ZDE

POHÁR VĚDY 5. ročník ,,ROJKO“ 2016“
2.úkol
Orteňáci
Základní škola T. G. Masaryka Praha 7
Naše logo:
Logo jsme složili z části loga školy - počátečních písmen jména Tomáše Garique Masaryka a názvu našeho týmu. Název
Orteňáci je odvozen od náměstí, na kterém se nachází naše škola = Ortenovo náměstí a říká se mu Orteňák. Vytvořili
jsme ho v programu Gimp na počítači.
Komunikace na dálku:
Ke komunikaci na dálku se používá více způsobů.
Sdělovací soustava s mikrofonem, který přeměňuje mechanické kmitání na elektrické a k přenosu dochází pomocí
kabelů telefonní sítě.
Soustava vysílač přijímač - jde o bezdrátový přenos pomocí elektromagnetického vlnění šířícího se ve volném prostoru.
K přenosu se používají i mikrovlny, podle kterých se jmenuje i mikrovlnka. Používají je družicové spoje a pozemní
komunikace. Družicové spoje jsou užívány u pevných mezinárodních linek, satelitních vysílání televizních, rozhlasových
stanic a některých mobilních telefonů. Dnes existuje hned několik obřích satelitních společností. Pozemní komunikace
jsou přístupové nebo přenosové s pevně směrovanými anténami (parabolickými). Jsou pro pevné linky, datové sítě,
internet a GSM.
Domlouvání na dálku:
Příklady: Námořní vlajková abeceda – námořníci na moři, bubny a tamtamy – v buši domorodci, kouřové signály
pomocí ohně – např. stará Čína nebo konkláve (volba papeže), zpěv na dálku – šamani v Austrálii, gestikulace – kdekoli,
semaforová abeceda – postavení paží, dnes hry, alpské jódlování – původně mezi pastevci v horách, bušení mačetou
do kmene stromu – indiáni v Amazonském pralese, pomocí zrcadel – v boji u Thermopyl.
Lžíce na provázku:
Při cinknutí lžící do lžíce na provázku držené dál od těla jsme slyšeli to cinknutí dlouhé, jak se lžíce chvěla a vytvořila
zvukovou vlnu, která k našim uším letěla vzduchem. Dali jsme si omotaný provázek kolem prstů k uším a slyšeli jsme
,,takové dunění“. Vlna se šířila provázkem a vzduchem jen kousek. Zvuk byl jiný.
Naše nitkové telefony:
Telefony jsme vyrobili z kelímků tří druhů. Z menších měkkých, větších pevnějších a ještě větších pevných. Pro
spojení jsme použili lněnou režnou nit, provázek na vázání ze směsi bavlny a PES, polypropylenový motouz, rybářský
vlasec, měděný drát a gumičku. Uchycení provázku ze směsi bavlny a PES jsme provedli pomocí uzlíku, pak pomocí
korálku a nakonec jsme provázek přilepili modelínou. Ten samý provázek jsme použili suchý i mokrý. Také jsme
připojili k sobě takovým provázkem hvězdicovitě 4 kelímky.
Naše výsledky, nebo-li jak jsme slyšeli při použití různých kelímků, šňůr a upevnění:
Uvádíme známky pro slyšení od 1 do 5, kdy 1 je nejlepší slyšení a 5 nejhorší, v několika případech jsme museli hlasovat
a odpovědi stejně způsobily hádky mezi námi. Největší neshoda byla u uchycení uzlem a uzlem s korálkem a u použití
suchého mokrého provázku.
Režná nit
Provázek bavlna - PES
PP motouz
Vlasec
Měděný drát
Guma
Kelímky malé,
měkké.
Uchycení uzlem
3
3
3
5
2
5
Kelímky větší,
pevnější.
Uchycení uzlem
2
2
2
4
1
5
Kelímky větší,
velmi pevné.
Uchycení uzlem
2
2
3
4
2
5
Kelímky větší, pevnější
Uchycení uzlem
Uchycení
modelínou
5
5
Provázek bavlna – PES
1
Uchycení
korálkem
1
Provázek bavlna – PES
mokrý
2
2
Kelímky větší, pevnější
Uchycení uzlem
Provázek bavlna – PES
Vzdálenost 10 m
1
Vzdálenost 20 m
1
Vzdálenost 30 m
2
Při spojení čtyř dětí – použití čtyř kelímků měly děti pocit, že se slyší lépe, než při použití dvou kelímků.
Zjistili jsme, že šňůrky a provázky nesmí být svěšené při ,,telefonování“ a nesmí se ničeho dotýkat. Není pak slyšet, co
nám kamarád říká. Během ,,telefonování“ jsme si různě chytali provázky a tím znemožňovali přenost zvuku z kelímku do
kelímku.
Nechali jsme mírně zprohýbaný měděný drát a slyšeli jsme se. Znamená to, že drát může být trochu pokroucený a stejně
se slyšíme. Svěsili jsme drát, zvuk byl slyšet hůř.
Nitkový telefon s provázkem jsme použili s délkou 40 m venku, protože chodby školy nemáme tak dlouhé. Venku jsme
s tak dlouhým telefonem slyšeli dobře. Provázek jsme prodloužili na 50m. Začal foukat vítr a my se slyšeli špatně.
Nejlepší pro nás byly kelímky větší a pevnější, nejlépe se držely,nejlépe se do nich mluvilo a akorát seděly na uchu.
Menší kelímky jsme v ruce promačkávali, nedržely tvar. Tvrdé kelímky se nám hůř držely – neseděly do ruky a na ucho
také moc neseděly.
Během zkoušení čtyř spojených kelímků jsme si užili spoustu legrace. Bylo legrační, když jsme mluvili dva najednou.