stáhnout (*, 1.17 MB)
Transkript
stáhnout (*, 1.17 MB)
8/V. sezona I/2009 Dvakrát během jediného týdne se na Folimance potkaly dva dlouhodobě nejlepší české týmy. Basketbalistky ZVVZ USK Praha nejprve podlehly brněnskému Gambrinusu v dohrávce 16. kola základní části o 18 bodů, avšak minulou sobotu mu v 2. kole nadstavby vrátily sedm dní starou porážku i s úroky. Suverénní poločasové vedení o 20 bodů, celkových 100 nastřílených bodů a přesvědčivé vítězství v poměru 100:83 hovoří za všechny komentáře. aktuálně ZVVZ USK Praha čeká na evropské scéně náročná odveta se Spartakem Moskva aktuálně ztratit kohezi hry v pětici a hrát individualisticky. Myslím si, že tyhle záměry, o kterých jsme mluvili před zápasem a na které jsme se na trénincích zaměřili, se nám podařilo splnit, a to hlavně v důležité druhé čtvrtině, která celý zápas rozhodla.“ Naše družstvo porazilo obhájkyně titulu v této sezoně již podruhé a má s nimi tedy aktivní bilanci 2-1. Několik dní stará výhra navíc v žádném případě nebyla dílem náhody či štěstí, ale byla naprosto zasloužená, což může mít pozitivní dopad na psychiku všech hráček. „To v každém případě ano, ale teď je potřeba se co nejlépe vyrovnat se zápasy v Eurolize,“ obrátil Lubor Blažek své myšlenky „do Evropy“. „Samozřejmě, že to byl příjemný pohled, protože trvalo roky, než člověk v utkání s Brnem zažil takovýhle zápas,“ vyznal se ze svých pocitů hlavní trenér Lubor Blažek. Své hráčky mohl po jednom z nejpovedenějších zápasů probíhající sezony pochválit. „Byl jsem hrozně rád, že jsme na hřišti dokázali plnit to, co jsme si řekli.“ Co přesně měl kouč ZVVZ USK na mysli? „Pro tenhle zápas jsme měli několik cílů. Tím prvním byl kvalitní útočný i obranný doskok.“ Není pochyb o tom, že hráčky v modrožlutých dresech si vzaly slova svých trenérů jaksepatří k srdci, vždyť na doskoku doslova kralovaly. Poměr doskočených míčů byl 44 – 30, propastný rozdíl byl zejména v počtu útočných doskoků: 21 – 8!!! „Dalším cílem byla hra v obraně podle našich pravidel,“ pokračoval Blažek, „a co se týkalo postupného útoku, nechtěli jsme Tam čeká basketbalistky ZVVZ USK další velice kvalitní soupeř, moskevský Spartak. Vítěz skupiny D je pochopitelně jasným favoritem, neboť si brousí zuby na triumf v celé soutěži. „Je to hodně těžký soupeř, ale náš tým chce udělat maximum pro co nejlepší výsledek. Nejdůležitější bude naše hra v obraně. Musíme se snažit co nejvíce snížit počet jejich zakončení, čili mít kvalitní obranný doskok.“ Při čtení tohoto magazínu již víte, jak náš tým dopadl v prvním utkání v Rusku. Odveta je na programu v Praze hned o tři dny později, tedy v pátek 30. ledna - hrát se bude od 18 hodin. Všichni fanoušci našeho klubu jsou na Folimanku srdečně zváni, vždyť vidět v České republice světové hvězdy Lauren Jackson, Dianu Taurasi či Sue Bird se nepoštěstí každý den! Už několikrát jsme se s Terezou Peckovou sešli k rozhovoru pro Magazín ZVVZ USK Praha, neboť je navzdory svému mládí jednou ze služebně nejstarších hráček našeho klubu. I proto jsme tentokrát vybírali téma našeho povídání spolu. „A co takhle mluvit o škole?“ překvapila mě Tereza svým návrhem. „Teď jsem udělala nějakou zkoušku, tak by to mohlo být dobré téma, ne?“ rozesmála se vzápětí. A tak jsme hovořili převážně o jejím studiu. Co momentálně studuješ? Vysokou školu ekonomie a managementu, obor komunikace a lidské zdroje. Jsem tam od října. Pokud ale vím, tak jsi studovala jinde… Po gymplu jsem šla na Filozofickou fakultu, tam jsem vydržela do konce prvního semestru, protože se to moc nedalo stíhat. Minulý rok jsem byla asi tři měsíce na FTVS, kde to bylo hrozně těžké kvůli absencím. Na nějaké semináře jsme mohli mít třeba dvě absence za semestr a já jsem je měla za první měsíc (rozesměje se). Dá se tedy říct, že jsi byla ve fázi hledání, která škola půjde časově skloubit s basketbalem? Jo, přesně tak. Teďka to vypadá, že by to šlo, protože to je i dálkově. Docela to jde. Proč sis vybrala právě tenhle obor? On s tím přišel Láda Burián (masér – pozn. aut.). Říkal, že tam chodí hodně sportovců a že je dobré, že je to dálkové studium. Zatím to s basketem zvládám v pohodě, už mám i nějakou zkoušku (znovu se rozesměje). Je teda tvým cílem nějakou školu vystudovat? rozhovor S Terezou Peckovou převážně nevážně o studiu a také o basketbalu rozhovor Jo, jo, tuhle školu bych chtěla dodělat. Se mnou to chtěly dělat i Kamča (Štěpánová) s Hary (Michaela Hartigová), jenomže nestihly zápis, protože zrovna hrály někde v zahraničí. Kamča říkala, že asi začne chodit od ledna, protože oni to mají místo semestrů na trimestry, takže každý rok má tři části a můžeš začít kteroukoliv z nich. Mění se s věkem nějak tvůj vztah ke škole? Asi jo (směje se). Já jsem vždycky zkoušela dělat to, co mě baví, třeba FTVS, jenomže jsem zjistila, že není žádná škola, kde by mi dali individuál, nebo kde by to šlo dálkově. Teďka to byla nutnost, abych měla nějakou „vejšku“. K ekonomice nemám žádný vztah, ale nic jiného nějak ani nebylo… Takže tě tahle škola moc nebaví? No, třeba jak jsem teď udělala ty zkoušky, tak mě to začalo i docela bavit (hodně se rozesměje). Fakt tam chodím. Ono je dobré, že tahle škola je jednou za čtrnáct dní, takže to docela jde. Není to tak náročné, jako když je škola mezi dvěma tréninkama. To musím ráno pěkně do školy, třeba na sedmou, pak rychle na „raňák“, z raňáku zase na nějakou přednášku a zpátky na odpolední trénink. To mi moc nevyhovovalo. Teď, jednou za 14 dní, je to jistě lepší, je to tak? Jasně. Je to v neděli, vždycky jednou za čtrnáct dní celý den od 9 do 6 do večera. Ale většinou tam vydržím tak do 3 (směje se), pak už se moc nesoustředím. Rodiče mají určitě radost, že ses opět rozhodla studovat, že? To jo, jsou rádi. Doufají, že už to konečně dopadne. Předtím to nesli docela těžce. Když jsi byla mladší, dejme tomu ještě na základní škole, byla jsi spíš tišší dítě, nebo tě bylo hodně vidět a slyšet? Byla jsem spíš taková tichá, ale nějakej šprt jsem určitě nebyla, to vůbec. Spíš jsem seděla někde vzadu a dělala jsem si tam to svoje (rozesměje se). Obraťme list a pojďme k basketbalu. V USK jsi poměrně dlouhou dobu, změnila se nějak tvá pozice v týmu? Já si myslím, že je to tak nějak pořád stejný. Teď si ale víc zahraju, to je dobrý, v tomhle se to změnilo asi nejvíc. A taky už nemusím dělat věci, které jsem musela dělat, když jsem byla nejmladší, třeba před zápasem odtahat nahoru do haly balíky vody pro soupeře. Ne že by mi to vadilo, ale ani mi nevadí, že už to nedělám (směje se). Kde by ses chtěla probudit do svého ideálního dne? Doma v Ústí nad Labem. Jak bys svůj ideální den zahájila? Hlavně bez budíku, abych vstala podle sebe. A pak nějakou dobrou snídaní a dobrou kávou. Co by v ideálním dni nesmělo chybět na stole při obědě? Pizza nebo těstoviny. Anebo oboje �:-) a k pití asi pivo. Co všechno bys chtěla během ideálního dne stihnout? Kdybych se nemusela učit, nebo nemusela na trénink, tak je mi celkem jedno, co by se dělo, nějak bych se určitě zabavila � Zařídit si den podle sebe a nic nemuset, to je můj ideální den. Bylo by v tvém ideálním dni místo pro basketbal? Možná, kdyby byla možnost se jít podívat na nějaký zajímavý zápas, ale jinak asi ne. Jak by vypadal tvůj ideálně strávený večer? rozhovor Nečekala jsi, že budeš na hřišti častěji, hlavně v Evropské lize? Ne, to ne. Já jsem si před sezonou myslela, že půjdu do Hradce, chvíli to tak vypadalo. Docela jsem se na to těšila, protože jsem si říkala, že si víc zahraju, protože jsem si myslela, že tady si moc nezahraju. Naštěstí ale v lize hraju dost, za to jsem ráda. A ta Euroliga… to zas chápu, že tam hrají cizinky a ty, co mají víc zkušeností. Jsem ráda, že si zahraju naší ligu. Troufla by sis na Evropskou ligu? No, nevím… (dlouho přemýšlí). To je těžká otázka. Fakt nevím. Já jsem ráda, že jsem si zkusila zahrát proti takovým týmům před sezonou, třeba když jsme byli na turnaji v Istanbulu. Jinak je to těžký říct, já nemám vůbec žádné zkušenosti z takovýchhle zápasů. Občas tam naskočím a beru to tak, že každá minuta je pro mě dobrá. Večer bych strávila s kamarády, třeba v kině nebo na koncertě, to už je celkem jedno. Už jsi prožila nějaký ideální den? Už celkem hodněkrát, hlavně v létě o prázdninách. Jak basketbal ovlivnil tvůj život? PROFIL říkala, že o nic nejde, Jméno: Kate řina Elhotová Stále chodím na střední školu, že jsem taky Věk: 19 let takže věčně něco nestíhám člověk jako Výška: 176 cm a věnuji se více věcem najedony. Nyní to Pozice: roze h rá va nou, což není nikdy dobře, prohodnotím jako čka Číslo dresu: 15 tože když něco chcete dělat velice cenné, pořádně, musíte tomu věnovat nejen kvůli tomu, dostatek času. Basketbal mě ovlivnil radiproti jakým osobnoskálně ve více směrech. Člověk je určitě dis- tem jsem měla možnost hrát. ciplinovaný, musí chodit včas, musí si umět Jaký okamžik tvé kariéry věci dobře naplánovat dopředu atd. Při považuješ za zlomový? basketu si dokážu duševně odpočinout, Jeden ze zlomových okamžiků byl přestup kdykoli mě něco trápí, a hlavně, dáte si z prvního týmu, kde jsem hrála (bývalé do těla spolu s dobrou partou lidí. Kvůli Kompresory Praha) do Slovanky Praha. tomu však musím některé věci obětovat. Ze Tady jsem se začala hodně zlepšovat začátku pro mě bylo těžké určit si priority. a poznávat, že basketbal je tvrdá dřina. Jaký je tvůj nejsilnější basA jako druhý na to navazující a neméně ketbalový zážitek? důležitý stupínek byl přestup z Nuslí právě Asi zápas na olympiádě v Číně proti do USK. Tady jsem začala svou profesionárodnímu týmu USA. To, jak jsem se při nální basketbalovou kariéru a jsem ráda, zápase cítila, asi nenahradí žádný můj že o mě byl v tak brzkém věku zájem. dosavadní zážitek, i když jsem si to uvěJakou nejcennější radu jsi domila až později. Před zápasem jsem si kdy dostala od trenéra? Každá rada trenéra je cenná, protože vidíte, že má o vás zájem a snaží se vám poradit, abyste se mohli dál zlepšovat. Můj děda mi ale dost často říkával: „Morálka a dřina je mnohem víc, než jen talent.“ A když si tohle zopakuju, občas si uvědomím, že to, co dělám, není tak úplně správné. Tohle mě vždy nakopne k tomu, abych ze sebe vydala ještě něco navíc. Jaká je tvoje rada začínajícím basketbalistům? Nejdůležitější je na sobě neustále pracovat, protože pořád můžete být lepší. Hlavně, jak už jsem psala, morálka a dřina je důležitější než talent, takže když budete pilně trénovat a dělat něco navíc, brzy ostatní předběhnete ve všech ohledech. já a basketbal Už jsem pochopila, jaké jsou priority, říká Kateřina Elhotová Moje město. Takový je název zbrusu nové, originální rubriky, ve které vám všechny hráčky i členové realizačního týmu ZVVZ USK Praha postupně přiblíží místa, v nichž žijí a která jsou jím domovem. Osmá „na řadě“ je zkušená pivotka Ivanka Matič, která nejprve krátce pohovořila o Srbsku a poté vybrala pět zajímavých a pro ni něčím výjimečných míst ve svém rodném městě Bělehradě. 1. Srbsko je ideální destinací pro každého, kdo hledá dobrodružnou dovolenou, kdo nerad cestuje příliš daleko a kdo rád poznává místní lidi a zvyky. Budete mít pocit, že jste se ocitli na nějakém exotickém místě, kde se mísí islám, pravoslaví a římské katolictví a v minulosti i socialismus s kapitalismem. Bělehrad je hlavní a také největší město Srbska. Leží na dvou mezinárodních vodních cestách, na soutoku Dunaje a Sávy. Bělehrad je jedno z nejstarších měst v Evropě s archeologickými nalezištěmi, dokladujícími rané osídlení již od 6. století před Kristem. 1. SKADARLIJA je krátká a klikatá ulička, jedna z turisticky nejzajímavějších. Najdete na ní známé restaurace a hotely, galerie, obchůdky se starožitnostmi a suvenýry a známou kašnu „Sebilj“. V této ulici také můžete poslouchat kapely, hrající buď tradiční balkánské nebo cikánské písně, dále uvidíte herce předvádět své umění volně na ulici, bývají oděni v tradičních srbských krojích. Pokud pojedete do Bělehradu, tuto uličku určitě musíte navštívit a v nějaké místní restauraci ochutnat speciality srbské kuchyně, například „roštilj“ (grilované maso) s místním pivem. Touto atraktivní uličkou prý projde na 20 000 lidí za den. 2. KALEMEGDAN (turecky „Hradní náměstí“) je park v samotném srdci starého města. Obyvatelé Bělehradu, stejně jako turisté, si v něm užívají moje město Ivanka Matič představuje své rodné město Bělehrad bezpočetných stezek, vhodných k procházkám a zároveň umění, které vidíte všude kolem sebe - kašny, sochy, obrazy a historické architektonické památky, jež jsou pozůstatkem původního městského opevnění (brána Zindaw, Hodinová věž…). 3. KNĚZ MIHAJLOVA (ulice prince Michala) je hlavní pěší zóna města – je to nejen promenáda plná obchodů, ale také státem chráněná památka, neboť je to jedna z nejstarších ulic ve městě. Architektura této třídy pochází z 70. let 19. století – z této fáze výstavby města se zde zachovalo velké množství . impresivních budov – např. renesančně vystavěný dům Marka Stojanoviče, hotel Srbska Koruna ve stylu romantismu, kavárna jménem „Grčka kralica“ („Řecká královna“) ve stylu akademismu a spousta dalších. 3 moje město 2. 5. Pro zpříjemnění večera Bělehrad nabízí mnoho živých a hudbou pulsujících klubů, které zavírají až se svítáním. Ty nejznámější jsou roztroušeny po nábřežích Sávy a Dunaje. Turisté ze sousedních zemí – Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska – často přijíždějí trávit víkend do Bělehradu právě kvůli proslulé přátelské atmosféře nočního města s příjemnými kluby a bary s levnými drinky. Mezi podniky bělehradské alternativní scény patří kluby „Akademija“ a „KST“ (studentský klub v budově Technické Univerzity). Tak tohle je náš Bělehrad. Pokud budete mít čas a náladu, určitě nás přijeďte navštívit, rozhodně vám máme co ukázat. 4. HRAM SVETOG SAVE (Chrám sv. Sávy) je největší pravoslavná katedrála . na světě. Je zasvěcen sv. Sávovi, zakladateli srbské pravoslavné církve a důležité postavě srbských středověkých dějin. Tato katedrála je také nejmonumentálnější památkou města, nemůžete ji přehlédnout. 4 Vydává: SK Folimanka, Redakce: René Peška, Ondřej Dufek, Foto: Luděk Šipla. Kontakt: [email protected], [email protected], www.uskbasket.cz