Oponentura APMS ke studii Informačního institutu

Informační institut - STUDIE O SELHÁNÍ ČTÚ: OLIGOPOL MOBILNÍCH
OPERÁTORŮ – oponentura Asociace provozovatelů mobilních sítí
(APMS)
12.3.2012
Úvod
Dne 1.3.2012 uspořádal Informační institut1 tiskovou konferenci, na které představil
materiál nazvaný STUDIE O SELHÁNÍ ČTÚ: OLIGOPOL MOBILNÍCH OPERÁTORŮ 2 (dále jen
„materiál“). Vzhledem k tomu, že materiál obsahuje celou řadu nepřesných, zavádějících, či
přímo nepravdivých tvrzení týkajících se odvětví mobilních komunikací v České republice,
APMS na ně reaguje touto oponenturou, podloženou relevantními argumenty.
1. Drahé služby (nejdražší volání v OECD)
Materiál se v této části odvolává na publikaci „OECD Communications Outlook 2011“, kde je
provedeno mezinárodní srovnání cen mobilního volání a SMS založené na předem
definovaných profilech chování zákazníků (tzv. koších). Byť se dle materiálu jedná o
nejkompaktnější metodiku mezinárodního mobilního volání 3 (ať již je tím myšleno cokoliv),
skutečností zůstává, že je to pouze jeden z možných úhlů pohledu na mezinárodní srovnání
cen, ze kterého vzhledem ke struktuře košů, struktuře tarifů tuzemských mobilních
operátorů a přepočtu přes tzv. paritu kupní síly, vychází Česká republika ve srovnání
s některými jinými zeměmi negativně.
Autoři materiálu ovšem zcela pomíjejí (nebo účelově označují za nerelevantní) jiné způsoby
mezinárodního srovnání cen za mobilní volání, dle kterých je pozice České republiky výrazně
odlišná:
Z posledního dostupného srovnání Evropské komise (viz Digital Agenda Scoreboard 2011) je
Česká republika z hlediska průměrné ceny za minutu mobilního volání na průměru zemí EU,
z hlediska průměrných ročních tržeb za mobilní služby na jednoho zákazníka potom dokonce
pod tímto průměrem, což dokumentuje níže uvedené grafy v Obr.1.
Autoři materiálu výsledek mezinárodního srovnání průměrné ceny za minutu mobilního
volání relativizují/zpochybňují třemi argumenty 4:
(i) Průměrná cena sice klesá, ale dle materiálu to je způsobeno tím, že klesá z původně
relativně vysoké ceny. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení lze snadno vyvrátit mezinárodním
1
viz http://www.informacniinstitut.cz/informacniinstitut/Informacni_Institut/Aktuality/Aktuality.html
viz
http://www.informacniinstitut.cz/informacniinstitut/Informacni_Institut/Aktuality/Entries/2012/3/1_CTU_neplni_svou_funkci_files/Oligo
polyFINAL.pdf
3
viz str. 11 materiálu
4
viz str. 19. materiálu
2
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
1/24
srovnáním, autoři takové srovnání do materiálu raději vůbec nezahrnuli, pouze se odkázali
na srovnání OECD (provedené ovšem podle úplně jiné metodiky!). Jak už ovšem bylo
uvedeno výše, a jak vyplývá z grafu v Obr. 1, kde je mezinárodní srovnání průměrné ceny
za minutu mobilního volání provedeno, Česká republika je dle tohoto srovnání na průměru
zemí EU.
(ii) Průměrná cena za minutu v sobě zahrnuje volání a tržby zákazníků jak z řad domácností,
tak i firem (v materiálu jsou tito zákazníci chybně označováni jako zákazníci „maloobchodní“
a „velkoobchodní“), přičemž dle tvrzení autorů materiálu je tím (díky nižším cenám
uplatňovaným vůči firemním zákazníkům) vypovídací hodnota průměrné ceny za minutu
„snižována“ a „zkreslována“. Ani tato argumentace autorů materiálů však není pravdivá. Jak
vyplývá ze zjištění ČTÚ, rozdíly mezi průměrnou cenou uplatňovanou u služeb volání pro
právnickou osobu a pro nepodnikající osobu se pohybují v řádu 15–20 %5. Jinými slovy
řečeno, rozdíl mezi průměrnou cenou mezi zákazníky z řad domácností a zákazníky z řad
firem není natolik významný, aby nějakým způsobem zásadně změnil vypovídací hodnotu
průměrné ceny a výsledků srovnání s jinými zeměmi EU – je totiž třeba si uvědomit, že graf
mezinárodního srovnání průměrné ceny za minutu mobilního volání dle grafu v Obr. 1 i u
ostatních zemí EU obsahuje průměrné ceny kalkulované za všechny zákazníky (domácnosti i
firmy) - případné mezinárodní porovnání průměrné ceny kalkulované pouze pro zákazníky
z řad domácností by (vzhledem k tomu, že i v jiných zemích EU mají firemní zákazníci nižší
ceny než zákazníci z řad domácností) na výsledku tohoto srovnání s nejvyšší
pravděpodobností nic nezměnil (data pro provedení takového srovnání nicméně nemá APMS
k dispozici).
(iii) Průměrná cena je dle materiálu zkreslována tzv. tarifikací (např. účtováním po
sekundách po první provolané minutě). Graf, který autoři materiálu převzali od ČTÚ (viz str.
19) však ukazuje, že vývoj ani výše průměrné ceny se jak při zohlednění tarifikace (světle
modrá křivka), tak i bez jejího zohlednění (tmavě modrá křivka) nijak dramaticky neliší,
jinými slovy řečeno jedná se opět o argument čistě účelový.
Autoři materiálu navíc (ať již z neznalosti, či záměrně) při své jednoznačné preferenci
metodiky OECD (která však je, jak už bylo uvedeno výše, pouze jedním z možných úhlů
pohledu na mezinárodní srovnání cen) opomíjejí skutečnost, že při použití průměru
z (ročních) tržeb jsou navíc (ve srovnání s metodikou založenou spotřebních koších)
zohledněny případné další poplatky/náklady spojené s využíváním mobilních služeb, které
nutně nemusí být vždy zahrnuté do měsíčních paušálů a minutových cen (např. cena za
aktivaci SIM, cena za přenesení čísla apod.).
Obdobně účelovým způsobem se autoři materiálu „vypořádávají“ s ukazatelem průměrného
výnosu (ARPU) na jednoho zákazníka, resp. SIM. V tomto ukazateli je Česká republika
dokonce pod průměrem EU – vzhledem k tomu že (podobně jako u průměrné ceny za
minutu volání) takové mezinárodní srovnání nepodporuje hypotézu autorů materiálu, dle
které je Česká republika „zemí s nejdražším voláním v OECD“, není vůbec jeho součástí.
Autoři materiálu se zabývají pouze pokusy o vysvětlení klesající výše ARPU v České
republice, kterou vysvětlují na jedné straně částečně pravdivě, vlivem zvyšující se
penetrace6 (ke které ovšem dochází i v ostatních zemích EU, tj. zvyšující se penetrace
neovlivňuje výsledek mezinárodního srovnání) a na straně druhé naprosto nepravdivým
5
viz konzultační dokument ČTÚ k návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y, str. 16, dostupný na:
http://www.ctu.cz/ctu-online/diskuzni-misto.html?action=detail&ArticleId=8532
6
zvyšující se penetrace není jediným faktorem způsobujícím pokles ARPU – dalšími významnými faktory jsou klesající ceny, vliv
hospodářské krize a regulační zásahy ČTÚ a Evropské komise
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
2/24
argumentem, dle kterého zahrnutí „velkoobchodních“ (myšleno firemních) zákazníků snižuje
(!) průměrný výnos na jednoho zákazníka (resp. SIM). Reálně je průměrný výnos na
jednoho firemního zákazníka (resp. SIM), samozřejmě výrazně vyšší, než je tomu u
zákazníků (resp. SIM) ze segmentu domácností – zahrnutí firemních zákazníků tak naopak
průměrný výnos na jednoho zákazníka (resp. SIM) pochopitelně zvyšuje.
Další poměrně významnou (v materiálu však nikde nezmiňovanou) skutečností, svědčící ve
prospěch toho, že konkurence na tuzemském trhu mobilních služeb vede ke zlepšování
postavení koncových zákazníků, je potom to, že dochází k neustálému nárůstu objemu
využívaných služeb (vyjádřenému počtem odchozích minut volání na jednoho účastníka resp. SIM), tento stav je dokumentován v grafu „Počet odchozích minut mobilního volání na
jednoho účastníka“ uvedeném v Obr. 1.
0,16
0,16
0,15
0,18
0,16
0,17
Price per minute (€); zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2011
0,19
0,20
0,19
Obr. 1:
0,07
0,08
0,10
0,11
0,12
0,06
0,09
0,10
0,11
0,04
0,04
0,04
0,04
0,06
0,04
0,09
0,08
0,08
0,05
EE
0,08
0,10
0,09
0,12
DE
0,10
0,12
0,12
0,14
0,02
0,00
BE
BG
CZ
DK
EL
ES
FR
IE
IT
CY
LV
LT
LU
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
Annual average revenue per user (€), zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2011
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
BE BG CZ DK DE EE
EL ES
FR
IE
IT
CY LV
LT
LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK
FI
SE UK
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
3/24
Počet odchozích minut mobilního volání na jednoho účastníka (min./měsíc)
Zdroj: Analysis Mason Limited
2. Nekvalitní služby
2.1 Druhý nejnižší podíl investic mobilních operátorů do sítí v EU (v poměru
k obratu)
V materiálu jsou dávány do souvislosti údajně „v mezinárodním srovnání velice nízké
investice českých mobilních operátorů“ s údajně „nejhorším pokrytím 3G sítí v celé EU“
(bude diskutováno v následujícím bodě), což je dokládáno grafem na str. 24 materiálu, u
kterého je jako zdroj uveden p. Pavel Přeček ze společnosti Auditcom. Snadno však
nahlédneme, že primárním zdrojem dat v tomto grafu je tzv. 15. implementační zpráva
Evropské komise7. Z této zprávy ovšem vyplývá, že tento graf nesrovnává podíl investic
mobilních operátorů do mobilních sítí v poměru k tržbám za mobilní služby v roce 2008 (jak
se snaží materiál tvrdit), ale srovnává poměr investic všech operátorů (fixních i mobilních)
v poměru k celkovým tržbám za telekomunikační služby (fixní i mobilní). Vzhledem k tomu,
že dle téže zprávy (viz str. 5) v celé EU bylo v tomto roce směrováno do fixních sítí 70%
procent investic a do mobilních sítí 30%, zatímco dle grafu uvedeného v materiálu na straně
23 byl v roce 2008 v České republice tento poměr v zásadě vyrovnaný8, je zřejmé, že pozice
České republiky v tomto grafu není dána „druhým nejmenším podílem investic do rozvoje
mobilních sítí k tržbám v celé E.U9“, ale relativně nižším podílem investic do sítí fixních,
který je však pochopitelný, a to vzhledem k velmi silné tzv. fixně-mobilní substituci10
probíhající v České republice již několik let.
Vezmeme-li navíc v úvahu, že dle zjištění GSMA např. v roce 2010 investovali mobilní
operátoři v Evropě do mobilních sítí v průměru 12% tržeb11, je zřejmé, že podíl investic
tuzemských mobilních operátorů do rozvoje mobilních sítí z tohoto průměru nijak výrazněji
nevybočuje (společnosti Telefónica Czech Republic a T-Mobile Czech Republic v tomto roce
7
viz str. 6 této zprávy, která je (v anglickém originále) k dispozici zde:
http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/implementation_enforcement/annualreports/15threport/15report_part1.pdf
8
tedy cca 50% celkových investic bylo v tomto roce v České republice směrováno do fixních sítí a cca 50%pak do sítí mobilních
9
viz str. 22 materiálu
10
tj. výraznému nahrazování služeb fixních sítí službami sítí mobilních
11
viz European Mobile Industry Observatory 2011, str. 56; zpráva je k dispozici zde:
http://www.gsma.com/documents/download-full-report-pdf-2-73-mb/21097
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
4/24
investovali do mobilních sítí cca 11% tržeb z mobilních služeb). Výše uvedené je zachyceno
na Obr. 2.
Obr. 2
15. implementační zpráva Evropské komise
2.2 Nejhorší 3G síť v EU
S odkazem na zdroje, kterými jsou mapa uvedená na straně 25 materiálu a novinářský
odhad pokrytí území České republiky 3G sítěmi (tamtéž) jeho autoři dovozují, že „ČR má
nejhorší pokrytí 3G sítí v celé E.U.“12. Dle zřejmě renomovanějšího zdroje, kterým je
IDATE/Evropská komise, je však toto tvrzení zcela nepravdivé (viz Obr 3).
12
viz str. 24 materiálu
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
5/24
Obr. 3
60% obyvatel, ale stále méně než 10% našeho území
2.3 Nejnižší využití 3G technologie v celé EU
Materiál z grafů uvedených na str. 26, jejichž zdrojem je opět OECD, dovozuje že se „ČR
řadí na úplný chvost, co se týče procentuálního vyjádření počtu zákazníků využívajících 3G
síť z celkového počtu aktivních SIM karet“ (tamtéž). Záměrně však již zamlčuje skutečnost,
že data OECD zde doslova „srovnávají jablka s hruškami“, neboť různé země zde vyplňují
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
6/24
různé údaje. Data za Českou republiku v tomto případě pod „3G zákazníky“ zahrnují pouze
zákazníky, kteří 3G síť využívali pro službu mobilního broadbandu (nikoliv tedy pro hlasové
volání!) a navíc pouze tu část z nich, kteří za službu mobilního broadbandu platili nějaký
měsíční paušál (tj. služba jim nebyla např. poskytována společně s hlasovou službou, ani
nebyla např. placena dle objemu přenesených dat). Pokud bychom však za „3G zákazníka“
označili každého zákazníka, který v určitém roce využil 3G síť (k datovému spojení či
hlasovému hovoru), blížilo by se v České republice toto číslo ke 100 %.
Ze zjištění Evropské komise13 (byť časově se od údajů OECD lišící o 1,5 roku14) naopak
vyplývá, že 3G sítě jsou v České republice výrazně více, než je průměr zemí EU, využívány
právě pro služby mobilního broadbandu. To, nakolik je důležité přesně vědět, co se pod
jednotlivými grafy a údaji skrývá, dokazuje příklad Slovinska, které na grafu uvedeném
v materiálu figuruje jako jediná země, kde 3G síť využívá „100% všech zákazníků“, avšak
dle údajů Evropské komise využívá služby mobilního broadbandu pouze 28,5% slovinských
obyvatel (viz následující Obr. 4)
Obr. 4
13
viz dokument „Broadband access in the EU: situation at 1 July 2011“, str. 21, dostupný zde:
http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/scoreboard/docs/pillar/cocom_broadband_july_2011.pdf
14
OECD data v materiálu se týkají roku 2009, data Evropské komise v grafu na obr.. 4 jsou z poloviny roku 2011
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
7/24
3. Nadstandardní zisky tuzemských operátorů
3.1 Nadstandardní marže v rámci skupin
Pokud chceme něco (např. velikost marže) označit za nadstandardní, musíme nejdříve
definovat to, co je vlastně standardní. Na tuto otázku v případě marže jednoznačná odpověď
samozřejmě neexistuje (jak je ostatně zřejmé i z Přílohy 2) a materiál tento metodologický
problém „řeší“ tím, že se snaží vzbudit dojem, že aby bylo možné marže označit za
standardní, stačilo by, pokud by byly ve srovnání s vybranými operátory v rámci skupin
nižší, případně pokud by odpovídaly hypotetické situaci, kdy by se tuzemští operátoři
nezabývali poskytováním mobilních služeb, ale nějakou úplně jinou činností (např. výrobou
automobilů).
Skutečností však zůstává, že např. Telefónica Czech Republic je nepochybně v rámci skupiny
Telefónica považována za benchmark z hlediska efektivity, což je výsledkem kombinace
uplatňování razantních úsporných programů, neustálého zefektivňování řízení společnosti a
nasazování nových technologií. Jedním z úsporných opatření je i průběžné snižování počtu
pracovních pozic. Například: k 31. 12. 2010 Telefónica zaměstnávala 6936 lidí, zatímco
k 31. 12. 2011 to bylo už jen 6 494 lidí. Ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku navíc dojde
k plánovanému zrušení dalších 280 pozic, z čehož více než 1/3 představují manažerské
pozice.
Rovněž v rámci skupiny Deutsche Telekom (jakožto vlastníka společnosti T-Mobile Czech
Republic) probíhají již od roku 2008 mimořádné aktivity, které slouží k maximálnímu
zefektivnění vnitřních procesů. Tento náročný a zdlouhavý postup vede k tomu, že se
společnosti daří držet výkonnost i přes nepříznivé výsledky hospodářského cyklu.
I pokud se však oprostíme od debaty, jaká velikost marže je standardní a jaká
nadstandardní a pokusíme se najít odpověď na otázku, jestli marže mobilních operátorů
patří nebo nepatří „k nejvyšším v zemích EU“, je třeba se podívat na mezinárodní srovnání,
které je provedené v Příloze 2. Z údajů uvedených v této příloze ovšem vyplývá, že i v i
dalších zemích EU je řada mobilních operátorů, jejichž marže (obdobně jako v České
republice), přesahují hodnotu 40% - nedá se tedy říci, že by se v České republice jednalo o
tržní „abnormalitu“ v Evropě nevídanou, jak se snaží tvrdit autoři materiálu.
3.2 Neobvyklá „imunnost“ vůči následkům hospodářské krize
Dopad hospodářské krize na výnosy mobilních operátorů byl (a ještě stále je) v České
republice naopak velmi citelný. Byla totiž jedním z faktorů15 podílejících se na tom, že
výnosy tuzemského mobilního sektoru klesají již třetím rokem za sebou (výnosy z mobilních
služeb společnosti T-Mobile Czech Republic v meziročním srovnání klesly v roce 2009 o
5,0%, v roce 2010 o 9,5% a v roce 2011 rovněž o 9,5%. Obdobně výnosy z mobilních
služeb společnosti Telefónica Czech Republic klesly v meziročním srovnání v roce 2009 o
7,0%, v roce 2010 o 8,1% a v roce 2011 o 9,7%), přičemž další pokles výnosů se očekává i
v roce 2012. Za této situace se marže mobilních operátorů podařilo udržet jen za cenu
výrazných úsporných programů a propouštění (viz výše, komentář k bodu 3.1).
15
Dalšími významnými faktory byla např. zvyšující se konkurence na trhu a regulační zásahy Českého telekomunikačního úřadu a
Evropské komise
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
8/24
4. Nízká konkurence na trhu mobilních služeb
Z hlediska ekonomické teorie se perfektně konkurenční trhy vyznačují mj. velkým
množstvím vzájemně si konkurujících firem se stejnými tržními podíly. V ekonomické realitě
by tak mělo o konkurenčních trzích platit, že tržní podíly firem působících na stejném
relevantním trhu jsou obdobné, či alespoň to, že (z hlediska jejich dynamiky) dochází
k jejich postupnému srovnávání. V ekonomické realitě se ovšem jen překvapivě velmi málo
konkurenčních trhů vyznačuje velkým množstvím vzájemně si konkurujících firem, resp.
firem, které jsou na daném relevantním trhu reálným zdrojem konkurence – prakticky na
kterémkoliv trhu a v kterémkoliv odvětví ekonomiky jsou tyto firmy obvykle 3. Jako první
tento empirický poznatek o typické struktuře konkurenčních trhů zformuloval v roce 1976 do
ekonomické hypotézy zakladatel Boston Consulting Group Bruce Henderson jako tzv.
„Pravidlo tří a čtyř“.16 Tato hypotéza byla následně rozpracována celou řadou autorů, za
zmínku pak stojí zejména významná práce, pod kterou jsou podepsáni Jagdish Sheth and
Rajendra Sisodia17, a kteří v návaznosti na “Pravidlo tří a čtyř” B Hendersona formulovali
závěr, dle kterého ve většině odvětví ekonomiky tři nejvýznamnější hráči kontrolují 70 –
90% trhu.
Snadno nahlédneme, že odvětví mobilních komunikací je typickým příkladem trhu, kde
„Pravidlo tří a čtyř“ funguje prakticky v kterémkoliv státě na světě (včetně České republiky).
Struktura mobilního trhu v České republice z hlediska výše tržních podílů a jejich vývoje (tj.
postupného sbližování tržních podílů tří největších subjektů, které na něm působí), tak není
z pohledu ekonomické teorie ani ekonomické reality v rozporu s tvrzením, že je tento trh
konkurenční.
4.1. Herfindahl–Hirschmanův index (HHI)- český trh mobilních služeb je „vysoce
koncentrovaný“
Hodnota HHI v České republice se nijak nevymyká hodnotě tohoto indexu dosahované na
jiných konkurenčních trzích mobilních služeb v jiných členských státech EU, což
dokumentuje níže uvedený graf (viz Obr. 5), jenž vychází z údajů uvedených v Příloze 1.
Z této tabulky vyplývá, že autory materiálu zmiňovaný práh „vysoké koncentrovanosti“
(hodnota 2500) byl v roce 2010 překročen na všech konkurenčních trzích mobilních
komunikací v zemích EU, což je důsledkem faktu, že na trzích mobilních služeb prakticky ve
všech členských státech EU působí 3 – 4 síťoví operátoři (viz níže, bod 4.2).
16
v anglickém originále „The rule of three and four“: A stable competitive market never has more than three significant competitors,
the largest of which has no more than four times the market share of the smallest. Dokument, ve kterém B.Henderson tuto hypotézu
zformuloval, je k dispozici na stránkách BCG (http://www.bcg.com/documents/file13258.pdf).
17
viz “The Rule of Three: Surviving and Thriving in Competitive Markets”, Jagdish Sheth and Rajendra Sisodia, Free Press, 2002.
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
9/24
Obr. 5
Zdroj: Analysis Mason (viz Příloha 1)
4.2 Metodika „Poměr koncentrace čtyř firem“
Na trzích mobilních služeb prakticky ve všech členských státech EU působí 3 – 4 síťoví
operátoři. Jedná se o účelový argument, na jehož základě by nebyl konkurenční trh
mobilních služeb v žádném členském státě EU.
4.3 Na území ČR působí 3 operátoři
Na území ČR působí 4 síťoví operátoři (Telefónica, T-Mobile, Vodafone a Mobilkom) + tzv.
OTT (over the top) operátoři poskytující mobilní služby prostřednictvím VoIP (společnosti
jako Skype, Google, fring, Tru apod.).
5. Nefunkční trh
5.1 Snížení MTR (velkoobchodní cena ukončení volání v mobilní síti) by v plně
konkurenčním prostředí mělo vést i ke snížení cen pro koncové zákazníky
To, že neexistuje žádný přímý a pozitivní vztah mezi MTR a maloobchodními cenami za
mobilní volání vyvrací jak ekonomická teorie18 (kvůli působení tzv. efektu vodního lůžka19),
tak i empirická zjištění (viz Příloha 3). V této souvislosti je rovněž zajímavé, že v oblasti
pevných služeb, kde je MTR pro fixní operátory v zásadě přímým nákladem (nevyvažovaným
výnosy z příchozích hovorů), a kde by tedy bylo logické očekávat plné či výrazné promítnutí
snížení MTR do koncové ceny volání do mobilní sítě, Evropská komise ve svých modelech
počítá s tímto promítnutím (v anglickém originále pass-through) pouze ve výši 20% (faktor
0,2)20. Jinými slovy řečeno, snížení MTR o 1 Kč se při volání z pevných sítí do mobilních sítí
promítne snížením koncové ceny pouze o 20 hal (zbytek připadá na zvýšení zisku operátora
pevné sítě).
18
viz např. Genakos, Christos and Tommasso Valletti: “Testing the „Waterbed“ Effect in Mobile Telephony“, CEP Discussion Paper
No. 827. London: LSE Centre for Economics Performance, 2007
19
v poslední době navíc posilovanému administrativním snižováním regulovaných cen za ukončení volání v mobilních sítích pod
úroveň reálně vynakládaných nákladů na poskytování této služby, ke kterému dochází k řadě členských států EU.
20
Dokument Komise SEC(2009) 599, str. 53
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
10/24
5.2 Podezření na existenci možné kartelové dohody
Konkurencí na tuzemském trhu mobilních služeb se již v minulosti zabýval antimonopolní
úřad (ÚOHS), přičemž žádné jednání ve shodě nebylo identifikováno.
6. Vláda musí učinit kroky ke snížení cen mobilních služeb v ČR
Pokud by vláda něco takového chtěla činit, jednalo by se o nepřípustné zasahování do
činnosti nezávislého regulačního orgánu. Řada tzv. opatření navrhovaných autory materiálu
je evidentně v přímém rozporu s regulačním rámcem EU pro odvětví elektronických
komunikací a některé z nich lze dokonce označit za naprostou utopii, což svědčí o neznalosti
problematiky, které se materiál věnuje. Např. z návrhů týkajících se analýz trhu je zřejmé,
že autoři neznají základní regulační nástroj, který ČTÚ k podpoře soutěže má a který
pravidelně využívá.
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
11/24
Příloha 1
HHI index dle počtu zákazníků 2006 - 2010
2006
2007
2008
2009
2010
Country
2983
2933
2874
2834
2738
Germany
3347
3215
3055
2887
2753
Poland
3216
3238
3180
3045
3015
Italy
2331
2336
2301
2302
3025
UK
3524
3335
3219
3226
3128
Denmark
3570
3358
3229
3176
3138
Ireland
3253
3267
3314
3229
3240
Austria
3540
3448
3427
3360
3290
Sweden
3607
3581
3510
3461
3409
Czech Republic (CDMA included)
3601
3550
3527
3494
3462
Belgium
3682
3574
3481
3451
3471
Finland
3371
3504
3524
3498
3477
Lithuania
3689
3622
3556
3516
3488
Estonia
3607
3581
3542
3531
3497
Czech Republic (CDMA excluded)
3612
3616
3587
3580
3589
Hungary
3792
3775
3773
3741
3714
Portugal
3253
3717
3684
3866
3783
Netherlands
3808
3819
3836
3838
3805
France
3102
3401
3488
3667
3827
Greece
4515
4605
4442
4214
3868
Latvia
5103
4606
4538
4257
3917
Slovakia
Source: Analysis Mason
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
12/24
Příloha 2
EBITDA Margins Europe – source European Telecoms Matrix Q3 2011, Bank of
America / Merryl Lynch
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
13/24
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
14/24
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
15/24
Příloha 3
Correlation test between Mobile retail prices per minute and the Wholesale
termination rates / Fanny Chauchard-Lefebvre (Orange - France Telecom Group),
March 2009
The aim of this note is to test if there is a correlation between mobile retail price per minute and the
wholesale termination rates using the data of the staff working document volume 1 of the Commission’s
th
14 Progress report on the single European electronic communications report. We show that there is not
any correlation between mobile retail prices per minute and the wholesale termination rates contrary to
what is explained on the report.
1. Introduction
In the part on the mobile market of the report (p.10), it is written that:
“There is evidence that wholesale tariffs in the mobile market have a positive correlation with
retail prices applied to consumers. Reducing the wholesale termination rates should therefore
benefit consumers by leading to reduced retail prices (as seen in chart 6). The similar patterns
of reductions for mobile retail and wholesale prices provide evidence of this relationship .”
Chart 6 p10 of the report
Mobile retail price per minute as a function of the wholesale termination rates
(country average)
Price per minute on mobile networks inclunding roaming
(€)
0,3
MT
DK
0,25
LU
0,2
NL
HU
BE
LV
UK
0,15
EL
ES
SK
CZ
FR
EU
DE
IT
SE
IE
SL
0,1
PL
EE
RO
AT
0,05
LT
BG
CY
0
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
Mobile Termination rates. Country average
(€-cents)
14,00
16,00
18,00
We will demonstrate in this note that the line on the chart 6 has nothing to do with the points of the chart
6: a linear adjustment leads to a line that is almost horizontal. It has been drawn to make believe that
there would be a positive correlation between Mobile retail price per minute and the wholesale termination
rates.
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
16/24
We also notice that this line passes through the point zero which means that when the wholesale
termination rates are null (that is bill and keep) the mobile retail price should be null too. This does not
correspond with the reality. Besides, this hypothesis implies wrongfully that the linear adjustment is
necessarily increasing.
First, we will explain how we have reconstituted the data. Secondly, we will analyse the data and
demonstrate that there is not any correlation between the mobile termination rates and the mobile retail
price per minute.
2. The Data
The mobile retail price per minute is extracted from the chart 5 p. 11 of the report.
Chart 5 p11 of the report
0,27
MT
DK
0,25
0,30
0,27
Mobile price per minute of voice communication
European average 0.14 €, 2007
UK
HU
0,20
LV
0,19
ES
0,18
SK
0,18
EL
0,17
FR
0,16
0,14
CZ
0,16
SI
0,15
IE
0,15
EE
0,12
DE
0,11
RO
0,11
AT
0,11
LT
0,11
0,08
0,06
0,07
0,05
0,05
0,10
0,07
0,10
0,15
0,13
0,20
0,17
0,25
0,00
CY
BG
PL
IT
SE
PT
BE
NL
LU
CZ: Value added tax included - DK, EL and LU: data revenues and subscription revenues are included
Unfortunately, the average wholesale termination rates per country weren’t available on the report. That is
why we had to estimate these data by a chart reading of the Chart 6 p12 of the report. For Germany, we
21
corrected the value because it was wrong and we took a value equal to 8.16 euros cents. The data thus
obtained are given in the annex 1.
21
Cullen data for the operators’ MTR, Idate data for the operators’ market shares (Digiworld, Telecoms in Europe, Country statistics,
September 2007)
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
17/24
3. Data analysis
Visual analysis
First of all, a visual analysis of the chart 1 seems to indicate that there is not any correlation between
mobile retail price per minute and the wholesale termination rates.
Mobile retail price per minute as a function of the wholesale termination
rates (country average)
Price per minute on mobile networks
including roaming (euros)
0,3
DK
MT
LU
0,25
NL
BE
0,2
LV
UK
ES
HU
0,15
FR
DE
CZ
EE
IT
IE
RO
CY
0,05
SK
PT
SE
SL
0,1
EL
AT
PL
LT
BG
0
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
Mobile Term ination rates. Country average (euros-cents)
Chart 1
Linear adjustment
To corroborate this intuition, we add on the chart a linear adjustment of the data:
 if the obtained line is perfectly horizontal that means that there is absolutely no correlation
between the variables, the points on the chart are perfectly random,
 if the obtained line is increasing, that means that there is a positive link between the variables.
On the chart 2, we notice that the linear adjustment leads to a line that is practically horizontal so that
there is not any correlation between mobile retail price per minute and mobile termination rate.
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
18/24
Mobile retail price per minute as a function of the wholesale termination
rates (country average)
Price per minute on mobile networks
including roaming (euros)
0,3
DK
MT
LU
0,25
NL
BE
0,2
LV
UK
ES
HU
0,15
FR
SL
0,1
SK
CZ
y = 0,0007x + 0,1383
R2 = 0,001
PT
SE
DE
EE
IT
IE
RO
CY
0,05
EL
AT
PL
LT
BG
0
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
Mobile Term ination rates. Country average (euros-cents)
Pearson correlation test
Chart 2
We also see that a linear adjustment of the data does not lead to the line drawn on the chart 6 of the
report.
Remark: other types of adjustment (logarithmic, exponential, and polynomial...) would lead to the same
conclusion that is no correlation.
Pearson’s and Spearman’s correlation test
We will now proceed to formal correlation test in order to demonstrate rigorously that there is not any
correlation between mobile retail price per minute and mobile wholesale termination rates.
The Pearson’s correlation test is used to determinate if there is a linear correlation between two variables.
The Pearson’s correlation coefficient can take on the values from -1 to 1. The interpretation of its value is
the following:
 when it takes on the value of -1 there is a perfect negative inverse correlation between the
variables,
 when it takes on the value of 0 there is not any correlation,
 when it takes on the value of 1 there is a perfect positive correlation between the variables.
In our case, the Pearson’s correlation coefficient takes on the value of 0.031 which is much closed of zero
so that there is absolutely no correlation between the variables.
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
19/24
This is confirmed by the table of critical values for Pearson correlation (see annex 2). Even if we concede
22
a risk of error of 10% , the Pearson’s correlation coefficient must be strictly superior to 0.330 in order to
conclude to a positive correlation between mobile retail price per minute and mobile termination rates.
The Spearman’s correlation test is used to determinate if there is a correlation between two variables
without assuming that the link between the variables is linear.
The interpretation of the value of the Spearman’s correlation coefficient is the same as the Pearson’s
correlation coefficient.
In our case, the Spearman’s correlation coefficient takes on the value of 0.007 which is much closed of
zero so that there is absolutely no correlation between the variables.
This is confirmed by the table of critical values for Spearman correlation (see annex 3). Even if we
concede a risk of error of 10% the Spearman’s correlation coefficient must be strictly superior to 0.331 in
order to conclude to a positive correlation between mobile retail price per minute and mobile termination
rates.
Conclusion:
Both the Pearson’s and Spearman’s correlation test conclude that there is not any correlation (linear or
not linear) between mobile retail prices per minute and the wholesale termination rates contrary to what is
th
explained in the commission staff working document for the 14 Progress report on the single European
electronic communications report.
22
a risk of error of 10% means that in 10% of the cases we conclude wrongfully that there is a correlation between the variables
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
20/24
Annex 1: the data
Country
Price per minute
on mobile
MTR
CY
0,05
2,1
BG
0,06
15,9
LT
0,07
10,38
AT
0,07
6
RO
0,08
6,75
PL
0,1
12
DE
0,11
8,16
EE
0,11
8,8
IE
0,11
10
SI
0,11
6,63
IT
0,12
9,38
SE
0,13
8,75
PT
0,14
8,5
CZ
0,15
12,2
FR
0,15
6,85
EL
0,16
10
SK
0,16
10,88
ES
0,17
7,9
UK
0,17
6,5
LV
0,18
5
HU
0,18
8,38
BE
0,19
8,75
NL
0,2
9,38
LU
0,25
9
MT
0,27
9,8
DK
0,27
Table 3
8,5
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
21/24
Annex 2: table of critical values for Pearson correlation
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
22/24
Table of Critical values for Pearson correlation
Two-Tailed Probabilities
N
0.1
0.05
0.01
0.001
4
0.900
0.950
0.990
0.999
5
0.805
0.878
0.959
0.991
6
0.729
0.811
0.917
0.974
7
0.669
0.754
0.875
0.951
8
0.621
0.707
0.834
0.925
9
0.582
0.666
0.798
0.898
4
0.549
0.632
0.765
0.872
10
0.549
0.632
0.765
0.872
11
0.521
0.602
0.735
0.847
12
0.497
0.576
0.708
0.823
13
0.476
0.553
0.684
0.801
14
0.458
0.532
0.661
0.780
15
0.441
0.514
0.641
0.760
4
0.412
0.482
0.606
0.725
16
0.426
0.497
0.623
0.742
17
0.412
0.482
0.606
0.725
18
0.400
0.468
0.590
0.708
19
0.389
0.456
0.575
0.693
20
0.378
0.444
0.561
0.679
21
0.369
0.433
0.549
0.665
4
0.344
0.404
0.515
0.629
22
0.360
0.423
0.537
0.652
23
0.352
0.413
0.526
0.640
24
0.344
0.404
0.515
0.629
25
0.337
0.396
0.505
0.618
26
0.330
0.388
0.496
0.607
27
0.323
0.381
0.487
0.597
28
0.317
0.374
0.479
0.588
29
0.311
0.367
0.471
0.579
30
0.306
0.361
0.463
0.570
35
0.283
0.334
0.430
0.532
40
0.264
0.312
0.403
0.501
45
0.248
0.294
0.380
0.474
50
0.235
0.279
0.361
0.451
60
0.214
0.254
0.330
0.414
70
0.198
0.235
0.306
0.385
80
0.185
0.220
0.286
0.361
90
0.174
0.207
0.270
0.341
100
0.165
0.197
0.256
0.324
200
0.117
0.139
0.182
0.231
300
0.095
0.113
0.149
0.189
400
0.082
0.098
0.129
0.164
500
0.074
0.088
0.115
0.147
1000
0.052
0.062
0.081
0.104
Table 4
23
Reading of the table 4: for 26 points, if we accept a risk of error of 5% , there is a positive correlation
between two variables if the Pearson’s correlation coefficient is strictly superior to 0.388.
For 26 points, if we accept a risk of error of 10%, there is a positive correlation between two variables if
the Pearson’s correlation coefficient is strictly superior to 0.330.
23
which means that in 5% of the cases we wrongfully conclude that there is a correlation
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
23/24
Annex 3: table of critical values for Spearman correlation
Table 5
24
Reading of the table 5: for 26 points, if we accept a risk of error of 5% , there is a positive correlation
between two variables if the Spearman’s correlation coefficient is strictly superior to 0.390.
For 26 points, if we accept a risk of error of 10%, there is a positive correlation between two variables if
the Pearson’s correlation coefficient is strictly superior to 0.331.
24
which means that in 5% of the cases we wrongfully conclude that there is a correlation
Asociace provozovatelů mobilních sítí, se sídlem Vyskočilova 1442/1B,
140 21 Praha 4, IČ: 75118891, DIČ: CZ75118891, http://www.apms.cz
24/24