PDF 3,7 MB - Liberecký kraj

Transkript

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
Obor SOČ: 08. Ochrana a tvorba životního prostředí
Mapování
a ochrana hub v Přírodní rezervaci Hamrštejn
Kryštof Skrbek
Kraj: Liberecký
Liberec 2014
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
Obor SOČ: 08. Ochrana a tvorba životního prostředí
Mapování a ochrana hub v Přírodní rezervaci Hamrštejn
Mapping and mushroom protection in the nature reserve of Hamrštejn
Autor:
Škola:
Kraj:
Konzultant:
Kryštof Skrbek
Gymnázium a SOŠPg, Jeronýmova 425/27
Liberec 7
Liberecký kraj
Mgr. Jitka Hatriková
Liberec 2014
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady
(literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ.
Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné.
Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon) v platném znění.
V ………………. dne …………………
podpis: ……………………………
Poděkování:
Rád bych poděkoval Mgr. Jitce Hatrikové, která mi poskytovala konzultaci při tvorbě
teoretické části, správné formulaci mých myšlenek a názorů a při formálních úpravách. Dále
tímto děkuji Mgr. Zdeňku Peldovi, za konzultaci odborné části práce.
Anotace
Houby jsou všudypřítomnými organismy. V koloběhu živin zastupují důležitou roli, a proto je
velmi důležité houby chránit. Tématem této práce je ochrana hub. Cílem práce bylo zmapovat
houby v přírodní rezervaci Hamrštejn u Chrastavy a výsledky pozorování uplatnit při snaze o
ochranu hub zařazených do Červeného seznamu. Autor se snaží o zařazení do plánu péče
rezervace a do internetových databází napomáhající ochraně. Dále práce poukazuje na
skutečnosti, které by mohly vést k poškození hub v přírodní rezervaci Hamrštejn. V práci se
nacházejí návrhy na řešení potencionálních hrozeb. Na území přírodní rezervace se nachází
několik hub zařazených do Červeného seznamu ohrožených hub. O houbách, které jsou
uvedeny v Červeném seznamu a vyskytují se v přírodní rezervaci, je uvedena krátká
charakteristika, jež může posloužit při tvorbě informační tabule, která se nyní na území
nenachází.
Klíčová slova: Houby, mykologie, ochrana hub, Přírodní rezervace Hamrštejn, Červený
seznam hub ČR
Annotation:
Fungi are ubiquitous organisms. They are a very important part of the nutrition cycle. That is
the reason why it is important to protect them. The topic of this work is the protection of
fungi. The main goal of this work was the mapping of mushrooms in the nature reserve of
Hamrštejn near Chrastava and to apply these results for the protection of mushrooms
categorized in the red list. The author is trying to put the endangered mushrooms into the care
plan and the internet databases, which help to protect the endangered mushrooms. He also
points of the factors which could damage the endangered mushrooms in the nature reserve of
Hamrštejn. The author presents suggestions for the elimination of potential threats. On the
area of the nature reserve occur some mushrooms categorized in the red list of endangered
mushrooms. There is a short characteristics written about the mushrooms, which are to found
in the area of the nature reserve and are categorized in the red list. This characteristics can
help with the creation of an information board, which is not at this time a part of the nature
reserve.
Key words: Mushrooms, Fungi, Mycology, mushroom protection, nature reserve of
Hamrštejn, red list of mushrooms
4
Obsah
1. ÚVOD ................................................................................................................................................ 7
2. LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................................................... 8
2.1 Historie hub ............................................................................................................................................... 8
2.2 Zařazení hub .............................................................................................................................................. 8
2.3 Ekologie hub .............................................................................................................................................. 9
2.4 Využití člověkem .......................................................................................................................................11
2.5 Ohrožení a ochrana hub ............................................................................................................................13
2.6 Charakteristika hub Červeného seznamu ..................................................................................................15
2.6.1 Ohnivec zimní (Microstoma protracta) .................................................................................................... 15
2.6.2 Ježatec různozubý (Creolophus cirratus) .................................................................................................. 16
2.6.3 Voskovička černavá (Holwaya mucida) .................................................................................................... 17
2.6.4 Černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) ............................................................................................ 18
2.6.5 Hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) ................................................................................................... 19
3. METODIKA A POPIS ÚZEMÍ .................................................................................................... 20
3.1 Metodika ..................................................................................................................................................20
3.2 Popis území ...............................................................................................................................................21
4. VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ ........................................................................................................ 22
4.1 Tabulky .....................................................................................................................................................22
4.1.1 tabulka 1 ................................................................................................................................................... 22
4.1.2 tabulka 2.1 ................................................................................................................................................ 23
4.1.3 tabulka 2.2 ................................................................................................................................................ 24
4.1.4 tabulka 3 ................................................................................................................................................... 25
4.1.5 tabulka 4 ................................................................................................................................................... 26
4.1.6 tabulka 5 ................................................................................................................................................... 27
4.2 Grafy .........................................................................................................................................................28
4.2.1 Graf září .................................................................................................................................................... 28
4.2.2 Graf říjen ................................................................................................................................................... 29
4.2.3 Graf listopad ............................................................................................................................................. 30
4.2.4 Graf prosinec ............................................................................................................................................ 31
4.2.5 Graf leden ................................................................................................................................................. 32
4.3 Houby umístěné v Červeném seznamu nacházející se na území ................................................................33
4.4 Potencionální nebezpečí ...........................................................................................................................33
5. DISKUSE ........................................................................................................................................ 34
5.1 Měsíc září ..................................................................................................................................................34
5
5.2 Měsíc říjen ................................................................................................................................................35
5.3 Měsíc listopad ...........................................................................................................................................36
5.4 Měsíc prosinec ..........................................................................................................................................37
5.5 Měsíc leden ...............................................................................................................................................38
5.6 Charakteristika nebezpečí .........................................................................................................................39
5.7 Návrhy řešení ............................................................................................................................................40
6. ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 42
ZDROJE .............................................................................................................................................. 43
PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 45
6
1. Úvod
Houby jsou nedílnou součástí přírody. Díky mykorhize napomáhají rostlinám růstu v méně
kvalitním substrátu a podílejí se na koloběhu živin. Většina hub je úzce vázána na jiné
organismy. Parazitické, saprotrofní, lichenizované i endofytické mohou bez organismů, jež
jim napomáhají či umožňují život, růst a vyvíjet se pouze omezeně, nebo vůbec. Proto je při
ochraně hub důležitá plošná územní ochrana. I ta je na území České republiky podceňovaná.
Součástí této práce je literární rešerše, s uvedením využití hub a jejich významu v přírodě.
Přítomnost hub je nanejvýš důležitá, proto by mělo být vynaloženo maximální úsilí pro to,
aby žádný z jejich druhů nevymizel.
Problematika hub mne zajímá již od raných let. Nedávno byla mnou navštěvovaná
a oblíbená oblast, ve které rostlo několik druhů v Červeném seznamu umístěných hvězdovek,
zničena těžkou technikou při přestavbě silnice. Tato ztráta mě vedla k záměru vytvořit tuto
práci a učinit kroky, které by mohly pomoci při ochraně hub v přírodní rezervaci Hamrštejn.
Hlavním cílem práce je mykologické zmapování části území Přírodní rezervace
Hamrštejn. Dosažené výsledky budou použity při snaze o uvedení hub, které jsou zapsány
v Červeném seznamu, do plánu péče rezervace. Současně budou použity pro zapsání do
databáze BioLib (Biological Library) na webové adrese www.biolib.cz a ISOP (portál
informačního systému ochrany přírody) na webové adrese www.portal.nature.cz. Součástí
práce je stručná charakteristika hub z Červeného seznamu, které se nacházejí na území
přírodní rezervace. K charakteristice výše uvedených hub je využita odborná literatura, ale
i vlastní zkušenosti, které autor získal při výzkumu. Celá práce bude předložena pracovníkům
krajského úřadu a informace z ní mohou sloužit jako inspirace pro tvorbu informační tabule,
která by měla být vytvořena v nejbližší době.
Území, na němž probíhal výzkum je součástí Přírodní rezervace Hamrštejn,
nacházející se u Chrastavy, blízko Liberce. Na zkoumaném území roste několik hub
uvedených v Červeném seznamu. Houby přitom nejsou zařazeny v plánu péče rezervace.
Absence vřazenosti ohrožených druhů hub do plánů péče není problémem pouze v této
rezervaci, podobná situace nastává na většině chráněných území. Jen málokterá území mají
zařazena houby, které na jejich ploše rostou, do plánu péče. Mnoho dalších, ohrožených hub
roste mimo chráněná území a jejich život je tedy ohrožen ještě více. V Česku není možné
houby chránit jinak než územní ochranou. Jedním z hlavních témat této práce je upozornit na
nedostatečnou ochranu hub. Na území přírodní rezervace se nachází několik potencionálních
nebezpečí, na která jsou v práci navržena možná řešení.
7
2. Literární rešerše
2.1 Historie hub
Kdy se na Zemi objevila první houba, zatím není prokázáno. Nejvíce se vědci přiklánějí
k období prvohor, přesněji kambria. Kdy se s houbami setkali poprvé lidé, je také nejisté. Je
nepravděpodobné, že by si hub nevšimli naši prapředci, kteří byli závislí na sběru různých
semen, kořínků apod. První písemné prameny o houbách pochází ze Starověkého Řecka
a Říma. V té době byly houby považovány za delikatesu. Tehdy se již vědělo o účincích
některých hub. Využíván byl i houbový jed, jehož pomocí byli odstraňováni problémoví
občané.
Další zmínky pocházejí až ze středověku, houby byly tehdy spojovány s šerem,
vlhkem, tlením, nemocí a smrtí. Jedině u slovanských národů byla znalost hub na vysoké
úrovni. V té době již existovaly veršované slovníky, které popisovaly poměrně velké
množství hub. Většina názvů z té doby se dochovala až dodnes.
Podrobnější informace o houbách se lidstvo dozvědělo až po vynálezu mikroskopu
A. von Leewenhoekem, který pozoroval pivní kvasinky na přelomu 17. a 18. století.
Mykologie jako věda se začala rozvíjet až v 19. století.
(KOVÁŘ 1999)
2.2 Zařazení hub
Houby (Fungi), patří do skupiny eukaryotických organismů, které jsou vývojově pokročilé,
a u kterých je jádro ohraničeno jadernou membránou a buňky obsahují organely. Houby byly
dříve řazeny mezi výtrusné (tajnosnubné) rostliny, protože nebylo známo, jakým způsobem se
rozmnožují. Na rozdíl od rostlin houby nedokážou využít sluneční záření a oxid uhličitý.
Jejich buňky neobsahují chloroplasty, které jsou nutné pro fotosyntézu. Houby jsou
heterotrofními organismy, které získávají organické látky ze svého okolí. „Do něj vylučují své
enzymy a štěpí jimi složité organické látky na menší jednotky, které pak vstřebávají
(absorbují) a používají pro výstavbu svých buněk.“ (HOLEC et BERAN, 2012, s. 13) Jsou proto
považovány za vývojově bližší živočichům, kteří jsou také heterotrofními organismy, než
rostlinám. Živočichové na rozdíl od hub potravu tráví uvnitř svého těla, nebo pomocí trávících
vakuol. Tyto odlišnosti vedly vědce k vytvoření samostatné říše houby. Dnešní systematika je
založena na způsobu pohlavního rozmnožování.
(HOLEC et BERAN 2012)
8
„Nejmodernější
třídění
organismů je založené na zkoumání jejich buněk
v elektronovém mikroskopu, biochemických studiích a hlavně na údajích získaných metodami
molekulární biologie. Pomocí nich je možné zjišťovat stavbu úseků různých genů
v molekulách dědičnosti – nukleových kyselinách (RNA, DNA).“ (HOLEC et BERAN,
2012,
s. 13) Stejné úseky evolučně starých organismů můžeme srovnat s různými
skupinami organismů a díky této metodě můžeme zjistit jejich vzájemnou příbuznost.
V současnosti již není upřednostňováno taxonomické dělení hierarchických jednotek typu
oddělení a říší, nýbrž vývojových větví. Podle nich se dnešní vědci snaží sestavit tzv. „strom
života hub“ a díky němu objasnit vznik a vývoj hub.
Prozatím tyto metody objasnily, že pravé houby patří spolu s některými živočichy do
nadříše zvané Opisthokonta. Jejich buňky mají jeden tlačný bičík (je pozorovatelný například
u spermií živočichů nebo výtrusů hub skupiny Chytridiomycota), ten ale u mnohých zástupců
druhotně vymizel. Dále tato metoda dokázala, že tzv. nepravé houby (organismy, které se
houbám pouze podobají stavbou těla a způsobem života) s houbami skutečně příbuzné nejsou.
Mezi tyto organismy patří například hlenky, nádorovky nebo řasovky, které se nachází
v lesích ČR. Také se touto metodou dokázalo, že houby s rostlinami příbuzné nejsou, rostliny
patří do jiné vývojové větve.
Dodnes je však tradice řazení hub pod rostliny zachována a projevuje se například na
studiu samotné mykologie, která se studuje většinou na botanických ústavech.
I z legislativního hlediska je tato tradice zachována. Houby jsou zařazeny ve vyhlášce
o chráněných organismech pod rostliny, což způsobuje, že houby bývají často opomíjené.
Kvůli tomu je složité pro mykology shánět finanční prostředky na studium ohrožených hub
a může dojít i ke zbytečným ztrátám některých druhů hub na našem území.
2.3 Ekologie hub
Houby jsou organismy heterotrofními. Je možno je rozdělit do 5 skupin, podle způsobu
příjmu živin. Jedná se o houby saprotrofní, mykorhizní, parazitické, endofytické
a lichenizované. Lichenizované houby, neboli lišejníky jsou skupinou jinou, samostatnou
a pod oblast mykologie nespadají.
Saprotrofní houby rozkládají dřevo, opadané listí, jehličí, zbytky těl rostlin nebo
humusové látky v půdě. „Schopnost rozkládat, tedy štěpit složité organické látky (někdy
dokonce až na základní anorganické sloučeniny – oxid uhličitý a vodu), jim umožňují enzymy,
9
kterými jsou houby bohatě vybaveny.“ (HOLEC et BERAN 2012, s. 44) Jedná se hlavně
o enzymy štěpící celulózu a lignin. Výsledkem této rozkladné činnosti je tvorba humusu.
Velký význam v koloběhu živin mají houby při rozkladu dřeva. Houby jako jediné
organismy dokáží rozštěpit lignin, který je obsažen ve dřevě a který vůbec dřevnatění
umožňuje. Tuto schopnost mají houby, které působí bílou hnilobou (bílým tlením). Rozkládají
hnědě zbarvený lignin a dřevo světlá a zároveň ztrácí na hmotnosti. Druhou skupinou hub,
která dokáže narušit dřevo, jsou houby působící hnědou hnilobou (hnědým tlením). Tyto
houby dokáží rozkládat pouze celulózu. Dřevo potom postupně hnědne až červená, protože
lignin stále obsahuje. Dřevo je ovšem v důsledku rozkladu celulózy křehké a lámavé.
Dalšími zástupci saprotrofních hub jsou druhy, které se vážou na speciální substráty.
Tyto houby většinou nejsou k nalezení jinde. Jedná se například o houby žijící na
odumírajících rostlinkách mechů, trav, starých plodnic jiných hub, exkrementů živočichů
nebo na odumřelých částech těl živočichů. Všechny tyto druhy jsou v přirodě nepostradatelné.
Mykorhizní houby žijí v symbióze se stromy a bylinami, vč. trav. K propojení
dochází mezi kořeny rostliny a myceliem houby. Houba získává od rostliny hotové organické
látky a rostlina od houby zejména dusík, fosfor a vodu. Houbě tato symbióza usnadňuje
výživu a tvorbu plodnic. Rostlinám umožňuje růst na méně výživných půdách (vysoké hory,
kyselé půdy, výsypky, písčité půdy…). Mykorhizní houby nemají žádné enzymy, které by jim
umožňovaly získávat živiny například z detritu. Mykorhizy je využíváno i v lesnictví, kde
mladé stromky pěstované v lesních školkách cíleně rostou v půdě s podhoubím pro daný
strom výhodným. Mezi mykorhizní houby patří většina hub tvořící makroskopické plodnice.
Symbiotické vztahy mezi houbou a rostlinou jsou natolik složité, že zatím není možné
vypěstovat houby závislé na mykorhize v laboratorních podmínkách.
Parazitické houby získávají organické látky z buněk živých organismů (rzi, sněti)
nebo svými toxiny nejprve buňky zahubí a až poté z nich získávají živiny. Některé houby
nejdříve žijí na živém organismu a jsou schopny žít i po jeho odumření - saprotroficky. Jiné
žijí na odumřelých částech živého organismu (např. stromu), takto nepoškozují organismus
chemicky, nýbrž mechanicky. Oslabí pevnost kmene, který se poté zlomí. Mezi vzácnější
houby patří paraziti živočichů rostoucí například na larvách nebo kuklách. Další možností je
parazitismus na jiných houbách, takovým příkladem jsou například nedohuby.
(KOVÁŘ 1999)
Endofytické houby většinu svého života přečkávájí v pletivech rostlin, která
nepoškozují. Žijí zde v podobě mycelia a nevytváří plodnice. Stává se, že v oslabeném
10
hostiteli se houby mohou začít chovat jako slabí paraziti, někdy dokonce vytvoří plodnice. Po
odumření hostitele dojde zpravidla k vytvoření plodnic (přechod do saprotrofního stádia).
Po shrnutí všech poznatků dojdeme k závěru, že houby jsou naprosto nepostradatelnou
skupinou organismů nejen v lese. Rozkládají škroby, lignin, tuky celulózu a další
polysacharidy. „Dále se houby podílejí na koloběhu dusíku, fosforu, síry a draslíku.“ (KOVÁŘ
1999 str. 51, 52). Zároveň tvoří houby značnou část biomasy a tvoří 40% všech půdních
organismů. (HOLEC et BERAN, 2012)
2.4 Využití člověkem
Sběr hub pro kuchyni: Z hlediska využití hub v kuchyni se houby dělí na tři kategorie –
jedovaté, jedlé a houby. Sběr hub je rozšířen zejména mezi slovanskými a románskými
národy. V Norsku či Velké Británii tamní obyvatelé houby naopak nesbírají. Jsou podávány
hlavně pro své výrazné chuťové vlastnosti. Jedlé houby neškodí lidskému zdraví ani při
dlouhodobé konzumaci. Neobsahují karcinogeny, alergeny a další zdraví škodlivé látky, nebo
jen ve stopovém množství. Potíže mohou nastat pouze při požití jedovatých, nejedlých nebo
i při požití přestárlých nebo zapařených hub. V kuchyni by se s houbami mělo nakládat jako
s masem (intenzita tepelné úpravy, skladování).
(KOVÁŘ 1999; JABLONSKÝ et ŠAŠEK 2006)
Naprosto nevhodné ke konzumaci jsou houby rostoucí u silnic, na výsypkách,
odkalištích, v okolí průmyslových zón či kovohutí. Houby mohou být kontaminované
například těžkými kovy nebo radioaktivními látkami, které mohou člověku způsobit značné
potíže.
Houby mají nízkou energetickou hodnotu. Jejich plodnice totiž obsahují vedle 90%
vody pouze 10% sušiny, která má malý obsah tuků a glykogenu. Jsou hůře stravitelné, než
zelenina – v buněčných stěnách je obsažen pro člověka nestravitelný chitin. Obsahují ovšem
velké množství vlákniny, draslíku, fosforu, vitaminu B2 a provitaminu D2. Některé dokonce
obsahují látky, které na lidské zdraví působí dobře v takové míře, že se užívají jako léčiva či
k výrobě léčiv.
(JABLONSKÝ et ŠAŠEK 2006)
V potravinářství jsou využívány i některé nižší, mikroskopické houby. Nejznámější
z nich jsou kvasinky. Jejich schopnost zkvašování cukrů na ethanol a oxid uhličitý je
využívána zejména při výrobě piva, vína nebo čajů. „První využití kvasinek je dokumentováno
již z doby 6 000 př. n. l.“ (KALINA et VÁŇA 2005 str. 285) Důležité je také pekařské droždí,
11
které umožňuje výrobu kynutého těsta. Plísňovité houby jsou využívány zejména k výrobě
plísňových sýrů. K tomuto účelu slouží mimo jiné i zástupci rodu Penicillium.
(JABLONSKÝ et ŠAŠEK 2006; KALINA et VÁŇA 2005)
Léčivé houby jsou ještě stále zkoumány, ovšem již dnes víme, že některé z hub
skutečně léčivé látky obsahují. Tyto sloučeniny nepatří k hlavním stavebním látkám houby,
nýbrž k jejím sekundárním metabolitům. Jejich význam není vždy objasněn. O léčivých
vlastnostech věděli již staří Řekové, kteří některé houby k léčení využívali. Prokazatelně
dokáží některé druhy hub pomoci například při léčení povrchových ran, zastavování krvácení
nebo proti průjmu, zácpě, trávicím potížím nebo plicním nemocem.
Antibiotika jsou nejznámějšími léčivy, která jsou s houbami spjata. Poprvé byla
izolována z houby rodu Penicillium (Štětičkovec) a pro jejich výrobu slouží tyto houby
dodnes. Díky plísňovým houbám a látkám z nich získaných je možno léčit a regulovat vysoký
krevní tlak, obsah cholesterolu v krvi nebo hladinu cukru v krvi. Dále byly v houbách
objeveny protirakovinné látky, jak v mikroskopických, plísňových houbách, tak i v houbách
makroskopických. Mezi těmito houbami jsou i ty, které se daří pěstovat uměle. Využití těchto
hub je prozatím pouze ve stádiu zkoumání.
(VALÍČEK 2011)
„Slouží také k přeměně rostlinných steroidů na léčiva použitelná pro člověka, jako
třeba kortizon, testosteron, estron a další.“ (KOVÁŘ 1999 str. 82). Dále byly u některých hub
zjištěny i antibakteriální, antifungální i antivirové účinky. Antibiotické vlastnosti mají
i některé makroskopické houby. Jejich efektivita je ovšem mnohem nižší, tudíž se pro tyto
vlastnosti nevyužívají.
(KOVÁŘ 1999; VALÍČEK 2011)
Psychotropní houby působí na centrální nervovou soustavu. Většinou způsobují stavy
euforie, letargie ale i desorientace, pocit zpomalení času nebo i paniku, paranoiu a ve
vzácných případech i dlouhodobé psychické poruchy. Tyto stavy způsobují alkaloidy,
zejména psilocybin a psilocin. V Evropě patří mezi houby obsahující tyto látky zejména
lysohlávky. V menším množství je obsahují u šupinatky, helmovky, či čepičatky. Psilocybin
byl izolován v roce 1958 a dále byl zkoumán a testován pro léčbu některých psychických
poruch. Dodnes se zkoumá a zatím je využíván jen jako látka pro zmírnění bolesti u lidí
trpících terminálním stádiem rakoviny. Spíše než využití ve farmacii se tyto houby těší oblibě
u mladých lidí, kteří houby hledají pro jejich halucinogenní účinky. Tyto pokusy jsou velmi
nevyzpytatelné a mohou dopadnout tragicky.
(GARTZ, 1999)
12
2.5 Ohrožení a ochrana hub
Houby jsou na změnu životního prostředí mnohem citlivější než rostliny. K těmto změnám
dochází velice často. Ne vždy jsou změny pro houby špatné. Přítomnost mnoha druhů lesů,
parků, remízků a dalších biotopů nejen na našem území houbám vyhovuje. Díky těmto
různým stanovištím se uvolňuje prostor pro mnoho druhů hub. Naopak, kdyby krajinu
pokrýval souvislý les, druhů hub by se objevovalo méně.
Ne všude tyto podmínky panují. Je mnoho měst, ve kterých se nachází nedostatek
parků a houbám se tedy nedaří. Jinde houby nenajdeme z důvodu kyselých dešťů ze 70. a 80.
let minulého století, jejichž působení je na podloží stále znát. Při těchto deštích byla narušena
ektomykorhiza, která je pro houby často životně důležitá a která se objevuje u většiny hub
rostoucích v lese. Dnes jsou hlavním problémem oxidy dusíku. Kvůli nim dochází
k eutrofizaci, která má za příčinu vymizení hub z určitých stanovišť (průmyslové zóny). Tento
efekt způsobuje i nadměrné hnojení dusíkatými hnojivy. V neposlední řadě houbám
nevyhovují prudké změny počasí a teplotní extrémy. Shrneme-li tato fakta, dojdeme k závěru,
že největší potíže způsobuje houbám ničení biotopů. Bohužel k tomu dochází velice často.
Možnosti ochrany hub je hned několik. První možností je způsob ochrany, který
prospívá všem organismům - ohleduplnější životní styl. Využívání menšího množství
fosilních paliv, méně cest autem, citlivá forma turistiky, třídění odpadu a další.
Druhou možností je ochrana jejich stanovišť. Touto ochranou je myšlena spíše
spolupráce s majiteli lesů, správci parků, úřady vesnic i měst. K tomu může napomoci i zákon
o ochraně přírody. V chráněných krajinných oblastech a v národních parcích by tato
spolupráce měla probíhat hladce.
Při ochraně těchto stanovišť se musí dbát na několik faktorů. Je důležité zabránit
eutrofizaci, čehož docílíme zejména splachy hnojiv. Důležité je zabránit fragmentaci, které
zabráníme maloplošným, či výběrovým kácením. Je nutné v lese ponechávat přiměřené
množství padlých kmenů, nemocných či starých stromů a pařezů. Je nepřípustné měnit vodní
režim biotopu (odvodňování).
Poslední možností ochrany je přímo druhová ochrana. Té může být docíleno buď po
dohodě, či díky zákonu. Na našem území je podle vyhlášky 46 chráněných hub. V současné
době se připravuje novela, která by tento počet chráněných hub měla rozšířit. Vyskytují–li se
tyto houby v nějakém biotopu, mohou výrazně napomoci k jeho záchraně, či vyhlášení
chráněného území. Ohrožených druhů na našem území roste mnoho. „Jejich výběr nalezneme
13
v Červené knize hub ČR (Kotlaba a kol. 1995: 119 druhů) a kompletní přehled v Červeném
seznamu hub ČR (Holec a Beran 2006: 903 druhů).“ (HOLEC et BERAN 2012, s. 65)
14
2.6 Charakteristika hub Červeného seznamu
Červený seznam hub (makromycétů) ČR (ANTONÍN, 2006), je kniha, ve které jsou shrnuty
ohrožené houby rostoucí na území ČR. Obsahuje 904 druhů hub. Mezi těmito houbami jsou
zařazeny i houby, které nebyly již dlouhou dobu nalezeny (až desítky let). Součástí této knihy
je i rešerše o ochraně hub.
2.6.1 Ohnivec zimní (Microstoma protracta)
Ohnivec zimní je saprotrofní houba rostoucí z tlejícího dřeva listnatých stromů, které
se nachází pod zemí. První plodnice většinou vyrostou na konci zimy, nebo zezačátku jara.
Z výzkumu prováděného při tvorbě této práce vyplynulo, že růst plodnic nastartuje teplotní
šok (vysoké teploty). Může tedy nastat, že první plodnice vyrostou již na podzim, kdy teploty
kolísají. Plodnice se skládá z plodné části a sterilní stopky. Plodná část má tvar pohárkovitý,
uzavřený. Šíře plodné části se pohybuje mezi 8 – 12 mm. Stopka je vysoká 15 – 45 mm.
(Holec et Beran). V mládí je plodnice uzavřená, v dospělosti se rozevírá a na okrajích praská.
Barva plodnice je sytě oranžová až červená. Ohnivec je ohrožený druh. Na území Přírodní
rezervace Hamrštejn se nachází několik lokalit, kde tato vzácná houba tvoří plodnice.
Ohnivec zimní je nejedlá houba.
(ANTONÍN, 2006; HOLEC et BERAN 2012)
Obr. 1 - ohnivec zimní (mladé, uzavřené plodnice)
15
2.6.2 Ježatec různozubý (Creolophus cirratus)
Saprotrofní a později parazitická houba rostoucí hlavně na bukovém dřevě. Občas
roste již na uhynulém dřevě, které ještě stále obsahuje hodně živin. V poslední době dochází
k úbytku této houby. Plodnice je tvořena několika bokem přirostlými klobouky. Jednotlivé
klobouky jsou široké 3 – 8 cm, celková velikost plodnice se pohybuje až k 30 cm. Klobouky
jsou uspořádány nepravidelně, nad sebou, vedle sebe, u kořene vzájemně srostlé. Ježatec je
jednobarevný, barva se mění v závislosti na stáří. V mládí převládá bílá, smetanová, která se
ve stáří přemění až na oranžovohnědou. Každý klobouk je pokryt hrbolkatými, tupými,
protáhlými ostny. Ježatec je téměř ohrožený druh. Na území Přírodní rezervace Hamrštejn byl
ježatec nalezen náhodně, jediný. Ježatec různozubý je řazen mezi nejedlé houby.
Obr. 2 – ježatec různozubý
16
2.6.3 Voskovička černavá (Holwaya mucida)
Voskovička černavá je saprotrofní houba, která roste na odumřelých stromech
listnatých stromů, zejména lip. Na území Přírodní rezervace Hamrštejn byla nalezena na
kmeni lípy, což je pro jinak bukový les raritou. Nachází se ve dvou stádiích. Anamorfa
(nepohlavní stádium) má tvar připomínající sirku. Kulovitý útvar na vrcholu stopky má šedou
barvu. Stopka má barvu černou. Celkově je toto stádium voskovičky vysoké 10 – 15 mm.
Teleomorfní (pohlavní) stádium má tvar kalíšku, placatého, širokého 5 -10 mm. Barva černá.
Jedná se o houbu vzácnou a známou pouze z několika nalezišť v České republice. Když
nepanují pro houbu dostatečně dobré podmínky, zůstane ve stádiu anamorfy. Voskovička
černavá je ohrožený druh a je nejedlá.
Obr. 3 – voskovička černavá (anamorfní stadium)
17
2.6.4 Černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea)
Černorosol chrupavčitý se na území Přírodní rezervace Hamrštejn objevuje hojně.
Jeho plodnice jsou k nalezení na popadaných větvích, či kmenech listnatých stromů. Na
území České republiky je nalézán zejména na lipovém dřevu. Plodnice jsou malé, velikostí se
pohybují od 0,5 do 3 mm. Barva je v mládí průhledná, nažloutlá. Stárnutím tmavne a hnědne.
Plodnice obvykle pokrývají velkou plochu substrátu. Tvar připomíná bochánky, na povrchu je
zvlněný. Plodnice má rosolovitý až chrupavčitý charakter. Roste zejména v chladnějších
měsících (listopad – březen). Černorosol chrupavčitý je téměř ohrožený druh a je nejedlý.
Obr. 4 – černorosol chrupavčitý
18
2.6.5 Hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans)
Hlíva hnízdovitá je saprotrofická houba rostoucí na listnatém i jehličnatém dřevě.
V České republice se nachází ve vyšších nadmořských výškách a prospívají jí spíše chladnější
teploty. Plodnice jsou v průměru veliké od 3 do 8 cm. Přirostlé bokem k substrátu. Třeň
chybí. Roste v trsech či ve skupinách, lupeny jsou řídké. Okraj klobouku je podvinutý,
pokrytý chaloupkami. Barva klobouku je sametová, až oranžově žlutá. Lupeny jsou sytě
oranžové. Plodnice nepříjemně zapáchají po sirovodíku. Na území Přírodní rezervace
Hamrštejn bylo nalezeno několik trsů této houby, ve vyšší poloze, na padlých kmenech. Roste
v chladných měsících roku a je nejedlá. Je řazena do kategorie téměř ohrožených druhů.
Obr. 5 – hlíva hnízdovitá
19
3. Metodika a popis území
3.1 Metodika
První část práce obsahuje literární rešerši pojednávající o důležitosti hub, ekologii hub, jejich
minulosti a také o současné ochraně hub. Pozornost je zaměřena i na způsoby využití hub –
v potravinářství a ve farmacii, stejně jako na jejich účinky na lidské zdraví. Autor tak chce
poukázat na důležitost a jedinečnost hub. Celkově práce pojednává zejména o makromycétech
střední Evropy. Jsou to houby, které běžně rostou v lese, jsou uvedené v Červeném seznamu a
k ochraně jsou nejdůležitější.
Pro vypracování druhé části práce a dosažení vytyčeného cíle byla vytvořena následující
osnova:
1. Vytyčení území pro zkoumání, zaměření oblasti.
2. Popis území (flóra, podloží, okolí…)
3. Fyzické návštěvy daného území, zapisování nálezů (rodové, druhové jméno,
počet).
4. Praktické zapisovaní potencionálních hrozeb.
5. Sumarizace nálezů, jejich vyjádření v tabulkách a grafech.
6. Charakteristika hub z Červeného seznamu.
7. Návrh řešení.
8. Formulace závěru.
V druhé části práce byly splněny všechny uvedené body osnovy. K popisu území byly
využity oficiální charakteristiky chráněné oblasti na internetových stránkách Libereckého
kraje. Tabulky a grafy byly vytvořeny z údajů, které byly získány při mapování území. Zápis
při návštěvě lesa byl tvořen rodovým jménem, z 95 % druhovým jménem a počtem plodnic
daného druhu, které se na území nacházely. Počasí bylo zapisováno každý den. Zápis tvořil
stav oblohy, maximální denní teplota a přítomnost srážek. V zimních měsících bylo uvedeno,
zda v noci mrzlo, případně výška sněhové pokrývky. Údaje o houbách byly porovnány
s Červeným seznamem a shodné houby byly vypsány. Byla vytvořena krátká charakteristika
ke každé z nich, která má sloužit jako možný zdroj, či inspirace při tvorbě informační tabule.
V poslední části práce byla hledána řešení k potencionálním nebezpečím, která na území
hrozí. Výzkum probíhal od září do ledna. Hlavním důvodem tohoto termínu bylo poukázat na
velmi aktivní život hub i v zimních měsících.
20
3.2 Popis území
Přírodní rezervace Hamrštejn se nachází na severu Čech, u města Chrastavy, která leží blízko
Liberce. Rozkládá na ploše veliké zhruba 28 hektarů. Její součástí je zřícenina středověkého
hradu Hamrštejn. Území je obklopeno Lužickou Nisou, dalo by se říct, že hrad Hamrštejn leží
na jakémsi poloostrově. Jedná se o záplavovou oblast, v roce 2010 byla velká část
zkoumaného území zaplavena. Jak tato skutečnost působila na houby – jestli se mycelium
zachránilo, či bylo vyplaveno, to není jisté. Po výrazné větrné činnosti se v jedné části daného
území nachází velké množství padlých stromů. Skladba stromů v lese je poměrně pestrá.
Naprosto převládajícími druhy jsou buky a habry. Méně se objevují břízy nebo duby. V ještě
menším množství se na území nachází bezy, lípy a smrky. Byla objevena i borovice
vejmutovka, jinak se zde borovice objevují velmi zřídka. Z geologických map bylo zjištěno,
že podloží tvoří z většiny metadroba a fylit. Jen malá část území je tvořena ortorulou.
Výškový rozdíl na zkoumaném území činí maximálně 140 výškových metrů. (LIBERECKÝ
KRAJ,
2014) Z fauny jsou významnými zástupci například mlok skvrnitý, sýček obecný či
datel černý. Botanickou zajímavostí je přítomnost áronu plamatého, zvonku širolistého, či
oměje pestrého.
21
4. Výsledky pozorování
4.1 Tabulky
4.1.1 tabulka 1
Září
Houba
pýchavka obecná
holubinka březová
helmovka narůžovělá
pestřec obecný
pestřec bradavčitý
muchomůrka citrónová
měkkouš kadeřavý
síťkovec načervenalý
třepenitka cihlová
václavka hlíznatá
václavka obecná
třepenitka svazčitá
sírovec žlutooranžový
penízovka kuželovitá
muchomůrka zelená
čirůvka sírožlutá
suchohřib sametový
strmělka nálevkovitá
helmovka tůmová
rezavec lesknavý
klanolístka obecná
hnojník třpytivý
troudnatec pásovaný
troudnatec kopytovitý
opěnka měnlivá
rosolovka listovitá
šupinovka kostrbatá
helmovka tuhonohá
kozák habrový
pevník chlupatý
pýchavka palicovitá
lesklokorka ploská
štítovka jelení
čihovitka masová
smolokorka pryskyřičná
ježatec různozubý
límcovka měděnková
hřib smrkový
holubinka černající
čepičatka jehličnanová
penízovka splývavá
strmělka mlženka
pýchavka hruškovitá
šťavnatka oranžová
Počet plodnic za měsíc celkem:
29.9.2013
Počet
23
17
92
1
1
1
1
2
16
14
18
5
1
1
2
2
3
2
21
1
1
3
12
13
34
1
7
6
1
50
9
13
2
12
12
1
4
1
5
5
9
1
2
5
Počet plodnic
celkem
23
17
92
1
1
1
1
2
16
14
18
5
1
1
2
2
3
2
21
1
1
3
12
13
34
1
7
6
1
50
9
13
2
12
12
1
4
1
5
5
9
1
2
5
433
Percentuální
výskyt
5,31%
3,93%
21,25%
0,23%
0,23%
0,23%
0,23%
0,46%
3,70%
3,23%
4,16%
1,15%
0,23%
0,23%
0,46%
0,46%
0,69%
0,46%
4,85%
0,23%
0,23%
0,69%
2,77%
3,00%
7,85%
0,23%
1,62%
1,39%
0,23%
11,55%
2,08%
3,00%
0,46%
2,77%
2,77%
0,23%
0,92%
0,23%
1,15%
1,15%
2,08%
0,23%
0,46%
1,15%
100,00%
22
4.1.2 tabulka 2.1
Říjen tabulka 1
Houba
pýchavka obecná
helmovka narůžovělá
pestřec obecný
pestřec bradavčitý
muchomůrka citrónová
václavka hlíznatá
václavka obecná
třepenitka svazčitá
penízovka kuželovitá
rezavec lesknavý
opěnka měnlivá
šupinovka kostrbatá
pevník chlupatý
lesklokorka ploská
čihovitka masová
čepičatka jehličnanová
pýchavka hruškovitá
penízovka máslová
suchohřib babka
šedopórka osmahlá
strmělka přehrnutá
čirůvka fialová
černorosol bukový
pařezník pozdní
outkovka hrbatá
kořenovník vrstevnatý
ryzec plstnatý
penízovka hřebílkatá
březovník obecný
holubinka hlínožlutá
11.10.2013 20.10.2013 28.10.2013 Počet plodnic
Počet
Počet
Počet
celkem
4
0
1
5
9
3
0
12
3
0
0
3
0
18
0
18
1
0
0
1
0
19
0
19
0
26
0
26
8
0
4
12
7
0
0
7
5
0
0
5
0
3
0
3
0
21
0
21
14
8
13
35
15
71
42
128
6
6
0
12
0
3
0
3
12
0
0
12
43
56
34
133
0
11
32
43
0
16
0
16
0
5
29
34
3
1
2
6
0
5
0
5
0
0
2
2
0
11
0
11
4
1
0
5
9
0
0
9
2
8
0
10
5
0
0
5
5
0
0
5
0
5
0
5
0
66
56
122
0
11
15
26
0
1
0
1
0
5
0
5
0
21
0
21
0
26
0
26
0
9
0
9
Počet plodnic v tabulce 1:
821
Percentuální
zastoupení
0,48%
1,14%
0,29%
1,71%
0,10%
1,81%
2,47%
1,14%
0,67%
0,48%
0,29%
2,00%
3,33%
12,17%
1,14%
0,29%
1,14%
12,64%
4,09%
1,52%
3,23%
0,57%
0,48%
0,19%
1,05%
0,48%
0,86%
0,95%
0,48%
0,48%
0,48%
11,60%
2,47%
0,10%
0,48%
2,00%
2,47%
0,86%
78,04%
23
4.1.3 tabulka 2.2
Říjen tabulka 2
Houba
čirůvka mýdlová
holubinka
černonachová
nedohub zelený
holubinka žlučová
penízovka dubová
hnojník domácí
dřevnatka parohatá
ohnivec zimní
hlíva hnízdovitá
kropenatec SP
krásnorůžek rohovitý
outkovka pestrá
hlíva plicní
hnojník divý
trepkovitka SP
smolokorka buková
11.10.2013 20.10.2013 28.10.2013 Počet plodnic
Počet
Počet
Počet
celkem
0
1
0
1
Percentuální
zastoupení
0,10%
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
4
1
1
5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6
6
34
2
7
12
4
9
5
1
4
1
1
5
6
6
34
2
7
12
4
9
5
0,10%
0,38%
0,10%
0,10%
0,48%
0,57%
0,57%
3,23%
0,19%
0,67%
1,14%
0,38%
0,86%
0,48%
6
12
115
133
12,64%
Počet plodnic v tabulce 2:
231
21,96%
1052
100,00%
24
4.1.4 tabulka 3
Listopad
Houba
pýchavka obecná
pestřec obecný
rezavec lesknavý
pevník chlupatý
lesklokorka ploská
čihovitka masová
černorosol bukový
pařezník pozdní
outkovka hrbatá
březovník obecný
hnojník domácí
ohnivec zimní
penízovka sametonohá
boltcovitka ucho jidášovo
smolokorka buková
žilnatka oranžová
pevník fialový
křehutka SP
voskovička černavá
bělochoroš SP
liška obecná
rážovka SP
10.11.2013
24.11.2013
0
0
0
5
0
12
36
0
26
41
12
34
0
0
0
61
8
0
0
6
5
6
22
0
0
0
0
0
0
7
12
39
0
9
25
80
6
25
37
9
0
1
7
29
76
11
13
15
6
4
0
90
12
7
4
35
9
4
7
12
39
5
9
37
116
6
51
78
21
34
1
7
29
137
19
13
15
12
9
6
112
12
7
4
35
9
4
Percentuální
zastoupení
0,82%
1,40%
4,56%
0,58%
1,05%
4,33%
13,57%
0,70%
5,96%
9,12%
2,46%
3,98%
0,12%
0,82%
3,39%
16,02%
2,22%
1,52%
1,75%
1,40%
1,05%
0,70%
13,10%
1,40%
0,82%
0,47%
4,09%
1,05%
0,47%
0
9
9
1,05%
855
100,00%
Počet
Počet
Počet plodnic
celkem
25
4.1.5 tabulka 4
Prosinec
Houba
pevník chlupatý
lesklokorka ploská
čihovitka masová
černorosol bukový
pařezník pozdní
outkovka hrbatá
ohnivec zimní
outkovka pestrá
choroš zimní
černorosol chrupavčitý
dřevnatka dlouhonohá
síťkovec dubový
kržatka otrubičnatá
14.12.2013 22.12.2013 29.12.2013 Počet plodnic percentuální
Počet
Počet
Počet
celkem
zastoupení
24
36
24
84
8,54%
0
24
21
45
4,57%
16
13
24
53
5,39%
60
61
55
176
17,89%
22
36
46
104
10,57%
45
107
88
240
24,39%
4
0
0
4
0,41%
21
23
11
55
5,59%
25
9
16
50
5,08%
4
0
0
4
0,41%
6
6
9
21
2,13%
0
0
13
13
1,32%
4
4
0
8
0,81%
0
0
1
1
0,10%
24
26
35
85
8,64%
0
0
9
9
0,91%
0
0
26
26
2,64%
0
0
6
6
0,61%
984
100,00%
26
4.1.6 tabulka 5
Leden
Houba
rezavec lesknavý
pevník chlupatý
lesklokorka ploská
čihovitka masová
černorosol bukový
pařezník pozdní
ohnivec zimní
hlíva hnízdovitá
outkovka pestrá
boltcovitka ucho jidášovo
černorosol chrupavčitý
dřevnatka dlouhonohá
síťkovec dubový
hlíva ústřičná
outkovka chlupatá
choroš poloplástvový
šupinovka šedohlínová
4.1.2014 12.1.2014 26.1.2014 Počet plodnic percentuální
Počet
Počet
Počet
celkem
zastoupení
17
21
0
38
2,31%
19
21
0
40
2,43%
64
56
0
120
7,30%
21
24
0
45
2,74%
36
59
9
104
6,33%
20
12
45
77
4,69%
110
115
116
341
20,75%
12
24
0
36
2,19%
12
13
0
25
1,52%
24
39
0
63
3,83%
9
9
0
18
1,10%
15
0
0
15
0,91%
176
234
7
417
25,38%
24
12
0
36
2,19%
13
17
0
30
1,83%
33
43
0
76
4,63%
12
34
0
46
2,80%
5
17
0
22
1,34%
11
13
0
24
1,46%
26
24
6
56
3,41%
5
7
0
12
0,73%
2
0
0
2
0,12%
1643
100,00%
27
4.2 Grafy
4.2.1 Graf září
28
4.2.2 Graf říjen
29
4.2.3 Graf listopad
30
4.2.4 Graf prosinec
31
4.2.5 Graf leden
32
4.3 Houby umístěné v Červeném seznamu nacházející se na území

Ohnivec zimní – (Microstoma protractum) EN

Voskovička černavá (Holwaya mucida)- EN

Černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) - NT

Ježatec různozubý (Creolophus cirratus)- NT

Hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) - NT
Stupně ohrožení (od nejnižšího po nejvyšší):
1. DD - druh, o němž jsou nedostatečné údaje (z hlediska jeho ohrožení)
2. NT - téměř ohrožený druh
3. VU - zranitelný druh
4. EN – ohrožený druh
5. CR - kriticky ohrožený druh
6. ?EX – nezvěstný druh
Výše uvedená stupnice převzata z (ANTONÍN, 2006, s. 35)
4.4 Potencionální nebezpečí
1. Absence informační tabule.
2.
Nález ohnišť na území Přírodní rezervace Hamrštejn
3.
Nezařazení hub v plánu péče.
4.
Těžká technika v lese
5.
Vandalismus
Obr. 6 – Známky po těžké technice na území přírodní rezervace.
33
5. Diskuse
Hlavním bodem diskuse je skladba hub v lese. Diskutován je každý měsíc zvlášť. Dále jsou
diskutována potencionální nebezpečí pro houby na území přírodní rezervace. Jsou uvedeny
návrhy pro eliminaci každého z nich.
V období od září do ledna, kdy výzkum probíhal, bylo na území nalezeno 91 druhů
hub. Z těchto 91 druhů je 5 druhů hub zapsáno v Červeném seznamu. Tento rok byly teploty
v zimě netradičně vysoké. Sníh napadl pouze několikrát a sněhová pokrývka se neudržela
déle, než týden (viz přílohy). Uvedené podmínky určitě přispěly k růstu hub, ovšem
neznamená to, že rostly druhy, které by jiné roky nerostly.
5.1 Měsíc září
Data za měsíc září pochází pouze z jednoho zdroje. Je ale zřejmé, že v tuto dobu se v na
bádaném území nacházelo široké spektrum zástupců hub. Přesně bylo zaznamenáno 44 druhů
hub a celkem 433 plodnic. V září danou oblast sužovalo sucho, pršelo pouze 5x a nejednalo se
o žádné dlouhodobé, vydatné deště. Teploty se přes den pohybovaly kolem 15° C. To je málo
na hřibovité houby či muchomůrkovité houby, proto byl jejich výskyt spíše překvapivý.
Sucho se projevilo hlavně na četnosti nálezů. Druhové spektrum 44 druhů je bohaté. Ovšem
plodnic bylo vcelku málo. Z výsledků vyplývá naprostá převaha helmovky narůžovělé. Ta
dokáže přežít poměrně dlouhou dobu bez většího příjmu vody. Roste v teplých listnatých
a smíšených lesích. Klobouk je 4 až 6 cm široký, kuželovitý, s hrbolem uprostřed. Na okraji je
průsvitně rýhovaný, růžový, uprostřed žlutavý. Lupeny jsou široké, narůžovělé. Pach silně
připomíná vůni ředkvičky. Dokáže nasát větší množství vody v období dešťů a přežít tak déle
v době sucha. Díky této schopnosti i lehce mění barvu. Nejjistějším možným způsobem
rozeznání této helmovky od jiných je tedy její specifický zápach. Tento druh helmovky je
jedovatý.
Druhou nejhojnější houbou byl pevník chlupatý. Je to houba, která roste po celý rok
a je hojná i v zimních měsících. Na zkoumaném území nachází mnoho popadaných starých
větví, na kterých se pevníku velice daří.
Zajímavým a cenným nálezem byl určitě ježatec různozubý, který byl ke konci září
bohužel přestárlý a nevzhledný. Poslední nález, který stojí za zmínění je smrtelně jedovatá
muchomůrka zelená, která vyžaduje spíše teplejší podmínky a na konci září není typická.
(PAPOUŠEK 2004)
34
5.2 Měsíc říjen
V měsíci říjnu autor vytěžil 3 zápisy, ze kterých byly vytvořeny grafy a tabulky. Z těchto je
patrné, že skladba hub byla ze všech měsíců nejpestřejší. Nalezeno bylo celkem 1052 plodnic
z 54 druhů. Říjen byl měsícem neobvykle teplým, území bylo zavlaženo díky několika
vydatnějším dešťům a na konci měsíce se již noční teploty pohybovaly pod bodem mrazu.
Tyto faktory způsobily druhovou bohatost a minoritní druhy se většinou objevovaly jen
v jednom ze třech výzkumů. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji nalézanými houbami byli
pevník chlupatý a smolokorka buková. Velmi hojný byl i troudnatec kopytovitý a pařezník
pozdní.
Hojnost pevníku byla dána vysokou vlhkostí, která mu prospívá. Dalším faktorem je
vysoký počet odumřelých větví v lese. Nejedná se o žádné „čerstvé“ větve, jsou již ve stádiu
rozkladu, a právě na nich se pevníku daří. Na jedné takové větvi je možné najít velké
množství plodnic. Smolokorky bukové, stejně jako pevník, jsou pro toto období typickými
houbami. V dané lokalitě se nachází hodně padlých kmenů a právě na těch se smolokorkám
daří. Smolokorky nezničil ani občasný noční mráz. Objevovat se začal i pařezník pozdní, pro
kterého je říjen obvyklým měsícem začátku růstu. Je to jedna z mála hub, která je v tomto
období jedlá. Jedlé houby, které se na vytyčeném území nacházely, byly václavky hlíznaté
a obecné, dále opeňka měnlivá, pýchavky a v menším množství suchohřiby. Všechny ostatní
houby jsou buď jedovaté, či nejedlé. Další hojnou houbou byl troudnatec kopytovitý. Je to
houba, která roste po celý rok a její plodnice se vrství a rostou několik let. Je všeobecně
známa a dříve byla ve velkém měřítku využívána pro výrobu troudu. V měsíci říjnu se na
lokalitě, prakticky přímo za hradbami hradu Hamrštejn objevil ohnivec zimní. Je to jedna
z rarit pro danou lokalitu a na významnosti tohoto nálezu přispívá doba jeho nálezu. Většinou
se začíná objevovat až ke konci zimy, v lednu či únoru. Ohnivec nebyl jedinou houbou
uvedenou v Červeném seznamu, další byla hlíva hnízdovitá, která byla nalezena v několika
trsech.
(PAPOUŠEK 2004)
35
5.3 Měsíc listopad
Za měsíc listopad bylo na území zaznamenáno 855 plodnic, z celkových 30 druhů hub. Na
této skutečnosti se podepsaly zejména teploty, které byly nižší než v předešlém měsíci, a ke
konci listopadu se průměrné teploty pohybovaly jen několik málo stupňů nad bodem mrazu.
Srážek bylo dostatek a díky nim se dařilo všem houbám a vysvětluje poměrně vysoký výskyt
plodnic. Velmi hojným byl opět troudnatec kopytovitý, z důvodu dlouhé životnosti jeho
plodnic. Jejich počet by se prakticky neměl měnit. Zánik některé z plodnic této houby je
neobvyklý a stává se zřídka. Proto lze konstatovat, že diference počtu plodnic v jednotlivých
měsících je u této houby téměř vždy zapříčiněna nepřesným výzkumem. Houba, jejíž stálá
hojnost spíše překvapuje je smolokorka buková, která většinou v listopadu odumírá. Začaly se
již objevovat lesklokorky ploské, které postupně nahrazují smolokorky a které v dalších
měsících naprosto převládají. V místě, na kterém se nachází velké množství padlých, zejména
bukových kmenů, je pro tyto houby nejpříznivější prostředí. Ohnivec zimní, který se objevil
již v předešlém měsíci, pomalu rostl.
Nejhojnější houbou byl pařezník pozdní, který je pro toto období typický. Většinou
začíná růst v říjnu a největší počet plodnic je k nalezení v listopadu. V prosinci, v mrazivém
klimatu, plodnice většinou nevydrží a odumřou. Jedná se o houbu stopkovýtrusou,
kloboukatou, lupenitou, s krátkým, výstředním třeněm. Klobouk může být až 120 mm široký,
škeblovitý nebo vějířovitý. Povrch klobouku je žlutozelený až šedivý. Lupeny jsou husté,
přirostlé k třeni. Dužina je měkká, houbovitá, bez zápachu. Je saprotrof, roste na dřevě,
zejména listnatých stromů, ve vlhkých místech. Pařezník je jedlý, je považován za jakousi
náhradu hlívy. V měsíci listopadu bylo možné na zkoumaném území nalézt v Červeném
seznamu uvedenou voskovičku černavou.
(PAPOUŠEK 2004)
36
5.4 Měsíc prosinec
V měsíci prosinci se skladba hub v lese snížila na pouhých 18 druhů, ale v celkovém
množství bylo nalezeno 984 plodnic. Teploty se po celý měsíc držely, až na několik výjimek,
u bodu mrazu. Poslední prosincový týden teploty stouply až na 7 °C. Sněhová pokrývka
dosahovala maximálně 16 cm, ale neudržela se dlouho. Z 31 dnů měsíce prosince byla
lokalita pod sněhovou pokrývkou 10 dní. Častější byly dešťové přeháňky, kterých ale také
nebylo mnoho. Tato data pocházejí z tří návštěv lesa, z toho jedna byla v době, kdy ležela
sněhová pokrývka, a proto mohl být počet nálezů zkreslený.
Z počtu hub převládá lesklokorka ploská s celkovým počtem 240 plodnic. Další
dominantní houbou byl troudnatec kopytovitý, jehož plodnic bylo zaznamenáno 176.
Troudnatec pásovaný je opět zastoupen mnohem méně. Lesklokorkám se začalo dařit na
padlých bukových kmenech, kterých je v dané lokalitě nespočet. Počet troudnatců by se měl
stále držet na stejných hodnotách a ani pohlavně by nyní neměl být aktivní. Na pomyslném
třetím místě se umístil pevník chlupatý, který byl v lese stále hojně k nalezení. Poslední
houbu, která je zajímavá je černorosol chrupavčitý, jehož plodnic bylo v lese nalezeno pouze
o 19 méně, než plodnic pevníku. Této houbě se daří spíše v teplejších podmínkách, které
letošní neobvyklá zima poskytla. Na volně ležících odumřelých větvích se mu poté velice daří
a v této lokalitě je hojný. Jedná se o houbu z Červeného seznamu. Počet plodnic může působit
nadneseně, ovšem tato houba většinou pokrývá skoro celou větev. Je tedy naprosto přirozené
objevit větev, na které roste 30 i více plodnic. Objeven byl podobný, ale méně zastoupený
černorosol bukový.
(PAPOUŠEK 2004)
37
5.5 Měsíc leden
V posledním měsíci, v němž výzkum probíhal, tedy v lednu, teploty průběžně, pomalu
klesaly. Na začátku měsíce se teploty pohybovaly okolo 6 °C, na konci měsíce se ovšem
teploty pohybovaly až okolo 10° pod nulou. Srážky převládaly spíše sněhové, ke konci
měsíce ale sněhová pokrývka nebyla vyšší než 10 cm. Celkem byla daná lokalita navštívena
3x a poslední návštěva byla neúspěšná z důvodu sněhové pokrývky, která neumožnila správně
rozeznat jiné, než velké druhy hub. Z návštěv bylo zaznamenáno celkem 22 druhů hub a 1643
plodnic. Toto číslo je opravdu velmi vysoké, v porovnání s ostatními měsíci a takto vysoké je
bezesporu díky četnosti lesklokorky ploské. Její plodnice byly nalezeny v celkovém počtu
341 kusů.
Nejčetnější byla outkovka pestrá. Jako kdyby nahradila pevníky a všechny saprotrofní
houby, rostoucí na padlých větvích. Jiná houba prakticky lokalizována nebyla. Zaznamenáno
bylo 417 plodnic. Jak lesklokorky, tak outkovky ovšem mohou výsledky lehce zkreslovat.
Nemohl jsem přesně určit, která z plodnic se udržela do dalšího období výzkumu. Je tedy
možné, že některé plodnice byly zaznamenány vícekrát. Také je ovšem možné, že některé
nebyly zaznamenány vůbec. Toto je jedno z rizik, se kterým je při takovémto mapování nutno
počítat. Autor si je jistý, že výsledky nemohly být ovlivněny extrémně. Houba, která se
objevovala taktéž v hojném měřítku, byla klanolístka obecná, která se vyskytovala spíše na
větvích sice odumřelých ale ještě držících na stromě. Celkem bylo k nalezení 120 jejích
plodnic.
(PAPOUŠEK 2004)
38
5.6 Charakteristika nebezpečí
Na území se nyní nenachází informační tabule. To je jedna ze skutečností, která by houby
mohla ohrozit. Vzhledem k přítomnosti zříceniny hradu Hamrštejn je lokalita turisticky hojně
navštěvována. Necitlivá turistika by mohla poškodit podhoubí, či přímo vzácné plodnice.
Neznalý houbař by mohl způsobit velké škody sběrem vzácných plodnic.
Při zkoumání území byla na několika místech nalezena ohniště. Oheň v lese je velice
nebezpečná a na chráněném území zakázaná věc. V nejhorším případě by požár lesa měl
nedozírné následky.
Z důvodu vynechání hub v plánu péče a neinformovanosti o jejich přítomnosti by
mohly být poškozeny nějakou činností, která může být nezávadná subjektům ochrany přírodní
rezervace. Může se například jednat o stavbu mysliveckého zařízení, které by se nacházelo na
místě, kde neškodí současným subjektům ochrany, ale vážně by ohrožovalo houby. Již nyní se
na území nachází objekt, který ničím neohrožuje chod přírodní rezervace, ovšem další objekt,
který se na území objevit může, by mohl vzniknout na mykologicky významném stanovišti.
Při praktickém mapování lesa byly často slyšet zvuky motorů motorek a čtyřkolek.
Nikdy nepocházely přímo z chráněné oblasti, nýbrž z lesů v okolí. Přímo na území jsou po
nich ovšem vidět stopy. Tyto stroje v žádném případě na území přírodní rezervace nepatří.
Jejich kola dokáží vyrýt do podkladu hluboké rýhy a zničit tím podhoubí.
Před několika lety byly informační tabule na hradu Hamrštejn společně s lavicí
a odpadkovým košem zničeny (zapáleny). Vandalismus je v přírodní rezervaci Hamrštejn
velmi hojný.
39
5.7 Návrhy řešení
Absence informační tabule, která by obsahovala informace o houbách, jež nejsou úplně běžné,
může způsobit mnoho škod. Neznalý turista může tyto houby poškodit, neznalý houbař sebrat.
Mezi neobvyklé houby patří ohnivec zimní, voskovička černavá, černorosol chrupavčitý,
ježatec různozubý, hlíva hnízdovitá. Informace uvedené o těchto houbách v první části práce
mohou sloužit jako zdroj při tvorbě informační tabule. Vhodné by bylo tabuli umístit na
rozcestí, které ústí do přírodní rezervace.
Druhé potencionální nebezpečí mě vrací k prvnímu: jen málo lidí, kteří vstupují na
jakékoliv chráněné území, si uvědomuje, jaké všechny činnosti jsou na území zakázané.
V případě škod je málokdy nějaký viník dopaden. Upozornění by dle mého názoru
napomohlo a některé neukázněné turisty od zakázané činnosti odvrátilo. Každá chráněná
oblast má jiné podmínky a pravidla pro turisty vstupující na její území. Proto by měly být na
informační tabuli jasně uvedeny.
Podle nařízení o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma lze
na území provádět stavební nebo terénní úpravy, či stavbu mysliveckého zařízení pouze se
souhlasem orgánů. Z důvodu, že houby nejsou uvedeny v plánu péče Přírodní rezervace
Hamrštejn, by mohlo dojít k zničení významné lokality při realizaci některých stavebních
úkonů. Jako řešení navrhuji zahrnout houby do plánu péče. Konkrétně druhy: ohnivec zimní,
voskovička černavá, černorosol chrupavčitý, ježatec různozubý, hlíva hnízdovitá. Zároveň
požaduji zahrnout tyto houby do databáze ISOP (portál informačního systému ochrany
přírody) na webové adrese www.portal.nature.cz. Poloha hub na území přírodní rezervace je
uvedena v přílohách.
Jízdou motorkami a čtyřkolkami dochází k rozrytí hlíny a vytrhání podhoubí či
kořínků. V nedaleké Národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny se můžeme setkat
s oplocením celé oblasti. To bylo zřízeno za účelem ochránit floru před faunou, ale brání i
motorkám a čtyřkolkám vjet na území národní přírodní rezervace. Většina území Přírodní
rezervace Hamrštejn se nachází na poloostrově a dál pokračuje přes řeku. Stavba takovéhoto
oplocení by tedy bylo problematická. Oblast je často zaplavována a oplocení by nemělo
reálnou šanci vydržet. Musíme tedy věřit, že vysoké pokuty za nepovolený vjezd na území
Přírodní rezervace Hamrštejn časem přinutí neukázněné jezdce k tomu, aby jezdili pouze
v povolených a pro jejich stroje speciálně určených lokalitách.
40
Poslednímu nebezpečí lze těžko předejít. K vandalismu dochází takřka všude. Jedinou
ochranou je vysoká pokuta pro pachatele. Ti ovšem většinou nebývají dopadeni. S tímto
nebezpečím se ochránci přírody bohužel vypořádat nedokáží.
Obr. 7 – Rozcestí pod zříceninou hradu Hamrštejn. Na toto místo autor doporučuje umístit
informační tabuli s varováními.
Obr. 8 – Ohniště pod zříceninou hradu Hamrštejn. (v rámci přírodní rezervace)
41
6. Závěr
Během mapování, které probíhalo od září 2013 do ledna 2014, bylo na území Přírodní
rezervace Hamrštejn nalezeno 91 druhů hub. Z těchto je 5 druhů zapsáno v Červeném
seznamu makromycétů ČR.
Hlavní cíl práce, kterým bylo mykologické zmapování části území Přírodní rezervace
Hamrštejn, byl úspěšně splněn. Jeho výsledky jsou zapsány v tabulkách a grafech a všechny
jsou diskutovány.
Mezi nejcennější nálezy patří ohnivec zimní (Microstoma protracta), voskovička černavá
(Holwaya mucida), černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea), ježatec různozubý
(Creolophus cirratus), a hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans). Místa nálezů těchto hub
byla zakreslena do mapy (viz přílohy).
V práci bylo pomocí literární rešerše poukázáno na postavení hub v koloběhu živin a
důležitost jejich přítomnosti v přírodě. Bylo popsáno jejich využití, jejich ekologie, historie a
ochrana.
Výzkumem bylo ukázáno, že houby jsou i v zimních měsících velmi aktivními organismy.
Byly vytvořeny krátké charakteristiky 5 hub z Červeného seznamu, které se nacházely na
daném území. Ty mohou sloužit jako inspirace či zdroj při tvorbě nové informační tabule.
Nalezené houby byly autorem uloženy do databáze BioLib (Biological Library) na webové
adrese www. biolib.cz.
Jeden výtisk této práce byl předán pracovníkům Krajského úřadu Libereckého kraje. Autor
věří, že díky krokům, které v práci podnikl, budou nejcennější nálezy zařazeny do plánu péče
Přírodní rezervace Hamrštejn. Zároveň autor doufá, že po zvalidování dat dojde k zápisu do
databáze ISOP (portál informačního systému ochrany přírody) na webové adrese
www.portal.nature.cz, a že na informační tabuli, která bude brzy vytvořena, a umístěna na
území přírodní rezervace budou implementovány některé informace z této práce.
42
Zdroje
Knižní:
1)ANTONÍN, Vladimír. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky: Red list of
fungi (macromycetes) of the Czech Republic. 1. vyd. Editor Jan Holec, Miroslav Beran.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006, 280 s. Příroda (Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR). ISBN 80-870-5102-5.
2) GARTZ, Jochen. Veselé houby: psychotropní houby v Evropě. Vyd. 1. Překlad Gertrude
Würstová, Leoš Černý. Praha: Volvox Globator, 1999, 112 s., ISBN 80-720-7311-7.
3) HOLEC, Jan a Miroslav BERAN. Přehled hub střední Evropy. Vyd. 1. Ilustrace Antonín
Bielich. Praha: Academia, 2012, 622 s. ISBN 978-802-0020-772.
4) JABLONSKÝ, Ivan a Václav ŠAŠEK. Jedlé a léčivé houby: pěstování a využití. Vyd. 1.
Praha: Brázda, 2006, 263 s., ISBN 80-209-0341-0.
5) KALINA, Tomáš a Jiří VÁŇA. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy
v současné biologii. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 606 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-2461036-1.
6) KOVÁŘ, Ladislav. Brevíř o houbách. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1999, 154 s.,
ISBN 80-703-3593-9.
7) PAPOUŠEK, Tomáš. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 1. vyd. České Budějovice: T.
Papoušek, 2004, 819 p. ISBN 80-239-0070-6.
8) VALÍČEK, Pavel. Houby a jejich léčivé účinky. 1. vyd. Benešov: Start, 2011, 151 s. ISBN
978-80-86231-54-9.
Internetové:
1) Liberecký kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/
2) Mapy.cz [online]. 1994-2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://mapy.cz/
3) NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006 [online]. Liberec, 2006 [cit.
19.03.2014]. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/public/ozivpr/hamrstejn_narizeni_6a9b20dc54.pdf
4) Přírodní rezervace Hamrštejn. Liberecký kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:
http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/page2571
43
Seznam obrázků:
Obr. 1, 3 - 8: Archiv autora
Obr. 2: Archiv Zdeněk Pelda
Seznam příloh:
Příloha 1: Mapa území (dostupná z http://mapy.cz/)
Příloha 2: Mapa území (dostupná z http://www.krajlbc.cz/public/ozivpr/hamrstejn_narizeni_6a9b20dc54.pdf)
Příloha 3 – 7: Tabulky počasí – archiv autora
Příloha 8 – 13: Fotografie – archiv autora
44
Přílohy
Mapa území
Příloha 1 - 1: 47 000, zdroj: mapy.cz
45
Příloha 2: Mapa území se zakreslenými nálezy, zdroj: NAŘÍZENÍ, 2006
46
Tabulky počasí
Datum
Nejvyšší denní teplota (°C)
Stav počasí Noční/ranní Mráz Sněhová pokrývka
24.9.2013
25.9.2013
26.9.2013
27.9.2013
28.9.2013
29.9.2013
13
13
12
13
16
15
přeháňky
déšť
přeháňky
zataženo
slunečno
slunečno
30.9.2013
15 slunečno
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
Příloha 3
Datum
1.10.2013
14
2.10.2013
10
3.10.2013
13
4.10.2013
16
5.10.2013
13
6.10.2013
18
7.10.2013
16
8.10.2013
18
9.10.2013
10
10.10.2013
19
11.10.2013
18
12.10.2013
17
13.10.2013
15
14.10.2013
16
15.10.2013
15
16.10.2013
15
17.10.2013
12
18.10.2013
9
19.10.2013
13
20.10.2013
15
21.10.2013
18
22.10.2013
20
23.10.2013
16
24.10.2013
18
25.10.2013
17
26.10.2013
15
27.10.2013
19
28.10.2013
15
29.10.2013
12
30.10.2013
13
31.10.2013
11
Stav počasí
slunečno
slunečno
slunečno
slunečno
místy zataženo
slunečno
přeháňky
slunečno
zataženo
déšť
déšť
déšť
oblačno
slunečno
oblačno
přeháňky
přeháňky
oblačno
slunečno
slunečno
slunečno
slunečno
zataženo
zataženo
zataženo
přeháňky
slunečno
místy oblačno
místy oblačno
oblačno
slunečno
Noční/ranní
Mráz
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
Sněhová pokrývka
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Příloha 4
47
Datum
1.11.2013
12
2.11.2013
11
3.11.2013
12
4.11.2013
9
5.11.2013
8
6.11.2013
10
7.11.2013
8
8.11.2013
5
9.11.2013
6
10.11.2013
7
11.11.2013
6
12.11.2013
8
13.11.2013
5
14.11.2013
6
15.11.2013
9
16.11.2013
9
17.11.2013
8
18.11.2013
6
19.11.2013
5
20.11.2013
6
21.11.2013
4
22.11.2013
5
23.11.2013
6
24.11.2013
4
25.11.2013
4
26.11.2013
3
27.11.2013
4
28.11.2013
3
29.11.2013
4
30.11.2013
3
Stav počasí
oblačno
déšť
déšť
přeháňky
přeháňky
přeháňky
zataženo
zataženo
zataženo
zataženo
přeháňky
slunečno
zataženo
zataženo
místy slunečno
slunečno
mlhavo, slunečno
zataženo
zataženo
déšť, mlhavo
místy slunečno
mlhavo, slunečno
mlhavo, slunečno
mlhavo, přeháňky
sněhové přeháňky
slunečno
zataženo
přeháňky
oblačno
Noční/ranní
Mráz
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
Sněhová pokrývka
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Příloha 5
48
Datum
1.12.2013
1
2.12.2013
2
3.12.2013
2
4.12.2013
2
5.12.2013
6.12.2013
7.12.2013
8.12.2013
9.12.2013
10.12.2013
11.12.2013
12.12.2013
13.12.2013
14.12.2013
15.12.2013
16.12.2013
17.12.2013
18.12.2013
19.12.2013
20.12.2013
21.12.2013
22.12.2013
23.12.2013
24.12.2013
25.12.2013
26.12.2013
27.12.2013
28.12.2013
29.12.2013
30.12.2013
31.12.2013
0
0
0
3
3
8
5
5
4
3
2
1
2
1
0
0
1
5
4
5
6
4
5
6
5
6
7
Stav počasí
zataženo
slunečno
slunečno
zataženo,
přeháňky
oblačno
oblačno
přeháňky
oblačno
mlhavo, oblačno
přeháňky
oblačno
mlhavo, oblačno
slunečno
slunečno
oblačno
oblačno
slunečno
oblačno
oblačno
místy slunečno
slunečno
jasno
zataženo
zataženo
přeháňky
slunečno
slunečno
Noční/ranní
Mráz
ano
ano
ano
ano
Sněhová pokrývka
ne
ne
ne
1 cm
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
0,5 cm
2 cm
7 cm
16 cm
6 cm
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
1 cm
1 cm
1 cm
0,5 cm
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Příloha 6
49
Datum
1.1.2014
4
2.1.2014
5
3.1.2014
6
4.1.2014
5
5.1.2014
3
6.1.2014
3
7.1.2014
5
8.1.2014
6
9.1.2014
7
10.1.2014
5
11.1.2014
4
12.1.2014
1
13.1.2014
0
14.1.2014
0
15.1.2014
3
16.1.2014
3
17.1.2014
5
18.1.2014
4
19.1.2014
6
20.1.2014
2
21.1.2014
-1
22.1.2014
-4
23.1.2014
-3
24.1.2014
-2
25.1.2014
-11
26.1.2014
-10
Stav počasí
zataženo
zataženo
slunečno
slunečno
oblačno
oblačno
slunečno
přeháňky
slunečno
slunečno
zataženo
slunečno
zataženo
slunečno
slunečno
místy slunečno
místy slunečno
slunečno
slunečno
Noční/ranní
Mráz
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Sněhová pokrývka
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
1 cm
1 cm
ne
ne
ne
ne
ne
0,5 cm
11 cm
10 cm
9 cm
11 cm
11 cm
Příloha 7
50
Příloha 8 – Zřícenina hradu Hamrštejn.
Příloha 9 – Lužická Nisa
51
Příloha 10 – Ohnivec zimní s rozevírajícími se plodnicemi.
Příloha 11 – Lavičky pod hradem Hamrštejn jsou nové. Vandaly zdemolovaný stůl i informační tabule
stále nahrazeny nebyly.
52
Příloha 12 – Na území se nachází mýtina, kde se houby nenacházely po celou dobu
mapování.
Příloha 13 – Část území s mnoha padlými bukovými kmeny.
53

PDF 3,7 MB - Liberecký kraj

Transkript

Podobné dokumenty