Obsah - čkait

Transkript

Obsah - čkait

Sborník referátů 19. mezinárodní konference
Městské inženýrství Karlovy Vary 2014 – „ŠKOLSTVÍ A MĚSTO“
která se konala dne 6. června 2014
v kongresovém sále HOTELU THERMAL Karlovy Vary
Materiály neprošly jazykovou úpravou a jsou přetištěny v původním znění.
Autoři odpovídají za obsahovou, odbornou a jazykovou úroveň příspěvků.
___________________________________________________________________
Editor: Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
ISBN 978-80-87438-52-7
19. mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2014
„ŠKOLSTVÍ A MĚSTO“
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
ČESTNÍ HOSTÉ KONFERENCE MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ KARLOVY VARY 2014 Bavorská inženýrská komora
Dr. Heinrich Schroeter, prezident Bavorské inženýrské komory
prof. Dr. Ing. e. h. Dipl. Ing. Karl Kling, past prezident, signatář 1. smlouvy o spolupráci
s ČKAIT & ČSSI
Dipl. Ing. Heinz Joachim Rehbein, člen představenstva a člen Vědecké rady konference MI
Dipl. Ing. Pavel Budka, členVědecké rady konfernce MI
Dipl. Ing + Ing. (grad.) Norbert Böhm, Architekt, přednášející
Saská inženýrská komora
Dipl. Ing. (FH) Rolf Rau, mluvčí představenstva Komory, člen představenstva
Dipl. Ing. Christiann Schwarz, Ingenieurbüro Klemm & Hensen GmbH
Dr. Ing. Gundela Metz, členkaVědecké rady konfernce MI
Dr. Ing. Karsten Vietor, společník a ředitel společnosti „Am Königswald“ Dresden, přednášející
Inženýrská komora Thüringen
Dipl. Ing. Karl-Heinz Bartl, člen Vědecké rady konfernce MI
Barbara Wellendorf , ředitelka kanceláře Komory
Caroline IIlhardt, náměstkyně prezidenta pro vztahy s veřejností
Dipl. Ing. Thomas Brückner, člen IKTH, přednášející
VBI Deutschland
Dipl. Ing. Reimer Haßmann, členVědeckéradykonfernce MI
Dipl. Ing. Aloys Graw, Planungsbüro GRAW, přednášející
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Slovenská komora stavebných inžinierov (SKSI)
Prof. Ing. Dr. Vladimír Benko, Ph.D. předseda SKSI
Ing. Ján Petržala, první místopředseda SKSI
Ing. Ján Tomko, člen Vědecké rady konfernce MI
Dipl. Ing. Ján Kyseľ, předseda výboru RZ SKSI Trnava, prezident Spolku statiků Slovenska
Dipl. Ing. Ján Jakubov, náměstek primátora města Košice, projektant, přednášející
Bulharská inženýrská komora
Dipl. Ing. Georgi Kordov, prezident Bulharské inženýrské komory, Sofia
Dipl. Ing. Bogomil Korozov, člen představenstva Komory
Galina Ruleva, ředitelka kanceláře Komory
Maďarská inženýrská komora
Ing. Holló Csaba, viceprezident Maďarské inženýrské komory, prezident BOMEK Miskolc
Ing. Katalin Rónai, spolupracovnice Maďarské inženýrské komory
Dipl. Ing. Zöldi Marianna, členka prezidia MMK Miskolc
Polská inženýrská komora
Dr. Ing. Zygmunt Rawicki, předseda autorizační rady Malopolské inženýrské komory
Prof. dr hab. inż. Tadeusz TATARA, Politechnika Krakowska Tadeusza Kościuszki, děkan
Dipl. Ing. Maria Rawická, členka Polské inženýrské komory
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT)
Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT, člen Vědecké rady konference MI
prof. Ing. Alois Materna, CSc. MBA, první místopředseda ČKAIT
Ing. Jindřich Pater, místopředseda ČKAIT
Ing. Tomáš Chromý, poradce předsedy ČKAIT
Marie Báčová, poradce předsedy ČKAIT
doc. Ing. Petr Šrytr, pedagog FAST VŠB – TU Ostrava, FS ČVUT Praha
Ing. Jaroslav Ženíšek, městský inženýr, člen ČKAIT
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Ing. Helena Ženíšková, městská inženýrka, členka CKAIT
Ing. Jaromír Schling, spolupracovník ČKAIT, dříve ministr dopravy
Mgr. Soňa Rafajová, mediální a inzertní manažer ČKAIT
Ing. Radek Hnízdil, PhD., vedoucí střediska IT ČKAIT
Svatopluk Zídek, člen představenstva ČKAIT, předseda výboru ČKAIT
Oblast Karlovarský kraj, past prezident ČSSI
Ing. Pavel Kvasnička, člen ČKAIT, projektant, přednášející
Mgr. Pavel Janus, Integrovaná stření škola technická a ekonomická Sokolov, přednášející
Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI)
Ing. Pavel Štěpán, prezident ČSSI
prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., past prezident ČSSI, vedoucí ústavu Stavitelství I.,
Fakulta architektury ČVUT v Praze, přednášející
prof. Ing. Radim Čajka, CSc., Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, děkan
doc. Ing. František Kuda, CSc., viceprezident ČSSI, předseda ČSMI, předseda Vědecké rady
konference MI, vedoucí katedry MI, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava
Ing. Jitka Thomasová, vedoucí sekce Městského inženýrství ČSSI, členka Vědecké rady konference MI
Ing. Jiří Zima, předseda OP ČSSI Ústí nad Labem
Ing. Miroslav Richter, Ph.D. EUR. ING., Fakulta životního prostředí Univerzita Jana Ev. Purkyně v Ústí nad Labem, děkan
doc. Ing. Tomáš Vymazal, Ph.D., vedoucí katedry MI, Fakulta stavební VUT Brno
Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., viceprezidentka ČSSI, poradce předsedy ČKAIT, členka Vědecké
rady konference MI, přednášející
Časopis STAVEBNICTVÍ
Mgr. Jan Táborský, šéfredaktor
Petr Zázvorka, redaktor
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obsah
NOVOTNÝ Josef
Úvodní slovo …………………………………………………………………...……......
13
ZÍDEK Svatopluk
19. ročník mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2014, téma
„Školství a město“ .…………………………………………………………...……….....
15
BRÜCKNER Thomas
Výstavba nové celodenní otevřené školy s výukou metodou Montessori a družinou …...
17
BÖHM Norbert
Konverze ve Würzburgu (Bavorsko), rozšíření univerzity a nová městská čtvrť ……….
26
VIETOR Karsten
Energetická sanace a využití obnovitelných energií při stavbě škol …………………….
36
KALOČAY František, SOLÁR František, JAKUBOV Ján
Fakulta informatiky a informačních technologií STU Bratislava ……………………….
46
JANUS Pavel
Modernizace školských zařízení (investiční procesy v životním cyklu školských zařízení (Karlovarský kraj) …………………………………………………………………….
56
KVASNIČKA Pavel
Provoz a infrastruktura Německé školy v Praze …………………………………………
59
PAVLÍK Miloslav
Vysokoškolský areál ČVUT v Praze a jeho koncepční rozvoj ………………………......
ZDAŘILOVÁ Renata
Městské prostředí a školská zařízení ve vztahu k městskému inženýrství ………………
64
76
BERÁNKOVÁ Eva, KUDA František
Vliv stavebnětechnických a energetických aspektů budov pro vzdělávání na jejich
energetickou náročnost ………………………………………………………………….
87
TEICHMANN Marek, KUDA František
Využití odpadních vod ve školských zařízeních ………………………………………...
95
VYMAZAL Tomáš, JANDORA Jan
Bakalářský studijní program Městské inženýrství na FAST VUT v Brně ………………
102
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři,
studenti a školní budovy neodmyslitelně patří ke každému většímu i menšímu městu či obci. Nevzhledné stavby z konce 70. a
80. let minulého století se postupně opravují, dostávají moderní
ráz a mnohé z nich se stávají centrem vzdělávání napříč generacemi. Karlovarský kraj v nedávné době rekonstruoval velké
školní budovy – ISŠTE Sokolov a CTV Ostrov a ISŠ Cheb. Ve
všech se vyučují technické předměty, čemuž odpovídá architektonické řešení těchto budov.
Současná ISŠTE Sokolovvzniklarevitalizací areálu střední školy z roku 1967. Škola se se svým
novým areálem se tak stává přirozenou a klíčovou součástí revitalizovaného regionu, hledajícího
svoji novou cestu po mnoha desetiletích těžby uhlí. Stavba byla oceněna 3. místem a Cenou
hejtmana Karlovarského kraje v soutěži „Stavby Karlovarského kraje“.
Významnou cenou se pyšní také budova Střední průmyslové školy Ostrov. V soutěži Stavba
roku 2012 ji byla udělena Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR. Nový objekt vznikl radikální
přestavbou bývalé nevyužité základní školy Klínovecká. Její nová podoba je dílem ateliéru A69
– architekti, s. r. o. Škole dali vzhled průmyslové haly s prosklenou střechou imitující právě
průmyslové budovy. Interiér školy je pak do značné míry prosklený, a tak je hned z atria možné
vidět například odborné dílny.
ISŠ Cheb se dočkala moderních dílen. K někdejšímu objektu vojenské nemocnice z roku 1841
bylo přistaveno křídlo novostavby. Stavebníci také rekonstruovali interiéry původní stavby s
částečným zachováním vnitřní dispozice školní budovy z 60. let 20. století. V původní rekonstruované části získala škola deset učeben odborného výcviku, šest učeben pro teoretické vyučování, osm kabinetů, šatny a sklady. V novostavbě je 14 učeben odborného výcviku, pět kabinetů
a šest skladů.
13
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Nové podoby se dočkalo také Gymnázium Cheb. Byla zde vybudována přístavba, která zahrnuje
dvě učebny a jeden přednáškový sál se zázemím a příslušenstvím pro potřeby školy. Dále bylo v
prostorách jazykového centrazřízeno planetárium, které dokáže zobrazit oblohu a vesmírné objekty viditelné pouhým okem. Má možnost ukázat až tři tisíce hvězd, Měsíc s jeho fázemi, Slunce a mnoho dalšího. Nejbližší podobné zařízení je v současné době v Mostu nebo v Praze.
V nejbližší době čeká rekonstrukce i První české gymnázium v Karlových Varech. Snažíme se,
aby školní budovy spravované Karlovarským krajem byli přívětivé nejen pro studenty, ale také
pro širokou veřejnost.
PaedDr. Josef Novotný
Hejtman Karlovarského kraje
14
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
19. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ KARLOVY VARY 2014 TÉMA „ŠKOLSTVÍ A MĚSTO“ Svatopluk Zídek 1 Naše pravidelná karlovarská setkání evropských inženýrů, kteří se zabývají městským inženýrstvím, vždy dokázala přitáhnout zájem a pozornost a jsme velice rádi, že nejen městských
inženýrů. Letos v roce 2014 tomu tak pevně věříme, bude již po devatenácté.
Je to především proto, že se Vědecké radě konference, složené ze zástupců všech partnerských
inženýrských organizací, daří připoutat zájem technické veřejnosti vždy na jedno z ožehavých
témat, se kterými se v našich sousedících zemích společnost zabývá.
Tématem 19. ročníku konference je „Školství a město“. Hodláme se zabývat moderními trendy a
vizemi k integrovanému přístupu k rozvoji školských zařízení a života měst z pohledu městského
inženýrství. V současné době některá školská zařízení v našich zemích schází a jiná přebývají.
Mnohá i z těch, současně potřebných, ale potřebují radikální revitalizaci.
Domníváme se, že právě ve chvíli, kdy snad dochází v Evropě k oživení ekonomiky a i když jsou
rozpočty státu i územních samospráv stále napjaté, dojde k oživení veřejných investic i na úseku
školství.
Jedním z hlavních cílů letošní konference je se rámcově seznámit se způsoby řešení problematiky školských zařízení nejen u nás, ale i u našich nejbližších sousedů.
Městské prostředí a školská zařízení ve vztahu k městskému inženýrství, bude téma přednášky
České společnosti městského inženýrství ČSSI.
Problematikou vysokých škol se budou zabývat přednášky, které se věnují výstavbě nové Fakulty informatiky a informačních technologií STU v Bratislavě i vývoji vysokoškolského areálu
ČVUT Praha a jeho koncepčnímu rozvoji. Zajímavá bude jistě i přednáška se zaměřením na
konverzi armádního areálu ve Würzburgu (Bavorsko). Tato konverze směřuje k rozšíření univerzity a vybudování nové městské univerzitní čtvrti.
Problematikou středního školství se budou zabývat přednášky věnované modernizaci školských
zařízení a investičním procesům v životním cyklu školských zařízení (Karlovarský kraj), trans-
1
Ing. Svatopluk Zídek, předseda OK ČKAIT Karlovy Vary, člen představenstva ČKAIT a prezidia ČSSI, hlavní
organizátor konference, e-mail: [email protected]
15
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
formaci montované školy v Saalfeld-Gorndorf (Durynsko), energetické sanaci a využití obnovitel-
ných energií při výstavbě škol – (VBI Deutschland), energeticky účinným školským a sportovní
stavbám v souvislosti s rozvojem města“ (Sasko) a provozu a infrastruktuře Německé školy
v Praze (ČKAIT).
Ale určitě nejen o tom se bude letos hovořit na této konferenci, věříme, že se například v diskuzi
na téma vysokoškolského studia, nejen městského inženýrství, vyjádří i na konferenci přítomní
páni děkani z technických univerzit v Krakově, Ostravě i Ústí nad Labem, kteří přijali pozvání
na naši konferenci. S napětím budeme očekávat i vystoupení představitele Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky.
Věřím, že letošní konference bude opět užitečným setkáním pro odborníky oboru městského
inženýrství – a nejen pro ně.
Rád Vám na závěr sděluji i zajímavou zprávu, že vědecká rada konference Městské inženýrství
Karlovy Vary rozhodla na svém zasedání ve Výmaru, že jubilejní 20. ročník konference bude
věnován, u nás v současné době hodně diskutované, problematice „Církevní stavby a město“.
Letošnímu 19. ročníku přeji úspěšný průběh.
Ing. Svatopluk Zídek
předseda výboru ČKAIT
oblasti Karlovarský kraj
16
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
VÝSTAVBA NOVÉ CELODENNÍ OTEVŘENÉ ŠKOLY S VÝUKOU METODOU MONTESORI A DRUŽINOU Thomas Brückner 2 Úvod
Za účelem rozhodnutí, zda rekonstruovat stávající školní budovu nebo postavit novou s následnou demolicí staré stavby, zkoumalo město Saalfeld téměř tři roky různé varianty rentability.
Protože náklady na rekonstrukci staré školní budovy ve výši 4,3 mil. Euro byly jen o málo nižší
než předpovídané náklady na novostavbu ve výši 4,85 mil. Euro, rozhodlo se město Saalfeld pro
realizaci novostavby.
Podstatným argumentem pro novostavbu při tom bylo, že takto lze vytvořit perspektivní školu,
řešenou podle nejmodernějších hledisek, a trvale udržitelnou, pokud jde o energetickou úspornost. Rekonstrukce stávající budovy je naproti tomu z důvodu geometrických a prostorových
daností a napojení na technické sítě vždy spojena s kompromisy. Současně se měla spolu s vytvořením a urbanistickým začleněním nové školy zlepšit i infrastruktura čtvrti „Grüne Mitte“
(„Zelený střed“), určené pro rozvoj města.
Obr. 1, 2 Stávající situace se školní budovou z roku 1970 a obytnými domy
2
Dipl.-Bauing. Thomas Brückner, Brückner Ingenieure, Gerhart-Hauptmann str. 15, 07318 Saalfeld,
Tel.: 03671/457940, e-mail: [email protected]
17
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
staré gymnázium
nové gymnázium
tělocvična
základní škola
nevyužitá plocha
staré hřiště
Situační plán stav 2008
Obr. 3 Situační plán před zahájením stavby v roce 2008
18
obytný blok
garáže
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Město Saalfeld tedy v roce 2008 vypsalo evropské výběrové řízení na realizaci novostavby celodenní školy se 3 třídami v jednom ročníku. Jako nadstandard mohl být vypracován plán zástavby
přilehlého pozemku vícepodlažním obytným blokem, pokud by to projekt vyžadoval.
Popis projektu
Po podrobné analýze školského, infrastrukturního a urbanistického stavu vznikl návrh dynamických obrysů stavby, jehož půdorys symbolizuje tvar otazníku. Zvolený obrys je tvůrčím synonymem didaktického přístupu praktikovaného na této škole, a sice učení bádáním a objevováním
odpovědí na otázky.
Takto vzniklá budova zaručuje nutnou originalitu pro prožitky a objevování, a tím podporuje
identifikaci všech zúčastněných se „svou“ školou. Škola, vzdělání a architektura jsou navzájem
velmi úzce propojené, neboť řešení a architektura školní budovy mají trvalý vliv na to, jak děti
budou prožívat školní výuku a jak se bude rozvíjet jejich sociální chování. Návrh se při tom však
orientuje také podle přání a potřeb žáků a učitelů a jeho prostorová koncepce charakterizuje
transparentnost a otevřenost v souladu s dnešním metodami učení.
Velký význam mělo zrušení vazby nového školského areálu na sousední silně frekventovanou
tranzitní silnici, aby se vytvořením zvláštního jízdního pruhu pro autobusy zvýšila bezpečnost
žáků.
Využitím topografie svažitého terénu se podařilo budovu začlenit tak, že při pohledu zvenčí není
překročena dvoupodlažní výška budov.
Budova je tvořena dvoupodlažní příčnou částí na straně silnice, která obsahuje bezúrovňový
hlavní vstup s vestibulem, technický sektor a v patře úsek vedení školy. Za touto částí se napojuje staveba s obloukovým půdorysem, který je v severní části koncipován rovněž jako dvoupodlažní, a jsou v něm umístěny učebny základní školy pro 1. až 4. ročník, odborné kabinety a prostory družiny. V protikladu k tomu je jižní část budovy s normálními třídami a učebnami pro
dělenou výuku řešena podle hledisek Montessori pedagogiky pouze jako jednopodlažní. Před
každou třídou v přízemí byly založeny zpevněné plochy, které umožňují venkovní výuku, a tím
propojení interiéru a exteriéru budovy.
Střídají se různé barevné tóny a rozmístění velkých a malých místností, které slouží jako orientační pomůcka pro uživatele a spolu s plochami zajišťujícími přístup k nim zprostředkují diferencovaný prožitek prostoru, podporovaný architektonickým členěním budovy.
Obě staveby jsou propojeny hlavním schodištěm, jídelnou a hudební síní, která je oddělena flexibilní příčkou a pro účely větších akcí ji lze přeměnit na velkou aulu. Tato síň tvoří zároveň
střed školy a v rámci koncepce celodenní školy má tak zvláštní význam jako společenský a komunikační prostor. Budova byla pro zajištění integrativní výuky řešena jako bezbariérová a vybavena výtahem a různými dotykovými prvky.
19
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Půdorys úroveň 2 – třídy, výuková dílna, knihovna
Řez A A
Řez A-A
Půdorys úroveň 0
technické místnosti, školník
řez C C
Půdorys úroveň 1- třídy, učebny pro dělenou
výuku, dílny/ruční práce, aula,Řez
vedení
C-C školy
Půdorys úroveň 1- třídy, učebny pro dělenou výuku,
dílny/ruční práce, aula, vedení školy
Řez B-B
Obr. 4 Půdorysy a řez novou školní budovou
20
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Na straně silnice bylo vytvořeno velké prostranství s autobusovou zastávkou, ostrůvky zeleně a
lavicemi jako místo pro čekání. Podstatným příspěvkem pro zvýšení dopravní bezpečnosti žáků
bylo zřízení parkovacích míst pro učitele a krátkodobých parkovacích míst pro rodiče.
Vzadu, odvrácený od silnice, je školní dvůr, který z důvodu tvaru budovy tvoří jakýsi vnitřní
dvůr, a tím poskytuje ve vytvořeném atriu místo pro školní akce.
Řešení interiérů je barevně zdrženlivé, interiéry jsou vytvořeny z různých přírodních materiálů a
s ohledem na rozmanité předměty vybavení školy chrání před přílišnou dráždivostí. V místnostech je barevná kombinace akcentována pouze navrženým vestavěným nábytkem ve spojení s
dveřmi, okny a osvětlením.
Různé absorpční prvky na stropech a novém zařízení zlepšují akustické podmínky optimalizací
doby dozvuku a přispívají tak k vyučování bez stresu z působení hluku.
Členěné venkovní fasády byly strukturovány střídáním přírodních barev na plochách kabřince a
omítky ve spojení s velkorysými skleněnými prvky a doplněny komunikativními a harmonicky
sladěnými barevnými akcenty laminátových fasádových desek HPL.
Obr. 5 Pohled na novou školní budovu ze silnice
21
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 6 Pohled na vnitřní dvůr
Obr. 7 Dvoupodlažní část základní školy
22
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Trvale udržitelná koncepce budovy
Pro celý proces projektování byl vytyčen úkol vybavit školu trvale udržitelnou energetickou
koncepcí a dosáhnout o 30 % lepšího energetického standardu oproti vyhlášce o úsporách energií
ve znění z roku 2007, platném v době projektování.
Hlavním úsilím stavebně technického projektu bylo zajištění dobré kvality vzduchu v místnostech, která žákům i učitelům poskytuje optimální pracovní podmínky. Střední část budovy byla z
důvodu potřebného množství vzduchu vybavena centrálním ventilačním zařízením. V některých
třídách byly na fasádu namontovány ventilátory pro decentralizované větrání včetně zpětného
získávání tepla, řízené v závislosti na obsahu CO2. Přístroje se nacházejí v přípravnách, které
jsou umístěny před třídami, a odtud přivádějí do tříd čerstvý vzduch. Tak lze ve vzduchu v místnostech zajistit rovnoměrný optimální obsah kyslíku a nepřekročit požadovanou mezní hodnotu
CO2 1 500. Ventilátory mají extrémně nízkou hlučnost, a nejsou tedy slyšet. Po dokončení byla
provedena měření, a jejich výsledek – 28 dB – ukázal, že se podařilo dostat citelně níže, než předepisovala cílová hodnota projektované nízké hladiny akustického tlaku ventilátoru 30 dB. Prostřednictvím energetických košů v exteriéru je škola přirozeně chlazena. Toto přirozené chlazení
probíhá decentralizovaně přes ventilační systémy, a tím se daří i v horkých dnech dosáhnout
zlepšení tepelné pohody uživatelů.
K vytápění slouží CO2 neutrální topení na biomasu, jako záloha dva kotle na dřevěné pelety.
Energetickou koncepci doplňují fotovoltaické prvky na střeše a na fasádě o výkonu 13 KWpik,
které zároveň navenek ukazují energeticky úspornou architekturu této školní budovy.
Co největší autonomie denního světla v místnostech je zajištěna velkoplošnými skleněnými fasádami, které současně dokumentují transparentnost a otevřenost školy. Pro zvládnutí různých
situací při výuce byly místnosti vybaveny slunolamy s funkcí odklánění světla, které současně
minimalizují tepelné zatížení v letních měsících. Regulovatelné, neoslňující osvětlení interiérů
reagující na pohyb a hloubku místnosti zajišťuje dostatečnou a rovnoměrnou intenzitu osvětlení
v rámci integrativní výuky i slabozrakým dětem.
Koncepce prostorové akustiky zohledňuje požadavky na flexibilní využívání učeben a zajišťuje
prostřednictvím ploch z různých materiálů pohlcujících zvuk dodržení požadovaných dob dozvuku. Opatření na snížení odrazu zvuku byla realizována i na všech chodbách a přístupových
plochách.
Náročný a integrální energetický koncept budovy je završen extenzivně ozeleněnou plochou
střechou se zpomaleným odváděním vody do cisterny o velikosti 45 m³ a využíváním dešťové
vody pro sanitární zařízení.
23
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Venkovní plochy
Přírodní řešení venkovních ploch obsahovalo projekt parku pro hry a učení, který nabízí rozšířené možnosti pohybu a sportu pro podporu psychomotorických schopností žáků.
Ve spolupráci se sdružením na podporu školy a městem Saalfeld se zde podařilo realizovat mnoho nápadů žáků, které vzešly ze soutěže pořádané školou.
Hračky a lezecké nářadí vyrobené z přírodního dřeva, loď Marca Pola jako symbol osobnosti, po
níž je škola pojmenována, objevitelská věž a hřiště na americký fotbal umožňují žákům trávit
přestávky a čas v družině pestrou činností.
Školní zahrada byla nově založena v jižní části pozemku a doplněna zelenou učebnou. Zdejší
biotop byl opět rekultivován, a může se tedy stát součástí výuky.
Dále bylo zřízeno ústřední a svou podobou nekonvenční zařízení pro dopravní výchovu žáků, na
kterém se i žáci jiných škol mohou učit vyznat se v silničním provozu.
Řešení venkovních ploch završuje ovocný sad na plochách uvnitř dopravní zahrady.
V pozdější fázi výstavby se počítá s tím, že po demolici staré školní budovy bude na této ploše
vytvořeno venkovní sportoviště. Toto venkovní sportoviště s běžeckou dráhou a malým hřištěm
jako doplnění již rekonstruované tělocvičny pak umožní optimální realizaci tělesné výchovy pro
základní školu i sousední gymnázium.
Dokončením tohoto sportoviště bude vytvořen nutný spojovací článek mezi základní školou a
gymnáziem, který optimálně propojí obě školy v urbanistickém kontextu a školské pozemky
povýší na komplexní městský vzdělávací areál.
Obr. 8 Letecký snímek krátce po dokončení školy v roce 2012
24
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 9 Projekt venkovního sportoviště, které má být ještě vybudováno
25
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
KONVERZE VE WÜRZBURGU (BAVORSKO) ROZŠÍŘENÍ UNIVERZITY A NOVÁ MĚSTSKÁ ČTVRŤ Norbert Böhm 3 Vrácení velkého amerického areálu kasáren v roce 2009 Spolkové republice Německo přineslo
Svobodnému státu Bavorsko a městu Würzburg historickou šanci: možnost rozšíření Univerzity
Julia Maximiliana a rozvoje nové části města na ploše 135 ha – přibližně tak velké, jako je celý
historický střed města Würzburg.
Situace
Obr. 1 Poloha města
Obr. 2 Pevnost Marienberg
Obr. 3 Historické jádro
Würzburg s 131 000 obyvateli je dnes čtvrtým největším městem Bavorska. Jako sídlo vlády
Dolních Frank, biskupské sídlo a univerzitní město má zvláštní politický, kulturní a ekonomický
význam. Městský prostor města Würzburg je charakterizován hlavně svou uzavřenou polohou v
údolí řeky Mohanu (Main). Mohan dělí město na levobřežní a větší pravobřežní část. Téměř celé
historické centrum leží na pravém břehu Mohanu. Na levém břehu trůní nad městem na skalním
ostrohu pevnost Marienberg. Pro vzhled města jsou dnes charakteristické Starý most přes Mohan, pevnost Marienberg a četné kostelní věže.
3
Dipl. Ing. + Ing. (grad.) Norbert Böhm, Architekt ByAK, ředitel oddělení na Krajském úřadě Dolních Frank
26
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Město Würzburg bylo vedle Heidelbergu, Bad Kreuznachu a Grafenwöhru jednou ze čtyř vojenských základen USA v jižním Německu. Správnímu celku ve Würzburgu podléhalo cca 47 000
vojáků, z čehož přibližně 9 000 vojáků a jejich rodinných příslušníků žilo ve Würzburgu. Z odchodu americké armády, který byl poprvé oznámen v roce 2004 a do roku 2008 byl do značné
míry ukončen, vyplývá pro Würzburg obrovský urbanistický úkol.
Bývalý areál kasáren Leighton-Barracks o výměře cca 135 hektarů představuje rozvojový potenciál o velikosti centra města Würzburg. Tento areál leží na okraji würzburgské čtvrti Frauenland
a přímo vedle sousedního univerzitního kampusu „Am Hubland“.
Obr. 4 Území města Würzburg
Obr. 5 Univerzitní zařízení
Univerzita Julia Maximiliana ve Würzburgu patří v Německu ke středně velkým univerzitám.
Zhruba 400 profesorek a profesorů vzdělává na deseti fakultách přibližně 20 500 studentů. Univerzita má renomé v oblasti výzkumu a chce svou mezinárodní konkurenceschopnost ve vybraných oborech dále zvýšit strategickou přestavbou. Ve střednědobém horizontu má prostorové
soustředění fakult vést ke zlepšení propojení uvnitř univerzity a podpořit budování a napojení
externích výzkumných zařízení. Speciálním úkolem je rozšíření univerzity ve Würzburgu pro
zvyšující se počty studentů a personální i prostorové zvládnutí dvojitého maturitního ročníku při
rostoucí kvalitě výuky.
27
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Konverze
Díky globalizované mírové politice velmocí dochází i ve Spolkové republice Německo k redukci
vojenských areálů. To má v kraji Dolní Franky za následek snižování vojenských kontingentů a
zavírání velkých posádek. Po první vlně v 90. letech přišla druhá, která se týkala posádek Bundeswehru v Ebern a Mellrichstadtu a přinesla také odchod amerických vojáků z Kitzingen a
Würzburgu (celkem 25 000 osob – vojáci, rodinní příslušníci, civilní zaměstnanci). Celkem byla
postižena plocha o výměře cca 2 300 ha.
Pracovní skupina "Konverze" vlády Dolních Frank
odborné kontakty
odborné kontakty
Vedení
viceprezident Krajského úřadu Dr. Andreas
Projektování a výstavba
urbanismus
bytová výstavba
Ekonomika,
doprava
rozvoj
země, Životní
ochrana
prostředí, zdraví,
spotřebitelů
Podpora hospodářského rozvoje, Ochrana
přírody
územní plánování obcí,
ekologicko-právní otázky
pozemní stavby
nadřízené orgány federace a
země
zemské a regionální plánování
Státní stavební úřad
t é k l
vlastník pozemku
i ké átěž
Univerzita
Další organizační jednotky dle
potřeby
Vysoká škola
např. IK
odborná, technická a organizační podpora přesahující hranice jednotlivých rezortů
zpřístupnění projektů nad rámec jednotlivých rezortů a vyčerpání dotačních možností
Obce v Dolních Frankách postižené konverzí
Obr. 6 Organizační struktura pro podporu procesu konverze
Tyto strukturální procesy přinesly hluboké politické, ekonomické, urbanistické a sociokulturní
změny pro dotčené územně správní celky. Spolková republika Německo a Svobodný stát Bavorsko podporují obce v jejich úsilí o zvládnutí konverze. Co nejrychlejší zahájení procesu konverze
bylo výhodné pro časný průzkum areálů z hlediska starých ekologických zátěží a bojových prostředků a pro inventarizaci nemovitostí. Teprve na tomto základě bylo možno sestavit v rámci
takzvaných „integrovaných urbanistických rozvojových koncepcí (ISEK)“ koncepci zajištěného
28
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
územního plánování obce, založenou na zjištění potřeb, pokud jde o budoucí využití staveb, demolice, výstavbu objektů občanské vybavenosti, obytné plochy a využití pro podnikatelské účely.
Za tím účelem byla na Krajském úřadě Dolních Frank zřízena jako podpůrná agentura Svobodného státu Bavorsko pracovní skupina pod vedením viceprezidenta Krajského úřadu. Jejím cílem
bylo spojit a sladit potřeby a cílové představy zúčastněných obcí, schvalovacích orgánů a vlastníka (u vojenských areálů je to v Německu Spolková agentura nemovitostí – BimA) s nadřazenými zájmy a potřebami územního plánování obcí, regionálního a zemského plánování, ochrany
přírody a práva z oboru projektování staveb.
Z důvodu přechodu bavorských gymnázií z devítiletých na osmiletá musely vysoké školy v roce
2011 přijmout dva ročníky maturantů. Pro Würzburg to znamenalo 3 000 univerzitních studentů
navíc. Univerzitě Würzburg se jako jednomu z nejdůležitějších školských sídel v Dolních Frankách díky možnosti rozšíření „přes práh domu“ naskytla historická šance koncentrovat a rozšířit
svá zařízení.
Obr. 7 Letecký snímek areálu Leighton-Barracks a situační plán Univerzity Julia Maximiliana
Obr. 8 Šikmý letecký snímek Leightonova areálu s univerzitním kampusem „Am Hubland“
29
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Svobodný stát Bavorsko a město Würzburg se dohodly, že budou při realizaci rozvoje města s
integrovaným rozšířením univerzity postupovat společně a veškeré akce vzájemně koordinovat.
Rámcové urbanistické plánování
V prvním kroku bylo cílem získat do letního semestru 2011 hotové prostory pro univerzitu a
očekávaný dvojročník maturantů v novém kampusu „Hubland Nord“. Při tom bylo potřeba na
jedné straně získat politické činitele pro záměr rozšířit univerzitu a zakoupit nový areál kampusu
na území bývalých kasáren. Na druhé straně bylo třeba kvalitním územním plánováním města
najít prostor pro uspořádaný rozvoj městské čtvrti s 4 500 obyvateli, novými plochami pro podnikání a služby, rozšířením univerzity, zelení a volnými plochami (pokud možno v kombinaci s
účastí v soutěži o krajinnou výstavu Landesgartenschau) a nutnými veřejnými plochami. Město a
Svobodný stát Bavorsko vypsaly otevřenou, dvoustupňovou urbanisticko-krajinářskou ideovou
soutěž, pomocí níž hledaly kvalitní a dlouhodobě nosnou, robustní koncepci. Vedle účastníků
projektu, zástupců relevantních skupin z komunálních služeb, ekonomiky, vědy, správy a politiky se měli do všech kroků plánování s výměnou nápadů a názorů v podobě otevřeného dialogu
zapojit právě i občané Würzburgu, aby prodiskutovali šance, rizika, očekávání, cíle a vize rozvoje této části města v příštích desetiletích.
Obr. 9 Požadavky na projekt jako výsledek dialogu občanů
30
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
V rámci otevřeného evropského výběrového řízení bylo ze 46 prací prvního stupně vybráno 10
prací k přepracování. V otevřeném plánování se pokračovalo i v rámci ideové soutěže. Deset
vítězných prací z prvního stupně bylo představeno veřejnosti, podněty k nim byly zaevidovány a
oznámeny účastníkům 2. stupně soutěže jako další náměty.
Obr. 10 1. a 2. cena dvoustupňové urbanisticko-krajinářské ideové soutěže
Obr. 11 Rámcový plán rozšíření univerzity a nová městská část Hubland
Aby bylo možno velmi dobré, ale rozdílné návrhy řešení prvních dvou vítězů (1. cena: „Prosa
Architektur und Grafik, Darmstadt s Lydií Specht, Frankfurt“ a 2. cena: „BS + Städtebau und
Architektur, Frankfurt s El:ch Landschaftsarchitekten, München“) při dalším udělení zakázek
vyhodnotit, bylo založeno sdružení pro vytvoření rámcového urbanistického plánu.
V úzké spolupráci Městského stavebního úřadu Würzburg (projekční orgán Svobodného státu
Bavorsko pro státní stavby, zde: Univerzita Würzburg), města Würzburg a projekčního týmu
31
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
byla s podporou vlády Dolních Frank a federálními i zemskými dotacemi (program „Přestavba
západních měst“) vypracována perspektivní, robustní a tím i v dlouhodobé perspektivě nosná
koncepce rozvoje města s rozšířením univerzity.
Landesgartenschau a soutěže ke zlepšení kvality
Město má zájem uspořádat ve Würzburgu v roce 2018 krajinnou výstavu Landesgartenschau.
Tím vsadilo na nosnou myšlenku trvale ozeleněné „městské krajiny“ pro rozvoj města orientovaný na volný prostor na úrovni pevnosti Marienberg. V postupném procesu mají vzniknout urbánní struktury s pregnantním prostorovým charakterem, kde je do silně ozeleněného prostředí
umístěna zástavba o různé hustotě a s různým využitím. Propojovací plochy zeleně s centrálním
parkem podél bývalého letiště a s novým „zeleným pásem ve funkci pohledové a prostorové
spony“ mezi starým a novým univerzitním kampusem byly předpokladem úspěšného zhodnocení
bývalého vojenského území, určeného ke konverzi, v duchu Landesgartenschau.
Obr. 12 Materiál z podkladů přihlášky k uspořádání krajinné výstavy Landesgartenschau 2018
Obr. 13 1. cena, hutterreimann Landschaftsarchitektur GmbH, Berlin
32
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Poté, co byla Landesgartenschau 2018 městu přislíbena, vypsalo město krajinářskou realizační
soutěž s důrazem na krajinu pro bydlení a volný čas, s budoucností spjatou krajinu vědy a CO2
neutrální park. Také tyto nápady vznikly v otevřených plánovacích workshopech občanů a staly
se základem výběrového řízení. Základem projektu je „okružní stezka“ po obvodu parku s velkolepými výhledy na siluetu města a na pevnost. V místě propojení se zeleným pásem univerzity
vznikne ústřední prostranství s vodou.
Vedle města zajišťuje i Svobodný stát Bavorsko důsledně kvalitní, a tím trvale udržitelný rozvoj
města a univerzity formou architektonických a inženýrských soutěží. Níže uvedené projekty jsou
mimo jiné výsledkem otevřených evropských soutěží. Velmi důležitým milníkem propojení
kampusu Hubland s kampusem Hubland Nord byla výstavba mostu pro pěší a cyklisty, který
zajišťuje dopravně bezpečné spojení mezi oběma areály. Jako hlavní položky obou kampusů
byly rovněž vyprojektovány a vybudovány budovy s posluchárnami o kapacitě 2 000 míst a nová
menza s denní kapacitou 1 600 jídel.
Obr. 14 Přemostění s menzou (rozestavěné) a novou budovou poslucháren
Obr. 15 Novostavba centrální budovy poslucháren, Arch.: GKT s Hetterich, Würzburg
33
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 16 Most, Arch.: Kolb Ripke,
Obr. 17 Menza, Arch.: StBA WÜ
Berlin s Dr. Schütz Ing., Kempten
s Kuntz und Brück, Würzburg
V nové části města má být pod heslem „město krátkých cest“ úzce propojeno bydlení s prací,
výzkumem a učením. V nejlepší lokalitě, v místě někdejší přistávací dráhy, k tomu budou se
státní podporou vybudovány na základě vysoce kvalitního projektu nájemní obytné domy. Dokončení se plánuje včas pro Landesgartenschau 2018.
Obr. 18 1. cena, bydlení u staré přistávací plochy, Blauraum Arch., Hamburg
Zatím se podařilo včas a s dodržením časového harmonogramu stavebních prací předat univerzitě 12. dubna 2011 za účasti bavorského ministra pro vědu Dr. Wolfganga Heubische první rekonstruované budovy o užitkové ploše téměř 11 000 m² tak, aby bylo možno zvládnout dvojitý
ročník maturantů v roce 2011. Byl tak položen nový milník ve vývoji Univerzity Julia Maximiliana ve Würzburgu.
34
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 19 Památník rozšíření univerzity s ministrem Dr. Heubischem (2. zprava)
Literatura a obrazový materiál
[1] Vypsání ideové soutěže Konverze Würzburg a zpráva o jejím výsledku: Leighton_Areal
města Würzburg se společností FSW Düsseldorf GmbH.
[2] Přihláška k pořadatelství Landesgartenschau 2018 a zpráva o výsledku krajinářské realizač-
ní soutěže: město Würzburg s Rehwaldt und arc. grün, Landschaftsarchitekten.
[3] Závěrečná zpráva k realizační soutěži na obytné území u staré přistávací dráhy: společnost
Stadtbau Würzburg GmbH s Schirmer Architekten und Stadtplaner.
[4] Obrazový materiál:
[5] Město Würzburg
[6] Luftbild Bytomski
[7] Státní stavební úřad Würzburg
[8] Tiskový odbor Univerzity Würzburg
35
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
ENERGETICKÁ SANACE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ENERGIÍ PŘI STAVBĚ ŠKOL Karsten Vietor 4 Dvoulodní pasivní sportovní hala Dresden Weixdorf
Urbanistické začlenění
Weixdorf je typickou předměstskou obcí velkoměsta s cca 7 000 obyvateli. Investorem bylo
místní sportovní sdružení, které má dnes přibližně 950 členů. Sportovní hala byla vybudována na
místě bývalé základní školy za památkově chráněnou weixdorfskou radnicí v sídlišti rodinných
domků a využívají ji základní škola, střední škola a sportovní sdružení. Vedle omezených finančních možností na investici chtělo sdružení jako provozovatel haly zajistit pokud možno
dlouhodobě nízké provozní náklady a vzhledem tomu, že přes 50 % členské základny tvoří děti a
mládež, chtělo, aby hala působila jako ekologický příklad. Aby bylo možno architektonickou
hmotu o potřebné výšce přes 9 m vhodně začlenit do sídlištních domků a aby hala nepřevyšovala
památkově chráněnou radnici, byla hala umístěna 2,6 m pod úrovní terénu a výškově rozčleněna.
Vztah k sousední chráněné krajinné oblasti Dresdner Heide, v níž sdružení provozuje svá další
sportoviště („lesní sportoviště“) a k silně ozeleněnému bezprostřednímu okolí je vytvořen obložením fasády deskami z aglomerovaného dřeva.
Základní koncepce
Autorova ekologicko-energetická formulace úkolu z let 2005/06 se liší od pasivních a solárních
konstrukcí, které se do té doby používaly:
Aby se zamezilo neregulovanému přívodu tepla jižně orientovanými skleněnými plochami, byla
převážná část okenních a fasádních ploch směřována na sever. Vědomé zřeknutí se pasivních
solárních zisků má odůvodnění v úvaze, že budovy jsou stále více zatěžovány vysokým množstvím tepla, přiváděného do budovy v letním období. Stavební opatření působící proti přívodu
tepla (protisluneční ochrana) jsou náročná z hlediska vybudování i údržby. Při tom se jim se v
praxi daří zabránit vnikání tepla ze slunečního záření do budovy jen omezeně, a tak v letním období panuje v budovách spíše tepelná nepohoda. Sportovní haly jsou navíc zvlášť citlivé, pokud
4
Dr. Ing. Karsten Vietor, „Am Königswald“ Planungsgesellschaft mbH, Königsbrücker Landstraße 55, 01109
Dresden, [email protected]
36
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
jde o zastínění, takže i v zimě, kdy by pasivní tepelné zisky byly naprosto žádoucí, je nutno právě, když je slunce nízko nad obzorem, zamezit přímému slunečnímu záření. Na druhé straně hraje spotřeba elektrického proudu u nízkoenergetických budov podstatnou roli.
Obr. 1 Pohled od radnice
Obr. 2 Střešní solární elektrárna
Největší podíl zpravidla činí spotřeba proudu na osvětlení. Také z důvodů pohody uživatelů je
základem každého dobrého návrhu co největší podíl přirozeného světla a přímý výhled do okolí.
Tento konflikt cílů byl vyřešen tím, že velké skleněné plochy byly orientovány na sever, aby bez
oslnění propustily co nejvíce přirozeného světla do vnitřních prostor. Dále bylo třeba z hygienických a energetických důvodů zabránit tomu, aby docházelo k přestupu tepla větráním. Cílem
proto bylo provozovat větrání bez přídavného ohřívání.
Pro dosažení účinnosti využívání obnovitelného tepla měl být rozdíl získaného tepla a odevzdaného užitkového tepla co nejmenší. To se podařilo tím, že všechny vnitřní plochy budovy byly
využity jako výměníky tepla. Teplo se musí dát akumulovat. V této stavbě k tomu dochází
třístupňovou akumulací tepla v podzemí, v budově a v samotných technických zařízeních.
Celá koncepce budovy a domovních instalací zahrnuje vysoce účinné ventilační zařízení s výměníkem tepla pro využití geotermální energie, využití půdy jako kyvadlového akumulátoru,
získávání energie tepelným plynovým čerpadlem, akumulaci tepla integrovanou v budově, předávání tepla ze záření na nejnižší teplotní úrovni (princip low-exergie), využití solárního tepla
pro ohřev pitné vody a vytápění, solární výrobu elektrického proudu a regulaci světla pro osvětlení.
37
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 3 Tok tepelné energie a vypočtená množství energií
Realizace, výsledky
Měření spotřeby (konečná energie = skutečná spotřeba!) za první dva roky užívání ukázalo působivé výsledky: hodnoty spotřeby 27,3 až 16,4 kWh/m²a leží výrazně pod mezními hodnotami
38
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
pro pasivní domy (120 kWh/m²a). Z hlediska primární energie se jedná (v závislosti na metodě
výpočtu) o budovu s téměř nulovou energetickou spotřebou.
skutečná spotřeba/výroba 2010
kWh/m²a
kWh p. a.
€ p. a.
skutečná spotřeba/výroba 2011
kWh/m²a
kWh p. a.
€ p. a.
teplá voda + topení
32,3
48 255
2 895,3
22,8
34 110
2 217,2
elektrická energie
15,1
22 589
4 517,8
15,1
22 864
5 487,4
výroba elektrické energie
20,1
30 000
9 900
21,5
32 149
10 609,0
součet
27,3
40 844
-2 486,9
16,4
24 825
-2 904,4
Plochy střechy, které nebyly využity pro výrobu elektrického proudu a teplé vody, byly
kompletně ozeleněny, a tvoří tak v prostředí haly příjemné mikroklima. Přebytečná dešťová voda, která se nespotřebuje na zalévání, se vsákne do země.
Obr. 4 Ventilační zařízení
Obr. 5 Výměník pro využití geotermální energie
Obsah CO2 z vydechovaného vzduchu představuje důležité kritérium zdravého bydlení a zdravé
práce. Obsah CO2 ve venkovním vzduchu je přibližně 390ppm, v interiérech se za mezní hodnotu považuje Pettenkofferovo číslo 1 000 ppm. Tyto hodnoty jsou často dramaticky překračovány,
a to v soukromém i veřejném sektoru. CO2 brání vázání kyslíku v těle a nabývá proto na významu zvláště při vysokém zatížení. Zde naměřené hodnoty CO2 750 – 1 000 ppm jsou velmi dobré.
Chlazení haly je dvoustupňové pasivní. Když už chladicí účinek ventilačního zařízení s výměníkem pro využití geotermální energie při déle trvajících vedrech a vysokých nočních teplotách
nemůže zajistit zákonem předepsanou mezní hodnotu 26°, odvádějí stěny haly navíc teplo
(→aktivace betonového jádra) do hlubokých vrstev půdy (až 100 m).
39
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Gaußova střední škola Pirna-Sonnenstein
Pirna jako velké okresní město tvoří ukončení aglomerace Oberes Elbtal (Horní údolí Labe) ve
směru jihovýchod/Česká republika. Toto město se 40 000 obyvateli má zcela zachované středověké centrum. Stejně jako většina měst bývalého východního bloku se urbanistické rozšiřování
před rokem 1990 soustředilo na panelové sídliště na periferii města. Bez ohledu na polohu této
čtvrti na svazích labského údolí, které se směrem k Saskému Švýcarsku zužuje, začal i zde po
roce 1990 odliv obyvatel. Za účelem zvrácení tohoto procesu začalo město od roku 2000 realizovat balík staveb pro zvýšení atraktivity této lokality. První stavbou při tom bylo kolem roku 2000
vybudování třílodní sportovní haly s hřišti s umělým trávníkem vedle panelové střední školy.
Následovaly přemístění a výstavba nové okresní kliniky a rekonstrukce zámku jako sídla okresní
správy. Základní a střední škola je v takovém sociálním ohnisku výrazným prvkem, který přispěje k udržení obytné čtvrti a jejímu zatraktivnění především pro mladé rodiny.
Střední škola byla vybudována kolem roku 1975 jako typový projekt v takzvané konstrukci
2 MP a přibližně od roku 2000 se zde začala projevovat zřetelná omezení při jejím užívání,
zejména v oblasti protipožární ochrany a energetické spotřeby, která umožňovala další provozování školy pouze na základě časově omezených povolení k provozu. Proto bylo přes zastavení
dotací do školských staveb v Sasku v roce 2009 vzhledem k naléhavosti situace přijato rozhodnutí financovat školu pouze z vlastních prostředků města. Bez ohledu na obtížnou finanční situaci se město v roce rozhodlo stavbu realizovat příkladně ve standardu pasivní stavby s využitím
obnovitelné energie získané převážně na vlastním pozemku (bez možného připojení na přívod
dálkového tepla!).
Obr. 6 Celkový pohled – zleva historické centrum, zámek, klinika, panelové sídliště
Základní koncepce
Otevřený vnitřní dvůr jinak kompaktní stavby, který byl navržen ještě v urbanistické soutěži, byl
uzavřen ve prospěch zmenšení teplonosné venkovní plochy (A/V = 0,26). Získávání tepla a
akumulace tepla získaného v době letního chlazení probíhá prostřednictvím zemních sond v tepelně stabilním pískovcovém podloží. Pro získávání tepla slouží kaskádovitě tyto tři zdroje: elektrické tepelné čerpadlo pro energii potřebnou při základním zatížení, teplárenský mikroblok pře-
40
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
vážně pro dodávky teplé vody a výrobu proudu pro tepelné čerpadlo, a plynový kondenzační
kotel pro pokrytí energetických špiček. K přestupu tepla dochází výhradně aktivací betonového
jádra stropů s velkým rozpětím.
Vedle statického dodávání tepla zajišťuje centrální ventilační zařízení s vysokým stupněm rekuperace tepla přívod čerstvého vzduchu do všech oblastí budovy. Ve spojení s vysokou hustotou
budovy se teplené ztráty redukují na minimum a jsou tak vytvořeny optimální hygienické předpoklady, které podporují výkonnost při procesu učení. Přehřátí v letním období brání zastiňovací
prvky a pasivní chlazení. Koncepce je taková, že při projektované instalaci solární elektrárny o
výkonu cca 45 kWp bude dosaženo pozitivní energetické bilance.
Obr. 7 Vstupní prostor se sportovní halou
Obr. 8 Pohled ze dvora – kompaktní provedení
Obr. 9, 10 Atrium s menzou, knihovnou, místy ke čtení, odbornými kabinety a přístupem do dvora
41
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Realizace
Škola byla uvedena do provozu na začátku pololetí v březnu 2014. Provoz školy je optimalizován interním monitoringem.
Základní škola, družina, mateřská škola a jesle Freital-Wurgwitz
Freital je město s cca 40 000 obyvateli a hraničí bezprostředně s jižní částí hlavního města země
Drážďany. Město vzniklo v průběhu minulého století z velkého počtu obcí ležících v údolí řeky
Weißeritz a okolí. Část města Wurgwitz, která má přibližně 2 600 obyvatel, leží severovýchodně
v postranním údolí říčky Wiederitz a součástí města se stala v roce 1974. Tato údolí jsou součástí
Döhlenské pánve, která tvoří přechod mezi údolím Labe a východními Krušnými horami, a z
geologického hlediska je velmi mnohotvárná. Již od 16. století se zde s několika přestávkami
těžilo černé uhlí. Vedle měděných rud, vápenců a jílů se zde v novější době získávaly i uranové
horniny. V bezprostřední blízkosti školy, v městské části Niederhermsdorf, je známo několik
štol, které byly většinou proraženy před rokem 1800. Začíná tam také nejznámější štola – Tiefer
Elbstolln (Hluboká labská štola) – která však nesloužila k těžbě. Důlní dílo vybudované v letech
1817 až 1836 mělo sloužit k odvádění důlních vod a k dopravě získaného černého uhlí. Přes
6 km dlouhá a místy přes 100 m hluboká štola, která vede přímo k Labi, je ještě zcela neporušená (resp. opravená) a kvůli železniční trati vybudované v době jejího dokončení nikdy nesloužila
svému určení. Na jejím průběhu lze v řezu vidět všechny popsané geologické formace. Předpokládá se, že v hloubce cca 50 – 70 m, a to i pod školou, jsou ještě nevytěžené černouhelné sloje.
Spojovací komunikace mezi údolím řeky Weißeritz – silnicí Kesselsdorfer/Wilsdruffer Straße –
a dálnicí A 17 na Prahu vybudovanou nově na náhorní rovině, prochází popsaným údolím nejprve městskou částí Zaukerode (s nákupním centrem, průmyslovou zónou a novou zástavbou) do
zužujícího se údolí. Na jeho severním svahu se nachází vlastní městská část Wurgwitz, zatímco v
údolí začíná v městské části Niederhermsdorf příjezdová komunikace ke škole, která leží na
kopci před jižním svahem. Přibližně po 300 m končí uzavřená zástavba obce Niederhermsdorf v
neuspořádané průmyslové zóně, která vyznačuje přechod k zemědělsky využívaným plochám.
Po dalších cca 200 m se dostaneme ke škole, která leží na plochém ostrohu.
Město Freital stanovilo, že tato urbanisticky neuspořádaná oblast, tvořená stávající zástavbou
obce Niederhermsdorf, rozvojovými plochami vpravo/vlevo od příjezdové silnice a areálem školy, bude rozvíjena jako ekologická rozvojová čtvrť. Byla provedena analýza čtvrti mj. s tím výsledkem, že spotřeba tepla v areálu školy (800 MWh/a) výrazně překračuje spotřebu tepla ve
stávající zástavbě (cca 180 MWh/a). Plánuje se, že v územních plánech nezastavěných ploch
bude předepsán alespoň standard pasivních staveb. Chceme-li pro tuto čtvrť dosáhnout nulové
bilance primární energie a CO2 neutrální bilance, je nutno školu rekonstruovat tak, aby získala
42
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
pozitivní energetickou bilanci; aby bylo možno kompenzovat ztráty ve stávající zástavbě, které
se dají jen obtížně ovlivnit.
Obr. 11 Krajinná kulisa údolí Labe – údolí Weißeritz – postranní údolí Wurgwitz – obytné území se školou
Základní koncepce
Základní myšlenkou návrhu je spojit charakteristické okolí s funkcí školy a mateřské školy. Freital se stal městem teprve díky hornictví a na něj navazujícímu těžkému průmyslu. To se odráží
právě tak v názvu školy „U Albertovy šachty“ jako v prostředí a v pedagogických cílech školy.
Na levém konci údolí je výsypka, jejíž sanace byla dokončena teprve nedávno. Bezprostředně
před výsypkou leží haly freitalského závodu na výrobu ušlechtilé oceli, výrobce speciální oceli s
velkou tradicí a velkou důležitostí pro město. Nelze se tedy téměř vyhnout tomu, aby se návrh
pokud jde o haptiku a tvůrčí řešení vypořádal s těmito charakteristickými dojmy bezprostředního
okolí a vstoupil s nimi do interakce.
Báňský a těžký průmysl především nevyvolávají žádné k dětem přátelské emoce, barvy atd. Nabízí se tedy možnost strukturovat budovu tak, aby se průmyslové téma krylo s nutnými administrativními prostorami a veřejně viditelnou stranou budovy, a prostory využívané dětmi (dvůr,
hřiště, zahrada) byly řešeny spíše otevřeně a tak, jak se to líbí dětem. Důležitý a v terénu zvýrazněný vstupní prostor školy (a družiny) je proto zdůrazněn jako zdáli viditelný navigační bod.
Stylizovaná těžní věž s venkovním schodištěm vede zřetelně do školy a nenechává vzniknout
pochybnostem o významu tohoto místa. Haptická kvalita oceli těžní věže, vystavené povětrnostním vlivům, se opakuje v přísné fasádě, za níž se skrývají administrativní správa školy, sociální
43
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
zařízení, šatny a multifunkční aula s menzou a knihovnou. Severozápadní štít a jihozápadní fasáda nejen že hýří výraznými barvami, ale otevírají se, aby do místností dětí vpustily hodně světla. Jihovýchodní štít je s prosklenou plochou menzy a přísnějšími, tmavými barvami již opět
přechodem k industriálnímu tématu vstupního prostoru.
Tato škola je stejným typovým projektem z dob NDR jako škola v Pirně – polytechnická střední
škola s celkovým počtem 10 tříd (dvě třídy v každém ročníku). Protože byla vybudována později, až v roce 1982, zjistilo se při předběžném průzkumu, že stav budovy je lepší než v Pirně a
budovu lze rekonstruovat.
Školu tvoří dvě dlouhé budovy, které jsou v příčném směru vzájemně propojeny schodišti. Severní budovu zabírá administrativa a jižní křídlo učebny.
Tato struktura bude v zásadě zachována a doplněna novostavbou se schodišti, atrii, a odbornými
kabinety. Doposud intenzivně využívaný, ale kvůli poloze ve svahu problematický sklep bude
využit pouze pro technické prostory mimo tepelný plášť. Směrem ke svahu bude budova navíc
zkrácena o jeden segment. Díky tomu vznikne i zde velmi kompaktní staveba (A/V = 0,29). Tepelný plášť bude proveden s izolací 22 – 24 cm, tedy o něco lépe než v Pirně.
Obr. 12 Stávající škola s tělocvičnou a venkovními plochami
I zde se teplo získává a akumuluje v podzemí v hloubce do cca 100 m. Výrobu energie zajišťuje
plynové tepelné čerpadlo. I zde se počítá s teplárenským blokem, který vedle ohřevu teplé vody
má především zlepšit energetickou bilanci v zimních měsících, když solární elektrárna téměř
nepřináší zužitkovatelné zisky. Obě zařízení budou na bioplyn. Z důvodu polohy v oblasti vlivu
Krušnohorské náhorní roviny budou navíc instalovány malé větrné elektrárny. Ventilační zařízení bude v pasivní sportovní hale Weixdorf optimalizováno s pomocí výměníků tepla pro využití
44
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
geotermální energie. Přestup tepla bude v prostoru novostavby zajištěn aktivací betonového jádra. Ve stávající stavbě bude realizováno statické posílení stropů a rovněž termická aktivace.
Realizace
Škola je ve fázi testování a schvalování. Zahájení stavby se plánuje na jaře 2015.
Obr. 13 Vstupní prostor základní školy Freital-Wurgwitz s těžní věží jako navigačním bodem
45
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
FAKULTA INFORMATIKY A INFORMAČNÝCH TECHNOLÓGIÍ STU BRATISLAVA František Kaločay 5, František Solár 6, Ján Jakubov 7 Úvod
Žijeme v dobe, v ktorej význam vzdelania nadobúda taký rozsah, že prostriedky, ktorými toto
vzdelanie zabezpečujeme, sa dostávajú do mimoriadneho centra našej pozornosti. Nehovoríme tu
o takých základných aspektoch ako sú učebné osnovy, organizácia školstva, ale o zabezpečenie
možností tieto zámery uskutočniť a tou sú nové školy. V našom prípade ide o typ školy so svojimi špecifikami, ktorá na Slovensku nebola predtým zrealizovaná. Rozsah odboru informatiky
a informačných technológií za posledné desaťročia narastá geometrickým radom a bol buď priradený pri elektrotechnických fakultách, prípadne ako časť výučby na iných fakultách.
Preto bolo na základe súhlasu Vlády Slovenskej republiky uložené Ministerstvu školstva SR
uvoľniť finančné prostriedky a zabezpečiť výstavbu nového objektu pre potreby umiestnenia
Fakulty informatiky a informačných technológií (FIIT). Poverená investičným procesom bola
Slovenská technická univerzita (STU) v Bratislave.
Víťazom verejnej obchodnej súťaže na vypracovanie kompletnej projektovej dokumentácie
a výkon inžinierskej činnosti sa stala spoločnosť PROINST, spol. s r. o. v Košiciach. Boli vypracované dve alternatívy objemovej a zastavovacej štúdie a po rozhodnutí investora jedna alternatíva bola dopracovaná až do stupňa realizačného projektu. Projektová dokumentácia bola ukončená v roku 2009. Stavba bola realizovaná v termíne máj 2009 až jún 2013.
Hlavnou funkciou stavby je vzdelávacia činnosť vysokoškolského charakteru a zahŕňa: pedagogické
pracoviská, posluchárne, laboratóriá, pomocné a špecifické priestory.
Urbanistické a architektonické riešenie
Urbanistické riešenie je v súlade s požiadavkami platného územného plánu a spĺňa kritériá začlenenia stavby do výukovej časti vysokoškolského areálu Mlynská Dolina, katastrálne územie
Karlova Ves. Stavba je umiestnená v severnej okrajovej časti vysokoškolského areálu na pozem-
5
Ing. arch. František Kaločay, Atika, arch. ateliér, Letná 12, 040 01 Košice, +421 0903 608 397, e-mail: [email protected]
6
Ing. František Solár, Kukučínova 23, 040 01 Košice, +421 0905 848 972, e-mail: [email protected]
7
Ing. Ján Jakubov, PROINST, s. r. o., Kukučínova 23, 040 04 Košice, +421 0903 600 383, e-mail: [email protected]
46
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
ku nedostavanej stavby školského jadrového reaktora. Východným smerom stavba susedí s areálom
Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) STU (postavená v roku 1986), južným smerom s Fakultou matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského (UK) (postavená roku 1979). Severným smerom sú súkromné pozemky a cintorín Slávičie údolie. Medzi navrhovaným objektom
a Elektrotechnickou fakultou sa nachádza rozsiahly podzemný kryt civilnej ochrany (CO), ktorý
v značnej miere ovplyvňoval umiestnenie objektu na zložitom teréne.
Obr. 1 Celková situácia stavby
Na zvlnenom svahovitom pozemku s expozíciou juh – východ sa nachádzala vo výkopovej jame
masívna základová doska, ktorá mala slúžiť pre výstavbu školského jadrového reaktora. Južne,
47
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
vedľa asfaltovej cesty vedúcej pozdĺž objektu EF STU, sa nachádzajú výlezy z podzemných krytov CO.
Vzhľadom na platnú legislatívu bolo potrebné zohľadniť minimálne odstupy od hranice cintorína, potrebné odstupy od výlezov z CO krytu v prípade deštrukcie budovy, hranice pozemkov
Univerzity Komenského. Súčasne bolo potrebné zabezpečiť preloženie rozvodov nachádzajúcich
sa na záujmovom území stavby.
Komunikačné napojenie novostavby bolo navrhnuté na existujúce vnútro areálové komunikácie,
pričom hlavný prístup je z južnej strany napojením na jestvujúcu komunikáciu pozdĺž komplexu
Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) STU, vedľa ktorej sú rozvinuté parkovacie plochy
na teréne. Hlavný nástup pre peších je z komunikácie východne od objektu. Zo severnej časti je
vstup pre peších, napojený na komunikačný ťah k zastávkam mestskej hromadnej dopravy a k
vysokoškolským internátom v Slávičom údolí. Účelová komunikácia, slúžiaca na zásobovanie
kafetérie, obsluhu výmenníkovej stanice náhradného zdroja a trafostanice, je riešená odbočením
z vnútro areálovej komunikácie oddeľujúcej FEI STU a FIIT STU.
Obr. 2 Vizualizácia – pohľad severovýchodný
Architektonické riešenie vychádza z charakteru a daností pozemku, lokalitného programu, odráža a rešpektuje vo svojom riešení špecifické požiadavky na jednotlivé funkcie, ktoré sa realizujú v týchto priestoroch: verejné priestory, poloverejné priestory, štvrťverejné priestory, administratívno-prevádzkové (interné) priestory. Umiestnenie administratívno-prevádzkových priestorov a
štvrťverejných priestorov (pracovne zamestnancov, pomocné priestory, laboratóriá, zasadačky,
sekretariáty ústavov) sú lokalizované vo výškovej časti stavby, podlažnom „monoblok“. Na tieto
48
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
priestory, smerom východným, nadväzujú priestory verejné – vstupné priestory, priestory určené pre
výučbu veľkých skupín študentov (aula s kapacitou osôb 500, aula s kapacitou350 a rôzne druhy
posluchárni čo do veľkosti a účelu). Priamu väzbu na tieto majú poloverejné priestory, a to – knižnica so študovňou, kafetéria, laboratóriá pre výučbu. K verejným priestorom možno priradiť rozptylové priestory pred prednáškovými miestnosťami a otvorenú letnú terasu. Tento priestor
s rozlohou 2 035 m2 odráža filozofiu agory, ako centra stretávania sa či už študentov alebo pedagógov. Už v súčasnosti slúži ako relaxačný priestor, priestor, kde sa konajú výstavy, rôzne
performačné podujatia a pod.
V tesnej nadväznosti na objekt, v samostatnej časti sú technické priestory – výmenníková stanica,
náhradný zdroj elektrickej energie, trafostanica s rozvodňami a zásobovanie kafetérie. Tieto sú
prístupné z hospodárskeho dvora. Priestorom, spájajúcim verejné a poloverejné priestory sú rozptylové plochy na dvoch úrovniach (-3,6 m a -5,0 m), ktoré sú okrem bočných zasklených stien
osvetlené svetlíkmi.
Vstupné priestory (± 0.0) sú riešené ako galéria k rozptylovým priestorom a sú prístupné okrem
hlavného aj pomocným schodiskom. Čiastočne sú okrem bočných stien osvetlené aj strešnými
svetlíkmi. Terasa na juho-východnej časti (-3,6) slúži v letných mesiacoch ako rozšírená časť
kafetérie, resp. ako oddychovo-relaxačný priestor. Projekt uvažoval s osadením veľkoplošných
kvetináčov so vzrastlou zeleňou. Budova pozostaváva z dvoch časti: výškovej 8 podlažnej časti,
predsadených spoločných priestorov a posluchárni.
Obr. 3 Pôdorys 1. P. P.
49
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 4 Pôdorys 1. N. P.
Konštrukčné riešenie
(1) Výšková časť: 8 podlažný objekt rozdelený na tri dilatačné celky. Bočné krídla – systém monolitických železobetónových priečnych rámov v moduloch – pozdĺžny smer 7 x 6 000 mm,
priečny 6 200 + 6 075 mm. Stĺpy rámov s prierezom 500/500 mm.
Vodorovné nosné konštrukcie – železobetónová monolitická spojitá doska hr. 200 mm, priečle
rámov a obvodové stužidlá 500/600 mm monolitický železobetón. Stropné dosky v pozdĺžnom smere s
presahom 350 mm na uloženie obvodového plášťa.
Stredná časť – komunikačný priestor – monolitický železobetónový stenový nosný systém hr.
stien 200, 400 mm. Stropy monolitické železobetónové hr. 200 mm.
(2) Posluchárne a spoločné priestory: – úroveň ± 0,000 a úroveň – 3,600 a – 5,000 – dvojpodlažné.
Nosná konštrukcia – monolitické železobetónové rámy v moduloch – pozdĺžny smer 16 x 6 000 mm,
priečny – moduly rôznej dĺžky podľa zakrivenia zadnej nosnej steny posluchární. Stĺpy rámov
kruhové ø 500 mm. Vodorovné konštrukcie – stropy monolit, hr. 200 mm.
Posluchárne – väčšinou jednopodlažné, rozdelené na tri dilatačné celky. Nosná konštrukcia –
zvislá časť monolitické železobetónové steny. Vodorovné konštrukcie – sústava oceľových priehradových väzníkov.
Základové konštrukcie vzhľadom na výškovú a plošnú členitosť a rôzne nosné systémy jednotlivých
častí sú rôznorodé.
50
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Základové konštrukcie výškovej časti – železobetónové monolitické pásy a pätky a doska, ktoré osadené na železobetónové malopriemerové opreté, plávajúce a kombinované pilóty s prierezom
ø 500 mm.
Obr. 5 Pohľad južný
Základové konštrukcie posluchárni - železobetónové monolitické základové pásy a pätky osadené na malopriemerové opreté, plávajúce a kombinované pilóty s prierezom ø 500 mm.
Obvodové konštrukcie výškovej časti (1): obvodový plášť je z pórobetónových tvárnic hrúbky
250 mm. Vnútorné stenové konštrukcie tvoria pórobetónové várnice a v miestach podľa statického
výpočtu železobetónové stužujúce steny hr. 150 a 200 mm, deliace priečky sú z tvárnic. Posluchárne
(2): obvodové konštrukcie tvorí monolitický betón hr. 380, 300 mm so zateplením.
V strednej časti objektu je vertikálna komunikácia monolitickými zdvojenými dvojramennými
schodiskami a štvoricou výťahov, z toho jeden evakuačný. Steny šácht sú monolitické železobetónové.
Výplne otvorov sú riešené ako hliníkové okenné konštrukcie zasklené izolačným dvojsklom. Celozasklené vstupné steny a veľkoplošné zasklenia sú hliníkové profily, výplň tvorí izolačné dvosklo.
51
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 6 Pohľad severný
V celom objekte je umožnený bezbariérový prístup do všetkých priestorov rampami, príp. schodiskami vybavenými plošinami.
Teplofikácia objektu je riešená z horúcovodného rozvodu mesta Bratislava (Bratislavská teplárenská a. s.) cez horúcovodný napájač dovedený podzemným kanálovým spôsobom. Na tomto rozvode je vysadená nová odbočná šachta s dostatočnou rezervou tepelného výkonu. Horúcovodná prípojka je dovedená do objektu fakulty, do priestoru odovzdávacej stanice.
Koncepcia vykurovania a chladenia je zrealizovná z výmenníkovej stanice, je delená na dva okruhy: jeden pre výškovú časť od 2. NP po 6. NP, rozdelený do piatich stúpačiek, napája parapetné (fancoily). Druhý okruh je pre teplovzdušné vykurovanie a chladenie podokennými fan-coilami so
štvortrubkovým rozvodom, doplnené vposluchárňach klimatizáciou.
Centrálne vzduchotechnické jednotky pre posluchárne sú napojené tiež cez regulačné uzly
ústredného kúrenia a chladenia. Hradia tepelné straty a zisky miestností, tepelné straty z ohrevu vetracieho vzduchu zmenšené o spätné získavanie tepla.
V objekte sú inštalované zariadenia, ktorých prevádzku je nutné zabezpečiť aj v čase vypnutia výpadku elektrickej siete a to tieto: centrála záložného zdroja, dymový ventilátor, evakuačný výťah,
núdzové osvetlenie orientačné, časť zariadení vzduchotechniky.
52
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 7 Pohľad galéria
Presklený vstup do objektu centrálne
umiestnený z komunikácie od FEI STU
Obr. 8 Pohľad foyer
Centrálny verejný komunikačný
priestor s variabilným využitím
Okolo objektu fakulty je zrealizovaná obslužná komunikácia slúžiaca pre prístup k parkoviskám.
Súčasne plní funkciu prístupovej vozidlovej komunikácie pre požiarne vozidlá a vozidlá obsluhy a
údržby objektu a pozemkov areálu fakulty.
53
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 9 Pohľad foyer
Hlavný vstup do objektu a parkoviska slúžiaceho zamestnancom fakulty študentom a verejnosti
54
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Pohľad na posluchárne fakulty a obe auly ktorých vybavenie umožňuje tak výučbový proces, ako aj
usporadúvanie vedeckých konferencií a seminárov
Záver
Fakulta informatiky a informačných technológií je jednou z mála novostavieb realizovaných
v posledných dvoch desaťročiach ako štátnych investícií. Vzhľadom na to, že vlastná stavba
spĺňa všetky súčasné požiadavky predpisov a noriem požadovaných pri návrhu a realizácii školských stavieb, špecifikovaných pre vysokoškolskú výučbu, je jednoznačne prínosom pre školský
systém Slovenskej republiky. Začlenenie stavby do komplexu vysokoškolského areálu
v Slávičom údolí Mestskej časti Karlova Ves, minimalizuje nároky na doplnkové funkcie stavby
a umožňuje pružne využívať pedagogických pracovníkov susednej Fakulty elektrotechniky
a informatiky, ako aj všetky doplnkové funkcie, ako napr. stravovacie zariadenia, športové zariadenia a podobne nachádzajúce sa na Fakulte elektrotechniky. Vychádzajúc z týchto skutočností
predmetná novostavba vhodne dopĺňa rozsiahly vysokoškolský areál v Slávičom údolí.
55
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
MODERNIZACE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ (ININVESTIČNÍ PROCESY V ŽIVOTNÍM CYKLU ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ) Pavel Janus 8 Potřeby, stav a možnosti rozvoje infrastruktury technického vzdělávání na Sokolovsku, resp.
regionu Karlovarského kraje. Období nejrozsáhlejší a nejsložitější rekonstrukce Integrované
střední školy technické a ekonomické Sokolov s rozborem kritických míst demolice původní
zástavby a výstavby monolitického architektonického unikátu. Představeny budou důvody revitalizace, potřeby modernizace středního odborného školství, stejně jako vnitřní potřeby fungování organizace v období komplexní revitalizace prostor. Důraz byl kladen na vnější možnosti
stavby, dopady stavby a možnosti rozvoje centra města, které do záměru vložil autor návrhu ing.
arch. Roman Koucký. Pozornost si jistě zaslouží okolnosti a vliv pravidel Regionálního operačního programu na změny a potřeby školy. Pozornost si jistě zaslouží i možnosti optimalizace
technického vzdělávání v regionu s akcentem na plánované průmyslové zóny a strategii rozvoje
konkurenceschopnosti Karlovarského kraje.
Karlovarský kraj se dlouhodobě pohybuje v oblasti nelichotivé části spektra vzdělanostní struktury České republiky. Příčinou je struktura hospodářství, vysoká fluktuace obyvatel, složitá historie a nízký mzdový průměr obyvatel regionu a s tím související nízká životní úroveň obyvatel.
Ekonomika regionu je zaměřená primárně na dva zcela nesouvisející segmenty. Lázeňství a těžbu nerostných surovin, resp. lignitu. V prvním případě se jedná o specifickou podporu přípravy
lidských zdrojů, která je soustředěna do měst tzv. lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně). Ve druhém případě jde přípravu zaměstnanců v poměrně nenáročné struktuře oborů, zaměřenýchstrojírensky a elektrotechnicky s umístěním v Sokolově a
Chebu. Stavební obory jsou zastoupeny v základním nastavení, obvyklém v ostatních regionech.
Historická potřeba oborů navázaných na Sokolovsku na těžební průmysl pak logicky přizpůsobuje nabídku i strukturu možnostem. Struktura oborů, tedy i rozvoj infrastruktury je v jádru neměnná již 25 let a dílem reaguje na modernizaci oborů podle technických trendů, popř. v režimu
zavádění oborů nových. To je však v řádech jednotek, mnohdy způsobeno „public relations“
středních škol, snažících se nalákat co největší počet žáků ke studiu.
8
Mgr. Pavel Janus, Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, Jednoty 1620, 35601Sokolov,
tel.: 352 603825, fax: 352 466 192, e-mail: [email protected]
56
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Tomuto stavu odpovídá rovněž rozvoj stavební i ostatní technické infrastruktury středních škol
Karlovarského kraje, resp. regionu Sokolovska.
Za období posledních 20 let poklesl na Sokolovsku stav počtu škol o 35 %, s tím, že proti optimalizovanému poklesu vznikly i subjekty nové. Vše probíhalo slučováním škol a využíváním stávajících budov. Probíhala drobná stavebně technická modernizace z důvodu zejména normativních
podnětů (rekonstrukce školních jídelen a kuchyní, revitalizace toalet, výměna oken, zateplení
plášťů budov, výměna střešní krytiny, rekonstrukce sportovišť a přístupových komunikací).
Jediným významným stavebním počinem na Sokolovsku od roku 1993 byla revitalizace areálu
Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov v ulici Jednoty 1620.
V rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad započala v prosinci 2009 rozsáhlá investiční rekonstrukce středoškolského areálu z roku 1967. Stavba byla zakončena
v dubnu 2012.
Čtyři sta milionová investice zahrnovala demolici části budov, výstavbu nové osmipodlažní betonové monolitické budovy a revitalizaci plášťů ostatních budov. Modernizace doznali i přípojky
EE, vody a kanalizace, statika stávajících budov.
Inovativní architektonický ráz vtiskl škole Ing. Arch. Roman Koucký a jeho architektonická
kancelář. Projektovou dokumentaci vystavil Ing. Václav Bittman (Reconstruction s.r.o.), resp.
subdodavatel dokumentace pro provedení stavby VPÚ DECO Praha.
Nezvykle rozvržený interiér laděný technicko-matematickými prvky kaskádových mnohoúhelníkových průhledů. Pestrobarevné řešení respektující školské prostředí i prvoplánovou hygienu
práce v režimu aktivity tónů barev. Středobodem moderního stavby je dvoupatrová prostorná
knihovna, centrální šatny a průčelí centrálního objektu. Kontroverzně působí umístění sportovní
haly do vyššího podlaží. Logické spojení všech bjektů je významným přínosem revitalizace.
Důvodem rekonstrukce je nevyhovující stav a kapacita objektů stabilizované a úspěšné technické
školy.
Klíčové problémy revitalizace, zahrnující demolice i novou výstavbu:
1.
výstavba probíhala za plného provozu školy, v centru města;
2.
zajištění maximální bezpečnosti a oddělení stavby od běžného provozu;
3.
složité zajištění narušené statiky stávajících budov;
4.
jiní autoři DSP a DPS, konfrontace vizí a prováděcí dokumentace;
5.
nedostatečně provedená DPS;
6.
komplikovaná administrace prostředků Evropské unie;
7.
klimatické podmínky, jako podmínka technologických postupů;
8.
zpoždění začátku výstavby z důvodu odvolání proti výsledkům výběrového řízení;
57
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
9.
založení stavby, které je dílem umístěno na rostlém terénu, dílem na navážce;
10.
aplikace modernizace EZS a EPS podle posledních požadavků;
11.
nedostatečně koordinovaná infrastruktura okolí budov;
12.
rozdíl v původním rozpočtu DSP a skutečném rozpočtu DPS.
Komplikace výstavby při plném provozu přinášel zejména hluk, prach, chvění, perimetr transportníchjeřábů, transporty surovin a průběžně se měnící podmínky výuky, vyhovující organizaci
stavby. Všechny budovy byly dvakrát zcela vyklizeny a zaklizeny, vše přemístěno na jiné místo.
V prvním sledu se jednalo o rekonstrukci inženýrských sítí uvnitř budov. Demolice a zařízení
stavenišť uvnitř areálu.
Komplikace byla i v přenosu záměru architekta na druhý, resp. třetí subjekt, což nedodalo klidu
v řešení průběhu stavby. Použitý materiál a zpracování záměru přineslo potíže, které se objevují i
dnes. Zřejmě přinesou další náklady na jejich odstranění, či složitou údržbu (velkoplošné skleněné výškové fasády, dřevěné podlahy, EZS a EPS, barvy nábytku a prostor, užití materiálů
v namáhaných částech staveb).
Specifikem realizace byly zdroje financování, které se skládaly z 85 % z rozpočtu EU, ze 12,5 %
z prostředků státního rozpočtu a ze 7,5 % z prostředků zřizovatele. Přemíra všech druhů kontrola
metodik brzdila organizaci výstavby zejména ze strany investora.
Architektonický záměr autora byl propojit moderní architekturu, kterou město postrádá
s podmínkami, které na prostory a zařízení klade školské prostředí.
„Komunikace“, to byl prvoplánový záměr. Dostatek důstojného prostoru, evokující v technicky
zaměřené škole ryze technické nabádá k dopracování interiéru dekorativní grafikou a zařízením
nejvyšší technické úrovně. Vznikly prostory pro primární, terciální i další vzdělávání. Galerijní
prostory pro veřejnost, která může vstoupit jediným karuselovým vstupem v regionu.
Stavba se stala další dominantou města Sokolov, kdy nepřehlédnutelné bílé budovy tvoří důstojný uzavřený celek uprostřed města. Škola v době revitalizace hlavních budov rekonstruovala a
vizuálně sjednotila i budovu vlastní sportovní haly, nacházející se v těsné blízkosti. Unifikovaná
vizualizace, moderní zpracování, nastavení nových pravidel vizuální identity je dalším přínosem
pro zatraktivnění technického školství.
58
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
PROVOZ A INFRASTRUKTURA NĚMECKÉ ŠKOLY V PRAZE Pavel Kvasnička 9 Téma letošní konference bylo zvoleno „Školství a město“. Z pohledu posledních 25 let v České
republice je to spíše téma jednotlivých staveb. Několikrát jsem se setkal při projektování infrastruktury pro nějaké větší území s prázdnou plochou a označením „Rezerva pro školní areál“.
Znamenalo to, že se školním areálem pro dané místo počítá územní plán, ale investoři preferovali jinou výstavbu, ať už bytovou nebo komerční. Také v roce 1998, když jsem začal spolupracovat na projektu Rezidenční čtvrť Nad Zámečkem, posléze přejmenovanou na Rezidenční čtvrť
Vidoule, místo s označením „Rezerva pro školní areál“ bylo dlouho prázdné. To naštěstí netrvalo
dlouho, protože se jako investor objevil provozovatel Německé školy v Praze. Tehdejší Německá
škola sídlící v Praze 6 již nevyhovovala ani kapacitně, ani technologickým vybavením. Proto
investor zadal projekt na výstavbu nové školní budovy, která bude vycházet z potřeb na vyučování ve 3. tisíciletí. Tím bylo zaplněno bíle místo v projektu celé rezidenční čtvrti.
Obr. 1 Německá škola v Praze 5
9
Ing. Pavel Kvasnička, ČKAIT Praha
59
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 2 Území Rezidenční čtvrti před výstavbou
Obr. 3 Území Rezidenční čtvrti po výstavbě
Pro zpracování architektonického návrhu nové budovy byl vybrán atelier OMICRON-K vedený
ing. arch. Martinem Kotíkem. Podle zadání byl zpracován návrh školního komplexu skládajícího
se z mateřské školy, základní školy a gymnázia, doplněný sportovní halou a venkovními plochami pro sportovní, školní i oddechové využití. Základní škola s gymnáziem jsou umístěny v
budově tvaru otevřeného písmena „L“, podél jižní a východní strany pozemku. Nástup do areálu
je z jižní strany, kde je také mezi ulicí a budovou situováno parkoviště. Hlavní vstup do budovy
školy vede přes velkoryse koncipovanou vstupní halu, ve které je dvěma výškovými úrovněmi
vyrovnán výškový rozdíl mezi chodníkem a přízemím školy. Vstupní hala slouží rovněž jako
přestávkový prostor, využívaný při špatném počasí a shromažďovací prostor v případě školních
60
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
kulturních akcí. Pro tyto případy je v podle potřeby možné zatemnit prosklené obvodové stěny.
Na vstupní halu navazují obě křídla budovy, kde jsou podél jižní a východní fasády jednostranně
situovány učebny. Škola má celkovou kapacitu cca 420 dětí, z toho cca 100 dětí na základní škole a zbytek studentů osmiletého gymnázia.
Ve střední části pozemku je za jižním křídlem školy situován přízemní pavilon mateřské školy.
Herny a pobytové místnosti školky jsou orientovány na východ s přímými vstupy na dětské hřiště v polouzavřeném atriu mezi pavilonem školky a zázemím tělocvičny. Mateřská škola má celkovou kapacitu 50 dětí.
Součástí školního komplexu je také sportovní hala s příslušenstvím. Hala je prostorově dělitelná
na dvě samostatné tělocvičny s přístupem do skladu nářadí a doplněna gymnastickým sálem,
který využívá také mateřská škola.
Severní část pozemku je využita pro venkovní sportovní hřiště. Je zde umístěn atletický ovál s
běžeckou dráhou, krytý kvalitním umělým povrchem a uvnitř oválu je hřiště na míčové hry s
povrchem z umělé trávy. Okolní plochy jsou doplněny sadovými úpravami.
Obr. 4 Německá škola v Praze 5 – orthofotomapa
61
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Školní areál musí samozřejmě být připojen na veškeré inženýrské sítě. Projekt technické infrastruktury pro celou rezidenční čtvrť zpracovávala firma KOMPRIN s.r.o. Samozřejmě, že už v
době, kdy pozemek byl ještě rezervou pro školní areál, bylo v návrhu infrastruktury počítáno s
jeho umístěním a veškeré inženýrské sítě měli volnou kapacitu. Tím, že projekt vznikal téměř na
zelené louce, odpadly problémy s umístěním všech potřebných sítí do uličního profilu, neboť
žádné stávající sítě nepřekážely sítím novým.
V celkovém objemu prací bylo nutno pro rezidenční čtvrť na ploše cca 25 ha vybudovat 3 640 m
splaškové kanalizace, 3 000 m dešťové kanalizace DN 300 – DN 1000, 3 550 m vodovodního
potrubí DN 100 – DN 300 s rozdělením na dvě tlaková pásma, 1 800 m plynovodního potrubí,
Dále veškeré kabelové vedení silnoproudu, slaboproudu a veřejného osvětlení.
Nejzajímavější byla samozřejmě práce na odvodnění, a to zejména snahou o co největší využití
dešťových vod. Tím, že součástí celé nové rezidenční čtvrti byl i tzv. biokoridor s navazujícími
vodními nádržemi, bylo potřeba „získat“ pokud možno co nejvíce čisté dešťové vody. Umístění
školního areálu v horní části území a zejména možnost oddělit co nejvíce tzv. čistých dešťových
vod z jednotlivých ploch areálu dalo vzniknout následujícímu řešení.
V horní části areálu školy je umístěné hřiště s atletickou dráhou. Povrch celého hřiště je umělý,
tudíž zde není případná možnost vsakování, většina dešťové vody zůstává a je nutné ji odvést.
Vzhledem k povrchu odvodňovaného hřiště není tato dešťová voda klasifikována jako znečištěná
a lze ji využít pro odvedení do biokoridoru a následně do vodních nádrží po trase vodoteče. Proto
má odvodnění hřiště svůj vlastní systém nezávislý na dešťové kanalizaci. Potrubí vyúsťuje
v horní části biokoridoru a tvoří tím při dešti vodoteč.
Obr. 5 Vyústění odvodnění školního hřiště do biokoridoru
62
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Pro dotaci biokoridoru vodou byly prověřovány i jiné zdroje. Vzhledem k vyšší hladině podzemní vody, která je v této lokalitě cca 4 – 5 m hluboko, bylo nutné pro stavební část provést drenáže. Vzhledem ke svažitosti území nebyl tak velký technický problém tyto vody gravitačně odvést
do biokoridoru, nicméně překážkou bylo jejich chemické složení, podzemní voda je silně kyselá
se zvýšeným množstvím síranů.
Další prověřovanou možností využití dešťové vody v projektu Německé školy bylo využití dešťových vod ze střechy budovy jako vody užitkové, a to zejména ke splachování. Je známo, že
nejvíce vyráběné pitné vody se v domácnostech, školních areálech a dalších lidmi využívaných
budov, se využije na splachování. Proto bylo prověřováno, zda je ekonomické zadržovat dešťové
vody ze střech a využívat je ke splachování. Pro využití takovéto vody je samozřejmě nutné vybudovat samostatný systém. K výpočtu byly použity následující vstupní hodnoty:
Plocha střechy – 4 600 m2, přičemž využitelná plocha byla pouze 42 %
Potřeba vody na splachování – cca 5 – 8 m3/den
Při použití úsporných zařizovacích předmětů, při počítání s nižší hodnotou bude použito na splachování cca 1000 m3/rok. Shodou okolností je tato hodnota stejná, jako je celkový roční objem
srážek z využitelné části střech. Bohužel jednoduchá rovnice – co naprší, tím spláchnu – zde
neplatí. Část srážek dopadne ve formě sněhu, část o prázdninách, výskyt delšího bezdeštného
období také není výjimkou, proto je vždy nutné počítat s dotací vodou z vodovodní sítě. Přímé
náklady na vybudování samostatného systému zahrnující akumulační nádrž dešťové vody,
úpravnu vody s tlakovou stanicí a veškeré trubní rozvody by v dnešních cenách přesáhly
0,5 mil. Kč. Současná cena vodného v Praze je 45 Kč/m3, stočného 32 Kč/m3. Při reálném odhadu využití 30 % dešťové vody jsou náklady na splachování v podobě vodného 15 000 Kč/rok.
Z těchto čísel je vidět, že investice je i bez započítání provozních nákladů nevratná. Stejná ekonomická rozvaha zhatila realizaci tohoto zajímavého systému při návrhu odvodnění. Ušlechtilé
úmysly vždy něco stojí, v tomto případě bylo zajímavé ověřit si kolik.
Německá škola v Praze má i přes tento drobný nerealizovaný detail jednu z nejmodernějších
školních budov v České republice.
63
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
VYSOKOŠKOLSKÝ AREÁL ČVUT V PRAZE A JEHO KONCEPČNÍ ROZVOJ Miloslav Pavlík 10 Abstrakt
Rozvoj každé vysoké školy je podmíněn vytvořením optimálních podmínek pro její základní
funkce. Prioritní snahou je zabezpečení specifických požadavků jednotlivých fakult a ostatních
součástí na prostory pro vzdělávací činnost, vědeckou, vývojovou, výzkumnou, uměleckou a
tvůrčí činnost, na ubytovací kapacity a stravování, sport a tělovýchovu a ostatní činnosti zabezpečující rozvoj univerzity. České vysoké učení technické v Praze směřuje k postavení významné
a vyhledávané výzkumné univerzity v evropském vzdělávacím prostoru s náročným a vlídným
přístupem ke studentům. V oblasti vědy chce ČVUT být důstojným partnerem předním pracovištím v Evropě i ve světě. V oblasti výzkumu a inovací chce ve spolupráci s průmyslem a veřejnou
správou vytvářet podmínky pro růst inovačního potenciálu, uměleckou a další tvůrčí činnost i
transfer technologií. Zvýšení konkurenceschopnosti vidí v prohloubení spolupráce s vybranými
vysokými školami, zejména pražskými, a to až na úroveň integrace.
Východiska
ČVUT v Praze jako univerzita se 24 tisíci studenty, osmi fakultami, dalšími součástmi a téměř
čtyřmiliardovým rozpočtem, musí velmi uváženě investovat do svého rozvoje. Z těchto důvodů
si stanovuje horizonty rozvoje, jejich jednotlivé krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle. Historické specifikum ČVUT jako nejstarší evropské technické školy s více než třísetletou tradicí se
odráží ve skutečnosti, že nedisponuje urbanisticky jednoznačně ohraničeným a jednolitým kampusem, který by vytvářel samostatnou část městské aglomerace. Stávající roztříštěnost budov
jednotlivých fakult a pracovišť vyhodnocené prostřednictvím SWOT analýzy vedla vedení
ČVUT k předložení koncepce integrace dvou základních kampusů v Praze na Novém Městě a
v Dejvicích a dalšího mimopražského kampusu pro fakultu dislokovanou na Kladně. Toto systémové opatření povede k uvolnění neperspektivních budov.
10
prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., Fakulta architektury ČVUT v Praze, Ústav Stavitelství I., Thákurova 9, 166 34
Praha 6, tel.: 224 356 298, e-mail: pavlí[email protected] 64
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
V rámci oblasti investičního rozvoje bylo pro období 2007 – 2017 stanoveno pět základních cílů
rozvoje infrastruktury ČVUT v Praze:

Optimalizace využití stávajících prostor v budovách tak, aby je bylo možné v maximální
možné míře využít jako prostory sloužící pro výukovou a výzkumně-vývojovou činnost.

Revitalizace stávajících výukových prostor a budov na technickou úroveň odpovídající
potřebám moderního vysokoškolského vzdělávání. Jedná se zejména o rekonstrukce stávajících poslucháren a laboratoří i přístrojového vybavení.

Zapracování výsledků zpracovaných energetických auditů a doporučení ze studie „Celková optimalizace řízení energetiky objektů ČVUT“, ve smyslu systémového snižování
provozní energetické náročnosti staveb.

Zajištění odpovídající infrastruktury pro výzkumně vývojovou činnost s využitím jednotlivých prioritních os operačních programů EU určených do mimopražských regionů,
včetně finančních prostředků využitelnýchi pro hlavní město Prahu.

Příprava a realizace výstavby výukových, výzkumných, vývojových, ubytovacích a společenských prostorových kapacit s využitím principu metodiky financování Public Private Partnership (PPP).
Výchozím podkladempro naplněnícílů je aktualizovaný Generel investičního rozvoje, kterývychází z pasportizace stávajících budov a v návaznostina strategický plán rozvoje ČVUT se stává
výsledným dokumentem, který stanoví jak rozvoje realizovat v daném území a čase. Funkcí generelu výstavby je optimalizovat využití majetku, stanovit nezbytný rozsah komplexní revitalizace vysokoškolských areálů – kampusů, modernizací, rekonstrukcí a dostaveb stávajících budov,
stanovit nezbytný rozsah odůvodněné nové výstavby včetně jejísituování v daném území.
Historické souvislosti budování technického vysokoškolského areálu na území
Prahy
České vysoké učení technické datuje den svého založení na18. leden 1707, kdysvým reskriptem
císař Josef I. udělil právo Christianovi Josefu Willenbergerovi vyučovat inženýrskédisciplíny.
Tento dokument vyjadřuje souhlas se zřízením veřejného vyučování inženýrského umění a přikazuje, aby stavovéprojednali finanční otázky s tím spojené. Inženýrskou výuku zřídil stavovský
zemský výbordekretem ze dne 9. listopadu 1717, studium zahájilo dvanáct zájemců. Prvním výukovým prostorem byla tehdy Willenbergrova pracovna v jeho bytě na Malé Straně.
65
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 1 Císař Josef I.
Obr. 2 Reskript císaře z 18. ledna 1707
Další významný rozvoj školy vedené profesorem inženýrství Františkem Antonínem Hergetem
výrazně poznamenala možnostjejího přemístěnído prostor zrušeného bývalého jezuitského semináře sv. Václava v dnešní Husově ulici na Starém městě, pro kterou se vžil název Stavovská inženýrská škola. Po vzoru pařížské „Ecole polytechnique “ vzniká na základě rozhodnutí císaře
Františka II. v roce 1803 Český stavovský polytechnický institut v Praze. O jeho založení se nejvíce zasloužil profesor matematiky František Josef Gerstner. V září 1806 bylo připraveno slavnostní otevření Královskéhostavovského učiliště. Výuku zahájilo 400 profesorů a 106 studentů,
jejichž počet se rychle zvýšil na 400, ale výuka stále probíhala v prostorách inženýrské školy.
Obr. 3 Profesor František Josef Gerstner
0br. 4 Původní seminář sv. Václava
V polovině 19. století dochází ke stále intenzivnějším jednáním o jazykové rovnoprávnosti výuky. Toto národní podvědomí akcentuje v roce 1865 vznik první profesní organizace českých inženýrů, kdy byl založen Spolek inženýrů a architektů v Království českém v Praze. V roce 1869
66
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
byla Pražská polytechnika rozdělena na českou a německoučást. Samostatný Český polytechnický ústav s 556 posluchači, jejichž počet se stále zvyšoval, již využívala budovy původních Karlových kasáren. Bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy na rohu dnešní Resslovy ulice a Karlova
náměstí. V letech 1870 – 74 byla postavena podle návrhu architekta Ignáce Ullmanna nová budova pro výuku na české technice, která oficiálně převzala název C. k. Česká vysoká škola technická v Praze.
Obr. 5 Budova C. k. České vysoké školy technické na Karlově náměstí
Podle malého vysokoškolského zákona je v roce 1920 založeno České vysoké učení technické
v Praze.
Počet studentů vzrostl na sedm tisíc, a proto v roce1923 zakoupil československý stát dejvické
pozemkya profesor Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství Antonín Engel je pověřen vypracovánímzastavovacího plánu tohoto území. V rámci šedesátého výročí založení Spolku
inženýrů a architektů v roce 1925 byl položen základní kámen kvýstavbě areálu technických
vysokých škol. Vzniká základ dejvického technického kampusu.
Obr. 6 Budova ČVUT v Praze
Obr. 7 Prof. Ing. arch. Antonín Engel
67
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 8 Předseda vlády A. Švehla a
prezident republiky T. G. Masaryk dne
21. 6. 1925 na staveništiDejvicích
Obr. 9 Regulační plán
vysokoškolského areálu
Obr. 10 Zastavovací plán
Dejvic a Bubenče
V letech 1959 – 65 vzniká novostavba „monobloku“, ve kterém je umístěna Fakulta strojní a
Fakulta elektrotechnická. Systém vzájemně propojených budov na hřebenovémpůdoryse s vloženými kubusy navrhli architektiF. Čermák a G. Paul. Navazující komplex budov Fakulty stavební a Fakultyarchitektury byl postaven v 70-tých letech minulého století. Na jeho realizaci
spolupracovali architektiF. Čermák, J. Paroubek, G. Paul a M. Čejka. Areál byl dokončen víceúčelovou budovou Studentského domu realizovanou v letech 1981 – 82 navrženou architekty O.
Dudkem a J. Plessingerem. Dalším nesystémovým přístupem se jeví, s odstupem času, rozhodnutí vybudovat ubytovací kapacity, které přímo nenavazovaly na výukové prostory již tak roztříštěné. Vedle kolejí z roku 1957 v lokalitě Prahy 4 Podolí, se v roce 1961 buduje komplex kolejí na Strahově navržených architekty F. Cubrem, J. Hrubým, J. Kándlem a J. Formáčkem
s kapacitou 4 800 lůžek, který následně doplňuje menza. Je možné konstatovat, že s tímto dědictvímvstupuje ČVUT do nové polistopadové epochy, která zcela logicky přináší požadavky na
investiční výstavbu v rámci jednotlivých fakult a součástí.
Obr. 11 Výstavba monobloku pro Fakultu strojní a Fakultu elektrotechnickou a staveniště
Fakulty stavební
68
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Současnost investičního rozvoje lokalit využívaných technickou univerzitou
Základní myšlenkou diskutované koncepce je integrace univerzitních činností do dvou základních kampusů v Praze v lokalitách Nového a Starého Města a městské části Dejvice. Doplňující
lokalitou je Kladno, zajišťující infrastrukturu pro mimopražskou Fakultu biomedicinského inženýrství.
V centrální části Prahy proběhla a dále probíhá revitalizace areálu na Karlově náměstí, ale i potřebné stavební úpravy budov v Trojanově, Břehové, Konviktské a Horské ulici. Dílčí investiční
akce jednoznačně vedou ke zvýšení kvality výukových, laboratorních a výzkumných prostorů a
k vytvoření optimálního prostředí pro studenty, pedagogy a zaměstnance veřejné vysoké školy.
Obr. 12 Vysokoškolský areál v Dejvicích
Komplexní revitalizace a dostavba jednotlivých budov ČVUT se uskutečnila a je i v dalším období plánována především v centrálním dejvickém kampusu. Předmětem investičních akcí byla
komplexnírekonstrukce fasády budovy A a C Fakulty stavební, rekonstrukce fasády Fakulty
strojní na „monobloku“, modernizace poslucháren FS a FEL v budově „monobloku“, revitalizace
prostor FSv budovy A, modernizace poslucháren na FSv v budově C, výměna výtahů
v budovách FSv A i B a celá řada dalších úprav v rámci modernizace a rekonstrukce především
výukových prostor.
69
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 13 Rekonstrukce fasádního pláště FSv budov „C“ a „A“
Obr. 14 Rekonstrukce poslucháren FSv v budovy „C“
Obr. 15 Rekonstrukce největší posluchárny ČVUT FS „256“
70
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Hlavní prioritou období 2007 – 14 byla realizace Nové budovy ČVUT, která zajišťuje kvalitní
zázemí nejen pro výuku architektů a designérů, ale i pro management nejmladší Fakulty informatiky a přináší tolik potřebnou kapacitu v třípodlažním podzemním parkingu pro celý dejvický
kampus. Autorkou architektonického návrhu je profesorka Fakulty architektury architektka A.
Šrámková s kolektivem. Po dlouhých třiceti letech se tak naše univerzita dočkala další etapy nové výstavby svého dejvického kampusu. Vlastní realizace proběhla v letech 2009 – 10
v rekordně krátkém čase osmnácti měsíců. Budova je vybavena architektonickými ateliéry, specializovanými počítačovými učebnami a kapacitními posluchárnami pro 300, 180, 100 a 80 posluchačů.
Pro úplnost informace je nutné zaznamenat, že v tomto období byla postavena budova Národní
technické knihovny, jejímž přímým investorem bylo MŠMT.
Obr. 16 ČVUT Nová budova Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií
Na rozdíl od počátečních úvah, ve kterých se předpokládalo v daleko vyšší míře zapojení privátního sektoru, se po vstupu České republiky do Evropské unie objevily nečekané možnosti
v čerpání finanční podpory v podobě využití evropských strukturálních fondů. Z globálního pohledu České republiky původní snaha spočívala v preferenci vybudování vědeckých a výzkumných kapacit v regionech Konvergence, tedy zásadně mimo Prahu. V té době nikdo z politické
reprezentace zřejmě neodhadl, do jaké míry se mohou pomyslné nůžky vkvantitativním i kvalitativním vybavení investiční infrastruktury mezi pražským a ostatními českými regióny rozevřít.
Přesto bylo ČVUT i v tomto období úspěšné, a to díky Fakultě biomedicínského inženýrství,
která se uplatnila se svým projektem Infrastruktura pro biomedicinské inženýrství. Tato fakulta,
která je jako jediná lokalizována mimo Prahu, získala dotaci na nástavbu, ve které jsou umístěny
moderní laboratoře a specializované učebnybiomedicínského inženýrství.
71
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 17 Nástavba budovy laboratoří FBMI
Také další na naší univerzitě připravený „evropský“ projekt využil a na základě MŠMT nastavených pravidel a získal ve stejné mimopražské lokalitě evropskou dotaci. Schopnost propojit horizontálně vědecké kapacity napříč fakultami, v tomto případě fakultou stavební, strojní, elektrotechnickou a fakultou biomedicínského inženýrství, byla základní myšlenkou projektu zřízení
Univerzitního centra energeticky efektivních budov, jehož cílem je efektivní využití energií prostřednictvím inteligentních systémů řízení a zajištění spolehlivosti energetických služeb zaměřených na zvyšování energetické účinnosti budov a efektivním využití materiálů, včetně využití
nanotechnologií. ČVUT ve středočeském Buštěhradě tak v současné době úspěšně realizovala a
předala k užívání svým převážně mladým vědcům a studentům novou multifunkční budovu s
centrálními prostory pro specializované výzkumné a vývojové laboratoře a výuku.
Obr. 18 Univerzitní centrum energeticky efektivních budov
72
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Budoucnost dalšího rozvoje vysokoškolského areálu
Koncem roku 2012 především díky i významné iniciativě pracovníků naší univerzity se vláda
rozhodla vyjednávat s Bruselem hledat cestu k otevření možnosti podpořit ekonomicky rozvoj
pražských vysokých škol. Hlavním argumentem byla potřeba posílení pozitivních dopadů realizace Evropskýchoperačních programů v regionech Konvergence, prostřednictvím přínosů vyplývajících z transferů technologií a znalostí právě zkvalitněním výuky spojené s výzkumem a především modernizací prostředí veřejných vysokých škol na území hlavního města Prahy. Právě
kvalita výuky, výzkumu a vzdělávání v hlavním městě Praze prokazuje, že je zcela zásadní pro
dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky.
Po víceleté přípravě je proto v nejvyšším stádiu příprava komplexní revitalizace původního budovy technické menzy, který je generelem určen pro novou součást ČVUT – Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Ten sleduje základní cíle charakterizované integrací a internacionalizací vědy a výzkumu v progresivních oblastech informatiky, robotiky a kybernetiky a
souvisejících oborech moderní výchovou doktorandů za účasti významných odborníků, tvorbou
společných vědeckých a výzkumných týmů a laboratoří s předními univerzitami a dalšími organizacemi a vytvořením propojeného fyzického prostoru uvnitř ČVUT pro akceleraci inovací a
transfer poznatků do praxe. Při realizaci projektu CIIRC se v definovaných oblastech počítá
s přímým zapojením sedmi fakult ČVUT a s možným budoucím rozšířením i na zbylé součásti
ČVUT.
Obr. 19 Komplexní revitalizace budovy pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
v Praze 6
Získáním tohoto projektu by naše univerzita výrazně navýšila celkový objem prostředků
z Evropského fondu. Z tohoto strohého výčtu stanovených podmínek lze dovodit vazbu na
v úvodu vzpomenutou filozofii ČVUT, pro kterou bude prioritou společný postup založený na
73
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
principech integrace, schopnosti akceptovat přednost celoškolských zájmů, na podpoře vzájemné
komunikace mezi fakultami a součástmi, která ve svém důsledku přinese výrazné vylepšení zázemí univerzity. V současné době je to totiž jediná forma zajištění navýšení potřebných finančních prostředků, protože je nemyslitelné spoléhat se pouze na státní dotace MŠMT, případně
vlastní zdroje. Toto období je také určitou „zkouškou dospělosti“ pražských vysokých škol a
ovlivní podmínky připravovaného operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání pro programovací období 2014 – 2020.
V rámci aktualizovaného Generelu investičního rozvoje se bude jednat zejména o prostor halových laboratoří FS a FEL, který z hlediska celkové koncepce dobudování dejvického kampusu
hraje zásadní roli. Po nutné komplexní revitalizaci formou přestavby se jako rozvojová rezerva
nabízí prostor pro vybudování Univerzitních laboratoří pokročilých technologií, jejichž využití je
založeno na spolupráci mezi všemi fakultami a součástmi na společných projektech s variabilními a flexibilními prostory pro jednotlivévědecko-výzkumné týmy. Do podzemních podlaží této
univerzální budovy je navrhován velkokapacitní vícepodlažní parking řešící v návaznosti na generel dopravy areálu stanovené požadované kapacity tohoto území. Dalšími potenciálními plochami s možností využití pro další novou výstavbu v areálu Dejvice jsou pozemky u Národní
technické knihovny, kde podle architektonických studií bude možné vybudovat areál polyfunkčních univerzitních budov.
Aktualizace Generelu investičního rozvoje předpokládá další realizace umožňující čerpání finančních zdrojů EU z programu Věda, výzkum a vzdělávání v uvedeném období. ČVUT připravuje v rámcirevitalizace vnitrobloku areálu na Karlově náměstírealizaci prostor určených k podpořečinnosti experimentálních týmů podílejících se na excelentním výzkumu a zajišťujícíchinterdisciplinaritu jako potřebnýsynergický efekt vuniverzitnímvýzkumu. Dalším prostorem, který
může být využit ke spolupráci s ostatními pražskými školami, konkrétně Karlovou univerzitou,
jsou pozemky ČVUT v Praze Motole.
Významem neposlední je příprava komplexní revitalizace ubytovacích kapacit vysokoškolských
kolejí na Strahově a příprava nadstandardního ubytování zahraničních studentů a pedagogů ve
Střešovicích, která vedle potřebného zvýšení kvality bydlení posílí infrastrukturu služeb studentům a tím dopomůže ke zkvalitnění vlastního studia a výzkumu prováděného studenty.
V návaznosti na stávající UCEEB má být na pozemcích v Buštěhradě vybudovánExperimentální
areál staveb jako příklad multidisciplinární spolupráce mezi školou a průmyslovými partnery.
Další rozvoj Fakulty biomedicínského inženýrství založený na interdisciplinaritě a komercializaci pokrývající rozhraní technických věd a medicíny, s výraznou podporou v regionu, má zajistit
výstavba Nové budovy ČVUT na Kladně pro FBMI.
V rámci připravované zástavby Vítězného náměstí se podle projektu Dejvice Center založeného
na principu modelu spolufinancování s využitím privátních a veřejných prostředkůpředpokládá
výstavba Komerčního a akademického komplexu ČVUT. Na tuto etapu naváže výstavba dalších
moderních laboratorních budov, podmiňující zmíněnou komplexní revitalizaci.
74
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 20 Studie Komerčního a akademického komplexu na Vítězném náměstí
Závěr
Nové vedení ČVUT bude ve svém funkčním období i nadále rozvíjet materiálně-technickou infrastrukturu tak, aby uspokojila potřeby výuky i v nově vznikajících oborech, vytvářela flexibilní
a efektivní nabídku prostor pro kvalitní výzkum na principu efektivního sdílení prostor na bázi
projektových potřeb a kvalifikovaného hospodaření s prostorami napříč univerzitou v rámci kvalitní centrální správy (facility managementu). Důraz je položen na podporu projektů s výstupy na
světové či evropské úrovni. Ve finančním zabezpečení hlavních i podpůrných procesů v oblasti
výzkumu, výuky, inovačních aktivit i konzultačních a expertizních činností bude ČVUT respektovat efektivní tvorbu rozpočtu pro dílčí projekty fakult a součástí tak, aby byly naplněny principy dlouhodobého plánování investic, které bude vždy spojeno s podporou integrity ČVUT a bude respektovat společné zájmy v rozvoji školy jako celku s přihlédnutím k individuálním potřebám dílčích projektů.
75
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ VE VZTAHU K MĚSTSKÉMU INŽENÝRSTVÍ Renata Zdařilová, Lenka Jurníčková 11 Úvod
Každý z nás navštívil několik školních zařízení, ve kterých strávil významnou část svého života.
Škola ovlivňuje psychologický vývoj jedince. Jan Amos Komenský se ve svém díle Velká didaktika (Didactica magna 1657) o zásadách moderního vyučování a výchovy věnuje také prostředí
školy:
„Škola sama o sobě má býti místo příjemné, vábící uvnitř i vně oči. Uvnitř budiž světlý, čistý
pokoj, ozdobený všude obrazy, ať už jsou to obrazy znamenitých mužů, ať zeměpisné mapy, ať
památky historických událostí nebo nějaké emblémy. Venku pak budiž u školy nejen volné místo
k procházkám a společným hrám (poněvadž to se nesmí mládeži odpírat ...) nýbrž i nějaká zahrada, do níž by byli časem pouštěni a naváděni těšit se pohledem na stromy, kvítí a byliny. Když
se věc takto zařídí, je pravděpodobné, že děti budou chodit do škol s nemenší chutí, než chodí na
jarmark, kde doufají uvidět a uslyšet vždy něco nového.“
1 Vzdělávací soustava České republiky
Vzdělávací soustavy vyrůstají z tradic jednotlivých zemí daných jejich historickým a kulturním
vývojem. Pro naše školství je důležitá kulturní zkušenost, která má evropské kořeny vázané na
středověkou křesťanskou tradici, na tradici školství rakouska-uherska, na období československé
první republiky a i na období druhé poloviny 20. století, které vyprofilovaly naší současnou školskou soustavu.
V úvodu byla zmínka o Komenském a jeho díle Velká didaktika, v níž výuku rozdělil podle věku
do 4 skupin:
1.
materská škola (rodina) – do 6 let, největší roli zde hraje rodina, která je pro dítě v tomto
věku velice důležitá
11
Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., Ing.Lenka Jurníčková, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, Katedra městského
inženýrství, L.Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba, tel.59 732 1937, e-mail: [email protected]
76
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
2.
obecná škola (v obci) – od 7 do 12 let, tady by se děti měly učit hlavně mateřskému jazyku
3.
latinské školy (gymnázia) – od 13 do 18 let, tyto školy by měly být v každém městě
4.
univerzity, akademie (školy odborné) – od 19 do 24 let, neměly by chybět v každém větším městě a zemi, studium na 4 roky, a studenti by mohli jezdit učit se do ciziny aspoň na
2 roky. Ukazuje na to, že by člověk měl být vzdělaný, zbožný a mít dobré mravy a věřit v
Boha, které jsou v nás od přírody.
Současná vzdělávací soustava České republiky je patrná z obr. 1.
Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty,
rozvíjí je a obohacuje. Je etapou vzdělávání, v němž dítě získává především sociální zkušenosti,
základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní
učení.
Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let (ve zdůvodněných případech i pro děti mladší) v mateřských školách.
Mateřské školy mohou fungovat jako samostatná školská zařízení, ale také jako součást jiných
školských zařízení.
Základní vzdělávání
Základní vzdělávání je v současné době jedinou etapou vzdělávání, které se povinně účastní každé dítě v České republice. Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní
učení.
Základní vzdělávání se uskutečňuje na základní škole (devítiletý program), základní škole speciální (desetiletý program), na nižším stupni víceletých gymnázií a konzervatoří v osmiletém oboru vzdělání tanec. Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáků se
souběžným postižením, s více vadami a autismem se zpravidla realizuje v základních školách
speciálních. Základní školy speciální se odlišují od běžných základních škol jak organizačními
formami vzdělávání, tak i obsahem výuky. Vzdělávání je přizpůsobeno žákům se sníženou úrovní rozumových schopností, psychických zvláštností, nedostatečnou úrovní koncentrace pozornosti a nízkou úrovní rozvoje volních vlastností. Rozvíjí jejich schopnosti a usnadňuje jim vstup
do dalšího vzdělávání a praktického života.
77
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 1 Schéma vzdělávací soustavy
Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání [1]
78
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Střední vzdělávání
Střední vzdělávání rozvíjí v návaznosti na základní vzdělávání vědomosti, dovednosti a kompetence žáka a připravuje ho na další studium na vysokých a vyšších odborných školách, nebo na
kvalifikovaný výkon povolání a pracovních činností. Umožňuje získat stupeň vzdělání a odbornou přípravu jak žákům do 18/19 let věku, tak dospělým.
Střední vzdělávání má všeobecný nebo odborný charakter a je ukončeno maturitní zkouškou,
výučním listem, nebo závěrečnou zkouškou. Uskutečňuje se v gymnáziu, ve středních odborných
školách, středních odborných učilištích a v konzervatořích.
Tab. 1 Výkonové ukazatele předškolního, základního a středního vzdělávání, konzervatoří a vyšších odborných škol – počet škol, tříd a dětí ve školním roce 2012/2013
školy
třídy
děti
předškolní vzdělávání
5 085
15 390
363 568
základní vzdělávání
4 095
42 334
827 654
střední vzdělávání
1 331
20 192
448 792
konzervatoře
18
vyšší odborné školy
174
3 690
998 (studijní skupiny)
19 882
Zdroj: Statistická ročenka školství 2013/2014 [2]
Vysoké školství
K 31. 12. 2012 uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 26 veřejných vysokých škol, 43 soukromých vysokých škol a dvě státní vysoké školy (Univerzita obrany v Brně, zřizovaná Ministerstvem obrany, a Policejní akademie ČR v Praze, zřizovaná Ministerstvem vnitra). Podle typu
poskytovaných studijních programů se rozlišují univerzitní (poskytují bakalářské, magisterské a
doktorské programy) a neuniverzitní vysoké školy (poskytují pouze bakalářské a magisterské
programy).
79
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Tab. 2 Výkonové ukazatele studentů prezenčního studia vysokých škol k 20. 1. 2014
prezenční studium
celkem počet
studentů
bakalářské
studium
vysoké školy
277 621
170 970
veřejné
257 418
20 446
magisterské 2)
navazující
magisterské 1)
doktorské
31 516
64 256
12 984
154 710
31 516
60 248
12 953
16 417
–
4 024
31
studium
vysoké školy
soukromé
vysoké školy
Poznámka:
1)
Magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů.
2)
Magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let.
Zdroj: Data o studentech [3]
2 Umisťování školských zařízení
Školské stavby mají významnou městotvornou úlohu a vždy představovaly úroveň kulturnosti
společnosti. Školská zařízení jako stavby občanské vybavení hrají důležitou roli v prostorovém
uspořádání městských sídelních útvarech a ve venkovském osídlení. Důležité jsou vazby školských staveb mezi bydlením a dopravou. Při umisťování školských zařízení spadajících do základního občanského vybavení – předškolská zařízení a základní školy, je potřeba respektovat
pěší docházkovou vzdálenost, která je stanovena na základě:

četnosti používání zařízení (den, týden, měsíc),

charakteru činnosti zařízení,

sociální a demografické struktury uživatelů zařízení.
Podle těchto kritérií je dostupnost školských zařízení diferencována následovně:
dostupnost do 400 m

jesle

mateřské školy
dostupnost do 600 m

základní školy I. stupně
80
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
dostupnost do 800 m

základní školy II. stupně
U školských zařízení vyššího vybavení – střední školy a vysoké školy, je potřeba dostupnosti
zajišťována prostředky hromadné a individuální dopravy.
Při umisťování školských zařízení jsou významné také vazby mezi jejich různými funkčními
úrovněmi – mezi mateřskou a základní školou, mezi základní a střední školou. Pro návrh potřebné kapacity je nutné vyhodnotit vnější faktory (spád sídla a jeho funkce) a vnitřní faktory (velikost sídelního útvaru, demografická struktura sídelního útvaru, funkční charakteristika útvaru
apod.), které ovlivňují kapacity a lokalizaci školských zařízení. Vnější Pro snadnou orientaci
velikosti občanského vybavení byly Výzkumným ústavem výstavby a architektury (VÚVA) vypracovány ukazatele občanského vybavení [4].
Tab. 3 Urbanistické ukazatele školských zařízení základního občanského vybavení v městských
sídelních útvarech
druh
zařízení
účelová
jednotka
(ú. j.)
na 1 ú. j. připadá
na 1 000 obyvatel připadá
podlažní
plochy
plochy
pozemku
počet ú. j.
podlažní
plochy
pozemku
Mateřská
škola
místo
12
35
40
480
1 400
Mateřská
škol + jesle
místo
16
45
40 + 10
640 + 160
1 800 + 450
Základní
škola
místo
8,3
35
136
1 128,8
4 760
Základní
škola
I. stupeň
místo
9,2
33
68
625,6
2 244
Základní
škola
II. stupeň
místo
10,4
38
68
707,2
2 584
Zdroj: VÚVA [4]
81
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Tab. 4 Urbanistické ukazatele školských zařízení vyššího občanského vybavení
druh
zařízení
Gymnázium
Střední
pedagogická
škola
Střední
průmyslová
škola
Střední
ekonomická
škola
Střední
zdravotnická
škola
Střední
zemědělská
škola
Střední
lesnická škola
Střední
knihovnická
škola
Konzervatoře
Střední
uměleckoprůmyslová
škola
Střední
odborné
učiliště
účelová
jednotka
(ú. j.)
podlažní
plochy
plochy
pozemku
počet ú. j.
podlažní
plochy
pozemku
místo
18
52
12
216
624
místo
18
54
0,9
16,2
48,6
místo
16
45
7,4
118,4
333
místo
14
44
3,5
49
154
místo
12
40
1,9
22,8
76
místo
15
70
1,7
25,5
119
místo
15
65
0,1
1,5
6,5
místo
15
45
0,1
1,5
4,5
místo
26
50
0,2
5,2
10
místo
32
40
0,25
8
10
místo
12,5
47
40
500
1880
Zdroj: VÚVA [4]
82
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Tab. 5 Urbanistické ukazatele vysokoškolských zařízení (VŠ)
druh zařízení
účelová
jednotka
(ú. j.)
podlažní
plochy
plochy
pozemku
počet ú. j.
podlažní
plochy
pozemku
Fakulty VŠ
univerzitního
směru
místo
15,8
40
4,4
69,52
176
Fakulty VŠ
technického
směru
místo
17
45
4
68
180
místo
12,5
38
1,1
13,75
41,8
místo
29,1
55
1,1
32,01
60,5
místo
31
38
0,15
4,65
5,7
Fakulty VŠ
ekonomických
směrů
Fakulty VŠ
zemědělských
a lesnických
směrů
Fakulty VŠ
uměleckého
směru
Zdroj: VÚVA [4]
3 Pozemek školských zařízení
Významným faktorem pro umístění školských zařízení je vhodný výběr pozemku, který výrazně
ovlivňuje školní areály, a to z hlediska své velikosti a vlastností terénu. Pozemek pro jakékoliv
školské zařízení musí poskytovat dobré, hygienicky nezávadné prostředí. To se týká jak znečištění ovzduší, tak zatížení pozemku hlukem. Dalším prvkem, který ovlivňuje pozemek školy je
jeho sklon. Optimální pro využití pozemku je sklon terénu do 10 %, směrem k osluněným stranám – jihu, případně na východ a na západ. Bližší specifika na prostorové podmínky stanovuje
vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých:
83
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Prostorové podmínky
§3
(1) Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního věku, včetně travnaté plochy, musí
činit nejméně 4 m2 na 1 dítě. V zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a ve školských
zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy musí činit nezastavěná plocha pozemku
určená pro pobyt a hry dětí nejméně 4 m2 na 1 dítě bez ohledu na věk dětí. Pozemek musí být
oplocen z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti dětí.
(2) Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující základní vzdělání musí mít k dispozici zpevněnou plochu a travnatou plochu pro přestávkový
pobyt žáků, dále plochu pro tělovýchovu a sport; povrch této plochy musí odpovídat normovým
požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu. Pozemek musí být
oplocen z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti žáků.
(3) Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující střední vzdělání musí mít k dispozici plochu pro tělovýchovu a sport a povrch této plochy
musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost
povrchu.
Tento § 3, odst. 4 stanoví také požadavek na rostliny a dřeviny pozemků školských areálů:
(4) Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků.
Dřeviny nesmí způsobit snížení parametrů denního osvětlení ve výukových a pobytových místnostech pod požadovaný limit. Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být stejná,
jako je její předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí
být řádně udržovány. Pro údržbu musí být užívána voda alespoň I. třídy jakosti odpovídající české technické normě upravující jakost vody pro závlahu.
Na pozemcích se zřizují:

pozemek předškolního zařízení – dětská hřiště, rekreační zeleň, mimo oplocení pozemku
parkovací plochy

pozemek základní školy a střední školy – venkovní plochy pro tělovýchovu, plochy pro
pěstební práce, rozptylové a přestávkové plochy, parkově upravené plochy, parkovací
plochy

pozemek areálů vysokých škol – potřebná plocha pozemku se počítá 100 m2 na jednoho
studenta, zástavba má 20% plošnou rezervu, plochy – venkovní sportovní plochy, ven-
84
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
kovní plochy pro ostatní výuku, rozptylové plochy, parkově upravené plochy, dopravní a
parkovací plochy
Minimální počty parkovacích stání stanoví česká technická norma ČSN 73 6110 Projektování
místních komunikací. Doporučené základní ukazatele výhledového počtu parkovacích stání pro
školské stavby jsou uvedeny v tabulce 6.
Tab. 6 Doporučené základní ukazatele výhledového počtu parkovacích stání
školství
účelová jednot- počet ú. j.
na jedno
ka (ú. j.)
stání
z počtu stání 1)
krátkodobých %
dlouhodobých %
Jesle, mateřská
škola
dítě
5
902)
10
Základní škola
žák
5
802)
20
Střední škola,
učiliště
student, učeň 3)
10
20
80
Vysoká škola
student 3)
6
20
80
Poznámka:
1)
doporučené orientační podíly krátkodobého (do 2 hod trvání) a dlouhodobého parkování (nad 2 hod trvání)
2)
krátkodobé stání typu K + R do 10 až 15 minut
3)
kapacita parkovacích stání se upraví podle místních podmínek o stání pro motocykly a o místa pro jízdní kola
Zdroj: ČSN 73 6110 [5]
Velikost pozemku významným způsobem ovlivňuje hmotovou kompozici stavby školského areálu zejména ve vztahu k náročnosti venkovních sportovních ploch (mnohdy i 50 % plochy pozemku a zejména jejich požadavek na správnou orientaci vůči světovým stranám), nutnosti zajistit dostatečné denní osvětlení v pobytových místnostech školních budov, odstupů od okolních
budov a volného prostoru mezi jednotlivými bloky budov.
85
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
4 Závěr
Schopnost a potřeba předávat znalosti a vědomosti z generace na generaci prostřednictvím cíleným učením provází lidstvo od jeho vzniku. V posledních několika desítkách let dochází ke
změně gramotnosti v souvislosti s rozvojem informačních a počítačových technologií. Tato skutečnost může v blízké budoucnosti změnit také způsob školní výuky a následně požadavky na
školská zařízení.
Seznam použitých informačních zdrojů
[1] Schéma vzdělávací soustavy | Národní ústav odborného vzdělávání | www.nuov.cz [on-
line]. [2014-04-07] Dostupné z: http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy.
[2] Statistická ročenka školství 2013/2014 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
www.msmt.cz [on-line]. [2014-04-07] Dostupné z http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp.
[3] Data o studentech poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol 2014 | Ministerstvo škol-
ství, mládeže a tělovýchovy | www.msmt.cz [on-line]. [2014-04-07] Dostupné z
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprvezapsanych-a-absolventech-vysokych.
[4] Kolektiv autorů: Zásady a pravidla územního plánování, 3. Koncepce funkčních složek,
VÚVA Brno, URBION 1983.
[5] ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací, Český normalizační institut, 2006.
[6] STÝBLO, Z. Nauka o stavbách, Školské stavby, 1. vydání, ČVUT Praha 2010,
ISBN 978-80-01-04510-7.
86
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
VLIV STAVEBNĚTECHNICKÝCH A ENERGETICKÝCH ASPEKTŮ BUDOV PRO VZDĚLÁVÁNÍ NA JEJICH ENERGETICKOU NÁROČNOST Eva Beránková 12, František Kuda 13 Úvod
Školské zařízení podle školského zákona č. 561/2004 Sb., poskytuje služby a vzdělávání, které
doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Pojem školská zařízení je pro účely
tohoto příspěvku, v kontextu energetické náročnosti budov, chápan významově stejně jako budovy pro vzdělávání. Na energetickou náročnost budov má vliv také užívání budovy. Každé typické užívání budovy má své charakteristické rysy. Například budovy pro vzdělávání mají tu
odlišnost, že jsou většinou o sobotách a nedělích nevyužívané, v běžném provozu se naopak zde
stabilně vyskytuje velký počet lidí. V 21. století je vzdělanost ceněnou komoditou a budovy pro
vzdělávání často se vyskytujícím druhem staveb a je důležité se zabývat jejich energetickou náročností ve vazbách na konstrukční řešení.
1 Průkaz energetické náročnosti budovy
Zásadními podklady pro zpracování průkazu energetické náročnosti budovy je dokumentace
předmětné budovy. Je potřebné mít k dispozici výkresovou dokumentaci (půdorysy jednotlivých
podlaží, podélný resp. příčný řez a další), informace o vytápění, větrání a osvětlení. Pokud vlastník nedisponuje patřičnou dokumentací, je možno tyto doklady dohledat v archívu stavebního
úřadu, kde jsou v souvislosti s vydaným stavebním povolením nebo jiným opatřením stavebního
úřadu archivovány. Aktuálně platná klasifikační tabulka podle vyhlášky č. 78/2013 Sb., je uvedena viz tab. 1:
12
Ing. Eva Beránková, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, Katedra městského inženýrství, L. Podéště 1875, 708 33
Ostrava-Poruba, tel. 59 732 1930, e-mail: [email protected]
13
doc. Ing. František Kuda, CSc, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, Katedra městského inženýrství, L. Podéště
1875, 708 33 Ostrava-Poruba, tel. 59 732 1934, e-mail: [email protected]
87
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Tab. 1 Klasifikační kritéria vyhláška č. 78/2013 Sb.
klasifikační třída
hodnota pro horní hranici klasifikační třídy
slovní vyjádření klasifikační třídy
energie
Uem
A
0,5 x ER
0,65 x ER
mimořádně úsporná
B
0,75 x ER
0,8 x ER
velmi úsporná
C
ER
úsporná
D
1,5 x ER
méně úsporná
E
2 x ER
nehospodárná
F
2,5 x ER
velmi nehospodárná
G
mimořádně nehospodárná
Pro porovnání se stanovené ukazatele energetické náročnosti budovy zařazují do klasifikačních
tříd určených jejich horní hranicí podle tabulky uvedené výše a v průkazu se porovnávají
s graficky vyjádřenou stupnicí klasifikačních tříd. Ukázka PENB je na obr. 1.
Obr. 1 Průkaz energetické náročnosti budovy
88
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Každá budova je popsána geometrickou charakteristikou (základní rozměry, podlahová plocha,
objem apod.), skladbou technických systémů a druhem užití energie, popisem provozu a jejího
užívání, což je reprezentováno profily typického užívání budov.
2 Typické užívání budov pro vzdělávání
Nezbytným požadavkem pro výpočet energetického průkazu budovy je zónování budovy. Budovu z hlediska výpočtu celkové dodané energie nelze vždy považovat za homogenní celek. Zónování budovy lze charakterizovat jako geometrické rozdělení budovy na jednotlivé části, které se
vyznačují specifiky ovlivňující výslednou výši potřeby a spotřeby energie. Ve většině případů
nejsou všechny potřebné údaje k dispozici (průměrná obsazenost, doba provozu, výměna vzduchu, osvětlení) a tak je vytvořeno standardizované užívání jednotlivých zón, které představuje
soubor základních okrajových podmínek pro výpočet. Typické užívání budov pro vzdělávání lze
rozdělit do šesti typů zón (popsáno např. v TNI 73 0331 Energetická náročnost budov – Typické
hodnoty pro výpočet). První typ užívání budov lze definovat jako běžné učebny a kabinety, druhý posluchárny s velkým počtem osob užívající prostor najednou. Dalšími typy zón jsou tělocvična, jídelny/kantýny, chodby, šatny. S výjimkou tělocvičen lze parametry využití uvažovat
zón v budovách pro vzdělávání v rozsahu 11 hodin/den – provozní doba užívání zóny, 257
dnů/rok – roční užívání budovy tj. počet provozních dní, 7 hodina – počátek provozu zóny, 18
hodina konec provozu zóny, 20°C vnitřní teplota pro režim vytápění, 16°C – vnitřní teplota pro
režim vytápění mimo provozní dobu. Intenzita větrání v budovách pro vzdělávání je uvažována v
rozmezí 0,1 až 0,5 h-1. Průměrný průtok čerstvého vzduchu při nuceném větrání je třeba brát 20 –
30 m3/h.osoba. Další typické parametry zóny charakterizují podrobněji vytápění, chlazení, větrání, osvětlení, vnitřní zisky jednotlivých typů zón.
3 Energetické a konstrukční aspekty budov pro vzdělávání
V současné době po více než dvou staletích nejsou u nás závazné metodické směrnice pro návrh
škol. Například již dekrety o povinné školní docházce (od roku 1786) měly jako přílohy vzorové
řešení školských budov. Za situace absence metodických směrnic výstavbu školských zařízení
regulují pouze hygienické a stavebně technické předpisy resp. normy.
Vývoj v pozemním stavitelství je mimo jiné charakterizován zvyšujícími se požadavky na tepelnou ochranu. Zásadní vliv na energetiku jakékoliv budovy má technicko-konstrukční řešení
obálky stavby. Obálkou budovy je soubor teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé
budovy nebo zóny. Obvodové konstrukce plní velmi často statickou nosnou funkci, ale tloušťka
obvodových stěn je dána nejen požadavky statiky. Tloušťku obvodových stěn, případně tloušťku
dalších stavebních konstrukcí, ovlivňuje také požadavek na co nejmenší tepelné ztráty. Tyto záležitosti se projevují v legislativě. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v § 16 stanovuje, že budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na je-
89
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
jich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu
stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání
zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující tepelnou pohodu uživatelů, požadované
tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, tepelně vlhkostní podmínky technologií podle
různých účelů budov, nízkou energetickou náročnost budov. Požadavky na tepelně technické
vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami.
Nejstarším konstrukčním systémem využívaným pro výstavbu škol je systém stěnový. Školy
byly stavěny v podélném nosném zděném systému, následně se stal oblíbený příčný stěnový systém z důvodu uvolnění okenní stěny s možnosti zvětšit okenní plochu pro každou učebnu. Vylepšením podélného systému vznikl modifikovaný podélný stěnový systém pilířový, kdy nosné
okenní stěny jsou staženy do úzkých méně stínicích pilířů. V období funkcionalismu se objevuje
v architektuře škol skeletová konstrukce z monolitického železobetonu, což umožnilo uvolnění
dispozice takto vzniklých staveb ve školství. V poválečném období nastupují montované skelety.
V druhé polovině 20. století byly zděné systémy nahrazovány montovanými prefabrikovanými
systémy. Stopní konstrukce byly u zděných systémů tradičně dřevěné trámové, v přízemích i
cihelné klenbové. V 20. století nastoupily nejprve konstrukce ocelové a stropy železobetonové
trámové. Později se objevují stropy z plné nebo akusticky výhodnější vylehčené desky.
S potřebou větší variability školských prostor šel v čase vývoj směrem zvětšování rozponu skeletových konstrukcí. U některých typů prostor (tělocvična, auly, velké posluchárny) vyvstala potřeba aplikování halové konstrukce. Halové konstrukční systémy se tedy u školských budov používají pouze v části budovy nebo části areálu.
Podstatnou část vnějšího pláště školských budov tvoří okna, proto musí mít co nejlepší tepelně
technické vlastnosti. V minulosti bylo možné se setkat s tzv. jednoduchými okny, což je typ okna
s jednou skleněnou tabulí. Přechodový vývojový stupeň jsou okna zdvojená. V současnosti se
nejvíce používají jednoduchá okna s izolačním dvojsklem (trojsklem). Prostor dutiny mezi skly u
tohoto okna je vždy vyplněn inertním plynem – argon, krypton.
Kritickým místem bývá z hlediska energetické náročnosti budov rám okna (rám tvoří běžně více
než 30 % plochy okna). Rám nepřináší žádné solární zisky, jen tepelné ztráty. Trendem budoucnosti jsou rámy nové generace, které jsou spíše široké a nízké, na rozdíl od profilu klasických
rámů, který je úzký a vysoký. U nové generace je podíl rámu na ploše celého okna menší.
U většiny škol je dostatečné denní osvětlení učeben nutnost. Dalším zásadním požadavkem je,
aby okna umožňovaly provětrávání místnosti a zároveň neohrožovaly žáky například prudkým
uzavřením oken průvanem. U oken školních budov je třeba zajistit možnost otvírání i dětmi
z úrovně podlahy, proto na školách nižšího stupně bývají okna dělena se spodními menšími vyklápěcími křídly. Obecně mohou být učebny osvětlovány, viz obr. 2 :
90
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
a) normálně jednostranně osvětlena učebna
b) jednostranná dvoustupňově osvětlena učebna
c) denní osvětlení ze dvou stran učebny
d) umělé osvětlená učebna
e) šedové osvětlení
f) osvětlení kopulemi.
Obr. 2 Možnosti osvětlení místnosti
Rozmístění oken a jejich druh ovlivňují také možnost a způsob větrání. Umělé osvětlení je obvykle v místnostech, kde je rovněž nutné nucené větrání a klimatizace. Denní světlo je dynamické, kolísavé, jeho tok ovlivňuje poloha oken v místnosti, orientace ke světovým stranám, oblačnost apod. Umělé světlo je naopak konstantní v kvantitě i kvalitě. Při řešení světelně technických
otázek se uvažují dva hlavní činitele – osvětlenost (intenzita osvětlení) a denní osvětlení určené
činitelem denní osvětlenosti v procentech intenzity vnějšího osvětlení.
Výplně okenních otvorů ovlivňují energetiku stavby nejen jako součást obálky budovy (tepelně
izolují interiér stavby od exteriéru). Okna mají také funkci prosvětlovací, což je spojeno se slunečním zářením, které budovu tepelně ovlivňuje a vytváří tepelné zisky. Budova vlivem slunečního záření se může také přehřívat, proto je u některých staveb nutná ochrana proti tepelným
účinkům slunečního záření formou speciálních okenních skel, které snižuji účinky slunečního
záření (determální skla) nebo se použijí slunolamy, lamelové žaluzie s regulovatelnou polohou
lamel, rolety.
91
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
4 Ostatní způsoby snížení energetické náročnosti školských budov
Zvýšení tepelné pohody a zároveň zlepšení energetické náročnosti otopné soustavy lze docílit
nejen opatřeními čistě stavebního charakteru (výměna oken, zateplení fasády, střechy, podlahy
stavby), ale také například osazením termoregulačních ventilů s termostatickou hlavicí na otopná
tělesa. Termostatická hlavice spolu s ventilem funguje na principu objemové roztažnosti speciální kapaliny v těle hlavice, která změnou objemu mění polohu kuželky ventilu, která reguluje
průtok teplonosné látky v otopném tělese. Objemová roztažnost kapaliny v těle termostatické
hlavice na ventilu je způsobena změnou teploty ve vytápěné místnosti. Čím je vyšší teplota
v místnosti, tím je větší objem kapaliny a opačně. Instalací termoregulačních ventilů
s termostatickými hlavicemi lze využívat tepelné zisky z oslunění a vnitřní tepelné zisky od osob
a spotřebičů. Po nainstalování termoregulačních ventilů je teplota v místnosti rovnoměrnější.
Instalací termoregulačních ventilů je obvyklé nutné doplnit ještě instalací dalších regulačních
armatur na rozvodech otopného média. Vyčíslení úspor energie vlivem nově instalovaných termoregulačních ventilů lze uvažovat hodnotou 3,75 % (v případě, že v původním stavu je zdroj
tepla již nějak regulován v závislosti na poměrech v místnosti) nebo hodnotou až 12,5 %
(v případě, že v původním stavu je zdroj tepla regulován zřídka a pouze ručně). Finanční návratnost termoregulace se pohybuje v rozmezí 6 až 12,5 roku. Nenáročným způsobem jak ušetřit
elektrickou energii zejména v počítačových učebnách je instalace centrálního vypínače elektrické energie, kterým se dají jednoduše odpojit všechny počítače v době, kdy nejsou využívány.
Tímto opatřením se odstraní spotřeba elektrické energie v tzv. stand-by režimu, ve kterém jsou
častokrát zbytečně dlouho ponechány počítače, monitory. Zajímavým způsobem jak šetřit elektřinu je instalace čidel spínajících světla například v šatnách, chodbách. Tato čidla reagují na
pohyb osob a tak rozsvěcují světla pouze v době, kdy je to opravdu nutné z důvodu pohybu žáků
a jiných osob v inkriminovaných prostorech apod. Dalšími možnostmi úspor tepelné energie
v budovách pro vzdělávání je instalace systémů na využití obnovitelných zdrojů energie, například aktivních solárních systémů, které mohou plnit roli doplňkového zdroje tepla pro ohřev topné vody nebo mohou sloužit pro ohřev teplé užitkové vody. Ve školských budovách je možné
použít i jiné druhy obnovitelné energie, ale jejich použití bude vždy záviset na výši pořizovacích
nákladů a návratnosti investice.
5 Závěr
Školské budovy patří do skupiny občanského vybavení urbánního prostředí a setkáváme se
s nimi od vesnic přes malé obce a města až po metropole. O provozuschopnost školských objektů pečují, podle rozsahu školského areálu, nejčastěji pracovníci údržby nebo školník, který dbá
dodržování určitých pravidel a zajišťuje provozní stabilitu. Školská zařízení zastřešují výchovně
vzdělávací procesy odehrávající se od malých dětí (od 3let) po dospělé jedince. V každém takovém zařízení, určeném pro určitý stupeň výchovy, probíhají stejné procesy, které vyžadují čerpání a potřebu energií (elektrická ke svícení apod.). Při užívání a provozu těchto zařízení by bylo
92
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
proto vhodné učit žáky, studenty, ale také personál, zacházet šetrně s těmito energiemi tak, aby
bylo zamezeno zbytečné plýtvání, ale zároveň aby byla zaručena určitá pohoda a komfort při
jejich užívání. K úsporám energie přispívá možnost předem propočítat si tyto úspory a k tomu
slouží průkaz energetické náročnosti budov. Samozřejmě je nutné preferovat kvalitu oproti kvantitě úspor energie tj. vyhýbat se extrémnímu šetření energie většinou na úkor zdravotních problémů osob vyučovaných nebo vyučujících ve školních budovách.
Efektivní využívání nových progresivních materiálů a konstrukčních řešení, vedoucích ke zkvalitňování výstavby budov, a to nejenom z hlediska technického, ale i ekonomického, environmentálního a socio-kulturního, představuje značný potenciál z hlediska zajišťování požadavků
udržitelného rozvoje společnosti. Požadovaného efektu však lze dosáhnout pouze synergií optimalizačních přístupů, týkajících se nejenom energetické náročnosti budov (v současnosti jasně
dominantního problému), ale i spotřeby neobnovitelných materiálů a dalších souvisejících aspektů ekonomických, environmentálních a socio-kulturních.
Poděkování
Příspěvek byl realizován za finančního přispění MŠMT, podporou specifického vysokoškolského výzkumu Studentské grantové soutěže VŠB-TU Ostrava pod identifikačním číslem
SP2014/118.
Použitá literatura
[1] BERNARDINOVÁ A., MAREŠ M. Zpracování průkazu energetické náročnosti budovy:
Praktická příručka pro všechny majitele rodinných a bytových domů, bytů a pro realitní
kanceláře. Praha: Linde 2013, 152 s. ISBN 978-80-7201-914-4.
[2] DRKAL, F., ZMRHAL, V. Větrání. 1. vyd. v Praze: České vysoké učení technické, 2013,
157 s. ISBN 978-80-01-05181-8.
[3] DUDEK M. Design manual: Schools adn Kindergarten. P.O.Box 133, CH-4010 Basel,
Switzerland: Birkhauser Verlag AG 2007, 255s. ISBN-10 3-7643-7053-X.
[4] GUERRERO-LEMUS R., MARTINÉZ-DUART, J., M. Renewable Energies and CO2: Cost
Analysis, Envirometal Inpacts and Technological Trendds- 2012 Edition. Springer-Verlag
London, 2013, 380 s. ISBN 978-1-4471-4384-0.
[5] KREJSOVÁ, J. Pilotní měření CO2, relativní vlhkosti a dalších veličin v učebnách VOŠ
Volyně. Tzb info: stavebnictví, úspory energie, technická zařízení budov [online]. 2013 [cit.
2013-12-30]. DOI: ISSN 1801-4399. Dostupné z: tzb-info.cz .
[6] MALÝ, S. Stavební zákon: komentář. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká repub-
lika, 2013, 852 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-985-2.
93
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
[7] PYRKOV, V., V. Gidravličeskoje regulirovanije sistem otoplenija i ochlaždjenija. Teorija i
praktika. Kijev, Danfoss 2005, 260 s. ISBN 966.7208.29-X (dostupné v polském překladu)
[8] ŘEHÁNEK J., JANOUŠ, A., KUČERA P., ŠAFRÁNEK J. Tepelně-technické a energetické
vlastnosti budov. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, 248 s., ISBN 80-7169-582-3
[9] SCHMIDT, M. Auf dem Weg zum Nullemissionsgebäude. Grundlagen, Lösungsansätze, Be-
ispiele. Springer Fachmedien Wiesbaden: Springer Vieweg, 2013,385 s.
ISBN 978-3-8348-1746-4
[10] STÝBLO, Z. Nauka o stavbách: školské stavby. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technic-
ké, 2010, 244 s. ISBN 978-80-01-04510-7.
94
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
VYUŽITÍ ODPADNÍCH VOD VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH Marek Teichmann 14, František Kuda 15 Abstrakt: Článek pojednává o možnostech využití odpadních vod ve školských zařízeních za
účelem rapidního snížení nákladů na pořízení pitné vody. V příspěvku je popsána potřeba pitné
vody ve školských zařízeních na základě normativních požadavků, které jsou zde porovnány
s reálnou spotřebou pitné vody ve školách. Následně zde jsou popsány jednotlivé druhy odpadních vod, včetně možnosti jejich vyčištění a opětovného využití ve škole pro další účely.
Klíčová slova: školská zařízení, pitná voda, odpadní voda, šedá voda, dešťová voda, čištění
Úvod
Díky neustále rostoucím cenám pitných vod, plynu, elektrické energie nebo tepla se společnost
snaží hledat řešení, jak potřeby těchto médií snížit. Na dnešním trhu nabízí celá řada společností
nejrůznějšími produkty, které jsou šetrné k životnímu prostření a jejich nároky na spotřebu těchto médií se díky stále vyspělejším technologiím snižují. Jinak tomu není ani u vod pitných, kde
lze za poslední roky zaznamenat rapidní pokles potřeby této suroviny.
V posledních letech se často zabýváme způsoby, jak lze snížit potřebu této suroviny zejména
u domácností, avšak ty tvoří jen malou část odběratelů pitné vody. Mezi největší odběratele pitné
vody dnes samozřejmě patří průmysl a zemědělství, avšak hned za nimi jsou další instituce,
u kterých na řešení této problematiky opomínáme. Mezi tyto instituce patří mimo jiné také školská zařízení, která mají taktéž velké odběry pitné vody.
Tyto odběry pitné vody lze díky novým technologiím značně snížit nejen instalací úsporných
spotřebičů nebo sanitárního vybavení, ale také prostředky, jež nám umožňují využívat vody dešťové, tam kde nejsou kladeny vysoké požadavky na kvalitu vody, nebo prostředky zajišťující
velmi kvalitní vyčištění některých druhů odpadních vod tak, že dosahují téměř parametrů vod
pitných.
14
Ing. Marek Teichmann, VŠB – Technická Univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra městského inženýrství,
L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava – Poruba, [email protected]
15
doc. Ing. František Kuda, CSc, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, Katedra městského inženýrství, L. Podéště
1875, 708 33 Ostrava-Poruba, tel. 59 732 1934, e-mail: [email protected]
95
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Potřeba vody ve školských zařízeních
Potřeba pitné vody na jednu osobu ve školských zařízeních je zpravidla příliš neměnná. Samotný
výpočet potřeby pitné vody se řídí vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 120/2011 Sb., kterou
se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech
a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Podle této vyhlášky je potřeba pitné vody pro budovy škol stanovena podle tab. 1, která uvádí potřebu vody na osobu za rok. K této potřebě
se pak připočítávají případné další položky jako stravování, nebo ostatní potřeby vody, například
k zalévání zahrady. [5]
Tab. 1 Potřeba pitné vody ve školských zařízeních podle vyhlášky č. 120/2011 Sb.
Školy (bez stravování)
Potřeba pitné vody na jednu osobu (student, vyučující, zaměstnanec)
při průměru 200 pracovních dnů / rok
WC, umyvadla
3 m3
WC, umyvadla a tekoucí teplá voda
5 m3
Podle údajů z projektu „Voda a životní prostředí Moravskoslezského kraje“ pod záštitou VŠB –
TU Ostrava, ve kterém zejména studenti středních, případně základních škol zjišťovali spotřebu
pitné vody ve svých školách, se spotřeba pohybovala od 3,7 do 4,8 m3 na jednu osobu/rok. Tyto
hodnoty byly stanoveny na vzorku patnácti škol za rok 2013, přičemž pak průměrná spotřeba
pitné vody těchto škol je 4,2 m3 na osobu / rok. Hodnota se pohybuje mezi potřebami pitné vody
dané vyhláškou č. 120/2011 Sb., která však hodnoty potřeby pitné vody rozděluje podle výtokových baterií bez teplé vody a s teplou vodou, avšak u všech měřených škol studenti ve svých
výstupech uvádějí, že se ve škole nacházejí výtokové baterie jak s teplou vodou, ale i bez teplé
vody. [3]
Samotná vyhláška č. 120/2011 Sb., napovídá, že se ve školských zařízeních pitná voda zpravidla
využívá pro splachování toalet a pisoárů a k hygienickým potřebám – umyvadla. Dále se zde
však podle výstupů studentů pitná voda využívá rovněž pro úklid, v případě, že je škola vybavena tělocvičnou také sprchy a v neposlední řadě také k zalévání zahrady, případně rostlin
v interiéru školy. [5]
96
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Druhy odpadních vod
Odpadní vody jsou takové vody, jejichž původní kvalita byla zhoršena zpravidla lidskou činností. Zhoršení kvality je způsobeno zejména rozpuštěnými nebo nerozpuštěnými znečišťujícími
látkami, které tyto použité vody obsahují. Obecně rozeznáváme tyto druhy odpadních vod [2]:
 Voda splašková, jedná se o odpadní vodu odtékající z hygienických místností, kuchyní,
prádelen apod. Tyto vody zpravidla obsahují rozpuštěné i nerozpuštěné organické
i anorganické látky.
 Černá voda je druh splaškové odpadní vody obsahující fekálie a moč.
 Žlutá voda je druh splaškové odpadní vody obsahující moč.
 Šedá voda je druh splaškové odpadní vody neobsahující fekálie ani moč.
 Voda dešťová je přirozená srážková voda znečištěna pouze nečistotami z ovzduší.
 Voda průmyslová je odpadní voda znečištěná použitím v průmyslu nebo zemědělství.
 Kondenzát
Současný stav využívání odpadních vod ve školství
V současné době ve školských zařízeních není v rozšířené míře odpadních vod využíváno. Podle
výstupů studentů zapojených do projektu „Voda a životní prostředí Moravskoslezského kraje“
byly tři školy ze zkoumaných patnácti vybaveny jednoduchými zachycovacími nádržemi pro
dešťové vody ze střech. Tato voda pak byla využívaná k zalévání zahrady, případně rostlin
v interiéru budovy. Obecně však lze říci, že problematika využívání odpadních vod v prostředí
všech stupňů školských zařízení zpravidla není řešena vůbec, nebo je řešena jen v malém rozsahu, který je zpravidla špatně nastaven a potenciál odpadních vod tak není efektivně využit.
V případě využití technologií pro hospodaření s odpadními vodami v sektoru školství, je možno
značně eliminovat náklady vynakládané na pořízení pitné vody. Zejména vzhledem k účelu využití vody ve školách, kde převážnou část tvoří splachování toalet, případně zalévání zahrady
a úklid je možné stejně tak provozovat s využitím vyčištěných vod odpadních. [2]
Čištění odpadních vod pro zpětné využití
Z výše uvedených odpadních vod jsou pro čištění a zpětné využití nejvhodnější vody šedé, tedy
vody převážně z umyvadel, sprch, van, praček nebo myček a dále vody dešťové. Tyto druhy odpadních vod mívají zpravidla menší stupeň znečištění a jsou tak vhodné k čištění a následnému
dalšímu využití. Samotná úprava těchto vod je díky minimálnímu znečištění nejméně technologicky náročná, avšak samotná technologie nezáleží nejen na zdroji odpadní vody a stupni jeho
97
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
znečištění, ale také na požadavcích kvality vyčištěné vody, které se odvíjí od jejího dalšího využití. [1, 4]
Čištěním a odpadních vod můžeme značně snížit potřebu pitné vody z vodovodního řádu. Je zde
však zapotřebí vložit mnohdy nemalé počáteční náklady na pořízení dané technologie nejen pro
samotné čištění, ale také pro akumulaci vody, čerpací zařízení a oddělené rozvody užitkové vody. Tyto náklady jsou však relativně dobře návratné, přičemž doba návratnosti se odvíjí zejména
od velikosti produkce odpadních vod, nebo od požadavku na stupeň vyčištění.
Využití dešťových odpadních vod
Využití dešťových odpadních vod patří k nejrozšířenějším způsobům obnovy vody a v běžném
životě se s ním často setkáváme v té nejjednodušší podobě – nádrže pod střešním žlabem pro
zalévání zahrady. Existují však systémy, umožňující využívat dešťovou vodu pro řadu dalších
účelů, jako například splachování WC, zalévání zahrady, mytí auta, ale i praní prádla. Pro tyto
účely je však nutné takovéto vody již řádně vyčistit.
Abychom mohli s dešťovou vodou hospodařit, musíme disponovat dostatečně velkou akumulační nádrží s adekvátním přítokem dešťové vody ze střech nebo zpevněných ploch. Před vtokem do
nádrže je však nutné tyto vody mechanickým čištěním za pomocí například lapače střešních
splavenin zbavit hrubých nečistot, případně pomocí dalších filtrů, například kartušových mikrofiltrů eliminovat mikrobiologické znečištění vody. V případě ještě vyšších požadavků na kvalitu
těchto vod lze d o systému instalovat klapku se senzorem deště, která by dešťové vody v prvních
minutách odváděla do kanalizace a až následně do akumulační nádrže, jelikož právě v prvních
minutách je déšť nejvíce znečištěn prachem a nečistotami z ovzduší a záchytných ploch.
Z hlediska jakosti je pak nejvhodnější tyto vody skladovat v podzemních akumulačních nádržích,
kde je zajištěna nízká teplota zabraňující rozvoji mikroorganizmů. Rovněž je důležité, aby nově
přitékající voda do nádrže vytlačovala vodu starší a byla tak zajištěna její neustálá a rychlá obměna. Nejefektivnější je zde instalace uklidňovacího přítoku u dna nádrže. Z těchto nádrží je pak
voda sací soupravou odčerpána speciálními čerpadly do vnitřních rozvodů užitkové vody, které
nesmí být nikdy propojeny s pitnou vodou z vodovodu. Čerpadla, často nazývané jako domácí
vodárny, jsou speciálně upraveny trojcestným ventilem tak, aby při vyčerpání vody z nádrže bylo
zabráněno běhu na prázdno. Při vyčerpání nádrže tedy čerpadlo automaticky přepne na vodu
z vodovodního řádu. [1, 4]
Takovýmto využíváním dešťových vod lze docílit výrazných úspor na spotřebě pitné vody
a s tím souvisejících nákladů, jelikož při zajištění dostatečného množství dešťových vod lze úplně odbourat potřebu pitné vody pro splachováním toalet, zalévání a úklid, jež tvoří většinu celkové spotřeby vody ve školských zařízeních. Zároveň se jedná o velmi ekologické řešení, které
v podstatě nahrazuje dešťovou kanalizaci.
98
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Obr. 1 Technologie pro využívání dešťové vody
Využití šedých odpadních vod
Ve školských zařízeních se mimo odpadní vody dešťové produkuje také velké množství vod šedých, převážně tedy vod z umyvadel, případně sprch. Tyto druhy vod zde zastupují obrovské
množství odpadních vod, které běžně odvádíme do kanalizace, avšak i tyto vody lze po patřičném vyčištění dále využívat pro různé účely namísto vody pitné.
Technologie čištění těchto šedých vod je zde již poněkud náročnější oproti vodám dešťovým,
jelikož vody šedé jsou znečištěny použitím. Abychom mohli s šedými vodami nakládat, musíme
mít zajištěno rozdělení odpadních vod, respektive disponovat oddílnou vnitřní kanalizací, zvlášť
pro šedé vody, které budou dále využívány a zvlášť kanalizací pro ostatní odpadní vody jako
jsou např. splašky z toalet. Z hlediska kvality lze dále šedé vody rozdělit podle druhu jejich
vzniku, kde se jedná o [2]:




neseparované šedé vody,
šedé vody z umyvadel, sprch a van,
šedé vody z kuchyní a myček nádobí,
šedé vody z praček.
Každý zdroj původu těchto vod je charakteristický svým znečištěním, přičemž však nejmenším
stupněm znečištění disponují právě vody ze sprch, van a umyvadel, které ve školských zařízeních převažují. Naopak nejvíce znečištěné bývají vody z kuchyní, obsahující zpravidla vyšší ob-
99
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
sah zbytků. Na tomto základě pak lze šedé vody rozdělit na vody šedé vhodné a podmíněně
vhodné, kterými jsou právě zatížené vody z kuchyní.
Samotné proces čištění pak probíhá na základě přitékající separované šedé vody do akumulační
nádrže, před kterou je instalováno mechanické předčištění pro hrubé nečistoty. V samotné akumulační nádrži, jejíž velikost začíná na několika desítkách litrů a závisí zejména na velikosti
produkce šedých vod, je upravována tvrdost vody na požadované pH. Odtud jsou zachycené vody přečerpávány do reakční nádrže, kde je voda provzdušňována. V reakční nádrži je instalován
membránový filtr pro samotné čištění šedé vody zachycující případné kaly. Odtud je permeát,
neboli vyčištěná voda přečerpávaná do další akumulační nádrže na již vyčištěné vody. V této
nádrži je pak instalováno automatické čerpadlo, podobné jako domácí vodárna u dešťových vod,
která vodu vytlačuje do rozvodů, které mohou být v prostoru za čerpadlem osazeny UV lampou
pro desinfekci vyčištěných vod, případně dochlorovacím zařízením. Takto vyčištěným šedým
vodám se říká vody bílé. [4]
Obr. 2 Technologie pro čištění šedé vody [4]
Tyto bílé vody, respektive vyčištěné šedé vody mohou být zpětně využity nejen pro zalévání,
nebo splachování WC, ale mohou být využity i jako voda na mytí nádobí, čímž je opět docíleno
snížení spotřeby pitné vody.
Závěry
V dnešní době je kladen stále větší důraz na trvale udržitelný rozvoj staveb a z tohoto pohledu se
zdají být možnosti využití odpadních vod velice ekonomicky i technicky přínosné. Situace je
však taková, že v praxi existuje nesčetný počet školských zařízení, ale i dalších staveb, kde by
bylo tyto technologie vhodné využít, ale bohužel se tak většinou neděje. Tento fakt je způsoben
100
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
zejména zvýšenými náklady na pořízení dané technologie, avšak tato investice je díky obrovské
úspoře na spotřebě pitné vody relativně dobře návratová. Tyto technologie byly v praxi využity
na několika menších stavbách, kde se tyto počáteční investice posuzovaly. Návratnost na pořízení technologií pro nakládání s odpadními vodami se u těchto projektů pohybovala v rozmezí 4 až
10 let, přičemž se tato doba samozřejmě odvíjí zejména od typu stavby a od velikosti produkce
odpadních vod. Zde však mají školská zařízení díky velikosti produkce a potřeby vody náskok
například oproti běžným stavbám pro bydlení a návratnost investic do těchto technologií se tak
dá předpokládat menší než u menších staveb. I přes to je ale nutné si uvědomit, že návratnost 10
let není nikterak závratná v porovnání s návrhovou životností staveb, která je zpravidla několikanásobně vyšší. Je rovněž jasné, že investice do těchto technologií se vyplatí lépe u novostavby,
případně při kompletní rekonstrukci, kdy jsou vnitřní rozvody vody a kanalizace nově budovány,
jelikož je zde zpravidla zapotřebí provést oddílné rozvody vody pitné a vody užitkové a také
oddílné rozvody odpadních vod a separovat tak vody šedé od splašků z toalet apod. Celkově jsou
dnes tyto technologie často podceňovány a nejsou v rozšířené míře aplikována v praxi tak, jak je
tomu u vyspělejších zemí a to i přesto, že právě v těchto technologiích je budoucnost skrývající
minimalizaci nákladů na hospodaření jednotlivých staveb. [2]
Poděkování
Příspěvek byl realizován za finančního přispění MŠMT, podporou specifického vysokoškolského výzkumu Studentské grantové soutěže VŠB-TU Ostrava pod identifikačním číslem
SP2014/140.
Seznam literatury
[1] ASB portál. [online], dostupné z www.asb-portal.cz
[2] Portál TZB-info. [online], dostupné z www.tzb-info.cz
[3] Projekt „Voda a životní prostředí Moravskoslezského kraje“. [online], dostupné
z www.rccv.vsb.cz/mostech/voda
[4] Společnost ASIO, spol. s.r.o. [online], dostupné z www.asio.cz
[5] Vyhláška č. 120/2011 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích
101
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ NA FAST VUT V BRNĚ Tomáš Vymazal 16, Jan Jandora 17 Abstrakt
V roce 2013 byla zahájena výuka studijního programu Městské inženýrství, který je zaměřen na
problematiku urbanismu a územního plánování, veřejné infrastruktury, městských staveb pro
bydlení, občanské vybavenosti, průmyslového stavitelství, stavební ekonomiky, moderního řízení atd. Příspěvek popisuje studijní program Městské inženýrství, jeho strukturu, možnosti uplatnění jeho absolventů v praxi a příležitosti pro další rozvoj tohoto moderního oboru.
Charakteristika bakalářského studijního programu
Vlastní studijní program „Městské inženýrství“ je zaměřen především na problematiku urbanismu a územního plánování, veřejné infrastruktury, městských staveb pro bydlení, občanské vybavenosti, průmyslového stavitelství, atd. Studijní program zahrnuje předměty teoretické (např.
matematika, fyzika, ekonomie, informatika atd.), ve kterých student získává potřebnou úroveň
vědomostí pro zvládnutí následného studia předmětů odborných (např. územní plánování, veřejné stavební investice atd.).
V závěru svého studia pod odborným a metodickým vedením akademického pracovníka student
samostatně zpracovává bakalářskou práci, ve které řeší náročnější, individuálně zadaný odborný
problém. Tuto práci následně obhajuje před komisí pro státní bakalářské zkoušky. Bakalářský
studijní program „Městské inženýrství“ je kompatibilní s bakalářskými programy ostatních stavebních škol při českých technických univerzitách a umožňuje, v duchu Boloňské deklarace,
pokračovat v dalším odborném studiu magisterských studijních programů nejen na sesterských
českých vysokých školách, ale i na univerzitách v zahraničí.
16
prof. Ing. Jozef Kriš, PhD., Slovenská technická univerzita, Stavebná fakulta, Katedra zdravotného
a environmentálneho inžinierstva, [email protected]
17
prof. Ing. Jozef Kriš, PhD., Slovenská technická univerzita, Stavebná fakulta, Katedra zdravotného
a environmentálneho inžinierstva, [email protected]
102
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Profil absolventa
Studijní profil absolventa čtyřletého bakalářského studijního program (dále jen BSP) Městské
inženýrství na Fakultě stavební VUT v Brně je dán jeho uplatnitelností v praxi i předpokládaným
postavením na trhu práce. Tomu odpovídá i skladba předmětů studijního programu, který je založen na vyváženém poměru teoretických a odborných disciplín. Absolvent je po ukončení studia
bakalářem se stavebně-technickým, ekonomicko-technickým a ekologicko-technickým vzděláním.
Absolvent získá znalosti a dovednosti, které uplatní při administraci a při provádění řízení v přípravných fázích investičního procesu a inženýrské činnosti, pořizování územně plánovacích
podkladů, v oblastech plánování, výstavby, rekonstrukcí, údržby a zajištění provozu měst a obcí.
Může nalézt uplatnění ve funkcích vyžadujících schopnost plnění odborných úkolů v aparátu
veřejné správy. Vzhledem k širokému spektru skladby předmětů obsažených v studijních plánech najdou absolventi uplatnění i ve sféře dodavatelské (ve firmách zabývající se investorskou,
inženýrskou a projektovou činností).
Následně si absolvent může své odborné vzdělání prohlubovat v rámci nabídky celoživotního
vzdělávání, popř. při splnění podmínek přijetí i v navazujících magisterských programech vysokoškolského studia. Po splnění předepsané praxe může získat autorizaci jako technik udělovanou
Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Cílem studia je nejen zvládnutí teoretických a odborných předmětů umožňujících samostatné
řešení a rozhodování o všech složitějších problémů spojených se zajištěním provozu měst a obcí,
ale i poskytnout trhu práce absolventa, který je pro státní správu zajímavý z důvodu přípravy ke
zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, která je pro budoucí zaměstnání absolventa nezbytná a je
jí garantována dostatečná úroveň znalostí v oblastech práva, pozemního stavitelství a územního
plánování.
Studijní plán BSP Městské inženýrství
Na tvorbě prvního návrhu studijního plánu spolupracovalo pouze několik kolegů a kolegyň, kteří, byť nejsou urbanisty či městskými inženýry měli zájem a potřebný entuziasmus k vytvoření
základů pro vznik tohoto studijního programu na FAST VUT v Brně. První schůzka zástupců
FAST a Ministerstva pro místní rozvoj ČR nad v té době velmi skromným návrhem studijního
plánu proběhla, 1. 11. 2010 a dala směr naší další práci. Na základě výsledků této schůzky byly
při tvorbě studijního plánu co možná nejvíce brány v úvahu požadavky a připomínky MMR ČR.
Jednalo se zejména o důraz na přípravu absolventů na jejich budoucí práci v oblastech:

pořizování územně plánovacích podkladů,

statistiky a analýzy trendů,

ekologie území, a

právní znalosti, zejména stavební právo, zákon o krajích, zákon o obcích, správní řád.
103
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Následovala úprava studijního plánu a jeho připomínkování zástupci jednotlivých zúčastněných
studijních oborů či klíčových ústavů. Tato fáze nebyla jednoduchá, neboť např. zejména zástupci
předmětů z oboru „Konstrukce“ trvali na co největším podílu výuky „jejich“ předmětů na úkor
výuky ve které byly zohledněny výše uvedené požadavky. Výsledný studijní plán je vidět na
obr. 1. Podrobněji viz [1].
Studijní plán je rovněž zároveň přípravou zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle § 21 zákona
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů [2].
Obr. 1 Studijní plán bakalářského studijního programu
104
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Soutěž o cenu Ing. arch. Mojmíra Kyselky
Vedoucí oboru BSP Městské inženýrství vyhlašuje každoročně soutěž studentských prací o Cenu
Mojmíra Kyselky pro studenty bakalářského studijního programu „Městské inženýrství“ FAST
VUT v Brně.
Ing. arch Mojmír Kyselka starší absolvoval studium architektury a pozemního stavitelství na
České vysoké škole technické v Brně, zejména u profesorů Králíka, Liebshera, Fishera a Syřiště.
Již od roku 1927 projektoval a realizoval rodinné domy a v roce 1928 započal svoji práci pro
Magistrát města Brna, jako vrchní technický rada regulačního referátu města. Zde pracoval také
v projektové kanceláři města vedené Bohuslavem Fuchsem a Jindřichem Kumpoštem. Městu
Brnu zůstal po celý pracovní život věrný s výjimkou nuceného penzionování v letech 1944 – 45.
V roce 1962 odchází do důchodu ve funkci vedoucího územního plánu odboru výstavby a územního plánování Národního výboru města Brna. Po jeho odchodu byl z této funkce a odboru ustaven Útvar hlavního architekta a od jeho začátku byl členem poradního sboru ÚHA. Jeho architektonická tvorba byla tedy omezována povinnostmi urbanistického úředníka. Regulační urbanistické návrhy, rozhodnutí a doporučení, která vydával, se často realizovala velmi tvůrčím způsobem, ale anonymním způsobem. Za významnou regulační zásluhu je možno považovat také jeho
rozhodnutí o nezastavění některých klíčových pozemků, které tak zůstaly zachovány pro hodnotnější stavební díla. Realizována byla celá řada jeho návrhů, např. rodinný dům na Rezkově
ulici v Brně či vlastní vila na Tomešově ulici. Nejvýznamnější funkcionalistické veřejné stavby v
Brně – Masarykovy školy v Černých polích a ředitelství plynáren na Radlase však projektoval a
realizoval jako městský architekt. Od počátků své tvůrčí činnosti se Mojmír Kyselka účastnil
architektonických a urbanistických soutěží. Nejvýznamnější vítězství – a následující realizace
škol v Přerově (s J. Poláškem) 1932 a další byly magistrátnímu úředníkovy povoleny. Poválečná
plejáda soutěží – např. na divadlo v Brně, okružní třída v Brně, vyvrcholila I. cenou v soutěži na
hotel International na Husově ulici v Brně (s M. Steinhauserem). Ta určila všechny hlavní zásady pro následný projekt brněnského Stavoprojektu. V roce 1937 byl oceněn stříbrnou medailí
Světové výstavy umění a techniky v Paříži za Masarykovy školy v Brně, Černých polích, v roce
1956 Cenou města Brna za rekonstrukci Domu pánů z Kunštátu a v roce 1961 Za zásluhy o výstavbu [3].
Hlavním účelem soutěže, je:

aktivní zapojení studentů do získávání a prezentace svých znalostí v pracích, které jsou
podnětné, technicky, ekonomicky a esteticky přínosné;

znázornit rozmanitost a široký záběr oboru „městské inženýrství“;

demonstrovat výhody synergických efektů multioborového městského inženýrství ve
spolupráci odborníků, techniků, vlastníků, správy, samosprávy a obyvatel pro zvýšení
kvality života;
105
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

propagovat názory, nápady a vize na utváření měst a obcí tak, jak jsou popsány v Nové
Aténské chartě při respektování principů udržitelného rozvoje;

vyzdvihnout rostoucí význam konceptu „územní soudržnosti" a ukázat na příkladech studií, plánů a projektů, jak „městští inženýři“ a další aktéři územního rozvoje dokážou v
dnešním propojeném světě formulovat společné vize napříč obory;

ukázat veřejnosti a zejména odborné veřejnosti možné příklady projektů a realizací, díky
nimž lze charakterizovat a propagovat obor městské inženýrství.
Soutěž je vypisována v následujících kategoriích:
A.
urbanismus a disciplíny územního a regionálního plánování;
B.
asanace a rekultivace krajiny;
C.
stavby pro technické vybavení města a ochranu životního prostředí;
D.
efektivnost investic a jejich financování, investiční proces;
E.
právní a legislativní aspekty ve výstavbě a správě územních celků, měst a obcí;
F.
environmentálně vyspělá stavba pro bydlení.
Při posuzování budou zohledněna následující kritéria:

aplikace principů udržitelného rozvoje, zejména s ohledem na environmentální problematiku při vystižení hlavních socioekonomických přínosů pro obyvatele ve smyslu pohody
prostředí, vyšší bezpečnosti a větší efektivnosti;

bylo provedeno komplexní hodnocení kvality budovy (např. nástroj SBTool CZ);

originalita a nekonvenčnost v řešení;

kvalita odborné práce při stanovování konceptu a vhodné použití územně plánovacích
metod a technik;

míra, jakou může být projekt sloužit za příklad pro jiné lokality nebo projekty;

role „městského inženýra“ jako koordinátora a řešitele a jeho přínos k vyřešení problému;

hodnocení ekonomické efektivnosti stavby v rozsahu řešeného projektu.
Návaznost na další studijní programy
Je předpoklad, že navazující magisterský studijní program „Městské inženýrství“ na Fakultě stavební VUT v Brně bude akreditován v průběhu 2 let, tak aby absolventi tohoto bakalářského
studijního programu mohli na něj plynule navázat.
106
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Nicméně absolvent studijního programu „Městské inženýrství“ může rovněž studovat a získat
vzdělání v navazujícím jeden a půlletém navazujícím magisterském studijním programu „Městské stavitelství a inženýrství“ na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava.
Závěr
Bakalářský studijní program Městské inženýrství na FAST VUT v Brně má ve svém prvním
otevřeném ročníku 24 studentů (z původních 169 přihlášek).
Na podzim roku 2010, kdy byly zahájeny práce na přípravě studia, byl jedním z požadavků vedení FAST VUT v Brně, aby bylo využito co možná nejvíce stávajících předmětů napříč všemi
studijními programy a obory. Tento požadavek se podařilo splnit z 90 %. V navazujícím magisterském studiu, jehož návrh se v současné době začíná připravovat, je snaha udržet stejný trend,
tj. méně předmětů teoretického základu a předmětů z oblasti navrhování konstrukcí a více předmětů, které jsou žádoucí pro rozvoj odborných znalostí a dovedností městského inženýra.
Na samý závěr dovolte autorům příspěvku a celé oborové radě studijního programu Městské
inženýrství vyjádřit naději, že se absolventům tohoto studijního programu podaří přispět k trvale
udržitelnému rozvoji výstavby, k realizaci projektů, na které budou právem hrdi a snad se jim
podaří umírnit některé zejména developerské projekty, které mohou v budoucnu být realizovány
a mohou znehodnotit prostředí nejen měst a obcí, ale i krajiny a celého regionu.
Literatura
[1] [online]
http://www.fce.vutbr.cz/studium/programy/programy.asp?progid=27 [cit. 11. 4. 2014]
[2] Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících uzemních samosprávných celků a o změně některých
zákonů ze dne 13. 6. 2002 ve znění pozdějších předpisů
[3] [online] http://www.archiweb.cz/mojmir-kyselka-st [cit. 11. 4. 2014]
107
Karlovarský kraj je místem skvělých zážitků
Kraj léčivých minerálních pramenů, magických hradů i zámků a překvapivě půvabné přírody je
odjakživa vyhledávaným cílem lázeňských hostů a turistů. Na oblibě ale získává i doma
v Čechách – cyklisté, vodáci, návštěvníci památek i vyznavači adrenalinových zážitků by o tom
mohli vyprávět.
Zážitkem číslo jedna je pro cyklisty v Karlovarském kraji jízda po cyklostezce Ohře. Ta vede od
státní hranice po bývalé železniční trati za krásou hrázděného města Chebu s hradem a černou
věží, historickým náměstím se Špalíčkem, revitalizované podhradí s románskou hradní architekturou. Nad jejím údolím je na jedné straně masív Krušných hor a na straně druhé tabule Slavkovského lesa s nespočtem minerálních pramenů a historií těžby stříbra a barevných kovů. Na Sokolovsku jistě zaujme přeměna krajiny v důsledku zahlazování předchozí těžby hnědého uhlí. Architekturu krajiny dotváří statek Bernard v Královském Poříčí s interaktivním modelem řeky
Ohře a centrem zapomenutých řemesel. Další putování vede na královský hrad Loket a do přírodního amfiteátru pod hradem v bezprostřední blízkosti řeky a historického centra města. Teplé
minerální prameny daly vzniknout Karlovým Varům a tradici lázeňství. Hrady, zámky, rozhledny, navazující naučné stezky, muzea, dálkové pohledy do krajiny a setkání s přírodními památkami umocní zážitek z průjezdu 100 km dlouhé trasy podél řeky Ohře. Cyklisté mají v kraji
k dispozici celkem 2 006 km kvalitně značených tras, více na www.kr-karlovarsky.cz/cyklo.
Stále více nabývá na popularitě církevní turistika. Její vyznavači by si rozhodně neměli nechat
ujít románský relikviář sv. Maura, národní kulturní památku uloženou na zámku v Bečově, klášter premonstrátů v Teplé, v jehož areálu je druhá největší historická knihovna v Čechách, nebo
Posvátný okrsek Ostrov, kterému dominuje Einsiedelnská kaple. „Živá je stále i tradice hornictví, kterou připomíná například veřejnosti přístupný důl Svornost v Jáchymově, kde se těžilo
stříbro i uranová ruda, hornické muzeum v Krásně nebo krušnohorské Vlčí jámy jako pozůstatek
těžby cínu,“ vyjmenoval hejtman Josef Novotný.
Jste příznivci neotřelých dobrodružství? Pak tedy stojí za vidění sokolovský „jaderný kryt“ a
muzeum techniky, kde se dá i přenocovat, tlak vám rozhodně stoupne na motokárové dráze
Kartarena Ypsilonka v Chebu, děti vezměte s sebou do lanového parku na Plešivci, v Karlových
Varech na Svatém Linhartu nebo v Adrenalin Parku Mariánské Lázně.
A jestli snad hledáte ještě něco jiného a zvláštního, určitě to najdete na krajském portálu Živý
kraj (www.zivykraj.cz), kde má Karlovarský kraj kompletní nabídku toho nejlepšího, co můžete
v regionu zažít, vidět a vnímat všemi smysly. Inspirovat se můžete také prostřednictvím krajské
fotobanky (www.kvpoint.cz).
Pozvánka na jubilejní 20. ročník mezinárodní konference Karlovy Vary 2015
CÍRKEVNÍ STAVBY A MĚSTO
5. června 2015
Městské inženýrství Karlovy Vary 2014 „ŠKOLSTVÍ A MĚSTO“
Sborník referátů 19. mezinárodní konference
Editor: Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
Vydalo Informační centrum ČKAIT, s.r.o., Sokolská 15, Praha 2
1. vydání
Tisk a knihařské zpracování: Nová tiskárna Pelhřimov spol. s r.o., Krasíkovická 1787, Pelhřimov
Náklad: 170 ks
Stran: 120
Praha, květen 2014
ISBN 978-80-87438-52-7

Obsah - čkait

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva - Spa Hotel Thermal

Den rodin 2016

426005 MHD 3 - Ostrov nám. - Pru˚myslová zóna