Březnové ledy
Transkript
03 Cena: 10,-Kè MM V Bøezen 2005 Bøeznové ledy P Sn ìm OB i v NS SA ùli J p H: p o otv k r a rd Zp è o il s ráv v a ou a t v èa pøe p ø e N á sné dn d s e r o d ve es d y n í de en o p ì ní á n èi Pro tce n a 4 no jev . s st p nì i s za d ø e d mu t r a od em s e vo on d y NS n y lán st N S J í G rac J ros i p r o Pro se za j e v 9. de n a 3. mi d 20 si e m 05 pre o Eri m n s t K i k M éra r a c ori om en un ato G r i tov ik u o s s an é z e ýc jed hp n o án 5d hn litick í nár ùv utí ýc od od h s nì ùp tra roè na ø Pro ú s íci t a v NE hlá ì ! E e ní vro Ak ps ce Kp ké r e g ro 1 / 0 N á r i s t jedn 5 o d n r o v áv íO a n án bn ém í z ov y Mý p a ákon rtn a tus ers o Ma hom tví rtin oc a 50 P ø e R. us .s d Èe tu etk s t u jka án p e í ò 3 b v e . 6 ilde s v ì t S t r . è e rbe o v l e s r v n rgs á d y Pro e u a ké hlá L a 2 0 0 sk e g o 4 up ní iny Ma Ná gg rod ior níh e. os jed no ce ní o teplých vánocích a málem duhovém únoru je tu mrazivý bøezen premiéra Grosse. V parlamentu probìhlo hlasování o homosvazcích, v Bratislavì se licitovalo o Íránu a Jukosu, Evropská unie rozjela stroj na prosazení euroústavy a paní podnikatelka Barková vzbudila dokonce i Respekt. Opodìná zima ne a ne skonèit a Grossova vláda rovnì ne. V neprùstøelnosti hroí kùe dokonce ji pøekonala i svého praotce pidlu, jeho schopnost pøeít cokoli se svého èasu zdála být nepøekonatelná. Rozdovádìní novináøi se po Grossovì paøíské cestì zaèínají zase mírnit a nakonec si to asi od médií slíznou jen Kalouskovi lidovci, jako ten proslulý Vaek co chodil s pány na led ve známém epigramu. Avak pro jistotu, kdyby ten Standa pøeci jen padl, zaèínají kolem demonstrací za jeho odstoupení krouit i známé figury z øad havlistické elity, která pøitom byla hlavní kmotrou jeho nástupu. Zdá se, e z nìkterých sítí není úniku. Jen hlas Polnice zní stále stejnì. I v tomto chladném, bezútìném a nekoneèném bøeznu na køíové cestì zbìdovaného, høíchy obtíeného národa ke koneènému vzkøíení z rukou Vzkøíeného. Ostatnì, byly u v Èechách horí bøezny. To tedy vem ètenáøùm hezké a astné letoní èasné Velikonoce! Snìm NSJ potvrdil souèasné vedení i vùli pokraèovat v Národní pìtce NTA / 14.03.2005 Praha Ètvrtý celostátní snìm Novì zvolené vedení NSJ politické strany Národní sjednocení (NSJ), který se Zprava: mítopøedseda Martin R. Èejka, pøedseda Frantiek Èervenka, místopøedsedové Bohuslav imek a Jan Pavlovèín konal 12. bøezna 2005 v Praze potvrdil souèasné vedení i kurs strany vèetnì spolupráce v rámci národních sil v Národní pìtce. Pøedsedou strany byl znovu zvolen souèasný pøedseda Frantiek Èervenka. Místopøedsedy byli zvoleni znovu Jan Pavlovèín a Bohuslav imek. Novì byl do funkce místopøedsedy strany zvolen pøedseda praské organizace NSJ Martin Èejka, který je zároveò zástupcem NSJ u Evropského Frontu Národù. Snìm pøijal zprávu o èinnosti strany za uplynulý rok, kterou pøednesl pøedseda NSJ a schválil programovou komisi, která se bude zabývat inovací programu strany. Po ivé diskusi snìm schválil rozhodnutí pøedsednictva o zapojení NSJ do integraèních procesù národní pravice. Snìm potvrdil rozhodnutí podílet se na projektu Národní pìtky a kandidovat do voleb v roce 2006 spolu s dalími ètyømi stranami DS, ÈHNJ, RMS a NS na kandidátce Národní strany. Snìm rovnì vyjádøil jednoznaènou podporu kandidátovi NSJ na celostátního lídra Národní pìtky. Jako hosté vystoupili na snìmu pøedse- má Vandas a pøedseda Svatováclavského národního snìmu Mgr. Petr da Vlastenecké fronty David Macháèek, pøedseda Dìlnické strany To- Bahník. Zpráva pøedsedy o èinnosti strany pøednesená na 4. snìmu NSJ V áení pøátelé, kdy máme hodnotit uplynulé období, musíme se vrátit do doby, kdy na podzim 2003 mìla NSJ 41 èlenù. Po odchodu bývalého pøedsedy Mgr. Jana Skácela do ÈHNJ a s ním dalích tøiceti èlenù, mìla strana zùstatek 11 èlenù. Zanikla praská organizace a spolu s ní organizace v Tinovì, Jablonci a v Mostì. Jediná konsolidovaná MO zùstala v Kladnì. To je vak ji natìstí minulost. Od minulého mimoøádného snìmu, který se konal 13. prosince 2003 jde NSJ stále nahoru a v souèasné dobì patøí mezi opory èeské národnì-konzervativní politiky. Vznikly silné organizace v Brnì a Plzni. Praha se stala dokonce nejsilnìjí organizací jak se sluí na organizaci v hlavním mìstì. Vznikly organizace v Dìèínì, v Havíøovì a Táboøe a do strany se hlásí stále noví a noví lidé. Dovolte mi tedy, abych krátce shrnul èinnost Národního sjednocení (NSJ) za uplynulé období. V lednu 2004 strana vydává první posjezdové prohláení nazvané Ke zhorující se bezpeènostní situaci, které je vìnováno zhorující se bezpeèností situaci ve státì. Inspirováno je straným zloèinem, ke kterému dolo na Nový rok u Velvar v obci Kmetinìves, kde byla brutálním zpùsobem zavradìna a znásilnìna tøináctiletá dívka. Tento zloèin s námi se vemi velmi otøásl a policie dlouho pátrala po pachateli, po roce koneènì pøila vrahovi na stopu. Vrahem byl 2 Frantiek Èervenka tøináctiletý spoluák Báry. Mùeme se jen domýlet pod jakým vlivem asi tento chladnokrevný mladistvý vrah svùj hrùzný èin provedl. Vichni známe pøíèiny souèasného stavu mládee, rozpad tradièních hodnot, oslabení spoøádané rodiny, vliv médií a násilnických poèítaèových her, pornografie a brutalita na kadém kroku v naí spoleènosti a toto je výsledek. V prohláení, které NSJ vydalo 6. 1. jsme poadovali od ministra vnitra, aby byly veøejnosti poskytnuty následující údaje: Poèet vrad od vzniku samostatné ÈR, Seznam zavradìných, poèet znásilnìní a seznam pachatelù. MV ÈR nám poskytlo rozsáhlý materiál, ale nejdùleitìjí údaje jako jsou seznamy pachatelù a seznamy obìtí nám poskytnuty nebyly s poukazem na ochranu osobních dat. V lednu rovnì pøiel poslanec KDU-ÈSL Jiøí Karas s návrhem novely zakazující potraty. NSJ Karase v prohláení nazvaném K podpoøe novely protipotratového zákona ze dne 17.1. podpoøila a ádala v pøípadì zamítnutí této novely ze strany vládních poslancù vyslovení nedùvìry vládì a vystoupení lidovcù z koalice. Bohuel novela byla odmítnuta a lidovci zùstali zticha. Bez zajímavosti není ani odchod pøedsedy KDU ÈSL Kalouska z jednacího sálu pøi hlasování o této novele. V lednu byly rovnì zveøejnìny údaje èeského statistického úøadu (ÈSÚ) hovoøící o POLNICE 03/2005 radikálním stárnutí èeské populace. Tato okující èísla obalovávající souèasnou vládní garnituru z naprosté neschopnosti vytvoøit podmínky pro zdravý rozvoj národa, vedly NSJ k vydání prohláení K vymírání èeského národa, které strana vydala 17. ledna. V prohláení jsme rovnì kritizovali skandální pidlùv nápad øeit populaèní debakl importem pøistìhovalcù. V lednu pidlova vláda rozhodla rovnì o vyslání naich jednotek do konfliktu v Afghanistánu. Nato NSJ reagovala prohláením K vyslání èeských vojákù do Afghánistánu ze 17. 1., kde toto rozhodnutí ostøe kritizovala. V této souvislosti jsme rovnì vyzvali zákonodárce, aby toto vyslání nepodpoøili svými hlasy. Je pøíznaèné, e vyslání jednotek prolo i pøes nejednotnost vládní koalice. Zbytek chybìjících hlasù dodala koalici ODS, která je vdy pøipravena hájit americké zájmy za kadou cenu. Veøejností v lednu rovnì otøásla zpráva o napadení éfredaktora týdeníku Respekt Tomáe Nìmeèka. NSJ k tomu vydalo prohláení pod názvem K napadení éfredaktora èasopisu Respekt, ze dne 22.1., ve kterém vyslovilo podezøení, e skuteènými pùvodci mohou být lidé kolem ÈSSD a Stanislava Grosse, který se s Respektem soudil. V této souvislosti jsme rovnì vyzvali ministra vnitra Grosse a policejního prezidenta Koláøe, aby odstoupili ze svých funkcí. Na zaèátku února pøili se svou ofenzívou homosexuálové. Pokusili se prosadit zákon o tzv. registrovaném partnerství. NSJ na to reagovala prohláením K zákonu o registrovaném partnerství, ve kterém se postavila dùraznì proti pøijetí tohoto zákona a jakémukoli zvýhodòování této minority. Výsledek byl nakonec odklad tohoto zákona, který prosadili zástupci lidovcù ve vládì. Stejnì jako v pøípadì potratové novely jsme doporuèili lidoveckým zástupcùm v pøípadì schválení této normy opustit vládní koalici. V únoru se rovnì objevili kostlivci ve skøíni v podobì neuvìøitelných smluv, které uzavírala ji Toovského vláda s americkou firmou Boening a Airem Vodochody. Nevýhodné smlouvy zajiovaly dotace z naich daní pro soukromou americkou firmu. NSJ tento korupèní skandál první velikosti kritizovala ve svém prohláení z 22. 2 pod názvem K odchodu Boeningu z Aera Vodochody. Devìt miliard, které zaplatili daòoví poplatníci jsme v prohláení nazvali zloèinem proti èeským daòovým poplatníkùm. Ke konci února dolo k zruení nìkterých sociálních dávek na Slovensku, co vedlo k násilným akcím pøedevím cikánského obyvatelstva na východì zemì. Nepokoje, pøi kterých byly rabovány cikánskými hordami supermarkety a sklady potravin se postupnì rozíøily i do dalích èástí Slovenska. Cikánské bouøe byly potlaèeny za pomoci policie a armády a desítky cikánských zloèincù byly zadreny a obvinìny. Po potlaèení vzpoury se objevily informace, e se cikánské hordy chystají pøekroèit státní hranice a chtìjí vyuít èeského velmi benevolentního sociálního systému. První pøíjezdy vìtího mnoství slovenských cikánù zaznamenaly zejména cikánské komunity na Ostravsku. V této souvislosti vydalo NSJ prohláení K Cikánským nepokojùm na Slovensku ze dne 25.2., kde jsme doporuèili vládì, aby neprodlenì rozmístila na hranice se Slovenskem dostateèný poèet vojákù a zbraní, aby cikánské hordy nemohly pøecházet na nae území. Toto prohláení se stalo pozdìji záminkou ke kritice NSJ v levicovém tisku. Èást prohláení citoval i týdeník Reflex, aby v èlánku o rodící se Národní pìtce pøedstavil NSJ jako xenofobní a rasistickou stranu. K výroèí komunistického puèe pøijala snìmovna 25.2. 2004 zákon o zásluhách prezidenta Edvarda Benee, který prosadili spoleènì socialisté a komunisté spolu s 19 poslanci ODS, ve kterém adorují tuto temnou postavu naich dìjin výrokem zaslouil se o stát. NSJ ve svém prohláení k tomuto aktu konstatovala, e Bene není postavou hodnou obdivu, ale spíe opovrení, nebo se jedná o agenta NKVD a svobodného zednáøe, který má rozhodující podíl na ujaømení naí zemì pod nadvládou nacistù a komunistù. Prohláení vydalo NSJ pod názvem K pøijetí zákona o zásluhách bývalého prezidenta Edvarda Benee ze dne 1.3. V bøeznu dolo k zaloení místní organizace v Havíøovì a nové volbì funkcionáøù v Praské organizaci. Pøedsedou se stal Martin Èejka a místopøedsedou Petr vec, který byl také definitivnì potvrzen jako kandidát do senátu v doplòovacích volbách v Praze 4. Druhým kandidátem byl PhDr. Radomír Malý, který se stal èlenem NSJ a rozhodl se kandidovat v senátních volbách v obvodu Brno venkov. éfem volební kampanì Petra vece byl jmenován pøedseda VF David Macháèek a éfem volební kampanì Radomíra Malého Kamil Vala, který se stal zároveò i zmocnìncem. Zároveò byly pøipraveny samolepky NSJ pro kampaò Bojkot eurovoleb s pøekrtnutým symbolem EU. Na konci bøezna se také konala ideová konference NSJ, na které vystoupil jako host s rozsáhlým referátem o ideových východiscích národnì-konzervativní politiky pøedseda Svatováclavského snìmu Mgr. Petr Bahník. V dubnu bylo na pøedsednictvu také rozhodnuto, e NSJ bude spravovat server Národní tiskové agentury (NTA). Byla také dohodnuta podoba vlajky Národního sjednocení se znakem NSJ a znakem Svatováclavské orlice. Událostí roku se stal oficiální vstup ÈR do EU. NSJ k tomuto výroèí pøipravila prohláení, ve kterém tento vstup zásadnì odmítá a poukazuje na zmanipulování referenda, na základì kterého jsme byli do EU vstoupeni. Z tohoto dùvodu NSJ rovnì nepovauje za vhodné úèastnit se voleb do evropského parlamentu. NSJ proto vyzvala k bojkotu eurovoleb a k odstoupení pidlovy vlády. Prohláení pod názvem K bojkotu voleb do evropského parlamentu zveøejnila NSJ na demonstraci 1. kvìtna na Václavském námìstí. Na akci se selo zhruba 200 lidí, kteøí se za skandování protibruselských hesel vydali pochodem na Staromìstské námìstí, kde se prùvod spojil s akcí VF, která pokraèovala dále na Praský hrad, kde byl pøeèten otevøený dopis prezidentu republiky. Týdeník Nedìlní svìt uvedl ve zprávì z akce NSJ e 200 neonacistù z NSJ pochodovalo Prahou. Vedení NSJ okamitì zkontaktovalo redakci týdeníku a poadovalo omluvu. Omluva nakonec v dalím vydání týdeníku 9.5. vyla, i kdy si redakce neopomnìla pøisadit, e NSJ byla na seznamu extremistických organizací uvádìném MV ÈR. V kvìtnu dolo rovnì k podpoøe petice A.N.O. ze strany NSJ, proti stavbì meity v Teplicích, celá vìc byla rovnì koordinována i s aktivisty v Teplicích. Stavbu se nakonec podaøilo zastavit. V èervnu probìhly volby do evropského parlamentu, které se vyznaèovaly zejména velmi nízkou úèastí volièù. Voleb se nezúèastnily témìø tøi ètvrtiny volièù. Výsledky voleb komentovalo NSJ v prohláení K výsledkùm voleb do evropského parlamentu ze dne 15.6., ve kterém NSJ vyjádøilo uspokojení nad bojkotem eurovoleb ze strany volièù. Obrovský propad ÈSSD mìl za následek pád premiéra Vladimíra pidly a POLNICE 03/2005 nahrazení tohoto europolitika ambiciózním Stanislavem Grossem na funkci premiéra. pidla pozdìji dostal trafiku místo bývalého nomenklaturního kádra evropského komisaøe Pavla Telièky. V èervnu jsme si také pøipomnìli roèní výroèí zmanipulovaného referenda o vstupu ÈR do EU. K tomuto výroèí vydalo NSJ 17.6. prohláení K roènímu výroèí referenda o vstupu ÈR do EU, ve kterém zhodnotilo prùbìh referenda a právì uplynulý rok ve vztahu k tomuto smutnému výroèí. Do konce èervna bylo také nutné navrhnout kandidáty na udìlení státních vyznamenání u pøíleitosti vzniku samostatného státu 28. øíjna. NSJ navrhlo v prohláení ze dne 27. èervna Nejvyí státní vyznamenání Josefu a Ctiradu Maínovým a Milanu Paumerovi, kteøí se prostøíleli z komunistického koncentráku v padesátých letech na západ, historikovi prof. Josefu Kalvodovi, zpìváku Karlu Krylovi a dlouholetému politickému vìzni Miroslavu Dolejímu, autorovi dosud nejlepí analýzy listopadového pøevratu a neformálnímu bohuel u zesnulému vùdci národní opozice. Na tyto nae návrhy jsme dostali odpovìdi jak z Praského hradu od prezidenta, tak i z poslanecké snìmovny s tím, e se jimi budou pøísluné orgány vánì zabývat. Bohuel ádný z námi navrených kandidátù nakonec vyznamenán nebyl. Na konci èervna po pádu premiéra pidly vydalo NSJ prohláení, ve kterém poadovalo øeení této situace pøedèasnými volbami, které jsme chtìli spojit s volbami senátními a krajskými na podzim. Prohláení pod názvem NSJ poaduje po pádu pidlovy vlády pøedèasné volby vylo 30. èervna. V èervnu dolo také k atentátu na jednoho z majitelù izraelského kasina pøímo na pìí zónì v Praze na Pøíkopech. Jako reakci na tuto událost vydalo NSJ prohláení K válce izraelských mafií ze dne 14. 6., ve kterém strana poadovala zpøísnìní dohledu nad kasiny a noèními podniky a pøísnou kontrolu cizincù na naem území. Na zaèátku èervence vyjela rovnì delegace NSJ na setkání FEN do Nízkých Tater na Slovensko, v obci Ludrová probìhla jednání s dalími pravicovými národními subjekty z evropských zemí. Zároveò tam byly poloeny základy dalí spolupráce v rámci FEN. O prázdninách rozbouøila hladinu veøejného mínìní kauza bývalé esenbácké Mlátièky Pavla Pøibyla, je zasahoval proti demonstrantùm pøi Palachovì týdnu. Ten byl Grossem jmenován do funkce vedoucího úøadu vlády. NSJ na to reagovala hned pøi zaèátcích obèanské nespokojenosti prohláením ke Grossovì vládì a bývalému esenbáèkovi Pøibylovi ze dne 15. 8., ve kterém vyzvalo k sesazení pøibyla i Grosse. Pøibyla nakonec smetla vlna obèanských protestù pøed úøadem vlády. V záøí potom dolo k otøesnému èinu, kdy cikánské dìti ubodaly staøenku v Olenici. Pøitom je na místo pøivezl cikánský otec 3 jednoho z dìtí. NSJ na to reagovalo prohláením K ubodání staøenky esticí nezletilých vrahù v Olenici ze dne 4.10., ve kterém jsme poadovali sníení trestní odpovìdnosti mladistvých pachatelù na 12.let a zruení jejich anonymity a zahájení spoleèenské diskuse o násilí v médiích. V záøí také vylo první èíslo stranického listu Polnice a zaèala pøíprava na krajské a senátní volby. V záøí také dolo k teroristickému útoku na kolu v ruském Beslanu, na který NSJ reagovalo zatím jediným prohláením k zahranièním událostem K teroristickému útoku v Ruském Beslanu. V nìm NSJ poèínání èeèenských teroristù tvrdì odsoudila. NSJ rovnì zareagovalo na jmenování levicové aktivistky a bojovné feministky Marksové Tominové do pozice øeditelky odboru rodinné politiky na ministerstvu práce a sociálních vìcí. V prohláení ze dne 12. øíjna jsme tento krok tvrdì kritizovali a poadovali jsme, aby na takto významné posty byli jmenováni lidé, kteøí mají tradièní rodinné smýlení a ne nepøátelé rodin jako je to v tomto pøípadì. V listopadu probìhly dvì dùleité události. Za prvé podpis evropské ústavy a tím zahájení celého ratifikaèního procesu. NSJ tvrdì kritizovala podpis euroústavy a vydala k tomuto vlastizrádnému aktu prohláení k odmítnutí podpisu evropské ústavy ze dne 5. listopadu. V nìm vyjádøila své výhrady vùèi tomuto dokumentu a vyzvala veøejnost, aby se postavila proti schválení euroústavy v ÈR. Druhou a øekl bych rozhodující událostí byly volby do krajských zastupitelstev a senátu. NSJ la do tìchto voleb v esti krajích a dvou senátních obvodech. Je tøeba øíci, e se nepodaøilo nikde uzavøít ádné koalice, take národní strany ly v tìchto volbách kadá samostatnì a výsledky tomu také i odpovídaly. Je tøeba øíci, e i kdy jsme neinvestovali do tìchto voleb skoro ádné prostøedky pouze vlastní vybrané peníze pøesto se nedá výsledek zhodnotit jinak ne jako neúspìch. Výsledky senátních voleb pro nás nedopadly o mnoho lépe, i kdy napøíklad Radomír Malý dosáhl nejlepího výsledku ze vech národních kandidátù. Jedno pozitivum to vak pøece jen pøineslo. Národní síly si uvìdomily, e samostatnì nemají anci a tak ihned po volebním debaklu se rozebìhla dlouhá jednání národních sil, která mìla vyústìní 29. ledna v podobì podepsání dohody o spolupráci pìti národních stran, které budou kandidovat spoleènì ve volbách do parlamentu v roce 2006 na spoleèné kandidátce Národní strany. Tak byly poloeny základy ke spoleèné kandidátce tzv. Národní pìtky, na které se podílejí kromì Národního sjednocení i RMS, DS, ÈHNJ a NS. V listopadu dolo rovnì ke skandálnímu zákazu belgické strany Vlámský blok (VB), která byla zakázána výrokem nejvyího soudu. Celá záleitost je o to skandálnìjí, e podle prùzkumù dosahoval VB v poslední dobì nejvyí podpory u volièù a mìl tak anci stát se nejsilnìjí stranou v Belgii. NSJ reagovalo rychle a poslalo solidární dopis pøedsedovi VB Franku Vanheckovi a ten také ihned NSJ podìkoval za vyjádøenou solidaritu. NSJ vydalo 13. listopadu prohláení Ke skandálnímu zákazu Vlámského bloku, ve kterém vyjádøilo nad tímto krokem pobouøení. Toto prohláení také zástupci NSJ pøedali belgickému ambasadorovi. Pozitivní je, e Vlámský blok se ji pøejmenoval a vyvíjí znovu èinnost pod upraveným názvem. K výroèí 28. øíjna se zástupci NSJ zúèastnili akce poøádané VF, na které promluvil mimo jiné i pøedseda NSJ. Ve svém projevu zhodnotil význam tohoto dne pro èeské dìjiny. Celý projev si mùete pøeèíst v druhém èísle Polnice, které vylo v lednu letoního roku. K patnáctému výroèí listopadu jsme se zúèastnili hapeningu na národní tøídì a demonstrace proti KSÈM. Vydali jsme také prohláení K patnáctému výroèí sametové revoluce . Nìkolik dnù po 17. listopadu dolo na autobusové zastávce v Praze Dejvicích k fyzickému napadení pøedsedy NSJ. K tomu a k dalím útokù na NSJ vydala strana prohláení K sílícím útokùm proti pøedstavitelùm NSJ. K tomuto napadení dolo shodou okolností v den, kdy nás a dalí národní skupiny nazval v Lidových novinách spisovatel Ivan Klíma neonacisty. Klíma se pozdìji za své výroky omluvil a vzal svá slova zpìt. První prohláení letoního roku bylo vìnováno pronásledování bojovníka proti komunismu generála Pinocheta a vylo 12. ledna. To ji se zaèala rozbíhat odhalení kolem premiéra Grosse. Vylo najevo, e nezákonnì ustavil pro svoji potøebu policejní týmy Mlýn a Zubr a objevily se podezøení z nelegálních odposlechù. NSJ na to reagovalo prohláením ze dne 15. ledna O kritické situaci v bezpeènostních slokách ÈR. Dalím prohláením ze dne 15. ledna NSJ vyzvala k odmítnutí euroústavy a vypsání referenda do konce roku. NSJ rovnì prohláením z 18. ledna K chystanému zavádìní identifikaèních èipù v zemích EU vyjádøila své znepokojení nad tímto rozhodnutím EU. V únoru dne 8. 2. vydala NSJ prohláení ke skandálnímu rozhodnutí MMR o pøidìlování dotací na byty pøistìhovalcùm. okující rozhodnutí, ve kterém MMR pøikázala obcím, e musí kadý 20. byt pøidìlit pøistìhovalcùm jinak nedostane dotace na stavbu obecních bytù probìhlo bez jakékoli pozornosti médií. Zatím jako poslední vydalo NSJ prohláení, ve kterém poaduje demisi premiéra Grosse. Prohláení z 11. února. Vylo v dobì, kdy celá aféra s Grossovým bytem zaèínala. Celé kauze se podrobnì vìnuje NTA. K celé vìci vydaly dùrazné prohláení i národní síly sdruené v Národní pìtce. Celkovì se dá øíci, e Národní sjednocení (NSJ) za uplynulý rok bylo na národní scénì vidìt a rozhodnì se nedá øíci, e bychom v obhajobì národních zájmù nebyli aktivní. Boj proti euroústavì zùstává naí prioritou èíslo jedna, nebo neschválením euroústavy by byla oslabena moc tohoto aláøe národù a otevøela by se cesta k samostatnému svobodnému národnímu státu. Jsem pøesvìdèen, e NSJ v tomto procesu sehraje dùleitou roli a spolu s dalími národními subjekty zasedne v budoucnu v èeském parlamentu. K tomu nás zavazují obìti naich pøedkù i láska k vlasti, která je naí kolébkou i naím hrobem. Blaho vlasti, budi nám nejvyím zákonem! Projev pøedsedy NSJ pro demonstraci za odvolání Grosse 9. 3. 2005 V áení pøátelé, seli jsme se zde, abychom znovu vyjádøili hluboké rozhoøèení nad jednáním i arogantním vystupováním premiéra Grosse a ádali jeho odstoupení. Nejde pøitom primárnì o jeho podivné finanèní triky (novináøi správnì poukazují na fakt, e umazané ruce má v tomto smìru kdekterý politik), situace je mnohem vánìjí! Zváíme li druh podnikání, s ním je 4 Frantiek Èervenka spjata premiérova rodina, minulost osob, jimi se premiér dlouhodobì obklopuje, podivné fungování policejních týmù Mlýn a Zubr, i zprávy o nelegálním odposlechu telefonù politicky angaovaných osob, nemùeme se ubránit dojmu, e v ohroení je sama podstata naí svobody. Korupènické klany, organizovaný zloèin a temné síly totality k sobì jak se zdá naly cestu. Ano, vyzýváme premiéra Grosse, aby POLNICE 03/2005 odstoupil, nebo míra jeho politických høíchù pøekroèila únosnou mez. Co si vak opravdu pøejeme? Pøejeme si jen Grossùv pád kamsi do vaty, nebo nám jde o skuteènou oèistu veøejného ivota od chapadel zloèineckých syndikátù ? Jde li nám o to druhé, ptejme se kriticky i sebekriticky padni komu padni: Èemu vlastnì vdìèí lidé Grossova typu za svou kariéru a dlouhodobou akceptaci ve spoleènos- ti? Odpovìï je nasnadì. Na vinì je ochota naí humanistické havlovské pseudoelity podpoøit kohokoli, snaivého blba i zloèince, poslouí-li utopické vizi jednotného zednáøského svìta. Ne náhodou to byl tento proevropský propagátor pravdy a lásky, který nepokrytì podpoøil setrvání Grosse svého proevropského favorita v èele souèasné vlády. A jeho neuvìøitelné politické zloèinyse snail pøed veøejností bagatelizovat. Pøipomeòme si napøíklad nekritizovatelnost nìkdejí pidlovy vlády ve vysílání ve- øejnoprávní televize. Bylo pøece tøeba dovést nai zemi do otroctví EU. Kritizovat v takové osudové chvíli ministra vnitra Grosse bylo chápáno jako nekorektní. A v tom je právì zakopán pes. Veøejnosti bylo namluveno, e jsou nìjaké vyí politické zájmy, ne je slunost, poctivost a svoboda. Právì takový pøístup otevøel politické lovitì íbrùm Grossova typu. Odlome u tuto optiku falené politické korektnosti, sami øiïme svùj èlun, dívejme se kolem sebe a hodnì nahlas vystupujme proti kadému spoleèenskému zloøádu. Jinak nás èekají noví a moná jetì horí Standové. Pane ministerský pøedsedo Grossi, odstupte!!! (Tento projev, mìl být pøednesen 9.3. 2005 na demonstraci pøed úøadem vlády pøed zhruba dvìma stovkami obèanù za odvolání Stanislava Grosse. Poøadatelé ale pøedsedovi NSJ neumonili vystoupit s tím, e si nepøejí vystoupení ádné politické strany ani obèanského sdruení. Na demonstraci tedy vystoupil pouze poøadatel Erik Matou, bývalý dùstojník BIS a politický vìzeò Vladimír Huèín a architekt Dupal.) Projev na demonstraci za demisi premiéra Grosse V áení spoluobèané, váení pøátelé, dovolte mi abych vás pøivítal na nai dnení demonstraci a dovolte mi také abych se vám pøedstavil, jmenuju se Erik Matou a jsem, takøíkajíc, obyèejný obèan jako vy, kterému vak dola trpìlivost. Ale hlavní, hlavní jste vy a já vám vem dìkuji, e jste pøili. Díky vám vidím, e nejsem jenom osamocený ílenec, kterému vadí svinstvo. Vèera dopoledne mi volal dùchodce z Prahy 6 pan Martan a øekl mi heslo, které spolu s prof. Wichterlem pouívali v roce 68. Zlo velmi èasto triumfuje jenom proto, e pøíli mnoho dobrých lidí mlèí. Proto vìøím, e dokáeme sluným a kultivovaným zpùsobem, pøesto vak dostateènì jasnì a razantnì dát najevo ná názor. Tedy, e osoba Stanislava Grosse je pro nás na postu premiéra z mnoha hledisek a dùvodù naprosto nepøijatelná. Vìøím, e se opravdu shodneme na tom, e cílem naí demonstrace je nepøijatelnost této konkrétní osoby. Naopak cílem této demonstrace není pokodit, ale ani podpoøit konkrétní politický subjekt, od toho jsou volby. Tahle demonstrace je v souèasnosti první, ale jak pozoruji hroí kùi Stanislava Grosse, tak asi ne poslední. Proto vás ádám nenechme celou tuhle sérii afér Stanislava Grosse vyumìt do ztracena. Nesmíme se nechat ukolébat planými sliby. Nesmíme se nechat unavit, odradit a otrávit arogancí moci. Pokud premiér do týdne neodstoupí, budeme se pøed vládu vracet kadou støedu tak dlouho, dokud bude potøeba, dokud on a ti kdo ho drí u moci nepochopí, e obèané této zemì nejsou stádo tupých ovcí. Erik Matou Pøes to, e se chceme a budeme chovat slunì, myslím, e se musíme pøipravit na nepøíjemnosti. Jak je v této zemi zvykem, ten kdo má jiný názor a dává ho hlasitì najevo, je napadán. Lidi z okolí premiéra a jeho sympatizanti nás budou oznaèovat za lùzu a køiklouny. Budou nás napadat s tím, e chceme dìlat politiku na ulici a to se nemá, ale to my nechceme. Chceme ale dát najevo svùj názor a v tom nám nikdo nemùe a nesmí bránit. Politika se má dìlat v partajích a parlamentì. Dobøe, tak tedy politici dìlejte politiku. Øete souèasnou situaci kolem premiéra. Pøesvìdète nás, e politiku dìláte a e to nìkam vede. Pøesvìdète nás, e opravdu dìláte racionální kroky z této krize a ne jenom vae obvyklé politické taneèky. Dovolte mi, abych v tuto chvíli podìkoval také zástupcùm sdìlovacích prostøedkù a to hlavnì tìm, kteøí v uplynulých dnech a týdnech zaèali odkrývat nánosy píny na kauzách spojených s osobou premiéra. Váení novináøi, prosím nepøestávejte, hledejte, ptejte se, pite, vysílejte. Chceme vìdìt jak se námi zvolení politiètí zástupci chovají, kdy si myslí, e je nikdo nevidí. V uplynulých dnech jsem byl mnohokrát dotazován proè jsem vás vyzval k úèasti na této demonstraci. Odpovìï je pomìrnì jednoduchá. Nejdøíve, kdy se zaèaly objevovat informace o kauze Mlýn, byl jsem pouze zvìdavý, a proto jsem poádal 13. ledna 2005 OSZ pro Prahu 7 o proetøení, zda-li se premiér, jetì na postu ministra vnitra, nedopustil trestného èinu v souvislosti se zøízením a existencí tohoto týmu. POLNICE 03/2005 Odpovìï nebyla ádná a zaèaly vycházet najevo dalí problémy pana budoucího ex-premiéra. Chtìl jsem a stále jetì chci dostat odpovìdi na mnoho otázek, ale jak se ukázalo ten pán neodpovídá a pokud ano, tak mlí a nebo le. Ty kdo se ho ptají programovì ignoruje èi zesmìòuje, ale to u díky nám nepùjde, take se ptám: - Pane premiére, proè jste zøídil policejní tým Mlýn a dalí podobné týmy? - Pane premiére, jak a kým byl tento tým øízen a komu a jakou formou pøedával informace z vyetøování? Pøedával je? ANO nebo NE? - Pane premiére, jaké kauzy a proè tento tým vyetøoval a s jakými výsledky Proè mu to trvalo tak dlouho? - Pane premiére, pokud jak tvrdíte mìl tento tým vyetøovat trestnou èinnost policistù, tak proè proetøoval PPF, Novu èi IPB? V které z tìchto spoleèností pùsobí policisté? - Pane premiére, kde jste vzal peníze ve výi 1 200 000 Kè na èást zálohy na koupi vaeho bytu? - Pane premiére opravdu pøedpokládáte, e jetì nìkdo vìøí, e vám tyto peníze pùjèil strýc Vik? A jemu pan Rod? Opravdu pøedpokládáte, e jsme vichni idioti? - Pane premiére, kde jste vzal peníze ve výi asi 800 000 a 1 000 000 Kè na rekonstrukci vaeho bytu, kterou jste uskuteènil hned po jeho zakoupení Sdìlíte nám to vùbec nìkdy? - Pane premiére, víte kolik stojí ostatní byty v obytném komplexu kde se nalézá také vá byt? Jsou pravdivé informace realitních kanceláøí, e obdobné byty v této lokalitì stojí cca 8 a 9 milionù? 5 - Pane premiére, jak se dosahuje sleva asi 4 miliony korun? - Pane premiére, byl jste nìkdy v pøímém èi nepøímém kontaktu s firmou, která vám tento byt prodala? - Pane premiére, proè jste opakovanì lhal v odpovìdích na otázky týkající se pùvodu penìz na vá byt? - Pane premiére, povaujete za akceptovatelné aby vae manelka podnikala s osobou, která vlastní dùm s nevìstincem? Navíc jetì podezøelou z pojiovacích podvodù? - Pane premiére, opravdu pøedpokládáte, e v souèasné situaci, nìkdo pøíèetný uvìøí, tomu, e podnikání vaí manelky s paní Barkovou v onom proseckém projektu nemá slouit k praní penìz z organizované prostituce? - Pane premiére, opravdu si myslíte, e navrhovaný prodej domu spoleènosti vaí eny na Proseku je dostateèným krokem? Chápete, e tím dáváte jasnì najevo, e s tímto domem a jeho vlastnictvím není nìco v poøádku? - Pane premiére, je Vám jasné, e veøejnost to chápe jako pøiznání viny? - Pane premiére, opravdu si myslíte, e kdy vae ena pøedá podnikání právní kanceláøi bude ve v poøádku? Není to jako pøíbìh o zlodìji, který byl lapen, a tak odevzdal svùj lup s tím, e pøedpokládal, e tím unikne trestu? - Pane premiére, proè jste opakovanì lhal pøi vysvìtlování podnikatelských aktivit vaí manelky? - Pane premiére, jste opravdu doktorem obojího práva, kdy u pouíváte titul JUDr. a nebo jste pouze magistrem? - Pane premiére, opravdu si myslíte, e je únosné, aby jste spekuloval s pozemky ve vztahu ke vstupu ÈR do EU v situaci v ní vae vláda tvrdí, e po tomto vstupu ceny nevzrostou? - Pane premiére, ji jste poádal NBÚ o bezpeènostní provìrku své osoby jak jste slíbil? Ne- bo pøedpokládáte, e na to zapomeneme? - Pane premiére, jsou tyto souèasné skandály, které jste zpùsobil poslední? A nebo se po vaí demisi vynoøí jetì mnoho kostlivcù z rùzných skøíní a u na vládì nebo na ministerstvu Podnikatelský tandem: Barková - Grossová otázky nìkdy dozvíme. Ovem pokud existují závané otázky, na které tázaný neodpovídá, tazatelé si je musí logicky domýlet. Nae pøítomnost zde je jasným dùkazem toho, e odpovìdi, které si domýlíme nejsou vùbec lichotivé. Ukazují nám nehezký obrázek, obrázek v nìm èest, slunost a vnímání etiky pøedsedou vlády naí zemì zapadá do bahna lí, mlení, klientelismu a penìz neznámého pùvodu. Myslím, e èas pro vysvìtlování ji vyprel a nyní existuje pouze jedno øeení. Proto vás pane premiére vyzývám, podejte DEMISI. Tuto výzvu se v následujících minutách pokusím pøedat pøímo premiérovi. Musím vám sdìlit jetì jednu informaci, kterou povauji za podstatnou. Protoe pøedpokládám, e jako osoba, která si dovolila svolat demonstraci proti premiérovi budou podrobeny kritice moje morální kvality. Proto je dùleité, aby jste vìdìli, e v roce 2001 jsem pùjèil automobil jednomu známému a on mi ho ukradl. Protoe to bylo vozidlo na leasing, tak jsem mìl svým jednáním pokodit leasingovou spoleènost. Za to jsem byl loni odsouzen k podmínce, která nyní konèí. Protoe mám tento problém, pùvodnì jsem tuto demonstraci vùbec nechtìl organizovat. Kdy u se tak stalo, myslím, e by bylo do budoucna lepí, aby organizaci dalích demonstrací ode mì pøevzal nìkdo jiný. Dìkuji za pozornost a nyní prosím (pøedávám slovo) pojïme zaèít odpískávat konec této vlády. vnitra? - Pane premiére, trváte na svém vyjádøení, e co je dobré pro ÈSSD je dobré pro celou republiku? Není to náhodou tak, e co je dobré pro vás, je dobré právì jen pro vás a my ostatní to máme snáet? - Pane premiére, myslíte si, e vae chování nezpùsobuje ostudu ÈR? - Pane premiére, opravdu pøedpokládáte, e souèasné preference ÈSSD jsou ji na svém minimu a vae chování je neposune jetì ní? - Pane premiére, vnímáte, e 80 % obèanù ÈR si pøeje vai demisi? Chápete, e to jsme my? Projev byl pøednesen na demonstraci pøed Omlouvám se, ale u mì z tìch otázek brní pusa. Je jich opravdu hodnì, které jsem zde po- úøadem vlády 23.2.2005 loil a urèitì jsem na mnoho dalích zapomnìl. Je tìké pøedpokládat, e se odpovìdi na nae Jdeme do nelehkého boje. Ale zvítìzíme! V Tomá Vandas minulých dnech probìhla èeskými sdì- nout na nìkdìjí spory a zaèít spoleènì pralovacími prostøedky zpráva, e zástupci covat ku prospìchu Èeské republiky, naich pìti stran extrémní pravice podepsali prohlá- spoluobèanù a zachování historických tradic ení o spoleèné kandidatuøe v parlamentních naeho národa. Do konání parlamentních vovolbách 2006. Hysterické reakce a výkøiky o leb v roce 2006 zbývá nìco pøes patnáct mìrostoucím nebezpeèí extremissícù. Je to dostateènì dlouhá mu, rasismu a xenofobie ponedoba na vyprofilování spolechám bez komentáøe. Rád bych èného národního projektu, se zamìøil na tento významný pøedstavení ho veøejnosti a krok z pohledu Dìlnické strany, zahájení dùrazné a nezapadjednoho ze signatáøù vzniklé nutelné pøedvolební kampakoalice národních sil. Pøedenì. Je témìø jisté, e budeme vím chci zdùraznit, e ochota terèem médií, bude se hovospolupracovat a prosazovat øit o kandidujících neonacisspoleèné hodnoty je první krok tech ve snaze zastrait veøejna dlouhé cestì, která nás beznost. Jako prvotní úkol nás pochyby jetì èeká. Nebudeme vech vidím probudit spící Pøedseda DS Tomá Vandas si nalhávat, e sjednocovací nevolièe, kteøí pod vlivem proces je jednoduchou záleitostí. K jedno- polistopadového vývoje propadli do stavu mu stolu zasedli najednou lidé, kteøí si v mi- deziluze a skepse. Právì je musíme pøesvìdnulosti èasto nemohli pøijít na jméno. O to èit o tom, e nic není ztraceno, e se dá mnovíc je cennìjí, e projevili snahu zapome- hé zachránit. Chce to pouze sebrat poslední 6 POLNICE 03/2005 zbytky odhodlání a postavit se souèasné zlodìjské vládnì-parlamentní klice, která svojí nenaraností a zkorumpovaností pøivedla nai zemi do stavu totálního rozkladu. Do stavu, kdy ve spoleènosti hrají prim podvodníci, zlodìji, tuneláøi, homosexuálové a pøivandrovalci. Právì proto uvítáme v naich øadách vechny poctivé lidi, kteøí nám chtìjí v naem úsilí pomoci. Naopak odmítáme a rozlouèíme se nekompromisnì s tìmi, kdo mají máslo na hlavì. Ti co se zdiskreditovali tím, e kázali vodu a sami pili víno a ohlupovali dùvìøivé volièe, nemají u nás co pohledávat. Obnovené národní hnutí si musí získat dùvìru obèanù navzdory nenávistné mainerii provládních slouhù. A to nebude zrovna lehké. Nicménì vìøím, e spoleènì se nám to podaøí a zvítìzíme! Autor je pøedsedou Dìlnické strany Z Komuniké z jednání národnì orientovaných politických stran a hnutí ástupci zúèastnìných stran a hnutí, Republikáni Miroslava Sládka, Dìlnické strany, Národního sjednocení, Èeského hnutí za národní jednotu a Národní strany se na spoleèném jednání konaném dne 29. ledna 2005 usnesli na následujícím: 1) jsou rozhodnuti jít spoleènì do voleb v roce 2006 pod praporem a na kandidátce Národní strany 2) za tímto úèelem jsou rozhodnuti N vytvoøit Koordinaèní radu, která zpracuje spoleèný politický program a bude øídit volební kampaò 3) úèelem tohoto spoleèného postupu je hájit národní zájmy Èeské republiky na základì tradièních hodnot. V Praze dne 29. ledna 2005 Republikáni Miroslava Sládka: Zdenìk Krampera, Ljulin Christov Dìlnická strana: Tomá Vandas Národní sjednocení: Frantiek Èervenka, Jan Pavlovèín Èeské hnutí za národní jednotu: Jan Skácel, Jiøí oler Národní strana: Duan Kuèera, Pavel Sedláèek 5 dùvodù proè øíci NE! Evropské ústavì ávrh Smlouvy o zaloení Ústavy pro Evropu (dále jen ústava) pøipravil Konvent o budoucnosti EU, co byl orgán vytvoøený podle závìrù summitu EU z belgického Laekenu v prosinci 2001. Konvent pùsobil od 28. února 2002 do 10. èervence 2003. Jeho návrh byl následnì pøedloen k projednání na mezivládní konferenci státù EU. Po neúspìném pokusu o pøijetí na bruselském summitu EU v prosinci 2003 byl nakonec pozmìnìný návrh schválen na summitu 17.18. èervna 2004 v Dublinu a podepsán 29. øíjna 2004 v Øímì. Od tohoto data se v EU také rozbìhl dvouletý ratifikaèní proces. Ústava mùe vstoupit v platnost teprve po schválení ve vech 25 zemích EU. Ústava má pøes 300 stran a skládá se z preambule a ètyø èástí. První èást vymezuje hodnoty a cíle EU a zabývá se pravomocemi a postupy orgánù Unie. Druhou èást tvoøí Charta základních práv EU. Tøetí, nejobsáhlejí èást, pøináí výèet a obsah pùsobnosti konkrétních politik EU a ètvrtá èást obsahuje obecná a závìreèná ustanovení. Ústava je pøitom velmi problematický dokument, o jeho chybách se v médiích témìø nemluví. Tento leták na hlavní nedostatky struènì upozoròuje a zdùvodòuje, proè není správné tento dokument podpoøit. 1. K pøijetí evropské ústavy neexistoval mandát Konvent pøijal ústavu na základì vlastního rozhodnutí. Podle laekenské deklarace mìlo být pùvodnì cílem Konventu shrnutí celého stávajícího primárního (ústavního) práva EU pod jednu hlavièku, jeho zpøehlednìní a zjednoduení a zvýení stupnì demokracie, transparentnosti a efektivity v EU. O ústavním øeení mìl Konvent pøemýlet jen v dlouhodobé perspektivì nakonec vak rovnou ústavu sepsal. Zastoupení státù v Konventu bylo nerovné, kandidátské zemì nemohly podle laekenské deklarace blokovat jakýkoliv konsenzus, k nìmu se mohlo mezi èlenskými státy dospìt. Vnitøní mechanismy jednání Konventu nebyly demokratické, rozhodoval tzv. konsenzus a nikoliv demokratické hlasování. Dominantní postavení mìl na Konventu zejména jeho pøedseda Valéry Giscard dEstaign, jeho spolupracovníci a pøedsednictvo, èím prakticky dolo ke koncentraci moci pøi vzniku ústavy do malého okruhu lidí. 2. Evropská ústava je neúspìch Ústava navzdory mnoha ujitìním neshrnula stávající primární (ústavní) právo EU pod jednu hlavièku, nezpøehlednila jej a nezjednoduila. O to ménì pak pøiblíila EU obèanùm. Nesplnila tedy zadání z laekenské deklarace. Souèasné smluvní uspoøádání EU (Smlouva z Nice) je i navzdory vem svým nedostatkùm na kvalitativnì vyí úrovni a poskytuje pro ÈR a její obèany rovnoprávnìjí postavení v rámci EU. Ústava je pro laika velice sloitá. Ostatnì i vìtina expertù má s jejím ètením problém. Právnì jde o hybrid, který má sice vechny atributy mezinárodní smlouvy, ale tváøí se jako skuteèná ústava skuteèného státu. 3. Evropská ústava je cestou k evropskému státu Ústava principálnì mìní politický charakter i právní základ EU, definuje symboly EU jako jsou vlajka, hymna, heslo, mìna a státní svátek, zavádí funkce prezidenta a ministra zahranièí EU a zaruèuje, aby EU na mezinárodní scénì vystupovala de facto jako stát. EU získává ústavou mnohé atributy skuteèného státu napø. poprvé explicitnì definovanou právní subjektivitu vèetnì práva uzavírat jménem èlenských státù mezinárodní smlouvy a také výslovnou nadøazenost práva EU nad právem jednotlivých èlenských zemí. 4. Evropská ústava omezí suverenitu ÈR POLNICE 03/2005 Charta základních práv EU, která je souèástí ústavy, sice èlenské státy zavazuje pouze v rozsahu pùsobnosti spoleèných politik, nicménì její ustanovení mohou na základì rozsudkù Evropského soudního dvora pronikat do národních právních soustav èlenských státù. Prakticky to znamená, e tak mùe být z evropské úrovnì ovlivòováno pracovní, sociální, dùchodové a dalí zákonodárství v ÈR. Ústava nejen zavazuje èlenské státy aktivnì a bezvýhradnì podporovat spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku, ale ukládá jim zdret se vech aktù, které by byly s tímto cílem v rozporu. Pod záminkou boje proti organizovanému zloèinu a terorismu ústava zavádí monost omezení volného pohybu plateb a kapitálu, co je jedna ze základních svobod EU, a umoòuje i zásah do národních daòových soustav. Ztrácíme právo veta pøi budoucím rozhodování o struktuøe rozpoètu EU, co de facto znamená ztrátu monosti ovlivnit finanèní nároky Unie vùèi ÈR. Unie mùe podle ústavy i èásteènì ovlivòovat podobu trestních øádù jednotlivých èlenských zemí. 5. Pøijetí evropské ústavy je pro ÈR nevýhodné ÈR patøí v rámci EU mezi mení zemì a právì malým státùm ústava ubírá, zatímco velkým pøidává. Ústava mìní zpùsob hlasování v Radì EU v neprospìch malých státù, protoe poprvé v historii evropské integrace nahrazuje tzv. váené hlasy (doposud zvýhodòující malé zemì) populaèním principem (výhodným pro zemì lidnaté). Váha naich hlasù v Radì EU tak klesá skoro o více ne tøetinu oproti souèasnému stavu. Zároveò ústava nevratnì pøevádí dalí významné pravomoci z úrovnì národní na úroveò evropskou, kde se mohou stát pøedmìtem vìtinového hlasování v Radì EU. Kombinace tìchto dvou faktorù (sníení naí hlasovací váhy v Radì EU + zvýení poètu oblastí, o nich se mùe v EU hlasovat vìtinovì) zhoruje nae 7 postavení v EU oproti stávajícímu stavu. Navíc ústava umoòuje pokraèovat v dalím nevratném pøevodu národních pravomocí na evropskou úroveò. V pøípadì pøijetí ústavy se tedy bude o èím dál vìtím poètu otázek rozhodovat v Bruselu a nikoliv v ÈR. ZÁVÌR Pokud bude ústava pøijata, pak jde o dalí krok na cestì k evropskému superstátu se spoleènou zahranièní, bezpeènostní, mìnovou a perspektivnì také daòovou politikou. To bude znamenat dalí postupné vyprazdòování pravomocí národních orgánù a omezování státní suverenity. Konstrukce EU je navíc nastavena tak, aby takový pøesun pravomocí a posilování komunitární úrovnì EU byly výhodné pøedevím pro velké zemì. Proto také napø. nìmecký kancléø Schröder mohl prohlásit: Èas, kdy mìlo smysl, aby jednotlivé národní státy mìly své vlastní daòové a sociální politiky, je definitivnì pryè. Musíme u koneènì pohøbít chybné ideje o národní suverenitì v zahranièní a obranné politice. Národní identita se za chvíli stejnì sama ukáe jako pouhý výplod nìèí fantazie. Opak je pravdou. Je tøeba zachovat základní zejména daòové, ale také zahraniènì politické pravomoci na úrovni národního státu. EU je tøeba pøemìnit na prunou, otevøenou, pøizpùsobivou a v pøípadì potøeby vícerychlostní strukturu, která bude sdruovat státy v rùzných stupních vzájemné spolupráce a integrace podle jejich potøeb. Takovému vývoji EU centralizující ústava nenapomáhá. Její neschválení proto nebude ani ádnou katastrofou, ani nebude znamenat konec evropské integrace. EU by v takovém pøípadì fungovala podle dosavadní smluvní základny a otevøel by se prostor pro hledání nových øeení evropské architektury, která bude lépe odpovídat výzvám 21. století. Plný text evropské ústavy naleznete na: www.ods.cz/docs/dokumenty/evropskaustav a.pdf Webové adresy s jinými informacemi o EU, ne na které jste zvyklí: www.brugesgroup.com; www.europeanfoundation.org; www.teameurope.info 5 dùvodù proti euroústavì superstátu, protoe principiálnì mìní politický i právní charakter dosavadní EU. Definuje symboly EU, jako jsou vlajka, hymna, heslo, mìna, "státní svátek" a zavádí funkce "prezidenta" a "ministra zahranièních vìcí" a dává EU monost vystupovat na mezinárodní scénì de facto jako stát. Unie získává euroústavou poprvé výslovnì právní subjektivitu vèetnì práva uzavírat jménem èlenských státù mezinárodní smlouvy a také výslovnou nadøazenost práva EU nad právem èlenských státù. 4) Euroústava omezuje suverenitu ÈR. K tomu dochází tím, e nìkteré kompetence, které dosud má Èeská republika, budou pøevedeny do kompetence Evropské unie a ty kompetence, které ji Evropská unie má, budou pøevedeny a na malé výjimky z dosavadního rozhodování konsenzem do rozhodování vìtinového. Èeské instituce tedy budou rozhodovat o stále se zmenujícím objemu záleitostí a na evropské úrovni nebude mít èeská politická reprezentace monost zabránit opatøením, která budou v rozporu s èeskými zájmy. Budeme prostì pøehlasováni a stejnì budeme muset pøísluné opatøení zavést a plnit. 5) Pøijetí euroústavy je nevýhodné. Váha Èeské republiky v rozhodovacím procesu se oproti souèasnému uspoøádání sniuje o více ne tøetinu. To spoleènì s pøevodem významných kompetencí do Bruselu fakticky znemoní èeským institucím provádìt jakoukoliv samostatnou politiku, která by mohla pøivést ÈR k západoevropské úrovni prosperity. Rozhodování poslancù ODS v Evropském parlamentu bylo zaloeno na dùkladném studiu a analýzách návrhu euroústavy, které vypracovali nezávislí experti. Evropský parlament schválil 500 hlasy pro rezoluci, kterou podpoøil pøijetí euroústavy. Proti se vyslovilo 137 a 40 se zdrelo hlasování. Poslanci ODS hlasovali proti pøijetí, a tím i proti samému textu euroústavy. Toto hlasování vak nemá ádný praktický význam, protoe ratifikace dokumentu je v odpovìdnosti národních parlamentù. Pro negativní hlasování o euroústavì jsme mìli následující dùvody: 1) Návrh euroústavy byl vytvoøen v nezvoleném Konventu, který nemìl skuteèný mandát ani od volièù, ani od evropských institucí. Zastoupení státù v Konventu bylo nerovné. Kandidátské státy, mezi které tehdy jetì patøila i Èeská republika, nemìly právo výsledný text jakkoliv ovlivnit. Vnitøní mechanismy jednání Konventu nebyly demokratické, rozhodoval tzv. "konsenzus", který definoval dle svého uváení pøedseda Konventu Valéry Giscard d'Estaing a okruh nìkolika málo lidí okolo nìho. 2) Euroústava navzdory mnoha ujitìním neshrnula primární právo EU pod jednu hlavièku, nezpøehlednila je a nezjednoduila. Euroústava tedy unii nepøiblíila k obèanùm, jak ádala Laekenská deklarace. Text je velmi komplikovaný i pro experty. Právnì se jedná o hybrid, který má sice vechny Tento text vydal klub poslancù Obèanské atributy mezinárodní smlouvy, ale tváøí se demokratické strany v Evropském parlamentu. jako skuteèná ústava skuteèného státu. Redigovali: Jan Zahradil, pøedseda klubu 3) Euroústava je cestou k evropskému poslancù ODS v EP, a Hynek Fajmon, poslanec EP. Prohláení Akce Národní Obnovy 1/05 K K projednávání zákona o registrovaném partnerství chystané novelizaci zákona o rodinì, v jeho rámci má být prohláeno za legální formu souití tzv. registrované partnerství osob tého pohlaví, vydává A.N.O. toto zásadní prohláení: Vyzýváme poslance PSP, aby hlasovali proti tomuto návrhu. K tak jednoznaènému stanovisku nejsme motivováni snahou diskriminovat obèany jiné ne heterosexuální pohlavní orientace. Jsme pøesvìdèeni, e jejich obèanská a lidská práva nejsou v naí republice ani v nejmením polapána, homosexuálové mohou zastávat a také zastávají vechna zamìstnání vèetnì vedoucích funkcí. Jako vìøící køesané povaujeme homosexuální formu souití za høích a protipøirozené jednání, zároveò ale, se staví8 me proti jakémukoliv pokusu kvalifikovat dobrovolný homosexuální pohlavní styk dvou dospìlých osob jako trestnou èinnost. Nedomníváme se pøitom, e by právì toto homosexuálùm v naí zemi a kdekoliv jinde v Evropì hrozilo. Nebezpeèí pøichází právì z opaèné strany. Postavit homosexuální formu souití, praktikovanou podle údajù nejrùznìjích homosexuálních organizací pouhými 4 procenty lidí (a to jetì mnoho odborníkù pokládá toto èíslo za vysoce nadsazené), na stejnou rovinu s øádným heterosexuálním manelstvím, znamená poskytnout jisté nepatrné meninì obyvatelstva nadmìrná a zároveò i nemravná privilegia. Dìjiny naí vlasti, jako i dìjiny Evropy a také historie vech civilizací, které se pozitivnì za- POLNICE 03/2005 psaly do vývoje lidstva, nabízejí øadu dùkazù, e jedinì forma monogamního heterosexuálního manelství a rodiny z nìho vzelé je zpùsobilá vést zemì a státy k vyímu civilizaènímu a mravnímu pokroku. Je dostateènì prokázáno, e pouze harmonická rodina jako základní buòka spoleènosti, v ní otec i matka mají svou nezastupitelnou funkci, mùe nejen plodit dìti, ale poskytnout jim i dostateènou fyzickou i citovou ochranu. Toho homosexuální pár, by by i adoptoval dìti, není schopen. Dva mui nikdy nemohou nahradit chybì- jící matku tak jako dvì eny chybìjícího otce. Je tøeba také poukázat na podstatnì vìtí promiskuitu homosexuálních ne heterosexuálních párù, jejich rozchody a navazování nových vztahù, co se dìje u homosexuálù mnohem èastìji ne u heterosexuálù. Jaké dùsledky by toto mìlo na pøípadnì adoptované dìti, je hrozné domyslet. Legalizace tzv. registrovaného partnerství osob stejného pohlaví vak podle naeho názoru uvádí v morálním ohledu do chodu nebezpeènou lavinu. Kdo zaruèí, e po homosexuálech se o tatá svoje údajná práva nepøihlásí pedofilové, promiskuitní polygamisté, pøípadnì zoofilové a dalí úchylkáøi? Jaká právní argumentace zabrání, aby také oni nevyvinuli legislativní tlak na zrovnoprávnìní svých vztahù s øádným heterosexuálním manelstvím? To by ovem znamenalo definitivní rozpad rodiny a veho pozinizace, disponující obrovskými finanèními tivního, co ona v prùbìhu historie pøinesla ve prostøedky, usilují na celosvìtové úrovni nikoli prospìch civilizace. Vlivné homosexuální orga- o svoji emancipaci a odstranìní diskriminace, je ve skuteènosti neexistuje, nýbr o vnucení své formy souití, která je silnì meninová, ostatním. V zemích, kde bylo tzv. registrované partnerství, pøípadnì manelství homosexuálù uzákonìno, jsou u v základních kolách áci seznamováni s tím, e jde o alternativní formu sexuální orientace, kterou si prý mohou svobodnì zvolit, jedná se tedy o nabádání k homosexualismu. Jen naivka se mùe domnívat, e k tomu nedojde po legalizaci tzv. registrovaného partnerství také u nás. Proto naléhavì vyzýváme nae poslance: Zastavte tuto hrùzu, dokud je jetì èas. Vechny sluné obèany, pro nì je rodina posvátnou hodnotou, pak vyzýváme: Pite svým poslancùm, vyviòte na nì tlak, aby hlasovali proti této novele zákona. Za A.N.O. PhDr. Radomír Malý, mluvèí Mýtus homocaustu T ento rok si pøipomínáme konec jedné z nejstranìjích válek v dìjinách lidstva. Je mnoho tìch, kteøí parazitují na jejích obìtech a zneuívají mrtvé ke svým utilitárním zájmùm a partikulárním cílùm. Jednou z nejotrlejích skupin je globální hnutí sodomitù, které se snaí revidovat nedávnou historii a vzbudit laciný soucit televizních voyeurù. Doktorka Judith A. Reismanová, která se spolu se svým kolegou Edwardem W. Eichelem proslavila knihou Kinsey, Sex and Fraud (Kinsey, sex a podvod), v ní odhalila podvody homosexuálního pedofila Alfreda C. Kinseye bìhem jeho výzkumù lidské sexuality[1], se ve své (pokud vím dosud nepublikované) studii vìnuje také zneuívání obìtí holocaustu homosexuály. Vychází z rozboru inzerátù v èasopise The Advocate (Obhájce) a poukazuje na (pøinejmením) historickou ignoranci homosexuálních aktivistù. Reismanová píe: »The Advocate ze dne 4. kvìtna 1993 pøedstavil homosexuály jako obìti nacistické perzekuce, stejné, ne-li horí, ne ta, která se týkala idù za II. svìtové války. Bìhem let zaèal poèet podobných èlánkù v The Advocate vzrùstat, docházelo také k stále èastìjímu pouívání rùového trojúhelníku jako symbolu nacistického vìznìní. Na stranì 8 zmínìného èísla je fotografie ekové kníky s rùovým trojúhelníkem uprostøed. V komentáøi se uvádí: Rùová dává nový ivot pojmu ekový aktivismus. Organizace The Bethesda, Md., øídí tisk a distribuci osobních ekù ozdobených rùovým trojúhelníkem tedy gay mìny. Mluvèí skupiny, Michael Muller, øíká: Vypisujeme eky kadý den, abychom zaplatili úèty, nakoupili potraviny atd. Jak mùeme lépe ukázat moc a finanèní sílu naeho hnutí? Martin R. Èejka Na stranì 5 stejného èísla èasopisu The Advocate uvádí Dr. Klaus Miller, homosexuální badatel Muzea pamìti holocaustu ve Washingtonu D.C. (který také pøednáí na Amsterodamské univerzitì), v rubrice Úhel pohledu námitky proti zneuívání nacistického holocaustu hnutím homosexuálù a pøekrucování údajù o pronásledování homosexuálù za Hitlerovy vlády. Vìdecké pøedsudky mají tuhý koøínek. Teprve tøi roky po publikování naí knihy Kinsey, Sex and Fraud byla koneènì média ochotna pohøbít mýtus o 10% gayù, jeho otcem byl v roce 1948 Alfred Kinsey. Nejnovìjí výzkum sexuality (Batelle) potvrzuje døívìjí anglická a francouzská zjitìní, e nanejvý 1% muù je exkluzivnì homosexuálních. Pochopitelnì, nìkteøí lidé tuto dobrou zprávu jetì neslyeli. Populární novinový komiksový strip nedávno trval na tom, e 10% naí mládee jsou gayové, zatímco skupina Lesbických veteránek a gay veteránù (Lesbian and Gay Veterans) se neúspìnì snaila protestovat proti údajnému masovému pronásledování homosexuálù za Hitlera tím, e na 10% náhrobkù na arlingtonském høbitovì umístili 25 000 rùových trojúhelníkù. Ovem, i kdy jeden z takovýchto pøedsudkù zabijete, dalí vyraí na jeho místo. Nedávno jsme se tedy mohli doèíst, e nové Muzeum holocaustu ve Washingtonu D.C. legitimizovalo tvrzení vùdcù hnutí za práva gayù, e nacisté pøedurèili homosexuály, stejnì jako idy, k hromadnému pronásledování. Tento mýtus se rozrostl jako plevel, a se z nìj stal jeden z nejvìtích podvodù naí doby. Historik Steven Katz z Cornellu (The Holocaust and Genocide Studies) vidí pùvod pohádky o nacistickém pronásledování ho- POLNICE 03/2005 mosexuálù ve høe Bent (1979), v ní dramatik nechá jednu z hlavních postav pøeít díky tomu, e vyobchoduje rùovou náivku urèenou homosexuálùm za lutou Davidovu hvìzdu Jiní historici, jako Shirer (Vzestup a pád Tøetí øíe) nebo Mello (Dìjiny SS, 19231945), zdokumentovali stìejní roli homosexuálù pøi nástupu Hitlera a poráce starého konzervativního pruského vojenství. Nìmecká armáda nesmìla podle Versailleské smlouvy mít více ne 100 000 muù. Hitlerùv starý (homosexuální) kamarád Ernst Roehm pøesto zformoval, vybral a vycvièil Úderné oddíly (tzv. Hnìdé koile), paramilitární sílu, z ní vzely jednotky SS. Nìkteøí popisují podivné praktiky pøi výcviku zvlátních jednotek SS zejména zmiòují, e se rekruti museli navzájem bìhem sprchování mydlit, údajnì proto, aby tak utuili spoleènou vzájemnost. Na stejnou notu Shirer píe: pasáci, vrazi, homosexuálové ( ) lidé nepøirozených sexuálních sklonù se sdruovali kolem Hitlera. Homosexuálové øídili Pìchotní kolu a Úderné oddíly. Oddíly získaly v nacistickém hnutí takovou moc, e Hitlerovi nejblií rádci jej zaèali upozoròovat na nebezpeèí protisíly, kterou reprezentoval Roehm a jeho homosexuální kádr. Proto Hitler v èervnu 1934, i kdy neochotnì, vyslal oddíl, aby Roehma a jeho nejblií spolupracovníky zatkli. V jejich honosné ubytovnì nali hojnost homosexuálního pøísluenství a dva nahé chlapce. Polský odbojáø Kazimierz Moczarski uvádí, e po èistce a Roehmovì popravì (která byla, z dùvodu Hitlerovy slabosti pro Roehma, oddalována) homosexuálové zùstali èleny strany ( ) dostávalo se jim povýení ( ) a ochrany od vrchních nacistických 9 mocipánù, slouili ve válce a ve vìznicích. Existují dùkazy, e v jednom muském koncentraèním táboøe byli vìzòové nuceni bavit stráe poniujícím stykem. Elie Wiesel v Noci píe: Dùstojníci projevovali zájem o (...) chlapce staré deset, dvanáct let (...) mezi tamními homosexuály probíhal znaèný obchod s dìtmi. Historická fakta nepotvrzují teorii o muèednictví homosexuálù. Právì naopak, v èervnu 1935, dva roky po Hitlerovì vítìzství, bylo z nìmeckého trestního práva u popisu homosexuality smazáno slovo nepøirozené. Katz dokládá, e bez Himmlerova výslovného svolení nemohli být homosexuální herci a umìlci uvìznìni, a to i tehdy, kdy byli opakovanì zatèeni za homosexuální styk. Himmler opìt v roce 1940 zopakoval, e uvìznìni by mìli být pouze homosexuální mnohonásobní provinilci, zatímco záruka jejich abstinence by mìla pramenit z jejich svobody. Ve svìtle takovýchto dùkazù se mnoí dalí a dalí otázky. ádný nacistický zákon nepostihoval nepraktikující homosexuály. ádné homogheto nebylo zpustoeno a vymazáno z povrchu zemì, jejich populace nebyla odvleèena do plynu na rozdíl od esti milionù idù, kteøí ztratili svá obèanská práva, zamìstnání, vzdìlání a ivoty. Výmarská kabaretová republika byla ve skuteènosti útoèitìm veho moného druhu dekadence. Drogy, láznì pro homosexuály a homosexuální i správná pornografie otupily vyèerpané Berlíòany, zatímco v homosexuálních, bisexuálních a transvestických noèních klubech byly bìnì pøedstavovány pohlavní styky, sadistická vystoupení a celá kála prostopáné zábavy. Homosexuál a sexuální odborník vy- hnanný z Nìmecka, Magnus Hirschfeld, cituje Himmlera, e v roce 1933 slouilo 2 milionùm èlenùm homosexuálních organizací 20 000 chlapcù prostitutù. Z 2 milionù homosexuálù zemøelo v koncentraèních táborech kolem 6 000. Ze záznamù vyplývá, e vìtina mrtvých byli politiètí nepøátelé homosexuální marxisté, roehmerovci a podobnì. Pokud tedy Hitler zabil jen 6 000 homosexuálù, pak miliony jejich kamarádù mu slouily. Skuteèné Hitlerovy obìti? 85% evropských idù, 23,5% Cikánù, 10% Polákù, 12% Ukrajincù, 13% Bìlorusù a desítky tisíc dalích spravedlivých pohanù a jejich rodin byly umuèeny a zplynovány. Radikální homosexuálové vydobývají z kostí milionù zavradìných idovských muù, en a dìtí svùj statut obìtí nacismu. Dìjiny pravý prùvodce k budoucnosti ale nesmí být fabulovány tak, aby slouily zájmùm moderní gay militantní tøídy... Poslední homoelegantní poèin na památku obìtí holocaustu a jeho inzerce v The Advocate upozoròuje na novou elegantní øadu gay výrobkù. Èasopis oviálnì píe: osobní (rùové) eky ozdobené rùovým trojúhelníkem tedy gay mìna. Obávám se vak, e mýtus o gay holocaustu se v naí zemi rozíøí stejnì jako pøedsudek o 10%. Pokud je holocaust zneuíván jako dramatická metafora ve slubách gay mìny, pak z toho vyplývá, e se 1-2% spoleènosti snaí strategicky pøemìnit Ameriku ke svému obrazu a nestydí se vykopávat mìnu holocaustu z hrobù obìtí a pouít ji k zostuzení a podrobení svých oponentù.« Dr. Judith A. Reismanová s jistou smutnou ironií vystihla taktiku a jeden z nejemotivnìjích reklamních trikù homosexuálù. Nìkterá její historická tvrzení nemusí být pøesná, pøesto nic neumenují na základní informaèní hodnotì pøíspìvku, který chce poukázat na zvrhlé zpùsoby pojednávané nátlakové skupiny. V USA vydala organizace National Gay and Lesbian Task Force (Národní síla za gay a lesbickou vìc) Akèní návod: Boj s pravicí (Pochod na Washington) a na území nìkterých státù ji operují oddíly tak zvaných Bigot Busters (Potíraèi bigotù), které napadají køesanské aktivisty i jiné stoupence pøirozeného øádu, bojující za zdravou spoleènost. Zdá se, e Ernst Roehmer má i dnes øadu tajných ctitelù, kteøí moná nevìdomì navazují na jeho rùový (respektive hnìdý) odkaz. Kadopádnì radikální organizace homosexuálù lze povaovat za hnutí smìøující k potlaèení práv a svobod obèanù a podle toho by se s nimi mìlo nakládat. Ji zmínìný Dr. Klaus Miller z Muzea holocaustu sebekriticky namíøil do svých vlastních øad následující slova: Na koho vzpomínáme? Na milion mrtvých gayù a lesbièek, jak tvrdí nìkteré gay skupiny a badatelé? I kdy velká èísla vzbuzují velké emoce, zde pouze svìdèí o znepokojivých postojích v naí komunitì. [1] Mezi jinými dokázala, e vzorek, z nìho vzeel závìr ohlednì 10% zastoupení homosexuálù ve spoleènosti, byl nereprezentativní (podstatná èást zkoumaných byli vìzòové a pacienti psychiatrických zaøízení), a dále poukázala na otøesný fakt, e bìhem pokusù docházelo k sexuálnímu zneuívání dìtí ve vìku od 5 mìsícù do 14 let. Pøesto dodnes ameriètí tzv. gayové mávají 10% praporem a dovolávají se odkazu jejich Mojíe - Kinseye. www.natia.cz Pøedstupeò svìtovlády 50. setkání bilderbergské skupiny 3. 6. èervna 2004 ve Strese u Lago Maggiore. Ze zasedání v Bilderbergu v roce 1954 L etoní konference bilderbergské skupiny skonèila ve Strese 6.èervna. Jak se dalo oèekávat, velké nìmecky vydávané deníky se o ní nezmínily, pøinejmením nebylo mono zjistit, e by tomu bylo jinak. A to bez ohledu na to, e na ní bylo i v tomto roce pøítomno mnoho vlivných pøedstavitelù sdìlovacích prostøedkù, zejména Mathias D. Nass z deníku Die Zeit, Martin H. Wolf z londýnských Financial Times, Donald E. Graham z Washington Post, Gianni 10 Riotta z Corriere della Serra a Hasan Cemal z tureckých novin Milliyet Newspaper. Pøi tom se ovem na internetu objevilo, e letos pøinesly sdìlovací prostøedky v Italii, Francii, Anglii a Holandsku zprávy o této konferenci. Úèastnil se jí rovnì Juan Luis Cebrian jako zástupce ve Vídni sídlícího Mezinárodního tiskového institutu (International Press Institute). Zpráva tohoto institutu za rok 2002 konstatovala støizlivì, co bylo o to otøesnìjí , e v tom roce se pokouela øada národních vlád bezpøíkladným zpùsobem pøímo zasahovat do toku informací, potlaèovat svobodu tisku a e novináøi se stali obìtmi nájemných vrad. Na tomto stavu se dosud nic nezmìnilo. Mìli bychom se oprávnìnì domnívat, e pøinejmením tento vídeòský institut se postará o to, aby byla uèinìna pøítr utajování bilderbergských konferencí a veøejnost byla informována o úmluvách, je tam mohly být pøijaty. Leè nestalo se tak. V mých oèích se stává vìrohodnost Mezinárodního tiskového institutu pouhou fasádou. POLNICE 03/2005 Mlèením zavázaní úèastníci bilderbergských konferencí je oznaèují, pokud se o nich vùbec vyjadøují, za soukromá setkání, co, pokud jde o míru pravdivosti, pøiblinì odpovídá tvrzení, e návrh ústavy EU pøináí obèanùm více pøímé demokracie. Pokud jde o informace o poslední konferenci, které se k nám dostaly, vdìèíme za nì hlavnì internetovým stránkám Tonyho Goslinga z Anglie a Jamese P. Tuckera z American Free Press. Letoními tématy byly jak se zdá, vztahy mezi EU a USA, Irák, Blízký východ a NATO. Podle Richarda Greavese byla s velkou pravdìpodobností tématem, léta se vlekoucí otázka centralizace moci, na ní se nyní urychlenì pracuje. To lze s velkou pravdìpodobností pøipsat dohodì, jí bylo na konferenci dosaeno. Touto mocí se nedá rozumìt nic víc, ne nový svìtový poøádek, který je nám stále nabízen a který je jen jiným oznaèením pro svìtovládu. Bilderbergové pøicházejí ze vech oborù, vèetnì zpravodajských slueb a vysokých financí. Od samého poèátku se usilovalo o to, aby by- ly k úèasti získávány ty osoby, které se budou dostávalo je bruselské ústøedí tohoto hnutí od pozdìji dostávat ve svých zeAmerického komitétu pro sjednomích do pièkových pozic, jako cenou Evropu, zaloeného v roce napø. Blair, Clinton, Solana, Bo1949. Jeho místopøedsedou byl øelkenstein, Trichet, lord Roberditel CIA Allan Dulles. Americká tson, pøedseda evropského parvláda, zvlátì CIA a ministerstvo lamentu Pat Cox a nyní opìt zahranièí (státní department) hrály Jaap G. de Hoop Scheffer. Také tak ve vytváøení nadnárodnì sjedKohl a Schröder jsou oznaèovánocené Evropy klíèovou úlohu. Hotel Bilderberg ni za bilderbergy. Nikoliv náhoMálo je také známa skuteènost, e dou se bilderbergských setkání stále znovu americká vláda podporovala enormními sumami úèastní komisaøi EU jako na pø. Günther Ver- italskou zednáøskou lói Propaganda Due (P2), heugen, který má nyní vypracovat komunikaè- v Italii posléze zakázanou. ní strategii , je má pøipravit v zemích EU veøejné mínìní na plánované pøistoupení Turecka k ANI TROCHU DEMOKRATISMU EU. V této souvislosti je tøeba poznamenat, e Bilderberg Giovanni Agnelli, prezident konEvropská unie pøiznala na nátlak Spojených Stá- cernu Fiat se nechal slyet: Naím cílem je evtù v roce 1999 v Helsinkách Turecku statut ropská integrace. A pokud selou politikové, buuchazeèe o èlenství. deme úspìní my prùmyslníci. Jsou k tomu na nejlepí cestì, protoe vliv mezinárodních konVÁLKY ZA ÚÈELEM ZNIÈENÍ cernù stále roste. První pøedseda bilderbergù princ Bernhard Holandský 2) pøiznal, e je tìNÁRODNÍCH SUVERENIT. Destrukce národní suverenity státù, co se ké pøevychovat národy vyrostlé v nacionalizmu, ve skuteènosti rovná pøenesení jejich moci na aby si zvykly na ideu, e mají svou suverenitu hrstku nadnárodních nevolených organizací, je postoupit nadnárodním organizacím. Nemìli nejsou nikomu odpovìdné, neznamená nic jiné- bychom pøehlédnout, e v tìchto slovech není ho, ne pøedstupeò svìtovlády. Christoper ani trochu demokratismu. Nikterak se princ BerBooker a Richard North v recenzi knihy Johna nhard netajil ani tím, e hlavním cílem bilderLaughlanda The Great Deception. The Secret bergù je dosadit pomocí OSN k moci svìtovou History of the European Union, uveøejnìné v vládu a globální armádu. Bilderbergové sice nedisponují ádnou výanglickém Spectatoru dne 29.11.2003, napsali, e válka v Kosovu byla vedena výslovnì proto, konnou mocí, mají vak na to, aby byla znièena suverenita jugoslavského státu, aby bylo postaráno o protoe její znièení tvoøí základní kámen nasto- koordinování jejich zájmù, lení nového mezinárodního systému. John Whit- které samozøejmì nejsou zájley ve své zprávì o bilderbergském setkání z my obèanù. Mají mocné nákvìtna 1998 ve skotském Ayrshiru ukázal, jaké rodní a nadnárodní nástroje, mechanismy zvaovali bilderbergové u v roce kterými obejdou národní par1996, aby rozpoutali válku v Kosovu. Vùdèí ju- lamenty. V souvislosti s tím, goslavské osobnosti také èinily bilderbergy od- co je oznaèováno jako obchápovìdnými za tuto válku, je vedla k pádu Slo- zení parlamentù, je tøeba pøibodana Miloevièe. (Viz Jonathan Duffy BBC pomenout, e ta èást návrhu Ústavy EU, je je rozhodující News Online*). Günter Jak píe Conrad C. Stein, 1) prosazoval pro sloení moci, není dílem Verheugen mylenku federální unie spojených sousedících pracovních skupin Konventu, evropských státù a jejich zøeknutí se èásti jejich nýbr byla nadiktována Giscardem d´Estaing a suverenity, ji dávno sám iniciátor vzniku bi- jím ovládaným pøedsednictvem Konventu. Polderbergské skupiny polský jezuita Joseph Re- zoruhodné je té oznaèení, které je pøipojeno ke tinger (1888-1960). (Nelo ovem o Poláka, ale jménu èlena holandského parlamentu Berta o polského Nìmce, který tìce nesl obnovení Koenderse, úèastníka letoní konference bilderPolska, co znamenalo pro nìmeckou Øíi a Pa- bergù: prezident parlamentní sítì Svìtové banngermány nepøíjemnou ztrátu polských území ky. Zmínku o takové síti jsem zatím nikde nepùvodnì pøi dìlení Polska pøipojených k Prusku. nala. Vyvolává to otázku, zda tato sí nemá spo(Retingerovy projekty byly u tenkrát nástro- lupracovat s Výborem 133, aby mohl být vytvojem, kterým by bylo mono revidovat ve pros- øen dalí nástroj lobování ve Svìtové bance. Výpìch Nìmecka výsledky první svìtové války a bor 133 upravuje pravomoci èlenských státù EU vznik národních státù ve støední a východní Ev- pøi jednáních o obchodních otázkách. Usadili se ropì. Pozn. pøekladatele ). Po druhé svìtové v nìm zmocnìnci transkontinentálních spoleèválce byl Retinger generálním sekretáøem ností a nepodléhá ádné kontrole. Ve statutech a Evropské ligy pro evropskou spolupráci, z ní smlouvách EU není toti nic o tom, co by bránipak vzelo Evropské hnutí. (Nyní pùsobící i u lo Výboru 133, aby dostal zájmy nejdùleitìjích nadnárodních spoleèností a evropských finás.-Pozn. pøekladatele) Bookerovi a Northovi vdìèíme také za nanèních kruhù pøed kadým novým kolem jedupozornìní, e v létech 1949 a 1960 byly dvì nání, pod jeden klobouk. 3). Pochybuji, e o tøetiny finanèních prostøedkù, je mìlo Evrop- tomto Výboru 133 vìtina èlenù Evropského ské hnutí k dispozici, poskytnuty od CIA. Dalí parlamentu vùbec nìco ví. Zøejmì také jen velipøíspìvky Evropskému hnutí pocházely z tajné ce málo z nich o konferencích bilderbergù vùbec pokladny amerického ministerstva zahranièí a ví. POLNICE 03/2005 CO POTØEBUJEME JE JEDNA POØÁDNÌ VELKÁ KRIZE David Rockefeller, který byl i tentokrát jako obvykle pøítomen konferenci bilderbergù ve Strese, prohlásil u v roce 1994 v hospodáøském výboru Spojených národù : Stojíme na prahu svìtového pøelomu. Aby národy pøijaly nový svìtový poøádek, nepotøebujeme nic jiného ne jak se patøí velkou krizi. Jak se takové krize rozpoutávají, mohlo by být kadému od jisté doby jasné. David Rockefeller pronesl na konferenci bilderbergù v Baden-Badenu v èervnu 1991 tato dalí velice výmluvná a co do arogance nepøekonatelná slova: Jsme vdìèni èasopisùm Washington Post, New York Times, Time Magazine a jiným velkým èasopisùm, jejich øeditelé se témìø ètyøicet let zúèastòovali naich setkání, e dodrovali svùj slib mlèenlivosti. Bylo by toti nemoné, abychom svùj svìtový plán rozvíjeli, kdybychom byli po celá ta léta vystaveni svìtlu veøejnosti. Za tu dobu svìt pokroèil ve vývoji a je pøipraven vyjít svìtové vládì vstøíc. Nadnárodní suverenitì intelektuální elity a svìtových bankéøù je jistì dobré dát pøednost pøed sebeurèením národù. EVROPSKÁ UNIE A SPOJENÉ STÁTY SPOLEÈNÌ PRO NOVÝ SVÌTOVÝ POØÁDEK Øeèi nìmeckého ministra zahranièí Joschky Fischera, pronesené v listopadu 2002 v Princetonu, je tøeba rozumìt takto: Fischer nabídl americké vládì rovnoprávné partnerství, aby Nìmecko a USA spoleènì vyhrály boj o novou svìtovládu. Tento nový svìtový poøádek odstraní nedostatky dosavadního mezinárodního uspoøádání a prosadí pozitivní globalizaci. Musejí pøi tom být pouity vechny prostøedky, co znamená, e násilné váleèné akce vylouèeny nejsou. Jde naopak o to, aby vojenský potenciál Evropy byl posílen. Nìmecko a EU by mìly proto podle Fischera dát své politice jako základ pojem rozíøené bezpeènosti. Celá tato zásadní Fischerova øeè je proniknuta oznamováním pøipravenosti jednat vojenskými prostøedky. Podle mého mínìní není nièím jiným, ne výrazem naprostého podøízení EU cílùm hegemoniální moci Spojených státù amerických. Je známo, e Fischer usiluje o funkci ministra zahranièí EU, a tu si musí vyslouit. International Herald Tribune ze dne 14. kvìtna 2004 necitoval nadarmo tato Fischerova slova: We need the United States, we need the moral leadership of the United States,. (Potøebujeme USA, potøebujeme morální vedení USA.) V mých oèích u nemohl Fischer klesnout hloubìji. Berlínem poehnaná ustanovení návrhu Ústavy EU, zavazující vechny èleny EU, aby zvyovaly rozpoèty na zbrojení, do této politiky zcela zapadají. To vechno pro mír, který èeká obèany Evropské unie. 11 ZPOCHYBNIT AMERIÈANÜM JEJICH HEGEMONII ? Víc ne na pováenou je pøedstava nìmecké zahranièní politiky, která by se pokusila vyuít útoèné války v Iráku k nastolení nového poøádku v celé oblasti. Ve strategické studii Nový poøádek v Iráku v duchu evropských principù je poadováno postupné pøekonání dosavadních politických pomìrù a rychlé odbourání nynìjích hranic. Krátce pøed zapoèetím války v Iráku prohlásil øeditel Centra pro aplikování politického výzkumu a èlen Bertelsmannovy nadace Werner Weidenfeld, e nadela pøíleitost zpochybnit Amerièanùm jejich hegemonii a e EU, tato vznikající svìtová mocnost, musí tuto pøíleitost vyuít.4) Vojenská poráka irácké vlády a okupace Iráku byly zøejmì mlèky pøedpokládány. To rovnì ukazuje, jak malou dùleitost pro rozhodování pøikládají tyto úvahy obèanùm, a u jde o obyvatele Iráku nebo obyvatele EU. Jak se zdá, je v tìchto úvahách váha obèanù nulová. Navíc je nový poøádek, který byl vnucen Balkánu, poadován také pro Asii a Afriku. e je mono jetì po dvou svìtových válkách vyslovit takové naprosté nehoráznosti, je neuvìøitelné. Ostatnì o válce v Iráku byla øeè u v kvìtnu 2002 na konferenci bilderbergù v Chantilly v americké Virginii. Úèastnil se jí i Donald Rumsfeld. Na jednom z prvních míst programu byl bod o tom, jak by se dala vyuít válka proti terorismu k tomu, aby bilderbergská kontrola svìta bez hranic mohla být posílena a zároveò, aby bylo mono dosahovat enormních ziskù. A také k tomu, aby se pokroèilo v uskuteèòování starého cíle, který propagoval u princ Bernhard Holandský, toti aby se stalo NATO formálnì stálou armádou OSN. Dalími body programu byly: · otázka monosti uloit svìtu daò ve prospìch OSN · dosaení globální kontroly soukromého vlastnìní zbraní · ekonomické spoleèenství Free Trade Area of the Americas, které mìlo být prezentováno jako nezbytný krok k odvrácení budoucích útokù. James P. Tucker z American Free Press oznaèuje bilderbergy za pány loutek, za loutkoherce, kteøí ovládají Mezinárodní mìnový fond, Svìtovou banku, skupinu G8, NATO, OSN, Spojené státy americké i Evropskou unii. (http://www.bilderberg.org/2002.htm) Zatímco v roce 2001 se dostávalo prezidentu Bushovi velkého uznání za jeho propagaci oblasti volného obchodu Amerik (Free Trade Area of Americas), projevovali vichni ùèastníci konference zklamání nad tím, e Bush odmítl Kjotskou úmluvu, jeden ze základních kamenù kampanì bilderbergù ve prospìch svìtovlády. Vyjádøili vak pevnou dùvìru, e by Bush mohl být nátlakem pøece jen pøiveden k tomu, aby nìjakou podobu paktu o globálním oteplování podporoval, paktu, který by zlepil kontrolu Spojených národù nad celým svìtem. (Viz The Spotlight z 23.6.2001). Na této göteborgské konferenci bylo rovnì zdùrazòováno, e Kongres Spojených státù nesmí vytváøet ádné pøekáky pøistoupení Èíny ke Svìtové obchodní organizaci (WTO). U smlouva z Nice odstraòuje suverénní práva obèanù ve 30 oblastech, na pø. pøi sestavování komise EU, v udìlování asylu a v otázkách pøistìhovalectví. Návrh Evropské ústavy pøedpokládá vedle pøedání èásti národní svrchovanosti do Bruselu kromì jiného i to, e se èlenské státy vzdají kontroly nad øízením mnostvím obìiva ve svých zemích, co se rovná ztrátì samostatné mìnové politiky. Pokud jde o Británii, jistotou øíci, e je úplný, se objevuje koordinátor obrany EU proti teroru, Gijs M. de Vries, co bezdìènì spojujeme se stupòovanými opatøeními k jeho hlídání. Nelze vylouèit, e pan de Vries, jeho funkce se zdá být zcela nová, dostal nìjaké pokyny, týkající se Bushovou vládou poadovaného provedení protiteroristických opatøení v EU. Na této konferenci byl opìt Pascal Couchepin (výcarsko), stejnì jako v kvìtnu 2002 v Chantilly a v kvìtnu 2001 v Göteborgu. výcarsko také zastupovali Daniel Borel ze spoleènosti Logitech International a Daniel Vasella, úèastník konferencí v létech 2000, 2001, 2002, 2003. Pokud jde o Jeana-Clauda Tricheta, prezidenta Evropské ústøední banky (ECB), je tøeba pøipomenout, e se v minulém roce spolu s Giscardem d´Estaing úèastnil bilderbergské konference 15.-18. kvìtna ve Versailles. Pøedtím byl na konferencích v roce 1995 v Curychu, v roce 2000 v Bruselu, v roce 2002 v Chantilly. Po Trichetovì a Giscardovì návratu byla aloba na Tricheta, (obvinìného, e na poèátku 90. let jako vysoký úøedník ministerstva financí neplnil své dozorèí povinnosti a pomohl ke zfalování bilance bankovního domu Crédit Lyonnais), dne 18.6.2003 staena. Prezident Jacques Chirac, sám podezøelý z korupce z doby jeho starostenství v Paøíi, naøídil, aby proces s Trichetem byl zastaven. Trichetova pochybení tak moná zùstanou neobjasnìna. Podezøení, e prezident Evropské centrální banky nese na svých bedrech minulá obvinìní, je by mohla tìm v pozadí stojícím vyhovovat, není docela zcestná. Staré skandály mohou být znovu vytaeny, aby byla problematická osoba opìt pøivedena na správnou cestu, pokud by se od ní odchýlila. Ze samotných propagátorù války v Iráku byl pøítomen jen Richard Perle, jen na její pøípravì spolu s neokonzervativní sítí léta pracoval. Perle musel na své pøedsednictví ve vlivném poradním gremiu Defence Policy Board mezitím rezignovat pro svou chamtivost, s ní chtìl vyzískat ze svého politického vlivu astronomické poradcovské honoráøe a úplatky. Protoe morálka u bilderbergù, ani v davosském Svìtovém ekonomickém fóru (World economic Forum), nehraje jak se zdá ádnou roli, není pøítomnost takového mue, jako je Perle nikterak ruivá, právì tak jako kadoroèní pøítomnost Kissingerova. Pokud jde o Johna L. Thorntona, profesora na Tsinghua University, èlena Rady pro zahranièní vztahy (Council on Foreign Relations) a pøedsedu Brookingova institutu (Brookings Institution) ve Washingtonu, je tøeba poznamenat, e tento Institut vyøizuje velice podezøelé zakázky. Ten 19. listopadu 2002 vytvoøil oficiální team, který mìl pracovat na tom, jak vnutit Haiti demokracii. Tento team podporoval skupiny, jím bylo uloeno organizovat opozici proti prezidentu Aristidovi. Blair by nechtìl vechna práva pøedat EU. Vláda, tvrdí Blair, si zajistí kontrolu nad svou daòovou politikou, nad politikou sociální i nad justicí, jako nad politikou brannou a zahranièní. Vzhledem k tomu, e je Británie souèástí angloamerického ropného panství a spolehlivým spoluhráèem USA v irácké válce, mìlo by se to Blairovi podaøit. U teï se poukazuje na to, e pøi pøijímání Evropské ústavy bude jednou z vìcí, je bude vyvolávat nejvíce námitek, ustanovení, e o mezinárodních obchodních smlouvách, napø. OSLABENÍ SUVERÉNNÍCH smlouvì o slubách GATT se nebude v budoucPRÁV VZOR PRO nu rozhodovat v parlamentech èlenských zemí, nýbr na úrovni EU. Nezdá se, e by to poslanEVROPSKOU UNII Na konferenci bilderbergù ve védském Gö- cùm vadilo, respektive e by si vùbec uvìdomoteborgu v kvìtnu 2001 se jednalo kromì jiného vali, co to znamená. také o otázce zruení anglické libry, jako i o podpoøe posílení aliance NATO. Bilderbergùm ÚÈASTNÍCI LETONÍ BIje ostatnì pøipisován i pád Margarety Tchatche- LDERBERGSKÉ KONFERENrové za to, e byla proti postoupení suverenity CE VE STRESE. RADA PRO ZAHRANIÈNÍ Británie EU a proti pøistoupení Británie ke spoNa konferenci zvaní komisaøi EU, letos to leèné mìnì. Lady Tchatcherová to potvrdila v VZTAHY rozhovoru, který poskytla reporterovi èasopisu byli Frits Bolkenstein, Mario Monti a Antnio ViProtoe na bilderbergské konferenci bylo The Spotlight (è.23 z 4.6.2001) Jamesu Tukero- torino, se obvykle ke své úèasti nevyjadøují. Na pøítomno 6 zástupcù Rady pro zahranièní vztahy seznamu úèastníkù, o nìm nikdy není mono s vi. (Council on Foreign Relations (CFR)), nemìlo 12 POLNICE 03/2005 by zùstat nepøipomenuto co napsal o tomto gremiu Conrad C. Stein :Za duchovního pùvodce Rady pro zahranièní vztahy(CFR), zaloené v roce 1921, je povaován Edward Mandell House, o nìm se øíká, e ovládal prezidenta Wilsona a byl v létech 1913-1921 povaován za nejmocnìjí osobnost ve Spojených státech. Jeho cílem bylo dovést Spojené státy k nadnárodnímu socializmu. Èlenové této Rady ovládali vládu Spojených státù, ale i americký akademický svìt, nejvìtí americké podniky a obrovské od daní osvobozené nadace (napø. Rockefellerovu nebo Carnegieovu). Vìtina Amerièanù o Radì pro zahranièní vztahy (CFR), nikdy neslyela a stále jetì vìøí, e má pøi prezidentských volbách monost volby. Ve skuteènosti mají ameriètí obèané ji více ne pùl století jen monost volit mezi dvìma èleny CFR a Trilaterální komise. Kontreadmirál Chester Ward, který sám byl estnáct let èlenem CFR, americký národ varoval: Nejmocnìjí klika v tìchto elitáøských skupinách má jeden spoleèný cíl: chce odstranit suverenitu a národní nezávislost Spojených státù. Èlen Kongresu USA John R. Rarick øíká o CFR, e je zavázána jediné svìtové vládì. Financování CFR je zajiováno øadou nejvìtích od daní osvobozených nadací a má vliv na finance, obchod, svìt práce, armádu i sdìlovací prostøedky. Protoe má CFR dùvìrné styky s americkým ministerstvem zahranièí, podaøilo se jí dosáhnout toho, e byla zaloena Organizace spojených národù (OSN), jako pøirozený první stupeò ke svìtovládì. Druhým stupnìm je sluèování státù do vìtích hospodáøských a posléze politických celkù (jakými jsou na pø. EU nebo CEFTA). Na tøetím stupni pak podle Raricka zpùsobí pokraèující sluèování vìtích obchodních blokù to, e bloky ztratí svou politickou samostatnost a svrchovanost a poklesnou na pouhé správní obvody. S tìmito koncepty se setkáváme ji v roce 1950 v Dullesovì knize War and Peace, kde Dulles øíká: Spojené národy (OSN) nepøedstavují ádný koneèný stupeò svìtového poøádku, jsou jenom základním stádiem. Proto je jejich základním úkolem vytvoøení takových podmínek, které vyí formu organizace umoní. To znamená, e bilderbergové prosazují mylenku, e idea národní svrchovanosti je zastaralá a zpáteènická. Proti dalímu úèastníku této bilderbergské konference Dermotu Gleesonovi z Irska, pøedsedovi Allied Irish Bank Group, sice probíhá vyetøování jeho osoby i jeho podniku pro daòové podvody, ale této okolnosti není tøeba pøisuzovat velkou váhu. Vdy pøece nyní patøí ke strategii koncernù platit málo daní, nebo ádné, vyuít v EU oblastí s nízkými danìmi a v zemích, kam své podniky pøemístí, si vymínit daòové prázdniny. Toho, kdo by se postavil za infrastrukturu svého státu, toho ji nikde nezamìstnají. ODPOR NENÍ TRPÌN I loni se objevil mezi bilderbergy nìmecký spolkový ministr vnitra Schily, který se pøedtím v rozhovoru s èasopisem Spiegel è.17 z 22. dubna 2002 vyjádøil: Stupeò ohroení Spolkové republiky Nìmecko islámskými bojovníky závisí na zpùsobu a rozsahu úèasti nìmeckých oddílù na boji proti Al-kaidì. Èím více se budeme úèastnit na boji proti teroru, tím spíe se staneme cílem jeho útokù. To se Amerièanùm sotva líbilo, a proto byl pozván, aby mu bylo dáno na srozumìnou, e bude muset ten názor revidovat. Je ostatnì nepochopitelné, proè nyní najednou nìmecké ministerstvo vnitra pøes obrovský poèet nezamìstnaných vypracovává návrh zákona o pøistìhovaletství a nikoliv zákon o návratu cizincù do jejich zemí. Je tu otázka, jak to, e se vìtinì politikù daøí, podle nových zákonù, které omezují, nebo ruí svrchovanost národù, a které pøipravují obèany o èást tìce vybojované demokracie, tyto vìci pøejít a dìlat jako by byly bez dùsledkù. Osnovou, je má umonit pokraèování postupného zbavování obèana moci, je tak zvaná Agenda 21 a GATT. Zdá se, e to politiky neznepokojuje a budí to dojem, e ádnou z tìchto dvou smluv poslanci a dalí pøedstavitelé lidu neproèetli nebo nepochopili vechen jejich dosah. Jinak by nemohla trvalost, klíèový to pojem od OSN naøízené Agendy 21, která vytváøí pro vechny národy jednotnou sí stejným zpùsobem vytváøených zákonù, být uplatòována s takovou ignorancí, jak se to dìje. Zda tyto zákony odpovídají struktuøe té které zemì, to nehraje ádnou roli. Je tu otázka, proè se novináøi zbavují odpovìdnosti informovat o tom , co znamená pro obèana suverenita státu. Jetì k tìm novináøùm, kdy francouzský poslanec za Vendée vicomt de Villiers v listopadu 2003 jménem tìch Francouzù, kteøí si nepøejí pøijetí Turecka do EU a rovnì nechtìjí nic slyet o nìjaké federální unii a poadují referendum o rozíøení EU a její budoucí ústavì, vyhlásil tyto poadavky, sáhl prý podle Neue Züricher Zeitung do bedny plné molù nostalgie po národních státech a nacionalistické demagogie. Byl to komentáø nejen absolutnì arogantní, ale v pravdì také absurdní. Dále bylo v Neue Züricher Zeitung øeèeno, e se de Villiers pustil v souvislosti na dávno pøipravovaný vstup Turecka do EU do otázky, zda chceme vytvoøit Evropu nebo Euroasii, èím udeøil høebík na hlavièku. Tato otázka dnes hýbe obèany EU, kteøí jsou u dnes postieni finanèním bøemenem zpùsobeným posledním rozíøením EU, a kteøí nevidí ve vstupu Turecka do EU nic pøíznivého. Nová Evropská ústava jim vak ádné právo podílet se na rozhodnutí v této vìci nedá, pøesto, e se z plných plic ohlauje posílení demokracie a pøiblíení EU obèanùm. OBÈAN JE ZNEUÍVÁN Pøinejmením v jedné rovinì funguje u dlouho OSN naprosto hladce, toti jako vláda nad svìtem. V zásadì pøipoutí kadou válku, a etnické nebo strategické povahy. Kdy k válce dojde, najme OSN mezinárodní spoleèenství, toti nás, daòové poplatníky, nikoliv zbrojní nebo naftový prùmysl, abychom zaplatili váleèná vydání, mírové a okupaèní síly, obnovu a pomoc uprchlíkùm. Pøestoe jsou západní národy pøedlueny, jejich vlády tomuto zneuívání obèanù a poutìní ilou nekladou odpor. Cítím se svou vládou naprosto oputìna. Staèí si uvìdomit be- POLNICE 03/2005 zuzdnost vech vlád, která jde tak daleko, e je moné, aby se druhé konference v Berlínì o Afghánistánu zúèastnilo 700 delegátù z 56 státù. To bude mít za následek, e kromì 6,7 miliard eur pøislíbených Afghánistánu pro pøítí roky, se dále zvìtí obrovské daòové zatíení nìmeckého poplatníka. (Nejen nìmeckého, ale i poplatníkù dalích zemí EU. Nehledì na to, e ihned po odchodu tzv. mírových sil z Afghánistánu a jinde, tam dosazené loutkové vlády témìø jistì padnou. Pozn.vydav.). Zbigniev Brzezinski, bezpeènostní poradce prezidenta Cartera a jedna z klíèových postav budování Al-kaidy pomocí CIA v dobì války mezi Sovìtským svazem a Afghánistánem v rozhovoru s francouzským deníkem Le Nouvel Observateur v roce 1998 pøipustil, e v rozporu s oficiální verzí, zaèala pomoc CIA mudahedínùm u est mìsícù pøed sovìtskou invazí do Afghánistánu. Tyto zásahy mìly sovìtskou invazi vyprovokovat. Brzezinski se takto chlubil, e Rusy vlákal do afghánské pasti. Nemìli bychom rovnì pøehlédnout, e bilderbergské konference se vìtinou konají krátce pøed vrcholnou schùzkou skupiny G8. Bylo tomu tak letos pøi jednání G8 na ostrovì Sea Island, bylo tomu tak loni v Evian. Kanadský deník The Gateway k tomu 4. èervna napsal: Úèelem bilderbergských setkání je docílit neoficiální shody o tom, co bude prosazováno prostøednictvím oficiálních vládních orgánù, jako je napø. grémium G8. V tomto pøípadì je to návrh zmìny ustanovení EU o nutnosti jednomyslnosti pøi pøijímání rozhodnutí. To znamená zruení práva veta jedním státem. (http://www.freepressinternational.com/bildercanada.html) I kdy Amerièané v mnoha pøípadech spolupracovali s diktátory, projevil Bush na zasedání G8 pøání, aby byla podporována demokracie. Aby se podaøilo tuto politiku, od které si Amerièané slibují, e budou moci nadále udret cizí surovinové zdroje ve svých rukách prosadit, poadují také, aby demokratizaèní procesy byly financovány od státù G8. Kdy jde o to, zajistit si pøístup k výnosùm daní ze státù G8, nemají Amerièané zábrany. Státy skupiny G8 ustaví tedy jetì v tomto roce Forum budoucnosti, aby bylo mono zahájit rozhovory s muslimskými zemìmi o obnovení finanèní základny mezinárodního spoleèenství. Kromì toho si Amerièané usmyslili, e krtnou horu iránských dluhù, èást z odhadovaných na 120 miliard dolarù, pøestoe k tomu Francouzi a Rusové nebyli ochotni. V dùsledku toho se daòoví poplatníci zemí skupiny G8 nebudou moci vyhnout tomu, aby byla velká èást dluhù Iráku odputìna, pøestoe má Irák na svém území nesmírné bohatství ropy. A to spolkový rada Couchepin (výcarsko) chce, abychom uvìøili, e takové forum jako je G8, hraje pozitivní roli. Takové názory nech si pan rada Couchepin nechá pro sebe. Aèkoliv se na internetu neobjevilo o usneseních letoní bilderbergské konference nic konkrétního, je nicménì zøejmé, e cíl, k nìmu bilderbergové smìøují, to jest svìtovláda, je jimi sledován s nezmeneným úsilím. Z jejich pøedstavy o koneèném stadiu uspoøádání svìta vyplývá, e nepoèítají s hlasy národù, ale naopak s 13 Doris Auerbachová výcarský týdeník Zeit-Fragen 23.srpna 2004 (redakènì kráceno) jejich úplným vyøazením ze hry a jejich podmanìním. Poznámky: 1) Conrad C. Stein,Die Geheime Weltmacht Die schleichende Revolution gegen die Völker, Tübingen 2001 ,ISBN 3-89180-063-0 2) Bilderbergskou skupinu zaloil v roce 1954 Jeho Výsost princ Bernhard von Lippe-Biesterfeld, nazvanou podle jejího prvního konání v hotelu Bilderberg. Princ Bernhard byl jako nìmecký obèan v létech 1933-1937 èlenem nacistické strany a vysokým dùstojníkem SS. V roce 1937 se oenil s nizozemskou princeznou Julianou, budoucí královnou. Hitler se o královském sòatku vyjádøil jako o znamení spojenectví mezi obìma zemìmi, co královna Wilhelmina odmítla. Princ Bernhard pøijal v roce 1976 od americké firmy Lockheed úplatek 1,1 milionù dolarù za to, e se pokusí ovlivnit postoj holandské vlády pøi nákupu bojových vrtulníkù. Unikl trestnímu stí- hání díky tomu, e resignoval na vechny veøejné funkce. (Pozn. vydavatele). Evropské vyzbrojování musí být po stránce kvantitativní i kvalitativní upøedòostòováno. (Proto Gripeny za 20 miliard v ÈR.? Pozn. vydavatele). 3) Jean Ziegler: Die neuen Herrscher der Welt und ihre globalen Widersacher, München 2002,ISBN 3570-00679-4 4) Vgl. Strategiepapier mit Skizze einer europäischen strategie für Irak, www.cap.uni-muenchen.de. Zum Europäischen Plan für die Neuordnung des Iraks nach dem Regimewechsel: www.bertelsmannstiftung.de 5) Sníené roèní pøedplatné týdeníku Zeit-Fragen pro pøedplatitele z bývalého východního bloku 77 eur Objednávky : Zeit-Fragen, Postfach, CH-8044 Zürich, Telefax +41 13506551 Celková anglická zpráva o letoní konferenci je na www.bilderberg.org/2004.htm, nìmecká na www.heise.de/tp/deutsch/inhalt/co/4258/1.html www.natia.cz Prohláení Národního sjednocení... ... 24/2004 k sílícím mediálním a osobním útokùm na pøedstavitele NSJ P olitická strana Národní sjednocení (NSJ) se dùraznì ohrazuje proti vzrùstajícím útokùm souèasného provládního tisku proti NSJ a dalím vlasteneckým organizacím, které mají vzrùstající tendenci, co se potvrdilo 19. listopadu èlánkem v LN Nai náckové od bývalého komunisty a spisovatele Ivana Klímy. Stejný den dolo ve veèerních hodinách k napadení pøedsedy politické strany Národní sjednocení neznámými útoèníky u autobusové zastávky v Praze Dejvicích. Útok byl veden zezadu s jasným politickým podtextem Jetì jedna taková demonstrace a zabijeme tì. Je tìké urèit, kterou demonstraci mìl útoèník na mysli, nebo pøedstavitelé NSJ se v letoním roce zúèastnili více akcí. Od protestù proti vstupu ÈR do EU dne 1. kvìtna pøes oslavy vzniku republiky 28. øíjna na Palackého námìstí a po 17. listopad, kde se pøísluníci NSJ vèetnì pøedsedy zúèastnili v Praze tøech akcí. Protestu proti KSÈM pøed sídlem komunistù, protestu pøed Belgickou ambasádou proti zákazu Vlámského bloku a ve veèerních hodinách happeningu Tryzny za Martina mída na Národní tøídì. Tìko tedy usuzovat, kterou demonstraci mìl útoèník na mysli. I kdy útok trval jen krátce a útoèníci rychle zmizeli, jedná se pøeci jen o bezprecedentní záleitost. Zmínìný fyzický útok je jen pokraèováním generální ofenzivy, která byla zahájena tvavým èlánkem, který vyel 5. listopadu, tedy první den senátních voleb na titulní stranì jihomoravské pøílohy MF Dnes pod titulkem Podporovali neofaisty, dnes jsou na kandidátce s podtitulkem Za Národní sjednocení chtìjí do politiky lidé s extrémními názory. Autorem zmínìného èlánku je Pavel Mackù. Proti této snùce lí a polopravd pokozující NSJ v den senátních i krajských voleb podává politická strana Národní sjednocení (NSJ) trestní oznámení. Ve stejném duchu bude NSJ postupovat i proti dalím pøípadným útokùm vèetnì livého èlánku Ivana Klímy v LN, který tvrdil, e NSJ spolu s dalími vlasteneckými organizacemi sympatizuje s neonacismem a podílelo se na poøádání rasistických koncertù a dalích neonacistických aktivit. Jako pøedstavitelé NSJ se proti tìmto nesmyslùm a lím dùraznì ohrazujeme a znovu opakujeme, e NSJ odsuzuje nacismus stejnì jako komunismus, kterého byl zmínìný spisovatel nadeným propagátorem. Pøedstavitelé NSJ chtìjí vyvolat veøejnou diskusi o národním konzervativismu a obecnì o ochranì vlasteneckých hodnot, které jsou kadému národu drahé. V ádném pøípadì se nenechají zastrait ani tvavou mediální kampaní ani teroristickými útoky na pøedstavitele národního hnutí. Na obojí NSJ tvrdì a v souladu se zákonem odpoví. Praha 27. listopad 2004 ... 01/2005 k pronásledování bojovníka proti komunismu generála A. Pinocheta P olitická strana Národní sjednocení (NSJ) protestuje proti justiènímu ikanování, kterému je ji 7. rok vystaven nekompromisní chilský bojovník proti terorismu a komunismu, generál Augusto Pinochet. ikanování zaèalo v øíjnu 1998 zatèením A. Pinocheta; bez ohledu na jeho tìká onemocnìní byla na nìj uvalena estnáctimìsíèní vazba v demokratické Velké Británii. V prosinci 2004 ikanování pokraèovalo tím, e chilský soudce uvalil na generála A. Pinocheta domácí vìzení. Je to bezpøíkladný nevdìk chilské justice vùèi èlovìku, který 11. záøí 1973 zachránil zemi od hladomoru v dùsledku absurdních marxistických experimentù, kterým byla Chile vystavena za vlády promarxistického presidenta Allenda a jeho levièácké kliky. Generálu Pinochetovi jsou pøipisovány i skutky, ke kterým dolo nezávisle na jeho vùli. Tìch nìkolik tisíc mrtvých, kladených mu za vinu, bylo toti usmrceno díky tomu, e chiltí antikomunisté vytvoøili nìkolik týdnù pøed 11. záøím 1973 tzv. komanda smrti jako obrannou reakci na bolevický teror meninové chilské levicové vlády; tato komanda nespadala do velitelských pravomocí generála Pinocheta a bìhem øíjna 1973 svou èinnost ukonèila. Hodnotíme tedy postup chilské justice jako dùkaz podjatosti vùèi osobì generála Pinocheta a nehodláme k tomu mlèet. Praha 12. leden 2005 ... 02/2005 o kritické situaci v bezpeènostních slokách ÈR P olitická strana Národní sjednocení opakovanì poukazuje na stále se zhorující situaci v bezpeènostních slokách ÈR. Kromì pronikání organizovaného zloèinu do nejvyích policejních sloek, jako jsme tomu svìdky v kauze Berdych, rostoucího poètu 14 odposlechù, jsme zároveò svìdky vytváøení speciálních policejních týmù pracujících v naprostém utajení a podléhajících pouze bývalému ministru vnitra Stanislavu Grossovi. NSJ povauje tyto skuteènosti za nanejvý alarmující. Podle NSJ mìla být po zveøejnìní POLNICE 03/2005 okující informace, e více ne dva roky v naprostém utajení operoval v ÈR speciální policejní tým Mlýn, který oproti vem zvyklostem podléhal pouze ministru vnitra, okamitì podniknuta následující opatøení. Po zveøejnìní této informace mìl zaèít aktivnì pracovat brannì bezpeènostní výbor snìmovny a mìla být zøízena parlamentní vyetøovací komise, která by bezodkladnì vyetøila pùsobení této skupiny. Policie mìla bezodkladnì pøedat vechny informace, které byly za dobu pùsobení týmu Mlýn zjitìny. Mìla pøedat pokyny, které osoby byly vytipovány jako objekty moného zájmu, protoe se nabízí velmi konkrétní spojení, e jejich pøípadné trestní stíhání a odsouzení, mohlo být souèástí policejní manipulace a politického nátlaku a tudí kadý dalí úkon je v rozporu s právem. Podle názorù právních expertù je zøízení takovéhoto nekontrolovatelného policejního týmu v rozporu se zákonem a nabízí se tedy otázka, zda tento tým není souèástí vìtích nezákonných konspirací, které se kolem dneního premiéra Grosse objevují. Viz jeho styky s majitelkou nevìstince, kontroverzními podnikateli, bývalými pøísluníky StB a komunistické nomenklatury. Ve nasvìdèuje tomu, e jsme svìdky aféry, která svým rozsahem daleko pøedèí ve, èeho jsme byli ze ... 03/2005 NSJ vyzývá k odmítnutí euroústavy a poaduje referendum do konce roku P olitická strana Národní sjednocení (NSJ) poaduje vypsání referenda o pøijetí euroústavy jetì do konce letoního roku. Pøipojuje se tím tak k návrhu, který podala v senátu ODS. Referendum o euroústavì je natolik závaný krok, e není moné ho spojovat s termínem voleb jak navrhuje vládní koalice. Je témìø jisté, e vládnoucí europeisté se pøijetím euroústavy pokusí o svou poslední záchranu a za peníze daòových poplatníkù pøipraví livou kampaò, která by mìla vyvrcholit pøed parlamentními volbami. Po otøesných zkuenostech, které jsme zaili pøi kampani o vstupu do EU, která se dá srovnat jen s padesátými léty nebo s husákovskou normalizací, jsme pøesvìdèeni, e podobnì objektivní bude i kampaò pøed euroústavou. Výsledkem by bylo, e bychom vládnoucí europeistické klice pouze zaplatili volební kampaò ze svých vlastních kapes. To je také jediný dùvod, proè totalita s dìtskou tváøí v podobì premiéra Grosse o spojení voleb a referenda usiluje. Pøihláku zasílejte na adresu: Havlovská 28, 160 00 Praha 6 Jak funguje v praxi tato europeistická mìkká totalita jsme mohli vichni sledovat pøi hlasování o euroústavì v Evropském parlamentu 12. ledna ve trasburku. Proti nìkterým poslancùm a jejich asistentùm zasáhla brutálním zpùsobem milice europeistù. Mnohým tak znemonila vyjádøit svùj protest proti schvalování euroústavy ruící suverenitu evropských zemí. Evropská ústava byla nakonec po fyzických útocích na poslance a asistenty schválena. Ochranka fyzicky napadla tajemnici jednoho z britských poslancù, která pøi hlasování nesla transparent Ne mým jménem, patøící klubu Nezávislí/Demokraté. Kdy asistentka odmítla vydat plakáty, porazili ji bodyguardi na zem, skopali a transparenty jí vyrvali. Se zranìním ji museli oetøit lékaøi. Zástupci Ligy polských rodin nejprve dali zpìvem Internacionály a výmluvným plakátem svým kolegùm najevo, e Marx a Lenin by hlasovali pro evropskou ústavu. Transparenty s nápisy Ústava je smrt Evropy rozvinuli i v jed- strany europeistù v ÈR svìdky. Souèástí této atmosféry je i zmanipulované soudní øízení proti Vladimíru Huèínovi, o kterém Stanislav Gross v poøadu TV Nova Kotel prohlásil: Jetì se budete divit a vyjdou najevo vechny skuteènosti spojené s tímto pøípadem. A vichni co dnes Huèína obhajují se budou stydìt. Co vìdìl a ví Gross jsme se nedozvìdìli dodnes. Vyzýváme proto Stanislava Grosse, aby nám vysvìtlil s odstupem èasu tyto své výroky. Praha 15. leden 2005 nacím sále pøed hlasováním. Britský europoslanec Ashley Mote v projevu jasnì prohlásil, e ústava je popøením vekeré demokracie. Pøi hlasování 17 èeských europoslancù øeklo euroústavì NE a jen sedm ji podpoøilo. Zastrait nebo podplatit se nenechalo 130 poslancù, kteøí hlasovali proti ústavì. Národní sjednocení vem tìmto poslancùm dìkuje za správný postoj. Zvlátì vyjadøuje své sympatie napadeným britským a polským poslancùm, kteøí demonstrativnì vyjádøili svùj odpor k orwelovské euroústavì a k rodícímu se totalitnímu superstátu. Národní sjednocení vyzývá obèany ÈR, aby v referendu o euroústavì øekli své jasné a rozhodné ne a zabránili tak ztrátì suverenity, kterou generace pøed námi tvrdì vybojovali na frontách první i druhé svìtové války stejnì jako ve vìznicích a lágrech války studené. Referendum o euroústavì chápe NSJ jako nový rok 1918, jako národní osvobození z podruèí aláøe národù, kterým EU je. Postavme se spoleènì za nai budoucnost a svobodu. Národní sjednocení je s Vámi, Buïte s námi. Praha 15. leden 2005 w w w . n a t i a . c z ... 04/2005 k chystanému zavádìní identifikaèních èipù v zemích EU P olitická strana Národní sjednocení (NSJ) je znepokojena informacemi o pøipravovaném zavádìní identifikaèních èipù obèanùm v zemích Evropské unie. Podle informací, které pøinesla MF Dnes 10. 1. 2005, byl tento projekt ji zahájen. Informace je o to závanìjí, e své svìdectví o zaèátku tohoto projektu pøinesl ve svém èlánku místopøedseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký (ODS). Podle nìho ji byla schválena zpráva o èipování obèanù v evropském pase. Zatím bude èip obsahovat biometrické prvky, tedy informace jedineèné pro kadého jednotlivce, pozdìji se uvauje o zavedení èipu, je na dálku bude rozeznávat osobu a její identifikaci. Omlouvá se to tím, e se zlepí identifikace osob a znemoní se padìlávání pasù. V kuloárech jsou ale zvìsti, e za tímto krajnì nebezpeèným a skandálním rozhodnutím Evropského parlamentu, jsou tlaky USA: kdyby Unie návrh nepøijala, ádalo by USA od kadého evropského státu vízovou povinnost. Politická strana Národní sjednocení dùraznì protestuje proti zahrávání si a koketování s vyloenì totalitními praktikami. Lidé nejsou dobytek, aby se cejchovali, by ... 05/2005 ke skandálnímu rozhodnutí MMR o pøidìlování dotací na byty pøistìhovalcùm P olitická strana Národní sjednocení je na nejvyí míru pobouøena postupem ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v oblasti dotací bytové výstavby. Ze zprávy uvedeného ministerstva publikované na teletextu ÈT toti vyplývá, e tento vrcholný orgán veøejné moci a správy pøidìlí státní dotaci na výstavbu nových bytù pouze tìm mìstùm a obcím, které vyèlení kadý dvacátý takto vytvoøený byt azylantùm. Tím dochází v naí zemi k paradoxnímu stavu, kdy v jedné chvíli je médii sám premiér usvìdèen z podezøelých machinací vedoucích k získání penìz na poøízení nového bytu a v tu samou dobu jím øízená vláda prosazuje bezplatné pøidìlování nových bytových jednotek lidem, kteøí se na prosperitì naí spoleènosti nijak nepodílejí. Odmítáme mlèky asistovat takovémuto kolosálnímu okrádání naich dìtí, které za situace, kdy je u nás nových bytù dlouhodobý nedostatek, musejí mnohdy dlouhá léta tvrdì pracovat a kudlit kadou korunu, aby si mohly zaopatøit trochu sluné bydlení. A z jejich snahy a práce mají být podporováni pøistìhovalci, kteøí v mnoha pøípadech nejen parazitují na chodu èeské spoleènosti, ale pùsobí svou èasto i kriminální aktivitou rozkladnì. Obludnost postupu MMR se projevuje obzvlátì v kontextu s èísly, která dokumentují neustále vzrùstající podíl cizincù na zloèinnosti v ÈR. Bohuel, není nám dostupná statistika, kolik procent azylantù se po usídlení v naí zemi aktivnì zapojuje do tvorby naeho národního dùchodu. Na základì bezprostøedních zkueností ze svého okolí vak nevìøíme, e jsou èi do budoucna budou pro nai zemi pøínosem. Politická strana Národní sjednocení ... 06/2005 NSJ poaduje demisi premiéra Grosse P olitická strana Národní sjednocení (NSJ) poaduje demisi premiéra ÈR Stanislava Grosse. NSJ je pøesvìdèena, e poslední události kolem financování premiérova bytu pokozují povìst ÈR v zahranièí. Pro obèany Èeské republiky je neúnosné, aby v èele vlády stál èlovìk, který opakovanì le a mìní svá vyjádøení ohlednì svých finanèních pomìrù. Obèané mají právo vìdìt, zda je premiér nìkomu zavázán. Jen tak mohou zjistit, zda politik pøi svém rozhodování neupøednostòuje cizí zájmy pøed zájmy obèanù. V pøípadì svého bydlení za pouhé tøi týdny premiér tøikrát zmìnil vysvìtlení pùvodu pùjèky na byt. Nejprve mu mìl pùjèit strýc, pak dalí pøíbuzní a nakonec bývalý novináø pan Rod. Premiér sám øíká, e smìnku, kterou pan Rod údajnì vystavil strýci Vikovi, nevidìl. Vìøí strýci, který ve potvrdil. Jene: proè mu to strýc neøekl døíve? Jasné není ani to, proè premiér nikdy døíve neøekl, e dluí nìkomu neznámému, kdy opìt podle vládní mluvèí celou dobu vìdìl, e bude nìkomu muset peníze vracet i s úrokem, a jen nevìdìl komu. A pokud je i toto pravda, je potom nejasné, proè se politik celá léta vùbec nezajímá, od koho jsou peníze, které pouívá. Znaènì podezøelé jsou i finanèní transakce premiérovy eny árky Grossové, která se koupí domu na Proseku za 6 milionù vystavuje podezøení, e se jedná o výsledek korupèního jednání. Ani ona nedokázala pùvod penìz, za zatím pouze do pasu. Je jen otázkou èasu, kdy Evropský parlament pøijme rozhodnutí, e èipy budou obèanùm EU implantovány pøímo pod kùi. Národní sjednocení proto vyzývá vechny obèany Èeské republiky, aby v této vìci interpelovali své zákonné zástupce, tj. poslance Parlamentu ÈR, aby tito na základì protestù svých volièù, uèinili pøítr tìmto orwellovským praktikám. Praha 18. leden 2005 vychází naopak ve své vekeré èinnosti z pøesvìdèení, e tím, komu chceme být svou aktivitou nápomocni, je zodpovìdný, tradièní mravnosti a poøádku dbalý Èech èi Moravan. Právì on má být ve své zemi pøi takových pøíleitostech jako je rozdìlování státem dotovaných bytù zvýhodnìn, nebo to byl právì on, kdo na jejich vytvoøení nejvíce pøispìl a lze se dùvodnì domnívat, e to bude právì on, kdo bude i do budoucna svìdomitì plnit vekeré závazky vzniklé získáním vlastního bydlení. Zmínìný postup vlády pokládáme za protinárodní a protistátní. Dokládá pouze známou skuteènost, e tato vláda naí zemi spíe kodí ne prospívá. Obdobnì lze vak ohodnotit i pøístup "domácích" dominantních médií, která o zmínìné kauze témìø neinformovala. Naí snahou je a zùstane takovéto pomìry v Èeské republice radikálnì zmìnit. Praha 3. únor 2005 které nemovitost zakoupila, pøesvìdèivì objasnit. Za nanejvý podezøelou povauje NSJ také spoleènici manelky premiéra Libui Barkovou, která vlastní dùm, ve kterém sídlí nevìstinec a ona sama je podle médií podezøelá z obchodu se enami. To je ji krùèek k tomu, aby vzniklo váné podezøení, e premiér Gross se pohybuje v prostøedí organizovaného zloèinu a e je sním dokonce spojen. Nevysvìtlitelné finanèní pomìry Stanislava a árky Grossových by potom mìly jasné vysvìtlení. Dosavadní vysvìtlení premiéra Grosse povauje NSJ za nevìrohodná a úèelová a ádá premiéra, aby u koneènì øekl celou pravdu, nebo aby odstoupil ze vech veøejných funkcí. Praha 11. únor 2005 Vydává politická strana Národní sjednocení pod reg. èíslem: MKÈR E 15322 IÈO: 26590018 Objednat lze na adrese: Havlovská 28, 160 00 Praha 6 [email protected], www.nsj.cz Vychází dle potøeby
Podobné dokumenty
3/2011 - Hlas mučedníků
ky povstaleckých velitelù, dával jsem jim Bible, vydával jim svìdectví
a s nìkterými jsem se i modlil. Pak se mi podaøilo uspoøádat modlitební
setkání pìti tìchto en.
Pozdìji ale došlo k jedné ud...
Pražský kurýr – Praha 1 – duben 2014
dlouho? A co vše jste zvažoval, když jste dával výpověď
z dobře placeného místa ředitele consultingu ve společnosti Deloitte?
O pøijmutí kandidatury jsem uvažoval velmi
dlouho. Rozhodující byl
nako...
0815 - hotove.CDR
žijí pøedevším na nekoneèné severoamerické prérii, která pro nì pøedstavuje doslova volnost bez hranic. Na
druhou stranu, jsou to vlastnì domácí konì, kteøí si svou svobodu témìø „vybojovali“. Muse...
Rozhovor s fotografem Mario Del Curtem Terezie
tvůrce, kterého jsem objevil čistě náhodou a zcela sám, je Valentin Šimankov10. Byla to
náhoda – procházel jsem se ulicemi Petrohradu, prohlíţel jsem si stánky řemeslníků a mezi
nimi jsem narazil n...
Pražský kurýr – Praha 1 – unor 2014
hlavním mìstì Praze a prosadili si
opakování úplného uzavøení nábøeží
dokonce o pìti sobotách v záøí a øíjnu. Je tøeba zdùraznit, že v pøípadì
Smetanova nábøeží se jedná o tzv.
vybranou komunikaèní...
maratonek
Opava
Bolatice
Opava
Kravaøe
Hradec nad Moravicí
AVELI z.s.
Háj ve Slezsku
Vršovice
Olomouc
Bike One
Opava
Hradec nad Moravicí
Medic-assist Opava
Hradec nad Moravicí
Hradec nad Moravicí
Opava
Pardu...
TŘI NEÚSPĚŠNÉ POKUSY SVRHNOUT BOHA, Svazek 20100
řekl Janovi toto]: a viděv ji [Vatikán],.… I diviti se budou bydlitelé
země, ti, kterýchž jména nejsou napsána v knize života od ustanovení
světa, vidouce šelmu, kteráž byla, a
není, a však jest.“„...
Zpravodaj 58 - Společnost křesťanů a Židů
a setkávání, a proto ji zasíláme všem našim pravidelným čtenářům. Přijměte ji
jako naše poděkování za Vaši trvalou přízeň i jako pozvánku na seminář, který se
uskuteční 15.–16. března 2008 ve Vzděl...