Potapova++++ izmenen god na 2011.indd

УДК 811.162.3(076.58)(075.8)
ББК 81.2Чеш-923
П64
Р е ц е н з е н т ы:
доктор филологии Л. Яновец (Карлов университет, г. Прага);
кандидат филологических наук, доцент Н. В. Ивашина
П64
Потапова, О. В.
Начинаем изучать чешский язык = Začínáme s češtinou : учеб.метод. пособие / О. В. Потапова. – Минск : БГУ, 2011. – 119 с. : ил.
ISBN 978-985-518-321-2.
Пособие по чешскому языку состоит из 20 уроков, в которые вклю­чены
фонетические и лексико-грамматические упражнения, а также тексты и уп­
ражнения на развитие речи.
Предназначено для студентов высших учебных заведений, обучающихся по
специальностям 1-21 05 01 «Белорусская филология (по направлениям)», 1-21 05 02
«Русская филология (по направлениям)», 1-21 05 04 «Славянская филология (по
направлениям)».
УДК 811.162.3(076.58)(075.8)
ББК 81.2Чеш-923
ISBN 978-985-518-321-2
 Потапова О. В., 2011
 БГУ, 2011
Предисловие
Пособие предназначено для студентов, начинающих изучать
чешский язык в качестве основной или дополнительной специальности
в вузах Республики Беларусь. Пособие также может быть использовано
на занятиях в рамках ознакомительного курса чешского языка, пре­
дусмотренного учебными планами для студентов специальностей
«Белорусская филология» и «Рус­ская филология».
Теоретической базой пособия стали следующие работы: «Příruční
mluvnice češtiny» (Брно, 1995); B. Havránek, A. Jedlička «Stručná mluvnice česká» (Прага, 1993); Ф. Травничек «Грамматика чешского ли­
тературного языка» (М., 1973); Н. В. Ивашина, Б. А. Плотников «Чешский
язык» (Минск, 1985); «Prahová úroveň – čeština jako cizí jazyk» (Страс­
бург, 2001); «Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme
jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme» (Оломоуц, 2002).
Пособие состоит из 20 уроков. Первые 5 уроков знакомят студентов
с чешским алфавитом и основами чешской фонетики. Структура
лексико-грамматического курса основана на программе обучения
чешскому языку и предполагает знакомство с основными категориями
чешской грамматики (род, число, лицо, падеж, вид). В пособии рас­
сматриваются основные типы склонения существительных, склонение
качественных и относительных прилагательных, личных, при­тяжа­
тельных и указательных местоимений, количественных и порядковых
числительных, спряжение глаголов в нас­тоящем, прошедшем и будущем
времени, образование и употребление в речи форм повелительного и
условного наклонения. В каждый из уроков включены тексты, диалоги
и упражнения для развития речи на одну из тем: «Моя комната»,
«Семья», «В магазине», «В городе», «Гардероб», «Профес­сии», «Мой
день», «Погода» и др. В пособие также включены неадапти­рованные
тексты из чешской художественной литературы и периодики. В конце
каждого урока предлагается словарик, в который вошла основная
лексика, используемая на занятиях по данной теме.
Автор выражает благодарность рецензентам – доктору филологии
Л. Яновецу и доценту Н. В. Ивашиной за внимательное прочтение
рукописи и очень ценные советы и рекомендации.
3
Условные сокращения
aj. – a jiné (и другие)
Ak. – akuzativ (винительный падеж)
apod. – a podobné (и тому подобное)
atd. – a tak dále (и так далее)
hovor. – hovorové (разговорное)
jedn.č. – jednotné číslo (единственное число)
m.r. – mužský rod (мужской род)
mn.č. – množné číslo (множественное число)
N. – nominativ (именительный падеж)
než. – neživotné (неодушевленное)
os. – osoba (лицо)
p. – pád (падеж)
pl. – plurál (множественное число)
sg. – singulár (единственное число)
stř.r. – střední rod (средний род)
ž. – životné (одушевленное)
ž.r. – ženský rod (женский род)
Lekce 1
Česká abeceda
A
B
C
Č
D
Ď
á
bé
cé
čé
dé
ďé
F
G
H
ef
gé
há
L
M
el
é
I
J
K
chá
í
jé
ká
N
Ň
O
P
Q
em
en
eň
ó
pé
kvé
R
Ř
S
Š
T
Ť
U
er
eř
es
eš
té
ťé
ú
V
vé
W
dvojité vé
CH
E
X
Y
Z
Ž
iks
ypsilon
zet
žet
Fonetika
1. Přízvuk
• kakao, ananas, akademik
oko, okno, voda, lekce, cena, sestra, balkon, koncert, jazyk, beseda, Evropa, Amerika, opera, adresa, amulet, kometa, pracovat, budovat, abeceda,
opereta, republika
• pod stolem, se sestrou
na stole, nad stolem, na lekci, pod vodou, do vody, u okna, u jezera, ve
filmu, na koncert, na operu, na adresu
5
2. Samohlásky krátké: a – o – u – e (ě) – i/y
Samohlásky dlouhé: á – ó – ú/ů – é – í/ý
• a – á
lampa, mapa, maminka
já, má, tvá, máma, dávat, zábava, banán, kavárna, kamarádka, dává,
krásná váza, má známá
• o – ó
on, ona, ono, pokoj, kolo, okolo, pozor, ano
móda, óda, tón, sólo, nóta, gól, glóbus
• u – ú/ů
dub, zub, budu, ucho, ubrus
dům, stůl, kůň, vůz, vůl, Bůh, sůl, domů
úl, úkol, ústa, úmluva, úroda, neúroda (!)
• e – é
ne, den, sen, nebe, nebo, ale, jeden, deset, text, vesele
nést, vést, plést, léto, chléb, mléko, polévka, také, trenér, délka
dě – tě – ně [ďe] – [ťe] – [ňe]
děd, dělat, sedět, tělo, těsto, něco, někdo, Němec, Německo, mně
bě – pě – vě – fě [bje] – [pje] – [vje] – [fje]
oběd, Bělorus, Bělorusko, pěna, pět let, pěkně, na mapě, Věra, svět, medvěd, v karafě, o Ufě
mě [mňe]
mě, měch, město, náměstí, země, umět, rozumět, devět měst
• i/y – í/ý [i] – [í]
hy, ky, chy, ry
dy, ty, ny
souhlásky tvrdé
ži, ši, či, ři, ji, ci
di, ti, ni
souhlásky měkké
by, fy, ly, my, py, sy, vy, zy
bi, fi, li, mi, pi, si, vi, zi
souhlásky obojetné
chyba, ryba, chytrý, Kyjev, tygr, dým
jih, jít, jíst, jiná, cibule, cizinka, cizinec, tichý, nyní
6
rády – rádi
mladý – mladí
studenty – studenti
sytý – sytí
jeleny – jeleni
zelený – zelení
byt – být – bít
myt – mýt – mít
orly – orli – orlí
psy – psi – psí
holuby – holubi – holubí
milý, bílý, cítí, tichý byt, cizí jazyk
3. Dvojhlásky
• ou
mouka, louka, soudce, moucha, poslouchá, dlouhou cestou, se sestrou
• au
auto, sauna, autobus, restaurace, kosmonaut, Austrálie, mňau
• eu
eukalypt, feudál, euforie, eunuch, neutrální
Ale: na¦uka, ne¦umí, ne¦úspěch
4. Souhlásky
• j
já, jazyk, jeden, jih, jezero, jogurt, jsem, jsou, jméno, jmenovat se, jmeniny,
jdu, jdeme
• l
mluvil, fakulta, malé kolo, bílá lampa,
velmi milý chlapec
Pan kaplan v kapli plakal.
• h – g
hrad, holub, hezký, hodiny, váhy, noha, kniha, duha, hotel
guma, generál, gymnasta, hygiena, hygroskopický
• ď – ť
dítě, děti, tělo, loď, ťukat, ťuky ťuk, tichý,
dívka, děkuji, ti mladí studenti
Hádě, háďátko
je hadí mláďátko.
Ale Káťa – děťátko –
je dědovo koťátko!
• ž
život, žízeň, židle, želva, ženy, muži, žába, živý, jižní, žlutý, růžový,
oranžový, důležitý, nádraží, Ženeva
7
• š
škola, sešit, šedý, šaty, kašel, taška, Španěl, Švéd, myš, muž, Tomáš, tužka,
těžký, štěstí, špatný, špinavý, návštěva
• č
čaj, čas, čapka, číslo, Čína, Číňan, večer, černý, čerstvý, červený,
kočka, člověk, cvičení, počítač,
Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty
Čech, Češka, čeština
šli do pštrosačárny.
Gramatika
1. Rod substantiv
mužský rod
tvrdý vzor:
měkký vzor
ženský rod
tvrdý vzor:
měkký vzor
střední rod
tvrdý vzor:
měkký vzor
2. Zájmeno ten
m.r. ten
ž.r. ta
stř.r. to
životné
pan ø, student ø
muž ø, otec ø
předseda
soudce
neživotné
hrad ø, les ø
stroj ø, pokoj ø
žena, kniha
růže, ulice
píseň ø
kost ø
okno, město
pole, moře
náměstí
tento = tenhle (hovor.); tamten
tato = tahle (hovor.); tamta
toto = tohle (hovor.); tamto
3. Číslovka jeden
m.r. jeden
ž.r. jedna
stř.r. jedno
4. Sloveso být
(já) jsem
(ty)
jsi
(on)
(ona) je
(ono)
(my)
(vy)
(oni)
(ony)
(ona)
jsme
jste
nejsem
nejsi
! není
jsou
8
nejsme Ano, jsem student.
nejste Ne, nejsem student.
nejsou
Cvičení
1. Přečtěte zkratky:
ČR, EU, OSN, OBSE, WTO, FF UK, MHD, CD, DVD, IQ, OH, BMW, DPH,
USA, WC, TV
2. Doplňujte ten-ta-to:
… profesor, … žena, … okno, … dům, … škola, … náměstí, … pero, … dívka,
… stůl, … úkol, … mapa, … slovník, … lampa, … jazyk, … auto, … lustr,
… cvičení, … student, … studentka, … pes, … mléko, … pan, … paní
3. Doplňujte jeden, -a, -o:
… kamarád, … kavárna, … den, … město, … sešit, ... holka, ... kluk, … Němec,
… nádraží, … stůl, … obraz, … růže, … pokoj, … kotě, … televizor,
… televize, … fotografie, … ubrus, … země, … cizinec
4. Tvořte věty:
Tomáš / Hana
Jsem ...
student / studentka
(Nejsem ...)
profesor / profesorka
mladý chlapec / mladá dívka
Můj kamarád je ...
(Můj kamarád není ...)
Má kamarádka je ...
(Má kamarádka není ...)
muž / žena
?
Čech / Češka
Bělorus / Běloruska
cizinec / cizinka
z Prahy / z Minsku
doma
na fakultě
Na obrázku je ...
v práci
na návštěvě
9
5. Doplňujte správné tvary slovesa být:
(Já) ......... doma.
(Oni) ......... na návštěvě.
(Ty) ......... student?
(Vy) ......... Ukrajinci?
(My) ......... studenti.
(Ona) ......... z Prahy.
(Ty) ......... student, ......... profesor.
(Já) ......... doma, ......... na návštěvě.
(On) ......... Čech, ......... Bělorus.
(My) ......... Češky, ......... cizinky.
(Vy) ......... na fakultě, ......... doma.
(Oni) ......... z Prahy, ......... z Minsku.
To ... mladí studenti. – Dům ... nový. – Kdo ... to? – Co ... to? – Ty ... z Prahy?
Ne, ... z Poděbrad. – Ty ... student? Ne, já ... student. – Jan ... profesor? Ne,
Jan ... profesor. Má maminka … Češka, … Běloruska. Johan a Linda …
Němci. Chléb … čerstvý.
6. Přečtěte dialogy. Přeložte je.
– Ahoj. Jsem Volha.
– Jsem Hana. Ahoj!
– Těší mě.
– Volha... To je zajímavé
jméno. Odkud jsi?
– Jsem z Běloruska. Z Minska. Ty jsi z Prahy?
– Ano. Jsem z Prahy. Jsem
Češka.
– Kdo je to?
– To je Volha. Je Běloruska. Je
z Minska.
– Je studentka?
– Ne, není, je profesorka na
fakultě.
– A kdo je vedle?
– To je Tomáš. Je student.
– Je také Bělorus?
– Ne, Tomáš je Čech. Je
z Prahy.
Text
1. Přečtěte a přeložte:
– Dobrý den!
– Dobrý den!
– Jak se jmenujete?
– Jmenuji se Pavel.
– Jste Čech?
– Ne, nejsem Čech. Jsem cizinec, jsem Bělorus.
– Je to vaše manželka?
– Ano. To je má manželka. Jmenuje se Věra.
– Je také Běloruska?
– Ne, není Běloruska. Je Ruska.
– Velice mě těší.
10
2. Čtěte:
Ahoj! Jmenuji se Alexander. Jsem z Berlína. Jsem
Němec, ale má manželka je Češka. Jmenuje se Petra.
Jsem inženýr a pracuji v německé firmě. Manželka
pracuje ve škole. Je učitelka. Žijeme v Jihlavě.
3. Odpovězte na otázky:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Je Alexander Čech?
Odkud je?
Jak se jmenuje jeho manželka?
Je Češka?
Kde žijí?
Jak se jmenujete?
Odkud jste?
Jste Čech? (Jste Češka?)
Je váš otec Bělorus?
Slovní zásoba
Ano.
Ne.
Dobrý den!
Dobré ráno!
Dobrý večer!
Ahoj!
Na shledanou. / Nashle.
Čau.
Prosím.
Děkuji.
Promiň / Promiňte.
Jak se jmenuješ? / Jak se jmenujete?
Jmenuji se ... .
Jsem ... .
Těší mě.


muž
chlapec
kluk
žena
dívka
holka
kamarád
student
profesor
inženýr
manžel
kamarádka
studentka
profesorka
inženýrka
manželka
Bělorus
Čech
Němec
Ukrajinec
cizinec
Běloruska
Češka
Němka
Ukrajinka
cizinka
pan Novák
paní Nováková
slečna Nováková
Lekce 2
Fonetika
1. Slabikotvorné souhlásky.
• krk, vrch, povrch, prst, první, vrchní, tvrdý, prsa, vrba, chrpa, zrno, Srb,
Srbsko, zrzavý, zrcadlo, bratr, Petr, kmotr, litr, cukr, kufr, svetr
• vlk, vlna, mlha, plný, vlněný, pohodlný, nesl, vedl, vezl, kvetl, četl, rostl
Strč prst skrz krk.
2. Souhláska ř:
• znělá [rž]:
řeka, moře, ořech, čtyři, Jiří, Jiřina, nahoře, dveře, Jindřich, dobře, břeh,
břicho, bříza, dřevo, řvát
• neznělá [rš]:
tvář, keř, malíř, kuchař, kouř, pepř, vepř, kalendář, kancelář, vařte, nekuřte,
přes, před, tři, skříň, křeslo, křída, stříbro, uprostřed, přítel, přísloví,
křížovka
• dobří přátelé, dobří inženýři, staří profesoři, staří malíři, tři křesla, tři
předměty, čtyři kuchaři, čtyři ořechy
Řekl mi jeden Řek, abych mu řekl,
kolik je v Řecku řeckých moří a řek.
Kmotře Petře, nepřepepřete mi toho vepře,
Když mi toho vepře, kmotře Petře, přepepříte,
Tak si toho přepepřeného vepře, kmotře Petře, sníte sám.
Gramatika
1. Rod adjektiv
mužský rod
ženský rod
střední rod
tvrdý vzor:
bílý (stůl)
bílá (kniha)
bílé (auto)
12
měkký vzor:
cizí (stůl)
cizí (kniha)
cizí (auto)
Jaký je?
Jaká je?
Jaké je?
2. Posesivní zájmena
mužský ženský střední
rod
rod
rod
Čí je?
já
můj
má
mé
ty
tvůj
tvá
tvé
on, ono
jeho
ona
její
její
její
my
náš
naše
naše
vy
váš
vaše
vaše
oni, ony, ona
(!) To je moje pivo, ne tvoje.
To je moje káva, ne tvoje.
jejich
Cvičení
1. Odpovídejte na otázku ‚Jaké je to?‘, doplňujte vhodné adjektivum podle
vzoru:
Vzor: Jaký je stůl?
bíl...
Stůl je bílý.
Jaká je učebna?
Jaké je okno?
Jaký je stůl?
Jaká je lampa?
Jaký je počítač?
Jaký je profesor?
Jaká je podlaha?
Jaká je skříň?
mal...
čist...
kulat...
nov...
modern...
mlad...
hněd...
velk...
Jaký je student?
Jaký je obraz?
Jaké je pero?
Jaký je strop?
Jaká je židle?
Jaký je kamarád?
Jaká je kamarádka?
Jaká je učebnice?
2. Tvořte věty. Použijte slov v tabulce.
český
ruský
běloruský
španělský
americký
francouzský
chytr...
hezk...
zelen...
bíl...
star...
hodn...
hodn...
dobr...
Vzor: Karel IV. je český král.
sportovec
skladatel
hlavní město
jazykovědec
herec
město
spisovatelka
švédský
italský
anglický
švýcarský
rakouský
13
malíř
zpěvák
kapela
herečka
spisovatel
král
modelka
Karel IV
(Čtvrtý)
Honoré
de Balzac
L.N. Tolstoj
Sarah
Bernhardt
ABBA
Alfons Mucha
Umberto Eco
Karel Čapek
Paul Gauguin
Karel Gott
David
Beckham
Leonardo
da Vinci
Robert
de Niro
Ferdinand
de Saussure
Petra Němcová
Vitalij
Ščerbo
Božena Němcová
Praha
Barcelona
Wolfgang
Amadeus
Mozart
Tvořte podobné věty.
3. Určujte rod, doplňujte posesivní zájmena a vhodná přídavná jména.
Vzor: stůl (já) – Můj stůl je bílý.
jablko (já)
skříň (ona)
učitel (oni)
pes (vy)
kočka (já)
obraz (ona)
moře (my)
slovník (ty)
křeslo (ona)
14
paní (on)
náměstí (my)
slunce (my)
pero (ty)
květina (ona)
auto (my)
sestra (on)
dítě (oni)
dům (my)
mobil (já)
tramvaj (my)
učebnice (ty)
město (vy)
pole (oni)
myš (já)
manželka (on)
tužka (on)
papír (já)
fotografie (ty)
cizinec (vy)
tabule (my)
sešit (ona)
kotě (já)
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Naše učebna
To je naše učebna. Je velká a světlá. Nalevo je okno. Napravo jsou dveře. Podlaha je hnědá, strop je bílý. Vpředu je velká zelená tabule. Na stěně je
hezký obraz a mapa. Vedle je stůl a židle. Stůl je vysoký, židle je nízká. Na
stole je tužka, pero, sešit a slovník. V rohu je velká hnědá skříň.
U tabule je mladý muž. To je náš profesor. Jmenuje se Jindříšek. Je
vysoký a hezký. Vedle je student. To je můj kamarád. Jmenuje se Jiří. Je
velice chytrý student.
2. Odpovězte na otázky:
–Je učebna malá?
–Jaká je?
–Co je nalevo?
–Co je napravo?
–Co je na stěně?
–Co je na stole?
–Kdo je u tabule?
–Je Jiří profesor?
3. Rozluštěte křížovku:
Svisle:
1
2
3
5
7
1.
4
6
2.
4.
5.
6.
15
Vodorovně:
2.
3.
4.
6.
7.
4. Spojujte slova ve dvou sloupcích:
Je zelený ...
... jako pomeranč.
Je bílý ...
... jako myš.
Je černý ...
... jako krev.
Je žlutý ...
... jako chrpa.
Je modrý ...
... jako tráva.
Je oranžový ...
... jako sníh.
Je šedý ...
... jako citron.
Je červený ...
... jako uhel.
5. Popište svou učebnu.
Slovní zásoba
Barvy
Jaký je?
červená
oranžová
žlutá
zelená
modrá
fialová [fijalová]
bílá
černá
šedá
hnědá
růžová
dobrý – špatný
hodný – zlý
hezký – ošklivý
krásný – škaredý
velký – malý
vysoký – nízký
dlouhý – krátký
široký – úzký
čistý – špinavý
tmavý – světlý
barevný – bezbarvý
nový – starý
veselý – smutný
zajímavý – nudný
chytrý – hloupý
mladý – starý
16
zlatá
stříbrná
Kde je kočka?
tady – tam
vpředu – vzadu
nalevo (vlevo) – napravo (vpravo)
tmavomodrá
nahoře – dole
bleděmodrá (světlemodrá)
uprostřed – v rohu (u stěny)
vedle
naproti
?
Lekce 3
Fonetika
1. Souhlásková spojení nn, kk, čč, šš apod.
•
•
•
•
nn [n]/[ň]: Anna, cenný, kamenný, denní, týdenní, nástěnný
kk [k]: měkký, měkkost, měkkýš
čč [č]: babiččin, Eviččin, kočiččin
šš [š]: vyšší, tišší, nižší, užší, jednodušší
2. Souhlásková spojení nk, ng
• [ŋ]: skřínka, šunka, banka, linka, venku, maminka, Lenka, Kongo,
Anglie
3. Souhláskové spojení sh
• [zh] a [sch]: shoda, shodit, shořet, na shledanou
Gramatika
1. Substantiva: množné číslo
mužský rod
tvrdý vzor:
měkký vzor
ženský rod
tvrdý vzor:
měkký vzor
životné
student → studenti
muž → muži
žena → ženy
růže → růže
píseň → písně
kost → kosti
neživotné
hrad → hrady (!) dům → domy
pokoj → pokoje stolek → stolky pes → psi
koberec → koberce
(!) píseň → písně
střední rod
tvrdý vzor: okno → okna
měkký vzor pole → pole
náměstí → náměstí
Jen v plurálu se v češtině používají slova:
18
dveře
desky
brýle
noviny narozeniny hodiny
šaty
nůžky
Čechy aj.
2. Adjektiva: množné číslo
tvrdý vzor:
měkký vzor:
mužský rod ž.
bílí (psi)
cizí (psi)
než.
bílé (stoly)
cizí (stoly)
Jaké jsou?
ženský rod
bílé (knihy)
cizí (knihy)
Jaké jsou?
střední rod
bílá (auta)
cizí (auta)
Jaká jsou?
Jací jsou?
3. Zájmena: množné číslo
můj / tvůj
náš / váš
mužský rod ž. mí (psi)
než. mé (stoly)
její
naši (psi)
její (psi)
naše (stoly)
její (stoly)
ženský rod
mé (knihy) naše (knihy) její (knihy)
střední rod
má (auta)
naše (auta)
její (auta)
jeho
jejich
(psi)
jeho
(stoly)
(knihy)
(psi)
jejich
(auta)
ten
mužský rod ž. ti (psi)
než.
ty (stoly)
ženský rod
ty (knihy)
střední rod
ta (auta)
4. Sloveso mít
mám
máme
Máš čas?
– Nemám čas.
máš
máte
Máš volno?
– Nemám volno.
má
mají
Máš štěstí?
– Nemám štěstí.
Máš práci?
– Nemám práci.
Máš hlad?
– Nemám hlad.
Máš žízeň?
– Nemám žízeň.
Máš to rád?
– Nemám to rád
Jak se máš?
– Mám se dobře.
19
(stoly)
(knihy)
(auta)
Cvičení
1. Napište v plurálu:
Vzor: velká knihovna – To jsou velké knihovny.
domácí úkol
telefonní číslo
anglický slovník
červené auto
jižní moře
hnědý pes
velké náměstí
špinavé okno
stará kniha
mladý student
jejich skříň
laskavá maminka
zelená židle
bílá káva
čisté zrcadlo
krásná dívka
váš pokoj
české přísloví
žlutá tramvaj
autobusová stanice
starší sestra
tenký sešit
cizí jazyk
černá tabule
kyselý citron
nová radnice
moderní kino
horký čaj
veselý muž
nové nádraží
tmavá místnost
vysoká hora
pohodlná postel
2. Přečtěte české přísloví. Co znamená?
Bez práce nejsou koláče.
3. Změňte podle vzoru:
Vzor: To je můj sešit. – Mám sešit.
To je naše auto.
To je má skříň.
To je její čaj.
To je váš papír.
To je tvé pero.
To je jejich česko-anglický slovník.
To je jeho velký dům.
To je náš hezký obraz.
To je vaše pohodlné křeslo.
To je naše nové cvičení.
4. Změňte podle vzoru:
Vzor: Mám sešit. – To je můj sešit.
Máte nové kolo.
Mají červené pero.
Mám velký psací stůl.
Máš plán Prahy.
Máme hezké zrcadlo.
Máte nový časopis.
Máš českého kamaráda.
Máte hodného psa.
Má tmavé pivo.
Mám skříň na šaty.
Má moderní mobil.
Mám barevný obrázek.
20
5. Přečtěte dialog. Přeložte ho.
–
–
–
–
–
Ahoj. Jak se máš?
Dobře. Děkuji. A ty?
Také dobře. Tomáši, mám jednu prosbu. Máš dnes čas?
Ano. Dnes mám volno.
Už nemám doma kávu ani čaj a mám hodně práce. Můžeš mi to
prosím koupit?
– Ano. Samozřejmě.
– Děkuji. Jsi moc hodný.
6. Přečtěte text písničky a přeložte ho:
Narozeninová
Hudba: Jaroslav Uhlíř
Originální text: Zdeněk Svěrák
Franta má narozeniny,
my máme přání jediný,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.
Franta = František (jméno)
jediný (hovor.) = jediné
koukni (hovor.) = podívej se
Dobré je, že jsi na světě,
koukni, jak rádi máme tě,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj pokoj
Mám dost velký pokoj. Vlevo u stěny
je postel. Vedle je noční stolek. V rohu je
stojací lampa. Na posteli jsou barevné
polštáře a plyšové hračky. Vpravo je psací
stůl, na stole je počítač, stolní lampa, sešity,
tužky a jiné věci. U psacího stolu je židle.
Nad psacím stolem visí polička. Na poličce
jsou učebnice, slovníky, několik knih a
hodiny. V rohu je knihovna. Vedle stojí malá skříňka. Na skříňce je televize
a přehrávač. Na stěně visí hezký kalendář.
Vzadu stojí velká hnědá skříň na šaty a prádlo. Je tady také stolička. Na
podlaze je hnědý koberec. Na koberci sedí můj kocour Mikeš.
21
Naproti je velké okno, na okně jsou žluté záclony. Na parapetu jsou
hezké květiny. Vedle na malém stolku je zrcadlo a skleněná váza.
Můj pokoj je hezký a útulný. Mám ho ráda.
2. Rozluštěte křížovku. Přečtěte a přeložte české přísloví.
5
1
2
4
6
9
2.
10
12
,
13
7.
15
20
12.
17.
22
10.
14.
18.
22.
22 23
5.
9.
13.
21.
21
4.
8.
16.
18
14
3.
11.
20.
17
11
1.
15.
16
7
3
6.
19
8
19.
23.
3. Přepište a doplňte diakritická znaménka:
Muj pokoj je velky a moderni. V rohu vedle steny je pohovka, tam jsou
dva zlute polstare a dve plysove hracky – medved a mys. Vedle je barevna
televize, radio a CD-prehravac. Naproti mam pohodlne kreslo. Vpredu je
okno. U okna je hnedy psaci stul a hneda zidle. Na stole je sedy pocitac,
slovniky a sesity. Napravo jsou nove policky na knihy. Nalevo mam skrin na
saty a pradlo, knihovnu a stojaci lampu. Uprostred pokoje je zeleny koberec.
Vzadu je maly kulaty stolek. Na stolku je telefon a bila vaza. Na stene jsou
obrazy a fotografie.
4. Popište svůj pokoj.
Slovní zásoba
Místnost (pokoj)
Nábytek
Zařízení pokoje
podlaha
strop
stěna
okno
dveře (jen mn.č.)
stůl
stolek
židle (ž.r.)
stolička
křeslo
houpací křeslo
pohovka = gauč
postel
skříň (ž.r.)
skříň na šaty
skříň na prádlo
skříňka
knihovna = skříň na knihy
polička
polička na knihy
rádio
přehrávač
počítač
televize (ž.r.)
klíč
zámek
zrcadlo
obraz
hodiny (jen mn.č.)
záclony
koberec
lustr (m.r.)
lampa
stolní lampa
stojací lampa
nástěnná lampa
Číslovky 1–10:
1 – jeden (stůl), jedna (kniha), jedno (auto)
2 – dva (stoly), dvě (knihy / auta)
3 – tři
4 – čtyři
5 – pět
6 – šest
7 – sedm [sedum]
8 – osm [osum]
9 – devět
10 – deset
Lekce 4
Fonetika
1. Střídání samohlásek:
•dům – domy, vůz – vozy, kůň – na koni, dvůr – na dvoře, důl – v dole;
•sníh – na sněhu, vítr – ve větru, květ – kvítek, víra – věřit, míra – měřit;
•most – můstek, krok – krůček, bok – bůček, ostrov – ostrůvek, potok –
potůček;
•zub – zoubek, dub – doubek, kruh – kroužek;
•nést – nesu, vézt – vezu, růst – rostu, žít – žiji, mýt – myji; zahrada –
zahrádka, obraz – obrázek, jméno – jmenuji se
Doplňujte slova podle vzoru:
• dům – domek, dvůr – ..., stůl – ...;
• vůz – vozík, nůž – ..., kůň – ...;
• zub – zoubek, kus – ..., sud – ..., chlup – ...;
• bouda – budka, trouba – ..., houba – ...
2. Ráz:
•v okně [f ¦ okně], v autobuse, v automatu, v Anglii, v Austrálii, v Ostravě,
v učebně;
•z okna [s ¦ okna], z autobusu, z automatu, z Afriky, z Ameriky, z Ostravy,
z učebnice, z Itálie;
•pod oknem [pot ¦ oknem], pod autem, pod autobusem, pod obrazem,
pod automatem, pod exponátem;
•bez adresy [bes ¦ adresy], bez Adama, bez ubrusu, bez aktovky, bez akcentu, bez alkoholu, bez emoce, bez oblečení;
•nad oknem [nat ¦ oknem], nad obrázkem, nad adresou, nad Ostravou, nad učitelem, nad Evropou
24
Gramatika
1. Substantiva: Akuzativ, jednotné číslo
mužský rod
ženský rod
střední rod
životné
tvrdý vzor: pan → pana
měkký vzor muž → muže
neživotné
hrad ø, les ø
pokoj ø
tvrdý vzor: žena → ženu
měkký vzor růže → růži
píseň ø
kost ø
tvrdý vzor: okno
měkký vzor pole
náměstí
2. Adjektiva: Akuzativ, jednotné číslo
tvrdý vzor:
bílý (stůl)
bílého (psa)
bílou (knihu)
bílé (auto)
mužský rod než.
ž.
ženský rod
střední rod
měkký vzor:
cizí (stůl)
cizího (psa)
cizí (knihu)
cizí (auto)
3. Zájmena: Akuzativ, jednotné číslo
můj / tvůj
mužský rod ž.
než.
ženský rod
střední rod
mého (psa)
můj (stůl)
mou (knihu)
mé (auto)
mužský rod ž.
než.
ženský rod
střední rod
náš / váš
její
jeho
ten
toho (psa)
ten (stůl)
tu (knihu)
to (auto)
4. Substantiva, adjektiva, zájmena: Akuzativ, množné číslo
mužský rod než.
ženský rod
střední rod
jejich
našeho (psa) jejího (psa)
(psa)
(psa)
náš (stůl)
její (stůl)
(stůl)
(stůl)
jeho
jejich
naši (knihu) její (knihu)
(knihu)
(knihu)
naše (auto) její (auta)
(auto)
(auto)
mužský rod ž. (!)
Ak. pl. = Ak. pl. (než.)
Ak. pl. = N. pl.
25
Cvičení
1. Tvořte věty:
Mám dárek pro Mám doma Mám ráda Nemám ráda V pokoji máme (tvá maminka, váš přítel, naše přítelkyně, její tatínek, jeho
sestra, tvůj bratr, ten cizinec, naše kamarádka, má teta,
můj strýc).
(hodný pes, černá kočka, šedý kocour, africký papoušek,
bílá krysa, malý křeček, veselé morče, stará želva, zlatá
rybka).
(klasická hudba, sport, moderní umění, deštivé počasí,
italská opera, ruský balet, ten italský herec, ta zajímavá
kniha).
(abstraktní malířství, červená barva, moderní literatura,
těžká práce, pražská architektura, náš učitel, to špinavé
město).
(velká postel, stará skříň, psací stůl, pohodlná pohovka,
hezký obraz, hnědá židle, velké okno, nový počítač, stojací
lampa).
2. Vyplňte tabulku:
Nominativ sg.
Nominativ pl.
Akuzativ pl.
To je ...
To jsou ...
hodný student
černý pes
bílý orel
šedý holub
lední medvěd
moderní muž
veselý kamarád
cizí osel
hubený cizinec
stříbrný had
krásný páv
zlý pštros
hodní studenti
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Mám rád(a) ... /
Nemám rád(a) ...
hodné studenty
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
26
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj kamarád
Můj kamarád se jmenuje Jan Novák. Je Čech. Pro své kamarády je
prostě Honza.
Je dost mladý. Je vysoký a štíhlý. Má krátké černé vlasy. Jeho oči jsou
hnědé, nos je přímý, rty jsou tenké. Zkrátka má hezký obličej. Má rád sport,
a proto má dobré svaly.
Obvykle má na sobě tmavomodré džíny, černé boty a nějaký svetr. Dnes
má zelený pruhovaný svetr a na krku má bledězelený šátek. V ruce drží květiny. Jsou bílé a růžové. To jsou květiny pro jeho přítelkyni.
2. Spojujte slova ve dvou sloupcích:
Oči jsou ...
... kulatý.
Nos je ...
... přímý.
Vlasy jsou ...
... dlouhé.
Záda jsou ...
... štíhlá.
Břicho je ...
... hnědé.
Postava je ...
... bílé.
Zuby jsou ...
... zrzavé.
Nohy jsou ...
... velké.
Obličej je ...
... široká.
Je bledý ...
... jako prase.
Je hubený ...
... jako opice.
Je chlupatý ...
... jako vosa.
Je hezký ...
... jako stěna.
Je špinavý ...
... jako obrázek.
Je štíhlá ...
... jako tyč.
27
3. Přečtěte česká přísloví. Co znamenají?
I stěny mají uši.
Strach má velké oči.
Lež má krátké nohy.
Oko za oko, zub za zub.
Je samá ruka, samá noha.
Má obě ruce levé.
4. Popište svého kamaráda nebo nějakou známou osobnost.
Slovní zásoba
Lidské tělo
Hlava
obličej
čelo
oko (mn.č. oči)
obočí
ucho (mn.č. uši)
nos
tvář (ž.r.)
ústa ( jen mn.č.)
ret, rty
zub
vlasy
brada
vousy
knír
Končetiny
ruka (mn.č. ruce)
noha
loket (mn.č. lokty)
koleno
rameno
prst:
palec
ukazováček
prostředníček
prsteníček
malíček
nehet (mn.č. nehty)
pravý – levý
horní – dolní (ret, končetina)
postava:
hubená – štíhlá – silná / plnoštíhlá
vysoká – malá
pleť:
bledá – snědá / opálená
Trup
prsa ( jen mn.č.)
břicho
pás
záda ( jen mn.č.)
krk
pleť (ž.r.)
chlupy
pihy
mateřské znaménko
vlasy: dlouhé / krátké
rovné / vlnité / kudrnaté
tmavé / plavé / zrzavé
holohlavý
Lekce 5
Fonetika
1. Střídání souhlásek:
• ruka – na ruce, noha – na noze, socha – o soše, hora – na hoře, Olga –
k Olze, Amerika – v Americe, Praha – v Praze, Ankara – v Ankaře,
Jitka – k Jitce, Věra – k Věře;
• Slovák – Slováci, Čech – Češi, kluk – kluci, hoch – hoši, bratr – bratři,
Kazach – Kazaši, profesor – profesoři, inženýr – inženýři;
Doplňujte slova podle vzoru:
•na noze – noha, na ruce – ..., v Praze – ..., o mouše – ..., na Volze – ...,
v řece – ..., o bleše – ..., k sestře – ..., o Olze – ..., o Věře – ..., o Blance –
..., o Barboře – ...;
•vlci – vlk, ptáci – ..., bratři – ..., Češi – ..., doktoři – ..., Poláci – ..., černoši –
..., tygři – ..., dělníci – ....
2. Vokalizace předložek:
•v//ve: … škole, … knize, … městě, … vlaku, … vodě, … třídě, … sešitě,
… filmu;
•z//ze: … fakulty, … školy, … práce, … závodu, … města, … Prahy,
… Slovenska;
•s//se: … bratrem, … sestrou, … mnou, … tebou, … strýcem, … tetou,
… studentem, … chlapcem, … Zuzkou;
•k//ke: … mně, … tobě, … kamarádce, … Petře, … Kateřině, … tetě,
… sestře, … knihovně, … městu, … fakultě
Gramatika
1. Časování sloves: 1. třída
nést
nesu
neseme
neseš
nesete
nese
nesou
29
být – budu (budoucí čas)
brát – beru
prát – peru
jít – jdu
jet – jedu
vézt – vezu
vést – vedu
krást – kradu
plést – pletu
kvést – kvetu
chápat – chápu
plavat – plavu
plakat – pláču
skákat – skáču
mazat – mažu
ukázat – ukážu
poslat – pošlu
otevřít – otevřu
zavřít – zavřu
utřít – utřu
zemřít – zemřu
růst – rostu
číst – čtu
psát – píšu
zvát – zvu
lhát – lžu
téci (téct) – teču
péci (péct) – peču
obléci (obléct) – obleču
moci (moct) – mohu
pomoci (pomoct) – pomohu
moci (moct)
mohu (můžu)
můžeme
můžeš
můžete
může
mohou (můžou)
Tvary můžu a můžou jsou hovorové.
2. Budoucí čas sloves nedokonavých
číst
budu číst
budeme číst
budeš číst
budete číst
bude číst
budou číst
Cvičení
1. Doplňujte vhodná slovesa:
30
2. Doplňujte slovesa jet, jít, ukázat, růst, péci, prát, číst, psát, plést, vést,
obléci si, zvát, téci:
Dnes … otec do práce pěšky. Spolu s kamarádkou (já) … do parku.
Večer (my) … do Prahy. Maminka dnes … buchty s tvarohem. V parku …
staré duby a břízy. Cesta z Minsku do Prahy … přes Polsko. Do práce vždy
(já) … metrem. Má sestra … hezké svetry. Komu … ten dopis? Eva … nás
na kávu. Tam … široká řeka. Teta … ubrus. Studenti … domácí úkol. (Vy)
… noviny každý den? Zítra vám (my) … naše město. Vlak … do Prahy.
V sobotu (já) … na návštěvu, … nové hezké šaty.
3. Přeložte česká přísloví:
Kdo lže, ten krade.
Kdo maže, ten jede.
4. Tvořte budoucí čas:
Babička plete šálu a rukavice.
Ten strom na zahradě ještě roste, ale květiny vedle stromu už nekvetou.
Holka nepláče.
Pereme oblečení každou sobotu.
Nečtu ten nudný román.
My s maminkou pečeme makový koláč.
V létě plaveš v řece?
Tatínek čte noviny a maminka píše dopis.
5. Spočítejte:
2 + 1 =
5 – 3 =
6 + 1 =
5 – 3 =
7 – 6 =
7 + 3 =
4 – 3 =
7 – 4 =
1+4=
8–5=
3+3=
9–9=
+ a / plus
- mínus
=1
je 1
=2
=3
=4
jsou 2
jsou 3
jsou 4
=5
je 5
Text
1. Přečtěte a přeložte:

Mám ráda módu a krásné oblečení, proto ráda čtu módní časopisy a
mám velkou skříň na šaty. Jsou tam sukně, kalhoty a různé halenky. V oddělení
na prádlo jsou trička, kalhotky, ponožky, noční košile a pyžama.
Každý den mám na sobě jiné oblečení. V pondělí je to třeba bílá halenka
a černé široké kalhoty. V úterý mám na sobě šedý vlněný kostým, ve středu –
31
malé černé šaty a barevný šátek. Ve čtvrtek mám na sobě pruhovaný svetr a
dlouhou červenou sukni, v pátek – úzké kostkované kalhoty, košili a vestu.
V sobotu a v neděli mám volno. Obvykle jdu na procházku nebo jedu
někam na výlet a většinou mám na sobě džíny, nějaké tričko nebo rolák a
sportovní boty. Někdy zvu kamarádky na kávu nebo jdu na návštěvu a mám
na sobě krátkou sukni, hezkou halenku a lodičky.
2. Rozluštěte křížovku:
P K
Š
S
A T K Y O V D P
Y O B U N D A Ě B E L O
Ž
S
A T
A K O B B Č L
J
N
Í
S
A N
O Á E E T K O
M Ý Č Ě L T T
P K A A Ž
O M Š
I
A T Y R
V R U K A V
K O
Š
I
I
O P
L K
C E L H Y
L E Č E Ě A O Š
K A L H O T K Y K V T Á
Ž U
S
P A N
Š O R T K Y L
V E T R D Ž
Í
N Y A A
Opište písmena, která Vám zbyla:
.
Přečtěte české přísloví.
32
Slovní zásoba
Oblečení
svetr
rolák
tričko
sukně (ž.r.)
kalhoty ( jen mn.č.)
džíny ( jen mn.č.)
šaty ( jen mn.č.)
halenka = blůza
košile (ž.r.)
noční košile
pyžamo
pánský oblek
sako
vesta
kravata
dámský kostým
spodní prádlo
podprsenka
kalhotky ( jen mn.č.)
slipy ( jen mn.č.)
trenýrky ( jen mn.č.)
ponožky ( jedn.č. ponožka)
podkolenky
( jedn.č. podkolenka)
punčochy
( jedn.č. punčocha)
punčochové kalhoty
(punčocháče hovor.)
župan
plavky ( jen mn.č.)
dámské plavky
pánské plavky
bunda
kabát
plášť do deště
šála
šátek
rukavice
čepice
klobouk
pásek
kapesník
Obuv
kabelka
taška
aktovka
batoh
kufr
deštník
prsten
náušnice
náramek
náhrdelník
korály
řetízek
přívěsek
hodinky ( jen mn.č.)
sluneční brýle ( jen mn.č.)
boty ( jedn.č. bota)
sportovní boty
vlněný
lodičky ( jedn.č. lodička) bavlněný
sandály ( jedn.č. sandál)
lněný
bačkory ( jedn.č. bačkora)
– pruhovaný
– kostkovaný
mít na sobě + Ak.
– puntíkovaný
Dny v týdnu
Kdy?
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
v pondělí
v úterý
ve středu
ve čtvrtek
v pátek
v sobotu
v neděli
Lekce 6
Fonetika
Přejatá slova:
•diktát, aritmetika, organizace, kritika, estetika,
politika, diskuse, digitální, dirigent, monitor,
uniforma, univerzita;
1. di, ti, ni – [dy, ty, ny]
2. -ismus – [-izmus]
•realismus, futurismus, idealismus,
primitivismus;
3. -ura – [-úra]
•architektura, struktura, literatura, brožura,
figura, lokomotiva, aktiv, substantivum,
adjektivum, infinitiv, definitivní, kolektiv;
4. th – [t]
•Thomas, Beethoven, Thajsko, Athény, Athos,
thriller;
-iv – [-ív]
5. x – [ks] / [gz]
6. ia – [ija] io – [ijo]
iu – [iju] ie – [ije]
•index, text, reflex, syntax, expres, textil, luxus,
praxe, existence, exotický, exemplář, exhumace;
•fialka, rádio, historie, stipendium, fantazie, unie, stadión, génius, studium,
dieta, dialektologie, biologie, gladiátor;
Ve slovech cizího původu se po h, k, ch, r může psát i
a po c se může psát y
•historie, kilogram, chirurg, cyklus
Gramatika
1. Časování sloves: 2. třída. Budoucí čas sloves dokonavých
tisknu
tiskneš
tiskne
tisknout
tiskneme
tisknete
tisknou
34
sednout si
lehnout si
minout
zvednout
zapomenout
odpočinout +
usnout
zapnout
vypnout
zamknout
začít – začnu
vzít – vezmu říci (říct) – řeknu
stát se – stanu se
vstát – vstanu
dostat – dostanu
dostat se – dostanu se
zůstat – zůstanu
přestat – přestanu
2. Substantiva m.r. živ.: Nominativ plurálu
-i
student – studenti
kluk – kluci
pstruh – pstruzi
hoch – hoši
profesor – profesoři
k→c
h, g → z
ch → š
r→ř
a) slova na -an
b) slova na -tel
-é
Američan – Američané, občan – občané
učitel – učitelé, spisovatel – spisovatelé,
přítel – přátelé (!)
turista – turisté, bohemista – bohemisté
člověk – lidé, soused – sousedé, host – hosté, anděl – andělé, Španěl – Španělé, Žid
– Židé
c) slova na -ista
d) některá další slova
a) jednoslabičné názvy národností Rus – Rusové, Švéd – Švédové
+ Ital – Italové, Arab – Arabové,
Bělorus – Bělorusové
Ale: Čech – Češi, Žid – Židé
kolega – kolegové,
b) slova na -a
(kromě
slov
na
-ista)
předseda – předsedové
-ové
filolog – filologové, filozof – filozofové
c) cizí slova na -log nebo -zof
d) názvy některých členů rodiny
otec – otcové, syn – synové,
strýc – strýcové, dědeček – dědečkové
Ale: bratr – bratři, bratranec – bratranci
e) některá další slova
pán – pánové
Zapamatujte si:
otec + matka = rodiče
dědeček + babička = prarodiče
kůň – pl. koně
3. Adjektiva m.r. živ.: Nominativ plurálu
-í
k→c
h, g → z
ch → š
r→ř
ský → ští
cký → čtí
hezký muž – hezcí muži
drahý muž – drazí muži
hluchý muž – hluší muži
chytrý muž – chytří muži
přátelský muž – přátelští muži
sympatický muž – sympatičtí muži
35
4. Přivlastňovací adjektiva
+ in
ž.r.
sg.
Irenin (pes, stůl)
Irenina (kniha)
Irenino (auto)
pl.
Irenini (psi)
Ireniny (stoly)
Ireniny (knihy)
Irenina (auta)
Irena má ...
k → č
h, g → ž
ch → š
r → ř
+ ův (ov-)
m.r.
Tomášův (pes, stůl)
sg. Tomášova (kniha)
Tomášovo (auto)
Tomáš má ...
pl.
Katka → Katčin Olga → Olžin
snacha → snašin sestra → sestřin
Tomášovi (psi)
Tomášovy (stoly)
Tomášovy (knihy)
Tomášova (auta)
otec → otcův
Mirek → Mirkův
Pavel → Pavlův
Cvičení
1. Doplňujte správné tvary sloves:
(Ona – sednout si) na pohovku a (začít) číst zajímavou knihu. (Já – říct) o
tom jenom své sestře. (Zvednout) ten kufr? Marie, (sednout si) na židli nebo na
gauč? (My – přijít) domů a (začít) psát domácí úkol. (Oni – lehnout si) a rychle
(usnout). Jak se (já – dostat) ke stanici metra? Nikam (my – nejít), (zůstat) doma.
(Já – vypnout) počítač a (zapnout) televizi. (Vy – lehnout si) na chvíli a (odpočinout
si) prosím. Kdy (přestat) dělat chyby? Zítra rodiče (dostat) můj dopis.
2. Přeložte česká přísloví:
Co se zvykne, neodvykne.
3. Dejte do množného čísla:
Vzor: To je malý kluk. – To jsou malí kluci.
To je nový student. To je starý kamarád. To je dobrý otec.
To je italský profesor. To je známý člověk. To je běloruský spisovatel.
To je anglický kolega. To je americký občan. To je tvůj mladší bratr? Ten chlapec je tichý.
Ten pták je velký.
Ten český herec je sympatický.
Ten policista je přísný.
Jaký je váš syn?
Můj strýc je ženatý.
Náš kocour je pruhovaný.
Váš pes je chytrý.
Tam je nějaký člověk.
36
To je vysoký muž.
To je polský lektor.
To je starý dědeček.
To je ten učitel.
To není náš soused.
To je můj příbuzný.
V zoologické zahradě je červený vlk, africký lev, lední medvěd, zelený
krokodýl, zlý tygr, starý slon a krásný páv.
4. Tvořte věty:
Vzor: Teta má syna. – To je tetin syn.
Maminka má bratra.
Tatínek má bratra.
Teta má babičku.
Bratranec má strýce.
Maminka má neteř.
Sestra má dítě.
Synovec má dědečka.
Babička má sestru.
Tatínek má sestry.
Kamarád má sourozence.
Kamarádka má rodiče.
Sestra má syny.
Bratr má děti.
Kolega má bratry.
Petr má kamarády.
Petra má kamarádky.
Jana má přítele.
Jan má přítelkyni.
Katka má kotě.
Lenka má kocoura.
Jiřina má želvu.
Václav má auto.
Tomáš má psa.
Renáta má tchyni.
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Radkova rodina
Na fotografii je můj dědeček. Jmenuje se Václav. Je
mu 68 let a je důchodce. Dědeček má tři děti, to jsou má
maminka a dvě její mladší sestry, mé tety. Teta Renáta a
teta Lenka jsou stejně staré, protože jsou dvojčata. Je jim
35 let. Teta Renáta je vdaná a má dvě děti. To jsou můj
bratranec Honza a má sestřenice Hanka.
Má maminka se jmenuje Taťána a je jí 39 let. Maminčin
manžel, můj otec,
se jmenuje Michal.
Všimněte si:
Jmenuje se Václav.
Je mu 42 roky.
Má maminka se jmenuje Taťána.
Ta t í n e k n e m á
Maminčin manžel, můj otec, se jmenuje Michal.
sou rozence, je
37
jedináček. Tatínkovi rodiče jsou Slováci a žijí v Bratislavě. Babička se jmenuje
Eva a dědeček se jmenuje Marián.
Já nejsem jedináček, mám staršího bratra. Jmenuje se Tomáš a je mu
19 let. Je student, studuje na Karlově univerzitě dějiny kultury. Není ženatý,
ale má přítelkyni. Bratrova přítelkyně se jmenuje Katka. Je také studentka.
Studují ve stejné skupině.
Mám ještě kocoura. Je moc hodný. Jmenuje se Mikeš a jsou mu 4 roky.
Je můj kamarád.
2. Doplňujte rodokmen:
3. Doplňujte vhodná slova:
Tomáš je … syn.
Eva je … babička.
Hanka a Honza jsou … vnoučata.
… je Tomášova teta.
Marián je … manžel.
Renata a Lenka jsou … sestry.
Eva je Taťánina … .
4. Přečtěte stránku z telefonního seznamu:
38
Hanka je … neteř.
Tomáš je Renatin … .
Mikeš je … kocour.
Tomáš je … přítel.
Honza je Radkův … .
Václav je … tchán.
Hanka je … sestřenice.
5. Přečtěte správně číslovky:
Jsem Eva Nováková. – Kolik je vám let? – Je mi 28 let.
Jsi má mladší sestra. – Kolik je mi let? – Je ti 19 let.
To je má teta. – Kolik je jí let? – Je jí 59 let.
To je můj tatínek. – Kolik je mu
let? – Je mu 36 let.
Všimněte si:
Je mu 1 (21, 31...) rok.
To jsou dvojčata. – Kolik je jim
Jsou mu 2 (3, 4, 22, 23, 24...) roky.
let? – Je jim 11 let.
Je mu 5 (6, 7, 8, 9, 10, 11, 25...) let.
6. Změňte podle vzoru:
Vzor: Jmenuji se Marta. (má sestřenice) – Má sestřenice se také jmenuje Marta.
Obleču si zelený svetr. (kamarádka)
Jmenuje se Tomáš. (tvůj bratr)
Sednu si na gauč. (děti)
Jmenují se Eva a Pavel. (mí sourozenci)
Jmenuje se Lenka. (jedna má známá)
Lehneme si na chvíli. (její malá dcera)
Vezmu si kousek dortu. (tatínek a maminka)
7. Jaká je vaše rodina?
8. Přečtěte, obrázky nahraďte slovy:
Pan Janík a jeho rodina
Ten
se jmenuje Karel Janík. Má v Praze velký a krásný
Žije tam také jeho
. Je jí 6 let.
, jmenuje se Eva .................... . Mají spolu
se jmenuje Honza. Je mu už 10 let.
39
.
a
se jmenuje Hanka.
. Každý večer se celá rodina schází ve velkém
Vpředu je velké
je hezký.
. Na okně jsou ............ .
Vedle visí .................. . Na něm je písek a nebe. Uprostřed stojí kulatý
Nalevo je hnědá ................. , napravo je zelená
. Teď .......... .......... hodiny. V rohu je
.
. Nad pohovkou ............
.
Na podlaze je žlutý .......................... .
večer obvykle
domácí úkol a
má


,
se dívá na

+
pojede
.
kamarádkám.

. V létě
+
na Slovensko. Žije tam pan Novák. To je
a

je ............... . Pan Novák má
40
+
otec. Pro
je ............. . Pro

a
.
Slovní zásoba
Rodina


manžel
manželka
manželé
nevlastní matka
matka
(maminka, máma) nevlastní otec
otec
(tatínek)
rodiče
syn
dcera
dítě, jedináček
sestra
dvojčata
mladší, starší
děti
bratr
sourozenci
dědeček
babička
svobodný, svobodná
vnučka
ženatý, vdaná
rozvedený, rozvedená
prarodiče
vnuk
vnoučata
strýc
bratranec
synovec
tchán
zeť
teta
sestřenice
neteř
tchyně
snacha
příbuzný, příbuzná
Číslovky 11–99
11 – jedenáct
12 – dvanáct
13 – třináct
14 – čtrnáct
15 – patnáct
16 – šestnáct
17 – sedmnáct [sedumnáct]
18 – osmnáct [osumnáct]
19 – devatenáct
20 – dvacet
30 – třicet
40 – čtyřicet
23 – dvacet tři
nebo
třiadvacet
50 – padesát
60 – šedesát
70 – sedmdesát [sedumdesát]
80 – osmdesát [osumdesát]
90 – devadesát
75 – sedmdesát pět
nebo
pětasedmdesát
Lekce 7
Gramatika
1. Časování sloves: 3. třída
pracuji (u)
pracuješ
pracuje
děkovat
jmenovat (se)
pozdravovat
gratulovat
připravovat (se)
pamatovat
zapamatovat si
potřebovat
navštěvovat
cestovat
kupovat
pracovat
pracujeme
pracujete
pracují (ou)
telefonovat
studovat
mailovat
sportovat
existovat
vysvětlovat
opakovat
doplňovat
opravovat
vypravovat
pokračovat
+
ovat → uj + □
tvary pracuju a pracujou
jsou hovorové
pít (piji)
mýt (myji)
bít (biji)
žít (žiji)
šít (šiji)
hrát (hraji)
přát (přeji)
blahopřát (blahopřeji)
smát se (směji se)
2. Tvoření substantiv ženského rodu od substantiv mužského rodu
(přechylování)
+ka
a) názvy národností
Švéd – Švédka, Angličan – Angličanka
(!) Japonec – Japonka, Polák – Polka
Ale:
Turek – Turkyně, Řek – Řekyně
Slovák – Slovenka
b) -(i)sta → -(i)stka
turista – turistka, gymnasta – gymnastka
c) další slova
učitel – učitelka, student – studentka
k → č:
h, g → ž:
ch → š:
+ice
-ník → -nice
zpěvák – zpěvačka
filolog – filoložka
Čech – Češka
číšník – číšnice, úředník – úřednice
Ale: právník – právnička
42
+yně
+ová
-ec → -kyně
-ce → -kyně
sportovec – sportovkyně
důchodce – důchodkyně
+ ministr – ministryně
přítel – přítelkyně
Ale: herec – herečka
příjmení
pan Novák – paní Nováková
pan Ivanov – paní Ivanovová
Některé české názvy osob jsou substantivovanými adjektivy a tvary ženského rodu tvoří jako adjektiva tvrdého nebo měkkého vzoru:
vrátný – vrátná
účetní – účetní
3. Názvy jazyku
+ina
-ský → -ština
(-šský → -ština )
-cký → -čtina
pan Malý – paní Malá
pan Krejčí – paní Krejčí
polský – polština,
kazašský – kazaština
turecký – turečtina, anglický – angličtina
(!) německý – němčina
mateřský jazyk = mateřština
4. Názvy států
+sko/
cko
-ský → -sko
-cký → -cko
Ale:
polský – Polsko, slovenský – Slovensko
turecký – Turecko, německý – Německo
– Anglie, Austrálie, Belgie, Velká Británie, Francie, Indie, Itálie,
Makedonie, Moldávie
– Černá Hora, Česká republika, Čína, Litva, Kanada, Ukrajina
– Kazachstán, Uzbekistán apod.
– Spojené státy americké
Cvičení
1. Vyplňujte tabulku:
Nominativ
sg.
Bělorus
Polák
Slovák
Kazach
Američan
Angličan
Nominativ
ženský rod
pl.
Bělorusové Běloruska
Slovenka
přídavné
jméno
běloruský
slovenský
43
stát
jazyk
Bělorusko běloruština
Bulhar
Rumun
Maďar
Fin
Ir
Ind
Číňan
Švéd
Dán
Skot
Francouz
Ital
Srb
Němec
Nor
Čech
Řek
indický
O které jazyky máte zájem?
O který stát máte zájem?
O kterou kulturu máte zájem?
hindština
Všimněte si:
mít zájem + o + Ak.
Mám zájem o politiku (tenis, umění).
2. Napište ženský protějšek:
zpěvák
spisovatel
novinář
učitel
úředník
herec
právník
prodavač
sportovec
překladatel
manažer
důchodce
notář průvodčí
ministr lékárník
lékař
umělec
číšník
soudce
tlumočník
účetní
průvodce
kadeřník
3. Doplňujte správné tvary sloves:
Každý den (já – kupovat) chléb a mléko. V hospodě (my – pít) pivo,
v kavárně (pít) kávu. Vendula (milovat) Prahu. Já (milovat) Minsk. (Já –
děkovat) své kamarádce za novou knihu. Jak se (jmenovat)? (Jmenovat se)
Marek. Sestry (jmenovat se) Jana a Marta. Mí rodiče (žít) na venkově. Jak
dlouho (vy – žít) v Praze? Proč (nepít) černou kávu? Děti (hrát si) na zahradě
a (smát se). (Já – navštěvovat) svou babičku každý rok. Můj bratr často (hrát)
na piano. Otec a syn (hrát) šachy. Ráno (já – pít) čaj nebo kávu. Naše rodina
44
(žít) v Minsku. Váza (spadnout) a (rozbít se). V Čechách (pít) pivo, ve Francii
(pít) víno. V létě (my – žít) u babičky. Pes (žít) u nás už 8 let. Paní Nováková,
(pít) bílou nebo černou kávu? Pan Novák (mít) 2 dcery. (Já – mít) bratra a
sestru, (být) mí sourozenci. V pokoji (být) děti, (mít) hračky. Na hodině češtiny
(my – číst) texty, (psát) diktáty, (vyslovovat) nová slova, (opakovat) gramatiku
a (opravovat) chyby. My všechny (být) ženy a pivo (nepít).
4. Přeložte česká přísloví:
Chybovat je lidské.
5. Tvořte věty:
Konec korunuje dílo.
Všimněte si:
Hraje fotbal (tenis, šachy).
Fotbalista (pl.) – hrát – fotbal.
Hraje na kytaru (na klavír, na housle).
(Ty) – moct – to – udělat?
Tatínek – číst – dnešní – noviny.
(Já) – zvát – kamarád – na – pivo.
Nikdy – (já) – nezapomenout – na – svůj – kamarád (pl.).
Marta a Tomáš – jít – na – káva.
Irena – mít – dobrý – kamarádka.
(Ty) – psát – domácí – úkol – každý – den?
Student (pl.) – studovat – francouzský – gramatika.
Profesor – vysvětlovat – nový – látka.
Můj – mladší – sestra – hodně – telefonovat.
(Já) – lehnout si – na – chvíle – a – odpočinout.
(Já) – opakovat – nový – slovo (pl.).
Můj – dítě – dobře – hrát – na – kytara.
Babička – péct – dobrý – buchta (pl.).
Zítra – (my) – jít – na – návštěva.
(Já) – mít – rád – dobrá – kniha (pl.).
Kamarád (pl.) – pít – červený – víno.
Kluk (pl.) – číst – zajímavý – časopis.
Můj – teta – kupovat – nový – krásný – sukně.
(My) – potřebovat – nový – učebnice.
Text
1. Přečtěte a přeložte:

V naší rodině existuje tradice. Můj pradědeček byl lékař, můj dědeček byl také
lékař, známý chirurg. Má babička lékařka nebyla, ale byla lékárnice. Mí rodiče jsou
lékaři a má starší sestra studuje na univerzitě medicínu, bude také lékařka.
45
Já nemám zájem o medicínu. Existují jiná zajímavá povolání, například
podnikatel, manažer, architekt, umělec, právník, učitel. Má přítelkyně Lenka
studuje herectví. Bude divadelní herečka. Její tatínek je novinář. Pracuje na
televizi. Má velký zájem o společenský život a politiku. Lenčin dědeček je
spisovatel, píše knihy pro děti. Lenčina maminka je účetní, pracuje ve velké
firmě. Její práce je velmi složitá a důležitá.
2. Tvořte věty:
3. Přeložte česká přísloví:
Hlad je nejlepší kuchař.
Hněv je špatný rádce.
Čas je nejlepší lékař.
Cvik je nejlepší učitel.
46
4. Rozluštěte křížovku. Přečtěte a přeložte české přísloví.
6
3
12
13
9
4
2
19
8
14 15
5
20
11
7
10
17
16
18
1
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Můj strýc peče chléb, je ... .
Má starší sestra pracuje ve velké firmě, organizuje práci šéfa, je ... .
Jeden můj známý připravuje programy pro počítače, je ... .
Můj mladší bratr pracuje na policii, je ... .
Má kamarádka upravuje lidem vlasy, je ... .
Má sestřenice pracuje v nemocnici, ale není lékařka, je ... ... .
Můj bratranec obsluhuje hosty v kavárně, je ... .
Můj dědeček hraje na housle, je ... .
Můj otec pracuje u známého zpěváka, organizuje koncerty, je ... .
Má babička pracuje v restauraci, vaří obědy, je ... .
Můj kamarád pracuje na poště, doručuje dopisy, je ... .
47
12.Ještě jeden můj bratranec pracuje v knihovně, půjčuje knihy a časopisy,
je ... .
13.Má maminka nepracuje, je ... ... ... .
14.Můj bývalý spolužák řídí autobus, je ... .
15.Má mladší sestra pracuje na módních přehlídkách a pro módní časopisy,
bude slavná jako Naomi Campbell, je ... .
16.Má tchyně pracuje u soudu, je ... .
17.Můj soused píše články do novin a časopisů, je ... .
18.Můj tchán pracuje v Akademii věd, je ... .
19.Můj starší bratr má vlastní firmu, je ... .
20.Má sousedka pracuje v obchodě, je ... .
Slovní zásoba
Povolání
architekt
automechanik
básník
číšník
dělník
důstojník
farmář
herec
houslista
hudebník
kadeřník
knihovník
krejčí
kuchař
lékárník
lékař
letec
***
žena v domácnosti
důchodce
listonoš
malíř
manažer
ministr
modelka
notář
novinář
pekař
podnikatel
policista
právník
prodavač
programátor
průvodce
průvodčí
překladatel
řidič
sekretář
skladatel
soudce
spisovatel
sportovec
tlumočník
účetní
učitel
vysokoškolský učitel
uklízeč
umělec
úředník
vědec
voják
zahradník
zdravotní sestra
zpěvák
Lekce 8
Gramatika
1. Časování sloves: 4. třída
prosím
prosíš
prosí
mluvit
vařit
učit (se)
půjčit
končit
koupit
chodit
jezdit
těšit se
vrátit (se)
prosit
prosíme
prosíte
prosí
vidět
slyšet
mlčet
běžet
letět
držet
večeřet
umím
umíš
umí
+ bát se (bojím se)
stát (stojím)
spát (spím)
umět
umíme
umíte
umějí
přicházet
odcházet
přijíždět
odjíždět
procházet se
prohlížet si
zkoušet
rozumět
chybět
vracet (se)
nacházet se
myslit/myslet
bydlit/bydlet
vím
víš
ví
vědět
víme
víte
vědí
jím
jíš
jí
2. Substantiva: Instrumentál, jednotné číslo
jíst
jíme
jíte
jedí
množné číslo
mužský rod životné
neživotné
tvrdý vzor: pán → pánem hrad → hradem
měkký vzor muž → mužem pokoj → pokojem
pány
muži
ženský rod
tvrdý vzor: žena → ženou
měkký vzor růže → růží
píseň → písní
kost → kostí
střední rod
tvrdý vzor: okno → oknem
měkký vzor pole → polem
náměstí → náměstím
ženský rod
ženami
růžemi
písněmi
kostmi
střední rod
okny
poli
náměstími
49
mužský rod
3. Budoucí čas sloves pohybu
Infinitiv
Budoucí čas (1.os. jedn.č.)
jít
půjdu
jet
pojedu
letět
poletím
4. Adjektiva: Instrumentál, jednotné číslomnožné číslo
tvrdý vzor:
měkký vzor:
mužský rod než. bílým (stolem, cizím (stolem,
psem)
psem)
ž.
ženský rod
bílou (knihou) cizí (knihou)
střední rod
bílým (autem) cizím (autem)
tvrdý vzor: měkký vzor:
bílými
cizími
(stoly,
(stoly,
knihami,
knihami,
uty)
auty)
Cvičení
1. Dejte slovesa do správných tvarů:
Každý večer (my – chodit) na procházku. (Já – skončit) tu práci zítra večer.
Babička (sedět) v křesle. Před studenty (ležet) knihy a sešity. Učitel (mluvit),
studenti (mlčet) a (psát). (My – studovat) teprve první rok a (neumět) dobře
česky. Naše rodina každý rok (jezdit) k moři. Už (vy – těšit se) na prázdniny?
(Ty – bydlet) s rodiči? Můj bratr nikdy (nejíst) bílý chléb a (nepít) pivo, protože
(držet) dietu. (Já – vědět), že (vy – mít) hlad. Petře, (vědět), kde (být) mé
sešity? (My – nevědět), kde je hlavní pošta. Standa (vědět), že má babička
(žít) na venkově. U okna (stát) mladý muž a (telefonovat). Děti (sedět) u stolu.
Štěňata (být) ještě malá, a proto (nejíst) maso, jen (pít) mléko. (Já – bát se),
že (ztratit se) ve velkém městě. V paláci (bydlet) král a královna. Jak dlouho
(ty – bydlet) na ostrově? (Chybět) mi jeden papír. (Chybět) mi dva papíry. Na
co (vy – myslet)? (Já – zapálit) svíčku a (posadit se) ke stolu. (My – jet) do
obchodu a (nakoupit si) různé užitečné věci.
2. Doplňujte správné tvary substantiv a adjektiv:
Myji se (teplá voda). Do kina půjdu s (kamarádka). Píšu (tužka) a (pero).
Pojedeme (metro) nebo (tramvaj)? Na Slovensko pojedeme (nové auto). Piji
kávu s (mléko) a (cukr). Sejdeme se před (čínská restaurace). Pod (psací stůl)
stojí velká krabice se (staré knihy). Obraz visí nad (křeslo). Zítra se seznámíme
s (čeští spisovatelé). Obchod je mezi (hotel) a (hlavní pošta). Pro mladšího
50
bratra koupím pohádkovou knihu s (pěkné obrázky). Procházíme se (městský
park). Jedeme (hlavní třída). Mezi (skříň) a (postel) je psací stůl. Profesor
mluví s (němečtí studenti). Na stole je váza s (exotické květiny).
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Praha
Praha je hlavní město České republiky. Nachází se tady
sídlo prezidenta a Sněmovna. Jsou tady také jiné důležité úřady:
ministerstva, banky, hlavní pošta, výzkumné ústavy, střední
a vysoké školy.
Praha je město, které je velice zajímavé pro turisty. Jsou
tady krásné historické a architektonické památky. Milovníci
architektury tu naleznou příklady snad všech stavebních stylů –
románské rotundy a baziliku, gotický chrám, renesanční paláce
i secesní veřejné stavby. Dominantu Prahy tvoří Hradčany
s katedrálou svatého Víta. Ve staré části města jsou úzké uličky,
tiché parčíky a malé kostelíky. Celé historické jádro města je
zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Patří sem Vyšehrad, Staré Město včetně Josefova, Malá
Strana, Hradčany a Nové Město. Každý rok sem přijíždí asi
4 000 000 turistů z různých zemí.
Prahou protéká řeka Vltava, která rozděluje město na dvě
části. Na západním břehu jsou Hradčany a Malá Strana, na
východním – Staré Město, Josefov a Vyšehrad. Východní a
západní břehy Vltavy spojuje 18 mostů. Jsou nádherné. Nejstarší
z nich je Karlův most. Je asi půl kilometru dlouhý a 10 metrů
široký. Je známý svými sochami. Z Karlova mostu je vidět
Národní divadlo, stojí přímo na nábřeží.
Staroměstské náměstí je nejstarší jádro města. Tam se
nachází pomník Mistra Jana Husa, chrám Panny Marie před
Týnem a Staroměstská radnice s proslulým orlojem. Josefov je
stará židovská čtvrť. Je známý magickým starým hřbitovem a
svými synagogami: Staronovou, Klausovou či Španělskou.
Když od Staroměstského náměstí půjdeme ulicí Železnou
a pak Rytířskou směrem na jih, dostaneme se na Václavské
náměstí. Dnes je to obchodní a kulturní centrum Prahy.
Najdeme tu banky, hotely, obchody s luxusním oblečením a
restaurace.
51
***
Dobrý den. Prosím vás, jak se dostanu k divadlu?
Divadlo není daleko, můžete jet dvě stanice metrem nebo jít pěšky.
Půjdu pěšky. Kudy mám jít?
Musíte jít přes most a pak na křižovatce zahněte vpravo, přijdete na
náměstí a uvidíte divadlo. Je to velká žlutá budova se sochami.
– Děkuji.
– Není zač.
–
–
–
–
2. Čí jména najdeme na plánu Prahy?
Dvořákovo nábřeží, Čechův most, Nerudova ulice, Karlovo náměstí, Jungmannova ulice, Masarykovo nábřeží, Opletalova ulice, Mánesův most, Jiráskovo
náměstí, Mozartova ulice, Gogolova ulice, Mickiewiczova ulice
3. Přečtěte správně číslovky:
Vltava je dlouhá 430 kilometrů.
V Praze je asi 500 věží.
V Praze bydlí 1 212 097 lidí (r. 2007).
Přes Vltavu vede 18 mostů.
Karlův most zdobí 30 soch.
Katedrála svatého Víta je dlouhá 124 metry.
Karlův most je dlouhý 520 metrů a široký 10 metrů.
Petřínská rozhledna je vysoká 60 metrů, nahoru vede
299 schodů.
Prašná brána je vysoká 65 metrů.
Václavské náměstí je dlouhé 750 metrů a široké
63 metry v horní a 48 metrů v dolní části.
Vstupenka do bludiště stojí 50 korun.
Přestupní jízdenka v Praze stojí 26 korun, jízdenka
na 3 dny (72 hodiny) stojí 330 korun.
K Pražskému Hradu se dostaneme tramvají číslo 23.
4. Napište číslovky slovy:
5, 15, 50, 55, 555;
23, 35, 96, 82; 137, 265, 841, 1 314, 1 968, 2 345, 5 244, 15 624, 682 001,
4 000 528, 1 234 567 890
5. Podívejte se na plán Prahy a vysvětlujte prosím, jak se dostaneme:
• od hlavního nádraží ke Staroměstské radnici?
• od Staroměstského náměstí k Národnímu divadlu?
• od Národního divadla k Pražskému Hradu?
52
6. Rozluštěte křížovku:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20 21
23
22
24
25
26
27
28
29
Slovní zásoba
100 – sto (jedno sto)
200 – dvě stě
300 – tři sta
400 – čtyři sta
500 – pět set
600 – šest set
700 – sedm set
800 – osm set
900 – devět set
Číslovky 100 – ...
1 000 – tisíc (jeden tisíc)
2 000 – dva tisíce
3 000 – tři tisíce
4 000 – čtyři tisíce
5 000 – pět tisíc
6 000 – šest tisíc
7 000 – sedm tisíc
8 000 – osm tisíc
9 000 – devět tisíc
1 000 000 – milion (jeden milion)
2–4 miliony
5–... milionů
1 000 000 000 – miliarda
(jedna miliarda)
2–4 miliardy
5–... miliard
1 234 567 890 – jedna miliarda dvě stě třicet čtyři miliony pět set šedesát sedm tisíc osm
set devades,át
54
Řadové číslovky
1. – první
2. – druhý
3. – třetí
4. – čtvrtý
5. – pátý
6. – šestý
7. – sedmý
8. – osmý
9. – devátý
10. – desátý
0. – nultý
11.–19.: -náct → -náctý (jedenáctý)
20.–40.: -cet → -cátý (dvacátý)
50.–90.: -desát → -desátý (padesátý)
100. – stý
1000. – tisící
1 000 000 – miliontý
21. – dvacátý první; 22. – dvacátý druhý …
21. – jedenadvacátý; 22. – dvaadvacátý …
Násobné číslovky
1x – jednou
2x – dvakrát
3x – třikrát
4x – čtyřikrát
Kolikrát týdně máš češtinu? – Dvakrát.
město x vesnice
ve městě x na venkově
Části města
čtvrť
sídliště
náměstí
ulice
třída
nábřeží
park
parčík
parkoviště
hřbitov
botanická zahrada
zoologická zahrada
Město
Městské budovy
radnice
úřad
pošta
banka
obchod
nákupní středisko
supermarket
škola
univerzita
knihovna
divadlo
kino
stadion
muzeum (stř.r.)
výstaviště
restaurace
kavárna
hospoda
továrna
nemocnice
lékárna
kostel
katedrála
hotel
hrad
palác
věž
hlavní město
velkoměsto
Městská doprava
autobus
autobus číslo 100
trolejbus
tramvaj (ž.r.)
metro
lanovka
taxík
chodník
silnice
křižovatka
semafor
přechod
podchod
zastávka
nádraží
železniční nádraží
autobusové nádraží
letiště
Lekce 9
Gramatika
1. Časování sloves: 5. třída
dělat
děláme
děláte
dělají
dělám
děláš
dělá
obědvat
snídat poslouchat
dívat se hledat čekat
dávat
začínat
nechat
zpívat
hýbat (se) +
říkat
vstávat vzpomínat
trvat
dát (dám)
ptát se (ptám se)
znát (znám)
mít (mám)
2. Slovesa + prepozice na +Ak.
dívat se na +Ak.
myslet na +Ak.
hrát na +Ak.
čekat na +Ak. vzpomínat na +Ak.
těšit se na +Ak. ptát se na +Ak.
připravovat se na +Ak.
zvyknout si na +Ak.
Cvičení
1. Dejte slovesa do správných tvarů:
V kolik hodin (vy – obědvat)? Co (ty – dělat) dnes večer? Toto cvičení
(my – udělat) zítra večer. Kde (obědvat) tví kamarádi? Přednášky (začínat) v
8 hodin, (končit) ve 2. Ráda (já – poslouchat) moderní hudbu. (My – snídat)
obyčejně v 7 hodin ráno, (obědvat) ve 3 hodiny a (večeřet) v 8 hodin večer.
Studenti (ptát se) profesora a pozorně (poslouchat) jeho odpověď. Na hodinách
češtiny (my – mluvit, psát, číst a poslouchat) české písničky. (Já – hledat) svůj
sešit. Už (ty – znát) mého českého kamaráda? Každý večer celá rodina (dívat
se) na televizi. Prázdniny (trvat) 2 měsíce. (My – procházet se) městem, (dívat
se) na památky a (kupovat) dárky pro příbuzné a známé. Studenti (obědvat)
obvykle v menze a (večeřet) doma.V létě každý den (já – sportovat): (běhat),
(plavat) a (cvičit).
56
2. Tvořte věty:
(Já) – čekat – tady – můj – kamarád – .
Občas – (já) – vzpomínat – můj – bývalý – spolužák – .
Už – (my) – těšit se – víkend – .
Můj – kamarádka – dobře – hrát – kytara – .
Co – (vy) – ptát se – ?
Nikdy – (já) – si – nezvyknout – čínský – jídla – .
Kdo – (ty) – teď – myslit – ?
Studenti – připravovat se – těžký – zkouška – .
Text
1. Přečtěte a přeložte:
„Elle“
grunt (hovor.) = základ
plzeň (hovor.) = plzeňské pivo
vždycky (hovor.) = vždy
Všimněte si:
snídat
obědvat + Ak.
večeřet
57
snídám
omeletu
obědvám
polévku
večeřím
salát
2. Máte 400 korun. Co si objednáte v restauraci?
Jídelní lístek
Studené předkrmy
100 g Mozzarella s rajčaty,
bazalkou a
olivovým olejem
1 ks Francouzská šunková
bageta (šunka,
zelenina, dressing)
600 g
500 g
150 g
150 g
150 g
220 g
200 g
200 g
Polévky
Kuřecí vývar s masem,
zeleninou a
nudlemi
Česneková se sýrem a
bramborami
Hříbková krémová
polévka se
zakysanou
smetanou
Hlavní jídla
Pečená vepřová
marinovaná
žebírka s barbecue
omáčkou
Pečená kuřecí křidélka
s jogurtovobylinkovou
omáčkou
Plněná krůtí prsa
Smažený vepřový/
kuřecí řízek
v trojobalu
Svíčková s topinkami a
česnekem
Rybí speciality
Grilovaný pstruh
Pečený kapr
s česnekem
Smažená treska
Česká klasika
85,- 150 g Domácí bramborák
129,s uzeným masem,
sudové zelí
269,Pečená kachna,
115,bramborový knedlík
s opečenou cibulkou,
kysané zelí
35,- 100 g
95,200 Bezmasá jídla
139,g Smažený sýr, tatarská
omáčka
35,39,Rizoto s hříbky, máslem a
parmezánem
45,Pečená brambora
s česnekovo-bylinkovou 29,omáčkou
18,Přílohy
169,Pečené brambory, vařené
39,brambory, rýže
25,Grilovaná rajčata
149,s bazalkou zapečená se
sýrem
69,Dušená zelenina
145,Pečivo
129,45,Dezerty
219,Grilované hrušky na másle
49,s rumem a skořicí
podávané se šlehačkou
Teplý jablečný závin
185,59,s karamelem a
185,šlehačkou
165,„Žhavá láska“ – horké
maliny nebo jahody
s vanilkovou zmrzlinou
a šlehačkou
Palačinka se zmrzlinou,
čokoládou a vaječným
likérem
58
Nápojový lístek
0,3 l
0,3 l
0,2 l
0,3 l
0,3 l
0,4 l
0,3 l
0,3 l
Nealkoholické nápoje
Pepsi Cola
Tonic
Ledový čaj
(broskvový, zelený,
citronový)
Mattoni
Bonaqua (perlivá,
jemně perlivá,
neperlivá)
Ledová káva se
zmrzlinou
Shake se zmrzlinou
(jahodový,
čokoládový,
banánový)
Džus (pomeranč,
jablko,
multivitamin,
černý rybíz,
grapefruit, hruška,
ananas, rajče,
jahoda)
27,27,27,-
Teplé nápoje
Espreso
Capuccino
Latté
Turecká káva
Irská káva
Vídeňská káva
Alžírská káva
Svařené víno (bílé,
červené)
Čaj dle výběru
Horká čokoláda
20,25,-
59,49,-
27,-
Pivo
0,5 l Velkopopovický kozel
černý
0,3 l
26,16,-
0,5 l Řezané pivo
24,-
3. Tvořte věty:
Vidím (talíř)
(sklenice)
(šálek)
(hrnek)
(láhev)
(chléb)
(miska)
(hrnec)
Rozlévaná vína
0,1 l Červená vína
0,1 l Bílá vína
0,1 l Růžové víno
s (polévka)
s (limonáda)
s (káva)
s (čaj)
s (sekt)
s (máslo)
s (salát)
s (polévka)
59
18,18,32,-
27,36,36,20,49,36,49,39,15,36,-
Chutná mi /
nechutná mi
(brambory)
(knedlíky)
(vejce) (sleď) (sýr)
(salát) (káva) (čaj)
(dort) (palačinky)
(zmrzlina)
(polévka)
(houska)
s (maso)
s (omáčka)
s (česnek)
s (cibule) a (olej)
s (plíseň)
s (kukuřice) a (majonéza)
s (cukr)
s (citron)
s (krém)
s (tvaroh)
s (šlehačka) a (čokoláda)
s (kyselá smetana)
s (marmeláda)
4. Doplňujte vhodná přídavná jména:
Jídlo je … .
Oběd je … .
Houska je … .
Rohlík je … .
Čaj je … .
Vzor: Cukr je ... . – Cukr je sladký.
Káva ... … .
Kakao ... … .
Knedlíky ... … .
Brambory ... … .
Máslo ... … .
Vejce ... … .
Sýr ... … .
Salám ... … .
Maso ... … .
Polévka ... … .
5. Názvy národností napište v plurálu a tvořte věty:
Vzor: Američané jedí hamburgery.
Francouz
rýže
Arab
těstoviny
Číňan
ryba
Maďar
víno
Čech
Ital
vepřové
jedí / pijí
(nejedí / nepijí)
čaj s mlékem
Angličan
brambory
Bělorus
pivo
Slovák
guláš
Japonec
káva
Chorvat
halušky
60
6. Rozluštěte křížovky:
A.
B.
C.
D.
61
7. Čtěte:
Zeleninový salát
Potřebujeme:
Postup:
omyjeme,
a
+
. Červenou
nakrájíme spolu s
oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka.
feta nakrájíme na kostky.
Připravíme si zálivku: smísíme
s
podle chuti.
62
smícháme s
, přidáme
.
a sušený
uvaříme natvrdo.
rozložíme na připravené
. Ozdobíme
dáme nakrájené
a
a strouhaným
. Při-
.
Dobrou chuť!
8. Dejte slovesa do správných tvarů (1. os. mn.č.):
Dvoubarevná bábovka
Potřebujeme:
130 g (gramů) másla nebo
rostlinného tuku
250 g moučkového cukru
4 vejce
1,25 dl (deci) mléka
250 g hrubé mouky
½ (půl) balíčku prášku do
pečiva
20 g kakaa
50 g mletých ořechů
Postup:
Máslo nebo rostlinný tuk a žloutky (umíchat) do pěny, (přidat) mléko,
mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec tuhý sníh ušlehaný z bílku.
Těsto (rozdělit) na dvě části a do jedné (zamíchat) kakao a ořechy. Bábovkovou
formu (vymazat) a (vysypat) moukou, (nalít) do ní nejprve světlé a potom
tmavé těsto, (vložit) do vyhřáté trouby a pomalu (upéct). Dobrou chuť!
9. Napište svůj recept.
Potřebujeme: ...
Postup: ...
63
Slovní zásoba
Jídlo
Polévka
snídat / nasnídat se – snídaně (ž.r.) Pečivo
chléb
bramborová
obědvat / naobědvat se – oběd
houska
česneková
večeřet / navečeřet se – večeře (ž.r.)
rohlík
hrachová
svačit / nasvačit se – svačina
obložený chlebíček
nudlová
bageta
rajská
jíst / najíst se, sníst mít hlad
rybí
pít / napít se
mít žízeň
Zelenina
zeleninová
brambory,
mít chuť na + Ak.
sg. brambora
Hlavní jídlo
chutnat
cibule (ž.r.)
maso (vepřové, hovězí)
česnek
kuře
Dobrou chuť! – Nápodobně!
fazole (ž.r.)
ryba
hlávkový salát
kapr
Nádobí
hrášek
pstruh
talíř (m.r.)
kukuřice
losos
mísa
květák
treska
nůž + vidlička + lžíce = příbor
mrkev (ž.r.)
těstoviny
lžička
okurka
knedlíky
šálek
oliva
(houskové, ovocné)
hrnek
paprika
rýže
sklenice
petrželka
bramborová kaše
láhev
rajče (stř.r.),
hranolky
hrnec
pl. rajčata
omáčka
pánev (ž.r.)
ředkvička
párek
zelí
salám
Jaký je ...?
šunka
dobrý
Ovoce
salát
hořký
ananas
houby
kyselý
angrešt
sladký
banán
slaný
broskev
horký – teplý – studený
citron
čerstvý – tvrdý (chléb)
grapefruit
smažený
hroznové víno
vařený
hruška
dušený
jablko
grilovaný
jahoda
pečený
mandarinka
syrový
meloun
vodní meloun
meruňka
pomeranč
64
Dezerty (moučníky)
zmrzlina
vanilková
čokoládová
jahodová
čokoláda
šlehačka
džem
dort
zákusek
palačinka
koláč
sušenky
oplatky
Nápoje
voda
minerální voda = minerálka
džus = šťáva
káva
víno
čaj
pivo
kakao sekt
Mléčné výrobky
mléko
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
smetana
vejce
sůl
pepř
hořčice
cukr
ocet
kečup
olej
ořech
Lekce 10
Gramatika
1. Modální slovesa
chci
chceš
chce
chtít
Chci už jít domů.
Nechceme kouřit.
chceme
chcete
chtějí
moci (moct)
mohu
můžeme
můžeš
můžete
může
mohou
Mohu už jít domů.
Nemůžeme kouřit.
mít
– časuje se jako sloveso 5. třídy
Mám už jít domů.
Nemáme kouřit?
muset (musit)
– časuje se jako sloveso 4. třídy
Musím už jít domů.
Nemusíme kouřit.
smět
– časuje se jako sloveso
4. třídy (vzor umět)
Smím už jít domů?
Nesmíme kouřit.
2. Skloňování
první pád (nominativ)
kdo?
co?
druhý pád (genitiv)
koho?
čeho?
třetí pád (dativ)
komu?
čemu?
čtvrtý pád (akuzativ)
koho?
co?
pátý pád (vokativ) oslovení
šestý pád (lokál)
(o) kom? (o) čem?
sedmý pád (instrumentál)
kým?
čím?
66
3. Skloňování milá žena
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
milá žena
milé ženy
milé ženě*
milou ženu
milá ženo!
(o) milé ženě*
milou ženou
Poznámky: 3.p. a 6.p. jedn.č.: mn.č.
milé ženy
milých žen ø*
milým ženám
milé ženy
milé ženy!
(o) milých ženách
milými ženami
ě se píše jen po d, t, n, b, p, v, f, m (vodě, mapě, cestě)
k → c, h/g → z, ch → š, r → ř
(babičce, Praze, mouše, sestře)
(!) dcera – dceři
2.p. mn.č.:vkladné e (kavárna – kaváren, sestra – sester)
Stejně jako přídavná jména tvrdého vzoru (milý) se
skloňují zájmena můj, tvůj a svůj, a také řadové číslovky
se zakončením -ý (druhý, čtvrtý atd.).
Cvičení
1. Dejte do správných tvarů jednotného čísla:
Dostane to od (má matka, má dobrá babička, tvá teta, manželka, jeho sestra,
má dcera, nová studentka, Vlasta, Zdena, Věra).
Jdeme k/ke (hluboká řeka, široká cesta, stará kavárna, nová jídelna, městská
knihovna, babička, filozofická fakulta, Barbora).
Pozveme také (tvá veselá teta, cizinka, má stará kamarádka, tvá známá Olga,
Eva Nováková).
Žijí v/ve (malá chaloupka, stará vesnička, novostavba, zlatá Praha, Varšava,
Bratislava, Česká republika).
Leží to na (žlutá lavička, hnědá podlaha, malá polička, vysoká stolička, černá
skříňka).
Přijde s/se (dobrá studentka, jeho spolužačka, nová kamarádka Marta, Zdena,
jeho nová známá).
Je to mezi (kavárna a pošta, zahrada a řeka, knihovna a čítárna, Litva a
Ukrajina, Ostrava a Jihlava, Běloruská republika a Čína).
2. Dejte do správných tvarů množného čísla:
Půjdu bez (hnědá taška, černá tužka, má nová kniha, má kamarádka, tvá
sestra).
67
Pošlu to (tvá babička, má malá sestra, profesorka, americká kamarádka, má
známá, tvá dcera).
Máme (zajímavá česká kniha, stará taška, písemná zkouška, teplá šála a
bunda, špatná známka).
Mluvíme o (stará kniha, tvá spolužačka, babička, italská opera, příbuzná,
kočka, exotická želva).
Jedou s/se (jejich babička, má teta, nová kamarádka, tvá sestra, malá dcera,
společná známá).
3. Tvořte 6. pád jednotného čísla, a také 2. a 6. pád množného čísla:
česká kniha, stará babička, podrobná mapa, zajímavá pohádka, malá
sestra, velká továrna, nová sousedka, velká rodina, hezká krajina, zoologická
zahrada, italská kavárna, pěkná dívka, vysoká škola, kožená kabelka, tmavá
barva, modrá chrpa, vysoká palma
4. Tvořte věty podle vzoru:
Vzor: Vstávám v šest hodin. (muset) – Musím vstávat v šest hodin.
Co děláte o víkendu? (chtít)
Jdeš zítra do práce? (muset)
Opakujete to? (moci)
Pospíchám. (muset)
Jedeme do divadla tramvají. (chtít)
Nepřijdu pozdě. (smět)
Petra studuje na vysoké škole. (chtít)
Nekouříme na fakultě. (smět)
Večer udělám domácí úkol. (mít)
Studenti studují češtinu. (chtít)
Přijdeš za dvě hodiny. (mít)
Něco vám řeknu. (chtít)
Letos napíšu diplomovou práci. (muset)
5. Doplňte vhodná modální slovesa, pozitivní nebo negativní, a přeložte:
… nám pomoci. … otevřít okno? … to zkusit. … spěchat. … jet na dovolenou.
… udělat kávu? … se vás na něco zeptat? Myslím, že to … udělat. Jsem rád, že
vás … zase navštívit. … tam jít, ale půjdu tam. Říká, že … zatelefonovat. … to
opakovat ještě jednou? Máte dost času, … pospíchat. … to udělat teď. V pokoji
není světlo, a proto … číst ani psát. Mám tady zůstat, nebo … jít pryč?
68
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj den
Ráno vstávám obvykle v půl sedmé. Myji se, čistím si zuby a češu se.
Pak se oblékám a snídám. Za hodinu už jdu na fakultu. Přednášky začínají
ve čtvrt na devět. Do školy jedu metrem a pak ještě jdu pěšky, cesta mi trvá
asi půl hodiny. Denně máme tři až čtyři přednášky. Mezi přednáškami jsou
přestávky, každá trvá deset minut. Po přednáškách jedu domů na oběd. Někdy
zůstávám ve městě a obědvám v menze. Po obědě jdu do knihovny nebo
s kamarádkou na procházku.
Zítra je neděle, nemusím na fakultu ani do knihovny. Budu celý den
odpočívat. Budu si asi číst a dívat se na televizi, určitě bude zajímavý program.
Možná půjdu do kina. Večer chci jít na diskotéku, ale musím ještě zavolat
kamarádce, jestli bude mít čas.
2. Popište, co děláte během dne.
 – ...
 – ...
–
...

 – ...
 – ...
 – ...
 – ...
 – ...
 – ...
 – ...
3. Podívejte se na televizní program. Vyberte si z programu pořady nebo filmy,
na které se chcete podívat:
6.00
Teleshopping
7.25
Dobrodružství Olivera
Twista
(7. díl)
7.45 Sylvester a Tweety
Animovaný seriál
8.00 Zprávy
8.25 Tajemství války
Vietnam: Skryto pohledům.
Dokument
9.40 Svět 2009
Reportáže ze světa
10.15 Tři vejce do skla
TIP
Detektivní komedie (1937)
Hrají:
V. Burian, J. Marvan, H. Bušová.
Čb.
11.50 Cestománie: Čína
13.00 Nedělní partie
Diskusní pořad
13.45 Columbo (18. díl) Kouzelné alibi.
Krimiseriál (USA, 1976)
15.45 Vítr v palmách
Romantický film (N, 2004)
17.45 Lovec krokodýlů (14. díl)
19.00 Zprávy
19.30 Sportovní noviny
19.40 Počasí
19.45 Hádej, kdo jsem!
Zábavná show
20.40 Air Force One
Akční thriller (USA/N, 1997)
22.55 Teleshopping
69
Slovní zásoba
Můj den
den – noc
ráno dopoledne
poledne
odpoledne
večer
půlnoc
brzo (brzy) – pozdě
vstávat / vstát
probouzet se / probudit se sprchovat se / osprchovat se mýt se / umýt se koupat se / vykoupat se česat se / učesat se čistit si zuby / vyčistit si zuby
oblékat se / obléknout se
chodit spát / jít spát
usínat / usnout
univerzita
fakulta
knihovna
menza / jídelna
přednáška
seminář
přestávka
Přesný čas
Kolik je hodin?
13:00
14:00
15:00
16:00
17:00
Je jedna hodina. V kolik hodin?
Jsou dvě hodiny. Jsou tři hodiny. Jsou čtyři hodiny. Je pět hodin.
12:30 Je půl jedné.
13:30 Je půl druhé.
14:30 Je půl třetí.
14:15 Je čtvrt na tři.
14:45 Je tři čtvrtě na tři.
V čtvrt na tři.
Ve tři čtvrtě na tři.
14:20 Je čtvrt na tři a pět minut.
14:25 Je za pět minut půl třetí.
Ve čtvrt na tři a pět minut.
Za pět minut půl třetí.
vteřina
chvíle
minuta
okamžik
čtvrt hodiny (čtvrthodina)
půl hodiny (půlhodina)
hodina
Kdy?
Přesně v pět (hodin).
Asi v pět (hodin).
Brzo ráno.
Pozdě večer.
V poledne.
O půlnoci.
O přestávce.
Včas.
V jednu hodinu.
Ve dvě hodiny.
Ve tři hodiny.
Ve čtyři hodiny.
V pět hodin.
V půl jedné.
V půl druhé.
V půl třetí.
Lekce 11
Gramatika
1. Skloňování cizí růže
jedn.č.
cizí růže
cizí růže
cizí růži
cizí růži
cizí růže
(o) cizí růži
cizí růží
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
Poznámky: 2.p. mn.č.:
mn.č.
cizí růže
cizích růží*
cizím růžím
cizí růže
cizí růže
(o) cizích růžích
cizími růžemi
u substantiv na -ice, -ile – žádná koncovka (ulice – ulic,
košile – košil)
u substantiv na -yně – obě možnosti (přítelkyně – přítelkyň
i přítelkyní)
Stejně jako přídavná jména měkkého vzoru (cizí) se skloňuje
zájmeno její, a také řadové číslovky se zakončením -í (první,
třetí, tisící).
2. Předložky
Lokální
kde?
u + 2. p.
v + 6. p.
na + 6. p.
mezi + 7. p.
před + 7. p.
kde?
kam?
k + 3. p.
do + 2. p.
na + 4. p.
mezi + 4. p.
před + 4. p.
blízko + 2. p. vedle + 2. p.
naproti + 3.p. (!)
odkud?
od + 2. p.
z + 2. p.
kudy?
Temporální
kdy?
kolem + 2. p.
okolo + 2. p.
podél + 2. p.
v + 4. p. (dny v týdnu: v sobotu)
o + 6. p. (o prázdninách, o dovolené, o přestávce, o půlnoci)
po + 6. p. (po hodině)
za + 4. p. (za hodinu)
před + 7. p. (před hodinou)
odkdy? ... dokdy?
od + 2. p. ......... do + 2. p. (od neděle do středy)
71
3. Slovesa: minulý čas
jedn.č.
jsem
jsi
–
jsme
jste
–
dělal, -a, -o
2 os. jedn.č.: mn.č.
dělali, -y, -a
myl jsi + se → myl ses
myl jsi + si ruce →myl sis ruce
2 os. mn.č. (vykání): myl / myla jste
l-ové tvary:
Ale: Infinitiv – -t + -l (pracova-t – pracova+l)
á → a, é → e, í → i, ý → y
(psát – psal, nést – nesl, pít – pil, mýt – myl)
stát – stál
bát se – bál se
hrát – hrál
všimněte si:
stát – stál, ale:
stát se – stal se, vstát – vstal
slovesa 2.třídy: zapamatujte si:
mít – měl
jít – šel
jet – jel
jíst – jedl
sníst – snědl
chtít – chtěl
otevřít – otevřel
zemřít – zemřel
prohlédnout – prohlédl
zahynout – zahynul
číst – četl
říct – řekl
péct – pekl
moct – mohl
vzít – vzal
začít – začal
přijmout – přijal
zapomenout – zapomněl
4. Slovosled
Tvary pomocného slovesa být jsou nepřízvučné, stojí vždy na druhém místě
ve větě:
Koupila
jsem si nový slovník.
Včera
jsem si koupila nový slovník.
Nový slovník
jsem si koupila včera.
Cvičení
1. Dejte do jednotného čísla:
Žijeme blízko (radnice, restaurace, městská nemocnice, hlavní ulice, malá
vesnice).
Dnes půjdu na návštěvu k/ke (má přítelkyně, moderní zpěvačka, známá
žákyně, Lucie, Julie).
72
Mám (tvá fotografie, nová židle, krásna košile, dlouhá sukně, ideální
postava).
(Marie, Lucie, paní Nováková, slečna Nováková, paní profesorka), kam
jdete?
Petr pracuje v (restaurace, nemocnice), na (hlavní ulice, televize, autobusová
stanice, radnice).
Obchod je mezi (restaurace a radnice, hlavní třída a centrální ulice, nová
nemocnice a hlavní pošta).
2. Dejte do množného čísla:
Koupím několik (fotografie, košile, slepice, krátká sukně, školní tabule).
Stojím naproti (moderní restaurace, nová židle, hezká růže).
Mluvíme o (přítelkyně, stará vesnice, nemocnice, České Budějovice, známá
číšnice).
Zítra se uvidím s / se (má sestřenice, úřednice, bývalá kolegyně, známá
sportovkyně, zahraniční studentka).
3. Slova v závorkách dejte do správných tvarů:
Dlouho je bez (práce). Ke (stanice) metra jdu pěšky. Píšu zprávu (má
přítelkyně). Obývací pokoj je mezi (kuchyně a ložnice). Dnes večer jdeme do
(italská restaurace) na (večeře). Řeknu to jen (má sestřenice). Babička jde do
(kuchyně) pro (lžíce). V (neděle) pojedeme na výlet do (Domažlice – pl.). Rychle
sním (polévka a rýže) a půjdu ven. Večer se často díváme na (televize). Vystupujeme
na (poslední stanice). Za (chvíle) se vrátím na (fakulta). Pozvu (má přítelkyně)
na (výstava). Obědvám řízek a (bramborová kaše). Žijeme v (krásná země).
Mluvíme o (cizí kniha – mn.č.). Místnost je ozdobena (jarní květina). Sejdeme
se vedle (hlavní pošta). V (Čína) je hodně (textilní továrna). Potřebuji (informace)
o všech (poslední konference). Pod (židle) leží kočka. Obchod je v (poslední
stavba) na (hlavní ulice). Od (minulá neděle) do (příští sobota) jsem na (dovolená).
Chceme se přihlásit do (Národní knihovna).
4. Doplňte věty předložkami, slova v závorkách dejte do správných tvarů:
Půjdu tam … (večeře). … (prohlídka) města půjdeme … (restaurace). Vrátím
se domů … (hodina). Obchodní dům je … (hlavní pošta). … (filologická fakulta)
studují studenti … (různé země). Půjdu … (má přítelkyně) … (má kniha). Žiji
… (Jižní Morava) a můj přítel žije … (Praha).
73
5. Tvořte minulý čas (1. os. jedn. č.):
psát
trávit
dostat jet jít chodit prosit koupit
hrát obědvat číst žít bydlit pracovat studovat
vrátit se
těšit se vypravovat zmoknout bát se začít vědět vzpomenout přivézt mít
minout
procházet se
sedět
sednout si
říci
moci
vypnout
6. Tvořte věty se slovesy z cvičení 5.
7. Tvořte minulý čas:
Trávím dovolenou u moře.
Ráno koupíme jízdenky.
Bydlíme v pěkném hotelu.
Co děláte o víkendu?
Jak je v létě na horách?
Jedete vlakem?
Večer jím kaši.
Co si koupíš?
Kdy se vrátíš domů?
Máš dovolenou?
Jdu parkem.
Co piješ ráno?
Rád čtu detektivní romány.
Těšíme se na dovolenou.
Píšu dopis matce.
Jedete k moři?
Mladší sestra se bojí zlého psa.
V létě chceme jet do Prahy.
Mám ráda cestování.
Ráda se díváš na televize?
Kamarádka otevře okno.
Kolik stojí ta sukně?
Jakou hudbu poslouchají české studentky?
Jakou hudbu poslouchají čeští studenti?
8. Dejte slovesa do správných tvarů minulého času. Dávejte pozor na slovosled:
Včera (já – mít) špatný den
Včera (mít – já) špatný den. (Mít – já) schůzku se svou kamarádkou Martou
na nádraží. (Chtít – my) jet na výlet. Ale Marta (myslet si), že máme schůzku na
autobusovém nádraží a já (myslet si), že je na Hlavním nádraží.
(Přijet – já) včas a (koupit) lístky, pro sebe a pro kamarádku. (Stát – já) na
Hlavním nádraží asi půlhodiny, ale Marta (nepřijít) a mobil také (nebrat). (Bát
se – já), že jí něco (stát se). Nakonec (zazvonit) mobil. (Být) to Marta, (omlouvat
se) a (říkat), že (splést se), a (slíbit), že za čtvrthodiny přijede. (Mít – já) hlad a
(chtít) pít. Tak (jít) do nejbližší restaurace. (Přečíst) jídelní lístek a pak (objednat)
74
kuře a brambory. (Být) v restauraci, (jíst) kuře, (pít) kolu a (myslet) na nepodařený
výlet. Potom chvíli (studovat) češtinu a (psát) zprávy kamarádkám. V rádiu (hrát)
veselá hudba a tak (mít – já) dobrou náladu.
Za hodinu a půl (přijít) Marta. (Otevřít) dveře a moc (smát se). (Říct): „Hanko,
(zapomenout – já), kde (dát si – my) sraz.“ Já (smát se) taky a (říci): „To jsi
celá ty!“
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Kde jsme byli o prázdninách
Včera jsem měla sraz s kamarádkou. Zavolala mi a řekla, že se právě
vrátila z Ameriky, kde byla o prázdninách. Domluvily jsme se, že se sejdeme
v kavárně na hlavním náměstí. Přišla jsem trochu pozdě, kamarádka už na mě
čekala. Objednaly jsme zmrzlinové poháry. (Mám zmrzlinu hrozně ráda.)
Bavily jsme se dlouho, kamarádka vyprávěla o Spojených státech, o lidech,
kteří tam žijí, o jídle, o počasí a o jiných věcech. Kamarádka ráda studuje cizí
jazyky a cestuje. Chtěla zlepšit svou angličtinu a tak se rozhodla, že pojede do
USA a bude tam pracovat v letním táboře. Práce se jí docela líbila. Seznámila se
tam se zajímavými lidmi, hodně se dozvěděla a hlavně pořád mluvila jen anglicky.
Jediná věc, která se kamarádce v Americe nelíbila, bylo jídlo. Vůbec jí nechutnalo.
Byla zvyklá na naši kuchyni.
Já jsem o prázdninách nikam do zahraničí nejela, celé léto jsem strávila
na chatě. Mám ráda takový odpočinek v klidu. Hodně jsem četla, procházela jsem
se po okolí a pomáhala jsem babičce na zahradě. Letos jsme sklidily bohatou
úrodu třešní a uvařily jsme zavařeninu. Mám velice ráda třešňovou zavařeninu.
2. Tvořte věty:
Mám rád/a… / Nemám rád/a…
…hudba
…cestování
…diskotéky
…angličtina
…Praha
…hory
…dobrá literatura
Rád/a … / Nerad/a …
…poslouchat hudbu
…cestovat
…chodit na diskotéky
…učit se cizí jazyky
…procházet se po Praze
…jezdit na hory
…číst dobrou literaturu
75
Mám rád/a + S
Nemám rád/a + S
Rád/a + V
Nerad/a + V
Studenti
–
Má kamarádka –
My
–
Francouzi
–
Dědeček
–
Malé děti
–
Já
–
Můj přítel
–
Má sestra a já –
čeština
abstraktní malířství
spát
smažená žabí stehýnka
heavy metal
chodit k zubaři
nakupovat
moderní auta
mýt nádobí
3. Napište, co máte rádi a co rádi děláte.
Slovní zásoba
Prázdniny
prázdniny
dovolená
víkend
o prázdninách
o dovolené
o víkendu
odpočívat – odpočinout si
cestovat
cestovní kancelář
cestovní pas zájezd
výlet
jet k moři
jet na hory
jet na chatu
Lekce 12
Gramatika
1. Skloňování: vzory píseň a kost
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
píseň
písně
písni
píseň
písni!
(o) písni
písní
mn.č.
písně
písní
písním
písně
písně!
(o) písních
písněmi
jedn.č.
kost
kosti
kosti
kost
kosti!
kosti
kostí
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
mn.č.
kosti
kostí
kostem
kosti
kosti!
kostech
kostmi
Poznámky: Alternace: píseň → písně
mrkev → mrkve
Jako píseň se skloňují:
Jako kost se skloňují:
• téměř všechna slova na -ň: báseň,
• všechna slova na -st: radost,
skříň;
• všechna slova na -ev: láhev,
mrkev, pánev;
• mnohá slova na -ř, -ž, -š, -č, -c, -j:
kancelář, Paříž, Olomouc,
tramvaj;
• některá slova na -l, -ť, -ď: postel,
labuť, síť;
+ jen v plurálu dveře
(Ale: 7.p. dveřmi)
místnost;
• mnohá slova na -ť, -ď: oběť,
měď;
• řeč, věc, lež, věž, sůl (2.p.
soli), myš, moc, noc, obuv;
+ jen v plurálu lidé, děti
2. Zájmena já, ty, sebe
1. p.
2. p.
3. p.
4. p.
5. p.
6. p.
7. p.
jedn.č.
já
(mne), mě
mně, mi
(mne), mě
–
(o) mně
mnou
mn.č.
my
nás
nám
nás
–
(o) nás
námi
jedn.č.
ty
tebe, tě
tobě, ti
tebe, tě
–
(o) tobě
tebou
mn.č.
vy
vás
vám
vás
–
(o) vás
vámi
jedn.č.
–
sebe, se
sobě, si
sebe, se
–
(o) sobě
sebou
Delší tvary osobních zájmen a zvratného zájmena sebe se používají pouze
po předložkách anebo na začátku věty:
77
Dnes k tobě nepřijdu.
Tobě to neřeknu.
Kratší tvary zájmen jsou příklonkami a přízvuk nemají. Ve větě stojí vždy po prvním přízvučném slovu (nebo výrazu):
Koupím ti sešit.
Zítra ti koupím sešit.
Zítra ráno ti koupím sešit.
Cvičení
1. Slova v závorkách dejte do správných tvarů v singuláru a v plurálu:
Za pět minut jsme byli na (pláž). Bez (tvá pomoc) se neobejdeme. Tatínek
dnes nešel do (práce). Hledala jsem tě v (kancelář) a pak jsem jela do (nemocnice).
Ministerstvo (zahraniční věc) se zúčastní jednání. Vrátím se domů po (půlnoc).
Po (těžká nemoc) jí všechno bez (chuť). Na koncert půjdu se (má neteř). Koupila
jsem vodu s (pomerančová příchuť). Dlouho mluvíme o (důležitá věc). Do polévky
je nutno dát hodně (mrkev) a (cibule). Koupíme 3 (láhev) mléka. Do školy jedu
(tramvaj). Děti rády čtou (báseň – mn.č.). Na večírku budeme zpívat hodně (česká
a slovenská píseň). Leží na (postel) a čte. (Mládež), kam půjdete večer? Můj starší
bratr pracuje jako správce (počítačová síť). Z (Olomouc) jsem odjela přímo do
(Paříž). Maminka se hrozně bojí (myš). Všechno jím bez (sůl), ale s (chuť). Básník
se už do (vlast) nevrátil.
2. Podstatná jména v závorkách postupně doplňujte do vět nejdříve v singuláru,
pak v plurálu.
Chodí bez (kniha, čepice, dcera, žena, duše, řeč, tužka, kočka, žákyně,
kancelář).
Přišli jsme k / ke (teta, stanice, babička, dcera, řeka, voda, opice, kráva, neteř,
loď).
Poslouchá (píseň, hudba, přednáška, řeč, pohádka, hra, pověst, báseň,
sestra).
Dobrý den, (Helena, Marie, teta, Jitka, paní Machová, paní kolegyně)! – pouze
v singuláru!
Sedí na (židle, tráva, lavička, postel, ulice, pláž, přednáška, podlaha,
pohovka).
Stojíme před (kavárna, fakulta, skříň, kuchyně, budova, vesnice, loď, tabule,
propast).
78
3. Odpovězte, použijte prepozice:
Kam?
čínská restaurace
..................
filozofická fakulta
..................
Francie
..................
hory
..................
irská hospoda
..................
Itálie
..................
italská opera ..................
jazyková škola
..................
babička
..................
jižní Morava ..................
Komerční banka
..................
má sestřenice
..................
diskotéka
..................
milá maminka
..................
Národní galerie
..................
nová cukrárna
..................
Ostrava
..................
Paříž
..................
pražská kavárna
..................
Sibiř
..................
starší sestra ..................
Ukrajina
..................
prázdná výloha
..................
Vídeň
..................
vysoká škola ..................
zoologická zahrada ..................
zajímavá výstava
..................
Bukurešť
..................
Varšava
..................
Kde?
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
4. Doplňte správné tvary, přeložte pořekadla do ruštiny:
Bez (práce) nejsou koláče.
Jedna vlaštovka jaro (nedělat).
Kdo jinému (jáma) (kopat), sám do ní (padat).
Kdo (mazat), ten (jet).
(Rozumět) tomu jako osel (harfa – 3.p.).
Zabil jsem dvě (moucha) jednou (rána).
79
Odkud?
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
..................
5. Dejte zájmena do správných tvarů:
Děkuji (ty) za dopis. Nevidím (ty). Jdu Všimněte si:
blahopřát
k (vy). Je (já) 25 let. Jeho přítel (my) píše
děkovat
vždy dlouhé dopisy. Kolik je (ty) let?
líbit se + D.
Blahopřeji (ty) k svátku. Má pro (ty) knihu.
omlouvat se
Myslím na (ty). (Já) nezdraví. Na (já)
rozumět
nevzpomíná. On se (já) líbí. Přijdeš ke (já)
volat (= telefonovat)
večer? (Já) nikdo nerozumí. Půjdeš s (my)
do kina? Bydlí naproti (ty). (Vy) se neptá.
Díky (vy) umím teď dobře česky. Vzpomíná
k
díky + D.
na (my). Blahopřeji (vy) k narozeninám.
proti (naproti)
Chci se (ty) omluvit. (Ty) nerozumím, ale
(vy) ano. Přijdu k (vy) večer. Ptá se (ty).
Půjdu k (ty) na návštěvu. Stojí naproti (já). (Vy) se to líbilo? Telefonuji (ty) každý
den. (Ty) to vadí? Ten chlapec (já) pomáhá mýt nádobí. O (ty) jsme nemluvili.
Líbí se (ty) ten obraz? V Praze se (já) nelíbí. Vidíš (já)? Vůbec (ty) nevěřím.
Zdraví (my). Mluvíme o (ty).
6. Doplňte příslušné tvary osobních zájmen já, ty a zájmena sebe:
Uděláš ... černou kávu? Kdy přijedete k ... na návštěvu? Pošleš ... pohled
z Prahy? Kdo ... dal tu učebnici? Půjdeš se ... do kina. Ten člověk rád pracuje jen
pro ... . Lenko, nesu ... ovoce. Ty jsi ... volal? Ty ... voláš? Jsem ráda, že ... vidím.
Zítra ... koupím nový deštník. Řekněte …, kdy přijdete. Přijdu k … odpoledne.
Mají ... rádi. Byl jste u … před týdnem. Ráda ... vidím. Půjčíš … prosím své auto
na víkend? Dostala jsem od … zprávu, které nerozumím. Půjdeš s … na večeři?
Mluvila jsem s … včera. Viděla jsem … v divadle. Budu na … čekat přesně
v sedm. … to neřeknu. Nikdy ... to neřeknu. Mám to vzít s ... ? Pořád se dívají
na ... .
Text
1. Přečtěte a přeložte:
V obchodě
V obchodě ve vedlejší ulici prodávají potraviny. Je to samoobsluha. Mohu
si tam koupit všechno, co potřebuji. Do obchodu s potravinami chodím skoro každý večer po přednáškách.
Nejdříve si u vchodu vezmu košík a pak se jen procházím mezi regály.
Hned u vchodu jsou domácí potřeby (prací prášky, čisticí prostředky toaletní
papír apod.) a stojan s novinami a pohlednicemi. Hned u toho začíná pult
80
s masem a salámy. Naproti stojí velký regál s těstovinami a obilninami.
Najdeme tady rýži, pohanku, krupici a také mouku, sůl a cukr. Až na konci
obchodu jsou regály s pečivem. U okna jsou regály s různými lahvemi, obvykle
si tam vyberu minerální vodu nebo džus. Nejraději mám pomerančový nebo
grapefruitový. Vedle na policích stojí čaje, káva a kakao. Naproti najdeme
cukroví, sušenky, oplatky , čokoládu a bonbony. Uprostřed stojí mrazicí boxy
s různými druhy másla, mražené zeleniny, masa apod. Vedle jsou chladničky
se sýrem, mlékem, tvarohem a různými jogurty. Platím za všechno jen jednou
u pokladny. Občas platím platební kartou, ale někdy také v hotovosti.
2. Dejte text do minulého času.
3. Kde můžeme koupit tyto věci?
kytka pro maminku
ovoce
kalendář
noviny
šampon
vejce
mapa České republiky
chléb
žvýkačka
kaktus
učebnice češtiny
zubní pasta
hovězí
jízdenka
krém na ruce notes
V papírnictví
V obchodě s potravinami
V knihkupectví
Ve stánku
V lékárně
Na trhu
V drogerii
V květinářství
Slovní zásoba
Obchod
obchod = prodejna obchod s + I.
samoobsluha
stánek obchodní dům
nákupní centrum trh
tržnice drahý – levný, laciný
sleva, koupit se slevou / ve slevě zlevněné zboží
akce
reklamace
reklamovat vadný výrobek
fronta, stát ve frontě
výloha regál
pult
pokladna
košík
vozík účtenka zboží
nákup / nákupy peníze peněženka
platební karta / hotovost
prodavač
pokladní zákazník
prodat / prodávat
koupit / kupovat
nakupovat = dělat nákupy
vyprodat
je vyprodáno
prodejní doba
potraviny
ovoce a zelenina
papírnictví
drogerie
lékárna
knihkupectví
antikvariát
starožitnosti
květinářství
hodinářství
Lekce 13
Gramatika
1. Skloňování bílý dům:
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
bílý dům
bílého domu*
bílému domu
bílý dům
bílý dome*
(o) bílém domě*
bílým domem
mn.č.
bílé domy
bílých domů
bílým domům
bílé domy
bílé domy
(o) bílých domech*
bílými domy
Poznámky: ů → o: dům – domu; í → ě: sníh – sněhu, u slova chléb é → e: chléb – chleba
e v sufixech -ek, -en je vkladné: stolek – stolku, leden – ledna
2.p. jedn.č.:
koncovku -a mají
- názvy dnů: dneška, čtvrtka (ale: pátku!)
- názvy měsíců: ledna, února (ale: listopadu!)
- názvy měst se zakončením -ín: Kolín, Berlín, Těšín; -ýn:
Londýn; -ím: Řím; -ov: Lvov, Mnichov, Benešov (+ slova
domov, hřbitov, venkov, ostrov)
- substantiva: les, dvůr, mlýn, sklep, chlév, svět, kostel,
klášter, rybník, potok, dobytek, chléb, sýr, ocet, oves,
národ, tábor, kout, život, oběd, večer, jazyk, zákon
6.p. jedn.č.:
koncovku -u mají
- slova se zakončením -k, -g, -h, -ch, -r: na sněhu, na jihu,
v prachu, na severu (ale: jazyk – v jazyce, rok – v roce,
dvůr – na dvoře!)
- přejatá slova: o filmu, v hotelu (ale: na koncertě!)
některá slova mohou mít obě koncovky – -e (lokální význam)
a -u (s prepozicí o): na mostě – o mostu, v sešitě – o sešitu,
v časopise – o časopisu
5.p. jedn.č.:
koncovku -u mají
- slova se zakončením -k, -g, -h, -ch, -r: břehu!
6.p. mn.č.:
koncovku -ách mají
- deminutiva na -ček, některá slova na -k: o domečkách
(i -cích)
slova se zakončením -k, -g, -h, -ch mají koncovku -ích a
přitom se koná alternace k → c, h/g → z, ch → š:
jazyk – jazycích, břeh – o březích, úspěch – o úspěších +
+ les – o lesích
82
2. Zájmena on – ona – ono
jedn.č.
ž.r.
stř.r.
on
ona
ono
jeho, ho
jemu, mu
jeho (jen ž.),
jej, ho
–
(o) něm
jím
jí
jí
ji
jeho, ho
jemu, mu
je, ho
jich
jim
je (!)
–
(o) ní
jí
–
(o) něm
jím
–
(o) nich
jimi
m.r.
1. p.
2. p.
3. p.
4. p.
5. p.
6. p.
7. p.
m.r.
oni (ž.);
ony (než.)
mn.č
ž.r.
stř.r.
ony
ona
Delší tvary osobních zájmen a zvratného zájmena sebe se používají pouze po
předložkách anebo na začátku věty.
V předložkových tvarech se na začatku zájmena on – ona – ono vyslovuje a
píše n [ň].
3. Slovosled
tvary pomocného
slovesa být:
jsem, jsi...
1.
se / si
2.
kratší tvary osobních
zájmen v dativu:
mi, ti, mu, jí...
3.
Příklonky
kratší tvary osobních
zájmen v akuzativu:
mě, tě, ho, ji...
4.
zájmeno
to
5.
Včera jsem si koupila nový slovník, zítra ti ho ukážu. Můžeš mi to
prosím připomenout?
Cvičení
1. Dejte slova v závorkách do správných tvaru jednotného a množného čísla
(pokud je to možné):
Jedeme z/ze (pěkný park, vědecký ústav, Berlín, velký podnik, Minsk, nový
dům, můj byt).
Stojíme u (zelený strom, starý kostel, nový hotel, kulatý stůl, městský hřbitov,
Pražský hrad, velký obchod, široký most, malý rybník).
Jdeme k/ke (nový dům, pražský vlak, starý park, vysoký zelený strom, velký
závod).
Kupuji si (čistý sešit, český časopis, malý dárek, nový kabát, čerstvý rohlík,
pruhovaný svetr).
Bylo to v/ve (blízký les, velký obchod, starý dům, minulý listopad, městský
park, můj byt).
83
Mluvíme o (nový román, pěkný dárek, velký úspěch, starý hrad a zámek).
Letadlo letí nad (zelený les, vysoký dům, Londýn, velký most, starý hrad,
krásný park, hezký rybník).
2. Dejte slova v závorkách do jednotného nebo množného čísla.
Dnes přijede bratr z (jih). Na (kulatý stůl) stojí talíř s (čerstvé rohlíky). Bydlím
v (nový dům). Ve (výtahy) se nesmí kouřit. U (malý stolek) stojí křeslo. Z (Londýn)
do (Moskva) jsme letěli tři hodiny. Do (Minsk) pojedeme (vlak). Byli jste včera
v (městský park)? Byli jste na (dlouhá procházka) v (les)? Zítra půjdu na (koncert).
Byl jsi na (koncert)? Stalo se to v (leden). Vrátím se do (Minsk) druhého (březen).
Od (pátek) do (čtvrtek) mám dovolenou. Ten román jsem přečetla s (velký zájem).
Bydleli jsme v (drahý hotel) na (tropický ostrov). Do (večer) se z (Tábor) nevrátíme.
Polévku jí bez (chléb). V létě chci jet do (Řím, Mnichov, Paříž, Kodaň, Vídeň,
Praha, Madrid a Berlín). Mluvili jsme o (nový francouzský film).
3. Dejte osobní zájmena do správných tvarů:
Znáte (on). Nemůžeme (on) to ukázat. Půjdeme tam dnes bez (ona). Znám
(ona) dobře. Na schůzi byli všichni kromě (on). Půjdeme dnes večer k (oni). Nic
proti (on) nemám. Těšíme se na (oni). Profesor (oni) všechno vysvětlil. S (on) tam
nepůjdu. Dostala jsem od (on) květiny a hezký dárek. Odvezli (ona) do nemocnice,
nebylo (ona) dobře. U dveří stojí mladý muž, vedle (on) sedí mladá paní. V Minsku
je velké krásné nádraží, vedle (ono) se staví budova autobusové stanice. Budu na
tebe čekat u květinářství, najdeš (ono). Viděl jsem na fakultě hezkou dívku, chci
se s (ona) seznámit. V neděli rodiče pojedou k babičce, nechceš jet s (oni). Mám
jednoho dobrého kamaráda, půjčil jsem od (on) auto. Úplně jsem na (on) zapomněl.
Maminka má narozeniny, koupím pro (ona) dárek. (Ona) se líbí Praha, ale (on)
se více líbí Paříž. Studenti už přišli, vidíš (oni)? Koupil jsem si dva velké slovníky,
už jsem (ony) dávno hledal.
4. Podtržené výrazy nahraďte zájmeny. Pokud je třeba, upravte slovosled:
Neznám toho člověka. Zapomněl jsem klíče doma. Dostal jsem od sestry
dopis. Z Prahy jsem kamarádce přivezla hezký dárek. Strávila jsem u babičky
celé prázdniny. Dnes večer budu telefonovat sestře. Ukázala kamarádkám
zahradu. Ukázala kamarádkám zahradu. Nejezdíme k tetě často. Pro přítele to
udělám rád. Pro přátele to udělám rád. Zeptala jsem se kamarádky, kam půjde
večer. V televizním programu jsme našli zajímavý film. Dávno jsem se neviděla
se svým známým a jeho rodinou, příští týden pojedu ke svému známému a jeho
rodině.
84
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Jdeme do kina
Zvoní mobil.
– Prosím.
– Ahoj, Hanko. Jak se máš?
– Výborně! Včera jsem udělala poslední zkoušku.
– A jak dopadla?
– Jako vždy dobře, dostala jsem jedničku.
– To jsem ráda. Musíme to nějak oslavit. Víš co? Mám dva lístky do kina
na dnešní večer. Nechceš jít se mnou?
– Jo, právě jsem přemýšlela, co budu dělat večer. A jaký to bude film?
– Vrátné lahve, se Zdeňkem Svěrákem. Jeden můj kamarád už ten film viděl
a moc se mu líbil. Říkal, že to musím vidět. Právě ho dávají v kině Art.
– Svěrákovy filmy se mi také líbí. Kdy si dáme sraz?
– Film začíná v sedm hodin, ale můžeme se sejít trochu dříve. Vedle kina
je velmi dobrá cukrárna, otevřeli ji tam před měsícem, mají dobrou
zmrzlinu a horkou čokoládu.
– Dobře. Tak v půl šesté před cukrárnou?
– Ano. V půl šesté před cukrárnou. Zatím se měj. Ahoj.
– Čau. Uvidíme se večer.
2. Vyberte si něco z nabídky kina Art, odůvodněte svůj výběr:
sobota, 2. listopadu
Název
ČARODĚJNÉ
POHÁDKY
Doba ledová 3:
Úsvit dinosaurů
Anotace
animovaný
Aby bylo jasno, Babička vypráví pohádku,
Franta Nebojsa, Dorotka a drak, Medvídek,
Krtek malířem, O Kanafáskovi – jak byli
zvědaví
rodinný/komedie
Hrdinové z prostředí pod bodem mrazu se
vrací a prožívají další neuvěř itelné
dobrodružství. Nová “doba ledová” zavede
hlavní hrdiny i diváky do ohromného
podzemního světa dinosaurů. Je to barevná
krajina plná bujné vegetace, která je ostrým
protipólem mrazivého prostředí z prvních
dvou “dob ledových”. Je to země nebezpečí,
ohromných tvorů, rostlin pojídajících mamuty,
země plná tajemných míst.
85
Začátek
9:30
Cena
25,00 Kč
12:00
60,00Kč
Miloš Forman:Co dokument
O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil
tě nezabije.....
Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro
Belgičany a po sametové revoluci vznikl
konečně český dokument Drž se toho snu v
režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše
Formana při jeho putování na kole z Paříže
na MFF v Karlových Varech a právě jízda na
kole tvořila symbolický motiv k jeho životním
a tvůrčím peripetiím...
komedie
Holka z města
Lucy Hillová je ambiciózní a podnikavá
manažerka žijící v Miami. Miluje své boty,
miluje svá auta a miluje kariérní postup.
Když dostane nabídku na jeden krátkodobý
úkol – neznámo kde – aby restrukturovala
výrobní továrnu, skočí po této možnosti s
vědomím, že má jasné povýšení na dosah
ruky.
životopisný
Coco Chanel
Malá dívka uprostřed Francie, umístěná v
sirotčinci se svou sestrou, marně čeká každou neděli, že se pro ně jejich tatínek vrátí.
Kabaretní zpěvačka s příliš slabým hlasem
stojící před publikem podnapilých vojáků.
Mladá švadlena, jejíž prací je opravovat lemy
v zadní místnosti obchodu venkovského krejčího. Rebelka, které konvence tehdejší doby
brání volně dýchat a která se obléká do košil
svých milenců. To je příběh Coco Chanel!
Příběh moderní ženy, která navždy změnila
svět módy, svět žen. Nedodržený slib drama
Drama skutečného osudu slovenského Žida
Martina Friedmanna za druhé světové války.
Talentovaný fotbalista z rozvětvené rodiny
si zpočátku neuvědomuje blížící se nacistické nebezpečí a dobrovolně se vydává do
pracovního tábora v Seredi, kde mu kamarád Fred zařídil místo ve fotbalovém týmu.
Snímek předkládá příběh mladého muže,
který unikl smrti ne díky svému hrdinství, ale
díky štěstí a fotbalovému talentu.
15:00
80,00Kč
18:00
65,00Kč
20:30
(Sál A)
70,00Kč
20:30
(Sál B)
60,00Kč
Slovní zásoba
kino film lístek
předprodej
program kin dávat film
promítat film
natáčet / natočit film
zfilmovat román
komedie drama thriller dokument
animovaný film
rodinný film
celovečerní film
režisér
scenárista
herec
herečka
filmová hvězda
hlavní úloha
Lekce 14
Gramatika
Skloňování dobrý student:
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
dobrý student
dobrého studenta
dobrému studentovi (u)*
dobrého studenta
dobrý studente*!
(o) dobrém studentovi (u)*
dobrým studentem
mn.č.
dobří studenti*
dobrých studentů
dobrým studentům
dobré studenty
dobří studenti!
(o) dobrých studentech*
dobrými studenty
Poznámky: e v sufixech -ek, -en, -el je vkladné: tatínek – tatínka, blázen – blázna,
Pavel – Pavla
3. a 6.p. jedn.č.:koncovku -ovi mají
- slova, která se používají samostatně: o studentovi,
o Pavlovi
- poslední slovo v řádě slov, která nazývají jednu osobu:
o studentu Pavlovi, o studentu Pavlu Novákovi, o mém
kamarádu studentu Pavlu Novákovi
- slovo člověk má vždy koncovku -u
5.p. jedn.č.:
koncovku -u mají slova se zakončením -k, -g, -h, -ch: kluku!
hochu! + synu! (ale: člověk – člověče! Bůh – Bože!)
1.p. mn.č.:
viz lekci 6.
6.p. mn.č.:
viz lekci 13.
Cvičení
1. Dejte slova v závorkách do správných tvarů jednotného a množného čísla
(pokud je to možné):
Dáme to (Jan, Karel Novák, Petr Smutný, mladý člověk, pan doktor, můj
bratr Pavel).
87
Dobrý den, (Zdeněk, Karel, Petr, Mirek, pan profesor, milý bratr, drahý syn,
kamarád)!
V té knize se vypravuje o (hoch, Čech, Rus, Nor, profesor, doktor, mladý
Afričan, kapitán, český student).
2. Slova dejte do
a) 6. pádu jedn.č. – Mluvíme o ...
b) 5. pádu jedn.č. – Dobrý den, ...! / Ahoj, ...!
Hana, Petr, teta, maminka, Martin, pán, stůl, slečna, hoch, babička, dědeček,
Milan, člověk, paní učitelka, pan doktor, pan magistr Karel Novák, Mistr Jan
Hus, pan profesor, Zdeněk, Zdenka, kamarádka, holka, Vlasta, pan inženýr
3. Slova dejte do:
a) 1. pádu mn.č. – To jsou…
b) 4. pádu mn.č. – Vidím…
c) 6. pádu mn.č. – Mluvíme o ...
reprezentant, lék, lékárník, hrad, soused, Švéd, hoch, bratr, papír, kabát, věšák,
básník, břeh, ministr, pilot, vrch, knihovník, vlak, brambor, inspektor, Američan,
kamarád, most, dům, žák, kostel, Dán, Čech, stůl
4. Tvořte věty.
(Já) blahopřát
(My) děkovat
(Ten film) líbit se
(Oni) pomáhat
(Ty) rozumět
(Vy) telefonovat
(Já) věřit
(Ona) radit
bratr Pavel
rektor mistr Jan Hus
historik profesor Radomír Novák
student
strýček a dědeček
kamarád Vašek
básník Jaroslav Seifert
syn a dcera
5. Dejte slova v závorkách do správných tvarů:
Petr šel ven se (jeho pes). Napil se z (můj modrý šálek). Setkávám se často se
(mí bývalí spolužáci). Viděli jsme (pan doktor Janoušek). Přišel k (svůj starý
dědeček). Ztratil jsem (má peněženka). Otec daroval (můj bratr) nové kolo. Jdu
se (můj syn) na procházku po (park). Přítelkyně (můj kamarád) také studuje na
(univerzita). Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád) z (Londýn). (Pan
Novák), co to děláte? V Bělorusku žijí (Bělorus, Rus, Ukrajinec, Tatar, Žid, Polák)
a jiné národy. Matka vypravuje (malý syn) o (nový dětský film). Vedle (katolický
kostel) je pěkný park a socha (Jan Hus). Těším se na (můj kamarád), má přijet v
(sobotu) a zůstane u mne do (pátek). Dám to (můj spolužák). Vyprávěl nám o
(jeho bratři). Koupila jsem sbírku (povídka) (Karel Čapek). (Žák – mn.č.) se bojí
(nový profesor). Od (srpen) do (listopad) jsem byl u (můj známý) v (Řím). Na
88
(malý stolek) vedle (telefon) stojí portrét (můj dědeček). Rád čtu (tvůj dopis), jsou
zajímavé. Sestra nám často píše o (její synové). Profesor jede na konferenci se
(jeho studenti).
6. Dejte věty do množného čísla:
Čekám, až přijde můj kamarád. Zítra přijede známý Američan. Kluk píše
domácí úkol. V Brně bydlí můj český přítel. Německý student studuje na
univerzitě. Můj mladší bratr večer odjíždí do Prahy. Známý profesor bydlí v novém
domě. Rád se procházím parkem. V zoologické zahradě žije africký lev, lední
medvěd, šedý vlk a amurský tygr. Ještě jsem tam viděl indického slona, nilského
krokodýla a krásného pštrosa. Na konferenci přijede Rus, a také Američan, Fin,
Francouz, Arab a Bělorus. To je známý český politik a vedle je ukrajinský
zpěvák.
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Roční období
Jaro
Na jaře je vždy krásné počasí, svítí slunce, příroda se probouzí. Z teplých
zemí se vracejí stěhovaví ptáci. Lidé plánují dovolené a pořád mají dobrou náladu.
Není až tak horko jako v létě, je 15 až 20 stupňů. Na jaro se vždy moc těším. Už
v březnu začíná být tepleji a taje sníh, na stromech se objeví první listí. V dubnu
o víkendech často jezdíme za město, do přírody. Nejraději však mám květen,
protože už všechno kvete a také protože v květnu mám narozeniny.
Léto
V létě je horko, někdy je až 30 stupňů! V červnu studenti ještě mají zkouškové
období a praxi a pak celý červenec a srpen mají prázdniny. Prázdniny si většinou
naplánuji tak, že na pár týdnu jedu s kamarádkami k moři a pak si odpočívám
na chatě. Jediná věc, kterou v létě nemám ráda, jsou bouřky. Hrozně se bojím,
když venku hřmí a blýská se.
Podzim
Na podzim u nás většinou prší, fouká vítr a nebe je zataženo mraky. Lidé si
musí oblékat teplejší oblečení: kabáty, bundy, šály a rukavice, protože je zima.
Na podzim nikdy nevyjdu ven bez deštníku. Podzim ale také má své příjemné
chvíle: častěji se scházíme s kamarády, kupujeme melouny, vzpomínáme na léto
a obdivujeme krásné barvy podzimní přírody.
89
Zima
V zimě většinou sněží. Je zima, teplota je pod nulou. Celý prosinec se
připravujeme na Vánoce a Silvestr: kupujeme dárky pro příbuzné a známé,
plánujeme vánoční oslavu a těšíme se na příjemná překvapení. Po Vánocích máme
ještě dva zimní měsíce – leden a únor. O víkendech často jezdíme za město –
lyžujeme, procházíme se po zimním lese, koulujeme se nebo stavíme sněhuláka.
Pokud zůstaneme ve městě, jdeme na kluziště a bruslíme.
2. Pro které měsíce platí tyto věty?
Je dusno, na obloze není ani obláček.
Venku neprší, jen poprchává.
Zítra je první den prázdnin.
Celou noc hřmělo a blýskalo se.
Vlaštovky odlétají na jih.
V noci sněžilo a od rána prší.
Příští týden jedeme do Turecka, k moři.
Už se prodávají první jarní květiny.
Slovní zásoba
Roční období
zima
jaro
léto
podzim
Kdy?
v zimě
na jaře
v létě
na podzim
Jaký?
zimní
jarní
letní
podzimní
Názvy měsíců
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
Kdy?
v lednu
v únoru
v březnu
v dubnu
v květnu
v červnu
v červenci
v srpnu
v září
v říjnu
v listopadu
v prosinci
Lekce 15
Gramatika
Skloňování cizí stroj, ы:
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
cizí stroj, muž
cizího stroje, muže
cizímu stroji, muži*
cizí stroj, cizího muže
cizí stroji, muži*
(o) cizím stroji, muži*
cizím strojem, mužem
mn.č.
cizí stroje, muži*
cizích strojů, mužů
cizím strojům, mužům
cizí stroje, muže
cizí stroje, muži*
(o) cizích strojích, mužích
cizími stroji, muži
Poznámky: e v sufixech -ec je vkladné: otec – otce, kopec – kopce
3. a 6.p. jedn.č.:koncovku -ovi mají
- osobní jména, která se používají samostatně: o Tomášovi
- poslední slovo v řadě slov, která nazývají jednu osobu:
o studentu Tomášovi, o studentu Tomáši Rybářovi
5.p. jedn.č.:
slova se zakončením -ec mají zakončení -če: otec – otče!
chlapec – chlapče!
1.p. mn.č.:
viz lekci 6.
Cvičení
1. Podstatná jména v závorkách doplňujte postupně do vět:
a) v singuláru:
Čekal u (otec, obchod, bratr, přítel, vchod, kostel, strýc, autobus, lékař,
hotel).
Přišel k/ke (ředitel, pokoj, spisovatel, les, básník, strom, kamarád, Jan
Novák, chlapec, Tomáš).
Vidí (bratranec, kluk, dopis, student, bratr, řidič, pokoj, muž, děkan).
Dobrý den, (otec, Petr, pan profesor, kluk, chlapec, Luboš, Radek, pan
ředitel, bratr, syn, Tomáš Hluší).
91
Mluvili o (červenec, lék, čaj, román, profesor, film, kamarád, otec,
spisovatel Karel Čapek).
Vrátil se s/se (návrh, papír, čaj, mobil, rohlík, syn, slovník, talíř, pan Jan
Krejčí).
b) v plurálu:
Stál vedle (strom, cizinec, dům, přístroj, přítel, učitel).
Přišel jsem k/ke (přítel, učitel, chlapec, strýc, Slovák, Ukrajinec).
Dívám se na (pokoj, slovník, muž, přítel, student, pes, otec, bratr,
Němec).
Hledal to v/ve (slovník, pokoj, časopis, les, koš, dopis, denník, obchod,
zápisník).
Stál s/se (přítel, kamarád, voják, známý, student, posluchač, talíř, profesor,
řidič).
2. Výrazy v závorkách dejte do správných tvarů:
V (počítač) mám několik (český film). Čistí si boty (černý krém). Nikdy
neslyšel o (Cyril a Metoděj), (slovanští věrozvěsti). Přišel do (výzkumný ústav)
před (měsíc). Začátkem (prosinec) se slaví den (svatý Mikuláš). U (barokní palác)
potkal (bývalý spolužák). Vyprávěl (zahraniční kamarád) o (letní prázdniny). Po
(svátky) se vrátí domů. Během (semestr) budeme probírat (tvorba) (Miloš Forman).
Tři dny bydleli v (luxusní hotel). V (dětský pokoj) jsme (syn) nenašli. Už dlouho
zápasím s (český pravopis). Včera jsem viděl (známý herec). V (prosinec) pojedeme
k (mí čeští přátelé). Latina, stará řečtina a staroslověnština dlouhá léta byly
(kulturní jazyk) Evropy. Vypil jsem si šálek (ovocný čaj) a snědl jsem kousek
(jahodový dort). Odjel do (Liberec). Od (červenec) do (říjen) budu v Berlíně. Na
(konference) přijede hodně (cizinec).
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Dny pracovního klidu
Státní svátky
1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu
8. května – Den osvobození (1945)
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. července – Den upálení mistra Jana Husa (1415)
28. září – Den české státnosti
28. října – Den vzniku samostatného československého státu (1918)
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii
92
Ostatní svátky
1. ledna – Nový rok
duben–květen – Velikonoční pondělí
1. května – Svátek práce
24. prosince – Štědrý den
25. prosince – 1.svátek vánoční (Hod Boží)
26. prosince – 2.svátek vánoční (Štěpán)
***
Začátkem července po sobě následují dva státní svátky, které připomínají
osobnosti velkého historického významu nejen pro naši národní kulturu, ale
i pro vývoj našeho jazyka. 5.července je svátek slovanských věrozvěstů – bratří
Cyrila (Konstantina) a Metoděje a 6.července se připomíná upálení mistra
Jana Husa.
Cyril a Metoděj přišli na Moravu z řecké Soluně roku 863. Kníže
Rastislav předtím požádal byzantského císaře Michala, aby mu poslal učitele
křesťanství, kteří by pravdu vyložili „v řeči srozumitelné“. Bratři byli pro to
poslání mimořádně vhodní. Znali z okolí Soluně slovanský jazyk, byli velmi
vzdělaní a dobře se na misijní cestu připravili. Přeložili evangelium i
bohoslužebné texty a pro Slovany naší země vytvořil sv. Cyril z řecké abecedy
nové písmo, tzv. hlaholici, která respektovala fonetické zvláštnosti slovanského
jazyka. Tím písmem a kulturním jazykem, tzv. staroslověnštinou, jsou psány
naše první písemné památky z konce 9. století. Tento náš první spisovný jazyk
se pak užíval až do počátku 11. století a byl vedle latiny a řečtiny třetím
mezinárodním kulturním jazykem Evropy. Je užitečné si tyto věci
připomenout – na gramotnost národa, starou více než 1130 let, můžeme být
jistě hrdí. Stále totiž platí věta z předzpěvu sv. Cyrila k překladu evangelia:
„Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohou zápolit beze zbraně
s protivníkem našich duší“.
I druhý státní svátek, památka mistra Jana Husa, má vedle hodnot
mravních i stránky, kterými se Husova osobnost významně projevila ve vývoji
češtiny. Nejde tu jen o jeho vlastní jazyk, kterým kultivovaně psal i kázal, o
jeho češtinu bližší tehdejší hovorové řeči. Uvědomujeme si dnes, kdy se často
upozorňuje na zbytečné nadužívání cizích slov, že právě Jan Hus se snažil o
počeštění latinské terminologie tvořením odvozených slov českých a že hájil
čistotu jazyka a káral užívání německých slov zvláště Pražany, kteří říkali
„šorc za zástěrku, mantlík za pláštiek, handtuch za ubrusec“ a mnohé
germanismy další. Některá ta Husem zmiňovaná slova přejatá z němčiny nám
zůstala, nejen např. staré forman, ale i ten populární knedlík (šiška, jak Hus
doporučuje, dnes už říkají jen na Moravě). Také připomeňme, že první návrh
opravy pravopisu diakritickými znaménky namísto spřežek (čárky pro délku
93
a tečky pro měkkost na místě dnešního háčku) je právě od Husa. I přes jeho
autoritu se však ještě dlouho tato navržená oprava neujala a psalo se dál
pravopisem spřežkovým.
Dnes si tedy alespoň uvědomíme, že oba svátky mají své místo i v historii
naší jazykové kultury.
Jaroslava Hlavsová, Povídání o češtině – 2003
2. Které svátky se oslavují ve vaší zemi?
3. Co se stalo v roce...?
1348
vznikla Česká republika
1415
car Petr I. založil město Petrohrad
1492
František Skaryna vydal první knihu ve staroběloruském jazyce
1517
ČR vstoupila do Evropské unie
1703
Krištof Kolumbus objevil Ameriku
1914
byl upálen Jan Hus
1918
Karel IV. založil pražskou univerzitu, první ve střední Evropě
1993
začala první světová válka
2004
vzniklo Československo
Slovní zásoba
Kolikátého je dnes?
Dnes je 1. ledna (prvního ledna).
Dnes je 20. února (dvacátého února).
Dnes je 25. září (dvacátého pátého září).
Dnes je 31. prosince (třicátého prvního prosince).
v roce 1993 (v roce devatenáct set devadesát tři / v roce tisíc devět set devadesát tři)
v roce 2009 (v roce dva tisíce devět)
svátek
státní svátek
den pracovního klidu
volno
oslava
pracovní den
všední den
odpočívat
mít volno
oslavovat, slavit
pracovat
Lekce 16
Gramatika
1. Skloňování bílé okno:
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
bílé okno
bílého okna
bílému oknu
bílé okno
bílé okno
(o) bílém okně
bílým oknem
mn.č.
bílá okna
bílých oken ø*
bílým oknům
bílá okna
bílá okna
(o) bílých oknech*
bílými okny
Poznámky: 6.p. jedn.č. 2.p. mn.č. po g, k, ch a někdy r – koncovka -u:
Bělorusko – v Bělorusku, sucho – v suchu
vkladné e: okno - oken; divadlo – divadel
2. Zájmeno náš, váš
m.r.
jedn.č.
ž.r.
stř.r.
mn.č
m.r.
ž.r.
naši (ž.); naše
naše
(než.)
našich
našim
1. p.
náš
naše
naše
2. p.
3. p.
4. p.
naší
naší
našeho
našemu
naši
naše
naše
5. p.
6. p.
našeho
našemu
našeho (ž.); náš
(než.)
–
(o) našem
–
(o) naší
–
(o) našich
7. p.
naším
naší
–
(o)
našem
naším
stř.r.
naše
našimi
Cvičení
1. Doplňte do vět slovo město ve správném tvaru:
Naše ... navštěvuje hodně turistů. Ráda se procházím ... . Do ... zbývá 2 km.
Ve ... bydlí více lidí, než na venkově. Četl jsem knihu o italských ... . V neděli
95
jsme jeli na výlet za ... . Ve ... je hodně kaváren a restaurací. Přijeli jsme k nějakému
... . V létě jsme navštívili několik evropských ... . Madrid je hlavní ... Španělska.
Ve ... můžeme jezdit autobusem, tramvají nebo metrem. Kamarád se vrátil
z norského hlavního ... .
2. Podstatná jména středního rodu v závorkách dejte do správného tvaru:
Nad (zrcadlo) visí obraz. V (mé auto) je všechno, co potřebuji. Šli jsme do
(velké divadlo). Zůstali jsme tam do (ráno). Vrátili se k (ráno). Obchod je naproti
(kino). Nemá chuť k (jídlo). Cestující nastoupili do (letadlo). V našem (město) je
mnoho (divadlo). Koupali se v (horské jezero). Před (městské divadlo) je pěkný
park. Dědeček sedí v (měkké křeslo) a čte noviny. Na chatu pojedeme (nové auto).
Pod (staré křeslo) leží pes. V (Polsko) žijí (Polák), v (Maďarsko) (Maďar), v
(Bělorusko) (Bělorus), na (Ukrajina) (Ukrajinec), v (Česká republika) (Čech).
Často dostávám knihy a časopisy z (Německo). Kdy pojedeme do (Bulharsko)?
Z (Brno) se vrátíme v (sobota). V (léto) jezdíme k (velké jezero). Z (Bělorusko)
pojedeme přímo do (Švédsko) a odtud poletíme do (Grónsko).
3. Doplňte přivlastňovací zájmeno a celý výraz dejte do správného tvaru:
(My – babička) je 90 let. Dostal jsem mail od (já – kamarád). (Vy – město)
se mi velmi líbilo. V (my – země) žije hodně cizinců. (Vy – kotě) spadlo s plotu.
Hodně jsem slyšel o (on – manželka). S (vy – nový soused) jsem se už seznámil.
Sestra si koupila nové auto, v létě (ona – auto) pojedeme do Bulharska. To je
dárek pro (ty – dcera). Mám zájem o (vy – kultura). K (my – známí) přijeli
příbuzní. Na (my – fakulta) studují sami dobří studenti. (My – profesor) se líbil
(já – referát). Tatínek odvezl (my – psi) k lékaři. Mluvil jsem s (vy – vedoucí).
Věříme (vy – slova).
Text
1. Přečtěte a přeložte:
O víkendu přijde jarní počasí, bude až 12 stupňů
Ve středu odpoledne začne naše území od severu ovlivňovat frontální systém,
který s sebou přinese oblačnost a další srážky. Na horách by tak v následujících dvou
dnech mohlo napadnout až 30 centimetrů nového sněhu. Novinkám to řekla Dagmar
Honsová z Meteopressu.
25. 2. 2009 16:29
Ve čtvrtek má být zataženo s deštěm, který bude od středních poloh přecházet
ve srážky smíšené, na horách pak sněhové. „Mohlo by napadnout až 15 centimetrů
nového sněhu,“ upozornila Dagmar Honsová. Znovu bude foukat vítr, který může
96
v nárazech dosahovat rychlost až 20 metrů za sekundu, v horských oblastech se
tak mohou tvořit závěje.
Ranní teploty se budou ve čtvrtek pohybovat v intervalu jednoho a minus tří
stupňů Celsia, přes den se rtuť teploměru vyšplhá až k pěti stupňům. V noci a
ráno není vyloučena tvorba náledí. Na horách bude přes den kolem minus jednoho
stupně.
Zatažená obloha vydrží i v pátek, kdy by se ranní teploty měly pohybovat
mezi dvěma a minus dvěma stupni. V případě smíšených srážek, které očekávají
meteorologové v nížinách, mohou vznikat námrazy. Přes den bude mezi jedním
a pěti stupni Celsia. Na horách může znovu napadnout až 15 centimetrů
sněhu.
Sněžení vystřídá obleva
Oblačno bude nejprve i v sobotu, ale v průběhu dne by měla oblačnost
postupně ubývat, tomu budou odpovídat i teploty, které ráno poklesnou na jeden
až minus tři stupně, ale přes den se dostanou na dva až šest.
Neděle již bude polojasná s ranními teplotami od dvou do minus dvou stupňů
Celsia, přičemž se mohou objevit i mlhy. Denní teploty vyšplhají na čtyři až osm
stupňů Celsia, na Moravě může být až 12 stupňů.
Také začátek příštího týdne nabídne polojasnou oblohu a teploty mezi pěti
a deseti stupni. Meteorologové však budou předpověď dále upřesňovat.
Novinky.cz
Předpověď počasí
DEN
NOC
-1 až 4°C
2°C
Zataženo s občasným deštěm nebo přeháňkami, od vyšších poloh srážky
smíšené, na horách sněžení. Nejvyšší denní teploty 2 až 6 oC. Mírný západní
vítr 3 až 7 m/s od vyšších poloh s nárazy kolem 15 m/s, na horách až
20 m/s.
Vlhkost:
75 %
Tlak:
1016 hPa
Rekord dne: 15 °C (rok 1990) –19 °C (rok 1827)
Pranostika: V únoru, když slunko hřeje, na jaře se dlouho nerozesměje.
97
2. Co znamenají tyto symboly v předpovědi počasí?
3. Vysvětlete, co znamenají česká přísloví:
Člověk do každého počasí.
Dostat se z deště pod okap.
Kam vítr, tam plášť.
Slovní zásoba
Počasí
podnebí
předpověď počasí
Venku je hezky.
Venku je ošklivo.
Venku je krásně.
Je teplo.
Je zima.
Je horko.
Je chladno. Je dusno.
slunce nebe
obloha
mraky
světlo
tma
stín
jasno zataženo
srážky
déšť sníh přeháňky
mlha
kroupy
vítr
led
náledí
bouřka Prší.
Sněží.
Padají kroupy.
Fouká vítr.
Hřmí.
Blýská se.
Lekce 17
Gramatika
1. Skloňování cizí pole, náměstí:
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
5.p.
6.p.
7.p.
jedn.č.
cizí pole, náměstí
cizího pole, náměstí
cizímu poli, náměstí
cizí pole, náměstí
cizí pole, náměstí
(o) cizím poli, náměstí
cizím polem, náměstím
Poznámky: 2.p. mn.č. mn.č.
cizí pole, náměstí
cizích polí*, náměstí
cizím polím, náměstím
cizí pole, náměstí
cizí pole, náměstí
(o) cizích polích, náměstích
cizími poli, náměstími
slova se zakončením -iště nemají žádnou koncovku:
hřiště – hřišť, letiště – letišť
2. Zájmeno ten:
jednotné číslo
množné číslo
m.r.
ž.r.
stř.r.
m.r.
ž.r.
stř.r.
1.p.
ten
ta
to
ti (živ.)
ty (neživ.)
ty
ta
2.p.
toho
té
toho
těch
3.p.
tomu
té
tomu
těm
4.p.
ten (neživ.)
toho (živ.)
tu
to
6.p.
(o) tom
(o) té
(o) tom
(o) těch
7.p.
tím
tou
tím
těmi
ty
ty
ta
Stejně se skloňuje zájmeno onen (onoho, ...) a číslovka jeden ( jednoho, ...).
Všimněte si:
tento: tohoto, tomuto, ...
tenhle: tohohle, tomuhle, ...
tamten: tamtoho, tamtomu, ...
99
Cvičení
1. Slova v závorkách dejte do správných tvarů:
Bydlím na (nové sídliště). V létě zase pojedeme k (jižní moře). Z (hlediště)
nebylo vidět na (jeviště). Z (hlavní nádraží) na (staré letiště) pojedeme (metro).
Před (mistrovství světa) v (hlavní město) postaví několik (moderní hřiště) a 5
(menší výstaviště). Mezi (náměstí) je krásná městská čtvrť se (zajímavé secesní
budovy). Před (hlavní nádraží) jsou 2 (parkoviště), jedno velké a jedno malé.
Budu na tebe čekat na (třetí nástupiště). Mluvili jsme o (počasí) v (září). Opalovat
se na (polední slunce) je nebezpečné. Několik (cizí příjmení) si stále nemohu
zapamatovat. Ve městě slavnostně otevřeli několik (fotbalové hřiště). Jak se
dostanu k (parkoviště)? Procházeli jsme se podél (nábřeží).
2. Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ten:
Bez ... dokumentu se nemůžeme obejít. ... kolegu neznám. O ... studentech
jsme nikdy neslyšeli. Máte zájem o ... sbírku? S ... kolegou jsem se už seznámil.
V ... článcích je mnoho zajímavého. Já do ... obchodů nechodím rád. Z ... zaměstnání
musel odejít. S ... kolegyní jsme byli na konferenci. Do ... restaurace nechodím
často. ... studenti udělali zkoušku. Čekám na ... rozhodnutí. S ... kluky nikam
nepůjdu. ... květiny jsou velmi drahé. Nevěřím ... lidem. Žije v ... ulici. Slyšel
jsem to od ... pána. ... studenty nezná. Slovník jsem půjčil od ... kolegy. Nikdy
jsem ... člověka neviděl. ... člověku jsem poslal mail. Na ... stránce jsou 2 obrázky.
Profesor přednášel o ... českém básníkovi.
3. Do vět ze cvičení 2 doplňte správné tvary ukazovacího zájmena tento.
Text
1. Přečtěte text, přeložte ho:
Zahradníkův rok
Karel Čapek
/Počasí/
S počasím je to totiž zvláštní věc; nikdy to s ním není v pořádku. Počasí
vždycky přestřeluje na jednu nebo na druhou stranu. Teplota se nikdy nestrefí se
stoletým normálem; buď je pět stupňů pod ním, nebo pět stupňů nad ním. Srážek
je buď deset milimetrů pod normál, nebo dvacet milimetrů nad normál; není-li
příliš sucho, je nevyhnutelně příliš mokro.
Mají-li lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí,
jakpak teprve zahradník! Napadne-li málo sněhu, bručí plným právem, že to
nikam nestačí; napadne-li sněhu mnoho, projevuje vážné obavy, že mu to poláme
100
jehličiny a pěnišníky. Není-li sněhu, běduje na zhoubné holomrazy; nastane-li
obleva, klne těm bláznivým větrům, které ji provázejí a mají ten hanebný zvyk,
že mu rozhazují chvojí a jiný kryt po zahradě a snad mu i, hrom do nich! polámou
nějaký ten stromek. Troufá-li si v lednu zasvítit slunce, chytá se zahradník za
hlavu, že mu keře poženou předčasně do mízy. Prší-li, bojí se o své alpinské
kytičky; je-li sucho, myslí s bolestí na své rhododendrony a andromedy. A přece
by nebylo těžko mu vyhovět: Stačilo by mu, kdyby od prvního do posledního
ledna prostě bylo žádná celá, devět desetin stupně pod nulou, sto dvacet sedm
milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno, žádné
nebo mírné větry západních směrů; a bylo by všechno v pořádku. Ale to je to: o
nás zahradníky se nikdo nestará a nikdo se nás neptá, co by mělo být. Proto ten
svět tak vypadá.
/Lidové pranostiky/
Pro nás zahradníky mají rovněž důtklivou platnost lidové pranostiky; my
ještě věříme, že „svatý Matěj ledy seká“, a neučiní-li to, čekáme, že je rozseká
sv. Josef, nebeský sekerník; víme, že „březen, za kamna vlezem“, a věříme i ve
tří ledové muže, v jarní rovnodení, v Medardovo kápě a v jiné takové předpovědi,
ze kterých je zřejmo, že lidé od pradávna mají špatné zkušenosti s počasím.
Nebylo by se co divit, kdyby se říkalo, že „na prvního máje sníh na střeše taje“
nebo že „na svatého Nepomuka umrzne ti nos a ruka“ nebo že „o svatém Petru
a Pavlu zabalme do svých shawlů“, že „na Cyrila, na Metoda zmrzá v studni
voda“ a že na svatého Václava jedna zima přestává a druhá nastává; zkrátka
lidové pranostiky věští nám většinou věci neblahé a pochmurné...
2. Podívejte se do kalendáře, zjistěte, kolikátého se slaví svátek sv. Matěje, sv.
Josefa, Tří králů, sv. Medarda, sv. Petra i Pavla, sv. Václava.
3. Co znamená termín „pranostika“? Přečtěte další lidové pranostiky:
14.2. – Když je na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
12.3. – Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
24.4. – Na svatého Jiří vylézají hady a štíři.
12.6. – Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
26.7. – Svatá Anna – chladna zrána.
11.11. – Martinův sníh a led budou vodičkou hned.
25.12. – Bílé Vánoce, zelené Velikonoce.
Lekce 18
Gramatika
1. Skloňování číslovek dva/dvě, tři, čtyři
1.p.
dva/dvě
tři
čtyři
2.p.
dvou
tří
čtyř
3.p.
dvěma
třem
čtyřem
4.p.
dva/dvě
tři
čtyři
6.p.
(o) dvou
(o) třech
(o) čtyřech
7.p.
dvěma
třemi
čtyřmi
(!) Stejně jako číslovka dva/dvě se skloňuje číslovka oba/obě
2. Množné číslo některých substantiv s významem „část těla“ (duál):
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
6.p.
7.p.
ruce
rukou
rukám
ruce
(o) rukou/rukách
rukama
nohy
nohou/noh
nohám
nohy
(o) nohou/nohách
nohama
oči
očí
očím
oči
(o) očích
očima
uši
uší
uším
uši
(o) uších
ušima
Všimněte si:
7.pád: s těma tvýma modrýma očima
s malýma ručičkama
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
6.p.
7.p.
kolena
kolenou/kolen
kolenům
kolena
(o) kolenou/kolenech
koleny
ramena
ramenou/ramen
ramenům
ramena
(o) ramenou/ramenech
rameny
Rozlišujte:
modré oči (lidské) x
velké uši (lidské) x
102
prsa
prsou
prsům
prsa
(o) prsou
prsy
mastná oka (v polévce)
velká ucha (u hrnce)
Cvičení
1. Přečtěte číslovky:
Zapomněla jsem klíče u 1 svého známého. Polední přestávka trvá ode 2 do 3
hodin. Kniha vyšla před 2 lety. Do 4 hodin se vrátí. Půjdu tam jen s 1 kamarádem
a 1 kamarádkou. Vodu našli v hloubce 3 metrů. Poměr hlasů byl 3 ku 2. Budu na
tebe čekat od 3 do 4. Přednáška bude od 2 do 3.30. Po 4 minutách se auto zastavilo.
Od 12.30 do 13.00 máme přestávku. Viděl jsem film o 1 hudebníkovi. Hledal
jsem to ve 4 slovnících. Bez 2 minut to trvalo hodinu. Byl mezi 3 nejlepšími
studenty naší skupiny. Ve 2 případech ze 3 se to nepovedlo. Cesta trvá kolem 4
hodin. Na výlet jel se 3 nebo 4 kamarády. Po 2 měsících se vrátil. Do 4 let žil na
venkově. Zítřejší teploty dosáhnou 2 až 4 stupňů. Střídali se po 3 minutách. Zvedl
1 ruku. Závodů se zúčastní sportovci ze 4 zemí. Vrátil se tam po 4 letech. Počítáme
se 2 volnými místy. Byli zachráněni po 2 hodinách. Přišla na oslavu se 2 kamarády.
5 bez 2 jsou 3.
2. Doplňte plurálové tvary:
Na (ruka) máme deset prstů. Otec nesl dítě na (rameno). Dědeček dostal
bolesti do (koleno). Opatrně vzal vázu do (obě – ruka). Dnes jsme byli celý den
na (noha). Babičku silně bolelo na (prso). O chytrém člověku se říká, že má za
(ucho). Ten hrnec bez (ucho) už máme vyhodit. Vrátil se z války bez (ruka).
Stolička stojí na třech (noha). Děti mávaly (ručička). Přivezli nám stůl bez (noha).
Na (ucho) měla hezké náušnice a na (noha) černé lodičky. Smála se (své milé oko).
Na polévce plavou (velké mastné oko). Dítě lezlo pod stůl (koleno). Skladba je
určena pro (čtyři – ruka). Postavil se na váhu (obě – noha). Umím chodit po (ruka).
Pes umí chodit po (zadní noha). Zvoní mi v (ucho). Stál s (ruka) v (kapsa). Díval
se mi přímo do (oko). Na (noha) měl bačkory. Je to pták s (dlouhá noha). Nevěřil
(vlastní oko). Vlasy mu padají do (oko). Ten hrnec má (2 – ucho). Koupil si tašku
s (ucho) ze dřeva. Kolik (noha) mají psi? Kolik (noha) má ten stůl?
3. Zopakujte si časování sloves v přítomnem čase. Všimněte si rozdílů ve významu slov oči a oka:
Oči a oka
Zdeněk Svěrák & Jaroslav Uhlíř
Když citron (stříknout) do oka,
to (my – vědět), to (my – znát),
(nastat) bolest divoká,
to (my – vědět), to (my – znát).
103
On citron (patřit) do těla,
to (my – vědět), to (my – znát),
však okem se to (nedělat),
to (my – vědět), to (my – znát).
(Nebýt) oko jako oko,
třeba oko kuří,
(nezaplakat), (nezamrkat),
jenom v botě (duřet).
Slečna Ječná byla včera
v malinovém houští,
proto se jí na punčoše
další oko (spouštět).
Když zajíc (přehlídnout) oko,
to (my – vědět), to (my – znát),
tak (sníst) ho na divoko,
to (my – vědět), to (my – znát).
Kdo (dělat) jen tak naoko,
to (my – vědět), to (my – znát),
ten do kapsy (mít) hluboko,
to (my – vědět), to (my – znát).
Když ti holka (padnout) do oka,
to (my – vědět), to (my – znát),
tak (oženit se) do roka,
to (my – vědět), to (my – znát).
A kdo (mít) srdce chytlavý,
to (my – vědět), to (my – znát),
už nikdy ji (nevyplavit),
to (my – vědět), to (my – znát).
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Od rána se cítím špatně. Bolí mě celý člověk – hlava, klouby, svaly. Našel
jsem v lékárničce teploměr a změřil jsem si teplotu. Naměřil jsem 38,3.
Chvíli mi bylo teplo a chvíli zima, měl jsem asi zimnici.
104
Nešel jsem na fakultu, ale na pohotovost. V čekárně už bylo několik lidí.
U okýnka jsem se zapsal do evidence pacientů a čekal. Na chodbě seděla
starší paní, kterou bolela hlava, měla asi problémy s tlakem. Vedle mě seděl
chlapec s pořezaným prstem.
Konečně jsem byl na řadě. Lékař se mě zeptal, co mě trápí, prohlédl mě,
poslechl si mé průdušky. Řekl, že mám chřipku. Nařídil mi klidový režim,
dostatek tekutiny a předepsal mi prášky. Pak jsem šel do lékárny pro prášky
a navíc jsem si koupil čaj proti chřipce a nachlazení.
Vrátil jsem se domů, udělal jsem si čaj, vzal jsem si léky a šel jsem si
lehnout. Brzy jsem usnul. Pro mě je spánek nejlepší lékař.
Ústrojí lidského těla
V lidském těle je základní jednotkou buňka. Buňky vytvářejí tkáně, skupina různých tkání tvoří orgán. Každý orgán má své typické složení a funkci. Skupiny orgánů nazýváme soustava orgánů.
Soustavy orgánů našeho těla jsou:
1) soustava opěrná
kost, lebka, čelist, kostra, páteř, žebro, pánev, kloub
2) soustava pohybová
sval, svalstvo
3) soustava oběhová
srdce, žíla, tepna, cévy, krev
4) soustava dýchací
dutina nosní, cesty dýchací, hrtan, průdušnice, průdušky,
plíce
5) soustava trávicí
dutina ústní, jazyk, zuby, jícen, žaludek, játra, střevo (tenké a
tlusté), červovitý výběžek (apendix = slepé střevo)
6) soustava močová
ledviny, močový měchýř
7) centrální nervová soustava
mozek, hřbetní mícha, nervy, čidla chuti, čichu, zraku, sluchu,
dotyku
8) soustava rozmnožovací
pohlavní orgány
9) soustava kožní
pokožka, vlasy, nehty
Všechny soustavy tvoří jednotný celek – organismus.
105
Slovní zásoba
Části těla
hlava
krk
hrudník
břicho
ruka
noha
záda
Zdravotní potíže
kost
páteř
plíce
průdušky
žaludek
játra
srdce
pacient
lékař
zubař
gynekolog
dětský lékař
oční lékař
chirurg
zdravotní sestra
lékárník
Léky
tableta
prášek
kapky
sirup
injekce
mast
zdraví
nemoc = choroba
uzdravit se
být nemocný
být nastydlý
únava
cítit se unavený
bolest
bolet + Ak, + N
rýma
maminku bolí zub
kašel
tatínka bolí záda
nechuť k jídlu
bolí mě v krku
horečka = zvýšená teplota mít horečku
zlomit si + Ak
Zdravotnické služby
léčit (se)
nemocnice
poliklinika
držet dietu
pohotovost
sanitka
pojistit
lékárna
pojišťovat
zdravotní pojištění
neschopenka
vyšetření
prohlídka
kontrola
předpis = recept na léky
Nemoci
zápal (zápal plic)
záchvat (záchvat bolesti)
chřipka
angína
otřes mozku
úraz, zranění
zlomenina
Lekce 19
Gramatika
1. Imperativ
Tvar 2.os.sg. imperativu se tvoří od základu přítomného času (3.os. pl. bez koncovky):
nést: nes-ou → nes
říct: řekn-ou → řekn-i
prosit: pros-í → pros
začít: začn-ou → začn-i
pracovat: pracuj-í → pracuj
procházet se: procházej-í se → procházej se
Při tom: 1) u sloves 5. třídy -aj → -ej: děla-jí → dělej
2) v jednoslabičném základu se zkrátí samohláska: píš-ou → piš, koup-í → kup
3) d, t, n → ď, ť, ň: bud-ou → buď, zaplat-í → zaplať, stan-ou se → staň se
zapamatujte si:
mít – měj
jít – jdi / pojď
jíst – jez
vědět – věz
odpovědět – odpověz
pomoct – pomoz
stát – stůj
Tvar 2.os.pl. imperativu se tvoří přidáním koncovky -te. Při tom -i- → -e/ě-:
nes-te
řekně-te
pros-te
začně-te
pracuj-te
procházej-te se
Tvar 1.os.pl. imperativu se tvoří přidáním koncovky -me. Při tom -i- → -e/ě-:
nes-me
řekně-me
pros-me
začně-me
pracuj-me
procházej-me se
Imperativ pro 3.os. sg. a pl. se tvoří pomocí částice ať a tvaru přítomného času:
ať nese / ať nesou ať řekne / ať řeknou
ať prosí / ať prosí ať začne / ať začnou
ať pracuje / ať pracují
ať se prochází / ať se procházejí
Záporné tvary imperativu se většinou tvoří od nedokonavých sloves:
nedělej
neříkej
107
zapamatujte si:
jít – nechoď
jet – nejezdi
2. Skloňování číslovek od 5 a dále
Číslovky od 5 do 99 ve všech pádech kromě N. a Ak. mají koncovku -i:
bez pěti, k pěti, o pěti, s pěti
(!) devět → devíti
Číslovka sto se skloňuje jako podstatné jméno vzoru město.
Číslovka tisíc se skloňuje jako podstatné jméno vzoru stroj.
Číslovka milion se skloňuje jako podstatné jméno vzoru hrad.
Číslovka miliarda se skloňuje jako podstatné jméno vzoru žena.
Cvičení
1. Tvořte imperativ (2. os. sg. a 2. os. pl.):
připravit se, vrátit se, nechat, doplnit, otevřít, vyhodit, cestovat, vyměnit,
kupovat, nabídnout si, tvořit, číst, zůstat, povědět, sníst, zeptat se, umýt se,
sednout si, posadit se, připomenout, zapamatovat si, spát, cvičit, usmívat se, najít,
všimnout si, půjčit, opravit, ukázat, vzít, přestat, začít, pokračovat
2. Co zakazují tyto obrázky? Tvořte příslušné imperativy.
108
3. Řekněte kamarádce, co musí udělat a co nesmí dělat. Použijte imperativ:
musíš to udělat
nesmíš to dělat
probudit se v 6.30
kouřit
umýt se
zapomenout na sestřiny narozeniny
učesat se
opisovat od sousedů
nasnídat se
tykat profesorovi
jít na fakultu
nakupovat hodně dárků
udělat zkoušku
nechávat okno otevřené
odpovědět na otázku
dívat se pozdě na TV
přečíst ten článek
jíst hodně sladkostí
uklidit v pokoji
pít hodně piva
zavolat mamince
hrát na kytaru a hlasitě zpívat
koupit něco k večeři
ublížit kamarádkám
pozvat kamarádky na kávu jít pozdě
4. Čtěte číslovky:
Odjel do zahraničí se 2000 dolary. Ke 12 cestujícím se v Praze přidalo ještě
10. Za jízdenku jsem zaplatila bez 25 korun 800. Prodejní doba je od 9.00 do
19.00. Po 22 letech se vrátil do vlasti. Ze 36 míst ve voze bylo obsazeno jen 21.
Nezáleží mi na nějakých 5000 Kč. Slyšel jsi něco o těch 3 000 000 000 Kč? Bez
těch 17 000 dolarů se neobejdeme. Už jsem ti vyprávěl o těch 224 chybách. Jeden
je za 18, druhý bez 2 za 20. Restaurace pracuje do 24 hodin a v sobotu je otevřena
do 2.00.
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Tip na výlet
Český Těšín
Když se po první světové válce řešil spor,
komu připadne slezský Těšín, ukázalo se jako
nejvhodnější vymezit hranici mezi ČeskoSlovenskem a Polskem řekou Olší. Po rozdělení
se Český Těšín mohl pochlubit snad jen
novorenesanční nádražní budovou z roku
1889. Během následujících patnácti let ale ve
městě vyrostlo mnoho budov v duchu moderní
architektury a na počátku 30. let už měl Český
Těšín tvář reprezentativního města. Daleko
109
více historických památek můžete vidět v polském Těšíně (Cieszyně), jeho
historický střed patří k nejzachovalejším v celém Polsku. Řeku Olši a zároveň
hranici mezi městy i zeměmi překonáte přes železobetonový most Družby
z roku 1953. Most spojuje Hlavní třídu v Českém Těšíně s ulicí Zamkovou
v Cieszyně. Druhou jmenovanou se dostanete až na Zámecký vrch s Loveckým
zámečkem, habsburskou rezidenci z 19. století, a romantickým parkem, v němž
se nachází románská rotunda sv. Mikuláše z poloviny 11. století a obranná
Piastovská věž s krásnou vyhlídkou na město a okolí ze 13. století. (ČD)
2. Která česká města chcete navštítit?
3. Návštěvu kterého běloruského města doporučíte cizincům?
4. Přečtěte si několik reklamních informací Českých drah. Vyberte si to, co se
vám bude hodit:
Cestujte mezi kterýmikoli dvěma krajskými
městy za pouhých 160 Kč!
Nestůjte ve frontě
a kupte si jízdenku v automatu
Využijte možnosti rychlého nákupu jízdenek
pomocí nového automatu na jízdenky (UNIPAJ).
P r o n á k u p jíz d e n e k
dopor uč ujeme použít
čipovou In-kartu, kterou
proměníte v elektronickou
peněženku nabitím u pokladní přepážky
označené touto samolepkou.
S jízdenkou eLiška, která je určená všem, kdo jsou
držiteli čipové In-karty/Rail plus, můžete vyrazit
třeba z Olomouce do Karlových Varů nebo ze Zlína
do Českých Budějovic za jednotnou cenu 160
Kč.
Jízdenka platí ve 2. třídě vlaků všech kategorií, v 1.
třídě pouze ve spojení s časovým doplatkem do 1.
třídy. Platnost jízdenky je vždy do 6.00 hod. dne
následujícího po prvním dnu platnosti.
Na kartu si tak vložíte libovolné množství peněz Cenový tip
(maximálně ekvivalent 150 eur v Kč), které
Z Ostravy do Prahy za 2 hodiny a 59 minut
využijete při nákupu jízdenek v automatu Cenový
tip
vlakem SuperCity Pendolino – s jízdenkou
s bonusem až 6 %.
Ve vybraných automatech je možná platba také
mincemi.
eLiška a místenkou SuperCity již od 260 Kč.
Z Ostravy do Prahy za 2 hodiny a 59 minut vlakem
SuperCity Pendolino – s jízdenkou eLiška a
místenkou SuperCity již od 260 Kč.
Seznam stanic, mezi kterými lze cestovat
s jízdenkou eLiška
Brno hl.n., Brno-Královo Pole, České Budějovice,
Hradec Králové hl.n., Jihlava, Karlovy Vary, Liberec,
Olomouc hl.n., Ostrava hl.n. Ostrava-Svinov,
Ostrava-Vítkovice, Pardubice hl.n., Plzeň hl.n., Ústí
nad Labem hl.n., Zlín střed, Otrokovice, Praha hl.n.,
Praha Masarykovo n., Praha-Holešovice, PrahaSmíchov
110
Ještě ti nebylo 26 let?
Cestuj výhodně vlakem
Pro cestující ve věku 15-26 let
nabízíme výhodnou in-kartu/Rail plus
s aplikací in-zákazník za pouhých 330 Kč.
Co získáte s nabídkou in-zákazník na in-kartě/Rail plus:
• Slevu 25 % na jednosměrné a zpáteční jízdenky
• Slevu 25 % na traťové jízdenky a síťové jízdenky KLASIK
• Slevu 25 % na mezinárodní jízdenky a další slevy v mezinárodní přepravě
• Slevu 50 % na místenky
S čipovou in-kartou /Rail plus…
• Můžete zakupovat výhodně jízdenky eLiška pro cesty mezi krajskými městy
na eshop.cd.cz a v automatech na jízdenky
• Můžete platit jako s elektronickou peněženkou (u pokladních přepážek a v
automatech na jízdenky) a získat bonus 3 % za bezhotovostní platbu
• Můžete sledovat stav účtu elektronické peněženky na moje.inkarta.cz
Náš tip
• Získejte bonus až 6 % za nákup jízdenek na Internetu nebo v automatech
při platbě z elektronické peněženky
Kde mohu kartu získat?
• Na eShopu Českých drah na www.eshop.
cd.cz
• v železniční stanici po vyplnění formuláře
Platnost karty je 3 roky (věk 15-26 je rozhodující
při nákupu karty – karta tedy může platit I po
dosažení 26 let).
Bližší informace získáte na stránkách www.cd.cz/
zakaznik, mailem [email protected] nebo na tel.
340 122 113
Cestujte výhodně – cestujte vlakem
Slovní zásoba
jízdenka (jednosměrná, zpáteční, mezinárodní, síťová)
místenka
hl.n. = hlavní nádraží
pokladna
ČD = České dráhy
pokladní přepážka
Kč = koruna česká
automat na jízdenky
sleva
zlevněný
výhodný
zapamatujte si:
1.p. 2.p. 3.p. 4.p. 6.p. (o)
7.p. peníze
peněz
penězům
peníze
penězích
penězi
Lekce 20
Gramatika
1. Kondicionál
jedn.č.
dělal, -a, -o
mn.č.
bych
bys
by
dělali, -y, -a
bychom
byste
by
2 os. jedn.č.: myl bys + se → myl by ses
myl bys + si ruce →myl by sis ruce
2 os. mn.č. (vykání): myl / myla byste
l-ové tvary: Viz lekci 11.
2. Spojka aby
abych
abys
aby
jedn.č.
dělal, -a, -o
abychom
abyste
aby
mn.č.
dělali, -y, -a
3. Spojka kdyby
kdybych
kdybys
kdyby
jedn.č.
dělal, -a, -o
mn.č.
kdybychom
kdybyste
dělali, -y, -a
kdyby
4. Zájmeno všechen
m.r.
1.p.
2.p.
3.p.
4.p.
6.p.
7.p.
všechen
jednotné číslo
ž.r.
všechna
všeho
vší
všemu
vší
všechen (než.)
vši /
všeho (ž.)
všechnu
(o) všem
(o) vší
vším
vší
stř.r.
všechno
všeho
všemu
všechno
(o) všem
vším
112
množné číslo
m.r.
ž.r.
všichni (ž.)
všechny
všechny (než.)
všech
všem
všechny
všechny
(o) všech
všemi
stř.r.
všechna
všechna
Cvičení
1. Tvořte kondicionál:
čtu, čteme, čtou, dívám se, dívá se, díváte se, píšeš, sportuje, kupujeme, cvičíš, vezmou, mluvím, pomůžete, oblékneš si, umyješ se, doporučím, pracuje,
cestujeme, zpívají, chci, musíš, těšíš se, pozvu, ukážeme, pošlete, sedneš si,
lehnete si, zůstanu, připravuješ se, řeknu, zeptáte se
2. Přečtěte text písničky a přeložte ho:
Kdyby prase mělo křídla
Petr Skoumal Kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták
vyletěl bych na praseti někam do oblak
uviděl bych Itálii, uviděl bych svět
v Rakousku bych slyšel zvonce
z výšky koukal na Japonce,
a pak bych se zase vrátil, vrátil bych se zpět
Uviděl bych řeku Ganges, uviděl bych Nil
Uviděl bych Madagaskar, chvíli bych tam byl
Kdyby prase zachrochtalo a vzlétlo do oblak
Měl bych všude plno přátel, byl bych slavný cestovatel,
kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták
3. Dokončete věty:
Kdybych se narodil(a) v Africe, ...
Kdybychom zůstali doma, ... Kdyby se mi ztratil pas, ...
Kdybys chtěl přibrat, ...
Kdybys chtěl zhubnout, ... Kdybych uměl(a) japonsky, ...
Kdybyste nestihli vlak, ...
Kdyby neexistoval Internet, ...
Kdyby prase mělo křídla, ...
Kdyby lidé měli křídla, ...
4. Tvořte věty podle vzoru:
Vzor: Řekněte Pavlovi, aby vám řekl (všechno). – Pavle, řekni mi všechno.
Řekněte...
... panu úředníkovi, aby vrátil pasy (všichni 30 studentů).
... Lence, aby vás seznámila s (všichni její známí).
... kolegovi, aby vám pověděl o (všechny události).
113
... příteli, aby odpověděl na (všechny vaše otázky).
... Tomášovi, aby to řekl (všichni jeho známí).
... malému chlapci, aby se nebál (všechno).
... Marii, aby nevěřila (všechno), co jí říkají.
... panu Tučnému, aby odepsal na (všechny maily).
... Zuzce, aby něco udělala s (to všechno).
... Radkovi, aby vám pověděl o (všechno), o čem se dozvěděl.
... Petrovi, aby byl se (všechno) spokojený.
... otci, aby otevřel (všechna okna).
... panu řediteli, aby poděkoval (všichni 4 návštěvníci výstavy).
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Má sportování vliv na náš život?
Má vliv, nebo nemá vliv sportování na náš život? Je to vůbec k něčemu?
Pomůže nám to? Ano. Každý sport je něčím výjimečný a působivý. Máme
ho oblíbený a jen tak se ho nevzdáme. Sportování nám dopomáhá ke stavbě
těla a duše.
Sportovat je krásné a hlavně účinné. Musíme sportovat, nebo si vybrat
nějaký sport? Nemusíme!!! Ale měli bychom si vybrat. Určitě chceme vypadat pěkně, mít vypracovanou postavu a sportem také duševně odpočívat a
nechceme snad vypadat tak, že nám bude dělat problém přesunout se z místa na místo. Mít sport je jako vznášet se mezi vítězi, kteří se snaží zapůsobit.
Ať si vybereme cokoli, záleží to na nás a na našem zdravotním stavu. Být sportovec je jako být začátečník a pak vítěz. Můžeme vyhrávat diplomy a poháry.
K čemu to je? Aby si nás lidé všimli, co v nás je a čeho dokážeme dosáhnout. Sport nás změní, jsme silnější a cítíme se krásně a sportovně. Pokud
chcete začít sportovat, zkuste to ihned. Třeba to budete vy, který, se zapíše
do knihy dějin.
(podle www.behame.cz)
2. Seřaďte popis sportu s jeho názvem:
114
Slovní zásoba
sportovec
závodník
vítěz reprezentant
reprezentace
sportovat
závodit vítězit
divák
fanoušek
fandit
mistrovství
olympijské hry (= OH)
Letní sporty
atletika
šerm
gymnastika
skoky do vody
tenis
lukostřelba
stolní tenis
cyklistika
plavání
badminton
vzpírání box
veslování zápas
fotbal (= kopaná)
volejbal (= odbíjená)
basketbal (= košíková)
házená
vodní pólo
Zimní sporty
hokej
bruslení
krasobruslení
biatlon
lyžování
slalom
Источники
www.behame.cz
www.cd.cz
www.cs.wikipedia.org
www.ikea.com
www.lib.rus.ec
www.otto.de
www.photo.peoples.ru
www.zvezdacz.ru
Содержание
3
Предисловие
4
Условные сокращения
5
Lekce 1
Abeceda.
Fonetika: přízvuk, dlouhé a krátké
samohlásky, dvojhlásky, souhlásky
j, l, h, g, ď, ť, ž, š, č
Gramatika: časování slovesa být,
zájmeno ten, číslovka jeden, rod
substantiv
Dobrý den, jak se
jmenujete?
12
Lekce 2
Fonetika: slabikotvorné souhlásky,
souhláska ř
Gramatika: Rod adjektiv, posesivní
zájmena
Naše učebna
Barvy
Kde je?
18
Lekce 3
Fonetika: souhlásková spojení
Gramatika: Mn.č. substantiv,
adjektiv a zájmen, sloveso mít
Můj pokoj
Číslovky 1–10
24
Lekce 4
Lidské tělo, popis
Fonetika: střídání samohlásek, ráz
Gramatika: Akuzativ sg. substantiv, osoby
adjektiv a zájmen, Akuzativ pl.
29
Lekce 5
Fonetika: střídání souhlásek,
vokalizace předložek
Gramatika: časování sloves 1. třídy,
budoucí čas nedokonavých sloves
34
Lekce 6
Fonetika: výslovnost přejatých slov Rodina
Gramatika: časování sloves 2. třídy, Číslovky 11–99
Nominativ pl. m.r. živ.: substantiva a
adjektiva, přivlastňovací adjektiva
117
Oblečení
42
Lekce 7
Gramatika: Gramatika: časování
Povolání
sloves 3. třídy, přechylování
49
Lekce 8
Gramatika: Gramatika: časování
Město
sloves 4. třídy
Číslovky 100-...
Instrumentál substantiv a adjektiv
Číslovky 1. -...
Číslovky 1x, 2x, ...
56
Lekce 9
Gramatika: Gramatika: časování
Snídaně je grunt
sloves 5. třídy
Jídelní lístek
Slovesa + na + Ak.
66
Lekce 10
Gramatika: Skloňování má milá
Můj den
žena
Dny v týdnu
Modální slovesa
Kolik je hodin?
Řadové číslovky
71
77
Lekce 11
Lekce 12
Gramatika: Skloňování cizí růže
Kde jsme byli o
Předložky lokální a temporální
prázdninách?
Minulý čas sloves
Mám rád...
Gramatika: Skloňování píseň a kost
V obchodě
Zájmena já, ty, sebe
82
Lekce 13
Gramatika: Skloňování můj bílý
Jdeme do kina
dům
Přesný čas
Zájmena on, ona, ono
87
91
95
Lekce 14
Lekce 15
Lekce 16
Gramatika: Skloňování dobrý
Roční období
student
Názvy měsíců
Gramatika: Skloňování cizí stroj,
Kolikátého je dnes?
muž
Kalendář
Gramatika: Skloňování mé velké
Předpověď počasí
okno
Skloňování zájmena náš / váš
99
Lekce 17
Gramatika: Skloňování cizí pole,
Karel Čapek
náměstí
Zahradníkův rok
Skloňování zájmena ten
Lidové pranostiky
118
102
Lekce 18
Gramatika: Skloňování číslovek
Zdraví, nemoc
dva/dvě, tři, čtyři
Množné číslo některých substantiv
s významem „část těla“ (duál)
107
Lekce 19
Gramatika: Imperativ
Cestování vlakem
Skloňování číslovek pět - ...
112
Lekce 20
Gramatika: Kondicionál, spojky aby, kdyby
Skloňování zájmena všechen
116
Источники
Sport
На обложке: панорама Старого города (Прага)
Учебное издание
Потапова Ольга Васильевна
Začínáme s češtinou
Начинаем изучать чешский язык
Учебно-методическое пособие
На чешском языке
В авторской редакции
Дизайн обложки С. Н. Егоровой
Технический редактор Г. М. Романчук
Компьютерная верстка Т. Я. Холод
Ответственный за выпуск Т. М. Турчиняк
Подписано в печать 05.05.2010. Формат 60×84/16.
Бумага офсетная. Гарнитура Таймс. Печать офсетная.
Усл. печ. л. 6,98. Уч.-изд. л. 6,58. Тираж 100 экз. Зак.
Белорусский государственный университет.
ЛИ № 02330/0494425 от 08.04.2009.
Пр. Независимости, 4, 220030, Минск.
Отпечатано с оригинала-макета заказчика.
Республиканское унитарное предприятие
«Издательский центр Белорусского государственного университета».
ЛП № 02330/0494178 от 03.04.2009.
Ул. Красноармейская, 6, 220030, Минск.