14. ARCHITEKTURA 2. POL. 19.STOL. (HISTORISMUS, SECESE)
Transkript
14. ARCHITEKTURA 2. POL. 19.STOL. (HISTORISMUS, SECESE) HISTORISMUS 19. STOL. - 2.pol. 19. století s rozvojem průmyslu do konce 19.stol. Vymezeno roky 1848 – 1890, návrat k historickým vzorům a hledání v nich inspiraci, nové materiály, vytváření kulis – pouze řešení fasád Revoluční rok 1848 zapříčinil pád feudálního zřízení – zrušení nevolnictví, přesun pracovních sil z venkova do měst, získávání osobní svobody Rozvoj průmyslu ve městech – nízké mzdy, zadluženost, tvrdá práce – organizování proletariátu(komunistický manifest 1848) Rozvoj kapitalismu, tendence ke národnostnímu sjednocování, války(1870 – Francie s Pruskem) Architektura – podstata je ve napodobování historických slohů minulosti – hledání inspiračních zdrojů stavby jen připomínají některý sloh, ale obsah je jiný jiné názvosloví – ne gotika, ale neogotika nebo pseudogotika Nové tvary inspirované historickou předlohou, architekti řešili jen fasádu, období tvůrčí krize na konci 19.stol. vzniká eklekticismus – míchání gotických, renesančních a barokních tvarů s tvary novými Přínos je, že se začínají uplatňovat nové materiály – železo a hlavně železobeton Urbanismus – vznik moderního urbanismu. - Problémy - vysoké hustoty obyvatelstva, nehygienické uzavřené bloky, promísení továren a průmyslu s bydlením, kolonie - budování kanalizací, vodovodů, veřejná doprava, podzemní dráhy, visuté dráhy, tramvaje autobusy, nakonec i automobily - nové formy obytných domů, zlepšení bytových dispozic a vybavení bytů, veřejně přístupné parky. Neorenesanční architektura – vychází ze vzorů italské renesance a z vlivu domácí tvorby - bohatší členění plochy – důraz na detail - umělecky vysoká náročnost na architektonické články - podporovala národní uvědomění - v největších evropských městech – podoba hlavních tříd - prosadila se i v koloniích Francie – pařížská opera, palác Trocadédo Neogotická architektura – pro přestavbu šlechtických sídel – vytváření romantických staveb - novostavby –radnice, parlamenty, justiční paláce, nemocnice i kostely - snahy o zachování památek( dostavby, úpravy) – vliv purismu Neobarokní architektura a eklektismus – 80.- 90.léta 19.stol. - mizí slohová čistota - rozmanitost tvarů a forem - dozrávání historických forem – tečkou je secese Justiční palác v Římě, dostavba Louvru, Justiční palác v Bruselu a v Budapešti - NEOROMÁNSKÝ SLOH - (POZDNÍ ROMANTISMUS) - NEOGOTIKA - (POZDNÍ ROMANTISMUS) - NEORENESANCE – (nejvíce uplatňována v našich zemích) - NEOBAROK - NEOKLASICISMUS - EKLEKTISMUS – volné mísení histor. slohů na jedné stavbě (konec 19.stol.) Historické souvislosti Období průmyslové revoluce, období vyhrocené polarity technicky zaměřené architektury a architektury historizující, období nárůstu síly buržoazie, období hromadného přesidlování obyvatel do měst. Urbanismus Převládá kvantita urbanizačních projektů nad kvalitou V Paříži a ve Vídni výrazné změny v hustě zalidněných a nepravidelných městských částech. V Paříži proražení širokých bulvárů a výškové sjednocení ulic (prefekt Hausmann cca 1860). Ve Vídni zasypání hradebních příkopů a vybudování monumentální okružní třídy (cca 1857) Druhy staveb Městské stavby- obchodní domy, divadla, muzea, obytné domy, výstavní haly, stavba výškových budov v USA Průmyslové stavby Tovární haly Inženýrské stavby – mosty, viadukty, silnice Charakteristické znaky - Uplatňování znaků historických slohů - dřevo, hlína, omítka a beton, beton na základy, kovy Teorie Emanuel Viollet-Le-Duc – vědecká restaurace památek Gottfried Semper – Der Still (1863), praktická estetika Statika se dělí na stavební a na teoretickou mechaniku L.Cremon a Chr.Mohr – zdokonalení graf. statiky Utopické vize a představy měst – Zahradní města, Lineární města, satelitní města Významné stavby NEOROMÁNSKÝ SLOH (Pozdní romantismus) - Chrám Sacré-Coeur v Paříži (1875 – 1914) – arch.P.Abadie a Magne (směs byzantského a románského tvarosloví) - Basilika Notre-Dame-de-Fourviere v Lyonu (1872 – 96) – Bossan (1814-1888) - Radnice v Berlíně (1861 – 69) – H.F.Waesemann NEOGOTIKA (Pozdní romantismus) - Radnice ve Vídni (1872 - 83) – F.von Schmidt - Parlament v Budapešti (1885-1902) - Imre Steindl (1839-1902) - Dostavba katedrály sv. Víta v Praze – resp. západní část průčelí s dvěmi věžemi (80 m)( 1873 – 99) – Josef Mocker (1835-1899) - Zemská porodnice v Praze (1867 – 75) – J.Hlávka (1831-1908) NEORENESANCE - Dvorní divadlo v Drážďanech (1869) – G.Semper (1803-1879) - Vídeňská opera (1861 – 69) – E.van der Null (1812-68) a A.S.von Sicardsburg (1813-68) - Národní divadlo v Praze (1868 – 81 resp.83) – J.Zítek (1832-1909) - Kleinův palác v Brně – 1847-48 (CH.F.L.Forster a T.Hansen) NEOBAROK - Velká opera v Paříži (1857 – 74) – Ch.Garnier - Strakova akademie v Praze (1891 – 96) - V.Roštlapil (1856-1930) EKLEKTISMUS - Říšský sněm v Berlíně (1884 - 94) - Dům “U čtyř mamlasů” (1901 – 02) v Brně Inženýrské a jiné stavby - Eiffelova věž v Paříži (1889) – Gustave Eiffel – 305 m - Železniční most přes řeku Forth ve Skotsku (1882-90) – B.Baker + J.Fowler + W.Arrow HISTORISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH reakce na světový vývoj, míchání slohů a rozpolcenost po roce 1848 Osamostatnění čs. buržoazie rozvoj průmyslu, odpor vůči němcům – prosazování národnostních hledisek, ekonomický zisk, nová forma um. výrazu – očista od všeho germánského – vzorem renesance (humanismus, nové společ. ideály) Převláda novorenesanční architektura – inspirace v čs. historii(od70.let19.stol) Konec 80/90.letá – prosazování invencí autora – inspirace barokem Středověké románské a gotické vzory – propagovali hlavně němci SECESE - Podstatná část obyvatel v 19. století cítila, že architektonické formy historismu nenaplňují estetické a kulturní požadavky dynamicky se rozvíjejícího světa - Přichází tedy první skutečně nové slohové období. - První polovina 19. století přinesla civilizované společnosti velké změny. - Upadající vliv šlechty na jedné straně a bohatnoucí buržoazie na druhé, vyvolaly postupnou proměnu společenských tříd. Karta se začala jakoby obracet a to se neobešlo bez celospolečenských proměn. Podobně jako ve středověku bohatnoucí řemeslníci, tak nyní továrníci s rostoucími příjmy nabírali sebevědomí a toužili svou pozici prezentovat. Sociální rozdíly byly pochopitelně v té době obrovské, a proto předznamenaly změnu a to nejen pro bohaté, ale také pro široké vrstvy pracujících. Šlo samozřejmě o proces nesmírně dlouhý, dalekosáhle přesahující období secese, avšak proces, který byl definitivně nastartován. - V roce 1890 proběhla ve Francii výstava japonských grafik a knih. Tato kulturní událost měla pro Evropu velký význam neboť japonské umění se stalo vzorem a inspirací nejméně na dvacet let. Poprvé se s japonským uměním ve větším měřítku setkala Evropa na Světové výstavě. Školometské opakování a kopírování odešlých slohů mělo být nahrazeno. Právě organické umění Japonska čerpající svou inspiraci z přírody, dalo podnět k zamyšlení a znovunalezení kořenů kulturní společnosti. Vášeň s jakou společnost podlehla tomuto vlivu, pramenila také z jisté naivity a poetičnosti japonského umění. Pozdní období Vincenta van Gogha s jeho modrými kosatci bylo inspirováno právě Japonskem. Umělec se rád poddal tomuto vlivu. Významným prvkem architektury a umění se stal ornament. Nemělo však jít o nějakou převzatou a již známou formu. Byla to příroda, která poskytla nekonečnou nabídku inspirace svými květy, zejména kosatci, šlahouny, listy a dále pak živými organismy a zvířaty. Byli to vážky, motýli, brouci a vůbec třpytivý a barevný hmyz, který byl svým měřítkem ideálně předurčen coby model pro šperkařskou a jinou uměleckou výrobu. Dalším podnětem pak byla ženská krása. Byla však podána jinou formou než tomu bylo dříve. S mírným uvolněním v oblasti mezilidských vztahů se do umění opět dostává erotika a sexualita. Ženské tělo se stalo symbolem veškeré krásy. Modelky jsou zobrazovány jako zasněné éterické bytosti vycházející z mlhy, není ale možné si nepovšimnout, že současně jsou obdařeny velmi erotickými parametry svého těla. Jsou to například plné rty, velké oči, rozpuštěné dlouhé vlasy, rozevlátý průsvitný oděv a podobně. Současně lze ženu chápat také jako zdroj osudových proměn, tajemnou bytost schopnou proměnit život muže v peklo. Oba tyto aspekty zřejmě souvisejí s postupují emancipací žen, které v té době dostaly volební právo a možnost studovat na univerzitách. Secesi datujeme zhruba do let 1890 až 1910. Pakliže předcházející slohová období trvala i několik století, jde vlastně o jakousi epizodu v historii architektury. Mohlo by se to tak jevit, ale není tomu tak. Zřejmě právě proto, že jde o první samostatnou bouřlivou reakci na historismus, a tedy slohové období nápadné výrazné a barevné, je mnohem více vidět, a jeho projevy jsou nepřehlédnutelné dodnes. Tyto první přirozené reakce a vlastně negace na předcházející období jsou často brzy překonány, ale nejsou nikdy zapomenuty. Je důležité si také uvědomit, že hovoříme o období rychlého růstu měst a městských aglomerací, tedy rozsáhlých investic a výstavby. Jak už to bývá sledované slohové období začalo vznikat souběžně v několika zemích najednou a mělo pochopitelně odlišný regionální ráz. Protože v Česku je secese velmi populární především díky dílu Alfonse Muchy, je dobré, abychom si ujasnili, že secese je období mnohem všestrannější, zasahující do všech oblastí společnosti. Anglie John Ruskin (1819 - 1900 V Anglii kolem roku 1890 začalo vznikat hnutí, které hledalo svou cestu v nové komplexní umělecké estetice a známe je pod názvem Arts and Grafts. Teoretik John Ruskin byl velký romantik a nekriticky zbožňoval středověk. Pocházel z bohaté kupecké rodiny a měl přísnou puritánskou výchovu. Na Oxfordské univerzitě se stal profesorem estetiky. Byl ostrým kritikem průmyslové společnosti a více než jiní nenáviděl její výdobytky včetně železnice. Měl za to, že gotika byla nejlepším historickým obdobím a to ze všech úhlů pohledu. Měl jisté sociální cítění, protože podporoval chudé, ale zároveň neuznával rovnost a svobodu. Proč byl tedy přínosem pro architekturu? Především proto, že si naprosto správně všímal funkce jako jednoho z nejpodstatnějších znaků dobré architektury. Dále pak poukazoval na důležitý aspekt přírody v architektuře. William Morris (1834 - 1896) Z některých jeho názorů vycházelo právě hnutí Arts and Grafts v jehož čele stál Ruskinův žák William Morris. Tento nadaný básník a významný společenský činitel se vyučil několika oborům a v roce 1861 založil družstvo, které vyrábělo kvalitní bytové zařízení. S touto společností spolupracovali přední výtvarníci té doby. Později si Morris po rozpadu této společnosti založil jinou podobnou. Je nutné říci, že tyto dílny měly problémy s odbytem, protože jejich výroba byla neefektivní, a tedy drahá. Nicméně poukazovala správným směrem na důležité spojení umění a výroby. Nejvýraznějším počinem pro architekturu však byla stavba jeho vlastního rodinného domu známého názvem Red House. Fasáda domu včetně střechy byla z přírodního páleného materiálu (cihly, tašky,) a proto byl tak nazýván. Jeho architektonická forma je vyjádřena neformální světskou gotikou. Co je však převratné je asymetrická dispozice domu a záměrné nepravidelné členění oken. Tyto aspekty vycházejí tedy především z respektu vůči účelnosti domu, která je chápána jako prvotní požadavek na architekturu. Později byla v Londýně založena Central School of Arts and Grafts, kde byla spojována umělecká výuka s řemeslnou. Charles Rennie Mackintosh Další důležitá škola umění byla založena v Glasgow, jejíž budovu navrhl významný skotský architekt Charles Rennie Mackintosh. Ačkoliv je fasáda objektu střízlivá a strohá v celkovém kontextu působí dekorativně a má blízko ke geometrické secesi Belgie Je zajímavé a obecně méně známé, že skutečnou kolébkou secese byla Belgie. Většinou se uvádí jako příčina tohoto jevu všeobecná kulturní úroveň této země a její přístupnost novým myšlenkám a experimentům. Victor Horta (1861 - 1947) Vůdčí osobností secese v Belgii se stal architekt Victor Horta, velký přítel malíře Vinceta van Gogha. V letech 1876-1880 spolu oba umělci pobývali v Paříži. Horta se věnoval studiu malířství a také pracoval v ateliéru historizujícího architekta. Zásadní stavbou Victora Horty byl dům ing. Tassela v Bruselu. Šlo o vůbec první stavbu secese a byla postavena v letech 1892-1893. Pro tento objekt je charakteristická jakoby gotická vertikalita vycházející z ocelových sloupů s vegetativními typy hlavic, kde můžeme jistě hovořit o vlivu Viollet-le-Duca. Dále se zde setkáváme s prohýbanými zdmi, zřejmě jako doznívající formy neobaroka. Notoricky známý je však především prostor schodiště, jehož fotografická a grafická znázornění nalezneme ve všech publikacích o secesi. Vegetabilní ztvárnění sloupů a ocelového zábradlí se svými šlahouny plynule rozrůstá po teracové podlaze (typický materiál pro secesi) a bez zábran se po stěnách pne až ke stropu. Bohatý dekor a úžasná barevnost je tak typická pro bruselskou secesi. Vše se odehrává jakoby ve světle zapadajícího slunce a na všem je cítit jeho zář. Nejtypičtější barvou směs oranžovo růžové v kombinaci s pastelovou tyrkysovou. V podstatě všechny stavby Victora Horty se nacházejí v Bruselu. Další zajímavou stavbou je jeho vlastní dům. Tento objekt se nachází v uliční zástavbě a nese podobné parametry jako Tasselův dům. Přiznané ocelové a litinové vegetabilní architektonické prvky, vertikální barevné členění fasády, stejnou barevnost, bohaté užití nápadně barevných vitráží, glazované obklady, tapety a další. Co je zajímavé je, že bohatě dekorovaná uliční fasáda stojí v nepochopitelném ostrém kontrastu s fasádou dvorní. Pohled ze zahrady nabízí téměř funkcionalistickou předzvěst budoucí architektury. Tento dům je v současné době muzeem architekta a je přístupný veřejnosti. Henry van de Velde (1863 - 1957) Dalším významným Belgičanem byl Henry van de Velde, který přes nevůli svého otce studoval malířství. Postupně se stále více zajímal o řemeslné umění a později architekturu. V počátcích své tvorby vyráběl nábytek, se kterým dosáhl obchodního úspěchu především v Německu, kam se také přestěhoval. Ve Výmaru zřídil Uměleckou průmyslovou školu. Vytvořil v ní školu nového typu. Vzdělávání zde probíhalo formou ateliérové výuky. Francie Velkým snem architekta Henryho van der Velda byla stavba divadla. V roce 1911 se mu skutečně naskytla příležitost tento sen uskutečnit. Byl autorem návrhu divadla na Champs-Elysées v Paříži. Velde z hospodárných důvodů navrhl budovu ze železobetonu a ke spolupráci přizval bratry Perretovy. V průběhu zakázky však na ni ztratil vliv a divadlo dokončil Auguste Perret. Přišla však druhá šance v podobě divadla na I.výstavě německého Werkbundu v Kolíně nad Rýnem v roce 1914. Divadlo bylo objektem sice dočasným, ale významným. Plně se u této stavby projevila Veldeho snaha o zjednodušení fasád bez bohatého dekoru, ale s výraznou plastickou formou. V roce 1914 musí Velde z politických důvodů opustit Německo. Dožil se úctyhodného věku 94 let a zemřel ve Švýcarsku. Přelom 19. a 20. století je tedy ovládán formami secese a to již po celé Evropě. V Paříži je tento sloh nazýván Art Nouveau a nejznámější jsou snad četné zastávky metra od Hectora Guimarda. Španělsko Antonio Gaudí (1852 - 1926) Secesní Španělsko je charakteristické věhlasným dílem Antonia Gaudího, vynikajícího konstruktéra, který své nákladné stavby z ekonomických důvodů jen zřídkakdy dokončil. Mezi ně se řadí například Güellův park a především jeho hlavní dílo Sagrada Familia (Chám svatá rodina), oba v Barceloně. Sagrada Familia se také nazývá nejstarší stavbou světa, protože s její výstavbou se začalo roku 1882, ale dodnes není dokončena. Ve Španělsku jsou již tradičně pořádány národní sbírky na její dostavbu. I přesto, že hlavní a největší kopule a věž chrámu je zatím jen v přípravné fázi stavby a přestože chrám vlastně zatím postrádá vnitřní zastřešený prostor, Gaudího chrám je opravdovým architektonickým unikátem. Dnes je dostavěno celkem osm věží a každá je jiná. Průčelí jsou zdobena modernistickými, až kubizujícími sochami s biblickými výjevy. Z dokončených staveb bychom měli zmínit činžovní dům Casa Milà přezdívaný La Pedrera. Tento nárožní objekt je charakteristický svou masivní organickou fasádou a je o něco méně zdoben než je u Gaudiho zvykem. Na střeše domu architekt vybudoval systém vyhlídek a komínů ztvárněných do podob abstraktních zvonic, dračích hlav a rytířských helem. V roce 1984 byla stavba připsána do seznamu Světového dědictví UNESCO. Další dokončenou a užívanou stavbou je Casa Batlló, kde Gaudí dovedl k vrcholu své tvarosloví organické architektury a vlastně celý objekt je pojednán jako sbírka artefaktů organického původu. Střechu s keramickými šupinami navrhl architekt coby zprohýbaný hřbet prehistorického ještěra, schodiště jako páteř, lustr jako obrovskou lasturu, krb pak v podobě vnitřní dutiny zvířete. Zábradlí balkónů jsou vlastně ozubená rybí ústa. Vše autor viděl v barevných mozaikách glazovaných kachlů, střepů a lakovaného dřeva. Komíny na střeše ukončují dračí hlavy. Katedrála v Astorgu je umístěna v horní části města. Naproti ní postavil Gaudí Palác Episcopal (1889-1893), který má jednoznačně gotizující charakter. Architektova tvorba byla velmi ovlivněna právě gotikou. Rakousko Otto Wagner (1841 - 1918) Velmi významným představitelem evropské secese byl úspěšný vídeňský architekt Otto Wagner, který studoval architekturu jak ve Vídni, tak také v Německu. Od počátku své kariéry navrhoval četné historizující nájemné domy a později byl jmenován profesorem vídeňské akademie. V roce 1899 se však připojil k odbojným mladým výtvarníkům sdružených ve skupině Sezession a způsobil tím obrovský rozruch a pohoršení mezi svými kolegy. Počátek jeho nové tvůrčí éry je charakterizován secesními stanicemi vídeňské městské dráhy, které odpovídají běžné secesní formě té doby. Za zmínku však rozhodně stojí jeho nájemné domy na ulici Wienzeile. Celková koncepce domů je v podstatě klasická a střízlivá. Secesní formy se projevují především ve výrazné štukové výzdobě s florálními motivy. Dále je autorem budovy poštovní spořitelny ve Vídni, kde se secesní formy v podstatě vyskytují v úrovni střechy a římsy. Wagner byl rovněž významný teoretik architektury a jeho názory v podstatě hovoří o tom, že co není praktické, nemůže být ani hezké. Proto zdůrazňuje, že je nezbytně nutné přesné pochopené účelu stavby, správný výběr stavebního materiálu, prostá a ekonomická funkce. Architektonická forma pak vychází z těchto předpokladů. Své názory publikoval mimo jiné ve své knize Moderní architektura. Wagner ovlivnil českou architekturu jako pedagog Jana Kotěry, Bohumila Hypšmana a Antonína Engela. Německo Dalším významným kolegou Otty Wagnera byl opavský rodák Josef Maria Olbrich (1867-1908), který u něj nějakou dobu pracoval v ateliéru. Ve Vídni architekt postavil především svou slavnou výstavní síň Sezession (1998). Rok na to jej velkovévoda Ernst Ludwig vyslal do Darmstadtu, aby zde zřídil uměleckou kolonii. Olbrich zde navrhl sedm nových vil, budovu ateliérů a na závěr tzv. svatební věž s přilehlými výstavními síněmi. Kolonie svému účelu nesloužila dlouho. Soužití umělců se neosvědčilo. Olbrich působil ještě v dalších městech a je jen škoda, že se některá jeho díla nedochovala. Především jde o jeho jedinou realizaci v rodné Opavě, kde postavil rodinný dům pro svého bratra. Tato stavba byla před lety neuváženě zbourána. V roce 1898 byla v Opavě vypsána architektonická soutěž na stavbu kavárny Niedermayer, která měla stát na velmi atraktivní parcele v centru města. Josef Maria Olbrich také obeslal soutěž svým soutěžním návrhem. Vize tohoto vynikajícího architekta obsahovala objekt jehož architektonické formy byly jednoznačně secesní. Pro Opavu to však v té době byla natolik výstřední varianta, že návrh nebyl vybrán jako vítězný. Porota shledala návrh málo důstojný a příliš netradiční pro tak honosné centrum. Česko Secesní architektura se u nás neujala v širokém měřítku z několika důvodů. Šlo o poměrně krátké období, a proto se uplatnilo především tam, kde právě probíhala intenzivní výstavba. Z toho pohledu se jednalo o Jablonec a také Ostravu. Na mnoha objektech v česku byl sice uplatněn secesní dekor, ale jejich kompozice secesi neodpovídá. Jako příklad můžeme uvést Budovu hlavního nádraží (Josef Fanta 1901-1909) a Obecní dům v Praze (Antonín Balšánek a Osvald Polívka 19061911). K secesní architektuře ji proto v podstatě neřadíme. Především posledně zmiňovaný architekt Osvald Polívka (1859-1931) se zasloužil o dvě výrazně secesní stavby v Praze. Jsou to dvě sousedící budovy naproti nové budovy Národního divadla a to dům bývalé pojišťovny Praha a dům Topičova nakladatelství. Výraznou postavou české a slovenské secese se stal vynikající slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič (1868-1947), který je představitelem tzv. regionální secese. Tato forma secese zahrnuje v jeho případě prvky lidové architektury, evropské secese, jakož i formy anglické Arts and Drafts. Tato syntéza vytváří naprosto specifickou architekturu, která nemá obdoby. Jurkovič působil zejména na Moravě, kde soustředil svou práci především v Luhačovicích (Léčebný dům,1902) a na Pustevnách na Radhošti (1898). Dále je autorem několika činžovních domů v Brně, které mají kupodivu poměrně strohý charakter. Obzvlášť silnou a působivou architekturu vytvořil v Haliči na Slovensku, kde postavil za první světové války vojenské hřbitovy. Závěrem můžeme říci, že secese byla plná vášně a tak jak rychle vzplála, tak také poměrně rychle zanikla. Ještě mnoho let po jejím zániku byla předmětem zášti a averze. Jejím největším kritikem byl zřejmě Adolf Loos. Jedním z důvodů jejího zániku byl možná také fakt, že byla slohem z ekonomického hlediska nesmírně drahým a tedy tak trochu předurčeným k zániku. Její představitelé sice hlásali potřebu zlepšení sociálních podmínek běžných lidí, avšak právě tento řemeslně, konstrukčně a materiálově náročný trend ji prostě nemohl naplnit. Historismus ve světě palác Trocadero – gabriel Davioud – výstavní palác pro sv. výstavu – eklektivismus Pařížská opera – Charles Garnier – neorenasance, elektrické průčelí, vnitřek stavby se projevuje i na vnějšek Justiční palác – L.J.Duc – korintdké hlavice – vysoký řád, neorenesanční prvky + empírové – eklekticismus Nová koncepce přestavby Paříže – Georges Eugen Haussmann – zbourány hradby, bulváry(několik km), nové reprezantivní domy, zeleň Německo vzor v Itálii, měm. renesanci Gottfried Semper – viz otazka 65 Pul Wallot – Říšský sněm Víděn zrušení hradeb – ringstrasse, radiální komunikace spojující jádro s předměstím Itálie Galerie Victora Emanuela II. – Giussepe Mengoni Neogotika také by se to to dalo specifikovat jako druhá vlna romantismu – hlavně šlechtická sídla dále radnice, prlamenty, jus. paláce, nemocnice, kostely další důvod pro gotiku – má logiscký smzsl pro kci – Violett le Duc – studie shromaždovací síně radnice – Vídeň – fridrich von Schmidt – vysoké gotické věže, rozsáhlí projekt Palác Sprvedlnosti v londýně – George Edmunt Street Londýnský parlament – Charles Barry Budova Parlamentu v Budapešti – Imre Steindl – kompoziční protipól Budínského hradu, barokní kupole Dostavby Got. Katedrál - Kolin na dkrynem - NotreDame - Remes - Amiens - sv.Ví volnější tvorba směřuje k eklrkticismu G.G.Scott - Katedrála sv. Mary –Edimburg J.L.Pearson – Truto Catedral - ktedrála ve Westmistru Neobaroko - čisté se neobjevu - neobar. prvky se míchjí s jinými slohy – eklekticismus Casino a divadlo Monte Carlu – Charle Garnier pomník Victora Emanuela II. – Giuseppe Sacconi Justiční palác v Bruselu – Joseph Poelaert Justiční palác v Římě – Gugliemo Calderini Justiční palác v Budapešti – Alojos Hauszmann Arhitektura historismu v díle Gottfrieda Semplera historismus 1848 -1890 Německo – sjednocení pruským králem Vilémem I. – 1871 německý císař získání četných území ve válkách Neorenesance v Německu – inspirace italskou vrcholnou renesancí, domácími vlivy a kombinacemi Stavby s vysokou hodnotou, ale také i podpruměrné Gottfried Semper – německý architekt a teoretik - teorie – tvorba slohu vzchází s přirozených vlastností slohu - požadavek respektování funkce stavby, jednotlivé části stavby by měli být přiznány - k jeho myšlenkám se vraceli i následující generace - dal základ pro vývoj architektury 20.stol - respektování užitkové funkce architekury 1834 – na doporučení Schinkela do Dráždan Studium forem, považuje ornament za přednost tvory člověka Cesta do Itálie Dvorní divadlo v Drážďanech – v hmotě divadla lze rozlišit navenek funkční význam vnitřku požár – přestavba Sempera se synem Manfredem – změnz v exteriéru i interiéru – větší reprezentativnost po požáru Drážďanská obrazárna – připomíná renesanční palác Polytechnika v Zurichu – do švýcarska uprchl po revoluci 1849 – 1869 Ve Vídni – Dvorní divadlo Umělecko-historické a přírodovedecké muzeum Arhitektura historismu a okružní třída ve Vídni Rakousko – podtupně strácí na významu 1848 – reakční absolutistická vláda 1867 – rozpad na rakousko-uhersko - hlavní město 9deň –kul. a spol. centrum 1857 – zrušení hradeb – vytvoření okružní třídy – ringstrasse –uvolnění historického jádra, radiální spojení s předměstím – prostor pro městskou zeleň( stejně jako v brně) Theophil Hansen - vídeňský parlament – neoklaslasicismus – půdorys má uzavřenou křídlovou dispozici, korintské sloupy se štítem Akademie výtvatrných umění – neorenesance Vídeňská burza – neorenesance Van der Nul, Sicard von Sicardrburg – budova Opery – motiv ren. arkád ve dvou patrech, nárožní rizality s plastikami, v pozadí vytryská hmota jeviště a hlediště Semper, Hasennauer Dvorní divadlo Umělecko- historické muzeum a přírorovedecké muzeum – k sobě protilehlé budovy mají protáhlé průčelí se zvýrazněnou střední hmotou, osmihranná kopule na tamburu Heinrich von Ferstel – vídeňská universita Historismus v Českých zemích Josef Niklas -1858 –Novoměstské divadlo – dřevěné provizorium - forma italské renesance - výrazný motiv arkád na celé fasádě Návrh na Národní divadlo Ignác Ullmann – průčelí zámku v Bezděkov1855 - přestavba zámku Chýše - Česká spořitelna na Národní třídě - Vysoké pece na kladně - Prozatimní divadlo - vysoká dívčí škola - kostel sv. Cyrila a Metoděje Antonín Victor Barvitius švagr ulmanna počáteční insp. středověkem – odešel do italíe – seznámení s it. renesancí zpočátku realizace s Ulmannem – vily Lippmannova ,Lannova a Groberova Bývalé nádraží Františka Josefa bazilika sv. Václava – italské motivy, v interiéru oblouková arkáda, plochý kazetový strop Josef Zídek – nejvýznamější kolonáda v Karlových Varech Národní divadlo – 1877 Rudolfinum – dokončil Schultz Národní muzeum – 1891 Theophil Hansen pražákův palac a besední dům F. Fellner a H. Helmer – Mahenovo divadlo Česká neorenesance francouzké vzory, italská inspirace patrové trojúhelníkové štíty , voluty, sgrafito Antonín Wiehl – Staroměstská vodárna vlastní dům na Václavském náměstí Pražská městská spořitelna Neobarokní Arch Bedřich Ohmann – Valterův palác, Pojišťovna na Vac. Náměstí Přinels do prahy secesi V. Rošlapil – strahovská Akademie Ignác Ulmann, Josef Zídek, Josef Schulz nejvýznamější osobnosti Ignác Ullmann – studoval ve Vídni, znalost renesančních a středověké architektury má jasný a výrazný projev - průčelí zámku Bezděkov - přestavba zámku Chýše – středověké formy, užití předrenesančních forem - Česká spořitelna v Praze – klasické horizontální členění it. renes. paláce, vertikální členění arkád s okny, půdorys na tradičním trojkřídlu, s halou a schodištěm ve střední části - palác Lažanských – podobné fr. renesanci Prozatimní divadlo –renesanční budova s antikuzijícím štítem nad středním rizalitem - Vyšší dívčí škola v Praze – sgrafito - Vysoké pece v Kladně - chrám sv.Cyrila a Metoděje - Josef Zídek – měl schopnost prosadit své vlastní mzšlenkové názory, architekt evropského formátu, studium v Praze a ve Vídni, pobyt v Itálii a Výmaru – po návratu byl profesor na Technice první realizace – Muzeum ve Výmaru 1865 – soutěž na ND - kolonáda v Karlových Varech – architrávová arkada, ve střední části patrová nástavba Rudolfinum – koncertní a výstavní sál Josef Schulz – dostavěl rudolfinum, Národní divadlo Národní muzeum – 1891 Umělecko-průmyslové muzeum – pod vlivem Fr. renesance Návrhy obytných domů – Malostranské nábřeží, Vítězná ulice Národní divadlo Ignác Vojtěch Ulmann, Josef Zídek, Josef Schulz 1862 – postqveno Prozatimní divadlo od Ulmanna – neorenesance 1866 – soutěž na ND, Zídek 1868 – položení základního kamene 1881 – otevření, poté vyhořelo 1882 – na opravu nastupuje po Zídkovy Schulz 1883 – obnova vyhořelé budovy – přesunuti zázemí do objektu prozatimního divadla – připojení p.d. a soukromého sousedního domu k divadlu a přizpůsobení fasád Zídkovu návrhu - palldiánské zastřešení bohatá výtvarná tvorba sochařina na průčelí – Antonín Wagner, Josef Myslbek, Bohuslav Schnirch malířská výzdoba – interiér – cyklus Vlast – Aleš, Ženíšek, hlediště – Tulka, opona – Hynais, další – Mařák, Brožík složitá parcela – řešení je geniální –půsoví to jako pravidelná hmota Secese ve světě Anglie Škola umění v Glasgow - Charles Rennie Mackintos Belgie Dům ing. Tassela v Bruselu - Victor Horta Dům Viktora Horty v Bruselu Španělsko Sagrada Familia - Antonio Gaudí Casa Batlló Bodegas Guell Rakousko Nájemní dům ve Vídni - Otto Wagner Česko Na mnoha objektech v česku byl sice uplatněn secesní dekor, ale jejich kompozice secesi neodpovídá. Jako příklad můžeme uvést Budovu hlavního nádraží (Josef Fanta 1901-1909) a Obecní dům v Praze (Antonín Balšánek a Osvald Polívka 19061911). K secesní architektuře ji proto v podstatě neřadíme. Obecní dům v Praze Maměnka na Pustevnách - Dušan Samo Jurkovič
Podobné dokumenty
Charakteristika a metodika pěstování lupin na základě výsledků
Herbicidní ochrana existuje v podstatě pouze preemergentní.
Lupina bílá podobně jako jiné jarní luskoviny má pomalejší počáteční růst, a proto trpí zaplevelením.
Rychle se rozvíjející dvouděloţné p...
Pražské nábřeží - Prague City Line
Od vodárenské věţe bude naše cesta pokračovat po mírném svahu dolů k řece. Na hladině
plavou kachny a labutě, které čekají na to, aţ jim lidé hodí něco dobrého k jídlu. Po pár metrech natrefíme na ...
Kapitola 1 Co je MMS?
k bezpečné likvidaci bakterií i virů v lidském těle.
Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, při správném použití může imunitní systém
tohoto zabijáka využít pouze k útoku na organizmy, které tělu ško...
Katalog k studentské architektonické soutěži Beton v architektuře 2015
beton a architektura 2015
V letošním roce byla po roční přestávce vyhlášená studentská soutěž Fakulty architektury VUT v Brně, pod názvem BETON A ARCHITEKTURA 2015.
Beton jako výrazný materiál pro...