Ostatní autoři, nezařazené

Transkript

Árie Měsíce
D
Plavu si ani nevím jak,
A7
vždyť nemám prsa, nemám znak,
D
mám jen hlavu plnou ideálů
a mám rád vodu zelenou
a pletu si ji s ozvěnou,
narážejí obě na stejnou skálu.
G
Mám vodu rád
a proto si na její chlad tu zvykám,
hraju si s kapry a s lososy
a tykám štikám.
Řekni štiko modrošedá,
proč mi voda pokoj nedá,
a proč mě láká a proč mě láká.
Proč šťasten jsem když do ucha
mi chladná voda šplouchá
a cáká, a cáká, a cáká, a cáká.
Arizona
C
1. Projížděl jsem starým Coloradem,
C
G G7
uslšel jsem výkřik vzdálený,
C
C7 F
Fm
jeljsem podle hlasu a, k mýmu úžasu,
C
G
C
ležl tam muž koltem skolený.
C
R: Ruty šuty, Arizona, Texas,
C
G G7
ruty šuty, Arizona má,
C
C7 F
Fm
jel jsem podle hlasu a, k mýmu úžasu,
C
G
C
ležel tam muž koltem skolený.
2. Obrátím ho k sobě obličejem,
poznal jsem v něm svýho dvojníka,
jeho tělo bylo probodáno noži,
čerstvá krev mu z rány vytéká.
R: Ruty šuty, Arizóna, Texas, ...
3. Pravil ke mně hlasem zmírajícím:
Příteli můj, bratře jediný,
byla to léčka, já to nevěděl,
jako starej vůl jsem naletěl.
4. Nechtěj, chlapče, Arizonu znát,
těžký je tam život kovbojů,
musíš umět střílet, holky milovat,
nechtěj, hochu, Arizonu znát.
Až mě budeš chtít
G
C
Ami
Já budu mít,
D
Co žádný nemá.
G
C
Ami
D
Jedenkrát.
G
C
Až se budem znát
Ami
Budem se ptát
D
Co nás dva čeká
G
C
Až se budem znát
Ami
D
Jedenkrát.
G
C
D
Bude chtít, lásku na sto let,
G
Ami
Za ní jít a znát ji nazpaměť,
G
D
G
Co může být víc, než mít někoho rád.
Chodím po Broadwayi
D
(A)
1. [: Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, :]
D
G
chodím po Broadwayi, po Broadwayi,
D
A
D
po Broadwayi hladov sem a tam.
D
R: Singi jou jou jupí jupí jou,
A
singi jou jou jupí jupí jou,
D
G
singi jou jou jupí, jou jou jupí,
D
A
D
singi jou jou jupí jupí jou.
2. [: Moje černé děti mají stále hlad, :]
moje černé děti, černé děti,
černé děti mají stále hlad.
R:
3. [: Práci nedostanu, černou kůži mám, :]
práci nedostanu, nedostanu,
protože já černou kůži mám.
R:
4. [: A já pevně věřím, že zas přijde den, :]
a já pevně věřím, pevně věřím,
že zas bude černoch svoboden.
R:
Cigánka
C
F
1. Vydávali cigánku nevinnú,
G
C
prichystajte bielu perinu,
F
G
C
D
[: na na na na na na na na na na,
G
C G C
vína bude dosť pre celú dedinu. :]
2. Ženích,ten je beťár a bohatý,
on tú celú slávu zaplatí,
[: na na na ...,
keď zaplatí, ostane aj bez gatí. :]
3. Skoro ráno,keď slnko zasvieti,
aj ten cigán, dievča, povie ti,
[: na na na ...,
že nechce byť vôbec skúpy na deti. :]
4. Na na na na ...
5.=1.
Dávej, ber
Ami
F
1.Až do teďka jsi
C
F
teď dostáváš se
Ami
F
pojď, otevřem a
C
F
tak vystartuj a
G
F
byl jen samá bota,
Dmi
G
sám už do života,
G
F
jdem do jeho dveří,
Dmi
G
vlítnem tam!
2.Už neváhej, tak pojď a
a v životě my dva jsme
tak zabouchej jen víc,
Ten za dveřma jsem já,
zmáčkni kliku
v okamžiku,
tak zakřič na něj:
jsem já!
C
R.Dávej,
C
dávej,
C
dávej,
Dmi F
G
ber, dávej, co máš, co můžeš,
Dmi F
G
ber, třeba se svlíkni z kůže,
Dmi F
G
ber, nedělej fóry,
Dmi
Bb
no tak dávej, tak dávej!
3.Na ten život už dýl ve frontě stojíš,
jsi nabitej, tak co, tak co se bojíš,
vem za kliku a vstup a zakřič na něj:
Ten za dveřma jsem já, jsem já!
R.
R.
R.
Dominiku
G
C
R: Dominiku, -niku, -niku, ty jsi sám jak poustevník,
G
D
já hříšnou duši mám,
G
C
můžeš zázrak udělat, když mě budeš míti rád,
G
D
G
peklo, ďábla překonám.
C
G
D
G
1. Poprvé jsem viděla ho, přede mnou když zvolna šel
A
D
po chodníku, levá-pravá, smutnou díru v patě měl.
2. Plnovous měl jako svatý, začli se mnou čerti šít,
jaká krása by to byla, kdyby mě chtěl políbit.
R:
3. Pod střechou, hned vedle půdy, aby snad byl k nebi blíž,
žije sám tam bez oltáře, chudý jak kostelní myš.
4. Co je půst, když budu v ráji, až se se mnou ožení,
přemítám a mívám o tom všelijaká vidění.
R:
5. Vystříhám se navždy všeho, co mu bude nemilé,
pokorná jak láska káže budu mu prát košile.
6. Všude číhá pokušení, proč vás tolik musí být,
jako správný anděl strážný ostražitě budu bdít.
R:
7. Kdyby mě snad nevyslyšel, konec je mých světských dní,
posílali Ofélii, půjdu sama místo ní.
R:
Dům U vycházejícího slunce
Ami
C
D
F
1. Snad znáš ten dům za New Orleans,
Ami
C
E
ve štítu znak slunce má,
Ami
C
D
F
je to dům, kde lká sto chlapců ubohejch
Ami
E
Ami C D F Ami E Ami E
a v němž jsem zkejs' i já.
2. Mé mámě Bůh dal věnem
jen prát a šít blue jeans,
táta můj se flákal jen
sám po New Orleans.
3. Bankrotář se zhroutil před hernou,
jenom bídu svou měl a chlast,
k putykám pak táh' tu pouť mizernou
a znal jenom pít a krást.
4. Být matkou, dám svým synům
lepší dům, než má kdo z vás,
ten dům, kde spím, má emblém sluneční,
ale je v něm jen zima a chlad.
5. Kdybych směl se hnout z těch kleští,
pěstí vytrhnout tu mříž,
já jak v snách bych šel do New Orleans
a měl tam k slunci blíž.
6.=1.
Ej, od Buchlova
A
E
A
Ej, od Buchlova větr věje, už tej Kačence pantle bere.
D
A
E
A
[:Dneska nevěsta, zajtra žena, dnes večer budeš začepená, :].
Ty jsi, Kačenko, bílá ruža, tobě nebylo třeba muža.
Tys mohla chodit po svobodě, jak ta rybička v bystrej vodě.
Ty jsi, Martine, strom zelený, tobě nebylo třeba ženy.
Tys mohl chodit po galankách, jak ten holúbek po hambalkách.
Fernetová
G
C
1. Vzpomínám, jak tenkrát před léty
G
C
u nás v hospodě létaly fernety,
G
C
D
byly jich sklenic plný tácy,
G
C
malý, velký nebo decáky,
G
C
hospodskej rozlejval černý šviháky,
G
Emi
C D
likvidovalo je naše komando sací.
G
D
R: Vzpomínáš, takys' ji pila
Emi
C
a kolikrát jsi se zlila
G
D
a pak jsi byla jak černá víla,
C D
G
taková celá fernetová.
2. Pomalu běžel rok po roku,
byt se plnil flaškama vod Stocku,
nebylo místa pomalu ani na mák,
pak přišel jeden z těch nápadů:
vynýst prázdný flašky ven na zahradu,
přidat trochu malty a postavit z nich barák.
R: Vzpomínáš, takys' tam byla
a něco se mnou zažila,
byla to taková krásná víla
a byla celá fernetová.
Fruktovyj pojezd
C(F)
C
1. [: Vot iz radnoj derevni nevižu ja dom ni chluj, gej(-), :]
G
C
moj fruktovyj pojezd jedet na Maskvu, zdravstvuj!
C
Rec: "Kuda ty jedeš, tavarišč?"
"Ne znaju."
"Vot skaži: v Maskvu ili v Leningrad?"
"Ne znaju, mne chvatit, kagda špady bjut, djuda djuda ..."
2. [: Vot iz radnoj derevni nevižu ja ničevo, :]
moj fruktovyj pojezd jedet na Mukačevo.
Hello Mary Lou
G
C
R: Well hello Mary Lou goodbye heart
G
D
sweet Mary Lou I'm so in love with you
G
H7
Emi
I knew Mary Lou we'd never part
A7
D
G
so hello Mary Lou goodbye heart.
G
1. Well I passed you one sunny day
C7
flashed them big brown eyes my way
G
D
knew I want you see forever more
G
you know that I don't do the round
C7
swear my feet stuck to the ground
G
D
G
oh I never did meet you before.
R:
2. Well I saw your lips I heard your voice
lowdy I just had no choice
horses couldn't make me stay away
I dreamed about that moonlight night
arms around you good-n-tight
all I had to do was sit and say.
A7
D
G
R: + [: so hello Mary Lou goodbye heart. :]
House Of the Rising Sun
Ami
C
D
F
1. There is a house in New Orleans
Ami
C
E
they call the Risin' Sun
Ami
C
D
F
and it's been a ruin of many poor girls
Ami
E
Ami C D F Ami E Ami E
and she's alone she's one.
2. My mother she was a tailor
she sewed the new blue jeans
her husband was a gamblin' man
drift out in New Orleans.
3. Her husband was a gambler
he coursed from town to town
his only time beein' satisfied
when he was drinkin' Black and White.
4. Oh tell you babysitter
never do like she have done
shone like house in New Orleans
they call the Risin' Sun.
5. One feet on the platform
and other on the train
she's goin' down to New Orleans
to wear that ball and chain.
6. Goin' back goin' back to New Orleans
goin' back where she have done
she goes to spend the rest of the love
beneath the Risin' Sun.
7.=1.
Hvězda na vrbě
Ami
Emi
Ami
F
Emi
G7 C Emi
1. Kdo se večer hájem vrací, ten ať klopí zraky,
G
Ami
Emi Ami Dmi G7 Emi E A C Emi
ať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký,
G
Ami Emi
Ami
F
Emi
G7 C Emi
jinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá,
Ami
Emi Ami
Dmi F
Ami
že na vrbě kromě listí visí malá hvězda.
C
F
C
F
R: Viděli jsme jednou v lukách plakat na té vrbě kluka,
Dmi
Bb7
D7
G7 Emi G
který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu.
2. Kdo o hvězdy jeví zájem, zem když večer chladne,
ať jde klidně někdy hájem, hvězda někde spadne,
ať se pro ni rosou brodí a pak vrbu najde si
a pro ty, co kolem chodí, na tu větev zavěsí.
R:
Hvězdy nad tebou
C
D#dim G#
G
C
H
Bb
A7
1. Jen měsíc smutně svítí a tma je plná pavoučích sítí
F
Fmi
C
G# G
a světlo v dálce pohasíná, já ráno teprv vzpomínám.
2. Ty v snech se na mě díváš a v nich se jako za mlhou skrýváš,
F
Fmi
C
G# G C E
pak s novým ránem krutě zmizíš, já stále jenom vzpomínám.
A
F#mi
Hmi
E
A F#mi
Hmi E
R: Mám přání: jen den prožít s tebou, svůj úsměv ti dát,
A
F#mi
Hmi
E
A
G# G
mé zdání, že jiné tě svedou, mi nedá spát.
3. Jen hvězdy smutně září, já trhám další den v kalendáři,
F
Fmi
C
G# G C
tvá láska zvolna pohasíná, já stále jenom vzpomínám.
R:
4. Jen měsíc smutně svítí, vítr vlét' tam do pavoučích sítí,
už slunce hvězdám světlo jde brát, já k ránu teprv usínám.
5. Na na na ...
Irene, jdi spát
G
D7
G
R: Irene, jdi spát, Irene, jdi spát,
C
Ami
D7
G
jdi spát, Irene, jdi spát, Irene, a nech si o mně zdát.
G
D7
1. Já přišel si o tebe říct,
G
tvá máma hnala mě ven,
C
Ami
ať koukám prej dál svojí cestou jít
D7
G
a víckrát se nevracím sem.
R:
2. Já nejsem farmář, to vím,
jsem tulák a toulám se rád,
spím, kde se dá, suchej chleba jím,
je psí život takhle se štvát.
R:
3. Vzal čert tenhle proklatej kraj,
vzal čert tenhle bláznivej den,
až hvězdy zhasnou, já řeknu jen:
buď sbohem, má Irene, good night.
R:
Já bych si rád najal dům
D
D7
G
Gmi
Já bych si rád najal dům kde bych mohl žít svým snům
D
A7
D G Bb7 A7
celý stmělý slepá okna v průčelí
D
D7
G
Gmi
s korouhvičkou na střeše s půdou plnou veteše
D
A7
D G7 A7 D D7
dům který čeká až ho průvan pročeše
G
Gmi
D
Ve sklepě bych našel dívku zazděnou a tucet sudů starých
G
Gmi
E7
zahrál bych si na harfu opuštěnou a v erbu bych měl paví
D
D7
G
Gmi
Počítám s tím potajmu že až si ten dům pronajmu
D
A7
D G7 A7 D
oběsím se samým štěstím na římse.
D7
vín
A7
stín
Já ti prstýnek dám
C
G
C
Já ti prstýnek dám ná ná ná ná ná
F
G
C
já ti dám za něj svůj ná ná ...
F
C
Ami
/:lásku věrně mi přísahej
Dmi
G
C
celý život při mně stůj :/
Jedno zrnko popela
C
Dmi
G
C
1. Jedno zrnko popela, jedno zrnko hrášku,
C
Dmi
G
C
abys taky věděla, že máš hejno brášků.
C
Dmi
G
C
2. Jedno zrnko popela, jedno stéblo slámy,
C
Dmi
D7
G
F
C G
tak buď hodně veselá a zpívej si s námi la la la la ...
3. Jedno zrnko popela, jedna stará nit,
tak buď hodně veselá, my už můžem jít la la la la ...
C
G
Jen pro ten dnešní den
D
Ddim
Em7
A7
Nesmíš oči klopit, že jsem jednou klopýt',
D
E7
A7
musíš odpustit můj hloupý hřích.
D
Adim Em7
Gm
Dej mi prosím raděj sebemenší naděj,
D
E7
A7
Že smím smutek slíbat ze rtů tvých.
A7+
D
Dmaj D6 Ddim
A7 Adim A7
Jen pro ten dnešní den stojí za to žít,
G
A7
Em
A7
D Ddim A7
jen klid svůj tichý mít, víc po ničem netoužit.
D
Dmaj D6
Ddim
A7 Adim A7
Jen pro ten dnešní den, snad pro úsměv váš
G
A7 Em7
A7
Em
A7
D
D7
se život změní v sen ten den, kdy štěstí potkáváš.
G
Gm
Nesmíš se ptát, co bylo včera,
D
F#m
Hm
bude zítra snad, jen dnešek uchopit a pochopit,
E7
A7+
že nejkrásnější den je dnešní den.
D
Dmaj D6
Ddim A7 Adim A7
Jen pro ten dnešní den stojí za to žít
G
A7 Em
A7
D
B7 A7 D6
jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit.
John Brown
G
1. Černý muž pod bičem otrokáře žil,
C
G
černý muž pod bičem otrokáře žil,
H7
Emi
černý muž pod bičem otrokáře žil,
Ami
D7
G
kapitán John Brown to zřel.
G
R: Glory, glory, haleluja,
C
G
glory, glory, haleluja,
H7
Ami
D7
G
kapitán John Brown to zřel.
Emi
2. [: Sebral z Virginie černých přátel šik, :]
sebral z Virginie černých přátel šik,
prapor svobody pak zdvih'.
R: Glory,
glory,
glory,
prapor
glory, haleluja,
glory, haleluja,
glory, haleluja,
svobody pak zdvih'.
3. [: V čele věrných město Harper's Ferry jal, :]
v čele věrných město Harper's Ferry jal,
právo vítězí a čest.
právo vítězí a čest.
4. [: Hrstka statečných však udolána jest, :]
hrstka statečných však udolána jest,
kapitán John Brown je jat.
kapitán John Brown je jat.
5. [: Zvony Charlestonu z dáli temně zní, :]
zvony Charlestonu z dáli temně zní,
Johnův den to poslední.
R: Glory,
glory,
glory,
Johnův
glory,
glory,
glory,
den to
haleluja,
haleluja,
haleluja,
poslední.
6. [: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :]
John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí,
jeho duch však kráčí dál.
jeho duch však kráčí dál.
7. [: Kráčí dál a v košili se třepotá, :]
kráčí dál a v košili se třepotá,
je mu zima veliká.
je mu zima veliká.
8. [: Jeho kosti byste marně hledali, :]
jeho kosti byste marně hledali,
černoši je sežrali.
černoši je sežrali.
M.A.S.H. 4077
Dmi
G
C
Ami
Když přijdou chvíle jaký znáš, jako v poušti klopýtáš,
Dmi
G
C
Ami
A7
je bůhví kolik nadějí a vzpomínek co zahřejí,
Dmi
G
C
Ami
v nich rád se vracíš domů, tak věř si u sta hromů
F
Hmi7
Ami
a trápení svý jednou rozmotáš.
Když přijdou chvíle loučení, bouře život promění,
je vzácná každá hodina, když vítr vát už začíná.
Mámě píšeš z války a psaní do obálky
s rozechvěním v srdci zastrčíš.
Ať plují mraky tisíc mil, nový svět jsi objevil,
má cenu každých svítání jen pláč se skryje do dlaní.
Stárneš v týhle válce a kreslíš na obálce,
čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí.
Chceš zpátky letět nebo plout a někde v trávě procitnout,
vždyť všechno jednou konec má a další cesta začíná.
Letět zpátky domů, kde znáš i stíny stromů
a celej den si s dětmi můžeš hrát
a celej den si s dětmi můžeš hrát.
Mám malý stan
C7 G7 C7 F
C7
F
1. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran.
F7
Bb
Bbmi
Jen mi řekněte, jak dostanu své dlouhé nohy do stanu,
F
C7
Cdim
C7
až chladem třást se přestanu, já ze stanu nevstanu.
2. Stan malý mám a nohy tak dlouhé, ach, kam je dám?
Tak se zmítám z rohu do rohu a hledám vhodnou polohu,
F
Gmi
C7
F
snad uznáte, že nemohu mít nohu v batohu.
E7
A
E7
R. Ó, prochladlý jsem na kvadrát, takhle už se nedá spát,
A
C7
když se vkrádá na má záda mráz, zíma a chlad.
3. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran,
a tak snívám často o chatě, kde spal bych jako ve vatě,
F
Gmi C7
F
kde neničíte jehličí a kam vítr nefičí.
Marta
C
H7
C
A7
D7
G7
C
Ami
Dmi7 G7
1. Dusili jsme husu v boudě na primusu, bezvadně se připekla.
C
H7
C
A7
D7
G7
C
C7
Pozvali jsme Martu mezi naše partu, ale ta nás vypekla.
F
C
D7
G7
Za komínem cosi vejskalo, ale nám se po tý Martě stejskalo.
C
H7
C
A7
D7
G7
C
G7
A tak místo Marty mazali jsme karty, až se z toho blejskalo.
C
R. Marta je Marta, Martu zná celá parta,
G7
C
G7
taky tam, kde Marta je i parta je.
C
G7
Pro Martu, pro Martu kluk zradí ba i partu,
C
C7
jako rampouch na slunci hned roztaje.
F
C
D7
G7
Když někdo šilhá po Martě, je celá parta na vartě.
C
G7
Jó, Marta je Marta, Martu zná celá parta,
C
G7
tam kde je Martička, je i partička.
2. Potkal jsem ji v lese, ona v ruce nese kytičku ze sedmikrás.
Sotva jsem ji zočil, za smrček jsem skočil, celej jsem se touhou
třás.
Jářku, milá Marto, pojď ty sem, sedneme si spolu pod tisem.
Ona se nelekla, než utekla, řekla: Pošli mi to dopisem!
R.
3. Zeptejte se Marty, co používá na rty, jestli se vám pochlubí.
Čím si barví vlasy, obočí a řasy, ona se jen zazubí.
Na Sázavu táhnou průvody, v tom hledejte vážné důvody.
Vyspěte se v lese, někde v lese, kde se vyvztekáte u vody.
R.
Milenci v texaskách
C
Ami F
Ami G
1. Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let
C
Ami
F
C Bb C
a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět,
F
Emi
Dmi
D7 G F F# G
ten svět v nich ale viděl pásky, a jak by mohl nevidět,
C
Ami F
Ami G
vždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let.
2. A v jedné zvláště slabé chvíli za noci silných úkladů
ti dva se spolu oženili bez požehnání úřadů,
ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád,
odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát.
3. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád,
a bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád,
tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu octli na trati,
kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí,
F
Ami F
Ami
kéž na trati se neztratí, kéž na trati se neztratí ...
Modlitba Francoise Villona
Emi
H7
1. Dokud se zem ještě otáčí,
Emi
když smí ještě světlo být,
G
D7
můj pane, každému dopřej z nás,
G
co nemohli jsme mít,
E
Ami
moudrému jen hlavu přej,
F#
H
zbabělému koně třmen,
Emi
Ami
šťastným přidej peníze
H
Emi
a na mě se rozpomeň.
2. Dokud se zem ještě otáčí,
je, pane, moc jen tvá,
kdo po moci však jen prahne,
ať z moci nemoc má,
odpočinout štědrému dej
alespoň v tento den,
Kainovi pokání přej
3. Já vím, že všemu rozumíš,
věřím, žes' moudrosti král,
jak zabitý voják věří,
náš život že v ráji jde dál,
jak věří každý, kdo slyší,
neslyšné řeči tvé,
tak, jako věříme sami
v nevědomosti své.
4. Můj pane, Bože, vidím
zelený tvůj zrak,
dokud se zem ještě otáčí,
až sama to má za zázrak,
když má ještě čas,
když zbývá jí teplo pro oheň,
každému dej něco málo
Montgomery
D
G
Emi
1. Déšť ti, holka, smáčel vlasy, smáčel vlasy,
A7
D
z tvých očí zbyl prázdný kruh,
G
Emi
kde jsou zbytky tvojí krásy, tvojí krásy,
A7
D
to ví dneska snad jen Bůh.
D
G
Emi
R: Z celé jižní eskadrony, eskadrony
A7
D
nezbyl ani jeden muž,
G
Emi
v Montgomery bijou zvony, bijou zvony,
A7
D
déšť ti smejvá ze rtů rúž.
2. Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty,
ale ruka leží dál.
R:
3. Tvář má
zbylo v
proužek
déšť mu
R:
zšedivělou strachem, no vážně strachem,
ní pár těžkejch chvil,
krve stéká prachem, stéká prachem,
slepil vlas jak jíl.
4. Déšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život, víc než život,
to ti nikdy nepoví.
R:
Muzikantova písnička
1.
C
Dmi G
C
G7
Já s písničkou jdu jako ptáček,
C
Dmi
G7 C
ptáčku - vyleť až nad obláček.
G
G7
Zazpívej tam sluníčku,
C
G
tuhle naši písničku,
C
ať na cestu nám pěkně svítí,
Dmi
G7 C
D C D G G
nemračí se ani chviličku.
2.
Já s písničkou jdu jako ptáček,
někdy spadnu na nos - to se ví,
jen si začnu zpívat jako ptáček,
hned mě všechno přebolí.
Kdo se nerad usmívá,
ten je starý protiva.
Hej, na světě je přece krásně,
Dmi
G
C
tra - la - la- la- la- la - la,
Dmi
G
C
tra - la - la- la- la- la - la.
3.
S písničkou jedu jako ptáček,
hyjé, hyjé oslíčku,
už mě domů veze můj ušáček,
pospěšme si trošičku.
To se děti podiví,
až nás oba uvidí.
Hej, vyženeme bídu z domu,
už k nám nesmí do dveří,
tra - la - la- la- la- la - la.
Nádherná láska
C
G7
C
Já včera ještě nosil blázna šat,
F
G7
C
nevěřil jsem na tu sladkou vůni,
F
G
Emi
Ami
svět otočil se kolem osy jednou jedenkrát,
F
G7
C
a teď už se mě nemusíte ptát.
R:
G7
C
Emi
F
G7
C
Nádherná, nádherná, nádherná, nádherná lásko postůj chvilku dýl,
F
G7
Emi
Ami
ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět, ty jsi květ,
F
G7
C
co sem slét, tys můj šestý světadíl
Šla městem pestrý šátek za ní vlál,
ve vlsech ji zahořela růže,
já chvilku šel za ní, chvilku vedle ní jsem stál
a v rozpačitém srdci oheň vzplál.
R:
Teď v zahradě snů už tu růži mám,
a na její slávu verše píšu,
na bílém břehu touhy stojí naší lásky stan,
a v něm tu svoji růži objímám.
R:
2x
Neodcházej, nechoď spát
G
C
G
1. Neodcházej, nechoď spát, neodcházej, nechoď spát,
Ami
D
C
G
[: až do rána bílého budem hrát, budem hrát. :]
2. Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka,
[: jede, jede do dáli, veze vagón kořaly. :]
3.=1.
4. U klavíru sedí Bill, ten už mnoho roků pil,
[: když začal falešně hrát, poslali ho domů spát. :]
5.=1.
6. A ten barman, ten se má, za barem se usmívá,
[: všichni tančí, on je rád, že do rána budem hrát. :]
7.=1.
Nezacházej slunce
1.
G
Ami
Nezacházej slunce, nezacházej ještě,
D
C
D
já mám potěšení, na dalekej cestě,
G
Hmi Emi
G
Ami
D G
já mám potěšení,
na dalekej cestě.
2. Já mám potěšení, mezi hory doly,
/:žádnej neuvěří, co je mezi námi:/
3.
Mezi námi dvěma, láska nejstálejší,
/:a ta musí trvat, do smrti nejdelší:/
4. Trvej lásko, trvej, nepřestávej trvat,
/:až budou skřivánci, o půlnoci zpívat:/
Niagára
D
A7
1. Na břehu Niagary, stojí tulák starý,
D
na svou první lásku vzpomíná.
A7
Jak tam stáli spolu, dívali se dolů,
D
až jim půlnoc spadla do klína.
A7
D
R. Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,
D7
G
D
A7 D
[:komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci:]
2. Střemhlav do propasti padá proud,
na něm vidím tebe děvče plout,
[:škoda že ten přelud krásný nelze obejmout:]
R.
3. Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí
i ten nejkrásnější jara květ
i ten kvítek jara vzala Niagára
a nevrátí jej nikdy zpět.
R.
Óda na radost
G
C
1. Prodám své auto a koupím si vaz
D
G
a pojedu do země Sovětský svaz.
G
C
R: [: Sovětský svaz, Sovětský svaz,
D
G
nenajdeš na něm nižádnej kaz. :]
2. A kde je na světě nejvíce krás,
no přece v zemi Sovětský svaz.
R:
3. Kde mají muži nejhlubší bas,
R:
4. A kde má slunce největší jas,
R:
5. A kde je nejdelší pracovní čas,
R:
6. Vylezu na Pamír, zlámu si vaz
a zůstanu v zemi Sovětský svaz.
R:
7. Zaměním rubly a seženu pas
a pojedu do země Sovětský svaz.
R:
8. A když máš štěstí a ztratíš pas,
nevyjdeš ze země Sovětský svaz.
R:
9. Kde nemá člověk vůbec proč krást,
R:
10. A kde je na světě nejméně bas,
R:
11. Kde se vždy urodí největší klas,
R:
12. Kde Afgánec zastřelil agenta TASS,
R:
13. Kde vždycky koupíš máslo a mast,
R:
14. Koukám ti do očí a zpoza tvých řas
vidím, že miluješ Sovětský svaz.
R:
15. A co tě nepálí, to vždycky has,
to platí v zemi Sovětský svaz.
R:
16. Kde vůbec nebrání pohybu mas,
R:
17. Kde razítkům, papírům stavějí hráz,
R:
18. Kde žije pokopě nejvíce ras...
R:
19. Když bylo špatně, tak kdo přišel včas:
přátelé ze země Sovětský svaz.
R:
20. A když bude hůř, tak kdo přijde zas:
přátelé ze země Sovětský svaz.
R:
21. Pro úspěch přestavby pozdvihnu hlas,
pro lidi ze země Sovětský svaz.
R:
22. A kdo zná na světě nejvíce fráz,
jen člověk ze země Sovětský svaz.
R:
Okoř
G
1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,
D7
G
vroubená je stromama,
když jdu po ní v létě, samoten na světě,
D7
G G7
sotva pletu nohama,
C
G
A7
D7
na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad,
G
tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
D7
G
začli sobě notovat.
G
D7
R: Na hradě Okoři světla už nehoří,
G
D7
G
bílá paní šla už dávno spát,
D7
ta měla ve zvyku podle svého budíku
G
D7
G G7
o půlnoci chodit strašívat,
C
G
od těch dob, co jsou tam trampové,
A7
D7
nesmí z hradu pryč,
G
D7
a tak dole v podhradí se šerifem dovádí,
G
D7
G
on jí sebral od komůrky klíč.
2. Jednoho dne zrána roznesla se správa,
že byl Okoř vykraden.
nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',
nikdo nebyl dopaden,
šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
místo aby hlídal, vášnivě jí líbal,
dostal z toho zimnici.
Oranžovej vlak
C
1. Tak už mi teda ujel tenhle oranžovej vlak,
F
C
tak už mi teda ujel zpropadenej osobák,
G
C
teď stojím na perónu a snad mě z toho trefí šlak.
C
Rec: "Čau, kemo, kam jedeš?"
"Nevím."
"A kemo, takhle mentolová cigaretka by se u tebe nenašla?"
"Nenašla."
"A kemo, ten SpofaVit budeš jíst celej?"
"Jó, SpofaVit, buď fit, dúdá, dúdá ..."
2. Právě si z pomeranče ulamuji velký kus,
neboť vím, že pomeranč je mnohem zdravější nežli džus,
a tak s vitamíny v těle pospíchám na autobus.
Píseň severu
Dmi
A7
Dmi
Gmi
A7
Dmi
1. Mám tě děvče moje tolik rád, mé srdce tě nikdy neopustí
Dmi
A7
Dmi
Gmi
E7
sám však musím na sever se brát, slyš volá nás tvrdě
dobrodružství.
A7
D
A7
R. Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat
D
když táhne bílý losos peřejí
D
E7
chceš vidět polární zář, chceš abych zlíbal tvoji tvář,
A7
když sever dýše velkou nadějí
Emi
A7
D
losos už táhne, pojď za ním poplujem
E7
A7
a touhy dávné se změní v krásný sen
D
A7
chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat
D
když táhne bílý losos peřejí.
2. Vábivá je píseň, kterou znám, vábí duší mou divné volání,
pojď se mnou má milá, já ti dám, lásku nejkrásnější v bílé pláni.
Popelka
Emi
D
C
H7
Emi
1. Byl jednou jeden zámek, princ, Popelka a král
D
C
H7
Emi
a potulný zpěvák Janek, a jak to bylo dál,
D
C
H7
Emi
ten princ nechce žádnou nevěstu, to mrzutá je věc,
D
C
H7
Emi
pan král ale nedbá protestů, zdá se, že spadla klec,
G
A
G
A
jen, kolovrátku, zpívej, jen, kolovrátku, hraj,
G
A
G
H7
Emi
zítra se začnou námluvy a ví to už celý kraj.
2. Kdybych teď řek': to stačí, kdekdo by mi lál,
a to já odsud radši povandruju dál,
dnes po nůžkách a nožích neštěkne ani pes,
všechno je v rukou božích, vždyť dneska je ten ples,
jen, kolovrátku, zpívej a nepřestávej znít
o tom, jak ženské chtěly pana prince oženit.
3. Vím, že byl zámek v lese a na tom zámku ples
a o tom plese že se prý mluví ještě dnes,
neb každá tam jít chtěla a za prince se vdát,
no to vám byla mela, až hanba povídat,
jen, kolovrátku, zpívej a řekni to, co víš,
jak všechny chtěly na ten ples a jaký s tím byl kříž.
4. Ta zlámala tři jehly, ta ustřihla si cop,
ta v potu tváře žehlí, ta hlavu má jak snop, ha-ha,
a tu je salón krásy a štoudve voňavky,
ach, na co myslí asi, no na co - na vdavky,
jen, kolovrátku, zpívej a připomeň ten bál,
ať víme, co se dělo pak a jak to bylo dál.
5. A události letí jak namydlený blesk,
jen barvy ať jdou k pleti a bota ať má lesk,
a události pádí a události jdou
a Katku drhnou v kádi a Dorku šněrujou,
jen, kolovrátku, zpívej, co vidíš v těchto zdech,
jak jedna tone v mydlinách a druhá ztrácí dech.
6. Je dobrá každá rada a žádná záruka,
té jedné sukně padá, té druhé paruka,
s tou jednou spadla židle, snad byla z papíru,
a druhá bere vidle, no - na manikýru,
jen, kolovrátku, zpívej, já vím, že je to tak,
být skromný, to je nad zlato i nad šlechtický znak.
7. Teď buďme pěkně zticha, dnes bude třetí bál
a princ jen smutně vzdychá a stejně tak pan král,
má prince krásná cizinka ráda či nerada,
o tom se právě koná teď velká porada,
jen, kolovrátku, zpívej a tichem dej se vést,
jak vymyslel pan hofmistr, no - geniální lest.
8. A už to jede a už to chytá dech,
a koho to sem vede pan rádce po schodech,
pročpak je v tváři rudý a zrychlený má tep
a nač ty velké sudy a nač v těch sudech lep,
jen, kolovrátku, zpívej a nic se nedej zmást,
to na Popelku nalíčili tu důmyslnou past.
9. Ach, běda, běda, běda, jak se to mohlo stát,
už po tři dny princ hledá tu, kterou má tak rád,
už prošel širé kraje a prošel každý kout,
tu, jež tak půvabná je, však nelze naleznout,
jen, kolovrátku, zpívej, jsou dívky samý smích,
střevíček jako Popelka však nemá žádná z nich.
10. Znám dívky jako růže a něžné jako pel,
co svlékly by se z kůže, jen kdyby princ je chtěl,
a leckterou znám krásku, co, zhlouplá bůhví čím,
dá vlastní zdraví v sázku, jen aby hrála prim,
jen, kolovrátku, zpívej a hezky nahlas křič
o tom, jak chudák náš pan princ je láskou celý pryč.
11. Byl jednou jeden zámek, princ, Popelka a král,
ti tři podle všech známek tam šťastně žijou dál,
jsou tam i s hodným tátou, co Popelku měl rád,
a zámek voní mátou a liliemi sad,
jen, kolovrátku, zpívej a volej do kraje,
že zlo se samo vytrestá a dobro vyhraje.
12. Byl jednou jeden zámek a na tom zámku věž
a na té věži trámek, věř tomu, kdo chceš,
byl na tom zámku zvonec a lano z konopí,
a pohádky je konec, jak každý pochopí,
jen, kolovrátku, zpívej a dovol, abych vstal,
jen, kolovrátku, zpívej, musíme o dům dál ...
Přijď na chvíli
D
A
1. Před chajdou, až oheň bude plát,
D
já budu vzpomínat na štěstí,
A
D
jež uprchlo mi v dál.
A
Děvče, které měl jsem tolik rád,
D
mi přebral kamarád a bude jí
A
D
na kytaru hrát.
D
R. Přijď jen na malou chvíli,
A
D
až den se schýlí, slunko jde spát,
možná, že píseň zaplaší tíseň
A
D
v srdci tě bude hřát.
G
D
Ty víš, že mám jen tebe rád,
G
D
A
tobě chci svoje srdce dát,
D
pohádko mládí, mějme se rádi,
A
D
šťasten, ten kdo je mlád.
2. Až tě jednou chlapec opustí,
přijď na kraj propasti, kde chajda
je ukrytá tmou.
Tam tě čeká věrný kamarád,
který tě měl tak rád,
a bude ti na kytaru hrát.
Quantanamo
A
E7
1. Palmy se kývají, z krčmy zní opilé hlasy,
A
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
E7
blyští se bodáky, hlavně a tankové pásy,
A
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
A
E7
A
R: Quantanamo, hejá, Quantanamo, Quantanamo, hejá, Quantanamo,
E7
A
Quantanamo, hejá, Quantanamo, Quantanamo, hejá, Quantanamo!
2. Dál k moři táhnou se šedivé pruhy drátů,
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
bodáky, tanky a vojáci Spojených států
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
R:
3. Rum na rtech chladí a whisky zas ohnivě pálí,
na polích zraje třtina a schne sláma,
moře se valí a příboj se tříští o skály,
harmonika zpívá písničku Quantanama.
R:
Shane
Ami
G
Ami
1. Tam někde v dálce oheň kvet', a tak jsem k němu jel,
G
F
E
jen tak s chlapama posedět jsem zrovna tenkrát chtěl,
F
G
F
E
ten stařík s tváří vrásčitou jak dubovej kmen
Ami
G
Ami
vyprávěl pověst letitou o střelci jménem Shane.
G
Ami
G
Ami
R: Byl to Shane, byl to Shane.
2. Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád',
všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh' spát,
Reed zabíjel a všechno bral, všechno včetně žen,
a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane.
R:
3. Shane, to je zlý svědomí lumpů jako Reed,
i když je člověk jako my, tak líp se umí bít,
a pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen,
a den nato se objevil střelec jménem Shane.
R:
4. Měl tváře prachem šedivý a oči jako len,
měl divný jméno mazlivý, on jmenoval se Shane,
my všichni na něj koukali, co se bude dít,
pak jména svý jsme říkali, a on dal koni pít.
R:
5. Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám,
a unavenej na zem pad' k žlutejm diviznám,
a pak se zdvih', řek':"Už jsem fit," jen trochu přitom zív',
a řek' nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív.
R:
6. A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou byl,
ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil,
že dostane ho pistolník s očima jako len,
štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane.
R:
7. Shane bouchačku si spustil níž, než do saloonu vlez',
a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes,
a pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran,
a tím, že rány zazněly, zhas' celej Reedův klan.
R:
8. Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řek':"Je hotovo,"
však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo,
pak řek', že je čas odejít, v očích měl chladnej cejn,
a v saloonu byl mrtvej klid, on jmenoval se Shane.
R:
9. Ten večer rosou zastudil a na kůži sed' chlad,
i já, ač jsem se nenudil, jsem řek', že půjdu spát,
my dali jsme si po loku, stařík spí už svůj sen,
jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane.
R: ,R:
Slib mi dej
F
Emi
A
Dmi
Dmi/C
1. Slib mi dej, že mě budeš zase ráda mít,
Bb
C
F
C/E
mám v srdci žár, chci jistý být,
Dmi
G
Bb
F
že mýlím se, jen slib mi dej.
2. Nevím, možná, že mě nechceš znát už víc,
moje slzy brání více říct,
jen slib mi dej, víc nemusíš.
Emi A Dmi C
Bb Dmi Gmi
C7
F
R: Přízeň tvou už snad jiný získal, co já vím,
Emi A
Dmi C Bb Dmi
Gmi C7
F
snad ten, včera já jsem tě v dáli viděl s ním.
3. Slib mi dej, možná, že se mýlím, kéž by jen,
možná, že to byl jen prázdný sen,
rád uvěřím, jen slib mi dej.
R:
4.=3.
To vadí
G
D
1. Nejlíp se máš, dokud ležíš v kočárku,
G
to se život nejvíc usmívá,
C
později holka s mašlí sní ti polárku
G
D
G
a začneš chápat, jak to v světě chodívá.
G
Hmi Emi G
D
G
R: To vadí, to vadí, že ta láska
ráda nohy podráží,
Hmi Emi G
D
G
to vadí, to vadí, že ta láska
tíží víc než závaží.
2. V parku ti pak bere věci na hraní,
všichni se tý holky zastanou,
když ji zbiješ, musíš dělat pokání,
a začneš chápat věčnou pravdu nepsanou.
R:
C
G
*: Ty marně čekáš potají svůj den,
C
G
D
čeká tě osud lokají, ta věčná služba jedný z žen.
3. Pak ta holka jednou mašli vymění
za paruku v barvě havraní
a ty z toho jako socha zkameníš
a začneš chápat, že to láskou zavání.
R:
4. Začneš toužit po svým modrým kočárku,
když ti holka s jiným uniká,
zkusíš hledat štěstí v plném pohárku
a začneš chápat, že se marně neříká.
R:
Uprostred
Emi
1. Uprostred
Emi
uprostred
Emi
uprostred
Emi
uprostred
Ami
C
krokov, v ktorých na seba sa čaká,
G
F#
slov, ktoré mi dávno splývajú,
Ami
C
hry, čo bez konca vždy pokračuje niekam,
G
F# Emi G F#
budov, ktoré časom menia fasádu.
2. Uprostred
uprostred
uprostred
uprostred
davu, ktorý sa tlačí k východu,
otázok, po ktorých chceme vedieť, čo sa chystá,
odpovedí, ktoré opäť k otázkam povedú,
čakania na ďalšie biele miesta.
Ami
C
Hmi
R: Uprostred ľudí, ktorí idú mlčky po chodníku,
Ami
F
C
E
zdá sa mi neskutočné, ako kráčam sám,
Ami
C
Hmi
kričím len preto, aby prerušil som ticho,
Ami
F
C
E
a potom vychripeným hlasom dni v týždni počítam.
3. Uprostred
uprostred
uprostred
uprostred
lásky, čo mizne pri pohľade zblízka,
dohadov po šiestej časti seriálu,
svetiel, ktoré žiaria od sídliska,
nepokoja, ktorý prerastá nám cez hlavu.
4. Uprostred
uprostred
uprostred
uprostred
R:
cesty, keď už nie je času pozrieť naspäť,
konca, ktorý začne, keď rozsvieti sa v kine,
hľadania, keď zlyháva nám pamäť,
zmätku, v ktorom deň pomalu plynie.
V Lincolnu loňskýho roku
G
C Cmi
G
Emi
Ami D7
1. V Lincolnu loňskýho roku Jim Stapleton farao hrál,
G
C
Cmi
G
Emi
Ami D7
že přitom se kapánek serval, tak šerif mu náramky dal,
G
C Cmi G
Emi
Ami D7
do Santa Fe když ho vezl, Jim řekl:"Tak nebo tak,
G
C Cmi G
D7
G
já na tuty vezmu ti roha a budu zas volnej jak pták,"
la la la ...
2. Ten večer jsme v Johnyho baru srkali černý kafe
a říkali jsme si, jak asi se má Jim v Santa Fe,
najednou náramná rána rozbila lucernu a
v tu ránu v celičkým báru nastala egyptská tma,
au ...
3. Na prahu postava stála, a že se hned ochladil vzduch,
to bylo hned každýmu jasný, že je to nějakej duch,
a v Santa Fe zrovna v ten moment, říkám jen, co vo tom vím,
z basy když voknem bral roha, to nakoupil nebohej Jim,
tý dý dý ... au ...
V šírom poli hruška
G
F
Dmi C Dmi
1. V šírom poli hruška, zelený vŕštek má,
G
F
Gmi C Dmi
v šírom poli hruška, zelený vŕštek má,
Ami
Dmi
F
C Dmi
[: pod ňou sedí milá, s milým sa karty hrá. :]
2. [: Jak sa oni hrali, tak sa milovali, :]
[: od veľkej ľúbosti obidva zaspali. :]
3. [: "Vstávaj, Hančo, hore, už je napoludnie, :]
[: poď ma vyprevadiť za vaše záhumnie." :]
4. [: A jak oni išli cez zelenú lúčku, :]
[: chytil ju Janíček za jej pravú rúčku. :]
5. [: Za jej pravú rúčku, za obidva bôčky, :]
[: a tak ju zahodil do najhoršej vody. :]
6. [: Teraz plávaj, milá, od kraja do kraja, :]
[: keď more preplávaš, vtedy budeš moja. :]
7. [: Plávala, plávala, v prostriedku zastala, :]
[: na všetky poctivé panenky zvolala. :]
8. [: "Zo mňa si, panenky, zo mňa príklad berte, :]
[: falošným mládencom klamať sa nedajte!" :]
Večerníček
C
1. Dříve, než nám klesnou víčka těsně před spaním,
uvidíme Večerníčka, jak se uklání,
F
C
F
C
pokud vám není moc, dobrý večer, dobrou noc,
G
C
zamává čepičkou,
F
C
F
C
z kouzelných hromádek hází lístky pohádek
G
C
maličkou ručičkou.
2. Nežli Brouček složí krovky, než by řekl "smím?",
z televizní obracovky krokem Rumcajzím
loupežník vykročí, s každým pánem zatočí,
Manku má copatou,
zahvízdá, zapíská, vždycky najde Cipíska
bradu má vousatou.
3. Červená se muchomůrka, letí motýlek,
v trávě sedí Vochomůrka, vedle Křemílek,
zkoumají pravidla, jak se vaří povidla,
vařečkou míchají,
kdopak dřív uteče, než jim hrnec přeteče,
to se nás neptají.
4. Méďa Béďa honí v lese vlka-zloděje,
Míček Flíček rozbil okno, nic se neděje,
opičák Hup a Hop řídí loď a barví strop,
najedou na útes,
všechno zná, všechno ví, všechno zdárně vyřeší
chytrý pes maxipes-Fík.
5.=1.
Whisky, to je moje gusto
C
G C
G
R: Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,
Dmi
G
C
Ami
Dmi
G
kdyby ji můj táta pil, byl by tu byl mnohem dýl,
C
G C
F
když se ve skle leskne whisky, tak má barman dobrý zisky,
Fmi
C
Ami
C
Ami
život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co,
C
G
C
jen když je co pít.
Cmi
Fmi
*: Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu,
Cmi
G
tu whisky temně zlatou pije i Manitou,
Cmi
Fmi
kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád,
G
C
a proto všichni můžem společně zazpívat:
R:
Záhadná zem
Ami
1. Až na březích Gangy uvidíte květy v barvě karmínu,
E
Ami
E
možná přitom uslyšíte zpěvy starejch brahmínů,
Ami
až zavoní lesem mangovníky, v pralese to zavíří,
E
pak si sednem na hřebíky, jak to dělaj' fakíři.
Ami
A7
Dmi
R: Záhadná je ta zem, tamtamy duní pralesem,
E
Ami E Ami
samý písek, pouště bezedný klín,
A7
Dmi
tmou tygr mihne se, kdo má nohy, vyhne se,
E
Ami
nikdo nemá tygra za krkem rád,
Dmi
Ami
z tisíce a jedné noci vrhá temný stín
Dmi
E
Alibaba, jeho teta a syn Mura-džina, chacha,
Ami
A7
Dmi
záhadná je ta zem, tamtamy duní pralesem,
E
Ami E Ami
samý písek, pouště bezedný klín,
2. Slonovi to činí velkou radost, když se v lese zasnoubí,
aby udělal své dámě zadost, pralesem to roztroubí,
opice si najde opičáka, tygr statnou tygřici,
nevím ale, co tam hady láká, kde tam najdou hadici.
R:
3. Jeden fakír tam dostal kašel, dal se zahrabat do písku,
zdali se vyléčil nebo zašel, neví nikdo nablízku,
příbuzní si tu práci dali, hledali ho po kašli,
zapomněli, kam ho zahrabali, dodneška ho nenašli.
R:
Zlatokop Tom
D
1. Tom dostal jednou nápad,
když přestal v boudě chrápat,
Ddim
A7
že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle,
D
tak rozhodnul se hnedle a odjel na západ.
G
D
E
Z domova si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit
A7
D
a pilu, mimoto prut a červy, do torny dal konzervy
A7
D
a jel zlato vyhledat.
E
R. Ty jsi to moje zlato, které mám tak rád,
A7
D
G
D
vždyť ty mi stojíš za to život pro tě dát.
G
D
Bez tebe zlato nic není,
E
A7
jen ty jsi to moje (potě potě) potěšení,
D
zkrátka (a dobře)
E
A7
D
ty jsi to moje zlato, zlato, zlatíčko. (kočičí)
2. Říkal, že je zlatokop o zlato ani nazakop,
neznal jak vypadá. A jak dlouho kopal,
tak dostal na to dopal, přešla ho nálada.
Sebral si svoji kytáru, dal si nalejt whisky,
brandy v báru a za poslední nuget svý holce
koupil puget a pak jí zazpíval:
R. Ty jsi to moje zlato, .....
Zuzana
G
D
1. Přicházím až z Alabamy se svým banjem sám a sám
G
D
G
a teď jdu do Louisiany navštívit svou milou tam.
C
G
D
R: Ó, Zuzano, Zuzano, mám tě rád
G
D
G
přicházím z tý velký dálky k vám, na banjo budu hrát.
2. Slunce praží, z nebe hromy hřmí, můj cíl je dalekej,
jenže láska má mě provází, Zuzano, neplakej.
R:
3. Včera v noci měl jsem krásnej sen, a teď ho povím vám:
zpíval jsem Zuzaně pod oknem, Zuzano, rád tě mám.
R:
4. Zuzana se z okna vykloní a šátkem zamává,
vzdychne, slzu z oka uroní, ach, neplač, lásko má.
R:
Školička
G
Emi
1. Když jsem byl ještě malej kluk
Ami
D
a ona malá holčička,
G
Emi
chodili jsme spolu do školičky
Ami
D
a psali jsme si psaníčka.
G
Emi
Ami
D
R: Já měl ji rád, její polibky, její žal,
G
Emi
Ami D G
já měl ji rád, tak strašně moc rád.
2. V lavici jsme spolu seděli
a pod ní se tajně drželi,
ze školy jsme spolu chodili
a po městě se vodili.
R:
3. Pak uplynulo osmnáct let
a já na vojnu musel jít,
a jiní, co doma zůstali,
mi mou milou přebrali.
R:
4. Za týden nato přišlo mi psaní
a v něm svatební oznámení,
že moje milá-přemilá
před týdnem se vdávala.
R:
5. Ještě ten den rozneslo se,
že si voják život vzal,
že nepoznal, co je láska,
a teď bolestí umírá.
R: On měl ji rád, její polibky, její žal,
on měl ji rád, tak strašně moc rád ...
Štvrtý rozmer
C
G
C
F
G
C
1. Štyri sú ročné obdobia, každé má inú tvár,
G
C
F
G
C G
na štyri svetové strany vedú cesty, ktorou sa dám,
Ami
F
G
C
štyri sú farby kariet, štyria hráči hrajú len bridž,
F
C
G
C
štyri sú evanjeliá, štyri má ramená kríž.
2. Štyri sú na husliach struny, každá má iný tón,
na štyroch nohách stojí stolička i pyšný trón,
štyri sú krvné skupiny, štyri oddiely srdce zas má,
na štvrtom prste obrúčka, štvrtý pád vraví, koho máš rád.
Bb
Ami
Bb
F
R: Len medzi štyrmi očami, v prítmí štyroch stien pochopíš raz,
Bb
Ami
Bb
C
štvorlístok možno prináša šťastie, ale štvrtý rozmer je v nás,
F G
štvrtý rozmer v nás.
3. Štyri sú oceány, príliv ženie vlny k nám,
vždy štvrtý rok je priestupný, neomylný je kalendár,
štyri má fázy luna, štyri sú povahy v nás,
štvormocný býva uhlík, štyri diely má život náš.
R:
Ženy, ženy
C
G
C
1. Když je chlap moc dlouho sám, tak začne jančit,
G
C
opustí svůj rodnej kraj, nechce se vrátit,
Dmi
C
Dmi
[: a na tu chvíli potají všechny ženy čekají,
C
Dmi
G
C
to jsou ženy, ženy, jó, ženy. :]
2. Kdo je zná, ať potvrdí moje slova,
že ho chytne za vosrdí zas a znova,
[: slovo vlídný, očí zář, ladnej pohyb, hezká tvář,
3. I ten nejdrsnější rváč se změní,
když uslyší tichej pláč, pláč - zbraň ženy,
[: bál se slzí víc než ran, a tak skončil drsnej man,
4. S bouchačkou už necvičí, nad pivem visí,
po barech už nekřičí tak jako kdysi,
[: přestal karty hrát a pít, přestal klít, aby moh' mít
ženy, ženy, jó, ženy. :]
5. Takhle skončí každej chlap, když skloní hlavu,
nejlepší je "sbohem" dát a zmizet v davu,
[: jinak, nežli řekneš "švec", sklapne zámek, spadne klec,
ženy, ženy, jó, ženy. :]
6. Práskni do koní a jeď, než bude pozdě,
vezmi roha radši hned, uteč tý hrozbě,
[: mně už na to nezbyl čas, než dozněl pastorův hlas,
zved' jsem závoj svý ženy, jó, ženy. :]
7.=1.
Žít, žít
A
1. Až přijde čas, tak pochopíš,
D
E
A
že život za lásku položíš,
štěstí je největší bohatství,
D
E
A
já mít tu moc, tak vás podělím.
A
R: Žít, žít, za láskou jít,
D
E
štěstí rozdávat, růže rozsévat
A
a žít, žít, za láskou jít,
D
E
ona jediná velké kouzlo má
A
E E7
a nás spoutává.
2. Setři si slzy z očí svých,
já vím, kam se poděl tvůj šťastný smích,
zpívej tu píseň se mnou dál,
možná, že přehlušíš povel "pal!"
R:
3. Zas běží lidé do války,
proč řve hlas bubnu do dálky,
řekni svou písní vojákům:
"Připněte růže k bodákům!"
R:
Řekni, kde ty kytky jsou
C
Ami
F
G
1. Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát,
C
Ami
Dmi
G
řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,
C
Ami
D7
G
dívky je tu během dne otrhaly do jedné,
F
C
Dmi
G
C
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
2. Řekni, kde
řekni, kde
muži si je
kdo to kdy
3. Řekni,
řekni,
muži v
kdo to
ty dívky jsou, co se s nima mohlo stát,
ty dívky jsou, kde mohou být,
vyhlédli, s sebou domů odvedli,
pochopí, kdo to kdy pochopí?
kde ti muži jsou, co se s nima mohlo stát,
kde ti muži jsou, kde mohou být,
plné polní jdou, do války je zase zvou,
kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?
4. A kde jsou
a kde jsou
řady hrobů
kdo to kdy
5.=1.
ti vojáci, co se s nima mohlo stát,
ti vojáci, kde mohou být,
v zákrytu, meluzína kvílí tu,
pochopí, kdo to kdy pochopí?

Ostatní autoři, nezařazené

Transkript

Podobné dokumenty