Finanční management a finanční analýza

Transkript

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Finanční management a finanční
analýza
Financial management and financial
analysis
Jiří Havlas
Bakalářská práce
Financial management and financial analysis
Un ic or n Co l l eg e © 2 0 1 0
Un ic or n Co l l eg e, V K a p s lo v n ě 27 6 7/ 2, Pr ah a 3 , 1 30 0 0
Ná ze v pr ác e v ČJ :
Fi na nč ní
m an a gem e nt
a
f in anč n í an a l ýza
Ná ze v pr ác e v AJ :
Fi na nc i a l m ana g em en t a n d
f in anc i a l a na l ys is
A ut or :
J iří H a v l as
Ak ad em ic k ý r ok :
20 1 0
K on tak t:
E- m ai l : ha v l as j ir i @a t la s .c z
T el. : ( + 4 20) X X X X X X X X X
▪2▪
1
Abstrakt
Tato práce je zaměřená na finanční management a finanční analýzu. Vzhledem k tomu, že finanční
management je široké téma zaměřil jsem se na kapitálové možnosti podniku (zdroje financování) a
možnosti kapitál investovat. V druhé části se věnuji finanční analýze, nejprve teoreticky a poté
prakticky v analýze společnosti TATRA a.s. Zdroje financování jsou v této práci rozděleny a jsou
zde některé základní typy vyjmenovány a popsány. V části, která se zabývá investicemi, jsou
zpracovány metody hodnocení investic a jsou zde vyjmenovány typy investičních strategií. U
finanční analýzy jsem se zabýval významem, metodami zpracování, účetními dokumenty, které
jsou nutné pro zpracování této analýzy, a poměrovými ukazateli (jejich sestavením a následným
čtením údajů). V druhé části práce je sestavená finanční analýza jedné z našich nejstarších
automobilek TATRA a.s. V analýze nalezneme vertikální a horizontální rozbor rozvahy a výkazu
zisků a ztrát, poměrovou analýzu, kde najdeme ukazatele rentability, aktivity, likvidity a
zadluženosti s komentáři. Dále rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu Du Pont, výpočet
ekonomické přidané hodnoty a nakonec bonitní a bankrotní modely, které poukazují na stav
finančního zdraví společnosti TATRA a.s.
Klíčová slova:
Zdroje
financování,
investice,
investiční
strategie,
▪3▪
TATRA
a.s.,
finanční
analýza.
2
Abstract
This bachelor thesis is focused on a financial management and financial analysis. Financial
management is broad topic, I focused on the equity options of business (financial resources) and
opportunities to invest capital. The second part is devoted to financial analysis, first theoretically
and then practically in the analysis of TATRA a.s. In this bachelor thesis are financial resources
divided and then there are some basic types of them. In the section which is focused on
investment, there are listed processing and evaluation methods and types of investment strategies.
For financial analysis, I discussed the importance, methods of processing, accounting documents,
which are necessary for the making of this analysis, and relative indicators (their assembly and
subsequent reading of data). In the second part of my thesis is created a financial analysis of one
of our oldest car factories TATRA a.s. In the analysis are vertical and horizontal analysis of balance
sheet and income statement, ratio analysis, where we can find indicators of profitability, activity,
liquidity and debt with comments. Further degradation of indicators Return on equity Du Pont, the
calculation of economic value added, and finally solvent and bankruptcy models, which reveal the
state of the financial health of company TATRA a.s.
Keywords:
Financial resources, investments, investment strategies, TATRA a.s. financial analysis.
▪4▪
3
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Finanční management a finanční analýza jsem
vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a
dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a
použitých zdrojů.
Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské
práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem
do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a
následujícího autorského zákona č. 121/2000 Sb.
…….……………….
V Praze dne 4. 5. 2010
Jiří Havlas
▪5▪
4
Poděkování
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Jarmile Zouharové za účinnou metodickou, pedagogickou
a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
▪6▪
5
Obsah
1
Abstrakt .................................................................................................................................................... 3
2
Abstract .................................................................................................................................................... 4
3
Prohlášení ................................................................................................................................................ 5
4
Poděkování .............................................................................................................................................. 6
5
Obsah ....................................................................................................................................................... 7
6
Úvod ......................................................................................................................................................... 9
7
Zdroje financování .................................................................................................................................. 10
7.1
Krátkodobé financování ..........................................................................................................11
7.2
Krátkodobé zdroje financování ...............................................................................................12
7.2.1
Nejčastější zdroje krátkodobých financí: ..................................................................... 12
7.2.2
Některé vybrané typy krátkodobých bankovních úvěrů ............................................... 13
Dlouhodobé zdroje financování ..............................................................................................14
7.3
8
7.3.1
Interní zdroje ................................................................................................................ 14
7.3.2
Externí zdroje ............................................................................................................... 15
Investice ................................................................................................................................................. 17
Podnikové pojetí investic .......................................................................................................17
8.1
Investiční strategie podniku: ........................................................................................................ 18
8.1.1
Metody statistické ........................................................................................................ 19
Metody dynamické ..................................................................................................................19
8.2
Finanční analýza .................................................................................................................................... 22
9
Dokumenty nutné k sestavení finanční analýzy ......................................................................23
9.1
9.1.1
Rozvaha ....................................................................................................................... 23
9.1.2
Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) .................................................................................. 24
9.1.3
Výkaz cash flow ........................................................................................................... 25
9.2
Metodika ..................................................................................................................................25
9.2.1
Horizontální analýza .................................................................................................... 25
9.2.2
Vertikální analýza ......................................................................................................... 26
Poměrová analýza ..................................................................................................................26
9.3
9.3.1
Ukazatele aktivity ......................................................................................................... 26
9.3.2
Ukazatele výnosnosti ................................................................................................... 27
9.3.3
Ukazatele zadluženosti ................................................................................................ 28
9.3.4
Ukazatelé likvidity ........................................................................................................ 29
9.3.5
Ukazatele tržní hodnoty podniku ................................................................................. 30
9.4
Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu .....................................................................31
9.5
Ukazatel ekonomické výkonnosti EVA....................................................................................33
▪7▪
Bonitní a bankrotní modely .....................................................................................................37
9.6
10
9.6.1
Altmanův index důvěryhodnosti ................................................................................... 37
9.6.2
Kralickův rychlý test ..................................................................................................... 37
9.6.3
Index IN ........................................................................................................................ 38
Finanční analýza společnosti TATRA a.s. ............................................................................................. 39
10.1
Základní údaje.........................................................................................................................39
10.1.1
Organizační struktura: .................................................................................................. 40
10.1.2
Podíly v dalších podnicích ........................................................................................... 41
10.2
Vertikální analýza (rozvaha) ...................................................................................................44
10.3
Horizontální analýza (výkaz zisků a ztrát) ..............................................................................45
10.4
Poměrová analýza ..................................................................................................................48
10.5
Bilanční pravidla ......................................................................................................................51
10.6
Rozklad ukazatelů Du Pont .....................................................................................................52
10.7
Hodnotový ukazatel výkonnosti EVA ......................................................................................53
10.8
Indexy a bankrotní modely ......................................................................................................54
10.8.1
Altmanův index důvěryhodnosti ................................................................................... 54
10.8.2
Kralickův rychlý test ..................................................................................................... 54
10.8.3
Index IN01 .................................................................................................................... 55
11
Závěr ...................................................................................................................................................... 56
12
Conclusion .............................................................................................................................................. 58
13
Seznam použité literatury ....................................................................................................................... 60
14
Seznam rovnic ........................................................................................................................................ 61
15
Seznam obrázků .................................................................................................................................... 63
16
Seznam tabulek ...................................................................................................................................... 64
17
Seznam příloh ........................................................................................................................................ 65
17.1
Příloha 1 - Rozvaha ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008 ..........................................66
17.2
Příloha 2 – Výsledovka ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008 .....................................67
▪8▪
6
Úvod
Každá základní aktivita podniku se pojí s tokem peněz, ať už se jedná o firmu výrobní, obchodní,
peněžní nebo o podnik zabývající se poskytováním služeb, tudíž potřebuje zdroj financování a to
zvláště v této době, kdy naše podniky jsou zmítány nejhorší ekonomickou krizí za posledních 60
let. V současnosti podniky ztrácejí zakázky, propouštějí zaměstnance a snižují náklady (zvláště
automobilový průmysl) a snaží se šetřit na každé aktivitě, která není klíčová pro chod společnosti.
Finanční management je nástroj řízení, který můžeme použít pro ozdravení podniku, kdy hledáme,
na kterých místech lze ušetřit, zda je výhodné restrukturalizovat zdroje, či nutnost pořízení nového
úvěru. První půlku práce věnuji kapitálu. Úvodem práce se budu zabývat finančním řízení
z pohledu získávání prostředků, které podnik potřebuje na pokrytí svých aktivit. Ať už se jedná o
dlouhodobé či krátkodobé zdroje, nebo financování mimořádných výdajů. Další zdroj kapitálu jsou
investice. V druhé kapitole práce se proto budu zabývat právě investicemi, vytváření investičních
strategií a následné metody vyhodnocování investic, na které by podnik měl v budoucnu vynaložit
prostředky. V druhé polovině práce se budu věnovat finanční analýze, která se zdá být výborným
nástrojem pro vyhodnocování efektivnosti podniku, kdy nám ze základních účetních dokumentů
vyplyne v jaké kondici je podnik a jak má rozdělena aktiva a pasiva. Nejdříve jejími jednotlivými
částmi, významem a jejími výstupy a poté v aplikační části konkrétní finanční analýzou společnosti
TATRA a.s., která se jako zástupce automobilového průmyslu v České republice jeví v současné
době, jako skvělý kandidát pro provedení právě finanční analýzy, a zhodnocení v jakém stavu tento
podnik v současné době právě je. Cílem mé práce je tedy shrnout kapitálové možnosti podniku,
dále zaměřit se finanční analýzu, dokumenty nutné k jejímu sestavení a vyhodnocení ukazatelů a
nakonec sestavení konkrétní finanční analýzy, rozbor účetních dokumentů, komentář jednotlivých
ukazatelů a na závěr shrnutí poznatků o firmě a vyvození konkrétních závěrů.
▪9▪
7
Zdroje financování
Zdroje financování můžeme rozdělit na běžné a mimořádné. Účel běžných zdrojů financování je
vynakládat prostředky na provoz podniku. Takové aktivity mohou být: splácení krátkodobých závazků,
placení nájemného, výplaty mezd, úhrady energie či paliv, nákup materiálů a jiné aktivity, které
souvisejí s běžným provozem. Tento druh financování je spjat převážně s oběžnými aktivy.
Mimořádné zdroje financování zahrnují všechny ostatní aktivity, se kterými se podnik může setkat.
Podle Synka, v jeho knize Manažerská ekonomika [1] se týká především:
•
Financování při zakládaní podniku, tj. zajištění peněz na pořízení pozemků, budov, strojů,
zásob surovin a materiálů a částek na mzdy a platy do doby, než začne příliv peněz ve formě
tržeb.
•
Při rozšiřování podniku a jeho aktivit (alokace volných fondů do věcných a finančních investic,
tj. nákup dalšího výrobního zařízení a jiných věcných aktiv, nákup akcií cizích podniků,
státních a podnikových obligací, finanční účasti aj.)
•
Financování při spojování nebo sanaci podniku
•
Financování při likvidaci podniku
Dále pak můžeme rozdělit zdroje financování na interní a externí zdroje. Interní zdroje zahrnují
financování z vlastního kapitálu (jedná se především o vklady majitelů, ať už se jedná o movité či
peněžní vklady) a samofinancování (zde se jedná o financování ze zisku, rezerv nebo odpisů). Do
externích zdrojů můžeme zahrnout financování cizím kapitálem (tj. financování pomocí bankovních
úvěrů, obligacemi či zálohami klientů). Dále můžeme financování rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé
financování. U krátkodobého se financuje krátkodobý oběžný majetek úvěrem nebo závazkem se
splatností do jednoho roku a analogicky se dlouhodobé zdroje využívají především na financování
dlouhodobého majetku a jsou kryty cizími zdroji se splatnosti převyšující jeden rok.
▪ 10 ▪
7.1
Krátkodobé financování
Krátkodobé financování podniku, jak již bylo zmíněno na předešlé straně, se zabývá především
oběžným majetkem a jeho financováním. Podle zákona je oběžný majetek vše, co zbude na straně
aktiv po odečtení dlouhodobých nehmotných aktiv, dlouhodobých hmotných aktiv a dlouhodobého
finančního majetku. S financováním oběžného majetku také úzce souvisí jeho řízení a rozhodování o
jeho výši. To znamená hlavně řízení zásob, které zajistí dostatečnou výši materiálu, výrobku atd. pro
plynulé zásobování, ale zároveň bude pro podnik představovat hrozbu ve formě utopených nákladů.
Dále řízení pohledávek. U řízení pohledávek se úvěrová politika podniku snaží zajistit co možná
nejkratší průměrnou dobu inkasa a snaží se předejít vytváření nedobytných pohledávek. Podle
Synka [1] známe tři různé přístupy financování oběžného majetku:
1. Umírněný přístup (moderate approach) slaďuje životnost aktiv s „životností“ pasiv, tj. dobou
jejich splatnosti. Znamená to, že trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastním
kapitálem, dlouhodobým úvěrem, stálými pasivy), kolísající aktiva krátkodobými závazky. Tak
např. budovy s životností 50 let by měly být financovány hypotečním úvěrem padesátiletým,
stroje s životností 5 let úvěrem pětiletým – to vše jsou ovšem stálá aktiva, zásoby
s třicetidenním obratem půjčkou na 30 dní apod. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že
cash flow plynoucí z aktiv hradí půjčky na ně získané a ty se sami likvidují (jsou selfliquidating)
2. Agresivní přístup (aggressive approach) k financování trvalých oběžných aktiv využívá
krátkodobý kapitál (krátkodobý úvěr). Protože krátkodobý kapitál je obvykle levnější než
dlouhodobý, je toto financování levnější, avšak podstatně rizikovější, zvláště jsou-li
krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva. Krátkodobé financování dlouhodobých potřeb (aktiv)
může být nebezpečné i pro ziskový podnik.
3. Konzervativní
přístup
(conservative
approach)
využívá
dlouhodobý
kapitál
nejen
k financování trvalých aktiv (fixních a trvale vázaných oběžných aktiv), ale i pro dočasná
(sezonní) aktiva. Krátkodobý kapitál využívá jen pro „špičkové“ požadavky. Tento způsob
financování je dražší, ale nejméně rizikový.
▪ 11 ▪
7.2
Krátkodobé zdroje financování
7.2.1
Nejčastější zdroje krátkodobých financí:
Obchodní úvěr tento úvěr poskytuje dodavatel, tím, že umožňuje odběr zboží, služeb, aniž by za něj
příjemce okamžitě zaplatil. Odběratel zaplatí dohodnutou sumu až za předem stanovený počet dní.
Tato předem stanovená lhůta (splatnosti faktur) je daná podmínkami, které jsou sjednané mezi
dodavatelem a odběratelem. Po poskytnutí obchodního úvěru dodavateli přibude pohledávka a
příjemci závazek. Využití tohoto typu úvěru je pro podnik důležité vzhledem ke snížení nutnosti
pořizovat si bankovní úvěr, který má výrazně vyšší úrokovou sazbou. Jednou z výhod obchodního
úvěru je, že umožní nákup, i když příjemce zrovna nemá dostatek peněžních prostředků a jinak by si
nákup nemohl dovolit a většinou (pokud není dohodnuto jinak) se poskytuje bezúročně. Na druhé
straně dodavatel může realizovat prodej, který by byl mnohem obtížnější, bez obchodního úvěru.
Nevýhodou obchodního úvěru je, že pokud je odběratel neschopný splácet své závazky, může se
velmi lehce stát, že se tato neschopnost přenese i na dodavatele. Každý podnik by proto měl věnovat
zvýšenou pozornost své úvěrové politice a pak zvláště řízení pohledávek, kdy by měl prozkoumat
platební schopnost a důvěryhodnost svého klienta a podle toho se rozhodnout, jaký přístup k němu
zvolit. Tento typ úvěru není vhodný pro financování dlouhodobého hmotného, nehmotného i
finančního majetku.
Bankovní krátkodobý je dalším významným zdrojem financí pro oběžná aktiva. Jeho splatnost by
zpravidla měla být do jednoho roku a banky tento úvěr většinou poskytují jen do výše oběžného
majetku. Pokud by podnik kryl krátkodobým úvěrem i dlouhodobá aktiva, mohl by se velmi snadno
dostat do problémů s likviditou. Získaní takového úvěru může být pro podnik jednodušší (není
vyžadována taková dokumentace jako například pro investiční úvěr), ale i tak je úvěrová bonita
podniků prověřována. Dále jsou tyto úvěry zajištěny (většinou dlouhodobým hmotným majetkem).
Bankovní úvěr může být využit k pokrytí aktuálních potřeb podniku, ať už se jedná o zaplacení faktur,
nebo nákup materiálu (pokud společnost nemá sjednaný obchodní úvěr). U těchto krátkodobých úvěrů
se může vypůjčená částka splácet postupně s úrokem (po určitých časových jednotkách), nebo se
splatí úroky (např. každý týden se splatí část úroků), a po uplynutí doby úvěru se zaplatí celá dlužná
částka
najednou.
▪ 12 ▪
7.2.2
Některé vybrané typy krátkodobých bankovních úvěrů
Kontokorentní úvěr je službou k běžnému podnikatelskému účtu. Podnik si sjedná úvěrový limit,
který je banka ochotná proplatit, pokud na běžném účtu není dostatečný objem finančních prostředků.
Tento typ úvěru je krátkodobý a úroky se platí za každý den, ve kterém byl běžný účet v mínusu do
doby splacení. Výhodou tohoto úvěru je rychlost získání a možnost využít jen částku, kterou podnik
opravdu potřebuje. Další výhodou je, že jakmile se na běžný účet převedou finanční prostředky, úvěr
je splacen a úroky se platí jen za dny, kdy byl úvěr využit.
Eskontní úvěr. U tohoto úvěru banka od podniku odkoupí směnku před její splatností. Pokud podnik
prodá zboží (služby) a za tento prodej získá směnku a je v situaci, že potřebuje finanční prostředky, je
možné požádat o odkup této směnky bankou. Pokud banka tento úvěr schválí, odkoupí od podniku
směnku za cenu, na kterou je vypsaná s diskontem (její zisk). V této chvíli se stává majitelem směnky
banka a dlužnou částku může vymáhat po původním dlužníkovi. Pokud by tento dlužník po době
splatnosti bance nezaplatil, může se banka obrátit na podnik, který požádal o odkup směnky a ten se
sám stává dlužníkem.
Krátkodobá bankovní půjčka. Tento typ úvěru se obvykle pořizuje na konkrétní typ účelu, jako jsou
materiál, finanční prostředky atd. Čerpá se najednou, poté se i jednorázově splatí. Konkrétní
výhodnost či nevýhodnost pro jednotlivé klienty závisí na bankách, jejich analýzách (podle účelu
výpůjčky, zda je klient dostatečně bonitní, zda s klientem mají dobré zkušenosti atd.) a na situaci,
která panuje na trhu.
Revolvingový úvěr. Je jednorázový úvěr, který po splacení předem dohodnutého finančního limitu je
možný opětovně čerpat až do výše úvěrového limitu. Jde tedy o stále se opakující úvěr.
▪ 13 ▪
Dlouhodobé zdroje financování
7.3
S pořízením dlouhodobého majetku je spojeno i jeho financování dlouhodobými zdroji. Financování
dlouhodobého majetku můžeme zajistit buďto z interních, nebo externích zdrojů. Při rozhodování,
které zdroje použít, by mělo být na prvním místě pořízení za co nejmenší náklady a zajištění
dostatečné likvidity podniku.
7.3.1
Interní zdroje
Odpisy jsou jedním z hlavních zdrojů financování dlouhodobého majetku. Tyto odpisy jsou náklady,
které ovšem nepředstavují peněžitý výdaj a představují prostředek pro „rozpuštění“ ceny hmotného
majetku (který se časem opotřebovává) do nákladů podniku a pomocí rozpočtování se odrazí i v ceně
výrobku nebo služby, kterou podnik vytváří. Toto umožňuje postupně obměňovat dlouhodobý hmotný i
nehmotný majetek. Odpisy jsou značnou částí výsledku hospodaření firmy a podstatně snižují zisk,
který podnik během roku vygeneroval. Dále je také nutné říci, že se mohou vyskytovat značné rozdíly
mezí interními účetními odpisy a daňovými odpisy, které určuje stát, který jasně určuje jak a kolik let
se má investice odepisovat. Každá investice, ať už se jedná o budovu, stroj nebo software má danou
svojí účetní životnost a podle této životnosti se určují odpisy. Opotřebení můžeme brát z časového,
výkonového nebo morálního hlediska. Podle typu opotřebení se určuje i způsob odepisování majetku
pro interní potřeby a podle tabulek daných zákonem se určují daňové odpisy.
Zisk je nejstandardnější zdroj dlouhodobého financování v podniku. Pokud hovoříme o účetním zisku,
tak jde o pouhý rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud chceme vypočítat ekonomický zisk podniku, tak
musíme k nákladům připočíst náklady ušlé příležitosti. Dále je také rozdíl mezi provozním výsledkem
hospodaření (EBIT), od kterého se odečítají daňově uznatelné náklady a úroky.
Tímto
odečtením
získáme
▪ 14 ▪
čistý
zisk
podniku.
7.3.2 Externí zdroje
Nejčastější typy externích zdrojů, které podnik využívá, jsou akcie, dlouhodobé a střednědobé úvěry,
obligace a leasing.
Nejčastější typy externích zdrojů, které podnik využívá, jsou akcie, dlouhodobé a střednědobé úvěry,
obligace a leasing.
Akcie jsou cenné papíry vydané společností, které opravňují vlastníka podílet se částečně na
podnikovém bohatství. Vlastník akcií má právo účastnit se rozhodování o řízení firmy formou valné
hromady, na které má takový počet hlasů, jako představuje procentuální podíl na majetku firmy ve
formě akcií. Na této schůzi akcionářů se rozhoduje o důležitých změnách v řízení podniku. Dále má
právo na dividendu, která představuje podíl na zisku podniku. Známe několik různých typů akcií.
Nejběžnější jsou kmenové akcie. U tohoto typu akcií má vlastník právo účastnit se valné hromady a
má nárok na dividendu. Pro podnik je vydaní těchto akcií způsob jak se dostat ke kapitálu. Výhodou
takto získaného kapitálu je, že není úročený, a tím pádem je to levnější zdroj kapitálu, ale na druhou
stranu pokud podnik generuje zisk, musí část tohoto zisku vyplatit ve formě dividend a dává právo
podílet se na rozhodování o budoucnosti podniku dalším akcionářům. Akcionář, který kupuje akcie,
vkládá do podniku svoje peníze a na oplátku dostane podíl na zisku formou dividendy, podíl na
kapitálu a právo hlasovat na valné hromadě.
Obligace je v podstatě formou dluhopisu, kterou vydává podnik za účelem získání zdroje kapitálu. Jde
o závazek vůči věřiteli, který má přesně stanovený čas kdy se má splatit, dále jak se tento cenný papír
bude úročit. Věřitel, na rozdíl od akcie, nemá právo podílet se na řízení podniku a nepodílí se ani na
kapitálové struktuře. Existuje řada druhů obligací, které se mohou měnit podle typu úroku (kupon,
pevný úrok, diskont atd.), nebo formou vydání těchto cenných papírů. Jednou z nevýhod může být
splácení pevného úroku, který firma musí vyplácet nezávisle na výsledku hospodaření, a to, že výdej
těchto dluhopisů bývá spojen s vysokými náklady. Na druhé straně jako zdroj dlouhodobých financí
mají výhodu v tom, že majitelé těchto cenných papírů se nepodílejí na chodu podniku a že úrok bývá
nižší než vyplácená dividenda.
▪ 15 ▪
Dlouhodobé úvěry jsou půjčky od bank na dobu delší než jeden rok. V podstatě se příliš neliší od
krátkodobých úvěrů, které jsou popsány výše. Několik rozdílů spočívá ve výši úroků, které jsou
obvykle vyšší než u krátkodobých, a to vzhledem k riziku, které v postupu času narůstá. Další
rozdíl může být v typu účelu, na který jsou čerpány. Není běžné, že by banka dovolila čerpat
dlouhodobý úvěr, aniž by věděla, na co jsou peníze využívány. Úvěry jsou tedy udělovány účelně,
například na nákup strojů, pozemků, budov atd.
Finanční leasing je v podstatě pronájem majetku leasingovou společností. Leasing můžeme
rozdělit na operativní, kdy si majetek půjčujeme na kratší dobu (většinou doba, na kterou věc
potřebujeme, je kratší než životnost samotné věci) a věc na konci pronájmu nepřechází do majetku
podniku a navrací se do leasingové společnosti. Finanční leasing se stahuje na věci, které si
společnost plánuje v podniku ponechat. Na konci leasingového období nájemci přechází vlastnické
právo na pronajatou věc (záleží na dohodě, buď přechází bezplatně, nebo za zůstatkovou cenu).
▪ 16 ▪
Investice
8
Podnikové pojetí investic 1
8.1
Investice jsou statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků
(spotřebních i výrobních) v budoucnu. Jde tedy rovněž o odloženou spotřebu (užitek) do budoucna.
Z hlediska finančního můžeme podnikové investice charakterizovat jako jednorázově (v relativně
krátké době) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího
období (v praxi obvykle nejméně po dobu jednoho roku). Jde tedy rovněž o odložení spotřeby (u
akciové společnosti např. o odložení výplat dividend) za účelem získání budoucích užitků (výnosů, za
účelem rozmnožení majetku a bohatství vůbec (nákup nových strojů, výstavba nového závodu,
výzkum a vývoj nových výrobků, nákup dlouhodobých cenných papírů atd., atd.) Toto širší pojetí
investičního majetku, do kterého je takto zařazován dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, který je
určen k používání ve vlastní činnosti podniku. Rozhodování o investicích „kolik, do čeho, kde a jak
investovat kapitál“ patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím o budoucím vývoji podniku a jeho
efektivnosti.
Podnik může rozlišit investice do tří základních kategorií:

Finanční – tj. investice do finančního majetku společnosti jako je nákup cenných papírů (akcií,
obligací atd.), poskytnutí úvěrů nebo půjček atd.

Nehmotné – tj. investice do nákupu dlouhodobého nehmotného majetku, nových
technologických postupů nebo nového podnikového softwaru.

Hmotné – tj. investice do nákupu dlouhodobého hmotného majetku, jako je obnova vozového
parku, strojů, nákup budov atd.
Podle toho, jak investice přispívá k růstu podniku, rozlišujeme:

Rozvojové – např. do nové výrobní linky

Obnovovací – např. na obnovu stávajících strojů

Regulatorní – např. úprava výroby díky platnosti nové normy
Různé typy podniků zaujímají k investování různé postoje a strategie. Vždy si však musí vybrat poměr
mezi likvidností, rizikem a výnosností investice.
1
[1] Synek, Manažerská ekonomika
▪ 17 ▪
Obrázek 1 – Rozhodování investora
Investiční

strategie
podniku:
Strategie růstu hodnoty investic – tento typ strategie jak již název napovídá, preferuje
celkový růst investice před výnosy (dividendy, úroky atd.)

Strategie maximalizace ročních příjmů z investic – tento typ upřednostňuje výnosy
z investic a upřednostňuje je před celkovým růstem investice

Agresivní strategie – tento přístup přináší vysoké výnosy, které jsou spojeny s vysokým
rizikem

Konzervativní
strategie
–
tento
přístup
upřednostňuje
ochranu
investice
před
znehodnocením inflací (nízké riziko a stabilní výnos)

Strategie maximální likvidity investic – podnik investuje do nejlikvidnějších aktiv a preferuje
možnost okamžitého zpeněžení investice, před vysokým výnosem.
Z hlediska kapitálu se dostáváme zřejmě k nejzajímavější části, a to k vyhodnocování efektivnosti
2
investic a k rozhodování, kterou investiční variantu zvolit . Ideální investice je taková, která má
vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdřív se zaplatí. Ve skutečnosti jsou tato kritéria protikladná:
investice s vysokou výnosností je obvykle i vysoce riskantní, málo riskantní a vysoce likvidní investice
je zase málo výnosná. Podstatou hodnocení investic je proto porovnání vynaloženého kapitálu
(nákladů na investice) s výnosy, které investice přinese.
Při vyhodnocování investic můžeme rozdělit metody na dvě skupiny

Metody statistické – tyto metody nezohledňují vliv časového faktoru

Metody dynamické – tyto metody naopak zohledňují vliv časového faktoru a jejich podstatou
je diskontování veškerých dat, které se podílejí na výpočtu
2
▪ 18 ▪
8.1.1
Metody statistické
Metoda výnosnosti investic
3
Za efekt z investice se považuje zisk. Vychází se z toho, že jak změny v objemu výroby, tak změny
v nákladech, které investice vyvolá, se promítnou v zisku, který tak dostatečně charakterizuje
přínos investice.
Rovnice 1 - ROI
ROI 
Zr
IN
Kde
Zr
- průměrný roční čistý zisk plynoucí z investice
IN
- náklady na investici
Metoda doby splácení (payback period)
Je to doba, za kterou finanční výnos z investice je roven nákladu na pořízení investice (kdy cash
flow z investic vyrovná náklad na pořízení investice). Doba splacení investice by měla být kratší
než doba životnosti investice (pokud není, investici nepřijmeme).
Rovnice 2 – Doba splácení
Doba splácení 
8.2
náklady na investici
(roky )
roční cash flow
Metody dynamické
Tyto metody zohledňují faktor času, a proto se používají u finančně náročnějších a dlouhodobých
investic.
Metoda čisté současné hodnoty (Net present value)
Tato metoda diskontuje budoucí příjmy a přepočítává je na „dnešní“ peníze (budoucí hodnota
peněz je nižší než dnešní hodnota peněz). Investici přijímáme, pokud nám čistá současná hodnota
nevychází záporně.
3
▪ 19 ▪
Rovnice 3 - NPV
n
NPV  
t 1
CFt
 IN
(1  k )t
Kde
CF
- očekávaná hodnota cash flow v období t
IN
k
- kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba)
t
- období 1 až n
n
-doba životnosti investice
Metoda vnitřního výnosového procenta
4
Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR – Internal Rate of Return) je rovněž založena na
koncepci současné hodnoty. Spočívá v nalezení diskontní míry, při které současná hodnota
očekávaných výnosů z investic (cash flow) se rovná současné hodnotě výdajů na investici, což
znamená, že čistá současná hodnota se rovná 0.
Rovnice 4 - IRR
n
CFt
 IN

t
(1

k
)
t 1
Kde
CF
- očekávaná hodnota cash flow v období t
IN
k
- kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba)
t
- období 1 až n
n
-doba životnosti investice
U této metody postupujeme systémem pokusů a omylů, dokud nenajdeme takovou výnosnost
investice, kdy se obě strany rovnají. Podle pana Synka[1] je metoda v praxi velmi oblíbená, protože
udává předpokládanou výnosnost investice, kterou musíme porovnávat s požadovanou výnosností
4
▪ 20 ▪
(s tou jsme počítali u předcházející metody). Je-li vnitřní výnosové procento větší než diskontní
míra zahrnující riziko (WACC), je projekt přes své riziko přijatelný. Je-li celá investice na úvěr, mělo
by být vnitřní výnosové procento větší než je úroková míra.
Pro posuzování efektivnosti investic lze využít i ukazatele přidané hodnoty EVA. Výpočet tohoto
ukazatele a jeho popis je v další kapitole Finanční analýza.
▪ 21 ▪
9
Finanční analýza
Finanční analýza je důležitou součástí finančního managementu. Pomocí této analýzy se účetní
dokumenty přetvářejí do „čitelné“ podoby. Pomocí ukazatelů a indikátorů výsledná práce nejen
hodnotí současné finanční zdraví podniku, ale i predikuje stav, který může nastat v budoucnu,
případně směr vývoje podniku. Finanční analýza a hlavně její modely by nás měly v předstihu
informovat, pokud je podnik ohrožen bankrotem nebo naopak je finančně zdravý. Finanční analýzy
využívají nejen manažeři, kteří využívají výstupy analýzy k řízení podniku a rozhodování např. o volbě
optimální kapitálové struktury, ale i banky, akcionáři (investoři), stát, obchodní partneři i konkurence.
Banky, jako důležitý zdroj kapitálu pro podnikatele, využívají finanční analýzu při rozhodování o
poskytnutí úvěru a bonitě klienta. Stát zajímají výstupy z analýzy především ze statistických důvodů
při kontrolování podniků se státní účastí anebo při rozhodování o poskytnutí pomoci či dotace.
Akcionáři (a celkově veškeří investoři) se přirozeně zajímají o finanční zdraví podniku, jak je
hospodařeno s jejich penězi, nakolik jsou tyto vložené prostředky zhodnocovány a jestli toto
zhodnocení je úměrné riziku, které vynaložili při investici. Obchodní partnery zajímá, zdali podnik je a
bude schopen plnit své závazky, dlouholeté obchodní partnery zajímá i dlouhodobá finanční stabilita.
Okolní podniky provádějí průzkum konkurence a pomocí finančních analýz mohou porovnávat svoje
finanční výsledky s konkurencí a odhalit jak silné, tak slabé stránky svoje i konkurence. Na sestavení
kompletní finanční analýzy potřebujeme výroční zprávu, kde se dozvíme důležité vnitropodnikové
údaje. Tato zpráva také obsahuje účetní uzávěrku. Dále se k sestavení může využít obchodní rejstřík,
kde se dočteme základní údaje o podniku a jiné zdroje například internet atd.
Části finanční analýzy

Horizontální a vertikální analýza

Poměrová analýza + srovnaní s konkurencí

Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu

EVA

Bonitní a bankrotní modely
▪ 22 ▪

9.1
Dokumenty nutné k sestavení finanční analýzy
9.1.1 Rozvaha
Rozvaha je jedním z nejpodstatnějších dokumentů nutných k vyhotovení finanční analýzy. Tento
účetní výkaz informuje o aktuální struktuře aktiv a pasiv podniku. Rozvaha je založena na bilančním
principu, a to znamená, že každá jednotka aktiv je financovaná jednotkou pasiv (aktiva a pasiva se
rovnají).
Rozvaha
je
členěna
podle
skupin
a
▪ 23 ▪
ve
zjednodušené
podobě
vypadá
takto:
Tabulka 1 - Rozvaha
AKTIVA CELKEM
A.
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL
B.
DLOUHODOBÝ MAJETEK
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
C.
OBĚŢNÁ AKTIVA
C.I.
Zásoby
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
C.III.
Krátkodobé pohledávky
C.IV.
Finanční majetek
D.
OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv
D.I.
Časové rozlišení
PASIVA CELKEM
A.
VLASTNÍ KAPITÁL
A.II.
Kapitálové fondy
A.III.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
A.IV.
Hospodářský výsledek minulých let
B.
CIZÍ ZDROJE
B.I.
Rezervy
B.II.
Dlouhodobé závazky
B.III.
Krátkodobé závazky
B.IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
C.
OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
C.I.
9.1.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)
Zkráceně se tento dokument označuje jako VZZ nebo výsledovka. Výkaz zisků a ztrát nás informuje o
hospodářském výsledku společnosti, finanční výkonnosti a také slouží jako přehled toků kapitálu
v čase. Většinou je ve vertikální podobě, kde položky výnosů a nákladů jsou seřazeny pod sebou. Ve
zkrácené formě má tuto podobu:
▪ 24 ▪
9.1.3 Výkaz cash flow
Tento účetní dokument sleduje toky peněz, tedy vysvětluje rozdíl mezi stavem peněz na začátku a na
konci sledovaného období. Na rozdíl od výsledovky, která sleduje výnosy a náklady podniku, výkaz
cash flow sleduje úbytky nebo přírůstky hotovosti. Sledování je důležité především proto, že každý
náklad neznamená peněžní výdaj a každý výnos příjem, a proto se může reálná výše hotovosti
značně lišit od hospodářského výsledku, což má vliv na likviditu podniku. Ve zkrácené podobě vypadá
takto:
Tabulka 2 – Výkaz zisků a ztrát
Tabulka 3- Výkaz cash flow
Z.
Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění (+/-)
A.1.
Úpravy o nepeněžní operace
A.*
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami
pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami
A.2.
Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu
A.**
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými
úroky a mimořádnými položkami
A.***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
B.***
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
Peněžní toky z finanční činnosti
C.***
9.2
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
Metodika
9.2.1
Horizontální analýza
Tato analýza nám v základních účetních dokumentech kvantifikuje meziroční změnu. Pomocí indexů,
▪ 25 ▪
které nám ukazuje změnu v procentech (hodnotu položky současného roku vydělíme hodnotou
položky minulého roku a vynásobíme 100). V případě, že by procenta neměla příslušnou vypovídající
hodnotu, dají se hodnoty vykázat v absolutních číslech, takzvaných diferencích (odečteme hodnotu
položky současného roku od roku minulého).
Vertikální analýza5
9.2.2
Vertikální analýza se zabývá stupňovitým rozborem jednotlivých složek tvořících jeden souhrnný
finanční ukazatel. Tato analýza tak ukazuje podíl jednotlivých položek na jejích agregovaných
hodnotách (např. podíl položky budovy na dlouhodobém hmotném majetku a dále podíl tohoto
dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech). Můžeme tak sledovat změny ve struktuře
jednotlivých položek finančních výkazů v čase.
9.3
Poměrová analýza
Největší vypovídající hodnotu o finančním zdraví podniku mají poměrové ukazatele. Rozdělujeme je
do 5 kategorií - ukazatele aktivity, výnosnosti, zadluženosti, likvidity a tržní hodnoty podniku.
Ukazatele aktivity
9.3.1
Tyto ukazatele nás informují o hospodaření podniku se svěřenými aktivy. Přebytek aktiv znamená
neúčelně vynaložené náklady, jejich nedostatek naopak náklady, které podniku vznikají z ušlých tržeb.
Obrat zásob
6
Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období (obvykle za jeden rok). Dělíme-li 360
počtem obrátek, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech. Zájem je na zvyšování počtu obrátek
(zkracování doby obratu), což obvykle vede ke zvyšování zisku.
Rovnice 5 – Obrat zásob
obrat zásob 
Obrat aktiv
tržby (náklady )
průměrná zásoba
7
Je jedním z ukazatelů, který charakterizuje likviditu podniku. Je závislí na délce výrobního cyklu a na
5
[4] Hálek, Vertikální a horizontální analýza
6
7
▪ 26 ▪
době inkasa. Jeho nízká hodnota ve srovnání s průměrem v odvětví svědčí o tom, že podnikatelská
aktivita podniku je nízká a že je třeba jí zvýšit (zvýšit tržby), zbavit se části majetku nebo kombinovat
oba způsoby
Rovnice 6 – Obrat aktiv
obrat aktiv 
tržby (výnosy)
aktiva
Doba inkasa pohledávek
Tento ukazatel nám udává průměrnou dobu, po kterou podnik čeká, než zinkasuje pohledávku. Měla
by být snaha o co nejkratší dobu inkasa (záleží na politice podniku).
Rovnice 7 – Průměrná doba inkasa
průměrná doba inkasa 
pohledávky
tržby / 360
Doba splatnosti krátkodobých závazků
Analogicky jako u doby inkasa pohledávek tento ukazatel měří dobu, po kterou podnik čeká se
zaplacením svých krátkodobých závazků z obchodního styku.
Rovnice 8 – Doba splacení závazků
doba splatnosti kr. závazků 
kr. závazky
tržby / 360
9.3.2 Ukazatele výnosnosti
Rentabilita celkových aktiv (ROA)
Tento ukazatel nám udává, jak výdělečný je podnik ve vztahu k jeho celkovým aktivům. Vypovídá o
tom, jak efektivně management podniku využívá aktiva při generování zisku. Ve vzorci je záměrně
použit nezdaněný zisk, aby se zabránilo zkreslení údaje.
Rovnice 9 - RoA
Re ntabilita celk . aktiv 
EBIT
aktiva
Rentabilita kapitálu (ROCE)
Rentabilita kapitálu ukazuje efektivnost a ziskovost vlastního a dlouhodobého kapitálu vloženého do
podniku.
▪ 27 ▪
Rovnice 10 - ROCE
Re ntabilita kapitálu 
Výnosnost vlastního kapitálu (ROE)
EBIT
VK  Dl. kapitál
8
Je ukazatelem rozhodujícím, neboť měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků. Udává
kolik Kč (haléřů, %) čistého zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky.
Rovnice 11 - ROE
ROE 
čistý zisk
VK
Rentabilita trţeb (ROS)
Tento ukazatel pomáhá managementu zjistit, jaký profit (v %) mají na každé 1 Kč tržeb. Rentabilitu
tržeb je dobré porovnávat s průměrem v oboru, aby podnik zjistil, jak je na tom konkurence co se týče
nákladů na výrobky a úroveň cen dosahovaných podnikem.
Rovnice 12 - ROS
ROS 
čistý zisk
tržby
9.3.3 Ukazatele zadluţenosti
Poměr aktiv k vlastnímu kapitálu (equity ratio)
Ukazatel charakterizuje finanční samostatnost a dlouhodobou stabilitu, udává, do jakého rozsahu je
podnik schopen financovat své potřeby vlastními zdroji. Uvádí se v procentech.
Rovnice 13 - Equity ratio
equity ratio 
VK
aktiva
Zadluţenost
Zadluženost je podíl celkových cizích zdrojů na aktivech podniku. Je to v podstatě ekvivalent k equity
9
ratio s cizími zdroji. Za předlužený podnik lze považovat takový, jehož dluhy jsou větší než hodnota
jeho majetku.
8
9
▪ 28 ▪
Rovnice 14 - Zadluţenost
zadluženost 
cizí zdroje
aktiva
Úrokové krytí
Tento ukazatel udává, jak je podnik schopen generovat zisk na pokrytí nákladů na vypůjčený cizí
10
kapitál . Uvádí se jeho minimální hodnota 6. Ukazatel je považován za jeden z ukazatelů finanční
stability, tj. odolnosti podniku proti zhroucení financí podniku v důsledku úbytku cizích zdrojů.
Prahovou hodnotou je číslo 1, cílová hodnota by měla být vyšší.
Rovnice 15 - Úrokové krytí
úrokové krytí 
EBIT
placené úroky
9.3.4 Ukazatelé likvidity
Běţná likvidita
Běžná likvidita znázorňuje schopnost podniku hradit své závazky obvykle v krátkém období.
V podstatě jde o to, kolikrát oběžná aktiva, pokud by se proměnila na peníze, mohou uspokojit
krátkodobé závazky (tato definice je společná pro všechny 3 typy likvidity, rozdíl je pouze v tom, že
další stupně se očišťují o méně likvidní oběžná aktiva). Hodnota, kterou by měla běžná likvidita
dosahovat, se uvádí jako interval mezi 1,5-2,5.
Rovnice 16 - Beţná likvidita
běžná likvidita 
oběžná aktiva
krátkodobé závazky
Rychlá likvidita
Tato likvidita má stejné charakteristiky jako běžná. Rozdíl spočívá v odečtení nejméně likvidní položky
oběžných aktiv, zásob. Interval, kterého by měla dosahovat, je mezi 1-1,5.
Rovnice 17 - Rychlá likvidita
rychlá likvidita 
oběžná aktiva  zásoby
krátkodobé závazky
Peněţní likvidita
10
▪ 29 ▪
Jak již název napovídá, jedná se pouze o poměr peněžních prostředků a cenných papírů ke splatným
krátkodobým závazkům. Měl by mít hodnotu kolem 0,5.
Rovnice 18 - peněţní likvidita
peněžní likvidita 
hotovost  krátkodobé cenné papíry
krátkodobé závazky (splatné )
9.3.5 Ukazatele trţní hodnoty podniku
Tyto ukazatele vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho
budoucí výhled. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí – likvidity podniku, využití
aktiv, využití dluhů a výnosnosti podniku.
Poměr ceny akcie k zisku na akcii
V podstatě se jedná o vyjádření ochoty investorů zaplatit určitou sumu peněz za 1 Kč vygenerovaného
zisku. Čím větší je tato částka, tím je podnik pro veřejnost důvěryhodnější a jsou do něj ochotnější
investovat.
Rovnice 19 - Cena akcie / zisk na akcii
poměr ceny akcie k zisku na akcii 
cena akcie
čistý zisk na jednu akcii
Čistý zisk na akcii
Tento ukazatel je pro akcionáře a investory při rozhodování nejpodstatnější. Rozděluje se na dvě
části, a to dividendu (část zisku vyplácená akcionářům) a část pro investování do růstu nebo rozvoje
podniku.
Rovnice 20 - Čistý zisk na akcii
čistý zisk na akcii 
čistý zisk pro společné akcionáře
počet splacených akcií
Dividendový výnos
Používá se pro stanovení výše dividendy na jednu akcii.
Rovnice 21 - Dividenda
dividenda na akcii 
dividendy pro společné akcionáře
počet akcií
▪ 30 ▪
9.4
Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu
Du Pont
Podle Synka [1] je smyslem rozkladu Du Pont je rozložit ukazatel rentability vlastního kapitálu na dílčí
jednotky, abychom byli schopni objasnit, co konkrétně v daném roce způsobilo změnu ukazatele. Pro
rozklad ROE můžeme využít multiplikativní metodu nebo logaritmickou metodu. Multiplikativním
rozkladem rozdělíme ROE na součiny několika ukazatelů, které se dále také dají rozkládat.
Logaritmický rozklad se považuje za přesnější, ale jeho metoda je složitější a nedá se použít, pokud
se podnik v některém ze sledovaného období dostal do ztráty.
.
Multiplikativní metoda
11
Rovnice 22 - Du Pont
čistý zisk
čistý zisk tržby
aktiva




vlastní kapitál
tržby
aktiva vlastní kapitál
 ROA  finanční páka
ROE 
Logaritmická metoda
Podle Kislingerové [3] princip logaritmické metody spočívá v tom, že ať již vyjádříme vliv jednotlivých
komponent absolutně či relativně, musí být podíl jejich vlivu na celkové změně stejný. Jestliže ukazatel
Q je dán součinem ukazatelů W a S, můžeme pro dvě po sobě jdoucí období psát:
Rovnice 23 - Logaritmická metoda
Q1  W1  C1 pro t  1
Q2  W2  C2 pro t  2
Q2 W2 C2


 I Q  IW  I C
Q1 W1 C2
Zlogaritmováním dostaneme následující vztah:
ln IQ  ln IW  ln IC
Podělíme-li celou rovnici ln I Q , získáme:
▪ 31 ▪
1
Máme tak vyjádřený vliv změny indexu
ln IW ln I C

ln I Q ln I Q
IW a I C na celkové změně indexu I Q . Oba podíly dávají
dohromady 1 nebo 100 %, budou-li podíly vyjádřeny v procentech. Ve stejném poměru by měly být i
absolutní rozdíly. Proto podíl vlivu změny celkového indexu
změně celkového indexu
QW z důvodu změny indexu W na úplné
Q  (Q2  Q1 ) by měl být stejný jako podíl ln IW na ln I Q :
ln I Q
QW ln I Q

 QW 
 Q
Q ln IW
ln IW
Obdobný vztah dostaneme i pro vliv změny indexu C:
QC ln I C
ln I C

 QC 
 Q
Q ln I Q
ln I Q
Pro náš rozklad ROE můžeme tedy na základě předchozích úvah psát:
Rovnice 28 - Roloţení Du Pont (ln)
ROE  daňové břemeno  ROA  šložená finanční páka  A  B  C
ROE1  daňové břemeno1  ROA1  šložená finanční páka1  A1  B1  C1
ROE2  daňové břemeno2  ROA2  šložená finanční páka2  A2  B2  C2
Indexy jsou definovány následovně
Rovnice 29 - Indexi Du Pont (ln)
I ROE 
IB 
ROE2
ROE1
IA 
A2
(index daňového břemene)
A1
B2
C
(index ROA) I C  2 (index složené finanční páky )
B1
C1
Budeme určovat vliv faktorů A, B a C na celkovou diferenci – změnu ukazatele ROE:
Celková absolutní změna ukazatele ROE:
 ROE  ROE2  ROE1
Změna ROE v důsledku změny vývoje A:
▪ 32 ▪
Rovnice 30 - Změna A Du Pont (ln)
A 
ln  2 
 A1   ( ROE  ROE )  ln( I A ) 
 ROE A 
2
1
ROE
ln( I ROE )
 ROE2 
ln 

 ROE1 
Změny ROE v důsledku změny vývoje B:
Rovnice 31 - Změna B Du Pont (ln)
B 
ln  2 
 B1   ( ROE  ROE )  ln( I B ) 
 ROE B 
2
1
ROE
ln( I ROE )
 ROE2 
ln 

 ROE1 
Změny v důsledku změny vývoje C:
Rovnice 32 - Změna C Du Pont (ln)
C 
ln  2 
 C1   ( ROE  ROE )  ln( I C ) 
 ROE C 
2
1
ROE
ln( I ROE )
 ROE2 
ln 

 ROE1 
Jako kontrolu poslouží platnost následujícího vztahu:
 ROE A   ROE B   ROE C   ROE
9.5
Ukazatel ekonomické výkonnosti EVA
Je to moderní nástroj finančního managementu. Ukazatel nám měří, zdali podnik během sledovaného
období vytvořil nebo naopak ničil „hodnotu“. Tento ukazatel lze vymezit jako čistý provozní zisk
podniku, který je očištěný o veškeré náklady spojené s kapitálem.
▪ 33 ▪
Rovnice 33 - EVA
EVA  EBIT  (1  t )  C  WACC
 NOPAT  C  WACC
Kde:
EBIT
- zisk před úrokem a zdaněním
NOPAT - čistý provozní zisk po zdanění
- daňová sazba
t
WACC - průměrné kapitálové náklady
C
- celkový kapitál
Výpočet WACC
Rovnice 34 - WACC
WACC  rd  (1  t ) 
CZ
VK
 re 
A
A
Kde:
VK
- vlastní kapitál
A
- aktiva
CZ
- cizí zdroje
t
- daňová sazba
re
- cena vlastních zdrojů
rd
- cena cizích zdrojů
Pro svoji práci jsem si vybral model INFA, který používá Ministerstvo průmyslu a obchodu pro výpočet
12
dat. Model INFA pracuje se vztahem pro výpočet EVA :
Rovnice 35 - EVA 2
EVA  ( ROE  re ) VK
Kde
ROE
- rentabilita vlastního kapitálu
re
- cena vlastních zdrojů
VK
- vlastní kapitál
Pro výpočet ceny vlastních zdrojů používáme tento systém:
12
[5] mpo.cz
▪ 34 ▪
Rovnice 36 - cena kapitálu
re  rf  rLA  rpodn.  rfinstab.  rfinstr .
Kde
rf
- bezriziková sazba
rLA
- riziková přirážka za likvidnost akcie
rpodn.
- riziková přirážka za podnikatelské riziko
rfinastab. - riziková přirážka plynoucí z finanční stability
rfinstr .
- riziková přirážka plynoucí z finanční struktury
Podle stránek ministerstva průmyslu a obchodu [5] lze sazbu nákladů vlastního kapitálu vypočítat
takto:

Bezrizikovou sazbu lze určit jako výnosnost pětiletých nebo desetiletých státních dluhopisů

Riziková přirážka za likvidnost akcie lze stanovit pomocí vlastního kapitálu
eli VK > 3 mld .Kč , rLA  0%
jeli VK < 0,1 mld .Kč , rLA  5%
jeli VK > 0,1 mld Kč < 3 mld . Kč , rLA 

(3 mld .  VK ) 2
168, 2
Přirážka za podnikatelské riziko se určí pomocí
EBIT 
úroky
VK  bank . úvěry  obligace 
<

 , rpodn.  10%
aktiva  bank . úvěry  obligace
aktiva

EBIT 
úroky
jeli
>

 , rpodn.  min .
aktiva

jeli
jeli 0 <
EBIT 
úroky
<

 , rpodn 
aktiva

2
EBIT 

 x1 


úroky
aktiva 

, kde x1  


2
10  x1
aktiva
 bank . úvěry  obligace


Riziková přirážka plynoucí z finanční stability
jeli běžná likvidita > 1,5, rfinstab.  0%
jeli běžná likvidita 1, 0, rfinstab.  10%
jeli 1, 0 < běžná likvidita <1,5, rfinstab. 

(1,5  běžnál likvidita ) 2
2,5
Riziková přirážka za finanční strukturu
▪ 35 ▪
jeli úrokové krytí > 3, rfinstru .  0%
jeli úrokové krytí < 1, 0, rfinstru .  10%
jeli 1, 0 < úrokové krytí < 3, rfinstru . 
(3  úrokové krytí ) 2
40
▪ 36 ▪
Bonitní a bankrotní modely
9.6
V této oblasti je mnoho používaných modelů a indexů, já sem si vybral pouze několik, které jsem
použil ve své práci. Vybral jsem si Altmanův index důvěryhodnosti, Kralickův rychlý test a Index
IN01.
9.6.1 Altmanův index důvěryhodnosti
Altmanův index důvěryhodnosti nám pomocí koeficientů a poměrových ukazatelů vypočítává
takzvané „Z-skoré“ a toto Z-skóre rozděluje do tří skupin. Z je větší než 2,99 (uspokojivá finanční
situace), Z je menší než 1,8 (ohrožení vážnými finančními problémy) a Z je větší než 1,8 a menší
než 2,99 (tzv. šedá zóna). Tento model byl publikován Edwardem Altmanem v roce 1968 a snaží
se předpovědět budoucí finanční potíže podniku pomocí poměrových ukazatelů.
Rovnice 37- Altmanův Z model
Z  1, 2  X1  1, 4  X 2  3,3  X 3  0,6  X 4  1,0  X 5
Kde
X1
- pracovní kapitál / aktiva celkem
X2
- nerozdělený zisk / aktiva celkem
X3
- zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem
X4
- tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu
X5
- tržby / aktiva celkem
9.6.2 Kralickův rychlý test
Opět test, který funguje na základě vyhodnocení a obodování poměrových ukazatelů. Podle
přidělených bodů se vypočte prostým aritmetickým průměrem známka, která vypovídá o finančním
stavu podniku. Hodnotí se čtyři ukazatele: kvóta vlastního kapitálu (hodnotí finanční stabilitu firmy),
dobu splácení dluhu (hodnotí schopnost podniku dostát svým závazkům), rentabilita tržeb a
rentabilita
aktiv.
▪ 37 ▪
Tabulka 4 - Kralickův test
ukazatel
výborně
velmi dobře
dobře
špatně
ohroţení
známka
1
2
3
4
5
VK/A
> 30 %
> 20 %
> 10 %
>0%
negativní
splácení dluhu
< 3 roky
< 5 let
< 12 let
> 12 let
> 30 let
CF/T
> 10 %
>8%
>5%
>0%
negativní
ROA
> 15 %
> 12 %
>8%
> 0%
negativní
Kde
VK
- vlastní kapitál
A
- aktiva
T
- tržby
CZ
- cizí zdroje
CF
- čistý zisk po zdanění + odpisy
Splácení dluhu - (cizí zdroje-peněžní prostředky) / CF
ROA
- rentabilita aktiv
9.6.3
Index IN13
Autoři této množiny diskriminačních funkcí jsou Ivan a Inka Neumaierovi. Vytvořili s ohledem na
specifika ČR obdobu Z-funkce (pod názvem index důvěryhodnosti IN) v několika variantách, odlišných
rokem publikace či vzniku dané varianty.
Pro svou práci jsem si vybral index IN01, který vychází z minulých indexů IN99 a IN95..
Rovnice 38 - IN01
IN 01  0,13 
A
EBIT
EBIT
Výnosy
OA
 0, 04 
 3,92 
 0, 21
 0, 09 
CZ
Ú
A
A
KZ  KBÚ
Kde
A
- aktiva
CZ
- cizí zdroje
EBIT
- zisk před úroky a zdaněním
Ú
- nákladové úroky
OA
- oběžná aktiva
KZ
- krátkodobé závazky
KBÚ
- krátkodobé bankovní úvěry
13
[2] Kalouda, Finanční řízení podniku
▪ 38 ▪
10
Finanční analýza společnosti TATRA a.s.
10.1 Základní údaje14
Obchodní firma:
TATRA, a.s.
Sídlo společnosti:
Kopřivnice, Areál Tatry 1450/1, PSČ 742 21
Právní forma:
Akciová společnost
Základní kapitál:
2 069 752 600,-Kč
Identifikační číslo:
451 93 444
Obor působnosti:
Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů
Profil společnosti:
Obchodní společnost TATRA, a. s. se vzhledem ke svému datu založení v roce 1850 řadí mezi
nejstarší automobilky světa. Od svého vzniku sídlí společnost v Kopřivnici, ve městě ležícím ve
východní
části
České
republiky
v
Moravskoslezském
kraji.
V současnosti jsou nosným výrobním programem společnosti těžká nákladní off-road vozidla a
automobily pro kombinovanou přepravu terén-silnice, které stále zdokonaluje a vyvíjí. Významnou
devizou Tatry nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních možností je vysoká úroveň lidského
potenciálu.
Nákladní automobily se značkou TATRA jsou založeny především na unikátní koncepci podvozku,
kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit. Další velkou devizou vozidel z Kopřivnice je
jejich vysoká průchodnost nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách a jejich
spolehlivost. TATRA je vozidlo, které se umí přizpůsobit třeskutým sibiřským mrazům i abnormálně
vysokým teplotám africké Sahary. Současná škála nákladních vozidel vychází svou různorodostí
maximálně vstříc svým zákazníkům. Tvoří ji čtyři základní řady, z nichž civilní vozy zahrnují řady
TERRN°1 a JAMAL, vojenské vozy pak obchodní řady ARMAX a FORCE. Kategorii armádních
vozidel TATRA rozšířila o novou řadu speciálních armádních vozidel T815-7 a novinkou je rovněž
střední nákladní automobil T810. Mezi významná obchodní teritoria společnosti patří již tradičně
Rusko, bývalé země SNS, Indie a evropský trh. Nelze samozřejmě nezmínit domácí trh, kde mezi
zákazníky dominuje Armáda České republiky. V posledních letech se k významným teritoriím řadí také
Austrálie,
nové
kontakty
automobilka
našla
a
nachází
na
americkém
kontinentu.
Vynikající jízdní vlastnosti a mnohé technické novinky vozidel TATRA jsou již léta ověřovány na
trasách maratónských soutěží. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhly posádky tater ve známé Dakarské
rallye, se kterou je úzce spjato jméno jezdce Karla Lopraise. Jeho šest vítězství jej stále řadí mezi
nejúspěšnější účastníky této soutěže. O dakarské vavříny také pravidelně bojuje s kamionem Tatra
14
[6] justice.cz
▪ 39 ▪
Tomáš Tomeček, jehož největším dosavadním úspěchem v barvách samostatného týmu je druhé
místo.
Zdroj: [7] tatra.cz/web_cz/predstaveni_cz.asp
10.1.1 Organizační struktura:
Obrázek 2 - Organizační struktura TATRA a.s.
Zdroj: [7] tatra.cz
Obrázek 3 - Graf struktura akcionářů
▪ 40 ▪
10.1.2 Podíly v dalších podnicích
Tabulka 5 - Zahraniční účasti
Dceřiné společnosti se
Společnost se zahraniční
Ostatní majetkové účasti
100% majetkovou účastí
majetkovou účastí
Tafonco a.s.
MATIS, a.s. (Rusko)
ŠTF, a. s.
Základní kap.
Základní kap.
Základní kap. 3 mil. Kč
574,56 mil. Kč
23,7 mil. Rbl
TATRA, a.s.: 40% podíl
TATRA, a.s.: 10,45% podíl
TATRA EXPORT s.r.o.:
33,3% podíl
Taforge a. s.
TATRA VECTRA MOTORS
TALOSA s.r.o. ŠTF, a.s.:
Základní kap. 151 mil. Kč
LIMITED
100% podíl
Základní kap. 4 mil. USD
TATRA, a.s.: 10% podíl
Tawesco s. r. o.
Vědecko-technické muzeum
Základní kap.
TATRA, o.p.s.
172,103 mil. Kč
TATRA EXPORT s.r.o.
Regionální muzeum v
Základní kap. 0,2 mil. Kč
Kopřivnici, o. p. s.
TATRA Slovensko s.r.o.
American Truck Company,
Základní kap. 6639 EUR
LLC. TATRA Americas, Inc.:
100% podíl
TATRA Americas Inc.
Zdroj [7] tatra.cz
▪ 41 ▪
Horizontální analýza (rozvaha)
Tabulka 6 - Rozvaha (hor.)TATRA a.s.
H ORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY
absolutní změna (v tis.
TATRA, a.s.
AKTIVA CELKEM
relativní změna (v %]
Kč)
2008/2007
2007/2006
2008-2007
2007-2006
9,0%
17,4%
403 675
662 596
0
0
A.
B.
DLOUHODOBÝ MAJETEK
15,6%
10,6%
281 497
172 881
B.I.
-2,8%
116,7%
-1 097
21 392
B.II.
14,3%
11,3%
171 778
121 937
B.III.
19,6%
5,5%
110 816
29 552
C.
OBĚŽNÁ AKTIVA
5,4%
22,2%
140 401
472 690
C.I.
Zásoby
68,0%
-2,1%
701 495
-21 782
C.II.
-100,0%
465,7%
-421 482
346 971
C.III.
-1,3%
14,0%
-13 125
124 720
-96,9%
21,1%
-126 487
22 781
C.IV. Finanční majetek
D.
-26,6%
33,0%
-18 223
17 025
D.I.
-26,6%
33,0%
-18 223
17 025
2008/2007
2007/2006
2008-2007
2007-2006
9,00%
17,40%
403 675
662 596
TATRA, a.s.
PASIVA CELKEM
A.
VLASTNÍ KAPITÁL
-22,10%
49,38%
-573 297
857 733
A.II.
Kapitálové fondy
-178,13%
-30,61%
-969
-240
A.III.
52,73%
16,99%
45 483
12 528
-193,26%
-37,08%
812 401
247 692
A.IV. Hospodářský výsledek minulých let
B.
CIZÍ ZDROJE
52,06%
-9,33%
976 972
-193 165
B.I.
Rezervy
18,85%
-15,22%
77 103
-73 444
B.II.
7,01%
-13,40%
507
-1 119
B.III.
18,57%
14,27%
153 289
103 069
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
117,52%
-25,88%
746 073
-221 671
C.
-100,00%
0
-1 972
C.I.
-100,00%
0
-1 972
▪ 42 ▪
Celková bilanční suma sice pokračuje v rostoucím trendu z roku 2007, kdy rostla o 17,4 %, ale kvůli
dopadu světové hospodářské krize v roce 2008 zaznamenala nárůst pouze o 9 % a to hlavně kvůli
sílící koruně a propadu ceny ropy, kdy zákazníci na klíčových trzích (Rusko, Austrálie, Indie) nemohli
plnit své závazky vůči Tatře a rušili objednávky vozidel.
V roce 2008 společnost zaznamenala pokles zakázek o 35 až 40 %. Dlouhodobý majetek v roce
2008 společnosti rostl o 15,6 % (oproti roku 2007 kde byl nárůst aktiv o 10,6 %), a v mírně rostoucím
trendu pokračovali i oběžná aktiva, která vrostla o 5,4 %, oproti roku 2007, kdy byl nárůst 22,2 %.
Pokud se podrobněji podíváme na změnu dlouhodobého majetku, zjistíme, že oproti změně v 2007,
kdy se na změně DM podílel hlavně nárůst dlouhodobého nehmotného majetku o 21392 tis. Kč, na
nárůstu v roce 2008 se podílel hlavně dlouhodobý nehmotný majetek, kde markantně vrostla položka
samostatné movité věci, která se navýšila o celkovou sumu 232707 tis. Kč, a dlouhodobý finanční
majetek, kde vzrostla položka půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám o 118021tis. Kč. K dalším
výraznějším změnám došlo v položce oběžná aktiva a především ve výrobcích, kde se znatelně v roce
2008 navýšil počet skladovaných hotových výrobků (absolutní změna 626059 tis. Kč) a oproti tomu na
položce bankovní účty ubyly peníze (absolutní změna -124334 tis. Kč) a dále podle výroční zprávy se
společnost Tatra začala více věnovat inkasu pohledávek, a proto se jí povedlo položku dlouhodobé
pohledávky v roce 2008 snížit na nulu. K dalším významnějším změnám na straně aktiv za roky 06-08
nedošlo.
V roce 2007 došlo k výraznému nárůstu především na straně vlastního kapitálu o bezmála 50 %, a to
hlavně díky úspěšnému výsledku hospodaření, který dosáhl 858481 tis. Kč. Dále v roce 2007 o 9,33
% klesl cizí kapitál a to hlavně u krátkodobých obchodních závazků a dlouhodobých i krátkodobých
úvěrů (celkově o 193165 tis. Kč). Oproti tomu v roce 2008 se podnik Tatra dostal do značné ztráty a
její vlastní kapitál klesl o 22,1 %. Tato ztráta byla zaviněna finanční krizí (poklesem zakázek a
neschopností některých zákazníků splácet již odebrané vozy) a zvýšením cen materiálů; ztráta za rok
2008 dosahuje 571731 tis. Kč. Dále Tatra zaznamenává nárůst cizích zdrojů o 52,06 % a tento nárůst
byl nejvíce ovlivněn položkami krátkodobé obchodní závazky (o 176315 tis. Kč), dlouhodobé bankovní
úvěry (o 342864 tis. Kč) a krátkodobé bankovní úvěry (o 403209 tis. Kč). K dalším výraznějším
změnám na straně pasiv nedošlo.
▪ 43 ▪
10.2 Vertikální analýza (rozvaha)
Tabulka 7 - Rozvaha (ver.) TATRA a.s.
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY
% podíl na bilanční sumě
TATRA, a.s.
2008
2007
2006
AKTIVA CELKEM
100,0%
100,0%
100,0%
A.
0,0%
0,0%
0,0%
B.
DLOUHODOBÝ MAJETEK
42,8%
40,3%
42,8%
B.I.
0,8%
0,9%
0,5%
B.II.
28,1%
26,8%
28,3%
B.III.
13,9%
12,7%
14,1%
C.
OBĚŽNÁ AKTIVA
56,2%
58,1%
55,8%
C.I.
Zásoby
35,5%
23,1%
27,7%
C.II.
0,0%
9,4%
2,0%
C.III.
20,6%
22,7%
23,4%
C.IV.
Finanční majetek
0,1%
2,9%
2,8%
D.
1,0%
1,5%
1,4%
D.I.
1,0%
1,5%
1,4%
2008
2007
2006
100,0%
100,0%
100,0%
TATRA, a.s.
PASIVA CELKEM
A.
VLASTNÍ KAPITÁL
41,5%
58,0%
45,6%
A.I.
Základní kapitál
42,5%
46,3%
54,3%
A.II.
Kapitálové fondy
0,0%
0,0%
0,0%
A.III.
2,7%
1,9%
1,9%
A.IV.
Hospodářský výsledek minulých let
8,0%
-9,4%
-17,5%
B.
CIZÍ ZDROJE
58,5%
42,0%
54,3%
B.I.
Rezervy
10,0%
9,1%
12,7%
B.II.
0,2%
0,2%
0,2%
B.III.
20,1%
18,5%
19,0%
B.IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
28,3%
14,2%
22,5%
C.
0,0%
0,0%
0,1%
C.I.
0,0%
0,0%
0,1%
Z následující analýzy je patrné, že procentuální podíl na celkové sumě se za poslední tři roky příliš
neměnil. Na celkové bilanční sumě převládají, na straně aktiv, dlouhodobý majetek (cca 40 %) a
▪ 44 ▪
oběžná aktiva (cca 56 %). Oběžná aktiva v roce 2008 zaznamenala nárůst podílu na bilanční sumě.
To hlavně díky zvětšení objemu zásob a na druhé straně poklesu dlouhodobých pohledávek (z
důvodů již zmíněných v horizontální analýze). Na straně pasiv se na celkové částce podílejí hlavně
základní kapitál podniku, který se během posledních tří let nenavyšoval ani nesnižoval, a položka
hospodářský výsledek minulých let, která byla kladná (i přes negativní výsledek hospodaření). Dále
v roce 2008 došlo k navýšení podílů cizích zdrojů, a to především kvůli navýšení položek bankovní
úvěry a výpomoci (tato položka nejdříve v roce 2007 klesla z 22,5 % na 14,2 % a v roce 2008 opět
vystoupala na hodnotu 28,3 %.
10.3 Horizontální analýza (výkaz zisků a ztrát)
Tabulka 8 - VZZ (hor.) TATRA a.s.
relativní změna
TATRA, a.s.
Položka
absolutní změna (tis. Kč)
2008/2007
2007/2006
2008-2007 2007-2006
+
OBCHODNÍ MARŽE
14,2%
29,2%
13 526
21 586
II.
Výkony
10,9%
30,5%
601 024
1 293 524
B.
Výkonová spotřeba
20,4%
34,3%
871 769
1 091 613
+
PŘIDANÁ HODNOTA
-18,9%
19,6%
-257 219
223 497
C.
Osobní náklady
6,9%
41,1%
52 562
221 245
III.
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
4,4%
-9,8%
3 055
-7 447
F.
Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu
0,6%
1,9%
357
1 161
*
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
-60,7%
175,9%
-332 277
348 887
VII.
Výnosy z dl. finančního majetku
-100,0%
0
-1 200
*
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
822,3%
-414,6%
-336 957
-54 001
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
-216,0%
524,1%
760 978
-295 823
**
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST
-166,6%
220,6%
-1430212
590 709
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
0
0
*
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
-100,0%
5
7 044
***
Výsledek hospodaření za účetní období
-166,6%
229,3%
-1 430 207
597 753
Výsledek hospodaření před zdaněním
-132,2%
147,8%
-669 229
301 930
▪ 45 ▪
Jak je vidět z analýzy výsledek hospodaření za účetní období nejprve rostl v roce 2007 (změna o
229,3 %) a poté v roce 2008 se výrazně propadl (změna o -166,6 %). Pokud se zaměříme na
nejpodstatnější část, přidaná hodnota, vidíme, že v roce 2007 výrazně narostla a naopak v roce 2008
poklesla o 18,9 %. Nárůst přidané hodnoty v roce 2007, byl zapříčiněn hlavně díky nárůstu výkonu
v podobě tržeb za prodej výrobků. V roce 2008 sice výkony ještě o 10,9 % stouply, ale podnik vyráběl
především na sklad a proto se přidaná hodnota o 18,9 % propadla. Podnik v roce 2008 nezachránil
ani pokus snížit náklady na výrobu, a naopak cena služeb, které přímo souvisejí s výrobou, vzrostla o
32 %. Pokud se podíváme dál, co ovlivnilo provozní výsledek hospodaření, zjistíme, že veškeré
nákladové položky ještě vrostly (kromě odměn managementu, který si o 10 % snížil mzdy). Dále
podnik Tatra pokračoval v trendu z roku 2007 a „rozpouštěl“ položku změna stavu rezerv a opravných
položek, ale ani to nezabránilo, aby se provozní výsledek hospodaření propadl o 60 %. Další část
výsledku hospodaření tvoří finanční výsledek hospodaření. Jak v roce 2007 i v roce 2008,
zaznamenala společnost značné výkyvy. V této položce bych se rád zaměřil na finanční úroky, které
díky splacení značné části dlouhodobých a krátkodobých úvěrů v roce 2007 pozitivně ovlivnili
výsledek hospodaření. Naopak v roce 2008 si společnost opět musela vzít dlouhodobý bankovní úvěr
a nákladové úroky vrostly o 62,5 % oproti roku 2007. Výroční zpráva bohužel neuvádí konkrétnější
specifikace, co obsahuje položka ostatní finanční výnosy a ostatní finanční náklady, které se hlavně
v roce 2008 značně podíleli na konečném výsledku finančního hospodaření Vertikální analýza (výkaz
zisků a ztrát)
▪ 46 ▪
Tabulka 9 - VZZ (ver.) TATRA a.s
Z vertikální analýzy můžeme vyčíst, jak velké jsou položky ve vztahu k tržbám (výkonům) podniku,
které představují 100 %. V průběhu posledních tří let vidíme, že výkonová spotřeba tvoří 70-80 %
tržeb a také tento podíl neustále roste, což znamená, že nákladová náročnost tržeb v čase roste a
negativně ovlivňuje rentabilitu tržeb, která je měřená položkou přidaná hodnota, a ta v průběhu let
klesla z 25,5 % v roce 2006 na 18,6 % v roce 2008. Dále se v průběhu let zvyšoval podíl osobních
nákladů, a to hlavně kvůli mzdovým nákladům, které se z 8,8 % v roce 2006 zvýšily na 10,2 % v roce
2008. Pokud přehlédneme mimořádně úspěšný rok 2007 a podíváme se na strukturu, převažují
především
negativní
tendence,
a
▪ 47 ▪
to
hlavně
v posledním
roce.
10.4 Poměrová analýza
Tabulka 10 - Ukazatele rentability
Ukazatele rentability (výnosnosti)
2008
2007
2006
1
ROA - Rentabilita celk. aktiv
-2,03%
12,20%
6,83%
2
ROCE - Rentabilita
-3,12%
16,35%
9,70%
3
ROE - Rentabilita vl.kapitálu
-28,28%
33,09%
15,01%
4
Rentabilita tržeb (ROS)
-9,62%
14,46%
5,84%
Rentabilita tržeb (ROA) znázorňuje schopnost podniku generovat zisk vzhledem k celkovým aktivům.
Nejlepšího výsledku podnik dosáhl v roce 2007, kdy ukazatel dosáhl 12,2 % a přiblížil se oborovému
průměru, který byl pro rok 2007 14,45 % (skupina OKEČ 34 ze stránek MPO, skupina výroba
motorových vozidel, přívěsů, návěsů, tato skupina bohužel není rozdělena na osobní automobily a
nákladní automobily a to nám hlavně v této době dává skreslený pohled na celkovou situaci), což byl
dvojnásobek oproti roku 2006, kdy ROA dosáhlo 6,83 % (oborový průměr pro rok 2006 byl 13,1 %).
Naopak v roce 2008 TATRA a.s. byla plně zasažená krizí a její rentabilita celkových aktiv klesla na 2,03 % (oborový průměr pro rok 2008 byl 10,3 %).
ROE je důležitým ukazatelem hlavně pro majitele akcií, protože jim sděluje, jakou výnosnost má jejich
investice. Oborový průměr ROE pro rok 2006 je 17,76 %, pro rok 2007 je 19,8 % a pro rok 2008 je
průměrné ROE 13,1 %. Pokud se podíváme na náš podnik, tak v roce 2006 podnik dosáhl hodnoty
15,01 % a tím se přiblížil k oborovému průměru. V dalším mimořádně úspěšném roce dokonce více
jak zdvojnásobil hodnotu ukazatele na 33,09 %. Opět bohužel v následujícím roce se ROE propadlo
na -28,28 %. Tuto položku v roce 2008 ovlivnil negativní výsledek hospodaření (rentabilita tržeb) a
finanční páka.
ROCE je ukazatel, který nám sleduje výnosnost celkového investovaného kapitálu (vlastního kapitálu,
rezerv, dlouhodobých závazků a úvěrů). Znovu ukazatel nám pro první dva roky dává kladné hodnoty
9,7 % pro rok 2006 a dokonce 16,35 % pro rok 2007, což je nárůst o více než 6 %. Tomuto nárůstu
podnik vděčí především splacení části dlouhodobého dluhu. Rok 2008 se nese opět v duchu ztráty.
Negativní hodnota -3,12 %, byla způsobena společnosti TATRA a.s. především negativním výsledkem
hospodaření před zdaněním, úroky a navýšením dlouhodobých úvěrů.
Rentabilita tržeb (ROS) je posledním z ukazatelů rentability. Prezentuje nám, kolik zisku přinese jedna
koruna tržeb. V roce 2006 z každé koruny tržeb bylo 5,84 % zisku. O rok později podnik dokonce
téměř ztrojnásobil rentabilitu tržeb, a to na 14,46 %. Tento nárůst rentability se dá přičíst mimořádně
vysokému čistému zisku v tomto roce a úspěšnému prodejnímu roku. V roce 2008 analogicky kvůli
▪ 48 ▪
finanční ztrátě a propadu prodeje rentabilita tržeb klesla na -9,62 %.
Ukazatele aktivity (doby obratu)
1 Obrat aktiv
2008
2007
2006
1,22
1,33
1,17
3,43
5,76
4,24
3 Doba obratu aktiv
295,18
271,07
307,07
4 Doba obratu zásob
104,93
62,53
84,92
5 Doba inkasa pohledávek
60,67
87,09
77,79
6 Doba splatnosti krátk. závazků
59,26
50,04
58,24
2 Obrat zásob
.
Tabulka 11 - Ukazatele aktivity
Tyto ukazatele nám ukazují hospodaření podniku. Obrat aktiv měl rostoucí tendenci až do roku 2008,
kdy podniku poklesly tržby a tedy i celkový obrat, který nám udává kolikrát se aktiva „obrátí“ během
jednoho roku. Obdobně jako u obratu aktiv nám obrat zásob udává, kolikrát se zásoby obrátí během
jednoho roku. Našemu podniku opět rostl počet obrátek zásob během let 2006 a 2007, což vedlo ke
snížení potřebného kapitálu na dosažení obdobného zisku. Během roku 2008 se sice TATRA a.s.
snažila snížit zásoby potřebné pro výrobu vozů, ale i přesto vzhledem ke sníženým tržbám obrat
zásob klesnul. Obdobnou situaci jako u předešlých ukazatelů nám vykazují položky doba obratu aktiv
a dob obratu zásob. Tyto ukazatelé mají stejnou vypovídací hodnotu, ale jsou měřeny ve dnech.
Zajímavý ukazatel je doba inkasa pohledávek, která měla během let 2007 a 2008 zvyšující tendenci,
ale kvůli krokům managementu v roce 2008 klesla průměrná doba inkasa pohledávky z 87,09 dní na
60,67 dne. Naopak doba krátkodobých závazků se kromě roku 2007, kdy ještě poklesla, drží kolem 60
dní. Během 3 sledovaných let byla vždy doba splatnosti krátkodobých závazků menší než doba inkasa
pohledávek. Z toho vyplývá, že podniku klesalo cash flow, protože plnil dříve, než inkasoval
pohledávky.
▪ 49 ▪
Ukazatele likvidity
2008
2007
2006
1 Běžná likvidita
1,62
2,29
1,89
2 Rychlá likvidita
0,59
1,01
0,89
3 Peněžní likvidita
0,00
0,12
0,10
Tabulka 12 - Ukazatele likvidity
Ukazatel běžná likvidita podniku měří schopnost hradit závazky v kratším časovém horizontu (např.
jeden měsíc). Za přijatelnou hodnotu se bere pásmo hodnot od 1,5 – 2,5. Pokud porovnáme běžnou
likviditu s oborovým průměrem (oborový průměr běžné likvidity byl v roce 2006 – 1,42, v roce 2007 –
1,45 a v roce 2008 – 1,26), zjistíme, že TATRA a.s. vykazuje vyšší hodnoty, ale pouze u běžné
likvidity, a to dokonce i v roce 2008 a hlavně díky vysokému stavu výrobků. U rychlé likvidity byl stav
ve srovnání s průměrem spíše podprůměrný (oborový průměr rychlé likvidity byl v roce 2006 – 1,07,
v roce 2007 – 1,13 a v roce 2008 – 1,00). U posledního typu likvidity se podnik pohybuje v průměru
(oborový průměr peněžní likvidity byl v roce 2006 – 0,12, v roce 2007 – 0,11 a v roce 2008 – 0,11), až
na rok 2008, kde byla položka hotovost téměř zcela vyčerpána a hodnota ukazatele byla příliš malá.
Ukazatele zadluţenosti
2008
2007
2006
1
Equity ratio
41,47%
58,03%
45,61%
2
Zadluženost
58,53%
41,97%
54,34%
3
Úrokové krytí
-1,55
13,88
4,65
Tabulka 13 - Ukazatele zadluţenosti
První ukazatel nám udává, jaký je poměr mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji, neboli do jaké míry
jsou aktiva podniku krytá vlastními zdroji. Dále zde máme celkovou zadluženost podniku, která se
pohybovala v rozmezí 42 % - 58,5 %. Nejnižší zadluženost byla samozřejmě v roce 2007, kdy TATRA
a.s. splatila část svých bankovních úvěrů, a naopak nejvyšší v roce 2008, kdy proběhla opačná
operace a zvýšila se položka úvěry a krátkodobé závazky. Poslední z ukazatelů nám ukazuje, kolikrát
převyšuje zisk úroky, které podnik musí platit. Poměr měl do roku 2007 uspokojivou hodnotu. V roce
2008 nabyl tento ukazatel záporné hodnoty, což je pro podnik varovným znamením, že by mohl být v
budoucnu
ve
vážných
problémech
▪ 50 ▪
se
splácením
svých
úvěrů.
10.5 Bilanční pravidla
Tabulka 14 - Bilanční pravidlo 1
Toto pravidlo zkoumá, zdali jsou stálá aktiva financována dlouhodobým kapitálem. Ve všech
sledovaných letech, převýšil dlouhodobý kapitál stálá aktiva. Podniku financoval všechny stálá aktiva i
část oběžných aktiv dlouhodobými zdroji.
Tabulka 15 - Bilanční pravidlo 2
Zlaté pravidlo vyrovnání rizik poměřuje složku vlastního a cizího kapitálu. Pravidlo
požaduje poměr 1:1, případně aby vlastní zdroje převyšovaly cizí. Toto pravidlo sice snižuje rizikovost
pro věřitele, ale na druhé straně snižuje efektivnost finanční páky, a tím pádem i rentabilitu vlastního
kapitálu. Pravidlo ani v jednom roce nedodrželo poměr 1:1, v letech 2006 a 2008 byl poměr cizího
kapitálu větší a v roce 2007 byl naopak větší podíl kapitálu vlastního.
Zlaté pari pravidlo
Stálá aktiva (v tis. Kč)
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
2006
1631149
<
1736926
2007
1804030
<
2594659
2008
2085527
>
2021362
Poslední pravidlo, které uvádím, má požadavek na financování dlouhodobého majetku pouze vlastním
kapitálem. V roce 2006 a 2007 bylo pravidlo dodrženo a suma vlastního kapitálu převyšovala sumu
dlouhodobého majetku. V roce 2008 opět nastal obrat.
▪ 51 ▪
10.6 Rozklad ukazatelů Du Pont
Tabulka 16 - Du Pont
2008
2007
2006
ROE
-28,28%
33,09%
15,01%
ROA
-2,03%
12,20%
6,83%
zisková marže
-0,0176
0,0919
0,0583
obrat aktiv
1,22
1,3281
1,1724
SLOŽENÁ FINANČNÍ PÁKA
3,964
1,599
1,721
úrokové břemeno
1,6438
0,928
0,785
finanční páka
2,4116
1,723
2,193
DAŇOVÉ BŘEMENO
3,507
1,696
1,276
Rentabilita vlastního kapitálu byla v maximu v roce 2007, kdy dosahovala 33 %, což byl více jak
dvojnásobek minulého roku. Na hodnotu ROE v roce 2007 měla velký vliv zisková marže, která
dosáhla úrovně 0,0919, a finanční páka, která díky splacení části úvěrů klesla na 1,723. Naopak
v roce 2008 ROE zaznamenalo značný pokles téměř o 200 %. Na negativní hodnotu ukazatele měly
vliv všechny jednotlivé komponenty kromě obratu aktiv. Klesla zisková marže na negativní hodnotu,
daňové břemeno se kvůli splacení daňových závazků více jak zdvojnásobilo, finanční páka kvůli
opětovnému
pořízení
úvěrů
stoupla
na
2,4
▪ 52 ▪
a
úrokové
břemeno,
se
téměř
zdvojilo.
10.7 Hodnotový ukazatel výkonnosti EVA
Tabulka 17 - EVA TATRA a.s.
2008
2007
2006
ROE
-28,28%
33,09%
15,01%
re
17,97%
6,87%
7,38%
Vlastní kapitál (tis. Kč) 2021362
2594659
1736926
EVA (v tis. Kč)
680 320
132 527
-934 880
K výpočtu asi nejsložitější komponenty, sazby nákladů na vlastní kapitál, jsem použil metodu INFA,
kterou používá Ministerstvo průmyslu a obchodu pro oceňování nákladů na vlastní kapitál. V metodě
INFA se zjišťuje sazba nákladů na vlastní kapitál jako součet bezrizikové sazby (pro tuto sazbu jsem
zvolil výnosnost desetiletých státních dluhopisů), rizikové přirážky za likvidnost akcie, rizikové přirážky
za podnikatelské riziko a rizikové přirážky plynoucí z finanční stability a struktury.
Ve dvou z posledních tří let vytvářel podnik Tatra a.s. přidanou hodnotu. Ukazatel EVA korespondoval
s poměrovými ukazateli ve všech sledovaných letech. Během posledního sledovaného roku Tatra a.s.
měla velmi zápornou hodnotu EVA a to z důvodu: celková finanční ztráta a z toho plynoucí negativní
ROE a značné náklady na vlastní kapitál, které oproti předešlým rokům značně vzrostly, a to hlavně
díky
rizikové
přirážce
za
finanční
▪ 53 ▪
strukturu
podniku
TATRA
a.s..
10.8 Indexy a bankrotní modely
10.8.1
Altmanův index důvěryhodnosti
Tabulka 18 - Altman TATRA a.s.
Altman
2008
2007
2006
Z=
2,2368
2,815
2,034
situace firmy
šedá zóna
šedá zóna
šedá zóna
Altmanův index důvěryhodnosti nám pomocí koeficientů a poměrových ukazatelů vypočítává
takzvané „Z-skoré“ a toto Z-skóre rozděluje do tří skupin. Z je větší než 2,99 (uspokojivá finanční
situace), Z je menší než 1,8 (ohrožení vážnými finančními problémy) a Z je větší než 1,8 a menší
než 2,99 (tzv. šedá zóna). Jak je vidět z výpočtu, tak ve všech letech nám Altmanův index zařadil
Tatru a.s. do šedé zóny. Zajímavé je, že hodnota Z je menší v roce 2006, kdy byla finanční situace
podniku relativně klidná, než v roce 2008, ve kterém zaznamenala Tatra a.s. propad tržeb a
záporný výsledek hospodaření.
10.8.2
Kralickův rychlý test
Tabulka 19 - Kralickuv test TATRA a.s.
Kralickuv quicktest
2008
2007
2006
Kvóta vlastního kapitálu
41,47%
58,03%
45,60%
Doba splácení CF
-
0,88
2,02
CF v tržbách
-0,94%
2,30%
1,11%
ROA
-2,03%
12,20%
6,83%
Hodnocení
2008
2007
2006
Kvóta vlastního kapitálu
1
1
1
Doba splácení CF
5
1
1
CF v tržbách
5
4
4
ROA
5
2
4
průměr:
4
2
2,5
Kralickův rychlý test boduje určité ukazatele a po sečtení a zprůměrování bodů vyjde známka, a ta
vypovídá o finančním zdraví firmy, přičemž průměrná známka 1 se hodnotí jako velmi dobrý, 2 –
▪ 54 ▪
dobrý, 3 - střední, 4 – špatný a 5 – podnik v ohrožení. Tento model už koresponduje se zjištěními
v poměrové analýze. V roce 2006 Tatra dostala známku středně-dobrý, v roce 2007, kdy za
pozorované období firma měla nejlepší účetní výsledky, dostala známku dobrý, a poslední rok, ve
kterém se podnik ocitl v problémech, dostal známku špatný. U tohoto testu musím zdůraznit, že
v posledním pozorovaném roce Tatra a.s. měla negativní hodnotu splácení cash flow z důvodů
záporného provozního cash flow. Z tohoto důvodu není hodnota uvedená v tabulce a tuto hodnotu
jsem obodoval nejhorší možnou známkou.
10.8.3
Index IN01
Tabulka 20 - IN01 TATRA a.s.
IN01
váhy
2008
2007
2006
A/ČZ
0,13
-8,5265
5,2082
14,6073
EBIT/Ú
0,04
3,3661
13,923
3,5469
EBIT/A
3,92
0,0441
0,1224
0,0521
VÝNOSY/A
0,21
1,4431
1,6016
1,4707
OA/KZ+KBÚ
0,09
1,619
3,7326
1,8953
-0,352
2,386
2,724
výsledek
Tento index je podobně jako Altmanův tvořen koeficienty, které násobí poměrové ukazatele a
výsledné číslo nám vypovídá o finančním zdraví firmy. Tento index byl vytvořen v roce 2001 pánem
a paní Neumaierovými. Hodnocení je nastavené na hodnotu 1,77. Pokud je skóre vyšší než 1,77,
podnik tvoří hodnotu. Pokud je hodnota menší než 0,75, podnik netvoří hodnotu a je ohrožen.
Cokoliv mezi spadá do šedé zóny. Tento index má podle mého názoru opět vyšší vypovídající
hodnotu než Altmanův a výsledné hodnoty opět víceméně kopírují zjištění z poměrové analýzy a
výpočtu přidané hodnoty, a to, že v pozorovaných letech 2006 a 2007 podnik tvořil hodnotu a těšil
se finančnímu zdraví a v posledním roku dosáhl minusové hodnoty - tedy podle hodnocení spěje
k bankrotu.
▪ 55 ▪
11
Závěr
Na začátku práce jsem se věnoval kapitálu a jeho zdroji. Uvedl jsem některé základní možnosti
podniku získání kapitálu, výhody a nevýhody takto získaných prostředků, a k čemu se tyto finance
využívají. Další kapitola se věnovala investicím. Které, slouží jako nástroji finančního
managementu,
který slouží
k
zhodnocení
volných
finančních
prostředků
a
metodami
vyhodnocování jejich efektivnosti. Poslední teoreticky zaměřenou kapitolu jsem věnoval finanční
analýze a metodikám jejího vyhotovení. Zde jsem uvedl některé základní postupy při rozboru
účetních dokumentů, dále čtení z hodnot ukazatelů a nakonec některé vybrané indexy a modely,
které by měly predikovat a ohodnocovat finanční situaci firmy. Na konec mé práce jsem tyto
teoretické postupy převedl do praxe a sestavil jsem finanční analýzu společnosti Tatra a.s.
Po dokončení finanční analýzy společnosti TATRA a.s., jsem zhodnotil finanční stav tohoto
podniku (pouze jako externí pozorovatel, který neměl přístup k vnitropodnikovým datům, ale pouze
k výročním zprávám, účetním uzávěrkám a informacím volně dostupným na internetu). Jak již je
patrné z výsledků a ukazatelů nyní se podnik nachází v obtížné situaci. V první části analýzy jsem
uvedl některá základní data o této společnosti. V horizontální a vertikální analýze jsem upozornil na
zajímavé skutečnosti, které se během sledovaného období událi v rozvahách a výsledovkách firmy.
Z rozvahy společnosti je patrná, že na vrcholu (během sledovaného období) byla tato společnost
v roce 2007, kdy díky mimořádné prodejnosti společnost splatila část svých úvěrů (cca 222 mil. Kč)
a v tomto roce dosáhla i mimořádného zisku (cca 858,5mil. Kč). Úplný opak nastal v roce 2008,
kdy byla společnost nucená nízkou prodejností a začínající krizí nabrat úvěry v částce 774mil. Kč a
na konci roku TATRA a.s. zaúčtovala ztrátu 572mil. Kč. Z analýzy poměrových ukazatelů vyplívá,
že se podnik dostal během roku 2008 do značných finančních problémů a to hlavně díky
zápornému výsledku hospodaření a navyšujícím se poměrem cizího kapitálu na celkovém majetku
firmy. Zajímavé je, přes dlouhodobé a krátkodobé úvěry, které si společnosti v roce 2008 opatřila,
nemá dostatek peněžitých prostředků a tím pádem její peněžitá likvidita klesla téměř k nule.
Nejúspěšnější rok za sledované období byl pro TATRU rok 2007, kdy se rentabilitou aktiv přiblížil
oborovému průměru (do, kterého jsou započítány automobilky vyrábějící osobní vozy) a
rentabilitou vlastního kapitálu je dokonce předčila. Rozklad Du Pont nám ukázal, že za
mimořádnou rentabilitou vlastních zdrojů v roce 2007 stála vysoká zisková marže. Ekonomická
přidaná hodnota (EVA) nám spočítala zisk firmy v letech 2006 a 2007, kdy podnik „vytvářel“
hodnotu a po odečtení nákladů na vlastní kapitál nám v roce 2007 vyšla přidaná hodnota 680mil.Kč
a v roce 2006 132,5mil. Kč. V roce 2008 vyšla hodnota záporná a to téměř 1mld. Kč, tento údaj je
však mírně zkreslený, protože díky rizikové přirážce za finanční strukturu se zvýšily požadavky na
výnosnost vlastního kapitálu na 17,97 %, což je o 10 % více, než v minulých letech. Altmanův Z
▪ 56 ▪
model, který jsem na podnik TATRA a.s. aplikoval, zařadili firmu do tzv. šedé zóny, a tedy neměli
vypovídající charakter o finančním zdraví podniku. Kralickův rychlí test, zařadil v posledním roce
firmu do skupiny „silně ohrožených firem“ a stejný průběh měl i index IN01.celkové výsledky do
roku 2007 byli velmi dobré bohužel v následujícím roce na podnik TATRA a.s. plně dopadla
finanční krize a společnost přišla o zakázky, musela propustit část zaměstnanců a omezit výrobu, i
přes tyto opatření společnosti rostly mzdové náklady. V tuto chvíli by se společnost měla věnovat
snižování nákladů. Zaměřit se na odbyt výrobků (stav výrobků se během roku 2008 zvedl o 626mil.
Kč). V dalších letech se vzhledem k probíhající finanční krizi a propadu dopravního sektoru nejspíš
finanční situace tohoto podniku bude jen nadále zhoršovat.
▪ 57 ▪
12
Conclusion
At the beginning, I worked on the capital and its sources. I've included some basic options the
company gets capital, the advantages and disadvantages of such funds received, and for what
these funds are used. Next chapter is devoted to investment, which serves as a financial
management tool that is used to evaluate the available funds and methods of evaluating their
effectiveness. Last theoretically oriented chapter is devoted to financial analysis and methodologies
for its completion. Here I mentioned some of the basic procedures for analyzing financial
documents, the reading of parameter values, and finally some selected indexes and models that
should predict and rate the financial situation of the company. At the end of my work, I transferred
these theoretical methods into practice and I put together a financial analysis company TATRA
corp..
After completing a financial analysis of the company TATRA corp., I have reviewed the financial
status of the factory (just as an external observer, who did not have access to internal data, but
only to the annual reports, accounting sheets and information freely available on the internet).Is
evident from the results and indicators that company is in a difficult situation. In the first part of the
analysis I write down some basic data about company. In the horizontal and vertical analysis, I
pointed to the interesting fact that occurred during the period under consideration in firm´ s balance
sheets and income statements. The company's balance sheet shows that (during the period under
consideration), the company was in 2007 on the top, when thanks to the extraordinary marketability
of the company repaid its loans (about 222 million CZK) and this year achieved the extraordinary
profits (about 858.5 million CZK). The opposite occurred in 2008 when the company was forced by
low marketability and financial crisis took bank loan (774 mil. CZK) and at the end of TATRA corp.
recorded a loss of 572 mil. CZK. The analysis of financial ratios shows that the company in 2008 is
in financial difficulties, mainly due to negative operating results and the bank loans. Curious is that,
over the long term and short-term loans, which the company sought in 2008,TATRA corp. have
lacks of the financial resources and therefore its cash liquidity has fallen almost to zero. The most
successful year for the TATRA corp. was 2007, when the return on assets closer to industryaverage (in which are included automobile manufacturing cars) and the return on equity is even
surpassed. Du Pont decomposition showed us that the extraordinary profitability of equity in 2007
was the high profit margins. Economic Value Added (EVA), we calculated that the profit of the
company in 2006 and 2007, when the company "created" value, after counting the cost of equity
capital to us in 2007 came 680mil.Kč and in 2006, 132.5 million CZK. In 2008 the value went
negative to almost a one billion CZK; this figure is slightly distorted because cost of equity capital
went to17.97%, which is 10% more than in previous years. Altman's Z model, put the TATRA corp.,
into a gray zone, so it´s tell us nothing about the financial health of the firm. Kralickuv quick test,
▪ 58 ▪
ranked the company to a group of "endangered businesses" (2008) and had the same line as the
index IN01.Whole results in 2007 were very good, unfortunately the following year the company
TATRA corp. was fully afflicted by the financial crisis and the company lost contracts. Company
had to lay off some employees and reduce production, in spite of these measures of labor costs
increased. At this time, the company should reduce cost, focus on sales of products (products rose
during 2008 by 626 miles. CZK). In the following years due to the ongoing financial crisis and a
growth recession in the transport sector, probably the company's financial situation will be
deteriorated.
▪ 59 ▪
13
Seznam pouţité literatury
[1] (SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání.
Praha : Grada, 2007. 477 s. ISBN 978-80-247-1992-4.)
[2] KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 277 s. ISBN 97880-7380-174-8.
[3] KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza: krok za krokem. 2. Vydání. Praha:
C.H.Beck, 2007. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5.
[4] HÁLEK, Vítězslav Vertikální a horizontální analýza. In . Bratislava: DonauMedia, 2008 [cit. 2010-0421]. Dostupné z WWW: <http://halek.info/dokumenty/km_c3_02.pdf>. ISBN 978-80-89364-00-8
[5] www.mpo.cz – stránky ministerstva průmyslu a obchodu
[6] www.justice.cz – oficiální stránky českého soudnictví
[7] www.tatra.cz – oficiální stránky společnosti TATRA a.s.
[8] www.cnb.cz – stránky české národní banky
▪ 60 ▪
14
Seznam rovnic
Rovnice 1 - ROI ................................................................................................................................ 19
Rovnice 2 – Doba splácení .............................................................................................................. 19
Rovnice 3 - NPV ............................................................................................................................... 19
Rovnice 4 - IRR ................................................................................................................................ 20
Rovnice 5 – Obrat zásob .................................................................................................................. 26
Rovnice 6 – Obrat aktiv .................................................................................................................... 27
Rovnice 7 – Průměrná doba inkasa ................................................................................................. 27
Rovnice 8 – Doba splacení závazků ................................................................................................ 27
Rovnice 9 - RoA ............................................................................................................................... 27
Rovnice 10 - ROCE .......................................................................................................................... 28
Rovnice 11 - ROE ............................................................................................................................ 28
Rovnice 12 - ROS ............................................................................................................................ 28
Rovnice 13 - Equity ratio .................................................................................................................. 28
Rovnice 14 - Zadluženost ................................................................................................................. 29
Rovnice 15 - Úrokové krytí ............................................................................................................... 29
Rovnice 16 - Bežná likvidita ............................................................................................................. 29
Rovnice 17 - Rychlá likvidita ............................................................................................................ 29
Rovnice 18 - peněžní likvidita ........................................................................................................... 30
Rovnice 19 - Cena akcie / zisk na akcii ............................................................................................ 30
Rovnice 20 - Čistý zisk na akcii ........................................................................................................ 30
Rovnice 21 - Dividenda .................................................................................................................... 30
Rovnice 22 - Du Pont ....................................................................................................................... 31
Rovnice 23 - Logaritmická metoda ................................................................................................... 31
Rovnice 28 - Roložení Du Pont (ln) .................................................................................................. 32
Rovnice 29 - Indexi Du Pont (ln) ...................................................................................................... 32
Rovnice 30 - Změna A Du Pont (ln) ................................................................................................. 33
Rovnice 31 - Změna B Du Pont (ln) ................................................................................................. 33
▪ 61 ▪
Rovnice 32 - Změna C Du Pont (ln) ................................................................................................. 33
Rovnice 33 - EVA ............................................................................................................................. 34
Rovnice 34 - WACC ......................................................................................................................... 34
Rovnice 35 - EVA 2 .......................................................................................................................... 34
Rovnice 36 - cena kapitálu ............................................................................................................... 35
Rovnice 37- Altmanův Z model ........................................................................................................ 37
Rovnice 38 - IN01 ............................................................................................................................. 38
▪ 62 ▪
15
Seznam obrázků
Obrázek 1 – Rozhodování investora ................................................................................................ 18
Obrázek 2 - Organizační struktůra TATRA a.s. ............................................................................... 40
Obrázek 3 - Graf struktura akcionářů ............................................................................................... 40
▪ 63 ▪
16
Seznam tabulek
Tabulka 1 - Rozvaha ........................................................................................................................ 24
Tabulka 2 – Výkaz zisků a ztrát ........................................................................................................ 25
Tabulka 3- Výkaz cash flow .............................................................................................................. 25
Tabulka 4 - Kralickův test ................................................................................................................. 38
Tabulka 5 - Zahraniční účasti ........................................................................................................... 41
Tabulka 6 - Rozvaha (hor.)TATRA a.s. ............................................................................................ 42
Tabulka 7 - Rozvaha (ver.) TATRA a.s. ........................................................................................... 44
Tabulka 8 - VZZ (hor.) TATRA a.s. .................................................................................................. 45
Tabulka 9 - VZZ (ver.) TATRA a.s.................................................................................................... 47
Tabulka 10 - Ukazatele rentability .................................................................................................... 48
Tabulka 11 - Ukazatele aktivity ........................................................................................................ 49
Tabulka 12 - Ukazatele likvidity ........................................................................................................ 50
Tabulka 13 - Ukazatele zadluženosti ............................................................................................... 50
Tabulka 14 - Bilanční pravidlo 1 ....................................................................................................... 51
Tabulka 15 - Bilanční pravidlo 2 ....................................................................................................... 51
Tabulka 16 - Du Pont ...................................................................................................................... 52
Tabulka 17 - EVA TATRA a.s........................................................................................................... 53
Tabulka 18 - Altman TATRA a.s....................................................................................................... 54
Tabulka 19 - Kralickuv test TATRA a.s. ........................................................................................... 54
Tabulka 20 - IN01 TATRA a.s. ......................................................................................................... 55
▪ 64 ▪
17
Seznam příloh
1. Rozvaha ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008
2. Výsledovka ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008
▪ 65 ▪
17.1 Příloha 1 - Rozvaha ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008
R O Z V A H A ve zkráceném rozsahu (tis. Kč)
TATRA, a.s.
2008
AKTIVA CELKEM
2007
2006
4 874 812
4 471 137
3 808 541
2 085 527
1 804 030
1 631 149
38 632
39 729
18 337
A.
B.
DLOUHODOBÝ MAJETEK
B.I.
B.II.
1 370 169
1 198 391
1 076 454
B.III.
676 726
565 910
536 358
C.
OBĚŢNÁ AKTIVA
2 738 947
2 598 546
2 125 856
C.I.
Zásoby
1 732 922
1 031 427
1 053 209
C.II.
0
421 482
74 511
C.III.
1 001 958
1 015 083
890 363
4 067
130 554
107 773
C.IV. Finanční majetek
D.
50 338
68 561
51 536
D.I.
50 338
68 561
51 536
PASIVA CELKEM
4 874 812
4 471 137
3 808 541
A.
VLASTNÍ KAPITÁL
2 021 362
2 594 659
1 736 926
A.I.
Základní kapitál
2 069 753
2 069 753
2 069 753
A.II.
Kapitálové fondy
-425
544
784
A.III.
131 734
86 251
73 723
392 031
-420 370
-668 062
2 853 450
1 876 478
2 069 643
486 106
409 003
482 447
A.IV. Hospodářský výsledek minulých let
B.
CIZÍ ZDROJE
B.I.
Rezervy
B.II.
7 738
7 231
8 350
B.III.
978 673
825 384
722 315
1 380 933
634 860
856 531
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
C.
0
0
1 972
C.I.
0
0
1 972
▪ 66 ▪
17.2 Příloha 2 – Výsledovka ve zkráceném rozsahu za roky 2006 - 2008
V Ý S L E D O V K A ve zkráceném rozsahu (tis. Kč)
TATRA, a.s.
Poloţka
č.ř.
+ OBCHODNÍ MARŢE
2008
2007
2006
03
109036
95510
73924
II.
Výkony
04
6 140 097
5 539 073
4 245 549
B.
Výkonová spotřeba
08
5 144 879
4 273 110
3 181 497
11
1 104 254
1 361 473
1 137 976
12
811 791
759 229
537 984
19
71 887
68 832
76 279
+ PŘIDANÁ HODNOTA
C.
Osobní náklady
III. Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu
F.
Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu
22
62 934
62 577
61 416
*
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
30
214 912
547 189
198 302
33
0
0
1 200
VII. Výnosy z dl. finančního majetku
*
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
49
-377 932
-40 975
13 026
Q.
Daň z příjmů za běţnou činnost
50
408 711
-352 267
-56 444
**
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST
53
-571 731
858 481
267 772
R.
Mimořádné náklady
55
0
17 326
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
56
*
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
59
5
0
-7 044
61
-571 726
858 481
260 728
62
-163 015
506 214
204 284
*** Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
▪ 67 ▪

Finanční management a finanční analýza

Transkript

Podobné dokumenty

12/2011 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací

3 - Děti Země

Cementy pro obecné použití / Cement podle EN

Scientific Papers 35 (3/2015) Faculty of

Pfiístupy k anal˘ze finanăní v˘konnosti firem a odvűtví na bázi

disertační práce - OIKT - Česká zemědělská univerzita v Praze

Očekávané dopady změn sazeb DPH na rozpočty krajů1

Základy firemních financí