Existenční slovesa aru, iru, adjektiva typu -na
Transkript
Existenční slovesa aru, iru, adjektiva typu -na
3 I. Existenční slovesa aru, iru, adjektiva Syntaktické vzorce a gramatikatypu -na EXISTENČNÍ SLOVESA ARU, IRU S1 (no ...) ni S2 ga aru / nai Kjóšicu ni terebi ga aru. Reizóko no naka ni gjúnjú ga arimasu. Někde něco je (nachází se) / není Ve třídě je televize. V lednici je mléko. S1 (no ...) ni S2 ga iru / inai Tošokan ni sensei ga imasu. Gakkó no mae ni tomodači ga iru. Někde někdo je (nachází se) / není V knihovně je učitel. Před školou jsou přátelé. S1 to S2 to S3 ga aru / iru Niwa ni wa inu to neko to tori ga imasu. S1 a S2 a S3 jsou (nacházejí se) Na zahradě jsou pes, kočka a ptáci. S1 ja S2 ja ... Sx nado ga aru / iru Reizóko no naka ni gjúnjú ja džúsu nado ga arimasu. Kono daigaku ni wa Amerikadžin ja Nihondžin nado ga imasu. S1, S2 ... Sx jsou (nacházejí se) V lednici je mléko a džus (a jiné potraviny). Na této škole jsou Američané a Japonci (a jiní studenti). S1 (ni) wa S2 ga aru / iru Wataši ni wa ani ga imasu. Uči ni wa terebi ga arimasen. S1 má (vlastní) S2 Mám (staršího) bratra. Doma nemáme televizi. Českému slovesu být ve významu existovat, někde se nacházet odpovídají v japonštině slovesa aru pro neživotné objekty a iru pro životné. Srovnej: Wataši wa gakusei desu. Jsem student. (Wataši wa) kjóšicu ni imasu. Jsem ve třídě. Slovesa aru a iru se používají taktéž pro vyjádření vlastnictví. Aru ve významu mít lze použít i pro životná substantiva (Otóto ga aru – mám bratra), avšak užití iru je mnohem frekventovanější (Otóto ga iru). S použitím slovesa aru u životných substantiv se můžete setkat hlavně v knižním stylu. Časování sloves aru, iru tvary důvěrné přítomný klad je, jsou přítomný zápor není, nejsou minulý klad byl/a, byli/y minulý zápor nebyl/a, nebyli/y tvary zdvořilé tvary důvěrné tvary zdvořilé aru arimasu iru imasu nai arimasen inai imasen atta arimašita ita imašita nakatta arimasen dešita inakatta imasen dešita 1 ADJEKTIVA TYPU -na A-na S da / de wa nai Nara wa šizuka na mači desu. Šóta kun wa genki na kodomo de wa nai. Adj. S Nara je poklidné město. Šóta není čilé dítě. Adjektiva typu -na (nečasovatelná) nabírají na pozici přívlastku částici na (popř. no), na pozici predikátu se k nim připojuje spona da / desu, jejímiž tvary se vyjádří i zápor a minulost. Na rozdíl od časovatelných adjektiv (viz L2) zde spona nemá pouze zdvořilostní význam, je tedy nutné ji použít i v důvěrném tvaru (kirei da, kirei datta). Adjektivum typu -na spojíme s jiným adjektivem přes přechodníkový tvar spony da: Otera no tatemono wa rippa desu. + Otera no tatemono wa ucukušii desu. → Otera no tatemono wa rippa de ucukušii desu. S1 má / nemá Adj. S2 S1 wa S2 ga A da / de wa nai A-i / kunai Ano hito wa me ga kirei da. Kono heja wa mado ga ókii. Ten člověk má pěkné oči. V této místnosti jsou velká okna (Tato místnost má velká okna). Větná konstrukce S1 wa S2 ga A-i / A da (dosl. Co se týče S1, S2 je nějaké) slouží k popisu vzhledu, vlastností a stavů určitého objektu či osoby. V češtině často odpovídá konstrukci „S1 má nějaké S2“. Příklady: Zó wa hana ga nagai. Petr kun wa atama ga ii. Ano resutoran wa sutéki ga oišii. Slon má dlouhý chobot. Petr je chytrý (dosl. má dobrou hlavu). V té restauraci mají dobré steaky. Pomocí této vazby vyjádříme taktéž záliby a schopnosti: Miki wa ongaku ga suki da. Wataši wa miruku ga kirai da. Jandera san wa nihongo ga džózu desu. Miki má ráda hudbu. Nesnáším mléko. Pan Jandera umí dobře japonsky. Srovnej: Japonské víno je drahé. Víno je v Japonsku drahé. V Japonsku je víno drahé. Nihon no wain wa takai. Nihon wa wain ga takai. JAPONSKÉ ČÍSLOVKY Číslovky mají dvojí čtení – sinojaponské, které jsme si představili v minulé lekci, a pro číslovky 1-10 také japonské. Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy (více viz L6). Spojením japonských číslovek se sufixem -cu (-ccu), který můžeme chápat jako univerzální numerativ, vznikají měrové jednotky, které lze běžně používat k počítání neživých objektů: 1 ヒトツ 3 ミッツ 5 イツツ 7 ナナツ 9 ココノツ 2 フタツ 4 ヨッツ 6 ムッツ 8 ヤッツ 10 トオ 2 Tento způsob počítání se používá v běžné mluvě a je používán taktéž v případech, kdy pro počítané předměty jiný numerativ neexistuje, nepatří mezi běžně používané, nebo si jeho volbou není mluvčí jistý. Odpovídající tázací výraz je ikucu – kolik? Příklady: Ringo wa ikucu arimasu ka. Futacu arimasu. Kolik máte jablek? Mám dvě. Ringo ga futacu arimasu. Mám dvě jablka. / Jsou (zde/tam) dvě jablka. (podrobněji o zapojování číslovek do věty viz L6) ZÁJMENA NANI – DARE – ICU – DOKO -mo [ni-] (se záporem) nanimo nic daremo nikdo icumo vždy* dokomo nikde -ka [ně-] nani dare icu doko co kdo kdy kde nanika dareka icuka dokoka něco někdo někdy někde -demo [-koliv] nandemo daredemo icudemo dokodemo cokoliv, všechno kdokoliv, každý kdykoliv, vždy kdekoliv, všude *České zájmeno nikdy nemá v japonštině jednoslovný ekvivalent. Pro vyjádření nikdy se nestalo, nikdy jsem něco neudělal, nedělám apod. užívá japonština jiné způsoby vyjádření. Zájmeno icumo se používá v kladných větách ve významu vždy. II. A. Text ソコニ 何ガ アリマスカ。 ココニ 日本ノ テレビガ ソノキョウシツニ 何ガ アリマス。 アリマスカ。 イスヤ 大キイ ツクエヤ クロイ コクバンナドガ アリマス。 ツクエノ上ニ 何ガ アリマスカ。 本ト エンピツト デンワガ ツクエノ上ニ パソコンモ アリマス。 アリマスカ。 イイエ、 パソコンハ アリマセン。 ダイドコロニ シロイ レイゾウコガ アリマス。 ソノレイゾウコノ中ニ 何ガ アリマスカ。 ヤサイヤ サラミヤ ギュウニュウナドガ アリマス。 レイゾウコノ上ニ 何ガ アリマスカ。 コップガ アリマス。 レイゾウコノソバニ トダナガ アリマス。 キョウシツノ中ニ ダレカ イマスカ。 学セイガ イマス。 センセイモ イマス。 / 学セイト オトウトサンガ イマスカ。 3 センセイガ イマス。 イイエ、 私ニハ B. オトウトハ イマセン。 イモウトガ イマス。 コノヘヤハ ダレノ ヘヤデスカ。 コレハ ノソバニ 私ノヘヤデス。コノヘヤニハ ベッドガ タイプライターヤ 左ニ 本ダナモ フルイ 本モ 大キイ アリマス。テーブルモ コンピューターヤ 二ツ アリマス。 アリマス。ソノ上ニ シロイ アリマス。ソノ本ダナニ マドガ カミヤ アタラシイ アリマス。ベッドノムコウニ フルイ デンワヤ 日本ゴノ本ナドガ 本ガ ステレオモ タクサン ソノマド アリマス。 アリマス。 アリマス。私ノヘヤニハ テレビガ アリマセン。 C. アノリッパナ タテモノハ 何デスカ。 アレハ アタラシイ アパートデス。 ソノ中ニ ダレカ イマスカ。 イイエ、マダ ダレモ イマセン。 D. アノ ミドリイロノ 大キナ アレハ パラツキー大学ノ タテモノハ 何デスカ。 トショカンデス。本ガ タクサン アリマス。 日本ゴノ 本モ アリマスカ。 ハイ、タクサン アリマス。イツモ 学セイガ 大ゼイ イマス。 日本ゴノ 学セイモ イマスカ。 ハイ マジメナ 学セイハ イツモ トショカンノ マエノ タテモノモ トショカンニ イマス。 パラツキー大学ノ タテモノデスカ。 ハイ、ソウデス。私タチノ 日本ゴノ キョウシツモ アノ中ニ アリマス。 大学ノ マエニ 学セイガ イマス。アノ人ハ ダレデスカ。 アノ人ハ 学セイデハ アリマセン。センセイデス。 センセイデスカ。ワカイ センセイデスネ。 E. コノタベモノハ 何デスカ。 ゼンゼン オイシクアリマセン。 イイエ、チガイマス。チェコリョウリデス。私ノテリョウリデス。 F. 日本ゴハ ドウデスカ。ムズカシイデスカ。 ソウデスネ。カンタンナ コトバデハアリマセン。 4 日本リョウリデスカ。 G. ドンナスポーツガ スキデスカ。 スキート サッカーガ 大スキデス。 ソウデスカ。スキーハ オモシロイデスネ。私ハ ゴルフガ ヘタデス。 スキデス。デモ マダ III. Cvičení 1. Přečtěte text C znovu, všechna slovesa a adjektiva dejte do důvěrného tvaru. 2. Nakreslete obrázek podle následujícího popisu: エノマン中ニ 車ノマエニ ウチガ オカアサンガ 大学ノマエニ ノマエニ 私ノ イヌガ イケガ アル。ウチノ左ニ 大学ガ イル。オカアサンノ左ニ イル。大学ノ左ニ アル。ソノイケノ中ニ ニワガ 女ノ子ト イル。大学ト タカイ 山ガ 三ツアル。ソノ山ノ上ニ トリガ イル。 5 車ガ アル。 オトコノ子ガ アル。ソノニワニ サカナガ 3. Říkejte podle plánku, kde co je: アル。ウチノ右ニ キガ ウチノ イル。 アル。ニワ ウシロニ 4. Tvořte různé tvary adjektiv, spojujte je s vhodnými substantivy a zapojujte do vět: カンタン リッパ チャイロ シズカ ハイイロ ミドリ イロイロ キレイ ムラサキ ユタカ ゲンキ トクイ ベンリ ニガテ 5. Přeložte: 1) コノアパートハイリグチガセマイ。 2) オロモウツハ日本人ガスクナイ。 3) コノヘヤハデンキガクライ。 4) アノ子ハカミガナガイ。 5) スロバキアハ山ガオオイ。 6) ソノレストランハビールガタカイ。 6. Říkejte, co máte/nemáte rádi, umíte či neumíte: モダン・ダンス 日本ゴ ピアノ ゴルフ テニス カンジ ヤサイ ハナ バドミントン ウタ 日本リョウリ スキー 車ノウンテン タッキュウ オンガク フランスゴ エイゴ パーティー 7. Kde je třeba, doplňte: 1) テーブル___デンワ___アリマス。 2) 田中サン___シンセン___サカナ___スキ___デス。 3) 私___イヌ___ドコ___イマスカ。 4) マド___ソバ___ベッド___アリマセン。 5) トナリ___ギンゴウ___アリマスカ。トナリ___ギンコウ___ユウビンキョク___アリマセ ン。 デパート___アリマス。 6) ウチ___ヤンデラサン___ヤンデラサン___子ドモ___ヤンデラサン___イモウト___イマ ス。 7) コノ___車___アメリカ___デス___、ドイツ___デス___。 8) ビョウイン___人___タクサン___イマシタ。オイシャサン___カンゴフサンナド___イマ シタ。 9) 私___リョウ___、シロイ___カベノヘヤ___チャイロ___カベノヘヤ___アリマス。 10) ヒキダシ___中___何___アリマセン。 11) コノ___レストラン___何(ナン)___ オイシイデス。 8. Odpovězte na otázky: 1) オトモダチハ 日本ゴガ ジョウズデスカ。 2) テレビハ ドコカニ アリマスカ。 3) トナリノヘヤハ ダレノヘヤデスカ。 6 4) オロモウツノエキマエニハ 何ガ アリマスカ。 5) カイモノガ スキデスカ。 6) オカアサンハ リョウリガ 7) ドンナ スポーツガ ニガテデスカ。 8) 何ゴガ トクイデスカ。 9) ヤンデラサンハ キョウシツニ イマスカ。 スキデスカ。 10) コノヘヤノ カベハ 何イロデスカ。 11) スキナ ハイユウハ ダレデスカ。 12) ヨーロッパノ ドコガ スキデスカ。 Přeložte do japonštiny: 1. Není tady někdo? Ne, nikdo tu není. 2. Pod stolem je židle a pod židlí je kočka. 3. Nenávidím červené záclony a pozdní večírky. 4. Golf mi ještě příliš nejde. 5. V té tmavé místnosti nikdo nebyl. 6. Přineste mi rybu a bramborový salát. 7. Kolik stál ten nový prostorný byt? Stál 54.188.000 jenů. 8. Pražské číslo pana Hašimota je 293-511-738. 9. Můj oblíbený učitel je učitel japonštiny. Je skvělý. 10. Co máte dobrého? Dobré je všechno. 11. Na bílé zdi je zelená tabule. 12. Kde máme auto? Je naproti vchodu do domu. 13. Je tu paní Tanaková? Paní Tanaková je někde v budově. 14. Napravo od nádraží je nová krásná restaurace. 15. Na náměstí je mimo jiné i kostel, pošta a radnice. 16. To auto má zelenou barvu. 17. V Čechách je dobré pivo. 18. A: „Včera byla na poště ta dívka.“ B: „Ta dívka má zajímavé oči.“ IV. Doplňující poznámky KOŘENY KO, SO, A – ODKAZOVÁNÍ V RÁMCI JAZYKOVÉHO KONTEXTU V 1. lekci jsme se seznámili s používáním deiktických výrazů se základy ko, so, a v situacích, kdy mluvčí referuje k objektu nacházejícímu se v situačním kontextu promluvy, tedy v dohledu mluvčího a posluchače (mohou na něj ukázat). Při odkazování k objektu, který se nachází mimo situační kontext dané promluvy, závisí volba deiktického prostředku na tom, zda je daný objekt znám oběma účastníkům komunikace. Pokud ano, mluvčí k němu odkazuje deiktickými prostředky se základem a (are/ano/asoko aj.). V případě, že je znám pouze jednomu z účastníků promluvy, odkazuje k němu mluvčí pomocí výrazů se základem so (sore/sono/soko). A: Gekidžó ni ano džojú ga imašita. V divadle byla ta herečka. (kterou oba známe) B: Ano džojú wa totemo kirei desu ne. Ta herečka je moc hezká, že? A: Reizóko ni ano sarami ga arimasu. V lednici je ten salám. (který oba známe, už jsme jedli) B: Ano sarami wa oišii desu. Ten salám je moc dobrý. A: Soko wa donna mači desu ka. Jaká je ta čtvrť? (já ji neznám) B: Šizuka de totemo kirei na mači desu. Je poklidná a moc pěkná. 7 K3 「ヤンデラサンハ メ ガ オオキイデス。」 「テーブル ノ 下 ニ ネコ ガ イマス。」 I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Sledujte svého učitele, čtěte grafémy hiragany a odpovídejte na jeho otázku 「コレ ハ 何 デスカ」。 Př.: センセイ:「コレ ハ 何 デスカ。」 学セイ:「ソレ ハ 『しょ』 デス。」 センセイ:「イイエ、『しょ』 デハ アリマセ ン。何 デスカ。」 学セイ:「『じゃ』デス。」 センセイ:「ハイ、ソウ デス。」 2. Odpovídejte na otázku učitele, jestli v učebně daná věc je nebo není. Pokud se v učebně daná věc nachází, popište, kde. Př.: センセイ:「コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマスカ。」 学セイ:「ハイ、コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマス。」 センセイ:「ドコニアリマスカ。」 学セイ:「ドア ノ 右 ニ アリマス。」 8 3. Dívejte se na obrázek a naučte se japonsky popsat fyziognomii lidského obličeje. 9 4. Dívejte se na obrázky a popište jednotlivé osoby. Řekněte, jaký mají nos, oči, ústa, vlasy, nohy atp. Tvořte i jednoduchá slučovací souvětí typu. Používejte slovní zásobu z předchozího cvičení. 「田中 サン ハ メ ガ 大キクテ ハナ ガ 小サイ デス。」 10 5. Dívejte se na obrázek a popište, kde se co nachází. 6. Ve dvojici si rozdělte dva obrázky (jeden bude sledovat horní obrázek a druhý bude sledovat spodní obrázek) a zjistěte od svého kolegy, co se nachází na pěti vynechaných místech Vašeho obrázku. Při odpovídání danou věc konkretizujte popisem jejího tvaru, barvy atp. 11 12 7. Přečtěte nahlas následující text. Popište japonsky svůj pokoj doma, pokoj na koleji, jídelnu v menze. 「私 ノ ヘヤ」 私 ノ アパート ハ、大学 ノ チカク ニ アリマス。 ヘヤ ニ ツクエ ト ベッド ガ アリマス。ツクエ ハ マド ノ チカク ニ アリマス。 大キクテ フルイ ツクエ デス。ツクエ ノ 上 ニ シャシン ガ アリマス。カゾク ノ シャシン デ ス。本ダナ ニ エイゴ ノ ザッシ ト 日本ゴ ノ 本 ガ アリマス。 私 ノ ヘヤ ニハ、イロイロナ モノ ガ タクサン アリマス。私 ハ コノ ヘヤ ガ トテモ スキ デ ス。 II. Frazeologie Další pozdravy Jako pozdrav se v japonštině často používají konverzační obraty vztahující se k předešlému setkání (např. poděkování za pohoštění, námahu či prokázané služby, omluvy, apod.) nebo vztahující se k počasí. Stejně tak při loučení jsou běžnější fráze jiného typu než prosté sbohem. Při používání těchto pozdravů je vždy třeba mít na mysli, vůči komu daný pozdrav používáme, a je důležité zvolit z hlediska formálnosti a zdvořilosti vhodnou variantu. Níže uvedené příklady představují jen některé z možných variant a modifikací a jejich překlad do češtiny není jednoznačný, ale vždy záleží na kontextu. Reakce na uvedené fráze jsou velmi závislé na kontextu. Zde uvedené reakce jsou pouze možnou variantou. Při setkání: Hisašiburi desu ne! / Ohisašiburi desu. To jsme se dlouho neviděli! (když se s někým sejdete po dlouhé době, vůči níže i výše postavené osobě) Šibaraku desu ne! To jsme se dlouho neviděli! (méně zdvořilé, spíše mezi lidmi, kteří se znají – kolegové, níže postavené osoby) Gobusata šite imasu. Promiňte, že jsem se (tak) dlouho neozval./ Promiňte, že jsem se na tak dlouho odmlčel. (zdvořilé, v písemném stylu) → Ie ie, kočira koso gobusata šite imasu. → Kočira koso gobusata šite imasu. → To nic, i já se omlouvám, že jsem se dlouho neozval. → Ani já jsem se dlouho neozval. Sendžicu wa šicurei šimašita! Promiňte, že jsem posledně obtěžoval! → Ie ie, zenzen ki ni šinaide kudasai. / O-ki ni nasarazu ni. (zdvořilejší) → Ie ie, zenzen. → Ale kdepak, to nic nebylo. Nedělejte si s tím starosti. → To nic nebylo. Sendžicu wa dómo! Ještě jednou díky za minule! → Kočira koso, arigató gozaimašita. (podle kontextu!) → Já děkuji Vám. 13 Kono mae wa gočisósama dešita! Děkuji za pohoštění minule! Ii tenki desu ne! To máme ale pěkné počasí! → Só desu ne. → To tedy je. Acui desu ne! → Só desu ne. Acui desu ne. To je ale horko! → To ano. Je opravdu horko. Ostatní: Kromě poděkování, omluv a frází o počasí můžeme započít rozhovor i otázkami na zdraví: Ogenki desu ka? Jak se máte? Jste zdrávi? Okawari arimasen ka? Vše v pořádku? Něco nového? (používají spíše starší osoby, zdvořilé) Minasan okawari arimasen ka? Jsou všichni u Vás v pořádku? → (Okagesama de,) genki desu. → (Okagesama de,) minna genki ni šite imasu. → (Děkuji za optání,) mám se dobře. →(Děkuji za optání,) máme se dobře. / Jsme v pořádku. V obchodě, restauraci: Sumimasen… Promiňte (upoutání pozornosti, žádost) Omatase šimašita / itašimašita. Omlouvám se za zdržení / Omlouvám se, že jsem Vás nechal(a) čekat. … kudasai. Chci …, Dejte mi … … wa čotto… … teď zrovna… (= nemáme) Tabemono (wa) okimari desu ka? Onomimono wa jorošii desu ka? Máte vybráno? Dáte si něco k pití? … onegai šimasu. Rád bych …, Dejte mi, prosím, … Ostatní: Éto… (citoslovce) když si mluvčí dává čas na rozmyšlenou, než něco řekne/odpoví III. ロールプレイ 1. Utvořte dvojice a nacvičte krátkou scénku setkání dvou kamarádů, kteří se dlouho neviděli. V rozhovoru nezapomeňte odkázat na minulé společné setkání. 2. Přečtěte nahlas následující rozhovory. Následně utvořte dvojice a nacvičte rozhovor prodavačky se zákazníkem v obchodě nebo v restauraci. Zkuste využít co nejvíce shora uvedených frází, japonské číslovky, adjektiva. ヤンデラサン ト テンイン ノ カイワ ヤ: アノウ、テレホンカード、 ヤ: アリマスカ。 14 アノウ、テレホンカード、アリマスカ。 テ: ハイ、コチラ デス。 テ: テレホンカード ハ チョット・・・ ヤ: デハ、コレ、クダサイ。 ヤ: ソウデスカ。ドウモ。 オミセ レストラン テ:イラッシャイマセ。 ヤ:スミマセン。 ヤ:アノウ、スミマセン。 ウ:ハイ、オマタセシマシタ。タベモノハ セッケン ハ ドコ デスカ。 テ:エエト、アチラ デス。 ※ウ=ウェイトレス オ キマリデスカ。 ヤ:トモダチニハ、エビグラタン ト サラダ、 ヤ:スミマセン、アチラ ノ ドコ デス クダサイ。ソレト、コレ ハ 何 デスカ。 カ? (ukazuje do jídelníčku) テ:イリグチ ノ チカク ニ アリマス。 ウ:ビーフカレー デス。 ヤ:ソレデハ、私ニハ、ソレ、オネガイシ マス。 ヤ:イリグチ ノ チカク デスネ。 ドウモ。 3. ウ:オノミモノ ハ ヨロシイ デスカ。 ヤ:エエト、コーラ 2ツ クダサイ。 Dívejte se na obrázky a vzájemně si řekněte, co p. Janderovi, p. Jurečkové a p. Suzukimu jde a co jim nejde. ヤンデラ サン 15 ユレチコヴァー サン スズキ サン 4. Ve dvojici se zeptejte na své oblíbené jídlo/pití a také na to, jaký sport vám jde atp. Zaměřte se na správnou formulaci otázky a na to, abychom se neptali na věci, na které se není vhodné ptát, abychom se neptali příliš přímo atp. Př.: ~ハ 何ガ スキ デスカ。Co máš rád z …? (např. タベモノハ 何ガ スキ デスカ。Jaké jídla máš rád?), ドンナ スポーツガ トクイ デスカ。Jaké sporty vám jdou? atp. IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte popisu mluvčího a zkuste nakreslit, jak dané místo vypadá, kde se co nachází, a také si zaznamenat, jaké/čí co je. 16 Nové výrazy ア行 ii ikucu ike icu inu iriguči iroiro (na) ue ウェイター ウェイトレス uširo uta unten eiga eigakan eki ebi guratan óki (na) ózei (o)tera ongaku dobrý kolik? rybník kdy? pes vchod různý nahoře, na, nad číšník číšnice vzadu, za píseň řízení film kino nádraží zapečené krevety velký mnoho (lidí) buddhistický chrám hudba 上 大キ 大ゼイ カ行 nákupy rodina zeď, stěna znaky jednoduchý, snadný strom houby kostel krásný, čistý banka lékárna divadlo zdravý, čilý tabule sklenice jazyk, slovo golf kaimono kazoku kabe kandži kantan (na) ki kinoko kjókai kirei (na) ginkó kusurija gekidžó genki (na) kokuban コップ kotoba ゴルフ サ行 サッカー サラダ サラミ šizuka (na) šašin fotbal salát salám klidný, poklidný, tichý fotografie 17 šósecu džózu (na) román být šikovný, dovedný, dobře umět čerstvý mít rád, oblíbený lyže, lyžování steak, biftek stereo, (hi-fi) věž skvělý, vynikající mýdlo úplně, vůbec slon vedle, blízko takže a ještě šinsen (na) suki (na) スキー ステーキ ステレオ subarašii sekken zenzen zó soba sore de wa sore to タ行 daikirai (na) taišikan daisuki (na) daidokoro タイプライター takusan takkjú tabemono čairo テニス デパート terjóri テレホンカード tokui (na) tošokan todana totemo tonari tori donna 大キライ 大シカン 大スキ nenávidět, nenáviděný velvyslanectví milovat, milovaný kuchyně psací stroj hodně, mnoho, dost stolní tenis jídlo hnědá barva tenis obchodní dům jídlo – vlastní výroba telefonní karta být šikovný, dobře umět knihovna (budova) uzavíratelná skříň, skříňka velmi vedle, v sousedství pták jaký 中 uvnitř, vnitřek, v neumět, být nešikovný zahrada kočka pití ナ行 naka nigate (na) niwa neko nomimono ハ行 šedá barva muzeum haiiro hakubucukan 18 バス tei パーティー バドミントン ピアノ hikidaši hidari ビーフカレー heta (na) ベッド ポテト benri (na) hondana hon´ja autobusová zastávka párty, večírek badminton klavír zásuvka (u stolu) vlevo hovězí na kari (s rýží) neumět, být nešikovný, neschopný postel brambory vhodný, pohodlný knihovna, polička na knihy knihkupectví 左 本ダナ 本ヤ マ行 mae mada mači madžime (na) mado mannaka migi midori(iro) mukó murasaki モダン・ダンス před ještě, stále, teprve město, městská čtvrť (centrum) pilný okno uprostřed vpravo zelená barva protější strana fialová barva moderní tance マン中 右 ヤ行 jakušo jasai jama jutaka (na) júbinkjoku jorošii ヨーロッパ úřad (obecně) zelenina hora bohatý, hojný pošta dobrý (zdvořilý výraz) Evropa 山 ラ行 skvělý, vynikající jídlo, vaření jablko lednice rippa (na) rjóri ringo reizóko ワ行 ワイン wakai watašitači víno mladý my 私タチ 19 Tvář, tělo aši atama ude kao kami (no ke) kuči kubi senaka, se te hana hitai maju, majuge me jubi noha hlava paže obličej, tvář vlas(y) ústa krk záda ruka nos čelo obočí oči prst(y) Tvary trojúhelníkový hranatý úzký, tenký podlouhlý tlustý, silný kulatý sankakukei šikakui hosoi hosonagai futoi marui Předměty v místnosti obraz, obrázek záclona kalendář plyšový medvídek odpadkový koš koberec gauč komoda lampa na pracovní stůl lampička osobní počítač květina polštář budík skříň na oblečení školní aktovka e カーテン カレンダー kuma no nuigurumi gomibako džútan ソファー tansu デスクスタンド テーブルスタンド パソコン hana makura mezamašidokei jófukudansu randoseru 20
Podobné dokumenty
souhrn japonské gramatiky
no zahrnuje významy předchozích, rozlišení vyplývá z kontextu. Kare no o karimašita. –
Vypůjčil jsem si to jeho. Může přijímat slovesný přívlastek (sumu no – ten, kdo bydlí ) nebo být
připojeno k p...