Podpora seniora trpícího demencí a jeho rodiny
Transkript
DOPROVÁZENÍ SENIORA TRPÍCÍHO DEMENCÍ A JEHO RODINY Mgr. Miroslav Snášel ANOTACE Práce s lidmi s demencí vyžaduje nejen solidní znalosti průběhu onemocnění, ale klade nároky také na osobnost lidí v pomáhajících profesích. Často se stává, že čelí křivým obviněním nebo se musí vyrovnat s těžko pochopitelným způsobem komunikace, který zdánlivě nemá reálný základ. Významnou roli v procesu spolupráce hraje komunikace s rodinou, schopnost navázat kontakt a získat informace o životě daného člověka. Užitečnými pomocníky jsou znalosti v oblasti metod práce s lidmi. ÚVODEM Vážení čtenáři, vážené čtenářky, každý z nás občas potřebuje, aby ho někdo doprovodil. Někdy se jedná o praktickou pomoc, jindy zase jde spíše o psychickou podporu nebo duchovní vedení. Je patrné, že pokud druhého doprovázíme, hraje naše osoba významnou roli. Mám na mysli určitou vnitřní usebranost, schopnost uvědomovat si motivy našeho chování, ale také konkrétní dovednosti a znalosti. Předkládaný text má napomáhat orientaci na cestě doprovázení člověka, který trpí demencí a jeho rodinných příslušníků. Jeho cílem je seznámit vás s obtížemi, které můžete zakoušet, ale také s praktickými metodami, které se dají využít v konkrétním životě. Základní demografické údaje V posledních desetiletích se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva. Jak uvádí Marešová, jen ve druhé polovině 20. století vzrostl počet seniorů starších 65 let na dvojnásobek. Evropa je v současné době nejstarším regionem světa. Prognóza předpovídá, že v roce 2050 bude v Evropě dvakrát více seniorů starších 65 let než dětí ve věku do 15 let. Na základě údajů, Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR www.girasole.cz které prezentuje P. Smolík, je mezi obyvateli starších 65 let 5% lidí trpících některou z forem demence a u osob starších 80 let stoupá jejich zastoupení ve společnosti na 25%. Na půdě OSN je v současné době realizován program Aktivní stárnutí, který je založen na změně postoje společnosti ke starým lidem. Vychází ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života (pokračovat v ekonomické aktivitě, později odcházet do důchodu, zapojit se do jiných společensky prospěšných činností jako dobrovolnictví, pečovatelství, do kulturních aktivit apod.).1 Stárnutí populace s sebou nese řadu otázek a výzev, na které je třeba reagovat. Jednou z možností je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích, ale také rodinných příslušníků osob s demencí. Současný trend směřuje k podpoře člověka v jeho přirozeném prostředí, kde hrají nezastupitelnou úlohu právě rodinní příslušníci. ČLOVĚK S DEMENCÍ Demenci lze podle Zvolského dělit do tří skupin: Demence atroficko-degenerativní (např. Alzheimerova choroba) Demence vaskulárního typu (např. Multiinfarktová demence) Demence symptomatické (sekundární např. Farmakogenní demence)2 Nejčastěji se vyskytuje Alzheimerova choroba. Uvádí se plíživý rozvoj choroby s rovnoměrně postiženými paměťovými funkcemi. Pacienti zapomínají staré, ale i nové paměťové obsahy a dochází k postižení osobnosti v např. v oblasti estetického vnímání. Typická je ztráta zájmu o dřívější koníčky a dezorientace, kdy se postižení přestávají orientovat ve svém bytě apod. Nemocní postupně ztrácí schopnost péče o sebe a postupně jsou odkázáni na pomoc okolí. 3 Chování člověka s demencí může nepřipraveného pracovníka či rodinného příslušníka zaskočit nebo vyvést s rovnováhy. U lidí s demencí lze pozorovat rovněž zhoršující se krátkodobou paměť, poruchy orientace a mnohdy zvyšující se počet agresivních reakcí, které mohou být následkem zhoršené schopnosti poradit si v neznámých situacích. Pomáhající 1 http://www.demografie.info/user/img/article/graf 2 Zvolský, P. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinium, 1996, s. 17 3 Zvolský, P. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinium, 1996, s. 19 mohou být osočováni, že jim vzali peníze nebo mohou za věci, které nemají reálný základ. Je velmi obtížné nereagovat na nařčení tohoto druhu osobně a vztahovačně. Jako velmi náročné vnímám situace, kdy např. rodič s demencí nepoznává své děti a chová se k nim hrubě. Člověk s demencí často také nepoznává svůj domov a odchází jinam s přesvědčením, že jde domů. Náročné mohou být také situace spojené s toaletou nebo hygienou, kdy mohou být pomáhající za svoji péči častováni urážlivými poznámkami. Podobných situací může být řada. Mohou být úsměvné, ale i trpké. Za těmito projevy je důležité umět spatřovat člověka, který měl a stále má svoji důstojnost, a respektovat jeho potřeby. Nepochybuji o tom, že právě dobrá průprava a další vzdělání mohou pomoci ostatním pomáhajícím, aby dokázali být oporou i v této velmi náročné životní situaci. U lidí trpících demencí je třeba využívat jejich zdrojů a schopností, využívat adekvátní zdravotnické pomůcky, které jim usnadní sebeobsluhu a zvýší jejich bezpečnost v praktickém životě. Je žádoucí, aby člověk zůstal co nejdéle v přirozeném domácím prostředí a bylo mu vytvořeno zázemí, kde může v rámci svých možností a schopností žít a užívat si přítomnosti ostatních. Celostní přístup k člověku Biomedicínský model lékařské péče Ještě do 19. století většina lidí umírala na důsledky infekčních onemocnění. Průměrná délka života se tehdy pohybovala kolem 37 let. Ve dvacátém století došlo k rapidnímu nárůstu délky života právě díky rozvoji lékařské péče. Zde hrál biomedicínský model lékařské péče stěžejní úlohu. Čím je charakteristický? Vnímá tělo a duši jako oddělené skutečnosti a zaměřuje se převážně na léčbu těla. Hledá příčinu daných onemocnění a snaží se je léčit . Nemoc vnímá spíše nezávislou na psychických a sociálních faktorech. Zaměřuje se na somatickou stránku nemoci. Prvořadým zájmem je nemoc. Zdraví je vnímáno jako samozřejmost. Nezaměřuje se na prevenci onemocnění . Bio-psycho-socio-spirituální model zdraví V současné době je však ve světě propagován celostní přístup k člověku, jehož charakteristika je následující: Považuje tělo a psychiku za dva neoddělitelné aspekty s přihlédnutím k působení sociálních vlivů. Zaměřuje se na prevenci a je multidisciplinární. Prvořadá pozornost je věnována udržení zdraví a vitality se zachováním aktivního přístupu k životu Staví na silných stránkách osobnosti a jejich rozvoji, případně udržení. Je založen na dynamickém přístupu k životu.4 Celostní přístup nám bude východiskem při uvažování o fungování člověka. Zaměříme se na jeho pochopení jako bio-psycho-socio-spirituální entity. 4 Štilec, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004, VÝZNAM ZNALOSTI BIOGRAFIE PŘI PRÁCI S ČLOVĚKEM TRPÍCÍM DEMENCÍ Jsou chvíle, kdy neumíme nebo nestačíme zvládat úkoly, které před nás život postavil. Mnohdy se jedná o záležitosti spojené s naším zdravotním stavem, jindy můžeme prožívat vážnou duševní krizi. V podobných situacích je dobré vědět, že je tady někdo, na koho se mohu obrátit. Často se jedná o anonymní instituci či člověka, kterého nám někdo doporučil nebo jsme jeho kontaktní údaje zjistili jiným způsobem. Dostáváme se do situace, kdy „jsme nuceni“ navázat kontakt s druhým člověkem, kterému budeme říkat pomáhající. Pro řadu lidí to není jednoduchá situace, ale co naplat, musíme se odhodlat a na zjištěné telefonní číslo zavolat. Pomáhající (sociální pracovník, psycholog, lékař, pracovník v sociálních službách) by měl být na podobné situace připraven a reagovat s pochopením. Je důležité si uvědomit, že už tady se začíná vytvářet vztah, který se v případě spolupráce bude dále rozvíjet. Jedná se o vztah partnerský, kdy mají obě strany příležitost nechat se obdarovat přítomností toho druhého. Pomáhající by měl být na setkání připraven nejen po stránce odborné, ale i lidské a umět uplatňovat empatii, aktivní naslouchání, schopnost pracovat se získanými informacemi. Při práci s lidmi trpícími demencí je také důležitá schopnost identifikovat neverbální projevy v komunikaci, schopnost integrovat do spolupráce rodinné příslušníky a blízké, schopnost spolupracovat s jinými institucemi či odborníky a v neposlední řadě dovednosti týkající se zjišťování biografie daného člověka. V případě spolupráce pomáhajícího se seniorem je důležité si uvědomit, že daný klient má za sebou poměrně dlouhou životní cestu, řadu zkušeností, radostí, ale také zklamání, probděných nocí, že má svoje zvyklosti, přání, ale také schopnosti a dovednosti. Z hlediska práce s biografii je pro nás důležité vidět život druhého v konkrétních souvislostech, abychom porozuměli jeho chování a někdy těžko pochopitelným projevům. Informace vždy zjišťujeme proto, abychom mohli druhému kompetentně pomoci. Životní příběhy lidí jsou velmi intimní povahy, což musíme brát při jejich zjišťování v potaz. Vždy bychom měli být schopni obhájit, proč jsou právě zjišťované údaje pro nás důležité a jakým způsobem je využijeme v praxi. Znalost biografie, kterou můžeme vnímat jako písemnou nebo ústní formou předávanou minulost daného člověka, patří k nepostradatelným zejména u lidí trpících demencí. Dobrá znalost druhého je podmínkou vzájemné spolupráce při individuálním plánování a tvorbě aktivizačních programů. Život druhého však s sebou přináší vzpomínky na nelehká životní období, křivdy a trápení, čehož si musíme být jako profesionálové vědomi. Je dobré mít „v záloze“ někoho, kdo umí kompetentně pracovat s prodělanými traumaty a dokáže druhého povzbudit a podpořit. V současné době lze doporučit metody, které nám umožní kompetentně získávat potřebné informace a nakládat s nimi. Názorným příkladem může být psychobiografický model vytvořený rakouským profesorem E. Bohmem pro práci s uživateli trpícími demencí. 5 Fáze regrese, které popsal E. Bohm umožňují využití různých pracovních postupů, abychom dokázali vystihnout specifické potřeby daného uživatele a kompetentně na ně reagovat. V případě, kdy je člověk kognitivně dostupný, lze zvolit rozhovor, dotazník, reminiscenci. V dalším stádiu, kdy je člověk dostupný emočně, je vhodná Preterapie nebo Validace. V situaci bazální dostupnosti, se využívá koncepce bazální stimulace nebo Validace. Znalost popsaných metod práce je nezbytnou podmínkou pro tvorbu propracovaných a smysluplných plánů při práci s uživateli trpícími demencí. Osvojení daných znalostí 5 http://ebin.cz/psychobiograficky-model-prof-e-bohma/ a dovedností vyžaduje dostatek času, ale také podmínky na pracovišti, které prohlubují u pracovníků potřebu dalšího vzdělávání. Je nutno dodat, že při práci s lidmi nestačí pouhá znalost určitých postupů a jejich mechanická aplikace do praxe. Stejně významné jako dobré odborné znalosti jsou lidské kvality a hodnoty, jako jsou zájem o druhého, umění naslouchat, empatie, schopnost osobního nasazení pro druhého a trpělivost. METODY VYUŽITELNÉ V PRAXI Základy Preterapie Autoři: G. Prouty a D. V. Werde Cíle preterapie: Navázat komunikaci s klienty, jejichž schopnost navázat nebo udržet psychický kontakt je narušena. Pomoci klientům navázat kontakt s realitou. Navázat kontakt se sebou samým a s ostatními. Zlepšit komunikaci klientů v rozličných pobytových zařízeních. 6 Metafora stromu: Koruna: Obsahuje popis problémů a nedostatků, na kterých je třeba pracovat. Můžeme je vnímat v oblastech bio-psycho-socio-spirituálních. Uvedu příklady v každé pojmenované rovině: Tělesná rovina: diabetes, vysoký krevní tlak, potíže se sluchem atd. Psychické potíže: deprese, úzkost, pocity beznaděje, opuštěnosti. Sociální rovina: omezený kontakt s rodinou, sousedy, přáteli, osamocenost. Spirituální rovina: pochybnosti o boží spravedlnosti, ztráta smyslu života. Kořeny: Jde o soubor silných stránek a předností daného klienta. Můžeme je rovněž vnímat optikou komplexního přístupu: 6 Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005 Tělesná rovina: dobrá tělesná kondice, kvalitní spánek, dodržování životosprávy, pravidelná činnost. Psychická rovina: sebevědomí, moudrost, mám někoho rád, na něčem mi záleží. Sociální rovina: někam patřím, mám přátele, mám svoje místo. Spirituální rovina: vidím smysl života i v překonávání překážek, mám naději, víra. Mezi korunou a kořeny musí být nastolena rovnováha. Nezaměřujeme se tedy pouze na obtíže, ale též na silné stránky dané osobnosti. Člověka vnímáme pozitivně a snažíme se najít body, kterých se v průběhu spolupráce budeme držet. Zmíněná dovednost a multidisciplinární přístup vedou k efektivní a smysluplné práci s uživatelem a dají se v první řadě využít při individuální práci, která začíná seznámením a zjišťováním informací o dané osobě. Autoři popisují tzv. psychologický kontakt, který funguje ve třech úrovních: 1. kontaktní reflexe, 2. kontaktní funkce, 3. zlepšení kontaktu, které se hodnotí podle projevů kontaktního chování. V této situaci lze použít 5 reflexí: 7 situační, obličejové, tělové, slovní, zopakované.7 Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005 Konkrétní využití na pracovišti: podnětné prostředí (mapy, kalendáře, věci běžného užití, noviny atd.), podpora emocionálního kontaktu (jak se daný uživatel asi cítí?), pravidelné setkávání uživatelů a zaměstnanců, práce orientovaná na realitu (návštěvy výstav a různých kulturních akcí), posilovat komunikační kontakt (vyprávění o různých událostech, např. II. sv. válka), volnočasové aktivity, osobní charakter vybavení pracoviště. Základy Reminiscenční (vzpomínkové) terapie Autorkou je herečka Pam Schweizer, která vytvořila v Londýně velké reminiscenční centrum. Nemáme vždy příležitost vytvořit celé centrum, ale můžeme využít řadu prvků reminiscence v praxi. Cíle reminiscence: Uvědomit si, že prožitý život má cenu a smysl. Zaměstnat myšlení a paměť. Setkávat se ve skupině. Získat informace a využít je v individuálním plánování. Potvrdit vlastní identitu a kontinuitu vlastního života. 8 Vzpomínky a jejich význam Při vybavení vzpomínek mají senioři možnost bilancovat svůj vlastní život, dávat mu smysl, potvrzovat svou vlastní identitu, být aktivní, zaměstnávat své myšlení a paměť a předávat svou zkušenost a informace o minulosti. Vzpomínání usnadňuje vzájemnou komunikaci mezi seniory, pomáhá překonávat izolaci v novém prostředí a vyrovnání se se závažnými změnami. Mezi důležité zásady práce patří vytvoření podpůrné atmosféry, čehož lze dosáhnout prostřednictvím vhodné dobové hudby či zhlédnutím dobového filmového dokumentu. Jako prověřená varianta navození vzpomínek je např. návštěva muzea řemesel či jiné vhodné 8 Janečková, H. Reminiscence. Praha: Portál, 2010 instituce. Další alternativa vyvolání raných vzpomínek může být prohlížení fotografií, sestavení tabla či práce s mapou, kde jsou uživatelé služby vyzváni, aby ukázali místo, kde se narodili či strávili dětství. Při práci se vzpomínkami se zaměřujeme na pozitivní aspekty, ale může se stát, že klient se rozvzpomene na zážitky traumatizující či jinak skličující. Tady je třeba volit vhodnou terapeutickou intervenci ve formě individuální práce. Metoda se dá využit také při práci s uživateli, kteří trpí demencí. Jak se ke vzpomínkám můžeme dostat? Využitím vzpomínkových kufříků, které si uživatel nebo jeho rodina připraví. Využitím a zapojení všech smyslů ve vztahu k minulosti (zrak, čich, chuť, sluch, zrak, hmat). Vybavením jedné místnosti (zařízení) předměty z období, kdy byli klienti ještě děti nebo mladí. Při vybavení můžeme použít dobové předměty, např. žehličky či různé nástroje. Techniky využitelné v praxi: Knihy života, Mapy života, Vzpomínkové krabice, Práce s mapou Základy Validace Autorkou Validace je Američanka německého původu paní Feilová. Její metoda je do značné míry ovlivněna psychodynamickými přístupy a humanistickou psychologii – zejména přístupem zaměřeným na člověka. Je založená na respektu k druhému člověku a významnou roli zde hraje schopnost empatie vůči klientovi. Cíle validace: 9 Pomoci vyřešit nedořešené problémy z minulosti. Vrátit lidem pocit vlastní hodnoty. Pomoci člověku, aby byl schopen akceptovat sám sebe. Překonávat životní ztráty a těžkosti. 9 Rheinwaldová, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999 Feilová hovoří o dosažení vlastní integrity. Pokud se podaří této mety dosáhnout, je člověk schopen respektovat sám sebe. Umí respektovat svoje nedostatky, ale také doceňuje své předosti. Těší se na budoucnost a žije intenzivním sociálním životem. Autorka rozlišuje několik stadií špatné orientace u osob trpících demencí. 1. Stadium nedostatečné orientace. 2. Stadium časové dezorientace. 3. Stadium opakování pohybů. 4. Stadium vegetování. 10 Validace nás učí vnímat chování člověka s pochopením a empatií. Na první pohled nepochopitelné projevy chování bereme vážně a snažíme se jim porozumět. Každý člověk si zaslouží, abychom ho vnímali jako individualitu, jako někoho, kdo má právo na vlastní prožitky a zaslouží si být respektován. Techniky využitelné v praxi: Centrování, Používání nekomplikovaných slov a otázek, Opakování, Předkládání extrému, Představení opaku, Vzpomínání na minulost, Zrcadlení, Používání hudby, Upřednostňování smyslu, Navázání kontaktu s každou nenaplněnou lidskou potřebou, Práce s hlasem, Předkládání neurčitých záměn, které mají různé možnosti interpretace. Koncept bazální stimulace Jak uvádí K. Friedlová, propagátorka konceptu bazální stimulace v ČR, bazální stimulace se soustřeďuje na oblasti podpory vnímání, komunikace a mobilizace zachovalých schopností klienta. Koncept vychází z poznatků pedagogiky, fyziologie, anatomie, neurologie, vývojové psychologie a ošetřovatelství. Základním principem konceptu je zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulací vnímání organismu mu umožnit lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Základními prvky konceptu jsou pohyb, komunikace 10 TAVEL, P. Validácia – terapeutický přístup k starým dementným pacientom. [online]. 200611-11, [cit. 2010-10-02]. Dostupný z WWW: http://www.psychiatriacasopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-3-4/2006/ a vnímání a jejich úzké propojení. Na klienta je pohlíženo jako na partnera a jsou respektovány jeho zachovalé schopnosti v oblasti vnímání, lokomoce a komunikace. Cíle bazální stimulace: rozvoj vlastní identity umožnění vnímání okolního světa navázání komunikace s okolím orientace v prostoru a čase lokomoční schopnosti zlepšení funkce organismu vnímání vlastního těla 11 Prvky základní stimulace: Somatická stimulace: Patří sem zkušenost s vlastním tělem. Skrze tělo si člověk uvědomuje sebe sama. Ruce pomáhajícího jsou komunikačním kanálem a umožňují získat uživateli spoustu informací o sobě samém i okolním světě. V kontaktu s druhým, zejména při pomoci s hygienou či oblékáním, zasahujeme do intimní oblasti druhého člověka. V případě, že mezi pomáhajícím a uživatelem vznikl vztah důvěry, můžeme využít možnosti fyzického kontaktu k vědomé somatické stimulaci, k podpoře a stimulaci dýchání, pohybu. Pro praxi v pomáhajících profesích lze doporučit iniciační dotyk. Jeho smyslem je navázat kontakt a dát druhému najevo, že budeme spolupracovat. Vhodná místa jsou rameno, paže a ruka. Vestibulární stimulace: Souvisí s pohybem. Zdravý člověk běžně mění své pohyby a jeho rovnovážné ústrojí je permanentně stimulováno. Prostřednictvím bazální stimulace lze poskytnout podporu rovnovážného ústrojí, zlepšit prostorovou orientaci a vnímání pohybu. Vestibulární stimulaci lze provádět např. u uživatele ležícího na lůžku prostřednictvím zcela nepatrných pohybů jeho hlavou. Vibrační stimulace: Dochází ke stimulaci kožních receptorů pro vnímání vibrací a receptorů hluboké citlivosti ve svalech, šlachách a vazivovém aparátu kostí a kloubů. Vnímání vibrací se děje ve směru od periferie dovnitř těla a zprostředkovává člověku 11 Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1314-4 intenzivní vjemy jeho těla. K vibraci využíváme různé druhy vibrátorů nebo našich rukou. Používají se také hudební nástroje či hlas. Nástavbová stimulace: 12 Optická stimulace Auditivní stimulace Taktilně-haptická stimulace Olfaktorická stimulace Orální stimulace 12 Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1314-4 PRAKTICKÉ MOŽNOSTI DOPROVÁZENÍ A PODPORA RODINY Pro sestavení vhodného plánu je důležitá dobrá znalost biografie daného člověka, ale také jeho současný stav. Z tohoto důvodu je důležitá konzultace s lékařem nemocného, ale také s příslušnými odborníky, kteří poskytují sociální služby. U osob trpících demencí je kvalitní opatrování a aktivizace možná pouze tehdy, jestliže jsou známy jejich zájmy, preference/oblíbené a neoblíbené aspekty života, jakož i biografické údaje a aktuální zdravotní stav. 13 Měli bychom se zaměřit na zjištění sociálních vazeb Dotazování klienta/klientky a/nebo jeho/jejích rodinných příslušníků, jaké preference, zájmy, sklony, nelibosti a obavy klient chová. Dotazy na manželství, manžela/manželku. Má klient/klientka děti? Jaký je jejich kontakt? Jakou práci klient/klientka vykonával/a? Jaké koníčky má klient/klientka? Posouzení stavu onemocnění Přezkoumání paměťových schopností: Na co si klient/klientka dobře vzpomíná? Dětství? Manželství? Vlastní děti? Poslední popř. dosavadní období života nebo období vzdálené minulosti? Test krátkodobé paměti: Vybavuje si klient/klientka poslední večer. Pamatuje si klient/klientka, co během dne jedl/a nebo dělal/a? Test dlouhodobé paměti: Co si vybavuje klient o dřívějších obdobích svého života? Zná svátky, popř. je časově zorientovaný/á? Příp. zjištění agresivity: Zjistit, co způsobuje agresivní projevy v chování a co naopak člověka dovede uklidnit. 13 http://www.profesionalni-pecovatele.cz/ Zjištění mobility Pohybovat se s klientem/klientkou za účelem zjištění, jak se pohybuje po svém bytě, domě, venku, při nakupování. Chůze do schodů Kontrola rovnováhy Možné aktivity Procházky s aktivizací, tzn. zapojení nějakého dění/události do činnosti procházení např. jaké květiny, stromy vidíme, zahrnutí tématu kolem projíždějícího hasičského auta do komunikace, atd. Vaření nebo pečení - např. příprava ovocného salátu návštěva supermarketu, krájení ovoce - procvičování motorických dovedností co potřebuji, jak se připravuje - procvičování paměti Vyrábění/tvoření předmětů nebo vedení rozhovorů v závislosti na aktuálním ročním období resp. s ohledem na aktuální svátky (Velikonoce, Vánoce, atd.), osévání slunečnic, řeřichy popisování ptáků na balkoně, vyrábění slaměných hvězdiček, zdobení svíček (v případě zájmu je potřeba materiál opatřit společně s klientem/klientkou popř. nakoupit po dohodě s ní/m) Hraní her (vhodné pořízení souboru her) Člověče nezlob se - současné procvičování motorických schopností Hádání předmětů se zavřenýma očima různé předměty např. kartáček, šálek, atd. překrýt šátkem a Předčítání z novin, přednes básní, písní Aktivizace nebo uklidnění pomocí hudby tleskání, „tanec vsedě“ Aktivizace pomocí fotografií, událostí nebo situací stimulování klientů např. při povídání nad fotografiemi Příklad aktivizace: Návštěva jarmarku Ve středověku patřily jarmarky k nejdůležitějším společenským událostem: ekonomicky významné byly nejen proto, že se zde obchodovalo se zbožím, nýbrž také proto, že obchodníci přicházeli často z velkých dálek, pobývali na místě jarmarku delší čas a část svého zisku zde utratili za ubytování, v obchodech atd. Vzpomínání: Na kterých jarmarcích jste byl/a? S kým jste tam byl/a? Návštěva jarmarku: Co tam všechno najdeme? Sepíše seznam věcí, které na jarmarku najdeme např. pražené mandle, cukrová vata, perníková srdce, bonbony, oplatky, ořechy, svařené víno, pálenka. Popište vůni pražených mandlí. Stánky/atrakce: střelnice, stánek s losy, (řetízkový) kolotoč, flašinet, lodičková houpačka, ruské kolo, strašidelný hrad, siloměr - kladivo Nechte referovat o zážitcích ze siloměru.14 Rodina nemocného Rodina může poskytnout nemocnému zázemí a oporu. Soužití s nemocným demencí však bývá náročné fyzicky i emocionálně a je důležité, aby byli rodinní příslušníci řádně připraveni. Důležitá je také spolupráce s některou z organizací, které poskytují adekvátní sociální služby v místě bydliště. Rodinní příslušníci mají často očekávání, která nekorespondují s posláním a cíly poskytovatelů sociálních služeb. Cílem poskytované služby bývám často podpora a pomoc ke svépomoci. 14 http://www.profesionalni-pecovatele.cz/ Příklad: Starší paní (85 let) žije se svojí dcerou, která se o ni stará. Ta prakticky nedovolí, aby matka podnikla sama jakoukoliv aktivitu a v podstatě jí přepečovává. Dcera je vyčerpaná a neví jak dál. Z toho důvodu osloví pečovatelskou službu, aby za matkou docházela. Pečovatelka seniorku aktivizuje a zaměřuje se na oblast podpory, což vyvolává konflikty s její dcerou, která má představu, že pokud si matka službu platí, má se pečovatelka o vše potřebné postarat. V případě, že dochází k nenaplnění často nereálných očekávání, může docházet k problémovým situacím, kterým se dá předejít vyjasněním smyslu spolupráce, což bývá úkolem sociálního pracovníka. Ten by měl být schopen upozornit na situace, které mohou být pro rodinu problematické. Příklad: Obviňování Někdo mi ukradl peníze. Ztratilo se mi spodní prádlo. Dali mi pod postel kupu hnoje. V těchto případech není snadné reagovat v klidu, přestože podobné chování je průvodním jevem onemocnění demence. Doporučení: Nereagovat podrážděně a konfrontačně. Je možné říci: „Pojďte se tam podívat atd.“ Příklad: Opakované dotazy S narůstajícím stupněm demence se zhoršuje schopnost orientace klienta. To se může týkat místa, osob, ale také času. Zejména v případě méně častých událostí bývá orientace obzvlášť náročná. Doporučení: Jak reagovat na opakované dotazy? Nereagovat konfrontačně ve smyslu: „Už jsem Vám to říkal pětkrát.“ Zaměřit se spíše na prožitek (strach, hněv, atd.) Zachovat princip strukturalizace a vizualizace /zachovat denní řád a snažit se „zviditelnit“ řečená slova např. použitím piktogramů. Příklad: hledání, hromadění Lidé mají tendenci často něco hledat (brýle, telefon, peníze) Doporučení: Jak se chovat? Staré jídlo dejte opatrně pryč. Sledujte možné skrýše. Okopírujte důležité dokumenty. Ostatní problematické situace: Tendence odcházet pryč „domů“ Agresivní projevy při hygieně (osočování, fyzická agresivita) Lidé mohou být manipulování různými domovními prodejci Nebezpečí požití jedovaté látky (SAVO, jar) Nebezpečí úrazu, vzniku požáru Člověk se může ztratit Sociální pracovník příslušné organizace (Charita, Diakonie, Pečovatelská služba atd.) může doporučit možnosti řešení situace. V úvahu připadá např. respitní péče - odlehčovací služba v domácnosti nebo denní centra a stacionáře pro seniory. Z hlediska podpory rodinných příslušníků pečujících o osoby s demencí připadá v úvahu svépomocná skupina. Jedná se o skupinu lidí, které spojuje stejný okruh problémů. Lidé si zde mohou vyměňovat informace, zkušenosti, poskytují si psychickou podporu, to vše s vědomím, že nejsou v tak náročné situaci sami. Lze doporučit také nabídku seminářů, kde se zájemci mohou dovědět potřebné informace a naučit patřičným dovednostem jako je komunikace s člověkem s demencí nebo základům ošetřovatelství. ZÁVĚR Doprovázení druhého v náročných životních situacích vyžaduje mnoho energie a odvahy. To platí obzvláště pro rodinné příslušníky, kteří musí čelit často nezvyklým a těžko pochopitelným projevům, které s sebou onemocnění demencí přináší. Důležitou úlohu hraje schopnost sebereflexe, konkrétní znalosti a dovednosti, které spadají do oblasti metod práce s lidmi. Žádná metoda však nemůže být dostatečně účinná bez vnímání jedinečnosti a neopakovatelnosti každého člověka. Za primární lze považovat respekt k důstojnosti druhé osoby, navzdory jejímu omezení a empatický přístup k potřebám člověka trpícího demencí. Tam, kde je úcta k druhému, která se projevuje důvěrou a schopností naslouchat je položený základ pro rozvoj další spolupráce. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že i doprovázející potřebuje doprovázení a respekt. Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojili nebo přispěli ke vzniku projektu dalšího vzdělávání v oblasti psychosociální a duchovní péče a všem, kteří se rozhodli být oporou druhému člověku v těžké životní situaci. OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Jak se může projevovat člověk trpící demencí (Alzheimerovou chorobou)? Jaké možnosti navázání kontaktu znáte? Vyjmenujte Vaše silné stránky a pokuste se vystihnout silné stránky člověka, kterého doprovázíte. Jak se na nich dá stavět? V průběhu doprovázení je důležité umět odpočívat. Jak relaxujete a kde čerpáte sílu k tak náročné službě druhým? V čem může spočívat duchovní doprovázení druhého? Zamyslete se nad koncepcí holistického přístupu k člověku. Které složky obsahuje? Jaké rizikové situace si vybavíte, když se řekne doprovázení člověka s demencí? SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY Frankl, V.E. … A přesto říci životu ano. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství: 1996 Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007 Grün, A. Život je teď. Praha: Portál, 2010, ISBN 978-80-7367-749-7 Janečková, H. Reminiscence. Praha: Portál 2010, ISBN 978-80-7367-581-3 Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia, 1994. Křivohlavý, J. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat, 1993. Křivohlavý, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989. Křivohlavý, J. Pozitivní psychologie. Praha: Portál, 2004, ISBN 80-7178-835-X Křivohlavý, J. Křesťanská péče o nemocné. Praha: ADVENT, 1991 Parkes, C., M., a kol. Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé. Brno: SPOL, 2007 Pichaud, C., Thareová, I. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998. Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005, ISBN 8071789496 Rheinwaldová, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999 Svatošová, M. Víme si rady s duchovními potřebami nemocných? Praha: Grada, 2012 Štilec, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004 TAVEL, P. Validácia – terapeutický přístup k starým dementným pacientom. [online]. 200611-11, [cit. 2010-10-02]. Dostupný z WWW: http://www.psychiatriacasopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-3-4/2006/ Trachtová E. Potřeby nemocného v pečovatelském procesu. Praha: NCO NZO, 2004 Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999. Walsh, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Praha: Portál, 2005 Yalom, Y. Pohled do slunce. Praha: Portál, 2008 Internetové odkazy: http://www.demografie.info/user/img/article/graf www.profesionalni-pecovatele.cz http://www.profesionalnipecovatele.cz/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=46&Itemid=69 http://ebin.cz/psychobiograficky-model-prof-e-bohma/ Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR www.girasole.cz
Podobné dokumenty
ÚVOD - Skálův institut
nutnost rychle, avšak s rozvahou využívat interpretací, neboť čas, který může klient i pracovník spolu
vynaložit na řešení tématu je značně omezený a často venkovním prostředím a intoxikovaným stav...
Skripta návodů do cvičení z laboratorní techniky
spektrofotometrie, chromatografie). Velký důraz při sestavování úloh byl kladen na to, aby
posluchači získali všechny základní návyky nutné pro bezpečnou a efektivní práci.
Skriptum je rozděleno na...
Zážitková pedagogika - Inovace studijních oborů na PdF UHK
Podle teorie komfortních zón má každý člověk svou komfortní zónu, ve které je klidný,
nepociťuje stres a také se v ní mnoho nenaučí. (3, s. 19). Tuto komfortní zónu vytváří
člověk v průběhu celého ...
dodatek k diplomu ° diploma supplement
4. INFORMACE O OBSAHU A DOSAZENYCH WSLEDCICH °
INFORMATION ON THE LEVEL OF THE QUALIFICATION AND RESULTS GAINED
4.1 Forma studia ' Mode of study: Prezem‘nt' ° full-time
4.2 Poiadavky v ramci progra...