pdf 1 MB - ZŠ Smíškova

.
4.A v České televizi
V úterý jsme jeli se třídou na
výlet do Brna do televize. Tam
nás přivítala máma Máji. Potom
jsme si odloţili aktovky a šli se
dívat, jak se natáčí Hýbánky.
Pak jsme nakoukli do maskérny,
kde některým děckám z naší
třídy nakreslili na obličej
modřiny. Odtud jsme šli do
místnosti, kde seděl jeden pán,
který se díval, jak se ty filmy
natočily. Vedle té místnosti byla
místnost, kde se dělaly různé
zvuky. Nakonec jsme šli do
studia B, ve kterém jsme se
mohli dívat kamerou. A potom,
aby nám neujel vlak, tak jsme
uţ spěchali pryč. Moc se mi tam
líbilo.
Anna Eklová 4.A
Barevný den
V pátek 7. 11. 2014 uspořádal
Školní parlament Barevný den.
Ţáci i učitelé měli tentokrát
vyladit své oblečení a doplňky
do barev podzimu, tzn. hnědé,
oranţové a ţluté. O velké
přestávce se v malé tělocvičně
naší školy konala mini přehlídka
a byla odměněna nejbarevnější
třída a jednotlivec. Soutěţ o
třídu s největším počtem
oblečení dané barvy vyhrály
třídy VI.A a VI.B, které měly
stejný počet bodů 23. Nejlepším
jednotlivcem se stal Petr Lamač
ze VI.B.
Projektový den
25. VÝROČÍ
SAMETOVÉ REVOLUCE
V pátek 14. listopadu jsme na
naší škole uspořádali pro ţáky
6.-9. ročníku projektový den
k 25. výročí Sametové revoluce.
Jeho cílem bylo připomenout
dětem události roku 1989
( a také roku 1939) a ţivot v 80.
letech 20. stol. a aktivně je
zapojit do získávání informací o
ţivotě
v socialistickém
Československu v 80. letech.
Nejdříve
ţáci
v tělocvičně
zhlédli
dokumentární
film
Z deníku Ivany A., který vznikl
v rámci projektu Jeden svět na
školách – Příběhy bezpráví. Ten
zajímavou formou konfrontoval
události roku 1989 očima
středoškolské
studentky
s tehdejším
oficiálním
zpravodajstvím.
Po
krátké
besedě
následoval
ještě
dokument
zachycující
Sametovou revoluci v Tišnově i
dnešní podobu praţských ulic,
kterými procházel v listopadu
1989
studentský
pochod
z Albertova na Národní třídu.
Dokument připravili ţáci 8. a 9.
ročníku pod vedením paní
učitelky Věry Dvořáčkové, která
oba
filmy
doprovodila
zasvěceným průvodním slovem.
Po skončení promítání proběhla
ve velké tělocvičně naší školy
retro
módní
přehlídka.
Zúčastnilo se jí asi 50 ţáků, kteří
přišli do školy v oblečení
převáţně z 80. let – ať uţ to byly
tehdy moderní šusťákové kalhoty
a bundy, dţíny plísňáky a
dţínové vesty a bundy nebo
skládané sukně.
Druhá
část
projektového
dopoledne proběhla ve třídách a
byla
věnována
práci
na
plakátech, které měly mapovat
jednotlivé
oblasti
ţivota
v Československu v 80. letech
20. století. Děti se k zadaným
tématům postavily většinou
velmi zodpovědně a vyzpovídaly
své rodiče i prarodiče a
prozkoumaly
internet,
aby
zjistily potřebné informace. Na
jejich plakátech se objevila
spousta zajímavostí i obrázků
dokumentujících
tehdejší
rodinný ţivot, školu, bydlení,
nakupování, hudbu, televizní
vysílání nebo sport a techniku.
Děti přinesly i reálné ukázky,
jako byla např. přenosná
televize, gramofonové desky,
magnetofon, meoskop i různé
hračky a hry.
Plakáty poté byly vystaveny ve
třídách, aby si je ostatní mohli
při
procházení
školy
prohlédnout.
Na hlavní chodbě a v tělocvičně
visely propagační plakáty z dob
komunismu
i
letáky
z listopadových dnů roku 1989
doplněné
ještě
výstavkou
dobových předmětů kaţdodenní
potřeby pro změnu z rodinných
depozitářů kolegů učitelů –
nádobí, fotoaparáty, natáčky,
kabelky, panenky, časopisy aj.
Objevily se i takové poklady,
jako byl fungující kotoučový
magnetofon.
Všichni aktivní ţáci si zaslouţili
pochvalu, třídní učitelé a členové
předmětové komise dějepisu,
občanské a rodinné výchovy
poděkování za přípravu i hladký
průběh celého dopoledne.
Mgr. Dagmar Zacpalová,
Vernisáž
V neděli 16. 11. se v prostorách
Muzea města Tišnova konala
vernisáţ projektu ţáků ZŠ
Tišnov, Smíškova ze skupiny
paní učitelky Věry Dvořáčkové.
Dokument o tom, co se dělo na
Tišnovsku v 50. letech, měla
široká veřejnost moţnost spatřit
poprvé právě zde. A zájem byl
opravdu velký.
Vernisáţ zahájil ředitel školy
Mgr. Michal Komprs krátkým
proslovem.
Potom
zahrála
skupina ţáků 9.B dvě písně pod
vedením pana učitele Jakuba
Vrtěla a film mohl začít. Ing.
Petr Fruhwirt v něm vyprávěl o
skutcích svého otce, o jeho
osobním ţivotě i záţitcích.
Vzpomínal, jak jeho otec- lékař
ošetřoval raněné partyzány a
bojovníky ve třetím odboji, za
coţ byl odsouzen k 11 rokům
vězení.
Pětačtyřicetiminutový
film
sklidil ohromný potlesk. Paní
učitelka Dvořáčková k němu
řekla ještě pár slov a ing. Petr
Fruhwirt ještě něco doplnil.
Někteří
z
příchozích
si
zavzpomínali na doktora Petra
Fruhwirta, o kterém byl tento
dokument, a na samotnou dobu,
kterou film zachycoval.Na závěr
opět ţákovská kapela zahrála
jednu písničku.
Večer se povedl. Mně se moc
líbil a myslím, ţe i zbytku
publika. Doufám, ţe se brzy
dočkáme i druhého projektu o
Sametové revoluci.
Magda Hutařová
Adventní dílničky
Ve čtvrtek 4. prosince se uţ
posedmé
uskutečnila
akce
s názvem Adventní dílničky.
Ještě neţ došlo ke tvoření,
proběhl
v tělocvičně
malý
předvánoční
koncert.
Po
zapálení svíček na adventním
věncia po proslovu pana ředitele
a jeho hostů vystoupily děti
z dramaťáku
se
svým
představením Peklo, to je peklo
a po nich také školní sbor
Smiles Singers se čtyřmi
vánočními písničkami.
Kdyţ tento program skončil,
vydali se návštěvníci po škole
do dílniček, kde kaţdý mohl za
symbolickou cenu pracovat na
tvorbě výrobku, který si pak
odnesl domů.Většinou šlo o
vánoční ozdoby a maličkosti,
jako například dřevěné svícny,
přáníčka aj. Ke koupi byly
nabízeny i předem hotové
výrobky ţáků. K práci a pro
udrţení vánoční nálady hrála ve
vestibulu školy školní kapela.
Doufám, ţe si všichni tuto akci
uţili a zúčastní se jí i příští rok.
Vydělané peníze budou pouţity
na nákup dárků pro dětskou
onkologii v Brně.
Pavlína Kubátová 9.B
Vánoční besídka
Jako kaţdý rok jsme si i letos
zpříjemnili předvánoční čas
ţákovskou školní besídkou.
Ţáci téměř všech ročníků naší
školy se sešli 19. prosince
v tělocvičně, aby zde postupně
zahráli
nějakou
scénku,
zazpívali písničky s vánoční
tematikou či předvedli něco,
čím by své spoluţáky poslední
školní den roku 2014 pobavili.
A je nutno dodat, ţe se jim to
povedlo na jedničku. Ani
učitelé nezůstali za ţáky
pozadu. Vystoupil zde totiţ i
legendární učitelský pěvecký
sbor Los Ámos, který zazpíval
písničku Janka Ledeckého
Od těch časů.
A tady je malé připomenutí
toho, co jsme viděli…
Mgr. Hana Eklová
Rozhovor s Vojtou Smutným
kapitánem Brácha teamu
Kolikátí jste byli v okrskovém kole?
Byli jsme druzí z devíti, a protoţe jsme
nejpočetnější okrsek, tak postupovaly dva
týmy.
Který tým vám dal nejvíc zabrat?
No, asi nejvíc zabrat nám dal tišnovský
gympl, protoţe jsou hodně běhaví, ale
nakonec jsme je v prodlouţení porazili 2:1.
S kolika týmy jste prohráli? Která prohra
byla nejhorší?
Prohráli jsme se dvěma týmy. Psychicky horší prohra byla se
ZŠ 28. října, protoţe nám rozhodčí neuznal jasnej gól na 2:2, a proto
jsme prohráli 2:1.
V předchozí otázce jsi řekl PSYCHICKY horší. Jaká byla ta druhá?
Druhá prohra byla horší z pohledu skóre. S Lomnicí jsme prohráli
4:0, ale to proto, ţe jsme byli vyřízení z předchozího zápasu
s gymplem. Jelikoţ jsme věděli, ţe máme jistej postup, byl ten zápas
z obou stran relaxační.
Díky čemu si myslíš,
že jste tak úspěšní?
Tak dali jsme do toho
srdíčko a moţná jsme
měli trošku štěstíčka.
Jako kaţdý tým se ne
vţdycky shodneme,
ale jinak jsme skvělá
parta, a to k tomu
určitě taky přispělo.
Nesmím zapomenout na koučku Věrku, bez které by to nešlo.
Na okresním kole už asi byli zdatnější protihráči.
Tak určitě tam nebyly tak vysoké výhry, ale přesto jsme dokázali, ţe
i kdyţ jsme nebyli největší korby, měli jsme na to vyhrát. A tak se
taky stalo. Vyhráli jsme turnaj bez jediné poráţky.
Jaké bylo finále?
Finále bylo namáhavý, protoţe jsme uţ na začátku dostali gól, ale to
nás vyhecovalo, rychle jsme srovnali na 1:1 a nakonec jsme vyhráli
3:1 s Lomnicí, a tím jsme jim oplatili prohru z okresního kola.
Jak jste výhru oslavili?
Oslavili jsme to pokřikem v šatně a zpíváním v autobuse.
Kdy a kde se koná krajské kolo a jaké máte ambice?
Koná se 21.1.2015 ve Slavkově u Brna. Myslím si, ţe 3. místo by
bylo pěkný, ale přál bych si postup.
Chtěl bys ještě něco dodat?
Chtěl bych poděkovat koučce Věrce za skvělé vedení a taky celému
Brácha Teamu za výbornou spolupráci.
Gratuluji ke všem vašim úspěchům a děkuji ti za rozhovor.
Ne, já děkuji.
Anna Bracková 9.B
Slavné osobnosti a místa Tišnova
Chodníček Járy Cimrmana v Tišnově
Slavný všeuměl a světoběţník Jára
Cimrman má od roku 2007 v Tišnově
svůj chodníček. Měří asi 40 metrů a
spojuje ulice Na Honech a Druţstevní.
Věnován je "velkému mysliteli", který
podle některých cimrmanologů na
Tišnovsku pobýval a dokonce tam prý
vytvořil i jednu ze svých her. O otevření
chodníčku bojovali cimrmanologové
mnoho let. Tišnovský Cimrmanův
chodníček by měl být první zastávkou
pro turisty, kteří se chtějí projít
Cimrmanovou naučnou stezkou z nedaleké Lomnice do pět kilometrů
vzdáleného Synalova. Přestoţe se vedou spory o to, zda vůbec tento
génius a český buditel existoval, v anketě o Největšího Čecha málem
porazil otce vlasti - císaře Karla IV.
Jeskyně na Květnici
Jeskyně nejsou rozsáhlé, ale svojí krásou rozhodně upoutají kaţdého
návštěvníka. Mezi krasové jevy na kopci Květnice patří jeskyně Pod
kříţem a Květnická propast, která je 76,5 m hluboká. Sestoupíme-li
do Královy jeskyně, objevené roku 1972, najdeme zde stovky
fantastických tvarů různých
krápníků,
ale
i
jiných
krystalických forem, které zde
příroda za tisíciletí vytvořila.
Brčková výzdoba dosahuje
délky aţ 160 cm. Mezi
nejcennější objevy patří část
nazývaná Dobišarova jeskyně
z roku 1984 a několik set
metrů dlouhé nové části
odhalené po usilovné práci v roce 1989. Tomuto podzemí vévodí
Tišnovský dóm, který je 35 m dlouhý a 18 m široký. Rovněţ propast
leţící na západním svahu Květnice byla objevena aţ při raţbě
průzkumné štoly na baryt. Je to typická rozsedlina ve vápencích
částečně zkrasovatělá. Její šířka kolísá mezi několika centimetry aţ
dvěma metry. Svou hloubkou 76,5 m patří k nejhlubším propastem v
českých zemích.
Josef František Karas - spisovatel
1867 – 1931
Autor
mnoha
historických
románů
a
dramatických děl se narodil v Tišnově. Krátce s
otcem pobýval v Nedvědici a později odešel na
Valašsko. Z jeho děl se k Tišnovu váţe román
Bitva, který pojednává o historii hradu
Pernštejna. Zemřel v Dluhonicích u Přerova.
Král Alois - objevitel Demänovských jeskyní
1877 – 1972
Čestný občan města Tišnova a absolvent brněnského učitelského
ústavu učil na moravsko-slovenském pomezí. Věnoval se průzkumu
ponorné říčky Lúčanky a roku 1921 objevil dnes jiţ světoznámé
Demänovské jeskyně v Nízkých Tatrách. Po odchodu do penze se
trvale usadil v Tišnově. Je po něm pojmenována Králova jeskyně na
kopci Květnice.
Bára Toncerová
Zábava
Jak na sudoku?
Doplňují se čísla 1 aţ 9, ale
v jednom řádku ani sloupci
nesmí být stejné číslo.
Denisa Svejkovská 9.B