Nemáte pravdu

Nemáte pravdu
Petr Andrle
Takto začínají často dopisy našich odpůrců. Jenţe tvrdit jednoznačně, ţe někdo nemá pravdu,
to je velmi opováţlivé. A tak se mi přihodilo, ţe jsem dostal nápad. To se mi někdy stane. Dal
jsem si tu práci a vybral jsem z moudrých knih fakta, která s vašimi (a všeobecně
uznávanými) pravdami, které máte zapsány v myslích a v mozcích, trochu otřesou.
Následující konstatování, jsou zatím všechna pravdivá. Neručím za to, ţe za sto let, aţ bude
bádání lidstva ve všech směrech propracovanější, ţe mnohé následující pravdy pravdami jiţ
nebudou. Ale nyní platí a divte se prosím. A zapište si za uši.
Chameleon nemění barvu proto, aby splynul s okolím. Ve vesmíru je asi 100 miliard galaxií, z
nichţ kaţdá obsahuje 10 – 100 miliard hvězd. Pouhým okem vidíme pouze dvě galaxie. Z
Měsíce není vidět ţádné lidské dílo. Parní stroj nevymyslel James Watt, ale Heron Egyptský o
1600 let dříve. Telefon vynalezl Antonio Meucci v roce 1860 a v roce 2004 Sněmovna
reprezentantů USA schválila usnesení, ţe je třeba jeho dílo ocenit a uznat jeho podíl na
vynálezu telefonu. Myslíte, ţe bychom uměli také po 150 letech někomu něco uznat?
Šampaňské vynalezli v Anglii a gilotinu pro změnu ve Skotsku. Kdyţ byla v rámci Velké
francouzské revoluce 14. července 1789 dobyta Bastila, bylo v ní pouhých sedm vězňů.
Švýcaři jedí běţně psy, ovšem jen jejich nejchutnější části. Ostatní části zpracují na sádlo,
kterým si léčí kašel. Pamatujete, na kterém oku nosil Nelson černou pásku? Na ţádném –
nikdy ji nenosil. Nejvíce ozonu vypouští do ovzduší výfuk automobilu. Kolik penisů má
škvor? Dva – jeden náhradní, kdyţ se mu první ulomí. Hrb má velbloud k ukládání tuku,
nikoli vody. Mozart nikdy nebyl Amadeus. Jeho celé jméno znělo Johann Chrysostomus
Wolfgangus Theophilius Mozart. Sám si někdy říkal Wolfgang Gottlieb, kdyţ latinská podoba
Gottlieba (Bohumila) je Amadeus. Tulipány nepocházejí z Holandska, byly sem přivezeny v
roce 1554 z Konstantinopole. Pštros nikdy neschovává hlavu do písku – je to mýtus.
Nejběţnějším ptákem na světě je – slepice. Penicilin zdaleka neobjevil Fleming. Byli to
beduíni v Africe asi před tisíci lety. V roce 1897 princip plísně penicillium glaucum objevil a
otestoval mladý francouzský vojenský lékař Duchesne. Vše sepsal jako svoji doktorskou práci
a odevzdal Pasteurovu ústavu. Tam tomu nevěnovali pozornost, protoţe šlo o moc mladého
lékaře. Posmrtně mu bylo vše uznáno aţ v roce 1949. Slovo Kelt se poprvé objevilo v roce
1792 a to z recese. Předtím nikdy o Keltech nebyla řeč. Ţe se Země točí kolem Slunce
prohlásil jako první Aristarchos ze Samu 1800 let před Koperníkem a teorii relativity poprvé
formuloval Galileo Galilei. Ve středověku si nikdo nemyslel, ţe je Země placka. Tato teorie
vznikla aţ v roce 1838. Na to, ţe je Země kulatá, přišly první včely. Umějí komunikovat mezi
sebou tím, ţe si vypočítávají polohu Slunce na druhé straně zeměkoule. Delfíni nepijí nic, ani
vodu. Získávají tekutiny z potravy a spalováním vnitřního tuku, přičemţ se tvoří voda. Hitler
nebyl vegetarián. Koncept koncentračních táborů vznikl ve Španělsku. Býci jsou barvoslepí –
na rudý hadr reagují pro jeho pohyb. První zdomácnělé zvíře byl sob.
Kdyţ si tohle všechno uvědomíte zpětně (a jde o pravdivá fakta), dovolíte si ještě někomu
tvrdit, ţe nemá pravdu? Něco vám ve škole řekli, sami toho moc nevěděli, a vy teď z toho
vycházíte. Jenţe lidské poznání jde dál a my se nemůţeme řídit tím, co jsme se třebas
nesprávně naučili. To platí nejen pro zeměpisné a jiné jevy, ale také pro historii. Takţe
opatrně, přátelé. Psohlavci, neboli Hundköpfe byla nadávka, kterou byli v 16. století častováni
především Turci a Němci tak mimo jiné nadávali Chodům. Jenţe následky jsou horší a lepší.
Horší v tom, ţe Mikoláš Aleš znásilnil historii a protoţe se mu do znaku Chodů nehodily
jejich vysoké plstěné boty, dal tam psí hlavu. A to v roce 1900, kdyţ kreslil ilustrace k
druhému vydání Jiráskových Psohlavců. První tedy znásilnil dějiny Jirásek (nebylo to poprvé,
ale on byl píšící romantik, historii na gymnáziu v Litomyšli vyučoval a přednášel pravdivě,
protoţe byl smyšlení velmi konzervativního, tedy hájícího pravdu) a poté Mikoláš Aleš. Oba
dva nemohli tušit, co se stane. O jedenáct let později přinesl do českých zemí krásnou ideu
skautingu profesor Antonín Benjamin Svojsík, a co čert nechtěl, vybral si za symbol Junáka
Alšovu psí hlavu. A neštěstí bylo dokonáno? Zdaleka nikoli. Nevzdělaná politická garnitura
po roce 1948 dala psí hlavu do vínku Pohraniční stráţi i s legendou o hrdinných Psohlavcích a
jejich psech. Bohuţel, jediné, co na tom bylo pravdivé, je to, ţe Chodové byli (a jistě jsou)
krásní a stateční lidé. A tak mimo to, ţe dnes ţije hodně podvedených lidí, kteří věří na
legendu o Psohlavcích, jsou ještě dvě organizace, které mají ve znaku psí hlavu, ano tu
Alšovu. Jsou to čeští skauti, Junáci. Profesor Svojsík ji vybral jistě s důstojností jemu vlastní a
nelze předpokládat, ţe by ještě za ţivota Jiráskova legenda o Psohlavcích byla uvedena na
pravou míru. Pak ji má ve znaku ještě Klub českého pohraničí, který si ji tam dal asi o
sedmdesát let později neţ skauti, a to se jiţ o tom, ţe Psohlavci byla nadávka, vědělo. Ovšem,
zde se zcela náhodně porovnává neporovnatelné. Zatímco Klub českého pohraničí má jedno
základní heslo: „Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast“, čeští
skauti, Junáci, slibují, ţe budou vychovávat sebe a své členy v duchu junáckých zákonů, které
mimo jiné předpokládají, ţe junák je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem kaţdého junáka
a čistý v myšlenkách, slovech i skutcích. Coţ jak uznáte, je rozdíl nebetyčný.
Nu, a nejhorší je, kdyţ naši budoucí maturanti radši nečtou a hledají v internetu. A tam se o
Jiráskových Psohlavcích dozví například, ţe název románu je odvozen od přezdívky. Lidé jim
začali říkat psohlavci podle jejich erbu, který měli na praporu. Bílý prapor s černou obrubou
zdoben psí hlavou. Coţ je ještě větší pitomost, neţ jsme čekali. Takţe s tvrzením o tom, kdo
má či nemá pravdu, raději pomalu.