Dvo ji t» zoubko v· nà z ro taÀ ky WI FAG Ò pra v», ne bo pa dœ lek?

Dvo ji t» zoubko v· nà z ro taÀ ky WI FAG Ò pra v», ne bo pa dœ lek?

ZNALECK¡ HLÕDKA
DvojitÈ zoubkov·nÌ z rotaËky WIFAG ñ pravÈ, nebo padÏlek?
Zamysleli jste se? Napsali jste n·m? Nebo jste byli alespoÚ trochu zvÏdavÌ na v˝sledek? ÿeË je
samoz¯ejmÏ o filatelistickÈ h·dance z minulÈho ËÌsla: Je vyobrazenÈ dvojitÈ zoubkov·nÌ archu
zn·mky 1 KËs StarÈ rytiny lodÌ 1976, tiötÏnÈho na rotaËnÌm lisu WIFAG, pravÈ, nebo dovednÏ padÏlanÈ? Arch jsme na ob·lce vyobrazili cel˝ a detail z nÏj v rubrice Znaleck· hlÌdka.
FRANTIäEK BENEä
Uû den po rozesl·nÌ Ëasopisu n·m p¯iöla prvnÌ odpovÏÔ, a pak v pr˘bÏhu dvou t˝dn˘ dorazily dalöÌ.
PotÏöilo n·s, kolik Ëten·¯˘ h·danka zaujala a z jak
rozliËn˝ch ˙hl˘ se do jejÌho ¯eöenÌ pustili. Sedmadvacet doöl˝ch odpovÏdÌ (vöechny obsahovaly
zd˘vodnÏnÌ) m˘ûeme rozdÏlit do t¯Ì skupin: 1.
zoubkov·nÌ je pravÈ, 2. je padÏlanÈ, 3. m˘ûe b˝t takovÈ i makovÈ. Jeden ¯eöitel dokonce poslal dva
maily, v prvnÌm se zd˘vodnÏnÌm negativnÌm, za nÏkolik dnÌ se ale opravil a uvedl naopak argumenty
pro z·vÏr pozitivnÌ. To svÏdËÌ o tom, ûe se vÏcÌ zab˝val delöÌ dobu, p¯em˝ölel o nÌ ñ a z toho m·me
obzvl·ötnÌ radost. To ostatnÏ platÌ pro vÏtöinu pisatel˘, a my si teÔ nÏkterÈ odpovÏdi p¯edstavÌme.
Hlasy pro – Pravé
ÑDobr˝ den, zasÌl·m v·m moje poznatky a od˘vodnÏnÌ na vaöi h·danku. PA je prav˝. Jako prvnÌ
bylo provedeno zoubkov·nÌ svislÈ a spodnÌ ¯ady vodorovnÈ. Jako oprava byl stroj se¯Ìzen o jednu dÌrku smÏrem vzh˘ru a provedlo se druhÈ proseknutÌ
tohoto PA, jak svislÈ, tak vodorovnÈ. SoudÌm tak
proto, ûe vodorovnÈ zoubkov·nÌ je ve vöech ¯ad·ch
provedeno ËistÏ, i kdyû u spodnÌch jsou rohy maliËko posunutÈ vzh˘ru ñ jehla se vsunula do dÌrky d¯Ìve vytvo¯enÈ. TotÈû vsunutÌ jehel se provedlo p¯i
druhÈm pr˘seku u vöech svisl˝ch dÌrek. SvislÈ
zoubkov·nÌ je na prvnÌ pohled naruöeno druh˝m
pr˘nikem jehel. Budu se tÏöit na vaöe vysvÏtlenÌ
a na n·zory jin˝ch pisatel˘. S pozdravem a p¯·nÌ
hodnÏ öùastn˝ch n·pad˘ kolem filatelie p¯eje V·clav Han·k, Proboötov.ì
ÑP¯eji dobr˝ den. Podle mÈho mÌnÏnÌ je dvojit·
perforace prav·. Na prvnÌ pohled je vidÏt, ûe vodorovnÈ perforace majÌ Ëist˝ pr˘sek. Naproti tomu
otvory svislÈ perforace nemajÌ p¯esn˝ kruhov˝ tvar.
Jsou nepravidelnÈho tvaru a majÌ poökozenÈ, ot¯epanÈ okraje. To znamen·, ûe p¯ep·ûkov˝ arch proöel
perforaËnÌm strojem dvakr·t. PodruhÈ proöel posunut˝ p¯esnÏ o jeden perforaËnÌ otvor, a tÌm p·dem
perforaËnÌ jehly svislÈ perforace proöly jeötÏ jednou
jiû hotov˝m perforaËnÌm otvorem. NepatrnÈ odchylky jehel pak zp˘sobily poökozenÌ p˘vodnÌch otvor˘.
V·ö st·l˝ Ëten·¯ Jaroslav Lidinsk˝, Karlovy Vary.ì
ÑPokl·d·m si z·sadnÌ ot·zku: Vyplatila by se padÏlateli v˝roba takto rozs·hlÈ perforace u jednoho
archu zn·mek? Usuzuji dle informace, ûe tato perforace byla p¯edloûena v˘bec poprvÈ, tedy ûe se
zatÌm od roku 1976 do dneönÌ doby jin· neobjevila.
DomnÌv·m se, ûe nevyplatila. PerforaËnÌ otvory ve
vodorovn˝ch ¯ad·ch jsou natolik symetrickÈ, ûe by
ruËnÌ perforov·nÌ muselo vykazovat chyby. NavÌc p¯i
podrobnÈ prohlÌdce mi neuniklo, ûe svislÈ ¯ady perforace vykazujÌ ov·lnÈ otvory, tudÌû jde o dvojitÈ
perforov·nÌ i svisl˝ch ¯ad a padÏl·nÌ tohoto mÌrnÈho posunu by bylo nelogickÈ. Z tohoto tedy usuzuji, ûe jde o perforaci pravou. Jak k nÌ mohlo dojÌt?
MÏl jsem moûnost vidÏt v chodu tiska¯sk˝ stroj Wifag. Na konci jeho hornÌho patra je umÌstÏn blokov˝
perfor·tor, kter˝ pracuje v z·vislosti na chodu celÈho soustrojÌ. Tedy perforuje jen tehdy, kdyû jsou
v chodu ostatnÌ strojnÌ Ë·sti ñ ¯ada pod·vacÌch
a barvÌcÌch v·lc˘, suöÌcÌ Ë·st, datumovka s ËÌselnÌkem a dÏlÌcÌ n˘û. NapadajÌ mne jen dvÏ moûnosti,
jak k tomu mohlo dojÌt. Zda jsou re·lnÈ, musÌ potvrdit obsluha stroje Wifag v PTC. PrvnÌ: oddÏlen˝ perforovan˝ arch se dostal nÏjak˝m zp˘sobem zpÏt na
linku a byl perforovan˝ podruhÈ s posunem o jeden
PO. Ovöem tato moûnost je m·lo pravdÏpodobn·,
neboù ötÏrbina mezi ëvedenÌmí a ëmatricÌí (Ë·sti perfor·toru, kter˝mi proch·zÌ potiötÏn˝ papÌr) je tak ˙zk·, ûe vsunout zpÏt jiû operforovan˝ arch a jeötÏ
proti pohybu p·su papÌru je z¯ejmÏ nemoûnÈ.
Druh·: celÈ strojnÌ za¯ÌzenÌ se nÏjak porouchalo.
T¯eba se p¯etrhl papÌr a tento arch s dvojitou perforacÌ byl poslednÌm, kter˝ jiû nemÏlo ëcoí postrËit d·le k oddÏlovaËi, neboù p¯etrûen˝ papÌr z˘stal nÏkde
v suöÌcÌ Ë·sti stroje. Potom mohlo dojÌt k tomu, ûe
neû obsluha stroj vypnula, z˘stal tento arch v perforaËnÌm za¯ÌzenÌ a mohl b˝t tedy perforov·n podruhÈ. Z·vÏr: Touto anal˝zou jsem se dopracoval k tomu, ûe dvojit· perforace na vyobrazenÈm archu nenÌ padÏlan·. Josef Fronc, Kralupy nad Vltavou.ì
Hlasy pro – Padělané
ÑK filatelistickÈ h·dance uv·dÌm, ûe dvojitÈ
zoubkov·nÌ je padÏlek. Usuzuji tak z tÏchto d˘vod˘: Zn·mka je podle katalogu zoubkov·na r·mcovÏ. DvojitÈ zoubkov·nÌ by tedy mÏlo vzniknout tak,
ûe druh˝m oraûenÌm stejnÈho archu se (z pohledu
archu) svisle jdoucÌ jehly ëtrefÌí do p˘vodnÌch otvor˘
a ¯·dkovÏ jdoucÌ jehly orazÌ dalöÌ ¯·dek (p¯i posunu
p¯esnÏ o jeden zoubek). To je teoreticky moûnÈ, ale
m·lo pravdÏpodobnÈ; v kaûdÈm p¯ÌpadÏ by pravdÏpodobnÏ nezbyly po dvojÌm pr˘niku perforaËnÌch
jehel zbytky papÌr˘ v otvorech (patrno na foto v hornÌ Ë·sti archu), zatÌmco na jin˝ch mÌstech (kde jehly pronikly prokazatelnÏ jen jednou) zbytky papÌrk˘
tÈmϯ nenajdeme. Tyto znaky jsou vöak spÌöe
podp˘rnÈ. Nejd˘leûitÏjöÌ je to, ûe na zve¯ejnÏnÈ fotografii je z¯etelnÈ, ûe vodorovnÏ jdoucÌ otvory jsou
vûdy v hornÌm ¯·dku pravidelnÏ v rovinÏ, kdeûto
spodnÌ ¯·dek je rovn˝ aû na otvor v rozÌch, kterÈ vystupujÌ o nÏco v˝öe nad ostatnÌmi otvory. Pokud by
totiû vodorovnÏ jdoucÌ druhÈ (spodnÌ) zoubkov·nÌ
bylo pravÈ, nebyl by svisl˝ otvor o nÏco v˝öe, ale
perforaËnÌ jehla by ho udÏlala vÏtöÌ. S pozdravem
Ing. Martin »ern˝, Praha 82.ì
ÑOdpovÏÔ na Filatelistickou h·danku: P¯ep·ûkov˝
arch je falzum. DvojitÈ zoubkov·nÌ v takovÈ podobÏ, jak je vyobrazeno, by nemohlo p¯i bÏûnÈ perforaci vzniknout. PadÏlateli nebo padÏlatel˘m se nepoda¯ilo p¯esnÏ nastavit spodnÌ ñ padÏlanou vodorovnou ¯adu. Druh· (spodnÌ) ¯ada je ponÏkud nÌû,
coû je patrno v mÌstÏ k¯ÌûenÌ se svislou ¯adou. P¯i
skuteËnÏ omylem provedenÈ druhÈ perforaci by
vznikl elipsovit˝ pr˘pich ñ a zde se nach·zÌ pr˘pich
kulat˝. Proto se musÌ jednat o dodateËnÏ provedenou perforaci druhÈ (spodnÌ) ¯ady. PadÏlatelÈ vylomili (nebo odstranili) jehly v mÌstech pr˘pichu svisl˝ch a vodorovn˝ch ¯ad. Jen tak mohlo vzniknout
dvojitÈ zoubkov·nÌ v p¯edloûenÈm vyobrazenÌ.
Frantiöek Hroch, äumperk.ì
ÑOdpovÏÔ na h·danku zaËnu tÌm, jak by mohla takov·to rarita vzniknout. Bylo by to moûnÈ jedinÏ
druh˝m vloûenÌm do perforaËky obr·cenÏ. Ale stejnÏ by nebyl v˝sledek takov˝, jako je vyobrazen˝. Je
z¯ejmÈ, ûe dolnÌ ¯ady perforacÌ nekorespondujÌ se
svislou ¯adou, jsou posunuty oproti roh˘m dol˘.
Kdyby byl arch perforov·n dvakr·t, musely by b˝t
svislÈ otvory rozö̯eny do ov·lu o tolik, kolik dÏl·
posun druh˝ch ¯ad. Tento znak vöak svislÈ otvory
nevykazujÌ. Vypad· to, jako by byly z perforaËky vyjmuty jehly svislÈho smÏru a pak doperforov·ny druhÈ spodnÌ ¯ady jen mezi svisl˝mi otvory. Nem·m
mikroskop, ale p¯ipad· mi, ûe tyto druhÈ ¯ady jsou
s hornÌ (s v˝jimkou otvoru ve svislÈ ¯adÏ) identickÈ
a dÏlanÈ stejn˝mi perfor·tory. To by se dalo prok·zat zvÏtöenÌm. Aby byl dojem dvojÌ perforace ˙pln˝,
bylo t¯eba jeötÏ doplnit perforaci na hornÌm okraji.
Tato perforace je viditelnÏ posunuta smÏrem doprava a tudÌû nem· nic spoleËnÈho s ostatnÌ perforacÌ na archu. M˘j z·vÏr je tedy takov˝, ûe druh·
perforace archu je vytvo¯en· jinak, neû je norm·lnÏ
v provozu moûnÈ, tedy ûe je padÏlan·. Nikdy jsem
se o podrobnÈ zp˘soby perforov·nÌ a technickÈ
moûnosti jejÌho provedenÌ nezajÌmal, a tak toto moje zhodnocenÌ p¯ijmÏte jako n·zor laika k nabÌzenÈ
h·dance. Jsem filatelistou p¯es 50 let a toto nenÌ
p¯edmÏtem mÈho sbÌr·nÌ. Ale r·d luötÌm h·danky.
DÏkuji za p¯edloûenÈ tÈma a oûivenÌ zajÌmavosti Ëasopisu. Karel Uhl̯, Lanökroun.ì
ÑDvojitÈ zoubkov·nÌ je padÏlanÈ. Zd˘vodnÏnÌ:
1. PerforaËnÌ otvory u ëhornÌchí ¯ad nevykazujÌ tÈmϯ û·dnÈ vych˝lenÌ v svislÈm smÏru od PO v rozÌch zn·mek, zatÌmco ëspodnÌí jsou posunuty dol˘,
ale PO na svisl˝ch ¯ad·ch v tÏchto mÌstech nevykazujÌ odpovÌdajÌcÌ tvar. 2. NeËistoty v PO se vyskytujÌ
jen na ëhornÌchí ¯ad·ch, na ëspodnÌchí chybÌ, navÌc
tvar a umÌstÏnÌ PO p¯esnÏ neodpovÌd· otvor˘m
v ¯ad·ch ëhornÌchí. NeËistoty v PO na svisl˝ch ¯ad·ch se mohou v tomto p¯ÌpadÏ jako jednotlivÈ vyskytnout jen tehdy, jsou-li poökozeny dvÏ sousednÌ
jehly perforaËnÌho r·mce, Ëemuû vöak tvar perforaËnÌch otvor˘ mezi ZP1 a ZP2 nenasvÏdËuje. S pozdravem Ing. Pavel PÏtiok˝, Bratislava.ì
ÑChci se vyj·d¯it k pravosti Ëi nepravosti perforace PA Pof. 2208. NeËekejte, ûe vyhotovÌm elabor·t
jako pan Beneö: p¯i mÈm vÏku ani nep¯edpokl·d·m, ûe se chytÌm dr·pem a stanu se znalcem. NavÌc si myslÌm, ûe dostanete tolik znaleck˝ch odpovÏdÌ, ûe V·s omrzÌ vöechny je ËÌst. DomnÌv·m se, ûe
zoubkov·nÌ je padÏlanÈ. DodateËnÈ vodorovnÈ ¯ady jsou proti svisl˝m viditelnÏ posunuty dol˘, ale
nejsou p¯itom poökozenÈ otvory ve svisl˝ch ¯ad·ch.
VladimÌr Proch·zka, Kyjov.ì
ÑNa ot·zku, zda je dvojitÈ zoubkov·nÌ na PA pravÈ, odpovÌd·m takto: Jelikoû se jedn· o r·mcovÈ
zoubkov·nÌ, povaûuji za nepravdÏpodobnÈ, ûe by
se p¯esnÏ kryly perforaËnÌ otvory ve svisl˝ch ¯ad·ch. MyslÌm si, ûe jsou dodateËnÏ perforov·ny
pouze vodorovnÈ ¯ady, posunutÈ o jeden PO dol˘.
Muselo by b˝t pouûito pouze ¯·dkovÈ zoubkov·nÌ
11 1/2 a pochybuji, ûe k tomu byl nÏjak˝ leg·lnÌ d˘vod. Proto myslÌm, ûe se jedn· o dovednÏ padÏlanÈ zoubkov·nÌ. Miloslav Mal˝, Kladno.ì
Od pana MalÈho ale o p·r dnÌ pozdÏji p¯iöel dalöÌ
mail: ÑMoje prvnÌ odpovÏÔ byla ukvapen·. P¯i pozornÏjöÌ prohlÌdce svisl˝ch ¯ad zoubkov·nÌ jsem
zjistil, ûe perforaËnÌ otvory nejsou kulatÈ a p¯i porovn·nÌ s PO ve vodorovn˝ch ¯ad·ch majÌ okraje bÌlÈ, ne zelenÈ. K tomu mohlo dojÌt p¯i opÏtovnÈm
proraûenÌ otvor˘. Protoûe se jedn· o r·mcovÈ
zoubkov·nÌ a jeho n·slednÈ posunutÌ o jeden PO
dol˘ je tento rozdÌl patrn˝ pouze ve svisl˝ch ¯ad·ch
zoubkov·nÌ. Proto si myslÌm, na rozdÌl od prvnÌ odpovÏdi, ûe k dvojÌmu ozoubkov·nÌ mohlo dojÌt opÏtn˝m vloûenÌm do perforaËky a je pravÈ.ì
Hlasy pro – Obě odpovědi jsou možné
ÑP¯eji hezk˝ den vespolek. NevÌm, zda se mohu
takÈ z˙Ëastnit tÈto diskuze, ale ned· mnÏ to, takûe
alespoÚ ñ mimo soutÏû. P¯ep·ûkovÈ archy zn·mky
Ë. 2208 byly opat¯eny r·mcov˝m zoubkov·nÌm, tedy jednÌm ˙derem perforaËnÌho r·mce bylo
ozoubkov·no vöech 25 ZP. V naöem p¯ÌpadÏ by mÏlo jÌt o dva ˙dery, tedy o tzv. dvojitÈ zoubkov·nÌ, kterÈ mohlo vzniknout nap¯Ìklad ne˙myslnÏ ëzaseknutÌmí (pozastavenÌm) pod·vacÌho za¯ÌzenÌ perforaËky
s n·sledn˝m druh˝m ˙derem, v tomto p¯ÌpadÏ
p¯esnÏ o jeden perforaËnÌ otvor (PO) smÏrem dol˘
nebo nahoru. ZatÌm nevÌme, zda prvnÌ ˙der n·leûÌ
hornÌ nebo dolnÌ vodorovnÈ ¯adÏ, tedy zda byl prvnÌ ˙der proveden ide·lnÏ Ëi decentrovanÏ smÏrem
dol˘. NavÌc doölo k vz·cnÈmu trefenÌ se druhÈho
˙deru ve svisl˝ch ¯ad·ch tÈmϯ p¯esnÏ do p˘vodnÌ
perforace, takûe nevzniklo tzv. pilovitÈ zoubkov·nÌ.
A zde je problÈm: Vöechny rohovÈ PO ve spodnÌch
vodorovn˝ch ¯ad·ch jsou totiû n·padnÏ posazeny
v˝öe! To znaËÌ, ûe perforace (jeden z ˙der˘) je buÔ
padÏl·na, nebo byl kaûd˝ ˙der proveden jin˝m perforaËnÌm r·mcem ñ samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu ûe
byly nejmÈnÏ dva. P¯esto si dovolÌm vznÈst t¯i nejpravdÏpodobnÏjöÌ domnÏnky. 1. M˘ûe jÌt o padÏlanou perforaci, kdy padÏlatel skrze p¯iloûen˝ jin˝
arch dozoubkoval spodnÌ vodorovnÈ ¯ady mimo rohov˝ch PO, na kterÈ zapomnÏl nebo je p¯eskoËil,
neboù jsou na p¯iloûenÈm archu jiû perforov·ny
svisl˝mi ¯adami, p¯iËemû svislÈ ¯ady pouze ëprojelí
perforaËnÌm n·strojem. TakÈ mohl mÌt k dispozici jin˝ arch s tÏmito otvory jiû vych˝len˝mi. Vöe p¯itom
dÏlal po jednom otvoru zvl·öù (jednotlivÏ), a to preciznÏ! 2. M˘ûe jÌt o nahodilost, ne˙myslnÈ dvojitÈ
zoubkov·nÌ druh˝m perforaËnÌm r·mcem (samoz¯ejmÏ, pokud existoval!). 3. M˘ûe jÌt o ˙mysl pracovnÌka tisk·rny, kter˝ zjistil decentrovanÈ zoubkov·nÌ a p¯iloûil (nasadil) arch na svislÈ jehly perforaËnÌho r·mce o jeden otvor v˝öe, a znovu operforoval (samoz¯ejmÏ vzhledem k vych˝lenÌ st¯ednÌch
PO druhou polovinou r·mce, nebo jin˝m r·mcem).
S p¯·telsk˝m pozdravem Vaöek K·Úa, Sedlice.ì
P¯edstavili jsme si t¯i skupiny n·zor˘. Zhruba
v tomto duchu jsou formulov·ny i dalöÌ odpovÏdi.
A co si myslÌte Vy? MluvÌ V·m nÏkter· z duöe? Neû
budete pokraËovat v ËetbÏ, nechcete si argumenty
jeötÏ jednou nechat projÌt hlavou a alespoÚ pro sebe se p¯iklonit k jednÈ z moûnostÌ? Takûe ñ pravÈ,
nebo padÏlek?
Zkoumání – krok za krokem
Sv˘j n·zor uû tedy m·te a teÔ se jeötÏ jednou ñ
spoleËnÏ ñ podÌvejme na zkouman˝ arch. VidÌme na
nÏm tyto n·padnÈ znaky:
Vöechny vodorovnÈ perforaËnÌ ¯ady jsou dvojitÈ,
zatÌmco svislÈ vypadajÌ standardnÏ, coû je samoz¯ejmÏ podez¯elÈ ñ jejich otvory by p¯ece v p¯ÌpadÏ
dvojitÈ perforace mÏly mÌt tvar ov·lu, nebo by celÈ
zoubkov·nÌ mÏlo b˝t pilovitÈ. Vöechny spodnÌ (druhÈ) vodorovnÈ ¯ady jsou totiû umÌstÏny nÌûe, neû
otvory v rozÌch zn·mek, a ty p¯itom majÌ kulat˝, a ne
ov·ln˝ tvar. Mezi prvnÌ a druhou zn·mkou je nedokonale proseknut˝ otvor ñ vÏzÌ v nÏm konfeta, coû
se p¯i dvojÌm pr˘chodu raznÌku (takzvanÈ jehly) nezd· pravdÏpodobnÈ. DruhÈ ¯ady vodorovnÈho
zoubkov·nÌ jsou v˘Ëi prvnÌm posunuty p¯esnÏ o jeden otvor. Shrnuto: arch vypad· podez¯ele.
A jsou v˘bec nÏjakÈ argumenty pro jeho pravost?
Na prvnÌ pohled ne, takûe nezb˝v·, neû se na nÏj
podÌvat podrobnÏji. Neû se do toho ale pustÌme,
zkusme se zamyslet, jak ñ a zda v˘bec ñ by takovÈ
dvojitÈ zoubkov·nÌ mohlo technicky vzniknout.
K tomu pot¯ebujeme vÏdÏt, jak vypad· p¯ÌsluönÈ
perforaËnÌ za¯ÌzenÌ. R·mcov˝ perfor·tor je souË·stÌ
rotaËnÌho tiskovÈho lisu a je umÌstÏn za tiskov˝mi
v·lci a za v·leËky pro tisk data a ËÌsla archu. TÏmi
proch·zÌ pruh papÌru, kter˝ po vytiötÏnÌ barev d·le
probÌh· perfor·torem. PapÌr se pohybuje plynule
a jeho rychlost je nastaviteln·. Lis za hodinu vytiskne a operforuje aû 5 tisÌc p¯ep·ûkov˝ch arch˘, kaûd˝ o dÈlce cca 29 centimetr˘, coû odpovÌd· rychlosti posunu bezm·la jeden a p˘l kilometru za hodinu ñ tedy velmi pomalÈ ch˘ze (v rotaËce ale vöechno vypad· mnohem rychlejöÌ). Na perforaci jednoho
archu p¯ipadajÌ zhruba t¯i Ëtvrti sekundy a kadenci
˙der˘ (jak by ¯ekl poruËÌk TronÌk) si m˘ûete snadno
p¯edstavit, kdyû namÌsto obvyklÈho jedenadvacet
¯eknete vÌcekr·t za sebou jen jednadvaÖ a pokaûdÈ p¯itom bouchnete pÏstÌ do stolu. Za tuto dobu
se p·s papÌru pod perfor·torem posune o dÈlku archu, tedy zhruba o v˝öku bÏûnÈho kancel·¯skÈho
4
π
FILATELIE 3/2011
papÌru. Protoûe jde o pohyb plynul˝, musÌ mu b˝t
p¯izp˘sobena konstrukce perfor·toru. Ten je pohybliv˝, na zaË·tku operace dosedne na budoucÌ
p¯ep·ûkov˝ arch a properforuje jej (konce raznÌk˘
jsou zbrouöeny mÌrnÏ öikmo, takûe papÌr pror·ûejÌ
postupnÏ, aby se rozloûil p¯ekon·van˝ odpor)
a opÏt se zvedne (raznÌky vyjedou z proseknut˝ch
otvor˘ vzh˘ru) ñ p¯itom se po celou dobu pohybuje
ve smÏru posunu p·su papÌru, a nakonec se po
zvednutÌ opÏt vr·tÌ na v˝chozÌ pozici. Proti raznÌk˘m jsou otvory, jejichû hrany slouûÌ jako b¯it, aby
vyseknut· koleËka (konfety) mÏly rovn˝ okraj. Konfety po vyseknutÌ propadnou do z·sobnÌku, odkud
jsou ods·ty. Pohyb perfor·toru je synchronizov·n
s posunem papÌru, p¯i zastavenÌ tiskovÈ Ë·sti stroje
se rovnÏû zastavÌ.
TÌm se dost·v·me k ot·zce, zda vznik zkoumanÈ
dvojitÈ perforace nem˘ûe souviset se zastavenÌm
a opÏtovn˝m spuötÏnÌm stroje. To je samoz¯ejmÏ
moûnÈ ñ jednou z p¯ÌËin m˘ûe b˝t p¯etrûenÌ p·su papÌru, kter˝ je potÈ slepen a tisk pokraËuje. MÌsto slepenÌ by mÏla kontrola vy¯adit, stejnÏ jako archy s nestandardnÌ perforacÌ, kterÈ p¯itom mohou vzniknout.
Pokud by tedy byl stroj zastaven bezprost¯ednÏ po
provedenÌ perforace naöeho archu, p¯etrûen˝ pruh
papÌru popotaûen zpÏt smÏrem k tiskov˝m v·lc˘m,
aby mohl b˝t slepen, a potÈ byl stroj vËetnÏ perfor·toru opÏt spuötÏn, mohl dalöÌ ˙der perfor·toru nahodile dosednout do uû proveden˝ch otvor˘ svislÈ
perforace. Tomuto z·vÏru nasvÏdËuje fakt, ûe i kdyû
je druh· perforace posunuta pod prvnÌ ñ a tedy p¯i
pohledu z boku (ËÌslo je dole) za perforacÌ standardnÌ, z hlediska pohybu p·su papÌru v rotaËce musela
by b˝t provedena d¯Ìve (papÌr se posunuje zleva doprava). Abychom vöak nep¯edbÌhali, vr·tÌme se k tomuto tÈmatu v dalöÌ kapitolce.
A proË arch (pokud je prav˝) nevy¯adila kontrola?
PodÌvejme, se, jak probÌhala. Byla prov·dÏna ruËnÏ
a byla zamϯena na vöechny vady, kterÈ mohly vzniknout v pr˘bÏhu tisku a zoubkov·nÌ. Prakticky to
probÌhalo tak, ûe pracovnice ñ byl jich aû osm ñ si
na zaË·tku rozebraly vytiötÏnÈ, perforovanÈ a z p·su papÌru od¯ÌznutÈ archy a peËlivÏ je prohlÌûely.
Kaûd· p¯itom mÏla p¯idÏleny archy z jinÈ Ë·sti n·kladu (bylo jich obvykle tisÌc), aby se mohly vz·jemnÏ informovat, na jakÈ druhy z·vad je t¯eba d·t obzvl·ötnÌ pozor. Po tomto ˙vodnÌm sezn·menÌ s jakostÌ a v˝mÏnÏ poznatk˘ byl zkontrolov·n cel˝ n·klad. Nevy¯azenÌ dvojitÈho zoubkov·nÌ mohlo b˝t
d˘sledkem p¯ehlÈdnutÌ (zn·mky majÌ zelen˝ okraj,
v nÏmû druh· perforace nenÌ tak v˝razn·), zvl·öù
pokud ölo o jedin˝ arch s touto vadou. Mohlo jÌt ale
takÈ o p¯ehm·tnutÌ, kdy arch byl rozpozn·n jako
vadn˝, ale kontrolorka ho omylem poloûila na hrom·dku arch˘ standardnÌch, namÌsto hrom·dky urËenÈ ke skartov·nÌ.
Uk·zali jsme si, ûe dvojitÈ zoubkov·nÌ v rotaËce
WIFAG vzniknout mohlo, a popsali i jak (tuto Ë·st
textu jsem konzultoval se zkuöen˝m odbornÌkem na
tisk zn·mek Miroslavem Vond¯ichem). NynÌ se vraùme k archu a podÌvejme se po d˘kazech, zda tomu
tak skuteËnÏ bylo.
Arch pod lupou
Závěrem
VÏtöina sbÏratel˘, kte¯Ì se archem s dvojitou perforacÌ zab˝vali, zaËalo jeho prohlÌdku vlevo naho¯e
ñ jak jsme zvyklÌ ËÌst. A zrovna tam majÌ otvory svisl˝ch perforaËnÌch ¯ad kulat˝ tvar; v levÈm dolnÌm rohu naproti tomu vidÌme otvor jasnÏ ov·ln˝. DalöÌ poökozenÌ otvor˘, zp˘sobenÈ dvojÌm pr˘chodem perforaËnÌho raznÌku, vidÌme uû ve druhÈ svislÈ ¯adÏ
zleva, kde jsou nÏkterÈ otvory öikmo ov·lnÈ, jinÈ
jsou sice kruhovÈ, ale v dolnÌ Ë·sti majÌ vykousnutÌ
ve tvaru p˘lkruhu. Nejde vöak o vykousnutÌ resp.
ov·ly takov˝ch rozmÏr˘, aby vysvÏtlovaly posun
vodorovn˝ch ¯ad v˘Ëi otvor˘m rohov˝m, a pr·vÏ to
bylo p¯ÌËinou, ûe vÏtöina odpovÌdajÌcÌch povaûovala
druhÈ zoubkov·nÌ za padÏlanÈ.
ÿeöenÌ je vöak jednoduchÈ ñ a vöichni jsme ho
mÏli celou dobu na oËÌch (na ilustraci je dokonce
v˝raznÏjöÌ, neû na vlastnÌm archu - dob¯e si ho vöiml
nap¯. M. Mal˝). Jsou jÌm svÏtlÈ Ñp˘lmÏsÌËkyì pod
perforaËnÌmi otvory svisl˝ch ¯ad, kterÈ na ¯ad·ch
vodorovn˝ch (s v˝jimkou roh˘ zn·mek) chybÏjÌ. Dosedne-li raznÌk na neproperforovanÈ mÌsto, prosekne v nÏm kruhov˝ otvor ñ to se stalo ve vodorovn˝ch ¯ad·ch obou perforacÌ. Dosedne-li vöak do
mÌsta prodÏravÏnÈho, a to v nepatrnÏ posunutÈ poloze (coû je p¯Ìpad ¯ad svisl˝ch), neklade uû papÌr
dostateËn˝ odpor, aby mohl b˝t ËistÏ proseknut, ale
jeho okraj se ohne, raznÌk jej zatlaËÌ dol˘, zhmoûdÌ
a p¯itom ztenËÌ, a p¯i zpÏtnÈm pohybu jej zase vyt·hne ven. Na bÌlÈm papÌru vÏtöiny zn·mek bychom
to pozorovali stÏûÌ, dÌky zelenÈmu podtisku zkoumanÈ zn·mky je to vöak vidÏt dob¯e. A pr·vÏ poloha tÏchto Ñp˘lmÏsÌËk˘ì dokl·d·, ûe jako prvnÌ bylo
provedeno dob¯e centrovanÈ zoubkov·nÌ, pak byl
papÌr popotaûen zpÏt a jako druhÈ bylo provedeno
zoubkov·nÌ spodnÌ. Kdyby papÌr nebyl popotaûen
zpÏt (a nap¯. jen z˘stal v perfor·toru p¯i p¯eruöenÌ
tisku), muselo by jako prvnÌ vzniknout zoubkov·nÌ
decentrovanÈ (dolnÌ) a jako druhÈ spr·vnÏ centrovanÈ (hornÌ) ñ a svÏtlÈ p˘lmÏsÌËky by se nach·zely
na hornÌm okraji perforaËnÌch otvor˘ svisl˝ch ¯ad,
a nikoli na dolnÌm.
PosunutÈ rohovÈ otvory v dolnÌch vodorovn˝ch
¯ad·ch jsou tedy rovnÏû dvojitÈ ñ jejich hornÌ Ë·st je
tvo¯ena ˙derem standardnÌ perforace, zatÌmco polovina dolnÌ byla provedena aû druh˝m ˙derem, kter˝ vöak papÌr jen ohnul a nevysekl. V sousedstvÌ ¯ad
vodorovn˝ch pak jejich poloha na prvnÌ pohled p˘sobÌ jako posunut·.
A jeötÏ k neËist˝m otvor˘m - nejn·padnÏjöÌ je mezi prvnÌ a druhou zn·mkou: ZtupenÌ okraje raznÌku
Ëi b¯itu protilehlÈho otvoru (nejËastÏji vöak obojÌ,
protoûe jedno zp˘sobuje druhÈ ñ n·razem o sebe)
je p¯ÌËinou nedokonalÈho vyseknutÌ konfet, kterÈ
pak drûÌ za nÏkolik vl·ken a z˘st·vajÌ v perforaËnÌm
otvoru. V naöem p¯ÌpadÏ konfeta vydrûela pr˘chod
dvou po sobÏ jdoucÌch raznÌk˘, z nichû kaûd˝ ji vyt·hl zase zpÏt. Zd·nlivÏ chybÏjÌcÌ p¯eËnÌvajÌcÌ perforaËnÌ otvor v pravÈm hornÌm rohu archu je v obou
¯ad·ch rovnÏû pouze zakryt nedokonale vyseknutou konfetou (raznÌk byl navÌc vyhnut dol˘).
Z p¯edchozÌ kapitolky je uû asi kaûdÈmu jasnÈ, ûe
dvojit· perforace je nepochybnÏ prav·. Uk·zali
jsme si proË a naznaËili, jak k tomu mohlo dojÌt.
P¯ÌjemnÏ n·s p¯ekvapil poËet dopis˘ a mail˘, kterÈ jsme na toto tÈma od v·s dostali, i kvalifikovanost
¯ady ˙vah, kterÈ jste v nich uvedli. Nez·leûÌ aû tolik
na tom, jestli jste odpovÏdÏli pr·vnÏ, nebo nespr·vnÏ; ölo o tÏûkou ot·zku a n·s tÏöÌ, ûe jste se jÌ v˘bec
zab˝vali. I v nespr·vn˝ch odpovÏdÌch byly p¯itom
Ëasto dobrÈ post¯ehy a spr·vnÈ dÌlËÌ ˙vahy. VÏtöina
dopis˘ vöak byla natolik obs·hl·, ûe jsme je museli
zkr·tit a vybrat z nich jen nejpodstatnÏjöÌ pas·ûe.
Jak jsme slÌbili, ze spr·vn˝ch odpovÏdÌ jsme vylosovali jednu, jejÌmuû autorovi posÌl·me filatelistick˝
d·rek ñ svÏûÌ rohov˝ soutisk zn·mek 3 + 4 KËs z nevydanÈho seöitku »s. n·mo¯nÌ plavba 1989. Je jÌm
Jaroslav Lidinsk˝ z Karlov˝ch Var˘. A protoûe
p¯iölo neËekanÏ hodnÏ odpovÏdÌ, rozhodli jsme se
poËet cen zdvojn·sobit a druhou poslat autorovi
nejobs·hlejöÌho p¯ÌspÏvku Josefu Froncovi z
Kralup nad Vltavou. ObÏma gratulujeme!
n
FILATELIE 3/2011
π
5