Podzimní číslo 2013

Ročník: 2. Číslo: 1. Listopad 2013
Občasník Cena: 5 Kč
Milí čtenáři!
Všichni jste se určitě těšili, aţ zasednete znovu do svých
lavic. I kdyţ jste si prázdniny hodně uţili, zdály se vám
jistě moc krátké.
Nezoufejte! Škola přece není tak špatná, jak si teď na
začátku roku myslíte. Budete potkávat své kamarády a
uţijete si opět spoustu legrace. Vím, ţe se vůbec netěšíte
na úkoly a učení, ale zase taková katastrofa to není. Pro mě
škola znamená například spoustu krásných vzpomínek a
záţitků.
Budeme rádi, kdyţ si tento školní rok zpříjemníte četbou
našeho časopisu. Tentokrát jsme pro vás připravili spoustu
uţitečných článků. Informujeme vás o akcích, které na naší
škole proběhly. Můţete si podle našich rad vyrobit
například draka nebo přichystat něco dobrého na zub.
Uděláte si oblíbený test osobnosti a také vám poradíme, jak
se v tento podzimní čas vhodně obléci. Tak honem do
čtení.
Doufáme, ţe si školní rok uţijete!
Za redakční radu Nikola Vogalová, 7. třída
1
Rozhovor s žákyní 9. třídy Sašou Bajnarovou
1. Změnila se po prázdninách vaše třída?
Ne. Zdá se mi, že naše třída zůstala naprosto stejná, i když jsme se dva
měsíce neviděli.
2. Co očekáváš od tohoto školního roku?
Já bych si tento školní rok chtěla hlavně zlepšit svůj průměr známek na
vysvědčení, abych se dostala na co nejlepší školu.
3. Kdybys mohla, chtěla bys zůstat na základní škole?
To by mi naprosto vyhovovalo. Já ještě nemám docela jasnou představu o
tom, co bych chtěla v budoucnu dělat. Kdybych mohla ještě tak rok nebo
dva zůstat na základní škole, naprosto by mi to vyhovovalo.
4. A máš už jasno v tom, na jakou školu budeš dělat přijímací
zkoušky?
Zatím uvažuji, že bych si podala přihlášku na nějaké všeobecné gymnázium,
ale těch je v Ostravě také hodně, takže mám pořád z čeho vybírat.
5. Obáváš se zkoušek na střední školu?
Samozřejmě, že co se týká tohoto, nervozita tady bude vždy. Největší
starosti mi dělá asi český jazyk, ale všichni mí příbuzní se mě snaží velmi
podporovat a nabíjet mě pozitivní energií.
6. Přestože nemáš jasnou představu, nad jakým budoucím
povoláním uvažuješ?
Volba povolání je složitý proces. Jako malá jsem chtěla být princeznou a
potom doktorkou. Poté jsem dlouhou dobu chtěla jít studovat žurnalistiku,
ale to mě také přestalo bavit. Dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, že
bych chtěla učit matematiku, ale momentálně teď nevím. Pokud mě však
vezmou na nějaké všeobecné gymnázium, budu mít možnost rozmýšlet se o
pár let déle. Však v patnácti letech je dost brzy na to, aby si člověk
vybral, co chce celý život dělat.
7. Bude se ti stýskat po škole nebo po tvé třídě?
Rozhodně se mi bude stýskat po některých spolužácích z mé třídy. Taky
jsem s nimi zažila 9 let života. A co se týká školy celkově. Bude mi chybět
2
asi to, jak vyzvedávám sestru a sestřenici ze školy a potom společně jdeme
třeba na zmrzlinu.
8. Chtěla bys něco vzkázat mladším ročníkům?
Já bych chtěla svým mladším spolužákům vzkázat, aby zodpovědně
přistupovali k výběru střední školy, protože až si jednou zvolí nějaký obor,
už to budou těžko měnit. A taky přeji mnoho úspěchů do dalších let.
Děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme hodně štěstí tobě i celé 9. třídě.
(Lucie Mertová, 7. třída)
Běh naděje 20. 9. 2013
Dne 20. 9. 2013 proběhla akce pod názvem „Běh naděje“, jejímţ cílem bylo získat co nejvíc
peněz pro těţce nemocné lidi. Tato akce probíhá jiţ několik let a rok 2013 nebyl výjimkou.
Vše probíhalo jiţ tradičně. Ţáci základních škol dorazili na stezku a všichni odstartovali svůj
běh. Běh byl pro některé namáhavý (s vypětím všech sil ho odběhli), pro některé příliš lehký
(dali si kolečko navíc apod.), a někteří se hezky prošli. Po běhu bylo pro kaţdého přichystáno
občerstvení (oplatek a nápoj) a odpočinek na posezení u Ostravice.
ŠKOLNÍ OLYMPIÁDA 2013
reportáž
Jiţ sedmým rokem se dne 9. 10. 2013 konala na školním hřišti
olympiáda Základní školy Vratimov, Masarykovo náměstí.
Hlavní organizátorka této akce, paní učitelka Martina Pelikánová se nám svěřila: „Ţáci
Olympijský den milují. Paní učitelky uţ méně. Jde o to,
ţe děti mají volnější pohyb, takţe je obtíţnější ohlídat
jejich bezpečnost. U sportu se občas nějaký ten úraz
stane.“ Na otázku: „ Jak jsou na tom dnešní děti
s výkonností?“ paní učitelka odpověděla: „Je to různé.
Děti, které ve volném čase sportují, jsou na tom výborně.
Pro ostatní se mohou stát utrpením i běţné hodiny
tělocviku. Celkově u většiny ţáků klesá obratnost, výdrţ
a chuť překonávat překáţky!“ Nakonec jsme se paní
učitelky zeptali, jestli reprezentovala svoji školu, kdyţ
ona byla ţákyní 2. stupně základní školy. „Samozřejmě,
3
závodila jsem v běhu, hlavně ve sprintu.“
Aneţka Koţušníková ze 6. A je tu poprvé. Letos k nám přišla ze ZŠ v Řepištích. Zajímalo
nás, jestli u nich ve škole taky měli olympiádu. „Ne, neměli. Ale moc se mi to líbí. Závodila
jsem v běhu.“ „ Máš nějaké favority ze své třídy?“ „Filipa Gleta a Jakuba Horáka.“
„8. třída, 3 body za hod na koš!“ hlásí Jakub Zikl paní učitelce Janě Kotáskové, která zapisuje
body do výsledkové tabulky. Poprosili jsme ji o představení jednotlivých olympijských
disciplín. „Dneska se soutěţí v běhu na 60 metrů, ve štafetovém běhu, v hodu medicinbalem,
v hodu na koš, v přetahování lanem, v skupinovém skoku do dálky, ve skoku v pytli. Třídní
týmy se utkají v přehazované a ve fotbale. Za vítězství jsou 3 body, za prohru 1 bod.“
„Do toho! Do toho!“ povzbuzují své spoluţáky Jakub Ţelezňák a Petr Heinz ze 6. A. Zeptali
jsme se, jaké šance má jejich třída na vítězství. „ Spíše nemáme... Je nás málo a 6. B i 7. třída
jsou lepší. Ale to nevadí. Je to tu super.“ „A co se vám na dnešním dni nejvíc líbí?“ „Jsme
venku, sportujeme a nemusíme sedět ve škole a učit se!“
Kromě nás po hřišti s fotoaparátem pobíhá i paní učitelka Hajdušková. „To se vám olympiáda
tak líbí, ţe si ji fotíte?“ S úsměvem odpovídá: „Líbí se mi, ale fotky fotím na školní webovou
stránku.“ „A komu fandíte?“ „Fandím 6. B. Slíbila jsem jim to.“
„Povedl se Ti skvělý sportovní výkon v hodu medicinbalem. Co na to říkáš?“ „Jen jsem se
snaţil, aby naše třída vyhrála,“ usmívá se Nikolas Konečný z 9. třídy. „A vyhrála?“ „Jasně,
jsme první. Ale těsně. Osmička byla těţký soupeř!“
Průběh akce přišla zkontrolovat i paní ředitelka Alice Čavojská. Vyuţili jsme toho a zeptali
jsme se jí: „Co vás na Olympijském dni nejvíce zajímá?“ „Běhy a atletika. Zajímá mě, jak to
našim ţákům jde. Ale taky okukuji celé hřiště, v jakém je stavu, co by se dalo zlepšit.“ „My
jsme letos v 5. třídě. Olympiáda je pro ţáky 6. – 9. tříd. Můţeme se těšit, ţe to bude i příští
rok?“ „Pokud bude hezké počasí, tak by Olympijský den měl proběhnout i v příštím roce.“
Podle nás byly sportovní výkony našich starších spoluţáků prostě neuvěřitelné. A je jedno,
jestli soutěţili za Itálii (6. A), Francii (6. B), Slovensko (7. třída), Českou republiku (8. třída)
nebo Velkou Británii (9.třída). Uţ se nemůţeme dočkat, aţ budeme za rok v 6. třídě a
budeme se také moct zúčastnit Olympijského dne na naší škole, který se nám letos moc líbil.
Za redakci ZŠ Vratimov, Masarykovo náměstí, Klára Kroviářová a Eliška Křivánková z 5.
třídy.
4
Jak se dělá auto?
Právě na tuto otázku se snažili najít odpověď vybraní žáci 8. a 9. třídy ZŠ Vratimov na
Masarykově náměstí dne 17. září 2013 pod
vedením paní ředitelky Mgr. Alice Čavojské a
paní učitelky Mgr. Dany Dalihodové. A kde jinde
měli v našem kraji odpověď hledat než ve
výrobním
závodě
automobilky
Hyundai
v Nošovicích? Protentokrát dokonce nikomu ani
nevadilo, že exkurze do Nošovic začíná již v 7.00
hodin ráno, protože šlo o výpravu za poznáním
o výrobě něčeho, co je srdcím našich žáků
opravdu blízko… O auta!
Již ve vstupní hale mohli účastníci
exkurze obdivovat vystavené modely značky
Hyundai – hlavní taháky jejich prodeje. Pak si je
vzal na starost průvodce, který je nejprve
posadil do firemního kinosálu a promítl jim film
o výrobě aut Hyundai v České republice.
První rozruch mezi žáky přineslo poučení
o bezpečnosti práce v automobilce, které všechny doslova šokovalo svými přísnými pravidly.
Někteří dokonce konstatovali, že školní řád je proti tomu naprostá pohoda. Další rozruch
nastal, když žáci se svým doprovodem vyfasovali ochranné pomůcky – reflexní vesty,
ochranné brýle a mp3 se sluchátky, ve kterých poslouchali výklad průvodce. A do třetice
čekalo na žáky překvapení v podobě elektrických vláčků, do kterých si nastoupili a které je
celým závodem provezly.
Nejprve vláček projel lisovnou plechů, kde se vyrábí dveře a kapoty, následovala hala
s náhradními díly, v další hale již montovali auta dohromady, včetně světel, přístrojových
desek a elektroniky. V poslední hale již nalakovaným autům dodávali motory a sedačky. Celá
výroba byla plně automatizovaná roboty a lidé fungovali hlavně jako kontrola jejich práce.
Žáci si chvílemi připadali jako v nějakém sci-fi filmu, což potvrdil i průvodce informací, že této
části provozu se říká Jurský park.
Prohlídka se žákům opravdu moc líbila. Plni dojmů vrátili na recepci ochranné
pomůcky, vyzvedli si reklamní letáčky a vydali se na cestu zpět do Vratimova.
(redakce 8. třídy)
5
Předtančení devátých tříd :)
S novým školním rokem začali žáci devátých tříd trénovat na předtančení, které
bude předvedeno na školním plese. Paní učitelky Mgr. Martina Pelikánová a Mgr. Martina
Riedlová jsou tak hodné, že nás, žáky 9. třídy, všechny tance a kroky postupně naučí.
Každé pondělí se ve 14. 00 hodin s velkým nadšením sejdeme v naší školní
tělocvičně. Přesto, že máme za sebou teprve dva tréninky, umíme už Cha - chu (čaču).
Většinou se od kluků očekává, že dívku požádají o tanec. Ale jak už to u nás ve
třídě chodí, holky si zařizují všechno samy. Takže jim nezbývalo nic jiného, než se kluků
zeptat. Taneční páry tedy tvoří: Dáša a Tom, Zdenka a Nick, Evča a Mates, Niki a Kuba,
Vendy a Filip, Dorka a Kuba, Anet a Ondra a Saša a Míša.
Bavičem je mezi námi jednoznačně Mates, který všechny překvapuje svými
tanečními kreacemi a legračními hláškami. Pozadu nezůstává ani Aneta, která se všemu
hlasitě směje. Někdy se také přihodí, že někdo někomu šlápne na nohu, nebo na něj
málem spadne. Tomu se ale jen zasmějeme a tančíme dál.
Sice bude předtančení až v únoru, ale všechny holky se již teď domlouvají, jaké
budou mít jejich šaty barvu, jaké si koupí boty a doplňky. Naopak kluci se do nákupu
společenského obleku moc nehrnou.
Paní učitelky nás chválí, že jsme nejšikovnější a nejučenlivější třída na tanec,
kterou za posledních pár let učily. Jistě, že jsme rádi, když nás chválí :).
Na ples samozřejmě přijde spoustu lidí, aby se na nás podívali... Ale děti na ples
nesmí. Mohou nás tedy někde vidět? Samozřejmě. Na školním karnevale!
Máte také rádi plesy, krásné šaty, boty, doplňky a různé účesy? Jestliže ano, tak
naše vystoupení určitě uvidíte a budete moci sami posoudit, co nás paní učitelky naučily.
Držte nám prosím palce.
Evča Richterová a Niki Sztwiertniová :)
9. třída
6
Pohádkové záloţky
zaměstnaly celou školu
Všichni ţáci naší školy v měsíci říjnu kreslili,
lepili, stříhali, laminovali, a to vše proto, aby vyrobili
alespoň jednu záloţku do knihy na téma Můj oblíbený
literární hrdina. A které literární postavy se na nich
objevily? 1. třída namalovala Koblíţky a různé
kouzelné předměty, 2. třída vyrobila krásné Kanafásky
a Spinkalky. Na dalších záloţkách druháků se objevily
barevné luční motivy. U 3. třídy zvítězil kocour
Modroočko, u 4. třídy zase obyvatelé lesa Řáholce –
Rumcajs, Manka a Cipísek. Páťáci volili individuální přístup, a tak se nám tu objevily úplně
nové postavičky, např. Spongebob, Slenderman, Pou, Mimoni a jiné. 6. třída vyrobila hezké
záloţky s vílou Amálkou, Makovou panenkou, s motýlem Emanuelem i s Krtečkem. 6. B
překvapila krásnými dílky s Křemílkem a Vochomůrkou, s Malou čarodějnicí a s Ferdou
mravencem. V 7. třídě si pohráli se Štaflíkem a Špagetkou, s Rákosníčkem, s Maxipsem
Fíkem i s Příšerkami s. r. o.. 8. třída se vyřádila na záloţkách s oblíbenou dvojicí Pat a Mat. A
protoţe jsou osmáci opravdu fanoušky těchto dvou postaviček, nafotili také fotky s nářadím
po vzoru svých hrdinů. Deváťáci vytvořili nádherné záloţky se včelkou Májou a s jejím
kamarádem Vilíkem i s obyvateli klobouku doktora Pokustóna – s Bobem a Bobkem. Dříve
neţ jsme naše výtvory poslali do ZŠ Lozorna, která byla naši partnerskou školou v projektu
Záloţka spojuje školy, si ţáci prohlédli výstavu všech záloţek umístěnou ve školní knihovně.
Kromě záloţek do Lozorna putovaly i dopisy, které naši ţáci napsali pro své slovenské
kamarády.
PODOBNOST ČISTĚ NÁHODNÁ?
7
JAK ŠLO KUŘE DO ŠKOLY
Jednoho dne ráno kuře zjistilo, že druhý den začíná škola!
Musím
rychle za
kohoutem.
Ten mi určitě
poradí, co
Běželo kuře za kohoutem, ale ten nebyl
doma.
Kohoute!
Kohoute!
mám dělat.
Kuře se rozhodlo, že půjde hledat kohouta do lesa. Kohout právě
sbíral houby.
Kohoute, poraď
mi. Škola začíná a
já nemám ani sešit.
Ahoj kuře. Teď
nemám čas, ale
odpoledne vše
koupíme.
8
Odpoledne si kuře koupilo sešity a
bylo šťastné. Vracelo se domů a
cestou si zpívalo.
Jááá s písničkou
jdu jako ptáček
…
Jenomže co se nestalo! Kuře doma zjistilo, že nemá sešit
číslo 524!
To není možné! Musím
všechno prohledat.
Hledalo, hledalo a najednou…
Tady jsi!
Konečně jsem
tě našlo.
Spokojené kuře může konečně spát.
Ráno jde kuře do školy a zase si zpívá.
Jáá s písničkou
jdu jako
ptáček…LA LA
LA
Chrrr pššš!
Chrrr pššš!
Chrrr pššš!
(Zuzka Málková, 6. A)
9
OSLAVA NAROZENIN
Medvěd se chystal na oslavu veverčiných narozenin,
ale nevěděl, co jí má koupit.
Šel tedy za kamarádkou liškou a ptal se, jestli
neví, co by veverce udělalo radost.
Jejda! Co jí
jen dám? Ou!
Já nevím, medvěde. Já
jí dám louskáček na
ořechy, aby si pořád
nelámala nehty.
Zkusí se poradit s prasátkem.
Medvěd se konečně rozhodl!
Dám jí poukázku na
ořechové lázně do
Krkonoš, kde o ni bude
pečovat Krakonoš.
Co dáváš
veverce
k narozeninám?
Já pro ni mám
poukázku na
nehty!
10
Na oslavě.
Tady máš
louskáček…
JÉÉÉ!
Děkuji.
Nakonec dává dárek i medvěd.
A ode mě máš
poukázku na
nehty…
Veverka byla z dárků velmi šťastná a začala je
vyuţívat.
Tady máš super
dárek.
Poukázku do
lázní. A je to
all-inclusive!
To jsou krásné nehty!
V této chvíli si uţívá lázeňského pobytu. Pečuje o ni sám Krakonoš. Nosí jí snídaně, obědy i večeře.
Zkrátka ţije si suprově. Kdo ví, jestli se k nám vůbec vrátí.
ISABELLA ŠOMKOVÁ, 6. B
11
Podzimní móda roku 2013/2014
Léto pomalu končí a módní sezóna roku právě začíná. I kdyţ mrzne a my musíme být
v teple, můţeme u toho vypadat dobře. Hodně lidí podceňuje počasí a rady meteorologů a
obléká se, jako by bylo léto. Lidé by si měli uvědomit, ţe je čas na nošení teplých kabátů, bot,
svetrů a čepic.
Pastelové barvy i osvědčená klasika – to jsou trendy letošního podzimu. Ty navíc velí
kombinovat výrazné barvy a neutrální tóny. Letos „frčí“ huňaté, vlněné a velké šály, které
budou ideálně šedé, anebo světlé teplé barvy, kabelky ve stylu lékařských brašen, boty
zdobené kamínky a také děrované nebo háčkované svetry.
(Nikol Joneková, Pavlína Draţinová, 7. třída)
12
RADY PRO KUTILY
Jak vyrobit draka
Na vyrobení draka potřebujeme dvě špejle, tenký (hedvábný) papír, krepový papír (můţe být
více barev), provázek, dřívko, lepidlo.
Postup:
Dáme dvě špejle do kříţe a uprostřed je sváţeme provázkem. Potom provázkem postupně
spojíme konce špejlí, takţe kolem kostry ze špejlí vznikne kosočtverec z provázku. Na tento
připravený podklad poloţíme tenký papír, který zahneme a přilepíme kolem provázku a v
rozích přiváţeme ke špejlím.
Poté na dolním rohu draka přiváţeme dva provázky, jeden kratší a jeden delší. Kratší
provázek bude ocas draka, proto na něj přiváţeme mašličky, které jsme udělali z krepového
papíru. Mašličky mohou mít stejnou barvu, nebo můţe být kaţdá jiná, drak je potom veselejší.
Delší provázek namotáme na dřívko, ze kterého budeme draka pouštět. Podle toho, jak je
provázek dlouhý, tak vysoko drak vyletí.
Nakonec na papír nakreslíme obličej draka a na horní a boční rohy uděláme střapce
z krepového papíru.
(Patrik Neumann, 7. třída)
13
Víte, ţe v tento podzimní čas
jsou nejběţnějšími dobrotami
speciality z hub?
HOUBOVÁ POLÉVKA
Budete potřebovat:
2 – 3 hrsti hub, 2 brambory, cibule, mrkev, petrţel, celer, sůl, pepř, nové koření, bobkový list,
majoránka, olej, kostka slepičího nebo zeleninového bujonu.
Postup:
Do hrnce dáme trošku oleje. Na rozpálený olej vysypeme nadrobno pokrájenou cibuli, mrkev, petrţel,
celer (nadrobno nakrájené nebo postrouhané) a společně osmahneme. Přidáme houby. Přilejeme
studenou vodu, osolíme, přidáme 4 kuličky nového koření, 2 – 3 bobkové listy, kostky brambor a
společně vaříme doměkka. Podle potřeby a chuti můţeme pouţít bujon. Před koncem varu ještě
dochutíme pepřem, majoránkou, případně dosolíme. Nezapomeneme vytáhnout nové koření a bobkové
listy. Poté můţeme servírovat.
(Martina Vavrušová, 6. B)
HEJKALŮV HOUBOVÝ GULÁŠ 
Budete potřebovat:
Postup:
500 g hub různého druhu (jedlých)
2 cibule
1 menší jablko
1 lţíce strouhaného křenu
6 lţic chlebové strouhanky
4 lţíce oleje
hovězí vývar z kostky
majoránka
kmín, pepř, sůl
Cibuli pokrájíme na kolečka, jablko na menší kostičky a houby
na větší kousky a vše společně osmahneme na oleji. Potom
podlijeme vývarem, přidáme sůl, koření a dusíme doměkka.
Těsně před dokončením vmícháme strouhaný křen a zahustíme
chlebovou strouhankou. Podáváme s chlebem nebo knedlíkem.
Dobrou chuť!
Přeje Jonáš Lipový, 6. B
14
Inspirace pro básníky
Zlatý podzim
Podzim
Žluté listy - první, druhý, třetí,
ze stromu teď na zem letí.
Stromy řídnou, listí padá.
Je tu podzim, ten mám ráda.
Na oblohu mezi ptáky
pouští děti papírové draky.
Odlétají zpěvní ptáci,
na obloze létaj dravci.
Vlaštovky už odletěly,
celá zem jde spát,
jenom havran černý
bude se teď smát.
S dětmi venku draky pouštíme,
ať létají co nejvýš, se snažíme.
Kaštany posbírám s kamarády,
pro zvířátka, neboť je mají rády.
Holé stromy stojí v hlíně,
v jejich větvích zpívá vítr
písně paní Meluzíně.
Nejvíce mi srdce plesá,
když se vrací táta z lesa.
Suší houby na lednici.
Hurá, budeme mít smaženici!
(Jonáš Lipový, 6. B)
A po našem podzimu
už se těším na zimu,
neboť končí všechny hrátky
a začínají vánoční svátky.
Vzpomínky
Končí prázdniny
a začíná nám škola.
Ozývaj se vzpomínky
na léto, které volá.
(Viktorie Frydrychová, 6. A)
Už neslyším ptáků zpěv,
jen cvrlikání kosa,
už nemůžu běhat venku bosa.
Podzim
Začal nám podzim studený a sychravý,
listí má nádech zlatavý.
Teď je podzim, bude zima.
Ale prázdniny byly prima!
Celou zemi pokrývá.
Zima už se usmívá.
(Tereza Sztwiertniová, 6. A)
Ještě buřty opeču, v popelu brambory,
potom už nevylezu z vyhřáté komory.
(Tereza Holaňová, 6. B)
15
MEZINÁRODNÍ DEN DĚDEČKŮ A BABIČEK
Víš o tom, ţe naše babičky a dědečkové mají také svůj
mezinárodní den? Je pojmenován Mezinárodní den seniorů a slaví
se 1. října. Magistrát města Ostravy k této příleţitosti vyhlásil
literární soutěţ Mezigenerační dialog, které se zúčastnili také ţáci našich 8. a 9.
tříd. Své práce psali na tato témata: 1. Nezapomenutelný záţitek s dědečkem
nebo s babičkou. 2. Jaké zajímavosti jsem se dověděl od babičky nebo od
dědečka? 3. Jak pomáhám babičce nebo dědečkovi? 4. Jak pomáhá babička
nebo dědeček mně? 5. Jaké měli babička nebo dědeček dětství? Následující práce berte jako
malou ochutnávku.
První bál v dědečkově doupěti
Petra Nováčková, 8. třída
Nejúţasnější den s dědečkem? 26. února 20004!!! Bylo to asi 3
měsíce po babiččině smrti. Byly mi 4 roky.
Byla jsem ještě malá, tak jsem moc nechápala, o co vlastně šlo.
Moji rodiče šli na hasičský ples a nás se sestrou měl hlídat dědeček.
Netušili jsme, ţe dědeček má pro mě a mou starší sestru překvapení.
Ani nás nenapadlo, ţe si ten večer uţijeme natolik, ţe na něj budeme
doteď vzpomínat.
Kdyţ jsme dorazily k dědečkovi, bylo nám řečeno, ţe je třeba
vyzdobit celý byt. Já jsem byla tehdy ještě hodně malá a všechno mě
bavilo, takţe jsem se s nadšením vrhla do zdobení. Dědeček koupil
různé třásně na vánoční stromeček, měli jsme i lampióny, ozdoby a plno
dalších pro mě tehdy úţasných věciček. Ale na takové party, jak říkal
děda, nesmělo přece chybět ani občerstvení. Moje sestra dědovi
pomáhala s krájením vek na chlebíčky a já jsem nalévala Coca-Colu.
Kdyţ uţ bylo všechno připravené, občerstvení na stole, jak říkal děda „ţranice“, mohli
jsme začít plesat. Takhle to nazval můj dědeček, přesněji jeho slova byla: „Kdyţ mohou plesat
rodiče, tak proč bychom nemohli plesat my, ţe?“ Tahle jeho slova jsou nezapomenutelná.
Byly jsme se sestrou napjaté, co bude dál. Najednou se ozval dědův hlas: „Á, pozor, hudba
začala hrát. Jde se plesat,“ prohlásil dědeček a vyzval nás obě k tanci. Úplně ţivě si pamatuju,
jak děda zpíval písničku „Jede, jede mašinka“ a dělal lokomotivu. My se ségrou jsme se ho
drţeli za pás, no, spíše ségra dědu a já ségru a po všech čtyřech jsme lezli pod ţidlemi. Vím,
ţe kdyţ jsme uţ po několikáté lezli pod stolem, děda se zarazil v ţidli a my jsme se tomu
strašně smály. Bylo fajn, ţe kdykoliv jsem měla na něco chuť, mohla jsem se od lokomotivy
odpojit a jít se napapat, protoţe toho jídla ze stolu neubývalo a neubývalo. Chvilku jsem si
myslela, ţe byl děda kouzelník.
Musím podotknout, ţe Coca-Coly bylo taky hodně! Ta přece na ţádném správném
bále nesmí chybět a uţ vůbec ne na takovém bále, jako byl ten náš v dědečkově doupěti.
Tenhle název vymyslel děda. Moc se mi líbil. Se ségrou jsme ho napsaly na papír a pověsily.
16
Spíše ségra ho napsala a já vymalovala, to mi vţdycky šlo. Za to byl dědeček vţdycky moc
rád, kdyţ jsem mu namalovala nějaký obrázek. V ten večer našeho bálu jsem mu jich
nakreslila spoustu. Myslím, ţe je má doteď někde schované. Taky vím, ţe dědeček má
schované video, ve kterém má natočené ségru v šatech, jak tančí. Já jsem na tom videu taky,
ale spíše je tam můj smějící se hlas. Ten večer jsme šli spát opravdu pozdě, to by se mamince
asi nelíbilo, ale nedozvěděla se to. Kdyţ uţ bylo fakt moc pozdě, šli jsme spát. Byli jsme
unavení z toho věčného plesání, takţe hned kdyţ jsme si lehli do postele, jsme usnuli.
Dědeček si šel lehnout na pohovku do kuchyně, chudák se tam lámal, ale jelikoţ miluje svoje
vnučky, tak chtěl, abychom se pořádně vyspinkaly v postýlce. Ráno nás všechny tři probudila
maminka. Opravdu bych všem přála vidět její výraz v obličeji, kdyţ viděla, co jsme provedli s
dědečkovým bytem. Nebyla to ţádná pohroma, to ne, naopak, byla to krásná karnevalová
výzdoba s nádechem dědečkovy a naší lásky. Maminka ale byla moc ráda, ţe jsme si večer
uţili. Myslím, ţe i oni si jejich plesání uţili, protoţe maminka přišla vysmátá.
Byla jsem strašně moc ráda, ţe jsem maminku viděla, protoţe uţ jsem se nemohla
dočkat, jak jí všechno budu do detailů vyprávět, ţe jsme si uţili krásný a nejlepší den v mém
ţivotě. Po cestě domů uţ jsem to nemohla vydrţet, tak jsem prostě začala vyprávět. Maminka
s údivem poslouchala a pak prohlásila: „Mám vás ráda holky.“ Tak tohle je můj nejlepší,
nejkrásnější, nejdokonalejší a nejsilnější záţitek z dětství.
Můj první den na rybách s dědou
Jakub Rak, 9. třída
Jednoho deštivého dne se děda rozhodl, ţe pojedeme chytat
ryby. Byl jsem ještě malý a padaly blesky, tak jsem se trochu bál. Navíc
jsem si myslel, ţe to bude nuda. Děda se na to ale těšil, a tak jsem s ním
rád jel. Vyrazili jsme brzy ráno, aby nám prý nikdo nezabral místo. Děda
učil rybařit mého otce a teď to naučí i mě. Byl jsem hodně natěšený.
Kdyţ jsme jeli směrem k rybníku, cestou se před námi stala
nehoda. Srazila se dvě auta. Měli jsme velké štěstí, ţe se to nestalo nám,
protoţe to byla chyba řidiče, který nedal přednost. Místo nehody bylo uzavřeno a my jsme museli jet
dvakrát delší cestu. Nadšení ze mě pomalu vyprchávalo a bouřka mě děsila víc a víc. Měl jsem prostě
strach, aby se nám nic nestalo.
Kdyţ jsme dojeli na místo, vypadalo to tam nádherně, i kdyţ pršelo. Všude kolem byla jenom
příroda a klid, ţádná auta, ani ruch. Pomohl jsem dědovi vybalit rybářské věci a děda mi vysvětloval,
jak se navazuje háček, které návnady jsou nejlepší a další spousty věcí. Netušil jsem, ţe mě to bude
tak bavit. Kdyţ jsme se vybalili, zapsali jsme příchod a nahodili pruty s návnadou. Teď uţ jsme mohli
jen čekat. Čekání by byla asi nuda, tak jsem se učil navazovat a povídal si s dědou. Děda mi vyprávěl,
jak učil tátu chytat ryby a jak mu to zprvu nešlo. Připadalo mi to lehké. Smáli jsme se u vypravování
historek. Najednou se silon z prutu rozjel velikou rychlostí. Děda vstal a zvedl prut prudce nahoru,
zasekl rybu a začal s ní bojovat. Po patnácti minutách boje děda zvítězil! Byli jsme nadšení z tak
velkého úlovku. Byl to kapr a byl velký a bylo vidět, ţe byl vykrmený naším krmivem, kterým jsme
zakrmili. Děda řekl, ţe ryb je tu určitě víc a aţ zabere podruhé, zkusím si to já. Vytáhl menší prut z
batohu a spolu jsme ho navázali, dali návnadu a nahodili do místa, kde zabral jako první ten obrovský
kapr.
Během čekání mi děda vypravoval, jak byl táta malý a na prut mu přišla veliká ryba. Myslel si,
17
ţe ji bude lehké vytáhnout, ale nebylo, a tak kdyţ ta ryba cukla, tak tátovi podklouzla noha a spadl prý
do vody. Bylo to legrační, ale zároveň mi táty bylo líto a bál jsem se, ţe se to můţe stát i mně.
Uţ jsme si povídali hodinu a stále nic. Děda měl s sebou karty, a tak jsme si zahráli. Vyhrával
jsem, protoţe mi šla karta. Kdyţ jsme hráli pátou hru, najednou se prut rozjel. Děda mi řekl, ať prudce
zvednu prut. Švihl jsem s ním, div se nezlomil, ale ryba byla zaseklá. Nebyla tak těţká jako ta dědova,
ale mně dala pořádně zabrat. Kdyţ jsem ji po deseti minutách vytáhl, strašně mě bolely ruce, ale byl
jsem na sebe pyšný. Byl to můj první úlovek! Děda mě poučil, ţe je to karas. Byl sice menší neţ
dědův kapr, ale i tak jsem byl šťastný a plný adrenalinu. Měli jsme dva dobré úlovky, ale chtěli jsme
ještě jeden, a tak jsme opět zkusili štěstí. Blíţilo se poledne a opět začala bouřka. Začalo se opět
blýskat a mě zase přepadl strach. Kousek od nás uhodil blesk, byla to obrovská rána. Uhodil přímo do
stromu, který byl nad vodou, strom se zlomil a spadl do rybníka. Lekl jsem se a bál jsem se, ţe blesk
uhodí taky do nás.
Blíţil se čas k obědu a záběr nikde, tak jsme se dohodli, ţe to zabalíme. Začali jsme balit věci
a dávat je na jedno místo. Pruty jsme chtěli sbalit aţ nakonec, kdyby náhodou přišel ještě záběr. Kdyţ
jsme dobalili, uţ jsme chtěli jít vytáhnout pruty z vody, kdyţ tu najednou se prut rozjel velkou
rychlostí. Zavolal jsem dědu, protoţe to vypadalo na velkou rybu a tu já bych nevytáhl. Děda přišel,
zasekl a opět jí úspěšně vylovil. Byl to sumec, který měl přes metr! Byl váţně obrovský, větší rybu
jsem snad nikdy neviděl. Viděl jsem, jak je děda šťastný a objal jsem ho. Kdyţ jsme odcházeli, děda
mi řekl, ţe doma budou na nás pyšní. Sice jsem se zpočátku bál bouřky, ale teď jsem se cítil přímo
skvěle.
Přijeli jsme domů a děda ryby připravil k smaţení. Udělali jsme výjimečný oběd pro celou
rodinu, a to v podstatě zadarmo. Kdyţ přišli rodiče z práce domů, měli radost, ţe mají k obědu
takovou dobrotu. Moc nás oba chválili.
Jsem vděčný dědovi za to, ţe mě naučil chytat ryby. I kdyţ uţ neţije, stále na to vzpomínám a
strašně mi chybí. Dodnes chodím s tátou na ryby a jsem v tom uţ dobrý stejně jako děda. Navíc je to
činnost, která nás s tátou sbliţuje.
Kdyţ jsem byl malý, tak čekání na to, neţ ryba zabere, bylo nudné. Ale teď si vychutnávám ty
chvíle, kdy si mohu odpočinout a vypustit všechny starosti. Kdyţ jsou prázdniny, jezdíme i různě
stanovat k vodě a tam chytat na delší dobu. Pro mě je to super koníček, který mě neomrzí a baví mě.
Kéţ by tu byl i děda! Určitě by měl radost z toho, jak mě to baví! Byl hodný a starostlivý, často na něj
myslím, hlavně na rybách…
18
AŤ ŢIJE HALLOWEEN!
Tomáš a kostlivci
Jednoho dne přišel Tom ze školy. Byl zrovna
Halloween a venku vál svěží větřík. Chtěl si přečíst svou
oblíbenou četbu, ale vtom spatřil v knihovně knihu, kterou
tam ještě nikdy neviděl.
Podíval se na ni a vzápětí ji odložil, protože na něj z venku volal kamarád
Max: „Hej Tome, pojď ven!“ „Já už jdu,“ ozvalo se z okna.
Kluci si spolu hráli až do noci. Nejednou Tom řekl Maxovi o záhadné knize,
kterou našel v knihovně. Rozhodli se ji prozkoumat.
Vyzuli si boty a po schodech šli nahoru. Kniha tam opravdu byla a byla celá
zaprášená. Vzali ji a přečetli. Stálo v ní tajemným jazykem napsáno, že každý
Halloween se po domě začnou objevovat strašidla. Kluci však tomuto jazyku
nerozuměli a knihu zavřeli.
Najednou se celý dům začal třást. Zhasla všechna světla a dveře se
rozrazily dokořán. Hoši se velmi báli. Tomovi rodiče totiž nebyli doma. Po chvíli se
třasot uklidnil, a proto se odvážili sejít dolů.
Dole se konala party příšer. Byl
tam puch jako na právě pohnojeném
poli. Obludy pily pivo, hrály karty a
šachy. Vždy, když nějaká příšera
prohrála, ostatní monstra ji chytila a
zatopila s ní.
Kostlivci si zvědavců
všimli a donutili je, aby s nimi hráli
šachy. Tom však prohrál a příšery se už
na něj chystaly. Oba chlapci ale chodili
do karate a věděli, jak se prát. I tak měli co dělat, aby útoky kostlivců odvrátili.
Vzadu v rohu seděl jeden kostlivec úplně sám a do bitky se nezapojoval.
Po přemožení všech příšer se ten kostlivec, jenž seděl v rohu, proměnil
v člověka. Tom a Max byli udivením bez sebe a muže se ptali, jak to, že se ocitl
mezi strašidly? Odpověděl jim, že kdysi byl majitelem domu a našel prokletou
knihu. Po přečtení se ocitl zde. Poděkoval oběma klukům za záchranu a zmizel.
Ještě toho večera přijeli Tomovi rodiče domů. Samozřejmě, že se nic
nedozvěděli. Bylo to velké tajemství.
(Kryštof Bartošek, 7. třída)
19
Jaké je nejčastější chlapecké a dívčí jméno na naší škole?
Zkuste situaci prozkoumat.
Jako nápovědu vám poskytneme seznam nejčastějších dívčích a chlapeckých
jmen. Vaším úkolem je zjistit, které jméno v obou kategoriích vítězí.
a) Dívčí jména: Natálie, Michaela, Kristýna, Tereza, Kateřina
b) Chlapecká jména: Filip, Jakub, Daniel
H
V
K
A
L
D
O
K
L
V
S
A
V
Ě
T
Š
O
K
T
!
S A M H A I
Á D S T E K
L M Ý T S O
R L B N Š E
A R O D Ě J
D I N W CH S
E Ř B D E V
L Í O A U E
O P N Ý CH CH
K U Y R O R
Jaký svátek se slaví v Česku místo Halloweenu ??
Svátek ….................!
20
N
Y
K
Č
I
Š
U
D
N
O
A
D
E
L
O
K
B
O
R
H
Halloween, čaroděj,
dušičky, samhain,
dýně, horory,
bonbony, duch,
hrob, kostým, smrt,
koště, upíři,
vlkodlak, koleda.
Taneční osmisměrka
W
T
p
CHA
-
CHA
Ř
S
S
E
V
A
L
Č
Í
K
D
T
L
T
P
N
L
A
N
Č
E
O
S
O
G
T
Š
S
A
P
W
A
P
O
E
Z
Á
N
F
L
R
U
M
B
A
P
D
O
S
S
Ó
L
O
B
Í
O
R
X
A
A
B
M
A
S
O
D
G
A
E
V
J
I
V
E
Í
T
T
O
Č
Y
T
A
Š
E
Y
K
!!!
Nabídka:
WALTZ
TANGO
VALČÍK
SLOWFOX
ČARDÁŠ
STEP
ŠATY
POGO
Dáša Sýkorová, 9. třída
SALSA
RUMBA
BOTY
SÓLO
CHA-CHA
JIVE
POP
PAS
(ketíved ínečnatdeřp:aknejaT)
21
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
(Jakub Grác, 9. třída)
1. Pohřbívají se tam lidé.
2. Kdyţ se něčeho bojím, mám …..
3. Světelná potřeba do průvodu.
4. Skoro kaţdému chutnají
a dostávají se jako nadílka :).
5. Oblečení dětí, které jdou koledovat.
6. Kdo? Anglicky.
7. Lítá v noci a spí hlavou dolů.
8. Tělní tekutina.
9. Vydlabává se.
10. Smrdí, ţije ve stoce a vypadá to jako myš.
11. Hoří a je z vosku.
12. Halloween je mezinárodní …...
13. Máme jich v těle 206.
14. Má 8 noh a vytváří pavučiny.
15. Straší nás o půlnoci.
16. Skeleton česky, člověk bez masa
a všech vnitřností.
17. Plete se z pampelišek.
18. Potřeba pro porcování masa a chleba.
22
To nejlepší na závěr! Chceš vědět, jaký je tvůj vztah ke škole?
Udělej si náš test osobnosti!
1. Kdybyste museli, chodili byste do
školy?
a) Ano, chci být chytrý/á.
b) Nevím.
c) Ne, ani by mě to nenapadlo.
2. Jaké máte ve škole pocity?
a) Je tam velká sranda.
b) Normálka.
c) Nuda, strašná nuda.
3. Máte ve škole kamarády?
a) Ano, jsem s nimi ráda.
b) Ano, ale někdy jsou otravní.
c) Nemám.
5. Jak často se učíte?
a) Kaţdý den se učím z hodiny na
hodinu.
b) Učím se jenom na písemky.
c) Vůbec to neřeším, kašlu na to.
7.
a)
b)
c)
9.
a)
b)
c)
Jak posloucháte v hodinách?
Poslouchám napjatě aţ do konce.
Poslouchám, ale mezitím i kecám.
Skoro vůbec neposlouchám, pořád se
bavím s kamarády.
4.
a)
b)
c)
Co říkáte na svou třídu?
Je to nejlepší třída na světě.
Někdy je dobrá, někdy špatná.
Všichni jsou strašní.
6.
a)
b)
c)
Máte oblíbené předměty?
Všechny předměty mám rád/a.
Některé jsou fajn.
Ani jeden předmět nemám rád/a.
8.
a)
b)
c)
Jaké máte známky?
Jedničky - dvojky.
Trojky – čtyřky.
Samé pětky.
10. Očekáváte něco od tohoto školního
roku?
a) Lepší známky.
b) Hodné učitelky.
c) Vůbec nic.
Víte, co chcete v budoucnu dělat?
Ano vím to naprosto jasně.
Ještě ne úplně.
Nemám ani tušení.
Nejvíce odpovědí a): Chodíte do školy proto, abyste se něco naučili. Je vám
tam dobře a chcete, aby z vás něco v budoucnu bylo.
Nejvíce odpovědí b): Nejste ani úplní „šprti“, ani takoví, že byste se vůbec
neučili. Školu berete jako normální lidé, kteří vědí, že život není lehký, a
nechcete ho nechat jen tak proběhnout.
Nejvíce odpovědí c): Škola vás vůbec nebaví. Chodíte do ní pouze z povinnosti
a to není dobré! Zamyslete se a pochopte, že lidé, kteří se vůbec neučili, dnes
nacházejí práci velmi těžce. Ve vašem případě by to mohlo skončit stejně špatně.
(Markéta Rychlá, 7. třída)
23
Přijde paní učitelka do třídy a povídá: „Tak děti, kaţdé pondělí vám poloţím
otázku a kdo ji uhodne, nemusí chodit celý týden do školy.“
V pondělí zadá učitelka otázku: „Kdo ví, kolik kg písku je na Sahaře?“ Ve třídě je
ticho – nikdo neví.
Další pondělí přijde paní učitelka do třídy, sedne si za katedru a zaječí:
„Kdo sem dal tu
mrtvou myš?!“
„Já. Tak na
shledanou za
týden!“
(Viktorie Dvorská, 6. B)
Školní svět vydala Základní škola Vratimov, Masarykovo náměstí.
Na podzimním čísle se podíleli žáci 5., 6., 7., 8 a 9. třídy pod laskavým vedením
paní učitelky Lucie Glumbíkové a Pavlíny Kožušníkové.
24