scénář hry
Transkript
Dobrý den, paní Hereret, aneb cesta jedné Egypťanky ze starověku do třebovského muzea 1 1 Mut: za zvuku gongu vystupuje na podstavec. Vypravěčka: Milé děti, jménem žáků 6. třídy Základní školy Kostelní náměstí vás vítáme v našem muzeu. Budeme vám vyprávět příběh, který začal v Egyptě před třemi tisíci lety. Vypravěč: Byla to doba, kdy nad Egyptem vládli různí bohové, kteří rozhodovali o životech lidí. Jejich náklonnost si Egypťané snažili zajistit obětinami. Nofreta: Všemocná, milostiplná bohyně Mut, pošla nám kráva a nemáme na novou, pomož nám! Modlí se a dává Mut banán. Mut: oloupe banán, kousne si a předá Nofretě měšec peněz. Neseta: Veliká bohyně Mut, ochránkyně lidí, dej, ať vyhraju jackpot ve sportce. Modlí se a dává Mut citron. Mut: nevěřícně si prohlédne citron, odhodí ho a k Nesetě se otočí zády. Vypravěčka: Panovníkům Egypta se říkalo faraonové. I oni byli uctíváni jako božstva. Nofreta a Neseta: vidí přicházet Achnatona a klaní se: Ó vládce náš, božský Achnatone! Achnaton: vstoupí na jeviště a sedne si do křesla. Vypravěč: Manželkou faraona Achnatona byla krásná Nefertiti. Nefertiti: přichází těsně po Achnatonovi. Jak bylo v práci? Achnaton: Ani se neptej, pohádal jsem se s bohem Amonem. Nějak moc si vyskakuje, asi z něj udělám nezaměstanýho! Nefertiti: Ty máš ale starosti, já si zajdu za Hereret, musíme něco důležitého probrat. Odchází. Achnaton: Už zase? Ty se z těch kámošek jednou zblázníš. Zvedne se a odchází na druhou stranu. 2 Vypravěčka: Hereret byla bohatou manželkou vezíra Nisutnefera, žila v paláci nedaleko královského sídla. Nefertiti: Ahoj Hereret, jak se máš? Co dělá tvůj manžel? Hereret: Asi se rozvedu, jen se koukni, nic s ním není. 2 Nisutnefer: sedí, před sebou má svitek papyru a telefonuje: ...jak to že to ještě není, na severní pole tedy pošli ještě 20 lidí, dneska tam musí být zaseto. Položí telefon, zapisuje si, vzápětí opět zvoní telefon. Cože? Jak je možné, že zedníci ještě nedostali výplatu? Zajeď do sýpek, ať uvolní 20 pytlů pšenice a 40 ječmene. Ať to nedopadne jako posledně, kdy týden stávkovali. Hereret: Zůstaneš u nás na večeři? Máme čápa nadívaného křepelkami. Nofreta: přináší na stůl podnos s jídlem, ke stolu k Hereret a Nefertiti se přihrne i Nisutnefer. Hunefer: usedá ke stolu na opačném konci scény. Nazdar ženo, jsem doma. Představ si, že ten blbec mě poslal na pole set pšenici. Jsem sedřenej jako velbloud. Co budeme mít dnes dobrého, Nofreto? Nofreta: Nestihla jsem pro nás uvařit, vem si pivní polévku. Nalévá z láhve pivo do misky. Hunefer: Už zase?! Lžící otráveně srká pivní polévku. Nefertiti: Tak já už budu muset jít, aby můj muž nevyváděl. Hereret: Já tě kousek vyprovodím. Společně odchází, za nimi i oba muži, s sebou si berou misky s jídlem. 3 Achnaton: přichází na scénu, sedne si, Neseta jej ovívá vějířem. Po nich přichází Nefertiti. Víš co mě napadlo, Nefertiti? Co kdybych si pořídil ještě jednu manželku. Ty pořád nejsi doma. Zálibně se dívá na Nesetu. Nefertiti: Tak na to zapomeň! A nebo víš co, vezmeš si dceru babylonského krále, Giluchipu. Alespoň na nás už nebude moci zaútočit, když budeme příbuzní. Ale nemysli si, první manželkou budu stejně já. Rázně odchází. Vypravěč: Dalo to sice hodně práce, ale nakonec král Babylonu Šupiluliumaš se sňatkem souhlasil. Nefertiti: Tak tohle je tvoje druhá manželka, princezna Giluchipa. Achnaton: Ó ta Babylonie ale musí být zajímavá země. Víš co Nefertiti? Teď zase chvíli vládni za mně ty. Pojď Giluchipo, ukážu ti svou sbírku motýlů. Společně odchází. Nefertiti: Chová se takhle bůh? Herr Gott! Odchází. 4 Vypravěčka: Uběhlo několik let. 3 Achnaton: Kam zase jdete? Nefertiti s Giluchipou: k Hereret na návštěvu. Achnaton: Takhle jsem si teda to mnohoženství nepředstavoval. Hereret: Holky, nějak stárnu. Co kdybych si nechala vyhladit vrásky? Nefertiti: No nevím, máme sice nejlepší chirurgy, ale přece jen. Víš co všechno se při takové operaci může stát? Hereret: U jednoho jsem právě na dnešek objednaná. Pojďte tam se mnou! Pak to důkladně probereme. 5 Chirurg: Pane vezíre, mám pro vás jednu špatnou a jednu dobrou zprávu. Operace vaší ženy se sice zdařila, ale pacientka během zákroku bohužel zemřela. Nisutnefer: Aha, tak to vám teda pěkně děkuju. A jaká je ta špatná zpráva? Chirurg: Vlastně žádná. Pojďte se podívat, vaše žena má po té plastice tvářičku zase jako holčička. Společně odchází. 6 Vypravěč: Egypťané věřili v posmrtný život. Života v říši mrtvých však mohli dosáhnout jen v případě, že i po smrti bude jeho tělo zachováno, nepodlehne rozkladu. Vypravěčka: Činnosti, během níž se mrtvé tělo upravilo tak, aby zůstalo zachováno na věky, se říká mumifikace. Byla to velmi složitá a náročná procedura. Balzamovači a chirurg: přináší mrtvou Hereret na stůl. Vypravěč: Nejdříve balzamovači pomocí bronzových háčků vyjmuli mozek. Balzamovači: hákem jeřábu vytahují mozek. Vypravěč: Poté obřadním nožem otevřeli břišní dutinu. Srdce si převzal bůh balzamování Anup, který je potom vážil a zjišťoval, jaký život zemřelá osoba vedla, zda si zaslouží žít po smrti v blaženosti nebo utrpení. 4 Balzamovači: pracují zády k divákům, srdce předávají Anupovi, který se srdcem opět odchází ze scény. Vypravěčka: Ostatní vnitřnosti se ukládaly do speciálních nádob zvaných kanopy. Balzamovač 1: s druhým balzamovačem přejde na druhou stranu stolu, vytáhne kyblík, hodí do něj játra. Vypravěč: Ale pánové, co to máte? Takto vypadá kanopa! Ukazuje kanopu. Balzamovač 1: Kanopy došly, tak co máme dělat... Balzamovač 2: vytahuje střeva. To by byly jitrničky... Balzamovač 1: Umíš ty myslet také na něco jiného než na žrádlo? Balzamovač 2: Náhodou... ale není to zas tak špatný, ochutnej. Uřízne si kousek mrtvoly a sní ji. Balzamovač 1: Zbláznil se? Balzamovač 2: Dyť to nikdo nepozná, stejně to pak vycpeme vonnými bylinami. Začne do těla cpát slámu. Vypravěč: Nakonec se tělo zabalilo do několika kilometrů plátěných obinadel. Balzamovač 1: potýká se s chuchvalcem obvazů: Co to děláš, vždyť si mi tam přivázal palec! Balzamovač 2: Tak ho tam příště nestrkej! Balzamovači: Tak hotovo, Anupe, odveď si ji do pyramidy. Anup: odvádí Hereret ze scény. 7 Vypravěčka: Čas běžel, stejný osud jako Hereret potkal faraony i jejich poddané. Vypravěč: Až nedlouho před rokem 0 Egypt ovládli Římané. Zakázali staré egyptské bohy a nahradili je svými božstvy. Říman: přiběhne na scénu, mává mečem, pak se vyšplhá na Mut, serve jí korunu nasadí vousy a do ruky jí dá blesky. Vypravěčka: Po Římanech přišli Arabové. 5 Arab: připlíží se na scénu, zapíchne Římana, Mut sebere blesky a vyžene ji ze scény. Na její místo si sedne sám. Vypravěč: A roky dál ubíhaly. Starověká egyptská kultura na několik staletí upadla v zapomnění, poté ji však objevili turisti. V roce 1911 v Egyptě trávil dovolenou moravskotřebovský rodák Ludwig Holzmaister se svou manželkou. Holzmaisterovi: prochází se po tržnici, Holzmaister cosi hledá v mapě. Holzmaisterová: Jé, kup tohle, a tohle je taky hezký. Ať máme nějakou vzpomínku. Trhovkyně: Toto je krásná staroegyptská práce, de to strašně na dračku, jenom dneska jsem jich už prodala pět. A už nebudou – to víte, je to starý tisíce let. Holzmaister: prohlíží si suvenýr. Hm, made in China. A co s tím jako budeš dělat, v hotelu už takových krámů máme dva kufry. Raději pojď, chtěli jsme ještě dneska vidět Džoserovu pyramidu. Anup: Slyším, že hledáte nějaký suvenýr. Měl bych pro vás něco exkluzivního. Zaručeně pravou mumii. Holzmaister: A je fakt pravá, aby to zase nebyl nějaký podfuk. Anup: No dovolte! Víte, kdo já jsem! Bůh Anup! Holzmaister: Vy že jste bůh? Anup: No vlastně už nejsem, protože nám před dvěma tisíci lety zrušili náboženství a já už nesehnal novou práci. Takže se protloukám, jak to jen jde. Jinak bych taky tu mumii neprodával. Takovou dneska už neseženete. Holzmaisterová: Kup mi ji! Holzmaister: Tak ať mám pokoj, ale nechápu, k čemu ti tohle bude. Podává Anupovi několik bankovek. Anup: Ale to je málo! Holzmaister: A máte vůbec povolení k prodeji? Tak pozor, abych vás nenahlásil na obchodní inspekci. 8 Holzmaisterovi: přichází domů s náručemi plnými beden, za nimi na provázku cupitá mumie. 6 Holzmaisterová: Tak konečně doma. Ale když ses toho celníka snažil přesvědčit, že to není egyptská mumie, ale argentinská doga, měla jsem vážně strach, že nás zavřou. Holzmaister: A kvůli komu by to bylo, já jsem nic takovýho kupovat nechtěl, mě to stačí vidět. Vždyť se podívej, kvůli těm krámům tady není k hnutí. Víš co, já řeknu řediteli muzea, ať si to odnese. Vypravěčka: A jak pan Holzmaister řekl, tak udělal. A tak moravskotřebovské muzeum obohatily egyptské sbírky. Ředitel: odnáší bedny, do středu scény staví stoly, na které se lehne Hereret. Vypravěč: Nejvýznamnějším exponátem muzea se stala právě mumie Hereret. Na ní se dodnes jezdí dívat zástupy turistů. Turisté: u ředitele si kupují lístky, obchází mumii, fotí. Vypravěčka: A když návštěvníci odejdou a muzeum ztichne... Ředitel: vezme smeták, vrazí ho mumii a odejde. Hereret vstane a začne zametat. Vypravěč: Zajděte tedy do moravskotřebovského muzea a zjistěte co je na našem příběhu pravdivé a v čem jsme si trošku vymýšleli. Scénář: Vlastimil Novák Osoby: Vypravěčka: Vendula Školařová Vypravěč: Jan Choutka Mut: Aneta Jiroušová Nofreta: Sára Svozilová Neseta: Anna Váradi Achnaton: Jan Kříbala Nefertiti: Tereza Jáchymová Hereret: Tereza Bednáriková Hereret (mumie): Veronika Štarhová Nisutnefer: Marek Koukal Hunefer: Michal Horvath Giluchipa: Andrea Štercová Chirurg: Pavel Neumann Balzamovač 1: Antonín Hodaň Balzamovač2: Jakub Hubáček Anup: David Novák Říman: Radim Bárta Arab: Petra Legátová Holzmaister: Tomáš Moravec Holzmaisterová: Adéla Bártová Trhovkyně: Magda Sekaninová Ředitel: Jakub Peterka Turistka: Eliška Korčáková Turista: Daniel Punčochář 7
Podobné dokumenty
Prohlédnout si ho můžete zde.
nalezení Kristova kříže sv. Helenou, soud nad dušemi v očistci). Dřevěná kruchta
s 16 malovanými výjevy z pašijí pochází z roku 1661. Ostatní, kdysi poměrně bohatý
barokní mobiliář kostela se docho...
Untitled - Comics Centrum
Bryanovy kuchyně. Život je krátký, ale i život
hodné krysy je kratší než většina ostatních.
Vy pochopitelně nic z toho neuvidíte. Vy uvidíte pouze Pohádku.
A přesně tak to má být.
Stephen Gallagher...
Městské kino Kulturní centrum Městské muzeum Zámek
K u l t u r n í s l u ž b y m ě s t a M o r a v s k á Tř e b o v á
Kulturní centrum, Městské kino, Městské muzeum (Svitavská 18), Zámek (Zámecké nám. 1)
Kulturní služby města Moravská Třebová
expozice bude otevřena v rámci celodenního programu v sobotu
19. května cca v 10:00 hod.
• Galerie Františka Strážnického
Maturitní otázka č. 1 Egyptské umění
Před nástupem Achnatona, se celá kultura Egypta vracela ke starým ideálům, protože to
považovali za božské a dokonalé.
Achnaton zavedl několik změn, se kterými se obyvatelé Egypta nemohli smířit.
P...
Cedulka pro tisk
Vážení duše je známým vyobrazením z egyptské Knihy
tajného obydlí; zachycuje poslední soud, při kterém byly
hodnoceny skutky duše. Podle rozsudku šla duše buď do
Země bohů, nebo zpět do pozemského ...
Starověký Egypt
2) Jaká posvátná zvířata obrázek
znázorňuje?
3) Jaká další zvířata Egypťané
uctívali (učebnice str. 16)?