Produkce mléka - Katedra genetiky,šlechtění a výživy

Produkce mléka
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
Lidstvo mléko získává a využívá:
od skotu, koz, ovcí, buvolů, jaků, velbloudů, lam,
zebu, sobů, koní……
početní stavy skotu v ČR
ukazatel
Rok
2013 (IV.)
skot celkem
1 353 000
z toho krávy
552 000
krávy dojené
367 000
krávy bez tržní produkce mléka
185 000
Průměrná mléčná užitkovost skotu v ČR
ukazatel
jednotka
2012
denní dojivost (průměr.)
l / kus/den
20,5
roční dojivost (průměr)
l / kus/rok
7432
Trend: meziroční pokles stavů dojených krav, produkce mléka, ale meziročně stoupá.
Zdroj: http://www.apic-ak.cz/zemedelstvi-2-ctvrtleti-2013.php
Kozy
ROK
Vývoj početních stavů koz v ČR
kusy
(v závorce % ze 100% stavu r.1945)
1945
1 484 500
(100 %)
1975
101 611
(6,8 %)
2008
celkem 16 627 *
2013
celkem 24 040, z toho kozy 15 060, rostoucí trend
(převážně koza bílá a hnědá krátkosrstá)
Dojených koz cca 3 300.
produkce kozího mléka
KU - délka normované laktace 280 dnů,
maximální laktace bývá 4.,
koza bílá krátkosrstá:
(KU – r. 2011 - 688 kg)
koza hnědá krátkosrstá:
(KU – r. 2010 - 839 kg)
kombin. plem. koza anglonubijská: (KU 2011/ 870 kg
)
Rok
(KU)
kusy
Dojivo
st kg
Tuk %
Bílk % Lakt
%
2011
1961
732
3,47
3,12
4,4
Laktace kozy trvá 180 - 300 dní, produkce 200 – 1200 kg
denní produkce cca 2 - 8 kg za laktaci.
Ovce
• V roce 2013 v ČR chováno cca 220 500 (ovce a berani) – trend nárůst
• Z toho bylo 150 800 (jehnic a bahnic) z toho dojeno pouze cca 1 400 kusů.
Struktura plemen dle užitk. zaměření v ČR (2013):
(dojný a plodný užitk typ 12 %, vlnařská 0 %, masný typ 40 % a
kombin. typ 48 %)
V KU dojených plemen ovcí se využívá normované laktace 240 dnů.
Dojená plemena v ČR - 2011: východofrízská ovce (v KU – 750 kg)
lacaune (průměr 250 kg, v KU – 610 kg)
------------------------------------------------------------šumavská ovce (průměr 60-100 kg, v KU (2010) – 285 kg
Rok
(KU)
kusy
Dojivost Tuk %
kg
Bílk %
Lakt %
2011
875
351
5,5
4,8
5,97
Ovce
•
•
•
•
•
•
Nejintenzivnější sekrece mléka 2 - 4 týdny po porodu, od 5.týdne klesá,
Průměrná denní dojivost 0,5 – 3 kg,
Délka laktace bývá 100 – 250 dní,
Celková produkce 80 – 100 kg (při současném odchovu jehňat)
Valaška 200 – 300 kg
u dojných plemen (východofrízské plemeno, awassi) 200 – 800 kg;
Ovce se dojí zezadu – vemeno se nachází v krajině stydké,
Vemeno je tvořeno dvěma polovinami – každá je zakončena strukem
Ovčí mléko má cca 1,4x vyšší výživnou hodnotu oproti kravskému.
Využívá se především k produkci sýrů.
Mléčnost prasnice:
Mléčnost prasnic se měří – zvážením vrhu po porodu a v 21 dnech
(cca sele po porodu cca 1,5 kg; v 21 dnech cca 6,5 kg; při odstavu v 28 dnech
cca 7,5 kg)
• délka laktace prasnice je fyziologicky nastavená na 8 - 12 týdnů,
• vrchol laktace u prasnice je 3. - 4. týden,
s produkcí 3,5 - 12 kg mléka /den .
• na sele a den připadá cca 0,7 - 1,4 kg mléka
(na 1 kg přírůstku selete je třeba 4 - 5 kg mléka)
• sekrece kojení cca 1 hodinu a spouštění mléka trvá cca 20 s.
Přední struky poskytují více mléka než zadní
• Prasnice za 8 týdenní laktaci může vyprodukovat 200 – 400 kg mléka.
• Odstav se provádí 4. - 5. týden.
• Sele zdvojnásobí porodní hmotnost (cca 1,5 kg) za 8 až 10 dnů.
Faktory ovlivňující mléčnost prasnice
- Velikost vrhu – absolutní produkce mléka roste s velikostí vrhu,
-
Nejvyšší produkce mléka je na 3.- 4. laktaci
(1. laktace nižší, rovněž pokles cca po 4. laktaci)
-
Výživa - kvalita krmné dávky (vliv na složení a kvalitu mléka),
-
během laktace nesmí plemenice ztratit ne více než 40 kg. ž. hm.
-
Kondice prasnice,
-
Věk při prvním zapuštění (cca 3. říji, v 8 měsících, min.120 kg),
-
Obsazení struků selaty - neobsazené struky rychle zaprahují,
-
Odstav selat (28 - 35 dní). Mateřské mléko jako jediný zdroj živin, energie a
vody stačí krýt plně potřebu selat do 7. – 10. dne věku.
Stavba mléčné žlázy
= forma potní žlázy,
tubuloalveolární žláza
mléčná žláza
• hmotnost u krav až 20 kg
• po narození - mléčné cisterny a mlékovody;
• v dospívání ukládání tuku a zmnožování vaziva;
• v dospělosti estrogeny = růst a větvení mlékovodů;
• po zabřeznutí progesteron = od 5. měs. březosti žlaznatý
parenchym sílí a zatlačuje vazivovou a tukovou tkáň;
• v poslední třetině březosti žláza hypertrofuje a zahajuje
syntézu sekretu, vývoj pokračuje vzestupem sekrece.
• Vemnání – souhrn změn charakteristických pro
bezprostřední přípravu mléčné žlázy k laktaci
• Po vrcholu laktace – involuce mléčné žlázy – proces se
prodlužuje dojením (sáním)
Stavba
mléčné
žlázy skotu
Stavba mléčné žlázy
- alveoly i tubuly - vně obklopeny myoepiteliální b. - zajišťující
spouštění mléka – smršťováním.
- vyprazdňování sekrečních buněk i alveol
- výška sekrečního epitelu není stálá – mění se synchronně
s fázemi sekrečního cyklu
mezidruhové rozdíly:
Vemeno - souhrn mléčných žláz
- v krajině stydké: kráva, klisna, ovce, koza
- spodina hrudníku, břicho až krajina
tříselná: prasnice, králice, šelmy
Kráva: 4 čtvrtě - 4 mléčné jednotky, zakončeny
strukem, vazivová přepážka mezi P a L
Prasnice: 6 − 8 párů vemínek, v každém
2 − 3 mléčné jednotky, každá ústí
samostatně na vrcholu společného struku
Klisna: 2 struky - v každém 2 mléčné jednotky
Laktace
• Složitý fyziologický proces vyměšování mléka
• 4 na sebe navazující a cyklicky se opakující fáze:
Sekrece mléka:
I. fáze syntézy sekretu v buňkách žlázového epitelu alveol a tubulů
II. fáze přestup sekretu z buněk do lumina alveol a tubulů
Ejekce mléka:
III. fáze spouštění uvolněného mléka z alveol a tubulů vývodnými
cestami do mlékojemu (pasivně – stékání do mléčné cisterny i
aktivně kontrakcí myoepiteliálních buněk)
IV. fáze vypuzení mléka z mléčné žlázy ven
Tvorba mléka
Krevní kapiláry oplétají mléčné alveoly a tubuly.
Přívod krve do mléčné žlázy je značný až 500 l , pro tvorbu 1 l mléka.
Pro denní dojivost 20 l mléka proteče mléčnou žlázou 10 000 l krve / 24 hod.
Každá sekreční buňka produkuje všechny složky mléka
Součásti mléka vylučovány různě:
voda a v ní rozpuštěné látky vystupují z buněk difúzně přes cytoplazmatickou
membránu – ekrinně,
koloidní látky (bílkoviny) se vylévají do lumina alveol
tukové kapénky se odškrtí od žlázové buňky - apokrinně
někdy se uvolní do mléka i celá žlázová buňka (SB – somatické buňky)
Mléčné bílkoviny (h2 cca 0,5 − 0,8 pro obsah bílkovin v mléce)
U přežvýkavců aminokyseliny (i esenciální) syntetizovány mikroorganismy v bachoru
(např. z dusíkatých nebílkovinných látek).
Zdroje C u přežvýkavců - těkavé mastné kyseliny (octová, propionová a máselná).
-
albumin a globuliny (gamaglobuliny), aminokyseliny - přechází z krve;
kasein - syntéza ve vemeni;
•
mléka KASEINOVÁ - mléko kravské, ovčí a kozí - (nad 75 % kaseinu z bílkovin)
u krávy je poměr:
•
kasein : albumin (80 % : 20 %).
mléka ALBUMINOVÁ - mléko kobylí, oslí, prasnice a masožravci (norek, pes,
kočka) (do 75 % kasein z bílkovin),
mateřské mléko (20 – 30 % kaseinu z bílkovin)
Pro sýření mléka je technologicky významný kappa – kasein, genetické varianty
kaseinu B.
mléčný tuk: (h2 = 0,5- 0,7 pro % obsah tuku v mléce)
•
Mléčný tuk se tvoří ze 75 % aktivní činností epitelu mléč. žlázy
•
Prekurzorem u přežvýkavců jsou těkavé mastné kyseliny;
octová, propionová a máselná vznikají činností bachorové mikroflóry;
další zdroj mléč. tuku je tuk z krmiva nebo z tukových zásob těla.
•
Tyto těkavé mastné kyseliny jsou resorbovány přímo v bachoru a vrátničním oběhem
do jater a odsud dopravovány do vemene.
•
Např. při poklesu objemu vlákniny v potravě klesá tučnost mléka;
•
Prekurzorem mléčného tuku u nepřežvýkavců je glukóza;
•
tukové kuličky 3 - 5 µm.
•
V mléce - zastoupeny jsou mastné kyseliny C4 – C20;
(nejvyšší podíl k. palmitová a olejová)
•
Mléčný tuk – odstředěním zisk smetany - stlouká se máslo
mléčný cukr (laktóza):
LAKTÓZA = 1 molekula glukózy + 1 molekula galaktózy;
•
Většina krevního cukru (glukózy) vzniká u přežvýkavců glukogenezí
v játrech např. z kyseliny (octové a propionové).
•
Glukóza vzniká z krevních glukoproteinů
•
Galaktóza vzniká v mléčné žláze přeměnou glukózy
laktóza
Nutná pro výrobu kysaných tekutých výrobků (jogurt, kumys)
Minerální látky a vitamíny v mléce
vitamíny, minerály dodávány do mléčné žlázy krví
• Při denní dojivosti 20 l (ztráta cca 24 g Ca, 2 g Mg),
• Poporodní hypokalcemie např. poporodní parézy
• Nedostatečný přívod hořčíku např. pastevní tetanie
Vitamíny:
A, D, E, K;
C, B, (PP = B3 nikotinamid), kyselina listová, biotin, kyselina
pantotenová, vitamíny skupiny B – syntéza mikroorganimů v bachoru
Složení mleziva a zralého mléka u skotu
% složení
voda
sušina
bílkoviny
tuk
cukr
popeloviny
mlezivo
74,00
24,50
15,00
5,40
3,5
1,2
mléko
87,50
12,50
3,40
4,00
4,70
0,7
Mlezivo - colostrum - mléko nezralé (aberantní)
- první výměšek mléčné žlázy po porodu - začátek laktace
Mlezivové období cca 3 - 7 dní, zrání mléka cca do 21 dní laktace.
Má nažloutlou barvu, specifický pach a hořkoslanou chuť. Je hustší než mléko, sráží
se varem, je lepkavé.
Vysoké zastoupení imunoglobulinů - až 2/3 z bílkovin (gamaglobulíny –
ochranné látky proti nespecifickým stájovým infekcím např. E.coli), vitamíny a
minerální soli (hodně Mg → projímavé, první stolice = smolka). popeloviny 1,1 %.
Mlezivo :
• Příjem imuglobulínů mlezivem - pro tele (sele, jehně, kůzle) nezbytný.
• Placenta skotu není propustná pro imunoglobuliny (Ig), telata se rodí bez
gamaglobulínů v krvi.
• S imunoglobulíny dostává tele při pití mleziva ochranu (až týdny) proti
nepecifickým stájovým infekcím proti nimž by bylo bezbranné .
Obsah gamaglobulínů v mlezivu rychle klesá za 24 hod z 10 % na 0,1 %.
• Ideální je příjem (skot) cca 3 litry mleziva do několika hodin po narození.
• Mláďata – sele, tele jehně, kůzle a hříbě – po narození (jen několik hodin)
resorbují bílkoviny nerozložené, intaktní – nepatrná aktivita žaludečních
šťáv (nízká aktivita proteináz), neutrální pH žaludku (slezu).
• Střevní výstelka je zvýšeně propustná – převod nerozložených bílkovin
do střevní výstelky pinocytózou, resorbce do mízního systému do krve, jater.
Složení zralého mléka u skotu
% složení
voda
sušina
bílkoviny
tuk
cukr
popeloviny
mléko
87,5
12,5
3,4
4,0
4,7
0,7
Mléko skotu: cca od 7. dne po porodu
optimální poměr:
bílkoviny : tuk = 1,1 - 1,4
Zralé mléko je bílé s mírným nádechem do žluta (obsah karotenů),
mléčná chuť je dána obsahem laktózy a mastných kyselin.
Mléko starodojných krav získané např. v pokročilé březosti nebo od dlouhodobě
nezabřezlých - smyslově se blíží mlezivu, je slané – nahořklé.
Porovnání složení mléka u různých druhů
kg mléka
/den
% sušina
Mateřské
mléko
% bílkovin
% tuku
%
laktózy
1,3 (alb : kas)
cca (80 % : 20 %)
4,1
7,2
Skot
17 kg
(305 dní)
12,5
3,3 – 3,5 (alb : kas)
(20 % : 80 %)
3,5 - 4
4,7 – 4,9
Koza
2 – 5 kg
(280 dní)
13,1
2,7 - 3,5
3-4
4,4
Ovce
1,5 – 5 kg
(240 dní)
16,4
4,5 - 6
6 -7
4,2 - 4,8
Prasnice
cca 5 kg
max.12 kg
(21-28-35
dní)
18
5,5 - 6,2
7
4,3
11
2
1,5
7
Klisna
Řízení činnosti mléčné žlázy
zahájení laktace – prolaktin = LTH (přední lalok hypofýzy);
• sekrece prolaktinu stimulována hladinou estrogenů;
• pokles hladiny progesteronu po otelení;
• množství prolaktinu řídí inhibiční faktor z hypotalamu;
• udržení sekreční činnosti podmíněno adenohypofyzárními hormony
(ACTH – adrenocorticotropní h., STH) a hormony kůry nadledvin,
štítné žlázy a dalších;
DOMINANTA laktace = vylučování hormonů je podněcováno
drážděním struků při sání a dojení – informace do kůry mozku +
zvýšená hladina LTH .
vylučování mléka:
sání – pouze mléko z cisterny (1/3)
ejekce – mléko z horních mlékovodů
1.
podráždění receptorů kůže struků a vemene;
2.
vzruch do mozku;
3.
za 1 min. po podráždění vyplavení oxytocinu (z hypofýzy), účinek
trvá cca 5 – 10 minut
4.
stažení kontraktilních elementů ve stěnách alveolů a mikrotubulů
myoepiteliální buňky
účinek adrenalinu! (reakce na stres) – (hormon dřeně nadledvinek):
stažení kapilár brání přestupu oxytocinu z krve ⇒ znemožnění nebo
zabránění vyprazdňování vemene
základní pojmy
Laktace: období, kdy je u samice sekretováno mléko,
laktace začíná porodem a končí zaprahnutím
Dojnost: schopnost samice produkovat větší množství mléka,
než spotřebují mláďata a které lze získat dojením
Dojivost: množství produkovaného mléka u dojených zvířat za určitý interval
(kráva, koza, ovce …..)
Mléčnost: produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat - klisna, prasnice,
králice…..), zjišťuje se u prasat např. dle hmotnosti vrhu v 21 dnech
nebo při odstavu
Dojitelnost: schopnost dojeného zvířete rychle a úplně uvolňovat mléko při
dojení
Délka laktace, množství mléka a kvalita mléka závisí na:
a) vnitřních faktorech
– druh zvířete, čas odstavu mláďat
- plemeno a užitkový typ
b) vnějších faktorech
- výživa (sezóna) a napájení
(až 70 % vliv na dojivost)
- genetické předpoklady
- dojení (počet )
- zdravotní stav
- teplota a podmínky chovu
- pořadí laktace
- sezóna otelení (zima nebo jaro)
(maximum po dosažení tělesné dospělosti)
– vliv živé hmotnosti a velikosti dojnice
– délka a kvalita stání na sucho
– fáze laktace a výše užitkovosti
– vliv březosti
– příliš rané zabřeznutí (samice chovatelsky nedospělé = nedorostlé nízká
hmotnost, oslabení organismu) = nízká užitkovost
Genetický vliv
• Proměnlivost produkce mléka (dojivost) skotu vliv:
cca 0,3 nízký koef. dědivosti
• střední pro složení mléka (% tuku, % bílkovin): h2 = 0,4 – 0,7
vztahy mezi ukazateli
• negativní korelace (- 0,2 až - 0,5) mezi množstvím mléka a
% obsahem mléčných složek,
• produkce tuku v kg :
• obsah tuku
• tvarové
:
:
množství mléka (pozitivní korelace vysoká)
obsah bílkovin (pozitivní korelace nízká)
funkční vlastnosti vemene: (pozitivní korelace střední)
Vliv užitkového typu na průměrnou užitkovost
Skot
• Masná plemena produkují málo mléka – pouze pro tele (cca do 2000 kg),
• Kombinovaná plemena produkují 4000 – 6000 kg mléka,
• Mléčná plemena produkují 5000 – 12 000 kg mléka
dojená plemena skotu v ČR
r. 2011 –
plemena
Počet
dojnic
v KU
mléko
kg
holštýnské
155576
8 808
(H, R ≥ 51 %)
český strakatý
(C ≥ 51 %)
(54,4 %)
110436
(38,6%)
ostatní
(kříženci)
18735
montbéliarde
995
71
109
70
ayrshire
jersey
normandské
6 545
7012
(7 %)
7 999
5809
5741
5602
Vliv výživy a napájení
•
má rozhodující vliv na produkci mléka
(až 70 % na množství mléka, 40 % na obsah tuku)
•
Nezbytný dostatečný přívod energie, N - látek, mikro a makroprvků
•
Velmi častý energetický deficit zejména u vysokoužitkových dojnic
(nad 9000 kg /laktaci) v období rozdojování - (individuální cca 15 - 40 dní) až do 100 dní
•
nedostatky = snížená produkce mléka, snižování obsahu složek
Jaká je prevence metabolických poruch pro toto náročné období:
(u vysokoprodukčních dojnic)
- fázová výživa dojnic
- kontrola zdravotního stavu
- kontrola úbytku hmotnosti dojnic (sledování kondice)
- metabolické testy (na zdravotní stav i odchylky složení mléka)
- volba prvního zapuštění až po vrcholu laktační křivky – prodloužení SP nad 100 dní.
Vliv živé hmotnosti a velikosti dojnic
•
U dojného typu kladná korelace mezi živou hmotností a mléčnou
užitkovostí.
•
Vysvětleno schopností vyššího příjmu krmiva u větší dojnice - u holštýnského
skotu šlechtění na zvětšení těles. rámce a hmotnosti.
(např. zvýšení ž. hmotnosti o 100 kg navýší užitkovost o cca 250 - 600 kg mléka.)
•
U dojnic s nižší relativní užitkovostí (přepočteno např. na 100 kg hmotnosti
těla) je mléko produkováno méně efektivně, neboť se zvyšuje podíl živin
spotřebovaných na záchovu z celkové spotřeby živin.
relativní užitkovost (RM)
•
Mléčná produkce je ovlivněna velikostí hmotnosti dojnice, proto pro porovnávání
výkonnosti je vhodná relativní užitkovost:
přepočet produkce mléka (M) nebo mléčných složek na 100 kg živé hmotnosti
dojnice RM;
•
zabraňuje nadhodnocení krav s vysokou živou hmotností;
RM = 100 * (M / živá hmotnost)
nebo
RFCM = 100 * (FCM / živá hmotnost)
FCM (fat corrected milk)
věk při prvním otelení
příliš rané první otelení (pod 22 měsíců) = nízká užitkovost,
každý měsíc věku navíc cca do 34 měsíců, zvyšuje produkci mléka o 1 % .
•
•
užitkovost se zvyšuje do dosažení tělesné dospělosti maximální laktace skotu 3. - 5. (individuální)
Březost a laktace je pro nevyspělý samičí organismus velkou fyziologickou
zátěží, který v budoucnu oslabuje jeho organismus
•
minimální hmotnost po 1. otelení – 500 kg (holštýn.)
•
Naopak nelze z ekonom. hlediska 1. zapuštění příliš odkládat = zkrácení
neefektivní fáze odchovu, snížení užitkovosti přepočtené na den života
Stáří dojnic (pořadí laktace)
Dojivost stoupá od 1. laktace k dosažení tělesné dospělosti (maximální
produkce u tělesně dospělých krav 4. - 6. rok života), potom se opět
snižuje.
Dnes se průměrná kráva v ČR nachází nejčastěji na 2,4 laktaci
(průměrný věk populace klesá)
březost
•
Určitý pokles v produkci mléka lze zaznamenat již po oplození
•
Březost způsobuje zřetelné snížení užitkovosti v závěru laktace
(hormonální vlivy - progesteron) - 5. měsíc březosti, 7. měsíc laktace
•
od 8. měsíce zvýšené krytí potřeb rostoucího plodu
SP - vliv na celoživotní produkci mléka
• 80 - 90 dnů (nad 110 dní špatné zabřezávání)
• při prodloužení se zvýší počet dní na konci laktace, kdy je nádoj relativně
nízký – neefektivní
• Optimum je 1x tele /ročně
postup zaprahování před dobou stání na sucho
•
U vysokoprodukčních dojnic problémy se zaprahováním
(dojí-li ještě na konci laktace např. 15 l/den)
•
Doba procesu zaprahování cca 10 – 14 dní již před tímto obdobím
(omezení příjmu vody, štavnatých krmiv)
•
Postupné omezení počtu dojení na 1x denně až obden.
•
Individuální kontrola - možná medikace mléčné žlázy - ochrana před zánětem
•
Nesprávný postup – těžké záněty mléčné žlázy
•
Přesun 14 dní před porodem do porodny .
Doba stání na sucho
Optimální doba u skotu: 60 dní před porodem – po období laktace
(zvíře je zaprahlé – neprodukuje mléko, není dojeno)
Kratší období (pod 40 dní): - zvíře není schopno obnovit své rezervy
Delší období: - nebezpečí ztučnění zvířat a následné metabolické poruchy
Funkce:
- Příprava na porod (hormonální; dokončení růstu plodu)
- Regenerace mléčné žlázy
- Regenerace trávicího ústrojí (příprava bachorové mikroflóry)
- Příprava organismu na (zátěž) následnou laktaci
Způsob ošetřování v tomto období přímo ovlivňuje:
zdraví dojnic, snadný průběh porodů, následnou laktaci včetně bezproblémového
zabřeznutí po porodu
Doba stání na sucho - výživa
V době stání na sucho se zvířata nepřekrmují.
•
krmíme je dle jejich kondičního stavu - asi jako by dojila cca 10 litrů mléka /
den, zajištění růstu plodu; dokončení růstu u mladých plemenic
•
Zvířata před porodem mají dosahovat hmotnosti odpovídající
plemennému standardu + cca 60 kg (hmotnost gravidní dělohy)
•
kvalitní statková píce, seno,
•
poměr Ca : P (cca 1,4 : 1) (nedodržení např. poporodní parézy)
•
jadrná krmiva neomezovat úplně vzhledem k úpravě bachorové mikroflóry
zdravotní stav
• metabolické poruchy (především nesprávná výživa)
(steatózy jater, ketózy, metabolické acidózy, alkalózy, hypokalcemie,
cysty, tiché říje)
• nakažlivé choroby
• intoxikace
• záněty mléčné žlázy – mění se poměr kaseinu a syrovátkových
bílkovin
V roce 2011 byly v průměru krávy vyřazeny na 3,7 laktaci
Zdravotní důvody cca 84 % případů brakace
Kolísání obsahu složek mléka, může být indikátorem, metabolických
poruch plemenic.
• Např. pokles laktózy, snížení obsahu bílkovin, zvýšení koncentrace
močoviny, zvýšení obsahu ketolátek atd.
• Mlékem se mohou vylučovat z těla i různé zbytky léků, odloupané
epitelové buňky (SB), leukocyty i choroboplodné zárodky z mléčné žlázy
– zdravotní stav mléč. žlázy
Technika a frekvence dojení
• Počet denních dojení: praxe 2 – 3 x denně (pravidelný denní čas)
(standard 2x denně po 12 hod.)
Rychlost dojení optimum 5 – 7 minut (max. 10 minut),
(po jednorázovém vyloučení oxytocinu)
Velmi pomalé dojení a přestávky - působí rušivě - snižují užitkovost.
U prasat, koz, ovcí stimuluje počet sajících mláďat tvorbu mléka
sezóna
• prostřednictvím výživy;
• v zimě otelené dojnice mívají vyšší užitkovost – pokud není kolísání
kvality stravy (siláží, senáží atd.)
• Jaro pokles laktační křivky spadá do období zkrmování zelené píce –
možné problémy s přechodem na zelené krmení, různá kvalita píce.
optimální teplota prostředí
8 – 16 °C (skot)
• příliš vysoké teploty (nad 25) – hypertermie - omezování příjmu krmiva, pokles užitkovosti i pokles tučnosti
• velmi nízká teplota – velká spotřeba energie na udržení tělesné
teploty (na záchovu)
Prvních 100 dní laktace skotu a dalších
období – obecný popis jejího průběhu
laktační křivka – grafické znázornění průběhu laktace
mezidobí
zabřeznutí
otelení
SKOT
standardní délka laktace = normovaná laktace 305 dnů.
normální laktace: pokud trvala min. 240 dní a pokud užitkovost dosáhla
alespoň 2000 kg.
Vše co je méně je laktace nenormální – nezapočítává se do hodnocení
celoživotní užitkovosti dojnice.
vzestupná fáze laktace
•
Mlezivové období po porodu (cca týden)
•
Rozdojování (vzestup): 15 až 40 dnů (u vysokoprodukčních)
dosažení denního maxima
Denní maximum u dojných plemen je i více než 30 l
(výjimečně i téměř 50 l – u vynikajících holštýnských plemenic)
•
Nasazení laktace převládá genetický vliv (plemeno, individualní založení)
•
index vzestupu laktační křivky:
nejvyšší denní dojivost - počáteční dojivost
délka vzestupné fáze ve dnech
Následují cca 3 týdny udržování stejné úrovně užitkovosti
výživa
•
První 1/3 laktace = prvních 100 dnů po otelení
Nejnáročnější období v chovu dojnic
•
v tomto období může dojnice poskytnout až cca 45 % produkce z celé laktace
•
v tomto období se nejpodstatněji formuje laktační křivka dojnic.
•
v tomto období dochází i k novému zabřeznutí
(proto u vysokoprodukčních dojnic je prodlužována SP nad 100 dní)
•
u krav na I. a II. laktaci dokončován růst těla
•
Chyby ve výživě, (nebo zdravotní problém) = např. 2 vrcholy laktační křivky
•
Obecně nežádoucí jsou náhle změny krmiva či zkažené krmivo.
výživa
Prvních 100 dní laktace - syntéza velkého množství mléka velká fyziologická zátěž –
stres - při špatné úrovni výživy ohrožující život dojnice
Denní nádoj např. 20 l mléka - pro organismus dojnice úbytek (za 24 hod.):
- 1 kg cukru
- 0,57 kg tuku
- 0,7 kg bílkovin a 24 g Ca
•
Zvířata se ocitají v záporné energetické bilanci (často dojnice ztrácí za 100 dní
až 90 kg těl. zásob) → následné metabol. poruchy.
•
Za fyziologicky přijatelný úbytek hmotnosti v období prvních 100 dní laktace
lze tolerovat úbytek cca 5 % hmotnosti těla do 0,5 kg /den,
pokud je v následném období tato záporná bilance vyrovnána.
Uvolněním energie (odbouráním) z 1 kg hmotnosti těla lze u zdravého jedince
pokrýt cca 7 kg mléka.
výživa
Tuková tkáň - důležitá zásobárna hormonů, kdy při nadměrném
odbourávání tukových rezerv jsou uvolňovány ve vyšších koncentracích
a narušují přirozené hospodaření s hormony.
Neúměrné odbourávání tukových rezerv během zejména prvních 100 dní
laktace způsobuje – ketózy, poškození jater – poruchy zejména reprodukce
– poruchy cyklů – poruchy zabřezávání a brakace.
sestupná fáze laktace
• Zaměření se na udržení laktační křivky (výživa)
v požadovaném tvaru a výši užitkovosti
• Mírný pozvolný pokles po zabřeznutí (cca 80 – 100. den)
• Meziměsíčně - běžný pokles o 6 – 7 %
• Zřetelný pokles od 5. měsíce březosti
(7. až 8. měsíc laktace) - hormonální vliv progesteronu
.
Ukončení laktace cca 60 dní před porodem – stání na sucho
Johanssonův index perzistence P2:1
dojivost za 101 až 200 den
⋅100 (%)
P2:1 =
dojivost za 1 až 100 den
index
stupeň perzistence
tvar křivky
příliš plochá
nad 90
80 - 89,9
velmi dobrý
plochá
70 - 79,9
dobrý
normální
60 - 69,9
málo uspokojivý
příkrá
do 59,9
špatný
velmi příkrá
První laktace má vyšší perzistenci cca 85 – 90 %,
Další laktace má nižší perzistenci cca 80 – 85 %
Ukázky laktačních křivek
s různou perzistencí
3. laktace
305. den
1. laktace
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301622697001243
Hodnocení laktace
• produkce mléka a mléčných složek;
• Přepočet produkce na stejnou tučnost např. 4 %
M 4% =
M ⋅t
4
M – produkce mléka v kg, t – průměrná tučnost v %
Příklad: kráva nadojila za normovanou laktaci 6550 kg mléka o
průměrném obsahu tuku 3,5 %. Přepočtěte na mléko se 4 % tučností.
(6550 * 3,5) / 4 = 5731 kg
FCM (fat corrected milk)
metoda = přepočet na stejný energetický obsah, přesnější porovnávání
laktací (s rozdílnou dojivostí a různou tučností)
FCM = M (0,4 + 0,15t )
FCM = 0,4 M + 15T
M ⋅t
T=
100
FCM není
přepočtem
produkce na
4 % tučnost !!
M – produkce mléka v kg, t – průměrná tučnost v %,
T – množství tuku v kg
Pomocí FCM lze vyjádřit energetickou hodnotu mléka:
1 kg FCM = 3140 J
Produkce mléka na i užitkový den věku dojnice
(PMUD)
celkové množství vyprodukovaného mléka (kg)
PMUD =
------------------------------------věk dojnice (dny) – počet dnů od narození do 1. otelení
Z hlediska ekonomiky se považuje za „ekonomickou krávu“
dojnice, která vyprodukuje nejméně 15 kg mléka na den života.
Kontrola mléčné užitkovosti
Kontrola užitkovosti – měření a zaznamenávání užitkových vlastností,
znaků zvířat dle stanoveného systému –
účel – základní informace pro selekci a šlechtění
• Dnes prováděna v 35 státech (dle norem, metodik a doporučení)
I.C.A.R. (International Committee for Animal Recording) –
členství ČR od r. 1992.
MZe ČR vydalo „pokyny k provádění kontroly užitkovosti skotu“.
Kontrola pouze v chovech na žádost chovatele. Kontrolují se všechny
dojnice ve stádě.
KU může provádět pouze proškolený pracovník akreditované
šlechtitelské organizace, vede předepsanou evidenci.
kontrola mléčné užitkovosti (skotu):
Za normovanou laktaci (305 dní), laktace pod 240 dnů je nenormální
Měří se: dojivost (množství nadojeného mléka ± 0,2 kg)
% obsah složek mléka: bílkovina, tuk, laktóza, sušina
volitelné ukazatele: (k posouzení zdravotního stavu):
močovina, ketolátky, SB, volné mastné kyseliny)
Z údajů zjištěných v kontrolních dnech – výpočet hodnot za kontrolní údobí a za
normovanou laktaci.
2 typy kontrol:
metoda A (varianta A4 = standard - provádí jen pověřený pracovník
- oficiální údaje pro šlechtění,
odběr vzorků ráno a večer (v kontrolním dnu)
varianta AT (méně přesná) – střídavě jeden měsíc jen ráno, jen večer
metoda B (provádí chovatel - spolupráce pověř. pracovníkem)
– informační charakter.
Počet kontrol u varianty A4 12x za rok: rozmezí mezi kontrolami (28 – 30 dnů)
(Pokud ze závažných důvodů nelze provést v chovu v kontrolní den kontrolu
- propočítává se meziúdobí.)
Kontrolní den – zahrnuje všechna dojení za 24 hod.
První kontrolu provádíme: od 6. dne až 68. den po otelení.
Kráva se považuje za zaprahlou – pokud dojí pod 3 kg /den
•
Pro KU používáme kalibrované průtokoměry (Tru-Test)
•
Do 30 ml vzorkovnice odebíráme 25 – 30 ml průměrného vzorku mléka.
Údaje z kontrolního dne zpracování (počítač. centrální databáze) dle metodiky:
„zásady vedení ústřední evidence“
Stanovení produkce mléka za kontrolní období (Mi):
Vychází z celkové dojivosti krávy v kontrolním dni (mi), která se násobí ½ počtu dnů
posledního kontrolního údobí (ti) , které uplynuly od předposledního kontrolního dne k
poslednímu dni + dalších připočtených 14 dnů.
• Celorepublikovou databázi spravuje (Českomoravská společnost chovatelů,
a.s.) a údaje o jednotlivých chovech a zvířatech zpracovává a statisticky
vyhodnocuje výpočetní středisko PLEMDAT s.r.o. v Benešově u Prahy.
• Chovatelé, šlechtitelé aj uživatelé získávají zpracované výsledky formou
sestav.
Výsledky kontroly užitkovosti za kontrolní rok - ročenka výsledků za
uzavřené normované laktace (říjen až září) příslušného roku dle plemen,
okresů, podniků a stájí v ČR.
Dojitelnost
Důležitá individuální funkční vlastnost (pro strojní dojení).
Schopnost dojnice rychle a úplně uvolňovat mléko
z vemene při dojení rozdílnou intenzitou.
Dojitelnost důležitý selekční parametr ve stádě i pro prověření
plemenných býků dle dojitelnosti jejich dcer v kontrole dědičnosti.
Zkouška dojitelnosti (1x za život) u prvotelek:
v období mezi 30. – 200. dnem laktace
Dojitelnost zjišťována dojícím strojem s kalibrovaným připojeným průtokoměrem.
Před zkouškou se hodnotí tvarové vlastnosti vemene.
Dojitelnost ovlivňuje:
- morfologická stavba vemene - pravidelnost, rovnoměrnost výdojků
ze čtvrtí předních a zadních (hodnoceno IPZ), stavba a tvar vemene
středně až vysoce dědivá vlastnost.
- stavba struku: utváření strukových kanálků a pevnost strukového
svěrače
- vnitrovemenný tlak, neurohormonální regulace dojení
- způsob provedení, konstrukce a seřízení dojícího stroje – při
zkoušce dojitelnosti
Ukazatele dojitelnosti:
Absolutní průměrný minutový výdojek (APMV) - je to množství mléka, získaného
strojním dojením, vydělené dobou toku mléka (min.), bez dodojku.
Průměrný minutový výdojek (PMV): vyjadřuje standardizaci APMV pomocí regresních
koeficientů jednotně na stý laktační den, D je laktační den po otelení, provedení zkoušky:
PMV = APMV + 0,001 (D - 100)
údaj uveden v kontrolním listě krávy
Dříve sledované údaje:
•
Relativní výdojek za 3 minuty (RV3)
podíl mléka za první 3 minuty dojení z celkového výdojku udávaný v %.
Index předozadní (IPZ )
•
podíl mléka nadojeného strojem z předních čtvrtí vemene z celkového výdojku (
%).
Maximální minutový výdojek (MMV)