XI. Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí - X-ZIL
Transkript
XI. Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí - X-ZIL
Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí básníci, £eská moderna, generace bu°i£· XI. XI. Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí básníci, £eská moderna, generace bu°i£· Impresionismus (z lat. Impressio = otisk, dojem) je um¥lecký sm¥r, který p·vodn¥ ozna£oval výtvarnou orientaci volné skupiny mladých malí°·, kte°í se spole£n¥ p°edstavili v v Pa°íºi. Název je odvozen od obrazu Clauda Moneta Imprese vycházejícího slunce. Impresionismus se snaºí zachytit okamºitý dojem nezkreslený racionálním poznáním. • Malí°ství se orientuje na smyslové vjemy a proºitky, základním výrazovým prost°edkem je barva E. Degas, E. Manet, C. Monet, A. Renoir, A. Sisley • V hudb¥ je zakladatelem impresionismu C. Debbussy; u nás V. Novák • V literatu°e charakterizuje impresionismus bezprost°ednost a spontánnost, zvý²ená smyslová vnímavost pro p°edm¥tný sv¥t a citovost jazyk je lyrický a bohat¥ odstín¥ný. Próza je lyrizována (uvoln¥ná kompozice, oslabení role p°íb¥hu) Symbolismus (z °ec. symbolon = znak) sm¥r, který vzniká v opozici proti smyslov¥ povrchnímu impresionismu a popis- nému naturalismu. Základním výrazovým prost°edkem se v literatu°e stalo nep°ímé pojmenování symbol, náznak, obraznost. . . . p°edm¥t se nepovaºuje za p°edm¥t o sob¥, ale spí²e za znak n¥jaké ideje, jehoº prost°ednictvím m·ºe být vyjád°ena. Symbolisté byli inspirováni tvorbou E. A. Poea (zejm. báse¬ Havran a Filozoe básnické skladby ). Mezi nejvýznamn¥j²í symbolisty pat°í Francouzi, zejm. Charles Baudelaire a Paul Verlaine. Dekadence (z fr. décadence = úpadek) výraz p·vodn¥ jako hanlivé ozna£ení zejména francouzské poezie konce 19.stol., která se pohrdav¥ stav¥la k dobové m¥²´anské kultu°e a k jejím tradicím. Dekadence s provokativní oblibou sahala k tabuizovaným témat·m erotiky, morbidita, poetizace násilí a zla neuctivý vztah k Bohu, oslava Satana a kult smrti. Prokletí básníci P. Verlaine vydal pod tímto názvem soubor portrét· n¥kolika básník·, krom¥ sebe po£ítá mezi prokleté básníky, Tristama Cobiéra, Jeana Arthura Rimbauda a Stéphana Malarmého. M·ºeme k nim °adit i Charlese Baudelaira. Byli to bou°liváci, stav¥jící se proti m¥²´ácké spole£nosti i proti vlastním rodinám. Vyjad°ovali hr·zy ºivota i nad²ení ºivotem. Ve své dob¥ z·stali nepochopeni. Charles Baudelaire Básník p°ekladatel, v¥noval se výtvarné a literární kritice. • Kv¥ty zla st¥ºejní dílo, v n¥mº hledá krásu v o²klivosti (lyrická sbírka, která pobou°ila m¥²´anskou spole£nost natolik, ºe byla z mravnostních d·vod· odsouzena k pokut¥); bohatá obrazotvornost, lyrismus, pobu°ující cynismus. Báse¬ Zdechlina (Mr²ina) • Malé básn¥ v próze Paul Verlaine Básník, p°edstavitel symbolismu, toulal se po Evrop¥ se svým p°ítelem Rimbaudem. P°i jedné hádce Rimbauda post°elil (dva roky v¥zení). • Básnické um¥ní programová báse¬ v níº formuloval principy symbolismu. • Saturnské básn¥; Galantní slavnosti; Moudrost bás. sbírky, ver²e se silnou hudebností, voln¥ °azené p°edstavy, náznakovost. Jean Arthur Rimbaud Dosáhl nejv¥t²í proslulosti z prokletých básník·. Jako malé dít¥ ho povaºovali za geniálního, lehce se u£il, ale byl také svéhlavý, n¥kolikrát utekl z domova; po incidentu s Verlainem je znechucen literaturou a pokou²í se uplatnit v r·zných zam¥stnáních. Jeho tvorba je plná obraznosti, barev a zvuk·, metafor, touhy po neoby£ejných záºitcích, je stav¥na na bezprost°edním osobním záºitku, snu a fantazii. Jeho básn¥ vycházely pouze £asopisecky. • Iluminace soubor básní vydal teprve posmrtn¥ Verlaine; vyuºívá £asto kontrastních metafor, pe£liv¥ propracovává zvukovu stránku ver²·. 1 Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí básníci, £eská moderna, generace bu°i£· XI. eská moderna seskupení, které sdruºuje podstatnou £ást mladých autor· (kritik F. X. alda, básníci, J. S. Machar, O. B°ezina, A. Sova, prozaici V. Mr²tík a J. lejhar). V této skupin¥ byli sdruºeni v²ichni básníci jejichº tvorba je t¥ºi²t¥m moderní poezie 90. let. Josef Svatopluk Machar Po ukon£ení studií ºil a pracoval ve Vídni, po vzniku samostatného eskoslovenska ve funkci vrchního inspektora £s. armády. Po názorovém rozchodu s T. G. M., se roze²el s p°áteli, klonil se názorov¥ k pravici (fa²ismu) a uzav°el se do své individuality. • Confiteor I-III (z lat. vyznávám se) vyjad°uje sv·j vnit°ní citový ºivot, nálady, postoje a provokativní otev°enost. • t°i knihy sonet· pozornost ke kaºdodennímu ºivotu, prostý nerudovský ver² (k Nerudovi se hlásil), stojící v protikladu se vzne²eností lumírovc·. • Tristium vindobona I-XX politické ver²e p°evaºují pocity zklamání a stálých pochyb, projevuje v nich vlastenecké postoje a názor, ºe um¥ní m·ºe vychovávat lidi. • Zde by m¥ly kvést r·ºe cyklus ver²ovaných povídek v¥novaný osudu ºen v soudobé spole£nosti, ºena v nich vystupuje jako bytost s p°emírou cit·, na kaºdém kroku se setkává s tvrdou realitou. • Magdalena ver²ovaný román hlavní hrdinka Lucy neustále naráºí na p°etvá°ku a pokrytectví spole£nosti, kon£í v nev¥stinci, ale je moráln¥ vý²e, neº ctihodní ob£ané kolem ní. • Sv¥domím v¥k· epický cyklus jímº navazuje na Huga a jeho Legendu v¥k·. Cht¥l vysledovat vývoj etických princip· lidstva, zastavuje se u nejvýznamn¥j²ích jedinc·. Nejvíce si cení antiky; £lov¥k byl ²´astný a vyrovnaný, jeho p°irozenost potla£ilo aº nov¥ vzniklé náboºenství. Otokar B°ezina (Václav Jebavý) M¥l smutný ºivot, bal poznamenán rychlou smrtí obou rodi£·, byl bytostným pesimistou. Byl u£itelem na eské vrchovin¥. Je p°edstavitelem symbolismu, jeho básn¥ jsou plné barev, zvuk·, stejn¥ jako vjem· £ichových a hmatových. • Tajemné dálky vzpomínky na neradostné mládí; motivy smutku, osamocení, téma smrti. • Svítání na západ¥ sbírka o smrti,která je vysvobozením z pozemského utrpení; dlouhé volné ver²e. • V¥try od pól· nejabstraktn¥j²í sbírka, vrcholí v ní básníkova touha odpoutat se od reálného sv¥ta. • Stavitelé chrám· staviteli jsou my²leni um¥lci, kte°í staví chrám sv¥ta. • Ruce bez lidské solidarity by nebyl sv¥t ruce obepínající sv¥t a drºící ho pohromad¥. Antonín Sova Básník, prozaik, p°edstavitelem impresionismu a symbolismu, studoval práva, pro²el n¥kolik zam¥stnání, nakonec se stal ú°edníkem praºské knihovny, trp¥l mí²ní chorobou, byl samotá°em. Jehop°írodní a milostná lyrika je impresionistická, symboly jsou snadno de²ifrovatelné, jeho ver²e jsou plné melancholií a tesknoty. • Kv¥ty intimních nálad impresionisticky lad¥ná sbírka p°írodní lyriky, ver²e jsou prostoupeny melancholií a steskem. Báse¬ U °ek popisuje to, co cítí jeho smysly (chlad, . . . ) . • Z mého kraje od protiklad· ve spole£nosti uniká do svého rodného kraje. • Soucit i vzdor problémy spole£nosti moderní doby (protispole£enská revolta). • Zlomená du²e kniha sedm monolog· - útok proti spole£nosti. • Vybou°ené smutky; Údolí nového království; Dobrodruºství odvahy symbolické sbírky, symbol uºívá pro bídu, utrpení, deziluzi a zoufalství, které vidí kolem sebe. • Zp¥vy domova reakce na 1. sv. válku. • Iv·v román citové dozrávání mladého chlapce. • Pankrác Budecius, kantor próza ne²´astný ºivot venkovského u£itele. • Je²t¥ jednou se vrátíme; Kdo vám tak zcuchal vlasy básn¥ p°írodní tematiky, jsou vyrovnané a intimní. 2 Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí básníci, £eská moderna, generace bu°i£· XI. Generace bu°i£· Ji°í Karásek ze Lvovic p°edstavitel £eské dekadence, ve své dob¥ povaºován za vedoucí osobnost, jeho tvorba v²ak není úpln¥ p·vodní. Karel Hlavá£ek Nejv¥t²í p°edstavitel £eské dekadence, zem°el mlád na TBC. Studium cizích literatur ovlivnilo charakter jeho ver²·. • Sokolské sonety sbírka, kterou vstoupil do literatury, sám ji zatratil a hledal novou realizaci. • Pozd¥ k ránu symbolismus pomocí opakování motiv· a zvukovou stavbou ver²e dosáhl monotónnosti. Smyslem tohoto bylo vyvolat u £tená°e ur£itou náladu. • Mstivá kantiléna stylizuje se do holandského bojovníka proti ²pan¥lské okupaci, vyslovuje vzdor jedince proti bíd¥ a útlaku. Vrcholem £eského symbolismu. Viktor Dyk Studoval práva, pozd¥ji se v¥noval práci noviná°e. Za první sv¥tové války v¥zn¥n pro svoji literární £innost, jeho ºivot skon£il tragicky, utopil se v mo°i. • A porta inferi; Síla ºivota; Marnosti vznikaly pod vlivem symbolismu a dekadence, provází je skepse a sebeironie. • Bu°i£i; Milá sedmi loupeºník· anarchistické sbírky. MSL básnická balada, p°íb¥h dívky, která miluje a zárove¬ zrazuje své druhy loupeºníky. • Satiry a sarkasmy; Pohádky z na²í vesnice protispole£enské satiry. • Lehké a t¥ºké kroky; Anebo; Okno motivy 1. sv. války. • Devátá vlna • Krysa° próza, zpracování n¥mecké pov¥sti. • Zmoud°ení Dona Quijota drama Karel Toman Vrstevník Dyka i rámka, s nimiº se shoduje i v p°ístupu k ºivotu a sv¥tu. Po ukon£ení gymnázia, se st°ídav¥ snaºil studovat a pracovat, hodn¥ cestoval a poznával hnutí západoevropských anarchist·.Jeho básnické dílo je nevelké, sedm sbírek by se ve²lo do jediné knihy. • Pohádky krve prvotina poznamenána symbolismem a dekadencí, erotické záºitky, jako symbol svobody proºitého ºivota. • Torzo ºivota v této sbírce vyjad°uje osobní záºitek ze zklamané lásky (sbírka výrazov¥ opro²t¥né lyriky). • Slune£ní hodiny • M¥síce 12 básní pojmenovaných po m¥sících v roce syntéza reálného a symbolického zachycení skute£nosti. • Hlas ticha doznívá ohlas války. • Stoletý kalendá° oslava domova, £eského národa a krajiny, ohlédnutí se zpátky , £áste£n¥ se vrací ke své p°edvále£né tvorb¥ zachycující zápasy chudých. Frá¬a rámek Narodil se v Sobotce. Studoval práva, nedokon£il. Po návratu z vojny se v¥noval pln¥ literatu°e. Spolupracoval s anarchistickým hnutím; pro své protivále£né projevy byl n¥kolikrát v¥zn¥n. Válku strávil na r·zných frontách. Neza°adil se k ºádné literární skupin¥. • ivota bído, p°ec mám t¥ rád; Modrý a rudý protivále£né a protispole£enské téma. • Splav bás. sbírka, zaznamenává citové a smyslové opojení, je projevem vitalismu. • Rány, r·ºe ver²e z doby konce 1. republiky odpor k fa²ismu. • St°íbrný vítr impresionistický román o dospívání mladého studenta. • Léto; M¥síc nad °ekou drama, ovlivn¥no impresionismem. 3 Impresionismus, symbolismus, dekadence, fr. prokletí básníci, £eská moderna, generace bu°i£· XI. Petr Bezru£ (Vladimír Va²ek) Byl mluv£ím slezského lidu, hájil jeho práva a odsuzoval k°ivdy. Psal pod pseudonymem. Je povaºován za klasika na²í soc. poezie. • Slezské písn¥ p°evaºují baladické skladby stroze podané, skute£né postavy jsou p°evedené do obecných symbol·, básník se zobrazuje jako poutník procházející krajinou a komentující události • Stuºkonoska modrá báse¬ v níº básník bilancuje sv·j ºivot. Franti²ek Gellner Literární provokatér, kterému nebylo nic svaté. Básník, prozaik, karikaturista. Redaktorem brn¥nských Lidových novin, brzy v²ak narukoval do války, kde se na front¥ ztratil. Jeho provokace byla ústupem od klasických literárních forem a p°íklon k jednoduchým formám lidové zábavy. Také svými obrazy no£ních podnik·, bujarých pitek . . . , lí£ených z pohledu zhýralce, po²klebujícího se cynika. • Po nás a´ p°ijde potopa; Radosti ºivota • Nové ver²e tato sbírka nese stopy zklidn¥ní vy²la aº po autorov¥ smrti. Stanislav Kostka Neumann Narodil se v rodin¥ praºského advokáta, nedokon£il studia a v¥noval se literatu°e, po návratu z války pracoval jako publicista a p°ekladatel. Od mládí se zabýval politikou, zaloºil anarchistický £asopis Nový kult. Pro²el um¥leckým vývojem od anarchismu, p°es dekadenci, symbolismus, civilismus a kritický realismus aº k proletá°ské poezii. • Apostrofy hrdé a vá²nivé; Sen o zástupu zoufajících sbírky symbolistické. • Satanova sláva mezi námi vlivy satanismu a dekadence. • Kniha les· vod a strání p°írodní lyrika s pocity ºivotní pohody (vitalismus, naturalismus). • Nové zp¥vy básník je ohromen moºnostmi technické civilizace a obdivuje pokrok (b. Stavba vodovodu). • Rudé zp¥vy autor vystupuje velmi bojovn¥ za práva pracujících a snaºí se vyjád°it své revolu£ní názory. 4
Podobné dokumenty
Kolik je iracionálních čísel
mnoho. Tady se dostáváme tak trochu na tenký led, protoºe se chystáme srovnávat nekone£né
mnoºiny. U kone£ných mnoºin jednodu²e ur£íme po£ty prvk·, které snadno porovnáme. Jak
ale m·ºeme pom¥°ovat ...
Prezentace
Shluková analýza (CLU)
• Shluková analýza je obecný název pro analytické
techniky, pomocí nichž hledáme klasifikační strukturu
proměnných nebo objektů. Využívají se k tomu různé
míry podobnosti. V...