Untitled - ZŠ Senožaty

Transkript

Untitled - ZŠ Senožaty
1
Úvodník
Vítejte u dalšího vydání našich novin.
Toto číslo si pro vás připravili Aneta Musilová,
Hana Paulíková, Veronika Pohanová a Lukáš
Kaňka.
Jak zmiňovali redaktoři minulých novin,
jsou pro nás poslední dny ve škole docela
„odpočinkové“, ale přece před námi stojí jedno
hodně důležité rozhodnutí. Kam na školu...
Blíží se to, protože přihlášky musí ležet
nejpozději 15. března na stole ředitele vybrané
školy. Možná, že se zdá dostatek času, ale my
jsme přihlášky už raději odeslali a doufáme, že
přijímací zkoušky, které nás čekají už v dubnu,
uděláme bez problémů. Ale více už v našich
novinách.
Hory 2012 (foto v článku a na titulní straně: B. + P. Žáková)
V sobotu 11. února vyrazili někteří žáci
naší školy (samozřejmě jsme nechyběli ani my)
společně se ZŠ Košetice do Krkonoš na lyžařský
kurz. Jak je už pár let zvykem, byli jsme
ubytovaní v Ludvíkově boudě v Jánských
Lázních. Kurzu se celkem zúčastnilo
32 nadšenců + 3 instruktoři a 2 zdravotní
sestry. V sobotu jsme celí
natěšení nastoupili do autobusu a mohlo se vyrazit. Cesta
byla dlouhá, a aby toho nebylo
málo, byla taková zima, že
i v autobuse jsme byli v bundách, ale náladu nám to
nezkazilo.
Když jsme kolem poledne
dorazili do Jánských Lázní,
čekala nás ještě dlouhá štreka,
protože cesta od parkoviště do
chaty byla dlouhá asi 3 km
a k tomu to nebyla žádná
2
rovinka, ale docela slušný
kopec. Jediným štěstím bylo, že
věci nám odvezlo auto.
Znavení
jsme
začali
vybalovat a připravovat se na
rozřazení.
Teple
oblečeni,
protože ta zima byla opravdu
veliká, jsme vyběhli před chatu
a čekali, až přijdou ti nejlepší
lyžaři (naši instruktoři). Ten,
kdo nejel na hory poprvé, věděl,
že v sobotu se nekupují
permanentky, ale že se kus
sjezdovky šlape pěšky. Nikdo
z toho nebyl moc odvázaný, ale
co, poslouchat se musí, a tak
nezbylo nic jiného než se sbalit a jít. Po
rozdělení do skupin jsme se vrátili zpět na
chatu. V první skupině byli ti nejlepší lyžaři,
v druhé ti o trochu méně lepší a ve třetí ti, kteří
na lyžích stáli poprvé v životě.
V neděli už začal typický výcvik.
Permanentky byly koupené na neděli a pondělí,
a tak jsme
mohli v klidu
lyžovat.
Už
v tyto dny se
objevily nějaké
nemoci,
které se naštěstí do dvou
dnů vyležely,
a lyžaři mohli
pokračovat ve
výcviku.
Po dvou dnech sjezdového lyžování
následoval zasloužený odpočinek, ale nemyslete
si, že jsme se váleli doma. Dopoledne jsme
vyrazili na běžky. I když běžky nepatří mezi moc
oblíbené činnosti, letos se povedly. Počasí bylo
docela dobré a tím pádem i podmínky pro
běžkaření. Po obědě jsme se vydali na procházku
do Jánských Lázní. Ač se to zdálo zvláštní, tímto
„odpočinkovým“ dnem se týden přehoupl do
druhé poloviny a nám se čas na horách začal
krátit (nejvíce nám deváťákům, holt jsme jeli
se ZŠ na hory naposled).
Ve středu už pokračovalo sjezdové
lyžování. Ale co se nestalo. Přes noc napadlo snad
20 cm sněhu, čili sjezdovky nebyly moc upravené
(ono to ani moc nešlo, protože sníh napadl po půlnoci
a poté se už sjezdovky neupravují), ale nás to stejnak
neodradilo, aspoň to bylo zase něco jiného než sjíždět
svahy na upraveném povrchu. Když jsme vyjeli na
vrchol Černé hory, docela tam foukalo, ale ani tohle
nám nevadilo.
Nechali jsme
se
větrem
táhnout a jeli
jsme
ještě
rychleji než
normálně.
Skoro stejné
podmínky
byly i ve čtvrtek. Snad jen s tím rozdílem, že už tolik nefoukalo. Po odpoledním lyžování jsme si vylosovali čísla
na páteční závody.
Pohodáři
A už je to tady, pátek, ten slavný den, kdy se
ukáže, kdo je nejlepší běžkař a sjezdař. Dopoledne
následoval závod na běžkách, ale když jsme vylezli ven
z chaty, uviděli jsme, že počasí se nám nějak zkazilo, že
prší se sněhem a tím pádem je i zamračeno, ale museli
jsme se s tím nějak poprat. Odpoledne byl na sjezdovce
Sport zamluvený slalom, kde probíhaly závody ve
sjezdu. Po vyježdění všech bodů jsme se vrátili zpět
k chatě, kde začaly sněhové bitky. Bylo to opravdu
povedené, protože sněhu nám nasněžilo hodně. Večer
po vyhlášení vítězů a poražených jsme měli již tradiční
diskotéku, která se velice povedla.
V sobotu ráno nastal smutek, protože už před
námi byla pouze cesta domů, ale stejně si troufneme
říct, že hory byly báječné, a i když z nás deváťáků už
nikdy nikdo nepojede, byly to hory, které jsme si užili
a budeme na ně vždycky rádi vzpomínat.
obrázek: www.pohodari.pel.cz
obr.: www.wikipedia.cz
Ve středu 22. února jsme
se opět po roce vydali do
humpoleckého kina podívat na
cestopisný
dokument,
který
tentokrát
pojednával o cestě do Guatemaly. Tuto zemi
navštívili Martin Dufek a jeho manželka
s dcerou.
„Pohodáře“ Martina Dufka a jeho kolegu
Vráťu Kratochvíla (ten však na tomto výletě
výjimečně chyběl, protože měl zdravotní
potíže) už známe z pořadů z minulých let.
Společně s dalšími přáteli jezdí po celém světě,
pořizují záznamy a točí filmy.
3
Občas vydají i nějakou knihu. Jejich
poslední natočený film je právě Guatemala:
mayské poselství. Guatemala je také nazývána
jako Země věčného jara. Martin Dufek tam
strávil sedm týdnů a studoval už zmíněný
národ Mayů. Na fotografiích nebo na videích
jsme viděli spousta tamějších památek i zvířat.
Pořad byl velice
obr.: www.wikipedia.cz
zajímavý a moc se nám
líbil,
proto
přejeme
hodně dalších cestovatelských
úspěchů
a vydařených zážitků.
Dětský karneval
V sobotu
18. února se
v tělocvičně
naší
školy
konal dětský
karneval, který
pořádalo cvičení žen. Začátek byl ve 14 hodin. Dětí přišlo
opravdu mnoho a jaké měly krásné masky...
K poslechu i k tanci hrála skupina Vysočinka,
která si pro děti připravila i zábavný program. Děti
si také mohly zakoupit tombolu, která byla plná
zajímavých cen. Dokonce i o občerstvení bylo
postaráno.
Nejočekávanějším okamžikem byl průvod
masek. Když proběhl, porota vybrala deset
nejkrásnějších (všechny byly samozřejmě krásné),
které byly odměněny nějakou tou dobrotou.
Když kolem čtvrté
odcházely děti domů,
nešlo si nevšimnout
jejich blaženého výrazu
v obličeji.
Myslíme si, že se
dětem karneval líbil,
a jistě nejen dětem…
Plavání
17. února se paní učitelka Hrubešová
a paní družinářka Dana Pípalová vydaly se
3. a 4. třídou na první letošní plavání. Jezdí
do pelhřimovského bazénu společně
s dětmi z Dolních Kralovic.
Děti jsou rozděleny do 4 skupin. 1. skupina, co umějí dobře plavat,
2. skupina, kde umějí méně plavat, 3. skupina, kde se aspoň udrží nad
vodou, a 4. skupina, kde vůbec neumějí plavat. Na plavání budou jezdit 7 týdnů. Přejeme jim hodně zábavy.
Kam zamíří další kroky žáků deváté třídy ZŠ Senožaty
Blíží se nám 15. březen a to je pro nás
velmi zásadní datum. Od paní
učitelky Hřímalové jsme dostali
nejdříve
dvě
přihlášky
nanečisto, kde jsme měli vše
vyplnit, jako kdyby to byla už ta
opravdová originální přihláška.
Poté, co jsme donesli řádně
vyplněné kopie, pan ředitel
s paní učitelkou opsali na
počítači všechny informace,
doplnili známky, průměry a dali nám dvě růžové vyplněné
originální přihlášky. Někteří je
mohli poslat hned, někdo si musel
ještě dojít k doktorovi pro
zdravotní potvrzení. Uzávěrka
přihlášek je 15. března. Poté by
nám mělo dojít pozvání na
přijímací řízení, které se bude
konat 23. a 24. dubna. Nyní se
dozvíte, kam jsme poslali své
přihlášky:
Jitka Křikavová: Gymnázium dr. A. Hrdličky v Humpolci a Gymnázium v Pelhřimově.
Anna Příhodová: Gymnázium dr. A. Hrdličky v Humpolci a Gymnázium v Pelhřimově.
Hana Paulíková: Střední škola zdravotnická, Havlíčkův Brod, obor: Lyceum a Střední škola zdravotnická, Jihlava, obor:
Zdravotní asistent.
Martin Pilát: Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště, Pelhřimov, obor: Strojírenství a Mechatronik.
Lukáš Kaňka: Střední škola zdravotnická, Havlíčkův Brod, obor: Lyceum a Střední zdravotnická škola, České Budějovice,
obor: Lyceum.
Aneta Musilová: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, obor: Mimoškolní a předškolní pedagogika
a Soukromá odborná Škola ekonomiky a cestovního ruchu, Jihlava, obor: Předškolní a mimoškolní pedagogika.
Veronika Pohanová: Již je přijata na Soukromou střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě.
4