Pastičky 1

Tak tohle je nová redakční rada : Markéta – Bačík
Markéta – Vozi,
Stefanie – Stojka
Zdeňka – Digi
Nikola D.
Nikola – Bobr, od 27. 10 Míša – Kis
Anička
Slovo redakce:
Tak to budete „čumět!“ Uţ jsme se na to těšily celý minulý rok. A teď je to tady a my nevíme,
co si s tím počneme.. Ale jedno víme: Ţe to bude nejlepší číslo, které tady kdy bylo. A jestli
né, tak seţerem chcíplou kočku.
Tak to jsme si trochu zamachrovaly, ale teď po pravdě. Bude to těţké. Spoléháme na paní
učitelku Klaškovou.
Doufáme, ţe se zapojí i ostatní spoluţáci a třeba i dospělci.
BÁSNIČKA – první kolektivní počin na úvodní schůzce redakce
Jaro, léto, podzim, zima
ve škole je vţdycky príma – uţ nás chytá rýma.
Nepůjdeme do školy
budem šťastny v posteli.
A ta naše Vyhlídka
je jak velká přehlídka. (čeho?)
DRBKY NOVINEČKY
DRBEČKY NOVINKY NOVINY
ZPRÁVY ZPRÁVKY
ZPRÁVIČKY
DRBY
Školní rok zahájen 1. 9. 2008 a hned jsme se museli učit!
Na začátku září porodila Miluška holčičku Milušku. Dostala zrušku a bydlí u
tatínka a chodí
občas do školy v Šumperku.Vypadá to jako idylka, ale teď uţ je to zase jinak.
23. 9. Dopravní hřiště s panem Luštíkem a s panem Taclem. Saša a Verča odtud utekly.
24. 9. Představení Bezpečnost silničního provozu THE ACTION – BESIP Tour 2008. Líčí pomocí
multimediálních prostředků jak můţe noc strávená na diskotéce vyústit ve smrt nebo trvalou invaliditu
při dopravní nehodě.
No stálo to za to. Bylo to hodně smutné. Mladí lidé na diskotékách pijí a pak sednou za volant a my
jsme viděli ty následky (utrţená půlka obličeje, umírající mladí lidé)
9. 10. Praha , viz samostatná reportáţ Markéty Vozi
14.10. Úřad práce v Šumperku, viz podrobnější zpráva Nikoly D.
23.10. Linoryt a tisk na tričko v Domě dětí U radnice s paní uč. Kubelovou a Klaškovou. Byla to
těţká práce. Do prstu se rýpla rýdlem Markéta P a Pamela. Trička se celkem vyvedla.
Černou kaňkou byly kleptománické sklony jedné nebo dvou našich spoluţaček.
Po delší době byla přivezena z útěku Bětka. Sylva je prý těhotná a bude to černoušek. Viděla prý
jeho foto na ultrazvuku.
5. 11. Ekologie a globální problémy, viz zápisky Markéty Bači
5.11. Slavné útěky
PĚT ÚTĚKŮ ZA DEN
Pan vychovatel Chytil chytil dvě útěkářky na nádraţí..
Z TOHO TŘI NEÚSPĚŠNÉ.
V listopadu musel pan Ríša namontovat zámky na všechna okna. Některé holky si totiţ stále hrají
BUNGI JUMPING
12. 11. Prezentace škol
Multikulturní výchova Jiný kraj, jiný mrav- Vila DORIS.
Beseda o AIDS – vyčerpávající poučení o tom, jak se nenakazit zákeřným virem.
Jednu hodinu přednáška, další hodinu naše otázky a odpovědi paní lektorky
z Poradny zdraví v Šumperku. (18.11)
Po dlouhé době se 14. 11. objevila Sabina.
Poprvé sněţilo 19.11.
Ekologie a já – environmentální program ve Vile Doris
V rytmu samby – Brazílie. Další ekoprogram v kině.
4. 12. Soutěţ o sestavení nejlepšího jídelníčku. Porota : dospělci v čele s p. ředitelem.
Vítěz:
Prosinec – p. Klašková zakoupila africké bubny tzv, djambe (8 kusů různé velikosti )
a učí nás na ně hrát. Sama chodí do kurzu.
Umíme na ně zahrát tři výškové polohy – dum , te a nejvyšší ti Hrozně moc nás to baví.
Výborně si vede Pavel a Jirka.
A znovu nepříjemné věci: Ţloutenka typu C a jak se nenakazit. Není to ţádná sradna a nesmíme
na to zapomínat.
(Poradna zdraví a paní doktorka z Olomouce)
A jsou tu Vánoce a spoustu vánočního tvoření a zpívání koled. Umíme zazpívat skoro všechny!!!!!!!
A HLAVNĚ ODJEZDY DOMŮ. Teda, kdo můţe.
Dům dětí mládeţe u radnice nás znovu přijal na výtvarnou dílnu. Tentokrát jsme se učily pravý smalt
a vyráběly jsme si šperky.
14.1. Ekoprogram „Dojde nám to?“ Snad jo! Kdyţ nám to tak tlučou do hlavy.
Zábavný kvíz (samostatná zpráva) 26.1.2009
29.1. VYSVĚDČENÍ. Vysvědčení bylo předáváno na celoškolní komunitě. A taky jsme se měli kaţdý
z nás sebehodnotit a říct, v čem a jak by jsme se mohli zlepšit. Některým to šlo dobře, některým hůře
a někdo neřekl ani slovo.
Soutěţ o nejlepší titulní stranu školního časáku vyhrála Sabina P. Její práci vidíte v tomto čísle
časopisu. Na druhém místě byl Pavel. Jeho návrh bude na titulní straně dalšího čísla.
16. – 19. 2. Zimní olympiáda v Bystřici pod Hostýnem, přesněji na Tesáku.
20. 2. Poradna zdraví nás varovala před poruchami příjmu potravin – anorexií a bulimií a dost pěkně nám vysvětlila,
jak má vypadat zdravá výţiva.
TAK A TADY KONČÍME A DALŠÍ ZPRÁVY V DALŠÍM ČÍSLE.
Kdyţ se
to, o co
Jak se
1. Kaţdý
zeptáme: „Jaká by měla být naše třída ?“ plno dětí se zamyslí nad vzhledem dětí ve třídě. Ale to je právě
nejde. Určitě mě plno lidí chápe, co tím chci říct. A právě proto vás chci přesvědčit, ţe jsou důleţitější
vlastnosti, neţ jen vzhled.
k sobě chovat:
je svým způsobem vyjmečný, zajímavý a taky krásný. Takţe není důvod se zbytečně
povyšovat.
2.Ve třídě jsme si všichni stejným dílem rovni, kaţdý bere v matematice stejnou látku, taktéţ v chemií. A téměř
kaţdý je ve škole za stejným účelem – a to je NĚCO V ŢIVOTĚ DOKÁZAT, ale někteří o toto nemají zájem,
přesto jsme si všichni rovní.
3. Chovej se tak, jak by sis přál/a, aby se k Tobě tak chovaly ostatní děti. Takţe se podle toho všichni zařiďme.
4. Nezneuţívejme slabosti těch mladších a bojácnějších a vzájemně si pomáhejme – vţdycky se zkus vţít do té situace slabšího.
5. Zkusme se nad sebou a svou mluvou zamyslet, líbilo by se ti, kdyby paní učitelka přišla do vyučování a pozdravila by vás „
Čau hňupi“ nebo „Čau hovada“ , určitě by se ti to nelíbilo, to uznej.
6. Hodně se tady pouţívá výraz: „ Co jsi na mě drzá/ý?“ a teď se nad tím zamyslete, není to trochu
blbí?? Jsme
tady věkově stejně staří a taková fráze se sem určitě nehodí. Zkuste zapřemýšlet.
7. Děti a pořádek. Citlivé téma pro některé ţáky. Papírky pod lavicemi, kolem
odpadkového koše a tak. Doma tohle udělat mamince, tak uţ jedna přiletí, tak se
chovejte
tak, aby jste se cítily dobře.
8. Je nás tu pár, učitelé jsou taky jen lidi. Měj k učitelům určitou úctu.
Tak to je něco o chování ve škole. Tak se nad tím zamyslete a buďte k sobě milý,
upřímní a tolerantní.
Majky Vozi , 9. ročník
Naše třída by měla být normální a rozumná. Neměli by lhát učitelům, neměli by
si nadávat a posmívat se ostatním. Prostě by jsme měli drţet za jeden provaz.
Jeden za všechny všichni za jednoho. A hlavně nešikanovat mladší!!! Jsme
přece deváťáci, tak by jsme měli být rozumní. Neměli bychom se pořád hádat a
mlátit se. Být k sobě prostě hodní.
Zdeňka Gambasová 9. ročník
ZÁŘÍ 2008 – MÁME DVĚ STUDENTKY.
ROZHOVOR S NIMI PŘIPRAVILA Markéta Vozáková
Rozhovor s Andreou Szmekovou, která se dostala na Střední
zdravotnickou školu v Šumperku.
1. Jaké byly Tvoje první pocity na střední škole?
Bylo to jiný, nový prostředí, lidi, nebojím se, ale naopak.
Je to úţasný, proto,ţe jsem samostatná a jde to lépe.
2. Jsi vyřízená s toho, ţe Jirka Jozefov utekl ? Jak to proţíváš?
Ano. Moc mě to štve, je mi smutno, ale jednou se vrátí a bude to dobrý (Pozd. Red. No, tak se vráti
a nedopadlo to slavně, den na to co Jirku chytli, tak Annie vzala roha. Je to kretén.)
3.Jak to vidíš do budoucna?
Dobře, pokud mi to půjde a bude mě to bavit, tak to budu chtít dokončit.
4. Všimla jsem si, ţe uţ je to mezi tebou a tvou mámou dobré, jsi šťastná?
Ano, moc šťastná.
5.Jak vycházíš se studenty na střední škole?
Jo, našla jsem si kamarády, takţe dobrý.
6.Kdyţ se kouknu o rok zpět, byla jsi jiná, jen útěky, ale teď je změna?
Uţ mě nebavilo utíkat a dělat si problémy, mám tady oporu ve skupinových vychovatelích –
p. Pudila a pí.Zapletalovou, takţe jsem si uvědomila, ţe tím blbým chováním nic nevyřeším.
7. Všichni ti věří. Zvládneš to? Je být na co pyšná, takţe snad nezklameš.
Já si taky věřím, ţe to zvládnu.
8.Jak by si zhodnotila první týden ve škole?
BOMBA - prostě úţasný.
9. Kdo tě drţel v nejhorším, jestli je někdo takový? Jak ti pomohl?
Pan Pudil. Povídal si semnou o tom, co mě trápí. Za to mu moc děkuji.
10. Co by si vzkázala budoucím studentům?
Radím: „Buďte hodní, jednou se vám to vyplatí.“
Díky za odpovědi.
Andrea utekla. Ten den nedošla ani do školy. Udělala to skrz osobu, která za to podle všech ani
nestála. No a tím má celý život na nic. Už si žádnou maturitu neudělá. Kdo ví, jak jednou dopadne.
Jakmile ji chytnou, bude převezena do jiného zařízení.
Takže naší budoucí studentce Markétě Bačavčíkové tím komplikuje plány, co měla do budoucna
určené. Takže Majký, teď raděj hledej jinou školu, která by tě bavila. Andrea byla už druhá studentka
na zdravotní sestřičku, která selhala a školu nedokončila. Ta první – Světlíková, tam ale vydržela o
několik měsíců déle.
Nebudu psát hodně štěstí, zklamala tu snad všechny – ředitele, učitele, vychovatele, psycholoţku,
sociáln, etopeda ….. , zkazila si ţivot a za to můţe jen „dětská“ láska… Takţe za mě osobně uţ jen
ZBOHEM ANDREO, MĚLA JSEM TĚ RÁDA, MAKI VOZI.
Rozhovor se studentkou Denisou Sosvorovou, která
studuje maturitní obor cestovní ruch
Září 2008
1. Jaké byly Tvoje první pocity na střední škole?
No, tak první pocity byly smíšené. Ale věděla jsem, ţe tam nejsem sama a
snaţila jsem se přizpůsobit.
2. Co chceš dělat do budoucna?
Do budoucna? Chtěla bych poznávat nové lidi a hodně cestovat, asi proto
jsem si vybrala tuhle školu.
3. Jak proţíváš rozchod s Vasilem Šándorem – je ti to líto nebo spíše jedno?
Lidé se schází a zase rozchází, tak uţ to v ţivotě bývá, ale bylo to vzájemné.
Myslím, ţe vztah v takovém zařízení není ono, zůstaly jsme prostě
kamarádi.(Pozn. Red. Kamarád taky rád )
4. Jak vycházíš se studenty na střední škole
Jelikoţ jsem tam teprve týden a ještě neznám všechny, tak nevím. Mám tam
kámoše kteří jsou super, ale vlastně neznám pořádně ani celou třídu, protoţe
je nás 33, to chce ještě čas.
5. Jaké jsi měla prázdniny?
BOMBA!!!!
6. Máš nějakého přítele?
Mám i nemám, teď to nevím ani já sama.
7. Chvíli kouříš, pak zase ne. Slyšela jsem, ţe máš přítele, který nekouří, ale
nevím co je na tom pravdy
Pravda je, ţe se snaţím přestat a zatím jsem na tom dobře (Pozn. Red. Tak ti
teda drţíme palečky )
8. Člověk, kdo tě tu drţel v nejhorším, podal pomocnou ruku – kdo?
Tak všichni. Kaţdý mi tu něčím pomáhal a za to chci všem poděkovat.
Myslím tím i učitele a vychovatele, kteří mi dali důvěru a pomáhali mi.
9. Zhodnoť první týden na střední škole.
Spěch, učení, krátké přestávky a sranda, ale to je na střední, né?
10. Co by si vzkázala budoucím studentům?
Aby se snaţili. Jde to a navíc se bude otvírat baráček!!! Takţe „budoucí
studenti“ střední je úplně o něčem jiném a to si kaţdý musí vyzkoušet sám,
tak to zkuste i vy!
Denise všichni drţíme palce a hlavně ať má další úspěchy – jak ve škole, tak
v ţivotě.
Jo, a děkuji za rozhovor.
Mezi tím uplynulo pololetí a jaképak bylo vysvědčení Denisko ?
(teď uţ se ptá p. uč. Klašková, která dává časák dohromady)
A ještě bys nám mohla něco dopsat, nebo poslat nějakou fotečku.
A tady je odpověď ze dne 16. února 2009:
No, vysvědčení bylo takové jaké jsem očekávala…Chlubit se s ním nemůţu, ale
uţ jsem si zvykla a hodlám ho zlepšit. Měla jsem jednu 4 ze zeměpisu. A jinak
trojky.Škola mě ale pořád baví a doufám, ţe ani nepřestane. Zhruba za 4 měsíce
budou velké prázdniny a já budu uţ ve druháku. Nemůţu se dočkat…Ale
z druhé strany mi docela chybí ta naše škola. Všechno bylo tak jednoduché!!!
Doufám, ţe příští rok nás bude víc “studentů“. Střední je prostě super!!!!!!
A jenom bych chtěla vzkázat holkám, které si podávají přihlášku, ať se nebojí, a
jdou za svým snem… DENISA
Muzikál Karmen , divadlo Karlín
9.10.2008Markéta Vozáková
Děti: Markéta Vozáková, Štefka Sztojková, Nikola Bravanská,
Markéta Bačavčíková, Kuba Vrba a Kristýna Řezníčková
Dospělí: P. Mánková a p. Klašková (původně měla jet paní Táborská, která celou akci
zorganizovala a hrozně moc se těšila, ale onemocněla a místo ní měla jet p. uč. Kubelová a ta
onemocněla den před odjezdem, tak jela p. uč. Klašková, ale na ni uţ také něco lezlo, ta
onemocněla přímo v divadle)
Šoférem toho dne byl náš pan Kalina
11:45 poslední přestávka a Štefka neví kam dřív skočit, no a navíc se vzteká, ţe nemá rifle,
co by si mohla vzít. Neboj Štefi, dobře to dopadne.
12:25 Majky Bačík asi chytla cestovní horečku
12:55 To je frmol!!! Kam dřív skočit, to je pořád samé jak vypadáme, jestli nám to sluší…
13:25 HURÁ! A jedeme směr Praha
13:35 Pan ředitel je nemocný a paní Klašková by neměla čisté svědomí, kdyby mu
nepřinesla oběd. Tak jsme si udělali malou zastávku. Dobrou chuť pane řediteli!
14:00 Co je??? Skoro všichni vytuhli. Hm.
14:25 A dlouho to jejich dřímání nevydrţelo. He he!!!
14:33 Polovina se pustila do jídla. Takţe dobrou chuť hladovcům.
15:00 Víme jistě jednu věc. A to je ta, ţe první „hromadné čůrání“ bude uţ v Hradci Králové
15:47 Pecka! Uţ je Hradec Králové. Co to znamená? Jde se „čůrat !“16:17 Zase v autě.
Fotilo se, papalo se a pilo se. Je nádherné počasí. Krásné podzim.
16:40
16:45
16:52
17:16
17:26
Jsme na dálnici a já tak přemýšlím, ţe by to byl parádní hazard, kdybych se jen tak
projíţděla večer na kolečkových bruslí přímo na dálnici 
Uţ vím, co poslouchá náš pan Kalina. A ano, jsou to Kabáti, nic moc pro náš vkus,
ţe jo, holky
Mno, tak mi nezbývá nic, neţ jen všem popřát dobou noc. Ty woe, to je bída, s kým
si mám povídat??
„Hromadné čůrání“ těsně před Prahou. A zase v autě.
Bačík: „Jsme v Praze, měla by sis to poznamenat!“ Díky Majky, asi bych zaspala,
haha.
PRAHA! – AŢ K RÁNU SE CHODÍ SPÁT
PRAHA! – NENÍ JENOM MOST A HRAD
PRAHA! – JE MATKA MĚST A NÁLAD
PRAHA! – CO VÍC SI MŮŢU PŘÁT
9
17:40
Holky obdivují Prahu z okénka autobusu. No a tady je vzkaz pro pana
ředitele: „PANE, NECHCETE NÁŠ DOMOV PŘEMÍSTIT DO PRAHY?
PROSÍME. TADY BY SE NÁM VÍC LÍBILO!“
18:10 Jsme před divadlem v Karlíně. Pan Kalina si hodně oddychl, protoţe našel výborné
místo k parkování kousek od divadla. A tak se ještě trošku procházíme v okolí divadla.
Paní Klašková měla uţ před divadlem teplotu – je to vidět na těch fotkách. Super!.
18:28 A my sedíme uţ
v divadle. Pan Kalina si
zapůjčil kukátko.
Divadlo v Karlíně je
nádherné, sedíme na
balkóně a je to
hoooooodně vysoko.
Nemůţeme se dočkat
Lucinky Bílé a jejího
Noida, který uţ vlastně
její není.
PERLIČKA:
♣♣Paní uvaděčka se u
vchodu ptá naší Štefky a
Markéty, jestli chtějí
program. Markéta hned
že jo, že chtějí, ale v tom
paní na ně vysekne
„TAK 90 KORUN!“ Markéta to hned „obkecá“, že až příjdou vychovatelé. No a vzápětí si
Štefka z nervozity ukousla nehet.
♣♣Kuba Vrba, ještě před úvodem si půjčil kukátko od pana Kaliny a koukal uvaděčce do
výstřihu. Museli jsme mu kukátko odebrat.
19:00 Začalo divadlo. Úplná nádhera.
(VIDĚLA JSEM SVÉHO BUDOUCÍHO MANŢELA
NOIDA-PODLE MÍ MAMKY JE TO ZJĚV) Ještě
jsem nenapsala, ţe se hraje muzikál
KARMEN. Je to krásné představení,
ţivá hudba, nádherné kostýmy,
spousta komediantů, ţivý lev, had,
ohňová šou atd.
22:30 Odjezd směr Šumperk
22:35 Pan Kalina si koupil něco
k jídlu, no a já Vozi a Bačík jsme se
hned „nakvartýrovali“
k němu, ţe budeme nejlepšími
kamarády, ale máme jen smůlu,
protoţe on nechtěl, abychom byli
nejlepšími přáteli. Tak to je bída, co?
Cesta ubíhala skvěle. Asi polovinu
času v autě jsme zpívali a polovinu
spinkali.
10
10.10.2008
01:45
„Doma“ hm… ale jen jak se to vezme, asi jen vidina pohodlného spaní.
No a tím, ţe jsme ráno nemuseli vstávat, tak jsme mohli vyspávat, jak se nám chce.
Ještě, ţe nám to pan ředitel dovolil
Myslím, že na Prahu budeme ještě dost dlouho vzpomínat
Anketa aneb mediální výchova v praxi a v Praze
Odkud, kdo byl…aneb Kdo jezdí na muzikály do Prahy
Něco málo po 18:00 se před divadlem začali scházet lidé. Jelikoţ byli vystrojeni a někteří dost
divně, tak nás hned začalo zajímat, odkud jsou. No a tak vznikl nápad, ţe by jsme mohly
udělat anketu do našeho školního časopisu. Napadlo to paní uč. Klaškovou, ale spíš to měla
být jen sranda. Paní Klašková netušila, ţe se toho ujmeme. My jsme totiţ schopny všeho.
Dostali jsme papír a tuţku a vyzkoušely si na vlastní kůţi jak se dělá anketa nebo bleskový
průzkum.
Tak jsme se do toho dali a tady máte výsledky:
Na muzikálu 9.10.02008 byli svezeni lidé z těchto míst naší republiky:
Šumperk - my
Moravský Beroun
Děčín
Ústí nad Labem
Brandýs nad Labem
Jeseník – nějaká vesnice u polských hranic
Lovosice – i kdyţ mi bylo trapné se zeptat kde to je, tak jsem se přemohla, no a je to okres
Litoměřice
Ty jo, to jsou takové neznámé vesnice, že stačí bohatě napsat:
„VESNIČANÉ POPRVÉ VE VELKOMĚSTĚ „
Paní Klašková a paní Mánková nás za tento výkon chválily do aleluja
Připravila Markéta Vozáková-Vozi
11
Holka, co se
zbláznila
Pořád chtěla být jen s tebou a věřila v něco
v co můţe věřit snad jen blázen!
Věřila jsem v to, ţe budu jednou šťastná.
Šárka Hartleifová
To jsem já.
Ta holka, co se jednoho dne zbláznila
Rozum šel stranou
Zato srdce bilo nepostřehnutelnou rychlostí
Malá jiskřička tam byla
a já pevně věřila, ţe z ní jednou vzejde plamen,
který nikdy nedohoří.
To jsem zase já
Ta holka, co byla naivní.
Přišla s velkým zklamáním
Štěstí?
Ba naopak.
To jsem zase já
Ta holka, co se asi zbláznika
Nepamatuješ?
Ne?
A to jsem naposled já.
Ten blázen, co pořád věří.
Pořád ti věřím, ţe s tím štěstím ti pomůţu
Věřím v plamen, co hoří
Věřím v lásku a hlavně v TEBE.
Co zmůţe kamarádka (slohová práce Gábiny Suché)
G. Suchá
Mám nemocné ledviny. A musím se léčit a trávit více času v nemocnici. Teď
zrovna nedávno jsem byla v nemocnici v Šumperku. Vůbec se mě tam nechtělo.
Měla jsem děsný strach. Odmítala jsem i spolupracovat při vyšetření .
1 den: Měla jsem přikázaní častěji pít, ale vůbec jsem sestřičku neposlouchala.
Poslouchala jsem aspoň mp3, aby mi to uteklo. Ale pořád jsem se nudila. Myslela
jsem si, ţe uteču.
2 den :ráno jsem se ptala pana doktora, kdy uţ mě pustí domů a ten pán doktor my
říkal, ţe ještě 2 dny tu musím zůstat. Ţe mi ještě musí vzít odběr krve. Myslela jsem
si, ţe se zblázním. Z ničeho nic přivezla sanitka mojí kamarádku Evu. Měla jsem
velkou radost. Kecaly jsme a měly jsme hned lepší náladu. Všechna vyšetření jsem
zvládla bez problému. Krev, moč, teplotu, tlak. Dva dny jsme tam byly spolu a
společně jsme šly domů. Bylo to fajn . Tak to byl můj příběh - Co zmůţe kamarádka.
12
AŤ ŢIJÍ EKOLOGICKÉ PROGRAMY – GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
Dne. 14. 1. se konal výlet na ekologický program. Cesta tam byla veselá, všichni mezi sebou štěbetali a
dělali blbinky
Konečně na místě. Ještě trochu roztěkané nás uvítala moc milá paní a dostalo se nám pohledu na malé
dětičky z mateřské školičky, které jsme později s holkama obdivně pozorovali jak papají svoje
svačinky, a všechny jsme se shodli na tom, že si chceme jedno takové rozkošné mrně unést na barák
To byla však jediná pozitivní věc na celé přednášce, páč pan praktikant který vedl celou ekologickou
debatu byl obdivuhodně nudný a každé jeho slovo se táhlo jako lepkavá žvýkačka a myslím si, že nám
všem se po několika minutách chtělo radši zemřít. Potom jsme si řekli že to snad tak hrozné nebude,
v porovnání se školou jsme si alespon ty nudné žvásty nemuseli zapisovat. Přece jenom nám ten výlet
tedy udělal radost
Po hodině nuceného soustředění to už někteří vzdali a jednoduše usnuli na stole ( viz. Jiří Ošlejšek)
všichni přítomní jsme mu nevýslovně záviděli…
Cesta zpět byla co se týče počasí zlá, sněžilo, pršelo, foukalo…nic příjemného. Všichni byli s praktikantova ústního projevu tak
vyčerpaní, že se nenamáhali na jedno jediné slovo, a proto jsme byli celou cestu nazpátek výjimečně hodní, a pro jednou šli po
ulici jako normální lidi
Jo, a abych nesjela z tématu, celá přednáška nám měla přiblížit problémy celého světa- tedy globální problémy. Jak moc se nás
mohou týkat a donutili nás o nich dokonce přemýšlet. Vypracovali jsme docela slušné projekty na zadaná témata, které teď
visí na nástěnce naší školní chodby. Tak doufejme, že tam vydrží co nejdéle než se zase nějací cvoci pomlátí a všechno bude v…
Dne 5.11.2008 jsme byli na přednášce ve Vile Doris. Název naší přednášky: Ekologie a Globální
problémy.Vybraní jsme byli:Markéta Bačavčíková, Markéta Vozáková, Štefanie
Sztojková,Nikola Dokoupilová,Zdena Gambasová, Pavla Volencová, Pavel Svozil, Jirka
Ošlejšek, Tomáš Šindler, Kristýna Řezničková, Markéta Předková a Gábina Suchá.
13
Z učitelů s námi šli : Jana Táborská, Hana Klašková a Emílie Manková. Ze školy jsme vyšli kolem 8:30,
protože nás čekali na 9 hodinu. Po příchodu jsme se šli usadit do sálu, kde na nás čekal uvaděč programu.
Začali jsem si povídat o globálních problémech, o ekologii atd. .Pán se nás ptal jaké známe problémy, kde
vlastně jsou a jak jim můžeme zabránit. Ze začátku jsem se moc nezapojovali, ale pak jsem se rozjeli a to
ve velkém. Zhruba po 30 minutách jsme se museli seřadit podle data narození a to nás opravdu nebavilo –
to bylo dost těžké (nakonec se nám to podařilo a mohli jsem pokračovat ). Byli jsme rozděleni do skupinek
dvou a třech. První skupinu tvořila: Pavla Volencová, Kristýna Řezničková, Zdena Gambasová. Druhá
skupina : Štefanie Sztojková a Pavel Svozil. Třetí skupina:Nikola Dokoupilová a Jirka Ošlejšek. Čtvrtá
skupina:Markéta Bačavčíková a Gábina Suchá. V poslední : Markéta Přadková a Tomáš Šindler. Zahráli
jsem si na obchodníky některých firem. Dostali jsem různé obálky ve, kterých byli určité věci, z kterých
jsme měli něco vyrobit.
Samozřejmě, že každá obálka byla jiná a v každé obálce bylo něco jiného, ale tak už to ve firmách chodí.
Stříhali jsem a prodávali výrobky, které jsme vytvořili. Čas nám vypršel, museli jsem ukončit hru.Tak a
konečně se dozvíme, kdo vyhrál. Na třetím místě se umístila Štefanie a Pavel, kteří získali kolem 13000 Kč.
Na druhém místě se umístili Nikola a Jirka, kteří získali 18650 Kč.
A na prvním místě se umístili Gábina a Markéta B, kteří získali 21650 Kč. Nakonec nás to bavilo a jsem
rádi, že jsem se aspoň ulili ze školy. Perlička - ke konci nám usnul Tomáš (doufáme, že se dobře prospal)
Jednoho krásného slunečního dne o prázdninách
nám přišla přihláška na zájezd od firmy BACK. Byl
to zájezd na jeden den do Ostravské Zoo. Tak jsme
se s mámou rozhodly, ţe by jsme se mohly
přihlásit.Tak jsme to udělaly a přihlásily se. Uţ
jsem se moc těšila.
Týden uplynul jako voda a my jsme ráno
s mámou musely vstávat ve 3:30 hod.
V 5:00 hod jsme museli čekat na autobusovém
nádraţí. Čekaly jsme 15 min., ale pak najednou
přijel nějaký autobus plný důchodců. Nastoupily
jsme do autobusu a já jsem řekla mámě: Mámo, to
je trapas. Ona mi řekla, ţe to jednou přeţijeme a ţe
se půjdeme aspoň podívat do té Zoo.
14
Cesta trvala necelé 4 hod., ale i s přestávkami.
Najednou jsme se ocitli před kulturním domem a
měly jít dovnitř. Posedali jsme si všichni na ţidle a
kaţdý si mohl objednat co chce. My s mámou si
objednaly kávu. Začala přednáška o různých věcech
jako je např. vysavač, různé pomůcky do kuchyně,
noţe a další. Předváděli to
nějací mladí týpci, kteří se
furt vtírali mladým, tak i
starším osobám, aby si něco
koupili. Pak náhle jsme
dostali hlad a koupili jsme si
od nich oběd za 68,- Kč. Byl
to oběd na prd, my s mámou
nadávaly. Co to je? Byl to tak malý oběd, ţe z toho
by se nenajedlo ani malé dítě.Tahle přednáška měla
trvat 2 hod., ale trvala 6 hod. Za naši účast jsme
odjíţděli s mixérem, který nám darovali.
Pak jsme jeli konečně do té Zoo. Rozchod jsme
měli na jednu hodinu.Vešli jsme do Zoo a viděli
jsme plnou krásu zvířat, ale neměli jsme čas celou
Zoo projít. Byla tak moc velká, ţe jsme stihli jen
kousek projít a někde se občas vyfotit. S mámou
jsme měly takový hlad, ţe jsme zašly do
občerstvení a koupili si tam hamburgry. Pak jsme si
prošli pár zvířátek a najednou zapomněly na čas.
Procházely jsme si to tam a bylo to úţasné! A
najednou máma se podívala na mobil a zjistila, ţe
za 3 minuty nám odjíţdí autobus, jenţe byly jsme
daleko.Tak jsme se rozběhly a běţely k autobusu.
Autobus akorát startoval, takţe jsme byly rády, ţe
jsme ten autobus stihly.Tak a takhle končí můj
nejlepší záţitek. S mámou jsme si řekly, ţe na
takový zájezd uţ nikdy nepojedeme, protoţe takhle
dlouhé přednášky nebyly vůbec v plánu a na Zoo
nám zbyla pouze hodinka.
Dne 14.10.2008
Tento den jsme šly se třídou na úřad práce
ohledně VOLBY POVOLÁNÍ .
Jako doprovod p. učitelka Mánková a
Táborská.
Hned ráno jsme vyšly a
přivítala nás paní, která
v tomto měla přehled.
Posedaly jsme si tam na
ţidle a paní se nás
začala vyptávat čím
chceme být! Tak nám tam chvíli povídala,
co to všechno obnáší a další důleţité věci.
Kaţdý z naší třídy si vybral jiné povolání a
tak jsme měli k dispozici kníţky, počítače,
videokazety, aby jsme věděli o tom svém
povolání více. Kaţdý z nás si tam udělal
testík, co z koho by mohl být! No na to, ţe
uţ jsme deváťačky, si myslím, ţe jsme dost
chytří, aby jsme věděli, které povolání by
se nám líbilo a které zase naopak ne!
Naše třída - kdo jaký povolání chce
mít!!!!!!
Nikola Dokoupilová
Štefanie Sztojková
Markéta Bačavčíková
Markéta Vozáková
Zdeňka Gambasová
Michaela Kisová
Nikola Bravanská
-Kadeřnice
-Obchodnice
-Zdravotní
sestra
-Management
cestovní kanceláře
-Servírka
-Prodavačka
-Letuška
Napsala: Niki Dokoupilová 
20 VĚCÍ, KTERÉ NA HOLKÁCH KLUCI FAKT NESNÁŠÍ
Co byste
měly
holky
vědet!
(převzato a upraveno z celostátního školního časopisu RedWay)
1. Make-up. Na tom se shodli všichni kluci. Myslí tím rudou rtěnku, křiklavé stíny a nános pudru.
Lepší je pár tahů řasenky a lesk na rty.
2. Dlouhé červené nebo jinak výrazné nalakované nehty
3. Piercing v jazyku. Piercing kdekoli na obličeji.
4. Velké a nápadné tetování a tetování provedené neodbrníky.
15
5. Příliš vysoké podpatky. Příliš vysoké znamená asi tak 10 cm. A jehlové.
6. Jednodílné plavky
7. Kdyţ jsou holky opilé
8. Kdyţ jsou sprosté a vulgární
9. Kdyţ plivou na zem.
10. Kdyţ jsou holky agresivní, hlučné, pokřikují na sebe, strkají se a chovají se jak kluci.
11. Kdyţ nosí stejné oblečení jako kluci.
12. Kdyţ dolézají holky za klukama.
13. Kdyţ mají holky nadváhu. Ale ještě horší je, kdyţ mají podváhu
14. Kdyţ věnují holky přehnanou péči vzhledu – model Barbína.
15. Kdyţ se nimrají v jídle.
16. Kdyţ mluví o nákupech, dietách a spoluţačkách.
17. Kdyţ předstírají, ţe všechno vědí.
18. Kdyţ se blbě učí.
19. Kdyţ se neumí zasmát samy sobě, kdyţ nemají smysl pro humor.
20. Kdyţ holky chtějí, aby je kluci drţeli na veřejnosti za ruku.
20 VĚCÍ, KTERÉ NA KLUKÁCH HOLKy FAKT NESNÁŠÍ
Co byste
měli kluci
vědet!
1. Hodinkvé přednášky o fotbale.
2. „Přátelská herda do zad“, která člověku málem vyrazí dech.
3. Okousané nehty.
4. Mastné vlasy, co vypadají jak polité medem.
5. Kalhoty na půl ţerdi
6. Kdyţ smdíte.
7. Kdyţ říkáte: „Smrdíš“!
8. Kdyţ záměrně krkáte a myslíte si, kdoví jak to na nás nepůsobí.
9. Kdyţ nám dokazujete, ţe jste silnější a otravujete, kdyţ nemáme zájem.
10.Kdyţ vţdycky všechno víte, tváříte se jako největší machři a jste agresivní.
11.Kdyţ jste moc stydliví a bojíte se oslovit holku, která se vám líbí.
12.Kdyţ se předvádíte. (Hlavně před svými kámoši.)
13.Kdyţ děláte blbé vtipy o našem vzhledu – moc tlusté, moc hubené, šišaté, kostnaté.
Třeba to tak ani nemyslíte, ale my jsme na tyhle věci prostě citlivé.
14. Kdyţ jste opilí.
15. Kdyţ kaţdému vyprávíte, jak jste se opili.
16.Kdyţ předstíráte, ţe chodíte s pěti holkama najednou.
17. Kdyţ předstíráte, ţe jsme pro vás vzduch, ţe vás vůbec nezajímáme.
18. Kdyţ na rande koukáte po jiných holkách.
19.Kdyţ nám rozchod oznámíte esemeskou.
20.Kdyţ spolu chodíme a vy se s námi nechcete drţet za ruku.
Pro naše ovečky převzala a upravila z celostátního školního časopisu RedWay p. uč. Klašková.
LEGRÁCKY Z KVÍZU.
Připravila p. uč. Táborská
V lednu proběhl školou zábavný kvíz „VÍŠ, KDO TO BYL?
Nachystala ho paní učitelka Táborská. Testík proběhl ve všech třídách najednou, aby se nemohly dětičky mezi
sebou domlouvat. Zúčastnilo se 27 respondentů.
A tady je pár zdařilých odpovědí pro zasmání.
1. místo – Martina
2. - 3. místo Pavel a Zdenka
16
Usáma bin Ladin – herec, zpěvák, americký prezident
10x správně
Bill Clinton – automobilový závodník, tata, natáčí nové album
Tokio hotel
3x správně
Matka Tereza – matka Jeţíše, herečka, navrhla povinnou školní
docházku
4x správně
Václav Havel – byl to cvok, protoţe se nechal zavřít za kaţdou
kravinu…
24x správně
John Lennon – pohádka, král, herec, hopper
6x správně
Vladimír Iljič Lenin – medvěd, skladatel, hráč s číslem 0, který dal 1,5
gola a rozhodčí to neuznal
4x správně
Václav Klaus – byl prezident
Madonna – herečka, vypadá na 50 velmi dobře
Ferda Mravenec – nosil červenej šátek jako homosexuál
Princezna Diana – herečka, králova dcera
Vinettou – politik( částečně pravda), herec, komedie
Domácí kočky nenávidí citróny a ostatní citrusové ovoce.

Nejvíce lidí ze všech divokých zvířat zabíjí hroch.

Trávicí šťávy krokodýla dokáţí rozloţit ocelový hřebík.

Včely nevidí červenou barvu, zato vnímají ultrafialové záření.
25x správně
25x správně
26x správně
5x správně
13x správně
17

Lvi jsou zmíněni v Bibli 89x, psi 14x, kočky ani jednou.

Ţirafy nemohou nikdy mít škytavku.

Pavučina patří k nejodolnějším materiálům na světě - je pětkrát silnější neţ ocel a o 30 procent pruţnější neţ nylon.

Nejdelší zaznamenaný slepičí let trval 13 sekund.

V roce 1940 v Coloradu přeţila slepice čtyři a půl roku s useknutou hlavou.

Krysy vydrţí aţ dvě minuty dýchat pod vodou.

Pes dokáţe čichem rozlišit, zda byla do vany plné vody přidána lţička soli.





Slon je jediný savec, který nedokáţe skákat.
Vytvořit středně velkou perlu trvá ústřici 5 let.Nejrychlejší kočkovitá šelma:
Nejrychlejší kočkou na světe je gepard, který dokáţe běţet rychlostí aţ 110 km/h!
Zpracoval: Jaroslav Pokorný
Bubnujeme na djambe (džembe), což jsou africké bubny.
Kdo na ně někdy hrál, tak určitě bude vědět, co znamená dun, te, ti. Dun-te dun-te dun-te
dun dun. Kdo prošel výcvikem p. učitelky Klaškové, tak uţ to ví. My, deváťáci, se teď
učíme africký rytmus : te te ti ti - ti ti te te ti ti dun - ti dun. Nejvíc mlátí do bubnů Pavel a
Jirka.
8. ročník
Místo konání:Bystřice pod Hostýnem (Tesák)
18
Kdo všechno jel? (Já)Nikola Dokoupilová,(Dršťička)Jitka Dršťková,(Oslík)Jiří
Ošlejšek,(Pačín)Michal Pačín,Tomáš Šindler,(Vrána)Vojta Škára,pan Chytil a pan
Zdukos
První den: Ráno jsme šli na snídani a po snídani zpět na barák.Tam jsme začali tahat
naše věci do auta. Pak jsme šli do zookoutku pro běžky, které jsme naložili do auta.Šli
jsme si pro svačinu a na oběd jsme odcházeli v 11:30hod. Po obědě bylo ještě pár
malých úprav a vyrazilo se. Jelikož jsme vyjeli a pan Chytil si vzpomněl, že zapomněl
vzít vzduchovky, tak jsme se vraceli….No trvalo mu to 10 minut a už jsme konečně
vyrazily! Všichni se moc těšili až poznáme nové lidi…První zastávku jsme měli kousek
za Olomoucí na benzínce, kde jsme šli na WC a jeli dál.
Když jsme dojeli na místo, čekali jsme na vychovatele až donesou klíče od chatek
…Jak přišli ihned jsme šli do chatek si vybalit, protože nám byla strašná zima. Já a
Jitka jsme bydleli s třema holkama s VÚ Moravského Krumlova. Vedle nás měli chatku
naší kluci!
S Jitkou jsme si vybalili věci a šly za našima klukama! Kluci si stále vybalovali věci, tak
jsme s Jitkou šli pro povlečení na postele. Kluci to neuměli navléct, tak jsme jim to
udělali, protože jsou „NESCHOPNI“.
Pak přišli páni vychovatelé a seznámili nás s denním programem. V 19:00 hod. byla
večeře. Museli jsme tam být na čas nebo by nám večeři nedali. Po večeři jsme šli na
večerní nástup, kde nás uvítali pěkným ohňostrojem a po půl hodinovém zahájení jsme
šli na chatku a probírali jsme s klukama náš závod. Pak k nám přišli tři kluci z VÚ
Hostinné, tak jsme se seznámili a pak nás zahnali spát…večerka byla ve 22:00hod.
Druhý den:Vstávali jsme v 7.00 hod. a museli jít na snídani.Po snídani nám rozdali naše
závodní čísla a pan Chytil nám namazal běžky nějakým tím voskem a
vyrazili
jsme na start. Bylo to rozděleno do několika družstev. Já jsem běžela za
mladší dorostenky a ostatní běželi za starší žáky. No můj závod brzo začal….já jsem
měla dlouhou trasu 8 km a ostatní 6km….
Všichni dojeli závod dokonce až na jednoho člověka (Michala Pačína:-),který si
v půlce své dokonalé jízdy zapálil cigaretu…..takže ho diskvalifikovali.
Ve13:00 hod jsme se šli obědvat.Všem oběd velice chutnal! No, po obědě jsme měli
do 15:00 hodin odpolední klid. Všichni jsme si zalezli do chatek a spali jsme!Byli jsme
tak utahaní po tom prvním závodu, který nám dal dost zabrat! Odpoledne jsme měli
opět ještě jeden závod. Večer měli vychovatelé poradu ,která končila někdy po
22:00hod. Tak Jirka se rozhodl s Michalem a Vojtou, že budou skákat ze střechy z naší
chaty…tak skákali až jim byla zima a šli jsme všichni spát.
Třetí den:Ráno jsme opět vstávali v 7:00 hod a museli jsme jít na snídani a po snídani
opět naší vychovatelé seznamovali s tím, co bude a kdy nám začínají závody…V
9.00hod.jsme museli stát na startu. Byla strašná zima, ale přežili jsme to…. všichni si
opět tenhle závod odjeli až opět na jednu osůbku (Jitku Dršťkovou), která tenhle
poslední závod vzdala, protože závod byl i se střelbou ze vzduchovky.Tenhle závod pro
mě a pro Jitku už končil, jelikož nás nebylo víc, nemohli jsme z odjed štafety. Po
závodění se opět vše opakovalo.
Čtvrtý den:Čtvrtý den ráno byl náš poslední. Kluci šli na svůj poslední štafetový závod a
my s Jitkou se začali pomalu balit. Kluci si svůj závod dojeli a pak se s námi začali balit
taky!
Všichni jsme se těšili domů, ale bylo to super na olympiádě, ale říkali jsme si, že bychom
tam mohli zůstat. Na oběd nám dali balíček a my vyšli na zakončení 36 olympiády….a
po ukončení jsme konečně vyrazili domů.
19
Nejlepší umístění: Děvčata byla celkově na druhém místě, takţe
STŘÍBRNÁ!
20
NAŠE PRÁCE
21