 — 7 2 3 0 13 34 4 05 907 30 12 0 0 1477 09 10 438 75 1611331 5608 35 350 _ 50 _ 796 3291 50 51 5 75 3465 . 5821 62 _ — 60 _ 21 3 27 20 _ 10 250 _ _ 31 225 800 _ 35 0 _ 25 _ 180 1000 67 50 8 _ 120 _ 2500 50 40 _ 32? 790 ___ _ 40 1 3 9 4 0 0 6 21 3 1 0 2 1 7 0 7 6 0 4 4 3 3 5 7 1 3 1 9 2 5 9 7 3 1 2 4 1 2 5 9 5 7 5 2 8 0 8 3 2 1 9 2 0 7 4 2 5 7 2 9 7 0 2 56 1 odboru. CM t-h t > © O CO © 1S6I !U?J!3S 3[p niajBAÁqo ja o o j „ CO O CM CO i— CO HC^rH co a> ■>C/5 3 Ui O CO t > CM _o -o KO O J '4 h> Ctí >0Q ^ 55 -s ^ >« S 3: cti *3 ^ >0 55 C rt3í C c ‘Í T 1 3 7 3 ^ -ítí Ctí >0 x: jz C 3 3 3 t - 3 ř ^ c t í c t í c t í > < U O O O O O O r ^ £ ^ , 3 c Ct í >aWh> O Cu.j_u, 3 o o <C Q CQCQCQ CQCQ CQCQCQ r n c D M Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q i Ž O E E X m E č/5 ctí O O ° ls!0 ■ cm c o m t o r-~ *-« O) ■a E o 'O O O c • -a >a V> h C -Jť v- £ •OX> * >* o . 5 c <u ° 2 - D O) OJ QX£ o u o a> • Z° žz . o o .Si . <U «u c tí ’> ’> ’> 0> , O > o o o J U Uaj a x g > c e c ctí J ' o h s e JS > > > 0 ^ 1 2 c c n ‘2 oa> > o “ O s I3 3 3 o>>To3 -oa -oa N o -H > , > , C *=! b C c C 73 3 .Stí co + * +-*■*-> £ ) 3 C C C .ra "O o CM CM a)O io ^ a)o o co io cit^ico o ai(o a m n (O C M ^ cM h -rH Q (£ )ir)h » co .lOt^LOOíOOCOOOCOcOCOCMOOCvj-ít^COr^COCMCOOOr-KCOCOOCO^CM^ iniOOOCT»OcOiOiOO^OOOCM^I>COOcOOOCOCMCOO^t^CMt^CMa5t^ -------------“ CM CO t^ rH C C rH 00 0 1 o — <n c o 23 § U ^ c íp ^ c a c o - ^ in to t^ o o a io —N c o s in to r-iMCMCMCMCMCMCMOirgcMcoeocococococo > n t o t - 00 a > o matičního " t <C C M C O l O O O c O C D t ^ O O O C M ^ C M t ^ a i C ^ O C M C M O J Q ^ C O C O Q coincocMioco^ťoo''toooo»-<cocMt^cocoaií>CMcocoa>'<*©CM©ooa> lO lO O lO r-. Q> 00 O 00 lO ^ CO CO CM t i CO CO t > CO *-< CO CM 00 CO *) Obce, kde není dosud CO O 98 CM CM CO ÁABq?z an z n j ; jt |3 | í* cd cD . CO CO ’ <t i .^ CM 73 Jsd NG 2 >8 o Ájq ?AQ?iino[ > & cd CO C O ...................c o . . Si ju a A E ls p s jí N p í» ip CO 1 . .O .CM .CM CM i— CD — lO . 05 lO CM CO t i S -jeo tB U iaU lM j U 3 A B | ip 3 jd 3 CO CO . CO CN ^ T- B !)S0U A B |S lU p O IE li > ^d nup ujauiBd 'uab|S Áiisouoq b -mapB^B >c zapnut QidÁ>ip;s3q l T3 . ti IH S 1 5 P lU SA BtSpajd 'PBAIP I0l|00 l l . O O Q O O O aoqo ?i3A3dsud • l l l O O O O O I I I lO CO m CM I Ti I e > njoqpo jjsAjdsud 05 m 00 o 5(33tndXA }3jod OJ CM CQ o ^ O . <£ > Cr— _D < lO O lrH co . a qiusj }33od ?M p B ]5 1?U . O lO CM O ' Ť CM O G l O t > CM CM O 0 0 0 0 0 0 l O O ir H G O CD lO CD (D 05 C^ CMCD r r 9!5 T ř ČM ČO ČM CO 0 0 ČM C D CM m . CM O í CM OJ nJBUSlJ }330d 5? o j . ^ . 8 > 05 >LO t I č> O I ■8Š CM 00 Q co Ti I I l 8CM8CO 8O 8 S8 'D O ^ . m m CM CM m is ^ m co o CM CD l O -< t m CO CO 0 0 m m . c o 00 00 CO o c o c o cm c d m o . co gj 5c d0 c o o h co co co T ťC M rH T i T-H CO n 00 00 1-HCM co o cd m m CO C D CM CD C 5 CD r-H CO C D CM n m ▼-< 0 0 CM 0 0 CO O ■ 't CD ^ O T ř CD 00 CM co 05 m o m o 0 c o t-h m 0 0 cm 1 ^ CM t * t i 't O C O co 10 m CO C D CM .0 5 CM cd . i> 05 a X } IJ 3 U 3 d CO n>i!U}SB0n }3jod s 3Ul[ B 3AQ}|AzBt IU3JBA »!§ 3>l a A ^ u p s j d bu pBp(?U ÁA°>t[33 . m T 3 4ad 4) «0 >u* * d CL G n , CO . CO T i CM . . CM CO i —< T ř CO CM CM . CN T i iz v jq o IUI^fU|3J?AS 9S . m . CM CM CM m CM CM l > O CO CO . cd CO t h CM lO C A B ia p Z A SUOaqOQSA ^ 9SIUI05| 9A0J9AS0 IU|S}UI pj[úx\} gAgjSBZ o o o o c c g c o T-H t i OJ •<* n3lU3fsJ cm 0 0 o cd cd cd cd cd CM n m O t i O t i 00 m o ii^ c o m g CM CM t h O J ^ C J n ^ cd 0 0 0 0 o 1 OT¥l°d $8 nqoap m W rH . co o m CM T i O J Tř ^ O o rH 00 crj< ^CDCMC0 C0 mCMT-Ht>cDCD co OJ m o^ CM O J l> 30 Tř CM P CM Ti lo £n~r-<~in f~ *-? cmt>^ c10OtD m O oJ »jic to uj o o> g o - - ^" T io—c o —o o o T H t ^ -^ —< C O C M C M t ^ « C D m - - O ř - O , 00 © 00 CM m 9|p np^AÁqo jaaoj m co OJ . CO T-H05 _ m cd cd n l> T i CM 00 05 . n O . n cm CM OJ ^ . T -t CM 0 0 — •m 0 0 "<t l > H t > . t i cm m 0 0 CD t^ T i 00 o 00 c o co < C O CM ^ T - co o — 05 O * * o m i —< t i c o o ^ o 00 cd o j CD 00 0 0 n O ^ O m J i CO --------------------------O N COCM^TH O O t^híĎ) inTH qjO lO © 00 ' cq cd ^ m Tř o 1 -^ M O O t 00 o h i i m OJ TI co • a ž G O ^ c /p > o * c 0 ‘S ‘S G G _E G G G ; t-. nmoji-nmcM í^co C O O l-H T ř O J C D O O O O C M C O C D rH O O O O m O CM T i T i m CM 5 OIS15 cd cd cd cd cd ^ ^ 2 CD O ts* CD T ř t i t i co co E S ” >0) >0Í o Z Z C L C M O 00 00 T f CM CQ G ' .á * • 0 >v^ cd u , >G h c 0 o £ <u <D * 1 Í 2 -S w o > ^ ^ CO >0) > * s ° ? « '“ S O > ^ o" O >O • o S>N>5? o o ffl ‘Cd UJ u Q v ? £ 0 3: ' tu Gsd »cd ‘Cd - cd <v v Jt 4 ) n -M c G G ^ «.ff< »«< . >o j >aj >d) ú c > - 5 8 G G .S O ^ >C G •— cd >-,>■> G G ^ 2 G G G-~ S w cd § > o » o > , 0 c -g g a ^ g > , > , > V >-. >Vh.^G i | scu co * c 3 G G NJ77:£ O O O G G 3 & -j- >N jd • “ *> U cd O O O 1- 3 3 C d - S í í £ 0 0 0 3 3 3 3 č/5 T H CM TH Tř m co ^ CM m cm c o O O M ^ C M CM CM t i O C M C O t h i co 00 TÍ< T f CD c o c o Tř ^ S-O • cj ^ -w V *sd <u cd O XJ o o o o t^ 00 -<* CO CD Ti • • • • 3 Ji O -Q T3 O 0 0 0 G G G cd cd cd o c c c c •c c cd cd cd cd 00 co co - 1261 J ř«?M38 . 0 0 c c • •g g g cd cd cd cd th o CD CM cd . > O ^ í G . ^3 . U 3 . scd -Ž co S 3 ^ g >mt- *aj '0) ‘CTJ* - M - S ’ U U cd .Sá .S 2 cd cd >«o „1 tí« « ^ t i CM 99 CMti n lO .CM . CMTtO A}3|Aa e u s q u a b is jupojpu cd > <d nup u}9uiEd ‘UAg{s >á) ^ ÁJJ03UO31 B *UI9pB}|B N~Z >• "rt n zapsjuiojd A>jpiS9q O Ajq 3A05jyi0i CM CM CM ^ CD CM t i CM . CO t i co . . CMCOCM COCO CMCMC CM n .* ____ M___ > °- cd t fO r H ,4 , CM . lO . •JĎ01BU18U!)! ]U3AE}SP3Jd . CMCM . .CM 301 — 125 2346 365 448 129 140 ^ř CM CM co Q CM^ )£> COQO . i . Tř . ^ Tř CD■'t . . • CM 583 lO . . . I> co CO■'t co 42005194 100982 577— 1000- 610 173425 75— 80 — 58 132 1164— 2900 — 132 4222 161— 96— CM .C O 44 CD 00 CM 189 1400 qiuji ;93od 644 CDlO t i »— < COT- 1 Tř Tř O CDlO . Ti CDOJ nj?u^;o jaood 337 c 384 00 ’ 3l9DÍndÁA ;930d . T i .1 479 OJ 10 81186 tuoqpo Ji9A9dsud . CD 9330 >> c > o Xí o CM CD T i 20020024760- 9DqO >l9A9dSIjd cm 85— joqoo 443 565 30476 peAip 34 220 5051 !U9ABisp9Jd CM 385’- IUaAB|Sp8Jd ' pB a íp 433 30721 1 7 2 9 ; 150 — 433 N 154 974 369 177 D '<d A pspi?u ^ ! ? ? U9d cD n>iiu|SB5 n }93od 00 3 IU9JEA J iíl A Á}fS?Up9Jd BU p^I^U XA0JII90 I ^d >> XzBjq"> ituXup^aAS as •O >1) »-. > ^C0 T3BAB]9pZA 9U 0 9 q 0 SSA 0- 3 ^aSlUIOJl ?A0}9AS0 wjsiiu p>jiini gAgjsBZ notii9N O' Tř CO . COCM . CMTř . CM CM o o o o o o c s c 3 •c c cd cd cd cd cd cd tit^CDiOiO^-GJCM h - O C O r H Tř o s CMř--H<V3 22 cd io ti ti cm 9H335 1261 '■> !«?Í13S 3|p npjBAÁqo ja o o j 3 l-l o -Q -o o T3 č/5 co T ř y-; CQlO oooom Tř ^ cm . CM CM . .CO . ^ ri o o o o o o o o o c e c c n c n •s e cd cd cd cd cd cd cd cd i t D ^ i t D r <CM CO CM CO 00 m c o c T i CM CM CO C i o cd urj i h t i CM Tř C D C O C M C D Ti oj to O cd 00 CO CO . . IQ ČM . OJ O) 00 Tf cm OJCDCMO . ti cD 00 CMCDCM ^ř CO 00 CO CO cd cd o -^ř CDTiCMt^OJOJCMOCMř^CMCOm^HL. t i CMCMCMlO ^ iOCDOJOOt— ‘CMOJ^řOC ’ CMCOCO00 t" COCM T CD . t" CMC^t^COrřCMCOcDTiCMin^^i CMCMlOOOOJCDCOCOCDCMOJCDOOL COLOCOOCMTřCDlOt^nOCMCMC . CO . . CM c o l O O O C M C M X ^ T i CM . O JS ‘O Cfi o >U 3 ‘ I> . . r f l . CM ( D o in o io o ^ to o i>ioiOTři>ř^cDO lOC5CT5'^řl>TiCO*-' n f«o o o c o ^ T H i^ t^ it D iO O O O ^ O )t > n CM CM t i h h O) . ‘Cd • ‘Cd d 5‘C • co CO • C/3 co Nu N . < 0) - c <u . .S B Cfi Cfi CO Cfi > o z O 1) T3 T3 T3 :d cd í> a> cd cd cd 5 >43 > » > I > 5'JŽ I > '3 O o > > > cd _ >>cd= m JD » si O g-S-.C P wM U Ti s: £ £ iz i. -• ) v- C/; ^« Js-m-ra ^ > c U- >0N .. . _ ^ v- cd co>N^ C 7 3 x f l f t u o N] 3 c d c d a ja i.^ O w .u u 3 3 c d 'c d c d O > > > 1>.aj 3 ‘Cd 0í O ‘>>2 u u t« c 0 Í Dí O O 0 - CL CL-CL O, CU 0 - 0 . CU 0 . CL Q í % Szzzzoooo CO ^ř lO CD h* t> <D CM co c ) 00 00 00 00 GJ <> T i "ř 00 10 00 d Q re g ^ oo oj o t- cmco rř m c >t- 00 OJ c 00 X 00 00 OJ OJ OJ OJ OJ OJ c i o j Oj o j c cd «CMCO )o o o 101 — jÍABqtjz aaznj . CN — CM . CO — í(8 |{* e ||S0UAG|S j«poj?u .CM . zap?|Ui ojd Áqpisag Ájq aAo^noi o ~CM 7 CM~ . co o . CM . 00 ^ s . co |U8AE)SP3jd ' PBA!P n S U P |U3AB(SpSjd ' pBA{p . CO (01)00 CM , lO .o o CO CO Ift rčo- I .o o co I O lO š05 co CM co CM do o s lO “0 qiujj jagod . Tf — . CO CM . . o oj . 03 00 . vO . 00 oo — m oo co co co . CM CM . -sť X O O) . 00 . — co lO co . O CO CO CM CM ?M A • PB|>15U Á}IZ3U3d 00 vn .o . CO 642 ^ . 952 o tui?u3}5 jaood O M O . m — CO . ^CM O) CO • 3(33[ndXA jajod . 1135 o co ! co -O _ . o> . CO . .o . 00 o .o co ' l-' r-> • • V co . t- CO 05 CM I ó § O n>uu}SB3n jagod [U3JBA M X G J1L§_ XJ 3Ult B 3A0>[ÁZBf *** 3 3X a jfys^upajd bu p B j^u Xaojuso .co ano . . CM co CO . . . .^ C O v O . . . ano ano ano . . — CO . ano . —— CO .CO — — CM . ano ano ano CM . CM CM —- —1 . ^ CM . ano . 9SIlUOJ| 9AOJ9ASO lujsiui pqúnj ba^js^z . cv» . ano E >< X Z R jq o IO JÁU|9í9. S ř-S •d it. O) *0 >»-. -03 CL G ioe\B|9pzA auoaqo?SA CD X co 05 \n — lO O — CM CM 00 CO CO CM co CO CO CO — X CM O co CM Tť 05 — co co co — to co m C i x ťco co *n 05 . — — — — cm cm CO ^ —— CM X ^ CO CM CM noiii9^ t>- — CO co CM l> CMCO CO ^ co — CM ^ CM 05 CM CM — — CM — . 05 ^ CO . CO CM . CM «51?IOd • ^ fO C M fO ^ a iO ^ O O C O - C O c O ^ X co O r- CM CO co CM x CO CO X 05 — — Tt f liO f O - 0 5 X — C M O i O X ^ C M — — CM CO — — — — n ip a p ^ O O O ^ CM 05 ^ O O ^ X I''CO CM — O lO m - r f O )^ . ^ t— co 05 co CM lO M IC) i n ^ CM — — 05 O JO CO CO 05 O ) X — CO O CO O ^ 05 I> 05 O — c o T rm x G ^ o c t^ c o o )» n (0 - x x « - ^ c D » o o , o - co — co co TT lO 05 CO —05 X — —CM O 40 to — co 05 CM CM CO X O CO CO ^ — — CM Tť — ----- -- ----- C O — CM — — CM XCM CM CO 1261 'J !U?Í!3S aip niajBAÁqo jagoj 3 — O -O T3 O O) 0> O *> O _o ” c> a^ . I > o >o cd *r o — > -r > D O '<U O .Sá 13 g> = -isí ___________ <U'šj„ < wV'> ' ' ' > | „ S ,£ * .8 g 0 2 2 WO O ■553^-2 áC a><áU JO s cd i scd J -3a-r* - ar* ^^ašaá s s s § o O O cd Cd -5 O O J5 o o o TD Xh u-r- 3 J2 •— tu > .y o -g » o c (0 c -S s l 2 <U -22 rz: >»-<vcd -cd < f f l a i c a c Q c Q C i Q i : 3 : x E u ^ ^ ^ ^ j j < a - o ,>c/)>c/d> n n oisjo 8903 njoqpo jjaAjdsud ano > o J3 CM ,o “ '8 .o o o o iQ 425 a .O 450 212 >> .O o o o CN aoqo JiaAadsiJd . CM CO 325 . N . CM CO . CM — jfiO^GUISU})) )U9«e(Sp9jd ■Q 3 . ano N~ >C 1*o >1) o a CM m S T3 >> Ajjaoiioji b tuapBgB X co nup ‘ujaiuBd ' uab[s 'CC - CM CO -'t iň co oó a i ó ^ cm co’ io* co oo cd* o ^ cm* co’ ^ io* co’ i> oó . _ T f^ ^ ^ io io io io in in m io ím n c o c o c o c o c o c o c o c o c o ^ T řrřT^řrf 3 37 ► . T-H —* J02 Školství. Odborná šk ola pro ženská povolání S lezsk é Matice osvěty lidové s e živn osten sk ou pracovnou v Č eském Těšíně. P r a v o s l a v Ma c h a r a , ředitel státních měšťanských škol Masarykových v Českém Těšíně. Český Těšín, jako jedno z přirozených středisk Těšínská, se svým vhodně organisovaným škol stvím obecným a občanským, těžce postrádal školy, jež by dívčímu dorostu dávala do vínku řádnou průpravu pro praktický život a hlavně pro život rodinný. Slezská Matice osvěty lidové, správně chá pajíc citelný nedostatek škol pro dívky škole odrostlé, zřídila v roce 1924 v Čes. Těšíně dvouletou školu rodinnou, jejímž účelem jest vychovávali našemu kraji řady zdravých, obětavých žen, které by měly lásku a pochopení pro život rodinný. Škola tato nepřináší prospěch pouze městu, ale je to hlavně venkov, který zdravě chápe poslání ženské odborné školy, což jeví se stálým přílivem žactva i ze vzdálených obcí nejen okresu českotěšínského, ale hlavně fryštátského ba i frýdeckého. O dborná škola pro ženská povolání (dvouletá dívčí škola rodinná se živn. pracovnou) v Českém T ěšíně byla zřízena výnosem min. školství a nár. osvěty ze dne 28. srpna 1924, čís. 905/79-111-24, právo veřejnosti podle § 27. zákona 252/23 bylo jí uděleno vynesením ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 11. února 1926, čís. 6617-111-26. Právo veřejnosti živnostenské pracovně pro šití šatu a prádla uděleno bylo výnosem téhož ministerstva ze dne 14. června 1927, čís. 72.694-27-111 a živnos tenské oprávnění dalo m inisterstvo obchodu vynesením1ze dne 21. června 1927, čís. 87, Sb. z. a nař. «. 80 z roku 1927. Byla zatímně um ístěna v nové budově českých státních škol Masarykových, kde jí byly přechod ně propůjčeny 3 učebny, 1 kabinet, m oderní kuchyně, jídelna, umývárna, spíž, m ístnost pro nádobí a ostatní potřebné m ístnosti. I. D v o u l e t á š k o l a r o d i n n á . Dvouletá škola rodinná vychovává a vzdělává dívky škole odrostlé teoreticky a prakticky, podle zvýšených požadavků, které přítom ná doba klade na ženu hospodyni, matku a občanku. Prohlubuje jejich odborné znalosti a povznáší vůbec úroveň ženského vzdělání. Je i přípravou k samostatnému povolání, neboť nejen, že je základem1 pro další výcvik živnostenský, n e to pro školu sociální služby, ale je nutná1i dívkám, které se chtěji vzdělati na uč te'ky dom ;cích nauk p o š k o y o b jc n i i měšťanské. II. Ž i v n o s t e n s k á p r a c o v n a p r o š i t í š a t ů . Živnostenská pracovna poskytuje žákyním na podkladě dvouleté školy rodinné odborných zna lostí a vědom ostí pro sam ostatné provozování živnosti dámského krejčovství potřebných. Vysvědčení ze živnostenské pracovny nahrazuje průkaz o řádném ukončení poměru učebního v živnosti (list tovaryšský, zkoušku tovaryšskou). Absolvování její je také podmínkou přijetí do ústavu učitelek odborných škol dívčích. _ «i III. L i d o v é k u r s y . Pro ženy a dívky zaměstnané v domácnosti, nebo zaměstnané výdělečně jsou zřízeny kursy, které jim um ožňují získati praktických dovedností šití šatů, prádla a vaření, potřebných pro domácnost i rodinu. : i !I » Kuratorium školy tvoří členové předsednictva Slezské Matice osvěty lidové, zástupcové korporací, jež přispívají na vydržování školy a ředitel ústavu, 103 U č i t e l s k ý sbor. Interní síly: 1. Správce škoily: Pravoslav Machara, ředitel české státní školy M asarykovy v Čes. Těšíně2. Bendáková Ludmila, zatímní odborná učitelka šití šatu. Vyučuje v I. semestru v živnostenské pracovně šití šatů 23 hod., kreslení střihu 2 hod., vysi\ .'inl 3 hod:., v II. sem estru v živnostenské pra covně šatů 23 hod., kreslení střihů 2 hod., vyšívání 3 hod., celkem 28 týdně. 3. Srnová Ludmila, zatím ní odborná učitelka šití šatů a modistství, vyučuje v I. semestru šiti šatů 12 hod., kreslení střihů 2 hod., vyšívání 2 hod., nauce o látkách 1 hod1., vychovatelství 2 hod., občanské nauce 2 hod., v II. semestru v II. ročníku šití šatů 14 hod., kreslení střihů 1 hod., vyší vání 2 hod., nauce občanské 2 hod., v I. ročníku vychovatelství 2 hbd., celkem 21 hod. (24) týdne. 4. Tichá Milada, zatímní odborná učitelka vaření, vyučuje v I. sefmfestru v I. ročníku vaření 8 (hod., počtům. 2 bod., domácímu hospodářství 2 hod., v 11. ročníku vaření 8 hod., počtům 2 hod., v živnos tenské pracovně účetnictví 3 hod., v II. sem estru v I. ročníku vaření 8 hod., počtům 2 hod., nauce o potravinách 2 hod., v II. ročníku vaření 8 hod., počtům 2 hod., v živnostenské pracovně účetnictví 3 hod., celkem 25 hod. týdně. 5. Vencelidesová Irena, zatímní odborná učitelka šití prádla, vyučuje v I. semestru v I. ročníku šití prádla 12 hod., střihům 2 hod., vyšívání 2 hod., tělocviku 1 hod., v II. ročníku tělocviku 1 hod., v živnostenské pracovně písemnostem 2 hod., nauce o látkách 2 hod., nauce o krojích 2 hod., v . semestru v I. ročníku šití prádla 12 hod., kreslení střihů 1 hod., vyšívání 2 hod., spravovaní 2 hod., tělocviku 1 hod., v II. ročníku tělocviku 1 hod., v živnostenské pracovně písemnostem 2 hod., nauce o látkách 2 hod., nauce o krojích 2 hod., celkem 25 hod. (24) týdně. Externí síly: v ( 6. Brunner Arnošt, odborný učitel, vyučuje v II. roč. češtině 3 hod., dějinám vzdělanosti 2 hod., celkemj 5 hod. týdně. ^ 7. Dostál Josef, odborný učitel, vyučuje v I. ročníku češtině 3 hod., dějinám vzdělanosti 2 hod., celkemí 5 hod. týdně. , . , 8. Hojden Karel, učitel kreslení, absolvent m alířské akademie, vyučuje kresleni v živnostenské pracovně celkem 4 hod. týdně. 9. Křesťan Vladislav, učitel kreslení, vyučuje kreslení v II. ročníku celkem 3 hod. týcíttě. 10. MUDr. Emil Neumann vyučuje v II. sem estru v II. ročníku zdravovědě 2 hodí týdně. 11. Pyskatý Michal, odborný učitel, vyučuje kreslení v I. ročníku celkem 3 hod. týdně. 12. Šabata Jaroslav, profesor gymnasia, vyučuje v I. a v II. ročníku zpěvu celkem' 2 hod. týdně. Inventář školy byl rozhojněn koupí, dary a čítá 2.204 kusy. Inventář z oboru šití a v y š í v á n í ........................ čítá keramiky ................................. „ ............................................... v a ř e n í ........................................... » „ , „ nauky o látkách . . „ „ » k r ° i ích • • „ zdravovědy . . . . „ „ domácího hospodářství „ „ nauky o potravinách . „ učitelské k n ih o v n y ........................ „ žákovské k n ih o v n y ........................ „ knihovny pro chudá žákyně . . Seznam nábytku rodinné š k o l y ................... 181 kusů 112 „ 804 „ 49 17 6 74 105 77 86 552 141 Výtah z organisační a učebné osnovy. Zápis řádných žákyň koná se zpravidla před prázdninami v červnu v posledních dnech mesice. Každá chovanka zaplatí při zápisu 2 0 . - Kč zápisného., školné činí 3 0 0 . - Ke v živnostenské pracovně 400 Kč Nemajetné chovanky m ohou býti osvobozeny od školného z časti nebo zcela. 104 I rehled učebných před metu a týdenních hodin vyučovacích : I. ročník Předměty učebné Živnost. pracovna počet týdenních hodin v pololetí Čeština............................................................... Živnostenské písem nosti................................. Dějiny vzdělanosti........................................ ... V ychovatelství............................................ ' Zdravověda a péče o d ítě .............................. Nauka občanská ................................................ Počty a ú č to v á n í............................................ K re s le n í........................................................... Šití prádla 1> ................................................... Kreslení střihů na p r á d l o ............................. Spravovaní p rádla............................................ Šití šatů a modistvi2) ................................. Kreslení střihů na š a t y ................................. Vyšívání a práce o z d o b n é............................. Nauka o kroji a v k u s u ................................. Nauka o l á t k á c h ............................................ Domácí h o sp o d á řstv í..................................... Nauka o p o tra v in á c h .................. ... Vaření, hospodářská cvičení, praní a žehlení:!) T ělo cv ik ....................................................... Z pěv................................................................... Němčina 4) ................................. . .. 1. 2. 3. 4. II. ročník I. 11. I. II. 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 — _ 2 3 12 1 2 -- — — 2 3 12 2 2 — 2 — \ 2 — — Z 2 2 3 I. a II. 2 2 3 _ 3 4 — — 12 2 2 — 1 14 2 _ 4 4 — 1 1 2 -- — 1 — 23 2 3 2 2 2 4 1 i 2 l 1 -- 2 _ Žákyně odcházejí do vaření ve skupinách z hodin šití. M odistství na podzim a na jaře 4 týdny poi 4 hod. z hodin šití šatů. V II. ročníku v obou pololetích každý prvý den v měsíci 4 hod. místo vaření. Nepovinný předm ět. Seznam chovanek. I. r o č n í k 1: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10 . 11. 12 . 12 . 14. 15. 16. 17. 18. Beerová Bedřiška z Fryštátu. Bialková Anna z Kom. Lhoty. Cimalová Anežka z Lazú. Dadková Alžběta ze Stříteže. Ederová Jie rta z Karvinné. Gašková H erta z Fryštátu. H averlandová G ert. z Ces. Těšína. Chobotová Erika z Dobré. Kanová Eliška z Poruby. Konečná Jaroslava z Dol. Suché. Koběrská G ert. z Ces. Těšína. Kucharšíková Anna z P rostř. Suché. Lamačová Anna z Bystřice. Lipinová Libuše ze Šenova. Loosová V lasta z Karvinné. Nardelli H ilda z Karvinné. Němcová Lidmila z F ryštátu. O grccká Irena z F ryštátu. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 3 1. 3 2. 33. 3 4. 35. 36. O včaří M arie z Čes. Těšína. Poloučková Lidmila z Doubravy. Parchanská Růžena z Lazů. Prymusová H erta z Doubravy. Smyčková O lga z Lazů. Sýkorová Gizela z Fryštátu. Svobodová Růžena z Ces. Těšína. Špoková Barbora z Dobré. T aubrová M arkéta z Ces. Těšína. Vaňková M arie z Třince. Vogelová Eliška z Karvinné. Volná Anna z Karvinné. Zettlitzerová Anna z Karvinné. M otyčková Štěpánka z Pražm y. Pindurová H ilda ze Stříteže. M uroňová Lidmila z Ces. Těšína. M oškořová Anselma z Lazů. Zw iernerová Anastazie z M ostů u Jablunkova. II. r o č n í k : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Bílá Jenovefa z Karvinné. Bohušova O ldřiška z Dol. Suché. Cichoňová Božena z Lazů. Cichoňová Marie z Lazů. Caplová Marie ze Svibice. Fojtíková H edvika z Lazů. Frydrychová Božena z Ces, Těšína, 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. G avroňová M arie z Ces. Těšína. H ájková Lidmila z Dol. Suché. Cholevřková Eva z Třince. Jašková Štěpánka z Třince. Jurániková Marie z K aninné. Kojfošová H ilda ze Svibice. Kratochvílová Jiřina z Lazů, 105 21. 22. 23. 24. 25. 26. 15. Krieserová Marie z Čes. Tesina. 16. Lasotová H elena z Dol. ?.uková. 17. Nelibová Bohumila z Lazů. 18. O ndřejcová V lasta z Lazů. 19. Pazďo rová Alžběta z Louk. 20.' Pokludová Marie z Dol. Domaslovič. Šlachtová Lidmila z Lazů. Šlachtová Zdenka z Doubravy. Šnyrychová M arie z Dol. Suché. V ašková Květoslava z Lazů. V avrušková Jana z Třince. Žebráková M ilada z Orlové. Ž i v n o s t e n s k á p r a c o v n a pro š i t í š a t u : 1. 2 3-. 4. 5. 6. 7 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. Džurová Ema z Fryštátu. __ Gřivačová Lydie z Karvinné. Hanelová Alžběta ze Svibice. Holubová Jaroslava z Třince. Jašková Emilie z F ryštátu. Koplová Lidmila z Dol. Suché. Kremrová H elena z P rostr. Suché. Němcová M arie z F ryštátu. v Plecbáěová M arie z Ces. Tesina. PřívaroVái Em . z'C hotěbuze. ^ Spáčilová H elena z Ces. T ěšína. Šlachtová Lidní, z Karvinné. Šmatláková Libuše z P ro str. Suché. Šroubová M arie z Lazů. Štěpánová V lasta z Lazů. V aňková Miloslava z Karvinné. Zerzoňová Milada z Doubravy. Žáková Irena z Ces. Těšína. Celkem b y lo n a p o č á tk u šk o ln íh o ro k u 1928/29 z a p s á n o 81 c h o v a n e k , v e s m ě s řá d n v e l.. O d b o rn á šk o la p ro že n sk á p o v o lá n í p o d lé h á d o z o ru ™ t . f t o h t y í a ^ r o d . o sv e ty .. 26. k v e tn , prohlédl šk o lu a v y k o n a l inspekci p an m in iste rsk y in sp e k to r D . J. u a .s t..w .» - p o u č n á tilm o v a p ře d s ta v e n i. J íc n o v é u u i c u i ^ n v " ' p K n v an k á m bvlv vacích, tělo cv ičn ý c h a h u m á n n íc h sp o lk ů v jim i rám ci s e J " > P ' ' v ý zn a m prom ítnuty p ř e d n á š k y se sv ě te ln ý m , o b ra z y M ^ Z k r a e ^ ’ S . f f i ' P ala čk ý A u strálie, 0 íhovu d o m á c íh o z v íře c tv a , U h lí, K rajem m o ^ y c h S ia m , KSva, ssuTSUK » ^ Í ř ě s Í ň e L c m s k é “p íjí š ( o kvU „y” at S ? i ‘ t,SCílebv ě d « 2 r & T ó s t ř e d „ í h o v ý b o ru S lezské a vytrvalém je d n a n í dosah n o u ti_ to h o , ze ii 0 3 ^ y a komise p ro S lezsko ze d n e 28. ú n o ra 19-7 cis. usnesením v lá d y R e p u b lik y Č e sk o slo v e n sk a ze ne ; r n , r S o ZuEp t SS fe in K ^ * £ é' s , r „ u £ £ ^ > £ é i í “ ^ řerv n a „ x„rvna ig o s • & v T* s P * » . )g27 ř(s 10348j sch v álen ý ch čís. 34640 1928-20, d o ve1928 p ř i čem ž byl šk o ln í f f . * £ o cd í S é” j s p ř e d e š e l o význam e^ n e m o c e n sk é h o a 7 . ! ! * Í y ía ^ ^ v é , íte n ta P ^ d n m W a i boru, k u ra to riu šk o ly a v še m p říz n iv c ů m šk o ly za v z a c n e P ocJ í° P “ l “ “ j i j kému ú kolu- z říz e n í a v y b u d o v á n í šk o ly . D o b u d o u c n a d o u fá šk o la , .] s ta Z é h o s t í n k u jí S lezská M atice o s v ě ty lid o v é sv é p ř íz n ě a p o d p o ry n e o d e p ře . * ve- ú s tře d n íh o v ý H ( „ d o v á n í sam o - 106 Odborná škola pro ženská povolání S lezsk é Matice osvěty lidové v Novém Bohum íně. B e d ř i c h Š t ě t i n a , ředitel státní menšinové měšf. školy v Novém Bohumíně. Cí l o d b o r n ý c h škol pro ženská povolání. Hlavním úkolem odborných škol pro ženská povolání je příprava dospívajících dívek pro život rodinný. Mimo to poskytují výcviku pro činnost dám ského oděvnictví a jsou předpravou pro samo statné povolání učitelské na školách národních a odborných. O dborné školy pro ženská povolání vychovati m ají rozumné, šetrné a pracovité hospodyně. Za tím účelem věnuje se na školách značná pozornost praktickým předm ětům : šití, vaření, praní, žehlení; i nauce o vedení domácnosti, v nichž přihlíží se hlavně k tomu, aby dívky naučily se nejen praktickým zručnostem, ale aby dovedly i šetrně využiti každého kousku látky a naučily se přešíváním dámských a dětských šatů sebe i svoji rodinu vkusně a levně obléci. Šetrnosti učí se i spravo váním pÍJádla. V nauce o látkách poznávají chov anky nejen způsob výroby látek, nýbrž i jejich původ a jakost. Ozdobnými pracemi a dekorativním kreslením tříbí se vkus žákyň a podporuje se snaha po sam ostatném tvoření. Při vaření přihlíží se, aby chovanky naučily se nejen vařiti chutnou, levnou a výživnou stravu, nýbrž aby umělyf i jídla úhledně podávati i připravovati i stravu pro děti a nemocné. V aření doplňuje nauka o potravinách, kde poznají chovanky výživnou hodnotu různých pokrmů! a způsob konservování jich pro dobu zimní. Smysl proj účelnost a úspornost pěstuje se; i v počtech, v domácím hospodářství a v hospodářských cvičeních. Praktické poznatky školní doplňují i předm ěty naukovými, kterým i prohlubuje se a uceluje vzdě lání. V nich učí se žákyně rozuměti duševnímu životu vlastnímu i cizímu, poznávají zákony těles ného vývoje, cvičí se prakticky v ošetřování dětí nejútlejšího věku. širšího rozhledu nabývají dě jinami vzdělanosti, literaturou a občanskou naukou. Organisace školy Až do konce školního roku 1927/28 byla v Novém Bohumíně roční škola rodinná. Poněvadž z řad rodičů bylo voláno po zřízení dvouleté školy rodinné, zažádalo předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové o přem ěnu roční školy ve školu dvouletou. Žádosti bylo vyhověno výnosem minist. školství a nár. osvěty ze dne 28. června 1928 č. j. 74.343-111-28. Od 1. září 1928 otevřen I. i II. ročník. Do druhého ročníku byly přijaty absolventky roční školy rodinné, které vykonaly s úspěchem doplňo vací zkoušku z učiva I. třídy dvouleté školy rodinné. Zkušenost ukázala, že o školu dvouletou jeví fce na Bohumínsku větší zájem1 než o školu roční. P o p l a t k y školní. M inisterstvo školství a národní osvěty po návrhu kuratoria schválilo, aby od žákyň vybíraly se tyto poplatky: školné ročně: Kč 200.—, zápisné ročně: Kč 10.—, příspěvek na učebné pomůcky: Kč 10.—. Předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové osvobodilo ve školním roce 1928/29 od placení škol ného celkem 14 chovanek, kromě toho snížilo 5 chovankám školné o čtvrtinu a 22 o polovinu. Do dvouleté školy rodinné přijím ají se chovanky, které dovršily 14. rok věku, jsou českosloven skými státními občankami a vychodily aspoň III. ročník školy měšťanské nebo nižší školu střední. Cizinky mohou býti přijaty pouze se souhlasem ministerstva školství a národní osvěty. Žákyně, které vychodily pouze 1 nebo 2 třídy školy měšťanské nebo střední, mohou zažádati o dispens od předběžného vzdělání. Dispens uděluje m inisterstvo školství a národní osvěty. Zápis chovanek koná se před prázdninami v posledních dnech měsíce června, výjimečně, je-li dostatek míst, i v posledních dnech měsíce srpna, 107 U č i t e l s k ý sbor. 1. Správce školy: Bedřich Štětina, ředitel státní m enšinové měšťanské školy. Předm ětům nevy učuje. 2. Marie Holubová, odborná učitelka, vyučuje v I. ročníku vychovatelství, počtům, domácímu hospodářství, nauce o potravinách, vaření, tělocviku, ve II. ročníku; počtům, vaření a tělo cviku (22 hodin týdně). 3. Marie Nádvorníková, odborná učitelka, vyučuje v I. ročníku: šití prádla, spravování prádla, kreslení střihů, vyšívání, kreslení, o nauce o látkách (24 hodin týdně). 4. Marie Penková, odborná učitelka, vyučuje ve II. ročníku: dějinám vzdělanosti, vychovatelství, zdravovědě, občanské nauce, nauce o látkách, šití šatů, kreslení střihů a vyšívání (23 hodin týdně). Výpomocné vyučuj í : 5. Stanislav Kittrich, odborný učitel, češtině a dějinám vzdělanosti v I. ročníku (5 hodin týdně). 6. Emilie Sternthalová, prof. r. r. gymnasia, češtině ve II. ročníku (3 hodiny týdně). 7. Frant. Židlík, odborný učitel, kreslení ve II. ročníkif) a (Zpěvu v I. i II. ročníku (5 hodin týdně). Vaření vyučuje se v I. ročníku ve dvou odděleních. U m í s t ě n í školy. Rodinná škola má svou vlastní budovu č. p. 420 nedaleko m ěstského sadu, kde jsou 2 prostorné učebny, kuchyně, jídelna, kabinet, spíž. V bývalém bytě správce školy je um ístěna matiční škola h u dební. V roce 1929 zamýšlí se přistaviti pro školu rodinnou] 1 učebnu a 2 kabinety, pro školu hudeb ní 2 kabinety s menším bytem pro školnici. Pro úhradu stavebního nákladu přispěje I. O dbor Slezské Matice osvěty lidové v Novem Bohumí ně Kč 60.000.—, zbytek zaplatí předsednictvo ve Slezské Ostravě. V roce 1929 zažádá se o povolení živnostenské pracovny pro šití šatů. Zařízení školy, učebné pomůcky a knihovny. Škola má úplně zařízeny 2 učebny, kuchyni, jídelnu, kabinet, prádelnu a spíž. Zařízení je jedno duché1a účelné. V kuchyni jsou dva sporáky se spodním i komíny a se zařízením na ohřívání vody. Dle inventáře má škola: Kuchyňské n á č in í...................................................................................... .... 696 kusů pomůcek pro vaření, nauku o potravinách a domácím hospodářství 201 kus 21 kusů „ šití .......................................................................................... , „ nauku o lá t k á c h .................................................................. 12 46 „ „ . dějiny vzděl............................................................................. „ „ z d r a v o v ě d u ..............................................................* . . 14 „ učebnic pro chudé ž á k y n ě .......................................................................... 408 „ 28 „ nčitelská k n ih o v n a ...................................................................................... žákovská knihovna . . . ....................................................................... 80 . „ Kronika. V roce 1928 navštěvovaly chovanky společně se žactvem českého státního ref. reálného gym na sia kulturní filmy v městském kině. Navštívily: 27. ledna — P řelety Atlantického oceánu, 31. ledna — Divy ostrova Javy, 6. března — Boj proti tuberkulose, 12. března — Lyžařské závody — Výstup na Monte Rose, 16. března — Výroba šicích strojů a vojenských látek, 17. dubna — Ráj zvířat, 1. říj na — Chang, 22. října — Milak, věrný Eskimák. 7. března oslaveny narozeniny presidenta M asaryka. 27. října oslaveno lOtileté výročí státní sam ostatnosti školní slavností s přednáškou odb. učitele Kittricha. Exkurse. Dne 9. února navštívily chovanky továrnu .,na výrobu hliněného zboží v Hrušově, 15. března prohlédly si zařízení městských jatek bohum ínských a parní lázně, 22. května státní tkalcovskou školu 108 ve Frýdku a přádelny fmy. Bratří Neumannové, ve dnech 13.—15. června navštívilo 16 chovanek vý stavu soudobé kultury v Brně a zámek Lichtensteinův v Lednici. I n s p e k c i š k o l y vykonala dne 20. dubna inspektorka min. školství a národní osvěty Eliška Kozlová. V e č í r e k chovanek rodinné školy společně se žáky VII. třídy státního ref. reál. gymnasia ko nal se v sále Orfea dne 5. května. Kromě čísel hudebních1a zpěvních sehrána veselohra: „Rozveselená rodina". Večírek těšil se značné návštěvě obecenstva. Čistý výtěžek věnován oběma ústavům na zájezd do Brna. S e z n a m c h o v a n e k ve škol. roce 1928/29. I. r o č n í k . 1. Ludmila Budníková z Rychvaldu, 2. M arie Čichá z Nov. Bohumína, 3. Anna Frašíková z Rychvaldu, 4. Aurelie Glacová z Dětmarovic, 5. Anna Grabcová ze Záblatí^ 6. Antonie H alouzková ze Skrečoně, 7. M arie H olá ze Záblatí^ 8. M alvína Im m erglúcková z Nov. Bohumína, 9. Anna Jedřiščíková z Nov. Bohumína, 10. Alžběta Juráková z Bohumína, 11. V ěra K ostková z Nov. Bohumína, 12. Bronislava Kučatá ze Šilheřovic, 13. Alžběta Lajčíková z Rychvaldu, 14. Antonie Langrová ze Skřečoně, 15. Anna M ayerová z Nov. Bohumína, 16. Emilie O grodská ze Skřečoně, 17. Lydia Pírová z Nov. Bohumína, 18. H elena Plocicová z Bohum ína, 19. Eliška Pollaková z Nov. Bohumína, 20. M arie Repperová z Nov. Bohumína, II. r o č n í k . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Ludmila Bardoňová z Pudlova, H elena Czerneková z Pudlova, Kateřina F riedenbergová z Nov. Bohumína, Lydie Kapsová z Nov. Bohumína, H ilda Kašová z Nov. Bohumína, Žofie Korzecová z Petrovic, G abriela Kreisová z Nov. Bohumína, 21. Libuše Šmuková z Rychvaldu, 22. Alžběta Sikorová z Rychvaldu, 23. H edvika Sládková ze Šilheřovic, 24. Jana Sloužiová z Pudlova, 25. M atylda Šnapková z Rychvaldu, 26. M arie Škrabalová z Nov. Bohumína, 27. Vlastim ila Škrabalová z Nov. Bohumína, 28. Božena Škutová z Rychvaldu, 29. Božena Šmuková z Rychvaldu, 30. Anna Šrajlová z Pudlova, 31. V iléma Štěpánková ze Šilheřovic, 32. Eliška Trom balová z Bohum ína, 33. Alice Tirasová z Nov. Bohumína, 34. Anna Tkačová z Poruby u Orlové, 35. M arie Trojanová z Rychvaldu, 36. Eliška W echsbergová ze Skřečoně, 37. Růžena H erlingrová z Nov. Bohumína, 38. Anna Schrottová z Nov. Bohumína, 39. Anna Sokolová ze Skřečoně. 8. M arie M rázková z Věřnovic, 9. Libuše Pešková z Orlové. 10. Štěpánka Pukovcová ze Skřečoně, 11. Jindřiška Solnařová z Nov. Bohumína, 12. Eugenie Šajerová z Rychvaldu, 13. Emilie V ančurová z Nov. Bohum ína. eF=s% f ^ Odborná škola pro ženská povolání S lezsk é M aiice osvěiy lidové v Karvinné. Š t ě p á n T e s a ř , ředitel měšťanské školy. Základem veškeré lidské společnosti je rodina. Jaké jsou rodiny, takový je i národ. A náš ná rod československý jako národ malý, musí míti rodiny řádné, které by vzorně vychovaly budoucnost našeho národa — naše děti. T oho možno dosáhnouti jen všestranným vzděláním jak /n u že, tajtó i ‘ženy. V každé rodině je hybnou silou žena. Na ní spočívá veškerá starost o děti, neboť muž odchází za vý dělkem. N utno proto, by ženy—manželky byly pro rodinný život prakticky i theoreticky řádně připra veny. T éto přípravy dostává se jim v odborných školách pro ženská povolání, jimž věnuje naše mi nisterstvo školství a národní osvěty velikou péči. Za Rakouska v našem kraji byla jen v Orlové škola pro dívčí dorost a proto po převratu po roz dělení Těšínská zahájili m ístní činitelé v Karvinné akci, aby zřízena byla v Karvinné škola, jež by při pravovala dívky školy obecné a měšťanské odrostlé k vedení domácnosti nebo i (ke službě v rodinách potřebné. 109 Přikročeno proto v únoru 1922 k uspořádání kursu vaření a šití. Nebylo peněz, nebylo zkouše ných sil. Usilovnou prací se však podařilo konečně přesvědčiti ministerstvo školství a národní osvěty o nutností roční rodinné školy pro Karvinnou, která po vykonané inspekci p. ministerským inspek torem Dr. Zahradníkem povolena byla výnosem ze dne 26. června 1924, číslo 37256/24-111 se zpětnou platností od školního ťoku 1923/24. , ; ; V Zřízením školy'vyšlo se vstříc hlavně rodinám hornickým, ježto z řad jejich je vždy největší pro cento žákyň školu navštěvujících. , . Oč e l , organisace a učebná osnova. Účelem školy je, aby dívky vychovány byly v ženy sam ostatné, aby dobře pochopily svůj budoucí úkol ženy hospodyně, ženy matky a staly se z nich dobré občanky. Jen žena uvědomělá může vncsti do rodiny radost, spokojenost a blahobyt. Žena — dobrá hospodyně má i veliký význam národo hospodářský. Do roční rodinné školy se přijím ají děvčata, která prokáží, že vyhověla zákonité povinnosti škol ní, vychodila s prospěchem 111. třídu školy měšťanské, nebo nižší střední a dovršila 16. rok věku a jsou čsl. státními občankami. Ředitelství školy může přijati také dívky mladší a s menším předběž ným vzděláním. Učebná osnova ukazuje v 39 hodinách týdenních tyto předm ěty: jazyk vyučovací (3), vychova telství (2), zdravověda a péče o dítky (v I. pol. 2), nauka občanská (v II. pol. 2), počty (2), nauka o potravinách (v I. pol. 2), šití prádla a nauka o látkách (v I. pol. 12), šití šatů a m odiství (v II. pol. 12), vaření (v I. pol. 10, v II. pol. 12), domácí a hospodářství a stolničení (v I. pol. 2), hospodář ská cvičení (v I. pol. 2, v II. 1), praní a žehlení (v II. pol. 3), tělocvik (1), zpěv (1). Školné ročně 300 Kč, zápisné 10 Kč, příspěvek na úhradu škod na nádobí 10 Kč. Zápis koná se před prázdninami koncem června, je-li dostatek m ísta i koncem srpna. V y d r ž o v a t e l é školy. Školu do 31. srpna 1928 vydržovalo kuratorium, do něhož m ístní odbor Sl. Matice osvěty lidové — střed vysílal 8 zástupců, korporace, jež na vydržování školy přispívají, 4 zástupci a učitelský sbor 1 zástupce. Od 31. srpna 1928 převzala veškeren náklad na vydržování školy Sl. Matice osvěty lidové. Státnídozor. Škola je podřízena přímo ministerstvu školství a národní osvěty, jež na ní vykonává dozor svými odbornými inspektory. U č i t e l s k ý sbor. Správkyní školy ve šk. r. '1927/28 byla odborná učitelka vaření Anděla Nováčková, která vyučo vala vaření, domácímu hospodářství, počtům, nauce o hospodářství, o potravinách, hospodářským cvičením, praní, žehlení. Eliška Stehlíková, odborná učitelka šití, vyučovala šití prádla a nauce o látkách, šití šatů a mo diství, zdravovědě a péči o dítě. i i ! [; : ]■' Ludmila Šrankotová, odborná učitelka měšťanské školy, vyučovala češtině a tělocviku. Růžena Lísková, odborná učitelka měšťanské školy, vyučovala vychovatelství. Oldřich Bláha, učitel, vyučoval zpěvu. Počátkem školního roku 1928/29 odchází na nové působiště správkyně školy Anděla Nováčková, jež získala si velikých zásluh o rozkvět školy. ■j V | ! * K r oni ka školní. Školní/ rok 1927/28 zahájen byl 1. září a ukončen 28. června. Učitelský sbor konal 7 porad, na kterých probrány byly všechny záležitosti týkající se školy. no Kuratorium mělo 9 schůzí, na kterých projednány byly otázky organisační a administračního rázu, poskytnuty nemajetným žákyním slevy na školném) a debatováno o otázkách souvisejících1s roz vojem školy. Školní slavnosti byly 28. října a 7. března. Žákyně sehrá'y divadelní hru „C op". Ke konci školního roku byla výstavka. Umístěníškoly. Roční rodinná škola je um ístěna ve soutereinu školy měšť. dívčí a sestává z kuchyně, jídelny, 2 spíží, šatny a třídy. Prádelna je společná s měšťanskou školou. S eznam žákyň. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. Jindřiška Bísamová z Karvinné, Valerie Brodová z Louk, H erm ína Cechlová z Karvinné, Marie Ciompová ze Stonavy, Emilie Febrová ze Stonavy, Anna G m uzdková z Karvinné, H elena G ratznerová z Karvinné, Štěpánka H rbáčková z H or. Suché, Marie H udzová z Fryštátu, Anděla Ježovičová z Karvinné, M arta Rašíková z D árková, Emilie Kajzarová z Louk, H erm ína Kempná z P ro stř. Suché, Eliška Káhlová z Karvinné, Marie Kochová z Karvinné, Štěpánka K olářová ze Stonavy, Emilie Kolková z Karvinné, Leontina Kondělková z Karvinné, Bedřiška Koupilová z Karvinné, Žofie Kumínková z Karvinné, 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 39. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. N atalie Klimšová z Karvinné, Anna Matyskiewičová z Karvinné, Emilie Míčková z Lazů, Alžběta N čžgodová z P ro stř. Suché, Marie O dvárková z Karvinné, Štěpánka O rnšteinová z Karvinné, M arie Olšarová z Lazů, Alžběta Pulková z Karvinné, Marie Raabová z Karvinné, Irena Rousová z Karvinné, M atylda Ručková z Karvinné, H elena Siedrová z Karvinné, F rantiška Skotnicová z K aninné, V alerie Suchánková ze Stonavy, M arie Šupinová ze Stonavy, Marie Siudová z Louk, Eliška Štěpánková, Anna Tom íčková z Karvinné, M arie V avříčková z Karvinnéj M atylda Žaganová z Karvinné. Hudební a pěvecká škola S lezsk é Matice osvěty lidové v Č eském Těšíně P r a v o s l a v M a c h a r a , ředitel české státní měšťanské školy Masarykovy v Českém Těšíně. Na Těšínsku a zejména ve vý/.iodní části nebyla do nedávná soustavná výchově hudební jak u m ládeže školní, tak i u dospělých věnována péče taková, jak v ostatních zemích českých. Nebylo tu kulturních středisk českého života, v nichž by hudební život mohl se plně rozvinouti, nebylo tu také nadšených pracovníků v tom to oboru kulturního života, kteří by se starali o hudební výchovu a rozšíření hudby v tom to kraji. Teprve po rozdělení Těšínská počal se v československé jeho části silněji uplatňovali kulturní vliv český, během1 krátké doby rozvinulo se měrou netušenou české škol ství a to nejen obecné, nýbrž i střední a odborné, a tak zjednány byly nutné předpoklady i pro sou stavné pěstování a propagaci české hudby. ; Na podnět státního inspektora hudebních škol prof. Ant. Hromádky sešli se v Čes. Těšíně v li stopadu roku 1924 m ístní pracovníci, aby pojednali o možnosti zříditi v Čes. Těšíně hudební a pě veckou školu. Na této poradě bylo usneseno, aby proveden byl soupis žáků, kteří by se chtěli dáti do hudební školy zapsati, a bude-li výsledek soupisu příznivý, aby požádána byla Slezská Matice osvěty lidové, která odedávna stojí v čele veškerého národního a kulturního života na Těšínsku o zřízení hudební a pěvecké školy se sídlem v Čes. Těšíně. Na základě tohoto soupisu vyhověl ústřed ní výbor Slezské Matice osvěty lidové žádosti připraveného Výboru a usnesl se ve schůzi dne 16. pro since 1924, čís. prot. 947/27, zříditi hudební a pěveckou školu v Čes. Těšíně od 15. ledna 1925. Podle stanov kuratoriem školy jest vydržovateJka, t. j. předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě, jež dozorem a vedením školy pověřilo m ístní poradní sbor, jejž tvoří pp. vládní rada Dr. Jos. Michálek, přednosta okresní správy politické (předseda), Ing. Ot. Vrba, inspektor státních /// statku (náměstek předsedy), MUDr. V Iad Richter, šeflékař okresní nemocenské pojišf. (jednatel), notář Vincenc Zatloukal (pokladník), ředitel státní měšťanské školy Masarykovy Pravoslav Machara (zapisovatel) a ředitel úřadů městských Boh. Klac, řed. stát. ref. reál. gymnasia K onst P e tr* a ře ditel okresní nemocenské pojišťovny Met. Tesař, jako členové. V rámci školy byly zřízeny tez hu dební kursy v Jabkmkově a v Třinci, v nichž vyučuje se klavíru, hře na housle a zpěvu dle stejných osnov jako v Čes. Těšíně Organisace. Škola má tato oddělení: Klavíru, houslí, violoncella, zpěvu, dechových nástrojů, intonace, teorie hudby, kontrapunktu, harmonie a dějin hudby. Postup vyučování v těchto předm ětech řízen jest d\e osnov daných inspektorátem soukromých škol hudebních v Brně. Vyučování děje se odborně a svědom itě na zaklade nejm odernejsich svě tových m etod. V předm ětech teoretických vyučují se žáci skupinově. ^ . V nástrojových předm ětech a zpěvu vyučuje se jednotlivě (jeden žák na hodinu) a skupinové (4 žáci na hodinu). Vyučování i ve skupinách řízeno je tak, aby každý žák hrál sam ostatné, pri cemz. ostatní dávají pozor na výklady učitelovy. , Učebná látka rozvržena jest na 8 let v oddělení předm ětů praktických a na 4 leta v oddelem předmětů teoretických. v Š k o l n é (měsíčně) klavír Kč 60.—, housle jednotlivě Kč 60.— , housle skupinové Kc 2 3 .- , vio loncello Kč 60._, zpěv Kč 80.—, nástroje dechové Kč 25.—, nauka o harmonii, intonace a jine teo retické předm ěty Kč 25.—. / , v Žák řádně zapsaný vyvolí si a začne navštěvovat! některý jednotlivý neb i více uvedených p ře d mětů. Zápisem se zároveň zavazuje, že bude volený předm ět po dobu celeho roku nepřetržíte nays^ ‘ vovati. Vystoupení ze školy během roku může býti žáku na odůvodněnou zadost povoleno ihned, zaplatí-li školné do konce roku. Koncem školního roku obdrží žáci všech ročníků celoroční výkazy, na nichž je klasifikace ze všech předm ětů, jimž se ve škole učili. Umístění školy. Hudební a pěvecká škola um ístěna jest v budovách M asarykových škol, kde používá laskavostí ředitelství čtyř jí zapůjčených místnosti, sloužících za učebny a ředitelnu, nalézajících se v traktu měšťanské školy. Zařízení a učebné pomůcky. Svým komfortním zařízením, nástroji a všemi moderními učebnými pomůckami vyb a v «njí>. vy hovuje ško/a všem p o ž a d a v k ů m p o h o d lí sv ý c h ž á k ů . Š ko la v la stn i 4 klavíry, 1 harmonium, 10 houslí, řadu rů zn ých d e c h o v ý c h n á str o jů a m á b o h a tý n o to v ý m a teriá l. Stav žactva. Ve škol roce W21 jHS> zapsáno bylo do klavírního oddělení 81 žáků, do houslového odděleni 93 žáci, sálovému zpěvu učí se jedna žákyně, různým jiným nástrojům Y2 Žáků, celkem \STI zaku a žá kyň, z nichž někteří navštěvují též nauku o harmonii, intonaci a jme teoreticke predm e \. Ve škol. roce 1928/29 stav žactva poklesl a č ítá s kursy 131 žáků. Učitelský sbor doznal v roce 1928 několik změn. Ze služeb školních vystoupili Jar. Hofrová, profesorka hry na klavír a Jindřich Stoppel, profesor hry na housle a dechové nástroje. Členy ucitelskeho sboru jsou. Pravoslav Machara, správce ústavu, ■ Marie Kasalická, profesorka hry na klavír, vyučuje tez solovemu zpěvu a hre na housle, Marie Pořízková, profesorka hry na klavír, ; ,V , , . „ A Bitíner odborný učitel měšťanské školy, výpomocný učitel hry na cello, Frant. Vodička, profesor hry na housle, vyučoval teoretickým předm ětům . 112 Podniky ústavu. V roce 1928 uspořádán byl: 11. ledna sam ostatný koncert v Českém Těšíně, člena sboru profesora Frant. Vodičky. 9. března veřejná produkce žáků v kino „C en trál'-', 10. března interní produkce žáků v kreslím e Masarykovy školy měšťanské v Čes. Těšíně. 22. června veřejná produkce žáků v kino „C entrál". 23. června interní produkce žáků v kresiírně Masarykovy školy měšťanské v Čes. Těšíně. Kromě těchto koncertů uspořádal profesor Frant. Vodička, člen učitelského sboru, řadu samo statných koncertů a to v Čes. Těšíně, Třinci, Jablunkově, Orlové, Opavě, Svitavách, Čadci, Žilině, Ružomberku, Trnavě, Krakově, Bílsku, Valaš. Meziříčí. H udební kursy v Jablunkově a Třinci. (Podává prof. M. K a s a l i c k á . ) H udební kursy založeny byly jako odbočky hudební a pěvecké školy Slezské Matice osvěty li dová v Českém Těšíně a začalo se v nich vyučovati dne 1. ú n o ra -1926. Vyučováním byli pověřeni prof. Arnoštka Vanousová, jako učitelka hry klavírní a prof. Ludv. Callábek, jako u p te l hry houslová. Hudební kurs nalézá se v budově státní měšťanské školy v Jablunkově, kde laskavostí ředitel ství školy propůjčena mu byla jedna místnost. K ursy v Jablunkově a Třinci vede od 5. října 1926 sl. M. Kasalická, absolventka státní konserva toře hudby v Praze se státní zkouškou z hudby, jež vyučuje též v hudebním kursu, jenž byl zřízen v Bystřici n./Olzou. V kursech vyučuje se hře klavírní, houslové, zpěvu solovému i sborovému. Ve škol. roce 1927/28 přihlášeno bylo v Jablunkově i v Třinci celkem 36 žáků, z nichž učilo se hře na klavír 21 a hře na housle 16. H udební škola má mezi svými českými lidmi své laskavé příznivce, kteří pěti chudými žákům platí školné. Jsou to: O dbor Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově za 2 žáky, Okresní péče o mládež v Jablunkově za 2 žáky, pan lékárník Kučera za 1 žáka a pan notář Liská za 1 žáka. Hudební škola v Jablunkově pod vedením1 prof. Kasalické pořádala v sále radnice v Jablunkově 2 veřejné hudební produkce žáků, jednu v únoru a druhou v červnu, při kterýchžto produkcích újčinkovajti i někteří žáci z hudebního kursu v Třinci. Produkce tyto se vžívají a stávají se oblíbenými, sál se naplní příbuznými a známými žáků do posledního místečka, neboť rodiče žáků těchto jsou hrdými na to, že jejich synek či dceruška veřejným vystoupením stávají se mladičkými adepty vel kého a svátého umění hudebního. Každý posluchač odnášel si z produkce dojem pečlivé, svědomité a pilné práce žáků hudební školy. Práce, získati zájem pro pravé hudební umění, jest zde tuhá a tvrdá, neboť mezi obyvatelstvem není tolik majetných lidí, kteří by mohli pravidelně platiti dosti vysoké školné a za druhé konkurence pokoutních učitelů, kteří vyučují sice mnohem laciněji, ale kteří vesměs nemají žádného hudebního vzdělání, brzdí rozvoj školy. Obyvatelé a mezi nilmil i česká inteligence, což jest nejbolestnější úkaz, neboť hudební škola jest česká a byla otevřena na žádost zdejší české inteligence —■ svěřují z ne znalosti svoje dítky těmto nesvědomitým lidem a za důvod uvádějí, že v hudební škole jest to příliš drahé. Leč v železné vytrvalosti a píli jest největší síla. Práce usilovná nese vždy ovoce a až po čase budou rodičové porovnávat! výsledky účelné a umělecké výchovy žáků hudební školy a výsledky výchovy ubohých žáků učitelů pokoutních, uvědom í si a pochopí pák teprve rozdíly vyučování. — Potom škola k radosti svých zakladatelů zdárně poroste a touha po hudbě, která přece potěší a osvěží nás v každém okamžiku našeho života, vzklíčí a vzroste ve všech vrstvách obyvatelstva na šeho Jablunkova i okolí. (Fn x r =0 lis Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohumíně. Z a I I . p o l . š k o l . r o k u 1 9 2 7 /2 8 a z a I p o l . š k o l . r o k u 1 9 2 8 /2 9 . A l o i s Č e c h , správce v Novém Bohumíně. . Hudba je vyšším zjeven ím , n ežli veškerá m oudrost a filosofie". (Bethoven.) Hudba byla a je jedním z nejlepších prostředků výchovy mládeže, což v současné době zacina být znovu nahlíženo a uplatňují se snahy rozšířiti hudební výchovu do všech vrstev lidových, a y tak heslo „ne um ění pro umění, nýbrž umění pro lid bylo aktivovano . Toto nové ocenění hudby musí přivoditi zm ěnuu i tam, kdež jest snaha o její pestem ucelem: v hudebních školách. Třeba že není účelem těchto, posílati do světa virtuosy, přece tu m usí b ý t cílem praktický výcvik ve hře na vyvoleném nástroji, ovšem na podkladě vědeckém, aby si abso vent těchto skol o d n eJ do života to um ěti dobře zahráti, co nastudoval pro potěšeni sve a svého okolí a aby se mohl seznamiti s hudební literaturou o které slyší, neb o kterou m á zájem. Smysl pro krasu tonu je lidské dusí vrozen, na což při elementárním vyučování nutno bráti zřetel. Postup vyučování v těchto školách má se opírati o zásady didaktické, m usí býtí veden učitelem, který je k tomu účelu dostatečně připraven studiem pedagogiky a jiných ved podobných, aby vedel jak působiti na rozum, vůli a cit žáka. Proto m inisterstvo školství a národní osvěty podporuje zřizování hudebních škol na těchto před pokladech. Děje se tak obzvláště v menšinových krajích, aby odchovanci těchto skol láskou k hudbc a hlavně k hudbě české podporovali a šířili národní sebevědomí. Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohumíně, podléhající dozoru státního inspektora, byla zřízena a otevřena roku 1926. Stalo s'e tak na zaklade rozkladu předlož ného 1. odborem Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohumíne U stre^ Matice osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě, který se usnesl ve sve schůzi dne 27. zari 19-6, prot. čís. 742/752/26 zříditi a otevříti tuto školu. Škola otevřena dnem 1. října a jejím ředitele|m ustanoven Jos. Solnař, dosavadní ředitel hudební š k o l v v L s T ěšíně který v listopadu 1926 vystoupil ze služeb Slezské M atice a na návrh státního inspektora hudebních škol, prof. Ant. Hrom ádky v Brně, jmenován jeho nástupcem Alois Čech, absol vent státní hudební konservatoře v Praze. Funkci kuratoria zastává dle znění stanov předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské O stravě v Účelem hudební a pěvecké školy je, aby žáci v um ění hudebním theoreticky a prakticky se vzdě lávali. Vyučuje se: a) b) c) d) e) H ře na klavír, varhary a harm onium . H ře na housle a ostatní smyčcové nástroje. H ře na dechové nástroje. Zpěvu solovému a sborovému. Theorii hudební (nauka o hudbě, nauka o harmonii, dějiny hudby, deklamace dramatická. školí obsahuje 3 ročníky přípravky, a 6 Hočníků hlavních. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět Navštěvovat! též předm ěty přiřazené, ja k o nauku hudební, harmonii, dějiny hudby a p. Osvobo zení se jen uděluje na písemné přání rodičů neb jejich zástupcu. Pádným posluchačem stává se ten, kdo mimo hlavní^ předm ět navštěvuje též přiřazené před měty. M im ořádný posluchač není povinen přiřazených predm etu navstevovati. Všichni žáci jsou povinni na konci školního roku podrobiti se zkoušce před zkušební komisí která ie složena z učitelského sboru a zástupců školních úřadů. Na zaklade provedeno z k o u š k y vyda . l žákovi vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven zvláštní osnovou učebnou, schválenou prislusnymi úřa dy školními a je podroben dozoru státního inspektora hudebních skol. * 8 114 V předmětech nástrojových a ve zpěvu vyučují se žáci jednotlivě a 2 žáci v hodině. Z vážných důvodů možno tvořili skupiny, které však nesm ějí převýšiti počet 6ti žáků v hodině. Vyučování i zde musí býti řízeno tak, aby každý žák hrál sam ostatně, při čemž ostatní dávají pozor na vý klady učitelovy. V předm ětech theoretických lze učiti nejvýš 25 žáků! v hodině, rovněž tak v intonaci a sborové mu zpěvu. P o d m í n k y p ř i j e t í . Kdo se uchází o přijetí má prokázati, že je nejméně 9 let stár, že bude žák nejméně rok školu navštěvovat], osnově i školnímu řádu se podrobí, všech pokynů školy bude dbáti a školné pravidelně předem platiti. Závazné prohlášení o tom dá při zápise žák, za nezletilého otec nebo jiný zákonitý zástupce, svým vlastnoručním podpisem na přihlášce. Zkoušku přijím ací skládá jen ten, kdo se hlásí do ročníku vyššího. Pak musí prokázati, že ovlá dá dostatečně látku ročníků předchozích. M im ořádně nadání m ohou býti přijati mladší 9 let. Dobrovolný o d c h o d ze školy. Vystoupiti ze školy lze jen na konci školního roku nebo v pololetí, jinak jen ze závažných dů vodu (přesídlení, nemoc a pod.), vždy na písemné oznámení (u dítek od rodičů neb zástupců) a za souhlasu ředitele školy. Kdo svévolně a bez důvodu přestane navšíěvovati školní vyučování, neb své ho vystoupení řádně neohlásí a neodůvodní, jest povinen zaplatiti celý školní plat až do konce škol ního roku. f V y l o u č e n í ze š k o l y . Prokáže-li žák naprostou nezpůsobilost, neplní-ii fádně svých závazků vůči škole, nebo oroviní-li se proii disciplinárnímu řádu, má to následek vyloučení ze školy. Školné, zápisné a p ř í s p ě v e k na š k o l n í p o mů c k y . Při zápisu zaplatí každý žák hudební školy na zápisném'! a příspěvku na učebné pomůcky Kč 10.—, do zpěvu elem entárního Kč 5 p—. Zapisuje-li se žák do několika předm ětů, platí příspěvek a zápisné jen jednou. Školné platí se na počátku každého pololetí. Kdo platí měsíčně, zaplatí vždy v prvém týdnu kaž dého měsíce. Podmínky platební. Housle jednotlivě: 2 žáci na 1 hod. 2 krát tý d n ě ................. . . . Housle ve skupinách: 4 —5 na 1 hod. 2 krát týdně . . . . Klavír: 2 žáci oa 1 kod. 2 krát týd n ě....................................... Zpěv solový: 2 žáci na 1 hod. 2 krát t ý d n ě .......................... Zpěv sborový .................................................................................. Zpěv elementární (pro dítky) .................................................... Dechové nástroje jednotlivě : 2 žáci na 1 hod....................... Dechové nástroje ve skupinách : 4 žáci na 1 hod.................. Nauka o harmonii (ve s k u p in á c h )........................................... Kč 50 - 25' — 50' 60 — 10 — 6— 60 — 2525- Jako minulý školní rok, tak i letos byla hudební škola um ístěna v budovách obecné a občanské školy, kde používala 4 m ístnosti, o které se musela děliti jak se školou občanskou, tak i pokračovací a kupeckou. Tyto stísněné pom ěry vedly k tomu, že se začalo uvažovati o jiném, vhodnějším um ístění školy. Na návrh ředitelství školy byl upraven bývalý byt v m atiční budově v Nov. Bohumíně č. 420, z kte rého patřičnou adaptací získány 3 m ístnosti, do kterých se hudební škola 1. února 1929 přestěhovala. Mimo toho má hudební škola dva klavíry umístěnfé v rodinné škole, která je s hudební školou spo jena nově utvořeným průchodem. Na těchto nástrojích jsou cvičné hodiny žáků, kteří nemají vlast ního nástroje. 115 Hudební škola má celkem 4 klavíry, mimo řadu vlastních dechových nástrojů, houslí a 1 violin^ Učitelský sbor doznal jistých změn. Dosavadní učitelka klavíru pam Eva^ Zinkov^M atéjíčková lopon a cellestu. , ta s r a s s ř 'j £ dební besídka'-' pěkný článek. v řprvna k o n á n a z á v ě re č n á v e ř e jn á p ro d u k c e ža ctv a, k d e „ V . s S á m im o jin e r j£ , , p ře d v e d e n a C h v a ta lo v a l , o klavír, smyícový orchestr, dechové a déíské naSiro,e a sbor. Sborové partie zpívány byly žáky hudební „Budce . 24 června konána závěrečná interní produkce žactva v hudební škole. ‘S S ě fový koncert dne 7. prosince 1928. .v , , v . , , Hudební škola těší se stále větším u zájmu zdejšího obyvatelstva a vžila se jiz tak, ze je nez y nou složkou lidovýchovnou na Bohuminsku. Řezbářské kursy Slezské Maiice osvěty lidové v Jablunkově. lidové ze svých prostředM . Celkový „áklad „a vyHrřnvání kursů činí ročně okrouhle 6.000.— Kč. sochaře Lva Kubíčka jako instruktora pro tyto kursy pro rok 192 . Pro rok 1929 b ^ y S S S L pw 2 & & S ‘t J í n ě T o t a s žákovský přihlásilo íě S m é ť v do!— ^ ž S T /X a 3 hod. týdně pro «ev°“ Ž h I ‘ T « * , jakož’ i i výzdobě bytu, t. j. ránrky, toaletní n - 116 cadla, konsOlky, podnosy, kasety, Stojany na knihy, květináče, ozdobné skřínky, toaletní stoly a p. V hračkářském kursu na Hrčavě, který byl pod vedením instruktora akademického sochaře Kubíčka, zpracovávaly se různé druhy hraček, loutky a pod. Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové má zájem vytvořiti z těchto kursů pravidelnou školu pro opracovávání dřevařských výrobků. Kursy jsou krůčkem k realisování této myšlenky. Státní (m en šinové) o b ecn é a ob čan sk é školství na Těšínsku. O vývoji a stavu m enšinového školství na Těšínsku podává jasný obraz článek p. inspektora státních škol V. Valečka, který na jiném m ístě uvádím e. U těšený rozvoj menšinového školství jest nejkrásnější výslednicí m atiční práce. Litovati jest, že rozvoj jeho je značně brzděn nevhodným a nevyhovujícím um ístěním . Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové, maje na pam ěti zabezpe čení českého m enšinového školství, snažil se vším; úsilím, aby pro školy, nemající dosud vlastního umístění, provedena byla urychlená výstavba potřebných školních budov. Bohužel, v jubilejním roce 10 tile té ho trvání čsl. republiky úsilí toto úplně ztroskotalo. V tom to roce, který byl největší nadějí našich menšin, nebyla začata ani jediná nová stavba školních budov. Dokončena byla v tomto roce pouze stavba školy ve Stanislavicích a ve Stříteži. Vlastního um ístění nemají dosud české státní (školy) v následujících obcích: v P r s t n é a v , Rá j i , okres fryštátský, B u k o v e c, B y s t ř i c e n./Olzou n a P a s e k á c h , K a r p e t n á , K o s a ř i s k a , L o m n á D o l n í , L y ž b i c e , M i l í k o v , N á v s í pod Stožkem, N ý d e k - H l u c h o v á , V e n d r ý n ě - Z a ol z í v okrese jablunkovském; D a t y n ě D o l n í , H n o j n i k (občanská škola), C h o t ě buz, K o ň s k á , L h o t a K o m o r n í , L i š t n á D o l n í a H o r n í , Reka, R o p i c e , S m i l o v i c e , S v i b i c e , T ř a n o v i c e , Ž i v o t i c e , Ž u k o v D o l n í a Z u k o v H o r n í v okrese česko-těšínském. Úhrnem 27 škol, z nichž veliká většina je naprosto nevhodně um ístěna. Otázka v ý sta v b y u ved en ých šk olních b ud ov je velm i n aléhavá a m usí b ý lí také p ovolaným i či niteli urychleně d efinitivn ě v y ře še n a , aby d alším odkladem nebyl slibn ý rozvoj m en šin o v éh o školství na pohraničí T ě šín sk á och rom en n eb o ú plně zabrzděn. České menšinové školství na Těšínsku těší se té nejlepší důvěře. Matiční odbory, které stály u kolébky menšinového školství a každého roku prodělávají křížovou cestu v době zápisové, pečují přím o vzorně o toto školství a chrání je proti všem nástrahám a výpadům našich národních odpůrců. Nemajetným žákům poskytuje Slezská Matice osvěty lidové prostředky na zakoupení školních potřeb, doplňuje žákovské knihovny, zařizuje vyvařování,, zavádí mléčnou akci atd. Matiční odbory pořádají každoročně vánoční nadílku, při které podělovány jsou všechny dítky podle potřeby. Vánoční nadílky matičních odborů jsou velmi bohaté a vyžadují u jednotlivých odborů tisícové částky. Rovněž umož ňují matiční odbory žákům menšinových škol výlety a zájezdy do vzdálenějších míst. Pom ěr mezi učiteli a rodiči je ten nejlepší. Na popud nebo za .účasti matičních odborů pořádají se žákovské besídky, které jsou pojítkem dobrého pom ěru mezi rodiči ia- učitelstvem. Rovněž dětská divadelní představení, pořádána správou škol a za podpory m ístního m atičního odboru, přináší pěkné výsledky a upevňují styk rodičů s učitelstvem1. Učitelstvo, působící na menšinových školách, má velmi těžkou posici, přesto vedle svých škol ských povinnosti obětavě a nadšeně pracuje národně i kulturně. Zásluhy učitelstva o rozkvět čes kého školství menšinového i prohloubení národního uvědom ění a kulturního povznesení našeho lidu jsou veliké a zasluhují plného uznání a ocenění. V zájmu rozvoje českého školství i v zájmu národními a kulturním bylo by si přáti, aby učitelské síly na menšinových školách po několikaletém zapracování nebyly vyměněny za síly nové, nezapracovane. M ám e p evn ou víru, že p ovolan í čin itelé ocen í práci, k terá se na T ěšín sk u na u p evn ěn í národních a státn ích zájm ů p rovád í a v y n asn aží se, aby n ejb o lestn ější otázka n a šeh o m en šin o v éh o šk olství na T ěšín sku — výstavb a p otřeb n ých šk ol — b yla urychleně d efinitivn ě v y ře še n a a tak n aše menšiny byly uklidněny, n em u sely se strachovati o b u d o u cn o st sv ý ch šk o l a s k lid n o u m yslí m ohly pracovaíi na dalšími b ud ování a u p e v ň o v á n í n árod ních a kulturních p osic. 117 Národní šk olství na Těšínsku. (O k re s y F ry š tá t a Č e s k ý T ě š ín v ju b ile jn ím ro c e 1 9 2 8 .) Inspektor státních menšinových škol V. V a 1 e č e k, Karvinná. Pohraniční okresy Těšínská, okres fryštátský a česko-těšínský, vykazují značnou pestrost v kaž dém ohledu, a to jak v ohledu národnostním , tak náboženském , sociálním i hospodářském . Stav národního školství jest jistě dobrým ukazovatelem i pom ěrů národnostních, které se na území těchto dvou okresů značně změnily. [ 1] i *i . ' Předválečné pom ěry školské nebyly v těchto okresích zvlášť skvělé. Za dřívější éry bylo slo vanské školství jak české tak polské systematicky zanedbáváno a ve vývoji svém' brzděno. — Dřívější páni Slezska lpěli jen na 'Školství německém. Dnes ovšem jest jinak. Rozmach českého školství veřejného i m enšinového v těchto dvou politických okresích způsobil, že dnešní pom ěry školské těchto dvou okresů jsou na takovém stupni, na jakém se nalézá školství málokterého okresu. Dejme však mluviti cifrám! P řed převratem (rok 1916) byl v těchto okresích následující stav českého národního školství: A. F r y š t á t . Češi 1. š k o l y o b e c n é v e ř e j n é ........................................................ 2. . m ě š ť a n s k é v e ř e jn é ....................................... 3. „ o b e c n é s o u k r o m é .................................................. 4. „ m ě š ť a n s k é s o u k r o m é ....................................... 5. š k o l ú h rn e m .............................................................................. 6 . p o č e t t ř í d c e l k e m ............................................ 7 . p o č e t ž á k ů .................................................................................... B. Č e s k ý Poláci Němci 14 35 10 2 1 3 5 3 o — _____________ !_____________ 1 21 10 1 6 .0 1 5 40 190 1 2 .2 9 9 19 Ui 7 .3 9 9 Těšín. 1. š k o l y o b e c n é v e ř e j n é ........................................................ 2. > m ě š ť a n s k é v e ř e j n é ............................................. 3. . o b e c n é s o u k r o m é .................................................. 4. „ m ě š ť a n s k é s o u k r o m é ....................................... 3 56 6 — — i 1 2 l ........................— ____________— 5. š k o l y ú h r n e m .............................................................................. fi D o č e t t ř í d ......................................................................................... 7 . p o č e t ž á k ů c e l k e m ............................................................. 4 58 *2 149 649 9 .6 9 6 ® . 2 .9 1 1 V jubilejním roce 1928 jeví se ovšem stav národního školství značně jiným, jak níže podrobně bude ukázáno. Zápisový boj, který byl v tom to roce zvláště tuhý, muselo vésti české školství na dvě fronty, jednak proti silné agitaci německé, která operovala na m nohých místech svým hospodářským vli vem, jednak proti prudké agitaci polské, která měla podle všech příznaků nedostatek peněžních pro středků a jíž výdatně pom áhala letos strana komunistická. A jest příznačno pro m entalitu německou, že někteří jejich vlivný činitelé vystupovali vždy proti české škole a ve prospěch školy polské, pokud neměli možnosti působili ve prospěch školství německého. V tom to úporném zápase vykazujeme sice zisk všestranný, ale nebude na škodu, uvědomí-li si česká veřejnost a kom petentní činitelé celkový pom ěr veškerého školství v okrese i jednotlivých obcích, aby podle toho byly včas učiněny přípravy pro zabezpečení posic slabších a pro paralysování škodlivých a nám nepříznivých vlivů. Zde statistika z okresu bohum ínského: Soudní okres bohumínský obsahuje celkem 11 obcí. Podle sčítání lidu z r. 1921 měl okres ten 46.185 obyvatel, z toho Čechů 26.297 (66.1 o/o), Němců 7.840 (19.7o/o), Poláků 4.977 (12.5%), Židů podle národnosti 616 (1.3o/o), jiných 50, cizozemců 6.41 F Z cizozemců nejvíce připadalo na obce Nový Bohumín, Bohumín-město a Pudlov, a io více než polovice všech cizozemců. Podle národnosti jsou pravděpodobně mezi cizozemci většinou Němci a Poláci. Pro výpočet procenta byli vzati ovšem v úvahu jen státní příslušníci, 118 Ve školním roce 1928/29 byly české školy ve všech 11 obcích, německé ve 4 obcích (Nový Bohumín, Bohům ín-město, Pudlov a Petřvald), polské v 6 obcích (Nový Bohumín, Lutvne Německá a Polská, Rychvald, Skřečoň, Věřnovice). České školství vykazuje v těchto obcích 7 škol měšťanských o 30 třídách s 934 žáky, 20 škol obecných o 114 třídách se 4669 žáky. Celkem 27 skol o 144 třídách s 56J3 záky. - Z celkoveho počtu žactva 7483 připadá na české školy 74.8o/o. Polské školství m á v tom to okrese jednu školu m ěšťanskou o 3 třídiách a 73 žácích, 7 škol obec ných o 13 třídách a 395 žácích. Z celkového počtu připadá na polské školy 5.8o/0. Němci m ají 3 školy m ěšťanské o 12 třídách se 393 žáky a 6 škol obecných o 24 třídách s 1014 žáky, celkem' 9 škol o 36 třídách s 1407 žáky. Na německé školy připadá 19.4o/0 všech žáků. Proti uplynulému roku vykazují v tom to škol. roce české školy přírůstek 456 a úbytek 203, tedy přírůstek 253 žáků (4.5o/0), polské školy m ají přírůstek 36 a úbytek 16, ^ ed y přírůstek 20 (4.5o/o), německé školy vykazují přírůstek 113 a úbytek 95, te d y přírůstek 18 žáků (1.3°/o). Jest samozřejmé, že národnostní pom ěry na Bohumínsku doznaly dnes oproti sčítání lidu v roce 1921 velmi značných změn a že skutečný stav ukazují spíše dnešní poměry ve školství. Při tom nutno1 vzíti ještě v úvahu, že německé školy v Nov. Bohum ins a i ostatní navštěvuje dosud značné proc. dětí neněmeckých a veliké procento cizozemců. Lze tudíž s jistotou očekávati, že německého obyvatelstva v tom to okrese bude značně pod 20o/0, takže okres bohum ínský bude i nadále jednojazyčným. Konečně jest zajímavo všimnouti si rozvrstvení žactva na školy různých ^národností ^ podle náboženského vyznání a v příhodné době vyvodí ti z toho důsledky. Letošní pom ěry se od loňských valně nelíší. V uplynulém školním roce bylo z celkového počtu 7192 dětí škol obecných a měšťanských 319 evangelických (i s českobratrským i), 1020 československých, 84 židovských, 58 různých jiných vy znání a 462 bez náboženského vyznání. O statní byli řím ští katolíci. Z uvedeného poctu bylo na českých školách 213 evangelíků (z toho 103 českobratrští), 116S československých, 45 židovských, 11 různých jiných náboženství, 457 žáků bez vyznání, ostatní katolíci. Na polských školách byly děti vesměs vyznání katolického, kromě 15 evangelíků a. v. Na německých školách bylo z 1389 žáků 91 evangelíků, 4 českoslovenští, 39 židovských, 4/ ji ných vyznání, 5 bez vyznání a ostatní katolíci. Židovské děti jsou ponejvíce v Novem1 Bohumíne a jsou tam z polovice na školách českých a z polovice na školách německých. Zajímavo jest konstatovati, že i v soukromé klášterní škole bylo 7 židovských děti a 8 dětí jiných vyznáni. Děti bez vyznání jsou skoro vesměs jen na školách českých. Níže uvedená tabulka ukazuje nám přehledně stav žactva ve školách všech tří národností podle jednotlivých obcí. Č eši P oláci Ně mc i t . ^ B o h u m í n - m ě s t o ......................................................................... 2 . ' N o v ý B o h u m í n ......................................................................... 3. ...L u t y n ě N ě m e c k á ................................................................... 4. L u ty n ě P o ls k á ........................................................................ 5. P e t ř v a ld ......................................................................................... 6 . P u d l o v ............................................................................................... 7 . R y c h v a f d ......................................................................................... 8 . S k ř e č o ň ............................................................................................... 9 . V ě ř n o v ic e .................................................................................... 10. V r b i c e ............................................................................................... 1 1. Z á b l a t í .............................................................................. ..... ■ 179 850 686 2 '7 1 .7 6 9 163 1 .0 2 8 256 78 193 144 — 108 74 1 .0 4 8 145 — 67 — — 40 201 61 — 80 46 — — — - ____________~ 5 .6 0 3 473 1 .4 0 7 Z tohoto sestavení jest zřejm o, že české školství nedosahuje většiny pouze v Novém Bohu míně a Pudlově. Pom ěr ten však jest ve skutečnosti v Novém Bohumíně lepší než vypadá v této statistice s ohledem na m nožství, přespolních dětí na německých školách. Za to pom ěr v Bohumíně-městě jest pro nás méně příznivý než by se mohlo souditi z počtu dětí obou škol. Polské posice jsou nejlepší oproti českému školství ve Věřnovicích, kde m ají z celkového počtu tíětí 37o/o, pak ve Skřečoni s 23.8°/o, v Polské Lutyni s 20.7°/o a v Německé Lutyni se 17.3o/Q, 119 Uvážíme-li, že do převratu bylo české školství veřejné jen v Petřvaldě, Rychvaldě a Záblatí, že soukromé školy, pom ěrně slabě navštěvované, byly ještě v Novém Bohumíně a Vrbici, seznáme z toho, jak radikální obrat nastal v tom to okrese, jakmile pominul útisk českého člověka. Mohl nastati ovšem tento obrat jen proto, že zde tento člověk žil a že z duše a srdce jeho nevymizelo vě domí příslušnosti k českému lidu. Soudní okres fryštátský m á celkem 20 obcí politických. Obce Petrovice a Prstná, Dolní a P ro střední Suchá tvoří jednu školní obec, takže jest v něm 18 školních obcí. Statistika školní návštěvy v těchto 18 školních obcích dle národnosti dětí jest následující: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9 10. 11. 12. 1j. 14. 15. 16. 17. 18. A lb r e c h t ic e ............................. D a r k o v ..................................... D o u b r a v a ................................. D ě t m a r o v i c e ......................... F r y š t á t ..................................... K a r v in n á ................................. L a z y ......................................... L o u k y ..................................... Dolní M a r k lo v ic e ................ Staré M ěsto ......................... O r l o v á ..................................... P etrovice a Prstná . . . . P o r u b á ..................................... R á j ............................................. Suchá Dolní a Prostřední Suchá H o r n í ......................... Stonava ................................. Z á v a d a ..................................... Če š i Poláci 90 122 605 489 492 1.735 896 198 114 170 1.352 209 558 69 893 265 168 94 151 101 61 — 329 1.300 408 168 42 32 138 138 39 95 277 447 368 35 . 8.577 4 .0 3 2 . . . . . . . . . . . Úhrnem Němci — — — — 588 664 — — — — 161 — — — — — — — 1 .4 1 2 V uvedených 20 obcích jest tudíž všeho žactva 14.022. Na české školy připadá 61.2o/0, na polské I 28.8»/o;; a na německé 10°/o. Podle sčítání lidu z roku 1921 v obcích soudního okresu fryštátského bydlí úhrnem' 85.038 obyvatel. Z nich bylo národnosti české 38.706 (53.2 o/o), polské 29.130 (40o/0), německé 4.373 (6»/o), židovské 621 (0.8o/0) a jiné 41 osob. Cizozemců bylo 12.167 osob. Výše uvedené procento jest ovšem I počítáno jen dle čsl. státních příslušníků. Se srovnáním s počtem dětí dle jednotlivých národností plyne, že v okrese nastal přesun oby| vatelstva ve prospěch české, případně i německé národnosti na úkor polské. Lidem znalým poměrů i byl tento stav již dávno znám1, neboť se vyvinul, pokud se týče české národnosti, přirozenou cestou, jednak odchodem značné části příslušníků polské národnosti, jednak stálým1 stěhováním se českého lidu, hlavně ovšem dělnictva, do průmyslových obcí tohoto okresu. Že také přispěla k tomu značnou I měrou osvětová a národní uvědomovací práce českých škol a korporací, jest nesporné. Jest také I celkem1 pochopitelno, stane-li se slezský příslušník polské národnosti později stoupencem české í národností, neboť jedno jest ji sto, že dialekt slezský nemá vzdor těm 50--60 letům polonísace na ' Těšínsku dále k české spisovné řeči než k spisovné řeči polské. Poněkud jiné jest to ovšem u školství německého. Není možno, aby 4.373 Němců mělo přes 1400 dětí, obzvláště, když jedná se skoro vesměs o vrstvu lidí, u nichž malý počet dětí jest pravidlem. Při 15 proc. žáků školou povinných neměla by býti v německých školách ani polovice vykáza| ného počtu. Jest zřejmo, že se zde germanisuje více než 700 dětí slovanských a to bohužel nejen I polských, ale i českých. Z výše uvedeného přehledu jest zjevno, že české školy jsou ve všech obcích okresu, polské ve [ všech obcích kromě Dětmarovic, německé pak jen ve Fryštátě, Karvinné a Orlové. Českých škol je celkem 46, z toho 1 soukromá, 24 státních menšinových a 21 veřejných. M ě šťanských škol jest 13 o 45 třídách s 1594 dětmi, obecných 33 o 217 třídách se 6.983 žáky; úhrnem 46 škol o 252 třídách a 8.577 žácích. Polské školství vykazuje 28 škol o 111 třídách o 4.032 žácích. Měšťanské školy jsou 4 o 20 třídáchl s 593 žáky, obecných škol jest 24 o 91 třídách s 3,439 žáky. Z polských škol jest 1 státní imen- 120 sin o v á (v D o u b ra v ě ), 3 so u k ro m é (L azy m ě šť., o b e c n á v P o ru b e , k lá š te rn í v K a rv in n é ), k te ro u ž to p o sle d n í v y d rž u je d r. L arisc h -M o n n ich , o s ta tn í jso u v esm ěs šk o ly v e ře jn é . N ěm ecké š k o ls tv í m á v o k re se 2 š k o ly m ě šť a n sk é o 6 tř íd á c h a 151 d ě te c h a 4 š k o ly obecné o 30 tříd á c h a ‘1262 d ě te c h . 5 šk o l je s t v e ře jn ý c h , 1 s o u k ro m á (O rlo v á ). P rů m ě r ž a c tv a n a 1 trid u Činí u šk o l českých 34 d ě tí, u p o lsk ý c h 32.2 d ě tí, u n ěm eck ý ch 39 d ě tí. N iž ší p r ů m ě r u sk o l ceskych z p ů so b u jí p řiro z e n ě š k o ly m e n šin o v é a p ak v ě tš í p o č e t tř íd p o m o c n ý c h p ro ža ctv o ú ch y ln é. O p ro ti m in u lém u šk o ln ím u ro k u v y k az u je če šk é š k o ls tv í v o k re se p ř ír ů s te k 980, ú b y te k 403, te d y p řírů s te k 577 ž á k ů (7.2<>/o). P o lsk é š k o ls tv í v y k az u je p ř írů s tk y 120, ú b y tk y 199, te d y úbytek 79 ž á k ů (to je s t 1.8»/o). N ěm eck é š k o ly m a jí p ř írů s te k 208, ú b y te k 124, te d y p ř írů s te k 84 ž á k ů (t. j. 6.3o/o). P o d le n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í b y lo ro z v rstv e n í ž a c tv a v u p ly n u lé m šk o ln ím ro ce ta k o v é . Z cel k o v éh o p o č tu d ě tí 13.440 by lo 10.100 k ato lic k ý ch , 2117 e v a n g elick ý c h (m ezi n im i 245 č e sk o b ratr sk ý c h ), 627 č e sk o slo v e n sk ý c h , 120 žid o v sk ý c h , 20 jin é h o v y z n á n í a 457 b e z v y zn a n í. Z u v e d e n é h o p o č tu b y lo n a českých š k o lá c h 245 d ě tí č e sk o b ra trsk ý c h a 747 e v a n g elick ý c h a. v., te d y 892 d ě tí e v a n g elick ý c h , 627 č e sk o slo v e n sk ý c h , 101 žid o v sk ý c h , 12 jin ý c h v y zn a n í, 443 bez v y zn án í, o s ta tn í b y li k ato líc i. Z v ý š e u v e d e n ý c h cifer je s t z ře jm o , že č ty ři p ě tin y ž id o v sk ý ch d ě tí b y ly ve šk o lá c h českých a je d n a ve šk o lá c h n ěm ec k ý ch . P o k u d se tý č e v z á je m n é h o p o m ě ru šk o l rů zn ý c h n á r o d n o s tí v je d n o tliv ý c h šk o ln íc h obcích, m á če sk é šk o ls tv í p ř e v a h u (více n ež p o lo v ici v š e h o ž a c tv a ) v e šk o ln íc h o b cích , p o lsk é v e 4 obcích a to v A lb rec h ticích , R áji, S to n a v ě a H o rn í S u c h é . V e F r y š tá tě a K arv in n é n e d o c ilu je z a d n a ze tri n á ro d n o s ti a b s o lu tn í v ě tšin y . V K arv in n é m a jí Č eši 46.9<>/o, P o lác i 3 5 o/o, N ěm ci 18o/0 žactv a, e F r y š tá tě je s t v č e sk ý c h šk o lá c h 35o/0, v p o lsk ý c h 2 3 .3 o/0 a v n ěm ec k ý ch 4 1.7o/o ža ctv a. O v sem zde je s t p ro c e n to p ro C echy, p o k u d se tý k á d ě tí fry š tá ts k ý c h , z n a č n ě p říz n iv ě jš í s o h le d em n a velký p o č e t d ě tí p ře sp o ln íc h n a šk o lá c h p o lsk ý c h a h la v n ě n ěm ec k ý ch . R e la tiv n ě a a b s o lu tn é ]sou nejsi n ě jší p o sice p o lsk é d n es n a jih o z á p a d o d 1 d r á h y k o šic k o -b o h u m ín sk é ^ až p o D o u b ra v u , n a severo v ý ch o d té to tra ti a v o sta tn íc h č á ste c h o k re su jso u P o lá c i n a ú p ln é m ú s tu p u . V celém p o litick é m o k re se f ry š tá ts k é m je v í se p o m ě ry n á s le d o v n ě : P o d le sč ítá n í lid u z ro k u 1921 b y d lí v n ěm 131.233 o so b . Z e s tá tn íc h o b č a n ů b y lo p řih lášen o k n á ro d n o s ti česk é 64.997, k n á r o d n o s ti p o lsk é 34.107, k n á ro d n o s ti n ěm eck é 12.213, k židovské 1.237, k jin ý m 91. , T o , co b y lo ře č e n o o ra d ik á ln í zm ěn ě n á ro d n o s tn íc h p o m ě rů ve p ro sp ě c h č e šstv í o jednotlivých o k resíc h , p la tí sa m o z ře jm ě i o celku. ^ o V p o litick é m o k re se je s t v to m to šk o ln ím ro ce n a šk o lá c h o b e c n ý c h a o b ča n sk ý c h 21.505 záku, což činí 16.3o/o z c e lk o v é h o p o č tu o b y v a te ls tv a . T e n to p o m ě r n á m u d á v á , že o p ro ti n o rn raln im do b á m p ře d v á le č n ý m , k d y se p o č íta lo až 2 0 o/o žactv a, je s t v o k re se m é n ě o 4000— 5000 šk o ln ích d en . Z u v e d e n é h o p o č tu ža ctv a je s t n a šk o lá c h č 0sk ý c h 14.180 d ě tí (66.4o/0), n a p o lsk ý c h 4.515 (21 °/o), n a n ěm eck ý ch 2.820 (12.6o/0). M o ž n o tu d íž p o v a ž o v a li d n e s o k res fry š tá ts k ý ze d v o u tř e tin za česky. M ě šťa n sk ý ch šk o l je s t 30 o 115 tř íd á c h se 3.743 žá k y , z nich česk ý ch 20 šk o l o 75 trid a c h se 2.528 žáky, p o lsk ý c h 5 o 23 tř íd á c h se 671 žák y , n ěm eck ý ch 5 o 18 tř íd á c h a 544 zak y . Prům ěrně p ř ip a d á n a 1 tř íd u česk o u 33.7, n a p o lsk o u 29.2, n a n ěm ec k o u 30.2 žáky. O b e c n ý c h šk o l je s t 94 o 479 tř íd á c h a 17.762 d ě te c h . N a C echy p ř ip a d á 53 šk o l o 321 třídách s 10.652 ž á k y , n a P o lá k y 31 šk o l o 104 třídách ! s 3.834 žák y , n a N ern ce 10 sk o l o 54 tr id a c h se 2.27Ď d ě tm i. P rů m ě rn ě p ř ip a d á n a tř íd u česk o u 33.2, n a p o ls k o u 36.8, n a n ěm ec k o u 42 zaci.^ ^ Je st tu d íž v o b cích o k re s u f ry š tá ts k é h o celkem 1 2 4 šk o l o 5 9 5 tř íd á c h s 2 1 . 5 0 5 žáky. Českých1 škol je s t 7 3 o 3 9 6 tř íd á c h s 14.180 d ětm i, p o lsk ý c h 3 6 o 1 2 7 tř íd á c h a 4 . 5 0 5 ža cích , nem eckych o 7 2 tříd á c h a 2 . 8 2 0 žácích . P ro ti m in u lém u šk o ln ím u ro k u v y k az u je české š k o ls tv í p ř írů s te k 830 ž á k ů , p o lsk é ú b y tek 59 žák ů a něm eck é p ř írů s te k 102 žáky. Z v ý še u v e d e n ý c h d a t je s t zjev n o , ž e o k re s fry š tá ts k ý m á šk o ls tv í v elm i v y v in u té a že bude m álo šk o ln ích o b v o d ů s ta k v y sp ě lý m školstvím ,, ja k o m á o k re s fry š tá ts k ý . T e n to ro zv o j školství 121 jest sice u ž s ta rš íh o d a ta , ale za re p u b lik y b y l o v še m n e jv ě tš í. Ze n e je n o české^ šk o lstv í se za republiky p ečo v alo , to h o jso u n e jle p š ím d ů k az em p o lsk é šk o ly rn ěšť. D o p ř e v r a tu m ěli P o lác i je n 1 školu m ě šťa n sk o u o 3 tříd á c h , d n es jich m a jí 5 o 23 tříd á c h . V n á b o ž en sk ém o h le d u p a n u je v o k re se zn a č n á p e s tro s t, ač n e s p o rn o u p ře v a h u m á n á b o ž e n s tv í řřm sko-katolické. V m in u lém ro ce šk o ln ím b y lo ze 20.632 šk o ln íc h d íte k 15.348 k ato lick ý ch (74.4<>/o), 2.436 evangelick ý ch (11.8°/o), z n ich ž by lo 248 č e sk o b ra trsk ý c h , 1.647 če sk o slo v e n sk ý c h (8 % ), 204 židovské (1 % ), 78 jin ý ch v y z n á n í (0.4o/0) a 919 b e z v y z n á n í n á b o ž e n s k é h o (4.5o/0). R o z v rstv en í n a šk o ly je d n o tliv ý c h n á r o d n o s ti b y lo ta k o v é to : a) K ato líci: n a šk o lá c h če sk ý c h 9.533, n a p o lsk ý c h 3.487, n a n ěm ec k ý ch 2.328. b) E v an g e líc i: n a českých 1.105 (m ezi nim i 348 če sk o b r.), n a p o lsk ý c h 1.G65, n a n ěm eck ý ch 266. c) Č e sk o slo v e n ští: n a českých 1.643, n a p o lsk ý c h 0, n a n ěm eck ý ch 4. id) Ž idé: n a česk ý ch 146, n a p o lsk ý c h 1, n a n ěm ec k ý ch 57. e) Žáci b ez v y z n á n í: na česk ý ch 900, n a p o lsk ý c h 9, n a n ěm ec k ý ch 10. J e st v íd ěti, že če sk á šk o la u p la tň u je se už ta k é m ezi slezsk ý m i e v a n g e lík y a u g sb . v y z n á n í i m ezi obyvatelstvem žid o v sk ý m . P o litický o k re s č e sk o -tě š ín sk ý sk lá d á se se s o u d n íh o o k re su če sk o -tiě šín sk é h o a ja b lu n k o v sk é h o . V č e s k o - t ě š í n s k é m o k r e s e n aléz ají se š k o ly v 35 o b c íc h šk o ln íc h a js o u zde šk o ly všech tř í slezských n á ro d n o s tí, česk é, p o lsk é i n ěm eck é. Je d n o tliv é o b ce v y k az u jí v to m to šk o ln ím ro ce p o č e t ža ctv a, jak n íže u v e d e n o . české polské 1. B ludovice D o ln i..................................................... 315 2. D aty n ě D o l n í ..................... ............................. 47 3. D o b r a t i c e .................................................................. 163 4. D om aslovice D olni ......................................... 230 5. D om aslovice H o r n í ............................................. 79 6. G u t y .......................................................................... 41 7. H n o jn ik .................................................................. 215 8. H r a d i š t ě .................................................................. 88 9. C h o t ě b u z .................................................................. 35 10. K o jk o v ic e .................................................................. — 11. K o ň s k á ...................................................................... 31 12. L h o tk a K om orní ................................................. 82 13. L ištn á D o ln í.............................................................. 42 14. L ištn á H o r n í .......................................................... 43 15. M istřo v ice .............................................................. 28 16. M osty u T ě š í n a ...................................................... 51 17. N e b o r y ...................................................................... 52 18. P u n c o v ...................................................................... 18 19. R o p i c e ...................................................................... 59 20. Ř e k a .......................................................................... 23 21. S m i l o v i c e .................................................................. 25 22. S o b ě š o v i c e ............................................................. 163 23. S ta n isla v ic e .......................................................... 93 24. S t ř í t e ž ...................................................................... 56 25. S v i b i c e ...................................................................... 76 26. Š u m b a r k .................• ....................................• ■ 90 27. H orní T ě r l i c k o ..................................................... 147 28. T éS ín Č eský ......................................................... 604 29. T o šan o v ice D o l n í ................................................. 69 30. T ř a n o v i c e ..................................... ................. 58 31. T ř i n e c ...................................................................... 160 32. V ě lo p o lí...................................................................... 14 33. Ž ivotice .................................................................. 41 34. Ž ukov D olní ......................................................... 52 35. Ž ukov H o r n í ................................................. .... ■ 48 D o h ro m ad y . . . 3 638 361 64 — — — 102 47 58 68 38 203 106 125 — 44 29 131 — 120 44 90 — 32 31 65 69 212 231 — 63 385 57 62 66 59^ 2.962 německé — — — — — — — — — — — — — — — — — — — 126 — — 1.064 — — 292 — — — — 1.482 D le to h o to s e sta v e n í jso u česk é š k o ly ve v še ch o b cích k ro m ě K ojkovic. Jso u zde č ty ři šk o ly m ě šťa n sk é o 24 tř íd á c h a 727 d ě te c h (v D ol. B lu d o v icích , H n o jn ík u , Č es. T ě š ín ě a T řin c i) a 35 Škol o b ec n ý ch o 86 tř íd á c h s 2.911 d ětm i, ú h rn e m 39 škol o 110 tř íd á c h s; 3.638 d ětm i. Č eské šk o ly 122 jsou v ě tšin o u s tá tn í m e n šin o v é , v e ře jn ý c h šk o l je s t 10. O p ro ti m in u lém u ro k u p řib y lo českým' školám 224 žá k ů , u b y lo 166, ta k že čistý p ř írů s te k je s t 68 žá k ů . P o lsk é šk o ls tv í v y k az u je v to m to ro ce 31 šk o l a to ve v še c h o b cích k ro m ě D o b ra tic , Domaslovic D o ln ích i H o rn íc h , L ištn é H o rn í, P u n č o v á , S < 'b ě š:n ic a T o ša n o v ic . V u v e d e n ý c h o b cích není p o lsk ý ch d ě t í m im o H o r. L ištn é a P u n č o v á . Z H o r n í L ištn é jso u d ě ti p řiš k o le n y d o D ol. L ištn é, děti z P u n čo v á d o K oňské. M ě šťa n sk é š k o ly p o lsk é jso u d v ě (o b ě s o u k r o m ě v Čes. T ě š ín ě a D ol. B lu d o v icích ) o 11 třídách s 331 d ětm i, o b ec n ý ch škol je s t 29 o 70 tř íd á c h 1 se 2.631 d ě tm i, ú h rn e m 31 šk o l o 81 tř íd á c h se 2.692 dětm i. N ěm eck é š k o ly n a lé z a jí se je n ve S vibici, Č es. T ě š ín ě a T řin c i. J s o u to d vě šk o ly m ěšťanské o 12 tř íd á c h a 482 dětechí a 4 šk o ly o b e c n á o 24 tř íd á c h a 100 d ě te c h , ú h rn e m 6 šk o l o 36 třídách s 1.482 žáky. K olik o v še m z tě c h to ž á k ů je s t N ěm c ů , to je s t jin á o tá zk a , jíž b u d e nutno k o n eč n ě se jednou za b ý v ati. O p ro ti m in u lém u ro k u p řib y lo šk o lá m p o lsk ý m 113 d ě tí, u b y lo 99, ta k že p ř írů s te k je s t 14. — N ěm eck ý m šk o lá m p řib y lo 113, u b y lo 10, ta k že p ř írů s te k je s t 103. J e s t p o z o ru h o d n o , že Němci m a jí p o m ě rn ě i a b s o lu tn ě n e jv ě tš í p ř írů s te k ža ctv a. P o č e t ž a c tv a v še c h n á r o d n o s tí činí 8.082, což je s t 17.6% v šeh o ' o b y v a te ls tv a . Z to h o připadá na české šk o ls tv í v o k re se 4 5 % , n a p o lsk é 36.6% a n a n ěm eck é 1 8 .4 % , p ř i čem ž p ro ce n to ně m e ck é h o o b y v a te ls tv a činí s o tv a 12% . P o d le n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í ro z v rstv o v a lo se ž a c tv o česk ý ch šk o l v m in u lem školním roce ta k to : 2.155 k a to lík ů , 1.215 e v a n g e lík ů a. v., 29 če sk o slo v e n sk ý c h , 79 ž id o v sk ý ch , 30 jin é h o vyznání, 68 b ez v y zn á n í. N a p o lsk ý c h šk o lá c h by lo 1.068 k a to lík ů , 1.704 ev a n g e lík ů , 1 ž id o v sk ý a 6 b ez v y zn án í. N a n ěm ec k ý ch šk o lá c h by lo 756 k a to lík ů , 566 ev a n g e lík ů , 67 ž id o v sk ý ch , 3 jin ý ch a 1 bez v yznání. V so u d n ím o k re se č e s k o -tě š ín sk é m m á tu d íž p rv e n s tv í šk o ls tv í česk é, n e d o s a h u je v ša k dosud polovice v š e h o ža ctv a. D o p ř e v r a tu b y ly v to m to o k rese česk é šk o ly je n v o b cích p ř i západní h ranici o k resu a to v D o b ra íic íc h , D o ln íc h a H o rn íc h D o m aslo v ic ích , S o b ěšo v ic íc h a Tosanovicích. V še c h n y o s ta tn í b y ly z řiz o v á n y te p rv e p o r. 1923. A b so lu tn í v ě tšin u ž a c tv a m á české školství ve 13 ob cích , p o lsk é v 19 o b cích , n ěm ec k é v 1 obci, ve 2 o b cích ( T řin e c a S v ib ice) n e d o s a h u je žádná n á ro d n o s t v ě tšin y . S/ so u d n ím o k re se ja b lu n k o v sk é m je s t celkem 19 o b cí. V e v še ch o b cích jso u šk o ly česk é a polské, k ro m ě H rč av v , k d e je s t je d in ě šk o la česk á. N ě m e c k ý c h š k o l zd e v ů b e c n en í. J e d n o tliv é o b ce vykazují p očet žactva: ' v . Ceši Poláci 1. B o c a n o v i c e .............................................................. 12 57 2. B u h o v e c ................................................................... 43 >36 3. B y s t ř i c e ................................................................... 231 450 4. H r á d e k ........................................................................ 61 145 5. J a b lu n k o v ................................................................... 364 419 6. K a r p e n tn á ................................................................... 42 65 7. K o š a ř is k a ................................................................... 40 64 8. Lomná Dolní ......................................................... 50 °2 9. l om ná H o r n í ......................................................... 46 92 10 Lyžbice ................................................................... 54 130 11. M ilik o v ........................................................................ 20 138 12. M osty u Jablunkova ......................................... 208 295 13. Návsí ........................................................................ 222 212 14. N ý d e k ........................................................................ 91 271 15. O ld ř ic h o v ic e .............................................................. 66 -06 16. P ísek ........................................................................ 62 158 17. T y r a ............................................................................. 52 33 18. V endryně .............................................................. 82 326 19. Hrčava ......................................................... . ■__________ 31_____________ Úhrnem . . . . 1.770 3279 Č eské šk o ly jso u ve v še c h 19 o b cích a sice jso u 2 šk o ly m ě šťa n sk é (B y střic e a Jablunkov) se 249 žák y a 21 škol o b ec n ý ch s 1.521 žák y , ú h rn e m 23 šk o ly s 1770 žáky. 123 P oláci m a jí ro v n ě ž dvě šk o ly m ě šťa n sk é s 208 ž á k y (v B y střici a Ja b lu n k o v ě ) a 23 šk o ly obecné s 3.071 žák y , ú h rn e m 25 šk o l o 80 tr id a c h s 3.279 žák y . Č esk ý ch d e ti je s t 35°,o, p o lsk ý ch 65o/o. č e s k é šk o ly jso u v esm ěs s tá tn í m e n šin o v é , p o lsk é o b e c n é js o u v esm ěs v e ře jn é , o b ě p olské m ěšťanské jso u so u k ro m é . N a če sk ý c h šk o lá c h p řib y lo 87 d ě ti, n a p o lsk ý c h 139 d ě tí o p ro ti ro k u m inulém u. N e h le d ě k je d n o tliv o s te m je s t z to h o z ře jm o , že se p o č e t ža ctv a o b o u n á r o d n o s tí o p ro ti roku m in u lém u nezm ěnil. P odle n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í b y lo n a šk o lá c h če sk ý c h v m in u l. šk o l. ro ce 857 k a to lík ů , 661 evangelíků, 6 č e sk o slo v e n sk ý c h , 7 žid o v sk ý c h , 22 jin é h o n á b o ž e n s tv í, 21 ž á k ů b ez v y zn án í. N a p o lsk ý ch šk o lá c h b y lo 1.426 k a to lík ů , 1.740 e v a n g e lík ů a 6 ž á k ů b ez v y z n á n í n á b o ž e n s k é h o . V obcích o k re su ja b lu n k o v sk é h o m á tu d íž v ě tš in u če sk é šk o ls tv í je n n a H rč av ě , v T y ř e a N áv sí, ve všcch o s ta tn íc h o b c íc h m á p ř e v a h u , n ě k d e v elm i zn a čn o u , šk o ls tv í p o lsk é. V celém p o litick é m o k re se č e sk o -iě š ín sk é m b y lo dle s č ítá n í lid u v r. 1921 72.521 o b y v a ie lú , m ezi nimi 7.990 cizo z em c ů . — Z e s tá tn íc h p řís lu š n ík ů b y lo Č ech ů 23.559 (36.5°/o), P o lá k ů 33.927 (52.5°/o), Němců 6.047 (9.4o/0), Ž idů 862 a jin ý c h n á r o d n o s tí 136. N a v šech o b ec n ý ch a m ě šťa n sk ý c h šk o lá c h to h o to o k re su je s t 13.131 ž á k ů , což^ činí 18.1 °/o z celkového p o č tu o b y v a te ls tv a . B líží se tu d íž p o č e t ž a c tv a v to m to o k re se n o rm á ln ím p o m ě rů m před v álečným . Z to h o to p o čtu ž a c tv a je s t na šk o lá c h česk ý ch 5408 (41.2 o/o), n a p o lsk ý c h 6.241 (47.5°/o) a n a n ěm ec k ý ch 1.482 ž á k ů (11.3°/o). , i / , j O b ecn ý ch šk o l je s t 1 1 2 o 3 1 0 tř íd á c h a 1 1 . 1 3 4 d ě te c h . N a Č ech y p ř ip a d á 5 6 šk o l o 1 4 3 tříd á c h se 4 .4 3 2 ž ák y , na P o lá k y 5 2 šk o ly o 1 4 3 tř íd á c h s 5 . 7 2 0 žák y , n a N ěm ce 4 š k o ly o 2 4 tř íd á c h o 1 .0 0 0 dětech. ■ [ i l j i j i' I l i : ! í '!í 1 i i M ěšťa n sk ý ch škol je s t celkem 12 o 63 tř íd á c h s 1.997 žák y . Č esk ý ch m ěšť. šk o l je s t 6 o 33 tříd á ch s 976 žák y , p o lsk é 4 o 18 tříd á c h s 539 žák y , n ěm eck é 2 o 12 tř íd á c h s 482 žák y . V šech o b ec n ý ch a m ě šťa n sk ý c h šk o l je s t v p o litick é m o k rese č e sk o -iě š ín sk é m 124 o 373 tříd á c h s 13.131 žáky. P o d le n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í je s t o b y v a te ls tv o o k re su č e s k o -tě š ín s k é h o z p o lo v ic e ev an g elick o a z p olovice k ato lic k é. O k re s ja b lu n k o v sk ý je s t v íce ev a n g elick ý , o k res č e sk o -tě š ín k ý m á o p ě t v ě t šinu k ato lic k o u . — Z e 12.493 šk o ln ích d ě tí by lo 6.252 k ato lic k ý ch (53.1 o/o), 5.889 ev a n g elick ý c h a. v. (48o/o), 35 če sk o slo v e n sk ý c h , 154 ž id o v sk ý ch a 102 b ez v y zn á n í. R o z v rstv en í n a šk o lá c h je d n o tliv ý c h n á ro d n o s ti b y lo ta k o v é to : a) K ato líci: na českých 3.012, n a p o lsk ý c h 2.484, na n ěm ec k ý ch 756. b) E v a n g e líc i: n a českých 1.879, n a p o lsk ý c h 3.444, n a n ěm ec k ý ch 566. c) Ž id é : na če sk ý c h 86, n a p o lsk ý c h 1, n a n ěm ec k ý ch 67. P o tě šite ln ý m zjevem je st, že na česk ý ch šk o lá ch je s t u ž sk o ro p ln á tř e tin a e v a n g e lic k e h o žactv a a velká v ě tš in a ž a c tv a žid o v sk éh o . Školské p o m ě ry o k re su č e sk o -tě š ín sk é h o zm ěn ily se o d p ř e v ra tu , re sp . o d p le b isc itu m ě ro u n e tu še n o u . Je stliž e p ř e d v álk o u b ý v al te n to o k re s ve šk o lsk ém o h le d u n e jz a o sta le jš í, n u tn o d n es k o n sta to v a ti v š e s tra n n ý ro zv o j, jak šk o ls tv í če sk é h o , itafc i p o lsk é h o . D o p ř e v r a tu n eb y lo v to m to ú zem í m ěšťanských šk o l českých ani p o lsk ý c h . Z d ra v á k o n k u re n c e česk ý ch šk o l z p ů so b ila sn íž e n í počtu žactv a ve šk o lá c h p o lsk ý c h a zv ed la zn ačn ě ta k é v n itř n í ú ro v e ň šk o l p o lsk ý c h . S ro v n á n í d a t v ý še u v e d e n ý c h se sta v e m š k o k tv í z ro k u 1916 m o ž n o k a ž d ém u sn a d n o p o so u d ili význam n á ro d n íh o š k o ls tv í v u v e d e n ý c h o k re síc h -vůbec a če sk é h o zv lášť. V ro k u 1916 by lo v o k re se fry š tá ts k é m p ř i 2 5 . 7 0 8 d ě te c h 8 0 šk o l o 4 0 3 tř íd á c h , v ro ce 1928 je s t p ři 2 1 . 5 0 5 ž á c íc h 1 2 4 škol o 5 9 5 tříd á c h . V o k re su č e sk o -tě šín sk é m by lo v ro k u 1916 p r o 1 3 . 2 5 6 ž á k ů 71 šk o l o 2 1 2 tříd á c h , v roce 1928 je st p ř i 1 3 .1 3 1 žá cích 1 2 4 škol o 3 7 3 tříd á c h Z uvedeného- s ro v n á n í je s t z ře jm o , jak zlep šilo se k v a lita tiv n ě n á r o d n í š k o ls tv í v šech n á ro d n o stí za v lá d y re p u b lik y českosl. K oho b y za jím alo s ro v n á n í dle je d n o tliv ý c h n á ro d n o s tí, ih n ed si u čin í p a třič n ý o b ra z o sta v u d n e šn ím a p ř e d p ř e v r a to v é m 1. 124 Mateřské školství S lezsk é Matice osvěty lidové na T ěšínsku a H lučínsku v r o c e 1928. P ý c h o u S lezské M a tic , o s v i t y lid o v é Je je ji m a te řs k é šk o lstv í. S lezská M atice o sv ě ty lid o v é tu n e jv ě tš í p éč i a p o z o rn o s t. H n e d p o r o z d d e n i T e s in s k a vzal U s.redm vý b o r S lezské M a tic e o s v ě ty lid o v é n a se b e ú k o l p ro v é s ti řá d n o u o rg a m sa c i š k o ls tv í m aterskeho. Ú stře d n í v ý b o r b y l si v ěd o m , že p o u h ý m zříz en ím če sk é š k o ly o b e c n e n e n í b u d o u c n o s t je jí zab za p eč en a a že je p ro to p ře d e v š ím n u tn o z a c h y titi p r o k a ž d o u n o v ě z říz e n o u če sk o u š k o lu p o třebný d o ro st. D o ro s t te n to m o h l b ý ti za ch y cen je d in ě z řiz o v á n ím sk o l m a te rs k ý c h a to p o k u d to pom ěry d o v o lu jí v k ad é obci, kde z říz e n a b y la če sk á šk o la . P re s o h ro m n é o b tíž e , k ie re se sta v ě ly v cestu p ř i zřiz o v án í škol m a te řsk ý c h z v lá š tě p o k u d se tý č e v y h le d á v a n í v h o d n é m ís tn o s ti podařilo se v k a ž d é v ě tš í obci n a T ě š ín s k u z říd iti m a te řs k o u šk o lu . , v , v. / N a H lu č ín sk u jso u p o m ě ry p o k u d se tý če v y h le d á v á n í v h o d n é m ís tn o sti p ro u m ís tě n i m aterske šk o ly je š tě h o r š í n ež n a T ě š ín s k u . N a to m to ú ze m í u silu jí N ěm ci h o u ie v n a te o z říz e n i nem eckych škol o b ec n ý ch i šk o l m a te řsk ý c h . V še c h n y d o s a v a d n í akce, p o d n ik a n é v to m sm ě ru p o d ařilo se dík o stra ž ito s ti m a tič n íc h čin itelů již v z á ro d k u z m a řiti. T ím o v š e m n e b e z p e č í n e n í dehm tivm e od s tra n ě n o a m u sím e b ý ti stá le n a s tr á ž i a c h rá n iti n as m o ra v sk y lid P re d n a s tra h a m i P o velkém ú silí p o d a řilo se v r. 1928 z říd iti n a H lu č ín sk u d a lší m a te rs k o u šk o lu v obci Silheřo v icích . V o s ta tn íc h o b c íc h b y lo zříz en í m a te řsk é š k o ly z á sa h e m N ě m c ů z m a ře n o . I ro p u jce n i vy h le d a n ý c h již m ís tn o s tí b y lo zá k ro k em N ěm c ů o d m ítn u to . T a k é je d n a n í o k o u p i v h o d n ý c h budov b y lo zá k ro k em N ě m c ů z m a ře n o . T y to v elik é p ře k á ž k y n e o d s tra š u jí v sa k Ú stře d n í v ý b o r o d dalšího zřiz o v á n i m a te řsk ý c h šk o l n a H lu čín sk u . V ro ce 1928 z říz e n a b y la m a te řs k á šk o la v tě c h to o b c íc h : Na Těšínsku: 1. č e rv n a 15 ú n o ra 1. p ro sin c e 1. č e rv n a 4. N e b o ry 1. d u b n a 15 . z á ří 6. Střítež ......................................................... z á ří 7. V ě ř n o v i c e ......................................................... *• 1zan 1. D a ty n ě D o ln í . ................................................ 2. H r á d e k ................................................................ 1928 p ro 35 d ě tí 1928 >> 24 J> 1928 J J 33 JJ 1928 >> 32 JJ 1928 >> 30 JJ 1928 >> 28 JJ 39 JJ 1928 JJ Na Hlučínsku: p r o 42 d ě tí 1928 15. k v ě tn a 8. Š ilh e řo v ic e .................................................... Celkem zřízeno bylo v r. 1928 8 nových m ateřských škol , do nichž se přihlásilo 221 děti. Zřízeni mateřských škol bylo' obyvatelstvem radostně uvítáno. Nově zřízené materske školy jsou umístěny. 4 v bludově české státní školy, 4 v soukromých, najatých m ístnostech. M inisterstvo skols ví ochotné nropůičilo pro um ístění m ateřských škol potřebné místnosti v b u d o v ě ceske statni školy Veskere potřebné zařízení, jakož i učebné pomůcky opatřil Ústřední výbor Slezske Matice osvěty lidové. V roce 1928 vydržovala Slezska Matice osvěty lidové svým nákladem následující materske školy na Těšínsku a Hlučínsku: V politickém okrese fryštátském: 1. Albrechtice . . . . . . . . . 33 dětí 2. Bohumín N ový-Šunychl . . . . 35 „ 3 D a r k o v ............................................... 30 „ 4. F r y š tá t 1................................................... 70 „ 5. F ry štát II............................................. 38 ,, 6. Karvinná na h ra n ic íc h ................... 101 „ 7. K arv in n á n a Šolci 67 „ K arv in n á n a S o vinci . . . 9. 10. L u ty n ě N ě m e c k á ..................... 11. 8 . 12. 13. M ě sto S ta ré u F r y š tá tu 14. P e tro v ic e u B o h u m ín a . . . 98 děti 90 98 . . . . 50 . , . . 65 JJ V » )) 125 15. S k ř e č o ň .......................................... 91 dětí 18. Suchiál H orní II. ( o b e c ).......................40 dětí 16. Stonava .......................................... 52 „ 19. V ě řn o v ic e.............................................. 43 17. Suchá Horní I. (kol. j. Barbora) 42 „ 20. Z á v a d a ............................................... 42 „ Vydržovala tedy Slezská Matice osvěty lidov/ž v roce 1928 v okrese fryštátském 20 mateřských škol, které navštěvovalo 1.195 dětí. Kromě mateřských škol, vydržovaných Slezskou maticí osviěty lidové zřídilo v tom to okrese mi nisterstvo školství a národní osvěty státní m ateřskou školu v Ráji a ve F ryštátě na hranicích. V roce 1927 státní m ateřskou školu v Prstné. Vpolitickém okrese č e s k o - t ě š í n s k é m : . 39 dětí ■ 30 „ • 37 „ • 26 „ H rá d e k ..................................... • 38 „ H r a d i š t ě ................................. • 28 „ C h o tě b u z ................................. • 39 „ Ja b lu n k o v ................................. • 38 „ Lhota K o m o rn í........................ • 35 „ L y žb ic e...................................... ■ 37 „ 30. M osty u Jablunkova . . . . 39 „ 31. N á v s í ...................................... • 33 „ 32. Nebory ................................. V politickém okrese česko-těšínském vydržovala 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. Bludovice D o l n í ................... Bystřice n ./O lz o u ................... Datyně D o l n í ........................ 23 O ld řich o v ic e ................... S ta n is la v ic e ................... Tlěrlicko H orní . . . . Žukov Dolní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m ateřských škol, které navštěvovolo 25 d čti 31 30 31 30 27 67 41 28 26 27 782 dětí. p o 1l i t i c k é m o k r e s e h l u č í n s k é m : 44. H l u č í n .....................................................54 45. Kravaře .......................................... 46 46. L u d g e řo v ic ;......................................63 d ě tí „ „ 47. P e t ř k o v i c e ............................................63 48. Š il h e ř o v i c e ....................................... 44 49. á t ě p á n k o v i c e .................................. 27 děl í „ ,, V politickém okrese hlučínskéin vydržovala Slezská Matice osvěty lidové 6 m ateřských škol, která navštěvovalo 312 dětí. C e lk e m č ín s k u 49 v y d rž o v a l Ú s tře d n í v ý b o r m a te řs k ý c h š k o l, k te ré S le z s k é M a tic e n a v š tě v o v a lo 2 .2 8 5 o s v ě ty lid o v é v ro c e 1 9 2 8 n a T ě š ín s k u a H lu - d ě tí. Počátkem ledna 1929 zřízena byla m ateřská škola v Lazech u Orlové, takže všech mateřských škol, vydržovaných Ú stře d n ím výborem, je úctyhodný počet 5 0 . Na Těšínsku jeví se potřeba zřízení m ateřské školy v těchto obcích: O k r e s j a b l u n k o v s k ý : Bukovec, Karpentná, Kosařiska, Milíkov, Tyra. O k r e s č e s k o - t ě š í n s k ý : Hnojník, Konsk,á, Dol. a Horní Lištná, M istřovice, Reka, Smilovice, Třanovice, Žukov Horní. , . J v. ^ V o k r e s e f r y š t á t s k é m j e s t j i ž m a t e ř s k á š k o l a v k a ž d é m e n š i n o v é obci. N a H l u č í n s k u třeba zřídili mateřskou školu v obci: Bolatice, Buslavice, Hošťálkovice, Hoštice Velké, Chuchelná, Koblov. Pro zřízení některých mateřských škol ve vyjmenovaných obcích byly již vykonány přípravy a její zřízení uskutečněno bude počátkem školního roku 1929/30. Všech stávajících 50 matičních m ateřských škol je vydržováno Ústředním výborem. Měsíční náklad na tvto m ateřské Školy činí okrouhle 5 0 .0 0 0 .- Kč. Z matičních odborů jen některe finančně silnější přispívají na úhradu věcného nákladu. Nově zřízená m ateřská škola je vybavena vzdy únlně novým zařízením. Na mateřských školách ustanovovány jsou jen kvalifikované učitelky m ater ských škol. V roce 1928 z nedostatku kvalifikovaných sil ustanoveny byly tři učitelky bez naležíte kvalifikace’ a to za souhlasu příslušných školských úřadů. Kromě učitelky podléhají mateřske školy ještě péči padagogického správce, jímž je pravidelně vždy řídící učitel m ístní obecne školy Školsky dozor nad matičními mateřskými školami vykonávají v obvodu státních inspektorátu inspektor st.it- 126 nich škol p ro o k res f ry š tá ts k ý p. V aleček a in sp e k to r s tá tn íc h šk o l p ro o b v o d č e sk o -tě š ín sk ý p an P o lá še k v Čes. T ě š ín ě . K ro m ě u v e d e n ý c h p r o v á d í je š tě in sp ek ci in s p e k to rk a m a te řs k ý c h šk o l pí. Q u d ric h o v á a člen o v é Ú stře d n íh o v ý b o ru S lezsk é M atice o sv ě ty lid o v é. M a te řsk é šk o ly S lezské M a tic e o s v ě ty lid o v é tě š í se v elik é o b lib ě u ro d ič ů , o čem ž sv ěd čí v e liká n á v š tě v a d ě tí m a te řs k ý c h šk o l, k te rá u n ě k te rý c h d o sa h u je p o č tu více n ež 100 d ě tí. N a tak o v ý ch m a te řsk ý c h šk o lá c h m u se lo b ý ti z a v e d e n o z a m ě s tn á v á n í ve d v o u o d d ě le n íc h . V elikou p říz e ň v ě n u je m a te řsk é m u šk o ls tv í S lezsk é M atice o s v ě ty lid o v é m in iste rstv o šk o lstv í a n á ro d n í o s v ě ty , je m u ž n a to m to m ís tě v z d á v á m e p o v in n ý dík. T a k é č e sk á v e ř e jn o s t n a T e sín sk u a H lu čín sk u sle d u je se zá jm e m ro zv o j m a te ř s k é h o š k o lstv í, k te ré je s t zá k la d em šk o ls tv í o b ec n eh o , je s t z á ru k o u z d á rn é h o ro z v o je č e sk é h o š k o ls tv í n a T ě š ín s k u d o b u d o u c n a . P ů sob n ost m ateřských šk o l S lezsk é M atice osvěty lidové za rok 1928. Politický okres fryštátský: M ateřská škola v Albrechticích. Z a č á tk e m šk o ln íh o r o k u 1927/28 bylo za p sá n o 32 d ětí, k o n cern ro k u 1927/28 3l> d ětí. V yučování bylo z a h á je n o 1. z á ří sla v n o s tn ím způsobem . U čitelk o u b y la sle č n a L a u r a H o sp o d á řsk á do 30. září. Od 1. ř íjn a je u č ite lk o u V la sta B rá u e ro v á . O p atro v n ic í b y la M arie B řez in o v á do 31. ř íjn a . Od 1. listo p a d u M arie P a lo v sk á . M a te řsk á šk o la je v b u d o v ě p. K a rla B řez in y čís. 204. M a te řs k á šk o la m á dvě m íst nosti. In sp ek c e n e b y la ž á d n á . M a te řsk á šk o la n e b y la p o stiž e n a ž á d n o u ep id em ií. P r ů m ě rn á n áv štěv a d íte k 26—36. 18. p ro sin c e bylo u s p o ř á d á n a v á n o č n í n a d ílk a . D ěti m a te řs k é školy^ p ře d n e sly b ásn ičk y a z p ív a ly k oledy. V eřejn ě v y sto u p ily ta k é n a d ě tsk ý c h r a d o v á n k á c h , k te ré p o řá d a l o d b o r Slezské M atice osvěty lid o v é v A lb re c h tic íc h d n e 17. če rv n a. Š k o ln í ro k b y l u k o n č e n 27. če rv n a. 11 d ětí z m a te ř sk é šk o ly p ře sto u p ilo do české obecné školy. M ateřská škola v Novém Bohum íně. Ve š k o ln ím roce 1927/28 z a p sá n o bylo 38 dětí, d ěv č at 18, h o c h ů 20. V y u čo v án í bylo zahájeno 1. z á ří 1927 b o h o slu ž b am i ve fa r n ím c h r á m u v N. B o h u m ín ě. U čitelk o u b y la od 1. z á ří do 1. listopadu 1927 I re n a H an z lík o v á , od 1. lis to p a d u do k o n ce šk o ln íh o r o k u 1927/28 B ožena B ý p alo v á, o šetřo v atel k o u M arie K ališo v á. M a te řsk á šk o lk a je p ro v iso rn ě u m ís tě n a ve šk o ln í b u d o v ě čís. 294, n álež ející obci N ový B o h u m ín . P o u ž ív á je d n é m a lé m ís tn o sti, k te rá drive slo u ž ila za k a b in e t české obecné = školy. In sp ek c e v y k o n á n a b y la 19. ř íjn a 1927 in s p e k to rk o u m a te řs k ý c h šk o l E m ilii G u d rich o v o u . P.rům ěrná n á v š tě v a d íte k 30. Z d ra v o tn í s ta v dobrý. Č in n o st m a te řs k é šk o ly p ro je v o v a la se ve sp o je n í s českou obecnou školou. P ře d v á n o č n í n a d ílk o u , k te r á se k o n a la 18 p ro sin c e 1927, děti p ře d n á š e ly a zpívaly. 20. k v ě tn a 1928 z ú č a s tn ily se „D ětského d n e “, p o řá d a n é h o o d b o ry S lezské M atice o sv ěty lid o v é b o h u m ín sk é h o okolí v N. B o h u m ín ě. S a m o sta tn ě v y sto u p ily p ě k n ý m i ta n e č k y a h r a m i p ři „ J u b ile jn í_slav nosti" zd e jšíh o o d boru S lezské M atice o světy lid o v é p o řá d a n é 10. června_ 1928. K záb av ě m aličkých p o řá d a la m a te ř s k á šk o la sp olečně s obecnou šk o lo u n ěk o lik lo u tk o v ý c h d iv ad el. Mateřská škola v Dárkově. V roce 1928 bylo n a m a te řs k é škole S lezské M atice o sv ěty lidové v Dárkově^ z a p sá n o 35 dětí. Vy u čo v á n í bylo z a h á je n o d n e 1. z á ří b o h o slu žb o u . U č ite lk o u je M. D očkalová, o še třo v a te lk o u A n n a Brah á č k o v á M a te řsk á š k o la je u m ís tě n a v so u k ro m é m clomě p. B u c h v a ld e k a a p o u žív á dvě m ístn o sti, her n u a u č írn u In sp ek c e b y la v y k o n á n a d n e 25. ú n o r a 1928 p. in sp e k to re m V. V álečk em z Ivarv in n e Ma te řs k á šk o la n ebylo v to m to roce p o stiž e n a n iž á d n o u ep id em ick o u nem oci. P rů m ě rn á n a v š tě v a denno b y la 28% V n e d ě li d n e 17. č e rv n a p o řá d a l o d b o r S lezsk é M atice o sv ěty lidové „D ětsk y d e n ‘ pro žac tvo ohecrié a m a te řs k é školv. S la v n o st z a h á je n a b y la p rů v o d e m ž a c tv a od šk o ln í b udovy. P rů v o d byl je d n o d u ch ý ale hezk ý . D ěti z m a te řs k é šk o ly k r á č e ly v n á ro d n íc h k ro jíc h . Ž actvo obecne školy melo p ra p o rk y N a v ý le tn ím m ístě p ře d v e d ly děti z m a te ř s k é šk o ly d o b ře n ac v ič en e n á ro d n í ta n c e dle m íst n í h u d b y 'z a v ed e n í u č ite lk y M. D očkalové. D ěti z ob ecn é šk o ly p ro v e d ly r ů z n é cv ičen i a h r y Všechny p a k obdržely u zen k y , h o u s k y a lim o n á d u . K u ko n ci šk o ln íh o r o k u ve d n ech ^4. a 25. č e rv n a b y la uspoř á d á n a v ý s ta v k a ru č n íc h p ra c í dfrtí z m a te řs k é a ob ecn é školy. D ne 5. p ro sin ce 1ÍL8 b v la k o n a n a mikuíá š s k á n a d ílk a p ro d ě ti m a te řs k é šk o ly za p ř íto m n o s ti ro d ičů , p ři n íž p ře d n e sly n ě k te re h asn e a zpi- 127 valy p ísn ě, což se v še m m ile zam lo u v a lo . P o d e le n y b y ly ja b lk a m i a c u k ro v ím . D ne 22. p ro sin ce 1928 p o řád a la obecn á a m a te ř s k á š k o la v á n o č n í n a d ílk u , p ři k te ré o p ět n ě k o lik d ě tí z m a te řs k é šk o ly p ře d neslo v h o d n é b á sn ě a p ísn ě v án o č n í, p ři o zdobeném stro m e čk u . K aždé p a k o b d rželo š a tstv o , obuv, h r a č ky, p rá d lo a v án o čk u . I. Mateřská škola ve Fryštátě. Ve š k o ln ím roce 1927/28 bylo do I. m a te řs k é šk o ly S lezsk é M atice o sv ěty lid o v é ve F ry štá tě zapsáno 65 dětí. U čitelk o u je E m . P a ro b k o v á , o p a tro v n ic í Gab. K ocich o v á. M a te řsk á šk o la je u m ístě n a v budově české s tá tn í šk o ly ve F ry š tá tě . P o u ž ív á je d n é m ís tn o sti. Z d ra v o tn í sta v d ětí b y l usp o k o jiv ý . P rů m ě rn á n á v š tě v a d e n n í 45—50 dětí. Od 1. d u b n a 1928 b y la u s ta n o v e n a ú s tře d ím .Slezské M atice osvěty lidové sl. Ev. B ě h a lo v á za uč. E m . P a ro b k o v o u , k te r á d p sta la do k o n ce škol. ro k u zd ra v o tn í dovolenou. O slav n á ro d n íc h s v á tk ů b y ly d ěti m a t. šk o ly v h o jn é m p o č tu ú č a s tn y sp o lečn ě se školou obecnou. B yly ta k é vžd y p říto m n y n a lo u tk o v ý c h p ře d sta v e n íc h , k te r á b y la p o řá d á n a . P ro m ítá n y byly také tři p o h ád k y . D ne 7.' če,rvna b y l u s p o řá d á n m ís tn ím o d b o rem S lezsk é M atice o sv ěty lid o v é dětsky den P rv n í č ísla p ro g ra m u v y p ln ily děti m a te řsk é školy. P o sla v n o sti b y ly d ěti p o d ělen y p árk o u a h o u skou. M o rá ln í v ý sle d e k b y l p ěk n ý . Š k o ln í ro k b y l u k o n č e n 28. č e rv n a 1928. D ne 1. z á ří b ylo z a h á jeno v y u čo v á n í. P řip o m e n u to bylo v h o d n ý m způsob em , kdo d á v á m o žn o st n a v š tě v o v a ti jim m a te rsk o u školu. Z ap sá n o 75 dětí. U čitelk o u b y la opět u s ta n o v e n a E m . P a ro b k o v á , o p a tro v n ic í Gab. K ocichová. Zdravotní s ta v dětí dobrý, je n je d e n p říp a d sp á ly se v y sk y tl. V án o čn í n a d ílk a k o n a la se^ 22. p ro sin ce 1928. P o děleno bylo 25 d ětí obuví a 26 lá tk o u n a šaty . M im o to h o k až d é d ítě d o stalo h ra č k u , v án o čk u a b alík se zá k u sk y . II. Mateřská šk cla ve Fryštátě. D ru h á m a te ř s k á šk o la o te v ře n a sla v n o stn ím z p ů so b em 5. lis to p a d u 1927. Z a p sá n o 38 dětí. U či telkou u s ta n o v e n a L ib u še M ůllero v á, o p a tro v n ic í M a rie M o k ro šo v á, ped. sp rá v c e m p. K am il K rčm ár, řídící u č ite l a s ta ro s ta m ě sta . M a te řsk á š k o la p o u ž ív á je d n é m ís tn o s ti a je u m ís tě n a v dom e p. L. Kypa^ta T oho ro k u in sp e k ce n a m a te řs k é škole v y k o n á n a n eb y la. Z d ra v o tn í sta v d ě ti b yl usp o k o jiv ý . Denně n a v ště v o v a lo m a te řs k o u šk o lu 20—30 dětí. 21. p ro sin c e 1927 p o ř á d á n a v á n o č n í n a d ílk a a d eti po přednesení b á s n í p o d ělen y h ra č k a m i, v án o č k o u a b a líč k y s c u k ro v ím a ovocem , p o tře b n é o buvi a satstvem. 7. č e rv n a 1928 p o řá d á n m ís tn ím o d b o rem S lezsk é M atice o sv ě ty lid o v é „D ětsk ý den". P rv n í čí slo p ro g ra m u v y p ln ily d ěti obou m a te řs k ý c h škol, p a k b y ly p o d ělen y p á r k y a h o u sk a m i. Š kolní rok ukončen 27. č e rv n a 1928. Mateřská škola Karvinná-hranice. Do m a te řsk é šk o ly S lezské M atice osvěty lid o v é v K a rv in n é n a H ra n ic íc h za p sá n o bylo ve škol. roce 1927/1928 105 dětí. V sobotu d n e 1. z á ří bylo z a h á je n o v y u čo v á n í. D ítk y sešly se v m a te řs k é škole, pobavily a s p řá te lily se s u č ite lk o u a p ř ip ra v ily k d a lš í p rá c i. U č ite lk o u n a té to šk o le je st A lice B er ková o p a tro v n ic í E m ilie K o rn a so v á. Z d ejší m a te ř s k á šk o la imá s a m o s ta tn o u b u d o v u , k te rá je st m a je t kem 'S lezské M atice o světy lidové, síd le m ve S lezské O stravě. V této p o u žív á tř í m ís tn o sti a sice h ern y , pracovny a m a léh o p o k o jíč k u , k d e jso u u sc h o v á n y h ra č k y . In sp e k c e v y k o n á n a b y la 6. ř íjn a 192o pí. insp. E m ilii G u d rich o v o u a dne 9. ú n o r a 1926 in sp e k to re m m e n šin o v ý c h šk o l p. V. V álečkem . E p i demie z á š k r t o vá a spálová z a s á h la v to m to šk o ln ím roce i n a š i m a te řs k o u šk o lu a n á s le d k e m této b y la šest tý d n ů šk o ln ím lé k a ře m Dr. B a b ičk o u u z a v ře n a a to od 17. ř í j n a do 22. ř íjn a , p a k od 1. lis to p a d u do 4 p ro sin ce a od 8. ú n o r a do 11. ú n o ra . Z á šk rte m onem o cn ělo 9 d ítek , sp á lo u 6, ta k že ep id em ii p ro dělalo 15 dětí, n ez em ře lo v ša k žádné. P ro v elik ý p o čet d ětí b y li d ítk y o p ět ro z d ě le n y ve dvě odděleni. P rů m ě rn á n á v š tě v a č in ila 70 dítek. D ítk y m a te řs k é šk o ly z ú č a s tn ily se s o becnou šk o lo u o slav y 28. rijn a , měly m ik u lá š s k o u a v á n o č n í n a d ílk u sp o je n o u s k r á tk o u p ro d u k c í, y b ře z n u o p ět „D ětsk o u b esíd k u ‘ na o slavu n a ro z e n in p re s id e n ta M a sa ry k a a ke k o n ci šk o ln íh o r o k u v b líz k é m le sík u „D ětské r a d o v á n k y ', kde h ra m i, zpěvem a ta n c i p o b av ily n a še h o sty , k te ří se v h o jn é m p o čtu d o stav ili. Mateřská škola v Karvinné na Šolci. N a zd e jší m a te řs k é škole z a p sá n o bylo ve šk o ln ím roce 1927/28 24 d ěv č at a 38 ch lap ců , celkem tedy 62 dětí. V yu čo v án í bylo z a h á je n o dne 2. z á ři a to zp ů so b em s la v n o stn ím od 9. h o d in y . U čitelkou byla zde sl. E lišk a C hudobová, o še třo v a te lk o u L u d m ila S v ačin o v á. M a te řs k á šk o la u m ís tě n a jest v budově B áň sk é a h u tn í sp o lečn o sti a p o u žív á dvou m ís tn o stí a to: u č írn y a h e rn y . M im o to p a tří k ni též k u c h y ň k u o h řív á n í k á v y p ro děti. D ne 28. ř íjn a 1927 k o n a la se v m a te řs k é škole oslava. Školka byla slavnostně v y zd o b e n a a d ěti za p říto m n o sti ro d ič ů a u č ite lk y p ře d n e sly n ě k ta ré b ásn ě o b sah u v la ste neckého. P a k za zp ív aly n á ro d n í h y m n u a po u k o n č e n í o d eb ra ly se dom ů. D ne 25. listo p a d u 192< pre- 128 ložena b y la d o sa v a d n í u č ite lk a do L yžbic u T řin c e a n a je jí m ísto u s ta n o v e n a b y la d n e m 1. p ro s. 1927 Božena V elím ová, k te r á po p ře v z e tí všech, u č e b n ý c h p o m ů c ek ih n e d ve v y u č o v á n í p o k ra č o v a la . 8. prosince 1927 u s p o řá d á n a b y la p ro děti m a te ř s k é šk o ly m ik u lá š s k á n a d ílk a v m a tič n í m ís tn o s ti p. D ostala. P říto m n i b yli p. p e d a g o g ic k ý sp rá v c e a ro d iče d ětí. P o n ě k o lik a d ě tsk ý c h v ý stu p e c h p o d ělil je M ik u láš sáčk y s ovocem , c u k ro v ím , o řec h y a td . N á k la d n a tu to n a d ílk u n e sl m ís tn í odbor. D ne 14. p ro sin c e 1927 k o n á n a b y la v á n o č n í n a d ílk a sp olečně se zd e jší o b ecn o u školou. P ře s š p a tn é p o časí toho dn e zůčastn ilo se jí m n o h o d ě tí i ro d ič ů . P ř iv ítá n í p ro n e slo d ítk o z m a te řs k é šk o ly . P a k n á s le d o v a ly je ste ru zn e b ásn ě a za zpěvu k o le d ro z ž a t b y l sp o le čn ý v á n o č n í stro m e k . N a k o n ec p o d ělen y b y ly d ěti h ra č k a m i, d are m to Ú střed í S lezské M atice osvěty lidové, v á n o č k a m i, sá čk y a p o tře b n ě jší d o sta ly i n ě ja k é veci ze š a ts tv a a obuvi. T en to n á k la d h r a d il m ís tn í o dbor. D ne 7. b ře z n a 1928 k o n a la se v m a te rsk e škole o sla v a n a počest 78tin p. p re s id e n ta T. G. M a sa ry k a . D ítko p ře d n e slo b á s e ň „ T a tíč k u M a sa ry k o v i11 P ak n ásled o v a ly n á ro d n í h y m n y a zase p ra v id e ln é v y u č o v á n í. D ne 17. č e rv n a 1928 u sp o řá d á n b y l v ý le t deti z m a te řsk é šk o ly sp olečně se v še m i ob ecn ý m i i m ě šť a n sk o u šk o lo u z K a rv in n é p o d n á z v e m „D etske ra d o v á n k y ". D ěti z d e jší m a te řs k é šk o ly v y je ly n a d v o u vo zích a sp o lečn ě s p rů v o d e m a s doprovodem liu d b v a zpěvu o d je ly n a so k o lsk é cvičiště. T a m p o n e c h á n o jim v o ln é p o le k u p ro v á d ě n i rů zn ý ch h e r P a k p o d ělen y b y ly p á rk y , žem lem i a m a lin o v o u šťávou. 28. č e rv n a 1928 u k o n če n o b ylo v y u čo v an í n a m a te řs k é šhole. Ve ško le m a te řs k é v y sta v e n y b y ly p rá c e d ětí. V ý sta v k a ta to b y la h o jn é n av štív en a. Dětem , k te ré o d ch ázely do školy, d á n y u č ite lk o u v h o d n é p o k y n y . Maliřní budova nialeřské školy Slezské Malice osvěty lidové v Kaivinné na hranicích č. 1566. M ateřská škola v Karvinné, na Sovinci. Do m a te řs k é šk o ly v K a rv in n é n a S ov in ci b y lo za p sá n o 108 dětí. V y u čo v á n í b ylo z a h á je n o 1 .září. U čitelkou ie M eianie B u b e n k o v á, o še třo v a te lk o u F r a n tiš k a V ašková. M a te řs k á šk o la je u m ís tě n a ve škole obecné, se z v lá š tn ím v chodem . P o u ž ív á je d n u v elk o u m ís tn o s t ja k o u č irn u s m a lo u kuchyni, p ře d sín í a zách o d em . In sp ek c e b y la v y k o n á n a 24. le d n a 1928 m e n šin o v ý m in s p e k to re m p. V. Válečkem. P rů m ě rn á n á v š tě v a 78 d íte k M ik u lá šsk á n a d ílk a b y la p o ř á d á n a 6. p ro sin ce, v a n o c m 22. p rosince, ku všeobecném u u sp o k o je n í. Mateřská škola v Loukách. Š kolní ro k 1927/28 z a h á je n b y l 1. z á ří b o h o slu ž b o u ve z d e jším k o ste le společně se školou obecnou. U z á p isu bylo za p sá n o 90 d ě tí a v y u čo v á n í bylo sta n o v e n o “ j e d n o d u c h o u ^ hod do p ů l 1. hod. od pol. U čitelk o u b y la F r. S k á lo v á , n y n í v Z av ad e a o š e t ř o v a t e l k o u A loisie Gemiotová. M a te řsk á š k o la S lezské M atice o světy lid o v é v L o u k á c h je u m ís tě n a v b u d o v ě české s ta tn i skol) 129 obecné a p o u žív á je d n u m ís tn o s t s chodbou a z v lá š tn ím vch o d em . H řiste je sp o lecn e se šk o lo u obecnou. In sp ek ce b y la v y k o n á n a 13. č e rv n a p. in sp e k to re m V álečkem . E p id e m ii šk o la m a te r s k a p o stiž e n a n e byla, ale d íte k bylo dosti n ac h la z e n ý c h , žá d n é v ša k z n ic h n ezem řelo . P r ů m ě r n á n a v s te v a d íte k b y la 7o. V eřejně vvsitupovaly d ítk y 28. ř íjn a sp olečně s d ě tm i obecné šk o ly v h o s tin c i u „M achu , k d e se k o n a la slav n o st, b itk y m a te řs k é šk o ly ta n č ily v k ro jíc h ta n e č k y , re c ito v a ly b á s n ě a p isn e , k te ré se v elm i r o d i čů m líbily. D ále v y stu p o v a ly d ítk y n a m ik u lá š s k é n a d ílc e , k te r á se k o n a la 6. p ro sin c e v n a s i škole Me ší d ítk y ja k obyčejně se M ik u láše b ály , a p ro to u č ite lk a je m u s e la p ě k n ý m i slovy u p o k o jiti. Za to v šak k n e m a lé ra d o s ti ob d ržely sá če k s cu k ro v ím , o řec h y a ja b líč k y , k te re z a k o u p il zd e jší od b o r S lez ské M atice o světy lidové pro n a še děti. N ato bylo u s p o ř á d á n a v á n o č n í n a d ílk a s v á n o č n í sla v n o sti p io d ítk y obecné i m a te řsk é školy. T éto sla v n o sti se z ú č a s tn ily v š e c h n y d ě ti a tez v h o jn é m p o čtu je jic h rodiče. D ěti m a te řs k é šk o ly p ře d n á š e ly vho d n é b ásn ě, k o led y , ta n e č k y . P a k ro z d a n ý b y ly d ě te m ty to v ě ci- v án o čk a, boty, u č ite lk o u zh o to v en ý m íč, h r a č k a d a ro v a n á Ú stře d n ím v ý b o rem S lezske M atice osvětv lidové ve Slezské O stravě, sá če k s c u k ro v ím a ovocem a c h u d š ím d ě te m i sa tstv o . R odíce i (teti s v elik ý m u sp o k o je n ím o d ch ázeli ze sla v n o s tn í m ís tn o sti. P o v á n o č n íc h sv á tc íc h ž a d a o še třo v a te lk a m a te řsk é Školy o p ro p u š tě n í ze služeb m a tič n íc h , je lik o ž se. v d áv á . N a je jí m ísto se p n h la s ila s e s tra b y v ale o še třo v a te lk y A loisie G em rotová. U č ite lk a je s o še třo v a te lk o u sp o k o je n a. N a ro z e n in y p. p r e s id e n ta oslav iti ism e 10. b ře z n a v n ed ěli odpoledne v h o stin c i u „M áchů". N a v k u sn é o zd o b en ém je v išti d ítk y m a te řsk é šk o ly p ře d n e sly b á s n ě a p ísn ě a za zp ív aly n á r o d n í h y m n y . V če rv n u k o n a jí se p r ip ra v y k v y s t a v í v ý tv a rn ý c h p ra c í. V ý sta v a je o te v ře n a 29. č e rv n a a m a te ř s k á š k o la sa m o s ta tn é v y sta v u je v š e c h n y - s v e práce d íte k i p ísk o v iště a d o p ln ě n o je lo u tk o v ý m d iv a d é lk e m . P o v ý sta v ě se p o r a d a ji d ě tsk é r a d o v á n ky 1 července n a šk o ln ím h ř iš ti. P říto m n y jso u v še c h n y d ítk y m a te řs k é šk o ly i je jic h ro d iče D eti m a teřsk é šk o ly p ře d v e d ly rů z n é ta n e č k y , h r y a p ísn ě se cv ičen ím . P o sla v n o sti d e te m l o z e n a sv a čin a , ab. se p o siln ily a p řic h y s tá n kolotoč, ab y si poskočily. T o u to sla v n o sti u k o n čil se šk o ln í ro k 1927/28 a n a s tá v a jí p rá z d n in y . Mateřská škola v Něm ecké Lutyni. V roce 1927/28 bylo z a p sá n o n a zd e jší m a te řs k é škole 45 d ětí. U čitelk o u u s ta n o v e n a J a ro s la v a B a r tu šk o v á o še třo v a te lk o u Zofie S a la m o n o v á. P ra v id e ln é v y u č o v a n í d íte k začalo 2. z á n 1927. M a tersk ý škola je u m ís tě n a v n á ro d n í škole a p o u žív á je d n u m ís tn o st. In sp ek c e bylo v y k o n á n a 23. lis to p a d u p i in sp e k to rk o u G u d richovou. 28. říjn a,. 9. p ro sin ce , 18. p ro sin ce, 7. b ře z n a a 28. č e rv n a v y sto u p ily d ě ti m a te řsk é šk o ly v eře jn ě a to zpěvy, ta n c i, h r a m i a d ra m a tis a c í. U čitelk o u b y la o p ět u s ta n o v e n a J a r. B a rtu š ková, o še třo v a te lk o u A nděla B e d n ářo v á, D ětí bylo za p sá n o 50. 28. ř íjn a 1928( z ú č a s tn ila se " “ jjjjjska škola o slav d e sítile té h o tr v á n í n a š í sa m o sta tn o sti, i. p ro sin ce k o n a n a m ik u la s s k a n a d ílk a a 20. p ro sin c v án o čn í n ld í l k a D ěti by ly o b d a ro v á n y h ra č k a m i, k te ré d a ro v a lo Ú stře d í Slezské M atice o sv ěty lidové ve S lezské O stravě, p a k cu k ro v ím , ovocem , p u n č o š k a m i, p a p u č i a ru k a v ic e m i coz bylo d a ro v á n o b o rem S lezské M atice o sv ěty lidové v N ěm ecké L u ty n i, k te rý n a le ž íte v y k o n a l sve p o slá n i. Mateřská škola v Pol. Lutyni. Děti m a te řsk é školy z ú č a s tn ily se v šech oslav s p o je n ý c h s obecnou šk o lo u . Dne 7. b řez n a k o n ala se o sla v a n a ro z e n in p a n a p re sid e n ta M a sa ry k a . D ěti s v elk o u láskoui k ta^tic g-® ^ r v n a b áseň T a tíč k u M asary k o v i" a zp ív aly h y m n y . P ři o d ch o d u b y ly ro z d a n ý p ra p o rk y . ne . ' 1928 d o sta v ily se d ěti do m a te řs k é školy, aby se s n í ro zlo u čily . K rá tk o u ro zm lu v o u p řip ra v ily _ se děti n a šk o lu obecnou. P o za p ěn í h y m n y odchod do m ů . 1. červ en ce b y l k o n á n v ý le t m a te rs k e školy společně se ško lo u obecnou. D ěti m a te řs k é šk o ly p ře d v e d ly h r u „Z a h ra d n ic e " v p a p íro v ý c h matech. V elice se líM ly ja k o ž i d a lší číslo „T ělocvik". Po z a ta n č e n í ro z d á n y d ětem k o láče, u z e n k y s chlebem a sodovky V š e 'd a r o v a la S lezsk á M atice osvěty lidové. P ra v id e ln é z a m ě s tn a n í ve šk o le m a}e r ^ é z a č a l o 3 z á ří 195*8 U čitelk o u u sta n o v e n a J in d ř iš k a K u z n ík o v á , o še třo v a te lk o u A n n a H eliso v a. D eti za p sa n ý ch h v ln 5 7 líc o b e c n é “ko ly odch ází 36. O slava lO tiletého tr v á n í n a š í s a m o sta tn o sti b y la sp o je n a s oslavou H r S r av ý ssi sassyssa ro b em Slezské Jvlatice osvěty ss& g lidové u č ite lk a B ožena G u n th ero v á . — ......... 130 Mateřská škola v Dol. Marklovicích. Z áp is do m a te řs k é šk o ly S lezské M atice o sv ě ty lidové v Dol. M ark lo v icích k o n á n b yl ve dnech 29., 30. a 31. srp n a . P ře s to, že odešlo m n o h o d ětí do obecné školy, n ezm en ši] se p o čet d ě tí v m a te řsk é škole, z čehož je s t n ejlép e v id ě t, že m a te ř s k á šk o la ve zd e jší obci je velice o b líb e n á a n ez b y tn á . — Za psáno bylo 96 dětí. M a te řsk á šk o la u m ís tě n a je v b u d o v ě české s tá tn í obecné šk o ly a p o u žív á jednu m ístn o st. Je lik o ž m ís tn o s t n ep o jm e to lik d ě tí a p o to m ta tě ž k á p rá c e u č ite lk y p ři to lik á d ětech, roz děleny by ly ve dvě sk u p in y . K ažd á z a m ě s tn á v á n a d e n n ě 3 h o d in y a sice: od p ů l 9. hod. r a n n í do pul 12. hod. a od 1 h o d in y do 4. hod. odpol. V y u čo v á n í v m a te řs k é škole z a h á je n o bylo 1. z á ří sla v n o stn ím způsobem . D ěti sešly se do m a te řs k é školy, k d e p o v z á je m n ý m se sezná.m ení za p ě n ím n á ro d n í h y m n y byly jim ro z d á n y p ra p o rk y , k te ré si o d n esly s já so te m do m ů , těšíce se, že b u d o u zase ch o d iti do škol ky. _ P e d a g o g ic k ý m sp rá v c e m u s ta n o v e n J a n K yncl, říd íc í u č ite l české s tá tn í obecné šk o ly v Dol. M arklovicích, u č ite lk o u K a te řin a Z ed n íčk o v á, o še třo v a te lk o u A n n a S trnadova.. In sp ek c i p o d ro b en a byla m a te ř s k á š k o la p. in s p e k to re m m e n šin o v ý c h šk o l V álečk em . Z d ra v o tn í sta v d ětí b yl po celý ro k celkem dobrý, až n a n ě ja k é m e n ší o n em o cn ěn i v m ěsíci le d n u . P r ů m ě rn á n á v š tě v a 44 d ě tí p ro k až d o u sk u p in u . 28. ř íje n o sla v en b y l d ů sto jn ě ro zm lu v o u o ta tíč k u M a sary k o v i a z a p ě n ím _ n á ro d n í h y m n y „Kde dom ov m ů j“. O braz i m ís tn o s t v k u sn ě v yzdo b en a, p rá c e to m a lý c h d ětí. — D ne 5. p ro sin ce b y la uspo řá d á n a p ro d ěti m a te řs k é šk o ly m ik u lá š s k á n a d ílk a za p říto m n o s ti ro d ičů , n a k te ro u ž zd e jší odbor vě n o v al 295 Kč. D ěti z a z p ív a ly n ě k o lik p ísn í, p ře d n e s ly p ě k n o u h r u „ P a n e n k y 11, což se v še m m ile zam lou valo. K aždé d ítk o obdrželo sá ček n a p ln ě n ý ja b lk y , o řec h y a cu k ro v ím . Dne 22. p ro sin c e k o n a la se vá noční n a d ílk a . D ěti d o sta ly v án o č k y a h ra č k y , k te ré d a ro v a lo Ú stře d í Slezské M atice o sv ěty lidové ve S lezské O stravě. C h udobné d ěti p o d ělen y o b u v ím a ša ctv em . A ni K a šp a re k n a d ěti n ez ap o m ín al. Skoro k ažd ý tý d e n z a h rá n o lo u tk o v é d iv ad lo . Po d lo u h ý c h p říp ra v á c h a v elik ém tě še n í se d ětí p řišel 17. červen, k te rý byl p ro v še c h n y o p ra v d o v ý m sv á tk e m . V p ro p ů jč e n é z a h ra d ě n a u p ra v e n é m m ístě p řed v edly d ěti rů z n é ta n e č k y a re je , k te ré se líb ily n e je n d ív a jíc ím se h o s tů m a ro d ičů m , ale i ú č in k u jí cím sam o tn ém . P o ta k o v ý m v ítě z stv í m a lý c h jis tě p ř i š l y ú sp ěch y . D ěti p o d ělen y p a k u z e n k a m i, lim o n á dou a cu k ro v ím . J a k se d ítk á m líb í ve školce, to n á m n e jsp o le h liv ě ji p o v í číslice. K onec šk o ln íh o roku uko n čen je s 103 dětm i. Mateřská škola ve Starém Městě u Fryštátu. Ve šk o ln ím roce 1927/28 by lo za p sá n o celkově 52 d ětí a sice 24 d ě v č a t a 28 h o ch ů . V yučování z a h á je n o s la v n o s tn ím způsobem , d ě te m v y sv ětlen v ý zn a m školy m a te řsk é . U čitelk o u u s ta n o v e n a Otilie P elc lo v á z P ře ro v a , o še třo v a te lk o u F r. Z ů b k o v á ze S ta ré h o M ěsta. B ěh em ro k u v y sto u p ilo ze zdejší m a te řsk é šk o ly 5 d íte k n á s le d k e m v y stě h o v á n í ze zd ejší obce, p ře sto n e u trp ě l počet d ěti n avštěvujících m a te řs k o u školu, z trá ty , neboť b ěh e m ro k u p řib y lo op ětn ě děti že k o n cem ro k u m e la m a te řs k á škola p ln ý počet z a p sa n ý c h dětí. Š kola m a te ř s k á je u m ís tě n a v b u d o v ě české s tá tn í šk o ly a p o u žív a jí m íst nosti a sice: u č írn u , k a b in e t a š a tn u , tím to ro k e m v ša k m ís tn o s t zcela n e v y h o v u je , jelik o ž počet deii stá le v z rů stá , čím ž je s t om ezen v o ln ě jší po h y b d tť í p ři z a m ě stn á n í. V roce 1927 p o d ro b en a zdejší m a te řs k á šk o ia in sp e k ci 16. b ře z n a 1927 pí. in s p e k to rk o u E m ilii G u d rich o v o u , 27. b ře z n a p. m sp. men šin o v ý c h škol V. V álečkem . Z d ra v o tn í sta v uspokojivý ; ž n a n e p a trn é o n em o cn ěn í, k te re n em elo vazněj ších n á sle d k ů , čím ž n e b y la šk o la z a v ře n a . P r ů m ě rn á d e n n í n á v š tě v a 35—38. O slavy 28. ř íjn a 10-lete trvám n a ší re p u b lik y a 7. b ře z n a k o n á n y h ro m a d n ě se šk o lo u obecnou. S lav n o st z a h á je n a sp ráv c em školy p. R. S tašem , k te rý p ře d n á še l o' p lo d n é m životě a n e s m rte ln ý c h z á s lu h á c h p. p re s id e n ta a zbudovaní n ašeh o stá tu . S la v n o st u k o n č e n a p ře d n e se m v la ste n e c k ý c h p ísn í a b á s n í d íte k šk o ly m a te řsk é a zapě n ím n á ro d n í h y m n y . D ětem ro z d á n y p ra p o rk y . 6. p ro sin ce m ik u lá š s k á n a d ílk a , n a m z p n s p e l mis<m odbor Slezské M atice osvěty lidové p en ě žitý m obnosem , za což n a k o u p e n o pečiyo a cu k ro v in k y , jez sv. M ik u láš tě m n e jm e n š ím p řin e sl, za což d ítk y p ře d n á še ly a zp ív aly . V án o čn í n a d ílk a tesila se velké oblibě, děti m a te řs k é šk o ly p ře d v e d ly h r u „V án o čn í se n “ a p ře d n á š e ly ; po v y č e rp á m p ro g ra m u rozdaný dětem h ra č k y , k te ré k ú p ln é ra d o s ti tě c h n e jm e n š íc h p řid ě lilo p ře d se d n ic tv o Slezsko M atice osvěty lidové a m ís tn í odbor p řisp ě l p a k š a ts tv e m a obuví. Za h o jn o u n a d ílk u p o d ěk o v a l sp ráv c e šk o ly p. li. Stas všem d á rc ů m a lid u m ilý m sp o lk ů m . Mateřská škola v Petrovicích. Z áp is do m a te řs k é šk o ly v P e tro v ic íc h u B o h u m ín a v roce 1928 b yl p ro v e d e n ve d n ech 29., 30 a 31 s r p n a a bylo za p sá n o 29 ch la p c ů a 35 d ěv čat, t. j. 64 d ětí. P ra v id e ln é z a m ě s tn a n í d íte k v m atersko škole bvlo z a h á je n o d n e 1. zá ří, k te ré ž to z a h á je n í m ělo r á z sla v n o stn í. U čitelk o u zd ejší m a te rs k é sko y ie t č. Jo ža H o rá k o v á, o š e třo v a te lk o u je F ra n t. V álk o v á. Š k o la m a te r s k a ma, 3 m ís tn o sti a sice. šatnu, u č írn u a k a b in e t. Š a tn a n á m slo u ží za h e rn u , v létě si d ě ti h r a jí n a p ísk o v é m h r is ti p re d školou. Zdra v o tn í sta v byl všeobecně dobrý. P rů m ě rn á n á v š tě v a d íte k je v létě 50. In sp e k c i v y k o n a v a l po cely škol n í ro k p ed a g o g ic k ý sp ráv c e ře d ite l obecné a m ě šť a n sk é šk o ly a sice ve d n ec h : 25. za ri, iijn a , plo since 4. ú n o ra , 14. b řez n a, 20. če rv n a. D ne 18. k v ě tn a b y l n a in sp e k c i in sp e k to r m e n šin o v ý c h skol p. V aleček. D esítileté ju b ile u m n a š í sa m o s ta tn o s ti b y lo o slav en o d ů sto jn ě spo lecn e s o b ecnou a m esián skou školou v tělocvičně. N a je v išti p ro v e d ly d ěti v e lm i p ě k n o u h r u „M u ch o m u rk y . L o u tk o v é divadlo h rá lo se p ra v id e ln ě . D ne 7. č e rv n a 1928 k o n a la se v tělo cv ičn ě obecne šk o ly sp o le čn á vys/tava dětských p rací. D ěti z m a te řsk é šk o ly b ěh e m šk o ln íh o ro k u z h o to v ily k v ý sta v ě rů z n é ozdobné p ra č e a sice: z 131 m o d elo v án í (p ern ík o v o u c h a lo u p k u ), o v íje n í v ln o u (k v ětin y ), o v íje n i ly k ? m (k o šíčk y ta o b r a l y ) , pole p o v án í v ln o u (kvetoucí stro m y ), ta k é k re sb y s n á v o d e m i bez n á v o d u . V ý sta v a s e z d a řila a b y la h o jn é n av štív e n a. P . t. ro d iče v elm i z a jím a ly p rá c e d ě tm i m a te řs k é šk o ly zh o to v en é a o d n esli si te n n ejlep š ú su d e k o z a m ě s tn á n í a výchově d íte k ve v ě k u p ře d šk o ln ím . D ne 24. č e rv n a 1928 k o n a la se šk o ln í sla v n o st M a tič n í d ě tsk ý d e n “ čili šk o ln í ra d o v á n k y . P rů v o d b y l p e s trý , jeh o ž se z ú č a s tn ily d eti m a te r ské obecné a m ě šťa n sk é školy, též m ís tn í občané. D ěti b y ly v esm ěs k ro jo v a n ý . N a S o k o lsk ém h ř iš ti p ro vedly dřU své ry tm ic k é h ry . P o cvičení obdrželo k a ž d é d ítě 1 u z e n k u , ch léb a sk le n ic i m a in o v é sťavy. V ánoční n a d ílk a k o n a la se 23. p ro sin ce v tělo cv ičn ě obecne šk o ly spo lecn e s o b ecnou a m e s iá n s k o u s lou P ro g ra m d ětsk éh o dne b y l ^ r ý a v elm i h e z k ý D ítk y ze šk o ly m a te řs k é 8<g r a * Je d n o ak to v k u Š kola m a lý c h kočiček", p a k n á s le d o v a ly v ý s tu p y „O sevci", „ S p u rn ý sk o la k , „D á re k Je žíšk o v i a rů zn é k o led y by ly z a p ěn y d ě tm i z obecné a m ě šť a n sk é školy. Po p ro g ra m u d ě te m ro z d a n ý h ra č k y ,, k te re p řid ělilo p ře d se d n ic tv o S lezské M atice o světy lidov é ve Slezske O strav ě. M istm o d b o r Slez.ske \la tic e osvětv lidové o p a třil d ětem lá tk y n a ša ty , n ě k te r ý m boty, sá č e k c u k ro v í a v án o č k u . M ate s k a šk o la Slezské M atice osvěty lidové v P e tro v ic íc h k o n á p re s n e a p iln é sve p o sla n í a te s i se p n z m a pocho pení všeho o b ča n stv a . P o čet d íte k ve škole m a te ř s k é ro k od ro k u sto u p a . Maliční bodová mateřské školy Slezské Metice osvěty lidové ve Stonavě ř. 565. Mateřská škola ve Stonavě. V m a te řsk é škole S lezské M atice osvěty lid o v é ve S to n av ě bylo n a z a č á tk u šk o ln íh o ro k u zap sán o * J ^ j g g f í g * n áro d n í h y m n y „K de dom ov m u j • nav ^ o p atro v n ici L u d m ila O nderkova. 1. le d n a 19-8 se „VánoCni H ra" a „ K o le M ik o v é " . M W ra a te řs k é šk o ly p ři v á n o č n í n a d ílc e ty to h ry : : ktpró d a ro v a lo ú s tř e d í S lezsk é M atice „ “ ” te " z ‘koup™ ta tejil o íb o r Slezské — „Kde dom ov m ů j". « - » 132 Mateřská škola ve Skřečoni. Do m a te řsk é šk o ly S lezské M atice o sv ěty lid o v é ve S k ře čo n i ve šk o ln ím roce 1927/28 bylo z a p sá no 65 dětí. U čitelk o u b y la u s ta n o v e n a do 7. k v ě tn a 1928 M arie H ru šk o v á , po n í b y la u s ta n o v e n a Ú s tře d ím S lezské M atice o sv ěty lid o v é S v a to sla v a P ro c h á z k o v á . O še třo v a telk o u je st K a rla P o sp íšilo v á. Dne 28. ř íjn a z ú č a s tn ila se m a te ř s k á šk o la oslavy. 6. p ro sin c e k o n á n a m ik u lá š s k á n a d ílk a . 20. p ro sin ce k o n ala se v án o č n í sla v n o st, sp o je n a s n a d ílk o u . V z im n ím období m n o h o d ě ti onem o cn ělo če rn ý m kašlem . Bylo zjiště n o n ě k o lik p ř íp a d ů c h řip k y a je d e n p ř íp a d z á p a lu plic, k te ré ž to n em o ci je d n o d ítě podlehlo. P očet z a p sa n ý c h d ětí v z ro stl do 31. p ro sin c e 1927 n a 80. D ne 7. b ře z n a o sla v a n a ro z e n in p a n a p re s i d en ta. D ěti z ú č a s tn ily se ta k é „V elkého dne m lá d e ž e " , p o řá d a n é h o o d b o ry S lezské M atice o světy li dové b o h u m ín sk é h o d n e 20. k v ě tn a 1928 v N ovém B o h u m ín ě. Dne 10. č e rv n a b yl p o řá d á n „D ětský d e n “. 23. č e rv n a b y ly d ěti m a te řs k é a obecné šk o ly o čk o v á n y p ro ti tu b e rk u lo s e . In sp ek c e v to m to škol n ím roce p ro v e d e n a neb y la. II. Mateřská škola v Horní Suché. Š k o ln í ro k 1927/28 z a h á je n b y l s la v n o stn ím zp ů so b em d n e 1. září. Do m a te řs k é šk o ly zapsáno bylo z a č á tk e m šk o ln íh o ro k u 58 dětí. B ěh em ro k u p řisto u p ilo 9 d ětí. U čitelk o u u s ta n o v e n a b y la Mat. Š tudl arová, o p a tro v n ic í K ob iersk á. M a te řsk á šk o la u m ís tě n a je v p řís ta v b ě b u d o v y české obecné školy a z a u jím á dvě m ís tn o s ti: h e r n u a u če b n u . 24. le d n a p ro v e d e n a b y la in sp e k ce in sp e k to rk o u m ateřsk ý ch škol Ti. G u d rich o v o u . B ě h em ro k u v y s k y tla se e p id e m ic k á nem o c — osy p k y , jíž v ša k žád n é d ítě nepod lehlo. P rů m ě rn á n á v š tě v a d íte k b y la 2 4 .-2 8 . Z a č á tk e m p ro sin ce p o ř á d á n a b y la m ik u lá š s k á n adílka. 22. p ro sin ce u s p o ř á d á n a v á n o č n í n a d ílk a , p ři n íž d ě ti s e h rá ly v á n o č n í h r u „B oženčin Š těd rý večer". Děti p o d ělen y sá č k e m s cu k ro v ím , ja b lk y a ořechy. K rom ě to h o o b drželo k až d é d ítě po p ěk n é hračce, d a r to Ú stře d í S lezské M atice osv ěty lidové ve S lezsk é O strav ě. 1. č e rv n a p o řá d a l odbor Slezské Matice osvěty lidové d ě tsk é ra d o v á n k y . N aše d o b ro tin a z a c v ič ila 4 d íly p r o s tn ý c h a jin ý c h ry tm ic k ý c h cvičení. Dne 24. č e rv n a u s p o ř á d á n a b y la v ý s ta v k a p ra c í, zh o to v e n ý c h n a š im i d ě tm i b ěh e m ro k u . V ý sta v k a se všeobecně líb ila. Š k o ln í ro k z a k o n če n sla v n o stn ím zp ů s o b em 28. č e rv n a 1928. Mateřská škola ve Věřnovicích. M a te řsk á šk o la S lezské M atice o světy lidové ve V ěřn o v icích b y la o te v ře n a 1. z á ří 1928. Zapsáno bylo již p ře d e m do n í 39 dětí, k te ré 1. z á řím p o ča ly p ra v id e ln ě a p iln ě n a v ště v o v a li m a te řsk o u školu. Ja k o otevření, m a te řs k é šk o ly S lezské M atice o světy lidové ve V ěřn o v icích b y la m ís tn ím odborem Slezské M atice o světy lidové u s p o ř á d á n a sla v n o st, k te ré se z ú č a s tn ily d ěti šk o ly m a te řsk é , obecné a rodičové v h o jn é m po čtu . P rů v o d e m v esn icí odešli ú č a stn íc i do „T o p o lin y ", k d e sla v n o st pokračovala. T a m by ly v še c h n y d ě ti p o d ělen y k o lá či (ja k je zvy k em ) a cu k ro v ím . U čitelk o u b y la sta n o v e n a A rnošta B uchtová, o p a tro v n ic í A n n a M a lc h á rk o v á . P ed ag . sp rá v c e m m a te řs k é šk o ly p. říd íc í u čitel Jindřich S lim áček. M a te řsk á šk o la je u m ís tě n a v bu d o v ě obecné školy, k d e p o u žív á k sv é m u ú če lu 1 místnosti. In sp ek ce v m a te řs k é ško le d o p o su d neb y la. Z d ra v o tn í sta v d ětí b y l celk em dobrý. P rů m ěrn á n á v š tě v a m a te řs k é šk o ly b ý v á 35 dětí. J u b ile jn í d en 28. ř íje n b y l d ětm i o sla v en v m a te řs k é škole důstoj n ý m způsobem . P ře d n á š e ly b á s n ič k y o české v la sti a b á s n ě o p. p resid e n to v i. Z p ív a ly n á ro d n í hym nu a odch ázely d o m ů s o d z n a k y če sk ý c h dětí re p u b lik y s p ra p o rk y . N a m ik u lá š s k o u n a d ílk u věnoval m ís tn í od b o r Slezské M atice o sv ěty lidové d ě te m 100 Kč, bylo podělen o d á rk y 42 dětí. V ánoční slav n ost b y la k o n á‘n a společně se šk o lo u obecnou. O pět p řič in ě n ím m ís tn íh o o d b o ru Slezské M atice osvěty lidové b y l d ětem p ř ip ra v e n p ě k n ý stro m e če k v á n o č n í s d á re č k y pod n ím . D ěti m a te řs k é šk o ly přispěly v h o d n ý m i v ý stu p y k z p e stře n í p ro g ra m u . N ejv ě tší r a d o s t m ěly v š a k d ěti z h ra č e k , d a ro v a n ý c h ústřed n ím v ý b o rem S lezské M atice osvěty lidové. K aždé d ítk o o dcházelo s ja sn o u tv á řič k o u z v án o čn í slav nosti a bylo zřejm o, že m á ra d o s t z „Jež íšk a", k te ré h o d ětem p ř ip ra v ila S lez sk á M atice o sv ěty lidové. Mateřská škola v Závadě. V roce 1928 bylo za p sá n o v české m a te ř s k é škole v Z áv a d ě 41 dětí. U čitelk o u v m a te řsk é škole je F r a n tiš k a S k álo v á , o p a tro v n ic í Š tě p á n k a Š u stík o v á . M a te řsk á šk o la je u m ís tě n a v budově české s tá tn í obecné školy, M a te řsk á šk o la m á pouze je d n u m ís tn o st; in sp e k ce v roce 1928 n e b y la vykonána. V m a te řsk é ško le b y ly n ě k te ré d ítk y n em o cn é (ch řip k a, k a š e l a p la n é n eštovice), n ezem řelo žádné, nem o cn ý ch bylo celk em 23. Š kola m a te ř s k á n e b y la z a v ře n a , p o n ěv ad ž d ítk y n eb y ly v jedné dobi"' nem ocné. D ne 6. p ro sin c e b y la m ik u lá š s k á n a d ílk a , p ři n íž d ěti zp ív aly , p ro v á d ě ly rů z n é h ry , dramatisovaly p o h á d k y a přednášely n ě k o lik b ásn í. V án o č n í n a d ílk y v české šk o le z ú č a s tn ila se též m ateřská škola, p ři v á n o č n ím s tro m k u d ě ti zp ív aly k o le d y a re c ito v a ly v á n o č n í b ásn ě. 133 Politický okres česko-tiěšínský: Mateřská škola v Dolních Bludovicích. Vc šk o ln ím roce bylo z a p sá n o do zd ejší m a te ř s k é šk o ly 42 d ěti, 20 ch la p c ů , 22 d ěv čat. Š k o ln í rok zah ájen 1. září. P říto m n ý byly té m ě ř v še c h n y m a tk y . K d ě te m p ro m lu v ila u č ite lk a m a te řs k é školy, jíž je M a rta B aad-.rová. O še třo v a telk o u je M a g d ale n a M ocková. M a teřsk á šk o la je u m ís tě n a v české stá tn í o bčanské škole. P oužívá 3 m ís tn o sti. V m a te řs k é šk o le b y la v y k o n á n a p rv n í in sp e k ce p. in sp e k to re m V. V álečkem d n e 20. d u b n a 1928. D ěti n eb y ly p o stiže n y n a k a ž liv o u nem ocí, je n n ě k te ré o n em o cn ěly s p a l ničkam i. Š kola v ša k z a v ře n a n eb y la. N ezem řelo ž á d n é d ítě. P r ů m ě r n á n á v š tě v a b y la 69%. D ěti se z ú č a s t nily v šech o slav n á ro d n íc h sv á tk ů , o sla v y 78. n a ro z e n in p. p r e s id e n ta sp o lečn ě se šk o lo u obecnou a ob čanskou M im o to b y la m ik u lá š s k á n a d ílk a 6. p ro sin c e a v á n o č n í n a d ílk a d n e 22. p ro sin ce . N a konci školního ro k u k o n á n y ra d o v á n k y . D ěti m a te řs k é šk o ly zp e střily je jic h p ro g ra m n ě k o lik a čísly, jež se o b ecenstvu velm i líbily. Mateřská škola v B ystřici n. Olzou. P ři z á p isu do m a te řsk é šk o ly S lezské M atice o sv ěty lid o v é v B y střic i n. O lzou za p sá n o bylo 28 d ítek a to 10 h o c h ů a 18 děvčat. V y u čo v án í z a h á je n o bylo če sk ý m i ev an g . b o h o slu ž b am i. M a te rsk a škola v n y n ě jším šk o ln ím roce 1927/28 u m ís tě n a je v bud o v ě české s tá tn í šk o ly a p o u ž ív á 1 m ís tn o s t si p o slu šen stv ím . U čeb n a je p r o s tr a n n á a v zd u šn á. N a d v o ře m im o tr a v n a té h ř iš tě je s t p ro m a te rs k o u šk o lu zřízeno p ísk o v iště, k te ré s k ý tá d ě te m m n o h o záb av y . U čitelk o u je s t O tilie D rtin o v á, d o sa v a d n í o še třo v a te lk a H e le n a G rim o v á p o d a la m ě síč n í výpověď , p o č ín a je d n e m 1. le d n a 1928. N a je jí m ísto n a s to u p ila od 1. ú n o r a 1928 A n n a S am co v á z B y střice n. Olzou. Z d ra v o tn í s ta v d ě tí i v zim e u sp o k o jiv ý . E p id em ii m a te řs k á šk o la stiž e n a n eb y la. P rů m ě rn á n á v š tě v a z p o čtu 28 d ě tí je s t 20. In sp ek c e n a m a te rs k e škole v y k o n án a b y la řed. p a n e m S m yczkem a to v m ě síc i če rv n u 1928. P rv n í v e ře jn é v y sto u p e n i p řip a d lo de;em m a te řsk é šk o ly p ři oslavě 28. ř íjn a , k te ré se k o n a lo v tělo cv ičn ě školy. P ře d n e s ly b asn e, n o d ic i se o b sah em k sla v n é m u dni. M ik u lá šsk á n a d ílk a z p ů so b ila d ě te m ra d o st. B yly p o d ělen y cu k ro v ím , k te ré p řip ra v ila u č ite lk a s p í M olinovou, ch o tí le sn íh o v B y střici n. Olzou, a ja b líč k y , jez d a ro v a l p. J m Štefek ta k té ž v B y střici. 21. p ro sin ce 1927 p o ř á d á n a b y la v á n o č n í n a d ílk a v tělo cv ičn é školy. V šechny děti ze šk o ly m a te řs k é p o d ělen y k rá s n ý m i h r a č k a m i, k te ré d a ro v a lo Ú stře d í S lezske M atice o sv ěty lid o vé M ístní odbor poděli] d ěti cu k ro v ím , o řech y a v á n o č k a m i, c h u d š í m im o to o b d a ro v a n ý s a ty nebo boty V m ěsíci d u b n u bvlo k až d ý d en po 14 d n ů ro z d á v á n o m lé k o a sice 1 1 v žd y p ro 3 d ěti. V v lo h y h r a dil m ís tn í odbor Slezské M atice o sv ěty lidové. D ne 3. č e rv n a 1928 p o ř á d a n a v te lo cv icn e šk o ly a k a d e m ie ke D ni m a te k “. D ěti m a te řsk é školy z a ta n č ily ry tm ic k é ta n c e s d o p ro v o d em k la v ír u a. p ře d n e sly b asn e o t a t í n k o v i a m a m in c e . 24. č e r v n a 1928 u s p o ř á d a la u č i t e l k a v ý s t a v k u p r a c í d e ti m a t e r s k é š k o ly . T e s ila se m ilé p o zo rn o sti obecen stv a. T éhož dne p o řá d á n y ,;D ětské ra d o v á n k y " , na, n ic h ž deti m a te rs k é školy nrovedly m n o h é h r y a žerto v n é závody. B yly p o d ě le n y k o láči, u z e n k a m i a o b č e rstv e n y m a lin o v o u s l á vou. D ne 28. č e rv n a u k o n če n šk o ln í ro k 1927/28 s la v n o stn ím i če sk ý m i b o h o slu ž b a m i v ev a n g elick em kostele, jic h ž se d ěti m a te řs k é šk o ly s u č ite lk o u zú č a s tn ily . Mateřská škola v Dol. Datyních. M a teřsk á š k o la Slezské M atice o světy lidové v Dol. D aty n ích o te v ře n a b y la d n e 1. z á ří 1928. V září 1927 p ro v ed l sp ráv c e šk o ly Ad. Š u d o m a n a v ý zv u in s p e k to r á tu p ro české šk o ly v k a r v in n é šoupu; m ístn íc h d íte k české n á ro d n o sti ve v ě k u od 3—6 let. Po v rá c e n í s e z n a m u s 33 p řih lá š e n ý m i v y b íd l in sp e k to rá t v lis to p a d u 1927 s p rá v u školy, ab y s m ís tn ím i č in ite li u v a ž o v a li o zalo zem m a te rs k é s k o l/ S právce šk o ly sp o lu s v ý b o rem Slezské M atice o sv ě ty lid o v é o p a třil m ístnost^ u p. K a rla N o v ak a, piovedli p řed b ě žn ý , řá d n ý zá n is a p řed lo žili jej sp o lu se ž á d o stí o z říz e n í m a te rs k e šk o .y u s tre d n im u v ý b o ru S lezské M atice o sv ěty lidové ve Slezské O sirav ě, je n ž po delším ^ je d n a n í a o d ístran ěn i p řek á žek povolil o te v ře n i m a te řs k é šk o ly v ýnosem ze dne 21. k v ě tn a 1928, čís. P r. 6633/28. U čitelk o u u sta n o v e n a M arie Š udom ová, o p a tro v n ic í p í A n n a Šeligová. V y u čo v án í z a h á je n o 1. červ n a 1928 za u c a s ti rodicu s d ítk a m i S právce šk o ly p říto m n é srd eč n ě u v íta l s p řá n ím , ab y šk o lk a se v se m a P In “ a ra d n e svůj ú k o l n ačež u č ité lk a v y sv ě tlila ro d ič ů m u č e b n é p ře d m ě ty a z a m ě s tn á n i d e ti ve školce, p a k po v zá je m n ém d o h o v o ru s ro d iči o době v y u č o v á n í s v ě ře n y d ítk y p o p rv é školce. S la v n o st o te v ře n i p o rá d a n a 3 če rv n a 1928 p ře d b u dovou, ozdobenou v la jk a m i a věnci. Po z a h á je n í sp rá v c e m šk o ly p o u k á z a l n i v v zn a m o te v ře n í m a te řs k é šk o lv v ju b ile jn ím roce re p u b lik y če sk o slo v en sk é zá stu p c e U stre d i p a n Vy n ik a l ze Š u m b a rk u , načež m u bylo p o d ěk o v án o ž á k y n í L ib u šk o u K o ld ro v o u a k d y ž h u d b a p r e h r a a obe n á ro d n í h y m n y , se řa d ili se žáci, četn é obecenstvo a h o sté z okolí, ab y v p rů v o d ů od ešli n a z a h ra d u p a n a F r K o šfála k d ež p o řá d á n m a tič n í v ý le t s d ě ts k o u ra d o v á n k o u . P o n ěv ad ž šk o ln í ro k z a h a je n m ěsíc v)řed z a č á tk e m p rá z d n in , v y u čo v án o n a v ýzvu Ú stře d í i v m ěsíci červenci, k d y b yl š k o ln í ro k rovněž za p říto m n o sti ro d ič ů ve šk o ln í m ís tn o sti u k ončen .Z n e d o s ta tk u jin é v h o d n é m ís tn o s ti p o u ziv a pouze 1 sv ětn ici o ro zm ě re ch 4 k rá t 5 m, jež o všem n e d o s ta č u je a z a h r a d u ja k o h řiš tě . V le tn íc h m ěsících za če tn ě jší n á v š tě v y pohyb o v aly se d ítk y n ejv íce n a v o ln é m p r o s tr a n s tv í z a h ra d n ím . P o čet z a p sa n ý ch ž á ků d o sá h l 41. Jin ý c h a k c í se šk o lk a za d o b u 2 m ě síc ů tr v á n í z a tím n e z ú č a stn ila , Š kolní d o ch a zk a byla v elm i p ěk n á . D ne 14. červ n a n a v š tív il šk o lu p a n in s p e k to r V, V aleček. E p id e m ie nebo onem ocneni pebylo, •» 134 Mateřská škola v Hrádku. M a teřsk á šk o la u m ís tě n a je v b u d o v ě české s tá tn í školy. O tev řen a b y la s la v n o s tn ím způsobeni dne 15. ú n o ra 1928 za ú č a sti ro d ič ů dítek. K p říto m n ý m p ro m lu v il o v ý zn a m u m a te řsk ý c h šk o l říd. učitel J. N ovák a z d ů ra z n il je jic h v ý zn am . U č ite lk a M arie S lez ák o v á p o ž á d a la o so u č in n o st rodiče a slíb ila m a te řs k o u s ta ro s t o sv ě ře n é d ěti Z ap sá n o bylo 29 dětí. z n ic h ž 12 ch la p c ů a 17 dívek. O šetřo v atelk o u u s ta n o v e n a Em . B rýšová, jež b y la z a č á tk e m šk o ln íh o r o k u 1928/29 p ro p u š tě n a a za n i u s ta n o vena o p atro v n ice H ele n a N ikodéinová. Dne 1. července u s p o řá d a l m ís tn í od b o r S lezské M atice osvěty lidové d ětsk é ra d o v á n k y . D ěti m a te řs k é šk o ly z a ta n č ily u k á z k y z n á ro d n íc h ta n c ů a zap ěly vhodné písně. Bylo jim p o sk y tn u to občerstv en í. P ro šk o ln í ro k 1928/29 z a p sá n o do m a te řsk é šk o ly 23 dítek. Dne 18. zá ří z ú č a s tn ily se děti lo u tk o v é h r y „ P e rn ík o v á c h a lo u p k a '1, dn e 20. z á ří h r y „N a stříb rn é p av u čin ě", dne 22. z á ří h r y „K m o try k le p n y ". 28. ř íjn a 1928 z ú č a s tn ily se d ěti oslav, jež p o řád a la česká škola. I o ny p ře d n e sly n ě k o lik v h o d n ý c h b á s n í a zap ěly n á r. p ísn ě. V m n o h ý c h za n ec h ala tnto sla v n o st v elm i p ěk n é v zp o m ín k y . D ne 7. p ro sin c e u s p o ř á d á n a m ik u lá š s k á n a d ílk a p ro žactvo obecné i m a te řs k é školy. Po z d a řilé m ik u lá š s k é scéně o b d ržely d ěti sá čk y s cu k ro v ím , ořechy, fíky a p ern ík o v é h o M ik u láše. D ne 22. p ro sin c e 1928 z ú č a s tn ily se d ítk y d ětsk éh o d iv a d e ln íh o p řed sta v en í „V ánoce, v ánoce veselé". Po d iv a d le k o n á n a v á n o č n í n a d ílk a pod p ě k n ě u s tro je n ý m stro m k e m . Děti zazpívaly v á n o č n í p ísn ě a koledy. R a d o st d íte k z n a d ílk y b y la o p rav d u v elk á, zv láště je potěšily h rač k y , d a r to Ú střed í S lezské M atice o světy lidové. In sp ek ce v y k o n á n a neb y la. Š kola ep id em ií p o sti žena nebyla. M ístn í odbor S lezské M atice o sv ěty lidové v ěn o v a l ze sv ý ch p ro s tře d k ů za ro k 1928 na m a te řsk o u šk o lu obnos 1496 Kč m im o v á n o č n í n a d ílk u . Mateřská škola v Hradišti. Š kolní ro k 1927/28 z a h á je n s la v n o stn ím zp ů so b em 2. září. Z ap sá n o 35 dětí, 12 h o ch ů , 23 děvčat. U čitelkou b y la L ibuše In g ro v á ze Ž idlochovic n a M oravě, o še třo v a te lk o u A loisie S to k laso v á, ped. sp ráv c em p. říd . u č ite l D o n át F a b iá n e k . M a te řsk á š k o la je u m ís tě n a od z a č á tk u , ' t. j. od ro k u 1924, v budově české s tá tn í školy, k d e p o u žív á je d n é m ístn o sti a h ř iš tě s p ísk o v ištěm . P r ů m ě rn á n áv štěv a b yla 20—25 dětí. V z im n ím období b y la d o c h á z k a h o rší, p ro v elk o u ro zle h lo st obce, šp a tn é cesty a n e d o statečn é ša tstv o a obuv. V če rv n u b y ly ve 13 ro d in á c h osvpky, ale p ra v id e ln é z a m ě stn á n í d ě tí nebylo p řeru šen o . D ny 28. říje n a 7. b řez en jsm e o sla v ili v h o d n ý m zp ů so b em v u č írn ě m a te řs k é školy, ktero u si děti za pom oci u č ite lk y v ta k o v ý c h p říp a d e c h sa m y vyzdobí. L a sk a v o stí p. ped. sp ráv ce je možno dětem p o sle ch n o u ti ta k é o sla v n é p ro je v y v ra d iu , n ě k o lik rá te u d ě la l m a lič k ý m .radiový k o n c e rt v za h ra d n í besídce. 6. p ro sin c e b y la „M ik u lá šsk á", 21. p ro sin c e v án o č n í n a d ílk a . P ečiv o a ovoce koupil odbor, h ra č k y d a ro v a lo p řed se d n ictv o . 28. b ře z n a n a v š tív ila m a te řs k o u šk o lu n a své stu d ijn í cestě slo v en sk á s p is o v a te lk a Jo se fin a M arečková. 31. b ře z n a b y la p o m lázk a, veselá slavnost, se zajíčkem , p ísněm i, ř ík a d ly a m a lo v a n ý m i v ajíčk y . 20. k v ě tn a p o řá d a la šk o la a odbor v ý le t n a lo u k u p. velko s ta tk á ře V ávry, k te rý n á m v elm i o chotně lo u k u p ro p ů jč il a s jin ý m i člen y u p ra v il. D ěti předvedly ná.rodní ta n e č k y a h r y a b y ly p o h o ště n y uizenkam i, ro h lík y , k o lá či a lim o n ád o u . 15. č e rv n a b y ly děti p říto m n y v obec. škole n a p ře d s ta v e n í „k o u z eln ík a". 16. č e rv n a b y la p. insp. V álečk em v y k o n án a in spekce a 27. sla v n o stn ě zak o n če n šk o ln í ro k s 30 d ětm i, 15 ch lap c i a 17 děv čaty . Celý ro k praco v aly d ěti v z a h ra d ě , sá ze ly a o še třo v a ly svoje zá h o n y ja h o d a k v ětin , ch o d ily p ra v id e ln ě n a v y ch ázk y do polí, k po to k u a do lesa. N a v ště v u jí velm i rá d y svoji šk o lu a o b čan stv o sle d u je se zájm em a pocho pen ím je jí čin n o st a p rác i. Mateřská škola v Chotěbuzi. M a te řsk á šk o la v C hotěbuzi b y la o te v ře n a d n e 2. le d n a 1928 ú stře d n ím v ý b o rem Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. O stravě. S la v n o st o te v ře n í m a te řs k é šk o ly z a h á jil p a n p ře d se d a zd ejšíh o odboru M atice osvěty lidové R u d o lf B ayer. O v ý z n a m u m a te řs k é šk o ly p ro m lu v il p a n p ed ag o g ick ý správce Josef H orák. U čitelk o u b y la u s ta n o v e n a A nna Š ejv lo v á, o še třo v a te lk o u A n n a R ecm an ík o v á . P a k byly p ro h lé d n u ty p o m ů c k y p ro m a te řs k o u školu, d ětí b y ly p o d ělen y p a m lsk y . Ve d n ec h záp iso v ý ch bylo p řija to 32 dětí. M a teřsk á šk o la je p ro v iso rn ě u m ís tě n a v je d n o m k říd le zám eck é b u d o v y a zau jím á dvě m ístn o sti, h e rn u a u če b n u . In sp ek c e v to m to šk o ln ím roce p ro v e d e n a n eb y la. B ěh em to hoto roku n e v y sk y tly se žá d n é ep id em ick é nem oce. P r ů m ě r n á d e n n í n á v š tě v a č in ila 24 dětí. V eřejn ě vystoupila m a te řsk á šk o la dne 7. b ře z n a 1928 o slav o u n a.rozenin p re s id e n ta a d n e 29. č e rv n a p o řá d á n a m atiční slav n o st, p ři niž děti p ře d v e d ly ta n e č k y a řík á n k y . D ne 29. a 30. č e rv n a k o n a la se v ý sta v k a dětských p rac í obecné a m a te řsk é školy. Mateřská škola v Jablunkově. Do m a te řsk é šk o ly S lezské M atice o světy lid o v é za p sá n o bylo 38 d ítek . Š kolní rok 1927/28 zah á jen byl b o h o slu ž b am i v p á te k d n e 2. z á ří 1927. U čitelk o u je Jos. B ekova, o še třo v a te lk o u B a rb o ra P a r níková. M a teřsk á š k o la u m ís tě n a je v bu d o v ě s tá tn í le sn í sp rá v y n a Bělé. V u ž ív á n í m á 2 m ístn o sti: U čírnu a h e rn u , D ne 6. p ro sin ce b y la v m a te řs k é šk o le k o n á n a m ik u lá š s k á n a d ílk a , Dne 21. prosince 135 n a d ílk o u , k te ré z ú č a s tn ili se ro d ičo v é d íte k a jin í ... ' t t ___ ___ i _ n a ^ rlQ p m rru Mateřská škola v Lyžbici. to m n ý m p ro m lu v il p. so u d n í r a d a dr. P o lá še k a p. O n atro v n ic í Jo se fa H u b áč o v á. M a teřsk á b y la u s ta n o v e n a K lišk a C hudobová, p ře lo ž e n a z ‘^ v m n ^ S o l c e . <)p a t i ° v m « u ™ s tn o 8 t In8pekci ských škol, jež se velice líbily. Mateřská škola v Mostech u Jablunkova. š k o ln í ro k z a h á je n byl 1. z á ří v m ís tn o ste c h m a te řs k é šk o ly za p ěn ím n á r o d n í h y m n y „Kde do m ov m ů i“ P a k bv ly d ěti m a te řs k é šk o ly p říto m n y b o h o slu žb ě sp o lečn ě se šk o lo u obecnou. Z ap san o ^8 u j b řh e m ro k u p ž s to u p ilo 1fí dětí. C elkem U dětí. U čitelk o u u s ta n o v e n a M. S tu d la ro v á o p atro v n ici Ta n a V ilé m o v á A fe V rfsk á šk o la S lezské M atice o sv ě ty lid o v é u m ís tě n a j e v e 2 .« ^ tn o s te c h v- p r o n a a - 5SŽSISS m M s S m Ě iM iS iš D ě tf n f ^ e ř s k T š k o íý p ře d n á š e ly ,'p ro v e d ly n ěk o lik p ě k n ý c h h e r a z a h r á ly i d iv a d élk o . W v P ° deley s k é ^ lío ly '^ B o ž ^ č i n ^ t ě d r ý ^ ^ č e ^ ^ ^ a š e ^ ^ i a l i ^ ^ ^ j l ^ z ^ H s v ^ ^ i S é ^ v y s t u p o v á n ^ o d m ě n f n y u p řím n ý m T s s s ^ a s r A T ^ ch leb em a ořechy. Mateřská škola v Návsí. 7 á n is d ětí do m a te řsk é školy v N áv sí p ro v ed e n b y l ve d n ech 28., 29. a 30. s rp n a . C elkem bylo S tI k T Z l i J ^ ^ u ^ S ~ d e S m k ía ji. Je n e je n o še třo v a te lk o u , ale též školnicí. Z d ^ Ž m a te ř s k á škola poitóívá tř í m ís tn o stí: učeb n y , š a tn y a p ře d sín ě . K u ch y n ě , jež je vedle šatny, škole vánoční' stro m e k i pro děti m a te řsk é školy. D ítky p ře d n e sly r ů z n é n k a n k y a zpěvy. P a y. 136 poděleny bonbony, fíky, v á n o č k o u a h ra č k o u . H ra č k y d a ro v a la Slezská. M atice o sv ěty lid o v é ve Slezské O stravě. N á sle d u jíc íh o d n e ch u d é d ítk y p o d ělen y ša ts tv e m a obuví. V lis to p a d u a p ro sin ci byly dítk y ú č a stn y lo u tk o v é h o d iv a d la . P ře d s ta v e n í se vždy líb ila. D nem 22. p ro sin ce n a s ta ly v án o čn í p rá z d n in y a trv a ly do 3. le d n a. N a žá d o st dovolila pí. in sp e k to rk a z a m ě stn á v a li d ítk y pouze dopo ledne. D nem 9. le d n a r. 1928 p o č a la je d n o d u c h á fre k v en c e a děti z a m ě s tn á v a jí se i ve čtv rtek . 7. března n a n a ro z e n in y p. p r e s id e n ta M a sa ry k a z ú č a s tn ily se d ěti m a te řsk é školy d ětsk éh o d iv a d la „P ro ta tíč k a p resid e n ta ", k te ro u ž h r u s e h rá ly děti zd e jší obecné šk o ly sp o lu s d o sp ělý m i. Dne 28. č e rv n a u k o n čen byl šk o ln í ro k b o h o slu ž b am i v Ja b lu n k o v ě , 28. č e rv n a v N ávsi, 1. červ en ce k o n á n m a tič n í v ýlet, na něm ž d ítk y m ateřsk é šk o ly p ře d v e d ly řík á n k y , rů z n é h ry a cirk y . D ěti p o d ělen y b y ly ro h lík y , k áv o u a u zenkam i. V ýlet se zd a řil, cvičení se líb ila. Mateřská škola v Neborech. Do m a te řs k é šk o ly bylo za p sá n o p ro ro k 1927/28 33 d ětí. V y u čo v án í n a m a te řs k é šk o le bylo za h á je n o zp ůsobem s la v n o s tn ím d n e 1. č e rv n a 1928. Od 1. č e rv n a 1928 do konce šk o ln íh o r o k u 1927/28 byla u čitelk o u sl. A déla P e třík o v á , o še třo v a te lk o u E m ilie O stru žk o v á. Ve š k o ln ím roce 1928/29 je st u čitelk o u n a m a te řs k é škole A n n a Z ach o v alo v á, o še třo v a te lk o u E m ilie O stru žk o v á. M a teřsk á šk o la p o u žív á jednu m ís tn o st a ta to je u m ís tě n a v budově české s tá tn í š k o ly obecné. N a m a te řs k é škole in sp e k ce n eb y la vy k o n án a, Š kola n e b y la ep id e m ií p o stiže n a. Z d ě tí ž á d n é n eo n em o cn ělo a n i n ezem řelo . Š k o la u za v řen a n eb y la. P rů m ě r n á n á v š tě v a d íte k ve šk o ln ím roce 1927/28 je 2.030. D ítk y m a te řs k é šk o ly ú č a s tn y byly šk o ln íh o v ý le tu 19. č e rv n a 1928, k d e za v ed e n í u č ite lk y A. P e třík o v é p ře d v e d ly rů z n é h r y a tan ečk y . P ři v án o č n í n a d ílc e d íte k m a te řs k é šk o ly sp o jen é s v á n o č n í n a d ílk o u ž á k ů šk o ly obecné b y ly všechny d ítk y ú č a stn y , k d e ta k é v e ře jn ě ú čin k o v aly . M ateřská škola v Nýdku. 2. července 1928 u k o n č e n šk o ln í ro k v ý letem , n a k te ré m d ítk y obecné i m a te řsk é šk o ly poděleny b y ly cu k ro v ím , p á rk y a sodovkou. N á k la d n a o b če rstv en í h r a d il od b o r S lezské M atice o sv ěty lidové v N ýdku. D ítky m a te řs k é šk o ly p ě k n ě p o b av ily obecenstvo ta n e č k y a ř ík á n k a m i. P ed ag o g ick ý m sp rá v c e m m a te řsk é šk o ly je říd íc í u č ite l p. Em . D vořák, u č ite lk o u S láv a S ta rů stk o v á , ošeřo v atelk o u H e řm a S ta v a rč ík o v á , M a te řsk á šk o la p o užív á ke sv ý m ú č e lů m p rac o v n y , ša tn y , h ř iš tě a pískoviště v la stn í a m á, d ík la s k a v o s ti p. ped. sp ráv c e i š k o ln í tě lo cv ičn u k disposici. P ro šk o ln í ro k 1928 zapsáno bylo 29 d ítek , za jic h ž p říto m n o sti z a h á je n o d n e 1. z á ří sla v n o stn ím způsobem p ra v id e ln é vyučování. 28. ř íjn a , 10. výročí zn o v u zro zen éh o n á ro d a česk o slo v en sk éh o , sla v ily d ítk y m a te rs k é šk o ly společně se školou obecnou a k a d e m ii ve v e ře jn o sti, ve škole, m ezi sebou slib em v ěrn o sti, lá sk y , p raco v ito sti a p o slu šn o sti p. p re sid e n to v i a m la d é rep u b lice.. D ne 20. lis to p a d u n a v š tív il m a te řs k o u šk o lu in sp e k to r m e n šin o v ý c h škol p. V aleček. D ne 6. p ro sin ce p o řá d á n a u č ite lk o u m a te řs k é šk o ly m ik u lá šs k á n a d ílka, fin a n č n ě p o d p o ře n a ro d iči d íte k šk o ly m a te řsk é . V án o čn í n a d ílk a k o n á n a 22. p ro sin ce v obecné škole. V šech n y d ítk y m a te řsk é šk o ly p o d ělen y b y ly krásnými a h o jn ý m i d á rk y ú s tře d í Slezské Matice o světy lidové, c u k ro v ím , ja b lk a , o říšk y , v á n o č k a m i a ša tstv e m o d b o re m Slezské M atice o světy lidové v N ýdku. N á k la d n a n a d ílk u m a te řs k é šk o ly čin il Kč 300.—. V šech n y d ítk y m a te řs k é šk o ly již rád y chodí do školy, tě ší se p e v n é m u zd ra v í. D ne 3. ú n o r a 1929 p o řá d a la u č ite lk a m a te řs k é šk o ly zd a řilé m aš k a r n í d ětsk é ra d o v á n k y . Ú čast o b ecen stv a b y la zn a čn á . N y n í z ú č a s tň u jí se d ítk y m a te řs k é šk o ly vvvařo v ac í akce, jež je st fin a n č n ě v y d rž o v á n a O k resn í n em o cen sk o u p o k lad n o u . M ateřská škola v Oldřichovicích. Ve šk o ln ím roce 1927/28 bylo v m a te řs k é škole za p sá n o 37 d ětí (17 h o ch ů , 20 d ěv čat). V yučování z a h á je n o bylo zp ů so b em sla v n o stn ím . P ra v id e ln é v y u č o v á n í zap o čalo od 2. z á ří od 9.—12. hod. ja k o pře d ešlý ro k šk o ln í. U čitelk o u u s ta n o v e n a opět A n n a M arco lo v á, o še třo v a te lk o u E m a M ališová, M ateřská šk o la je u m ís tě n a v české s tá tn í obecné ško le a p o u žív á 2 m ís tn o s ti: u č írn u a h r a č k á m u . N a oslavu 28. ř íjn a p o řá d á n a so k o lsk á b esíd k a, D ěti m a te řs k é šk o ly z a ta n č ily v n á ro d n íc h k ro jíc h ta n e č k y dle slezsk ý ch a česk ý ch p ísn í. S n a h a je jic h a píle o d m ě n ě n a b y la b o u řliv ý m p o tle sk e m . V ánoční n ad ílk a u s p o řá d á n a b y la v so b o tu dne 18. p ro sin ce 1927 v m ís tn o s te c h m a te řs k é šk o ly ve 2 hod. odpol. za p ří to m n o sti ro d ičů . D ěti z a ta n č ily a zazp ív aly . P a k n á s le d o v a ly je ště rů z n é v ý s tu p y a b ásn ě. Po ukončení v ý stu p ů o b d a ro v á n y b y ly d ěti c h u d o b n ě jší o b u v ím a š a tstv e m , d á le d o sta ly h ra č k y , k te ré darovalo Ú střed í Slezské M atice o sv ě ty lidové. K to m u p ř id á n o jim bylo c u k ro v í a v án o č k a. P en íze n a n ad ílk u d a ro v a l m ís tn í odbor. D ne (5. b ře z n a 1928 b y la n a m a te řs k é škole v y k o n á n a in sp ek ce p. in sp e k to re m V. V álečkem . In s p e k to r p ro h lé d l v še c h n y ú ře d n í k n ih v a p o tv rd il je sv ý m p o d p isem . K ú ctě 78tin p re si d e n ta T. G. M a sa ry k a b y la u s p o řá d á n o 7. b ře z n a 1928 ve škole d ě tsk á b e s íd k a za p říto m n o sti rodičů. Děti m a te řs k é šk o ly p ře d n á š e ly „tatíčk o v i M a sa ry k o v i" b á s n ič k y a zp ív aly rů z n é p ísn ě o b sa h u v la ste neckého i že rto v n éh o . N a o sla v u s v á tk u m a te k s e h rá ly d ěti obecné šk o ly d n e 13. k v ě tn a 1928 p o h ád k u ad R P lu m lo v sk é „K rak o n o š" za s p o lu ú č in k o v á n í d ětí m a te řsk é školy. M a tič n íh o v ý letu s dětským i ra d o v á n k a m i, p o řá d a n é h o z d e jším o d b o rem S lezsk é M atice o sv ěty lid o v é dn e 17. č e rv n a 1928, b yly úč a stn v i d ěti m a te řs k é školy, kde se jim d o sta lo p o p á rc e a k o láči. N ap o sled y se sešly d ěti i s rodiči dne 28. če rv n a 1928, a b y u k o n č ily ro k ve škole. T e n to den s la v ily d ěti v elm i p estře . B á sn ič k y se s tří d aly se zpěvy a n a ko n ec z a p ěn y n á ro d n í h y m n y , k te rý m i byla sla v n o st u k o n če n a, 137 Mateřská škola v Písku. M a te řsk á šk o la v P ís k u b y la r. 1925 p ro m a lo u n á v štěv u d ě tí u z a v ře n a , j*oku o letW vatelo tev řen a. P ed ag o g ick ý m sp rá v c e m je p a n M ax Procházka, u č ite lk o u b y la .. v rch n í so u d n í k o u A n n a B ulavová. O tev řen í šk o ly bylo sla v n o s tn ě z a h a je n o . P a n , v, , y 'Ur i u ; nodolenv curacla z Ja b lu n k o v a , p ro m lu v il k lid u a v š típ il m u d ů le ž ito s t m a te rs k e školy. 1* y . ' skolv. Mó křovím a tím b y la sla v n o st sk o n čen a. M a te řsk á š k o la je u m ís tě n a v J10V® , , . . . , -W pů so b í v ty to m ís tn o sti: p ře d síň , u čeb n u , k te rá slo u ží též za h e rn u , zách o d a ®yt u c , cixtj n 0 P ísk u u č ite lk a M arie S v o bodníková, o še třo v a te lk a A loisie B a rtik o v a . Do šk o ly > -■ 1 < ^ konce ro k u 1928 č ty ři d ěti v y sto u p ily (n á sle d k e m o d stě h o v á n i) a dve p řib y l} . nohíUÍka: říje n byl o sla v o v án zpěvem , p ře d n á š e n ím b á s n í a p a k b y la d e t e m v y p ra v o v a ^ „ 0ř.4 ciÁnn 23. „S v ětlo ň a V la s ta 11. V y u čo v án í bylo sk o n č en o d řív e n ež o b yčejne. ^ a n o c n i n a y D0(jěleriv p ro sin ce 1928. B y la sp o le čn á s obecnou školou. D ěti p ř e d n á š e l y u s tro m e č k u a P au tem ., tím h ra č k a m i a cu k ro v ím . Š kola d o p o su d n e b y la p o stiž e n a ep id em ii. Je d n o d ítk o j J 1 ■ P rům ěrná u sm rcen o . '1’en to p říp a d se s ta l m im o šk o ln í v y u č o v á n í. In sp ek c e p o s u d _ n a s . n á v š tě v a je 80% dětí. Mateřská škola v Ropici. V m a te řsk é škole S lezské M atice osvěty lidové v R o p i c i začalo se v y u čo v a ti z“ fca4k„ t ^ 0^ Í n o šetřo v n o bylo 41 dětí. P edag. sp rá v c e m je p T o m á š M alík ř íd íc í ucU el u č ite lk o u A H * J ovb ojeU o, v atelk o u pí. Z. Vojna-rova. P r ů m ě r n á n a v s te v a d ětí 30 D ne 7. p ro sin c e ? Dyia t pí. in sp ee kk to to rk G udrichovou. ro sin d ílc e Dj hlyv lacietisDoiena od— pí. in sp rk oo uu (lu d rich o v o u . 6. o. pp ro sin cc ee 1927 iv ct m ik u la s s, k a n a d ílk a . O v a n o c n i n axínrKlka ro v á n v lá tk o u n a ša ty a b o tk a m i a m im o to je ště k o le d o u a p ěk n o u hracíkou. Nadfl!ka, b g a spojena se zd a řilo u ak a d em ií. D ne 7. b řez n a 1928 o sla v a n a ro z e n in p a n a p re sid e n ta 24 U u m a n ™ v > l sk o u školu p. in s p e k to r V aleček. Š k o ln í ro k byl u k o n č e n d ě tsk ý m i r a d 0 Y ^ Uo 1t. í r o Iv 19^8 /29 í ) «i písně a ta n ečk y . Po p ro g ra m u b y ly děti p o d ělen y u z e n k a m i, k á v o u a P o lač k y Škol u m a tp řsk é šk o lv S lezské M atice o světy lidové v R opici b ylo zapsa.no 28 dětí. V y u čo v an í započato . m i Í928 P ed a-^ sp rá v c e m i e ^ T. M alík, říd íc í učitel, u č ite lk o u V ilm a F iszlo v á z P ře ro v a o šetřo v atelk o u p f 7 V o jn aro v a P r ů m ě rn á n á v š tě v a 20 dětí. M a te řsk á šk o la je u m ís tě n a v so u k ro m ém dom e c 139, jen ž n áleží p. M. V u lk án o v í. M ístnosti u rč e n é p ro m a te řs k o u š k o l u jso u dve, z n ic h ž je d lla s o u z jak o z a m ě s tn á v á rn a , d ru h á ja k o h e rn a . D ne 28. ř íjn a o sla v a sp o lecn e se ^ o l o u o b i n“ v án o čn í n a d ílk a , n a k te ré děti p ře d n e sly v h o d n é b a s n e a ko led y , z a ta n č ily rej s p a n e ■ . v y če rp án í p ro g ra m u b y ly děti p o d ělen y lá tk o u n a šaty , b o tk a m i, k o le d o u a p ě k n o u h ra č k o u . M a te řsk á š k o la ve S tan islav icích . Dne 30. října 1928 o půl druhé hodině zahájena byla slavnost otevření m ateřské školy ve u Čeí. Těšína. Budova hvla ozdobena státním p rap o rem . Ke slavnosti a dítek s matkam i. Proslov m ě'o několik pánů z O stred. Slezskc: M at,ce osvetv li;love v e SJezske Ustrave. M ikulášská n a d fk a konána byla 5. prosince 1027 Vanocni nadílka pak 21 ° « a ^ naroze p. nr..-i,ipniT T n Masarvka konána 7 března 1928. Detem byl vvsvetlen vyznám tohoto one. preaneseny byly básně, písně. Inspekce vykonána byla sl. inspektorkou Gudrichovou 16 června ^ vstl^ l nl^ ^ sk° “ školu pan inspektor Valeček. V ýstava ročních prací d ítek z m aterske školy . k o " a'* se „ ^ ní VmnV končení školního roku bvlo 2S. června. Po přednášce a různých výstupech zapěly cleti naroutu n jn riy i n ik následova'o rozdávání ručních prací a hrom adné fotografování. Zahajem vyučovaní v m aterske škole z\pPo t i r S S o b 7 m r s k t r t n í m dne 1 září 1928 za účasti dítek a rodičů. Po školy zapěny bvly národní hvmnv. Pravidelné vyučovaní započalo 3. zar . - Skoju " a' vuje 8 cmaptu a 12 děvčat Učitelkou m ateřské školv ustanovena byla slečna M ane T rpikova kte-a v runu 1928 nastoupila m í'to n a f i n " m ateřské škole Místo ní byla dosazena učitelka sl. Anna Ka^košková. školka u m ís tě n a ,e ve dvou u č e b n á c h 2 8 října konala se ve školce slavnost, na níž děti ořednášelv různé basne a p.sne Uc tetka iim vysvětlila význam 28 říina ve formě pohádky. M ikulášská nadi.ka konala se 8. prosince. Vanocm na dííka vykonána by 1™ společně se školou obecnou dne a . prosince Epidemií škola postižena nebyla, ,en několik dítek bylo lehce nach’azeno. Prům ěrná navsteva dítek byla 18. Mateřská škola ve Stříteži. I v této obci k d e če sk á m e n šin a m n o h d y .rvát i se m u sí o sv á p rá v a , z ř í z e n a je st v roce 1928. S lezskou M aticí o světy lidové m a te ř s k á škola. T ato u m ís tě n a je st v n o v o sta v b ě č e s k é ju b ile jn í sk o l), k te rá b y la 16. z á ří 1928 s la v řevnna,o sm o dee vozte d ávnřea nsv 11).v nzoastn ři ě o tesia a, éumauc vúmč ae uluo• oM.vamj yuh = uvv.u. v ---- v ftint»mvá Tiž s ta ré p ^ o v f ^ v f * PH - k l á d á n í P řih lá še n o bylo 28 d íte k p N c e ^ ^ S ^ T o ^ i S ^ t X ^ te ís k é .A č k o liv p c h mAlo. Bylo to n e p o ro z u m e n i^ ro 138 c a p a rti m a jí tu svoji šk o ličk u . P o k u d jim p o časí v y h o v u je, p řib ě h n o u s .radostí a c h u tí do ní, byt' by m ěli sebe dále. Je n je d e n žáček b y l těžce nem ocen, m ěl z á šk rt, v š a k n y n í se již u z d ra v u je a tě ší se n a školu. J in a k až n a le h k é z a c h la z e n í jso u v šic h n i zd ráv i. A ja k h rd i jso u n a to, že m o h o u ja k o ti velcí ško láci v eře jn ě v y stu p o v a ti. Vždyť se ta k sta lo již tř ik rá te . 5. p ro sin ce p ři m ik u lá š s k é nad ílce, když p ře d n á še li b ásn ičk y , zp ív ali a ta n č ili, za což b y li p o d ělen i M ik u lášem . K ažd ý d o sta l balíček, v něm ž bylo cu k ro v í, ovoce a ořechy. P o d ru h é 20. p ro sin ce p ři v á n o č n í n a d ílc e též p ře d n á še li, ta n čili a s velkým i šk o lá k y p ři o sv ě tle n ém stro m e č k u zp ív ali koledy. P o p ro g ra m u b y la n a d ílk a . D ítk y b yly poděleny cu k ro v ím , h r a č k a m i a p a k dle p o tře b y buď b o tk y n ebo šaty . H ra č k y d aro v a lo Ú střed í Slezské M atice o světy lidové ve S lezské O stravě. N a n a d ílk u p řisp ě li: zd ejší odbor, ro d iče d íte k a ta k m nohý dobrodinec. V n ed ě li d n e 16. p ro sin c e m ěli n a ši m a lí za pom oci ž á k ů obecné šk o ly se h rá ti v án o čn í d iv a d e ln í h r u „ Š tě d rý v eč er o p u ště n é h o d ítk a “. Vše bylo p řip ra v e n o , n acv ičen o , _u c h y s tá n y nové p ěk n é k o sty m y , p la k á ty o zn a m o v a ly za čá te k , k d y ž P o lác i v y le p ili o zn ám en í, že p o řá d a jí tru cp a rá d u v týž den a tu té ž h o d in u . N u — m o u d ře jš í p rý u s to u p í a p ro to čeští m a lí střítě ž a n é odložili své d ivadlo n a 6. le d n a. P o p ř iv ítá n í o b ecen stv a n e jin e n š í žačkou, m a lo u tř íle to u Z deň k o u , n ásled o v a lo divadlo. Ja k po p ře d s ta v e n í z á řily r a d o s tí oči všech , tě ch m a lý c h , že se líb ily , a velk ý ch , jich ž byl p ln ý sá l (školní tělocvična), že je jic h děti, je ště ta k m alé, cosi p ěk n é h o dovedou. P ra v id e ln ý začátek šk olního ro k u byl 1. ř íjn a . M a te řsk á šk o la n eb y la d o su d p o d ro b en a in sp ek ci. Mateřská škola ve Svibici. V roce 1927/1928 bylo z a p sa n ý c h do m a te řsk é šk o ly 21 d ětí. 15 h o c h ů a 6 d ív ek . V y u čo v án í zap o čalo dne 1. z á ří s la v n o stn ím způsobem . D ěti z m a te řs k é šk o ly sešly se ve sv á te č n ím o d ěvu ve tříd ě m a te řsk é školy, načež se o d e b ra ly společně se šk o 'o u o b ecnou do k o ste la n a m ši sv áto u . U čitelkou m a te řsk é školy b y la u s ta n o v e n a B ožena R y c h tá řs k á ze S lezské O strav y . O šetřo v a telk o u b y la Z u zan a M arošová. M a te řsk á šk o la b y la u m ís tě n a v so u k ro m ém dom ě p a n í A n n y S m elíkové. K p o u ž ív á n í b y la je d n a m ístn o st. In sp ek c e n a m a te řs k é škole b y la v y k o n á n a 30. lis to p a d u p a n í in sp e k to rk o u E. G udrichovou a 23. d u b n a 1928 in sp e k to re m V álečkem . Mezi ro k e m p řib y lo 10 d ítek . V roce 1927/1928 p r ů m ěrně 20 dětí n av štěv o v a lo m a te řs k o u školu. M ik u lá šsk á n a d ílk a b y la d ne 6. p ro sin ce. P o p řed n e sen í b ásn í a p ísn í k sv. M ik u láši b y ly d ítk y po d ělen y b alíčk y s cu k ro v ím , ořechy, ja.blkv, fík y a pod. V ánoční sla v n o st se k o n a la v h o stin c i p a n a A le x a n d ra d ne 27. p ro sin ce o 3 h o d in á c h odpoledne. D ítky z m a te řsk é šk o ly p ře d n e sly b ásn ičk y , z a ta n č ily tan eček , za zp ív aly koledy. J e d e n h o š ík v y p rav o v al p o h ád k u „O p o slu šn ý c h k ů z lá tk á c h " . N a ko n ec b v ly d ítk y p o d ělen y ša tstv e m , obuví, v á n o č k am i, c u k ro vím a h ra č k a m i, k te ré d a ro v a lo Ú stře d í S lezské M atice o světy lid o v é ve S lezské O stravě. Oslava 7. b ře z n a 1928 b y la k o n á n a sp olečně v obecné škole. 10. č e rv n a z ú č a s tn ila se m a te ř s k á šk o la s obecnou školou p rů v o d u a sla v n o sti v Čes. T ěšíně, k o n a n é n a o sla v u lO tiletého tr v á n í re p u b lik y česk o slo v en ské. Konceim šk o ln íh o r o k u d n e 20. č e rv n a se z ú č a s tn ila m a te řs k á šk o la v ý le tu do Reky. Mateřská škola Šumbark. Do m a te řsk é šk o ly bylo z a p sá n o 65 d íte k . V y u čo v án í zap o čalo 1. z á ří tím způsobem , že bylo po věděno, ja k m a jí se ch o v a li ve škole a p ro č ch o d í do školy, n ačež b y ly p o d ělen y c u k ro v in k a m i. Uči telkou je M arie D ietlová, o še třo v a te lk o u E m ilie R v šk o v á. Š k o lk a je u m ís tě n a v u č ite lsk é m dom ě č. 37 :i používá dvě m ís tn o sti, h e r n u a u čeb n u . P r ů m ě r n á n á v š tě v a d íte k 30. N a m ik u lá šs k é n a d ílc e děti p ře d n á še ly v h o d n é b á s n ě a písn ě, n ač ež b yly p o d ě le n y cu k ro v ím , o řech y a ja b lk y . V án o čn í n a d ílk a ko n a la se 22. p ro sin c e v sá le pana, R yboně. N a d ílk a b y la sp o je n a s o b ecnou školou. Děti n a n a d ílc e p řed n ášely vh o d n é b á sn ě a p ísn ě . B yly p o d ělen y v š e c h n y d ěti obuví, ty n e jc b u d š í p rá d le m a 2 d ív k y látk o u n a šafv. V šechny d ě ti p a k je ště d o sta ly v án o č k u , ja b lk a a ořechy. S tro m eček , k te rý u s tr o jila u čitelka, m ěly společný s obecnou školou. N a 28. ř íjn a b y ly d ě ti z ú č a s tn ě n y p ři oslavě sázen í líp y svobody. Mateřská škola v Těrlicku Horním. Ve šk o ln ím roce 1927/28 za p sá n o v m a te řs k é škole v H or. T ě rlic k u 30 dětí, 18 h o c h ů a 12 děvčat. B ěhem l i d n ů p řib y lo 11 dětí, h o ch ů 6 a d ě v č a t 5. N ový šk o ln í ro k z a h á je n o b v y k lý m zp ů so b em 1. září. U čitelkou b y la A nděla M ižiuková, o še třo v a te lk o u J a n a K ra jin o v á . M a teřsk á šk o la je u m ís tě n a v české s tá tn í obecné škole v H o rn ím T ě rlic k u a p o užív á je d n é p ě k n é m ís tn o s ti. In sp ek ce v y k o n á n a dne 22. če rv n a p. in sp e k to re m V. V álečkem . M a teřsk á š k o la ep id e m ií p o stiž e n a n eb y la. Dne 12. zá ří zem řelo jedno děvčátko. P rů m ě rn á n á v š tě v a 30 dětí. 28. ř íje n i 7. b řez en o slav en sp o lu s obecnou školou. Dítky m a te řsk é školy i obecné p ře d n e s ly n ě k o lik p ř íp a d n ý c h b ásn í. Dne 18. p ro sin c e k o n á n a společně s obec nou školou v án o č n í n a d ílk a u p. A. P a la rč ík a . D ěti p ře d n e s ly v h o d n é b á s n ič k y a za zp ív aly koledy. Pak poděleny ša tstv e m , obuvím , c u k ro v in k a m i a h ra č k y , k te ré d a ro v a lo Ú střed í S lezské M atice osvěty li dové ve S lezské O stravě. D ětské ra d o v á n k y k o n á n y společně se zd ejší obecnou školou d n e 10. června. D ítky zacvičily ta n e č k y a cvičení s p ra p o rk y . P o d ě le n y byly ja k o jin á léta k áv o u , k o láči, p á rk y a li m onádou. Š kolní ro k 1927/28 u k o n če n s *2 d ětm i. 139 Mateřská škola ve Vendryni. Do m a te řs k é šk o ly ve V en d ry n i bylo z a p sá n o 24 d ětí. V y u čo v án í b ylo z a h á je n o 1. září. U čitelkou je st A n n a Je d lič k o v á, o še třo v a te lk o u A nna H u d ečk o v a. M a te rsk a š k o la je u m ís tě n a v n o v o stav b ě ceske obecné školy. P o u žív á je d n u m ís tn o s t a le tn í h řiš tě . D ne 9. k v ě tn a p ro v e d la m s p e k to rk a , p i E m ilie ............................. . • ■’ ... . ~ , -iirt n n liiir# n n n r l i m i c>r\n l u n m a I m u l i L h ra č k a m i, ša tstv e m a obuví. U stro m k u p ře d n á š e n y b ásn ě a zp ív á n y k o led y Mateřská škola v Žukově Dolním. M a te řsk á šk o la S lezské M atice osvěty lidové u m ís tě n a je v s o u k ro m é m do m ě čís. 110, n álež ející m u p. D. L ie b erm an n o v i. M ístn o sti u rč e n é pro m a te řs k o u šk o lu jso u dve, z n ieh z je d n a slo u ží ja <o zaměstnávárna, druhá jako herna. Pedagogickým správcem je Mil R o h á č , s p r á v c e c e s školy, učitelkou Marie R . <, ošetřovatelkou Emilie Křižánková Záois dětí proveden b yl ve d n e c h .30. a 31. s r p n a v m ís tn o s ti m a te rs k e šk o ly. Z ap sán o bylo 21 dětí. d o d ateč n ě je ště d a lšíc h 8, z n ich ž 16 h o c h ů , 13 dívek,^ te d y 29 d e ti celkem . \ yu čo v á n í n a m a te řs k é škole počalo 2. září. P a k se p r a v i d e l n ě v y u čo v a lo k a z d y d en m im o č tv rtk u nd 9.—1 h o d in y . P rů m ě rn á d e n n í n á v š tě v a 20 dětí. Č in n o st m a te řs k é šk o ly b y la n á s le d u jíc í. De ašeho osvobození 28. ř íjn a o sla v ily děti m a te řs k é š k o ly z á ro v e ň s d ě tm i s k o lv obecné ,.D ětskou besm k o u “, k te r á se v še m velice líb ila. 6. pro sin ce n a v š tív il š k o lu sv. M ik u láš. 21. p ro sin c e b y la vy o a <\ „D ětsk á b e síd k a " s v á n o č n í n ad ílk o u . 11. b ře z n a o sla v ily d ěti s la v n o stn ě n a ro z e n in y ta tíč k a M asaryka. In sp ek ce p ro v e d e n a b y la 15. ú n o ra 1928 in s p e k to rk o u G u d rich o v o u . P o l i t i c k ý o k n e s h 1u č í n s k ý : Mateřská škola v Hlučíně. Do m a te řsk é šk o ly Slezské M atice o světy lido vé v H lu č ín ě za p sá n o b ylo v roce 1927/28 0.> dílek, V y u čo vání bylo z a h á je n o sla v n o stn ím zp ů so b em dn e 1. září. U čitelk o u je L ud. H ro ch o v á, o šetřo v atelk o u M arie H av líčk o v á, do 1. ú n o ra , od 1. ú n o ra M arie Š n eid ro v á . M a te řsk á šk o la u m ís tě n a je ve v la s tn í budově (M atiční) a p o u žív á 2 m ís tn o sti pro m a te řs k o u šk o lu . D ne 30. k v ě tn a n a v š tív il m a t. šk o lu p. o k ‘ šk. in sp e k to r A n d ělín N ovák. Od 11. b ře z n a do 13. d u b n a n e v y u č o v án o p ro nem o c u č ite lk y . P rů m ě ru i n á v š tě v a v roce 1927/28 —93%. V ánoční n a d ílk a p o ř á d a la se te n to k r á te v o b ča n sk é škole. P a n ped. sp ráv c e řed. obč. šk o ly K a re l S tru m h a u s z a h á jil sl a v n o s t p ě k n ý m p ro slo v e m — n e jd řív e p ro m lu v il k dětem , p a k k ro d ičů m . Že m a te řs k á šk o la se tě ší oblibě, d o k á z á n o č e tn o u n á v š tě v o u o b ča n stv a . Též p říto m n i b yli členové odb o ru , p a n okr. šk. in sp . N ovák. u č ite lstv o . D ěti p ře d n e s ly v á n o č n í b ásn ičk y , k o led y a z a ta n č ily reje. V šich n i p říto m n í bylo výko n em d ě tí m ile p ře k v a p e n i. R o zd án y d ě te m d á rk y — ja b lk a , ořechy, cukroví, c h u d o b n ě jším šaty , k te ré m o h ly b ý ti peněž, p řísp ě v k e m O kr. péče o m ládež, V ítkov, k am en , dolů, p í n o tá ro v é B endové z H lu čín a a řed . „B u d o u cn o sti" z Mor. O strav y zakoupeny. Z ap ě n ím n á ro d n í h y m n y b y la sla v n o st z a k o n če n a. 3 . č e rv n a p o řá d a l m ís tn í o d b o r S lezské M atice osvěty lidové n a o sla v u 1(iletého tr v á n í Č. S. R. a 301eté č in n o sti S lezské M atice o sv ěty lid o v é „M atiční^ d en “ v zám ecké z a h ra d ě v H lu čín ě. D ěti m a te řs k é ško ly z ú č a s tn ily se p rů v o d u s o zd o b en ý m kolem , kočárk y , tro jk o lk a m i, k o lo b ěžk am i a j. věcm i. N a sla v n o sti b y ly p o h o ště n y k á v o u a k o láči. 27. č e rv n a u k o n čen šk o ln í ro k 1927/28 po p ro m lu v ě a p řip o m e n u tím , že č eské d ítě p a tř í do české šk o ly , ro z d á n y b y ly ru čn í p ráce, p a k za p ěn y n á ro d n í h y m n y , n ač ež se děti od e b ra ly do sv ý ch d o m ovů. M ístn í o d b o r zak o u p il pro ro k 1927/28 pro m a te řs k o u šk o lu u h lí a d a ro v a l Kč 300.— n a h r a č k y do z a h ra d y . Mateřská škola v Kravařích. Ve šk o ln ím roce 1927/28 za p sá n o do m a te řs k é šk o ly Slezské M atice o sv ěty lidové 42 dětí, z nichž 25 ch la p c ů a 17 děvčat. Š kolní ro k z a h á je n o b v y k lý m m ís tu p řim ě ře n ý m zp ů sobem . U čitelk o u je st d o sa v a d n í ses M O nderková, o š e třo v a te lk o u E m ilie O n d erk o v a. M a te řs k á š k o la je u m ís tě n a ve v la stn í b u dově S lezské M atice o světy lidové u L o u k y č. 32 v K ra v a říc h , p o u žív á 2 m ís tn o sti. In sp ek ce v y k o n án a b y la u p říle ž ito s ti n á v ště v y p a n a o k re sn íh o h e jtm a n a G ely a p a n a o k re sn íh o in s p e k to ra A nd elín a No v ák a v m ěsíci lis to p a d u . Z d ra v o tn í sta v d íte k byl p o celý ro k d o b rý , v á ž n ě ji n em o cn o nebylo žádné dí l ko a ta k é žád n é d ítk o n ezem řelo. P r ů m ě r n á n á v š tě v a d íte k b y la 32. K o n á n a b y la m ik u lá šsk á n ad ílk a a ta k é v á n o č n í n a d ílk a , k je jím u ž u s k u te č n ě n í p ř is p ě li tito d á rc i: S lez sk á M atice o sv ěty lidové ve Slez ské O strav ě h ra č k a m i, m ís tn í od b o r S lezské M atice osvěty' lid o v é p en ězi n a za k o u p e n í cukroví, ovoce, ša ts tv a a obuvi. O k re sn í péče a S lezská Je d n o ta v P ra z e . Š k o la o sla v ila d e n 28. ř íjn a k o ste ln í o slav o u a d en 78. n a ro z e n in p a n a p re s id e n ta p říh o d n o u sla v n o stí. N a š k o lu o b ecnou p ře šlo 17 dětí. 140 Mateřská škola v Ludgeřovicich. Š kolíií ro k 1928/29 n a m a te řs k é škole S lezské M atice o sv ěty lid o v é v L u d g eřo v ic ich z a h á je n byl 1. zá ří 1928. Z ápis d ě tí b y l v y k o n á n 30. a 31. srp n a . P ř i z á p isu bylo z a p sá n o 66 d ětí, 26 h o c h ů a 40 d ěvčat. Od 1. z á ří 1926 až do 1. ř íjn a 1928 b y la šk o la u m ís tě n a v m ís tn ím k lá š te ře slu ž eb n ic P. M arie a p o u ží v ala 2 m ístn o sti. Od 1. ř íjn a 1928 p ře s tě h o v a la se š k o la do jin é z v lá štn í bu d o v y , k te r á se n a lé z á u k l á š te ra a k te ro u k lá š te r n a svůj n á k la d k to m u ú č e lu v y b u d o v al. N y n í p o u žív á šk o la je d n u m ís tn o s t a to 10 m d lo u h o u a 6 'A m širo k o u . K rom ě toho p o u ž ív á m a te ř s k á šk o la h ř iš tě a ša tn u . O h led án í m ís tn o sti šk o ln ích v y k o n a la k o m ise 17. ř íjn a 1928. 28. ř íjn a z ú č a s tn ily se d ěti m a te řs k é šk o ly o slav y s a m o s ta t nosti československé, p ři n íž p ře d v e d ly ta n e č k y a ř ík a n k y . Z d ra v o tn í sta v byl ce lk e m d o b rý až n a c h řip kové o n em o cn ěn í d ě tí v listo p a d u . P ře s te n to čas b y la n á v š tě v a m en ší. M ik u lá šsk á n a d ílk a b y la p ro v e d en a 5. pro sin ce. V y stro jen „M ik u láš", k te rý d ěti o b d a ro v a l c u k ro v ím a ovocem . K n a d ílc e p řisp ě li ro diče d itek . 23. p ro sin ce p o řá d a ly d ěti m a te řs k é šk o ly v sá le p. S o jk y v e ře jn o u v á n o č n í sla v n o st spo jenou s v án o č n í n a d ílk o u . S la v n o st z a h á jil za v elk é ú č a s ti p. sp ráv c e šk o ly K u la, n a to n ásled o v a lo p řiv ítá n í žačk o u m a te řs k é školy. Po p ře d n e s u v á n o č n í h r y „U je slič e k 1' s e h rá ly d ě ti z obecné školy d iv a d e ln í p ře d s ta v e n í „N ěm ý siro te k ". N a to z a p ě ly d ítk y m a te řs k é šk o ly p ře d o sv ě tle n ý m stro m k em v án o čn í p íse ň a p a k b y ly p o d ělen y h r a č k a m i od Ú stře d í S lezské M atice o sv ěty lidové, cu k ro v ím , o řechy a ja b lk y . N ěk o lik c h u d ý c h d ě tí bylo o b d aro v á n o o b u v ím , n á k la d n a n a d ílk u h r a d il od b o r S lezské Ma tice osvěty lidové (170 Kč), O k re sn í péče o m lá d e ž (200 Kč), V ítk o v ick é k a m e n o u h e ln é d oly (200 Kč) a d ů sto j. p. k a p la n F o lta v L u d g eřo v ic ich (70 Kč). P ři v á n o č n í n a d ílc e bylo v y b rá n o 400 Kč. Z to h o byly z a k o u p en y p o tře b n é věci pro šk o lu , k te ré je ště d o s u d ve šk o le sch ázely . V srp n u 1928 d a ro v a l m ís tn í od bor Slezské M atice o světy lidové 364 Kč n a z a k o u p e n í h ra č e k a p o m ů c ek p ro d ěti. T ak é 210 Kč n a po sta v e n í h o u p ač k y . Mateřská škola v Petřkovicích. Ve š k o ln ím roce 1927/28 za p sá n o bylo do m a te řs k é šk o ly S lezsk é M atice o sv ěty lidové v P e třk o v i cích 75 d íte k (44 dív ek , 31 h o ch ů ). Š kolní ro k z a h á je n b yl 1. zá ří. M a te řsk á šk o la je u m ís tě n a v dom ě č. 40 a m á dvě m ístn o sti, u č írn u a h e rn u . D ítk y m ě ly m ik u lá š s k o u a v á n o č n í n a d ílk u , v šech n y d ítk y p o d ělen y by ly c u k ro v in k a m i a h ra č k a m i. P ě t n e jc h u d š íc h d íte k d o sta lo boty. 21. b ře z n a n a v štív il m a te řsk o u šk o lu p a n in s p e k to r N ovák. B ě h em š k o ln íh o ro k u b y la p r ů m ě r n á n á v š tě v a 50 d íte k . Š kolní rok u k o n čen byl 28. č e rv n a za p říto m n o s ti 70 d íte k , s e h rá n o bylo lo u tk o v é d iv ad lo . U čitelk o u b y la Aloisie L u d v o v á-B u k o v sk á, o še třo v a te lk o u A n n a K ra k o v k o v á . ( M ateřská škola v Šilheřovicích. N a p o p u d n ě k o lik a m ís tn íc h n a d š e n ý c h p ra c o v n ík ů n á ro d n íc h b yl po d e lšíc h p říp ra v á c h založen 14. lis to p a d u 1926 odbor S lezské M atice osv ěty lidové v Š ilh eřo v icích . P ře d se d n ic tv o to h o to m la d éh o o d b oru n em o h lo k ju b ile u d e s ítile té h o tr v á n í re p u b lik y česk o slo v en sk é zanechaiti obci k r á s n ě jš í p a m á tk u trv a lé ceny, ja k o zříz en í české m a te řs k é školy. P r v n í p o k u sy o zříz en í m a te řs k é šk o ly d a tu jí se od p o č á tk u r o k u 1927, k d y od b o r p ře s m a rn é s n a h y p o k o u še l se b ez v ý sled n ě z ísk á ti p ro šk o lu v h o d n é m ís t n o sti k o u p í d o m k u čís. 14 od p a n a E m a n u e la Š ev čík a, z á m e č n ík a v R y d u lto v ě. P ře s d a lš í rů z n é nesn áze bylo zřízen í m a te řs k é šk o ly u ry c h le n o tím , že n a z a č á tk u ro k u 1928 v y sk y tly se v obci zp rá v y o ú m y slu n ě k o lik a z říd iti v dom ě pí. A nežky S lezinové, čís. 117, ja k ý s i d r u h u tra k v is tic k é m a te řs k é šk o ly s v e d en ím k lá š te rn ím . P ře d s e d a o d boru u č ite l D o m in ik S tach s je d n a te le m u č ite le m P ře m y s le m K ociánem v y k o n a li ry c h le dle p o k y n ů Ú stře d n íh o v ý b o ru n e jn u tn ě jš í p ř íp ra v y k o te v ře n í m a te řs k é školy, k teré bylo u m o žn ěn o z e jm é n a tím , že p o d a řilo se z ís k a ti v elm i v h o d n é m ís tn o s ti v p r v n ím p o sch o d í dom u číslo 27, n á le ž e jíc ím u „S p o je n ý m to v á rn á m lih o v é h o p r ů m y s lu " v Mor. O strav ě. O becní za stu p itelstv o z a jis tilo je d n o m y sln ě ve svém řá d n é m sezení dn e 29. d u b n a 1928 tr v a lý p řísp ě v e k n a v ěcn ý n á k la d ško ly, ta k ž e p ře d se d n ic tv o o d b o ru p o d alo n a z á k la d ě u sn e s e n i v ý b o ru ze d ne 29. d u b n a 1928 o ficieln í žádost Ú stře d n ím u v ý b o ru o zříz en í m a te řs k é školy. Ž á d o st b y la ih n e d v y říz e n a a ta k ve sm y slu zá sad n íh o u sn e se n í Ú stře d n íh o v ý b o ru ro zh o d lo se p ře d se d n ic tv o o d b o ru S lezské M atice o sv ěty lid o v é v Šilheřovid c h z říd iti šk o lu a o te v řití ji dne 15. d u b n a 1928. P ro účely m aiteřské šk o ly b y iy p ro n a ja ty v dom ě čis. 27: 1 u če b n a, 1 h e rn a , 1 k a b in e t, 1 k o m o ra s o s ta tn ím p ř ís lu š e n s tv ím za m ě síč n í n á je m n é Kč 180.—, sp la tn é p ře d e m č tv rtle tn ě Ú střed ím . M ístn o sti b y ly p ro n a ja ty od n ájem c e d o m u p. T h e o d o ra M rázk a na z á k la d ě z v lá štn í n á je m n é sm lo u v y , k te ro u jm e n o v a n ý u z a v ře l s Ú stře d ím dn e 24. d u b n a 1928, čís. spisu P ř. 5409/28. M ístní od b o r se p o s ta ra l n á k la d e m 2380 Kč o to, ab y m ís tn o s ti b y ly v čas u p ra v e n y p ro účely m a te řsk é školy. V šechny m ís tn o sti a chodby b y ly v y m a lo v á n y , d e s in fik o v á n y a zav ed en o bylo elektr. osvětlení a p o říz e n a k a m n a . P rv n ím p e d a g o g ic k ý m sp rá v c e m m a te řs k é šk o ly b yl u sta n o v e n učitel obecné šk o ly D o m in ik S tach, je m u ž zem sk á š k o ln í r a d a v O pavě u d ě lila d isp e n s o ab so lv o v án í tří m ěsíčního k u rs u , p o v in n é h o p ro p ed a g o g ic k é s p rá v c e šk o lv m a te řsk é . U čitelk o u m a te řsk é šk o ly byla u sta n o v en a E m ilie U h lířo v á, k v a lifik o v a n á u č ite lk a p ro m a te řs k é školy, ab s o lv e n tk a tříle té odborné školy pro ž e n sk á p o v o lá n í, ro d e m z H o rn í M oštěnice n a M oravě. O p atro v n ic í m a te řs k é šk o ly u s ta n o v en a b y la výpom ocné F r a n tiš k a L išková, vdova ze Š ilh eřo v ic, za m ě sič n í o d m ě n u 113 Kč. OdlDor jí po sk y tu je m ěsíčn í p ř íp la te k n a b y t v o bnosu Kč 20.— . O sobní n á k la d h r a d í Ú stře d n í v ý b o r Slezské Ma tice osvěty lidové, o otop, č istě n í školy, světlo a d o p lň o v á n í u če b n ý ch p o m ů cek , s ta rá se dle p ísem n éh o 141 p ro h lá š e n í ze dne 30. d u b n a 1928 m ís tn í odbor. Z a říz e n í š k o ln í a p r v n í u čeb n é p o m ů c k y p o říd ilo zn a č n ý m n á k la d e m Ú středí. Bylo to 41 k u s ů šk o ln íh o n á b y tk u , 21 k u s ů šk o ln íh o n á č in í, p ře s 400 k u s ů h r a ček a u če b n ý ch p o m ů c ek a 39 o brazů. Vše z a p sá n o je ve šk o ln ím in v e n tá ři. O dbor se p o s ta ra l o ú h le d n o u 3 m d lo u h o u ta b u li s n á p ise m „M a te řsk á š k o la M atice o sv ěty lidové v Š ilh eřo v icích ". M ateřska šk o la p o d říz e n a je d o zo ru in s p e k to r á tu če sk ý c h šk o l n a H lu č ín s k u a p o v ě ře n ý m fu n k c io n á řů m Slez ské M atice osv ěty lidové. P o v šech v y k o n a n ý c h p říp ra v á c h b y la m a te ř s k á š k o la o te v ře n a sla v n o stn ím zp ů so b em v n ed ě li d n e 13. k v ě tn a 1928 za p říto m n o s ti sitarosty obce, č le n ů obecn íh o z a stu p itelstv a, m ístn íh o u č ite lsk é h o sb o ru , s tá tn íc h z a m ě s tn a n c ů a z n a čn é h o p o č tu ro d ič ů i d ětí. P ři o te v ře n í m a te ř ské šk o ly k o n á n a v ý s ta v a v k u sn ě u sp o řá d a n ý c h u če b n ý ch p o m ů cek a h ra č e k , p ři čem ž p ře d se d a od b o ru p. u č ite l S tach p ro m lu v il o v ý z n a m u m a te řs k é školy. T oto z d a řilé o te v ře n í m a te řsk é školy zan e ch alo u v šech n e jle p š í d o je m a vzb u d ilo v elik é n a d š e n í m ezi ro d ič i i d ětm i, ta k ž e p ři z a h á je n í vyučo v á n í dne 15. k v ě tn a 1928 d alo se z a p sa ti 50 dětí. D ne 25. červ en ce k o n alo se k o m isio n e ln í o h le d án í m ís t n o sti m a te řs k é školy, p ři k te ré m z a stu p o v a l Ú stře d í p ed a g o g ic k ý sp ráv c e u č ite l D o m in ik S tach. Vý n o sem zem ské šk o ln í r a d y v O pavě, čís. III.-358/1, ze d n e 10. s r p n a 1928, b y ly m ís tn o sti schváleny. Ježto s v y u č o v á n ím bylo pozdě započato, n a říd ilo Ú s tře d í u k o n č iti šk o ln í ro k te p rv e 28. července 1928. V p o sle d n ím v y u čo v a cím d n u zak o n čen byl šk o ln í ro k m a lo u sla v n o stí. ^ Po p ro slo v u pedagogického sp ráv c e p. D o m in ik a S ta c h a a u č ite lk y b y ly d ě ti p o d ě le n y c u k ro v in k a m i. Š k o ln í ro k 1928/29 byl stejně ja k o n a šk o lá ch v e ře jn ý c h o becných z a h á je n po p ro v e d e n é m z á p isu d ne 1. září. Bylo zap sán o 42 dětí. T řebas, že šk o la m a te řs k á o d p o v íd á v še m z d ra v o tn ím p o ž a d a v k ů m a je z a říz e n a se vším p o h o d lím a v y b av e n a všem i n e jd ů le ž itě jším i p o m ů c k a m i pro v ý c h o v u a p o b av e n í tě c h n e jm e n šíc h , je s t pozorovat) u n ě k te rý c h ro d ič ů n e te č n o st a lh o ste jn o st ke šk o le. O dbor v y n a k lá d á vše, ab y m a te ř s k á šk o la m o h la v y h o v ěti ja k m ožno n ejlép e sv ém u p o slá n í. M im o p o č á te č n íh o n á k la d u n a z a říz e n í u če b n ý ch m ís tn o stí v o bnosu 2380 Kč v y d a l odbor n a d a lší běžné p o tře b y š k o ly do k o n ce šk o ln íh o r o k u 1928 obnos 1773 Kč, te d y celk em od o te v ře n í m a te řs k é šk o ly z a dobu 8 m ě síc ů Kč 4152.—, což je st n a n aše pom ě ry z a jisté ú cty h o d n ý obnos. Test n esp o rn o , že f in a n č n í s tr á n k a h r a je zde n e jv ě tš í ro li p ro u d rže n í a d a lší z d á rn ý v ý \ oj m a te řs k é školy. P ře d se d n ic tv o o d b o ru p o v až u je za sv o u p o v in n o st p o d ěk o v ati co n e jv ře le ji v še m d o b ro d in ců m , k te ří n á m v roce 1928 n ejv íce p o m o h li p e n ě ž n ím p řís p ě v k e m n a zařízení m a te řsk é školy. S rd e čn ý d ík n a p rv n ím m ístě p a tř í Ú sitředním u v ý b o ru S lezské M atice o světy lidové ve Slezské O stravě, srd e č n ý d ík ob ecn ím u z a s tu p ite ls tv u v Š ilh eřo v ic ích za d a r Kč 700.—, dále srdečný d ik p. inž. V ác lav u K ián k o v i, ře d ite li p a n s tv í D ia A. B o th sc h ild a za d a r Kč 2650.— a srd ečn ý d ík všem o b ča n ů m , k te ří ja k ý m k o liv zp ů so b em fin an č n ě p o d p o řili n á š m a tič n í od b o r a tím i m a te řsk o u školu. T ěm ito p en ě žn ím i d a ry bylo ta k é je d in ě u m o žn ěn o p o ř á d a ti 16. p ro sin ce 1928 p rv n í v án o č n í n a d ílk u p ro děti m a te řs k é školy, p ř i k te ré u k á z a ly v ý sle d k y v y u čo v á n í. Z a v ed e n í u č ite lk y E m ilie U hlířové p ře d v e d ly n a m a tič n ím je v išti rů z n é h ry , že rto v n é v ý stu p y , rec itac e, zpěvy a v á n o č n í k o led y a scénu p ři p ěk n ě v yzdobeném v á n o č n ím stro m k u . K u k o n ci b y ly p o d ělen y h ra č k a m i, d a ro v a n ý m i Ú střed ím Slezské M atice o světy lidové ve Slezské O strav ě, ovocem a c u k ro v ím asi za Kč 300.—, což z a o p a třil o d bor. T om uto p rv n ím u v e ře jn é m u v y sto u p e n í ž á k ů m a te řs k é šk o ly bylo p říto m n o h o jn ě ro d ičů . Badostné tv á ře tě ch m a lý ch žáčk ů , kd y ž ta n č ili k o le m v á n o č n íh o s tro m k u a o d n á še li si d á rk y , p ů so b ily zn ač n ý m d o jm e m n a p říto m n é . To, co p o cito v aly u tlé d u še ve sv ém n itru , m u s í o b m ě k čiti i ty n e jz a tv rz e le jší rodiče, k te ří n e d o p ře jí z h lo u p é p ře d p o ja to sti své v la s tn í k rv i a n i toho, co je z á k la d e m šťastného lid sk éh o života. M usím e ši u v ěd o m iti, že dítě je n e jv ě tš ím p o k la d em , k te rý m B ůh člo v ěk a obdařil. Z d ravé a dobře v y ch o v an é d ěti jso u ště s tím ro d in y , jso u z á ru k o u n a še h o šť a stn é h o stá ří, jso u šťastnou b u d o u c n o stí n a š í d ra h é ro d n é svobodné v la sti. A v še h o to h o z á k la d e m je šk o la . Člověk bez školy je o tro k em , n á ro d bez v zd ě lá n í je n á ro d e m o tro k ů , len z d o b réh o sem en e v zejd e d o b rá ú ro d a a jen z dobře v y ch o v a n ý ch d ětí sta n o u se d o b ří občané a v la ste n c i, k te ří v y tv o ří siln ý s tá t. v něm ž v lá d n e sp o k o je n o st a b la h o b y t. H eslem n a še h o v elik éh o p re s id e n ta — ta tíč k a M a sa ry k a — je st: „Vše p ro d ítě !“ M íst n í rodičové m ě li by si v zíti toto k r á s n é h eslo n a š e h o n e jv ě tš íh o lid u m ila a filosofa za své a n eo d p írali d ě te m té ra d o sti, k te ro u je jic h ú tlá d uše to lik p o tře b u je a jíž m o h o u b ý ti z ú č a s tn y n a m a te řsk é škole. Je jen tře b a sh o d it se sebe v še c h n y p ře d su d k y , n e d b á t h la s ů v lk ů v ro u še b e rá n č ím a p o síla t děti pilně do m a te řsk é školy. B ude-li o d b o r v id ě t d o b ro u v ů li ro d ičů , p a k ú silo v n ě ji b u d e i s v ětší ch u tí pracov a ti pro z d á rn o u v ý ch o v u a p o tě šen í d ě tí a tím i p r o r a d o s t je jic h ro d ičů . Mateřská škola ve Štěpánkovicích. Z a č á tk e m šk o ln íh o ro k u 1928 bylo z a p sá n o do m a te řs k é šk o ly ve ště p á n k o v ic íc h 36 dětí, 17 děv č a t a 19 ch la p c ů Z áp is k o n a l se 1. z á ří a 3. z á ří za p o ča lo p ra v id e ln é v y u čo v án í. U čitelk o u u sta n o v en a p ro te n to ro k E vženie B ěhalová, o še třo v a te lk o u M arie P o sp ěch o v á. Š k o la u m ís tě n a je v so ukrom ém dom ě p. E m e ric h a H a ra z im a a p o u žív á dvě m ís tn o sti, u č írn u a h e rn u . In sp ek c e doposud n eb y la žádná. N áv štěv a šk o ly b y la dop o su d p ě k n á až n a n ě k o lik d ětí, k te ré o n em o cn ěly c h řip k o u . Jed n o d ítk o zem ře lo 7. ř íjn a 1928 n a z a p á le n í m ozkových b la n . 28. ř íjn a z ú č a s tn ila se m a te ř s k á šk o la společně se školou o b ecnou n á ro d n í oslavy, kde n ě k o lik d ětí p ře d n e slo v h o d n é b ásn ičk y . Ve šk o le p a k jim byl p řim ě ře n ý m zp ůsobem v y sv ě tle n v ý z n a m oslavy. M ik u lá š sk á n a d ílk a p o ř á d a la se ve školce. N ěk teří členové o d b o ru p řisp ě li d o b ro v o ln ý m i p řísp ě v k y n a z a k o u p e n í c u k ro v in e k p ro d ěti. V ánoční n a d ílk a k o n a la se v h o stin ci, kde u stro m e č k u u k á z a ly d ěti svoje m a lé v ý stu p y . M im o h ra č e k b y ly d ěti podělen y c u k ro vím , ch lap c i čepicem i a d ěv č átk a d o s tá v a la z á s tě rk y , což je z á slu h o u p a n a ped. sp ráv ce. 142 Lidovýchovná činnost. An t . H o ř í n e k, Slez. Ostrava. Lidovýchovná činnost Slezské Maíice osvěty lidové je světlým bodem její činnosti. Na Těšínsku a Hlučínsku, kde Slezská M atice osvěty lidové působí, je třeba ještě velmi m noho práce, aby náš člověk stál na úrovni kulturně a duševně vyspělejšího M oravana nebo Čecha. Devět let samostatné kulturní práce nemohlo ovšem rázem odshaniti duševní a kulturní zaostalost obyvatelstva, o jehdž kulturní potřeby se za dřívějších dob nikdo nestaral a který byl pouze dobrým materiálem pro uplat ňování germanisačních a polonisačních choutek. Bylo třeba usilovné a houževnaté práce, aby lid na Těšínsku a Hlučínsku byl zbaven této kulturní zaostalosti a jeho mysl obracena byla k vyšším a ušlechtilejším snahám. Práce této s velikou obětavostí ujala se Sl. Matice osvěty lidové. Zaryla hluboko pluh kulturního snažení do tvrdé, po desítky let nekypřené půdy. Často ocel zazvonila o tvrdou a ne poddajnou půdu, pluh se odrazil a bylo třeba nejsilnějšího napětí, aby v tvrdé pádě uvízl a vyoral brázdu. Byly ty první začátky kulturní práce velmi těžké. Nebylo pochopení ani porozumění a co nej více při kulturní práci padá na váhu — nebylo pracovníků, roz:sé\ačů kultury. Dnes již zdá se nám to býti mlhavým snem. Pravda, ani dnes kulturní práce neobejde se bez překážek, různých obtíží. To vše jest pouhou hračkou proti obtížím počátečním. T o nejhorší bylo již zdoláno a překonáno. Koleje jsou již vyjeté a jezdí se na nich už hladče/ji a bezpečněji. Rádnému rozmachu kulturní a 1ido výchovné činnosti stojí v cestě ještě mnoho různých překážek a všelijakých těch „náplastí", které řádný rozvoj kulturního a lidovýchovného podnikání brzdí a ochromují. Jsou to především všelijaké t y r a n e a poplatky, jimiž kulturní podniky, pořádané ve formě zábavní, jsou zatížovány. Ty jsou příčinou, že v malých obcích lidovýchovná činnost musí býti omezena pouze jen na přednášky. Je známo však, že přednášky se brzy přesytí a chtějí-li kulturní pracovníci zájem pro kulturní práci udržeti, musí hledali prostředky. Navrhne se divadlo, koncert, akademie a pod. A v tom je kámen úrazu. P ořádání divadel, koncertů, akademií a pod. spojeno je vždy s velikými finančními obětmi. Příjem zpravidla pohltí daň ze zábavy, autorské poplatky, takže bilance podniku bývá často velmi ubohá) a odnímá chuť k další práci. V tom směru bude nutno hledati nápravu, aby zábavně-kulturní činnost nebyla úplně zabrzděna. Přes tyto značné obtíže lidovýchovná a kulturní činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku udržela se na dosavadní své výši. Knihovna jest již dnes v každé obci na T ěšínsku a Hlučínsku. Kde nebylo možno zříditi knihovnu veřejnou, tam zřízena byla péčí Matice knihovna matiční, která vykonává funkci knihovny veřejné. Zájem O1 knihovny v roce 1928 značně stoupl. Jen v některých obcích zájem o četbu poněkud po klesl. V roce 1928 zřízeny byly 3 jubilejní knihovny v těchto obcích: V Bocanovicích p ii jěieno 63 váz. knih, v Košařiskách ICO váz. knih, ve Vě.opolí ICO váz. knih. — Doplněny knihovny: V Albrechticích 40 váz. knih, v Ráji 40 váz. knih, v L ískovci u Frýdku 40 váz. knih, v Bystřici n./CHzou 40 váz. knih, v Košařiskách 50 váz. knihl, v Loukách 40 váz, knih, v Šumbarku 40 váz. knih, v Ludgeřovicich na Hlučínsku 30 váz. knih. Celkem přidělila Slezská Matice osvěty lidové v roce 1928 580 váz. knih v ceně přes 15 tisíc Kč. Přednášky: Přednáškový ruch byli i v roce 1928 značný. Přednášelo se na různá tém ata. Přednášky byly buď odborné, vzdělávací, nebo příležitostně. Značné oblibě těšily se přednášky se světelnými obrazy. Dle jednotlivých politických okresů vykonáno bylo — d le’ došlých výkazů matičních odborů — přednášek: Politický okres frýdecký: Bludovice Horní 1, Frýdek 2, Janovice 6, Lhoty Nižní 7, Lhoty Vyšní 6, Malenovice 4, Michál kovice 6, Morávka 1, Slezská Ostrava (mužcký odbor) 42, Radvanice 2, Raškovice 1, Repiště 1, Sedliště 3, Šenov 1, Vojkovice 1, Vratimov 21. Celkem 105 přednášek. Politický okres fryštátský: Albrechtice 6, Bohumín Nový-Šunychl 2, Darkov 8, Dětmarovice 1, Doubrava 4, Fryštát 29, Karvinná 19, Louky 3, Lutyně Německá 6, Lutyně Polská 2, Marklovice 4, Staré Město 4, Orlová 2, Petrovice 4, Porubá 12, Pudlov 8, Ráj 8, Rvchvald 5, Skřečoň 9, Stonava 4, Suchá H orní 2, Suchá Prostřední 3, Vrbice 6, Záblatí 12, Závada 4. Celkem 175 přednášek. 143 P o l i t i c k ý o k r e s č e s k o - 1ě š í n s k ý : B lu dovice D o ln í 4 B uk o v ec 5, B y střic e 6, D a ty n ě D o ln í 4, D o b ra tic e 2, D o m aslo v ic e-V o lo v ec 3, h ■ '\? ~ 9 H ra d iš tě 2 H rč a v a 9, C h o tě b u z 2, J a b lu n k o v 11, K a rp e n tn a o, K o sarisk a , Ž ukov H o rn í 2. C elkem 185 p ř e d n á š e k . Politický okres » i v o K o z m i c e ° 2 ? K ra v aře ^ hlučínský : _ R H p n e h e rk v ? D ark o v ič k y 5, H lu čín 5, H o štá lk o v ic e 3, H o štic e V elke 2, 4 / c h u é h e l n á 3, M a rk v a rto v ic e 3, P e třk o v ic e 16, Š těp á n k o v ice 9, S ilheřovice 8 . V celé o b la sti Slezské M a tic e o s v ě ty lid o v é u s p o ř á d á n o b y lo celkem 537 p ře d n á š e k . P ře d n á še k u s p o řá d á n o byk> v ša k m n o h e m více, p ro to ž e m n o h é o d b o ry p ř e s v še c h n y u rg e n c e v ý k azy nezaslaly. Exposice Slezské Matice osvěty lidové na výstavě soudobé kul ury v Brně r. 1928. Ochotnická T ím to zp ů so b em zav azu je se m atičn í o d b o r nen í b y lo d o cílen o , že již j divadla: p b e z ú ro č n é n ů ičk y T ím to zp ůsobem i ;i é 2 ž 144 lidové pečuje, aby hrány byly pokud možno původní české divadelní hry a vybírány bvly hry p ří stupné širokým vrstvám lidovým, hry cenné a hodnotné. Nezapomíná se také na divadelní hry dětské. Tyto těší se zvláště veliké oblibě u dětí i u řidičů. V roce 1Q28 pořádaly divadelní představení tyto matiční odbory: Politický okres frýdecký: Bludovice Horní 1, Dobrá 2, Janovice 4, Lískovec 4, Lhoty Nižní 2, Lhoty Vysní 7, Malenovice 2. Michálkovice 1, Morávka 5, Mugiinov 2, Ostrava Slezská (ženský odbor) 4, Ostrava Slezská-Salma 1, Pržno 2, Raškovice 1, Sedlište 4, Šenov 2, Vojkovice 6, Vratimov 4. Celkem 54 ochot, divadel. Politický okres fryštátský: Albrechtice 3, Doubrava 2, klovice 2, Staré Horní 5, Suchá 3, Bohumín 2, Bohumín Nový 1, Bohumín Nový-Šunychl 5, Darkov 2, Dětmarovice F ryštát 13, Karvinná 11, Lazy 3, Louky 4, Lutyně Německá 1, Lutyně Polská 5, MarMěsto 4, Orlová 5, Porubá 10, Pudlov 2, Ráj 2, Rychvald 10, Skřečoň 2, Suchá P rostřední 3, Věřnovice 2, Vrbice 3, Závada 5. Celkem 110 ochot, divadel. Politický okres česko-těšínský: Bludovice Dolní 3, Bukovec 3, Bystřice 3, Datyně Dolní 8, Dobratice 6, Domaslovice-Volovec 3, Guty 4, Hnojník 4, H radiště 3, C hotěbuz 4, Jablunkov 4, Karpentná 1, Košařiska 5, Lištná Dolní 4, Lhota Komorní 5, Lomná Horní 1, Lyžbice 6, Milíkcv 2, M istřovice-Koňakov 1, M osty u Jablunkova 4, Mosty u Čes. Těšína 2, Návsí 8, Nebory 1, Nýdek 8, Oldřichovice 5, Písek 6, Ropice 4, Smilovice 6, Střítěž 4, Svibice 6, Šumbark 5, T ěšín Český 2, Tošanovice Dolní 6, Těrlicko Horní 3, Třanovice 7, Třinec 3, Tyra 1, Vendryně 5, Zivotice 2, Žukov Dolní 4, Žukov Horní 4. Celkem 166 div. předsta veni. f Politický okres hlučínský: Antošovice 2, Bolatice 3, Heneberky 2, Darkovičky 2, Hoštice Velké 2, Kozmice 4, Kravaře 4, Chuchelná 2, Markvartovice 4, Petřkovice 5, štěpánkovice 7, šilheřovice 3, Zábřeh 6. Celkem 46 divadelních představení. Úhrnem v celé oblasti Slezské Matice osvěty lidové 376 ochotnických divadel. K u r s y p r a k t i c k é a l i d o v ý c h o vné. Albrechtice kurs šití pro 12 účastnic, Bystřice n./O. kurs šití a kurs jazykový Michálkovice 1 .kurs vaření, kurs jarního a kurs podzim ního kloboučnictví, Město kurs šití šatů pro 15 účastnic, Slezská Ostrava 4 kursy jazykové pro 86 účastníků, přípravu zkoušky z měšť. školy, Vratimov kurs šití, Kozmice na Hlučínsku 1 kurs 14 kursů. Loutková pro 44 účastníků, Staré u Fryštátu Třinec kurs pro jazykový. Celkem divadla. Pro pořádání loutkových divadel má Slezská Matice osvěty lidové 9 loutkových divadel, které působí na Těšínsku a Hlučínsku. Správu loutkového divadla vedou zkušení loutkáři. Účinkující jsou honorováni. Loutkové hry těší se veliké oblibě u dětí a také dorostlí se rádi jdou na loutkové di vadlo podívati. Kromě obvodových loutkových scén mají některé matiční odbory vlastní loutkovou scénu. Také řada škol vlastní již tento dobrý výchovný prostředek. V roce 1928 uspořádáno bylo loutkové divadlo matičními odbory v těchto obcích. Politický okres fryštátský: Albrechtice 2, Bohumín 36, Darkov 4, F ryštát 13, Karvinná 46, Louky 5, Marklovice 22, Petroyice 8, Pudlov 2, Ráj 2, Rychvald 3, Skřečoň 4, Suchá Horní 6. Celkem 153 loutkových her; 145 Politický okres česko-těšínský: Bukovec 3, Bystřice 4, Hnojník 3, Hrádek 8, Hrčava 4, Jablunkov 2, Jasení 6, Košařiska 6, Lomná Dolní 6, Lomná Horní 3, Milíkov 6, M osty u Jablunkova 10, Mosty u Čes. Těšína 2, Návsí 22, N ebory 1, Písek 3, Ropice 3, Střítež 1, Svibice 6, Šumbark 5, Těšín Český 1, Tyra 1, Vendryně 2, Žukov Dolní 3, žukov Horní 2. Celkem 103 loutková divadla. Politický okres h 1u č í n s k ý : Hošťálkovice 2, Kravaře 7, Chuchelná 2, Petřkovice 6, Zábřeh 3. Celkem 20 loutkových her. Úhrnem 274 loutkových divadelních představení. B e s í d k y pr o mládež. Na T ě š í n s k u : Albrechtice 1, Bohumín 2, Bohumín Nový-Šunychl 2, Bludovice Dolní 1, Bystřice n./O. 4, Datyně Dolní 2, Dobraíice 1, Domaslovice-Volovec 1, Q uty 5, H radiště 1, Chotěbuz 3, Karpentná 5, Karvinná-Solca 2, Košařiska 2, Lištná Dolní 5, Lomná Dolní 3, Lomná H orní 3, Lyžbice 3, Milíkov 3, M istřovice-Koňakov 1, Staré M ěsto u F ryštáttu 1, Morávka 1, Muglinov 2, Návsí 3, Nebory 2, Nýdek 3, Oldřichovice 3, Petrovice 1, Prstná 2, Pudlov 1, Ráj 5, Ropice 2, Reka 1, Skřečoň 1, Smilovice 2, Stonava 1, Střítež 2, Suchá Horní 3, Svibice 4, šumbark 1, Těšín Český 21, Třanovice 2, Vendryně 4, Věřnovice 1, Životice 2, žukov H orní 1. Celkem 122 besídek pro mládež. Na Hl u č í n s ku : Bolatice 1, Hoštice Velké 2, Kravaře 1, Chuchelná 1, M arkvartovice 1, Šilheřovice 1. Celkem 7 besídek pro mládež. Celkem1 bylo uspořádáno 129 besídek pro mládež matičními odbory. Koncerty a akademie. Na T ě š í n s k u : Albrechtice 1, Bohumín 1, Bludovice Dolní 1, Bystřice 2, Doubrava 1, Frýdek 1, F ryštát 3, Hamry Staré 3, Hrčava 2, Chotěbuz 1, Karpentná 2, Karvinná 3, Lazv 1, Marklovice 2, Staré Město u Fryštátu 1, Návsí 1, Nýdek 3, Ostrava Slezská 6, Petrovice 2, Porubá 2, Prstná 1, Pudlov 1, Radvanice 5, Ropice 2, Rychvald 2, Skřečoň 1, Smilovice 1, Stonava 2, Suchá P rostřední 2, Šenov 1, Těšín Český 2, Věřnovice 1, Vratimov 2, Záblatí 1, Závada 1, Žukov Dolní 2. - Celkem 66 kon certů a akademií. Na H l uč ín sk u: Hlučín 1, Hoštice Velké 2, Petřkovice 2, Štěpánkovice 3. Celkem 8 koncertů a akademií. Úhrnem 74. N á r o d n í s l a v n o s t i , o s l a v y p a m á t n ý c h dnů, v ý l e t y , d ě t s k é r a d o v á n k y , k v ě t i n o v é dny. V roce 1928 byly pořádány matičními odbory v následujících obcích: Na T ě š í n s k u : Albrechtice 3, Bohumín 1, Bohumín Nový 5, Bludovice Dolní 4, Bludovice Horní 1, Bukovec 3, Bystřice n./O. Darkov 3, Datyně Dolní 3, Dětmarovice 2, Dobratice 1, Doubrava 1, Domaslovice10 146 Volovec 1, F ryštát 6, Guty 2, Hamry Staré 1, Hnojník 1, Hrádek 1, H radiště 2, Hrušov 1, C ho těbuz 3, Jablunkov 2, Janovice-Bystrá 3, K arpentná 3, Karvinná 4, Košařiska 3, Lazy 1, Lískovec 1, Lištná Dolní 1, Lhota Komorní 1, Lomná Dolní 3, Lomná Horní 1, Louky 3, Lutyně Německá 3, Lutyně Polská 3, Lyžbice 1, Malenovice 3, Marklovice 5, Michálkovice 1, M istřovice-Koňakov 1, Staré M ěsto u Fryštátu 1, M orávka 1, M osty u Jablunkova 1, M osty u Čes. Těšína 2, Muglinov 2, Návsí 3, Nebory 1, Nýdek 3, Oldřichovice 1, Orlová 2, Ostrava Slezská 2, Petrovice 6, Písek 1, P o rubá 2, P rstná 3, Pržno 1, Pudlov 1, Radvanice 1, Ráj 3, Raškovice 1, Rychvald 3, Reka 2, Řepiště 1, Sedliště 1, Skřečoň 3, Smilovice 2, Stonava 2, Štřítež 2, Suchá Horní 1, Suchá P rostřední 1, šenov 1, Svibice 3, Šumbark 4, Těšín Český 1, Těrlicko Horní 1, Třanovice 2, Třinec 1, Tyra 1, Vendryně 2, Vojkovice 1, Vratimov 2, Vrbice 1, Záblatí 2, Závada 1, Životice 1, Žukov Dolní 2, Žukov Horní 3, — Celkem 179. Na Hlučínsku: Antošovice 2, Bolatice 2, Heneberky 3, Hlučín 1, Hoštice Velké 2, Kozmice 3, Kravaře Chuchelná 1, Markvartovice 2, Petřkovice 1, Šilheřovice 6, Zábřeh 4. — Celkem 28. 1, Úhrnem 207. R ůzné zábavy, večírky, plesy. Na Těšínsku: Albrechtice 3, Bohumín Nový 1, Bludovice Dolní 2, Bukovec 1, Bystřice 2, Darkov 7, Datyně Dolní 2, Dětmarovice 1, Doubrava 3, Domaslovice-Volovec 5, Frýdek 1, F ryštát 7, Guty 1, Hamry Staré 2, Hnojník 2, Hrádek 2, H radiště 3, Hrčava 1, C hotěbuz 4, Jablunkov 1, Janovice 1, Karpentná 1, Karvinná 14, Košařiska 2, Lískovec 1, Lištná Dolní 2, Lhota Komorní 2, Lomná Dolní 2, Lomná H orní 2, Louky 13, Lutyně Německá 6, Lutyně Polská 4, Malenovice 3, Marklovice 3, Michálkovice 1, Milíkov 1, M istřovice-Koňakov 1, Staré M ěsto u F ryštátu 3, Morávka 1, M osty u Jablunkova 1, Muglinov 2, Návsí 1, Nebory 5, Nýdek 2, Orlová 6, O strava Slezská 6, Petrovice 3, Písek 4, Porubá 1, Pudlov 1, Radvanice 2, Ráj 7, Ropice 4, Rychvald 17, Skřečoň 2, Smilovice 4, Stonava 4, Střítež 4, Suchá H orní 4, Svibice 4, Šumbark 1, Tošanovice Dolní 4, Těrlicko Horní 2, Třanovice 3, Věř novice 7, Vratimov 2, Vrbice 1, Záblatí 1, Závada 5, Životice 4, Žukov Dolní 8, Žukov Horní 2. — Celkem 242 různých zábav. Na Hlučínsku: Antošovice 1, Bolatice 4, Heneberky 5, Darkovičky 1, Hlučín 1, Hoštice Velké 2, Kozmice 4, Kravaře 2, Chuchelná 1, M arkvartovice 2, Šilheřovice 2, Zábřeh 2. Celkem 27 různých zábav. Úhrnem uspořádáno bylo matičními odbory na Těšínsku a Hlučínsku 269 různých zábav. Světelné divadlo. Netušený rozvoj kinem atografu dal i Slezské Matici osvěty lidové podnět, aby i na tom to poli m ohla se zdarem lidovýchovně působiti. Protože v oblasti působnosti Slezské Matice osvěty li dové je veliká řadá malých obcí, které by provoz kinem atografu neudržely, nebo mají nevhodné spojení s místem, kde kinematografický podnik stává, starala se Slezská Matice osvěty lidové, aby pro tyto obce povoleno bylo kočovné kino. Blahovůlí bývalé zemské správy politické ve Slezsku bylo zřízení tohoto podniku Slezské Matici osvěty lidové povoleno. Podnik existuje již několik let s plným zdarem. Jeho působnost vztahuje se na celé území čsl. Slezska s Hlučínskem. Letošího roku byla jeho působnost z technických důvodů výnosem zemského úřadu v Brně rozšířena ještě na okresy: Mor. Ostrava, Nový Jičín a Mísfek. Kočovné kino matiční koná své poslání nejen v ob cích českých, ale i německých. V rocce 1928 působilo v okresích: opavském, bruntálském , bilovickérn a hlučínském. Předvedeno bylo 169 představení pro dospělé a pro školní dítky 63. Kromě toho dvě propagační představení Masarykovy letecké ligy. ; ; ji 147 Ve větších obcích na Těšínsku a Hlučínsku provozují též i některé matiční odbory kinematografický podnik1. N a T ě š í n s k u jsou to matiční odbory: Bludovice Dolní, Dětmarovice, Fryštát, Hamry Staré, Karvinná, Lutyně Německá, Orlová, Radvanice, Rychvald, Skřečoň, Suchá Prostřední, Šumbark, T ě šín Český, Třinec. N a H l u č í n s k u : Hlučín a Petřkovice. Odbor v Raškovicích provozuje kinolicenci spolu se Sokolem, odbor v H orní Suché se Sokolem a válečnými invalidy. V uvedených matičních kinech prom ítáno bylo v r. 1928 celkem 1800 předsta vení, z toho 163 představení pro školní mládež. Z výtěžku kina podporují se kulturní, a sociální úkoly v obci. Větší část příjm ů plyne na vánoční nadílku, na učebné pom ůcky chudé školní mládeže a jiné sociální a kulturní potřeby. Matiční kinopodniky nejsou podniky výdělečnými a slouží výhradně jen lidumilným účelům. ; !| j< 1 Ml : ; ; ! ; i .I1i! ! 1 ; i : ! N a k l a d a t e l s k á činnost. V roce 1922 přikročila Slezská Matice osvěty lidové k vydávání Těšínského kalendáře, který je pokračováním Slezského kalendáře, jehož první ročník vyšel r. 1898 a to péčí zakladatele Slezské Matice osvěty lidové p. Bedř. Šimečka, nynějšího presidenta krajského řoudu v Mor. Ostravě. Po desítiletém vycházení bylo další vydávání Slezského kalendáře zastaveno a teprve r. 1922 došlo opětně k vydání Slezského kalendáře pro náš lid ve Slezsku a zvláště na Těšínsku a Hlučínsku. — „Těšínský kalendář" stal se velmi oblíbenou četbou. Vychází nákladem 10.000 výtisků a počet jeho odběratelů každým rokem se zvýšuje, takže bude nutno přikročiti snad již příštím rokem k zvýšení nákladu. O úpravu kalendáře po stránce obsahové a obrázkové pečuje redakční rada, sestávající z vynikajících národních pracovníků, v jejíž čele stojí jako předseda p. Boh. Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíne. „Těšínský kalendář" je kalendářem lidovým, naším čistě slezským kalen dářem. Vykonává se zdarem své lidovýchovné poslání. Je svépomocným matičním podnikem a jest proto na všech příznivcích Slezska a zvláště Těšínská, aby tento matiční podnik podporovali hoj ným rozšiřováním „Těšínského kalendáře". Kromě matičního kalendáře vydává Slezská Matice osvěty lidové každoročně obsáhlou R o č e n k u o s v é č i n n o s t i . V Ročence zaznamenána jest podrobně celoroční činnost Slezské Matice osvěty lidové. Ročenka je výbornou pomůckou pro poznání pom ěrů na Těšínsku a Hlučínsku. Celková bilance lidovýchovné činnosti Slezské Matice osvěty lidové za rok 1928 je jistě uspo kojující. Až na malé výjimky všechny m atiční odbory konají poctivě a svědomitě své poslání. — Pracují s láskou a nadšením. Bez jejich obětavé a nezištné práce nebyli bychom1 tam, kde dnes na Těšínsku stojíme. 10* 14S Sociální péče S lezsk é Matice osvěty lidové na Těšínsku a H lučínsku v r o c e 1928. Sociální péče na Těšínsku a Hlučínsku je nedostatečná. Přesto, že na tom to poli velmi obětavě pracují různé sociální korporace, jako Zemská ústředna sociální péče pro Slezsko se svými okres ními odbory, České srdce pro Slezsko, Českoslov. Červený kříž, Masarykova liga, je třeba na tomto po ii ještě velmi mnoho vykonati, aby sociální bída našeho lidu byla zmírněna a časem úplně o d straněna. Těšínsko nemá dostatek řádně vybavených sirotčinců, nemá útulny pro zanedbanou mládež, “ tulku pro sestárlié osoby, nemá dostatek nemocnfic. O nic léipe není na tom Hlučínsko. Velikým zlep šením na tom to poli je vybudování rozměrné nefenocnice v Jablunkově a v Bohumíně a vybudování sanatoria spolkem „H um anita1- v Jablunkově. O vybudování nemocnice jedná se v Českém Těšíně, který je se svými nemocnými odkázán na nemocnici v Pol. Těšíně.. Také zřízení dětské ozdravovny v Dárkově Čsl. červeným křížem je výsledkem sociálního snažení na poli sociální péče. Celá řada m íst na Těšínsku nemá však ještě řádně vybavených nemocnic. Také snaha revírní rady pro vybu dování útulku pro pension ováné horníky je uznáníhodná a výstavba dělnické kolonie v Hlučíně je výsledkem jejího snažení. _ Slezská Matice osvěty lidové rovněž velmi účinně (napomáhá na tom to poli. Velikým činem sociální péče Slezské Matice osvěty lidové je vybudování m ateřského školství na Těšínsku a Hlučínsku. Od počátku své činnosti zřídila Slezská Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku přes 100 m ateř ských škol, z nichž dosud 50 plně svým nákladem vydržuje. Tisíce českých dětí nalezlo v mateřských školách matičních péče a ochrany a zachováno bylo- našemu národu. Vedle m ateřského školství účinně napom áhá Slezská Matice osvěty lidové a její odbory na od stranění bídy pořádáním vánoční nadílky. Matiční odbory věnují každého roku na tento účel přes 300.000 Kč. Jak pečlivě starají se jednotlivé matiční odbory o nemajetnou školní mládež, o tom podá důkaz těchto- několik suchých čísel. O dbory v Karvinné věnovaly na vánoční nadílku v r. 1928 přes 60 000.— Kč, v Novém Bohumíně 12.003 - Kč, odbor ve Fryštátě 10.577. Kč, Suchá Horní 12.600. Kq, v Čes. Těšíně 17.113.— Kč, v Petrovicích 9.445.— Kč, v Radvanicích 8.293.— Kč, ve Věřnovicích 5.482.— Kč, v Návsí u Jablunkova 6 .537.- Kč, v M ostech u Jablunkova 6.2C0. Kě, ve Sía.ém Městě u Fryštátu 4.659.— Kč, v Dárkově 4.585.— Kč, v Datyních Dol. 4.500.— Kč, v Marklovicích 4 026 Kč atd. Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové poskytuje potřebnými školám subvence na zakupování potřeb školních pro nemajetné žáky, na svých školách osvobozuje nemajetné žáky a žá kyně od placení školného, uděluje nadaným nemajetným studentům studijní stipendia. K tomuto účelu zřízeno bylo péčí ústředního výboru několik fondů, z jichž úroků se stipendia udělují. Stará se o opatřování m íst učňovských, zakročuje o přijetí nezaměstnaných dělníků do práce a dosáhl již v tomto směru krásných výsledků. Na jeho popud' a zakročení zřízena byla v Chuchelné na Hlučín sku tabáková továrna, která v dohledne době zahájí provoz a tím umožněn bude řadě potřebných lidi na Hlučínsku výdělek. Matiční odbory ze svých prostředků um ožňují žákům m ístní česká školy výlety po republice za účelem poznání krásné naší vlasti a pečují, aby neduživé děti vzaty byly do ozdravoven a zotavoven, zvláště v době prázdninové. Odbory, které mají v provozu kinolicenci, čas od času pořádají pro školní m ládež vhodná představení filmová, k nímž nemajetným žákům je po skytován bezplatný vstup. , Činnost, kterou Slezská Matice osvěty lidové na poli sociálním vyvíjí, je obsáhlá a přináší pěkné vysledky. Obyvatelstvo, zvláště v obcích menšinových, tuto práci také oceňuje a obětavě snahy Matice podporuje. Víme, že zla, která vyrůstají ze sociální bídy, nedají se tak jednoduše odstaniti a vykořeniti. Je k tomu třeba součinnosti všech činitelů státu, země, obcí, všech zaměstnavatelů a všech těch, jimž záleží na spravedlivém vyřešení sociálních problémů. Při dobré vůli dá se mnoho vykonati a bylo by si jen přáti, aby na tom to poli sešli se ve svorné a plodné práci všichni, kteří touží po odstranění všech sociálních zel. Slezská Matice osvěty lidové bude dále pracovati a’ napomáhati všude tam, kde pomoci a nápravy je potřeba. :<j>0 149 Národohospodářská činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku v r o c e 1928. N árodnostní pom ěry na Těšínsku a Hlučínsku se vlivem působení Slezské Matice osvěty lidové X í *lep^ - X , k. f d " P l a m e n i obci vzmáhá se utěšeně národní ruch, který přináší české věci znacn, úspěchy. Vedle bohaté lidovýchovné a kulturní činnosti, kterou vykazují m atiční odbory zac.na se z.ve pracovat, i na poli hospodářském . V dřívějších letech veškeren náš ruch na Těšínsku soustřeďoval se na orgamsaci českého školství a na národní a kulturní činnost; nebvlo vhodné nřílezftosii venovati náležitou pozornost jiašim hospodářským' potřebám . Dnes, kdy máme již vybudo vanou pevnou orgam saa českého školství i organisaci matiční, možno této otázce věnovati již ná ležitou pozornost a vážně uvažovati o řešení naléhavých hospodářských problémů. . . . ,N,ár0(? nአZa dřívěÍších poměrů neměl možnosti hospodářsky se náležitě rozvinouti. H ospo dářská jeho schopnost byla brzděna a ubíjena mocným a všude protěžovaným kapitálem německým který všechen finanční, ho-spodářský a průmyslový život soustřeďoval do svých rukou Státní převrat zapůsobil i na tom to poli příznivě. Deset let našeho sam ostatného státního a národního života d o kazuje, ze národ náš má všechny potřebné schopnosti k mohutném u hospodářském u rozpětí Hráze nemeckeho kapitálu jsou ovšem dosud velmi pevné a jen tu a tam podaří se učinili do nich průlom. Pres to stavíme se na stále pevnější hospodářskou základnu. Je-li kulturní snažení národa obrazem jeho kulturní vyspělosti, je hospodářská jeho schopnost zárukou jeho budoucnosti. Tuto zasadu musí míti národ náš vždy na paměti, aby ve světovém hospodářském boji čestně obstál a svou budoucnost si pojistil. Na Těšínsku se hospodářské pom ěry valně v náš prospěch nezměnily. T ě ž k ý p r ů m y s l je do sud tem er úplně j d r ž e n í N ě m c ů . V minulých dobách byl tento průmysl ovládán a ovlivňován jeste tem er uplme vyhraněnými německými úředníky. Nepřinesl-Ii převrat úplnou očistu na tomto poli přece jen mocně zapůsobil a zabrzdil dřívější zhoubnou ničitelskou proíinárodní činnost ně^ meckeho kapitalu. Na některých závodech dosáhli jsme dosazení vedoucích českých úředníků bohu žel vetší cast průmyslových podniků je dosuď ovládána úředníky německými. To platí zejména o průmyslových podnicích na Bohumínsku, kde dřívější stav tém ěř — až na jednotlivé závody - je nezmenen. Očisfovací proces se jen velmi pomalu vyvíjí a bude trvati ještě léta, nežli docílíme aby v tezkem průmyslu na Těšínsku byl český živel úřednický a dělnický spravedlivě zastoupen podle národnostního obrazu jednotlivého kraje. - , All‘ “ s t á t i i í c h ú ř a d ů na Těšínsku nenastalo podstatné zlepšení. Naopak zrušením centrál ních uradu v Opavě byla přesazením úředníků k jednotlivým okresním úřadům posice německá ještě upevněna. Těšínsko je již dnes převážně českým krajemi a proto musíme usilovati, by do všech stát ních uradu dosazováni byli úředníci čeští, a kde toho nelze docílili úředníci, ovládající perfektně statni jazyk. Nelze nadale trpěti, aby s našim lidem jednali úředníci státního jazyka neznalí. Na p o l i h o s p o d á ř s k é m zaznamenáváme další m enší úspěchy. Jsou pouhým krůčkem k na šemu hospodářském u osam ostatnění - jsou však přece jen výslednicí našeho snažení na tomto poli Vedle okresní záložny v j a b l u n k o v ě , která finančně velmi utěšeně se rozvíjí a dnes jest oporou našich drobných lidi na jablunkovsku, odkázaných dříve výhradně jen na německé nebo polsk^ pe něžní podniky, zřízena byla také záložna v D á r k o v ě . 1 tato záložna má možnost dobrého hospo dářského rozpětí a může vykonati velmi m noho pro posílení našeho hospodářského snažení v bez prostřední blízkosti uhelného revíru. K a m p e 1i čk a založena byla v B y s ř i c i n. / O l ž o u a v D a t y n í c h D o 1n í c h. Přípravy k zakládání dalších svépomocných peněžních podniků se konají a tak při řádném a svědomitém spravování těchto malých peněžních podniků podaří se nám náš drobný lid úplně vymaniti z hospodářského područí našich národních odpůrců. 150 V o l b y d o o k r e s n í c h z a s t u p i t e l s t e v a d o z e m s k é h o z a s t u p i t e l s t v a znovu po tvrdily vzrůst české myšlenky na Těšínsku. V zemském zastupitelstvu nemáme sice žádného zastou pení, přes to věříme, že v záležitostech Slezska bude v něm spravedlivě uvažováno a požadavky a potřeby jeho budou respektovány. Jisté zneklidnění nastalo po jmenování odborníků, kdy mluvčím za Těšínsko jmenován byl Polák Junga z Dol. Žukova. Jm enování Poláka zástupcem Těšínská není na prospěch české věci na Těšínsku. Doufáme, že pro příště nebude se při jmenování odborníků tento případ již opakovati. Č e š t í z á s t u p c i v o b e c n í c h z a s t u p i t e l s t v e c h pomalu se vžívají do svých funkcí. Nejsou dosud náležitě vyškolení pro komunální politiku; jsou to vesměs sami nováčkové, kteří musí se náležitě zapracovali, aby se zdarem čeliti mohli zkušeným a zapracovaným zástupcům polským. Při volbách, které minulého roku konaly se v některých obcích na Těšínsku, získali jsme další úspěchy. Zvláště potěšitelný úspěch dosažen byl v Jablunkově, kde zvolen byl starostou Čech, pan řídící učitel S m y c z e k , význačný matiční pracovník, a v Třinci, kde získány další 3 mandáty a kde starostou zvolen rovněž Čech, p. inž. K o ř í n e k . Neméně radostným byl výsledek obecních voleb v obci Z á v a d ě , pol. okres Fryštát, kde správa obce přešla do rukou českých. Pozoruhodných vý sledků dosáhli jsme při letoších volbách v D á r k o v ě , ve S t o n a v ě , v L u t y n i N ě m e c k é , v K a r v i n n é a zvláště v e V ě ř n o v i c í c h , kde české strany dosáhly plného vítězství. N a H l u č í n s k u zůstala v minulém roce situace celkem nezměněná. Lid začíná se již vžívati do změněných poměrů. Přes to vliv Němců je všude ještě patrný. Němci zahájili rozsáhlou akci zři zováním „ Kulturverbamdu“ v jednotlivých obcích na Hlučínsku. Činí tak za účelem zřízení němec kých škol.. Vliv „K ulturverbandů'-' projevil se v usneseních obecního zastupitelstva v Kravařích, v Bolaticích, v Ludgeřovicich, jímž žádáno o zřízení německé školy. Prozatím nebezpečí zřízení ně meckých škol na Hlučínsku bylo zažehnáno. Bude nutno také pro budoucnost snažiti se, aby jakýkoliv pokus o zřízení německých škol na Hlučínsku byl ihned v zárodku zmařen. Lid na Hlu čínsku není národnosti německé a pro těch několik skutečných Němců v Kravařích a v Hlučíně ně meckých škol není třeba. Mají možnost své dítky vzdělávati na německých školách v Mor. Ostravě nebo v Opavě. H o s p o d á ř s k á s i t u a c e na Hlučínsku je stále ještě velikou bolestí. Není dosta tečného výdělku pro lid, který musí na práci za hranice, do Německa, odkud přináší posílení záměrů německých agitátorů. Podařilo se sice docíliti, že v Chuchelné zřízena byla tabáková továrna. — Bohužel, továrna dosud nezahájila provoz, což vyvolává roztrpčení mezi lidem. Při zahájení pro vozu nutno důrazně žádati, aby v továrně zaměstnáváni byli dobří Moravci a podnik nestal se zase doménou Němců a jich přívrženců. P o v š e c h n á b i l a n c e vykonané práce na poli národně-politickém a hospodářském je uspo kojivá. Nejdeme ovšem mílovými kroky do p ředu; nestojíme však také. Poměry národnostní se již značně vykristalisovaly, takže nějakých obzvláštních přesunů nelze již očekávati. Těžiště našeho vítězství neleží již v massách, nýbrž v duševní a hospodářské naší zdatnosti. A tu musíme nasaditi vše, abychom kulturně přemohli národní naše odpůrce. Musíme pracovati do hloubky. Jak minulá léta, i v roce 1928 pracovala Slezská Matice osvěty lidové v součinnosti se všemi význačnými národním i a kulturními korporacemi ve Slezsku a v Republice. Je členem' Svazu N á rodních jednot a Matic v Praze, členem N árodní rady Československé, Ústředí osvětových sborů moravsko-slezských v Brně, Masarykova lidovýchovného ústavu, Kulturní rady pro širší Ostravsko. Styk s těmito korporacemi byl neustálý. Zástupci Slezské Matice osvěty lidové často súcastňovali se porad a jednání jmenovaných korporací, v nichž řešeny byly různé otázky, mající vztah k lidovýchovnq a osvětové práci. V oblasti své působnosti byl rovněž její styk s jednotami sokolskými, legionářskými a jinými korporacemi neustálý a přátelský. Pracováno bylo často společně a vždy s dobrým výtěžkem pro naše národní a státní zájmy. Rovněž se státním i a zemskými úřady byla Matice ve stálém styku a časté její intervence v některých záležitostech končily zdárným výsledkem. Svou agilní činností získala si Slezská Matice osvěty lidové důvěry nejen u obyvatelstva, ale i na místech povolaných a její práce je uznávána a oceňována, Také slezští poslanci a senátoři rádi 151 pomáhali v naší těžké práci a bylo-li třeba zásahu celých klubů poslaneckých stran státotvorných, i ty ochotně svou váhou nám napomáhaly. Při uzávěrce této výroční zprávy jest naší povinností vysloví ti vřelý dík všem, kteří v naší těžké práci nám napomáhali. Především přísluší náš vřelý dík vládě Československé republiky, pre sidiu ministerské rady, m inisterstvu školství a národní osvěty, m inisterstvu sociální péče, bývalé zemské politické správě v Opavě a bývalé zemské správní komisi pro Slezsko, všem ostatním stát ním' a zemským úřadům, poslancům a senátorům slezským, poslaneckým klubům státotvorných stran, obcím a všem národním pracovníkům a zvláště těm drobným pracovníkům v menšinách, kteří nám napomáhali, nás podporovali a svou prací pomáhali k vítězství naší dobré věci. Podporou a spolu prací všech těchto činitelů vyvinula se Slezská Matice osvěty lidové na nejm ohutnější kulturní a n á rodně obrannou korporaci ve Slezsku a chrání účinně národní a státní naše zájmy. Jest mocnou oporou zvláště našich m enšinářů a proto nemělo by býti na Těšínsku českého člověka, který by nestál v jejich řadách a nepomáhal jí v jejím záslužném díle. 152 Zpráva účetní a pokladniční PRI JMY. h Kč Odborná škola pro ženská povolání Slezské Malice osvěty lidové v Čes. T ě š í n ě ........................................... 14315 Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěty lidové v Novém B o h u m ín ě ................. Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěly lidové ve F r y š t á t ě ............................................... Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěty lidové v K a r v in n é ............................................... Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěly lidové v Čes. Těšíně a hudební kursy v Třinci a Jab lu n k ově.................................................... Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Nov. Bohumíně Rezbářské kursy Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově................. Subvence, příspěvky korporací, obcí, spolků, dary, členské příspěvky odborů, zakládajícího členství a různé s b ír k y ....................................... Lidová výchova .............................. Odznaky a le g itim a c e ...................................................................................... Různé p říjm y .......................... Spis „O T ě š ín s k o " ........................................... Průběžné ........................................... Zbytek z 31. prosince 1927 ............................................... Úhrnem . 10.045 — 3.357 50 6.060 — 57.392 42.197 470 65 1,016.695 117.224 3876 10.434 8.896 2,630.192 58 28 60 60 50 93 16.464 96 3,937.622 60 — — VE S L E Z S K É O S T R A V Ě , F r a n tiše k S e d lá č e k v. r„ A d o lf M elich a r v. r., účetní. pokladník. VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ, Revise provedena a vyúčtování R o b ert H uvar v. r., V lasta K ročk ová v. r., revisor. revisorka. 153 za správní ro k 1928. v y d á ní Kč Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěty lidové v Ces. T ě š ín ě ..................................................................... Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěly lidové v Nov. B o h u m í n ě ............................................................ Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěty lidové ve F r y š t á t ě .................................. .... ............................... Odborná škola pro ženská povolání Slezské Matice osvěty lidové v K a r v in n é ......................................................................... Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Ces. Těšíně a kursy v Třinci a Jablunkově..................... Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Vov. Bohumíně Rezbářské kursy Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově . Živnostenský pokračovací kurs pro učně v Hnojníku Krajkařské kursy v Hlučíně a B olaticích .......................... Občanské a obecné š k o ls tv í............................................... Mateřské školství na T ě š ín s k u ........................................... „ „ „ H lučínsku........................................... Lidová výchova ......................................................................... Spis „O T ě š ín s k o " ................................................................ Agitační a propagační č i n n o s t ........................................... Sociální péče ......................................................................... Různá vydání .............................................................................. Správní výlohy ......................................................................... Průběžné .................................................................................. Zbytek 31. prosince 1928 .................................................... Úhrnem » 64.362 31 57.847 01 23517 85 33.309 54 69.156 51.801 4.534 2.430 4.339 10.862 537.459 77.138 216.122 11.788 77.743 6.386 43 650 93.522 2,532.470 19.178 70 65 67 99 65 30 09 20 05 42 88 75 55 40 20 39 3,937.622 60 dne 15. března 1929. F r a n tiše k O n d erk a v. r„ Dr. F e r d in a n d P e le v. r., ředitel. starosta. dne 17. a 18. dubna 1929. shledáno správným: J o s e f R ych iarsk ý v. r., B o h u m il K u čera v. r. revisor. revisor. h 154 Zam ěstnanci S lezsk é Matice osvěty lidové ve S lezsk é Ostravě a výpom ocné u čitelsk é síly. I. O db orn á šk o la pro ž e n sk á p ovolán í S le z s k é M atice osv ěty lid ové v Č e sk é m T ěšín ě. 1. 2. 3. 4. 5. 6. M achara Pravoslav, ředitel Tichá Milada, odb. učitelka vaření Srnová Ludmila, odb. uč. šití šatů a modistství Bendáková Ludmila, odb. učitelka šití šatů Vencelidesová Irena, odb. učitelka šití prádla Dostál Josef, výp. učitel nauky a vzdělanosti 7. 8. 9. 10. 11. 12. H ojden Karel, výp. učitel kreslení Kasalická M arie, výp. učitelka zpěvu Brunner Arnošt, výp. učitel kreslení K řeštan V lad., výp. učitel češtiny Dr. Neumann Em., lékař — zdravověda Davidová Anna, výp. síla pro čistění. II. O d b orn á šk ola pro ž e n sk á p ovolán í S le z s k é M atice o sv ěty lid ové v N o v ém B ohum íně, 13. 14. 15. 16. 17. Štětina Bedřich, ředitel Holubová M arie, odb. učitelka vaření N ádvorníková M arie, odb. učitelka šití prádla Penková M arie, odb. učitelka šití prádla Kittrich Stanislav, výp. učitel počtů 18. 19. 20. 21. Sternthalová Emilie, výp. učitelka češtiny N edvídková Božena, výp. učitelka češtiny Zidlík F rantišek, výp. učitel zpěvu Vašíčková Ema, modistka. III. O d b orn á šk o la pro žen sk á p ovolán í S le z sk é M atice o sv ě ty lid ové ve Fryštátě. 22. Bohmová M arie, zatim ní správkyně 23. Q ardavská Jaroslava, odb. učitelka šití 24. M aršálek Arnold, výp. učitel češtiny 25. Kocichová G abriela, výp. síla pro kuchyň IV. O d b orn á šk o la pro ž e n sk á p o v o lá n í S le z s k é M atice o sv ěty lid ové v K arvinné. 26. 27. 28. 29. T esař Štěpán, ředitel Bohmová M arie, odb. učitelka vaření Sebestíková Vlastimila, odb. učitelka šití prádla Janasová Ludmila, asistentka 33. H aroková Žofie, 30. T arantíková Karla, výp. učitelka počtů, zdravovědy, tělocviku, občanské nauky 31. Lísková Růžena, výp. učitelka vychovatelství 32. Bláha O ldřich, odb. učitel češtiny a zpěvu posluhovačka. V. H udební a p ěv eck á šk o la S le z s k é M atice o sv ě ty lid ové v Č e sk é m T ěšín ě a hudební kursy v Třinci a Jablunkově. 34. 35. 36. 37. 38. M achara Pravoslav, adm inistrativní ředitel V odička František, učitel Kasalická M arie, učitelka P ořízková M arie, učitelka H ofrová Jaroslava, učitelka do 30. června 1928 39. 40. 41. 42. 43. Stoppel Jindřich, učitel do 30. června 1928 Bittner A rthur, učitel Z ik a A., výp. školník, Český Těšín Jašek Josef, výp. školník, Třinec. V álek Josef, výp. školník, Jablunkov VI. H udební a p ě v e c k á šk o la S le z sk é M atice o s v ě ty lid ové v N o v ém B ohum íně. 44. Čech Alois, ředitel 45. Brunner R obert, profesor 46. Lehký Josef, učitel. VII. Ř ezbářský kurs S le z sk é M atice o sv ě ty lid ové v jablu nkově. 47. Smyczek Karel, správce kursu 48. V álek Josef, školník. VIII. Krajkařský kurs v H lučíně. 49. H rabák Josef, školník. 155 IX. Krajkařský kurs v B olaticích na H lučínsku. 50. Boldová Anna, školnice. X. Ž ivn osten sk ý kurs pro u č n ě v Hnojníku 51. Lupek František, správce kursu 52. Jiroušek Václav, výp. učitel 53. Pukl Jarom ír, výp. učitel. XI. M ateřské školy. a) P a e d a g o g i t š t í 54. D rahota Josef, ředitel české státní obč. školy, Bludovice Dolní , 55. Železný Jan, ředitel české státní obč. školy v Bystřici n./O lzou 56. šudom a Adolf, správce české státní obč. školy v Dolních D atyních 57. Fabiánek D onát, správce školy, H radiště / .58. Novák Jan, řídící učitel, H rádek 59. H orák Josef, učitel ob. školy, Chotěbuz 60 Smyczek Karel, řídící učitel, Jablunkov 61. Brejška Rudolf, řídící učitel, Komorní Lhota 62. Sonský Josef, správce školy, Lyžbice 63. Kudláček Vladim ír, řídící učitel, Mosty u Jabl. 64! P ražák F rant., správce školy, Návsí 65. Jendrulek Rudolf, řídící učitel, N ebory 66. D vořák Emil, řídící učitel, N ýdek 67 V etešník F rant., řídící učitel, Oldrichovice 68" Procházka Maxmilián, řídící učitel, Písek ^6Q . M alík Tom áš, řídící učitel, Ropice 70. Bonček Josef, řídící učitel, Stanislayice 71. Micka Přem ysl, správce školy, Stritez 72. Sudek F rant., řídící učitel, Svibice 73. Sobek Adolf, řídící učitel, Sumbark 74. Ambros T om áš, správce školy, H or. Terlicko 75. M atyáš F rant., správce školy, V endryne 76. Roháč Miloslav, správce školy, Dol. Zukov 77. D vořák Alois, řídící učitel, Albrechtice b) U č i 103. Baaderová M arta, Bludovice Dolní 104. Drtinová Otylie, Bystřice n./O lzou 105. Šudomová Marie, Dolní Datyně 106. Ingrová Libuše, H radiště 107. Slezáková Marie, H rádek u Jabiunkova 108. Sejvlová Anna, Chotěbuz 109. Beková Josefa, Jablunkov 110. Marcolová Anna, Jab.unkov 111. Chudobová Eliška, Lyžbice^ 112. Oslunková F rant., Komorní Lhota 113. Študlarová M atylda, Mosty u Jabiunkova 114. Smucrová Anna, Návsí u Jabiunkova 115. Zachovalová Anna, N ebory 116. Starůstková Svatoslava, N ýdek 117. Trpíková M arie, Oldřichovice 118. Fiszlová Vilma, Ropice 119. Svobodníková M arie, Písek _u Jabiunkova 120. Karkošková Anna, Stanislavice 121. Dietlová M arie, Sumbark 122. Kašková Hedvika, Střítež 123. Obrtelová Ludmila, Svibice 124. Mižiuková Anděla, Těrlicko H orní 125. Jedličková Anna, Vendryně 126. Rákovská M arie, Dolní Žukov 127. Bráuerová V lasta, Albrechtice správcové: 78. Janáček Rudolf, správce školy, Nový BohumínŠunychl 79. Zlobický F rant., řídící učitel, Darkov 80. Krčmář Kamil, řídící učitel a starosta, Frystat 1. 81. Krčmář Kamil, řídící učitel, Fryštát II. 82. Bayer Vítězslav, řídící učitel, Karvinna „Hranice 83'. Svvaczyna P etr, učitel, Karyinná „Solca“ 84. Červený Emanuel, řídící učitel, Karvinna „Sovinec 85. Březina Karel, řídící učitel, Něm. Lutyně 86. Fajm on J., řídící učitel, Polská Lutyně 87. Ju ra Richard, řídící učitel, Louky 88. Kyncl Jan, řídící učitel, Dolní Marklovice 89. Beránek Miloslav, ředitel měšť. školy, Petrovice 90. Svoboda Emanuel, řídící učitel, Skřečoň 91. Staš Rudolf, správce školy, Staré Město u Fryst. 92 H ruška Jan, ředitel měšť. školy v H orní Suché 93. Jiinger Karel, řídící učitel, Stonava 94. Šlapetová M arie, řídící učitelka m aterske školy v H orní Suché 95. Jindřich Slimáček, řídící učitel, Vernovice 96. Stáňa Bohumil, správce školy, Závada 97. H rochová Ludmila, řídící učitelka m aterske školy v Hlučíně 95 P Neiser F rant., katecheta, Kravare 99. Kula Bohumír, řídící učitel, Ludgeřovice 100. Krystýnek Karel, ředitel obč. školy, Petřkovice 101. Mašlaň Ludvík, řídící učitel, Stěpánkovice 102. Stach Dominik, učitel, Silheřovice. lelky: 128. Rýpalová Božena, Nový Bohumín-Šunychl 129. Dočkalová M arie, Darkov 130. P arobková M arie, F ryštát I. 131. Mullerová Libuše, F ryštát II. 132. Berková Alice, Karvinná „Hranice' 133. Velímová Božena, Karvinná „Solca“ 134. Bubenková M elanie, Karvinná „Sovinec 135. Bartušková Jaroslava, Něm. Lutyně ^ 136. Kuzníková Jindřiška, Polská Lutyne 137. V olná M arie, Louky n./O lzou 138. Zedníčková K ateřina, M arklovice Dolní 139. H oráková Jóža, Petrovice v v v 140. P rocházková Svatoslava, Skřečon ^ 141. Pelclová Otylie, Staré Město u Fryštatu 142. Šlapetová M arie, H orní Suchá I. 143. N ováková Eliška, H orní Suchá II. 144 . W eissm annová M arta, Stonava 145. Skálová F rant., Závada 146. Buchtová A rnošta, V ěřňovice 147. H rochová Ludmila, Hlučín 148. O nderková M onika, Kravaře 149. Kupcová Kanuta, Ludgeřovice 150. Bukovská Aloisie, Petřkovice 151. Běhalová Evženie, Stěpánkovice 152 U hlířová Emilie, Silheřovice. 156 c) O š e t ř o v a t e l k y : 153. 154. 155. 155. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178. 179. 180. 181. 182. 18,3. 184. 185. 186. 187. 188. 189. 190. 191. 192. 193. 194. 195. 196. 197. 198. 199. 200. 201. Mocková M agdalena, Bludovice Dolní Samcova Anna, Bystřice n. Olzou Šeligová Anna, Dolní Datyně Nikodém ova H elena, H rádek Stoklasová Aloisie, H radiště Klapsová Aloisie, Chotěbuz Farníková Barbora, Jablunkov Sušková Anna, Komorní Lhota H ubáčová Josefa, Lyžbice Vilémová Jana, M osty u Jablunkova T luštíková Anna, Návsí u Jablunkova O stružková Emilie, Nebory Stavarčíková H erm ina, N ýdek Mališová Emma, Oldřichovice Bartíková Aloisie, Písek V ojnarová Zuzana, Ropice O nderková Anežka, Stanislavice V ojnarová Anna, Střítež M arošová Zuzana, Svibice Ryšková Emilie, Šumbark Krajinová Jana, H orní Těrlicko H udečkova Anna, Vendryně K řižánková Emilie, Dolní Žukov Palovská M arie, Albrechtice Kališová M arie, Nový Bohumín-Šunychl Bracháčková Anna, Darkov Kocichová G abriela, F ryštát M okrošová Marie, F ryštát Kornasová Emilie, Karvinná-hranice Svačinová Ludmila, Karvinná „Solca“ V ašková F rant., Karvinná „Sovinec“ Helisová Anna, Polská Lutyně Bednářová Anděla, Něm. Lutyně G em rotová Aloisie, Louky n./O lzou Strnadová Anna, Marklovice Dolní Válková F rant., Petrovice Pospíšilová Karolina, Skřečoň Zubková F rant., Staré Město u F ryštátu Káňová Kristina, H orní Suchá I. H avlíková Valerie, H orní Suchá II. O nderková Ludmila, Stonava M alchárková Anna, Věřnovice Šustíková Štěpánka, Závada Schneidrová M arie, Hlučín O nderková Emilie, Kravaře Brachmanská Žofie, Ludgeřovice K rakovková Anna, Petřkovice Pospěchová M arie, Štěpánkovice Lišková Františka, Šilheřovice XII. Ú střední k an celář S le z sk é M atice o sv ěty lid o v é v e S le z sk é O stravě. 202. 203. 204. 205. O nderka F rant., ředitel H ořínek Antonín, tajem ník Sedláček František, účetní Fikáčková Emilie, úřednice 206. 207. 208. 209. Boturová Dědková Boturová Jelínková M arie, úřednice Emilie, úřednice Zdenka, úřednice Anna, výpomocná síla pro čištění. XIII. O d b o čk a Ú střední k an celáře S le z sk é M atice o sv ěty lid ové A 1 r v Č e sk e m 210. P etřík Konstantin, správce 211. Havelková M arie, úřednice T v v f v le s m e . 212. Rucký Josef, výpomocná síla pro čistění. S*'. .-4 «x V • - v: i :.■« 4; K siq žn ica C ieszyň sk a CZ I I I 8 9 /1 92S