Phare brožura

Phare
NROS
13 let na společné cestě
Obsah
Předmluva
2
Co je Phare a jeho Program rozvoje občanské společnosti?
5
Co je NROS?
7
Phare a NROS – 13 let na společné cestě
8
(s Lucií Vopálenskou hovoří pamětníci)
Phare – Program rozvoje občanské společnosti v číslech
22
Výňatky z auditů
25
Phare a jeho příjemci
26
(vzpomínají neziskové organizace – realizátoři projektů)
Phare a Transition Facility, a co bude dál?
37
Phare a jeho lidé v NROS
40
Phare
NROS
13 let na společné cestě
O čem je (a o čem není) tato knížka
Milí čtenáři!
To, co držíte právě v rukou, není další ze sem tam nudných výročních zpráv,
které možná dostáváte od nejrůznějších nadací, včetně té naší. Není to –
pravda – ani poutavý román s kriminální zápletkou, jaký byste možná přivíta­
li. Právě jste otevřeli publikaci plnou vzpomínek a ohlédnutí za 13 lety, po
které lidé z NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti) rozdělovali mezi
české „neziskovky“ peníze z evropského programu Phare.
Bylo to 13 let usilovné práce, osobního nasazení, radostí i strastí. Dnes už
jde o minulost. Jenže minulost zaznamenáníhodnou, poněvadž důležitou.
Abychom se mohli stát členskou zemí Evropské unie, museli jsme coby
Česká republika splnit určité požadavky, resp. na jejich splnění alespoň začít
pracovat. Nezávislá justice, parlamentní demokracie, svobodné volby – to
jsou kritéria, která nám dnes připadají již naprosto samozřejmá. Opravené
silnice, čisté železnice, zdravé životní prostředí, fungující podniková sféra –
to jsou některé z dobře známých cílů, ke kterým se po léta kontinuálně při­
bližujeme. A občanská společnost? Málokdo ví, že i fungující občanský
sektor, opírající se o svobodně vzniklé organizace a respekt k základním lid­
ským právům, byl jednou z podmínek přijetí České republiky do sjednocené
Evropy. I v této oblasti nás Unie podporovala v rámci Phare programu.
Zprostředkující organizací, jež rozdělovala evropské peníze a pomáhala čes­
kým neziskovkám, byla Nadace rozvoje občanské společnosti. Program
Phare ji pomohl vytvořit, dal jí jméno, „vyučil ji“ a také poznamenal. Publikace,
kterou jste otevřeli, chce srozumitelným způsobem povyprávět o tom, co se
NROS za 13 let trvání programu Phare podařilo změnit. Změnit k lepšímu, jak
doufáme.
Hana Šilhánová
Lucie Vopálenská
Ramiro Cibrian
Předmluva
Jsem potěšen, že mohu jménem Evropské komise a jako bývalý velvyslanec
Komise v České republice přispět do brožury Nadace rozvoje občanské spo­
lečnosti (NROS), jejímž účelem je vylíčit 13 let práce v rámci programu Phare
Evropské komise. Evropská unie se domnívá, že aktivní občanská společ­
nost a úcta k lidským právům jsou základním činitelem posilování demokra­
cie, politické stability a ekonomického rozvoje a tento cíl byl jedním
z hlavních kodaňských politických kritérií, jež musela Česká republika
a ostatní kandidátské země splnit v rámci předvstupní strategie.
V období před vstupem do EU byla NROS v této souvislosti klíčovou insti­
tucí, kterou Evropská unie využívala k financování činností rozvoje občanské
společnosti v České republice. Nadace spravovala více než 2 200 projektů
z národního programu Phare Evropské unie v hodnotě téměř 25 milionů EUR.
NROS tudíž hrála klíčovou roli při poskytování grantové podpory i informací,
poradenství, vedení a odborné přípravy mnoha neziskovým organizacím
a rovněž přispěla ke zvýšení úrovně činnosti nevládních neziskových organi­
zací i ke zlepšení kvality jejich práce.
Důležitých výsledků bylo dosaženo v nejrůznějších oblastech, jako jsou
integrace romské komunity, zapojení znevýhodněných osob, propagace lid­
ských práv a zlepšení postavení a zapojení seniorů do společnosti.
Vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 bylo zaháje­
no nové období v činnosti NROS, jež vyžaduje úsilí vedoucí k posílení občan­
ské společnosti v nových podmínkách tak, aby Česká republika mohla plně
využít příležitostí, jež přináší integrační proces, a stala se aktivním a vzkvé­
tajícím členem Evropské unie. NROS má svou úlohu i v tomto novém kon­
textu a zvyšováním kapacity malých neziskových organizací, které usilují
o překonání vyloučení jednotlivců a skupin ze společnosti, se nyní podílí na
implementaci Evropských strukturálních fondů.
Jako vzácnou vzpomínku chovám v paměti mnoho plodných let skvělé
spolupráce mezi Evropskou komisí a Nadací rozvoje občanské společnosti,
jež sestávaly z intenzivní práce, vysokých očekávání a uspokojení z toho, že
jsme se podíleli na vytváření nové a slibné éry v historii České republiky.
Upřímně Nadaci rozvoje občanské společnosti gratuluji k její roli v tomto
důležitém období a přeji této organizaci to nejlepší při plnění dalších nároč­
ných úkolů, které ji v budoucnu očekávají.
V Jeruzalémě, červen 2006
Ramiro Cibrian
Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR
(v letech 1999–2003)
Co je Phare a jeho Program rozvoje
občanské společnosti?
Smyslem programu Phare, vytvořeného a financovaného Evropskou komisí,
bylo usnadnit kandidátským zemím přípravu na vstup do Evropské unie.
Základním cílem bylo pomoci těmto zemím splnit soubor politických a hos­
podářských podmínek, stanovených Evropskou radou v roce 1993 a zná­
mých jako Kodaňská kritéria. Jejich splnění bylo podmínkou přijetí do
Evropského společenství.
Program Phare byl tedy hlavní cestou, po které do zemí střední a východní
Evropy, jež se připravovaly na vstup do EU, přicházela finanční a odborná
pomoc Evropské unie.
Program Phare byl založen již v roce 1990 jako evropská podpora celkového
procesu reforem v bývalých komunistických zemích střední Evropy. Jeho
původním cílem bylo pomoci těmto státům přejít na tržní hospodářství –
poskytováním poradenství ministerstvům o vhodných hospodářských refor­
mách, podporou rozvoje soukromého sektoru a přispěním k rozvoji lidských
zdrojů. Od poloviny 90. let se však program Phare v České republice rozšířil.
Kromě financování projektů zaměřených na druhé Kodaňské kritérium, tedy
přechod k tržnímu hospodářství, začal program podporovat také třetí kritéri­
um, vyžadující převzetí a provádění legislativy Evropské unie; program Phare
po celou dobu svého trvání podporoval kritérium první, týkající se demokra­
tického rozvoje a lidských práv.
Právě mezi projekty, jež se vztahovaly k prvnímu Kodaňskému kritériu, tj.
k podmínce rozvoje demokracie a lidských práv, byl od roku 1992 zahrnut
také Program rozvoje občanské společnosti v České republice, administro­
vaný NROS. Tento program tvořil 7 % všech finančních prostředků Programu
Phare alokovaných pro Českou republiku. Co bylo jeho podstatou?
Prezident ČR Václav Havel na návštěvě v NROS, 2000
„Program rozvoje občanské společ­
nosti pro nevládní organizace inicio­
vaný československou federální
vládou se bude skládat ze dvou
republikových programů, jejichž
cílem bude podpora rozvoje občan­
ské společnosti na republikové
i místní úrovni. Cílem programu je
posilování a rozšiřovaní kapacity
českých a slovenských nevládních
organizací a rozsahu jejich činnosti,
posilování vlastních iniciativ a jejich
spoléhání sama na sebe. Zodpo­
vědným orgánem je Úřad federální
vlády. Fondy z programu Phare na
realizaci programu budou rozděleny
mezi Českou a Slovenskou republi­
ku v poměru 2:1. Provádějícími
agenturami budou dvě samostatné
nadace, které se vytvoří v souladu
s českými a slovenskými zákony.
Program skončí v roce 1995 a jeho
hodnota bude 4 miliony ECU.“
Projekt rozvoje občanské společnosti ČR,
Praha 1992
„Hlavním cílem Programu rozvoje
občanské společnosti je posílení
kapacit, rozsahu aktivit a zapojení
neziskového sektoru do celorepubli­
kové i místní politické transformace
a vytvoření trvalého rámce pro roli
NNO v rozvoji občanské společnos­
ti. Konkrétními cíli programu je zlep­
šení a rozšíření povědomí veřejnosti,
médií a politiků o rolích a funkcích
NNO v otevřené občanské společ­
nosti. Pomáhat vznikajícím i již fun­
gujícím NNO v získávání informací
a služeb nezbytných pro jejich práci.
Zlepšit kvalifikovanost NNO, ovliv­
ňovat politické činitele při vytváření
legislativního rámce, podporovat
spolupráci a síťování mezi NNO na
národní a evropské úrovni. Rozvíjet
dovednosti a kapacity NNO pro
jejich vnitřní i vnější fungování,
zejména metody řízení, PR a fundra­
isingu. Posilovat typy a rozsah akti­
vit poskytovaných různými typy
NNO.“
Návrh manuálu k projektu Program roz­
„NROS se uchází o podporu v rámci
Národního programu Phare od roku
1993 s cílem přispět ke splnění prv­
ního Kodaňského kritéria. V průběhu
let 1993–2002 realizovala nadace
celkem 7 programů, zaměřených na
podporu rozvoje občanské společ­
nosti. V rámci těchto programů řídi­
la přes 2 000 projektů v částce kolem
670 mil. Kč.“
10 let NROS – Výroční zpráva 2002,
Praha 2003
voje občanské společnosti, Red Barnet,
Dánsko, Charities Aid Foundation, Velká
Británie, 1992
Co je NROS?
Nadace rozvoje občanské společnosti vznikla v roce 1993 z rozhodnutí vlády
ČSFR jako soukromoprávní subjekt, jehož hlavním cílem bylo podporovat
rozvoj občanské společnosti z Programu Phare. Hlavním předmětem čin­
nosti nadace je poskytování nadačních příspěvků na konkrétní projekty
Nestátních Neziskových Organizací (NNO), jakými jsou občanská sdružení,
obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení církví. Děje se tak v rámci
jednotlivých grantových programů, pro něž nadace získává prostředky u nás
i v zahraničí. NROS navíc aktivně vytváří a uskutečňuje programy, které jsou
v souladu s jejím celkovým posláním.
Podporuje takové NNO, které poskytují pomoc ohroženým a znevýhod­
něným skupinám, hájí lidská práva, demokratické hodnoty, zlepšují vzájem­
né soužití a toleranci menšin ve společnosti nebo jinak oživují zájem občanů
o místní rozvoj a veřejný život. NROS tak přispívá k rozvoji občanské společ­
nosti a k evropské integraci.
Nadace rozvoje občanské společnosti
má tři hlavní programové priority, které
uskutečňuje v rámci svých programů:
ročně podporuje projekty zaměřené
na ochranu lidských práv. Tato prio­
rita se tak stala trvalou součástí
nadačních programů.
Rozvoj občanské společnosti a neziskové­
ho sektoru
Programy pro děti a mládež
Rozvoj občanské společnosti
a neziskového sektoru je základní
prioritou nadace tradičně podporo­
vanou zejména z prostředků EU.
Tyto prostředky slouží k podpoře
projektů zaměřených na zlepšování
informačních služeb, vzdělávání
a posilování kapacity NNO.
NROS se stává stále významnějším
aktérem na poli široké podpory pro­
gramů pro děti a mládež, pro které
získává prostředky z místních
i zahraničních zdrojů. Program
„Pomozte dětem!“ je dnes nejzná­
mější a nejdůvěryhodnější českou
sbírkou. Každoročně z ní profitují
desítky NNO z celé republiky, stara­
jící se o ohrožené a znevýhodněné
děti. Partnerství v mezinárodní síti
International Youth Foundation
vytváří NROS dobré podmínky pro
růst profesionality a rozšiřuje tak
možnost získávat zahraniční zkuše­
nosti a zdroje pro další programy
v této oblasti.
Oblast lidských práv a romské integrace
Program ochrany lidských práv
a romské integrace je stále význam­
nou měrou podporován z evrop­
ských fondů. NROS navíc uspěla
v obou kolech výběrového řízení na
získání příspěvku z Nadačního
investičního fondu do svého nadač­
ního jmění, z jehož výnosů každo­
Phare a NROS – 13 let na společné cestě
(s Lucií Vopálenskou hovoří pamětníci)
Jednou z prvních zaměstnankyň
NROS byla i její dnešní ředitelka
Hana Šilhánová. Pro zdejší nezisko­
vý sektor, potažmo celou českou
občanskou společnost na sklonku
80. let platilo motto „bylo-nebylo“.
Za komunistického režimu byli
všichni sdruženi v Národní frontě.
Přestože šlo o „společenské, dobro­
volnické organizace“, všechny měly
ústředí a špičky v nomenklatuře.
První zákon o sdružování občanů
vznikl až po listopadu 1989. Jak
vzpomínáte na období po listopadu
1989, kdy mohly konečně svobodně
vznikat první neziskovky?
republiky. To téma mne zkrátka vzalo a drží
mne to dodnes.
Vedly se také docela velké boje mezi „starými“
organizacemi, sdruženými dříve v Národní frontě, a těmi „novými“, které neměly
žádné majetky, kanceláře, finance a chtěly
to dělat úplně jinak. Bylo proto důležité, že
k nám přišly zahraniční vládní i soukromé
prostředky, které pomohly právě těm nově
vznikajícím organizacím. Tam patřily i fondy
Evropské unie v programu Phare.
Program Phare v ČR a podpora 1. Kodaň­
ského kritéria, konkrétně rozvoje fungují­
cí občanské společnosti: Věděly zúčastně­
né strany, čeho a jakým způsobem chtějí
dosáhnout? Bylo kde „opisovat“?
Byla to doba plná vzruchů, diskusí, nadšení
Docela dlouho trvalo období, kdy se připra-
i hádek. V té době jsme spíš mluvili o občan-
voval celý program Phare v České republice,
ských iniciativách a hnutích, termín nezis-
který měl pomoci obnovit spoustu oblastí ve
ková organizace se začal používat až pozdě-
státní sféře, podnikání, legislativě, dopravě
ji. Slovo občan, občanský nám znělo krásně
atd. V Polsku začal o něco dříve a podaři-
a téměř posvátně. Byli jsme šťastní, že koneč-
lo se do něj začlenit i podporu neziskového
ně můžeme spolu s jinými udělat něco svo-
sektoru, což bylo pro nás dobrým vzorem.
bodně a sami, bez požehnání a pomoci státu.
Nakonec se to podařilo i u nás a na státní
V roce 1990 jsem také nastoupila po dlouhé
úrovni bylo rozhodnuto, že vznikne nezávis-
době do práce jako sociolog a za úkol jsem
lá nadace, která bude rozdělovat z programu
dostala zkoumání právě těch nových ini-
Phare peníze neziskovým organizacím. Ten
ciativ a hnutí a spolků, které ještě neměly
první program se jmenoval Rozvoj občanské
ani jména, natož legislativu či peníze. Brzy
společnosti a podle něj dostala nadace své
po revoluci najednou začala veliká migra-
jméno.
ce všech a všude. První občanské iniciativy začaly pomáhat právě těm uprchlíkům
Měla N ROS nějaké mantinely stanovené
a migrantům – vařily jim polévku, sháněly
státem nebo Bruselem?
deky, nouzové ubytování apod. Psala jsem
V té době nebyla žádná striktní pravidla či
tenkrát studie o tom, co to ty humanitární,
manuály dané zvnějšku. Ani Evropská komi-
dobročinné, občanské organizace vlastně
se, ani stát vlastně téměř nezasahoval do čin-
jsou, jaké jsou zkušenosti v zahraničí a jak
nosti, pravidel či priorit. Jedinou podmínkou
to u nás vypadalo s dobročinností za první
bylo, že ve správní radě bude jeden zástupce
Hana Šilhánová
státu a jeden zástupce z EU. Pravidla granto-
sektoru, chyběla základní legislativa, vedly
vání jsme tak tvořili sami s pomocí konzul-
se politické spory o pojem a obsah pojmu
tantů z evropských nadací.
občanská společnost. Nikdo nevěděl, zda má
NROS naději pokračovat v tom, co tak dobře
Díky přípravnému fondu, který existoval
a s nadšením začalo. Nakonec se nám poda-
už v roce 1992, k nám mohli přijet zahra­
řilo uspět v rámci Phare s dalším projekto-
niční poradci třeba z britské Charity Aid
vým záměrem pro podporu neziskového sek-
Foundation a opravdu nám v mnohém
toru z rozpočtových roků 1994, 1995 a pak
pomohli. Jak vypadaly dřevní prvopočát­
i dále. To už jsem v té době byla ředitelkou
ky?
a nadace se pomalu rozrůstala. Získali jsme
NROS začínala na jaře 1993 v jedné kancelá-
nakonec např. i mimořádnou podporu na
ři zapůjčené od Nadace Charty 77 a byly jsme
pomoc při povodních na Moravě v roce 2002.
tři: ředitelka Alena Huptychová, já a sekre-
To bylo opravdu mimořádné a také tenkrát
tářka. Už v tom prvním roce jsme ale stačily
neziskový sektor začal být vnímán vážněji
vyhlásit tři grantová kola. Podporovaly jsme
jako součást společnosti, která umí včas
skoro všechno – projekty ekologické, soci-
a účinně v dobách nouze zasáhnout.
ální, zdravotní, lidskoprávní, spotřebitelské
a taky vzdělávání neziskovek a rozvoj infor-
Postupně začalo přituhovat asi i z Bruse­
mačních center. Byly jsme zavalené stovkami
lu. Jak jste se vypořádávali s pověstnou
projektů, dělaly jsme do noci, ale bavilo nás
evropskou byrokracií?
to. Potkala jsem spoustu zajímavých lidí, kteří
V průběhu dalších let se pak pravidla pro
k nám chodili konzultovat svoje projekty. Pro
fondy Phare upřesňovala. Vznikaly manuály,
mnohé jsme tenkrát byly prvním finančním
poměrně striktně daná pravidla pro užívání
zdrojem, za který si mohli najmout kancelář,
a kontrolu prostředků z EU, která byla závaz-
telefon, zaplatit účetní a začít pracovat na
ná nejen pro stát a ministerstva, ale i pro nás
svých projektech profesionálně. Dnes jsou
jako nadaci, která spravovala jeden z progra-
z nich většinou zavedené a stabilní organiza-
mů Phare. Někdy se mohlo zvenčí zdát, že
ce a to je dobře, to je vlastně nejlepší výsle-
peníze Phare pro neziskový sektor sem prou-
dek, který si můžeme přát.
dí jaksi samovolně a my je jen rozdělujeme,
ale to tak samozřejmé vůbec nebylo. Každý
V zakládající skupině bylo několik zvuč­
program pro podporu neziskových organiza-
nýc h j m e n ( J i ř i n a H a n u š ov á , Jo s e f
cí jsme museli připravit podle daného sché-
Vav r o u š e k , E r a z i m Ko h á k , D a g m a r
matu, zpracovat logické rámce, navrhnout
Havlová, Jiřina Šiklová ...) a mezi zúčast­
záměry, cíle a dát podstatné argumenty, proč
něnými převládal optimismus. Politická
zrovna program NROS má získat prostředky,
atmosféra byla totiž příznivá, vzniku
které by mohly být použity na jiné priority
N ROS nakloněná. Kdy ale přišla první
státu.
větší krize?
Po tom prvním dvouletém rozjezdu Programu
občanské společnosti z Phare nastalo období
nejistoty. V roce 1995 odešla první ředitelka, krátce zde působil v roli ředitele Miloš
Kužvart, pozdější ministr životního prostředí. Měnilo se politické vnímání neziskového
Srovnáváte se s podobnými nadacemi
projektů. Skvělé bylo, že Evropská komise
všech kroků sami, a to za dodržování všech
Co vlastně NROS od počátku cíleně pod­
v ostatních postkomunistických zemích?
a její Delegace zde v Praze nám v tom hodně
evropských nařízení i české legislativy vzta-
porovala? Museli jste asi pomáhat spous­
Podobné sesterské nadace a programy pro
pomáhala, pan velvyslanec Cibrian neváhal
hující se k daným programům. Riziko je
tě lidí i se samotným zakládáním jejich
podporu neziskového sektoru běžely sou-
vystupovat v televizi na podporu tohoto pro-
v tom, že Evropská komise i nadále kontro-
organizací, je to tak?
časně i v dalších zemích, které žádaly
jektu, měli jsme i část prostředků na provoz-
luje dodržování pravidel a správnost postu-
V těch prvních třech letech bylo moc důležité,
o členství – v Polsku, Slovensku, Bulharsku,
ní náklady. Postupně se nám dařilo rozvíjet
pů, ale jen zpětně. V případě porušení pak
že jsme kromě projektů a nákladů na rozjezd
Rumunsku, trochu jinak i v Maďarsku a Lit-
nové programy už bez pomoci EU, získali
vymáhá prostředky zpět.
neziskovek dávali také granty na vzdělávání
vě. Byli jsme docela v kontaktu a vím, že to,
jsme granty od jiných dárců (Robert Bosch
Vedli jsme v NROS diskuse o tom, zda do
a kurzy pro lidi, kteří v neziskovém sektoru
co se podařilo u nás, kolik prostředků z EU
Stiftung, Charles Stuart Mott Foundation,
auditu EDIS jít či nejít. Rizika byla velká:
začínali pracovat. V té oblasti vlastně neby-
jsme získali a fakt, že jsme se etablovali jako
British Embassy, Netherland Embassy,
pokud neuspějeme, nebudeme nadále opráv-
li žádní profesionálové, každý byl původně
opravdová nadace, která má i jiné programy
Nokia aj.). Také jsme v letech 1998 – 2000
něni spravovat evropské zdroje počínaje
něčím jiným a většinou začínali všichni jako
a zdroje, vlastní nadační jmění, to se žádné
uspěli ve výběrovém řízení na prostředky
naším vstupem do EU. Připravit se na audit
dobrovolníci. Začínající organizace měly
jiné nadaci takto zřízené nepovedlo.
Nadačního investičního fondu (NIF) a získali
znamenalo stovky hodin práce navíc, vytvo-
skvělé nápady, jak měnit nevyhovující sys-
tak do nadačního jmění asi 80 milionů korun.
ření manuálů, pravidel, postupů. A co bylo
témy, a byly přesvědčené, že jediné, co jim
Co bylo v dějinách N ROS zatím nejtěžší
Z výnosů podporujeme každoročně projekty
opravdu bolestné a rizikové – organizační
chybí k realizaci těch myšlenek, jsou peníze.
zkouškou?
v oblasti lidských práv. Máme i ryze soukro-
rozdělení nadace na „implementační agen-
Když dostaly první grant, teprve pochopi-
Krizí v NROS jsme zažili spoustu. Vlastně
mého mecenáše, což je dnes v Čechách stále
turu“ spravující EU fondy a „zbytek“ nada-
ly, jak je to zavazující, že musí založit konto
jsme nikdy nevěděli, zda nadace bude mít
hodně vzácné – je to pan Ladislav Čerych,
ce, kde jsou ostatní programy a prostředky.
v bance, stanovit si vnitřní pravidla rozhodo-
za rok další zdroje pro grantování a zda
který se svým bratrem Jiřím darovali NROS
Auditem a akreditací EDIS jsme sice prošli,
vání a odpovědností, vést účetnictví a samo-
vůbec přežije. Ale to je v neziskovém sektoru
svoji rodinnou vilu a krásnou zahradu v Čes-
ale nadaci to málem zabilo. Rozdělili jsme
zřejmě zajistit, že projekt bude dokončen
asi normální, takhle fungují skoro všichni.
ké Skalici. Ta dnes slouží neziskovkám ke
se na evropské a neevropské, bohaté a chu-
podle plánu včetně zprávy a vyúčtování.
NROS však byla v podstatě úplně závislá na
vzdělávání a také pro semináře o spoluprá-
dé, byrokraty a aktivisty atd. Měli jsme velké
Proto bylo moc dobře, že jsme podporovali
prostředcích z EU, a to bylo opravdu ohrožu-
ci v Evropské unii a k místním kulturním
vnitřní spory, hrozilo, že se NROS úplně
od počátku různé kurzy o řízení neziskovek,
jící. Vážným momentem bylo období kolem
akcím.
zhroutí nebo se rozpadne na jednotlivé pro-
plánování, získávání peněz, účetnictví, pre-
gramy, jednotky.
zentaci, výročních zprávách atd.
Později jsme také za pomoci lidí z naší správ-
roku 1998, kdy se zdálo, že neziskový sek-
10
11
tor je už dostatečně etablován a nepotřebu-
Dnes už je NROS tedy „za vodou“? Konec
Dnes je to za námi, Phare skončilo, ale NROS
je další podporu z EU. Byli jsme požádáni,
dobrý – všechno dobré?
má další evropské programy. Transition
ní rady a z některých vysokých škol vytvo-
abychom vypracovali tzv. Exit Strategy, tzn.,
Určitým zlomem, který se také odrazil ve
Facility (tzv. Přechodový nástroj) jsou urče-
řili dlouhodobější vzdělávací modul pro
jakýsi plán NROS pro období, kdy zdroje
vnitřním fungování NROS, byl vstup ČR do
na pro 10 nově příchozích zemí. NROS pod-
manažery neziskových organizací, který
z EU pro podporu neziskového sektoru skon-
EU. Každý subjekt, který tzv. implementoval
poruje programy pro neziskovou sféru, které
tak byl vlastně prvním kvalifikačním kur-
čí. Zdálo se nám to tenkrát velmi kruté, ale
(spravoval) prostředky EU, což byla zejmé-
pomáhají spotřebitelům, hlídají dodržování
zem pro jejich zaměstnance. Ten kurz trvá
dnes mohu říci, že díky tomu jsme se vzcho-
na ministerstva, ale i NROS, musel naplnit
práv v oblasti lidských práv, ekologie, dis-
dodnes, dělá ho občanské sdružení Agnes
pili a začali přemýšlet o jiných možnostech,
nezbytné systémové podmínky a projít audi-
kriminace. NROS má na starosti i jednu část
a stále je o něj velký zájem. Naším cílem bylo
jak neziskový sektor podpořit. Podle vzoru
tem, který potvrdí, že splňuje určité standar-
ze strukturálních fondů, které jsou určeny
také pomoci dostat téma neziskových organi-
BBC a za pomoci našich dávných konzultan-
dy nutné k tzv. akreditaci EDIS (Rozšířený
již zemím EU. Jde o globální grant, speci-
zací do vysokoškolského vzdělávání, což se
tů z Velké Británie jsme do Čech přinesli pro-
decentralizovaný implementační systém),
fický nástroj v rámci Evropského sociálního
podařilo. Kromě jednotlivých seminářů na
gram – sbírkový projekt „Pomozte dětem!“,
to znamená, že mají dostatečné personální,
fondu, který je určen neziskovým organiza-
různých typech VŠ, existuje dnes i magister-
který u nás neměl obdobu ani tradici ve svém
manažerské a finanční řízení a systém kont-
cím pracujícím v sociálních službách. Cílem
ský odbor na Fakultě humanitních studií UK
pojetí charity jako zábavy, nikoli almužny či
roly, který je nutný ke spravování prostředků
je posílit kapacitu těchto neziskovek a pomo-
– občanský sektor, se kterým NROS řadu let
obětí. Ověřili jsme si, že když je dobrá myš-
EU. Řeknu-li to jednoduše: dříve jsme před
ci znevýhodněným skupinám v přístupu na
úzce spolupracuje.
lenka a cíl, partneři a peníze se najdou. Dnes
každým závažným krokem (vyhlášení pro-
trh práce.
jsme ve spolupráci s Českou televizí absol-
gramu, schválení grantů atd.) potřebovali
vovali již 8. ročník, od počátku jsme vybra-
souhlas Delegace Evropské komise. Nyní
li téměř 85 mil. Kč a podpořili zhruba 700
jsme měli převzít odpovědnost za správnost
Postupně se měnila, resp. vznikala nová
organizace mohli uplatnit. Fakta a argumen-
Co se N ROS podařilo vskutku efektivně
svobodný občan, mohu udělat spoustu věcí,
legislativa, neziskový sektor „bobtnal“
ty byly důležité pro správné a efektivní nasta-
změnit k lepšímu?
které považuji za dobré a zákonné, aniž bych
a nutně se i diferencoval. N ROS se roz­
vení programů.
Vždycky když mám říct, co NROS vlast-
k tomu potřeboval stát.
12
13
ně dělá, co podporuje a čeho dosáhla, je to
hodla celý fenomén monitorovat. Proč?
Občanské organizace vznikaly poměrně
Mapovali jste terén. Ale vypisovat projekty
hrozně těžké právě proto, že to spektrum je
živelně z potřeby něco měnit, dělat jinak,
„na míru“ NROS asi nemohla, nebo ano?
tak široké a neziskový sektor tak různorodý.
když se něco podaří, je to zásluhou kon­
zaměřovaly se na dosahování svých cílů, práci
NROS v rámci Phare vždycky podporova-
Mohu snad jen říci, že jsme pomohli nastar-
krétních osobností. Chtěla byste ně­které
s cílovými skupinami. Chybělo však teoretic-
la široké spektrum aktivit a oblastí NNO
tovat mnoho nových činností, profesiona-
na tomto místě připomenout?
ké zázemí, legislativa, informace, koordina-
– lidská práva, menšiny, sociální a zdravotní
lizovat práci neziskovek, pomoci ve změně
Nadací prošla řada skvělých lidí, kteří pro
ce aktivit, tedy jakýsi servis. NROS podpo-
oblast, ekologii, spotřebitele, komunitní roz-
systému služeb nebo podpořit alternativní
neziskový sektor hodně udělali a už tady
rovala vznik informačních center, jako např.
voj a jiné. Všechny prostředky byly rozdělo-
služby vůči různě znevýhodněným skupi-
bohužel nejsou. Nejvíce vzpomínám na
Econnect „Zelený kruh“ nebo Informační
vány v rámci veřejných výběrových řízení.
nám, ať již to byli handicapovaní, Romové,
Jiřinu Hanušovou, redaktorku a psycho-
centrum nadací (ICN), které sehrálo v počát-
Ve vyhlášení jsme vždy stanovili základní
děti z dětských domovů aj. Větší účinek je
ložku, která byla dlouholetou předsedkyni
cích v tomto směru významnou roli – pořá-
podmínky, tj. kdo smí a nesmí žádat, zamě-
určitě patrný tam, kde jsme podpořili určitou
správní rady a skvělou přítelkyní. Měla lví
dalo konference a setkávání neziskovek,
ření programu, priority, typy podporova-
aktivitu či organizace, které pak vytvořily
podíl na tom, že se u nás prolomila dlouho
vydávalo informační bulletin, začalo budo-
ných projektů a aktivit a podobně. To mělo
nějakou střechu, model či systém. Například
opomíjená či tabuizovaná témata – vozíč-
vat knihovnu, pořádalo kurzy atd. To však
své výhody i nevýhody. Nevýhodou bylo, že
síť občanských poraden, ekologických vzdě-
káři a jejich právo na normální život, ženy
nestačilo. I v NROS jsme pociťovali nedosta-
jsme jen těžko mohli dopředu určit konkrét-
lávacích center, střediska rané péče, mateř-
po ablaci prsu, homosexuálové, nemocní
Mluvíme obecně o lidech, o občanech. Ale
tek dat a faktů o neziskovém sektoru, které
ní cíle, kterých chceme v rámci programu
ská centra, azylové domy a domy na půl
AIDS, mentálně postižení atd. Výjimečný
by nám pomohly lépe nasměrovat grantovou
dosáhnout (kolik má být vyškolených pra-
cesty, nízkoprahové kluby atd. Hodně práce
člověk byl i Josef Vavroušek, inteligentní,
politiku a pomohly k efektivnímu rozvoji. Už
covníků, kolik klientů projde nějakou služ-
jsme také udělali v oblasti lidských práv
charakterní a správný chlap. Člověk, který
v roce 1994 jsme proto dali dohromady tým
bou, zda vznikne konkrétní nová služba,
a zejména v podpoře romských projektů. To
by o Phare mohl opravdu hodně povídat byl
několika lidí a vydali vlastně první publikaci
vyjdou nové publikace atd.). Nemohli jsme
je oblast, kterou podporuje jen málokdo, je
Ivan Fiala, který s námi pracoval ještě před
o neziskovém sektoru v ČR, která obsahovala
nikdy dopředu vědět, kolik a jak kvalitních
pracná, nemá velkou publicitu a výsledky
dvěma lety … Jsem ráda, že jsem takové lidi
jednak určitá teoretická východiska a jednak
a jak konkrétně zaměřených projektů v pro-
lze měřit v dlouhém časovém horizontu. Pro
mohla poznat a že zanechali v nadaci svůj
fakta a čísla o počtu registrovaných organiza-
gramu uspěje. Výhodou bylo, že neziskovky
nás je to však jedna z dlouhodobých priorit,
otisk dodnes.
cí, o státních dotacích do jednotlivých oblastí
samy v rámci priorit mohly přijít s aktivi-
protože jde o jeden z nejvážnějších problé-
činnosti, informačních zdrojích, publikacích.
tami, které považovaly za důležité z terénu
mů, který je velmi zřetelný i zvenčí.
Důležitou součástí bylo také vysvětlení termi-
a my jsme o nich ani nemuseli vědět.
nologie a slovníček pojmů neziskového sek-
Veřejné grantové řízení je zkrátka poměrně
Zpátky k posláním a idejím a lidem
toru. Shromažďování dat, analýzy a výzku-
pracné, málo předvídatelné z hlediska napl-
v NROS …
my v oblasti neziskového sektoru a občan-
nění konkrétních cílů, více formální a byro-
Naším mottem je: „Dáváme lidi do pohybu.
ské společnosti pak v NROS pokračovaly
kratické. Má však také nespornou výhodu,
Podporujeme odpovědnost za věci veřej-
a vlastně pokračují dodnes. Prováděli jsme
a to je jeho naprostá otevřenost jako zdro-
né. “ Neříkáme konkrétně, co přesně v které
například výzkum o dárcovství a dobrovol-
je pro všechny, kdo splní dané podmínky
oblasti chceme změnit, chceme jen, aby si
nictví v ČR, což bylo úplně nepopsané téma.
a zaměření. I když nás možná mají některé
lidé uvědomili, že nejsou jen pasivní a bez-
Podíleli jsme se na několika mezinárodních
neziskovky za byrokraty, velmi si zakládáme
významnou nickou, ale že mají možnosti
výzkumech, které umožnily srovnat podmín-
na tom, že právě tento typ určité formálnos-
a právo se zasazovat o to, co chtějí změnit,
ky a úroveň neziskových organizací u nás
ti je jedinou možnou zárukou spravedlivého
něco dělat ve svém okolí, mohou ovlivnit
a ve světě. Tyto výzkumy byly financované
přístupu, kdy nikdo z nás jako jedinec (ani
spoustu věcí, které je štvou a trápí. Trochu
jen částečně z prostředků Phare, ale dávaly
já, ani předseda správní rady či někdo jiný)
to ale bolí, musí překročit práh svého sou-
nám dobré teoretické i praktické argumenty
nemůže nestandardně zasáhnout do procesu
kromí, zapomenout na pohodlí paternalis-
k zaměření projektů, které jsme pak ve Phare
výběrového řízení, který má svá daná a zve-
tického státu a říci si: je demokracie, jsem
v podobě návrhů programů pro neziskové
řejněná pravidla, platná pro každého.
Děkuji za rozhovor.
Pavla Rozsypala, nynějšího předsedu
správní rady NROS, zastihl za­čátek
programu Phare v nově vznikajících
strukturách státní správy, která se na
přijetí peněz od Evropské unie chys­
tala. Jak on vzpomíná na tyto začátky
a jak hodnotí současnost?
zemí jako např. Velké Británie a Německa či
14
Francie.
Jaké to tehdy bylo, například do jaké poli­
tické a legislativní situace program při­
cházel a co to znamenalo?
Období mého působení ve veřejné správě od
roku 1991 - 1996 bylo obdobím obrovských
změn legislativních, organizačních a spole-
Zažil jste začátek programu Phare v Čes­
čenských. Zásadní politická změna proběhla
ké republice. Kdy to bylo?
dříve. Postoj ministerského předsedy Klause
První hlubší setkání s programem Phare pro-
byl k zahraniční pomoci poměrně zdrženli-
běhlo po rozdělení federace v roce 1993. Ještě
vý a charakterizoval ho jeho výrok „měkké
před tím jsem se s Phare a s mnoha dalšími
rady za tvrdé peníze“. Postupem času se však
multilaterálními i bilaterálními programy
podařilo vybudovat na všech ministerstvech
nabídnutými ČSFR setkával na Ministerstvu
fungující strukturu schopnou reagovat na
pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, kde
nabídku přicházející v rámci Phare a s postu-
jsem od roku 1991 vedl zahraniční odbor.
pem času i stále více a více se podílet na jeho
Naše schopnosti využívat takové programy
profilování ve prospěch ČR.
byly tehdy v plenkách, málokdo hovořil cizími jazyky, málokdo uměl formulovat zadání
Kdybyste měl program Phare co nejobec­
pro přijíždějící zahraniční poradce.
něji charakterizovat, jak byste jej popsal?
Jaký byl jeho cíl?
V jaké pozici jste tehdy byl, resp. z jaké­
Podle mého názoru poprvé členské státy EU
ho úhlu pohledu jste měl možnost jeho
stály před situací formulace programu tech-
začátky sledovat?
nické pomoci, který byl tradičně nabízen
Od roku 1993 jsem působil v čele Centra pro
rozvojovým zemím třetího světa. Zemím,
zahraniční pomoc na Ministerstvu hospodář-
kde často nefungují a zejména ani nikdy
ství, které bylo pověřeno koordinací veškeré
nefungovaly základní články společenské-
zahraniční pomoci států G24. Úzce jsme spo-
ho řetězce, kde obyvatelstvo trpí objektivní
lupracovali se zastupitelskými úřady člen-
chudobou a strádá z nedostatečného přístu-
ských států, Evropskou komisí i ambasáda-
pu k životním zdrojům, kde demokracie je
mi mimoevropských států. Koordinace bylo
cizí pojem. Program pro východní Evropu,
skutečně zapotřebí, protože snaha pomáhat
nejprve pro Maďarsko a Polsko, později pro
se často křížila, byla namířena do oblas-
ČSFR a další státy v regionu musel být jiný.
tí mimo zájem české vlády nebo byla velmi
Nemohl být kopií programů pro Afriku a dal-
neefektivní. Pro porovnání bych řekl, že např.
ší postižené regiony světa.
Američané přišli první a taky mezi prvními
odešli, Evropané byli pomalejší, ale společ-
Jistě jste se tehdy v rámci programu Phare
ně jsme dosáhli až na plnohodnotný vstup
setkal s Programem rozvoje občanské spo­
do Evropské unie. Přesto již tenkrát byl cítit
lečnosti, pro který byla NROS zřízena. Jak
rozdíl mezi přístupem některých evropských
toto „setkání“ proběhlo?
Pavel Rozsypal
15
Pro vládou kontrolované programy bylo
jevuje spontánní aktivita svobodných obča-
typické, že měly svoje zakotvení v nějaké
nů, kteří cítí potřebu společně komunikovat,
vládní agentuře či útvaru ministerstva.
sdílet názory a přáni, pomáhat si a obecně
V případě Programu podpory občanské spo-
se snažit „po svém“ zlepšit svět. Osobně si
lečnosti – sféry, která je typicky mimo vlád-
vážím každé dobrovolné aktivity, nasaze-
ní aparát – bylo potřeba mít odvahu řízení
ní, někdy až hraničící s idealismem. Chápu
programu vzdálit vládním úřadům. Z toho
to tak, že šíře záběru je mimořádně velká
vznikla myšlenka na specializovanou nada-
a definovat jednoduchý profil občanské spo-
ci nadací, mezzo strukturu, která bude pod-
lečnosti možná ani není možné. Na začátku
porovat, školit a připravovat lidi v nezisko-
90. let na mne nejvíce zapůsobila zkušenost
vém sektoru. Tehdejší vláda Václava Klause
ze Spojených států, kde organizování „zdola“
nebyla programům zahraniční pomoci nějak
má dlouhou tradici od prvních osadníků
zvlášť nakloněna a programům na podporu
a svépomoc má mimořádné místo ve společ-
občanské společnosti už vůbec ne. Přesto
nosti. Ve světle evropských aristokratických
se podařilo relativně malý program federál-
tradic to sice může působit dosti plebejsky,
ní vlády připravit a vytvořit pro něj zázemí
ale pro mne to tehdy představovalo ideální
v podobě NROS bez přímé ingerence státu.
model fungující společnosti.
Vybavíte si ještě nějaký svůj dojem, který
Jaký vztah máte k „občanské společnosti“
jste z tohoto programu, jenž byl součástí
dnes?
programu Phare, tehdy získal?
Samozřejmě mám mnohem více zkušenos-
Byl to mimořádný program svým zaměře-
tí, česká společnost prošla mimořádně roz-
ním. Ve mě zanechal dobrý dojem i pro-
sáhlou privatizací a restitucí, která vytvoři-
to, že ve správní radě od počátku působili
la zcela nové vztahy ve společnosti. Vzniká
lidé, kterých jsem si vážil. Neměl na růžích
u nás vrstva ekonomicky úspěšných lidí,
ustláno, protože nezapadal do standard-
kteří si musí do budoucnosti uvědomit, že
ní struktury implementace. Vnímal jsem
jejich role překračuje hranice jejich firmy
ho jako příležitost pro skupinu lidí, kteří
či jen zacházení s majetkem. Chybí mi zde
často v nelehkých podmínkách, proti nepří-
po sedmnácti letech sebereflexe bohatých
zni okolí, legislativy i morálky se snažili ve
a pocit jejich spoluodpovědnosti za správu
společnosti vzbudit ducha samostatné odpo-
věcí sociálních, společenských, občanských.
vědnosti zdola. Projekt NROS neměl ambici
Rád bych cítil, že stát a jeho nástroje v oblas-
změnit českou společnost, ale vnímal jsem
ti občanské společnosti ustupují a přichází
ho tak, že jeho příspěvek byl namířen správ-
silně decentralizovaná a tím stabilní občan-
ným směrem.
ská společnost malých skupinek a organizací,
srovnatelná např. s Německem. Potřebujeme
Jaký byl tehdy Váš vztah k občanské spo­
více Kellnerů a Horáčků a méně Krejčířů,
lečnosti, respektive k neziskovým organi­
Maroušků a Stehlíků. Celkově ale necítím
zacím, které jsou její součástí?
u náš již žádný zvláštní handicap ve srovná-
Nejsem odborník na sociologii, abych uměl
ní s evropským standardem, co se svobodné
přesně odlišit neziskové organizace, nevládní
aktivity občanů týče.
organizace, organizace občanské společnosti, veřejně prospěšné organizace a všechny
Program Phare skončil. Můžete se poku­
ostatní možné typy a formy, kterými se pro-
sit zhodnotit jeho realizaci a jeho dopad?
Naplnil své cíle?
neziskových organizací, čerpá od ní infor-
Jsme úspěšnými členy EU a NATO, jsme
mace, peníze a znalosti v mnoha oblastech.
podle OECD zařazeni mezi vyspělé státy
Nyní u nás existují stovky a tisíce nezisko-
světa, jsme jednou z nejrychleji rostou-
vých organizací. To jsou pozitivní výsledky.
cích ekonomik v regionu – to je samo
Nicméně jsou také věci, které se nepodařily.
o sobě splnění jeho cílů – vrátit nás mezi
Nepodařilo se prosadit daňové prostředí pří-
skupinu vyspělých demokratických států.
znivé pro dárcovství, podmínky veřejných
Samozřejmě, že není všechno v pořádku,
sbírek jsou zatím tvrdé, morálka společnos-
ale naše starosti mají úplně jiný charakter
ti příliš nedoceňuje mecenáše. Jsem realista
a chtělo by se říci, že můžeme být šťastní,
a hodnotím výsledky v kontextu celého regi-
že máme tyto starosti a nemusíme řešit, zda
onu. Myslím, že NROS uspěla a program byl
z bezpečnostních důvodů mít nebo nemít
naplněn. Rozhodně před NROS ale i nadále
děti, zda se bát promluvit si otevřeně o jaké-
stojí řada příležitostí, jak pomoci neziskové-
koliv záležitosti, zda si koupit jen rohlíky
mu sektoru.
nebo i mléko. Samozřejmě, že jsme se dostali mezi země s největší spotřebou všeho. To
jsou nová témata, která stojí před občanskou
společností – např. trvale udržitelný rozvoj.
Také Program rozvoje občanské společ­
nosti, který administrovala NROS, končí.
Po nějakou dobu jste měl možnost sle ­
dovat jeho implementaci a ovlivňovat
jako člen a potom předseda správní rady
N ROS. Jak hodnotíte jeho realizaci? Jak
byste charakterizoval jeho výsledky?
Pro NROS bylo administrativně bezchybné působení v rámci Phare heroický výkon.
Rozsah pravidel, procesů a povinností je
v rámci programu obrovský. Možná že
v určitých ohledech způsoboval i neschopnost někdy pro stromy vidět les. V jisté fázi
jsem cítil určité vyčerpání zaměstnanců,
nazval bych to sprintem na místě. V tom
momentě jsem přijal předsednictví ve správní radě. Hledali jsme společně jednoduché
vyjádření smyslu existence NROS, její vizi
a misi. Myslím, že to bylo velmi prospěšné.
Umožnilo to hovořit o řadě věcí, které dlouho působily pnutí. Zcela jistě je nyní NROS
v mimořádné situaci, kdy jako v podstatě
jediný nevládní subjekt je schopna splnit
všechny požadavky na správu evropských
finančních prostředků. S NROS spolupracovalo a spolupracuje obrovské množství
Děkuji za rozhovor.
16
17
U počátků NROS a v její první správ­
ní radě byla i dnešní zástupkyně
ředitelky NROS Hana Frištenská.
který na tehdejší dobu dával opravdu velké
granty, neziskovky se o ní dozvěděly rychle.
Třináct let Phare a NROS – jak se během
U počátků N ROS a v její první správní
této doby podle Vašich zkušeností promě­
radě (kde zastupovala stát), byla i dneš­
ňoval neziskový sektor?
ní zástupkyně ředitelky N R O S Hana
Měla jsem to štěstí, že jsem mohla ty neuvě-
Frištenská. Jak vzpomíná na své tehdejší
řitelné změny od počátku devadesátých let
angažmá?
sledovat a navíc z místa, odkud bylo dobře
Scházeli jsme se každý měsíc a správní rada
vidět, když člověk chtěl. Neziskovky té doby
vlastně fungovala jako grantová komise.
začínaly jako bezbřehé, nadšené a svobodo-
Mimochodem, byla to úžasná společnost.
myslné sešlosti lidí, většinou kamarádů, kteří
Týden před jednáním jsme dostali balík desí-
se sešli a protože konečně mohli, založili
tek projektů, četli je a na jednání diskutova-
neziskovku. V průběhu let (a Phare k tomu
li a hlasovali, čí projekt bude podpořen a čí
hodně přispělo) se část těchto nadšeneckých
nikoliv. Když si člověk vezme dnešní sofisti-
seskupení profesionalizovala, část zanikla,
kovanou NROS a složité procedury, jak jsou
a ty nově vzniklé či vznikající jsou už jiné,
projekty hodnoceny a podporovány, pak ty
lépe připravené. Profesionalizace nezisko-
začátky byly opravdu legrační. Moc zkuše-
vých organizací byla a dodnes často je neo-
ností jsme my, členové správní rady, neměli.
byčejně bolestný proces. Většina organiza-
Vždyť například já, tehdy úředník federální
cí, která něco znamená, musela udělat jako
vlády, jsem se na půdě správní rady NROS
první krok rozhodnutí, že kamarádi jsou
poprvé setkala s neziskovými organizacemi
kamarádi a práce je práce. S některými lidmi
a s jejich projekty! Správní rada tehdy vůbec
bylo třeba se rozloučit, další již „přijmout do
nemluvila o nadaci. Mluvili jsme o projek-
zaměstnání“. Bylo nutné nastavit procedu-
tech. Sešli jsme se v pět a rozešli o půlnoci.
rální věci: účetnictví je účetnictví, rozpočet
Fakt je, že tahle nekonečná jednání správní
je rozpočet, a práce s cílovou skupinou musí
rady nad projekty mě pak připravila na mou
mít určitou kvalitu a je třeba respektovat, že
další práci, která v budoucnu měla přijít.
tato kvalita bude měřena vnějšími standardy. Ve všech takových neziskovkách se změ-
Jak se neziskové organizace o N R O S
nila atmosféra: Už ne to měkké a tolerantní
dozvídaly?
kamarádské prostředí, ale trochu odcizené
Co do objemu finančních prostředků a počtu
vztahy a role, které profesionalita přiná-
podpořených projektů NROS neměla kon-
ší. Mnohým se určitě stýská. Velké finanční
kurenci, byla jedinečným zdrojem. Měla
zahraniční zdroje, ke kterým patřilo přede-
a dodnes má obrovskou pozitivní vlastnost
vším Phare, tento proces nastartovaly.
– jde o naprosto otevřený zdroj peněz – kdo
Hana Frištenská
splní podmínky programu, dostane podpo-
Jak jste tyto změny neziskovek a také
ru. Nic se nevyjednává předem ani potom,
NROS vnímala coby zástupce státu a jak
nic se nedalo ani nedá ovlivnit v kuloárech.
jste do toho zasahovala?
Vyhlášení výběrových řízení se dělalo celo-
NROS jsem jako zástupce tehdy federální-
státně a v té době, o které mluvíme, finanč-
ho úřadu vlády spoluzakládala. Byla jsem
ních zdrojů nebylo moc. Ostatně to se příliš
průběžně buď ve správních, nebo dozorčích
nezměnilo. Protože NROS byla velký zdroj,
radách nadace. Když jsem pracovala v Radě
pro nestátní neziskové organizace, NROS pro
V čem tedy N ROS konkrétně pomoh­
řila mezi ty nejvlivnější. „Další nohy“ jsou
svoji dobu výjimečné. NROS si našla mezi
mě byla jedním z nejdůležitějších partnerů.
la ostatním českým neziskovkám kromě
vlastní programy. Sbírkový projekt „Pomozte
Romy hodnotitele, monitorovací asistenty,
Ona měla a má tu zvláštní vlastnost, že nikdy
grantování?
dětem!“ byl první, který NROS sama vymo-
našla si skupinu Romů, kteří se naučili pra-
nebyla one-woman nebo one-man show.
Od začátku byla předvojem. Tak, jak se
delovala, aby vyvážila svoji závislost na státu
covat s projekty a jejich kontrolou. Prostě
V prostoru neziskového sektoru se snažila
postupně měnila N ROS, měnily se dva
a mohla vystupovat legitimně jako vůdčí
Romové byli od začátku zaangažovaní na
chovat maximálně objektivně. Za spoustou
kroky za ní stejným způsobem dneš-
subjekt českého neziskového sektoru. Dnes
tvorbě a realizaci tohoto programu a podle
neziskových organizací totiž často vidíte jen
ní velké a významné neziskovky. NROS
tohle žluté kuřátko Pomozte dětem! zná v ČR
mě se to vyplatilo!
jednoho člověka. Ten bývá naprosto určující
kromě toho, že regrantovala, tak v průbě-
téměř každý.
pro to, jak se bude taková organizace cho-
hu let byla a působila u každé rozhodující
vat. Někteří takoví lidé se během rozvoje své
aktivity, je­jímž cílem bylo měnit neziskový
Mluvila jste o nadačním jmění a penězích
rozhovoru zdůraznit?
organizace a zdejšího neziskového prostředí
sektor. Ať už to byla příprava legislativních
z NIF. Proč jsou tak důležité?
Ano. Stojí za povšimnutí, že NROS vždycky
stali skoro kulty osobnosti. Taková nezisko-
dokumentů, rozdělování NIF, první výzku-
Nadační jmění, tvořené příspěvkem
měla trochu zvláštní postavení mezi finanč-
vá organizace se už často nechovala objek-
my nezi­skového sektoru – u všeho toho byla
z Nadačního investičního fondu a z dal-
ními zdroji, protože podporovala organi-
tivně, ale subjektivisticky, podle toho, jak se
přinejmenším svým grantovým příspěvkem,
ších zdrojů, je vlastně v metafoře právo
zace a projekty, které veřejné zdroje – stát
chovala ta její „velká hlava“, která přerostla
ale často svými vlastními aktivitami a zku-
na budoucnost. Je to určitá jistota. Nadace
ani obce a kraje – téměř vůbec podporovat
všechno ostatní. U NROS jsem tenhle pocit
šenostmi. Oproti jiným neziskovkám má
každý rok ví, že dostane výnosy, se kterými
nemohly. NROS uměla rozpoznat a vykrývat
nikdy neměla. Proto jsem s ní ráda spolupra-
NROS ještě jednu podstatnou zkušenost. Je
je možné počítat a nezávisle o nich rozho-
mezery mezi finančními zdroji, ať už je to
covala. S lidmi z NROS jsem se blíž sezná-
to ojedinělá zkušenost s permanentím napě-
dovat. Konečně je tu i samo nadační jmění,
rozvoj neziskových organizací jako takových,
mila hlavně v době rozdělování Nadačního
tím, být některými svými programy na státu
se kterým se taky dá něco málo dělat. Třeba
nebo ochrana lidských práva, nebo integrace
investičního fondu. Ale protože jsem byla
závislá a zůstat přitom nezávislým subjek-
o něco lépe investovat.
menšin, hlavně Romů. O určité výjimečnosti
hluboce přesvědčená o jejich v mnohém
tem uvnitř neziskového soukromého sekto-
výjimečném a užitečném postavení, vždycky
ru. Myslím, že se jí to podařilo.
18
19
Je něco, co byste chtěla na konec našeho
cesty NROS svědčí i to, že si tolik let zůstala
V čem podle Vás NROS udělala skutečně
věrná. Nikdy neztratila disciplinu a odhod-
oceněníhodný kus práce?
lání být především grantovým zdrojem pro
Jak?
Pomohla změnit a stabilizovat český nezi­
ostatní neziskové organizace, nikoliv sama
Když si představíme, že má NROS nohy, pak
skový sektor. Pomohla mu nalézt vlastní
pro sebe a své aktivity. Neopustila témata
Profesionalizace lidí z neziskového sek­
zpočátku měla jen jednu tlustou, vlastně
tvář, prosadit se a získat vliv ve společnos-
a cílovou skupinu, pro které byla založena,
toru byla přímo náplní NROS. Zabýval se
státní nohu, a to byl právě program Phare.
ti. Pomohla mu dělat věci, aktivity a pro-
a to bez ohledu na módní vlny, které se ani
tímto tématem i někdo další?
Včas zjistila, že potřebuje ještě další nohu
jekty ve prospěch dalších, a dělat je dobře.
naší oblasti samozřejmě nevyhýbají. Dařilo
Samotné vzdělávání, asistenci či poraden-
nebo lépe nohy, aby měla rovnováhu a moh-
Ale kdybych měla mluvit o svých srdečních
se jí a daří získávat další a často strašně
ství dělaly a dodnes dělají různé organiza-
la „stát a chodit sama a nezávisle“. A těmito
záležitostech, tak pro mě bylo a je výjimečné
obtížně získatelné finanční zdroje. Myslím,
ce, ale co se týče finančních zdrojů urče-
nohami se staly její vlastní programy.
Dživas Jekhetane. Romský program. To byl
že je to především proto, že její vlastnosti,
největší grantový program administrovaný
o nichž jsem hovořila, ji dělaly a doufám, že
jsem se jim snažila nějak pomoct, když bylo
třeba a když to bylo možné.
ných přímo na rozvoj neziskovek, těchto
zdrojů bylo málo a žádný nebyl tak velký
O co jde? Co je to za zdroje? Třeba sbírka
nezávisle na státu a financovaný z progra-
dál dělat budou, srozumitelnou, důvěryhod-
jako Phare a další programy v NROS. Státní
„Pomozte dětem!“?
mu Phare. NROS udělala tu pozoruhodnou
nou a tím i úspěšnou.
dotační programy od počátku sice napomá-
Nejdůležitější je její nadační jmění a jeho
věc, kterou si stát, jak se domníval, nemo-
haly rozvoji neziskového sektoru, ale jen
výnosy. Nadační jmění NROS založily nej-
hl dovolit, a sice to, že nahlas řekla: „Tento
nepřímo, prostřednictvím podpory aktivit ve
prve peníze, které nadace dokázala vyjednat
program je jen pro Romy.“ I jiné věci byly na
prospěch cílových skupin lidí. Státní peníze
s Evropskou komisí. Bylo to oněch povin-
nikdy nebyly určeny na budování profesi-
ných půl milionu korun, aby se mohla trans-
onální struktury jednotlivých neziskových
formovat podle tehdy nového zákona o nada-
organizací.
cích. Pak teprve se mohla ucházet o peníze
z Nadačního investičního fondu a stihla to
včas. Ostatně NIF by se nikdy tak úspěšně
nerozdělil, kdyby se tohoto procesu od počátku neúčastnily největší nadace a NROS pat-
Děkuji za rozhovor.
František Hauser je nyní členem
dozorčí rady NROS. Ale nebylo tomu
vždycky tak. V letech, na které vzpo­
mínáme, byl úředníkem zastoupení
Evropské komise v Praze. Jeho
rukama procházela grantová sché­
mata a grantové návrhy programu
Rozvoje občanské společnosti ve
Phare.
Kdy jste se poprvé setkal s Programem
20
rozvoje občanské společnosti v programu
Phare a proč?
Vzhledem ke svému dlouholetému působení ve zdravotnictví jsem dostal nejprve na
starost projekty ve zdravotnictví a sociální
politice. Program Rozvoje občanské společnosti jsem převzal v roce 1995. V té době to
bylo prvních 14 drobných projektů a kolega,
který mi je předával, je zhodnotil slovy: „Moc
V jaké pozici jste zažil počátek programu
práce s tím není.“
Phare tady, v České republice, respektive
v Československu? Kdy to bylo?
Jaký byl Váš profesní ale i osobní vztah
Program Phare vznikl v roce 1989. Jeho začá-
k Programu rozvoje občanské společnosti
tek jsem vůbec nezachytil. V té době jsem se
a jak se měnil?
věnoval základnímu a aplikovanému lékař-
Zpočátku jsem bral rozvoj občanské společ-
skému výzkumu. Naše výzkumné pracoviště
nosti jen jako jednu z dalších oblastí, v níž
vzalo za své tím, že ho jen tak zrušil jeden
se program Phare realizuje. Tady bych chtěl
z dávno zapomenutých poli­stopadových
ale podotknout, že „oblasti“ jsme vždy v pro-
ministrů zdravotnictví. V roce 1994 jsem pak
gramu Phare chápali jinak než jako rezorty,
začal pracovat na Delegaci Evropské komise
řekl bych v širších vazbách a souvislostech.
v ČR. Teprve tam jsem se seznámil s progra-
Brzy jsem ale zjistil, že tahle oblast je velmi
mem Phare.
zvláštní nejen pro politiky a státní správu, ale
že jsou zvláštní i lidé, kteří se tam angažují.
Kdybyste měl program Phare výstiž­
Mají často poněkud netypické stupnice život-
ně a krátce charakterizovat, jak byste jej
ních hodnot. Zvláštnosti Programu rozvoje
popsal? Jaký byl jeho cíl?
občanské společnosti bylo zapotřebí mnoho-
Původně měl program poskytnout Polsku (P)
krát vysvětlovat a obhajovat jak před úřední-
a Maďarsku (H) asistenci (A) při restruktu-
ky Evropské komise, tak před partnery z čes-
ralizaci (RE) hospodářství - PHARE. Když se
ké státní správy.
ale Evropská rada v Kodani v roce 1993 rozhodla nabídnout zemím střední a východní
Jaké bylo Vaše setkání s jeho nositelem
Evropy, aby požádaly o členství v Evropské
v ČR, s Nadací rozvoje občanské společ­
unii, změnil program Phare svoje zaměření
nosti?
na přípravu na členství. Úplnou přeměnu
Při mých prvních kontaktech s NROS jsem
programu Phare na předvstupní finanční
měl co do činění prostě jen s další jednotkou
nástroj pak ukončily závěry Evropské rady
řízení programu Phare. Právní forma „nada-
v Lucemburku v roce 1997, kdy se spustil
ce“ nebyla dostatečně uzákoněná a název
proces zatím posledního rozšíření Evropské
spíše jen intuitivně vyjadřoval administraci
unie. Od té doby program financoval roz-
grantových schémat, což byla v té době málo
voj infrastruktury a institucí potřebných pro
známá činnost. Zato ale od začátku dobře
plnění povinností členských států. Poslední
fungovala. Teprve ve druhé polovině 90. let,
rozpočet programu byl pro Českou republi-
v souvislosti se změnami v programu Phare,
ku v roce 2003 a jeho čerpání skončí v roce
se začaly hledat cesty, jak vytvořit skuteč-
2006.
nou nadaci v dnešním právním pojetí a jak
František Hauser
21
ji učinit udržitelnou po skončení programu
a ve světě běžných investičních akcí a zavá-
Phare.
dění moderních metod řízení a organizace
byly některé formy značně inovativní a nato-
Program Phare skončil. Naplnil podle
lik zajímavé, že se dnes využívají i v jiných
Vašeho názorů své cíle?
programech pomoci. Jedná se zejména
Protože cílem programu Phare byla přípra-
o twinning, zvláštní formu asistence ve stát-
va na plné členství v Evropské unii, dá se po
ní správě, která se dnes používá např. na
vstupu do EU úspěšně argumentovat, že cíle
Balkáně a na Blízkém východě.
naplnil. Během svého vývoje ale vyvíjel program Phare i svoje formy. Kromě klasických
Děkuji Vám za rozhovor.
Phare – Program rozvoje občanské společnosti v číslech
22
23
Tabulka č. 2: přehled podle grantových kol
Následující tabulky shrnují v číslech třináctiletou realitu Phare v NROS. Pro
lepší porozumění – rozpočtové linie jsou v našem chápání jednotlivé progra­
my, grantová kola jsou v dnešní terminologii jednotlivé výzvy k podávání
projektů. Jednotlivé programy byly v uplynulých 13 letech zaměřeny postup­
ně na informační a vzdělávací aktivity NNO, aktivity NNO v oblasti sociální,
zdravotní, ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, menšin, spo­
třebitelů, komunitní rozvoj, na podporu romské integrace (Dživas jekhetane),
kvalitního života seniorů, začlenění vyloučených skupin do společnosti, trva­
lou udržitelnost NNO – fundraising a posilování kapacity NNO. Zvláštní
pozornost zaslouží programy věnované informovanosti občanů o EU a pří­
pravu NNO na vstup do Evropské unie. Zvláštní malý program byl věnován
pomoci obětem povodní v roce 2002.
Název programu
Popis programu
Rok
kolo
Počet
podpoř.
projektů
Přerozdělená
částka v jednotlivých kolech
PHARE 1992
– PHARE 1997
Program rozvoje občanské společnosti
1993–2000
1.–17.
1542
260 826 489 Kč
Dživas Jekhetane
Program romské integrace Dživas
Jekhetane
1999–2000
DJ 1
29
5 099 487 Kč
Dživas Jekhetane
Program romské integrace Dživas
Jekhetane
1999–2000
DJ 2
46
19 831 295 Kč
Dživas Jekhetane
Program romské integrace Dživas
Jekhetane
1999–2000
DJ 3
41
6 049 980 Kč
Dživas Jekhetane
Program romské integrace Dživas
Jekhetane
1999–2000
DJ 4
16
1 445 868 Kč
PHARE ACCESS 99
Program rozvoje občanské společnosti
2001
1.
37
1 555 606 €
PHARE 2000
Posílení nevládních neziskových organi­
zací / Program romské integrace Dživas
Jekhetane
2001–2004
18.
45
1 521 123 €
PHARE 2000
Posílení nevládních neziskových organi­
zací / Program romské integrace Dživas
Jekhetane (realokace)
2001–2004
19.
65
2 118 248 €
PHARE ACCESS
2000
Program rozvoje občanské společnosti
2002–2004
20.
38
1 580 575 €
PHARE 2001
Program rozvoje občanské společnosti
2002–2004
21.
60
2 697 049 €
PHARE 2002
Obnova oblastí postižených záplavami
prostřednictvím pomoci nevládních
neziskových organizací
2003–2005
22.
14
930 000 €
PHARE 2002
Dlouhodobá udržitelnost rozvoje občan­
ské společnosti
2003–2005
23.
56
1 850 000 €
PHARE 2002
Podpora aktivního života seniorů
2003–2005
24.
15
875 000 €
PHARE 2003
Zlepšení dlouhodobých příležitostí pro
Romy
2003–2006
25.
21
925 000 €
PHARE 2002
Podpora aktivního života seniorů (rea­
lokace)
2003–2005
26.
50
3 457 123 €
Celkem
1674
293 253 119 Kč
Celkem
401
17 509 724 €
Tabulka č. 1: přehled alokovaných prostředků
Rozpočtová linie
Název programu
CZ92-07
PHARE 1992
CZ94-04
PHARE 1994
CZ96-03-04
CZ97-04-01
Alokace
2 638 000 €
Popis programu
Rok
Program rozvoje občanské společnosti
1993–1995
2 000 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
1995–1997
PHARE 1996
500 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
1997–1998
PHARE 1997
2 500 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
1998–2000
CZ 9806
Dživas Jekhetane
2 000 000 €
Program romské integrace Dživas Jekhetane
1999–2000
B7-500
PHARE ACCESS 99
1 585 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
2001
CZ0002.01
PHARE 2000
4 000 000 €
Posílení nevládních neziskových organizací /
Program romské integrace Dživas Jekhetane
(realokace)
2001–2004
CZ0102.01
PHARE 2001
3 000 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
2002–2004
CZ0011
PHARE ACCESS
2000
1 670 000 €
Program rozvoje občanské společnosti
2002–2004
CZ2002/000282.02.02
PHARE 2002
4 801 889 €
Podpora aktivního života seniorů (realokace)
2003–2005
CZ2002/000282.02.01
PHARE 2002
2 000 000 €
Dlouhodobá udržitelnost rozvoje občanské
společnosti
2003–2005
CZ2002/000282.02.03
PHARE 2002
1 000 000 €
Obnova oblastí postižených záplavami pro­
střednictvím pomoci nevládních neziskových
organizací
2003–2005
CZ2003/004338.01.01
PHARE 2003
1 000 000 €
Zlepšení dlouhodobých příležitostí pro Romy
2003–2006
Celkem
28 694 889 €
24
Výňatky z auditů
Programy Phare CZ.0002.01 a CZ.9804.06 Podpora romské integrace
Hodnocení ex-post PLS Ramboll Management, březen 2004
Hodnotitelé soudí, že koordinace mezi různými institucemi poskytujícími
finanční prostředky, kterou řídila NROS, sehrála klíčovou úlohu při zajiš­
tění efektivnosti financování ze strany dotčených institucí. Dialog a koor­
dinace také přispěli k celkové strategické ucelenosti podpory romské
integrace, která plynula z různých zdrojů. Informace byly systematicky
rozšiřovány a tím bylo možné se vyhnout dublování snah, které vyvíjela
NROS a které vyvíjely jiné grantující instituce.
Monitorovací zpráva WM Enterprise vydaná 2. listopadu 2004
Výsledky hodnocení
NROS vybudovala výkonnou administrativní kapacitu. Zainteresovaný
a vyškolený personál a jasná detailní procedurální pravidla zajišťují
účinnou administraci projektů. V grantových řízeních plní NROS své
úkoly managera a finančního prostředníka vůči konečným příjemcům
velmi spolehlivě a efektivně. Vyhodnocovací postupy administrovaných
projektů jsou jasné a odpovídajícím způsobem dokumentované a jsou
považovány za účinný způsob výběru nejlepších možných projektových
návrhů. Účinná spolupráce mezi Zastoupením Evropské komise a NROS
dala vzniknout výjimečně kvalitnímu partnerství. Ochota obou stran ke
spolupráci nad rámec oficiálních vztahů zvýšila celkovou účinnost pro­
jektů a představuje vhodný příklad „dobré zkušenosti“ (good practice)
využitelné i ostatními implementačními agenturami.
Monitorovací zpráva vydaná WM Enterprise ke dni 28. února 2005
Zpráva o průběžném hodnocení
Celkový cíl všech projektů závisí na řadě vnějších faktorů. Projekty pod­
porované Evropskou unií pomohly mnoha dobře institucionalizovaným
nevládním organizacím posílit jejich kapacitu a schopnost ucházet se
o nejrůznější granty zaměřené na oblastí jejich působnosti. Nadace
rozvoje občanské společnosti, která spravuje grantová schémata po
mnoho let v obtížných právních podmínkách a za měnících se pravidel,
si vytvořila vynikající administrativní zázemí a potřebné dovednosti a je
zřejmé, že má kapacitu na to, aby v budoucnu implementovala i složitější
programy.
25
Phare a jeho příjemci
(vzpomínají neziskové organizace – realizátoři projektů)
Mnohým neziskovým organizacím v České republice podpora z Programu
rozvoje občanské společnosti pomohla vskutku klíčovým způsobem.
Dokládají to i následující výpovědi zástupců vybraných neziskovek, které
byly často z prostředků programu Phare podpořeny i vícekrát. Komu a čemu
konkrétně získané peníze v jejich případě pomohly? Co se díky nim podařilo
uskutečnit? A jak tyto evropské zdroje změnily organizace samotné?
Jana Chržová, ředitelka Českého
helsinského výboru
—
Český helsinský výbor je neziskovou
organizací pro lidská práva. Je čle­
nem Mezinárodní helsinské federa­
ce pro lidská práva sdružující
helsinské výbory z 39 členských
zemí OBSE.
Český helsinský výbor (ČHV) byl příjemcem
evropských fondů od roku 1994. V té době
jsme ale zároveň získali postupně se zvyšující a opakovaný institucionální grant od
tálu pro seniory, který je k dispozici na
adrese www.seniori.org
– projekty zaměřené na síťování a posilování advokačních kapacit určitých cílových
skupin – např. podpora rozvoje Rad seniorů (stále existují, jsou funkční a informační podporu získávají i skrze výše zmíněný
portál).
Peníze Phare výrazně pomohly
k vybudování a posílení neziskové­
ho se­ktoru, k vybudování demokra­
tických institucí, k podpoře spolu­
práce mezi NNO a dalšími subjekty
Fordovy nadace, což nám umožnilo jakékoliv jiné zdroje směřovat na úzce zaměřené,
specializované projekty, na projekty týkající
se mezinárodní spolupráce a podpory rozvo-
Díky Phare programům jsme hned začátkem
je demokracie ve východní Evropě. Nicméně
devadesátých let navázali a prohloubili mezi-
s odchodem privátních amerických nada-
národní spolupráci jak v rámci Mezinárodní
cí z našeho regionu nám Phare prostředky
helsinské federace – IHF, tak mimo ni. ČHV
výrazně pomohly v přechodu na jiné zdro-
také realizovalo velkou řadu nejrůznějších
je financování a do určité míry i na jiný styl
školících aktivit pro velmi pestré skupiny.
práce.
Přínosem bylo zcela jistě zvýšení povědo-
Na domácí půdě – tedy např. díky Phare pro-
mí o lidských právech, fungování právního
jektům administrovaným přes NROS – jsme
státu, právech specifických cílových skupin.
realizovali projekty zaměřené na specifické
To bylo důležité zejména v 90. letech, kdy se
cílové skupiny.
v ČR dramaticky a dlouhodobě měnila legislativa, formovaly se instituce důležité pro
Vesměs se jednalo buď o:
rozvoj demokratické a občanské společnos-
– poradenské projekty (právní a sociál-
ti. ČHV např. dlouhodobě „loboval“ za vznik
ně právní) zaměřené na specifické cílové
instituce veřejného ochránce lidských práv.
skupiny (děti, Romové, ženy ohrožené na
Obecně se dá říci, že peníze Phare výrazně
trhu práce, senioři, osoby ve výkonu trestu
pomohly:
odnětí svobody),
– k vybudování a posílení neziskového sek-
– školící projekty zaměřené na NNO či pro-
toru,
fesní skupiny (policie, soudci, učitelé, soci-
– k vybudování demokratických institucí,
ální pracovníci) a to v oblasti lidských práv,
– k podpoře spolupráce mezi NNO a dalšími
práv specifických skupin, nebo manažer-
subjekty, a to jak na národní tak meziná-
ských dovedností NNO (projekty zaměřené
rodní úrovni a k síťování obecně,
na posilování kapacit NNO),
– informační projekty, např. vybudování
– a samozřejmě pomohly i v individuální
práci s klienty – tedy pomohly jednotliv-
a rozvoj informačního a dokumentačního
cům domoci se svých práv (obecně pomoh-
střediska ČHV, rozvoj specifických infor-
ly k vybudování poradenského systému na
mačních služeb – např. informačního por-
úrovni NNO, což bylo důležité zejména
v době, kdy pro určité skupiny obyvatel-
26
27
stva neexistovala žádná funkční / dostup-
Projekt pro lepší managery NNO byl pro nás
ná asistenční / poradenská síť v právních
také zkouškou naučení se spolupráce s dal-
a sociálně právních záležitostech).
šími profesionálními organizacemi. Podařilo
Phare zdroje pro nás navíc zejména v 90.
se nám podchytit přibližně 10 zástupců
letech představovaly nesmírně důležitou
neziskových organizací, které prošly naším
alternativu ke státním dotacím a umožnily
projektem. Tito lidé jsou stále v neziskovém
nám zůstat v tomto směru nezávislými.
sektoru a podle rozhovorů s některými jednotlivci můžeme říci, že jim tento kurz opravdu pomohl, a to především v získání nových
Gabriela Hrabaňová, ředitelka
občanského sdružení Athinganoi
—
Občanské sdružení Athinganoi je
nezisková organizace sdružující
mladé romské intelektuály a pracují­
cí zejména s romskou mládeží
a v oblasti vzdělávání. Jejím cílem je
zvyšování vzdělanosti romského
etnika a emancipace této cílové sku­
piny ve společnosti.
schopností, které mohly uplatnit například
ve větší organizaci. Velkým plusem celého projektu byl reálný výstup – kniha – Jak
být lepším managerem v NNO. Tuto knihu
si dodnes pracovníci NNO chválí a dokonce
i školicí organizace ji vidí jako velice dobrý
materiál psaný srozumitelnou formou.
Projekt Romaverzitas bylo vyzkoušení něčeho
nového, nového přístupu k romským žákům
středních škol, kteří se rozhodli pokračovat
na vysokých školách. Byli jsme moc pyšní
na to, že se nám podařilo s podobným pro-
V rámci programu Phare jsme získali podpo-
jektem uspět a nastavili jsme tak nový směr
ru pro dva projekty – Jak být lepším manaže-
podpory. Bohužel v dalších letech nám tento
rem NNO a Romaverzitas.
projekt nevyšel a nyní je realizován jinou
Byla to pro nás nesmírně cenná zkušenost
organizací ve větším měřítku. Nicméně práci
s řízením takto velkých projektů, každý byl
se studenty SŠ a VŠ vidíme jako velice důleži-
za více jak milion korun. Důležitá zkušenost
tou a i nadále se tímto směrem ubíráme.
se týká psaní projektu a vytváření logického rámce, tento způsob myšlení byl pro nás
nový, ale protože jsme se od té doby s ním
setkali několikrát, naše vlastní zkušenost
nám pomáhá to zvládnout lépe. Jediným
problémem bylo dofinancování aktivit, které
při velkém projektu vzrůstají i do velké částky, a nám se ne vždy podařilo získat osvíceného donátora, který by chtěl podpořit romskou otázku.
Projekt Romaverzitas bylo vyzkou­
šení něčeho nového, nového pří­
stupu k romským žákům středních
škol, kteří se rozhodli pokračovat
na vysokých školách.
Gabriela Hrabaňová
Jelena Silajdžič, ředitelka občanské­
ho sdružení Slovo 21
—
Občanské sdružení SLOVO 21 je
nevládní organizace, která byla
založena v roce 1999 v Praze. Zá­kla­
dními cíli sdružení je zejména boj
proti rasismu a xenofobii, ochrana
lidských práv, podpora vzdělávání
Romů, integrace cizinců žijících
v ČR a mediální podpora minorit
v České republice.
o letní školu, která má za cíl dát dohroma-
28
dy mladé Romy z Evropy, kteří se scházejí
v České republice.
Pokud jde o romskou komunitu, chci zdůraznit ještě ženskou romskou skupinu
Manuše. V romštině to znamená ženy. Dnes
má Manuše asi 100 členek v celé republice a dělají skvělé věci – jak vzdělávací, tak
kulturní, ženy samy pracují jako lektorky, organizují si kurzy angličtiny, jak jít na
pohovor, jak získat práci, jak vypadat apod.
V době, kdy jsme s Manuše teprve začínali,
měla podpora Phare klíčový význam. Vždyť
Prostředky z Phare nám pomohly realizovat
víme, jaké postavení mají ženy ve společnos-
projekty ve dvou oblastech, kterými se zabý-
ti. A romská žena je diskriminovaná třikrát.
váme. Jednou je romská otázka a tou druhou
Jako žena, jako Romka a pak ještě v rámci
integrace cizinců v České republice. Pokud
své rodiny má problémy.
jde o romské téma, získali jsme podporu pro
několik konkrétních projektů. Jedním z nich
byla příprava romských středoškoláků na
přijímací zkoušky na vysoké školy. Celkem
se asi 100 studentů v celé České republice
připravovalo a 42 se dostalo, myslím, že to
je výborný výsledek! Díky pomoci z Phare
Světový romský festival Khamoro,
který organizujeme, byl z programu
Phare podpořen dvakrát. Nejde jen
o hudební nebo kulturní festival.
V rámci Khamora probíhají odborné
semináře, workshopy.
programu jsme navázali výbornou spolupráci se středními školami, vysokými školami
a vytvořili jsme opravdu dobrou síť, kterou
teď může využívat nejen o.s. Slovo 21, ale
Kromě romských projektů se zabýváme také
i další organizace, sdružení a instituce, které
integrací cizinců. V ČR je to stále poměrně
se zabývají vzděláváním Romů. Phare bylo
nová oblast, jejíž důležitost si mnozí ještě
základem, bází, na které jsme mohli stavět
neuvědomují. Z programu Phare byl pod-
dál.
pořena jedna z prvních našich aktivit v té-
Světový romský festival Khamoro, který
to oblasti. Uspořádali jsme v Praze velkou
organizujeme, byl z programu Phare pod-
mezinárodní konferenci za účasti 14 států.
pořen dvakrát. Nejde jen o hudební nebo
Byl to obrovský impulz – tomuto tématu se
kulturní festival. V rámci Khamora probí-
dnes nevěnujeme pouze my, zabývají se jím
hají odborné semináře, workshopy za účas-
i další organizace. Pomoc z Phare byla opět
ti domácích expertů, ale i odborníků a hostů
nesmírně důležitá.
z celého světa, zejména samozřejmě z Evro-
Podpora z Phare, která není malá ve srovná-
py. Díky Phare Khamoro přežilo dva roční-
ní s jinými zdroji, včetně státního rozpočtu,
ky a bez těch peněz by se zkrátka nekonalo.
umožnila, abychom se za prvé posílili per-
Právě nyní nám chybí podobný zdroj a tak
sonálně – abychom měli lidi, kteří hovoří
trochu nevíme, jak dál.
několika jazyky, kteří mají vědomosti, jež
Dalším projektem byla mezinárodní letní
jsou pro nás předpokladem zdárných výsled-
romská škola Jdeme dlouhou cestou. Jde
ků. Umožnila nám vybudovat základ. Mohli
Jelena Silajdžič
29
jsme se vyvíjet dál, mohli jsme profilovat
Poradny se naučily účtovat, pracovat s evrop-
naše aktivity, navazovat kontakty apod. No
skými penězi a přejít na dnešní systém –
a pak nás praxe s Phare předpřipravila na
žádat u Evropského sociálního fondu. Tehdy
velmi komplikovaný proces získávání peněz
se nám zdálo, že žádat o peníze z Phare je
ze strukturálních fondů. Byl to krok navíc,
nesmírně složité. Dnes je vidět, že to nebylo
který umožnil, abychom se mohli naučit
nic oproti současné situaci. NROS pomohla
něco nového, abychom se kvalifikovali pro
vychovat spoustu organizací v tom, jak pro-
ještě obtížnější získávání zdrojů z Evropské
jekty administrovat.
unie.
NROS byla vždycky převodovou pákou mezi
penězi nahoře a potřebami neziskovek.
Snažila se vyhovět reálným potřebám teré-
Petra Francová, bývalá ředitelka
o. s. Asociace občanských poraden
—
Asociace občanských sdružuje
zhruba 40 poraden z celé České
republiky. Zabývají se všeobecným,
bezplatným poradenstvím o právech
a povinnostech občanů. Poradny
mají spolehlivé informační zázemí
a na základě jimi poskytnutých infor­
mací se pak lidé sami rozhodují.
V roce 1997 vznikla Asociace a rovnou i standardy, především díky ohromné pomoci z britského Know-how fondu, který vše
finančně podporoval. První grant od NROS
jsme získali v roce 1998. Tyto peníze se velmi
významně zasloužily o to, že vůbec bylo
možné celý systém vybudovat. Bez zdrojů
z NROS by se to zkrátka nepovedlo. Byla to
jasná podpora jak pro zastřešující organizaci, tak pro jednotlivé poradny. Systém se
dobudovával a vylepšoval postupně. Peníze
šly hodně na školení, měli jsme projekt na
posílení fundraisingu – tedy samofinancování – jednotlivých poraden. Platila se z toho
i propagace. Peníze z Phare byly velice, velice
podstatné a bez nich by to byl asi kvalitativně
nebetyčný rozdíl.
Petra Francová
NROS pomohla vychovat spoustu
organizací v tom, jak projekty admi­
nistrovat, byla vždycky převodovou
pákou mezi penězi nahoře a potře­
bami neziskovek.
nu, ale musela respektovat zadání Evropské
komise. Jako bývalá žadatelka si vzpomínám na situaci, kdy přišel romský program,
ale organizace potřebovaly peníze na svou
práci. Hodně jsme debatovali o tom, nakolik
je dobré žádat o peníze pro Romy, abychom
se příliš neodchýlili od našeho poslání. Aby
zkrátka najednou spousta z nás nezačala
dělat něco jiného, než chce, jenom proto,
abychom se uživili. To je běžný problém,
který řeší spousta organizací.
Terezie Hradilková, ředitelka o. s.
Společnost pro ranou péči
—
Občanské sdružení Společnost pro
ranou péči je nestátní organizace,
která poskytuje odborné služby rané
péče, podporu a pomoc rodinám, ve
kterých se narodilo dítě se zrakovým
nebo i s kombinovaným postižením.
Posláním společnosti je také hájit
práva rodičů dětí s postižením a pro­
sazovat zakotvení rané péče jako
služby a oboru.
z fondů Phare a musím říci, že všechny projekty, na které jsme z Phare získali finance,
byly mimořádně úspěšné. Z jejich výsledků
dosud profitujeme nejen my, ale i celý obor
rané péče a její poskytovatelé v celé ČR.
Peníze z Phare programu pomohly
především obhajobě oboru rané
péče a jejímu etablování v ČR, roz­
voji profesionality oboru a terénním
službám vůbec.
Peníze z Phare programu pomohly v našem
Díky podpoře z Phare jsme se mohli rozrůst,
případě především obhajobě oboru rané
zvýšit vlastní kapacity. V době, kdy jsme se
péče a jejímu etablování v ČR, rozvoji pro-
osamostatnili od svépomocné organizace
fesionality oboru a terénním službám vůbec.
nevidomých (SONS) a organizace byla zahlce-
Vlastně se tedy podílely velmi zásadně na
ná žádostmi o pomoc od klientů, stačily státní
deinstitucionalizačních tendencích v sociál-
dotace tak na poskytování existujících služeb
ních službách, informovanosti o dobré praxi
stávajícím klientům. A přitom to byl čas, kdy
i legislativě v oblasti rané péče v zemích
již vznikal zákon o sociálních službách.
Evropské unie.
O efektivitě, hospodárnosti a etickém aspek-
Finance pomohly jak naší Společnosti pro
tu terénních služeb do rodiny se nejen nevě-
ranou péči, tak i dalším poskytovatelům rané
dělo, ale stále o tomto tématu pochybova-
péče v ČR, rodičům-klientům rané péče,
la spousta úředníků a odborníků. Finance
studentům, kteří se o obor zajímají a nema-
z Phare nám umožnily zabezpečit projekty,
jí dostatek literatury, odborníkům z jiných
zaměřené na obhajobu oboru a na posílení
oborů porozumět potřebám rodin dětí
naší kapacity pro činnosti směrem ven.
s postižením a mezioborovým vztahům.
V současné době se výsledky projektů podpo-
Finance z Phare byly určitě rozhodujícím
řených z programu Phare stále vracejí (a jsem
zdrojem pro rozvoj naší organizace ve velmi
přesvědčená, že nejen naší organizaci), pro-
důležité fázi jejího vývoje. A to v přechodu
tože informovanost o oboru, posílení jeho
k profesionální, vnitřně strukturované orga-
prestiže, vzájemná spolupráce poskytovate-
nizaci. Z občanského sdružení, zaměřeného
lů rané péče atd., to vše se projevuje nejen
na pomoc několika stovkám konkrétních
v oblasti finančních zdrojů, ale především na
rodin, se stala organizace, která definova-
přístupu k rodinám dětí s postižením.
la pravidla (standardy rané péče). Stala se
také zázemím pro studium oboru (založili jsme knihovnu a vydáváme publikace)
a poskytovatelem informací o terénní službě
(uspořádali jsme první mezirezortní setkání
a vydali publikaci o rané péči v zemích EU).
Vyjmenované aktivity byly realizovány právě
30
31
Alena Králíková, ředitelka Gender
Studies, o. p. s.
—
Gender Studies, o. p. s. je neziskovou
organizací, která slouží především
jako informační, konzultační a vzdělá­
vací centrum v otázkách vztahů mužů
a žen a jejich postavení ve společnos­
ti. Cílem organizace je shromažďovat
a dále zpracovávat a rozšiřovat infor­
mace související s genderovou téma­
tikou. Také provozuje knihovnu
obsahující množství publikací a mate­
riálů k feminismu, gender studies,
právům žen a mužů atp.
Vedením seminářů v regionech ČR jsme
rozšířili povědomí o existenci a aktivitách
Gender Studies, o. p. s. i mimo Prahu a navázali jsme cenné kontakty s řadou neziskových organizací, z nichž některé se výhradně nezaměřují na genderovou tématiku, ale
chtějí s námi do budoucna spolupracovat na
podobném typu informačních a vzdělávacích
projektů.
V neposlední řadě grant z programu Phare
pomohl naší organizaci lépe se zorientovat
v procesu získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Stal se tak pro
nás prostředníkem k užšímu seznámení a k přípravě na využití strukturálních
fondů EU.
Naše organizace získala z programu Phare
V roce 2002 jsme z prostředků Phare získa-
finanční podporu na tři projekty. Jako první bych
li podporu i pro dvouletý projekt s názvem
ráda zmínila „Paměť žen“. Podpora obdržená
„Vytváření dárcovského prostředí pro žen-
v roce 1998 nám umožnila pokrýt celoroční
skou problematiku mezi zahraničními
práci projektového týmu, realizaci desítek roz-
investory v ČR“. V jeho rámci jsme kromě
hovorů, jejich přepis, uspořádání několika pra-
jiného vydali elektronický zpravodaj
covních seminářů a workshopů, vydání II. dílu
„Rovné příležitosti do firem“, uspořádali
publikace rozhovorů Všechny naše včerejšky
mezinárodní konferenci „Role rovných pří-
a uspořádání mezinárodního semináře, vůbec
ležitostí pro ženy a muže v prosperitě pod-
prvního, věnovaného problematice oral-history
niku“, uspořádali průzkum mezi zahranič-
v ČR. Jediným negativem spolupráce s NROS
ními investory v ČR, který zmapoval pro-
byla skutečnost, že 20 % grantu jsme obdrželi
blematiku rovných příležitostí žen a mužů
s více než ročním zpožděním.
v českém firemním prostředí a odhalil jak
Na projekt „Prohloubení informovanosti
problémy, tak příklady dobré praxe.
odborné veřejnosti v oblasti rovných příležitostí žen a mužů“ jsme získali podporu v roce 2002. To nám umožnilo vytvořit
tým školitelů a školitelek v oblasti rovných
příležitostí a gender mainstreamingu - většina z nich působí v dané oblasti dodnes
a pomohlo nastavit hodnotící kritéria pro
aktivity určené odborné veřejnosti z řad stát-
Grant z programu Phare pomohl
naší organizaci lépe se zoriento­
vat v procesu získávání finančních
prostředků z fondů Evropské unie.
Stal se tak pro nás prostředníkem
k přípravě na využití strukturálních
fondů EU.
ní správy, samosprávy a školství. V rámci
projektu proběhlo 20 školení určených lidem
činným ve státní správě, školství a médiích
Alena Králíková
a aktivně participujících na veřejném živo-
Stěžejní důraz byl v projektu kladen na
tě. Zároveň vyšel Slovník základních pojmů
prosazování rovných příležitostí žen
gender a rovné příležitosti.
a mužů na trhu práce, především v podni-
katelském sektoru. Projekt napomohl
oblastem se není možno vyhnout. Jde o lid-
implementaci politiky rovných příležitostí
ská práva, mimoškolní výchovu a vzdělávání
do struktur firem působících v ČR a záro-
prostřednictvím bezprahových center, kultu-
veň přispěl k profilování Gender Studies –
ru a budování identity Romů, vydavatelskou
do značné míry určil cíle našich dalších
činnost.
aktivit – a ke spolupráci naší organizace
Peníze nám pomohly vydávat romské peri-
s privátním sektorem.
odikum, obhajovat lidská práva, budovat
Podpora ze zdrojů Phare hodně přispěla
komunitní centra dětí a mládeže a zabezpe-
k institucionalizaci naší organizace, k její
čit terénní a sociální práci v programu elimi-
udržitelnosti.
nace (vylučování) romské komunity ze živo-
32
ta společnosti.
Podpora vydávání Romano hangos umožnila
Karel Holomek, čestný předseda
a šéfredaktor Romano hangos,
o. s. Společenství Romů na
Moravě
—
Společenství Romů na Moravě bylo
založeno v roce 1991 jako občanské
sdružení podporující integraci Romů
do společnosti. Základní organizace
pracují vedle ústřední brněnské
organizace v dalších šesti morav­
ských městech. Celkově společen­
ství sdružuje 1 857 členů. Organizace
se soustředí zejména na rozvoj
vzdělanosti romských dětí a mlá­
deže, podporu romské kultury
a ochranu lidských práv. Od roku
1999 vydává romský čtrnáctideník
Romano hangos.
Pomoc NROS naší organizaci byla naprosto zásadní, přestože nebyla jediná. Sehrála
však rozhodující úlohu při rozvoji naší
nevládní romské organizace, která se
v roce 2003 změnit periodicitu ze čtrnáctideníku na týdeník a tím dosáhnout skutečně
aktuálního zpravodajství politického a společenského.
Co se týče obhajoby lidských práv, zahrnujeme sem i podporu naší právní a sociální
poradny, která se zaměřovala na zvyšování
velmi nízkého právního vědomí našich ponejvíce romských klientů, ale často i na podporu
těchto klientů v oblasti bytové politiky.
Program dostupnosti bydlení nám umožnil
účinnější a efektivnější spolupráci se samosprávami různých měst, kde často zástupci
naší organizace marně navrhovali jiné způsoby řešení než ten, který samosprávy hlava
nehlava soudní cestou prosazovaly
Pokud jde o terénní a sociální práci,
je to jeden z nejúčinnějších pro­
středků naplňujících program inte­
grace Romů do společnosti. Tuto
práci můžeme konat efektivněji
i díky předcházející podpoře NROS
z prostředků Phare.
z malé a nevýznamné organizace mohla
rozvíjet dále, do větší šíře. Od roku 2000
do současnosti jsme na různé projekty
obdrželi více než 8 milionů korun.
a prosazují, tj. proces ghetoizace. Podpora
Činíme si ambice naplňovat program integ-
tohoto programu umožnila ukázat jinou
race Romů do společnosti v širších souvislos-
cestu – schůdnější, humánnější a efektiv-
tech než jen tak, že bychom si vybrali pouze
nější.
jedno téma. To není ani docela dobře možné,
Přístup NROS, který je nutno zvláště oce-
protože všechno souvisí se vším a některým
nit, byl v tomto směru příkladně pružný,
Karel Holomek
33
když v rámci tohoto projektu byly vyčleněny
Naše organizace získala z prostředků Phare
prostředky na konkrétní zlepšení bytového
podporu na množství různých projektů. Také
fondu těch nejhůře postižených klientů.
díky nim jsme se mohli od počátku existen-
Podpora budování komunitních center dětí
ce organizace věnovat hlavnímu cíli – posky-
a mládeže se týkala dvou z celkového počtu
tování bezplatného právního poradenství
osmi našich center. Investiční dotace ve výši
neziskovým organizacím, občanům a obcím.
téměř 1 mil. Kč například umožnila zrekon-
Tato služba byla a je v neziskovém sektoru
struovat centrum ve Šternberku, které se
stále nedostatková a žádaná.
stalo skutečně moderním centrem na úrov-
Peníze z Phare zajistily, že lidé a organizace,
ni a je permanentně využíváno mj. i jako
pro které by jinak bylo právní poradenství
romská školka. Ostatní centra byla podpo-
nedostupné, měli možnost posílit své aktivity
řena projektem zaměřeným na vzdělávání
také o profesionální právní servis. Jejich pozi-
romských dětí v rámci mimoškolní výchovy
ce se tak alespoň částečně vyrovnala s jinak
a stala se také neformálními centry shromaž-
silnějšími subjekty, jako jsou velké firmy
ďování dospělé romské populace při řešení
a státní úřady, které si mohou kvalitní právní
nejrůznějších problémů, které se v lokali-
servis finančně dovolit daleko snadněji.
tách vyskytují.
Díky zdrojům z Phare jsme se mohli zamě-
Pokud jde o terénní a sociální práci, je to
řit i na snahu o dosažení systémovějších
jeden z nejúčinnějších prostředků naplňu-
změn – na ovlivňování legislativy ve pro-
jících program integrace Romů do společ-
spěch větší účasti veřejnosti v procesu
nosti. Tuto práci můžeme konat efektivněji
rozhodování a celkové transparentnosti
i díky předcházející podpoře NROS z pro-
výkonu veřejné moci v ČR. Program Phare
středků Phare.
podpořil rozvoj našich vzdělávacích a pub-
Díky prostředkům Phare získaným přes NROS
likačních aktivit. EPS tak mohl připravovat
mohla naše organizace vybudovat materiální
podrobné připomínky, které využíval sám
základnu pro plnění projektů a získala tak
nebo je poskytoval jiným nevládním orga-
i celkem slušnou záruku trvalé udržitelnosti.
nizacím pro jejich legislativní kampaně.
Nyní mají tyto peníze nahradit zdroje z Evrop-
Připomínkování připravovaných právních
ské unie, což nebude vůbec jednoduché.
předpisů ze strany nevládních neziskových
organizací se dostalo po právní stránce na
vyšší odbornou úroveň a připomínky NNO
Šárka Nekudová, ředitelka o. s.
Ekologický právní servis
—
Ekologický právní servis je nevládní
nezisková organizace právníků, kteří
chtějí právo využívat k prosazování
veřejných zájmů. Cílem je eliminovat
případy nezákonného a nekorektní­
ho rozhodování úřadů ve věcech
ochrany životního prostředí a lid­
ských práv, pomáhat lidem v přístu­
pu k soudům.
Šárka Nekudová
nemohly být tak snadno odmítány s poukazem na jejich právní nedostatky. Legislativní
debaty se tak mohly mnohem častěji zaměřit na věcnou podstatu problému.
Připomínkování připravovaných
právních předpisů ze strany
nevládních neziskových organizací
se dostalo po právní stránce na
vyšší odbornou úroveň a připo­
mínky NNO nemohly být tak snad­
no odmítány s poukazem na jejich
právní nedostatky.
Projekty financované z Phare programu nám
propagovat své ideje, jak se o sebe a další
také umožnily rozšířit své služby z oblasti
postarat a další nám v té době zcela nezná-
čistě environmentální i na oblast ochrany
mé věci. Byly to moc dobré začátky a mnoho
lidských práv a prosazování principů dobré
nám tak NROS pomohla.
správy. EPS tak mohl začít působit také při
Pak přišly další roky a my jsme začali podá-
ochraně proti domácímu násilí nebo dis-
vat projekty a žádosti o granty na další různé
kriminaci. Tyto čistě lidskoprávní aktivity
nadace a ministerstva. Po dalších zkušenos-
posléze i s podporou Phare přešly pod nově
tech a vzdělávání jsme si dokonce troufli
vytvořenou organizaci Liga lidských práv.
společně se slovenskými partnery na velký,
34
dvouletý projekt do Bruselu, který jsme získali.
Věduna Bubleová, ředitelka o. s.,
Středisko náhradní rodinné péče
—
Středisko náhradní rodinné péče je
občanským sdružením, které působí
od roku 1994 a pomáhá opuštěným
dětem se zvláštními zdravotními
a sociálními potřebami a novým
náhradním rodinám.
Od NROS jsme získali i v dalších letech
významnou finanční podporu na projekty,
které řešily např. problematiku sociálního
osiření u nás, osvětovou a propagační činnost - vydávání časopisu Náhradní rodinná
péče, vydání Publikace pro náhradní rodiče,
zřízení webových stránek, vzdělávání našich
zaměstnanců, problematiku romských dětí
v náhradních rodinách, prevenci sociálního
osiření, konkrétní problémy dětí v ústavních
Naše organizace Středisko náhradní rodin-
zařízeních, dobrovolnické aktivity pro děti
né péče vznikla před 12 lety u nás doma na
z dětských domovů a další.
balkoně. Jako stovky vznikajících nezisko-
Peníze pomáhaly zejména naší cílové sku-
vých organizací jsme neměli – kromě svých
pině a tou jsou konkrétní opuštěné a znevý-
idejí, našeho společného přátelství a víry,
hodněné děti, které vyrůstají mimo vlastní
že můžeme něco dobrého v té době udělat,
rodinu. Tato pomoc byla – jak ostatně vidí-
a jednoho psacího stroje – vlastně nic, kde
te z názvů jednotlivých projektů - namířena
a na čem by se dalo pracovat. Tak jsme při-
přímo k podpoře a zlepšení konkrétních pod-
šli do – tenkrát rok nové organizace NROS,
mínek či osudů těchto dětí, potencionálním
která začínala pomáhat nestátním organi-
žadatelům o ně a následné pomoci novým
zacím. A tam jsme se vlastně – díky ochotě,
náhradním rodinám.
vstřícnosti a profesionalitě – pokud si dobře
Projekty, které NROS podpořila, byly pře-
pamatuji – tehdy tří zaměstnanců – dozvě-
vážně zcela nové, přinášely nový pohled na
děli, že vlastně můžeme napsat projekt, jak
daný problém a nabízely nové metody práce
ho můžeme napsat a co k tomu potřebujeme.
a řešení. Díky tomu např. vznikl podpůr-
Pak jsme chodili na konzultace a upravova-
ný systém pomoci novým náhradním rodi-
li náš první projekt do té doby, než získal
nám a mnoho opuštěných dětí se závažnými
takovou podobu, kterou jsme mohli před-
zdravotními a sociálními handicapy našlo
ložit k projednání. Po schvalovacím řízení
svůj nový domov. Např. podpořením nového
nám byl přidělen náš první grant, který nám
časopisu pro NRP se mohla odborná i laická
umožnil přijmout dva zaměstnance, získat
veřejnost dovídat o problematice ohrožených
malou kancelář, pořídit si stůl, židle, telefon
dětí u nás a možnostech, jak jim pomo-
a první počítač!
ci. Rovněž tak publikace, které díky NROS
Díky NROS jsme začali navštěvovat různé
vyšly byly zcela ojedinělé, potřebné a mají za
kurzy a školení, kde nás učili, jak psát pro-
sebou již 4. vydání, protože jsou významnou
jekty, jak účtovat v neziskovém sektoru, jak
pomocí na cestě za náhradním rodičovstvím
Věduna Bubleová
35
a nikdo s nimi dosud nepřišel. Mohla bych
zace, které jsme i zakládali s dalšími kolegy.
mluvit i o dalších programech a projektech,
Jsem moc ráda, že se je daří udržet, rozvíjet
které díky finanční, ale i morální podpoře
a dále prosazovat.
lidí z NROS vznikly a pomáhají.
Většinu projektů dosud stále realizujeme,
Všem v NROS moc děkuji za celé Středisko
mají své místo v systému sociálních služeb
náhradní rodinné péče a přeji spoustu sil,
i na mezinárodní úrovni. Některé další, které
dobrých lidí a elánu pro další rozvoj nezisko-
jsme s pomocí NROS začali, řeší jiné organi-
vého sektoru u nás!
Phare a Transition Facility, a co bude dál?
36
37
poru neziskového sektoru v České republice,
fondu, jedná se pouze o dílčí zjednodušení.
je jednoznačnou zásluhou NROS a bez její
Přestože je režim strukturálních fondů dost
velké aktivity a předešlých zkušeností z Pha-
odlišný od režimu Phare, řadu dobrých zku-
re by se tak nestalo.
šeností a vyzkoušených postupů se podaři-
Česká republika získala možnost se vstu-
globálních grantů.
lo nadaci přenést i do procesu administrace
Jak bylo uvedeno v předešlých kapitolách, úkolem NROS bylo přispět pro­
střednictvím prostředků Phare k budování občanské společnosti v České
republice. NROS tento svůj úkol úspěšně splnila a získala přitom důležité
postavení v českém neziskovém sektoru a velmi dobré know-how v oblasti
regrantování evropských prostředků. Toto výjimečné postavení se podařilo
NROS po vstupu do Evropské unie zúročit ve prospěch dalšího rozvoje
občanské společnosti, a to hned několika způsoby.
pem do Evropské unie využívat strukturální
fondy a bylo nutné hledal možnost, jak tyto
Další důležitou oblastí, v níž se podaří zúro-
nové zdroje využít ve prospěch neziskové-
čit zkušenosti, které NROS získala z Phare, je
ho sektoru. Společným úsilím mnoha insti-
správa tzv. Blokového grantu s názvem Fond
tucí, včetně NROS, se České republice jako
pro nevládní neziskové organizace. Jedná
jediné z nových členských států podařilo
se o prostředky Finančních mechanismů
získat globální granty financované z Evrop-
Norska a Evropského hospodářského prosto-
Novým členským státům byla dána mož-
Zvyšování efektivity činnosti NNO na ochra-
ského sociálního fondu pro posílení kapa-
ru, vyčleněné pro rozvoj neziskového sekto-
nost využívat prostředky Transition Facility,
nu spotřebitelů a druhým je Posilování čin-
city NNO působících v oblasti sociálních
ru, jejichž správu získala NROS jako veřej-
které jsou určeny na dorovnání některých
nosti NNO monitorujících a prosazujících
služeb. Evropská komise tomu zprvu neby-
nou zakázku.
nedostatků, které tyto nově vstoupivší země
zájmy občanů. V obou programech se usku-
la nakloněná, rozhodujícím argumentem
nestihly do doby svého vstupu do Evropské
tečnily dvě výzvy a byly rozděleny všechny
pro schválení globálních grantů ale nakonec
Před NROS se tak za pár roků uzavře etapa
unie odstranit a které byly zaznamenány
prostředky. Nyní začíná realizace projektů
byly velké zkušenosti NROS s přerozdělová-
tzv. „postPhare“, tj. Transition Facility a tyto
v tzv. Joint Monitoring Report (Společná
podpořených v druhé výzvě. Program NNO se
ním prostředků Phare. Z toho důvodu byla
zkušenosti částečně využije při rozdělová-
monitorovací zpráva) vydané Evropskou
liší od dalších programů směřujících k ochra-
NROS rovnou uvedena jako tzv. zprostřed-
ní prostředků z Blokového grantu. Nadace
komisí v době našeho přistoupení. Na tyto
ně spotřebitele zejména v tom, že spotřebitel-
kující subjekt, tj. ten, kdo má správu obou
zvažuje možnost přenosu těchto zkušenos-
prostředky se ještě vztahuje režim Phare,
ství je v pojetí NROS chápáno velmi široce
těchto globálních grantů na starosti. Původní
tí do nových předstupních zemí v partner-
který je ale upraven podle národní legislati-
a patří sem kromě klasického vymezení práv
ideou všech zúčastněných bylo to, že globál-
ství se sesterskými organizacemi, kde Phare
vy. NROS, která se o tyto prostředky mohla
spotřebitelů také práva pacientů nebo klientů
ní granty budou administrativně mnohem
ještě běží a kde se připravují na strukturální
ucházet díky získání akreditace EDIS, před-
sociálních služeb a poradenství lidem, kteří
méně náročné než tzv. hlavní proud a že to
fondy. Tím by došlo k završení cesty jedním
ložila prostřednictvím Centra pro zahranič-
zabředli do dluhů. Program týkající se moni-
bude i pro malé a nezkušené organizace způ-
směrem. V domácím prostředí NROS neustá-
ní pomoc Ministerstva financí dvě projekto-
torování a prosazování zájmů občanů podpo-
sob, jak se naučit spravovat projekty finan-
le hledá možnosti, jak transformovat zkuše-
vé fiše (zjednodušeně řečeno velké projekty
ruje tři okruhy činností – boj proti diskrimi-
cované ze strukturálních fondů. Bohužel se
nosti nabyté z Phare do nových smy­sluplných
podávané přímo na Komisi) na téma posílení
naci, boj proti korupci a ochranu životního
tento původní záměr při tvorbě konkrétních
programů a aktivit, které přispějí k rozvoji
činnosti NNO v oblasti spotřebitelství a posí-
prostředí.
pravidel vytratil, a i když jsou globální gran-
občanské společnosti v České republice.
ty pořád jednodušší než ostatní části progra-
lení činnosti tzv. „hlídacích“ NNO (anglicky
se tomu říká „watchdog“).
Kromě dvou výše uvedených programů se
NROS podařilo získat prostředky na pro-
NROS se jako jediné organizaci ze všech stře-
gram podporující antidiskriminační legisla-
doevropských zemí podařilo získat prostřed-
tivu a zavedení antidiskriminačního zákona.
ky Transition Facility na regrantování pro
V době přípravy této brožury jedná Evropská
NNO. Velmi důležité je to, že se nadaci poda-
komise o schválení další projektové fiše před-
řilo získat peníze na aktivity, v nichž NNO
ložené nadací, která se týká podpory mimo-
hrají roli hlídače zájmů širší veřejnosti a na
školních aktivit romských dětí a mládeže,
které se vždy nejhůře shánějí peníze.
jež by posílily jejich sebevědomí a přispěly
NROS má tedy v současné době na staros-
by k jejich lepšímu začlenění do společnos-
ti dva programy financované z prostřed-
ti. To, že se z programu Transition Facility
ků Transition Facility – jedním z nich je
podařilo získat téměř 4 miliony EUR na pod-
mů financovaných z Evropského sociálního
Rozhodnutí o udělení EDIS 2004–2006 / 8. 12. 2004 vydala Evropská komise
rozhodnutí o udělení EDIS (Rozšířeného decentralizovaného implementač­
ního systému) České republice pro implementaci předvstupního nástroje
Phare. Jako jediná NNO v České republice tuto akreditaci získala právě
NROS.
38
39
Phare a „jeho“ lidé v NROS
Zaměstnanci programu Phare:
1993
1994
1995
Alena Huptychová
Alena Huptychová
Alena Huptychová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Lucie Štroblová
Lucie Štroblová
Lucie Štroblová
Marie Marešová
Marie Marešová
Eva Fuchsová
Závěrem pár slov, řečených v průběhu programu Phare:
Miloš Kužvart
1996
1997
1998
1999
2000
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Lucie Štroblová
Lucie Štroblová
Lucie Štroblová
Madeleine Kelly
Madeleine Kelly-
Eva Fuchsová
Madeleine Kelly
Madeleine Kelly
Petr Bártů
Tychtl
Madeleine Kelly
Dana Oujezdská
Dana Oujezdská
Ivan Fiala
Petr Bártů
Dana Oujezdská
Helena Vostradovská
Helena Vostradovská
Radim Burkoň
Ivan Fiala
Helena Vostradovská
Irena Zemánková
Irena Zemánková
Tereza Chrbolková
Radim Burkoň
Irena Zemánková
Petr Bártů
Petr Bártů
Barbora Hrdličková
Tereza Chrbolková
Iva Kuchařová
Ludmila Hasmanová
Ludmila Hasmanová
Jan Křečan
Barbora Hrdličková
Ramiro Cibrian, velvyslanec Komise Evropské unie v České republice v letech 1999–2003
Jane-Frances Kelly
Leila Goulliová
Leila Goulliová
Tomáš Groh
Tomáš Groh
Podpora Evropské unie v České republice, Program Phare v letech 1990–2000, Praha 2001
Pavla Furdzová
Bojan Šuh
Bojan Šuh
Jakub Čtvrtník
Olga Jirasová
Olga Jirasová
„Česká republika začala uskutečňovat významný projekt. Vstup do EU přine­
se zásadní změny organizace české společnosti, práva, hospodářského
života země. Phare přispívá k tomuto významnému úkolu. Během uplynulých
10 let poskytl program Phare poradenské služby, vzdělávací možnosti, tech­
nické a jiné zařízení a vybavení i přímé investice ve všech oblastech hospo­
dářského a společenského života. Až budou historici v budoucnu zkoumat
těchto 10 let změn, nepřekvapilo by mě, kdyby došli k závěru, že bez Phare
by Česká republika nemohla do Evropské unie vstoupit tak rychle.“
Lucie Sekaninová
2001
2002
2003
2004
2005
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Hana Šilhánová
Ivan Fiala
Ivan Fiala
Ivan Fiala
Ivan Fiala
Ivan Fiala
Radim Burkoň
Radim Burkoň
Radim Burkoň
Radim Burkoň
Tomáš Groh
Tereza Chrbolková
Tereza Chrbolková
Tereza Chrbolková
Tomáš Groh
Bojan Šuh
Barbora Hrdličková
Tomáš Groh
Tomáš Groh
Bojan Šuh
Alexandra McGehee
Bojan Šuh
Bojan Šuh
Bojan Šuh
Alexandra McGehee
Kateřina Dvořáková
Tomáš Groh
Alexandra Melušová
Alexandra Melušová
Kateřina Dvořáková
Ladislava Šebestová
Alexandra Melušová
Kateřina Dvořáková
Kateřina Dvořáková
Ladislava Šebestová
Tomáš Zákravský
Kateřina Dvořáková
Jana Pastorková
Jana Pastorková
Tomáš Zákravský
Marie Pavlíková
Jana Pastorková
Ladislava Táborová
Ladislava Táborová
Marie Pavlíková
Emil Zálepa
Marie Michlová
Tomáš Zákravský
Tomáš Zákravský
Emil Zálepa
Petra Francová
Marie Pavlíková
Petra Francová
Petra Humlová
Emil Zálepa
Petra Humlová
Eva Látalová
Eva Látalová
Štěpánka Gray
Štěpánka Gray
Marková
Marková
Kateřina Kotasová
Kateřina Kotasová
Iva Teichmannová
Daniela Krejsová
Hana Frištenská
Jana Trombiková
Jan Látal
Martina Jakubův
40
41
Phare a „jeho“ lidé
Členové Správní rady NROS
1993
1994
1995
Jiřina Hanušová
Jiřina Hanušová
Jiřina Hanušová
Dagmar Havlová
Hana Frištenská
Hana Frištenská
Štěpán Műller
Petr Pajas
Eva Vavroušková
Erazim Kohák
Olga Stankovičová
Josef Alán
Miroslav Pospíšil
Josef Vavroušek
Alena Huptychová
Borek Severa
Alena Huptychová
Petr Pajas
Josef Vavroušek
Borek Severa
Jiřina Šiklová
Hana Frištenská
Jiřina Šiklová
Olga Stankovičová
Jiřina Šiklová
Andrej Gjurič
Andrej Gjurič
Josef Alán
Phare a jeho lidé 1999
1996
1997
1998
1999
2000
Josef Alán
Josef Alán
Josef Alán
Josef Alán
Josef Alán
Andrej Gjurič
Jiřina Hanušová
Jiřina Hanušová
Olga Stankovičová
Olga Stankovičová
Hana Frištenská
Lenka Setek
Lenka Setek
Jiřina Šiklová
Jiřina Šiklová
Jiřina Hanušová
-Synáčová
-Synáčová
Eva Vavroušková
Eva Vavroušková
Petr Pajas
Olga Stankovičová
Olga Stankovičová
Jiří Volf
Jiří Volf
Olga Stankovičová
Jiřina Šiklová
Jiřina Šiklová
Robert Tamchyna
Robert Tamchyna
Lenka Setek
Eva Vavroušková
Eva Vavroušková
Helena Dluhošová
Helena Dluhošová
-Synáčová
Jiří Volf
Jiří Volf
2001
2002
2003
2004
2005
Josef Alán
Josef Alán
Jiří Volf
Jiří Volf
Pavel Rozsypal
Olga Stankovičová
Eva Vavroušková
Pavel Rozsypal
Pavel Rozsypal
Josef Alán
Jiřina Šiklová
Jiří Volf
Helena Dluhošová
Helena Dluhošová
Helena Dluhošová
Eva Vavroušková
Robert Tamchyna
Josef Alán
Josef Alán
Renata Elhenická
Jiří Volf
Helena Dluhošová
Eva Vavroušková
Eva Vavroušková
Ladislav Čerych
Robert Tamchyna
Pavel Rozsypal
Robert Tamchyna
Robert Tamchyna
Martin Fuk
Helena Dluhošová
Ladislav Čerych
Ladislav Čerych
Ladislav Čerych
Anna Šabatová
Pavel Rozsypal
Renata Elhenická
Renata Elhenická
Renata Elhenická
Eva Vavroušková
Ladislav Čerych
Martin Fuk
Martin Fuk
Martin Fuk
Robert Tamchyna
Jiřina Šiklová
Eva Vavroušková
Phare a jeho lidé 2005
42
Členové Dozorčí rady
1998
1999
2000
Helena Dluhošová
Olga Nováková
Olga Nováková
Olga Nováková
Zdeněk Vaněk
Zdeněk Vaněk
Zdeněk Vaněk
Hana Frištenská
Hana Frištenská
2001
2002
2003
2004
2005
Olga Nováková
Olga Nováková
Olga Nováková
Olga Nováková
Olga Nováková
Zdeněk Vaněk
Zdeněk Vaněk
Zdeněk Vaněk
Zdeněk Vaněk
František Hauser
Hana Frištenská
Hana Frištenská
Hana Frištenská
Hana Frištenská
Zdeněk Vaněk
43
Část členů SR NROS, 1997
Členové SR NROS 2005, P. Rozsypal, E. Vavroušková, M. Fuk, A. Šabatová, R. Tamchyna,
H. Dluhošová, J. Alán, L. Čerych
13 let na společné cestě
Vydala Nadace rozvoje občanské společnosti,
Vydání první
Praha 2006
Autoři
Hana Šilhánová
Petra Francová
Hana Frištenská
Lamis Abdalla
Lucie Vopálenská
Jana Trombiková
Bojan Šuh
grafická úprava: department of Design
tisk: tiskárna Hugo
13 let na společné cestě