ZDE
Transkript
ZDE
POHÁR VĚDY 5. ročník ,,ROJKO“ 2016“ 2.úkol Orteňáci Základní škola T. G. Masaryka Praha 7 Naše logo: Logo jsme složili z části loga školy - počátečních písmen jména Tomáše Garique Masaryka a názvu našeho týmu. Název Orteňáci je odvozen od náměstí, na kterém se nachází naše škola = Ortenovo náměstí a říká se mu Orteňák. Vytvořili jsme ho v programu Gimp na počítači. Komunikace na dálku: Ke komunikaci na dálku se používá více způsobů. Sdělovací soustava s mikrofonem, který přeměňuje mechanické kmitání na elektrické a k přenosu dochází pomocí kabelů telefonní sítě. Soustava vysílač přijímač - jde o bezdrátový přenos pomocí elektromagnetického vlnění šířícího se ve volném prostoru. K přenosu se používají i mikrovlny, podle kterých se jmenuje i mikrovlnka. Používají je družicové spoje a pozemní komunikace. Družicové spoje jsou užívány u pevných mezinárodních linek, satelitních vysílání televizních, rozhlasových stanic a některých mobilních telefonů. Dnes existuje hned několik obřích satelitních společností. Pozemní komunikace jsou přístupové nebo přenosové s pevně směrovanými anténami (parabolickými). Jsou pro pevné linky, datové sítě, internet a GSM. Domlouvání na dálku: Příklady: Námořní vlajková abeceda – námořníci na moři, bubny a tamtamy – v buši domorodci, kouřové signály pomocí ohně – např. stará Čína nebo konkláve (volba papeže), zpěv na dálku – šamani v Austrálii, gestikulace – kdekoli, semaforová abeceda – postavení paží, dnes hry, alpské jódlování – původně mezi pastevci v horách, bušení mačetou do kmene stromu – indiáni v Amazonském pralese, pomocí zrcadel – v boji u Thermopyl. Lžíce na provázku: Při cinknutí lžící do lžíce na provázku držené dál od těla jsme slyšeli to cinknutí dlouhé, jak se lžíce chvěla a vytvořila zvukovou vlnu, která k našim uším letěla vzduchem. Dali jsme si omotaný provázek kolem prstů k uším a slyšeli jsme ,,takové dunění“. Vlna se šířila provázkem a vzduchem jen kousek. Zvuk byl jiný. Naše nitkové telefony: Telefony jsme vyrobili z kelímků tří druhů. Z menších měkkých, větších pevnějších a ještě větších pevných. Pro spojení jsme použili lněnou režnou nit, provázek na vázání ze směsi bavlny a PES, polypropylenový motouz, rybářský vlasec, měděný drát a gumičku. Uchycení provázku ze směsi bavlny a PES jsme provedli pomocí uzlíku, pak pomocí korálku a nakonec jsme provázek přilepili modelínou. Ten samý provázek jsme použili suchý i mokrý. Také jsme připojili k sobě takovým provázkem hvězdicovitě 4 kelímky. Naše výsledky, nebo-li jak jsme slyšeli při použití různých kelímků, šňůr a upevnění: Uvádíme známky pro slyšení od 1 do 5, kdy 1 je nejlepší slyšení a 5 nejhorší, v několika případech jsme museli hlasovat a odpovědi stejně způsobily hádky mezi námi. Největší neshoda byla u uchycení uzlem a uzlem s korálkem a u použití suchého mokrého provázku. Režná nit Provázek bavlna - PES PP motouz Vlasec Měděný drát Guma Kelímky malé, měkké. Uchycení uzlem 3 3 3 5 2 5 Kelímky větší, pevnější. Uchycení uzlem 2 2 2 4 1 5 Kelímky větší, velmi pevné. Uchycení uzlem 2 2 3 4 2 5 Kelímky větší, pevnější Uchycení uzlem Uchycení modelínou 5 5 Provázek bavlna – PES 1 Uchycení korálkem 1 Provázek bavlna – PES mokrý 2 2 Kelímky větší, pevnější Uchycení uzlem Provázek bavlna – PES Vzdálenost 10 m 1 Vzdálenost 20 m 1 Vzdálenost 30 m 2 Při spojení čtyř dětí – použití čtyř kelímků měly děti pocit, že se slyší lépe, než při použití dvou kelímků. Zjistili jsme, že šňůrky a provázky nesmí být svěšené při ,,telefonování“ a nesmí se ničeho dotýkat. Není pak slyšet, co nám kamarád říká. Během ,,telefonování“ jsme si různě chytali provázky a tím znemožňovali přenost zvuku z kelímku do kelímku. Nechali jsme mírně zprohýbaný měděný drát a slyšeli jsme se. Znamená to, že drát může být trochu pokroucený a stejně se slyšíme. Svěsili jsme drát, zvuk byl slyšet hůř. Nitkový telefon s provázkem jsme použili s délkou 40 m venku, protože chodby školy nemáme tak dlouhé. Venku jsme s tak dlouhým telefonem slyšeli dobře. Provázek jsme prodloužili na 50m. Začal foukat vítr a my se slyšeli špatně. Nejlepší pro nás byly kelímky větší a pevnější, nejlépe se držely,nejlépe se do nich mluvilo a akorát seděly na uchu. Menší kelímky jsme v ruce promačkávali, nedržely tvar. Tvrdé kelímky se nám hůř držely – neseděly do ruky a na ucho také moc neseděly. Během zkoušení čtyř spojených kelímků jsme si užili spoustu legrace. Bylo legrační, když jsme mluvili dva najednou.