Pavucina brezen 2015 - ZŠ U Stadionu, Chrudim

Pavucina brezen 2015 - ZŠ U Stadionu, Chrudim

Občasník žáků ZŠ Chrudim, U Stadionu
BŘEZEN 2015
Ahoj holky, ahoj kluci,
po delší době jsme tu zase a přinášíme nejen další číslo
časopisu, ale jak se zdá i slunečné počasí. Přejeme vám
hezké počtení a krásné a nezapomenutelné Velikonoce.
1
Moje štěstí
Nejprve bych vám měla vysvětlit, co to moje štěstí asi je. Já mám,
„štěstí“ , které se od ostatních liší. Moje štěstí je dvouletá neteř. Nejdříve
jsem byla uražená, jelikož existoval svět jen pro ni, ale asi jsem „dospěla“.
Uvědomila jsem si, že ne všechno se točí kolem mě. A teď? Je to to
nejcennější, co mám. Trávíme spolu spoustu času. Prostě si nedokážu
představit jediný den bez ní. To jak mě objímá, dává pusinku na dobrou
noc nebo utěšuje, když brečím. Je malá, ale ví, jak vykouzlit komukoliv na
obličeji úsměv. Jednou, když jsme si spolu hrály, řekla mi : „Teto, mám tě
ráda.“ A od té doby ji nechci nikomu dát. Ano, jsem docela lakomá, ale
co, ona mi za to stojí. Dodává mi energii, i když se mnou není, strašně mi
pomáhá. Nosím ji stále u sebe, nosím ji v srdci. Doufám, že dál budu moct
s ní trávit čas a prožívat nová dobrodružství.
„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač
by byl ochoten zemřít.“
Michalkaa
Slovník mladých teenagerů
Jsme v takovém teenagerském věku. Proto používáme nejrůznější
slova, ze kterých si vytvoříme vlastní slovník. A protože mě toto téma
zaujalo, tak jsem si pro vás připravila pár těch nejpoužívanějších nebo
nejznámějších slov, co se tak běžně říkají.
•
•
•
•
•
•
•
•
chechtoň – vysmátý člověk
stíhačka –manželka
fpoho – v pořádku
tutáč – určitě
kokos – hlava
vopruzov – škola
cukrblik – flirtování
hudlan – pusa
•
•
•
•
•
•
•
•
2
je na plech – hodně opilej
blatouchy – velké uši
čuchometr – nos
hodit bok – zatancovat si
krimoš – vězení
makovice – hlava
zacvakat – zaplatit
best – nejlepší
Terka ☺
Hudba, která tě donutí vzpomínat
Jednou za čtrnáct dní mě asi na devadesát minut navštíví něco, co
bych nazvala múzou, něco, co mě donutí přemýšlet. Teda, rozhodně
neříkám, že přemýšlím jen během těchto devadesáti minut, to ne, ale
většinou jsou to právě tato úterý, kdy se svojí spolužačkou Dominikou
Sokolovou, kterou tímto zdravím, přemýšlíme nad otázkami všedního i
nevšedního dne. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla napsat článek o hudbě a
o vzpomínkách. Myslím, že každý z nás má někde v srdci písničku, která
ho donutí vzpomínat, ať už je to stará „odrhovačka“, kterou si pamatuje už
od svých dětských let, či novodobá skladba, která ho nějakým způsobem
chytla za srdce. Teda, alespoň já to tak mám. Jsou písničky, které se mi líbí
a pak jsou písničky, které mi něco připomenou. Vždycky mě zajímalo, jak
to vidí ostatní. A koho jiného se zeptat než své již zmiňované spolužačky,
sebe a pár lidí k tomu?
Dominika Sokolová (instagram.com/domie.s)
Pro začátek chci jen říct, že po mně chtěla reklamu, takže se všemi
připomínkami a dotazy na její instagram se obracejte na ní samotnou.
Jaká písnička v tobě vyvolá vzpomínky a jaké?
Don’t Let Me Go od Harryho Stylese, myslete si o tom, co chcete. Ta
písnička ve mně vyvolává trapné a zároveň hezké vzpomínky na říjen
minulého roku. Víc k tomu říkat nebudu.
Říká se, že hudba léčí, co si o tom myslíš ty?
Myslím si, že hudba působí na psychiku a dokáže dostat mnoho lidí
z depresí.
A co ty a deprese, dokáže hudba pomoct tobě?
Hudba dokáže značně ovlivnit mou náladu, ale z depresí se raději dostanu
jiným způsobem, například se z nich vypíšu, ať už ve formě článku, nebo
svých zápisků do svého agresivního deníku.
Dobře, děkuji za odpovědi a mimochodem, teď přišla ta chvíle, kdy mi
máš poděkovat za reklamu.
Díky. (Podle mě dost ironicky řečeno, pozn. redakce)
3
Jak jsem přežila hodinu zeměpisu☺
Sedím v lavici a
učím se zeměpis,
protože budeme psát
slepou mapku ze
Skandinávie.
Vtom
vejde
do
třídy
spolužák s mapou a
jen tak mimochodem
začne říkat něco o
zkoušení. Zpozorním
a ptám se ho: „Cože?!
To snad ne!“ On však
na to: „No, řikal to.“
Jiný spolužák to ale
zase naopak vyvrací:
„Ne, ne, vždyť řikal,
že budem psát. No,
jsem zneklidněná, a
tak si radši čtu i teorii.
Ale ne! Už
zvoní! Snažím se ještě
info do sebe nacpat,
ale moc to nejde.
Najednou do dveří vchází učitel. Otráveně řekne: „Sedněte si“a také
se posadí. A už je to tady. „Německo jsme dopsali…“ „Ne, máme ho ještě
dopsat“ říká spolužák. Učitel: „No dobře, tak dopíšeme zápis a pak budu
ZKOUŠET.“ Neeeeeeeeeee!!! Tak jsme psali zápis a učitel k tomu ještě
povídal a čas ubíhal a já si tak přála, ať zazvoní….......
CRRR…☺Jupííííí. Sice jsme potom ještě psali zápis, ale to mi vůbec
nevadilo. Byla jsem a jsem strašně šťastná. (za týden nás sice bude učitel
zkoušet, ale alespoň se na to budu moct naučit) ☺
(Pozn.red. - No nejsou to infarktové situace? …)
Haase
4
Jak si vyrobit domácí zmrzlinu (ovocný sorbet)
Co potřebujeme:
1. 550 g glukózo - fruktózového sirupu (litr tohoto sirupu vyrobíme
svařením 450 g cukru, 450 g vody, 60 g glukózy a 40 g fruktózy)
2. 80 g vody
3. 360 g jahod (či jiného sezónního ovoce)
4. 10 g citrónové šťávy
Postup:
1. Nejdříve si z cukru, stejného dílu vody, glukózy a fruktózy uvaříme
sirup a necháme jej vychladit.
2. Poté přidáme zbytek vody, čerstvé rozmixované ovoce a citrónovou
šťávu.
3. Směs necháme mrazit a šlehat ve zmrzlinovém stroji.
4. Když je zmrzlina pořádně rozšlehaná a zmražená, tak máme hotovo a
můžeme servírovat třeba s lístkem máty a ovocem. ☺
Dobrou chuť!
Haase
Výchova dítěte
Podle mého názoru je na každé rodině, jak dítě vychová. Nesmí mu
hrubě nadávat a už vůbec ne týrat. Je to veliká zodpovědnost pořídit si dítě.
Většina dětí se vzteká, když nedostane to, co chce. Ale kdyby jim to každý
koupil, byly by pak rozmazlené. Když vidím, jak tu každý dostane
poměrně všechno, co si přeje, tak jsem občas i ráda, že nemám drahé věci.
Je důležité, aby se rodiče věnovali dětem. Nejlepší je pro dítě, když má oba
rodiče pospolu, což je bohužel u málo rodin. Nejhorší je, když otěhotní
někdo, kdo dítě nechce, anebo je na to příliš mladý. Některé ženy to mají
zase tak, že by se o dítě dokázaly postarat a snaží se, ale bohužel mají
nějakou chorobu a nemohou otěhotnět. Když nechcete dítě a otěhotníte, tak
ho raději dejte k adopci, než abyste ho týraly.
5
Co je to chřipka?
Mnoho lidí si myslí, že chřipka je to samé jako nachlazení nebo
angína, ale je to omyl. Nachlezení se projevuju rýmou, škrábáním v krku a
zvýšenou teplotou. Nachlazení i chřipka jsou virové nemoci na rozdíl od
angíny, která je bakteriální a projevuje se zánětem mandlí. Tyto tři nemoci
se od sebe výrazně liší. Chřipka se projevuje příznaky, jako jsou horečka,
bolesti hlavy, kloubů a svalů. Podobně jako mnoho nemocí chřipka nemusí
vždy být chřipka, může se zatím skrývat mnoho vedlejších příznaku
různých vážnějších nemocí. I když se to nezdá i obyčejná chřipka může
zabíjet. Mnoho lidí ročne umírá na různá druhy chřipek, jako je prasečí,
ptačí a mnoho dalších. Chřipka může způsobit mnoho vážných nemocí,
jako jsou chřipkový zápal plic, zánět srdce, svalů a další vážné nemoci.
Minulý rok v celém světe onemocnělo chřipkou půl miliardy z toho dvě
stě až pět set tisíc lidí na tuto nemoc umře. V České republice minulý rok
onemocnělo 1,2 milionu obyvatel, z toho 2500 jich zemře. Většina lidí si
myslí, že když se nechají očkovat, tak budou zdraví a chřipkou
neonemocní. Lidé se nechávají očkovat proti klasické chřipce, která se
v posledních letech dostala do mnoha mutací, se kterými moc lidí nepočítá.
Myslím, že lidé by neměli chřipku
podceňovat
a
přistupovat
k ní
s respektem jako k dalším vážnějším
nemocem.
Domča
První kvetoucí rostliny jara
Zkus uhodnout, co to je za květiny:
1)Na lodyhách vyrůstají žluté květy. Má
syté zelené listy. Najdeš ji na březích
potoků, v mokřinách. Je chráněná.
Obsahuje jedovaté látky.
(blatouch bahenní)
2)Vysoká bylina. Má bílé květy. Roste na vlhkých, hlinitých místech.
Častá zahradní rostlina. Vyrůstá ještě za sněhové pokrývky. Je jedovatá.
Zařazena mezi ohrožené druhy našich květin.
(sněženka podsněžník)
6
3)Mléčící bylina se silným kořenem. Bývá spíše plevelem. Roste
v travnatých plochách. Je léčivá. Má žlutý květ, který, čím je rostlina
starší, zešediví a lze semena rozfoukat jako malé padáčky.
(smetánka lékařská neboli pampeliška)
Skoro každý z nás se těší, až skončí zima a přijde jaro. V zimě moc
kvetoucích kytek venku nebo na zahradách neuvidíme. Když začínají růst
jarní květiny, jako je třeba sněženka, krokus atd.., vždycky se na ně ráda
dívám, protože vím, že už začíná jaro. Nechápu lidi, kteří je schválně trhají
a potom je jen tak zahodí. Jarní květiny jsou ozdobou v našich zahradách a
k jaru vždy patří. Posuďte sami, jaké by bylo jaro bez barevných
kvetoucích květin.
Jana.. ☺
Francie
V létě 2014 jsem navštívila Francii. Mám pocit, že Francie je město
romantiky. Nezjistila jsem, jestli je to pravda, jelikož jsem tam jela se
skautem.
Náš program zahrnoval čtyři dny v Paříži a 10 dní na skautském
táboře. Paříž byla úchvatná. Viděla jsem Vítězný oblouk, který je ozdobou
všech z něj vedoucích dvanácti silnic. Přešla jsem Pont des Arts, česky
Most umění, který je znám zámky, které na něj věší zamilované páry na
důkaz věčné lásky. Kromě toho jsem navštívila Louver a zjistila, že Mona
Lisa není tak velká, jak se zdá či říká. Ale nejvíc jsem si užila procházku
po des Champs-Élysées. Kouzelná ulice s nejméně tuctem kaváren a
spoustou skvělých a drahých obchodů tě nechá cítit se důležitě i mezi
tisícem lidí. Vrcholem návštěvy Paříže byla samozřejmě Eiffelova věž. Po
vyšlápnutí nekonečných schodů na nás čekal na vrcholu výhled nad
výhledy. S obdivem a údivem jsem sledovala malé tečky, pohybující se
pod tou nádhernou hromadou kovu, a rozesmívaly mě. Div, že jsem
nespadla při hledání nejlepšího místa pro fotku. Zbytek dne jsme trávili
poflakováním se pod Eiffelovkou a čekáním na její noční rozsvícení. Když
se jen trochu setmělo, světla se rozsvítila a my všichni jsme se kochali
pýchou Francouzů.
Dalších deset dní jsme strávili v přítomnosti francouzských a
dánských skautů na jedné farmě, kde se pořádal tábor. Hned se nás ujal
Edgar, neuvěřitelně vtipný Francouz, díky kterému jsme zvládli i
7
nesnesitelné výlety, které zřejmě Francouzům přišly zábavné. Byl to
nejlepší tábor, hlavě díky poznání nových a zajímavých lidí. Třeba Julie je
dánská čtrnáctiletá dívka a mluví plynně francouzsky, dánsky a anglicky a
já ji neuvěřitelně obdivuji. Nebo Baptiste nejlepší neprofesionální
kytarista, jakého jsem poznala a Tithua, který kreslí strašně okouzlující a
strašidelné postavy. Loučit se s tak skvělou partou lidí není lehké, bohužel
jinak to nešlo.
Další dva měsíce jsem své přátele rozčilovala svým neustálým
mluvením anglicky, ale nebylo lehké se to odnaučit.
Hláška Francie: It’s fuk! (Jako české je to jedno/ je to fuk)
k.v.
Lucie Mičulková
Ahoj, jsem veselá, přátelská a taky trochu praštěná holka. Chodím
sice do osmé třídy, ale už se začínám rozhodovat, kam půjdu na školu.
Napadají mě jen dvě školy a to veterina a fotografická škola, ale převládá u
mě veterina, protože mám ráda koně, zvířata a přírodu. Dál ráda jezdím na
koních, poslouchám hudbu a občas fotím krajinu a svá zvířata.
Denisa Netolická
Jsem v 9. třídě základní školy. Podávám si přihlášku na
pedagogickou školu v Hradci Králové. Baví mě starat se o malé děti a hrát
si s nimi. Jsem přátelská, ale i výbušná. Chodím do Základní umělecké
školy v Chrudimi. Hraji již 5. rokem na kytaru.
Dominika Brožková
Chodím do deváté třídy. Je mi patnáct let. Ve volném čase střílím
z brokovnice, nebo trávím čas se svými kamarády. Jsem kamarádská,
nerada na něco dlouho čekám. Jednou bych se chtěla stát doktorkou, je to
mé vysněné přání.
8
Dominika
Ironie a sarkasmus jsou
mými nejlepšími přáteli. Filosofii
čerpanou z tisíců stránek knih
dosazuji do reálného života,
zatímco je zdáli slyšet můj smích.
Jana Dvořáková
Hlásím se na Konzervatoř do
Pardubic. Jsem v 9.třídě. Ve svém
volném čase ráda zpívám, jezdím
na kole nebo jsem s kamarády.
Chodím do základní umělecké
školy zpívat a hrát na klavír. Jsem
netrpělivá a nerada se s někým
hádám, když vím, že mám pravdu.
Nemám ráda fyziku a matematiku.
Michala Jeníčková
Chodím do 9. třídy. Momentálně se hlásím na střední školu
v Chrudimi. Baví mě starat se o malé děti, proto jdu na sociální pracovnici.
Jsem starostlivá, co se
týče dětí, bývám milá a
kamarádská
na
lidi
kolem mě. Také jsem
šíleně ukecaná, pusa mi
jede sama. Kamarádky
mi říkají, že jsem strašný
prcek. Miluju gumové
medvídky, červené růže
a svoji neteř. Ráda
koukám na horory a na
„pohádky“.
9
Leuše Kubáčů
Tak to jsem já. Malý bláznivý flegmatik:D. Miluji horory, fantasy,
komedie, detektivky a SCI-FY. :* Mám ráda červenočerné a modrofialové
kombinace barev. Miluju únor a zimu a samozřejmě léto, sice tahle věta
nedává smysl, ale jak jsem psala na začátku, jsem tak trochu blázen. :D
Násilí alias zbraně a já
Myslím, že každý by měl mít svou zbraň. Ať už smrtelnou , nebo
jinou jako třeba krásu. Za zbraň by se teoreticky dalo považovat cokoliv,
co je ostré, tím pádem i nože, vidličky,… pokud přijdou do špatných
rukou. Zkrátka zbraně někdy jsou potřeba, i když se to s nimi někdy dost
přehání. Ale někdy zachrání zbraně spoustu životů. Jen si vezměte, co by
se stalo, kdyby nebyly zbraně a trhaviny. Nebyly by ohňostroje, nebyly by
nože vidličky, nic, co je ostré, nic by si člověk neukrojil, nebyly by
počítačové hry, protože skoro v každé počítačové hře jsou nějaké zbraně.
Zbraně jsou skoro všude a člověk si bez nich nedokáže představit život.
Tak to vidím já, zbraně byly, jsou a budou.
Lia
10
(Pozn.red. - Víš, jak je to v českém muzikálu - Kdyby tisíc klarinetů?
Zbraně se přes noc změnily v hudební nástroje… Nebylo by to tak lepší?)
Nela Anna Haase
Ahoj, jsem veselá a taky trochu zlomyslná. Rozhoduji se, kam půjdu
na školu, a to buď na jazykový gympl, anebo na střední výtvarnou školu.
Moje kroužky jsou kreslení, tenis a hra na příčnou flétnu. Baví mě můj PC.
Nebaví mě škola!!! Miluji zvířata, doma máme 2 kočky a 14 (nebo tak
nějak) rybiček.
Mé netradiční hobby
Mé hobby je sportovní střelba z brokovnice, která se dělí na trap a
skeet a skeet je ten, který střílím já. Je to zhruba devět měsíců, co střílím.
Moc mě to baví a nikdy by mě nenapadlo, že budu střílet z brokovnice. Co
to vlastně je? Je to střelba na asfaltové holuby, do kterých se střílí z osmi
stanovišť na každém jinak. Když jsem například naštvaná nebo nervózní,
tak se z toho vždy vystřílím. Pokud mě někdo naštve, představuji si ho jako
letící asfaltový terč. Většina lidí se mě ptá, jak jsem se k tomu dostala. A
jak? Můj taťka je myslivec. Jednou takhle jsem jela s myslivci na střelnici
do Srchu. Tenkrát mi říkali, že si to mohu jít zkusit, ale bála jsem se zpětné
rány. Naštěstí tam byl jeden pán a ten měl brokovnici, která skoro
nekopala. Zkusila jsem si to, docela mi střelba šla. Za chvíli už jsem
střílela z 12 (tj. typ brokovnice) a tehdy pán řekl taťkovi, ať mě dá
k nějakému trenérovi. Ten rok se na to málem zapomnělo, ale taťka jel
jednou na hon a potkal tam skeetového trenéra. Když skončila zima, tak
někdy v únoru jsem začala trénovat, ale ještě to nebyl takový ten trénink,
který podstupuji dnes. Jednou bych to v tomto sportu chtěla dotáhnou
někam výš.
Domča ☺
Můj vysněný sen
Už jako malá holka jsem snila o tom, že budu zpívat, ale nikdy jsem
nevěřila tomu, že budu někdy zpívat na plesech, koncertech, v muzeích...
Když jsem byla malá, pořád jsem si zpívala a strašně mě to bavilo. Rodiče
mě v 1.třídě přihlásili na sólový zpěv a klavír do hudebky. A tím to tak
11
všechno započalo. Později jsem začala chodit do sboru. Díky sboru jsem se
dostala do kapely v hudebce. Ze začátku to bylo jen takové zpívání pro
radost, ale později jsme se začali učit více písniček a začala i vystoupení.
Dosud si pamatuji na svůj první ples. Byla jsem strašně nervózní a hlavně
ta zodpovědnost hlídat si mikrofon, odposlechy atd. Dnes je to úplně jiné.
Plesy jsou skoro každou sobotu a hlavně už nejsme vůbec nervózní a tím
pádem se zpívá lépe. Dokonce zpíváme i na maturitních plesech, což je
pro mě obrovská zkušenost. Nakonec se chci zpěvu i věnovat
profesionálně. Pokud i ty rád/a zpíváš, tak neváhej a začni chodit do
nějakého kroužku. Nikdy nevíš, jak to dopadne. ☺
Jana ☺
Nejošklivější zvíře na světě
Nejošklivějším zvířetem na světě se stala sliznatá, rosolovitá,
bezobratlá ryba známá hlavně pod anglickým označením Blobfish. Ryba
dorůstá do délky 30 cm a žije v australských pobřežních vodách v hloubce
600 – 1200 m. Její tělo je tvořeno převážně rosolovitou hmotou, která má
menší hustotu než voda. Uumožňuje jí to vznášet se nad mořským dnem a
neplýtvat přitom zbytečně energií na plavání. Blobfish je bezobratlá,
relativní nedostatek svalů pro ni neznamená nevýhodu, protože se živí
převážně tím, co jí moře přinese až „pod nos“. Blobfish se často stává
vedlejším úlovkem při rybolovu, což samozřejmě ohrožuje existenci
celého jejího druhu. Další nejošklivější zvířata na světě
•
•
•
•
•
•
•
•
upír
širotlamka pelikánová
rypoš lysý
ostrorep
krtek hvězdonosý
prase bradavičnaté
štětinatec kubánský
ksukol
Haase
12
Ohlédnutí za rokem 2014
Rok 2014 skončil a já, ostatně jako každý rok, přemýšlím o
uplynulých 365 dnech. Na konci roku 2013 jsem sama sobě slíbila, že
následující rok bude lepší. I když bych mohla najít dost špatných chvil,
kdy jsem měla chuť utrhnout někomu, v mnoha případech sobě, hlavu,
musím uznat, že jsem svůj slib dodržela. V březnu se mi narodila úžasná
neteř a já zjistila, jak moc jsou malé děti úžasné.
Za největší úspěch, kromě malé Laděnky, ovšem považuji návštěvu
hlavního města Velké Británie, která byla neuvěřitelně šílená a vtipná a
jsem si jistá, že na ni jen tak nezapomenu. Snažím se vzpomínat jen na
veselé chvíle, protože ty smutné bych nejradši vymazala z hlavy, ale moc
dobře si uvědomuji, že tam ještě nějakou chvíli zůstanou.
Léto minulého roku jsem si užívala do posledního dne. Většinu letních dní
jsem strávila v Sobětuchách s babičkou a s dědou, protože tam to mám
hrozně ráda. Kromě toho, že jsem diskutovala s dědou o tom, jestli
vyhodit nebo nevyhodit některé nepotřebné věci, jsem společně s ním také
vybetonovala dílnu, což považuji za skvělou zkušenost :). V Sobětuchách,
vždy za podpory babičky, rozvíjím svůj umělecký talent (který
mimochodem nemám) a kreslím pofiderní krajinky.
Když se na celý rok dívám zpětně, jsem spokojená. Upřímně, čekala jsem
to horší. Teď je přede mnou rok 2015 a mě čeká spousta testů a
rozhodování. Doufám, že tento rok bude alespoň tak dobrý jako rok
minulý.
týpí.
Komu je líto minulosti, bojí se své budoucnosti.
-Alexander Roda Roda
Proč chodit do Skauta?
Ve Skautu se naučíš spoustu nových věcí a zažiješ spoustu legrace.
Můžeš tam chodit od první třídy třeba se svojí nejlepší kamarádkou. Budeš
jezdit na různé víkendové výlety a poznáš nové lidi. O prázdninách můžeš
jet na skautský tábor do přírody. Naučíš se skautské zákony, vázání uzlů a
další dobré dovednosti do života. Klubovna je kousek od školy, takže se
nemusíš bát, že by si nevěděla, kde to je. Stačí, když přijdeš na schůzku
Světlušek, kde jsou děti od šesti do třinácti let. Holky mají schůzky každé
úterý od 15:30 do 17:00 hod. Určitě přijď a nebudeš litovat. Budou tam
s tebou dvě vedoucí, takže se nemusíš bát, že nikoho neznáš. Klubovna se
jmenuje „U tří smrčků“. Nachází se za panelákem naproti škole. Určitě si
13
zde najdeš kamarádku. Na tuto schůzku chodí jen holky, takže se nemusíš
obávat, že tam budou i kluci. Určitě tě to tam bude bavit. Stačí se jenom
zeptat rodičů, kteří tě tam mohou doprovodit a přijít s tebou na první
schůzku. Více informací nalezneš na webových stránkách:
www.skautchrudim.com
Deniskaa:-*
Přátelství
Co je vlastně přátelství? Přátelství je vztah mezi lidmi. Lidé se mají
rádi a rozumí si. Bohužel ale ne ve všech případech. Někteří lidé nemají
rádi nikoho jiného kromě sebe. Sice tvrdí, že mají nějakého kamaráda nebo
kamarádku, ale říkají to jen tak a vůbec to nemyslí vážně. Pak to ale není
kamarádství, ale falešné kamarádství. A takových lidí je mnoho.
A jak si vybíráme své kamarády? Spousta lidí volí své kamarády třeba jen
podle vzhledu a také podle oblíbenosti. Podle mě ale ani oblíbenost, ani
vzhled není v kamarádství důležitý. Hlavní je, aby bylo kamarádství o
důvěře a o upřímnosti. Dále také, aby byla v kamarádství hlavně legrace a
hodně dobrodružství. Jinak podle mě to kamarádství nestojí za nic.
Myslím si, že každý správný kamarád vám pomůže a stojí při vás, ať se
stane, co se stane. Pro mě je přátelství velmi důležité a své přátele bych
nevyměnila za nic na světě! Přátelství je křehké, ale i pevné pouto, které
může vydržet několik let, měsíců, ale i třeba celý život!
„Opravdový přítel je ten, kdo tě drží za ruku, ale dotýká se i tvého srdce.“
Terka ☺
Tereza Pekařová
Nemám ráda lidi, kteří lžou,
přitom občas sama nechci slyšet pravdu.
Když se rozhodnu něco udělat, udělám
to, protože nerada ztrácím čas nad
přemýšlením coby - kdyby.
týpí.
„Já nebrečím, jen se směju špatnou
stranou obličeje.“
14
Tereza Sýkorová
Jsem v 9. třídě. Po základní škole U Stadionu bych chtěla na Zdravotní a
sociální školu v Chrudimi. Doma ráda vařím a starám se o svého psa. Ze
všeho nejraději mám svoji rodinu a svoje úžasné kamarádky.
Vlaštovka
Je pravdou, že když chce člověk něco opravdu změnit, uskuteční
změnu, jež se mu v prvotním okamžiku zdá nejprve osudová, klidně ze dne
na den. Sama jsem ještě o žádné takové změně snad nikdy nepřemýšlela,
ačkoliv se mi nový rok od samotného začátku jeví jako ta správná doba a
šance konečně něco změnit.
Mě samu k nějaké změně motivuje vždy špatná událost. I když jsem
jich nezažila mnoho. I díky malé hádce si dokážu často dokonale utřídit
myšlenky a poposunout svůj názor kupředu. Dobré události ve mně
zanechávají stopy a vzpomínky. Špatné události mění mé názory a mou
osobnost.
15
Lidé se bojí změn kvůli tomu, co by na ně řeklo jejich okolí. Sama
jsem se bála a z části stále bojím, neschopná překonat svou komfortní zónu.
Se svou povahou se ale občas vykašlu na to, co říkají ostatní lidé, a můj
jazyk je často upřímnější, než bych sama chtěla. Až s odstupem času si
uvědomuji, že upřímnost byl ten nejlepší způsob, jakým jsem se mohla
zachovat.Tím vším chci jen vzkázat těm neprůbojným, aby byli sví, nebáli
se názorů ostatních a hlavně sami sebe. Neexistuje nic atraktivnějšího, než
když člověk dokáže v klidu vyjádřit svůj názor, za kterým si dokáže stát a
užít vlastní argumenty.
Lidé, kteří vás soudí dnes, tu pro vás za deset let možná už nebudou.
Nebojte se projevit.Je skvělé být vlaštovkou.
d.s.
Tajemná III.
III.
Ráno jsem se vzbudila s dobrým pocitem, až jsem to nechápala.
Oblékla jsem si modré kraťasy, bílé volné tílko a obula jsem si svoje
oblíbené tenisky. V koupelně jsem si vyčistila zoubky a vlasy nechala
rozpuštěné, aby mi vlály ve větru. Na tvář jsem si dala trochu make-upu a
na oči dala oblíbenou řasenku. Křičela na mě mamka, ať jdu už dolů, a tak
jsem rychle seběhla schody do kuchyně. „Neběhej obutá po domě!“
Samozřejmě, hned po ránu mi musela vynadat. „Proč?“ odpověděla jsem
vesele a pustila se do snídaně. „Tak co máš dnes v plánu?“ ptala jsem se,
abych udržela konverzaci. „Chtěla bych jít ke kadeřnici, chceš jít se mnou?
Můžeme potom skočit někam do města na zákusek, nebo na nějaké jídlo.
Dlouho jsme spolu nikde nebyly“. Máma se na mě podívala s otázkami
v očích a určitě myslela, že odmítnu. „ To zní skvěle.“ Usmála jsem se a
dala do myčky svůj talíř od snídaně. Maminčina tvář se rozzářila. „Tak
jdeme?“ ptala se s úsměvem. „Jdeme“, přikývla jsem a tak jsme se sbalily
a zamkly dveře od domu a nastoupily do auta.
U kadeřnice jsem si dala vlasy prostříhat. Mamka to samé, ale ještě se
nechala přebarvit nahnědo. Šly jsme pak ještě na nákupy, náramně jsme si
to užily.
O hodinu později v cukrárně:
„Byl to krásný den, děkuju.“ Jedla jsem ten největší kus medovníku a
zkoušela jsem si vzpomenout, kdy jsme si s mamkou takhle užily den. Asi
nikdy.
„Jsem ráda, že si šla, beruško.“ Mohly bychom se někdy vypravit i na
výlet, jestli budeš chtít a darovala mi krásný úsměv. Dojedla jsem poslední
kousíček medovníku a vyrazily jsme zase domů.
16
Domů jsme přijely až kolem osmé hodiny, a tak jsem se rozhodla
udělat si znovu procházku k jezeru. Sedla jsem si tam jako včera a
podívala se na noční oblohu. „Čekal jsem tě tu, moje Tajemná.“ Jeho hlas,
mě vytrhl z myšlenek. Tentokrát jsem totiž neměla sluchátka. „Ahoj,
Dádo.“ Zase jsem se na něj nepodívala. „Ahoj, moje Tajemná“, ušklíbl se
akorát v tu dobu, když jsem se na něj otočila. „Neříkej mi tak.“ Zamračila
jsem se a postavila se. Očividně mám problém s udržením rovnováhy,
protože kdyby tam nebyl Tom a rychle mě nechytl, skončila bych asi
v trávě. „Děkuju“, řekla jsem mu a chtěla jsem jít pryč, ale on mě chytl za
ruku. „Měla bys dávat na sebe pozor, aby se ti něco nestalo.“ Usmál se a
pustil mi ruku. Neodpověděla jsem mu, jelikož jsem vykročila směrem
domů. „Kam kráčíš, moje Tajemná? Mohu jít s tebou?“ „Neříkej mi tak!“
„Tak mi řekni své jméno.“ Usmál se a stále na mě koukal tím svým
kouzelným pohledem. „Ne.“ „Tak budeš moje Tajemná. Můžu tě
doprovodit domů?“ „Ne.“ Usmála jsem se na něj a on se tvářil uraženě.
Znáš i jinou odpověď? „ Ne.“ A oba jsme se usmáli. „Jsi krásná, když se
směješ.“ Zčervenala jsem a připravila se na odchod. „Zase mi utíkáš, moje
tajemná.“ Dáda vypadal smutně. Ježiš, on se mi líbí a očividně i já jemu.
„Vrátím se“ a darovala jsem mu svůj úsměv. „Budu na tebe čekat!“
zakřičel ještě na mě, ale já se už neotočila. Věděla jsem, věděla jsem, že
bude čekat zítra na tom stejném místě. „Ale mám tam jít?“ Cítím se tak
šťastná, ale zároveň tak prázdná.
Nepřišla jsem tam ani den nato, ani celý další týden. Nebyla jsem
tam už dva týdny, jelikož jsem věděla, že mě tam bude čekat, věděla jsem,
že pokud tam přijdu, zamilovala bych se do něho a pro mě by to bylo další
bolestivé zklamání.
Miškaa:*
Kateřina Vašková
Violoncellistka
s rockerskou duší a
nepochopitelným smyslem
pro humor. Kurt Cobain je
nejlepší člověk, kterého
jsem nepoznala.
17
Nejlepší hity aneb co poslouchají puberťáci
Nejdříve začnu asi tím, že každý má jiný styl hudby. Holky,
poslouchají takový ty slaďárny, nebo když se chtějí zavděčit klukům,
poslouchají ty „zvláštní“ písničky, takový ty, ze kterých akorát bolí hlava.
Ale díky bohu, že na světě je víc normálních puberťáků, co poslouchají
písničky, co jsou zrovna víc poslouchaný a neposlouchají ty „kraviny“ jako
je třeba Ektor..
Ale nemůžeme někoho odsuzovat jen podle toho, že se liší hudebním
stylem.
Tak vám tu dám teda nějaké typy, co teď letí:
Enrique Iglasias- Bailando
Ben Cristovao- Sweet chilli
CalvinHarris- Summer
Ektor- Nohy v pěst
TaylorSwift- Shakeitoff
Reago- Bez tebe
Rafinovaná vražda
Byla temná ledová lednová noc a nikde nezpíval ani kos. Když tu
náhle z nenadání bylo slyšet zasténání o pomoc. Potom pár výkřiků jen a
tomu chlapci už se nezdál ani sen. Ještě předtím jen pouhou chvíli ucítil
chladné ledové ostří. Chtěl se vzbudit, ale nemohl, smrtka už si na něj zuby
brousí. A tady začíná náš příběh. Jsem detektiv Grahamová a přidělili mi
tento případ.
Takže začnu. Byla jsem zrovna se svou dcerou na obědě, když tu
náhle mi zavolali z ústředny. Když jsem se to dozvěděla, odvezla jsem
dceru domů a jela to prověřit. Dojela jsem na místo činu a porozhlédla se
po vražedné zbrani, ale žádnou jsem nenašla. Naproti oběti byl krb a v něm
18
plamen, který už dohasínal. Podívala jsem se na oběť, která vypadala, jako
kdyby poklidně spala, ale nedýchala. Obětí byl mladý Jerremy Child. Za
tu dobu už jsem viděla hodně mrtvých lidí, ale jeho malá mrtvolka mě
natolik zaujala. Chudák Jerremy, byl tak mladý, tolik života před sebou.
Začalo mi na tom něco smrdět. Poprvé jsem neměla žádné důkazy a nikdo
nebyl podezřelý. Začala jsem si klást tolik otázek, jako třeba: Kdo to
udělal? Jak to udělal? Proč to udělal a kde je vražedná zbraň? Když tu
náhle, když jsem si ho prohlížela znovu, zpozorovala jsem nějakou
tekutinu na jeho těle a také kolem těla oběti….
Pokračování příště!!!
Seznam
Kurt Cobain je nejlepší rocker, kterého jsem nepoznala.
Axl Rose je rocker tělem, duší, hlasem i vlasy.
TaylorMomsen je neosobitější rockerka.
Dave Grohl je nejlepší bubeník, kterého si Nirvana mohla přát.
ChadKroeger je pohodový rocker.
Billy Joe Armstrong je nejstylovější rocker.
JaredLeto je zpěvák s nejmodřejšíma očima.
JohnnyRotten je skvělý rocker známý díky Sex Pistols.
Dan Auerbach je kytarista s nejtypičtější hudbou.
Christopher Anthony John Martin je zpěvák s nejpříhodnějším textem.
Mark Hoppus je nejnostalgičtější baskytarista.
KellinQuinn je čistě zpívající siréna.
OzzyOsbourne je metalový bůh.
John Lennon je legenda.
AmyWinehouse je nádherná angličanka s perfektním hlasem.
Pierre Bouvier je punkrockový zpěvák.
AvrilLavigne je skvělá rockerka, která se ztratila v popu.
Paramore je poprocková kapela se zajímavou image.
JesseRutherford je nejilluminátovější zpěvák.
MickJagger je prostě boží „Stouňák“.
Neil Sanderson je rocker s nejvíce srdcervoucí hudbou.
Alex Turner je zpěvák s nejtypičtějším účesem z padesátek.
MattHealy je nejlepší indie rocker.
Ed Sheeran nejlepší folkový zpěvák.
Lana DelRey je nejvíce hrdou americkou zpěvačkou.
19
Zbyněk Markup je
nejlepší a nejrockovější
učitel matematiky.
d.s.& k.v.
Útěk
Byla temná noc,
nikde ani člověk, ani
zpěv ptáků. Procházela jsem se po parku, kde bývají většinou mladí a
zamilovaní lidé. Ale dneska nikde nikdo. Najednou ženský výkřik. Cože,
co se děje, teď vyběhl muž, celý od krve a běžel ke mně. Začala jsem se
bát, a tak jsem utíkala, místo toho, abych se ho zeptala, co se stalo, ale
udělala jsem dobře. Přiběhla jsem domů a zamkla jsem se, pustila jsem si
televizi, ale přerušili film, co dávali, a pustili mimořádně zprávy. Zjistila
jsem, že ten muž, co běžel za mnou, byl nakažen a ví se jen to, že se
musíme všichni lidé zamknout doma a nikoho nepouštět do domu, a že
kvůli němu zahynula spousta lidí. Lekla jsem se a chtěla jsem zavolat
svému příteli, ale vypnuli proud. Ne, mám zrovna vybitý mobil. Bojím se,
nevím, co budu dělat.
Najednou mi někdo buší na dveře, málem jsem upustila duši,
ale ulevilo se mi hned, když jsem zjistila, že to je můj Tobik. „Kde si byl?
Bála jsem se o tebe.“ Nic mi neřekl, jen to, že musíme rychle zmizet.
V okamžiku, kdy jsme utíkali směr auto, zahlédli nás nějací lidé, ale už to
nebyli lidé šťastní a plní života, byly to stvůry, nechutné a páchnoucí. V té
chvíli mi před očima proběhl celý můj život a uvědomila jsem si, že jsem
nic pořádného nezažila. A teď? Možná mám před sebou pár dnů - hodin ?
života. Poslední, co jsem řekla své matce, bylo: „Nenávidím tě!“ Chtěla
bych ji ještě naposled spatřit, obejmout ji a poděkovat, že mě vychovala
tak, jak vychovala. „Děkuju, mami, zašeptala jsem do prázdna.“
S Tobikem jsme odjížděli s pocitem, že jsme zůstali sami, nic nevíme
o svých příbuzných. Přitiskla jsem se k němu a řekla: „Miluju tě a milovat
budu, i kdyby ses změnil v to, co je za námi, v nestvůru. Jemně mě políbil
na čelo a dupnul na plyn.
Sbohem!!...
CHes..
20
Vtipy☺
Exotická dovolená
Povídá Havajanka druhé: "Manžel mi pod stromečkem slíbil, že v příštím
roce pojedeme na exotickou dovolenou." - "Na mužské sliby nedej. Ten
můj už 10 let slibuje Máchovo jezero a pořád se tlučeme tady na
Havaji!"☺
Briliantový prsten
"Koupil jsem snoubence pod stromeček briliantový prsten" -"Tos jí nemohl
koupit něco levnějšího, třeba televizor?" -"A ty jsi už falešný televizor
viděl?"☺
Vánoční stromeček
Co přináší vánoční stromeček lidem? V paneláku - hlavně pocit
uvolněnosti a svobody - ale až v okamžiku, kdy jej vyhazujeme ven.☺
Malé kapesné
Pepíček píše Ježíškovi: "Milý Ježíšku, mám malé kapesné, a proto mi
prosím přines pod stromeček bubínek, trumpetu a vodní pistoli. Dědeček
mi dá peníze, abych nebubnoval, starší sestra mi dá peníze, abych netroubil
a brácha mi dá peníze, abych po něm nestříkal vodu."☺
E-mail
Na vánoční besídce vlezlo jedno malé děcko Santa Clausovi na klín. On se
ho zeptal, jako všech dětí, co by chtělo najít pod stromečkem. Dítě vyvalilo
oči a poklesla mu brada. Po pěti vteřinách dítě povídá: "Cože? Tys nečetl
můj e-mail?"☺
Vlak
Strýčku, víš jaký vlak má největší zpoždění? Nevím. Ten co jsi mi slíbil
loni k Vánocům.☺
Blondýny
Jdou dvě blondýny do lesa pro vánoční stromek. Po dvou hodinách se ptá
jedna druhé: „Tak co, máš něco?“ „Ne, nemám“, odpoví druhá. „A co ty?“
„Já taky ne, tak víš co, vezmeme nějakej bez ozdob!“☺
Cesťák
Víte, co dělá Ježíšek až do srpna? Píše cesťák.☺
21
Haase
Výběr střední školy
Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, čím bych jednou v životě chtěla
být. Vždycky jsem si říkala, že mám ještě spoustu času. Odmala jsem
chodila do skauta. Pak ale přišla devátá třída. Zhrozila jsem se, že ještě
nevím, kam jít na střední. Od deváté třídy jsem se stala vedoucí Světlušek,
což jsou děti od první třídy. Vždy mě ale radši bavila práce s předškolními
dětmi. Hrát si s nimi a poznávat nové věci. Přišlo mi to lehčí, než
Světlušky. Tak jsem si řekla, že bych mohla vyzkoušet mimoškolní a
předškolní pedagogiku. Četla jsem o tom pořád něco na internetu a našla
jsem konečně školu, na kterou bych chtěla jít. Doufám, že se mi to splní a
dostanu se na pedagogickou školu a budu jednou pracovat jako učitelka
v mateřské školce.
Deniskaa:-*
22
Život se snem stát se hercem
Už jste někdy přemýšleli nad budoucností? Jako třeba čím budete nebo čím
chcete být? Já už jsem se rozhodla a vydala se po své cestě za hereckou
kariérou, i když mi občas někdo hází klacky pod nohy, nebo mi to
rozmlouvá, nevzdám to, za zkoušku nic nedám. Tak jsem si už podala
přihlášku na DAMU (divadelní akademie múzických umění). Mohli jste
mě už vidět v roce 2014 v divadle Karla Pippicha v Chrudimi v divadelní
hře Sněhová královna. Hrála jsem tam dánskou princeznu. Doufám, že se
vám to líbilo. Po jarních prázdninách ode mě můžete čekat přídavek o tom,
jak to probíhá na talentových zkouškách. Tím chci říct – dělejte, co vás
baví, a bojujte za to.
Leuš :D
23
12.2.2015
Postávali jsme venku v nějakých dvou
stupních nad nulou před obrovskou arénou,
která z dálky připomínala jen ošklivý zastaralý
ústav. postávali jsme jen tak s rukama
v kapsách svých bund, které nás alespoň na
chvíli ochraňovaly před vtíravým mrazem,
jenž nás každou vteřinou ovládal víc a víc.
Smáli jsme se a povídali si o našich životech,
zatímco jsme pomalu upíjeli z papírových
kelímků kdysi horký čaj, a stepovali pořád na
stejném místě ve snaze se zahřát a posunout
kousek vpřed k proskleným dveřím dělících
nás kousek od hlavní scény.
Ironií toho všeho byl fakt, že jsme se nikdy předtím neviděli.I přesto
jsme si ale rozuměli, už jen kvůli tomu, že jsme všichni měli jednu
společnou vášeň, kvůli níž jsme se tu v tisících sešli a oddaně čekali na
začátek koncertu našeho nejoblíbenějšího zpěváka; někoho, koho jsme už
tak dlouho obdivovali a od vyhlášení prodeje lístků do pražské Tipsport
arény jen odpočítávali dny do toho osudného dvanáctého února.
„Jak dlouho už tady stojíme a klepeme se zimou?” ptali jsme se často
navzájem a zrak každých pár minut upírali na hodiny. Odpověď nám byla
vzdálená.
Krátkému zmatkování, kudy vlastně běžet k pódiu, které stálo přímo
před námi, jsme se pak všichni společně smáli, zatímco jsme s bolavýma
nohama od několikahodinového stání odpočítávali další hodinu do
vystoupení předskokana a konečně i Eda Sheerana.
Celý koncert byl úžasný díky Edovu zpěvu i celé atmosféře, kterou
jsme vytvářeli především my jako fanoušci zpíváním známých písniček
spolu se zpěvákem, rozsvícením tmavé haly displeji svých telefonů nebo
naším hromadným zpěvem písničky happy birthday, která byla úžasným
dárkem k jeho narozeninám od nás všech.
Koncert je jedním z nejhezčích zážitků mého života a doufám, že
rozhodně nebyl poslední. Získala jsem díky němu nejen krásnou
vzpomínku, ale i mnoho nových přátel, na které nikdy nezapomenu.
d.s.
24
Nástrahy internetu
Určitě už jsi zkusil brouzdat na internetu, chatovat nebo si jen
prohlížet obrázky na webu? Na internetu najdeš spoustu fajn věcí, které vás
baví nebo se ti hodí třeba do školy. Potkáváš tam kamarády, spolužáky, ale
samozřejmě i úplně cizí lidi. Ne vždy ale víš zcela jistě, jestli ten člověk, se
kterým si píšeš, je vážně ten, za koho se vydává. Musíš proto vědět, na co
si dát pozor a co dělat v případě, že tě na internetu potká něco
nepříjemného. Vždycky je lepší vědět, co se ti může stát a jak tomu
předcházet. Někdy tě může i zdánlivě zcela neškodná věc přivést do hodně
nepříjemné situace. Ale na nic nejsi sám, vždy se máš kam obrátit pro
pomoc.
Kybernetická šikana
Internet nabízí nové možnosti k obtěžování. Lidé mohou zveřejňovat
pomluvy, fotografie nebo jiné osobní údaje na internetu nebo zasílat
škodlivé zprávy - buď anonymně, nebo pod jménem někoho jiného.
Zprávy SMS a telefony s fotoaparáty otevírají nové možnosti zábavy, ale
také možnosti zneužití. Šikana ve škole je obvykle omezena na dobu
vyučování, ale přes internet může obtěžující osoba dosáhnout na oběť
kdykoli. Na internetu je také více lidí, které mohou šikanovat. Podle
nedávného průzkumu společnosti Seznam se s kyberšikanou setkalo 51%
dětí. Celým 35% dětí se někdo vloupal na účet (e-mail, sociální síť), 34%
25
se a internetu setkalo s verbálními útoky a nadávkami a 26% bylo
obtěžováno prozváněním přes telefon.
Ke kybernetické šikaně často dochází v případě, kdy nejsou přítomni
dospělí lidé.
Děti si často myslí, že když o tom řeknou rodičům, věci se zhorší.
Anonymita a nízké riziko toho, že budou chyceni, vedou lidi k tomu, že
zkouší věci, které by jinak nedělali (např. říkají věci, které by při osobním
kontaktu neřekli).
Kybernetická šikana je technicky snadná. Odeslání škodlivých zpráv nebo
zveřejnění škodlivého textu široké řadě lidí lze provést několika klepnutími
myší.
Pamatujte si:
Nepředávejte své osobní údaje a osobní záležitosti, např. fotografie, aniž
byste pečlivě zvážili následky. Přátelství přes internet může skončit, a když
se tak stane, osobní údaje mohou být odeslány nesprávným lidem.
Zveřejňování fotografií a osobních údajů dětí
Na internetu lze snadno a rychle zveřejnit fotografie pořízené
telefonem s fotoaparátem nebo digitálním fotoaparátem. Když zveřejníte
fotografii na internetu, je velmi obtížné zabránit jejímu šíření, úpravám a
použití v jiných kontextech. Kopie fotografie se mohou snadno dostat na
více míst a může být velmi obtížné je zcela odstranit. Zveřejnění osobních
údajů souvisejících s fotografií si dobře rozmyslete.
Pamatujte si:
Své osobní údaje nemusíte poskytovat, pokud nevíte, kdo je požaduje a k
jakému účelu budou použity.
Kde hledat pomoc: Pokud si nevíte rady, můžete zkontaktovat
specializovaná pracoviště různých institucí.
Horká linka – www.horkalinka.cz
Policie ČR – aplikace. policie.cz/hotline
E-bezpečí – www.napisnam.cz
Rodičovská linka – 840 111 234
Zdroj:bezpečný internet.cz, E-bezpečí
Bc. Olga Lupoměská
26
A JEŠTĚ NĚCO NA VYMALOVÁNÍ PRO MRŇOSKY ☺
27
MILÍ DEVÁŤÁCI,
KÉŽ PROBĚHNOU PŘIJÍMAČKY NA VAŠE
VYSNĚNÉ ŠKOLY NA VÝBORNOU A
VYKROČÍTE DÁL TOU SPRÁVNOU NOHOU.
Všichni z naší redakce vám budeme držet pěsti a
doufáme, že se budete poté taky tak krásně usmívat
jako naše žurnalistka.
ZLOMTE VAZ !!!!!
28