mastitidy a ekonomické ztráty
Transkript
ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected] SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE MASTITIDY SKOTU 19. února 2014 kongresový sál hotelu Tři Věžičky Střítež Mastitidy skotu Obsah: Mastitidy skotu................................................................................................................................................................ 5 Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM Mastitidy dojnic pohledem praktického veterináře.................................................................................................... 27 MVDr. Martin Vlček Možnosti a aspekty terapie mastitid v období laktace................................................................................................. 34 MVDr. Zbyněk Dvořák Možnosti a aspekty terapie mastitid v období zaprahlosti..........................................................................................40 MVDr. Zbyněk Dvořák Rychlá stájová diagnostika mastitid - efektivní nástroj řešení...................................................................................44 MVDr. Josef Prášek Využití testů pro diagnostiku reziduí inhibičních látek............................................................................................. 50 Jeřábková Jaroslava Mastitidy a ekonomické ztráty.....................................................................................................................................54 Jindřich Kvapilík Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid.......................................................................................................... 59 MVDr. Zbyněk Dvořák Mastitidy vyvolané kvasinkami................................................................................................................................... 63 MVDr. Miroslav Věříš –3– Mastitidy skotu MASTITIDY DOJNIC Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM Mastitidy Snižují užitkovost Mění skladbu mléka Významně narušují plodnost dojnic Zdravotní riziko pro spotřebitele Ekonomické ztráty –4– Mastitidy skotu Makroorganismus - Faktory morfologické - Pastruky - Strukový kanálek - Kůže - Faktory fyziologické - Keratinová zátka (lactoserbum) Kontraktilita svěrače Laktoperoxidáza Laktoferin - Faktory imunologické - fagocytóza - Mikrofágy - Makrofágy - B a T Lymfocyty Vnější prostředí - Zoohygiena ustájení Hygiena dojení Welfare Výživa Příprava na porod –5– Mastitidy skotu Mikroorganismy - Patogeny - Streptococcus Staphylococcus E.Coli Klebsiela Mycoplasma Kvasinky Viry –6– Mastitidy skotu Kategorizace mastitid - Kontagiózní - Staph. aureus - Str. agalactiae - Str. dysgalactaie - Mycoplasma bovis - Arcanobacterium bovis - Environmentální - E.coli - Klebsiella - Enterobacter - Str. uberis - Str. equinus - Enterokoky - Proteus - Pseudomonas - Serratia - Kvasinky Bakterie kontagiosní mastitidy • Streptokoky – Strep agalactiae – Strep dysgalactia • Staph aureus • Mycoplasma bovis –7– Mastitidy skotu Bakterie environmentální mastitidy - E.coli Klebsiella Enterobacter Str. uberis Str. equinus Enterokoky Proteus Pseudomonas Serratia Kvasinky Původci infekčních mastitid • • • • • Přenos z krávy na krávu Nízký výskyt ve vnějším prostředí Vysoký výskyt v mléčné žláze Vylučování ve velkém počtu Lze dobře kontrolovat běžnými programy –8– Mastitidy skotu Původci environmentálních mastitid • • • • • Přenos z vnějšího prostředí do mléčné žlázy Vysoký počet zárodků ve vnějším prostředí Nízký počet zárodků v mléčné žláze Vylučování v malém počtu Lze špatně kontrolovat běžnými sanačními programy Momentální situace • V mnoha provozech narůstá počet environmentálních mastitid • Klesající počet infekčních mastitid, ale kontagiózní zárodky jsou nadále odpovědné za cca 10 % všech klinických mastitid –9– Mastitidy skotu Tranzitní období • Dva kritické okamžiky pro vznik nových infekcí: – – – – první týden po zasušení (návrat) poslední týden před otelením (na mléčné žláze) Období zaprahnutí • Množství nových infekcí čtvrtí vemene je v období stání na sucho 10x vyšší než během období laktace (Bradley 2008) • Více než 90% všech mastitid v prvních 30 dnech po otelení jsou infekce z období stání na sucho (Bradley u Greene 2008) – 10 – Mastitidy skotu Analýza PSB • PSB před zasuš. PSB pp Důvod < 200 000 < 200 000 nedochází k nové inf. < 200 000 > 200 000 nová infekce > 200 000 < 200 000 vyléčení, není nová i. > 200 000 > 200 000 není vyléčeno nebo nová infekce – 11 – Mastitidy skotu Zdravé vemeno – 12 – Mastitidy skotu Subklinická mastitida Bakterie kontagiosní mastitidy • Staph aureus – Subklinická infekce – Vysoký počet somatických buněk – Žije kdekoliv v krávě – Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ – Eradikace ze stáda je obtížná – 13 – Mastitidy skotu Bakterie kontagiosní mastitidy • Strep agalactiae – Subklinická infekce – Vysoký počet somatických buněk – Žije POUZE ve vemeni! – Léčba většinou úspěšná – Může být ze stáda eradikován Klinická mastitida - sekret – 14 – Mastitidy skotu Bakterie kontagiosní mastitidy • Mycoplasma bovis – Závažné klinická nebo subklinická infekce – Šíří se při dojení nebo při pneumonii – Musí žít „v krávě” – Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ – Eradikace ze stáda je obtížná – 15 – Mastitidy skotu – 16 – Mastitidy skotu Období rozdojování • • • • • • • Negativní energetická bilance (NEB) Lipomobilizace Stetóza jater Ketóza Indigesce Metabolická acidóza Imunosuprese – 17 – Mastitidy skotu NEB • • • • • • • • • • Hubnutí Steatóza jater ↑ NEMK ↑ Ketolátky ↓ Inzulin ↓ IGF-1 ↓ Glukóza ↓ Albumin ↓ T3, T4 ↓ LH, Progesteron – 18 – Mastitidy skotu – 19 – Mastitidy skotu PREVALENCE OF KETOSIS Phase 5 - 30d 31 – 60 d Year N % N % 2001 120 26 150 18 2002 104 30 120 12 2003 130 32 110 16 2004 100 24 108 15 2005 126 33 140 8 2006 150 34 120 10 2007 136 24 118 12 2008 142 28 136 10 2009 148 26 146 8 2010 152 29 140 11 2011 132 24 128 8 2012 126 25 132 10 – 20 – Mastitidy skotu Formy klinických mastitid - Mírný stupeň - Střední stupeň - Vysoký stupeň – 21 – Mastitidy skotu Klinická mastitida • • • • • Rozsáhlý zánět Cytokiny Kortizol Prostaglandin F2alfa Volné kyslíkové radikály Endotoxin Klinická mastitida Cytokiny LH Estradiol Folikuly D. folikul Kortizol Vlny LH Ovulace ROS Oocyty Embryo Luteální buňky – 22 – Mastitidy skotu Klinická mastitida Prostaglandin F2alfa Luteolýza Progesteron Endotoxin Luteolýza Progesteron Embryo Efekt klinické mastitidy na zabřezávání SKUPINA POČET ZABŘEZLÝCH Skupina A (n60) (klinická mastitida) 15 Skupina C (n60) (kontrola) 28 – 23 – Mastitidy skotu Parametry krve v průběhu klinické mastitidy 1.den Progesteron Vit .A Vit. E B. karoten Zn Cu GSH-Px ng/ml umol/l umol/l umol/l umol/l umol/l ukat/l 5,31 1,32 5,17 4,71 14,24 15,33 742,17 3.den 4,07 1,41 4,24 3,58 11,18 14,96 723,07 5.den 3,44 1,37 4,03 3,12 10,86 13,11 698,36 Diagnostika mastitid - Anamnéza SCC bazénových vzorků mléka Patogeny v bazénových vzorcích Klinické vyšetření mléčné žlázy NK test Bakteriologické vyšetření vzorků mléka Posouzení celkového zdravotního stavu – 24 – Mastitidy skotu NK Test Stupeň reakce SCC v 1000/ ml Konzistence směsi Barva reakce -0 10 – 200 Beze změn Bledě růžová +- 150 – 300 Jemný film Slabě červená + 400 – 800 Gelifikace Červená ++ 800 – 5000 Sbaluje se Purpurově červená +++ 4000 – 12000 Směs neteče Purpurově fialová ++++ Smyslově změněné mléko Zásady terapie mastitid - Frekventní vydojování - Aplikace antibiotik - intramamární - celková - Aplikace antiflogistik - Infuzní terapie - Podpora imunity (Se, Zn, Cu, vit. E,C, gluk.) – 25 – Mastitidy skotu Prevence - Hygiena prostředí Správné zaprahování Technologie dojení Hygiena dojení Optimální výživa Optimální stav metabolismu a imunity – 26 – Mastitidy skotu MASTITIDY DOJNIC POHLEDEM PRAKTICKÉHO VETERINÁŘE MVDr. Martin Vlček Kdy je problém? • Kolem 30 % mastitid je způsobeno dojícím zařízením. • PSB nad 100 tis./ml - subklinická mastitida • Hyperkeratózy, struky s prstenci, hemorhagie, vlhké struky. • Max. 25 % stáda nad 100 tisíc • Počet nových případů za měsíc max. 12 % • Chronické infekce do 2 % Kontrola před zaprahnutím a po otelení. Spolupráce s ostatními odborníky. • Vyléčené případy více než 50 % • Nově nemocné do 15 % Multifaktoriální onemocnění • • • • • Výživa • Selen a vitamín E, Zinek Dojnice Patogen Dojírna Prostředí Výživa • Mykotoxiny • Konzistence výkalů (znečištění vemene) – 27 – Mastitidy skotu Sel-plex Ca mix • Dávka 10g/kus den v přípravě na porod (20 g/kus a den v laktaci) • 1 kg koupíte za 89 Kč = denní 100 % dávka organického selenu za 89 haléřů • Baleno po 25 kg pytlích Odběr vzorků • Rukavice, predip, alkohol • Desinfikovat dříve vzdálenější • Odebírat dříve bližší Rozpoznání nepřítele • Při dehydrataci: • Environmentální Fyziolog. rozt. 2l + 126g NaCl E. coli, Pseudomonas, Klebsiella, Str. uberis, Enterococcus faecalis, Arcanobacter pyogenes, Mycoplasma bovis = Hypertonický roztok i.v. + 50l vody do bachoru Spíše subklinické případy (vyjímka perakutní E.coli) – 28 – Mastitidy skotu ATB? Nesteroidní antiflogistika! Marbofloxacin • Indikační omezení! • Testy citlivosti • Použití jiných ATB vede ke zhoršení stavu • Není čas na udělání testu citlivosti Prevence • • • • Po dojení musí minimálně 20 minut stát Kanálek se uzavírá 8 hodin – bariérový postdip Predip Hygiena prostředí – 29 – Mastitidy skotu Prevence • • • • • • 5-ti bodový plán Správné postupy na dojírně Rukavice Vyřazení neléčitelných krav Dojení postižených až na konec Mezidesinfekce (0,5% k. peroctová) 5-ti bodový plán 1. 2. 3. 4. 5. Desinfekce po dojení Zasušení ATB Rychlá detekce a léčba Vyřazení chronických Správné seřízení dojícího stroje Kontagiózní Příprava před dojením S. aureus, Str. agalactiae, Mycoplasma • Predip Spíše klinické případy • Odstříknutí Často i u prvotelek • Otření • Nasazení stroje • Od 1. kontaktu po nasazení stroje 60-90s • Od 1 dojnice se může nakazit až 7 dalších! – 30 – 1Kč! Mastitidy skotu Špatně léčitelné Pořadí na dojírně • • • • • • • • • • 1. otelené 2. rozdoj 3. produkční skupiny 4. konec laktace 5. chronicky infikované/léčené 3 KU po sobě více než 700 tis. PSB 2 antibiotické neúspěšné léčby v laktaci Vysoký počet somatických buněk (milióny) Krávy na 4. a vyšší laktaci Původci (S. aureus, Pseudomonas, Mycoplasma) (kvasinky, plísně, řasy) Léčba • Včasnost! • Podpůrná léčba (vydojování, oxytocin,nesteroidy, masti, zinek, selen, vit. E, …) • Aplikace ATB do závěsného vazu… Zasušení čtvrtě • 150ml Alfadine po 4 dojení • Bolestivé - nesteroidy – 31 – Mastitidy skotu Měření ketolátek 2. – 14. den po porodu. • Krev • Moč • Mléko • • • • • 32Kč/test (850Kč čtečka) Přeplněnost stájí Pohodlí Kulhání Hypokalcémie Ostatní nemoci • Subklinická ketóza – riziko vzniku mastitidy o 50 % vyšší! Cybow vet 2Kč/test – 32 – Mastitidy skotu Děkuji za pozornost. 24Kč/test! www.vetvlcek.cz – 33 – Mastitidy skotu MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ LAKTACE 2/14/2014 MVDr. Zbyněk Dvořák MSD Animal Health Kdo jsme? MSD AH - originální farmaceutická společnost poskytující své služby v celém světě Zdraví mléčné žlázy Co nabízíme? MSD Animal Health Nabízíme spolupráci na řešení problémů Vaší farmy Co je cílem? Zlepšení zdravotního stavu Vašich zvířat a tudíž i ekonomických výsledků MVDr. Zbyněk Dvořák Product Manager 2 MSD Animal Health - na koho se obrátit ? Sever, Severozápad – Pavlína Bidlová [email protected] Terapie v období laktace Jih – Radka Poslušná [email protected] Morava a Slezsko – Leona Pekáriková [email protected] Slovensko - Vladimír Flak [email protected] MVDr. Zbyněk Dvořák 3 4 – 34 – 1 Selekce – zvýšení produkce Cena onemocnění mléčné žlázy (Luke O’Grady) Mastitidy skotu - rychlejší vydojování Skutečné náklady Vnímané náklady Lize 1904 Náklady na léčbu Ztráty Náklady Vyřazení bonusů mléčné žlázy Cena onemocnění (Luke O’Grady) na léčbu zvířat - rychlejší vydojování Lize 1904 Vyřazené Náklady Ztráty mléko na léčbu bonusů Vyřazené mléko Náklady na léčbu Selekce – zvýšení produkce Ztráta produkce Skutečné náklady Vnímané náklady Hedralize 2004 Hedralize 2004 Sankce Ztráty bonusů 5 Vyřazení zvířat Ztráta produkce 6 Vyřazené Ztráty mléko bonusů Vyřazené mléko Sankce 5 6 Proč je PSB důležitý? Klinické mastitidy – změny původců Dojnice č. 485 •4. laktace •25 l/den •PSB=300,000 buněk/ml Proč je PSB důležitý? Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst Klinické mastitidy – změny původců Ztráta 2 l mléka/den Dojnice č. 485 •4. laktace = 560 l/laktaci •25 l/den •PSB=300,000 buněk/ml Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst 2/14/2014 = 4 480 Kč/laktaci 7 Ztráta 2 l mléka/den (Bradley 2002) 8 = 560 l/laktaci = 4 480 Kč/laktaci 7 (Bradley 2002) 8 Změny v bakteriálních původcích Efektivní detekce = časná léčba = větší úspěšnost Incidence a původci klinických mastitid – mléčné krávy (UK) Počet postižených čtvrtí/100krav/rok Subklinické Průměrný roční PSB – % zastoupení v jednotlivých skupinách 2 Klinické • Výsledky vyšetření mléka • bakteriologie Změny - mléko/vemeno/dojnice •Pozorování •Odstřikování Důležitá implementace pro léčbu (Bradley, The Veterinary Journal, 2002) 9 10 – 35 – 2 Mastitidy skotu Který je toto patogen? Přesnost diagnostiky E.coli % skutečně pozitivní Přesnost diagnostiky klinických E. coli mastitid (White et al., 1986) 2/14/2014 Přesnost je 62% Časná a přesná terapie je důležitá 11 12 Diagnóza Kontrola mastitid Klinické příznaky = specifická bakterie Diagnóza 2/14/2014 % falešně pozitivní Kontagiózní mastitidy Bakteriologická kultivace • Čtvrť • Bazénový vzorek Kontrola mastitid Diagnóza 5ti bodový plán* Počet somatických buněk > 200.000 buněk/ml PCR test Klinické příznaky Bakteriologická kultivace = • Čtvrť specifická bakterie • Bazénový vzorek 1) 2) 3) 4) 5) Dojící zařízení Hygiena dojení Desinfekce struků Léčba klinických mastitid Léčba v období zaprahování 1) 14 2) 3) 4) 5) Dojící zařízení Hygiena dojení* Neave et al., 1969 Desinfekce struků Léčba klinických mastitid Léčba v období zaprahování Kontagiózní mastitidy 13 Diagnóza 5ti bodový plán* Počet somatických buněk > 200.000 buněk/ml PCR test 13 14 * Neave et al., 1969 Kontrola mastitid Kontrola mastitid Kontagiózní a enviromentální mastitida 1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy 2) Zajištění čistého, suchého a komfortního prostředí 3) Správný postup dojení 4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid management zaprahování Kontagiózní7) aEfektivní enviromentální mastitida 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné 1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy žlázy 2) čistého, suchého a komfortního prostředí 10) Zajištění Periodické posouzení kontrolního programu Doporučovaný 3) Správný mastitid postup dojení * According to the National 10ti bodový 4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení 15 Mastitis Council kontrolní program* 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid 7) Efektivní management zaprahování 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy 10) Periodické posouzení kontrolního programu mastitid Kontrola mastitid Kontrola mastitid Doporučovaný 10ti bodový kontrolní program* * According to the National Cíl Léčba klinická (bez příznaků) + bakteriologická (bez bakterií) 16 Cíl – 36 – Léčba klinická (bez příznaků) + bakteriologická (bez bakterií) 3 Léčba Kontrola mastitid Mastitidy skotu Terapie je zároveň prevence Které případy léčit? Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít? Léčba Léčba v průběhu laktace Pokud je bakterální léčba úspěšná: - Infekce se nemůže šířit stádem - Pravděpodobnost reinfekce klesá Kontrola mastitid Léčba v průběhu zaprahování Terapie je zároveň prevence Zdravé zvíře Cíl případy léčit? Které klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií) Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít? Léčba existujících infekcí Léčba v průběhu laktace Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí Pokud je bakterální léčba úspěšná: Prevence mastitid brzy po porodu - Infekce se nemůže šířit stádem 17 - Pravděpodobnost reinfekce klesá 18 Léčba v průběhu zaprahování Cíl Léčba existujících infekcí Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí Zdravé zvíře klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií) Prevence mastitid brzy po porodu 17 18 Které případy léčit? Budeme léčit? - patogeny Klinické případy Sub-klinické případy Které případy léčit? Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid Budeme léčit? - patogeny • Stávající tankový PSB • Historie individuálních vzorků - • Časná identifikace • Okamžitá léčba Klinické případy • Vždy? • Chronické případy? • Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby? PSB Sub-klinické případy Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid • Věk dojnic • Riziko šíření infekce do stáda • Budoucí klinický případ? 19 • • • • 20 • Stávající tankový PSB • Historie individuálních vzorků - Časná identifikace Okamžitá léčba Vždy? Chronické případy? 2/14/2014 • Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby? PSB • Věk dojnic • Riziko šíření infekce do stáda • Budoucí klinický případ? 19 20 Budeme léčit? - dojnice Jaká terapie je nezbytná? Věk 5 Antibiotika Stádium laktace • Intramamární • Injekční PSB Protizánětlivé látky • Prednisolon • NSAIDs Počet postižených čtvrtí (viditelně) ≠ 5 Tekutiny • Perorální a u některých nejzávažnějších případů i intravenózní Počet infikovaných čtvrtí podání 21 22 – 37 – Mastitidy skotu Intramamární léčba Parenterální léčba klinických mastitid Racionální • Antibiotikum podané přímo do místa infekce Krávy na začátku laktace potřebují agresivní léčbu vzhledem k možné bakteremii – koncentrace G-penicilinu v mléce po IMM podání je 100-1000x vyšší než po injekčním podání • Rychlá a širokospektrální léčba je důležitá • Kombinovaná parenterální léčba přináší jasné výhody • Antibiotikum je dostupné (Hillerton et al., 2002). Vhodná 2/14/2014 Výhody parenterální léčby jsou • Snadná aplikace do mléčné žlázy po dojení • Nižší počet vyřazených • Vyšší počet vyléčených • Vyšší mléčná produkce (po zbytek laktace) 2/14/2014 23 24 104 dojnic s těžkou mastitidou 42% krav s E.coli mastitidou má bakteremii (výskyt E.coli nejen ve vemeni ale i krevním řečišti) Erskine et al., 2002 Bakteremie při koliformních mastitidách 144 dojnic, Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) Počet Počet % pozitivních pozitivních pozitivních krevních krevních vzorků mléka (výskyt E.coli nejen vzorků 42% krav s E.coli mastitidou má bakteremii ve vzorků Počet krav / POSTIŽENÍ 104 dojnic s těžkou mastitidou vemeni ale i krevním řečišti) Erskine et al., 2002 Zdravé 156 0 0 0 Bakteremie při koliformních mastitidách 144 dojnic, Koliformní 144 144 20* 14* Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) mastitis Mírné Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody Wenz et al., 2001 26 v mléce 144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3) 25 4,3 4 9,1 % pozitivních 42 krevních vzorků Počet 13pozitivních krevních vzorků Zdravé 156 0 0 0 Koliformní mastitis 144 144 20* 14* Mírné 69 3 4,3 Střední 44 4 9,1 Těžké 31 13 42 Wenz et al., 2001 26 v mléce 144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3) 25 Experimentální E. coli studie Kombinovaná terapie • • E. coli mastitis model 4 skupiny po 12 dojnicích Experimentální E. coli studie 1) IMM cefquinome Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci % bakteriologicky vyléčených Shpigel et al., 1997 Kombinovaná terapie Shpigel al., 1997 2) etIMM cefquinome + Injekční cefquinome • • Injekční cefquinome IMM ampicillin / cloxacillin Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci % bakteriologicky vyléčených Léčba základě klinických příznaků E. coli na mastitis model 4 skupiny po 12 dojnicích 1) 2) 3) 4) 3 * Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody 3) 4) 69 Střední 44 Počet Počet krav / Těžké 31pozitivních POSTIŽENÍ vzorků mléka * Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav IMM cefquinome IMM cefquinome + Injekční cefquinome 27 Injekční cefquinome IMM ampicillin / cloxacillin Léčba na základě klinických příznaků * Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05 28 – 38 – * Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05 6 Mastitidy skotu Kombinovaná terapie Proč parenterálníparenterální antibakteriální terapii? Kombinovaná léčba má jasné výhody Nádoj po experimentální E.coli mastitis Cefquinom+inj. cefquinom Cefquinom Kontrola • Vyvarujte se komplikací, např. bakteremie Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010 • Vyšší počet přeživších dojnic Erskine et al., 2002 • Vyšší počet vyléčených, vyšší mléčná produkce Shpigel et al., 1997 Nádoj mléka l/den • Lepší distribuce a vyšší koncentrace v mléčné žláze Ehinger et al., 2006 Kdy použít parenterální antibakteriální terapii? • Krávy brzy po otelení, vysokoprodukční krávy, krávy s nízkou imunitou Kehrli et al., 1989, Goff et al, 1997 • Systémové příznaky onemocnění Erskine et al., 2002, Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010 Počátek léčby Dní po infekci 29 30 Experimentální studie cefquinome Shrnutí Ehinger et al., 2006 >2.0 mg/g 1,0-2,0 mg/g Přizpůsobte léčbu skutečné situaci na farmě 0,25-1,0 mg/g • • • • <0.25 mg/g Lepší distribuce v tkáni mléčné žlázy Vyšší koncentrace v parenchymu injekční Úspěch léčby závisí na injekční+ lokální lokální Bakteriologie Záznamy individuálních vzorků mléka Vytvořte kontrolní plán mastitid Sledujte zlepšení stavu • • • • 31 Správné terapii( kultivace & senzitivita) Správném podání Správné dojnici Ve správnou dobu 32 8 – 39 – Mastitidy skotu MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ ZAPRAHLOSTI MVDr. Zbyněk Dvořák Co je zaprahování? Otelení Mastitis v období zaprahnutí Laktace Ukončení Lactation dojení Období laktace Zaprahnutí Otelení Období bez laktace MVDr. Zbyněk Dvořák K zajištění mléčné produkce musí k otelení docházet pravidelně !!! 1 Zaprahnutí 2 Tři fáze Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí Nádoj při krátkodobém vs. dlouhodobém zaprahnutí (%) Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Involuce Apoptosis (umrtí buněk) Klidové stádium Obnova buněk Příprava kolostra průměrně 93,3% při zkrácené době zaprahnutí Obnova buněk Počátek sekrece nových buněk Čísla 1 – 6 označují různé publikace 3 Bachman and Schairer, 2003 4 – 40 – 1 Zaprahování po dobu 60 dní je ideální Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce Mastitidy skotu Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100% Rozdíl v kg mléka Nádoj 10 000 l 10 000 l Klasická vszaprahnutí zkrácená doba zaprahnutí Při 30-40 dnech je 93,3% 9 330 l - 670 l Ztráta Zaprahování po dobu 60 dní je ideální průměrně 93,3% při zkrácené době zaprahnutí Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce Zisk 20 dnů laktace Pokud nadojí Nádoj 10 000 10 l 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100% Rozdíl v kg mléka Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí 10 000 l Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Při 30-40 zaprahnutí je 93,3% doba 9 330 l Už při –dnech 1 l denně je zkrácená méně efektivníprůměrně 20 x 34,7 = 694 l Ztráta 5 - 670 l Zisk 20 dnů laktace Pokud nadojí 10 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l 93,3% při zkrácené době zaprahnutí Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Už při – 1 l denně je zkrácená doba méně efektivní 20 x 34,7 = 694 l Délka zaprahnutí (ve dnech) Kuhn et al., 2006 6 Délka zaprahnutí (ve dnech) Kuhn et al., 2006 5 Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní 6 Zkrácená 30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí Výhody zaprahnutí Průměrný mléčný nádoj, kg/den Průměrný mléčný nádoj, kg/den Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005) * * * Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009) Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní Kratší doba – menší riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění) Zkrácená 30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí Nevýhody Nižší mléčná produkce po porodu: Výhody• Hlavně u jalovic • Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Vyšší komplikace Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005) • Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu Kratší doba – menší• riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění) Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení zaprahnutí * * po * porodu Týdny * Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05 Pezeshki et al., 2009 ) Nevýhody 8 7 Nižší mléčná produkce po porodu: • Hlavně u jalovic • Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Vyšší komplikace • Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu • Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení Týdny po porodu * Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05 Pezeshki et al., 2009 ) 7 8 Rozvoj nových infekcí mléčné žlázy v průběhu roku Zaprahnutí Zaprahnutí Otelení Komfort Hygiena Krmení Zaprahnutí 2 Zaprahnutí Laktace Green et al 2002 9 10 – 41 – 2 První a poslední 2 týdny zaprahnutíjsou krizové pro rozvoj nových infekcí Hladiny nově vzniklých infekcítí Dobrý management je základním faktorem úspěchu pro vysokou produkci mléka v pozdních fázích laktace Mastitidy skotu Zdraví mléčné žlázy Terapie v období zaprahování Klíčem k prevenci je období zaprahnutí Antibiotické zaprahování má dva hlavní cíle 140 Počet případů na 10 000 krav – 120 rizikové dny Jalovice Dojnice 100 • Léčba existujících infekcí – Lepší výsledky než léčba v období laktace (Bradley et al., 2003) • Prevence nových infekcí 80 60 40 20 0 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 Dny po porodu Bradley and Green, 2004 11 12 Výběr produktu Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno .....pokud nemáte: Faremní specifika Kultivace a procento krav s vysokými PSB Kultivace a procento případů klinických mastitid v počátku laktace Výběr produktu Kultivace a procento opakovaných mastitid na konci laktace 1. Stádo s malým rizikem mastitid • Stádo s PSB trvale < 200,000 • < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno & 2. kompletní údaje o dojnicích: • Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka .....pokud nemáte: Faremní specifika Kultivace a procento vysokýminaPSB Základní výběr by mělkrav být szaložený Kultivace a procento případů klinických předchozích výsledcích mastitid v počátku laktace Kultivace a procento opakovaných mastitid 14 na konci laktace • Záznamy o klinických onemocněních 1. Stádo s malým rizikem mastitid • Stádo s PSB trvale < 200,000 • < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících &13 2. kompletní údaje o dojnicích: • Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka • Záznamy o klinických onemocněních Základní výběr by měl být založený na předchozích výsledcích 13 14 Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý? Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý? Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování 15 16 Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test – 42 – 3 Využití individuálních počtů PSB k monitoringu úspěšnosti zaprahování Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB Mastitidy skotu PSB na začátku laktace (buňky/ml) Důvod Hodnocení terapie < 200,000 < 200,000 Prevence nově vzniklých infekcí úspěšná < 200,000 > 200,000 Nově vzniklé infekce selhání Využití individuálních počtů PSB k > 200,000 < 200,000 Existující infekce monitoringu úspěšnosti zaprahování vyléčeny a dobrá PSB před zaprahováním >(buňky/ml) 200,000 PSB na začátku laktace >(buňky/ml) 200,000 < 200,000 < 200,000 < 200,000 > 200,000 >IMI 200,000 200,000 – intramamární< infekce > 200,000 prevence nových Důvod infekcí úspěšná Existující infekce anebo existující infekce vyléčené, ale rozvoj nových infekcí selhání vyléčeny a dobrá prevence nových infekcí > 200,000 IMI – intramamární infekce (Bradley, 2003) 17 Snížení PSB Výsledky pokusu „infikované krávy“ Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH Hodnocení terapie selhání Existující infekce (Bradley, 2003) Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB úspěšná Existující infekce anebo existující Prevence nově úspěšná infekce vyléčené, vzniklých infekcí ale rozvoj nových Nově vzniklé infekce selhání infekcí 17 Snížení PSB Výsledky pokusu „infikované krávy“ Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk) Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk) PSB před zaprahováním (buňky/ml) Bradley et al, J Dairy Sci 2009 Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka Bradley et al, J Dairy Sci 2009 18 Zaprahnutí Po otelení 18 Zaprahnutí Po otelení Zaprahované krávy – rychlejší tvorba keratinové zátky Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených Infikované dojnice Cefalosporin Cefalosporin Léčba (zaprahnutí) MSD AH + struková zátka MSD AH 100% % struků s utvořenou % struků s utvořenou keratinovou zátkou keratinovou zátkou Počet čtvrtí 80% Zaprahované krávy – rychlejší tvorba keratinové zátky Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených Infikované dojnice Cefalosporin Cefalosporin Léčba (zaprahnutí) MSD AH + struková zátka MSD AH Počet čtvrtí Bradley et al, 2009 90% 19 70% Cefalosporin MSD AH 60% 100% 50% 90%0 Neošetřené 7 21 35 49 63 Den od zaprahnutí 80% 91 New Zealand Veterinary Journal 1996 20 70% Cefalosporin MSD AH 60% 50% 0 77 Neošetřené 7 21 35 49 63 Den od zaprahnutí 77 91 New Zealand Veterinary Journal 1996 Bradley et al, 2009 19 20 Zaprahovací přípravky dostupné v ČR Úspěch zaprahování závisí na 5 Množství infikovaných čtvrtí 2x kombinace (1x MSD Animal Health – ideální pro krátkou dobu zaprahnutí s výhodou nízké ceny) – U dojnic s postiženými 3-4 čtvrtěmi je pravděpodobnost vyléčení nízká Stáři dojnice 2x cefalosporin I. Generace (1x MSD Animal Health – ideální pro jalovice a klasickou dobu zaprahnutí) – S rostoucím věkem dojnice, pravděpodobnost vyléčení infekce S. aureus v průběhu zaprahnutí klesá 2x přípravek s indikačním omezením – U čtvrtí s PSB vyšší než 1 milion buněk/ml je signifikatně nižší počet vyléčených zvířat v průběhu zaprahnutí PSB ve vztahu k zaprahnutí 7 x Cloxacilin (2x v kombinaci s Ampicilinem) Počty vyléčených kusů infikovaných S. aureus byly vyšší u stád s dobrou hygienou a nižší prevalencí infekcí S. Aureus při zaprahování POZOR!!! Cloxacillin neúčinkuje proti E.coli Výběru vhodného a ÚČINNÉHO zaprahovacího přípravku 21 22 – 43 – 5 Mastitidy skotu RYCHLÁ STÁJOVÁ DIAGNOSTIKA MASTITID - EFEKTIVNÍ NÁSTROJ ŘEŠENÍ MVDr. Josef Prášek Mastitis – zánět mléčné žlázy Mastitis – zánět mléčné žlázy = bakteriální onemocnění !!! Pro koho je tedy výhodné mít stádo s nízkým počtem případů mastitid a somatických buněk? A proč? Záněty mléčné žlázy dojnic a jalovic bakteriálního původu Ztráta na subklinických mastitidách dle laktací • Nejčastěji léčená infekce skotu Laktace • Největší spotřeba antibiotik • Největší ekonomická ztráta na farmě • Tlak veřejnosti na produkci bezpečných potravin Do 200 tis. Nad 200 tis. Za laktaci Za den SB SB 1. laktace 8120 7605 - 516 - 1,7 2. laktace 9080 8521 - 559 - 1,8 3. a vyšší laktace 9269 8786 - 483 - 1,6 • Kontroly ze strany ÚSKVBL Konference Evropské komise k antimikrobiální rezistenci 11.12.2013 Mastitidní trojúhelník • Více spolupráce mezi sektory • Více dozoru při používání antibiotik • Více evidence • Odpovědné a racionální používání antibiotik • Podpora vývoje a použití rychlých diagnostických prostředků • Monitoring antimikrobiální rezistence • Zákazy použití některých dalších antibiotik pro potravinová zvířata • Podpora tvorby preventivních zdravotních programů přímo na farmách – 44 – Mastitidy skotu Environmentální mastitidy - jejich podíl se trvale zvyšuje Patogen bakteriálního původu – – – – – • Odraz zvýšené zátěže mléčné žlázy Kontagiózní původci • Tlak původců pocházejících z prostředí souvisí s hygienou dojení a ustájení Streptococcus agalactiae Staphylococcus aureus • Nejčastější původci (množí se ve střevě a v prostředí mimo tělo): Streptococcus uberis Escherichia coli, Enterococcus faecalis a další Environmentální původci Streptococcus uberis / dysgalactiae Enterococcus spp. Enterobacteriaceae (E. coli, Klebsiella spp…) • Dobře se prokazují kultivací krátce po začátku infekce Kontagiózní mastitidy - vyžadují stálou pozornost Dojte čisté a suché krávy! • Častější vyšetření • Více důkazu o infekci a jejím šíření • Nejčastější původci se nacházejí v mléčné žláze: Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, • Jsou dobře prokazatelní kultivací krátce po vzniku infekce Nejdůležitější je dezinfekce po dojení Koaguláza negativní stafylokoky • Některé druhy se chovají jako infekční • S. chromogenes, S. epidermidis • Některé druhy se chovají jako oportunní • S. simulans, S. haemolyticus • Některé druhy se chovají jako environmentální • S. equorum, S. fleuretti Nejdůležitější je dezinfekce po dojení 6 – 45 – Mastitidy skotu Mastitis = bakteriální onemocnění • Racionální terapeutický přístup: 1. → stanovení původce 2. → volba ATB dle zjištěné citlivosti Tradiční versus nové postupy bakteriologické diagnostiky • Využití kamenných laboratoří je problémové z hlediska času pro stanovení diagnózy ale i náročné logisticky • Moderní produkce potřebuje vlastní prostředky pro rychlou diagnostiku • Spolupráce veterinární lékař a chovatel je základním předpokladem úspěchu Moderní bakteriologická diagnostika mastitid Cíle výskytu klinických mastitid • 1 – 2 % krav s klinickou mastitidou za měsíc • Vyžaduje: Především rychlost • 1 % závažných klinických případů za rok Potom teprve přesnost • < 0,5 % produkce mléka vyřazeno z dodávky v důsledku výskytu mastitidy Nízké náklady Dostupnost na farmě Mastitis = bakteriální onemocnění Možnosti bakteriologické diagnostiky • Prevence → • Léčba • Eliminace chronických čtvrtí – 46 – Kultivace přímo na farmě !!! Mastitidy skotu Aseptický odběr vzorku (kritické místo systému!) Zjištění a klasifikace případů mastitid dle závažnosti 1. stupeň: přítomnost změn v sekretu mléčné žlázy 2. stupeň: Změny v sekretu + lokální příznaky zánětu většina případů 3. stupeň: systémová mastitida Aseptický odběr vzorku (kritické místo systému!) Postup po zjištění výskytu mastitidy 1. den • Odběr vzorku • Očkování na kultivační půdy a inkubace (přes noc: 18 - 20 h) 2. den • Odečtení výsledků • Léčba podle terapeutického protokolu ustanoveného pro danou farmu 3. - 6. den Možnost kontroly úspěšnosti léčby Kultivace vzorku Mikromast (kritické místo systému!) PM test Odečítání výsledků kultivace (po inkubaci) další den Očekáváme: Gram pozitivní původce – léčíme ATB Gram negativní původce - neléčíme ATB Vzorky bez bakteriologického nálezu - neléčíme ATB – 47 – Mastitidy skotu Souhrnné výsledky kultivačního vyšetření na farmě A Počet Počet případů případů s nárůstem s nárůstem G+ patogenů G- patogenů Počet případů Výsledky použití systému kultivace na farmě a následné léčby mastitid antibiotiky • snížení procenta výskytu nových mastitid z 10 % na 1,5 % za měsíc Počet případů bez průkazu bakterií 921 568 142 211 100 % 61,7 % 15,4 % 22,9 % • zvýšení účinnosti léčby až na 92 % případů vyvolaných G+ původci • snížení spotřeby antibiotik určených pro léčbu o 23,1 % Léčené a neléčené (G+ versus G- a neg.) vývoj farma A Micromast – kultivace subklinických mastitid 90 80 70 Identifikace z kontroly užitkovosti Kultivace krav s > 200 tis SB procenta 60 50 procento neléčených procento léčenývh 40 • Před nebo po dojení? - Není podstatné, důležitější je aseptický odběr! 30 • Čtvrťové vzorky 20 - NK test - Identifikace čtvrtí pro případnou léčbu antibiotiky 9.11 8.11 7.11 6.11 5.11 4.11 3.11 2.11 1.11 12.10 11.10 9.10 10.10 8.10 7.10 6.10 5.10 4.10 3.10 2.10 1.10 12.09 9.09 11.09 0 10.09 10 měsíce Porovnání některých parametrů léčebné aplikace ATB před systémem a po systému u 50 případů (farma A) Před zavedením systému Po zavedení systému Vyřazení mléka z dodávky (dny) 7,0 5,5 Počet i. mam. injekcí na 1 případ 4,0 1,5 Procento případů léčených i. mam. 100 % 42 % Micromast – kultivace subklinických mastitid Léčba – volba antibiotika podle indikace Vyřazení chronických případů - PSB > 200 000 buněk/ml po 2 měsíce Počet mastitid v čase farma A Analýza dat z KU 80 74 % vyléčení chronické na sucho % 70 63 61 60 56 nové % oteleno s oteleno s vyléčené % mastitidou mastitidou jalovice % krávy% nové na sucho % 51 50 34 35 34 30 25 34 39 počet mastitíd 31 20 17 21 20 14 18 12 4% 4% 0% 0% 0% 13% 10% 3% 0% 10% 0% 10 8.11 7.11 6.11 5.11 4.11 3.11 2.11 1.11 12.10 11.10 10.10 9.10 8.10 7.10 6.10 5.10 4.10 3.10 2.10 1.10 12.09 11.09 9.09 12% 100% Březen 2013 Duben 2013 22 10 0 100% 29 25 • Kultivace krav před zasušením 9.11 36 10.09 počet 44 40 40 měsíce – 48 – Mastitidy skotu Závěr • Použití základních generací antibiotik • Snížení rizika vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám • Snížení rizika reziduí inhibičních látek v mléce. • Ekonomika chovu MVDr. Josef Prášek Tel: 775 956 986 [email protected] – 49 – Mastitidy skotu VYUŽITÍ TESTŮ PRO DIAGNOSTIKU REZIDUÍ INHIBIČNÍCH LÁTEK V MLÉCE Mgr. Jaroslava Jeřábková Rezidua inhibičních látek (RIL) Legislativa Pojmem inhibiční látky (IL) označujeme látky, které svými baktericidními nebo bakteriostatickými účinky ovlivňují růst kulturní mikroflóry. Hlavní zdroje nežádoucích reziduí inhibičních látek (RIL) v zemědělské prvovýrobě jsou : • antibiotika, ostatní léčiva - původ výhradně v terapii a profylaxi onemocnění (zákaz používání ATB jako stimulátorů růstu od 1.1.2006) • sanitační prostředky, mykotoxiny (M1), fytoncidy (hořčice, řepka), agrochemikálie a přirozené inhibitory (lysozym, imunoglobulin, laktoferin) Maximální limit reziduí (MRL) = maximální koncentrace reziduí farmakologicky účinné látky, jež může být povolena v potravinách živočišného původu. MRL jsou stanoveny tak, aby celkové množství reziduí denně konzumovaných v potravinách nepřesáhlo akceptovatelný denní příjem (ADI – Acceptable Daily Intake). Rezidua inhibičních látek (RIL) Legislativa Cílem stanovení reziduí inhibičních látek v mléce je : • zajištění zdravotní nezávadnosti mléka (nebezpečí spočívá v opakovaném příjmu malých dávek léčiv – rezistence, toxikologické a imunosupresivní účinky, alergie) • zajištění kvalitní suroviny pro mlékárenské zpracování (problémy při výrobě kysaných mléčných výrobků, tvarohů, sýrů) • životní prostředí (ovlivnění mikroflóry v ekosystému, přenos rezistence ze saprofytické mikroflóry na patogeny) Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22.prosince 2009 o farmakalogicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, ve znění pozdějších předpisů. Tato nařízení jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských zemích. Jsou nadřazeny národním předpisům. (ČSN 57 0529, článek 2.3.6., 1993) Legislativa Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6.května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitu reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 • farmakalogicky účinné látky jsou uvedeny v jediné příloze a jsou řazeny abecedně • jsou vytvořeny dvě tabulky : 1. Povolené látky (antibiotika, sulfonamidy, ost. vet.léčiva – MRL stanoven , farmakalogicky účinné látky – MRL nestanoven). 2. Zakázané látky (podražec a přípravky z něj, kolchicin, chloramfenikol, chlorpromazin, dapson, dimetridazol, metronidazol, nitrofurany včetně furazolidonu, ronidazol, chloroform). Při překročení MRL se potravina nebo potravinová surovina nepovažuje za zdravotně nezávadnou ! Úřední věstník Evropské unie, L 293, 11.11. 2010, s. 1-72 Úřední věstník Evropské unie, L 152, 16.6. 2009, s. 11 -22 – 50 – Mastitidy skotu Požadavky RF na RIL v mléce Federální zákon z 22. července 2010, N 163 léčiva limit RF µg/kg EU MRL µg/kg Chloramfenikol 10 bez limitu (MRPL < 0,3) Tetracykliny (skupina) 10 100 Streptomycin 500 200 Penicilin 10 4 Grisin 500 bez limitu Bacitracin 20 150 Selektivní rychlotesty • použití hlavně v mlékárenské praxi a prvovýrobě mléka • jedná se o receptorovou nebo enzymatickou analýzu, která umožňuje velice rychlou detekci veterinárních léčiv • výhodou těchto testů je jednoduchost provedení a rychlé stanovení IL, analýza probíhá 1 – 10 minut dle druhu testu • většina testů vyžaduje inkubaci v inkubátoru při 40- 56 °C, některé testy lze provádět při pokojové teplotě Metody stanovení RIL Vyhodnocení testů Při detekci RIL je uplatňována vícestupňová diagnostika stanovení RIL : • 1. plošné monitorování RIL (prvotní diagnostika inhibiční látky) tento požadavek splňují komerčně vyráběné testy umožňující rychlé stanovení přítomnosti / nepřítomnosti inhibiční látky. V mlékárenské praxi a v prvovýrobě mléka se nejvíce používají selektivní rychlotesty a širokospektrální rychlotesty. Přítomnost RIL lze prokázat i mikrobiologickými plotnovými metodami. • hodnocení testu se provádí vizuálně, porovnává se poměr zabarvení kontrolní a testovací linky • pomocí čtecího zařízení (ReadSensor, Rosa Reader, Charm EZ ) ve spojení s tiskem výsledků • odečítání výsledků pomocí čtecího zařízení je přesnější a umožňuje archivaci výsledků Metody stanovení RIL Vyhodnocení testů • 2. cílené vyšetřování – používáme převážně fyzikálně chemické metody, které umožňují identifikaci a konfirmaci hledané látky a její částečnou nebo exaktní kvantifikaci (zjištění konkrétního druhu léčiva a jeho koncentrace). • identifikace IL – nízkovoltážní gelová elektroforéza (ELFO), radioimunoanalýza (RIA), lze použít také imunoenzymatické (ELISA) metody • konfirmace a kvantifikace IL – chromatografické metody – plynová (GC) a kapalinová (LC) chromatografie, provádí se u všech pozitivních vzorků v monitoringu CL SVS ČR • jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu • citlivost testů je udávána výrobcem, většina testů má vyšší citlivost k veterinárním léčivům než jsou povolené MRL • vzorek, který je těmito testy pozitivní na RIL, by měl být rozborován širokospektrálním testem s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL pro nejčastěji používaná léčiva, nebo potvrdit pozitivitu vzorku fyz. - chem. metodou (RIA, HPLC) Metody stanovení RIL Selektivní rychlotesty 1. Plošné monitorování • testy umožňující detekci pouze jedné skupiny veterinárních léčiv (TC, β - laktamy + cefal., SU, QUINOL.), nebo detekci konkrétního léčiva (TYL, NEO, STM, GENT, ENROFLOX., CHLORAMF.) Screeningové testy - selektivní rychlotesty - širokospektrální rychlotesty - plotnové metody • testy umožňující detekovat dvě skupiny léčiv současně (TC + β - laktamová ATB spolu s cefalosporiny) – tyto testy jsou v praxi nejvíce používané – 51 – Mastitidy skotu Testy fy Ring Bioscience Selektivní rychlotesty • • • • • • • • • testy umožňující detekovat tři skupiny léčiv současně (β laktamová ATB spolu s cefal. + SU + TC), (NEO + STM + GENT) • testy umožňující detekovat čtyři skupiny léčiv současně (NEO + STM + GENT + KAN), (STM + β - laktamová ATB spolu s cefal. + TC + CHLORAMF.) β-Lactams + Tetracyklines Combo Rapid Test β-Lactams Rapid Test Tetracykline Rapid Test + RF Sulfonamides Rapid Test Fluorochinolones Rapid Test Neomycin Rapid Test Gentamycin Rapid Test Chloramfenikol Rapid Test • Výhoda – provádění testů při pokojové teplotě Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg Selektivní rychlotesty • Testy fy Unisensor (Belgie) • Testy fy Charm Sciences, Inc. (USA) • Testy fy Ring Bioscience (Čína) • Snap testy (Německo) • Betastar ®Combo (Dánsko) • Betalaktamový rychlý test (Itálie) léčivo • Twinsensor BT + RF • • • • • • Trisensor • Quinosensor • 3Aminosensor Betaxpress (3 min.) Twinexpress BT (3 min.) Tylosensor Sulfasensor Capsensor (Chloramf.) • • • • • Ring test MRL 3-5 3-4 3-4 4 penicilin 2-3 2-3 2-4 4 cloxacilin 6-8 25- 35 / 10-20 6 -8 30 cefalonium 3-5 3-5 18 -20 20 18 - 22 12 - 20 50 50 3-4 4-8 40 - 50 50 cefquinome 20 - 30 15 -20 15 - 20 20 ceftiofur 10 - 15 30 - 60 90 - 100 100 cefapirin 6-8 6 - 10 50 - 60 60 cefoperazone beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB) Charm ROSA ® MRL BL/TET Test amoxicilin cefazolin Testy fy Unisensor Twinsensor BT Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg léčivo 4Aminosensor Neosensor Streptosensor Gentasensor Tetrasensor Twinsensor BT Charm ROSA ® MRL BL/TET Test Ring test MRL chlortetracyklin 30 - 40 50 -100 100 100 oxytetracyklin 50 - 60 50 -100 80 – 100 100 tetracyklin 80 - 100 20 - 40 40 - 60 100 Citlivosti testů na tetracyklinová ATB pro RF, udávané výrobcem v µg/kg Testy fy Charm Sciences, Inc.- Charm ROSA Testy • MRL BL/TET Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB) – 8 a 2 min. • Combo Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB pro RF) • MRL Beta-laktam Test • Tetracykline Test • Enroflox Test ( pouze detekce enrofloxacinu !) • Sulfonamide Test • Streptomycin Test • Chloramfenicol Test léčivo Twinsensor BT Charm ROSA ® MRL BL/TET Test Ring test Limit RF chlortetra cyklin 5-7 4 - 10 4-6 10 doxycyklin 2-3 2-3 6-8 10 oxytetracyklin 7-9 4 - 10 10 -12 10 12 - 15 1-3 8 - 10 10 tetracyklin – 52 – Mastitidy skotu Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg Širokospektrální rychlostesty LÉČIVO • jedná se o princip agarové difúze spojené se změnou barvy indikátoru v důsledku změny pH půdy způsobené růstem testovacího kmene Geob. stearothermophilus v.c. C 953 • umožňují detekci širokého spektra veterinárních léčiv • výhodou je jednoduché provedení testu, aplikace vzorku mléka, tekutých mléčných výrobků a následná inkubace v inkubátoru při 64 – 65 °C • časová náročnost 2-3 hodiny, podle druhu testu DELVO T fixní čas 3 hod. ECLIPSE 50 KALIDOS MRL penicilin 2 3-4 2-4 4 amoxicilin 4 4 3-4 4 cloxacilin 6 35 15 - 40 30 tetracyklin 70 100 100 - 200 100 oxytetracykl. 100 100 100 - 200 100 neomycin 60 1 500 50 - 150 1500 gentamycin 65 400 neuvedeno 100 streptomycin 400 2000 400 - 800 200 Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg Širokospektrální rychlotesty LÉČIVO • Eclipse 50 (Španělsko) • Delvotest® SP-NT a Delvotest® T (Nizozemsko) • Kalidos MP a TB test (Itálie) • Copan test (Itálie) • Charm Farm test (USA) • BR test (Německo) kanamycin cefalexin 1.G cefapirin 1.G cefalonium 1.G ceftiofur 3.G DELVO T fixní čas 3 hod. ECLIPSE 50 KALIDOS MRL 1010 >2000 150 - 300 150 30 75 neuvádí 100 10 6 8 neuvádí neuvádí 20 neuvádí 20 20 100 neuvádí 100 40 neuvádí neuvádí 50 cefazolin 1.G neuvádí 35 neuvádí 50 cefquinom 4.G 40 150 neuvádí 20 cefoperazon 3.G Širokospektrální rychlotesty ECLIPSE FARM 3G Nejčastěji používané testy jsou Eclipse 50, Delvotest® SPNT / T, Kalidos MP / TB test. • nový farmářský širokospektrální test, citlivost testu je téměř shodná s citlivostí Eclipse 50 testu • reakční doba při použití negativní kontroly je 2.30 – 2.45 hod. • inkubace 65 °C, k dodání je inkubátor s readrem – hlídá dobu inkubace a vyhodnotí výsledek • lze použít termostat na 65 °C a vizuální posouzení barevné změny (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní vzorek) • balení 25 nebo 50 ampulí, expirace 9 měsíců Tyto testy jsou schválené k detekci RIL v mléce a jsou uvedeny v Seznamu veterinárních přípravků schválených dle zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči. Rozhodnutí o schválení vydal Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Brno. Hodnocení testů • vizuální posouzení barevné změny, posuzují se dolní 2/3 agaru (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní vzorek) • jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu • citlivost jednotlivých testů se liší, je udávána výrobcem • u většiny testů je citlivost vyhovující vzhledem k MRL pro nejvíce používaná léčiv • na některá léčiva je citlivost testů příliš vysoká (cloxacilin, některé cefalosporiny !) Nabídka testů se neustále rozšiřuje, jejich velkou výhodou je rychlé stanovení inhibiční látky. Nevýhodou těchto testů je jejich příliš vysoká citlivost na některá veterinární léčiva vzhledem k platným MRL. Z porovnání citlivostí jednotlivých testů jednoznačně vyplývá, že žádný test nedetekuje rezidua všech antibiotik s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL, a proto je třeba používat více testů a metod a jejich vzájemné kombinace. – 53 – Mastitidy skotu MASTITIDY A EKONOMICKÉ ZTRÁTY Jindřich Kvapilík Dojivost krav 8 000 7 634 Německo ČR Rakousko 7 000 6 500 7 281 6 122 6 418 6 000 5 500 5 402 5 000 5 215 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Pramen: ČSÚ, ZMP Bilanz, Statistik Austria, Statistisches Bundesamt Vývoj výroby mléka v ČR 5 000 4 000 tis. tun 3 000 4 892 2 000 2 708 2 602 2 739 2 728 2 708 2 575 2 622 2 713 2000 2004 2005 2008 2009 2010 2011 2012 1 000 0 1989 Pramen: ČSÚ; SZIF. 2 505 2013 Nákupní ceny mléka v ČR 9,5 9,49 9,0 Kč/litr mléka Výroba mléka v ČR a v EU mléka kg/krávu/rok 7 500 8,5 2013 2012 8,38 8,02 2011 8,0 7,80 7,5 7,0 6,5 Pramen: ČSÚ – 54 – 2010 1. 7,19 2. 3. 4. 5. 6. 7. měsíce 8. 9. 10. 11. 12. Mastitidy skotu Nákupní ceny mléka v EU-15 a v ČR (€/100 kg) 45 EU-15 ČR 40 PSB a zdravotní stav vemene krav 41,52 41,51 (Wolter a kol., 2002) PSB (tis.)/ml bazén. vzorku 38,30 35 zdravé 125 až 250 podezřelé nad 250 nemocné Výskyt klinických mastitid ve stádě zdravotní stav průměr 32,72 €/100 kg vemeno pod 125 35,06 30 průměr 28,04 26,69 25 do 24 % dobrý 24 až 60 % žádoucí zlepšení nad 60 % nutná opatření 21,12 20 1.02 1.03 1.04 1.05 Pramen: DairyCo (2013). 1.06 1.07 1.08 1.09 měsíc.rok 1.10 1.11 1.12 1.13 Náklady na výrobu mléka v roce 2012 (60 podniků) na krávu (Kč) Položka krmiva a steliva pracovní náklady odpisy krav odpisy HIM veter. výkony + léky energie plem. výkony režie ostatní položky celkem vedlejší výrobky náklady celkem 28 438 9 857 6 311 3 314 2 566 2 201 1 456 7 300 6 922 68 365 3 015 65 350 na KD (Kč) 77,91 27,00 17,29 9,08 7,03 6,03 3,99 20,00 18,97 187,30 8,26 179,04 Indikátory a hraniční hodnoty zdravotního stavu vemene na litr mléka1) Kč % 3,78 1,33 0,85 0,43 0,34 0,30 0,20 0,98 0,93 9,14 0,41 8,73 Ukazatel 41,4 14,6 9,3 4,7 3,7 3,3 2,2 10,7 10,1 100,0 4,5 95,5 hodnota PSB v bazénovém vzorku do 150 tis./ml PSB ve výdojku jedné krávy do 200 tis./ml CPM do 10 tis./ml klinické mastitidy v měsíci do 2 % stavu krav subklinické mastitidy v měsíci (do 200 tis. do 15 % stavu krav PSB/ml) vyřazené krávy v důsledku zánětů za rok do 5 % Pramen: Donat6 (2001). 1) na litr prodaného mléka (7 595 litrů na krávu a rok); Ukazatele dobrého zdravotního stavu vemen krav (ZMP, 2012) Mastitidy a somatické buňky (PSB) Ukazatel hodnota ukazatele PSB v bazénových vzorcích pod 150 tis./1 ml krav s PSB nad 150 tis./ml pod 20 % čtvrtí s klinickým zánětem u méně než 20 % krav za rok vyřazené krávy z důvodu mast. pod 7 % z celkem vyř. za rok Požadavky na užitkovost a zdraví vemen krav Ukazatel užitkovost PSB a produkce mléka Individuální dojnice požadavky - nad 8 000 kg mléka na krávu a rok; - celoživotní produkce 30 000 kg mléka; - produkční věk krav nad 3 roky; - roční vyřazování krav pod 30 %, z toho méně než 30 % z důvodu onemocnění vemene. PSB/ml mléka (tis.) jakost mléka - PSB v prodávaném mléce pod 180 tis. v ml. - nejméně u 60% krav PSB v mléce pod 100 tis. v ml; - u méně než 8% krav PSB v mléce nad 400 tis. v ml; zdravotní - u méně než 2% krav klinicky nemocné vemeno; stav vemene - u méně než 20 % opakovaný výskyt mastitidy; - u více než 90 % krav mléko bakteriol. negativní. rozdíl v dojivosti (kg/krávu/rok) Bazénové mléko)1) PSB/ml mléka (tis.) nižší produkce mléka od stáda dojnic (%) 100 0 200 -180 200 0 400 -360 300 2,5 800 -540 400 5,0 1 600 -720 500 7,5 Pramen: Stiles a Rodenburg (2012); Blowey a Edmondson, (1995). 1) se zvýšením PSB v bazénovém mléce 100 tis. se sníží produkce mléka o 2,5 %. Pramen: Neike (2007). – 55 – Mastitidy skotu Výskyt mastitid u dojnic za rok klinické: u 17 až 50 % (průměr 34 %); subklinické: v závislosti na řadě faktorů (metoda analýz, ukazatele, interpretace výsledků aj.) až několikanásobně vyšší. Mastitidy: - členění; - výskyt; - výrobní a ekonomické ztráty; Dojivost a riziko onemocnění krav Ztráty vyvolané mastitidou pravděpodobnost onemocnění (%) 40 mastitida 35 kulhání 30 cysty 25 endometridita 20 zadržení lůžka 15 10 5 6 000 Pramen: Fleischer a kol. (2001) 8 000 10 000 mléka na krávu a rok (kg) 12 000 nižší produkce mléka (dojivost); mléko vyloučené z dodávky; vyšší obměna stáda (náhrada vyřazených krav, ztráta z „brakování“); horší plodnost krav (delší SP a mezidobí, horší zabřezávání, méně telat); veterinární výkony a léky; vyšší spotřeba práce (cca 1 až 4 hod. na krávu); nižší nákupní cena mléka; ostatní (analýzy vzorků, čisticí a desinfekční prostředky aj.). Mastitidy klinické a subklinické Ukazatel mastitida klinická subklinická PSB (tis.) původci vemeno změny mléka >100-150 prokazatelní změněné nezměněné zřetelné nezřetelné Počet somatických buněk v individuálních vzorcích a produkce mléka počet somatických buněk v 1 ml mléka (tis.) Ukazatel nižší produkce mléka na krávu a rok 100 200 300 400 500 600 700 1 000 kg 210 420 490 560 630 700 770 870 % 3 6 7 8 9 10 11 12 Kč1) Pramen: Milchqualität. 1) 1 kg mléka = 9 Kč. Pramen: F.-J. Siepelmeyer. 1) jediným příznakem subklinické mastitidy je zvýšený PSB v mléce. – 56 – 1 890 3 780 4 410 5 040 5 670 6 300 6 930 7 830 Mastitidy skotu Ztráty vyvolané klinickou mastitidou (na krávu a rok) Ukazatel jedn. frekvence mastitid nižší prodej mléka náklady na léčení PSB/ml (tis.) % 70 20 10 kg1) 719 512 321 Kč2) 6 471 4 608 2 889 2 250 2 250 2 250 500 Kč3) náklady na vyšetření PSB a hlavní složky mléka třetina laktace 1. 2. 3. 500 500 vyšší spotřeba práce (15 €, resp. 375 Kč/hod.) hod. 2,3 2,3 2,3 Kč3) 860 860 860 vyšší obrat stáda Kč3) 4 175 4 175 4 175 krav1) (%) tuku v mléce kg % bílkovin v mléce kg % do 100 22 194,3 4,61 140,6 3,34 101 až 200 35 196,9 4,30 146,2 3,19 201 až 400 16 182,3 4,08 143,0 3,20 401 až 500 8 180,3 4,15 136,3 3,14 501 až 800 9 173,6 4,11 134,0 3,18 nad 800 10 168 4,28 132,9 3,39 Pramen: Juozaitiene a kol. (2006). 1) 2012 prvních laktací krav černostrakatého plemene chovaných ve 143 stádech. Pramen: Lührmann (2013) 1) 8 466 kg mléka za laktaci; 2) 1 kg mléka = 9,00 Kč; 3) 1 € = 25,00 Kč. PSB a hlavní složky mléka PSB a ukazatele výroby mléka Ukazatel jedn. ztráty mléka mléka na krávu tržby za mléko Pramen do 100 Thirapatsakun (2008) -0,13 až -0,50 -0,27 Blowey (2010) -0,17 až -0,50 mírný pokles % na den za den rozdíl 400 1 000 0 ≥3 ≥8 ≥ 12 21,3 20,2 19,4 6 710 6 497 6 161 5 917 237 229 217 209 72 132 69 838 66 231 63 608 0 -2 295 -5 977 -8 525 Kč1) za laktaci 100 22,0 kg za 305 dnů normální – mast. mléko (%) tuk bílkoviny PSB (tis.) v ml denního výdojku Kč1) Pramen: Reiterer (2007). 1) 1 € = 25,00 Kč. Schroeder (2012) -0,30 -0,05 Schalibaum a kol. (2001) -0,61 -0,561) Mastitis Council (1996) -0,03 -0,04 Juozaitiene a kol. (2006) -0,33 +0,04 Şonea (2009) -0,40 +0,02 Kvapilík a kol. (2013) -0,40 -0,12 průměr (odhad) -0,34 -0,06 1) kasein; 2) výpočet pro tučnost 4,20 % a obsah bílkovin 3,40 %. PSB a obsah tuku ve vzorcích mléka 4,3 y = -0,0003x2 + 0,0015x + 4,2533 R² = 0,8417 4,2 4,1 4,0 3,9 125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295 PSB (tis./1 ml) Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.; Kopunecz (2012) PSB a obsah bílkovin ve vzorcích mléka Mastitidy a plodnost krav (100 dnů laktace) PSB (tis.)/ml (geom. Ø) n % březost po 1. ins. (%) mléka na krávu (kg) do 100 9 774 57,4 41,5 3 574 100 až 200 2 869 16,8 40,5 3 463 200 až 400 2 233 13,1 38,3 3 418 400 až 800 1 371 8,1 35,9 3 273 nad 800 775 4,6 33,9 3 054 celkem 17 022 100,0 40,1 3 486 Pramen: Wolf a Janke (2002) počet krav 3,45 y = -0,0001x2 + 0,0017x + 3,4201 R² = 0,6295 3,40 3,35 3,30 125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295 PSB (tis./1 ml) Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.; Kopunecz (2012) – 57 – Mastitidy skotu Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou (Kč na „mastitidní“ krávu a rok, orientační ukazatele) Ukazatel1) průměr rozmezí nižší dojivost vyloučení mléka z dodávky vyšší vyřazování krav 5 000 1 500 2 000 3 800 až 6 000 1 000 až 2 500 1 500 až 3 000 veterinární výkony a léky vyšší spotřeba práce nižší cena mléka (nižší jakost) celkem 1 500 5 00 1 500 12 000 1000 až 2 500 300 až 1 000 0 až 3 000 7 000 až 15 000 Léčení a prevence mastitid Pramen: 16 zahraničních autorů, vlastní kalkulace. 1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou Přínos opatření proti mastitidám krav (%, ztráty celkem = 100 %, orientační ukazatele) Ukazatel1) (prvních 100 dnů laktace, 1 € = 25 Kč) průměr rozmezí 42 13 17 13 4 13 100 30 až 50 17 až 20 13 až 25 8 až 20 3 až 1 0 až 25 60 až 125 nižší dojivost vyloučení mléka z dodávky vyšší vyřazování krav veterinární výkony a léky vyšší spotřeba práce nižší cena mléka (nižší jakost) celkem Ukazatel jedn. počet krav výnosy: - tržby za mléko - obměna stáda - celkem náklady: - ošetření krav - doplnění stáda - terapie - celkem bilance: - na skupinu - na dojnici Pramen: 16 zahraničních autorů. 1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko n tis. Kč na skupinu tis. Kč na skupinu tis. Kč Kč skupina krav ošetřená kontrolní 33 443 40 483 19 100 1 120 363 11 000 36 384 70 454 0 175 6 181 273 7 600 Pramen: Kron. Německý systém k zajištění produkce kvalitního mléka V roce 2003 byl v Německu zaveden systém (audit) „kvalitní mléko" (QM-Milch) ke kontrole podmínek výroby, resp. kvality mléka. Aktuálně se tímto auditem posuzuje úroveň výroby mléka u všech výrobců. Seznam obsahuje 55 kritérií, k úspěšnému "složení" auditu je nutno dosáhnout 47 bodů. Audit se provádí jedenkrát za tři roky. Pokud podnik podmínky auditu nesplní, má tříměsíční termín (do kontrolního auditu) na odstranění nedostatků. Hodnotící kritéria jsou následující: 1. zdraví a pohoda zvířat; 2. označování zvířat a podnikový registr; 3. dojení a uchovávání mléka; 4. krmiva a krmení; 5. léčiva a rezidua; 6.životní prostředí. Odhad ztráty způsobené subklinickou mastitidou na krávu a rok (Kč) Ukazatel ztráta celkem 5 288 23 25 336 ztráta na litr mléka 0,05 nižší tržby za mléko náklady na léčení vyšší odpisy krav podíl mastitidních krav (%) 10 15 20 25 576 864 1 152 1 440 45 68 90 113 50 75 100 125 671 1 007 1 342 1 678 0,10 0,16 0,21 0,26 Pramen: Kvapilík a Růžička (2009). http://www.51pro.cz/store/qmkatalog.pdf PSB a podíly vzorků mléka ve třídě jakosti "S" v Bavorsku (BAV-C) Děkuji za pozornost a trpělivost ! 88 87 86 třída "S" (%) 85 84 y = -0,0511x2 - 0,5787x + 87,442 R² = 0,9737 83 82 81 80 79 78 165 Pramen: Milchprüfring Bayern e.V. 170 175 180 185 190 195 200 205 PSB (tis./1 ml) – 58 – Mastitidy skotu VYUŽITÍ NSAIDS A KORTIKOIDŮ V TERAPII MASTITID MVDr. Zbyněk Dvořák Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid Mastitis = Zánět mléčné žlázy MVDr. Zbyněk Dvořák 1 2 Identifikace bolesti u skotu Je mastitida bolestivá? Snížení pohybu Netečný vzhled až „ztráta vnímání“. Snížení příjmu potravy – prázdný bachor. Snížení hmotnosti. Snížená interakce/kontakt s ostatními zvířaty ve skupině. Snížený nádoj. Změny způsobené zdrojem bolesti např. odplecený postoj, ochablost, pozorování do boku nebo kopání či klepání ušima. Změny v postoji a držení těla,např. stání bez pohybu, svěšená hlava a uši Zvýšená srdeční činnost. Zrychlené povrchové dýchání. Bučení a třesení se. Skřípání zuby. Špatná kvalita srsti (např. hrubá či zježená) ‘Nepříjemný senzorický a emocionální zážitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkáně případně popisovaný termíny takového poškození.” (IASP, 2011).’ (Jon Huxley) 3 4 – 59 – 1 Mastitis – srdeční činnost Stupnice skotu Mastitidy Stupeň 1 Mastitis – dechová činnost Projev Stupnice Projev Vločky (sraženiny) v mléce Stupeň 1 Vločky (sraženiny) v mléce Stupeň 2 Vločky v mléce+ otok čtvrti Stupeň 2 Vločky v mléce+ otok čtvrti Stupeň 3 Systémové příznaky Stupeň 3 Systémové příznaky Mastitis – dechová činnost Projev Stupnice Stupeň 1 Vločky (sraženiny) v mléce Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Tepů za minutu Stupnice Vločky v mléce+ otok čtvrti Stupeň 2 Systémové příznaky Stupeň 3 Dechů za minutu Mastitis – srdeční činnost (Jon Huxley) Dechová činnost dojnic s mastitis6 (Jon Huxley) Dechová činnost dojnic s mastitis6 (Jon Huxley) Tepů za minutu Dechů za minutu 5 Vločky v mléce+ otok čtvrti Systémové příznaky Dechová činnost Srdeční činnost Srdeční činnost dojnic s mastitis Projev Vločky (sraženiny) v mléce Dechová činnost Srdeční činnost Srdeční činnost dojnic s mastitis 5 V praxi (Jon Huxley) Vnímání bolesti spojené s mastitidou NSAID’s běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3 Mastitis stupeň 3 (UK farmáři) Pro stupeň 1 a 2 není jejich užití běžné Nejhorší bolest Proč? V praxi Vnímání bolesti spojené s mastitidou NSAID’s běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3 • Cena / Benefit Nejmenší bolest • Vnímání je a to 2skutečně bolestivé? Pro stupeň– 1 není jejich užití běžné Mastitis stupeň 1 (UK farmáři a Evropští veterináři) Proč? 7 Nejhorší bolest Nejmenší bolest • Vnímání – je to skutečně bolestivé? Mastitis stupeň 1 (UK farmáři a Evropští veterináři) 7 Mastitis stupeň 2 (Evropští veterináři) 8 Využití NSAID’s při koliformních mastitidách NSAID Mastitida je bolestivé zánětlivé onemocnění FM = Flunixin-Meglumin FM 2 NSAID – jejich využití přináší jasné výhody • Dramatické zlepšení po jediné dávce Benefit NSAID se projevuje při léčba středně těžkých a závažných mastitid • Vyšší počet zvířat co přežijí, i přes těžké postižení 2 • Signifikantní snížení horečky a šoku Welfare • Zlepšení aktivity bachoru Rychlejší uzdravení a návrat do produkce • Do 12 hodint ležící krávy zpozorní a začnou přijímat potravu Anderson et al. Am J Vet Res. 1986 Jun;47(6):1373-7 (Evropští veterináři) 8 • Cena / Benefit FM Mastitis stupeň 3 (UK farmáři) Mastitis stupeň 2 9 10 – 60 – Mastitidy skotu Cefapirin +Prednisolone Cefapirin Příklady otoku Cefapirin Cefapirin +Prednisolone 18h po podání Cefapirin +Prednisolone Cefapirin 11 24h po podání Cefapirin +Prednisolone Cefapirin 12 Prednisolon: proč 20mg dávka? Modré body – měření vzdálenosti mezi nimi v důsledku otoku Algometr, pro změření snesitelného tlaku na jednotlivé mléčné čtvrti Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné produkce ALE + E. coli + E. Coli + AB + E. Coli+ AB+ prednisolon Algometr, pro změření snesitelného tlaku na jednotlivé mléčné čtvrti Prednisolon zredukoval snížení produkce 13 Modré body – měření vzdálenosti mezi nimi v důsledku otoku Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro všechny výše zvýšené parametry Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné produkce ALE + E. coli + E. Coli + AB • Studie k určení nejvhodnější dávky pro kombinaci s cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny prednisolonu • Byly sledovány parametry: • otok vemene • zarudnutí Prednisolon: proč 20mg dávka? • složení mléka • Studie k určení nejvhodnější dávky pro kombinaci s • množství nadojeného mléka cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro prednisolonu všechny výše zvýšené parametry • Byly sledovány parametry: • otok vemene • LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než • zarudnutí ostatní LC přípravky 14 • složení mléka • množství nadojeného mléka + E. Coli+ AB+ prednisolon • LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než ostatní LC přípravky 14 Prednisolon zredukoval snížení produkce 13 Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku u mastitid Mléčný parenchym - histologie Infuze Cefapirinu + stanovené dávky prednisolonu Mléčný parenchym - histologie Infikovaná neléčená Zdravá Infikovaná Cefapirin Infikovaná Cefapirin + Prednisolon Infikovaná neléčená Zdravá Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku u mastitid Infuze Cefapirinu + stanovené dávky prednisolonu 15 16 Infikovaná Cefapirin Infikovaná Cefapirin + Prednisolon – 61 – 3 Mastitidy skotu Shrnutí Prednisolon Zvýšení nádoje ANO x NE Optimální dávka prednisolonu? 5mg 10mg 20mg 40mg Proč? Vyšší produkce, menší alterace mléčné žlázy a zdravotního stavu 17 18 5 – 62 – Mastitidy skotu MASTITIDY VYVOLANÉ KVASINKAMI MVDr. Miroslav Věříš Souběh predilekčních faktorů úroveň zoohygieny stres – přehřátí organismu infekční tlak - imunita Vzestup PCB v bazénovém vzorku výběr „milionářek“ Rozbor dat z KU, rychlé řešení přeléčení ATB širokospektrální ATB Eliminace bakteriálního osazení vemene Prostor pro přemnožení kvasinek Candida Cryptococcus ATB bez účinku Rod Candida – 19 druhů, oportunní patogeny Přežívají ve vodě, v půdě (výkaly), na povrchu těla – struky, trávící trakt, rovnováha s bakteriemi (komenzálové), v mléce i mléčných potravinách Oválné buňky 5x10 µm Řetízkují - pseudohyfy, z nich rostou vlákna (konidie) Odolné kulaté blastospory 3 µm Množení vegetativní – pučením Kultivace Sabouraudův agar Antibiotika neinhibují růst Candida albicans – nejčastější nález, na povrchu mléčné žlázy, u lidí lokální i orgánové mykózy Candida krusei, Candida rugosa –v mléce, původce mastitid Faktory patogenity - invazivita - keratinolytický enzym proteináza - adhezivní mananprotein – chrání kvasinky před fagocytózou ENORMNÍ ZVÝŠENÍ PCB V BAZÉNOVÉM VZORKU Kvasinky rodu candida patří spolu s plísněmi do říše hub, jsou to jednobuněčné eukariotické organismy Říše Oddělení Pododdělení Třída Řád Rod Druh Fungi (houby) Ascomycota Saccharomycotina Saccharomycetes Saccharomycetales Candida Candida albicans Candida rugosa Candida krusei – 63 – Kvasinky způsobují 2 – 10 % mastitid – obvykle sezónní, vícedruhová etiologie – společně s bakteriemi Cesta infekce – strukový kanálek, zdroj krmivo, podestýlka, dojírna, personál, hroty intramamálních preparátů, Akutní mastitida méně častá – zduření postižené čtvrti, silná bolestivost, konec produkce mléka, primární příčina – selhání imunity, možný přechod do chronického stadia Chronická mastitida obvykle 4 – 6 dnů po antibiotické léčbě po parenterální aplikaci ATB často i několik čtvrtí najednou, klinika zánětu nevýrazná, kráva se snaží chladit si vemeno (znečištění), mléko jemně vločkuje, silná leukocytová infiltrace – PCB mléka dojnice nad 10 miliónů Mastitidy skotu Zoohygiena - snížení tepelného stresu, úprava podestýlky, nevyhazovat zbytky krmení pod krávy, dezinfekce při aplikaci intramamálních preparátů, správný protokol dojení Diferenciální diagnostika – vyloučení mykoplasmy (PCR) Pomocí PM-testu odhalit dojnice vylučující kvasinky Candida rugosa Dojnice s příznaky zánětu ( NK test ) vylučující mlékem kvasinky rodu Candida shromáždit do skupiny a té zajistit vyšší četnost dojení (4 x až 6x/den) . Léčbu je vhodné podpořit intramamálními preparáty bez obsahu antibiotik (enzymy tripsin, papain s protizánětlivým, antianemickým a alangetickým účinkem) a medikamenty pro snížení příznaků zánětu (kortikoidy) a posílení imunity (vit. E a selen) V literatuře popsána léčba Lugolovým roztokem 10g per os po dobu 14 dnů. Intramamálně lze použít KI (2g KI + 30ml etér + 1500g parafinový olej) nebo 0,3% roztok kyseliny undecylenové Pomocí PM testu odhalit původce mastitidy (Maldi-tof) Kvasinkové mastitidy – sezónní riziko, které se dá minimalizovat Zoohygiena Protokol dojení Adekvátní léčba Cíl: žádné záněty – žádné testy rychlé diagnostiky Bakteriální mastitidy přeléčit dle protokolu ATB léčby – nutná depistáž přetrvávajících a recidivujících mastitid Specifickým lékem na kvasinkové mastitidy jsou antimykotika. V humánní medicíně se k lokální i systémové léčbě používají polyeny nystatin, natamycin a amphotericinB. Často se kombinují s antimetabolity (flucytosin). Spektrum od 90.let rozšiřují azolová antimykotika ze skupiny imidazolů (miconazol, nystatin, natamycin, klotrimazol, ketokonazol) a triazolů (fluconazol a itraconazol). Vzhledem ke stávající legislativě nelze použití těchto preparátů doporučit. – 64 – Děkuji za pozornost
Podobné dokumenty
Sborník 2012 – Farmářská výroba
Poté jsou sýry vyjmuty z tvořítek i plachetek a umístěny do solné lázně. V solné lázni
je koncentrace NaCl 18 – 22 %, teplota 8 – 16 °C a dle své velikosti se sýry solí 36 hodin
(sýr Liliputas) ne...
mastitidy dOJnic – kOlik půVOdců Ještě pOznáme?
na nemocnou dojnici. Zahraniční údaje jsou podobné nebo i vyšší. K zamyšlení stojí skutečnost, že v celosvětovém
měřítku se nejvíce antibiotik použije právě na terapii mastitid. Problematika vzniku...
Charm ROSA® MRL Beta-lactam 1 minutový test
Rozpusťte pozitivní tabletu v 6,0 ml negativní kontroly (viz výše) a dobře protřepejte. Nechte
odstát v chladu po dobu 5 minut a před použitím ještě jednou protřepte. Můžete take použít
kontrolní s...
Produkce mléka - Katedra genetiky,šlechtění a výživy
(u vysokoprodukčních dojnic)
- fázová výživa dojnic
- kontrola zdravotního stavu
- kontrola úbytku hmotnosti dojnic (sledování kondice)
- metabolické testy (na zdravotní stav i odchylky složení mlé...