8. číslo - zsstankova.eu

Základní škola, Brno, Staňkova 14
číslo 8 / ročník IV. / leden – červen 2009
Úvodní slovo
Vážení přátelé, čtenářky a čtenáři našeho časopisu Staník!
Uplynulý školní rok byl bohatý na různé události a školní
akce, nastávající rok bude ve znamení dalších významných změn.
Výuka českého jazyka pro cizince jak pro děti z Evropské
unie, tak z třetích zemí úspěšně pokračuje a Českou školní
inspekcí, která proběhla v naší škole v květnu, byla jazyková
příprava žáků-cizinců hodnocena jako nadstandardní. Od MŠMT se nám podařilo získat
dotaci ve výši 260.000,- Kč na projekt ,,Země bez hranic – menšiny žijící v ČR“.
Rozšířená výuka tělesné výchovy se bude nadále realizovat ve sportovních skupinách
na prvním stupni, které zaměříme na hokej, krasobruslení či jiný sport.
S účinností od 1. 7. 2009 dochází ke sloučení základní školy a mateřské školy v jeden
právní subjekt, kdy se Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 stává součástí základní školy. Nový
název školy zní Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14.
Slučování by se nemělo dotknout provozu budovy stávající mateřské školy, kde to děti
z hlediska výuky ani zájmové činnosti v žádném případě nepocítí. Změna nastává pouze
ve vedení, od září bude přijata nová vedoucí paní učitelka.
Nastává doba dovolených a pro děti prázdnin. Ať tuto dobu, na kterou se všichni
těšíme, užijeme k načerpání nových sil a energie. Našim vycházejícím žákům přeji úspěšné
pokračování v jejich dalším vzdělávání a hodně štěstí do dalšího života.
Přeji Vám radostné chvíle strávené v přírodě, mnoho klidu a pohody.
Mgr. Jana Hlaváčková, ředitelka školy
Obsah
Vzdělávací akce......................................................................................................................... 3
Divadlo Polárka................................................................................................................... 3
Podané ruce v naší škole ..................................................................................................... 3
Výstava: „Poznej světové dědictví UNESCO“ ................................................................... 3
Jeden svět ............................................................................................................................ 4
Babice nad Svitavou............................................................................................................ 4
Projektový den Rej masek................................................................................................... 4
Recitační soutěž......................................................................................................................... 5
Z dílny malých spisovatelů ....................................................................................................... 6
Román na pokračování: „Pátek 13. – Smrtící den“............................................................. 6
Příběh jednoho štěněte ........................................................................................................ 7
Mrtvá Láska......................................................................................................................... 8
Kde všude jsme byli .................................................................................................................. 8
Lyžařský výcvikový kurz - Jeseníky................................................................................... 8
Škola v přírodě v Krkonoších.............................................................................................. 9
Cesta do historie ................................................................................................................ 10
Škola v přírodě v Buchlovicích ......................................................................................... 10
Výlet 5. třídy ..................................................................................................................... 11
Den otevřených dveří .............................................................................................................. 11
Anketa: Jak se děti těší do školy?............................................................................................ 13
Vtipy........................................................................................................................................ 14
Kultura..................................................................................................................................... 15
Žáci Htv hráli divadlo ....................................................................................................... 15
Školní pěvecký sbor „PAPRSEK“ uzavírá letošní školní rok........................................... 15
2
Vzdělávací akce
Divadlo Polárka
V průběhu tohoto školního roku navštěvovala naše třída mnoho
kulturních akcí. Mezi pravidelné návštěvy patřilo divadlo Polárka,
ve kterém jsme zhlédli představení Bitva u Lipan, Lovci mamutů,
Vánoční příběh, Jen počkej zajíci, Roztančený svět, Urašima
a mořská princezna, Dvacet tisíc mil pod
mořem a Viking Vik. Představení byla vtipná,
napínavá a krásně zpracovaná. Moc se mi
líbila.
Iva Heribanová, 4. tř.
Podané ruce v naší škole
Tato organizace informuje studenty základních škol o nebezpečí
drog. Formou obrázkového komiksu popisují pravdivý příběh
studenta, který se stal závislým kvůli lásce. Postupem času se začal
zapojovat do skupiny drogově závislých studentů, která měla
problémy se zákonem kvůli drogám.
Když studenti neměli drogy, parta se rozpadla a každý šel svojí
cestou. Hlavní postava po rozpadu skupiny ztratila všechny přátele a utápěla se dál v drogách.
Kamil, aby získal peníze na drogy, začal nejprve okrádat rodiče, potom začal krást
v obchodech. Zkrátka dostal se na scestí. Jeho příběh však nekončí tragicky, protože mu
oporou byla jeho matka a kamarád Béďa.
Tento příběh byl poučný a každý žák by si měl z tohoto projektu něco odnést, aby se tomu
ve svém životě vyvaroval.
Martin Bednařík, Lukáš Horňák, David Šlesinger, 9. tř.
Výstava: „Poznej světové dědictví UNESCO“
Při vstupu jsme si odložili věci do šatny a postupně jsme se koukali
na fotografie, které zobrazovaly nejvýznamnější památky blízkých i nám
hodně vzdálených zemí.
V paměti nám hodně utkvěly takové země jako Tibet, Chorvatsko, Čína,
Švýcarsko, Německo a Slovensko. Celá tato akce nás překvapila kvalitou
a krásou barevných fotografií památek, které jsou na seznamu UNESCO.
Ze srovnání všeho vyplynulo, že se Česká republika nemá za co stydět.
I když naše památky nepatří k těm nejstarším, tak rozhodně patří k těm
nejkrásnějším a dobře udržovaným.
Někteří z nás oceňují umění fotografů a chtěli by fotit stejně kvalitní a zajímavé objekty.
Však posuďte sami a až půjdete po Kobližné, zajděte do vestibulu knihovny. Věříme,
že budete mile překvapeni, stejně jako my.
Martina Hradilíková, Marie Kocábová, Denisa Zelenková, 9. tř.
3
Jeden svět
Stejně jako loni jsme i letos v březnu navštívili Festival
lidských práv Jeden svět. Zhlédli jsme několik filmů, mezi nimi
i dokument Sedm světel o životě Židů za 2. světové války.
Poznali jsme, co několik dnes už starých žen zažilo za války
a také po ní. Tím, že byly Židovky, byl jejich život tragicky
poznamenán. Zrůdnosti páchané na nevinných lidech byly hrozné
jak na pohled, tak na poslech. Poté s námi diskutovala paní, která vše zažila, a vyprávěla nám
o svých zážitcích. Ty byly otřesné. Její vzpomínky nám umožnily
pochopit tehdejší situaci a pocity Židů. Co prožívali, když jim zabíjeli
děti, rodiče a jiné příbuzné.
Tento festival každoročně pořádá nadace Člověk v tísni s úmyslem
seznámit nás mladé s událostmi, které nám jsou vzdálené, nebo o nich
zatím moc nevíme.
Klára Baková, Nela Konečná, 9. tř.
Babice nad Svitavou
V pondělí 25. května jsme absolvovali v Babicích nad Svitavou
výukový program na téma příroda, jmenoval se Lesní tajemství.
Učili jsme se poznávat zvířata a rostliny podle klíčů. Když program
skončil, odjeli jsme vlakem zpět do Brna a od školy jsme mohli jít
domů. Byl to hezký den.
Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř.
Projektový den Rej masek
Ve středu 18. 3. 2009 proběhl na ZŠ Staňkova 14
projektový den nazvaný Rej masek. Samotnému reji v tělocvičně
školy předcházela výroba masek v hodinách pracovních činností
a pečlivá příprava karnevalových kostýmů.
Celý den se od počátku nesl v duchu pohádkových
bytostí. Na každém kroku jsme měli možnost
potkat víly, čarodějnice, trpaslíky a jiné
bytosti. Vyvrcholením dne bylo společné
setkání v tělocvičně školy, na kterém se
masky společně představovaly, soutěžily
a vyzkoušely si country tance pod vedením
paní učitelek.
Krásných masek byla spousta a vybrat tu nejlepší nebylo jednoduché. Na závěr
se porota složená z učitelů shodla na tom, že drobný dárek si zaslouží všechny masky.
Ukončit karneval nebylo vůbec snadné, zvláště pro děti, kterým je pohádkový svět tak blízký.
Celý projektový den byl podle ohlasů dětí vydařený, a proto připravujeme v blízké době další
podobné akce.
Učitelé I. stupně
4
Recitační soutěž
Ve čtvrtek 12. 3. 2009 ke konci vyučování jsme
se sešli spolu s našimi kamarády v učebně čtvrté třídy.
Jako každý rok se zde konalo školní kolo recitační
soutěže. Změřit své síly v uměleckém přednesu si sem
přišlo třicet tři soutěžících z prvního až devátého ročníku.
Holky a kluci z prvního stupně si vybírali básně
především z tvorby Jiřího Žáčka, Františka Hrubína,
Karla Jaromíra Erbena, starší žáky zaujaly básně
Jaroslava Seiferta, Václava Hraběte,
Karla Plíhala, Jiřího Dědečka, Jana
Kašpara a dalších. Slyšeli jsme pěknou, ale i výjimečně výbornou
interpretaci jejich básní. Mezi soutěžícími jsme si všimli i pěkných výkonů
spolužáků, kteří k nám přijeli z Mongolska.
Zatím se neumístili na prvních místech,
ale vzhledem k jejich snaze a píli se to
v příštím roce může stát skutečností.
Kdo ví?
První tři nejlepší a nejnadanější žáci z každé kategorie byli
oceněni diplomem a knihou. Všem se ceny moc líbily.
Žáci 8. třídy
Výsledky podle kategorií
I.
kategorie
1. Laura Baloghová
2. Nela Janovská
3. Jan Syka
III.
kategorie
1. Marek Hurák
IV.
kategorie
1. Klára Neufeldová
2. Nela Konečná
3. Tomáš Fasura
4. David Horváth
II.
kategorie
1. Kamila Šínová
2. Karel Kříž
3. Kateřina Romanová
PaedDr. Lenka Humpová, učitelka Čj
5
Z dílny malých spisovatelů
Román na pokračování: „Pátek 13. – Smrtící den“
Kapitola 1: Ráno – krásný den
Chlapec jménem Antonín Vins šel ráno do školy. Na cestě našel papírek
napsaný krví. Strčil si papírek do kapsy a šel to ukázat paní učitelce. Paní
učitelka řekla, že to bude nějaký žert starších kluků. Na papírku bylo
napsáno: „Dnes, v pátek 13., bude tvá smrt v 16.00 hodin.“ Dnes měli jeho
nejoblíbenější předměty: češtinu, výtvarku, tělocvik a přírodovědu. Na oběd
bylo jeho nejoblíbenější jídlo – smažený sýr. Na pití byl Sprite. Cestou
ze školy uviděl narkomany, kteří se ho ptali, jestli nechce jít s nimi. Antonín je dobře znal. Paní
učitelka říkala, že jsou zlí a že asi nejspíš umřou. Antonín řekl: „Já se s Vámi nebudu bavit
a nechte mě být“. Narkomani řekli: „Těš se na pomstu!“ a nasedli do pohřebního auta a odjeli.
Antonín šel domů a do 15.00 hod. se učil do školy. Ani tomu nechtěl věřit, co se mu dnes stalo.
Jeho rodiče se z práce vrátí hodně pozdě.
Kapitola 2: Odpoledne – 16.00 hod.
Antonín si hrál do 15.30. V 15.45 si vzpomněl na papírek. Přišli kamarádi na návštěvu. Hráli
si do 16.00, ale v 16.00 se ozvala rána. V 16.00 taky přišel dědeček, sedl si do křesla a usnul.
Kluci šli probádat sklep. Šli probádat sklep, protože se odtud ozvala ta velká rána. Za sudem
ve sklepě byl půlkruh. Odhrnuli sud a byl tam celý kruh. Antonín si stoupl doprostřed kruhu
a vtom se spustil mechanismus a kruh se otevřel. Antonín vstoupil do kruhu a zjistil,
že je to tajná chodba. Když vlezli do tajné chodby všichni kluci, kruh se za nimi zavřel. Jeden
z kluků měl u sebe mobil. Polekal se a chtěl zavolat. Ale nešlo to, protože neměl žádný signál.
Rozhodli se, že půjdou dál. Našli pochodeň, která hořela. Dostali se do velkého labyrintu,
bloudili v něm asi dvě hodiny. Ale příšera Knáren uviděla, jak se pohybuje světlo. Knáren šel
potichu za svou kořistí. Antonín uslyšel silné kroky. Kluci začali splašeně utíkat a Knáren
za nimi běžel. Kluci uviděli oblak prachu a vběhli do něj.
Kapitola 3: Zakončení
Knáren je nemohl najít, protože kluci byli právě v tom velkém
a šedém oblaku prachu. Naštvaně se tedy odplížil do svého doupěte.
Kluci si oddechli a jeden z nich se jen tak dotkl zdi. Najednou
ostatním zmizel a teleportovalo ho to do Antonínova pokoje.
Kluci se na zeď podívali a uviděli nekonečnou, svítící modrou
spirálu. Byl to portál. Ten, kterého to teleportovalo pryč, spirálu
neviděl, byl k ní totiž otočený zády. Kluci jeden po druhém udělali to stejné – prostě hlavně
chtěli zmizet z dosahu Knárena.
Konečně se všichni setkali v Antonínově pokoji. Najednou se začala třást země. Naštvaný
Knáren se pokoušel probít si cestu ze sklepa nahoru a vylézal ven. Kluci si museli poradit sami.
Děda v pokoji nebyl – šel je hledat ven.
Knáren ale nevěděl, že nesnáší slunce. Kluci začali utíkat a Knáren je pronásledoval. Vyběhl
ven, a jak se ho dotkly sluneční paprsky, začaly mu rychle ubývat síly, ale jeho konec to ještě
nebyl.
Zeleného Knárena stojícího vedle keřů si nevšimli projíždějící hasiči ve velkém voze.
Narazili do něj a Knáren pod slunečními paprsky byl už úplně vysušený. O kousek dál byli
skláři, kteří nesli velkou tabuli skla na výměnu dveří. Sluneční paprsky svítící přes tabuli skla
vytvořily obrovskou čočku, přes kterou paprsky spálily Knárena na prach. Kluci si oddechli a byl
klid.
Přece ale jen na Smrtícím dnu něco bylo – boj v podzemí. Nikdy na to nezapomněli.
Vilém Svojanovský, žáci 5. tř.
6
Příběh jednoho štěněte
(napsáno podle skutečné a osobně prožité události)
„Odvezu ho pryč, už ho mám za ty celé tři měsíce plné
zuby!“ zařvala dáma. „Tak malé a už tak otravné“, dodala.
Malé štěně, které mělo tři měsíce, bylo schované ve sklepě
v koutě a bálo se tak, že se klepalo. Dáma řekla
manželovi: „Jdi ho odvézt, aby ho zastřelili.“ Manžel jí
odpověděl: „Tak si ho odvez sama, celé ty tři měsíce jsi ho
týrala ty!“ „Jak chceš. Andy, pojď!“ Andy, tak se jmenuje to štěně,
nechtěl jít, protože se bál té dámy.
Mimochodem, ta dáma se jmenuje Maria, všichni z malé vesničky,
kde bydlí, ji považují za blázna. „Tak sakra, Andy, pohni, jdeme!“ Andy
ze samého strachu celý skrčený pomalu šel a bál se tak, že by vám to
bylo líto. Maria naložila Andyho do škodovky a jela.
Jela na jeden takový menší statek v Újezdě, kde měli tři psy, krávy, kočky, slepice, kachny,
a hned, jak tam dojela, řekla: „Dobrý den, jsem Marie a chci, abyste zastřelili tohoto psa.“ Když
Andyho pustila z auta ven, všichni začali říkat: „Teda ten je roztomilý, proč ho chcete nechat
zastřelit?“ „Protože ho mám celé tři měsíce už plné zuby!“ Statkář se jí zeptal: „Jak to? Vám
něco dělal?“ „Ne, no…, já, no…To je jedno, není to vaše věc!“ „No, dobrá, ale proč má samé
jizvy a odřeniny na kůži a srst má otrhanou?!“ pokračoval statkář. „No, proto, že…no, to je moje
věc, jasný? Můžem se konečně dohodnout, jak to udělat?“
„Přece vezmu jen pistoli a zastřelím ho“, odpověděl statkář. Jeho žena Pavla však řekla:
„Počkej, Vojtovi přece sháněli nějakého psa, ale jezevčíka, tak se zeptej, jak je starej a co to je
za rasu, kdy má narozeniny a další potřebné věci k tomu.“
Statkář Jindra se zeptal na všechno a Pavla zatím zavolala Petrovi: „No, ahoj, Peťo, my tady
máme malého psa, je to křížený jezevčík s černým retrívrem, ale je na odstřel. Tak jestli můžeš,
prosím, co nejrychleji přijeď.“
Petr přijel opravdu velmi rychle a Andy se mu moc líbil. Tak se zeptal Marie, kolik za něj
chce. Ona řekla: „Deset tisíc, míň ne!“ A Petr řekl: „Bohužel, tolik nemám.“ Do toho se vložil
Jindra: „Ale počkat, toho psa jste nám dovezla a dala nám ho do péče, takže je náš a my mu
ho dáme zadarmo. Takže nashle!“ Maria na to: „No, dovolte, to je sprosté!“ „No a co! My zase
můžeme nahlásit na policii, že jste ho týrala, tak si vyberte.“ Maria tedy
odjela a už se nikdy nevrátila. Petr si vzal Andyho a jel s ním domů.
Když přijel domů, čekala na něho jeho žena Lenka a jedna z jeho dcer
Míša. Druhá dcera Katka byla na tréninku tancování. Za hodinu a půl
se z Andyho stal Rex, čtyřměsíční štěně, narozeniny má 3. října
a je to krásný, malý, roztomilý, divoký pes.
Když jsem přišla z tréninku, nemohla jsem uvěřit svým očím.
Z hrozného pondělního tréninku se stal krásný konec dne.
Kateřina Vojtová, 5. tř.
7
Mrtvá Láska
Než mě zahubíš,
uslyšíš můj křik.
Budu na tebe řvát,
budu se s tebou prát.
Pak ze mě udělej mučedníka.
Netvař se, že tě to mrzí,
Tvé pózy dávno jsou mi cizí,
lžeš a dobře to víš,
i ve chvílích, kdy o mně ještě sníš.
Zničil jsi mě,
a tak jsi to chtěl,
dávno jsem zemřela,
i když láskou ses chvěl.
Ve chvílích bolesti,
nezůstals stát,
dveře se zavřely,
nechals mě bát.
Nebyls mně nablízku,
Když měl jsi být,
nic nevíš o srdci,
co smutkem začlo tlít.
Má láska umřela,
nech mě už být,
jsi mi už lhostejný
a tak to má být.
Nela Konečná, 9. tř.
K d e v š u d e j s m e b yl i
Lyžařský výcvikový kurz – Jeseníky
Letos jsme konečně s naší třídou jeli na lyžařský výcvikový kurz.
Sraz byl v 6.55 na hlavním nádraží. V ten den jsme se už nemohli
dočkat, až budeme lyžovat na zasněženém svahu.
Jeli jsme vlakem asi tak tři hodiny, až jsme přijeli do zasněžené
krajiny. Vystoupili jsme, popadli svá těžká zavazadla a šli jsme se
ubytovat do Motorestu Ostružná.
Vybaleno jsme měli velmi rychle, takže jsme se mohli hned první den vydat na procházku.
Po návratu jsme šli na večeři a poté jsme si užívali osobní volno, ve kterém jsme poslouchali
muziku.
Každé ráno po výborné snídani jsme vyrazili „do terénu“. Tam jsme s paní učitelkou
Havelkovou šlapali nahoru do svahu. Učili jsme se obloučky, brždění, zatáčení a plužení.
8
Postupně jsme se zdokonalovali, až jsme se od tažného lana dostali na pomu na velké
„sjezdovce“.
Týden jsme si velmi užili a přivezli jsme si hodně zážitků.
Bylo to super a jeli bychom hned znovu. Tak snad zase příští rok?
Tomáš Novák, Marek Slavíček, Jan Šmerda, Tetyana Kalynych, Barbora Krajčová, 7. tř.
Škola v přírodě v Krkonoších
16. března 2009 jsme vyrazili se školou do Krkonoš
do Horního Maršova. Nejdřív jsme nevěděli, do čeho
jdeme, ale druhý den jsme zjistili, že si budeme povídat
o přírodě, o ohrožených zvířatech, a tak podobně. Trvalo
to týden a byl to velmi krásný týden. Užili jsme si spoustu
zábavy. Například: hráli jsme hru kufr, byli jsme řediteli
firmy, šli jsme na Rýchory (hory) a také jsme se podívali
pod Sněžku. 20. března jsme vraceli domů, ale moc se nám
nechtělo. Moc rád budu vzpomínat, jak jsem byl v šesté
třídě na výletě.
Marek Hurák, 6. tř.
Náš program
PONDĚLÍ: V pondělí jsme přijeli a rozdělili se do pokojů. A pak jsme šli odpoledne ven a hráli
různé hry. Poté byla večeře, k večeři byla nedobrá dušená šunka. A jak jsme přišli, tak byl ještě
večerní program. Po programu jsme měli volno a pak večerku ve 22.00.
ÚTERÝ: Ráno jsme vstali a šli na snídani, po snídani jsme mohli do bufetu, který tam také byl,
a pak jsme měli dopolední program. Pak byl oběd a po obědě byl
odpolední klid a po odpoledním klidu jsme šli na hory Rýchory.
Já jsem tedy nešla, protože jsem si udělala něco dopoledne
s nohou, a tak jsem musela zůstat na ubytovně s paní učitelkou
Smilovou. Večer jsme šli na večeři a po večeři jsme měli
diskotéku, kterou jsme si sami zorganizovali. A stejně nikdo
netancoval, takže se to pak zrušilo a hráli jsme nějaké hry,
například Vadí, nevadí atd.
STŘEDA: Ve středu jsme ráno vstali, šli se nasnídat a po snídani byl zase bufet a pak jsme měli
zase dopolední program a po dopoledním programu jsme šli na oběd a po obědě byl polední klid
a po odpoledním klidu jsme šli do Pece pod Sněžkou, kde jsme šli nějakým obřím dolem. Jak
jsme došli až ke Sněžce, tedy spíš pod Sněžku, tak jsme se vraceli a já jsem se spíš klouzala,
místo toho, abych chodila, protože mi hrozně klouzaly boty. Jak jsme přišli zase do civilizace,
tak jsme měli rozchod a mohli si jít něco koupit.
ČTVRTEK: Ve čtvrtek jsme se ráno probudili a šli na snídani.
Po snídani byl zase odpolední program a po odpoledním programu
jsme šli na oběd. Po obědě byl odpolední klid a pak jsme šli
na procházku kolem Horního Maršova. Byli jsme po skupinkách
a soutěžili o zlaťáky a za ty byla pak odměna.
Eliška Kučerová, 6. tř.
9
Zážitky
Než jsme první den přijeli do Horního Maršova, tak jsme museli
několikrát přestupovat. Ale nakonec jsme v pořádku došli k velké škole.
Ve škole byla i ubytovna, když jsme už byli uvnitř, provedly nás dvě
vedoucí. Paní učitelky nás rozdělily do pokojů. Pokoje byly
pojmenovány např.: DEPO, AKVÁRKO, TUNEL, TRUCOVNA,
HOTEL HILTON. Pak jsme se sešli v klubovně, kde jsme hráli
společenské hry. Pak jsme šli na večeři. Když jsme se vrátili z večeře, tak byl pro nás nachystaný
další program.
Hned po prvním dni pobytu nám bylo jasné, že program bude opravdu zajímavý.
Seznámili jsme se s různými řemesly, mohli jsme si vyzkoušet
tkaní na stavu, smaltovali jsme, seznámili jsme se s ruční výrobou
a recyklací papíru, měli jsme různé besedy na téma „zvířata a jejich
ochrana“ a hráli jsme spoustu zábavných a poučných her.
Líbilo se nám tam také proto, že tam
byl klid, ticho, příjemní lidé a bylo tam
hodně moc legrace. A taky jsme o hodně
víc poznali bezva kamarády. Byly tam celkem super výlety a celkem
dobře tam vařili. Je skutečně na co vzpomínat. Můžeme jen doufat,
že takový výlet nebude poslední. Myslíme si, že to i pomohlo
k lepším vztahům ve třídě.
Veronika Zelenková, Brigita Arnoštová, Kristýna Němcová, Martin Kadaňka, 6. tř.
Cesta do historie
Přijeli jsme před hrad Kost a rozpršelo se. Čekali jsme v nějaké
budově se suvenýry, dokud nezačala prohlídka. Všichni pozorovali
a poslouchali krásnou (sexy) slečnu průvodkyni. Navštívili jsme
zbrojnici, mučírnu a kuchyni, která byla kvůli usazeninám
z otevřeného ohně nazývaná „černou“. Mučírna byla nejzajímavější.
Dozvěděli jsme se, že se ve středověku používaly tři typy mučení.
Ty se třikrát opakovaly, a když se ani po takovém mučení viník
nepřiznal, tak byl nevinen. Nejvíce mě zaujalo mučení čarodějnic.
Dávali je do klece a na 5 minut je potopili do vody. Když žena přežila, byla to čarodějnice a
upálili ji. Pokud se utopila, řekli, že je nevinná a veřejně se jí omluvili.
Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř.
Škola v přírodě v Buchlovicích
Pondělí 25. května 2009 bylo
pro většinu žáků z prvního stupně dlouho
očekávaným dnem. Vypravili jsme se
na školu v přírodě do Buchlovic.
Cestou jsme se podívali za zvířátky
do ZOO v Hodoníně a po obědě jsme ještě
navštívili
archeoskanzen
v Modré,
ve kterém jsme viděli, jak žili dříve naši předci.
Z archeoskanzenu jsme dorazili do cílové stanice - rekreačního střediska Dopravák
v Buchlovicích.
10
Po ubytování nás čekal průzkum okolí a založení deníku, do kterého jsme si nejenom
zakládali získané diplomy, ale hlavně jsme si každý den poctivě zaznamenávali prožitá
dobrodružství.
A zvládli jsme toho za pět dnů opravdu hodně!
Zažili jsme: výlety do lesů, stavby domečků, soutěže, krásný
zámek v Buchlovicích i hrad Buchlov, sportování, jízdu na koni, ranč
Nevada, hledání pokladu, barvení triček, ukázku práce dobrovolných
hasičů, karneval s diskotékou, táborák s opékáním špekáčků
i se zpěvem, aj.
Byla to nezapomenutelná škola v přírodě a už se všichni těšíme na příští rok za dalším
dobrodružstvím.
Žáci 4. třídy
Výlet 5. třídy
V úterý 16. června vyrazila naše pátá třída, posílená o zájemce
z první a třetí třídy, na školní výlet. Byl nás plný autobus.
Naší první zastávkou byl strašidelný zámek Draxmoor v Dolní
Rožínce. Čekal nás tu zámek plný strašidel, kostlivců, otevřených
hrobů, rakví s umrlci a dalších hrůz. Prohlídku zámku jsme ukončili
hororovou jízdou strašidelným výtahem, kdy mnozí z nás u sebe
zjistili zárodky klaustrofobie.
Součástí programu na Draxmooru bylo zhlédnutí krátkého filmu
v kině s použitím trojrozměrných brýlí. S pištěním a výkřiky leknutí
jsme uhýbali na nás se řítícím netopýrům a jiným létajícím
potvůrkám. Po strašidelných zážitcích jsme se posílili svačinou
a popojeli o čtyři kilometry dál, do westernového městečka Šiklův
mlýn. Program zde byl velmi pestrý. Na úvod jsme absolvovali
soutěžní kvíz. Poté jsme navštívili
indiánskou vesnici, v amfiteátru městečka
nám byl předveden výcvik koní a ukázka jezdeckého umění a nakonec
jsme zhlédli divadelní představení s tématikou divokého západu. Našel
se i časový prostor pro osobní volno, které každý strávil podle svého
výběru.
Ze Šiklova mlýna jsme odjížděli příjemně unaveni a plni nových
zážitků.
Milada Kailová, třídní učitelka 5. tř.
Den otevřených dveří
Šestý květen byl dlouho
očekávaným dnem pro naše
žáky I. stupně. Těšili jsme se
na návštěvu malých kamarádů
z MŠ Staňkova. Jednotlivé
třídy si pro ně připravily krátký
program, ve kterém děti
předvedly, že škola může být
i zábava.
11
Žáci 1. třídy s paní učitelkou připravili pro své kamarády krátké pásmo písniček a básniček,
zahráli dětem pohádku Boudo, budko, zatančili country tanec Rufus. Děti si mohly za doprovodu
kytary zazpívat písničky Mravenečkova ukolébavka a Rodné údolí.
Po vstupu do 2. třídy čekaly na děti z MŠ pracovní dílny, ve kterých si děti vyrobily drobné
věci pro sebe i pro své kamarády. Na krátký okamžik se děti proměnily ve stavitele lodí, malíře
a zahradníky.
Ve 3. třídě čekalo na děti Putování se zvířátky. Nejprve si
společně se školáky zazpívaly písničku z Včelích medvídků a pak
plnily jednotlivé úkoly o zvířátkách. Přeletěly letadlem do Afriky,
kde pozorovaly a poznávaly exotická zvířata, na barevných
rybičkách v rybníku poznávaly barvičky, vyrobily si papírovou
myšičku ve tvaru kornoutku, skládaly jednoduché puzzle. Nakonec
dostaly do kornoutku sladkou odměnu.
Od žáků 4. třídy si děti poslechly české i anglické
písničky Vesluj, vesluj, loďku svou a Starý
Mc Donald, poznávaly zvířátka, naučily se taneček
o berušce, vyslechly báseň O brněnském krokodýlovi,
rozpovídaly se o pohádkových bytostech a
pohádkách. Za pěknou práci dostaly odměnu od Ferdy
Mravence.
Nejstarší žáci 1. stupně rádi sportují, a proto si připravili sportovní soutěže. Děti si zahrály
kuželky, vyzkoušely si střelbu molitanovým míčkem na koš, přenášení pingpongového míčku
na pálce, házení kroužků do obruče a slalom floorbalovou hokejkou mezi kužely. Několik děvčat
z 5. třídy navíc dostalo důležitý úkol, rozdělily si malé děti do pěti skupinek a staly se jejich
průvodkyněmi po třídách.
Společně prožité dopoledne malých i větších dětí se povedlo a malí školáčci odcházeli z naší
školy s úsměvem a s dárečky.
Společné hry jsme si s malými předškoláčky zopakovali i na
Den dětí.
Učitelé I. stupně
Školní pěvecký sbor Paprsek pozval 6. 5. 2009 malé
předškoláky a rodiče na odpolední muzikálový koktejl. Děti
ze sboru I. stupně zahrály pohádku ,,Perníková chaloupka“.
Dětem se zatajil dech, když se objevila Ježibaba, ale nakonec –
jak to v pohádkách bývá – vše dobře dopadlo.
2. sbor rozehrál ,,scénu“ zpěvem, scénkami i tancem. Všichni
obdivovali výkon sólistky sboru Nely Konečné (9. tř.).
Domů jsme si odnášeli dobrou náladu z příjemně prožitého odpoledne.
Mgr. Ivana Kašparová, vedoucí pěveckého sboru
12
An k e t a : J a k s e dě t i t ě š í d o š k ol y?
Ptaly jsme se dětí ze školky Staňkova 14. Devět z nich nám odpovědělo, a teď se dozvíte, jak…
Mirek Brinza: Jak se těšíš do školy?
Hodně.
Chceš zůstat ve školce?
Raději do školy.
Chceš být chytrý nebo hloupý?
Být chytrý.
Do jaké školy půjdeš?
Půjdu na Staňkovu.
Kuba Pernica: Jak se těšíš do školy?
Moc.
Chceš zůstat ve školce?
Ne, chci do školy.
Chceš být chytrý nebo hloupý?
Chtěl bych být chytrý.
Na jakou školu půjdeš?
Nevím, ale na Staňkovu ne.
Míša Kučera: Jak se těšíš do školy?
Moc se těším.
Chceš zůstat ve školce?
Školka je dobrá, ale škola je lepší.
Chceš být chytrý ne hloupý?
Chytrý, to je lepší než hloupý.
Kam půjdeš na školu?
Někam do Jezikovic.
Darina Stojková: Jak se těšíš do školy?
Těším se, až půjdu za Jessicou (Jessica Stojková je její starší sestra,
navštěvuje ZŠ Staňkova 14 – pozn. redakce).
Chceš zůstat ve školce?
Ne, chci za Jessicou.
Filip Janda: Jak se těšíš do školy?
No, moc se netěším, chci zůstat tady.
Chceš zůstat ve školce?
Ano, chtěl bych, ale nemůžu.
Pavel Lazar: Jak se těšíš do školy?
Jo, těším se moc.
Chceš zůstat ve školce?
Ne, chtěl bych se učit.
Sandra Šojatová: Jak se těšíš do školy?
Moc.
Chceš zůstat ve školce?
Ne, chci být s Romanou Stojkovou.
13
Terezka Kladňáková: Jak se těšíš do školy?
Moc, hlavně až budu ve třídě.
Chceš zůstat ve školce?
No, chci zkusit spíš tu školu.
Johanka: Jak se těšíš do školy?
Moc se těším.
Chceš zůstat ve školce?
Ne, chci odejít se Sandrou.
Připravily: Sára Ciancimino a Katka Vojtová, 5. tř.
Vtipy
O Chucku Norisovi
Fotbalový tým, ve kterém hrál Chuck Norris, vyhrál dvakrát v jednom
zápase.
Chuck Norris dokáže rychleji sedět než ty běžet.
Chuck Norris dojel na konec kruhového objezdu.
Chuck Norris dokáže chlastat v non-stopu až do zavíračky.
Chuck Norris hrál šachy bílými figurkami a vyhrál černými.
Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř.
Jaký je rozdíl mezi padáním z 1. patra a z 10. patra?
1. patro: bum ááááááá
10. patro: ááááááááá bum
Kluk se ptá paní: ,,Kde je ulice naproti?" Paní odpoví: ,,Tam." A on: ,,Když půjdu tam, tak mi
řeknou, že mám jít nazpátek.“
Barbora Krajčová, 7. tř.
14
Kultura
Žáci Htv-hudebně taneční výchovy hráli divadlo
Naučit se kultivovanému projevu, pohybové kultuře, orientaci v prostoru, schopnosti naučit
se dlouhé pasáže, práci v týmu, učit se improvizovat a v neposlední řadě získávat zdravou
suverenitu, schopnost předstoupit před veřejnost, něco předvést
a navíc se dobře bavit - to je smyslem našeho výukového programu.
Když se k tomu docela přirozeně rozvíjí jakési pouto přátelství všech
zúčastněných, je to radost.
Pustili jsme se do nelehkého úkolu – nastudovat divadelní hru
„Past na myši“ od A. Christie. Kdo tuto hru viděl
v podání profesionálních herců, jistě mi dá za pravdu,
že to nebylo jednoduché. Tvůrčí dílna na výrobu
dekorací rozjela svou činnost a herci – amatéři se pustili
do studia. Některé docela poklidné zkoušky střídaly
hodně bouřlivé s chutí „jít od toho“, nadšení střídala
nespokojenost, když práce vázla, ale naštěstí převládl
nesporný talent některých členů a pečlivá příprava.
„Premiéra“ se tedy nemusela odehrát jen za zavřenými dveřmi, nýbrž v pátek 19. 6. 2009
se „Past na myši“ odehrála před diváky z řad rodičů a kamarádů v tělocvičně školy.
Po 1. jednání bylo jasné, že herci své party dohrají dobře. Nebyly znát žádné rozpaky ani
tréma, ti na jevišti i my v publiku jsme se skutečně bavili. Že je příjemné zažít aplaus, pocítili
herci – žáci na vlastní kůži.
Molly – hlavní roli – skvěle odehrála velmi nadaná Nela Konečná (9. tř.), suverénní výkon
podala Denisa Čonková (7. tř.) v roli Gilesse, temperamentní Sára Ciancimino (5. tř.) všechny
okouzlila svým projevem a nesporným talentem v roli paní Boylové, skvěle si vedl a všechny
v publiku bavil Kryštof Wran v podání Veroniky Klevetové (8. tř.), graciézně a tajemně působil
Paravicinni v podání Katky Vojtové (5. tř.). Patří jí obdiv, protože za 3 dny zvládla tuto roli,
kterou jsme museli na poslední chvíli přeobsadit. Casevelovou si s chutí zahrála Brigita
Arnoštová (6. tř.), v roli seržanta Throthera – vraha vystoupil Telmen Tsevelnyam (7. tř.) a roli
skutečného detektiva - Metcalfa si zahrál Kryštof Malinka (9. tř.).
Pro mne – vyučující Htv je největší odměnou: …„A co budeme hrát příště, já už se strašně
těším.“…
Teď ovšem na chvíli zavíráme bránu školy, abychom si užili léta a volných chvil.
Mgr. Ivana Kašparová, učitelka Htv
Školní pěvecký sbor „PAPRSEK“ uzavírá letošní školní rok
Léto nám krásně dýchá na záda, dozrávají třešně, sezóna
jahod je v plném proudu a právě tento čas předznamenává závěr
školního roku a bilancování, co se povedlo a v čem zůstaly
rezervy.
„PAPRSEK“ má za sebou úspěšný rok s řadou vystoupení –
od vánočních, jarní – u příležitosti Dne matek a sloučení
ZŠ a MŠ, po letní – v červnu jsme na závěr školního roku
vystoupili v penzionu pro seniory v Brně Medlánkách a Starém
Lískovci.
15
Někteří členové 2. sboru se budou loučit se „základkou“ a vydají se na další cestu
za vzděláním a blíže dospělosti.
S nostalgií se vždy loučíme, protože nás spojuje nejen práce a mnoho hodin „navíc“, ale také
pouto přátelství, na které se ani po letech nezapomíná.
A tak doufám, že hvězdičky jako Nela Konečná nebo Simona
Draweová si cestu k našemu sboru najdou i ze své střední školy.
Právě Nela patří k nejvýraznějším talentům s krásným tvárným
hlasem a širokým rozsahem. Když se s talentem pojí hluboký zájem
o hudbu a pilná vytrvalá práce, je to ideální kombinace zaručeně
vedoucí k budoucímu úspěchu. Její osobitost nemůže
zůstat bez povšimnutí.
Krásné léto všem a v září na shledanou.
Mgr. Ivana Kašparová, vedoucí pěveckého sboru
Školní časopis, 8. číslo, leden – červen, školní rok 2008/2009.
Vychází příležitostně, uzávěrka k poslednímu dni předchozího měsíce.
Vydává zdarma Základní škola, Brno, Staňkova 14 pro vnitřní potřebu školy.
Redakce a grafická úprava: Mgr. Kateřina Damková, Mgr. Vendula Smilová, žáci ZŠ.
Toto číslo neprošlo jazykovou úpravou.
Schválila: Mgr. Jana Hlaváčková.
Počet výtisků: 250. Vychází 23. 6. 2009
e-mail: [email protected]
www.zsstankova.eu
16