ortodontická úprava vkusu dolních špičáků u psa

odbor ná sdělení
odbor né oznamy
Veterinární stomatologie:
ortodontická úprava vkusu dolních
špičáků u psa
MVDr. Iveta Melicharová, Veterinární klinika Na Weilovně, Příbram
Petr Moj, Stomatologická laboratoř LPdental (ЛПдентал)
Dochází-li ke zdravotnímu omezení zvířete z důvodu chybného postavení zubů nebo abnormálního poměru čelistí, jedná se indikaci pro stomatologické ošetření.
Na našem pracovišti jsme provedli korekci chrupu u ročního bulteriéra, který trpí abnormalitou
vkusu dolních špičáků do kostěného patra horní čelisti.
StomaTeam 5 | 2014
odbor ná sdělení
Vkus dolních špičáků – stručný popis
a charakteristika abnormality
Chybné postavení spodních špičáků patří k nejčastějším
malokluzím, které se u psů vyskytují. Chybné postavení
obvykle vede k traumatizaci horní čelisti nebo antagonistických zubů.
Příčinou vzniku tohoto chybného postavení zubů mohou
být dentoalveolární nebo bazoskeletální odchylky. Toto
rozdělení bohužel neříká nic o tom, zda je onemocnění
vývojové nebo geneticky podmíněné.
Dentoalveolární odchylky
Za jednou z nejčastějších příčin strmého postavení špičáků je perzistence mléčných špičáků, čímž dochází
k odchýlení trvalých špičáků, popř. se nedostane špičák
do bukální kapsy. Ačkoliv se perzistence mléčných zubů
týká především malých plemen, nevyskytuje se u nich strmé postavení špičáků tak často jako u velkých plemen.
Strmé postavení špičáků může být jednostranné i oboustranné. Horní čelist může být traumatizována v různém
rozsahu. Od jemné imprese, přes vytvoření slizniční kapsy
až k hlubokému defektu kostěného patra. V extrémních
případech může dojít až k perforaci kostěného patra
a vzniku tzv. oronazální píštěle. Defekty jsou doprovázeny
zánětem, impakcí potravy a jiných cizích těles.
odbor né oznamy
Pravá strana: vzniklá hlubší slizniční kapsa
Levá strana: výrazný hluboký defekt s obnažením kořenů
u špičáku a třetího řezáku
Popisují se následující odchylky:
Mandibula Augusta je odchylka, kde dochází k linguálnímu umístění fyziologicky zahnutých dolních špičáků
z důvodu velmi úzké spodní čelisti v celém rozsahu.
Mikrognathia inferior (mikrogenie) je nedovyvinutí spodní čelisti s odchylkami v šířce (transverzální rovina) a délce
(sagitální rovina).
Brachygnatia inferior (brachygnatie) je nedovyvinutí spodní čelisti v sagitální rovině, tzv. zkrácená spodní čelist.
Mnoho bazoskeletálních změn je podmíněno geneticky,
může se však jednat i o vývojové vady.
Bylo vyvinuto klasifikační schéma, obdobně jako v humánní medicíně, které zahrnuje jak uložení řezáků, špičáků, tak i uložení bočních zubů k určení skusu s ohledem
na velikost čelisti.
Třída 0 – eugnantní uložení zubů, tzn. bez jediného
chybného postavení. Je důležité brát ohled na fyziologické standardy v rámci jednotlivých plemen. Např. brachycefalická plemena.
Bazoskeletální odchylky
Třída 1 – chybné postavení jednoho zubu při správné délce čelisti.
V případě bazoskeletálních odchylek se jedná o nerovnováhu mezi horní a spodní čelistí. Tyto odchylky mohou být
jak v transverzální tak sagitální rovině.
Třída 2 – distální uložení zubů, kdy spodní zubní řada
okluduje nefyziologicky příliš kaudálně. Hovoříme o tzv.
podkusu.
StomaTeam 5 | 2014
odbor ná sdělení
odbor né oznamy
Třída 3 – meziální uložení zubů, při kterém spodní zubní řada okluduje nefyziologicky příliš rostrálně. Hovoříme
o tzv. předkusu.
Třída 4 – zařazujeme různé zvláštnosti jako např. křivý
skus.
Tyto vady se mohou řešit různými způsoby od extrakce
zubu, zkrácení zubu s vitální amputací až po čelistně ortopedické korekce.
Klinický popis případu
V případě našeho pacienta se jednalo o užší a zároveň
kratší spodní čelist (podkus) se strmým postavením špičáků jak v horní tak i v dolní čelisti. Docházelo k traumatizaci kostěného patra horní čelisti. Především v levé
palatinální části patra došlo vlivem nákusu dolního levého
špičáku ke vzniku poměrně velkého traumatu. Na rozdíl od pravé strany, kde došlo nákusem pravého dolního
špičáku ke vzniku hlubší slizniční kapsy, na levé straně
se vytvořil poměrně hluboký defekt, který zasáhl až do
kosti a narušil tím i postavení antagonálních zubů. Došlo
k výraznému obnažení kořenů u špičáku a třetího řezáku.
Majitelce bylo zprvu navrženo zbroušení zubů, popřípadě
extrakce, kterou odmítla a proto jsme následně přistoupili ke korekci zubů. Takovýto zákrok se pečlivě plánuje.
Probíhá v celkové anestezii pacienta, při zavedení intravenózního katetru, infuzní terapii, intubaci a monitoringu
základních životních funkcí (srdeční frekvence, saturace
tkání kyslíkem).
První fáze korekce
Individuálně zhotovené otisky z K silikonu „z volné ruky“
bez otiskovací lžíce
Jako první krok jsme provedli distální vyklopení horních
špičáků. Korekce byla provedena pomocí speciálních natahovacích gumiček a kotviček, které byly umístěny na
horní špičáky, dále na čtvrtý premolár a první molár, které
slouží jako kotvící zuby. Zuby jsme nejdříve očistili a vyleštili bezfluoridovou pastou, poté jsme naleptali sklovinu
40% kyselinou sírovou, nechali jednu minutu působit,
opláchli a osušili. Poté následovalo nanesení bondu cca
na deset sekund, jedná se o speciální vazebný prostředek, který zvyšuje vazbu mezi tvrdými zubními tkáněmi
a výplňovým materiálem, v našem případě fotokompozitem. Jako poslední vrstvu jsme nanášeli speciální světlem
tvrdnoucí kompozit (Charisma), do kterého byly umístěny
kotvičky, a následovalo osvícení polymerační lampou. Po
ztvrdnutí kompozita jsme upevnili natahovací gumičky.
Účelem tohoto korekčního zásahu bylo přiměřeně upravit postavení špičáku, ale zároveň také vytvořit adekvátní
mezeru mezi třetím řezákem a špičákem, která usnadní
v následné fázi celou korekci s použitím rovnátek.
StomaTeam 5 | 2014
odbor ná sdělení
Po měsíci jsme přistoupili k druhému kroku, a to ke korekci dolních špičáků. V našem případě se nabízelo několik možností, jak tuto korekci provést. Jednou z nich bylo
zhotovit často používanou pryskyřičnou nákusnou dlahu
v horní čelisti, s jejíž pomocí by se dolní špičáky srovnaly. Tato dlaha se zhotovuje v ordinaci „z volné ruky“
z pryskyřice přímo v ústech pacienta. Vzhledem k hlubokému defektu na levé straně patra zasahujícímu hluboko
do kosti a s přihlédnutím k obnaženým kořenům zubů
jsme tuto variantu nakonec zavrhli a snažili se najít optimální řešení, při kterém by nedocházelo k podráždění již
traumatizovaných tkání. Po dohodě se zubní laboratoří
LPdental (ЛПдентал) jsme se rozhodli pro korekci pomocí ortodontického aparátku, pro který se u nás používá
označení z anglického originálu Inclined plane – nakloněná rovina, skluzné stříšky apod. Tato aplikace je umístěna
na horních špičácích, doplněna o speciální pomocné rovnátko s roztažným šroubem na dolních špičácích. Nakloněná rovina se v daném případě jeví jako ideální řešení.
Nespornou výhodou je, že celý aparátek je ukotven na
špičácích, nedotýká se sliznice, a tudíž nedochází k usazování plaku pod rovnátkem a k následnému podráždění
již traumatizovaných měkkých tkání.
Po konzultaci se zubní laboratoří jsme přistoupili ke zhotovení zubních otisků. Stejně jako v první fázi korekce byl
pacient v celkové anestezii, se zavedeným intravenózním
katetrem, v infuzní terapii, při intubaci a monitoringu
základních životních funkcí (srdeční frekvence, saturace
tkání kyslíkem). Otisk jsme zhotovili po dohodě se zubním
technikem pomocí zubního K silikonu (ZetaFlow Putty)
metodou dvojího otisku. Daný typ hmoty byl vybrán záměrně. Mohli jsme použít otiskovací hmotu na bázi A
silikonu nebo ještě kvalitnější otiskovací hmotu na bázi
VPS, ale vzhledem k tomu, že je česká pošta schopná doručit zásilku do druhého dne zubní laboratoři, zvolili jsme
již dříve zmíněný K silikon. Pro daný typ ortodontických
prací jsou tyto silikony plně vyhovující. Umožňují zhotovit
přesné detailní otisky, které s přihlédnutím k tomu, že budou odlity druhý den, neztratí nic ze své kvality. Nedojde
k tvarové deformaci otisku. S přihlédnutím ke specifickým
podmínkám v ústech pacienta jsme se rozhodli zhotovit
individuální otisky „z volné ruky“. Vzhledem k tomu, že
jsme nepoužili otiskovací lžíce, zhotovili jsme otisky vzhledem k jejich velikosti masivnější, aby snadno nepodléhaly
deformaci.
Takto zhotovené a vydezinfikované otisky byly následně zaslány do zubní laboratoře LPdental (ЛПдентал). Ta
nás po obdržení otisků, podle kterých zhotovila sádrové
modely, a následném zhodnocení situace, kontaktovala s návrhy pro daný případ. S přihlédnutím k tomu, že
rovnátka budou pro poměrně temperamentní plemeno,
rozhodli jsme se zhotovit je co nejpevnější, tedy z kovu.
Chtěli jsme, aby se traumata v horní čelisti vzniklá nákusem dolních špičáků hojila již během korekce. Se zubní
StomaTeam 5 | 2014
odbor né oznamy
Z laboratoře doručené ortodontické aparáty
Dolní pomocné rovnátko
laboratoří jsme se dohodli na specifickém tvaru skluzných
stříšek. Ty by měly být zhotoveny tak, aby nebránily hojení
poškozené tkáně a byla možná vizuální kontrola postižených oblastí.
Druhá fáze korekce
S přihlédnutím k probíhající první fázi korekce jsme po
laboratoři nepožadovali „urychlený“ termín dodání ortodontických aparátů. Rovnátka nám byla doručena po
šesti dnech ode dne odeslání otisků.
Následně jsme vyrozuměli klientku, která se k nám na
kliniku dostavila se psem v dohodnutý termín, k započetí druhé fáze korekce. Celý zákrok opětovně probíhal
v celkové anestezii.
Nejprve jsme sejmuli z horních špičáků kotvy, na kterých
byly přichycené gumičky určené k distálnímu posunu
zubů. Poté jsme vyzkoušeli zhotovená rovnátka.
Dolní pomocné rovnátko je zhotoveno standardně.
V pryskyřičné bázi, která bude ukotvena mezi dolní špičáky, je umístěn jednoduchý ortodontický tažný šroub. Jako
způsob uchycení ortodontického aparátku ke špičákům
byla laboratoří v daném případě zvolena varianta kotvení pomocí drátěných ok. Ta jsou vzhledem k disparalelitě
dolních špičáků, která je pro tyto zuby typická, zhotoveny z měkčího drátu o průměru 0,8 mm. Měkký drát se
odbor ná sdělení
odbor né oznamy
Horní rovnátko: varianta specifických skluzných stříšek (Incline Plane) v kovovém provedení
v těchto případech používá záměrně. Vzhledem k již zmíněné disparalelitě špičáků se oka musí udělat o něco větší, aby šlo rovnátko následně snadno nasadit. Po dosazení
aparátku, kdy se drátěná oka dostanou přes disparalelní
horní polovinu špičáků ke krčkům, vznikne mezi krčkem
a drátěným okem mezera. Zde se musí postupovat opatrně a drát z měkké oceli přiadaptovat ke krčku zubu tak,
aby šlo následně aparátek bezpečně a kvalitně k zubu
přitmelit.
Horní rovnátko je o něco složitější, i když tak na první
pohled nevypadá. Skluzné stříšky budou muset být ke
kotevním zubům připevněny opravdu pevně a stabilně.
Budou přenášet tlak rovnajících se dolních špičáků. Obvykle se to dělá tak, jako v našem případě, že se okolo
kotevního zubu zhotoví litý kovový prsten, jehož součástí
je skluzná stříška. Ten bude zajišťovat pevné upevnění,
ale stabilitu získá celá konstrukce rovnátka teprve tehdy,
až bude skluzná stříška na pravé a levé straně pevně zafixována palatinální vzpěrou. Kdyby byl tento prvek v konstrukci rovnátka vynechán, došlo by při korekci dolních
špičáků i k nechtěnému posunu – rotaci horních špičáků
nesoucích kovové prsteny se skluznými stříškami. V umístění a technickém provedení této vzpěry je rovněž více
možností. Pro to, jakou variantu palatinální vzpěry použít pro daný případ, se rozhoduje zubní technik v zubní
laboratoři na základě analýzy studijních otisků. Na tvar,
typ a umístění palatinální vzpěry má nejvýznamnější vliv
disparalelita horních špičáků, skus a postavení laterálních
zubů.
Pro nás zhotovené skluzné stříšky mají palatinální vzpěru
upevněnou na palatinálních plochách ve středu špičáků.
Celý princip zafixování pravé skluzné stříšky s levou je jednoduchý. Pevnou součástí pravého a levého prstenu je
kovová vzpěra, která má v průřezu tvar nepravidelného
čtyřhranu. Mezi a následně na tyto dvě kovové vzpěry se
nasune přesně zhotovená kovová trubička s analogickými
otvory pro kovové vzpěry. Současným nasunutím obou
prstenů se skluznými stříškami a trubičkou zvolna nasazenou na vzpěrách uprostřed, do sebe vše přesně zapadne
a zafixuje se. Horní špičáky nyní mohou tvořit rovnátku
pevnou oporu, aniž by došlo k možnosti jejich případného vyrotování.
Následuje závěr fáze a tou je přichycení obou rovnátek
pomocí samopolymerizující adhezivní pryskyřice (Spofacryl), které předcházelo nutné naleptání skloviny kyselinou sírovou zajištující kvalitní spojení pryskyřice se sklovinou zubu. Dolní rovnátko, jak bylo již výše zmíněno, je
bráno jako pomocné. Má ze začátku (přibližně na 4–5
týdnů) urychlit korekci, aby mohly dolní špičáky lépe zapadat do žlábků skluzné stříšky. Následně se ponechá jen
rovnátko v horní čelisti, které bude spolu s gumičkami
StomaTeam 5 | 2014
odbor ná sdělení
upevněno na cca 9–10 týdnů. Gumičky v této fázi korekce budou již také brány jako pomocné. Na rozdíl od
první fáze korekce, kdy byly gumičky na špičácích upevněny pomocí nalepených kotviček, nyní jsou upevněny
na kotvách, které jsou součástí rovnátka. Jejich aplikace a
následné nasazení na kratší či delší dobu se bude odvíjet
od výsledku celé korekce.
Celý zákrok je ukončen konzultací s majitelem zvířete, jež
zahrnuje vysvětlení a ukázku, jak průběžně aktivovat a
udržovat pacientovi rovnátka. Klient je také poučen, čeho
by se měl se psem vyvarovat během korekce zubů, aby
nedošlo k poškození rovnátek. V následných týdnech byla
majitelka v kontaktu s naší veterinární klinikou. Při jedné z
pravidelných návštěv bylo ve vhodnou chvíli sejmuto dolní pomocné rovnátko a nadále jsme pravidelně sledovali
průběh celé korekce. U menších plemen si obvykle majitelé se svým pejskem poradí a ortodontický šroub dle našich instrukcí přitáhnou doma sami. U velkých, případně
temperamentních plemen je to pro klienty někdy obtížné.
StomaTeam 5 | 2014
odbor né oznamy
Průběh druhé fáze korekce: přichycení obou
ortodontických aparátů
V případě naší klientky se jednalo o velice temperamentního bulteriéra, se kterým nakonec musela docházet na
kliniku k průběžnému aktivování ortodontického šroubu.
Třetí fáze korekce
Po uplynutí potřebné doby, cca 9–10 týdnů, kdy byly
dolní špičáky již ve správných anatomických pozicích vůči svým antagonistickým zubům, bylo i druhé rovnátko v horní čelisti v celkové anestezii vyjmuto. Zuby, především ty, na kterých byla rovnátka
upevněna, byly pečlivě ošetřeny. Především se jednalo
o mechanické očištění povrchu zubu a následné dočištění
pomocí ultrazvuku s konečným vyleštěním skloviny.
odbor ná sdělení
odbor né oznamy
Po nutné rekonvalescenci organismu vzhledem k prodělaným anesteziím, podstoupí pacient na přání majitelky
ještě drobnou korekci horních řezáků. Tato úprava bude,
po klinicky důležitější a významné korekci vkusu dolních
špičáků, závěrečným krokem v nápravě chybného postavení zubů u našeho psího pacienta.
Ve StomaTeamu 1/2014 naleznete článek Veterinární ortodoncie, jehož autorem je zubní technik Petr Moj (pozn.
redakce).
Literatura: Stomatológia pre malé a drobné zvierata,
Markus Eickho
StomaTeam 5 | 2014