Maturitní otázka č. 1 Egyptské umění

Maturitní otázka č. 1
Egyptské umění
-charakteristické znaky období, celková charakteristika egyptského umění, příklady děl,
(architektura, sochařství, malířství) specifický způsob zobrazení člověka v egyptském
umění, Achnaton a specifické znaky umění v době jeho vlády. Umělecké dílo tohoto
období, která mě nejvíce oslovilo, jeho popis, název, časové zařazení, můj subjektivní
úsudek o něm.
Egypt se nachází na severu Afriky a leží na řece Nill. Každoročně zde byly záplavy, které
byly pro egypťany důležitou součástí jejich života. Díky tomu, se mohli zabývat i uměním.
Rozdělení egyptských období:
Stará říše (2700-2100) – 4.dynastie
Střední říše (2040-1785) – 12.dynastie
Nová říše (1551-1075) – 12.-18.dynastie
Pozdní období (715-330)
Egyptské sochařství
Egyptské sochy byly vytvářeny v životní i nadživotní velikosti, s jemnou modelací rysů
obličeje, se správnými proporcemi i tvary. Sochy působí strnule, přesto v sobě ukrývají
majestátnost a klid.
Egyptská socha sloužila k zachování obrazu osoby, protože věřili, že se tak může snáz duše
mrtvého vrátit na zem. V Egyptě „sochař“ znamenal ten, co udržuje při životě. Socha
vyjadřuje nepomíjivou krásu, která je stálá. Proto sochy nezobrazují žádné emoce. Jsou
neutrální.
Námětem soch jsou většinou králové, královny, představitelé vyšších vrstev a různá
božstva.
Důležitou součástí jsou také tvorby posmrtných pohřebních masek pro faraóny.
Nejznámější z nich je Tutanchamonova, která byla nalezena roku 1922 v Údolí králů.
Tvořili se zde také reliéfy. Svým účelem mají spíše blíže k malbám. Byly velmi nízké a často
polychromované. Zdobily stěny chrámů a pyramid.
Socha Chefrena – Stará říše
•
•
•
•
•
•
sedící socha
poznáme, že se jedná o faraona – bradka, koruna
sokolí bůh Horus objímá faraona, Chefren přijímá božskou inspiraci – velké uši naslouchá
vertikály a horizontály, pravé úhly
pohled směřuje za horizont – vidí dál
jedna dlaň v pěst, druhá povolená
Menkaure s manželkou – Stará říše
•
•
•
•
•
sousoší dvou soch, stojící sochy, zezadu jsou jištěni kvádrem
první rodinné sousoší
nakročení levou nohou, těžiště stále uprostřed
lehký a jemný úsměv
manželka objímá svého manžela – faraona
Písař – Stará říše
•
•
•
•
•
•
•
sedící socha
písař – důležité postavení v Egyptě
velké uši – musí umět naslouchat
dvě činnosti – naslouchá a zapisuje
má 90 cm přesto působí monumentálně
inkrustované oči – působí doopravdicky
socha je umístěna v Louveru
Rahotep a Nofreta – Stará říše
•
•
•
•
•
sedící sochy
vertikálnost, horizontálnost – pravé úhly
klidné a důstojné
polychromované – barvené
inkrustované oči
Egyptská architektura
Architektura Egypta má několik základních rysů - vše se stavělo za dokonalé přesnosti, k
stavbám se využívaly znalosti o geometrii – čtverec, trojúhelník. Materiály, ze kterých se
stavělo, měly nejen svůj praktický význam. Obytné domy se stavěly ze dřeva nebo
nepálených cihel a poukazovaly tak na lidskou pomíjivost. Stavby, které byly považovány za
posvátné, se stavěly z materiálů, které odolají po dlouhá tisíciletí- kámen. Vyznačují se také
svou božskou monumentalitou a přesností.
Jednou z nejdůležitějších staveb byly pro egypťany pyramidy. Ty si prošly také určitým
vývojem, než vypadaly tak, jako např. Pyramidy v Gíze.
Piramidy, z egyptského slova Pir-M-Haru – vystoupení na světlo, symbolizovali cestu, při
které se člověk přibližoval bohům a naopak.
V období Staré říše se stavěly mastaby, určené jako pohřebiště pro vysoce postavené
uředníky aj. Stavěly se i v pozdější době. Mastaby jsou považovány za předchůdce pyramid.
První pyramida byla postavena za vlády faraona Džosera. Celý obdélníkový komplex v
jehož středu se nacházela pyramida postavil známý stavitel Imhotep.
Nejzmnámějšími pyramidami jsou pyramidy v Gíze – Chefrénova, Cheopsova a
Menkaureova. Největší a také nejstarší pyramidou je Cheopsova pyramida. Její rozloha
je 5,4 ha a je vysoká 137,5 m. Pyramidy byly původně obloženy mramorem a jejich špička
byla zlatá. Pyramidy se stavěly čím dál vyšší, blíže ke Slunci, blíže k bohu Slunce Rea.
Džoserova pyramida i pyramidy v Gíze byly postaveny v
období Staré říše.
V pozdější době (už ve Střední říši) se začaly stavět
chrámy. Základními stavebními prvky byly – pylon,
sloup, obelisk. Pro egypťana vypadala cesta do takového chrámu asi takto: Nejprve
musel projít alejí sfing, která byla až 1 km dlouhá. Před vchodem stály obelisky a pylon.
Světlo do chrámu přicházelo ze stropu, nebyly zde žádná okna. Sloupy uvnitř chrámu byly
zdobeny rostlinnými motivy – zavřený a otevřený květ. Místnosti/síně se postupně
zmenšovaly – snižoval se strop a zvyšovala podlaha. Do nejmenší místnosti, srdce chrámu,
kam už neproniklo žádné světlo mohl vstoupit pouze faraon. Normální občané měly
přístup pouze do prvních dvou místností.
Většina chrámů se velmi špatně dochované.
Mezi jeden z nejznámnějších chrámů je chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Je
to komplex třístupňové stavby, která končí hrobkou vytesanou do skály. Mezi další patří
chrám v Luxoru, chrám v Karnaru, které byly oba zasvěceny nejmocnějšímu
slunečnímu bohu Amonovi.
Egyptské malířství
Egyptské malířství se řídilo podle pravidel zobrazování postavy. Malíř dodržoval
přesná schémata – učili svému povolání už od mládí. Nesnažili se zachytit skutečnost,
pocity, nálady. Chtěli vyjádřit přiblížením a popisem svět bohů, život faraonů a lidí v
symbolech. Neuplatňovaly žádnou perspektivu, malíř umisťoval předměty nad sebe,
vedle sebe, v různých velikostech podle důležitosti vyobrazené osoby. Také barva nebyla
obrazem reality, měla spíše symbolický význam. Malířství se po dobu tří tisíc let měnilo jen
minimálně. Úsilím malíře nebylo být originální, ale co nejvíce se přiblížit dokonalosti
prastarého ideálu.
Egypťané takto zdobili své chrámy a hrobky. Malířství nebylo určeno pro běžného člověka,
ale pro pozůstalého. Malby byly doplňovány egyptským písmem – hieroglyfy.
Díky malbám, které se z velké části našli v Údolí králů, jsme se mohli dozvědět více o životě
ve Starověkém Egyptě.
Pravidla pro zobrazení lidské postavy:
hlava, ruce, nohy - z profilu
oko, trup - zepředu
Změny, které přišli s vládou Achnatona
Achnaton – Nová říše
Před nástupem Achnatona, se celá kultura Egypta vracela ke starým ideálům, protože to
považovali za božské a dokonalé.
Achnaton zavedl několik změn, se kterými se obyvatelé Egypta nemohli smířit.
Prohlásil, že existuje jen jeden Bůh – bůh Aton, bůh Slunce. Na reliéfech můžeme vidět, jak
bůh Aton žehná Achnatonově rodině (manželka Nefertiti). Také se nechával zobrazovat
více realisticky. Nemá tak krásný a mírný obličej. Jeho obličej je dost protáhlý a má určité
ostré rysy. Také má trošku „bříško“. Jeho postava také není ideální.
Po Achnatonovy smrti byl prohlášen za kacíře a jeho jméno bylo vymazáno. Egypt se opět
chtěl navrátit k původním myšlenkám a ideálům, ale už to úplně nebylo možné. Říká se, že
se Achnaton narodil příliš brzo a že předběhl svou dobu.