Analýza - možnosti dotace IP pro roky 2014 - 2020

Analýza moţností dotací Integrované produkce révy
vinné po zavedení integrované ochrany rostlin jako
standardního systému ochrany rostlin v zemědělství
České republiky
Zadavatel: Česká republika, Ministerstvo zemědělství
Odd. ............
Ing. Ivan Landa, CSc., vedoucí oddělení
Zpracovatel: Ing. Milan Hluchý, Ph.D. (réva vinná)
Ekovín, Svaz integrované a ekologické produkce révy vinné, Brno
Brno, 25.ledna 2012
Obsah
I. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany rostlin dle
Evropské a české legislativy a mezinárodní organizace IOBC
II. Stručný nástin historie vývoje integrované produkce révy vinné v ČR
- historie IP v ČR
- historie IP v okolních státech (SK, HU, A, D)
III.
Výtah ochrany révy z aktuálně platné Směrnice integrované produkce
hroznů svazu Ekovín v ČR
IV.
Podmínky dotované integrované produkce v rámci
agroenvironmentálních dotací v ČR v letech 2004 – 2012 a její
vyhodnocení z hlediska současně platné a připravované legislativy
V.
Analýza vlivu jednotlivých faktorů produkce révy vinné na
biodiverzitu necílových organizmů vinic
VI.
Návrh a zdůvodnění moţných dotačních prvků integrované produkce
révy vinné pro roky 2014 – 2020
VII. Zápis z jednání předsednictva Svazu integrované a ekologické
vinohradnické produkce Ekovín ze dne 23. Ledna 2012 obsahující mj.
návrh moţných dotací IP pro roky 2014 - 2020
I. i. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany
rostlin dle mezinárodní organizace IOBC
Integrovaná produkce révy vinné a v jejím rámci i integrovaná ochrana
rostlin je od počátku devadesátých let, kdy byl svaz IP hroznů a vína v ČR
zaloţen, zaloţena na relativně striktním dodrţování definic a principů IP a IOR,
které byly postupně jiţ od 70. let dvacátého století definovány organizací IOBC.
Dodnes je Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín o.s.
jedinou českou organizací, která je, stejně jako její Směrnice, IOBC
certifikována.
Definice Integrované produkce dle platné Směrnice Svazu Ekovín, převzatá
z IOBC.
I.i. Definice IP podle Häniho, Bollera a Biglera (1990)
Definice IP
Cíl:
IP usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která
nezatěţuje ţivotní prostředí.
Základ:
Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na
agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek.
Základem je udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a
mnohotvárného ţivotního prostředí.
Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační
mechanismy. K ochraně ţivotního prostředí (půdy, vody, ovzduší,
rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské
poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými,
technickými a chemickými opatřeními.
Opatření:
Integrovaná ochrana rostlin je v rámci současně platných obecně platných
směrnic IOBC definována následovně (viz http://www.iobc-wprs.org/ip)
Originál definice Integrované ochrany rostlin, jenţ je částí definice
Integrované produkce dle IOBC:
8.0 Integrated Plant Protection
8.1 Principles of Integrated Plant Protection
The Principles of Integrated Plant Protection have to be applied. They are
described in detail in Appendix 4 and can be summarised as follows:
―Preventive (indirect) measures and observations in the field on pest, disease
and weed status must have been considered before intervention with direct
plant protection measures takes place‖.
Each IP guideline endorsed by IOBC must contain, in the chapter dealing with
plant protection issues, a short introductory statement explaining clearly the
basic philosophy of integrated plant protection pursued by the organisation.
8.1.1 P r e v e n t i o n ( = i n d i r e c t p l a n t p r o t e c t i o n )
The prevention and/or suppression of key pests, diseases and weeds should be
achieved or supported among other options especially by the
choice of appropriate resistant/tolerant cultivars;
use of an optimum crop rotation, (where applicable);
use of adequate cultivation techniques, (e.g. stale seedbed technique, sowing
dates, sowing densities, undersowing …..);
use of balanced fertilisation, (especially nitrogen) ,and irrigation practices;
protection and enhancement of important natural enemies by adequate plant
protection measures;
utilisation of ecological infrastructures inside and outside production sites to
enhance a supportive conservation biological control of key pests by
antagonists.
8.1.2 R i s k a s s e s s m e n t a n d m o n i t o r i n g
Pests, diseases and weeds must be monitored with adequate methods and tools
to determine whether and when to apply direct control measures.
Scientifically sound warning, forecasting and early diagnosis systems should be
utilised. They are important for decisions about when direct control measures
are necessary. The official forecasts of pest and/or disease risks, where
available, must be taken into consideration and greatest possible use of them
must be made
Robust and scientifically sound threshold values are essential components for
decision making. For pests, diseases and weeds, officially established threshold
levels defined for the region must be taken into account before treatments.
Empirical threshold values should be replaced by more scientifically sound
parameters. Differences in varietal susceptibility, where known, must also to be
considered.
8.1.3 Di r e c t p l a n t p r o t e c t i o n m e t h o d s
Where indirect plant protection measures are not sufficient to prevent a problem
and forecasts and threshold values indicate a need to intervene with direct plant
protection measures, priority must be given to those measures which have the
minimum impact on human health, non-target organisms and the environment.
8.2 The choice of direct plant protection methods ( = control)
Biological, biotechnical and physical methods must be preferred to chemical
methods if they provide satisfactory control.
All agrochemicals used must fulfil the basic requirements of GAP.
All plant protection products applied must be officially registered or permitted
by the appropriate governmental organisation in the country of application and
final destination of produce. Where no official registration scheme exists
reference is made to the FAO Code of Conduct on the Distribution and Use of
Pesticides.
The plant protection product applied must be appropriate for the target, as
indicated on the product label, or for officially approved off-label uses. All
pesticide applications must comply with the statutory conditions regarding the
specific crop, maximum permitted total dose, maximum number of treatments,
spray intervals and latest time of application, as indicated on the product label or
authorised off-label uses.
Since label doses are maximum doses approved by the registration authorities,
reduced dosages are possible, (especially in herbicides).
The choice of pesticides in sustainable production schemes and their
classification into
‗permitted‘,
‗permitted with restrictions‘ and
‗not permitted‘
categories must consider:
Their toxicity to man
Their toxicity to key natural enemies
Their toxicity to other natural organisms
Their pollution potential for the environment (soil, water, air)
Their ability to stimulate pests and diseases
Their selectivity
Their persistence
Their potential to develop resistance in target
2 Biotechnical control methods are defined in applied entomology as highly specific
procedures that influence the behaviour or development of pests without direct
biocidal activity, such as mating disruption, deterrents, sterile insect technique
Incomplete or missing information
The necessity of use.
Regularly updated data on the eco-toxicological profiles of pesticides are
compiled by IOBC and published in the ―Tool Box‖ of the Commission.
Weed management should be achieved, as far as possible, by non-chemical
methods.
Chemical soil disinfection is not allowed.
Where the risk of resistance against a plant protection measure is known and
where the level of pests, diseases or weeds requires repeated application of plant
protection products in the crops, the regional organisations have to provide clear
recommendations or mandatory requests for an anti-resistance strategy to
maintain the effectiveness of the products.
I. ii. Definice Integrované ochrany rostlin dle současné české legislativy
PLATNÉ ZNĚNÍ
č á s t i z á k o n a č . 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s v y z n a č e n í m n a v r h o v a n ý c h z m ě n :
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2004
o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE
Hlava I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
...
§2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
k) integrovanou ochranou rostlin objektivní a vhodné uplatňování kombinace metod biologických,
biotechnologických, fyzikálních, chemických, pěstitelských a šlechtitelských, které omezuje použití
chemických přípravků na minimum nezbytné pro udržení populace škodlivých organismů na úrovních
nižších, než při kterých způsobují ekonomicky nepřijatelnou škodu nebo ztrátu,
k) integrovanou ochranou rostlin zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a
následná integrace opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují
používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z
hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské
zdraví nebo životní prostředí, přičemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším
narušení zemědělských a lesních ekosystémů a jsou podporovány přirozené mechanismy ochrany
před škodlivými organismy,
§5
Integrovaná ochrana rostlin
(1) Profesionální uživatelé uplatňují obecné zásady integrované ochrany rostlin stanovené
prováděcím právním předpisem.
(2) Státní rostlinolékařská správa (dále jen „rostlinolékařská správa“) shromažďuje
a
zveřejňuje metodické postupy k uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin pro
rostliny a skupiny rostlin s využitím výsledků činnosti vědeckovýzkumné základny.
(3) Metodické postupy podle odstavce 2 obsahují zejména
a) informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a s ochranou
rostlin souvisejících poruch rostlin a pro rozhodování v oblasti integrované ochrany
rostlin,
b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší
účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí a zároveň zohledňují
hospodářskou odůvodnitelnost,
c) opatření k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen
„antirezistentní strategie“) a
d) způsob ověřování úspěšnosti pouţívaných opatření v oblasti integrované ochrany
rostlin.
(4) Rozsah informací a nástrojů podle odstavce 3 písm. a), rozsah a způsob zveřejňování
postupů podle odstavce 2 a informací podle odstavce 5 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 79a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
b)
c)
používá další prostředek, který není zapsán do úředního registru v rozporu s § 54 odst. 1, nebo
použije další prostředek v rozporu s § 54 odst. 14., nebo
jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany
rostlin podle § 5 odst. 1.
§ 79e
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
e) jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin
podle § 5 odst. 1.
CS 24. 11. 2009 Úřední věstník Evropské unie L 309/85
PŘÍLOHA III
Obecné zásady integrované ochrany rostlin
1. K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla
napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření:
— střídání plodin,
— pouţívání vhodných pěstitelských postupů (například postup vyuţívající
úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy
obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev),
— případné pouţívání odolných/tolerantních kultivarů a
standardního/certifikovaného osiva a sadby,
— vyváţené hnojení, vápnění, zavlaţování a odvodňování,
— zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření
(například pravidelným čištěním strojů a zařízení),
— ochrana a podpora důleţitých uţitečných organismů, například
prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo vyuţívání
ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně.
2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů,
pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud moţno zahrnovat
pozorování na místě a vědecky podloţené systémy varování, předpovědi a
včasné diagnózy, pokud je to moţné, jakoţ i vyuţívání poradenství odborně
kvalifikovaných poradců.
3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uţivatel rozhodnout, zda
a kdy pouţije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem
rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podloţené prahové hodnoty.
Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud moţno v
úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a
zvláštní klimatické podmínky.
4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udrţitelným biologickým,
fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu
před škodlivými organismy.
5. Pouţívané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému
organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové
organismy a ţivotní prostředí.
6. Profesionální uţivatel by měl pouţívat pesticidy a další způsoby ošetření
pouze v nezbytném rozsahu, například by měl sniţovat dávky, omezovat četnost
ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra
rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, ţe se
populace škodlivých organismů stanou rezistentními.
7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a
pokud mnoţství škodlivých organismů vyţaduje opakované ošetření plodin
pesticidy, měly by být pouţity dostupné antirezistentní strategie, aby byla
zachována účinnost přípravků. To se můţe týkat i současného pouţití několika
druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku.
8. Profesionální uţivatel by měl na základě záznamů o pouţívání pesticidů a
sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost pouţívaných opatření na
ochranu rostlin.
Návrh vyhlášky MZe ČR o integrované ochraně rostlin
N á v r h
VYHLÁŠKA
ze dne …….. 2011
o integrované ochraně rostlin
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona č.
326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. ……../2011 Sb., (dále jen „zákon―) k provedení § 5 odst. 3
zákona:
§1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví
obecné zásady integrované ochrany rostlin.
§2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) ekonomickým prahem škodlivosti stupeň výskytu škodlivého organismu, při
kterém provedení ochranných opatření ještě zabrání ekonomicky významné
škodě,
b) systémem varování postup informování o očekávaném nebo potvrzeném
výskytu nebo o šíření škodlivého organismu, který můţe způsobit
ekonomicky významnou škodu.
§3
Obecné zásady integrované ochrany rostlin
(2) Profesionální uţivatel pouţije k předcházení nebo potlačení výskytu
škodlivých organismů z nepřímých metod ochrany rostlin zejména tato opatření:
a) střídání plodin,
b) pouţívání pěstitelských postupů omezujících působení škodlivých
organismů a podporujících uţitečné organismy,
c) pouţívání odrůd odolných nebo tolerantních ke škodlivým organismům
a úředně uznaného osiva a sadby2),
1)
2)
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec
pro činnost Společenství za účelem dosaţení udrţitelného pouţívání pesticidů.
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.
d) vyváţené hnojení, vápnění a vodní reţim,
e) hygienická opatření, nebo
f) ochrana uţitečných organismů a podpora jejich pozitivního vlivu na
potlačování škodlivých organismů.
(3) Profesionální uţivatel zajistí sledování stupně výskytu škodlivých
organismů pomocí postupů a nástrojů zveřejněných podle zákona, které zahrnují
zejména pozorování na místě, systémy varování, předpovědi výskytu škodlivých
organismů a jejich včasného určení nebo vyuţívání poradenství poradců
odborně kvalifikovaných podle zákona.
(4) Profesionální uţivatel se na základě objektivní analýzy předpokladu
napadení škodlivým organismem nebo výsledků sledování stupně výskytu
škodlivých organismů podle odstavce 2 rozhodne, zda, kdy a jaký způsob
ochrany rostlin pouţije. Pro toto rozhodování vyuţije ekonomické prahy
škodlivosti, které jsou stanoveny pro dotčený škodlivý organismus nebo
pěstovanou rostlinu pro dotčenou oblast nebo menší území a které odpovídají
klimatickým podmínkám této oblasti nebo území.
(5) Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami udrţitelné
biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto metody pro
profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí účinnou ochranu
proti dotčeným škodlivým organismům.
(6) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo metodu ochrany, které jsou
co nejvíce specifické pro dotčený škodlivý organismus a mají co nejmenší
vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí.
(7) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo další způsob přímé ochrany
rostlin pouze v rozsahu, ve kterém míra rizika vzniku škod působených
dotčeným škodlivým organismem nepřekročí ekonomický práh jeho škodlivosti,
zejména aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení, sníţením
četnosti pouţití přípravků nebo prováděním výběrového ošetření. Profesionální
uţivatel současně přihlédne k tomu, aby se omezením pouţití přípravků
nezvyšovalo riziko rezistence škodlivých organismů k přípravkům.
(8) Profesionální uţivatel pouţije dostupné antirezistentní strategie tak, aby
byla zachována účinnost přípravků a zpomaleno šíření rezistence škodlivého
organismu k přípravkům, pokud je riziko vzniku rezistence škodlivého
organismu vůči určitému způsobu ochrany rostlin zveřejněno rostlinolékařskou
správou nebo je profesionálnímu uţivateli známo jiným způsobem a pokud
stupeň výskytu škodlivého organismu vyţaduje opakované ošetření pěstované
rostliny.
(9) Profesionální uţivatel ověřuje úspěšnost pouţívaných opatření na
ochranu rostlin na základě záznamů o pouţívání přípravků a sledování stupně
výskytu škodlivých organismů.
§3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2014.
Ministr:
(5)
Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami
udrţitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto
metody pro profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí
účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.
II. Stručná historie vývoje integrované produkce révy vinné
v ČR a její přínos pro ekologizaci vinohradnictví v ČR
II.i. Historie IP a její přínos pro ekologizaci a ekonomickou stabilitu
vinohradnictví ČR
Ačkoli byly principy IOR formulovány v USA v důsledku selhání chemické
ochrany vojtěšky před mšicí Therioapis maculata jiţ v roce 1959 a v evropském
vinohradnictví byly principy integrované ochrany a integrované produkce révy
vinné formulovány E. Bollerem ve Švýcarsku jiţ v 70. letech 20. století
(www.IOBC), byla integrovaná ochrana a integrovaná produkce aţ do počátku
devadesátých let 20. století v ČR pouze teoreticky a víceméně okrajově
diskutovanými pojmy (například v publikaci: Čača Z. a kol.: 1990 Ochrana
polních a zahradních plodin), aniţ by došlo byť jen k pokusu o jejich uplatnění
jako celku v praxi.
Spektrum masově pouţívaných chemických přípravků, jako byly proti plísni
révy pouţívané, vůči uţitečným organizmům vinic relativně toxické fungicidy
na bázi mancozebu, měďnaté fungicidy na bázi oxychloridu mědi síranu
měďnatého obsaţeného v bordóské jíše znamenaly zatíţení půd vinic více neţ
10 kg mědi/ha a rok spolu s pouţíváním syntetických pyretroidů a
organofosfátů, které jiţ v koncentracích tisícinásobně menších, neţ byly
registrované dávky určené proti cílovým druhům škodlivých obalečů de facto
přispívaly k devastaci jak vinic, tak jejich okolí (Hluchý, M., 2008: Rizika
konvenčního vinohradnictví pro biodiverzitu krajiny. In: Šarapatka, B., Niggli ,
U., Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu. Olomouc 2008.).
V důsledku opakovaných plošných aplikací perzistentních herbicidů, jako
byly například triazinové herbicidy, vysokým dávkám průmyslových hnojiv
obsahujících mimo jiné i cizorodé těţké kovy jako kadmium, rtuť a olovo a díky
udrţování půdy vinic v reţimu černého úhoru došlo k těţké devastaci a v mnoha
případech v důsledku eroze trvalé ztrátě viničních půd v důsledku eroze.
Důsledky tohoto způsobu „hospodaření― se dodnes výrazně negativně projevují
v nízké biologické aktivitě půd a stresu keřů révy vinné.
Tato necitlivá a jak vinice, tak okolní krajinu doslova devastující technologie
vrcholila v 70. a 80 letech 20. století.
V té době se ve vinohradnické praxi začaly uplatňovat, většinou víceméně
okrajově, pouze některé, izolované prvky IOR, jako byly například nepříliš
úspěšné pokusy o pouţívání prvního českého, průmyslově vyráběného
biopreparátu na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki
v přípravku Bathurin 82 produkovaného JZD Slušovice. Tento přípravek však
byl vysoce nestandardní, formulačně i technologicky nedotaţený a v konečném
důsledku znamenal pro výrobce ztrátu a pro kredit biologické a integrované
ochrany rostlin spíše poškození renomé tohoto pojmu.
V 80. letech 20. století, po vysoce profesionální, více neţ deset let trvající
fázi vývoje, na němţ spolupracoval Entomologický ústavu ČSAV (Doc. I. Hrdý)
s Odborem karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně (Ing. J. Marek) a posléze
s výrobcem (také JZD Slušovice) byly do vinohradnické praxe zavedeny dodnes
pouţívané feromonové lapáky obaleče mramorovaného a jednopásého typu delta
trap (výrobce Propher Zlín).
Významným přínosem v tomto směru bylo i poměrně široké uplatnění
prvních modelů prognozy a signalizace kalamitních výskytů hlavních
houbových chorob révy vinné. Ať uţ šlo o tzv.―Muškovu― metodu, nebo
aplikaci relativně jednoduchého tzv. Šteberlova― grafu hodnotícího riziko
kalamitního výskytu plísně révy podle kumulativní sumy sráţek, znamenalo
uplatnění těchto metod výrazné omezení do té doby paušálně, víceméně dle
kalendáře uplatňovaného systému ochrany.
Dodnes významné jsou i tehdy započaté aktivity v oblasti šlechtění
rezistentních interspecifických odrůd révy vinné (Prof. V. Kraus, Doc. M.
Michlovský) a první pokusy s ozeleňováním meziřadí vinic.
Mimořádně významným přínos pro ekologizaci nejen československého,
ale i evropského vinohradnictví bylo zvládnutí technologie biologické
ochrany vinic před fytofágními roztoči dravým roztočem Typhlodromus
pyri. Vývoj tohoto systému zahrnoval studium predačního potenciálu tohoto
roztoče vůči čtyřem fytofágním roztočům: hálčivci révovému způsobujícímu
kadeřavost révy vinné, svilušce chmelové, svilušce ovocné a vlnovníkovci
révovému způsobujícímu plstnatos révy vinné. Skupina specialistů sloţená
z našich předních akarologů (RNDr. M. Zacharda, CSc, Ing. R. Zemek, CSc,
oba Entomologický ústav ČSAV v Č. Budějovicích) špičkových odborníků na
ochranu révy vinné (Ing. M. Hluchý, Ing. P. Ackermann, CSc, oba OKOR
ÚKZÚZ) ve spolupráci s matematickým analytikem (RNDr. Z. Pospíšil, VŠZ
Brno, později OKOR ÚKZÚZ) a několika špičkovými vinohradníky (Ing. J.
Peřina, JZD Mikulov a J. Škola, JZD Strachotín) pracovala v letech 1986 – 1989
na vývoji této technologie.
Studovány byly jednak otázky populační dynamiky vztahu predátor (T. pyri)
– kořist (C. vitis, T. urticae, P. ulmi), přičemţ byl vyvinut dodnes funkční a
pouţívaný počítačový model vývoje populační hustoty škůdců a predátora
umoţňující přesnou predikci úrovně biologické ochrany révy vinné. Dále byl
v několika desítkách jihomoravských vinic prováděn screening vhodné populace
roztoče T. pyri. U vybrané, vůči některým organofosfátům rezistentní populace
predátora T. pyri, tzv. „kmen Mikulov― byla testována citlivost této populace
vůči většině v té době pouţívaných akaricidů, insekticidů a fungicidů. Na
výsledcích těchto laboratorních a polních testů bylo postaveno doporučení
ochrany vinic po introdukci dravého roztoče umoţňující spolehlivé zavedení
této ochrany v praxi bez rizika poškození vinic. Dále byly studovány hodnoty
prahů škodlivosti jednotlivých škodlivých fytofágních roztočů.
Na základě všech těchto informací a po namnoţení mikulovské populace
roztoče T. pyri na ploše asi 250 ha vinic JZD Mikulov bylo v roce 1989
zahájeno komerční zavádění tohoto způsobu ochrany vinic do praktické ochrany
jak jihomoravských, tak rakouských vinic. Vzhledem k tomu, ţe metoda
vyřešila poměrně obtíţný problém ochrany vinic, jímţ bylo potlačení škodlivých
výskytů roztoče Calepitrimerus vitis, proti němuţ bylo pouţíváno kaţdoročně, a
dluţno říci bez valných úspěchů, několik aplikací akaricidů v ceně cca 2.000 –
3.000 Kč/ha a zavedení této metody navíc zvýšilo vitalitu révy vinné a
prodlouţilo zhruba o deset aţ čtrnáct dnů intenzivní vegetaci révy vinné, čímţ
došlo k lepšímu vyzrávání hroznů, metoda se rychle rozšířila a jiţ zhruba po pěti
letech byla pouţívána zhruba na třetině vinic jiţní Moravy.
Z hlediska integrované ochrany a integrované produkce bylo díky úspěšnému
zavedení této metody biologické ochrany automaticky a naprosto spolehlivě
vyřazeny z pouţívání v takto chráněných vinicích všechny pesticidy (akaricidy,
insekticidy a fungicidy) toxické nejen pro dravého roztoče T. pyri, ale i pro
stovky dalších druhů členovců. A poprvé si vinaři měli moţnost uvědomit
hodnotu populace volně ţijícího druhu členovce, který udrţuje potenciálně
extrémně významné škůdce trvale hluboko pod prahem škodlivosti. Těchto
roztočem T. pyri z pouţívání vyřazených pesticidů bylo zhruba 40 % ze všech,
v devadesátých letech pro révu vinnou registrovaných a tedy zákonem
povolených pesticidů! Tento efekt je dodnes patrný například při pohledu na
přehled mnoţství jednotlivých pesticidů aplikovaných v jednotlivých kulturách,
který publikuje Státní rostlinolékařská správa na svých webových stránkách
(www.srs.cz). V révě vinné je jiţ po řadu let i při výrazném nárůstu ploch vinic
(z cca 12.000 ha v roce 1990 na současných cca 18.500 ha) patrná zcela
minimální spotřeba toxických, v IP nepovolených pesticidů.
Právě striktní výběr pro uţitečné organizmy málo toxických či
netoxických prostředků ochrany rostlin je jednou z naprosto zásadních,
avšak do široké praxe jen těţko prosazovaných prvků IOR.
Domnívám se, ţe právě zde došlo k obratu v myšlení významné části
profesionálních vinařů v ČR a k jejich ochotě spolupracovat při zavádění
systému integrované ochrany a integrované produkce do jejich vinic.
Podobný vývoj proběhl i v Rakousku, kde několik bystrých pracovníků firmy
F. J. Kwizda počátkem 90. let pochopilo, jaký potenciál tato metoda v sobě
skrývá a na základě úzké spolupráce s českými autory metody a producenty (M.
Hluchý a M. Zacharda, zaloţivší v roce 1991 firmu Biocont Laboratory sro.)
zařadila dravého roztoče T. pyri do své nabídky. Spolu s kompletní nabídkou s.
T. pyri kompatibilních prostředků ochrany vinic začala masově razit zásady IP
v rakouské vinohradnické praxi. V letech 1991 a 1992 byla takto v Rakousku
Mikulovská populací roztoče T. pyri introdukována do vinic na ploše asi 17.000
ha, coţ bylo rovněţ logicky provázeno vyřazením toxických pesticidů z uţívání
v těchto vinicích. Velmi podobný vývoj proběhl i v Německu a na severu Itálie.
Naopak tam, kde národními lídry vinohradnické technologie byla, ať uţ
z jakýchkoli důvodů, tato technologie odmítnuta, jako například v Maďarsku,
došlo k masovému zavedení principů integrované ochrany rostlin zhruba
s desetiletým zpoţděním.
K počátkům reálného uplatnění celého systému Integrované produkce došlo
v ČR aţ počátkem 90. let 20. století. Po revolučních politických změnách, které
mimo jiné umoţnily zahraniční kontakty nejen prověřeným členům
komunistické strany, ale všem občanům bez rozdílu politického názoru. Díky
tomu byly navázány první osobní kontakty s autory koncepce integrované
produkce ve Švýcarsku (M. Hluchý – E. Boller, Výzkumný ústav ovocnářsko
vinařský ve Waedenswill a F. Haeni, Schweizerische Landw. Technikum,
Ingenierschule HTL, Zollikofen) a začala práce na prvních Směrnicích IP v ČR
(M. Hluchý a P. Ackermann, v té době oba zaměstnanci Odboru KOR ÚKZÚZ
v Brně).
V roce 1992 byl zaloţen a na základě předloţených Stanov a seznamu
členů Ministerstvem vnitra ČR registrován jako zájmová organizace Svaz
Integrované produkce hroznů a vína ČR se sídlem v Brně.
M. Hluchý a P. Ackermann ve spolupráci s několika dalšími
vinohradnickými a vinařskými odborníky (E. Postbiegel, L. Musil, K.
Trávník, J. Šebesta) formulovali první Směrnice IP hroznů a vína, které
byly po interní diskuzi publikovány jako závazné standardy
vinohradnických postupů členských podniků Svazu IP. Tyto směrnice byly
zpracovány na základě švýcarského tzv. „Malus – bonus systému― a splňovaly
(a dodnes jako jediné v ČR splňují) jako jediné Směrnice IP v ČR mezinárodní
minimální poţadavky na systémy IP v Evropě. V podstatě se změnami ve
spektru pouţitých přípravků daných restrikcemi starších přípravků a
registracemi nových preparátů jsou Směrnice i v dnes platné podobě velmi
blízké původním směrnicím z roku 1992. Směrnice IP révy vinné v ČR jsou
přítupné na www.ekovin.cz.
Svaz byl zaloţen za účasti 7 zakládajících členských podniků (ZD Mikulov –
Ing. J. Peřina, ZD Polešovice – L. Jašíková, ZD Čejkovice – O. Bíza, Ing. L.
Musil, Dolní Kounice, ZD Ratíškovice – ing. F. Spěvák, Hudson ČR Kašnice –
Ing. J. Kachyňa, ZD Sokolnice – M. Martinásek) s celkovou výměrou asi 560 ha
vinic.
Integrovaně obhospodařovaná vinice na jiţním úpatí přírodní rezervace Svatý
kopeček u Mikulova. Tato vinice je mimořádná jednak délkou nepřerušené
sukcese společenstev rostlin a ţivočichů, která trvá jiţ 15 let. Navíc je součástí
uceleného komplexu 140 ha vinic chráněného před obaleči jiţ dva roky
nejselektivnějším způsobem – feromony blokujícími komunikaci škodlivých
druhů obalečů. V neposlední řadě je tato vinice zajímavá ještě z jednoho
pohledu – od roku 1994 je v této vinici v současnosti prováděna jiţ čtvrtá
studie biodiverzity. Díky tomu je tato vinice, pokud je autorům známo, z
hlediska biodiverzity dnes nejlépe prostudovanou vinicí Evropy.
V prvních letech své existence Svaz fungoval absolutně bez jakékoli dotační či
jiné podpory ze strany státu pouze na základě entuziasmu svých členských
podniků a několika vinařských odborníků. Prvním finančním příspěvkem státu
k fungování Svazu byla aţ několikatisícová podpora na tisk Směrnic v roce
1997.
Pro pochopení či dokreslení pozice integrované produkce v polovině
devadesátých let tzv. „odbornou veřejností― si dovolím připojit jednu osobní
vzpomínku. Při rigorozní doktorské zkoušce před komisí ochrany rostlin na VŠZ
v Brně, dnešní Mendelově Univerzitě, jsem byl dotazován na fungování
biologické ochrany vinic dravým roztočem Typhlodromus pyri, coţ bylo téma
mé doktorské práce. Po odpovědi, ţe metoda je vysoce funkční a je postupně
zaváděna do praxe v řadě vinařských podniků jiţní Moravy, ale i na Slovensku,
v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Francii, mi bylo předsedou komice
zakázáno dál o integrované produkci mluvit, protoţe to je myšlenková
konstrukce, která nikdy nefungovala a fungovat nebude. Takto byla integrovaná
produkce před dvaceti lety akceptována „elitami― ochrany rostlin napojenými na
chemický průmysl a jeho distributory. V té době převzal distributor Mikulovské
populace dravého roztoče T. pyri v Rakousku, firma F. J. Kwizda medaili
Ministra zemědělství za ekologizaci rakouského zemědělství za mimořádný
počin, jímţ bylo prosazení zásad IOR na ploše asi 17.000 ha rakouských vinic,
kam byl introdukován dravý roztoč T. pyri.
Díky organizování pravidelných odborných seminářů, tzv. polních kázání,
účasti na různých akcích, jako byl například veletrh Vinex na Brněnském
výstavišti a vydávání odborných publikací se pomalu IP stávala akceptovanou
součástí našeho vinohradnictví. K širšímu uplatnění Integrované produkce ve
vinohradnictví také přispěly a přispívají projekty zavádění IP financované
Světovou Bankou a Evropskou Unií.
V letech 1994 – 1996 byl zhruba na ploše 600 ha vinic leţících na území
CHKO Pálava realizován společností Biocont Laboratory spol s r.o. za peníze
Světové banky projekt Biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava.
Projekt spočíval jednak v ekologicky orientovaném vzdělávání vinařů této
oblasti a v náhradě aplikací toxických akaricidů dravým roztočem T. pyri,
náhradě chemických insekticidů biopreparátem Biobit, minimalizací počtu
fungicidních zásahů signalizací potřeby ošetření vinic proti hlavním houbovým
chorobám, ozeleněním meziřadí vinic druhově bohatou bylinnou vegetací a
monitoringem některých bioindikačně významných skupin rostlin a členovců.
Díky realizaci tohoto projektu vzrostl rozsah integrovaně obhospodařovaných
vinic na jiţní Moravě o dalších zhruba 600 ha.
Konvenční vinice v Dyjákovicích. Tento typ hospodaření se vyznačuje
několikrát ročně opakovanou kultivací meziřadí, opakovanými aplikacemi
herbicidů jak pod řadami révy vinné, tak v meziřadí. Typické jsou rovněţ časté
aplikace většinou levnějších, starších a neselektivních pesticidů včetně pesticidů
extrémně toxických pro necílové druhy členovců a ostatních organizmů.
Příkladem takových pesticidů mohou být syntetické pyretroidy, fungicidy na
bázi mancozebu a mnohé další.
V letech 2000 a 2001 byl na ploše asi 2000 ha vinic 24 členských podniků
Svazu IP hroznů a vína v příhraničních okresech Břeclav a Znojmo realizován
projekt PHARE. Cílem tohoto projektu jiţ bylo zavedení systému Integrované
produkce do vinohradnictví zůčastněných firem. Kromě prvků jiţ zmíněných
v souvislosti s projektem biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava byl
významnou součástí tohoto projektu i nákup asi 50 meteostanic a počítačů
vybavených prognostickým systémem Galati Vitis umoţňujícím řízení
fungicidní ochrany révy vinné v reţimu IP. Tak jako v předchozích případech,
byl i součástí tohoto projektu monitoring biodiverzity některých modelových
vinic na území CHKO Pálava a NP Podyjí. Součástí projektu PHARE byla navíc
i optimalizace hnojení vinic. K realizací tohoto projektu byla vybrána
bratislavská firma Galati (manţelé Ing. Gašpar Vanek, CSc. a Ing. Zlatica
Vaneková, CSc.). Součástí projektu bylo i několik velmi kvalitních odborných
vinohradnických konferencí a po ukončení projektu se rozsah vinic, v nichţ byl
uplatněn systém IP na jiţní Moravě se zvýšil na zhruba 6.000 ha, coţ bylo asi 40
% tehdejší výměry vinic v ČR.
Mapka nově instalovaných meteostanic a počítačů s prognostickým softwarem
(tmavě zelené body), lokalit, na nichţ byl projekt PHARE realizován (světle
zelené body) a poradenských center (červeně).
Obdobný, avšak rozsahem menší projekt zavedení systému IP do
vinohradnictví okresů Brno venkov, Hodonín a Uherské Hradiště byl realizován
v letech 2002 a 2003.
V této době ještě stále integrovaná produkce nebyla státem jakkoli dotována.
K podpoře IP u nás významně přispělo i vydání tří mimořádně kvalitních
odborných publikací.
V roce 1996 vydalo Bratislavské nakladatelství Príroda trilogii G. Vaneka a
kolektivu autorů „Vinič―, jehoţ druhý díl „Ochrana― byl věnován ochraně révy
vinné jiţ v intencích systému IP. Do této publikace přispěl Ing. P. Ackermann
charakteristikami některých škůdců révy a Dr. Ing. M. Hluchý kapitolou o
biologické ochraně révy vinné a Integrované produkci. Tato kniha, vybavená
stovkami kvalitních kreseb a schémat získala ocenění mezinárodní vinařské
organizace OIV se sídlem v Paříţi jako nejlepší vinařská kniha roku 1996.
Druhou publikací byl Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy
vinné s podtitulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované
produkci od M. Hluchého, P. Ackermanna, M. Zachardy, M. Bagara, E.
Jetmarové a G. Vaneka vydaný roku 1997 firmou Biocont Laboratory. Tato
kniha obsahující více neţ 800 barevných fotografií jiţ byla koncipována jako
příručka ochrany révy v integrované produkci, to znamená s důrazem na
kombinaci preventivní ochrany, biologických a ekologicky šetrnějších metod a
znalost biologie a ekologie patogenů a škůdců. Součástí této publikace byla i
rozsáhlá kapitola o volně ţijících uţitečných organizmech. Kniha byla vydána
v dnes neuvěřitelném nákladu 10.000 kusů a byla do čtyř let rozebrána.
O deset let později, v roce 2007 vyšla třetí, pro ekologické vinohradnictví
významná publikace. Bylo jí podstatně přepracované a rozšířené vydání
předchozího atlasu s titulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné
v ekologické a integrované produkci. Tato pětisetstránková publikace obsahující
více neţ 900 fotografií od rozšířeného mezinárodního kolektivu autorů, kterými
byli: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, Z. Laštůvka, M. Bagar, E.
Jetmarová, G. Vanek, L. Szoeke a B. Plíšek navíc obsahovala kapitolu o
prostředcích ekologické ochrany vinic a sadů, kapitolu o metodách
automatizované prognozy a signalizace houbových chorob a kapitolu o významu
zachování biodiverzity pro agroekosystémy. Jak nazev napovídá, byla jiţ
koncipována jako příručka pro ochranu vinic a sadů jak v systému integrované,
tak ekologické produkce. Kniha současně vyšla v češtině a v maďarstině a
v současnosti se dokončuje její německá verze.
Díky všem výše uvedeným aktivitám bylo české vinohradnictví, co se
týká integrované produkce alespoň částečně připraveno pro vstup do
Evropské Unie v květnu roku 2004 a na čerpání dotací z agroenvironmentálních fondů Evropské Unie.
Počínaje rokem 2004 začala být integrovaná produkce hospodařením
dotovaným z agroenvironmentálních fondů EU. Pro příjem dotací bylo
stanoveno jako podmínka splnění několika základních kriterií integrované
produkce, jimiţ bylo:
- Pouţívání pouze vybraného spektra přípravků OR (tzn. vyloučení
vysoce toxických a jinak problematických přípravků)
- Limit pouţití Cu 2 kg/ha a rok
- Limit pouţití dusíku – 50 kg N/ha a rok
- Povinnost ozelenit (nepřesný výraz - zatravnit) nejpozději od třetího
roku alespoň kaţdé druhé meziřadí vinice
- Maximální počet 6 fungicidních zásahů proti plísni révy a 6
fungicidních zásahů proti padlí révovému
- Přítomnost alespoň 2.000 keřů révy vinné/ha (aktuálně platná
hodnota 1.800 keřů/ha
Přehled počtu přijatých ţádostí, dotované výměry a celkové vyplacené výše
podpory za hospodaření v systému Integrované produkce od roku 2005 uvádí
následující tabulka:
rok
Dotace Kč/ha
Počet ţádostí Celková dotovaná Celková výše
(proplacené)
výměra ha
podpory (Kč)
2005
4.655
159
6.961
30.261.084
2006
11.642
174
6.816,22
79.354.433
2007
13.955 EAFRD
440 EAFRD
10.104 EAFRD
150.722.390
11.642 HRDP
25 HRDP
13.367 PRV
508 PRV
11.642 HRDP
25 HRDP
13.600 PRV
568 PRV
11.642 HRDP
25 HRDP
13.327 PRV
613 PRV
11.642 HRDP
25 HRDP
2008
2009
2010
835 HRDP
10.020 PRV
142.765.232
820 HRDP
10.965
147.500.208
12.274
162.183.920
Zdroj: MZe ČR, Situační a výhledové zprávy vinná révy a víno.
V této souvislosti je vhodné pro přesnost informace o výši a rozsahu dotací
uvést ještě jednu zajímavou skutečnost.
Jedna z posledních vinic v reţimu konvenčního hospodaření na Znojemsku,
červen 2008. Důsledky zhruba třicet let trvající vodní eroze v nepříliš svaţité
vinici na Znojemsku. V horní části svahu bylo cca 30 cm půdy erodováno,
v dolní části svahu byla část této půdy uloţena (viz foto), část skončila pod
vinicí a ve vodních tocích.
V roce 2006 bylo v ČR 19 ha vinic obhospodařováno v reţimu ekologického
vinohradnictví, přičemţ 11,8 ha z této plochy obhospodařované 3 subjekty bylo
jiţ od r. 2004 dotováno částkou 12.235 Kč/ha a rok. V roce 2006 se dotace na ha
v ekologickém vinohradnictví zvedla na hodnotu 24.470 Kč/ha. Díky spolupráci
na vývoji systému ekologického vinohradnictví Svazem Ekovín se počínaje
rokem 2007 začíná zvedat výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. V roce
2007 jiţ bylo za hospodaření v ekologickém reţimu dotováno 7 dalších subjektů
hospodařících na ploše 156 ha ekologických vinic. V roce 2008 to jiţ bylo
celkem 20 podniků hospodařících na 186 ha. V roce 2009 došlo k dalšímu
nárůstu na 48 podniků s celkovou plochou 568 ha vinic. V roce 2010 se výměra
dotovaných ekologicky obhospodařovaných vinic zvýšila na 649 ha, přičemţ
vinařům hospodařícím na této ploše bylo vyplaceno na základě hospodaření
v ekologickém vinohradnictví jiţ celkem 14.473.022 Kč.
V naprosté většině se v tomto případě jedná o vinaře, kteří díky velmi
dobrému zvládnutí systému IP úspěšně zvládli, za účinné spolupráce odborníků
ze Svazu Ekovín i náročný přechod na ekologické vinohradnictví. O tom, ţe se
nejednalo pouze o snahu o čerpání dotací bez produkce vysoce kvalitních
hroznů a vín svědčí několik kontrol provedených ze strany MZe, kontrolních
organizací EZ a v roce 2011 i ze strany ÚKZÚZ, přičemţ tyto kontroly
v případě členských podniků Svazu Ekovín prokázaly, ţe na kontrolovaných
plochách nebyly pouţity nepovolené syntetické pesticidy.
V roce 2010 tak bylo z důvodu integrované a ekologické produkce v ČR
dotováno ekologicky orientované hospodaření na celkové ploše 12.923 ha
částkou 176.656.942 Kč.
Ve skutečnosti však v reţimu IP hospodaří v ČR vinaři na ještě větší výměře,
protoţe autor této analýza v roce 2008 při hledání konvenčně
obhospodařovaných vinic zjistil, ţe převaţující podíl z titulu IP a EZ
nedotovaných vinic je rovněţ obhospodařován členskými podniky Svazu Ekovín
integrovaně. Některé podniky však z různých důvodů (např. neexistence
dlouhodobých smluv s majiteli půdy při podmínce závazku minimálně 5 let
hospodařit v daném reţimu celofaremně) nečerpaly dotaci na IP. Jestliţe v roce
2010 bylo v IP a EZ dotováno necelých 13.000 ha vinic, fakticky v reţimu IP
byly obhospodařovány další zhruba 2.000 – 3.000 ha vinic.
Fakticky tak v roce 2010 integrovaně a ekologicky obhospodařované
vinice v ČR představovaly, při celkové výměře 17.359 ha révou vinnou
osázených vinic zhruba 86 – 92 % všech vinic v ČR.
Tento podíl (v širším slova smyslu) ekologicky obhospodařovaných vinic
staví ČR celoevropsky i celosvětově na jednu z předních pozic. Vzhledem
k tomu, ţe dotační tituly Integrovaná produkce a Ekologické vinohradnictví
jsou z 80 % dotovány z finančních zdrojů EU, představují oba tyto směry
vinohradnictví rovněţ významný finanční přínos pro rozvoj vinařství v ČR
financovaný z externích zdrojů. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 do
současnosti tak bylo díky integrované produkci podpořeno české
vinohradnictví částkou zhruba 900.000.000 Kč, přičemţ zhruba 720.000.000
Kč představuje podíl podpory z EU a jen 180.000.000 Kč je podíl z rozpočtu
ČR.
Zajímavou je i celková částka, kterou měly moţnost na IP v roce vstupu
do EU připravené podniky od roku 2005 po současnost, tedy během 7 let na
jeden hektar získat. Tato částka, včetně dotace za rok 2011 činí zhruba
84.000 kč.
Na výše uvedeném vývoji má významný podíl také systematické vzdělávání
vinařů. Jiţ od roku 2008 jsou kaţdoročně v prostorách Mikulovského barokního
zámku pořádány Svazem Ekovín mezinárodní ekologicky zaměřené odborné
konference Víno Envi. V letech 2009 aţ 2011bylna základě společného EU
projektu spolupořadatelem Slovenský svaz Iprovin. Těchto konferencí se
pravidelně účastní od 120 do 170 vinařů z ČR, Slovenska, Maďarska a
Rakouska. Přednášejícími jsou špičkoví vinohradničtí a vinařští odborníci z celé
Evropy.
V roce 2009 byl ve spolupráci s rakouským institutem Bioforschung Austria
zahájen společný česko-rakouský projekt ECOWIN - ochrana přírody
ekologizací vinohradnictví. Nositelem projektu je na české straně Svaz Ekovín
ve spolupráci s Ústavem vinohradnictví a vinařství Mendelovy Univerzity,
orgány ochrany přírody (Správa CHKO Pálava, Správa NP Podyjí, Odbor
ochrany přírody JM Kraje) a 64 vinařských podniků hospodařících na zhruba na
1370 ha vinic v blízkosti Přírodních rezervací chráněných v různém reţimu
ochrany. Po dobu tří let jsou jak vinaři, tak pracovníci orgánů ochrany přírody
odborně vzděláváni v metodách ekologického vinohradnictví (IP a EZ) a vinice
spolupracujících podniků jsou osévány druhově bohatými směsmi osiv za
současné náhrady aplikací chemických insekticidů ekologicky mimořádně
vhodnou ochranou vinic metodou matení obalečů feromony. Průběţný
monitoring vyšších rostlin a denních i nočních motýlů některých modelových
vinic prokázal významné pozitivní změny biodiverzity monitorovaných vinic.
(viz Závěrečné zprávy monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v
systému integrované produkce za roky 2009 – 2010 zpracované společností
Biocont Laboratory na základě zakázky MZe ČR a Závěrečná zpráva IGA
MENDELU Ing. J. Šafáře „Motýli jako indikátor prostředí k zhodnocení
biodiverzity ve vinicích s různým reţimem hospodaření.)
Takto se během dvaceti let díky existenci vysoce angaţovaných, ekologicky
orientovaných odborníků organizovaných ve svazu Integrované produkce
hroznů a vína (dnešní Svaz Ekovín) a několika stovkám vysoce profesionálních
vinařů a v posledních deseti letech rovněţ díky finanční podpoře ze strany jak
EU, tak ČR, stala z okrajové technologie uplatněné v roce 1992 v 7 podnicích na
asi 560 ha během dvaceti let z okrajové technologie technologie úspěšně
fungující na zhruba 90 % rozlohy vinic ČR a vytvářející na několika tisících ha
podmínky k přechodu našich špičkových vinařských podniků k ekologické
produkci.
Uváţíme-li, ţe tohoto výsledku bylo dosaţeno za situace, kdy ČR nemá ani
jeden výzkumný ústav vinařský, je to výsledek o to významnější.
Důsledkem tohoto stavu je jak obecně lepší ekonomická situace
vinařských podniků, tak v průměru zdravější a ekologicky stabilnější
krajina, nadměrnými dávkami mědi a dalších pesticidů nepoškozovaná
půda vinic, méně pesticidy a dalšími cizorodými látkami kontaminovaná
voda a vzduch a v neposlední řadě i zdravější populace jak vinařů a všech
pracovníků ve vinicích, tak obecně celé společnosti.
Detailnější rozbor dopadu zavedení IP na biodiverzitu vinic a okolní
krajiny je podán v následující kapitole. Zde je na místě jen poznamenat, ţe
IP, tak jak je definována v současných Směrnicích IP Svazu Ekovín a jak je
limitována kontrolovanými parametry v systému dotací můţe být pro
biodiverzitu krajiny vysoce přínosná (16 let v reţimu IP fungující vinice
pod Svatým Kopečkem u Mikulova), nebo nemusí znamenat přínos ţádný.
Biodiverzity IP vinic ve Vrbovci a v Hustopečích byla srovnatelná
s monitorovanými konvenčními plochami.
To obecně znamená, ţe dnešní technologie IP je poměrně velmi široce
formulovaná a můţe, ale také nemusí, znamenat pro krajinu významný
přínos. Z tohoto důvodu je dnes jistě vhodné se zamyslet nad moţnou a
ţádoucí inovací systému IP, tak, aby její přínos, pokud má být zbytkem
společnosti dotována, byl jednoznačně pozitivní a nevytvářel pouze
potenciál k tomuto přínosu.
II.ii. Stručná historie vývoje IP v okolních státech (CH, D, A, SK,
HU)
Švýcarsko
S praktickým zaváděním systému integrované produkce se začalo
v sedmdesátých letech 20. století ve Švýcarsku. Díky specifickým podmínkám
švýcarské ekonomiky a vinohradnictví (relativně vysoké ceny hroznů a vín,
nízké daně, vysoká kupní síla celé společnosti, smysl pro preciznost a fair
play)ale i díky společenské objednávce, kdy je zbytek společnosti ochoten platit
zemědělce za udrţování zdravé a kvalitní krajiny a v neposlední řadě i díky
vysoce profesionální práci švýcarských výzkumníků hospodařilo jiţ kolem roku
2000 zhruba 75 % všech švýcarských vinařů v systému IP. (Celková výměra
vinic ve Švýcarsku je zhruba srovnatelná s ČR a představuje asi 15.000 ha. Pro
představu, jaké mnoţství práce za tímto číslem stojí, uvedu několik čísel. Ve
Švýcarsku dnes pouţívají vinaři na zhruba 9.000 ha metodu feromonového
matení samců. Tato metoda vyţaduje spolupráci vzájemně spolu sousedících
vinařů. Výše uvedených 9.200 he vinic patří 22.500 vinařům, to znamená, ţe
průměrná výměra jednoho podniku pouţívajícího feromonové matení je 0,4 ha.
A to feromony pouţívají spíš ty rozlohou vinic větší podniky.
Ve Švýcarsku existuje vysoce funkční Svaz Integrované produkce, vinaři
jsou pravidelně ze strany kontrolních orgánů Svazu kontrolováni, jsou jim při
splnění směrnic IP kaţdoročně udělovány certifikáty a za hospodaření v systému
IP jsou státem dotováni.
Švýcarské směrnice IP, takzvaný „Malus Bonus systém― jsou jak svou
strukturou, tak jednotlivými technologickými prvky velmi podobné Směrnicím
Integrované produkce Svazu Ekovín, a jak uţ bylo řečeno, naši autoři při
zpracovávání prvních, tehdy ještě Československých směrnic IP se švýcarskými
kolegy intenzivně spolupracovali.
Dr. Ernst Boller v Ovocnářsko vinohradnickém výzkumném ústavu ve
Waedenswill u Curychu představuje našim vinařům vztahy mezi škůdci a
uţitečnými organizmy v rámci Integrované produkce (červen 2000).
Spolková republika Německo
V Německu, které má 7 specializovaných výzkumných ústavů vinařských,
jednu specializovanou vinařskou univerzitu a řadu dalších vědeckých a
výzkumných pracovišť byl vývoj IP v 80. letech 20. století jednou z priorit
výzkumu. IP tak byla v 80. letech minulého století jen s malým zpoţděním za
Švýcarskem uváděna do praxe. Jiţ od konce 90. let do současnosti v systému IP
hospodaří zhruba 85 – 90 % všech vinařů. Od počátku byl systém IP ve všech
spolkových zemích podporován dotacemi, později se přešlo na kombinaci
základní podpory a podpory některých konkrétních technologických prvků.
Dnes je IP podporována základní dotací 130 EUR/ha a nadto jsou specielně
podporovány některé, ekologicky vysoce efektivní technologie. Takto byla a
dodnes je dotována náhrada aplikací chemických insekticidů pouţíváním
feromonů metodou matení samců škodlivých obalečů částkou 100 EUR/ha.
V některých spolkových zemích je dále podporována náhrada insekticidů
aplikacemi biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis částkou 50 EUR/ha a
dotována je rovněţ náhrada pouţívání herbicidů ozeleněním vinic.
Spolková republika Rakousko
V Rakousku vznikly první směrnice takzvané Kontrolované Integrované
Produkce (KIP) o rok později, neţ v ČR, to znamená v roce 1993. Pravidla KIP
jsou kaţdoročně doplňována. Na rozdíl od ČR je navíc povinností vinaře
hospodařícího v systému IP se kaţdoročně vzdělávat na akreditovaných
seminářích, za coţ jsou poté vinaři také podpořeni dotacemi. V ČR jsou tyto
akce pořádány, ale účast je dobrovolná.
V současnosti je dotováno:
- náhrada pouţití herbicidů ozeleněním či agrotechnickými
opatřeními
- protierozní ochrana ozeleněním půdy
- pouţívání v KIP pouze povolených pesticidů
- limitované pouţití minerálních a listových hnojiv
- pravidelné testování aplikační techniky
Za uplatnění těchto prvků v reţimu IP jsou vinaři podporováni částkou zhruba
500 – 600 EUR/rok.
Specielní organizace integrovaně hospodařících vinařů neexistuje, ale na
rozdíl od ČR existuje státem a Zemědělskou komorou financovaná síť poměrně
efektivně pracujících poradenských pracovišť (www.lako.at).
Slovensko
Poměrně dobře srovnatelný vývoj IP je v případě srovnání situace v ČR a na
Slovensku. V roce zaloţení Svazu IP v ČR jsme byli se Slovenskem součástí
jedné federace. Přestoţe někteří naši slovenští kolegové byli o aktivitách
směřujících k zaloţení Svazu IP informováni, mezi zakládajícími podniky nebyl
ani jeden slovenský vinařský subjekt. Po rozdělení federace v roce 1993 na
Slovensku nikdo neprojevil snahu o posun vinohradnictvím tímto směrem aţ do
roku 2002, kdy Ing Gašpar Vanek CSc, tehdy čerstvě penzionovaný pracovník
Komplexného výzkumného ústavu vinohradnícko vinárského byl při řešení
projektu „PHARE – zavedení systému Integrované produkce do vinohradnictví
příhraničních okresů Břeclav a Znojmo― natolik inspirován výsledky zavádění
Integrované produkce na jiţní Moravě, ţe se pokusil zaloţit Zvaz integrovanej
produkcie hrozna a vína Iprovin. Na bázi českých Směrnic IP vznikly první
slovenské Směrnice IP a dodnes je moţno říci, ţe principy IP v ČR a na
Slůovensku jsou téměř identické. Tato aktivita však zůstala aţ do r. 2006
omezena víceméně na minimum.
Ke změně zájmu vinařů o IP došlo aţ po vstupu Slovenska do EU roku 2004,
kdy začali čeští vinaři čerpat na IP dotace. V podstatě neexistence pravidel IP
pro čerpání dotací vyvolala znovu zájem slovenských vinařů primárně o finanční
podporu a sekundárně i o Integrovanou produkci. V roce 2007 měly členské
podniky Svazu Iprovin celkovou plochu vinic obhospodařovanou v systému IP
1698,5 ha. Představitelé slovenského Zvazu Iprovin začali úspěšně jednat
s Ministerstvem puodohospodárstva a v roce 2008 začala na Slovensku být
vyplácena dotace na IP v révě vinné. Tato dotace činila a dodnes činí 600
EUR/ha a v roce 2008 byla vyplacena vinařům hospodařícím na ploše
zhruba 4.000 ha vinic. V současnosti je tato dotace vyplácena vinařům
hospodařícím na celkové ploše asi 6.600 ha, coţ je asi poloviny výměry vinic
na Slovensku.
Stejně jako Směrnice IP, jsou velmi podobné i kriteria pro čerpání dotací na
IP na Slovensku.
Maďarsko
Maďarsko mělo před dvaceti lety relativně srovnatelnou startovací pozici
jako Česko a Slovensko. Integrovaná produkce byla vnímána okrajově jako
nevýznamným pojmem a aţ do roku 2004 nebyl učiněn pokus o zaloţení
organizace zabývající se tímto směrem vinohradnického hospodaření či
zavedení IP do vinohradnické praxe. Zájem o IP začal být aţ po roce 2004
v souvislosti s moţností čerpání finanční podpory z fondů EU na tento systém
ekologicky orientovaného vinohradnictví.
Aţ do současnosti ale nevznikla organizace zabývající se tímto způsobem
hospodaření a i kriteria pro čerpání dotací jsou velmi vágní a de facto nesplňují
ani minimální poţadavky na skutečnou IP.
Podporu 400 EUR/ha je tak moţno dostat i bez ozelenění půdy vinic bylinnou
vegetací, v případě „zdůvodněné potřeby― je moţno pouţít v podstatě jakýkoli
pro révu vinnou registrovaný pesticid, jako je například oblíbený organofosfosfát Bi 58 na bázi dimethoate atd.
Zcela mimořádnou v rámci celé Evropské unie byla aţ do nedávna platná
situace, kdy na tuto „Integrovanou produkci― bylo moţno čerpat vyšší finanční
podporu, neţ na skutečně kontrolované ekologické vinohradnictví, kde dotace
činila pouhých 380 EUR/ha.
Dodnes rovněţ neexistuje organizace, která by se systematicky snaţila
vzdělávat maďarské vinaře v otázkách technologie IP.
I takto můţe vypadat
vinice v reţimu
dotované Integrované
produkce v Maďarsku
(Foto M. Hluchý,
Tokajská oblast, srpen
2009)
V současnosti se tak špičkové maďarské vinohradnické podniky (Hotszolé na
Tokaji, Attila Gere na Villani apod.) snaţí zavádět přímo ekologické
vinohradnictví. Tyto snahy jsou však v současnosti omezeny pouze na 1 - 2 %
výměry vinic v Maďarsku.
III.
Výtah: výţiva a ochrana révy z aktuálně platné Směrnice
integrované produkce hroznů Svazu Ekovín (ČR)
SVAZ INTEGROVANÉ A EKOLOGICKÉ PRODUKCE HROZNŮ A VÍNA O.S. - EKOVÍN
Směrnice integrované
produkce hroznů
2010
Realizováno za podpory:
Hlavní zásady pro pěstování révy vinné a zpracování hroznů v systému integrované produkce.
Ochrana rostlin
Povinné:
- ošetřovat proti houbovým chorobám pouze na základě krátkodobé prognózy a signalizace, nebo
zohlednění vhodnosti podmínek pro výskyt a šíření
- ošetřovat proti ţivočišným škůdcům pouze na základě vyhodnocení výskytu, včetně vyuţití prahu
hospodářské škodlivosti
- přednostně vyuţívat ekologicky vhodnější přípravky a ostatní prostředky ochrany rostlin
- při výjimečném výskytu dalších škodlivých organismů konzultovat způsob ochrany s příslušným
odborným garantem metodiky integrované produkce nebo poradcem
- respektovat zásady strategie řízení rezistence u problémových skupin pesticidů
- dodrţet ochranné lhůty pesticidů podle Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na
ochranu rostlin
- vést záznamy o výsledcích prognózy a signalizace a o provedených ochranných opatřeních
Je zakázáno:
- pouţívat pesticidy, které nejsou doporučeny pro integrovanou produkci (toxické k uţitečným
organismům, zejména T. pyri)
- překročit počet přípustných ošetření proti houbovým chorobám (maximálně 6 ošetření proti padlí
révy a 6 proti plísni révy)
- pouţít prostředky k desinfekci půdy, včetně nematocidů
- pouţít vyšší mnoţství čistého Cu2+ neţ 2 kg/ha za rok
Péče o půdu , hnojení
Povinné:
- seţínané zatravnění nebo řízené zaplevelení minimálně v kaţdém druhém meziřadí
- půda během zimy (srpen - září) chráněna porostem
- hnojení P, K, Mg na základě rozborů půdy. Rozbory musí být provedeny minimálně 1x za 6 let.
Doporučené dávky ţivin nesmí být překročeny
- vedení záznamů o organickém a anorganickém hnojení dle přílohy vyhlášky č. 399/2004 Sb., ve
znění pozdějších předpisů
Je zakázáno:
- provádět celoplošnou aplikaci herbicidů a to i ve sníţených dávkách. Herbicidy lze pouţít pouze
v řádách
- pouţít kořenové a perzistentní herbicidy
- při hnojení dusíkem pouţít dávku vyšší neţ 50 kg č.ţ. N na hektar za rok
- při hnojení hnojem pouţít dávku hnoje vyšší neţ 40 t/ha
Ostatní doporučení
3-5% by měly pokrývat vyrovnávací ekologické plochy (liniová keřová společenstva)
1.
Definice a cíle integrované produkce
Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehoţ základním
cílem je zajištění trvale udrţitelného rozvoje ve smyslu § 6 zákona č. 17/1992 Sb. o ţivotním
prostředí, tedy rozvoje, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich
základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce
agroekosystémů a ostatních ekosystémů, jeţ jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo
ovlivňovány.
Dalším základním poţadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování
révy vinné a zpracování při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce.
Ve snaze vyhnout se případným nedorozuměním a konfuzním interpretacím pojmu
integrované produkce uvádíme definici IP podle Häniho, Bollera a Biglera (1990).
Definice IP
Cíl:
IP usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěţuje ţivotní
prostředí.
Základ:
Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na
agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je
udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného ţivotního prostředí.
Opatření:
Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně
ţivotního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a
společenské poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými,
technickými a chemickými opatřeními.
Směrnice IP hroznů a vína stanoví limitující a doporučená kriteria pro jednotlivé pěstební technologie.
Při jejich dodrţování bude finální produkt (stolní hrozen) deklarován jako produkt z IP a označen
ochrannou známkou. Směrnice IP je otevřeným systémem, který bude v souladu s vědeckotechnickým
rozvojem doplňován o nové ověřené poznatky. Směrnice IP je zpracován s přihlédnutím k
poţadavkům na systémy IP révy vinné, jeţ pro švýcarské vinohradnictví zpracovali Basler a Murisier
(1990) pro rakouské a jeţ jsou dnes podkladem k mezinárodně kladeným poţadavkům na systémy IP
révy vinné, které jsou zpracovávány v rámci organizace IOBC.
2.
Technická část
2.1. Přehled hodnocených kriterií a jejich bonitace
Následující přehled prvků systému IP člení rozhodující technologické postupy z pohledu jejich
uplatnění v systému IP na zakázané, povinné a doporučené.
- zakázané - aplikací nepřípustného řešení (např. aplikace více neţ 50 kg č. ţ. dusíku/ha v
průměru na celou výměru vinic) znamená ztrátu práva k pouţívání ochranné známky svazu pro
příslušnou, případně i následující sezónu.
- povinné - řešení, které splňuje poţadavky IP nebo v případě, ţe jsou uvedeny další,
doporučené varianty daného řešení splňuje alespoň minimální poţadavky systému IP.
- doporučené - v případě přijatelnosti několika alternativních řešení jsou jednotlivé varianty
bonitovány podle vhodnosti pro agroekosystém a kvalitu produkce jedním aţ pěti body stupnice. Čím
je varianta z hledisek IP (ekologické, ekonomické, hygienické aj. aspekty) výhodnější, tím je řešení
ohodnoceno více body.
Splnění všech předepsaných prvků systému IP alespoň povoleným způsobem opravňuje
producenta k pouţívání ochranné známky svazu. Navíc bude moţno deklarovat kromě ochranné
známky i počet dosaţených bodů, "bonus", čímţ můţe pěstitel a vinař prezentovat svou úroveň
zvládnutí systému IP. K bodovému hodnocení byl po konzultaci s autory částečně pouţit
Wädenswilský model hodnocení uplatněný ve švýcarských směrnicích IP révy vinné - v tzv. " Malus Bonus" systému (Basler, P., Boller, E., 1991).
Vysvětlivky k tabulkám:
NE – technické opatření nebylo aplikováno nebo kriterium dané normou nebylo překročeno.
Pokud je NE v kolonce „Zakázané“, je neprovedení takového opatření porušením směrnice.
Pokud je NE v kolonce „Povinné“, není toto opatření vyžadováno.
ANO – technické opatření bylo aplikováno nebo kriterium dané normou bylo překročeno.
Pokud je ANO v kolonce „Zakázané“, je provedení takového opatření porušením směrnice.
Pokud je ANO v kolonce „Povinné“ nebo „Doporučené“, je takové opatření vyžadováno
nebo doporučováno.
Pod každou tabulkou jsou vysvětlující poznámky. Zde jsou vysvětleny i použité zkratky. Znak „0“
znamená, že neprovedení daného opatření je hodnoceno body.
2.1.1: Půda, hnojení, výţiva
řešení
Kriterium
Zakázané
Povinné Doporučené (+ body)
0
1. Poslední půdní rozbor (AZP)
proveden nejvýše před 6 lety
ANO
2. Listová diagnostika
NE
3. Organické hnojení jednou za 3 roky
nad 40 t/ha
4. Hnojení dusíkem- kg č.ţ./ha
(minerální hnojiva)
nad 50
5. Minerálně nehnojená kontrola
(minimální plocha 10 x 10 m)
6. Překročení doporuč. hnojení
K, Mg
7. Hnojení na list
+2
+3
P,
+4
+5
ANO
ANO
do 50
do 40
do 30
do 20
NE
NEHNOJ.
ANO
ANO
NE
8. Důsledné vracení organického
materiálu - réví, matoliny atd.
9 Překročení max. limitů obsahů
těţkých kovů v kompostech (dle
platných norem)
+1
JLH
NE
ANO
Poznámka:
7. Hnojení na list: jednosloţkové listové hnojivo (JLH), nehnojeno 0
0
ANO
2.1.2: Regulace plevelů, protierozní ochrana
Kriterium
řešení
Zakázané
Povinné Doporučené (+ body)
0
+1
+2
+3
+4
+5
1. Regulované ozelenění meziřadí
min.
50%
100 %
2. Ochrana půdy během zimy
NE
ANO
3. Nastýlání slámy v kaţdém druhém
meziřadí
ANO
4. Aplikace herbicidů
CP
5. Typ herbicidu
PD,PPH
B
6. Pestrost rostlinného společenstva
do 30
7. Střídavé kosení
NE
8. Vyrovnávací ekologické plochy
NE
0
nad 60
částečně
E
ANO
X
Poznámky:
1. V kaţdém druhém meziřadí - 50 %, v kaţdém meziřadí - 100 %
2. Půda během zimy chráněna porostem (srpen - březen)
4. Celoplošná aplikace (CP), bodová aplikace(B), bez pouţití herbicidů - 0
5. Paraquat/diquat (PD), persistentní půdní herbicidy (PPH),
6. Pestrost rostlinného společenstva mezi řádky, počet druhů (Poaceae spp. = 1)
7. Střídavé kosení při zajištění kompletního pokosení plochy
8. Přítomnost vyrovnávacích ekologických ploch - extenzivní plochy (E), xerothermní vegetace (X), keřová
vegetace (K)
K
2.1.3: Regulace chorob
Kriterium
řešení
Zakázané
Povinné Doporučené (+ body)
0
+1
+2
1. Padlí révy (počet ošetření fungicidy) nad 6
do 6
do 4
do 3
2. Plíseň révy (počet ošetření
fungicidy)
do 6
do 4
do 3
nad 6
3. Pouţití biologických preparátů
ochrany rostlin a pomocných látek
+3
+4
+5
do 2
do 2
ANO
4. Toxicita fungicidů
3-4
5. Celkové mnoţství Cu++ kg/ha.rok
nad 2
do 2
6. Neošetřená kontrola
NE
7. Dodrţení ochranné lhůty
ANO
8. Odstraňování zálistků
ANO
9.Odlisťování zóny hroznů
ANO
ANO
Poznámky:
4. Nejvyšší hodnota toxicity pouţitého fungicidu pro dravé roztoče
6. Neošetřená kontrola při všech fungicidních aplikacích
8. Dodrţení ochranné lhůty pesticidu dle seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků
na ochranu rostlin
8. - 9. Podrobněji popsáno v příloze č. 8
2.1.4: Regulace ţivočišných škůdců
Kriterium
Řešení
Zakázané
Povinné Doporučené (+ body)
0
1. Ošetření proti obalečům insekticidy
podle signalizace
ANO
2. Ochrana proti obalečům pomocí
feromonů
NE
3. Sviluška ovocná
SL
AN
4. Sviluška chmelová
SL
AN
5.Hálčivec révový
SL
AN,PRG
6.Vlnovník révový
1,2,B
3
7.Toxicita akaricidů vůči dravým
roztočům
3-4
+1
+2
+3
+4
8.Vyuţití dravého roztoče T. pyri proti
fytosugním roztočům
9. Ochranná lhůta
+5
ANO
ANO
ANO
Poznámka:
3. Sviluška ovocná: ochrana smí být provedena pouze na základě znalosti napadení. Za vegetace dle aktuálního
napadení (AN). Ochrana naslepo (SL).
4. Sviluška chmelová: ochrana dle kontroly aktuálního napadení za vegetace - AN. Ochrana naslepo (SL) se
nepřipouští.
5. Ochrana během vegetace pouze na základě znalosti aktuálního napadení (AN) či prognózy (V.-VII) (PRG), či
dle prognózy napadení pro následující jaro (VIII.-IX.). Ochrana naslepo (SL) se nepřipouští
6. Ochrana se připouští jen při indexu napadení 3, ochrana bez bonitace napadení (B), nebo při napadení 1. a 2.
stupně se nepřipouští.
7. Ošetření akaricidy o nízké toxicitě vůči dravým roztočům (1,2). Stupně toxicity podle IOBC: 1- netoxický, 2slabě toxický, 3- středně toxický, 4- silně toxický
9. Dodrţení ochranné lhůty dle seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin
2.1.5: Různé
Kriterium
řešení
Zakázané
Povinné
Doporučené (+ body)
0
+1
1. Konzultace při ochraně rostlin
NE
2. Testování rosičů a postřikovačů
dle zákona č. 326/2004 Sb.
ANO
3. Pouţití rosičů s částečnou
recyklací aplikační kapaliny
NE
4. Vedení záznamů o organickém
a anorganickém hnojení
ANO
5. Vedení záznamů o pouţití
přípravků na ochranu rostlin
ANO
+3
+4
+5
ANO
6. vyrovnávací ekologické plochy
7. Vedení záznamů o výskytu a
prognoze škodlivých org.
+2
ANO
ANO
Poznámka:
1. Méně známé druhy škůdců či chorob řešeny/neřešeny (NE) na základě odborné konzultace s poradenskou sluţbou Svazu EKOVÍN.
Povolené herbicidní přípravky
Název přípravku (účinná látka)
Dávka /ha
BRONCO (glyphosate – IPA)
2 - 6 l/ha
CLINIC (glyphosate - IPA)
3 – 9 l/ha
DOMINATOR (glyphosate – IPA)
3 - 6 l/ha
GLYFOGAN 480 SC (glyphosate – IPA)
2 - 6 l/ha
GLYFOS (glyphosate – IPA)
2 – 8 l/ha
KAPUT HARVEST (glyphosate – IPA)
5 – 9 l/ha
MON – 60615 (glyphosate – IPA)
2 – 6 l/ha
ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate – IPA)
2 - 8 l/ha
ROUNDUP KLASIK (glyphosate – IPA)
2 - 6 l/ha
ROUNDUP RAPID (glyphosate – potassium)
1,5 - 6 l/ha
STING CT (glyphosate – IPA)
4 - 9 l/ha
TOUCHDOWN QUTTRO (glyphosate)
2 - 6 l/ha
BASTA 15 (glufosinate - NH4)
4 - 6 l/ha
TARGA SUPER 5 EC (quizalofop-P-ethyl, především pýr
plazivý)
2,5 - 3 l/ha
AGRITOX 50 SL (MCPA, pouze svlačec rolní)
2,5 l/ha
AMINEX 500 KMV( MCPA, pouze svlačec rolní)
2,5 l/ha
AMINEX PUR (MCPA, pouze svlačec rolní)
5 l/ha
AMINEX 500 SL (MCPA, pouze svlačec rolní)
2,5 l/ha
DICOPUR M 750 (MCPA, pouze svlačec rolní)
1,6 l/ha
U 46 M FLUID (MCPA, pouze svlačec rolní)
2,8 l/ha
GALIGAN 240 EC (oxyfluorfen)
1-4 l/ha
GOAL 2 E (oxyfluorfen)
4 l/ha
STOMP 400 SC (pendimethalin)
4 – 5 l/ha
STOMP 330 E (pendimethalin)
5 – 6 l/ha
(1 - 1,5 l/ha jednoleté trávy)
Fungicidní přípravky proti plísni révy
Název přípravku (účinná látka)
ACROBAT MZ
(dimethomorph
Dávka /ha
Ochr.
Skupina účinných látek
Lhůta
(dny)
Omezení z důvodu
ochrany uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
(koncentrace)
2,5 kg
35
2
amidy kys. cynnamové
+ dithiokarbamáty
+ mancozeb)
ALIETTE BORDEAUX
(fosetyl Al -
4 kg
35
1/2 kg
35
etylfosfonáty + Cu++
+ oxichlorid Cu++)
CABRIO TOP (pyraclostrobin
+ metiram)
2
QoI – strobiluriny +
dithiokarbamáty
(min. 0,2 %)
CAPTAN 50 WP (captan)
3 kg
28/35
ftalimidy
CUPROXAT SC (zásaditý
síran Cu++)
5l
7/35
Cu++
CUPROCAFFARO
(oxichlorid Cu++)
4 kg
7/35
Cu++
CUPROCAFFARO MICRO
(oxichlorid Cu++)
1,75/3,5 kg
7/35
Cu++
(min. 0,35 %)
CURZATE GOLD (cymoxanil
+ mancozeb)
2 – 2,5 kg
CURZATE M (cymoxanil +
mancozeb)
2,5 kg
DITHANE M 45 (mancozeb)
2 - 3 kg
42
2
dithiokarbamáty
DITHANE DG NEOTEC
(mancozeb)
2 - 3 kg
42
2
dithiokarbamáty
ELECTIS (zoxamid +
mancozeb)
0,9 kg/ha
56
2
benzamidy +
dithiokarbamáty
42
2
kyanoacetamid oxiny
+dithiokarbamáty
42
2
kyanoacetamid oxiny
+dithiokarbamáty
(min 0,18 %)
Název přípravku (účinná látka)
FANTIC F (benalaxyl-M+
folpet)
Dávka /ha
Ochr.
(koncentrace)
Lhůta
(dny)
1/2 kg
Omezení z důvodu
ochrany uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
Skupina účinných látek
fenylamidy + ftalimidy
(min. 0,2 %)
FLOWBRIX (oxichlorid
Cu++)
1,25 – 1,5/2,5 –
3l
35
Cu++
(min. 0,25 -0,3
%)
FOLPAN 50 WP (folpet)
2 - 3 kg
35/45
ftalimidy
FOLPAN 80 WG (folpet)
1,25 - 2 kg
35/45
ftalimidy
FUNGURAN- OH 50 WP
(hydroxid Cu++)
4 kg
35
Cu++
CHAMPION 50 WP
(hydroxid Cu++)
4 kg
35
Cu++
KOCIDE 2000 (hydroxid
Cu++)
2,5 – 3,75 kg
7/35
Cu++
KUPRIKOL 50 (oxichlorid
Cu++)
4 kg
7/35
Cu++
KUPRIKOL 250 SC
(oxichlorid Cu++)
6–8l
7/35
Cu++
MELODY COMBI 65,3 WG
(iprovalicarb + folpet)
0,9/1,8 kg
28
amidy kyseliny
karboxylové +
ftalimidy
21
cyanoimidazoly
(min. 0,18 %)
MILDICUT (cyazofamid)
2/3,5 – 4 l
(min. 0,4 %)
MERPAN 50 WP (captan)
3 kg
28/35
ftalimidy
MERPAN 80 WG (captan)
2 kg
28/35
ftalimidy
Název přípravku (účinná látka)
Dávka /ha
Ochr.
Skupina účinných látek
Lhůta
(dny)
Omezení z důvodu
ochrany uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
(koncentrace)
NOVOZIR MN 80 NEW
(mancozeb)
2 - 3 kg
42
2
dithiokarbamáty
PERGADO F (mandipropamid
+ folpet)
1,25/2-2,5 kg
28
POLYRAM WG (metiram)
2 - 3 kg
42
PROFILER
(fluopicolid+fosetyl Al)
1,5/3 kg
21
acylpicolidy+ethylfosf
onáty
amidy kyseliny
karboxylové +
ftalimidy
(min. 0,2 – 0,25
%)
2
dithiokarbamáty
(min.0,3 %)
QUADRIS (azoxystrobin)
0,8 - 1 kg
21
Qo inhibitory strobiluriny
QUADRIS MAX
(azoxistrofin+folpet)
2l
21/28
QoI –
strobiluriny+ftalimidy
RIDOMIL GOLD MZ
(metalaxyl-M+ mancozeb)
2,5 kg
15
2
fenylamidy +
dithiokarbamáty
RIDOMIL GOLD MZ
PEPITE (metalaxyl-M+
mancozeb)
2,5 kg
15
2
fenylamidy +
dithiokarbamáty
RIDOMIL GOLD PLUS 42,5
WP (metalaxyl-M + oxichlorid
Cu++)
3,5 – 4 kg
15
fenylamidy + Cu++
RIDOMIL GOLD COMBI
PEPITE (metalaxyl-M+
folpet)
2 kg
AT/28
fenilamidy + ftalimidy
TANOS 50 WG
(famoxadone+cymoxanil)
0,2/0,4 kg
28
QoI –
oxazolydinediony+kya
noacetamid oxiny
28
Qo inhibitory –
imidazolinony +
etylfosfonáty
(min 0,04 %)
VERITA (fenamidone+fosetyl
Al)
2,5 – 3,0 kg
(min. 0,25 –
0,3%)
Biologická ochrana - pomocné látky
Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na
patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost
rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny
zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému
ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je
dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G.,
Hofmann, U., 2010: ORWINE – Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín
a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín.
Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení plísní révy a černou hnilobou
Přípravek
Dávka/ha
Doporučený počet aplikací
Účinná látka
Alginure
3 – 5 l/ha
1-4
Výluh z mořských řas, rostlinné
aminokyseliny, algináty, fosfonáty
MycoSin VIN
2,5 – 4 kg/ha
Směs jílových minerálů, rostlinných
extraktů a buněčných stěn kvasinek
2-3
Tyto pomocné látky se pouţívají PŘED výraznými infekčními periodami v období před květem,
v průběhu kvetení a cca 2 – 3 týdny po květu révy vinné. Obranné reakce začínají fungovat v případě
Alginuru v řádu cca 2 hodin po aplikaci a jejich efekt trvá po dobu několik týdnů aţ měsíců. Dvakrát
opakovaná (cca po 5 – 7 dnech) aplikace Alginure v dávce 7 l/ha je schopna vyvolat tak silnou
obrannou reakci rostlin, ţe tato reakce je schopna zastavit infekci jiţ napadených částí rostlin.
Fungicidní přípravky proti padlí révy
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
(účinná látka)
(konc.)
lhůta
(dny)
Omezení
Skupina
z důvodu ochrany účinných látek
uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
CABRIO TOP (pyraclostrobin + metiram)
1/2 kg
35
2
(min. 0,2 %)
QoI –
strobiluriny +
dithiokarbamáty
DOMARK 10 EC (tetraconazole)
0,25 l
30
SBI I - DMIs
DISCUS (kresoxim-methyl)
0,2 kg
35
Qo inhibitory strobiluriny
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
Omezení
Skupina
z důvodu ochrany účinných látek
uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
(účinná látka)
(konc.)
lhůta
(dny)
EMERALD 10 EC (tetraconazole)
0,25 l
30
SBI I - DMIs
FALCON 460 EC
(spiroxamine+tebuconazole+triadimenol)
0,3-0,4l
35
SBI II – aminy
SBI I - DMIs
IQ-CRYSTAL (quinoxyfen)
0,15 l
28
KARATHANE LC (dinocap)
0,25 - 0,5 l
35
KUMULUS WG (síra)
3 - 6 kg
3/42
síra
PUNCH 10 EW (flusilazole)
0,3 l
42
SBI I - DMIs
QUADRIS (azoxystrobin)
0,5 - 0,8 l
21
Qo inhibitory strobiluriny
QUADRIS MAX (azoxystrobin+folpet)
2l
28/21
QoI –
strobiluriny+ftali
midy
SULIKOL K (síra)
5 - 10 kg
3/42
síra
SULIKOL 750 SC (síra)
3,5 – 6,5 l
3/42
síra
TALENDO (proquinazid)
0,125/0,25 l
28
quinazoliny
(pouţití do 31.7.2011)
quinoliny
2
deriváty
nitrofenolu
(min.
0,025%)
TOPAS 100 EC (penconazole)
0,25 l
35
SBI I - DMIs
VIVANDO (metrafenon)
0,16/0,32 l
28
benzofenony
(min.
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
(účinná látka)
(konc.)
lhůta
(dny)
Omezení
Skupina
z důvodu ochrany účinných látek
uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
0,032%)
ZATO 50 WG (trifloxystrobin)
0,15 kg
35
Qo inhibitory strobiluriny
Charakteristika skupin a účinných látek proti padlí révy viz. Příloha č. 4
Biologická ochrana – pomocné látky
Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na
patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost
rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny
zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému
ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je
dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G.,
Hofmann, U., 2010: ORWINE – Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín
a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín
Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení padlím révy a šedou hnilobou hroznů
révy
Přípravek
Dávka/ha
Doporučený počet
aplikací
Účinná látka
HF Mycol
2,5 – 5 l/ha
2 -6
Fenyklový olej a další rostlinné extrakty
VitiSan
8 – 10 kg/ha
2–6
Hydrogenuhličitan draselný
NatriSan
8 – 10 kg/ha
2–4
Hydrogenuhličitan sodný
AquaVitrin K
2,5 – 4 l/ha
4-6
8,5 % K2O a 20 % SiO2
Alginure
3 – 5 l/ha
1-4
Výluh z mořských řas, rostlinné
aminokyseliny, algináty, fosfonáty
Cocana
15 – 20 l/ha
1 – 2 (dle potřeby)
Mazlavé draselné mýdlo z kokosového oleje
Většina těchto pomocných látek se aplikuje před infekčními periodami padlí révy a šedé hniloby.
Pouze Cocana je určena k smytí spor a mycelia padlí z jiţ napadených hroznů.
Další informace ke způsobům aplikace viz. WWW. EKOVIN.CZ:
Fungicidní přípravky proti šedé hnilobě hroznů révy
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
Omezení
Skupina
z důvodu ochrany účinných látek
uţitečných
organizmů (počet
ošetření/vegetace)
(účinná látka)
(konc.)
lhůta
(dny)
MYTHOS 30 SC (pyrimethanil)
2,5 l
21
anilinopyrimidin
y
SOLFOBENTON DC
20 - 30 kg
10
síra
TELDOR 500 SC (fenhexamid)
0,75 - 1,0 l
14
SBI III hydroxianilidy
THIRAM GRANUFLO (thiram)
3 –4 kg
28
TRICHODEX 20 WP (Trichoderma
harzianum)
2,0 kg
0
(pyrosiřičitan K+ + Na+ + siřičitan Na+)
2
dithiokarbamáty
biopreparát
Charakteristika skupin a účinných látek proti šedé hnilobě hroznů viz. Příloha č.5
Biologická ochrana – pomocné látky
Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na
patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost
rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny
zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému
ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je
dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G.,
Hofmann, U., 2010: ORWINE – Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín
a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín
Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení padlím révy a šedou hnilobou hroznů
révy
Přípravek
Dávka/ha
Doporučený počet
aplikací
Účinná látka
HF Mycol
2,5 – 5 l/ha
2 -6
Fenyklový olej a další rostlinné extrakty
VitiSan
8 – 10 kg/ha
2–6
Hydrogenuhličitan draselný
NatriSan
8 – 10 kg/ha
2–4
Hydrogenuhličitan sodný
AquaVitrin K
2,5 – 4 l/ha
4-6
8,5 % K2O a 20 % SiO2
Alginure
3 – 5 l/ha
1-4
Výluh z mořských řas, rostlinné
aminokyseliny, algináty, fosfonáty
Cocana
15 – 20 l/ha
1 – 2 (dle potřeby)
Mazlavé draselné mýdlo z kokosového oleje
Většina těchto pomocných látek se aplikuje před infekčními periodami padlí révy a šedé hniloby.
Pouze Cocana je určena k smytí spor a mycelia padlí z jiţ napadených hroznů.
Přípravky povolené proti obalečům
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
(účinná látka)
(konc.)
lhůta (dny)
BIOBIT XL
1,5 – 2 l
0
1 – 1,4 kg
0
0,2 l; 0,02%
28
Omezení z důvodu ochrany uţitečných
organizmů (počet ošetření/vegetace)
B. thuringiensis ssp.
Kurstaki
BIOBIT WP
B. thuringiensis ssp.
Kurstaki
DIMILIN 48 SC
diflubenzuron
INSEGAR WP
0,6 kg; 0,06% 45
fenoxycarb
INTEGRO methoxyfenozide 0,3-0,4 l
14
0,03-0,04%
NOMOLT 15 SC
1l
28
2 l; 0,2%
AT
teflubenzuron
ZOLONE 35 EC
phosalone
Feromonové přípravky k ochraně metodou dezorientace samců
Název přípravku
Dávka /ha
Ochr.
(účinná látka)
(konc.)
lhůta (dny)
Omezení z důvodu ochrany
uţitečných organizmů (počet
ošetření/vegetace)
Isonet L plus
500 – 250
(E,Z)-7,9-Dodecadienyl acetate, (Z)9-Dodecenyl acetate
odparníků
Isonet LE
500 – 125
(E,Z)-7,9-Dodecadienyl acetate, (Z)9-Dodecenyl acetate
odparníků
0
0
2. Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům
Strategie zabránění vzniku rezistence - soubor opatření realizovaných s cílem zachovat účinnost
fungicidů disponovaných ke vzniku rezistence a tak předejít škodám, které by vznikly sníţením nebo
ztrátou účinnosti.
Obecná opatření proti vzniku rezistence
 minimalizace pouţití rizikových fungicidů v systému integrované ochrany a usměrněné chemické
ochrany rostlin
 regulace pouţití rizikových fungicidů
 limitovat počet pouţití za vegetaci
 střídat s fungicidy s odlišným mechanizmem účinku
 pouţívat v kombinaci s jinými účinnými látkami, především s vícebodovým působením
(tank mix nebo ready mix kombinace)
 dodrţovat doporučené dávky
 rizikové fungicidy pouţívat preventivně, omezit nebo vyloučit kurativní a eradikativní pouţití
Charakteristika významných rezistencí ohroţených skupin fungicidních látek a specifické
zásady oddálení vzniku rezistence
Fenylamidy
(vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci fenylamidů, v ČR prokázána rezistence
plísně révové)
 metalaxyl-M (typ Ridomil)
 benalaxyl-M (Fantic F)
Opatření proti vzniku rezistence







dodrţovat doporučení k pouţití
zásadně pouţívat v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením (ready mix kombinace)
pouţívat preventivně, kurativně jen výjimečně po nepokryté infekci nebo infekční periodě
nepřekročit interval 14 dní mezi ošetřeními (ztráta účinnosti partnera v kombinaci)
střídat s přípravky s jiným mechanismem působení
limitovat počet ošetření, pouţít max. 4x (v IP max. 2x) v průběhu vegetace
pouţívat především k časnějším ošetřením (intenzivní růst révy, obnova citlivosti populace)
Inhibitory biosyntézy sterolů (SBIs)
Inhibitory demetylace (DMIs)
(střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci DMIs, v ČR prokázána snížená účinnost na
padlí révové)
triazoly





flusilasole (Punch 10 EW)
penconazole (Topas 100 EC)
tebuconazole (Falcon 460 EC)
tetraconazole (Domark 10 EC, Emerald 10 EC)
triadimenol (Falcon 460 EC)
Opatření proti vzniku rezistence
 dodrţovat doporučení pro pouţití
 pouţívat jen preventivně ne kurativně a eradikativně (kurativní a eradikativní účinnost je vzhledem
k obecně sníţené citlivosti padlí révového nedostatečná)
 střídat s přípravky s jiným mechanizmem účinku
 pouţít tank mix kombinace s přípravky s jiným mechanizmem účinku (vhodnější je upřednostnit
střídání před kombinacemi)
 limitovat počet ošetření, pouţít 2x (max. 4x) v průběhu vegetace
Dikarboximidy
(střední až vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence vrámci dikarboximidů, v ČR prokázána
rezistence plísně šedé na révě)
*
iprodione (Rovral Flo do 30.7.2010, poţádáno o registraci Rovral Aquaflo)
Opatření proti vzniku rezistence




dodrţovat doporučení pro pouţití
pouţít 1x za vegetaci
střídat s přípravky s jiným mechanizmem účinku
ponechat prodlouţené periody bez selekčního tlaku
QoI fungicidy
(vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci QoI, v ČR prokázána rezistence plísně
révové k azoxystrobinu)
Strobiluriny




azoxystrobin (Quadris)
kresoxim-methyl (Discus)
pyraclostrobin (Cabrio Top)
trifloxystrobin (Zato 50 WG)
Imidazolinony

fenamidone (Verita)
Oxazolidinediony

famoxadone (Tanos 50 WG)
Opatření proti vzniku rezistence – plíseň révová




dodrţovat doporučení k pouţití
pouţívat preventivně, ne kurativně a eradikativně
pouţít maximálně 3x, v IP max. 2x, v průběhu vegetace a jen v kombinaci s účinnými látkami
s odlišným působením
pouţít jednou nebo v bloku (2x) a sled ošetření přerušit přípravkem s odlišným působením
Opatření proti vzniku rezistence – padlí révové






dodrţovat doporučení k pouţití
pouţívat preventivně, ne kurativně a eradikativně
pouţít maximálně 3x, v IP max. 2x, v průběhu vegetace samostatně nebo v kombinaci
s účinnými látkami s odlišným působením
při samostatném pouţití důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením
při pouţití kombinací pouţít max. 2x, poté sled ošetření přerušit přípravkem s odlišným
působením
pokud byla zjištěna rezistence i kombinace důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením
Amidy kyseliny cynnamové
(nízké až střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámciCAAs)



dimethomorph (Acrobat MZ)
iprovalicarb (Melody Combi 65,3 WG)
mandipropamid (Pergado F)
Opatření proti vzniku rezistence





dodrţovat doporučení pro pouţití
pouţívat preventivně, kurativně jen po nepokryté infekci nebo infekční periodě
zásadně pouţívat v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením (ready-mix kombinace)
střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení
limitovat počet ošetření, pouţít max. 4x v průběhu vegetace (max. 50 % počtu ošetření)
Anilinopyrimidiny
(střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci anilinopyrimidinů)

pyrimethanil (Mythos 30 SC)
Opatření proti vzniku rezistence



dodrţovat doporučení pro pouţití
pouţít pouze 1x v průběhu vegetace (při 6-ti a více ošetřeních maximálně 2x)
střídat s přípravky s jiným mechanizmem působení
3. Charakteristika skupin a účinných látek proti plísni révové
Acylpicolidy - fluopycolide (Profiler)
 působí kontaktně, translaminárně a lokálně systémově (pohyb xylémem)
 vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (2 dny), omezuje sporulaci. Inhybuje pohyb
a zastavuje klíčení zoospor a omezuje růst mycelia.
 je specificky účinný na peronosporomycety
 interval mezi ošetřeními 10 – 12 (14) dní, především podle infekčního tlaku
 působí specificky, narušuje tvorbu a ukládání spektrinů
 nová skupina účiných látek, riziko vzniku rezistence není definováno
 dodrţet doporučení pro pouţití
Amidy kyseliny cynnamové (CAAs) – dimethomorf (+mancozeb - Acrobat MZ,
iprovalicarb+folpet-Melody Combi 65,3 WG, mandipropamid+folpet-Pergado F)
 působí systémově a kontaktně, v rostlině se pohybuje akropetálně
 má preventivní a kurativní účinnost (iprovalicarb 4 dny, dimethomorf 3-4 dny, mandipropamid 2
dny)
 působí selektivně proti peronosporomycetám, zásadně jsou pouţívány v kombinaci s kontaktními
fungicidy
 interval mezi ošetřeními (7) 10 – 12 (14) dní, především dle infekčního tlaku
 působí specificky, narušují syntézu a ukládání fosfolipidů
 nízké aţ střední riziko vzniku rezistence
 cross rezistence v rámci skupiny CAAs (amidy kyseliny karboxylové)
 dodrţet doporučení pro pouţití
Cyanoimidazoly – cyazofamid (Mildicut)
 působí kontaktně a translaminárně
 vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (do 24 hod). Zabraňuje klíčení zoosporangií
a zoospor, inhybuje pohyb zoospor a omezuje sporulaci
 je specificky účinný na peronosporomycety
 interval mezi ošetřeními 8 – 10 (14) dní, především podle infekčního tlaku
 má specifický mechanizmus účinku, narušuje proces respirace
 střední aţ vysoké riziko vzniku rezistence
 dodrţovat doporučení pro pouţití
Dithiokarbamáty – mancozeb (Dithane DG NeoTec, Dithane M 45, Novozir MN 80 New),
metiram (Polyram WG)






působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost
interval mezi ošetřeními (5) 7 – 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí
jsou účinné i proti červené spále révy
nejsou ohroţeny rezistencí
jsou omezeně pouţitelné s dravým roztočem T. pyri, populace Mikulov
mancozeb (typ Dithane, Novozir MN New) i všechny kombinace s mancozebem (Acrobat MZ,
Electis, Curzate M, Curzate Gold, Ridomil Gold MZ WP, Ridomil Gold MZ Pepite) a metiram a
jeho kombinace (Polyram WG, CabrioTop) v souhrnu pouţít maximálně 2x za vegetaci
Etylfosfonáty - fosetyl Al (Aliette Bordeaux, Profiler, Verita)
 působí systémově, v rostlině se pohybuje akropetálně i bazipetálně.
 má specifickou (buduje mechanizmus odolnosti) a především preventivní účinnost
 má dlouhodobou účinnost (interval mezi ošetřeními 10 - 14 (18) dní, především dle infekčního
tlaku)
 velmi nízké riziko vzniku rezistence
 dodrţet doporučení pro pouţití
Fenylamidy (PAs) – metalaxyl M (+ folpet – Ridomil Gold Plus Pepite + mancozeb – Ridomil Gold
MZ WP, Ridomil Gold MZ Pepite + oxichlorid Cu++-Ridomil Gold Plus 42 WP), oxadixyl-M (+
folpet – Fantic F)









působí systémově, v rostlině se pohybují akropetálně.
mají preventivní a kurativní (3-4 dny) účinnost
působí specificky, inhibují syntézu RNA
zásadně jsou pouţívány v kombinaci s kontaktními fungicidy
působí dlouhodobě (pokud není účinnost sníţena rezistencí), interval mezi ošetřeními (7) 10 – 12
(14) dní, především dle infekčního tlaku
působí selektivně proti peronosporomycetám
vysoké riziko vzniku rezistence (vzniká rychle a plošně)
cross rezistence v rámci skupiny fenylamidů, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny se buduje
rezistence i k ostatním (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům)
dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub
k fungicidům)
 v ČR prokázána rezistence plísně révové
Ftalimidy – captan (Captan 50 WP, typ Merpan), folpet (typ Folpan)
 působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost
 interval mezi ošetřeními (5) 7 – 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí
 mají široké spektrum účinnosti, vykazují dobrou vedlejší účinnost na šedou a bílou hnilobu, folpet
omezuje i výskyty padlí
 nejsou ohroţeny rezistencí
 dodrţet ochranné lhůty, nebezpečí ovlivnění kvašení moštů (pouţít nejpozději do konce července)
Kyanoacetamid oxiny – cymoxanil (+mancozeb - Curzate MZ, Curzate Gold, +famoxadone-Tanos
50WG)
 působí translaminárně, resp. lokálně systémově a kontaktně
 vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (2 dny)
 cymoxanil je v rostlinných pletivech rychle metabolizován, má velmi krátkodobé reziduální
působení, zásadně je pouţíván v kombinaci s kontaktními fungicidy, které prodluţují dobu
účinnosti
 interval mezi ošetřeními je dán dobou působení kontaktní fungicidní látky (5) 7 – 8 (10) dní
 nízké aţ střední riziko vzniku rezistence
 dodrţet doporučení pro pouţití
Měďnaté fungicidy – hydroxid Cu++ (Champion 50 WP, Funguran OH 50 WP, Kocide 2000),
oxichlorid Cu++ (Cuprocaffaro, Cuprocaffaro Micro, Flowbrix, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC),
zásaditý síran Cu++ (Cuproxat SC)





působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost
interval mezi ošetřeními (5) 7 – 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí
omezují růst, zpevňují rostlinná pletiva
nejsou ohroţeny rezistencí
vzhledem ke kumulaci a ekologickým rizikům pouţít v průběhu vegetace maximálně 2 kg čisté
mědi na ha (viz příloha č.6)
Qo inhibitory – strobiluriny (azoxystrobin – Quadris, + folpan – Quadrix Max, pyraclostrobin +
metiram – Cabrio Top) – imidazolinony (fenamidone+fosetyl Al – Verita), oxazolidinediony
(famoxadone + cymoxanil – Tanos 50 WG)






původně přírodní látky, které vylučují některé vyšší bazidiomycety (např. rodu Oudemansiella a
Strobilurus) na obranu proti niţším houbám
působí kontaktně, translaminárně a některé i systémově (azoxystrobin), pokud jsou systémové,
v rostlině se pohybují akropetálně, mají preventivní a kurativní účinnost, pouţívat zásadně
preventivně
působí dlouhodobě, interval mezi ošetřeními 8 –10 (14) dní
jsou velice odolné proti dešti po aplikaci
strobiluriny mají široké spektrum účinnosti, současně působí na padlí révy, šedou, bílou i
peniciliovou hnilobu hroznů, na červenou spálu a černou skvrnitost révy.
působí specificky, inhibují mitochondriální respiraci



vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci QoI, pouţitím jedné účinné látky ze
skupiny se buduje rezistence i k ostatním (viz kapitola – Rezistence fytopatogenních hub
k fungicidům)
dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola – Rezistence fytopatogenních hub
k fungicidům)
v ČR prokázaná rezistence plísně révové k azoxystrobinu
5. Charakteristika skupin a účinných látek proti šedé hnilobě hroznů révy
Anilinopyrimidiny – pyrimethanil (Mythos 30 SC)






působí kontaktně a hloubkově, mají preventivní a krátkodobou kurativní účinnost
vykazuje výrazný antilakázový efekt
současně působí na bílou hnilobu
působí specificky, narušují syntézu aminokyselin (methionin)
střední riziko vzniku rezistence
cross rezistence v rámci aniliopyrimidinu, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny se buduje
rezistence i k ostatním
 dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub
k fungicidům)
Dikarboximidy – iprodione (do 30.7.2010 Rovral Flo, poţádáno o registraci Rovral Aquaflo)
 působí především kontaktně
 vykazují preventivní a částečně i kurativní účinnost
 interval mezi ošetřeními 10 (14) dní, dle infekčního tlaku a citlivosti populace. Nástup rezistence se
projevuje zkrácením doby působení
 působí specificky, především narušují metabolismus lipidů
 jsou ohroţeny rezistencí
 cross rezistence v rámci skupiny dicarboximidů, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny ze skupiny
se buduje rezistence i k ostatním (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům)
 dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub
k fungicidům).
 v ČR prokázaná rezistence plísně šedé na révě
Dithiokarbanáty – thiram (Thiram Granuflo)






působí kontaktně, vykazuje preventivní účinnost
interval mezi ošetřeními 7 – 14 dní dle ohroţení porostu
má široké spektrum účinnosti
dodrţovat ochranou lhůtu, při nedodrţení riziko ovlivnění kvašení moštu
nejsou ohroţeny rezistencí
respektovat omezení z důvodu rizika pro uţitečné členovce
Inhibitory biosyntézy sterolů (SBI)
Skupina III – hydroxianilidy – fenhexamid (Teldor 500 SC)









působí kontaktně a částečně translaminárně, resp. lokálně systemicky
vykazuje preventivní a dlouhodobou účinnost
interval mezi ošetřeními (7) 10 – 14 dní
převáţná část účinné látky je vázána na voskový povrch rostlinných částí. Vytváří stabilní povlak
odolný proti dešti.
účinkuje specificky proti houbám řádu Leotiales, včetně Botryotinia fuckeliana
má krátkou ochrannou lhůtu, vhodný pro pozdní ošetření
působí specificky, na 3 ketoreduktázu v průběhu C4 demethylace v syntéze sterolů
nízké aţ stření riziko vzniku rezistence
dodrţet doporučení pro pouţití
Pyrosiřičitan K++Na+ , siřičitan Na+ (Solfobenton DC)
 působí fumigačně a kontaktně, vykazuje preventivní účinnost
 aplikovat jako poprach nebo v objemu aplikační kapaliny do 200l/ha.
 není ohroţen rezistencí
Trichoderma harzianum (Trichodex)





biologický přípravek vhodný i pro ekologické vinohradnictví
účinnou substancí jsou konidie a mycelium houby
redukuje výskyt patogenu osídlením jeho ţivotního prostoru, konkurence o prostor a ţiviny
působí preventivně
interval mezi ošetřeními 7 – 10 dní, pouţít 2 – 4x
6 Použití měďnatých fungicidů v systému integrované produkce
Přípravek
Obsah Cu
Dávka
přípravku
(kg/ha x l/ha)
Dávka Cu
(g/ha)
Přípustný počet
ošetření
250 g/kg
4 kg
1000
2
zásaditý síran Cu
190 g/l
5l
950
2
hydroxid Cu
50%
4 kg
2000
1
oxichlorid Cu
50%
4 kg
2000
1
1,75 kg
656,2
1-2
oxichlorid Cu
375 g/kg
3,50 kg
1312,5
(2x do 2,6 kg)
1,25-1,5
475-720
1-2
2,5-3,0 l
950-1140
(2x do 2,6 l)
1
Účinná látka
oxichlorid Cu
Aliette
Bordeaux
(+fosetyl- Al)
Cuproxat SC
Champion 50
WP
Cuprocaffaro
Cuprocaffaro
Micro
oxichlorid Cu
380 g/l
Flowbrix
FunguranOH 50 WP
hydroxid Cu
50%
4 kg
2000
hydroxid Cu
35%
2,5-3,75 kg
875-1315
1-2
(2x do 2,8kg)
Kocide 2000
oxichlorid Cu
50%
4 kg
2000
1
oxichlorid Cu
25%
6-8 l
1500-2000
1
oxichlorid Cu +
400 g/kg
3,5 - 4 kg
1400-1600
1
Kuprikol 50
Kuprikol 250
SC
Ridomil Gold
Plus 42,5 WP
(metalaxyl-M)
IV. Analýza vlivu jednotlivých faktorů produkce révy vinné na
biodiverzitu necílových organizmů vinic
V letech 2008 – 2011 byl na základě zakázek Řídícího orgánu HRDP proveden
monitoring biodiverzity šesti modelových skupin organizmů ve třech typech
různě obhospodařovaných vinic.
Monitorovány byly vţdy tři:
- Konvenční
- integrované
- ekologicky obhospodařované vinice,
a tři srovnávací, přírodě blízké plochy
přičemţ byly jako modelové skupiny organizmů monitorovány:
- Vyšší rostliny
- Denní motýli (Rhopalocera a Zygaenidae)
- Brouci čeledi střevlíkovitých
- Ţíţaly
- Půdní roztoči čeledi pancířníkovitých
- Mnohonoţky a stonoţky
Zhodnocení vlivu způsobu hospodaření ve vinicích na biodiverzitu vinic
Zdroj: Výsledky monitoringu biodiverzity tří různě obhospodařovaných typů
vinic a sadů a srovnávacích lesostepních ploch na území České republiky
v letech 2008 – 2010. Objednatel: Ministerstvo zemědělství České republiky,
Řídící orgán HRDP. Dodavatel: Biocont Laboratory, spol s r.o., Brno
1. Vyšší rostliny.
Statistickou analýzou jednotlivých proměnných (klimatické a pedologické
podmínky, způsob obhospodařování ekologicky, integrovaně a konvenčně,
sezona a typ stanoviště (meziřadí x řádek) byly nejvýraznější rozdíly zjištěny
v závislosti na klimatických a pedologických podmínkách. Na druhém místě
byl vliv způsobu obhospodařování, dále následuje sezona a typ stanoviště
(meziřadí x řádek). Všechny uvedené proměnné ovlivňují průkazně druhové
sloţení bylinné vegetace. Hladina významnosti pro všechny byla P < 0.001.
Z hlediska výskytu významných, ohroţených druhů, jich bylo nejvíce 7 druhů, zjištěno v IP vinici Mikulov, tři druhy byly nalezeny v ostatních
Mikulovských vinicích (konvenční a bio reţim), čtyři vzácné druhy rostou
v konvenční vinici Dyjákovice, dva v integrované vinici Sonberg, a bio vinici
Hnízdo, jeden v konvenční vinici Starkovice. Ţádný vzácný druhy nebyl nalezen
v následujících vinicích: bio Golberg, IP Vrbovec. Toto zjištění vysvětluje
skutečnost, ţe jednou z nejohroţenějších skupin blin jsou „staré plevele―, tedy
plevelné druhy hojněji rozšířené před intenzifikací zemědělství v druhé polovině
20, století.
Uvedené výsledky, především vztah mezi druhovou bohatostí na ploše a
celkovým počtem druhů v jednotlivých vinicích, ukazují, ţe biologické a
integrované vinice mohou hostit vyšší počet druhů neţ konvenční vinice.
Celkový počet druhů nalezených v konvenčních vinicích je víceméně
stabilní, zatímco u ostatních vinic kolísá a za příznivých okolností můţe
dosáhnout aţ dvojnásobku nalezených druhů ve srovnání s konvenčními
vinicemi. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn na lokalitě, která bezprostředně
souvisí se stepní strání a kde mají rostliny moţnost prorůstat z okolních biotopů.
Na ostatních biologických a integrovaných vinicích je niţší.
2. Denní motýli
Výsledky všech tří let studia biodiverzity denních motýlů různě
obhospodařovaných vinic prokázaly zásadní rozdíly mezi relativně nízkou
biodiverzitou konvenčních vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a
naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v obou ekologických (sensu lato)
způsobech hospodaření, tj. ekologickým (v průměru 18 druhů v106
kusech/vinici) a integrovaným (v průměru 24 druhů v156 kusech/vinici)
hospodařením.
Zjištěné výsledky naznačují moţnost výrazného zvýšení biodiverzity denních
motýlů a mnoha dalších sloţek biodiverzity (ostatní skupiny motýlů, blanokřídlí
a další řády hmyzu) poměrně nenáročnou a vinaři akceptovatelnou změnou
technologie :
- náhradou aplikací chemických insekticidů proti obalečům pouţitím
matení
samců dvou škodlivých druhů obalačů (Lobesia botrana, Eupoecilia
ambiguella) metodou Matin disruption,
- osetím meziřadí vinic druhově bohatými směsmi pro oblast původní
bylinné vegetace a
- dlouhodobým zabezpečením ekologického managementu vinic
přechodem vinic do systému ekologického hospodaření.
Počty zjištěných jedinců a druhů na jednotlivých studijních plochách (řazeno
podle počtu jedinců).
Jednotlivé monitorované plochy jsme pro analýzu vlivu agrotechniky,
ochrany vinic a vzdálenosti od nejbliţší lesostepní lokality hodnotili metodou
Spearmanova korelačního koeficientu, přičemţ byly hodnoceny následující
parametry: počet zjištěných kusů, počet zjištěných druhů, Simpsonův index
diverzity, Simpsonův index equitability, Shanonův index diverzity a Shanonův
index equitability.
Tímto způsobem byl hodnocen vliv následujících agrotechnických,
rostlinolékařských a ekologických parametrů:
- délka nepřerušené sukcese vegetace v meziřadí (roky) – (0 u konvenčních
vinic aţ 16 let u jedné IP vinice a 40 aţ minimálně cca 150 let u stepních
ploch.
- agrotechnika meziřadí – plošné ozelenění všech meziřadí, alternace
ozeleněných meziřadí a černého úhoru a celoplošný černý úhor
- stáří vinice (roky od výsadby)
- doba (roky) od posledního pouţití insekticidu
- vzdálenost k nejbliţší původní lesostepní lokalitě (přírodní rezervaci)
Výsledky korelační analýzy dat roku 2010
S pravděpodobností vyšší neţ 99 % = ** nebo 95 % = * byly prokázány
následující korelace:
Řazeno sestupně dle absolutní hodnoty indexu korelace, to znamená dle
intenzity vlivu na diverzitu motýlího společenstva. Pro srovnání uvádíme i
korelace vypočtené na základě výsledků roku 2009
Testováno na základě všech druhů
2010
2009
parametr
jedinci
druhy
jedinci
druhy
Agrotechnika meziřadí
-0,89 **
-0,83**
-0,92**
-0,84**
Doba (v letech) nepřerušené sukcese meziřadí
0,83**
0,84**
0,82**
0,75**
Doba (v letech) v ekologickém či integr. reţimu
0,80**
0,84**
Doba (roky) od posledního pouţití synt. insekticidu
0,71*
0,73**
0,94**
0,88**
Vzdálenost k nejbliţší původní stepní lokalitě (km)
-0,80**
-0,80**
-0,72**
-0,67*
Stáří (v letech) vinice
0,58*
netestováno
0,59*
Na základě těchto dat lze formulovat z hlediska biodiverzity motýlů (a
naprosté většiny ostatních členovců) ideální management středoevropské
vinice.
Takováto ideální vinice by měla:
- být před škůdci chráněna pouze prostředky netoxickými pro motýly a
ostatní členovce, coţ je dnes splnitelné za pouţití metody feromonového
matení samců škodlivých druhů obalečů a dravým roztočem
Typhlodromus pyri.
- v meziřadí by měla být ozeleněna druhově bohatou směsí bylin, která
bude alternovaně kosena tak, aby ve vinici vţdy alespoň kaţdé druhé
meziřadí kvetlo a tak poskytovalo hmyzu dostatek nektaru a pylu.
- bylinná vegetace v meziřadí by měla být zaloţena tak, aby mohl být
ponechán alespoň v kaţdém druhém meziřadí dlouhodobý sukcesní
vývoj společenstva bylin, hmyzu a ostatních členovců.
- ideální situace by nastala propojením vinic s výše uvedeným
managementem se zbytky původních lesostepních biotopů
jihomoravské krajiny tak, aby mohlo dojít k rychlému šíření
mobilnějších členovců z rezervací do vinic a okolní zemědělské krajiny.
- tato vinice by navíc měla mít perspektivu dlouhé dobré kondice tak,
aby mohla být na stanovišti co nejdéle – pokud moţno alespoň 40 aţ 50
let
- vinice by měla být v reţimu ekologického vinohradnictví, coţ
znamená, ţe by výše uvedené parametry byly zajištěny inteligentním,
vzdělaným, motivovaným a prosperujícím vinařem respektujícím
legislativu ekologického zemědělství. Pokud by tato motivace navíc byla
podpořena smysluplnými dotacemi, i to by podpoře biodiverzity
napomohlo.
3. Střevlíci
Z testovaných agrotechnických opatření se jako nejvýznamnější
ukázala míra pokrytí meziřadí bylinným, respektive travním porostem.
Rovněţ aplikace insekticidů a herbicidů (souvisí s pokryvností bylinného
patra v meziřadích) byla významná. Aplikace fungicidů nikoliv.
Druhou diverzitu výrazně ovlivňují i okolní krajinné fragmenty (meze,
terasy, pole atd.), které mohou slouţit jako zdroj střevlíků pronikajících do
vinohradů.
Výsledky monitoringu fauny střevlíkovitých ve vinohradech ukazují, ţe rozdíly
mezi druhovou diverzitou (pestrostí) a abundancí (početností jedinců)
střevlíkovitých mohou být významné.
Obecný model rozloţení diverzity i abundance mezi vinicemi
s rozdílným způsobem hospodaření však nebyl pozorován. Všechny tři typy
vinohradů, které se mezi sebou liší svými charakteristikami prostředí a
ošetřování, mohou, vzhledem k rozmanitému druhovému spektru
zjištěných střevlíků a jejich rozdílným ekologickým nárokům, hostit
poměrně vysoký počet druhů i jedinců. Řada reliktních a vzácných druhů
však nachází útočiště i v prostředí vinic všech tří typů hospodaření a nelze
jednoznačně určit větší „vhodnost“ některého z nich. Nicméně, zdá se, ţe
počet zjištěných druhů jiţ dosáhl u konvečních vinic svého maxima, zatímco u
bio a integrovaných vinic by bylo moţné očekávat při pokračujícím
hypotetickém vzorkování nálezy dalších druhů střevlíkovitých a z tohoto
pohledu se zdají být tyto vinice pro udrţení druhové diverzity střevlíkovitých
vhodnější.
4. Ţíţaly
Druhy indikující přirozené stepní ekosystémy (Allolobophora hrabei,
Dendrobaena mrazeki
do přilehlých vinic nepronikají. Hlavní příčinou je pravděpodobně velice
nízká kolonizační rychlost (cca 5 m/rok) a odlišné půdní vlastnosti vinic.
2
Axis 2
Struktura společenstev ve stepích je odlišná od struktury společenstev ve
vinicích, kde je spíše odrazem příslušnosti k dané oblasti, neţ typu
Step P1
hospodaření.
P4
1
EpigeickéZ4 ţíţaly se téměř výhradně Bio
objevují jen v ekologicky
Z3
P2
vedených
vinicích, coţ pravděpodobně souvisí s lepšími potravními a
M2
mikroklimatickými podmínkami v ozeleněných meziřadích.
Axis 1
-2
Z2
0
S výjimkou
Znojemska, kde kvantitativní
parametry
společenstev ţíţal
0
1
2
M3 -1
P3 vinohradnické praxe, byla jak abundance,
klesaly se zvyšující se intenzitou
tak biomasa
IP ţíţal nejvyšší v konvenčních a IP vinicích, coţ pravděpodobně
souvisí s vyrovnanějším vlhkostním reţimem na těchto plochách. Odráţet to
-1
Z1
však můţe i s obecně pomalé reakce
ţíţalKonv
na chronické subletální
vlivy.
M4
M1
Ozelenění meziřadí má na kvantitativní parametry společenstev ţíţal
pozitivní vliv.
-2
Ordinační diagram (Correspondence Analysis, BioDiversity Professional, v.2)
zaloţený na podobnosti struktury společenstev ţíţal na jednotlivých plochách
vinic a lesostepí. Step = srovnávací lesostepní plochy, Bio = ekologicky
obhospodařované vinice, IP = integrovaně obhospodařované vinice, Konv =
konvenčně obhospodařované vinice. P1-P4, M1-M4, Z1-Z4 = studované plochy
5. Pancířníci
Na většině ploch se ukazuje výrazný vliv agrotechniky na abundanci
pancířníků, který se projevuje výrazným sníţením průměrné abundance
pancířníků na různých typech vinic ve srovnání s kontrolními lesostepními
plochami.
Na většině biovinic byla zjištěna niţší průměrná abundance neţ u vinic
s intergovanou agrotechnikou.
Na konvenčních vinicích dochází vlivem agrotechniky k výrazné
eliminaci druhů, jejimţ výsledkem je na některých vinicích nejniţší
průměrná abundance, na některých naopak dochází ke zvýšení průměrné
abundance ve srovnání ostatními typy vinic nebo i s kontrolními plochami
způsobené extrémním zvýšením populační hustoty eurytopního druhu
Tectocepheus velatus daným sníţením konkurence ostatních druhů
pancířníků.
6. Mnohonoţky, stonoţky a stejnonoţci
Výsledky dvouletého monitorování různě obhospodařovaných vinic a
vybraných srovnávacích lesostepních ploch ukázaly, ţe biovinice a integrovaně
obhospodařované vinice jsou provázeny zpravidla rozvinutými společenstvy
mnohonoţek, stonoţek i suchozemských stejnonoţců.
Dosavadní rozbory nicméně neukazují jednoznačně pozitivnější vliv
jedné nebo druhé varianty obhospodařování (biovinice a integrovaná
produkce) na přítomnost sledovaných zástupců půdních bezobratlých.
Konvenčně obhospodařované vinice byly sice ve většině ukazatelů ve
všech třech oblastech chudší, nicméně nevykazovaly nejniţší hodnoty
kvantitativních parametrů u všech tří skupin ţivočichů. Zpravidla
kvantitativní parametry studovaných skupin půdních bezobratlých v konvenčně
obhospodařovaných vinicích dosahovaly vyšší hodnoty neţ ve srovnávacích
stepních plochách.
Téměř ve všech třech vinařských oblastech se ukázaly srovnávací stepní
plochy jako poměrně chudé pro všechny tři skupiny sledovaných půdních
bezobratlých. Přesto tyto plochy mohou reprezentovat potenciální zdroje pro
osídlování okolních stanovišť včetně obhospodařovaných vinic.
V. Závěry
Z výše uvedeného srovnání pro české vinohradnictví v mezinárodním
kontextu vyplývají jak pozitiva, tak některá negativa:
Pozitiva
1) Systém integrované produkce a integrované ochrany, jako její dílčí
subsystém, aplikovaný v českém vinařství na zhruba 12.000 ha*
integrovaně hospodařících členských podniků Svazu IP definovaný
Směrnicemi integrované produkce hroznů je plně srovnatelný
s analogickými systémy
v nejvyspělejších (z hlediska vinohradnické technologie) státech EU a
Evropy, jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko.
* Část členských podniků Svazu Ekovín hospodaří v systému IP, aniţ by
pobírala dotace
2) Tento systém, stejně jako české směrnice IP a Svaz Ekovín jsou
certifikovány mezinárodní komisí IOBD ve Waedenswill a splňují tak,
jako jediné směrnice IP v ČR „Minimální poţadavky na systémy IP“
mezinárodně definované IOBC.
Základní prvky systému:
pouţívání pouze omezeného spektra pro IP povolených
pesticidů
ozelenění alespoň kaţdého druhého meziřadí vinice
aplikace maximálně 2 kg Cu/ha a rok
aplikace maximálně 50 kg N/ha a rok
aplikace maximálně 6 fungicidních ošetření proti plísni révy
a padlí révovému
garantují alespoň základní funkčnost integrované produkce ve vinicích
dalších zhruba 500 podniků na ploše zhruba 3.000 – 4.000 ha
3) Na počátku roku 2012 je tak Integrovaná produkce aplikována na
zhruba 90 % vinic ČR, přičemţ další asi 4 % vinic ČR jsou
obhospodařována v reţimu ekologického vinohradnictví.
To znamená, ţe na naprosté většině ploch révy vinné v ČR je:
- díky ozelenění meziřadí vinic výrazně (o více neţ 90 %) omezena
vodní eroze půdy, je omezen efekt monokultury révy vinné a je
zabezpečena alespoň základním způsobem dotace půdy organickou
hmotou a uhlíkem, coţ jsou podmínky nutné pro efektivní rozvoj
půdního edafonu a tím i podminky pro udrţení půdní úrodnosti
- díky limitovanému mnoţství mědi a zákazu pouţívání
perzistentních a kořenových herbicidů, limitovanému mnoţství
aplikovaných N hnojiv a pouţívání pouze méně perzistentních
fungicidů a insekticidů je výrazně omezena kontaminace půdy
cizorodými látkami, coţ vytváří alespoň částečný předpoklad pro
rozvoj půdního edafonu a tím udrţení půdní úrodnosti.
Franci, oblast přímořských Alp. Vinice po více neţ sto let ošetřovaná
vysokými dávkami mědi. V takových vinicích přesahují koncentrace
mědi v půdě hodnoty 2.000 mg Cu/kg půdy, coţ je hodnota toxická
nejen pro kořeny révy vinné, ale i pro většinu ostatních rostlin.
4) Díky zákazu aplikací pro uţitečné členovce vysoce toxických pesticidů
a povinnosti ozelenit od třetího roku po výsadbě alespoň kaţdé druhé
meziřadí vinice jsou vytvořeny základní podmínky pro ţivot populací
uţitečného a indiferentního hmyzu a ostatních členovců. To platí jak
pro členovce ţijící mimo půdu, tak pro půdní edafon, coţ je z hlediska
zachování a zvyšování úrodnosti půdy zásadní skutečnost.
Včela medonosná na květu hrachoru v integrované vinici v Mikulově. Při
vhodném reţimu obdělávání přinášejí IP vinice i řadu dalších pozitivních
efektů. (Foto M. Hluchý, květen 2006)
5) Rovněţ okolí vinic je tímto způsobem chráněno před úletem
vysoce toxických insekticidů, které dříve výrazně poškozovaly okolní
krajinu.
5) Široká aplikace tohoto systému je zcela prokazatelně vysoce
pozitivní pro:
- sniţování ekologických rizik vyplývajících z intenzivního
vinohradnictví.
- alespoň omezuje či zastavuje předchozí devastaci půd.
- přispívá k omezení ztráty biodiverzity.
- v některých případech prokazatelně biodiverzitu zemědělské
krajiny zvyšuje.
6) Pouţívání systému prognóza a signalizace v kombinaci se sítí
několika desítek funkčních meteostanic a profesionálním
poradenstvím sniţuje riziko poškození vinic hlavními houbovými
patogeny a obaleči a sniţuje zatíţení vinic a okolní krajiny aplikacemi
chemických pesticidů.
Negativa
1) Při uplatnění minimálních poţadavků na ozelenění vinic, které je dnes
aplikováno ve většině vinic v reţimu IP, jímţ je tzv. „mulčované
zaplevelení“ je vyselektováno druhově relativně chudé bylinné
společenstvo s převahou trav, coţ splňuje jen část funkcí bylinné
vegetace, např. protierozní ochranu na svazích. Ještě horšího výsledku
je dosaţeno, je-li vinice oseta monokulturou například jílku či kostřav,
coţ také splňuje současné minimální poţadavky IP.
Tento typ ozelenění ale:
- nepodporuje mykorhyzu
- málo přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny
- málo prokypřuje hlubší horizonty půdy
- jen omezeně podporuje obnovu půdního edafonu
- nedostatečně se podílí na intenzivním uvolňování ţivin vpůdě
ve formách přístupných révě vinné
I takto můţe vypadat „ozeleněné― meziřadí vinice v reţimu IP.
Převaţující porost několika druhů trav mulčovaný aţ k povrchu půdy.
Takováto vegetace přináší jen velmi málo pozitivních efektů a přesto
splňuje kriteria na vyplácení dotace na IP. (foto M. Hluchý, jiţní
Morava,2011)
Monokultura jílku
vytrvalého v meziřadí
vinice. Typický příklad
zcela nevhodného
zatravnění meziřadí.
Z hlediska
ekologického má jílek
jen velmi malý efekt,
avšak představuje pro
révu velmi razantní
konkurenci. (Foto M.
Hluchý, Kobylí, červen
2006)
2) I poslední, v systému IP povolené aplikace herbicidů (především
herbicidů na bázi glyphosatu a MCPA) představují poměrně významný
problém. Podle aktuálních studií jsou rezidua glyphosatu z pesticidů
vůbec nejvýznamnějším kontaminantem povrchových vod u nás
(www.povodí Labe)
3) Chemické insekticidy povolené a pouţívané v systému IP jsou vůči
některým skupinám uţitečných a indiferentních organizmů poměrně
vysoce toxické. Jejich pouţívání by sice z definice IP mělo být
nahraţeno pouţíváním stejně účinných biologických přípravků, leč
v praxi tomu tak není.
Pouţívání i těchto středně toxických pesticidů představuje pro
některé skupiny uţitečných organizmů, jako je síťokřídlý hmyz,
dravé ploštice, slunéčka aj. značný problém – viz tabulka toxicity.
Toxicita insekticidů registrovaných pro pouţití v révě vinné v ČR rozlišená
podle mortality jednotlivých skupin uţitečných a indiferentních organizmů.
Prvních pět přípravků zhora je díky extrémně vysoké toxicitě v IP
nepovolených. Střední toxicitu má dalších 6 insekticidů (Steward aţ Nomolt)
Absolutně nejniţší – nulovou toxicitu vůči všem skupinám organizmů včetně
motýlů mají feromony, jen o něco méně příznivě vychází toxicita biopreparátu
na bázi bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki. V ekologickém vinohradnictví
jsou povoleny jen poslední dvě skupiny, to znamená Biobit a feromony Isonet
L+ a Isonet LE.
4)
Pouţívání omezeného spektra chemických fungicidů proti dvěma
hlavním houbovým chorobám – plísni révové a padlí révy v počtu
celkem šesti ošetření ročně představuje také několik problémů.
Poměrně úzké spektrum přípravků na bázi jen několika účinných
látek (viz aktuální směrnice IP) vytváří předpoklad pro poměrně
rychlou selekci rezistentních populací patogenů a jiţ dnes vede
v některých případech k selhání ochrany. V letech s extrémními tlaky
houbových patogenů je limit 6 ošetření fungicidy nedostatečný (viz
například situace v kalamitním roce 2010).
V systému fungicidní ochrany v rámci IP je dnes jen minimálně
vyuţíváno registrovaných pomocných látek, na nichţ je postavena
vysoce funkční ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví.
Dalším, poměrně významným problémem je kontaminace
širokého okolí vinic úletem některých fungicidů. Z tohoto hlediska se
jeví jako nejproblematičtější přípravky na bázi folpetu (Folpan 50
WP, Folpan 80 WG, Melody combi, 65,3 WG, Quadris max, Ridomil
gold combi pepite, které výrazně fumigují a ulpívají na okolní
vegetaci. (Viz výsledky kontrol reziduí pesticidů ekologicky
obhospodařovaných vinic provedené ÚKZÚZ v roce 2011)
5) Nelimitovaná moţnost pouţívání minerálních hnojiv a na 50 kg N
(čistých ţivin) limitované pouţití dusíkatých hnojiv můţe představovat
také problém dalšího zatěţování půdy cizorodými kontaminanty (těţké
kovy obsaţené v hnojivech).
VI. Návrh a zdůvodnění moţných dotačních prvků
integrované produkce révy vinné pro roky 2014 – 2020
Základním principem tohoto návrhu dotací modernizované
integrované produkce je dodrţování všech doposud platných
limitujících prvků IP jako povinného minima. Především jde o:
- povinnost ozelenění alespoň kaţdého druhého meziřadí
bylinnou vegetací,
- dodrţování limitu aplikací mědi na úrovni 2 kg Cu/ha a
rok,
- limitu aplikací N hnojiv na úrovni 50 kg č.ţ. /ha a rok,
- dodrţení minimálního počtu keřů na úrovni 1.800
keřů/ha
- Maximální počet 6 fungicidních zásahů proti plísni révy a 6
fungicidních zásahů proti padlí révovému
1) Cíl: dlouhodobé ozelenění meziřadí vinic druhově bohatou směsí
bylin
Současný stav:stačí jakékoli ozelenění (zatravnění, seţínaná či mulčovaná
plevelná vegetace)
Negativa -
tento typ ozelenění:
nepodporuje mykorhyzu
velmi málo přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny
jen minimálně prokypřuje hlubší horizonty půdy
vytváří velmi málo organické hmoty
jen velmi omezeně podporuje obnovu půdního edafonu
nedostatečně podporuje intenzivní uvolňování ţivin v půdě
ve formách přístupných révě vinné
Navrhované řešení.
Cílený výsev a řádná údrţba druhově bohaté směsi bylin v alespoň
kaţdém druhém meziřadí vinice
Ve směsi by mělo být minimálně 50 % bobovitých rostlin.
Druh
kg
%
Vičenec ligrus
Tolice dětelová
Svazenka vratičolistá
Hořčice bílá
Jetel plazivý (stř. vzrůst)
Kostřava ovčí
Kostřava červená výběţkatá
Kostřava červená trsnatá
lipnice luční
sléz krmný
čičorka pestrá
jitrocel kopinatý
Štírovník růţkatý
mrkev setá
Onobrychis viciaefolia
Medicago lupulina
Phacelia tanacetifolia
Sinapis alba
Trifolium repens (Král)
Festuca ovina
Festuca rubra
Festuca rubra
Poa pratensis
Malva
Coronilla varia
Plantago lanceolata
Lotus corniculatus
Daucus carota
7
3
1
0,5
2,5
1
0,5
0,5
0,5
1
1,5
0,2
0,5
0,3
35
15
5
2,5
12,5
5
2,5
2,5
2,5
5
7,5
1
2,5
1,5
celkem
kg
20
100
Pozitiva - tento typ ozelenění:
- podporuje mykorhyzu
-
výrazně přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny
výrazně a dlouhodobě prokypřuje hlubší horizonty půdy
vytváří dostatek organické hmoty
výrazně podporuje obnovu půdního edafonu
podporuje intenzivní uvolňování ţivin v půdě
Navrhovaná podpora:
1.000 Kč/ha a rok
Zdůvodnění:
Osev 1 x za 4 roky,
cena osiva 150,- Kč/kg x 20 kg = 3.000,- Kč/ha
příprava půdy
500, Kč/ha
setí
500,- Kč/ha
.......................................................................
Celkem
4.000 Kč – 1 x za 4 roky
Není počítána běţná údrţba – mulčování, kosení atd.
2) Cíl: náhrada aplikací herbicidů buď seţínaným
ozeleněním příkmenného pásu půdy, nebo mechanickou
kultivací příkmenného pásu půdy (= celoroční nepouţití
jakéhokoli herbicidu).
Současný stav: je povolena opakovaná (dle potřeby i několikrát
během roku) aplikace omezeného spektra herbicidů.
IP vinice v Mikulově pod Sv kopečkem. Ve vegetaci jsou zřetelné
kaţdoročně několikrát herbicidy ošetřené příkmenné pásy.
Negativa současného řešení: aplikace herbicidů znamenají významné
zatíţení půdy a dalších sloţek ţivotního prostředí rezidui cizorodých látek.
Pozitiva navrhovaného řešení: nulové zatíţení ţivotního prostředí na úrovni
ekologického zemědělství.
Jedna z variant řešení, povolená a doporučovaná v ekologickém zemědělství –
ozelenění příkmenného pásu seţínaným ozeleněním s převahou nízkých druhů
kostřav a jetele plazivého.
Mechanická kultivace příkmenného pásu ve vinici.
Navrhovaná podpora:
2.000Kč/ha a rok
3) Cíl náhrada chemických insekticidů biologickými a
biotechnickými prostředky ochrany révy vinné
povolenými v ekologickém vinohradnictví
Současný stav řešení: v Integrované produkci je povoleno pouţívat
i vůči uţitečným a indiferentním organizmům středně toxické insekticidy (viz
přiloţená tabulka, od přípravku Reldan dolů).
Tyto středně ( v některých případech aţ vysoce toxické insekticidy) lze při
stejné účinnosti, avšak vyšší ceně, nahradit přípravky na bázi feromonů a nebo
biopreparátem na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki
Negativa současného stavu: poškozování populací uţitečných a indiferentních
organizmů vinic a okolní zemědělské krajiny. Poškozování zdravotního stavu
lidské populace, poškozování populací důleţitých sloţek edafonu. Např.
diflubenzuron (účinná látka přípravku Dimilin) je vysoce toxický vůči ţíţalám.
Navrhovaný stav: úplné vyloučení aplikace chemických insekticidů při jejich
náhradě pouţitím feromonového matení samců obalečů (přípravky Isonel Lplus
a Isonet LE, nebo aplikací biopreparátu na bázi bakterie Bacillus thuringiensis
kurstaki (přípravek Biobit XL). Pouţití těchto prostředků je povoleno v systému
ekologického vinohradnictví. Částečnou nevýdou navrhovaného řešení je vyšší
cena ekologické ochrany
Přípravek
Cena ha dávky včetně
nákladů na aplikaci
Biobit XL (2 aplikace)
2.242,- Kč
Isonet L plus (500 odparníků/ha)
3.760,- Kč
Isonet LE (500 odparníků/ha)
4.590,- Kč
Reldan (2 aplikace)
2.486,- Kč
Integro (2 aplikace)
2.236,- Kč
Steward (2 aplikace)
2.732,- Kč
Fury (2 aplikace)
1.576,- Kč
Pozitiva navrhovaného řešení: nulová (feromony), nebo jen minimální toxicita
(B. thuringiensis kurstaki) jak vůči uţitečným členovcům, tak vůči obratlovcům
a lidem – viz přiloţená tabulka toxicity.
Navrhovaná podpora:
Náhrada insekticidů feromonovým matením (Isonet L plus
a Isonet lE)
2.500,- Kč/ha a rok
Náhrada insekticidů biopreparátem na bázi B.
thuringiensis kurstaki (Biobit XL)
1.000,- Kč/ha a rok
4) Cíl: omezení aţ vyloučení aplikací chemických
fungicidů pouţívaných proti hlavním houbovým
chorobám (plíseň révy a padlí révy)
Současný stav řešení: v současnosti je v IP povolena aplikace několika desítek
chemických fungicidů (viz platné Směrnice IP).Počet aplikací je limitován 6
ošetřeními proti plísni révy a 6 ošetřeními proti padlí révovému. Z hlediska
ekologizace a zdravého ţivotního prostředí je ţádoucí omezení jejich aplikací na
minimum a náhrada těchto přípravků netoxickými, ale přitom vysoce účinným
tzv. pomocnými látkami, jejichţ pouţívání je povoleno v EZ. Jde jednak o tzv.
elicitory, tj. látky schopné !nastartovat― imunitní systém rostlin pře začátkem
masivní infekce patogeny tak, ţe rostliny jsou schopny se samy bránit vůči
patogenům. Do této skupiny patří v ČR registrovaný, vysoce účinný přípravek
Alginure. Obecně lze zátěţ prostředí sniţovat dvěmi cestami. Omezováním
počtu aplikací přesným monitoringem infekčního tlaku patogena a náhradou
V tomto grafu jsou shrnuty výsledky dvojího hodnocení napadení hroznů z 18
vinic (9 párů vinic – tatáţ vinice vţdy dělena na poloviny a kaţdá polovina
ošetřována ošetřována dvěma různými technologiemi – ekologicky a
integrovaně. Výsledky dosaţené v roce 2010, coţ byl rok enormního infekčního
tlaku plísně révy ukazují, ţe ekologická varianta ochrany zaloţená na aplikacích
elicitoru Alginure a nízkých dávkách mědi byla mírně lepší, neţ jinak velmi
úspěšná integrovaná ochrana realizovaná za pouţití chemických fungicidů.
Aplikací chemických fugicidů pomocnými látkami pouţívanými v ekologickém
Výsledky hodnocení napadení hroznů padlím révy v 7 párech vinic. Kaţdý pár
(tatáţ vinice, tatáţ odrůda, tentýţ vinohradník) byl ošetřován na polovině
ekologicky a na druhé polovině integrovaně. Výsledky ukazují výrazně lepší
zdravotní stav ekologických vinic ošetřovaných pomocnými látkami
(pomerančový olej, bikarbonáty, vodní sklo, mazlavé mýdlo) a sírou.
zemědělství.
Negativa současného stavu: četné aplikace fungicidů zatěţují ţivotní prostředí
úlety pesticidů (v roce 2011 prokázal monitoring vinic v reţimu EZ výrazné
kontaminace ekologických vinic úlety chemických fungicidů aplikovaných
v okolních chemicky ošetřovaných vinicích na vzdálenost desítek aţ stovek
metrů). Druhým problémem je neustále narůstající úroveň rezistence patogenů
vůči relativně omezenému spektru chemických fungicidů. Jedním ze základních
principů IOR je střídání dostatečně širokého spektra pesticidů s cílem zpomalení
vývoje rezistence patogenů.
Navrhovaný stav: nahradit alespoň z části aplikace chemických fungicidů
pomocnými látkami pouţívanými v EZ. Přehled těchto látek viz směrnice IP.
Zkušenosti z ochrany vinic v EZ ukazují, ţe při úplném přechodu na ochranu
pomocnými látkami a fungicidy na bázi mědi povolenými v EZ vyţaduje
celoroční ochrana ve srovnání s ochranou v IP o cca 1 – 2 ošetření navíc a cena
této ochrany je asi o 1.500 Kč vyšší.
Pozitiva navrhovaného řešení: sníţení zátěţe prostředí cizorodými látkami a
oddálení vzniku rezistence patogenů k fungicidům.
Navrhovaná podpora:
30 % náhrada fungicidů pomocnými látkami: 1.000,- Kč/ha/rok
nebo
60 % náhrada fungicidů pomocnými látkami: 2.000,- Kč/ha/rok
nebo
90 % náhrada fungicidů pomocnými látkami: 3.000,- Kč/ha/rok
nebo
100 % náhrada fungicidů pomocnými látkami: 3.500,Kč/ha/rok
5) Cíl: omezení aţ vyloučení aplikací minerálních hnojiv
Současný stav řešení: nelimitovaná moţnost pouţívání minerálních
fosforečných a draselných hnojiv a na 50 kg N (čistých ţivin) limitované pouţití
dusíkatých hnojiv
Negativa současného stavu: aplikace minerálních hnojiv, byť v omezeném
mnoţství, představují problém dalším zatěţováním půdy cizorodými
kontaminanty (např. těţké kovy obsaţené v hnojivech). Tyto aplikace rovněţ
poškozují společenstva některých významných sloţek edafonu, jako jsou
například ţíţaly.
Navrhovaný stav: nahradit apliakce minerálních hnojiv aplikacemi kompostů.
Dnes řada předních ekologických i entegrovaných vinařských podniků přechází
na hnojení komposty. Pouţívány jsou například vysoce kvalitní vermikomposty
vyrobené zpracováním výlisků hroznů. V kombinaci se zeleným hnojením
představuje tento model výţivy vinic výrazně ekologicky vhodnější řešení.
Vysoce hodnotný vermikompost vyrobený na farmě z výlisků hroznů, které jsou
jinak klasifikovány jako nebezpečný (díky obsahům mikroorganizmů) odpad.
Směs vikve panonské, jetele inkarnátu a ţita pouţitá jako zelené hnojení ve
vinici.
Pozitiva navrhovaného řešení: pouţívání kvalitních kompostů (například
vermikomposty z výlisků hroznů a dalšího organického materiálu zbytky
kvasnic z výroby vína apod.) představuje v kombinaci se zeleným hnojením
velmi dobrý model ekologicky orientované výţivy vinic.
Rovněţ z hlediska širšího národohospodářského pohledu jde o vysoce
pozitivní řešení, protoţe jde de facto o náhradu hnojiv, jejichţ výroba vyţaduje
enormní mnoţství fosilní (importované) energie a mnoţství importovaných
surovin. Aplikace výrobně levných vermikompostů představuje energeticky
nenáročné řešení, při němţ jsou navíc zpracovány potenciálně nebezpečné
odpady, coţ je například kategorizace výlisků z hroznů a vinných kvasnic.
Rovněţ „produkce― organického hnojiva formou zeleného hnojení představuje
ideální způsob hnojení, protoţe jde o výrobu organické hmoty a zpřístupňování
ţivin přímo na místě s minimální potřebou transportu materiálů.
Navrhovaná podpora:
1.500,- Kč/ha a rok.
6) Cíl: zajištění biodiverzity a ochrany ekologických
stabilizačních ploch v těsné blízkosti vinic, vytvoření
ekologické infrastruktury vinohradnické krajiny
Současný stav: tento problém je v současné IP řešen de facto jen teoreticky,
ačkoli je jedním z klíčových poţadavků mezinárodních minimálních pořadavků
na směrnice IP. Legislativa IOR jej také neřeší.
Negativa současného stavu: okolí vinic je dnes v mnoha případech poškozeno
erozními splachy půdy obsahujícími hnojiva a pesticidy z minulosti a zarůstá
ruderální vegetací.
Navrhovaný stav: 5 % plochy vinic (souvratě, prostory mezi krajní řadou révy
a hranicí pozemků či plotem, čela teras, okolí polních cest apod.) by v areálu
mělo být vyčleněno a kvalitně udrţováno jako ekologické infrastruktury
Dvakrát ročně kosená plocha s porostem stepní vegetace v těsné blízkosti vinice
představuje mimořádně hodnotný krajinný segment.(Gross Riedenthal, Dolní
Rakousko, červen r. 2009, foto M. Hluchý)
Pozitiva navrhovaného řešení: tyto plochy jsou v krajině potenciálně
významnými ekologickými stabilizačními prvky a výrazně podporují
biodiverzitu zemědělské krajiny i stabilitu zemědělských agroekosystémů.
Navrhovaná podpora:
1.000,- Kč/ha a rok.
6) Cíl: vyloučení aplikací akaricidů introdukcí dravého
roztoče Typhlodromus pyri.
Současný stav: tento problém v současné IP není řešen. V minulosti (do roku
2004) byla 50 % dotace nákupu tohoto bioagens součástí národního dotačního
titulu biologická ochrany jako náhrada chemických prostředků OR.
Negativa současného stavu: nově vysazované vinice (resp. jiţ školkařský
materiál) jsou v naprosté většině těţce napadeny roztočem Calepitrimerus vinic
a toto napadení vyvolává potřebu opakovaných ochranných zásahů akaricidy.
Navrhovaný stav: Introdukovat inokulativním způsobem (například na kaţdý
třetí keř révy vinné) startovní dávku dravého roztoče, který se na daném keři
namnoţí apřejde i na okolní keře. Takto je dle dosavadních zkušeností do 2 let
celá vinice chráněna před napadením fytofágními roztoči a nevyţaduje jiţ další
ochranu chemickými akaricidy.
Dravý roztoč Typhlodromus pyri. Pro mnohé
poučené vinaře symbol úspěšné biologické
ochrany vinic ale i symbol úspěšného systému
Integrované Produkce
Pozitiva navrhovaného řešení: vinice nejsou od okamţiku namnoţení dravého
roztoče a ustavení rovnováhy mezi predátorem (T. pyri) a kořistí (fytofágní
roztoči) napadeny jakýmkoli druhem škodlivého fytofágního roztoče, coţ
znamená spolehlivou eliminaci potřeby jakéhokoli akaricidního zásahu aţ do
konce existence vinice vyklučením. Aplikaci je vhodné provést jednorázově ve
druhém aţ třetím roce po výsadbě.
Navrhovaná podpora:
jednorázově při aplikaci predátora do vinice po
výsadbě.
5.000,- Kč/ha
Zdůvodnění. Částka 5.000,- Kč představuje zhruba polovinu ceny aplikační
dávky. Při 4.500 keřích révy vinné / ha je standardně doporučovaná aplikační
dávka 1.500 pásů s dravými roztoči, coţ představuje náklad (pouze nákupní
cena, bez aplikace) 10.470 Kč. Při předpokládané ţivotnosti dobře vedené vinice
cca 30 let se jedná o roční dotaci cca 170 Kč/ha a rok, přičemţ tato metoda
spolehlivě chrání ekosystém před cizorodými akaricidy.
Přehled všech navrţených podpor pro integrovanou
produkci révy vinné v letech 2014 – 2020
opatření
Minimální dotace Maximální dotace
(Kč/ha a rok)
(Kč/ha a rok)
Ozelenění meziřadí druhově bohatou
směsí bylin a řádná údrţba tohoto
porostu
1.000
1.000
Náhrada aplikací herbicidů ozeleněním 2.000
příkmenného pásu či mechanickou
kultivací
2.000
Náhrada aplikací chem. insekticidů
feromonovým matením obalečů, nebo
aplikací biopreparátů na bázi B.
thuringiensis kurstaki
1.000
2.500
Náhrada aplikací chem. fungicidů
aplikacemi pomocných látek
1.000
3.500
Náhrada aplikací minerálních hnojiv
aplikacemi kompostů a zeleným
hnojením
1.500
1.500
Péče o ekologické stabilizační plochy
1.000
1.000
celkem
6.500
11.500
Jednorázově: náhrada aplikací chem.
akaricidů dravým roztočem T. pyri
5.000
Zdůvodnění:
Navrţená výše dotace se pohybuje mezi částkou 6.500 – 11.500
Kč/ha a rok, přičemţ ekologické efekty maximální výše dotace
jsou plně srovnatelné s hospodařením v ekologickém
vinohradnictví. V této variantě IP by byly zcela vyloučeny
aplikace jakýchkoli herbicidů, chem. insekticidů, akaricidů a
fungicidů. Rozdíl by byl jen v tom, ţe by takto hospodařící
zemědělský subjekt nebyl kaţdoročně kontrolován nezávislou
kontrolní organizací a mohl v následujícím roce případně pouţít
některý z prvků nepovolených v EZ.
Vzhledem k tomu, ţe současná dotace na 1 ha ekologického
vinohradnictví činí v ČR zhruba 22.300 Kč/ha a rok, povaţujeme
navrhovanou dotaci ve výši cca 50 % současné dotace na EZ za
smysluplnou.
Samostatně je pak navrhována jednorázová dotace ve výši 5.000
Kč/ha na jednorázovou introdukci dravého roztoče T. pyri do mladých
vinic po výsadbě.
Ve všech variantách navrhované dotace je jako základní
standard povaţována současná dotovaná technologie IP, takţe
všechna navrhovaná opatření jsou vysoko nad tento standard,
přičemţ i dopady na ţivotní prostředí by díky navrhovanému
systému dotací byly prokazatelně výrazně vyšší, neţ je tomu
v současnosti.
Předkládaný návrh nového dotačního systému byl projednán
(viz zápis z jednání předsednictva Svazu Ekovín) vedením Svazu
integrované a ekologické vinohradnické produkce Ekovín a můţe
proto být povaţován za oficiální návrh tohoto Svazu.
Ing. M. Hluchý, PhD, předseda Svazu
Svaz integrované a ekologické produkce o.s.
Šmahova 66, 627 00 Brno
IČO: 44993811
www.ekovin.cz
Zápis ze zasedání představenstva Svazu EKOVÍN o.s.
Datum: 23. 1. 2012, Šmahova 66, 627 00, Brno
V pondělí 23.1.2012 proběhlo v sídle Svazu EKOVÍN zasedání představenstva.
Zúčastnění: viz prezenční listina
Program:
1. Příprava valné hromady
2. Plán činnosti svazu 2012
3. Návrh úpravy stanov
4. Informace o aktuálních a nově připravovaných projektech
5. různé
Ad 1) Příprava valné hromady




Ing. P. Marcinčák navrhl účast notáře na valné hromadě pro profesionální průběh akce – bylo
schváleno všemi zúčastněnými členy
prostor pro uskutečnění valné hromady 2012 a termín – první dekáda března, sál v Bílovicích/
Kobylí - bylo schváleno všemi zúčastněnými členy
spojení se seminářem
návrh témat valné hromady:
nadstandard IP pro 2014-2020 (obecně představit)
zájezd (Francie/ Jižní Afrika)
uvedení kontaktů na členy Ekovínu na www.seznam.cz (firmy.cz)
představení možnosti pojištění
Ad 2) Plán činnosti svazu 2012



návrh integrované produkce révy vinné pro dotační období 2014-2020
MZe podporuje
standard + úkony navíc, které budou dotovány
koncepty nadstandardu:
feromony
směsi osiv (zlepšení stavu půdy)
Typhlodromus pyri
Biobit
péče o úvratě, okolí vinic
meteostanice
záměrné ozelenění (inspirace Rakouskem)
vyhodnocení efektivnosti ochrany
méně než 8 ošetření (využití pomocných látek)
Ing. P. Ackermann - standard pro IOR v Evropě je stanoven pouze obecně
- dotaci počítat jako % náhrady ošetření v daném roce
Ad 3) Návrh úpravy stanov


navržené úpravy byly schváleny všemi zúčastněnými členy představenstva
všem členům svazu Ekovín dát na vědomí (rozeslat mailem před uskutečněním valné
hromady)
Ad 4) Informace o aktuálních a nově připravovaných projektech
 Ecowin – poslední rok realizace
 Vinoenvi – realizace ukončena
 V roce 2012 budou opět dotace na osivo v rámci projektu Ecowin
 20.2.2012 schůze na návrh činností projektu Ecowin na rok 2012
 Příprava další série vzdělávacích seminářů v roce 2012 – možnosti nového projektu
(Ministerstvo x JM kraj x VF – max. 50.000,- Kč)
 Projekt SONDAR (140.000 €) zasedání monitorovacího výboru pro schválení tohoto projektu
bude probíhat 23.-24.5.2012
Poznámka Ing. P. Marcinčák – odběry vzorků a analýzy listů, hroznů – návrh uspořádání exkurze do
Eisenstadtu, kde mají s touto problematikou velké zkušenosti, možnost řešení v projektu Ecowin,
případně vhodné téma na konferenci Vinoenvi.
Ad 5) různé
 Propagační materiály
 Řešení problému úletů pesticidů
 Soutěž biovín - Ing. P. Marcinčák navrhuje přičlenit se k jiné již fungující akci z důvodu vysoké
náročnosti přípravy - bylo schváleno všemi zúčastněnými členy
 Svaz vinařů – pro členství v radě Svazu vinařů byl za svaz Ekovín navržen Ing. Petr Marcinčák,
který funkci přijal - – bylo schváleno všemi zúčastněnými členy
Zápis provedla: Ing. Veronika Křivánková