O tom, jak jedli lidské maso - naopak, v opaku protikladu je pravda

O tom, jak jedli lidské maso
(Tuesday, 20 December 2005) - Napsal Svá•a - Aktualizováno (Friday, 23 December 2005)
Ve støedu jsme s Marvinem našli v prostøední popelnici, která je èlenem øady pìti kusù naproti mému apartmánu, lidskou
nohu zabalenou v igelitu a ovázanou pevným konopným provazem. Byla zmrzlá na kost a dost chlupatá, tak jsme se
chvíli hádali jestli jde vùbec o nohu lidskou, nebo je to tøeba jen obyèejná opièí konèetina, kterou tu nìkdo prostì jen tak
bez pohøbu pohodil. Podle palce u nohou jsme ji však bezpeènì identifikovali a hned jsme zaèali pøemýšlet co s ní. No pøemýšle
Jak bych to - no hned první nápad, který opustil Marvinova høíšnì vykrojená ústa byl, že ji prostì sníme. A co jít na policii,
øíkám já. A prej a• neblázním, že se nám už taková pøíležitost nemusí naskytnout s èímž mi, jak jistì chápete, nezbylo než plnì
souhlasit. Navíc Marvin je policista, tak by mìl vìdìt, co øíká ne? Prohledali jsme zbytek popelnic, ale nenašli jsme už žádné
jiné zbytky jakéhokoliv zvíøete kromì rybích hlav a kuøecích vnitøností. Vzali jsme teda nohu na rameno, odnesli ji domù a
pøemýšleli co udìlat s dvaceti kilama masa.
Pokoj mé spolubydlící Patricie oplývá knihami s rùznými recepty - onehdy vaøila polévku Gaspuèe a tvrdila, že se podává
studená! Ještì, že to vím, alespoò se vyhnu trapasu v restauraci pøi obìdu s mým šéfem, že. Vypùjèil jsem si tedy od ní èasopis
Apetit s recepty, které jak øíká slogan na hlavní stranì, opravdu fungují. Pøes celou stránku se v èísle listopad 2005
roztahovala husí stehýnka a nad nimi nápis "luxusní veèeøe pro pøátele - 3 chody za 30 minut." Nakonec jsme si,
abychom malièko pøehlušili ponìkud nezvyklou a nasládlou chu• masa, vybrali recept Chilli con carne, což je vyhlášená
texaská specialita a jedno z vùbec nejlepších jídel, které mùžete pøedložit rodinì nebo kamarádùm.
Maso jsme nasekali sekerou z pravé švédské oceli na pìt kusù cca po ètyøech kilech, vzali jeden lýtkový špalíèek a zbytek
zabalili do mikroténových sáèkù pod vtipným názvem "maso z èlovìka."
Potom jsme rùžový špalíèek hodili do teflonového hrnce, zalili vaøicí vodou a než to rozmrzne tak co kdybychom si zahráli
tøeba Herousi? Tak jo.
Bytem se linula vùnì zpoceného èlovìka a my dva jsme se vaøili na stavìní nekromancerských bungalovù.
Pokuï chcete vaøit Chilli con carne musíte mít nìkolik vìcí. Olej, cibuli, mleté maso, konzervovaná rajèata (pozor né
èerstvá, ta nebývají tak zralá), sušenou majoránku, tmavé fazole, èervenou papriku a cukr. Jednou z pøedností chilli con
carne je i to, že pak nemusíte trávit hodinu u døezu. Nepotøebujete totiž skoro žádné nádobí. Staèí prostá mahagonová
vaøeèka, ostré japonské tanto, kuchyòské prkénko a hodnì velkou pánev.
Jako pøílohu k èlovìèinì jsme zvolili tortillu posypatnou strouhaným èedarem a quacamole.
Po té co hnát v hrnci plnì rozmrznul a já ho ostrou tantó odbornì zbavil chlupaté pokožky, jsem maso vykostil a rozemlel v
jak jsem si vzpomnìl již dlouho nepoužívaném mlýnku. Marvin nakrájel zeleninu - tedy cibuli na zhruba pùlcentimetrové
kostièky krájené od koøínkù smìrem ke stonku. Papriku nejprve zbavil jádøince a poté za zvukù kapely Hrobníkova
lopata zuøivì rozsekal ten den velice užiteènou karbonovou tantó.
Do rozžhaveného panenského olivového oleje jsme vhodili cibuli a dívali se soustøedìnì jak prská a skáèe po teflonu sem
a tam. Pak pøišla na øadu paprièka a chilli a èesnek a sladká paprikááá s kmínkéém. Za stálého míchání jsme smažili
asi pìt minut dokud se všechny vùnì pìknì nepromísily. Poté jsme osmahli maso. Ztlumili jsme plamen, hodili èlovìka na
pánev a mahagonovu vaøeèkou se ho snažili rozdìlit na co nejmìnší kousky. Oheò s cibulí a koøením zaèal trochu prskat. Za pìt
minut bylo maso dokøupava usmažené a èesnek který hrozí pøi prudkém smažení zhoøknutím si zachoval svoji chu•.
A pak jsme pìknì dusili. Maso s omáèkou jsme pøivedli k varu, pøiklopili poklièkou a nechali jen tak volnì problublávat
dokud nebyla smìs hustá a š•avnatá. Nakonec jsme pøidali fazole a po deseti minutkách bylo jídlo pøipravené. Ale pozor
ještì né k podávání! To se musí nechat ještì tak deset minut odstát, aby se chutì rozložily a maso nasáklo všechny vùnì.
Za dvacet minut byly tortilly naplnìny lidskou smìsí a posypané èedarem nás lákaly k nehorázné žranici. Nenechali jsme
se dvakrát pobízet. Pøejezení k prasknutí a rozvalení na kanapi jsme popíjeli plzeòskou dvanáctku a s kanibalisticky
šibalským úsmìvem jsme nepøítomnì pozorovali vloèky, které za oknem v jemném vánku tancovaly mezi vìtvemi a poté
dopadaly na zem, kde pomalu, ale jistì zakrývaly stopy lidských šlépìjí.
http://www.kafky.wz.cz - naopak, v opaku protikladu je pravda
Powered by Mambo
Generated: 13 October, 2016, 00:24