Odpovědi na dotazník pro tisk

Odpovědi evropských vydavatelských asociací
na dotazník Unie vydavatelů
S ohledem na současné potíže v distribuci tisku v České republice jsme se obrátili na
vydavatelské asociace v Evropě a jsme rádi, že většina nám obratem vyhověla. K úspěchu
celé akce významně přispěl generální ředitel WAN, p. Timothy Balding, kterému jménem
Unie vydavatelů i tímto způsobem děkujeme za účinnou spolupráci.
Tomáš Böhm, předseda představenstva UVDT
Úvod k vyplnění dotazníku
Distribucí tisku se rozumí celý obchodní řetězec od vydavatele, přes národní a regionální distribuční firmy ( =
distributor), až k dodání prodejcům tisku. Pokud existují národní i regionální distributoři, prosíme uvést jejich počty a
přibližný podíl na trhu.
Pokud ve vaší zemi existuje samostatná distribuce tisku na předplatné, uvede se v otázce č. 2
Pokud ve vaší zemi existují příslušné zákony nebo psané dohody, prosíme o sdělení názvu a čísla zákona nebo
raději o kopii textu příslušné části zákona nebo dohody.
1. Jak ve vaší zemi vypadá trh distribuce?
a/ jen jeden distributor nebo distributor s podílem nad 90 %,
b/ dva distributoři (uveďte prosím přibl. podíly)
c/ více distributorů (uveďte prosím přibl. podíly)
Švédsko
Následující odpovědi na vaše otázky se týkají jen deníků, ne časopisů a dalších publikací.
Ve Švédsku 93 % nákladu deníků je předplaceno a hlavní část těchto výtisků je dodávána předplatitelům před šestou
hodinou ranní.
Volně prodávané noviny (ve Švédsku dvoje) jsou dodávány novinovým stánkům a ostatním drobným prodejcům ve
spolupráci s vydavateli.
Ve Švédsku je několik distributorů, kteří dodávají noviny předplatitelům. S jednou výjimkou jsou všechny vlastněny
jednou nebo více novinovými společnostmi. Výjimkou je společnost, kterou vlastní švédská pošta.
Finsko - více distributorů
Norsko
Více distributorů. V Norsku je 75 % nákladu předplaceno. Funguje to takto: Vládou vlastněná poštovní společnost má
cca 30 % novinové distribuce, o zbytek se dělí společnosti, vlastněné novinami. Některé jsou velké a doručují několik
titulů, některé jsou malé a doručují jeden nebo dva tituly. Podle mého odhadu existuje asi 15 takových společností. Volně
prodávané výtisky jsou dodávány přímo do prodejního místa novinovými společnostmi, buď externími přepravci nebo
vlastním distribučním systémem. Máme dva velké kvalitní bulvární listy, které jsou hlavním zdrojem většiny volně
prodávaného nákladu.
Irsko
Troje celostátní noviny vedou svou vlastní celostátní distribuci, zbytek titulů je distribuován dvěma celostátními
distributory na exkluzivní základně titulů, podíl 65/35. Celá distribuce časopisů je vedena dvěma stejnými distributory,
převážně na neexkluzivní základně, podíl 50/50.
Belgie
Jediný distributor mající podíl vyšší než 90 % pro dopravu k místům prodeje.
Holandsko
Více distributorů. Každý vydavatel novin provozuje vlastní distribuci pro předplatitele/místa volného prodeje. Jsou činěny
pokusy se spoluprací mezi vydavateli.
Francie - více distributorů
Itálie - několik distributorů, přibližný podíl na trhu : 50 %
Rakousko
Podíly (pro celou distribuci periodik): Morawa 33 %, Pressegrossvertrieb Salzburg 28 % - ne deníky, jen ostatní periodika
(časopisy), Mediaprint 7 %, sami vydavatelé 32 %.
Polsko
Více distributorů
27
Čísla vyjadřující podíl distribuce tisku na trhu:
Ruch S.A.
Kolporter S.A.
Garmond Press S.A.
Inmedio
Kolportaź Prasy Rolkon Sp.z o.o.
Franpress Sp. z o.o.
Ostatní distributoři (Poczta Polska a zhruba 15 místních distributorů)
- 49 %
- 32 %
-5%
-4%
- 3,5 %
- 3,5 %
-3%
Maďarsko - jen jeden distributor s podílem přes 90 %
2. Distribuci na předplatné ve vaší zemi zajišťují
a/ vydavatel – vydavatelé
b/ jeden distributor nebo distributor s podílem nad 90%
c/ dva nebo více distributorů (uveďte prosím přibl. podíly)
Švédsko
Distribuce je zajišťována vydavateli, kteří buď poskytují své služby sami, nebo je kupují od jiných dodavatelů.
Finsko
vydavatel/é
dva nebo více distributorů
14 na novinové distribuci (ráno).
Norsko - c/, viz výše
Irsko - vydavatel/é
Belgie
Více distributorů, většinou poštou, také soukromým podnikem.
Holandsko - vydavatelé
Francie - vydavatelé
Itálie - vydavatelé
Rakousko – vydavatel/é (v malém množství odpověď c/)
Polsko
vydavatel/é
dva nebo více distributorů
Předplatné tvoří asi 10 % trhu prodeje tisku. Všichni výše uvedení distributoři nabízejí službu předplatného. Poczta
Polska a Ruch S.A. mají největší podíl na trhu.
Vydavatelé (zejména vydavatelé měsíčníků, včetně vydavatelů odborného tisku) poskytují službu předplatného sami.
Vydavatelé určitých deníků nabízejí domácí předplatné a buď sami nebo prostřednictvím vybraného provozovatele
dodávají zákazníkům ve vybraných městských čtvrtích noviny domů. Poczta Polska není schopna zaručit ranní dodávky
novin jednotlivým obyvatelům, s výjimkou Gazety Poznańska ve městě Bydgoszcz.
Následující tituly lze v následujících městech objednat domů v rámci služby předplatného: Dziennik Bałtycki v Gdaňsku,
Glos Wielkopolski v Poznani a Gazeta Wyborcza ve Varšavě.
Maďarsko - dva nebo více distributorů
3. Existuje nebo existoval ve vaší zemi konkurenční boj distribučních firem o jednotlivé
prodejce?
Ano)
Ne)
Pokud ano, jaký vliv má (nebo měl) tento konkurenční boj na zajištění volného přístupu všech tiskových titulů na trh?
Švédsko
V naší zemi vydavatelé dostávají státní pomoc cca 10 mil. Euro určenou na podporu společného (obecného)
distribučního systému pro deníky. Tento systém zaručuje všem deníkům přístup k systému. Cena za užívání
distribučního systému se neliší o víc než 10 %.
Finsko - ne
Norsko - viz výše
Irsko - ne
28
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie - bez odpovědi
Itálie – ne, volný přístup je zaručen zákonem
Rakousko
Ano. Žádný dopad na volný přístup ke všem tiskovým titulům nemá. Má vliv jen na konkurenci mezi distributory.
Polsko
Ano. Podle zákona o ochraně konkurence a spotřebitelů ze dne 15. prosince 2000 (Dziennik Ustav [Věstník zákonů] č.
122 z roku 2000, položka 1319) na trhu dominuje společnost Ruch S.A. reprezentující více než 40 % tržního podílu. To
znamená, že nesmí odmítnout distribuovat žádný tiskový titul. Poněvadž má svou vlastní síť (14 000 stánků), můžeme
zde najít každý titul. Ostatní distributoři mohou odmítnout distribuovat titul s nízkým nákladem s odvoláním na
ekonomický aspekt smlouvy.
Konkurence mezi distributory tisku pomohla zvýšit počet prodejních míst z 28 000 v roce 1990 na zhruba 56 000 v roce
2002.
Síť prodejních míst byla rozšířena tak, že kromě tradičních stánků zahrnuje také trafiky a zvláštní samostatné novinové
stánky v obchodech, supermarketech nebo benzínových pumpách. Rozšíření sítě umožnilo zvýšit přístup k tiskovým
titulům jak ve městech, tak ve venkovských oblastech.
Maďarsko - ne
4. Je ve vaší zemi nějakým způsobem propojeno vlastnictví mezi vydavateli a distribučními
firmami?
Ano)
Ne)
Pokud ano, jaký negativní nebo pozitivní dopad to má na fungování trhu a na event.přístup konkurenčních titulů k distribuci?
Švédsko
Jak už bylo řečeno, svazky mezi vydavateli a dodavateli distribuce jsou velmi těsné. Spolupráce mezi vydavateli funguje
podle očekávání a je společným zájmem všech zúčastněných stran, aby výdaje na distribuci byly udržitelné pro co
nejvíce vydavatelů.
Finsko - ano
Norsko - ano, viz 1 a 3
Irsko
Ano, jeden distributor je vlastněn jedním vydavatelem, vlastnictví nemá žádný negativní nebo positivní vliv na trh.
Belgie - ne
Holandsko
Ano, viz 1). Vydavatelé mají svou vlastní organizaci, menší vydavatelé vlastní organizaci nemají, ti mají smlouvy na
distribuci s jinými vydavateli.
Francie - ne
Itálie
Ano, působí to pozitivně na fungování trhu a přitom to nemá žádný dopad na přístup konkurenčních titulů k distribuci.
Rakousko
Ano. Je ovlivněn přístup některých titulů k zákazníkům brzy ráno, protože ti kdo nemají vlastní distribuci a nejsou
akceptováni distribučními firmami a ostatními tituly, musejí provádět distribuci poštou, která přichází k zákazníkům velmi
často pozdě v poledne nebo odpoledne.
Polsko - ne
Maďarsko - ano
5. Mají ve vaší zemi vydavatelé podíly v distribučních firmách?
Ano)
Ne)
Pokud ano, jaký mají vydavatelé podíl na celkovém distribučním trhu a jaký dopad to má?
Švédsko - znovu - vydavatelé jsou hlavními vlastníky distribučních firem
29
Finsko - ano
Norsko - ano, viz 3
Irsko
Ano, 25 %. Žádný zvláštní dopad.
Belgie - ne
Holandsko
Ano, viz 4. Pro distribuci deníků (100 %).
Dodatkem ke 4) největší holandské skupiny vydavatelů deníků provozují distribuční společnosti pro týdeníky/tituly
zdarma distribuované a přímou inzerci (80 %).
Francie - ne
Itálie
Ano – pro státní distributory.
Ne – pro místní distributory.
Rakousko
Ano. Mediaprint je vlastněn dvěma deníky „Kronen Zeitung“ a „Kurier“, Styria AG vlastní „Kleine Zeitung“ a „Die Presse“
má podíl v RedMail, což je nový distributor.
Polsko - ne
Maďarsko - ano
6. Jsou ve vaší zemi zákonem upraveny nebo omezeny vlastnické vztahy v oblasti médií a
distribuce tisku?
Ano)
Ne)
Pokud ano, můžete stručně uvést, jak?
Švédsko
Lze říci že „normální“ zákon o konkurenci je možné aplikovat na distribuční společnosti v distribuci.
Finsko - ne
Norsko
Ano, žádná společnost nesmí vlastnit více než 33 % celkového národního nákladu.
Ne, nejsou žádná pravidla uplatňovaná na distribuci.
Irsko
Ano, takové vlastnictví je podřízeno zvláštním mediálním pravidlům.
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie
Ano, není možné vlastnit sdělovací prostředky a noviny.
Rakousko - ne
Polsko - ne
Maďarsko - ne
7. Je nějak upraveno právo vydavatelů (např. nových) stát se majiteli distribuce?
Ano)
Ne)
Pokud ano jak a kdy to byla naposledy uplatněno?
Švédsko - žádná pravidla!
Finsko - ne
30
Norsko - ne
Irsko - ne
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie – ano (zákon na závěr dotazníku)
Itálie - ne
Rakousko - ne
Polsko - ne
Maďarsko - ne
8. Je ve vaší zemí nějakým zákonem nebo dohodou upravena činnost distributorů tisku?
Ano)
Ne)
Pokud ano, můžete prosím stručně uvést, jak?
Švédsko
Jak už bylo dříve řečeno, existuje státní pomoc na podporu spolupráce mezi vydavateli týkající se distribuce denního
tisku. Vydavatel, který chce tuto pomoc získat, musí dodržovat určitá pravidla, týkající se především cen a
transparentnosti.
Finsko - ne
Norsko - ne
Irsko
Ano, máme zákony, které zakazují distribuci určitého tištěného materiálu, např. na základě obscenity, publikace
obsahující reklamy na tabák kromě udělených výjimek.
Belgie
Ano, avšak pouze pro distribuci předplatitelům, která je považována za veřejnou službu (pošta dostává velkou dotaci od
státu).
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie
Ano. Částečně. Úmluva je aplikována přibližně na 60 % distributorů.
Rakousko - ne
Polsko
V Polsku neexistuje žádný zákon, který by přímo upravoval distribuční trh. I když společnost Ruch S.A. ztratila distribuční
trh (100 % v roce 1989 v porovnání se 49 % v roce 2002), přeměnila svou vlastnickou strukturu (v roce 1989 šla
společnost RSW Prasa-Książka-Ruch do likvidace a v roce 1990 založila společnost Przedsiębiorstvo Państwowe Ruch,
která se transformovala na akciovou společnost Ruch S.A. zcela vlastněnou státem), stále fungovala jako prosperující
podnik, a z toho důvodu distribuční normy používané touto společností sloužily jako příklad vznikajícím distribučním
společnostem. Vydavatelé se opírali o tyto normy ve smlouvách se soukromými distributory. Západní vydavatelé
vstupující na polský trh tato pravidla a normy také dodržovali.
Je nutno zdůraznit, že v roce 1994 Unia Wydawców Prasy [Sdružení vydavatelů tisku] podepsalo rámcovou smlouvu se
společností Ruch S.A., která upravovala spolupráci s největším distributorem. Tato smlouva také ovlivňovala spolupráci
s ostatními distributory. V současnosti vytváří Izba Wydawców Prasy [Polská komora vydavatelů tisku] spolu
s distributory pravidla takovéto spolupráce,.
Maďarsko - ano
9. Je ve vaší zemi nějakým zákonem nebo dohodou upraven přístup tiskových titulů na trh
stánkového prodeje?
Ano)
Ne)
Pokud ano, můžete prosím stručně uvést, jak?
31
Švédsko
Žádný zákon ani žádná dohoda jiná než dohoda mezi tiskem a novinovými stánky.
Finsko - ne
Norsko
Ne, ale Media Business Association má dohodu s největším řetězcem kiosků za tím účelem, aby všichni naši členové
měli právo prodávat své tituly prostřednictvím tohoto řetězce, pokud si tak vyberou (mohou si vybrat, ve kterém kiosku
chtějí tituly prodávat). Počet výtisku si určují vydavatelé, ale neprodané výtisky nejsou hrazeny kiosky.
Irsko - ne
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie - ne
Rakousko - ne
Polsko
V Polsku není přístup k novým stánkům či trhu omezen.
I.
Článek 54 Kapitoly II Ústavy Polské republiky stanovuje, že:
„1. Každá osoba může volně vyjadřovat své názory, získávat a rozšiřovat informace.
2. Ochranná cenzura hromadných sdělovacích prostředků a udělování licencí tisku je zakázána. Podle zákona může být
uložena povinnost získat licenci pro provozování rozhlasové nebo televizní stanice, a to před provozováním takové
stanice.“
II.
Článek 3 Kapitoly I tiskového zákona ze dne 26. ledna 1984 (Dziennik Ustaw ze dne 7. února 1984, ve znění
pozdějších předpisů) stanovuje, že:
„Zaměstnanec zaměstnaný v oblasti tisku a distribuce nesmí omezovat ani nijak brzdit tisk a nákup deníků, periodik nebo
jiných tiskových publikací přijatých společností pro tisk a rozšiřování kvůli jejich profilu nebo obsahu.“
III. Zákon o ochraně konkurence a spotřebitelů ze dne 15. prosince 2000 obsahuje následující prohlášení
chránící před monopolem:
Článek 8 Kapitola II
Zákaz zneužívání dominantního postavení
1. Je zakázáno zneužívat dominantní postavení na příslušném trhu jedním nebo více podnikatelskými subjekty.
2. Zneužívání dominantního postavení zahrnuje zvláště následující:
1) zavádění, ať přímo či nepřímo, nepřiměřených cen, včetně nepřiměřeně vysokých či výrazně nízkých cen, dlouhých
platebních lhůt nebo jiných podmínek nákupu nebo prodeje zboží,
2) omezování výroby nebo nákupů, bránění technickému pokroku na úkor dodavatelů nebo spotřebitelů,
3) používání obtížných nebo nekonzistentních smluvních podmínek v podobných smlouvách se třetími stranami, kvůli
kterým jsou strany vystaveny jiným konkurenčním podmínkám,
4) podmiňování uzavírání smlouvy tím, aby druhá strana přijala či poskytla další výhodu, která se netýká, ať
v podstatném či obvyklém smyslu, předmětu smlouvy,
5) maření vytváření podmínek podporujících vznik či vývoj konkurence,
6) zavádění obtížných smluvních podmínek, které přinášejí nepřiměřené výhody podnikatelskému subjektu
zavádějícímu takové podmínky,
7) znesnadňování spotřebitelům obhajovat svá práva.
3. Právní transakce zahrnující zneužívání dominantního postavení budou anulovány, celé nebo částečně.“
Smlouvy mezi distributorem a vydavatelem mohou stanovovat podmínky pravidelné propagace tiskového titulu (ujednání
o pultu, letácích, soutěžích, vystavení). Přirozeně, že řešení se liší v závislosti na tom, zda se propagace bude provádět
ve stáncích, trafikách, v supermarketech nebo obchodech.
V důsledku kroků, které podnikla Komora, byly vytvořeny ceníky, díky kterým se používají spravedlivá pravidla pro
všechny tituly.
Maďarsko - ne
10. Existuje ve vaší zemi zákonem nebo dohodou daná povinnost prodejců tisku prodávat
všechny tiskové tituly, které distributor nabízí?
Ano)
Ne)
Švédsko - ne
32
Finsko - ne
Norsko - ne, ale viz 9
Irsko - ne
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie - ano
Rakousko - ne
Polsko - ne
Maďarsko - ne
11. Existuje povinnost prodejce převzít k prodeji takový počet výtisků, který určí vydavatel
nebo distributor?
Ano)
Ne)
Švédsko - ne
Finsko - ne
Norsko - ne ale viz 9
Irsko - ne
Belgie - ano, vydavatel rozhoduje o počtu výtisků
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie - ano
Rakousko - ne
Polsko - ano
Maďarsko - ne
12. Existuje ve vaší zemi zákonem nebo dohodou daná povinnost vydavatelů dodávat
povinně všem existujícím prodejcům tisku?
Ano)
Ne)
Švédsko - ne
Finsko - ne
Norsko - ne
Irsko
Ne, nemáme zákon, i když existuje přísný zákon o konkurenci. Vydavatelé jsou obecně nabízí dodávky všem prodejcům
tisku.
Belgie - ne
Holandsko - ne
Francie - ne
Itálie - ne
33
Rakousko - ne
Polsko - ne
Maďarsko - ne
13. Existuje v distribuci tisku ve vaší zemi nějaká forma výhradního postavení (monopolu)?
Například územního monopolu nebo titulového monopolu?
Ano)
Ne)
Pokud ano, jak tento monopol vznikl a jak funguje?
Švédsko
V praxi existuje monopol ve většině regionů v zemi. Od té doby, kdy systém státní pomoci podporuje spolupráci a země
je srovnatelně řídce osídlena, není ekonomicky obhajitelné mít více než jednoho distributora v každém regionu.
Finsko - ne
Norsko - ne
Irsko - ano, viz odpověď na otázku č. 1
Belgie
Ano, skutečný monopol distribuční společnosti. Ve hře není žádný další aktér.
Holandsko - ne
Francie - ne
Itálie - ne
Rakousko - ne
Polsko
Ne, podle zákona o ochraně konkurence a spotřebitelů ze dne 15. prosince 2000 (Dziennik Ustaw č. 122 z roku 2000,
položka 1319, ve znění pozdějších předpisů) má společnost Ruch S.A. dominantní postavení na trhu. Na jedné straně
má právo stanovovat smluvní podmínky, ale na druhé straně nemá právo odmítat distribuovat žádný titul. Pokud není
rozhodnutí pro vydavatele výhodné, může žalovat distributora nebo podat stížnost u Úřadu na ochranu konkurence a
spotřebitelů. V minulosti se stalo, že vydavatelé žalovali společnost Ruch S.A. a vyhráli. Fenomén monopolního
postavení v distribuci trval do roku 1989 (téměř 100 % trhu). Výše uvedené vyplynulo ze zákona o telekomunikacích z
roku 1984, podle kterého byl stát výhradním distributorem. Na základě zákona o podnikání (Dziennik Ustaw č. 41,
položka 324 z roku 1988) a zákona o likvidaci RSW Prasa-Książka-Ruch byl od 1. ledna 1989, mimo jiné, zrušen státní
monopol v oblasti distribuce. V současné době činí podíl společnosti Ruch S.A. na distribučním trhu 49 %.
Maďarsko
Ano státem vlastněná pošta privatizovala systém volného prodeje. V tendru zvítězilo konsorcium Hachette Distribution
systém a skupina vydavatelů.
14. Pokud existuje monopol, má existence tohoto titulového nebo územního monopolu
nějaký negativní nebo pozitivní vliv na volný přístup tiskových titulů na trh?
Ano)
Ne)
Kdy a jak došlo k jeho vytvoření?
Švédsko – otázka byly již zodpovězena
Finsko - bez odpovědi
Norsko - bez odpovědi
Irsko - ne
Belgie - ano, monopol má velmi negativní dopad
Holandsko - bez odpovědi
Francie - bez odpovědi
Itálie - ne
34
Rakousko - ne
Polsko
Ne, protože společnost Ruch S.A. má dominantní postavení, tento distributor je nucen distribuovat každý titul, který
předloží vydavatelé. Titul může být z prodeje stažen (značný podíl vrácení) kvůli ekonomickým podmínkám dohody.
Maďarsko - ano
15. Je ve vaší zemi nějakým zákonem nebo dohodou upraveno právo drobného
obchodníka (stánkaře, trafikanta) odebírat a prodávat tisk?
Ano)
Ne)
Pokud ano, existují nějaké obecné podmínky odběru tisku drobným obchodníkem?
Švédsko - lze použít „normální“ zákon o konkurenci.
Finsko - ano, volný trh
Norsko - ano, viz 9
Irsko - viz odpověď na č. 12
Belgie
Ano, vydavatelé musí dát svůj souhlas s vytvořením nového prodejního místa.
Holandsko - ne
Francie - ano
Itálie - bez odpovědi
Rakousko - ne
Polsko
Ne, neexistují. Je to všechno otázka ekonomického zájmu (např. právo vrácení, mecenášství, udělování licencí apod.)
Maďarsko - ne
16. Existují ve vaší zemi tzv. vázané ceny tisku, tedy povinnost prodávat tisk za cenu, která
je vytištěna na obalu?
Ano)
Ne)
Švédsko - ne
Finsko - ano
Norsko
Ano, cena je určována vydavateli a výtisky musí být prodávány za tu cenu. Je to proto, že novinové výtisky jsou
vlastnictvím novin dokud nejsou prodány čtenářům a prodejce jednoduše dostává provizi (jistou částku peněz), aby
provedl prodej.
Irsko
Ne, ceny jsou doporučeny, avšak existuje obecně dodržování doporučených cen novin a časopisů.
Belgie - ano, obchodník musí prodávat tisk za cenu tohoto tisku
Holandsko - ne, skončilo 31.12.2002
Francie - bez odpovědi
Itálie - ne, ale periodický tisk má stejnou cenu u všech distribučních cest
Rakousko - ano
Polsko - ano
Maďarsko - ano
35
17. Existuje právo remise?
Ano)
Ne)
Švédsko - ano
Finsko - ano
Norsko - ano, viz 9 a 16
Irsko - ano
Belgie - ano
Holandsko
Ano. Obvykle existuje – ale záleží na individuálních podmínkách smlouvy.
Francie - ano
Itálie - ano
Rakousko - ano
Polsko - ano
Maďarsko - ano
18. Kdo nese náklady na neprodané výtisky, tzv. remitendu?
a/ vydavatel
b/ distributor
c/ prodejce
d/ jinak
Švédsko - vydavatel
Finsko - vydavatel
Norsko - vydavatel
Irsko - vydavatel
Belgie
Vydavatel; distributor převezme zpět tisk, prodá ho na recyklaci a zaplatí si tak dopravu.
Holandsko - může být rozdílné podle individuálních smluv
Francie - vydavatel
Itálie - vydavatel
Rakousko - vydavatel
Polsko - vydavatel
Maďarsko - vydavatel
19. Je nějaký rozdíl u nově uváděných titulů na trh?
Ano)
Ne)
Švédsko - pokud vím, ne
Finsko -ne
Norsko - ne
Irsko - ne
Belgie - ne
36
Holandsko - ne, úplná smluvní svoboda mezi stranami
Francie - ne
Itálie - ne
Rakousko - ne
Polsko - ano
Maďarsko - ano
20. Jak je určován náklad tiskových titulů, který bude převzat do distribuce?
a/ rozhodnutím vydavatele
b/ rozhodnutím distributora
c/ po vzájemné dohodě obou
Švédsko - převážně oběma stranami společně
Finsko - obě strany na základě vzájemné dohody
Norsko - vydavatel
Irsko - obě strany na základě vzájemné dohody
Belgie - vydavatel, v teorii.
Holandsko - distributor
Francie - obě strany na základě vzájemné dohody
Itálie - vydavatel
Rakousko - obě strany na základě vzájemné dohody
Polsko
Vydavatel, obě strany na základě vzájemné dohody
Maďarsko - vydavatel
21. Považujete uvedenou situaci distribuce ve vaší zemi za uspokojivou?
Ano)
Ne) Pokud ne, jak by se měla změnit?
Švédsko - ano
Finsko
Ano. Další poznámky: Poštovní zákon reguluje distribuci novin v normální denní poště, ne v ranní distribuci. Vydavatelé
mají právo distribuovat noviny nejlepší cestou, jakou chtějí, předplatitelům i ve volném prodeji.
Více informací ve „Finském poštovním a distribučním systému“.
Norsko
Ano, převážně ano. Máme nějaké problémy s poštovními službami, ale nic opravdu vážného.
Irsko
Ano, ale distribuce časopisů není v Irsku racionalizována.
Belgie
Ne, přetrvávající problém dodávky, špatného řízení počtu dodaných výtisků a také neprodaných výtisků, neprůhlednost
systému, monopol…, více problémů v distribuci předplatitelům.
Holandsko
Ano, větší spolupráce je potřeba mezi vydavateli v distribuci předplatitelům – překonat nedostatek zaměstnanců pro
dodávky. Právně řečeno jediné zákony, které řídí distribuci novin jsou – obecný zákon o konkurenci a obecný zákon o
smlouvách.
Francie - ano
K otázkám 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 viz přiložený zákon
37
Itálie
Ne. „Informatizace“ a lepší řešení pokud jde o neprodané výtisky.
Rakousko - ano
Polsko - ano
Maďarsko - bez odpovědi
Francie - zákon č. 47-585 z 2. dubna 1947
O statutu podniků zabývajících se shromažďováním a distribucí
periodického tisku a publikací
Článek 1
Šíření tisku je volné. Každý vydavatelský podnik může svobodně sám zajišťovat distribuci svého vlastního periodického tisku a
publikací a to takovými prostředky, které bude považovat k tomuto účelu za nejvhodnější.
Článek 2
Hromadný rozvoz a distribuci některého periodického tisku a publikací mohou zajišťovat pouze družstevní společnosti provozující
poštovní novinovou službu, které podléhají ustanovením tohoto zákona. Distribuce výtisků určených předplatitelům se však neřídí
předpisy výše uvedeného odstavce.
Kapitola I.
Statut družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu
Článek 3
S výhradou ustanovení tohoto zákona se družstevní společnosti provozující poštovní novinovou službu řídí ustanoveními kapitoly III
zákona z 24.července 1867.
Článek 4
Předmět činnosti družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu je pod hrozbou neplatnosti omezen pouze na
distribuci a hromadný rozvoz periodického tisku a publikací vydávaných společníky družstevní společnosti. Toto omezení však není
překážkou k provádění obchodních operací vztahujících se k různým materiálním prvkům, které k tomuto účelu tyto společnosti
používají. Jestliže se družstevní společnosti rozhodnou svěřit provádění některých materiálních operací obchodním podnikům, musí si
zajistit majoritní účast ve vedení těchto podniků, která jim zaručí nestrannost tohoto vedení a dohled nad jejich účetnictvím.
Článek 5
Základní kapitál každé družstevní společnosti může být upsán pouze fyzickými nebo právnickými osobami – majiteli tisku a periodik,
kteří se zaváží, že uzavřou smlouvu o dopravě (nebo hromadném rozvozu a distribuci) s takovou společností.
Jakékoliv porušení ustanovení tohoto článku podléhá trestu odnětí svobody na šest měsíců až dva roky a pokutě 50.000 až 500.000
F, nebo jen jednomu z těchto dvou trestů, aniž by tím bylo dotčeno právo na zrušení společnosti, které může být vyhlášeno na žádost
prokuratury.
Článek 6
Do družstevní společnosti musí být povinně přijat jakýkoliv tisk či periodikum, které nabídnou, že uzavřou se společností smlouvu o
dopravě (nebo hromadném rozvozu a distribuci) na základě tarifní tabulky uvedené v níže uvedeném článku 12.
Jestliže však tento tisk či periodikum byly odsouzeny podle článků 283 až 288 trestního zákoníku, nebo se staly předmětem obou
dvou zákazů podle odstavců 2, 3 a 4 článku 14 zákona z 16.července 1949 o publikacích určených mládeži, novelizovaného nařízením
č.58-1298 z 23.prosince 1958, musí být vyloučeny z družstevní společnosti a nemohou být přijaty do žádné jiné, pod trestem pokuty od
500 do 20.000 F.
Pokud se tisk či periodikum staly předmětem pouze zákazu prodeje nezletilým, každý obchodník či prodejce bude zproštěn
povinnosti podílet se na prodeji této publikace, nehledě na jakékoliv ustanovení smlouvy, která ho spojuje s družstevní společností.
Článek 9
Družstevní společnosti provozující poštovní novinovou službu, které zajišťují distribuci periodického tisku a publikací, musí mít
nejméně tři společníky, ať už je jejich forma jakákoliv.
Článek 10
Majetek družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu spravuje a disponuje jím valná hromada,které mají právo
účastnit se všichni členové společnosti. Každý člen společnosti může disponovat na valných hromadách sám za sebe pouze jediným
hlasem bez ohledu na to, kolik vlastní obchodních podílů.
Článek 11
Každý ředitel družstevní společnosti provozující poštovní novinovou službu musí být francouzské národnosti, musí být zletilý, musí
mít trvalý pobyt a bydliště ve Francii, musí být zcela občansky způsobilý a mít všechna svá občanská práva.
Funkce ředitele družstevní společnosti provozující poštovní novinovou službu, která zajišťuje distribuci v národním měřítku, jsou
neslučitelné s funkcemi ředitele deníku či periodického tisku nebo ředitele tiskové, informační agentury, agentury, která se zabývá
fotografickými reportážemi nebo reklamní agentury a vůbec se všemi dalšími funkcemi, ať už obchodními, průmyslovými, nebo
zemědělskými, které by představovaly hlavní odměnu za jeho činnosti.
Článek 12
Tarifní tabulku za provozování poštovní novinové služby musí schválit valná hromada. Platí pro všechny vydavatelské podniky,
které jsou klienty družstevní společnosti.
38
Článek 13
Čisté přebytky z každého účetního období plynoucí z řízení, které nejsou znovu investovány do provozního materiálu, jsou
rozděleny mezi společníky v poměrném dílu k obratu, kterého každý společník dosáhl s družstevní společností. Část, která se rovná
minimálně 25 % rozdělených přebytků je přidělena všem zaměstnancům podniku.
Článek 14
Účetnictví družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu musí být vedeno podle ustanovení účtové osnovy
stanovené předpisem státních úřadů. Rozvaha těchto společností musí být provedena podle této osnovy.
Článek 15
Každá družstevní společnost provozující poštovní novinovou službu musí každý rok zveřejnit, do šesti měsíců po roční účetní
závěrce, v úředním věstníku :
1°/ Poslední schválenou rozvahu spole čnosti.
2°/ Částku dotací a půjčky, v jakékoliv formě, jako jsou dary, platby nebo běžné účty, zálohy na objednávky, pokud taková operace
přesáhne 50.000 F, s uvedením jmen, povolání, národností a bydlišť tichých společníků. Porušení tohoto článku bude podléhat trestu
odnětí svobody na šest měsíců až dva roky a pokutě 50.000 až 500.000 F nebo jen jednomu z těchto dvou trestů.
Článek 16
Kontrola účetnictví a finanční dokumentace popsaná ve výše uvedeném článku je zajišťována stálým sekretariátem Poradního
sboru pro provozování poštovní novinové služby, který je ustaven z tohoto zákona.
Výsledky těchto kontrol jsou zasílány na místně příslušné státní zastupitelství, na útvar dokumentace náležící do ministerského
resortu pro informace a na Poradní sbor pro provozování poštovní novinové služby.
Ministr pro informace a ministr financí mohou také požádat soudce Nejvyššího účetního dvora, aby provedli jakoukoliv kontrolu
účetnictví družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu.
Kapitola II
O poradním sboru pro provozování poštovní novinové služby
Článek 17
Je vytvořen Poradní sbor pro provozování poštovní novinové služby, jehož úlohou je koordinovat použití prostředků pro dálkovou
dopravu družstevními společnostmi pro provozování poštovní novinové služby, usnadnit provádění tohoto zákona a zajistit účetní
kontrolu prostřednictvím svého stálého sekretariátu.
Článek 18
Poradní sbor pro provozování poštovní novinové služby tvoří:
•
jeden zástupce ministra financí.
•
jeden zástupce ministra zahraničních věcí.
•
jeden zástupce ministra hospodářství.
•
jeden zástupce ministra dopravy.
•
jeden zástupce ministra telekomunikací.
•
jeden zástupce ministra informací.
•
tři zástupci družstevních společností provozujících poštovní novinovou službu zvolení nejreprezentativnějšími profesními
organizacemi, nebo, pokud tomu tak není, valnou hromadou družstevních společností provozujících poštovní novinovou
službu.
•
devět zástupců nejreprezentativnějších profesních vydavatelských organizací.
•
dva zástupci obchodníků s periodickým tiskem a publikacemi zvolení nejreprezentativnějšími profesními organizacemi, nebo,
pokud tomu tak není, valnou hromadou obchodníků.
•
jeden zástupce obchodních podniků napomáhajících distribuci tisku.
•
tři zástupci zaměstnanců pracujících v podnicích provozujících poštovní novinovou službu, vybraní nejreprezentativnějšími
odborovými organizacemi.
•
předseda Státní společnosti francouzských železnic nebo jeho zástupce.
•
předseda společnosti Air France.
•
předseda nejreprezentativnější profesní organizace silničních přepravců.
Článek 19
Předseda Poradního sboru pro provozování poštovní novinové služby je zvolen na jeden rok členy Sboru; může být znovu zvolen.
Jmenuje členy stálého sekretariátu.
Článek 20
Náklady připadající na fungování Sboru a sekretariátu platí družstevní společnosti provozující poštovní novinovou službu, které se
řídí tímto zákonem.
Článek 21
Poradní sbor pro provozování poštovní novinové služby bude jmenovat v každé družstevní společnosti jednoho komisaře
vybraného uvnitř sboru mezi zástupci státu.
Tento komisař může podávat námitky, po sdělení rozhodnutí Poradního sboru pro provozování poštovní novinové služby, proti
jakémukoliv rozhodnutí poškozujícímu družstevní charakter společnosti nebo jeho finanční rovnováhu.
Může rovněž provádět kontrolu obchodních podniků popsaných v článku 4, ve kterých mají družstevní společnosti provozující
poštovní novinovou službu majoritní podíl.
Může rovněž podat námitky proti jakémukoliv rozhodnutí těchto podniků, které by ve svém důsledku poškodilo družstevní charakter
nebo finanční rovnováhu společností popsaných v článku 2. Tato kontrola bude omezena pouze na sektor poštovní novinové služby.
39