Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka
Transkript
Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka • Ročník XV. (XXXVII.) • č. 2 • 2011 Kandík psí zub v národní přírodní rezervaci Medník (foto: Ivana Křížová; k článku na str. 7). Vypuštěný rybník Brtnice a budovy někdejší správy šternberského panství, stav v roce 1972 (k článku na str. 8). OBSAH ČÍSLA Udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011 (P. Pešout) Nález dudka chocholatého u Louňovic pod Blaníkem (P. Procházka) Vydejte se na výlet po naučné stezce Medník (I. Křížová) Sklárna a skláři na Brtnici u Divišova (K. Kočí) Ledecký kostel by mohl vyprávět… (I. Preislerová) K výpravě Karla Slavoje Amerlinga na Divišovsko (J. Nusek) Mezinárodní zasilatelství, železniční stanice a Podblanicko (F. Procházka) Nejen davelský Remagen (1) (J. Košťák) František Štverák, odpůrce a vězeň nacismu i komunismu (A. Stříbrná) Fejetonista poutníkem (R. Bílek) Před 75 lety začal ve Vlašimi vycházet časopis „Hlasy od Blaníka“ (J. Moudrý) Z Pamětní knihy Ratměřic (1) (J. Coufalík) Z historie ochotnického divadla v Neveklově (S. Rýdlová) PřÍLOHA Ze starších čísel Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro liniár. (1) (V. Vlček) Regionální pověsti, povídky, vyprávění a poezie Má vzpomínka na Jarku Kozla (J. Jarolímková-Lipinská) Na Blaníku (A. Veselý) O strašidelném mlynáři na Vlašimsku (F. Procházka) Jarní (J. Jarolímková-Lipinská) Regionální literatura Vyšly vzpomínky Jana Zajíce (J. Urban) Konopišťský park (P. Pešout) Zprávy a sdělení Zprávy ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim (M. Musilová) Dobrovolníci opět vyčistili hladinu a břehy řeky Sázavy (J. Tůmová) Děti ztvárnily svůj kousek přírody (I. Křížová) Do tohoto čísla Pod Blaníkem přispěli Přehled plánovaných akcí Muzea Podblanicka a ČSOP Vlašim 2 5 7 8 10 13 15 19 22 26 27 28 30 I II III V VI VI VII VII XI XII XIV XIV váŽení čtenáři, Ročník XV. (XXXVII.), číslo 2, 2011 Vlastivědný čtvrtletník Benešovska, Vlašimska,Voticka,ČeskéhoMeránu aDolníhoPosázaví. První číslo PodBlaníkemvyšlovroce 1921.Popadesátiletéodmlcebylo roku1997jehovydáváníobnoveno. Vydává Českýsvazochráncůpřírody VlašimaMuzeumPodblanicka vespoluprácisAOPKČR,Správou ChráněnékrajinnéoblastiBlaník. Adresa redakce: Podblanické ekocentrumČSOP,Pláteníkova264, 258 01 Vlašim Tel./fax: 317845169,317845965 E-mail: [email protected] Internet: www.csopvlasim.cz Administrace: DagmarTlustošová Redakční rada: Mgr.RadovanCáder Prof.RNDr.LubomírHanel,CSc. Mgr.VáclavKovařík PhDr.JindřichNusek Ing.PavelPešout(předseda) PhDr.IvanaPreislerová SlávkaRýdlová MilanŠtědra Mgr.JanUrban PhDr.LibušeVáňová Ing.JanaZmeškalová Tiskne: VaMBs.r.o.Štěchovice Uzávěrka tohotočísla:30.4.2011 Registrováno OkÚBenešov,č.43/97 Evidenční číslo MKČRE10738 ISSN 1213-1040 Cena: 18Kč(DPH10%), pročlenyČSOPVlašimzdarma Předplatné časopisuainzercilze objednatnaadreseredakce. Název a logo Pod Blaníkemjenárodní ochrannáznámkazapsanávrejstříku Úřaduprůmyslovéhovlastnictví. Časopis Pod Blaníkem a další regionální publikace lze zakoupit na následujících prodejních místech: Benešov: KnihkupectvíDaniela, Masarykovonám.;Infocentrum,Malé nám.;Jankov: Smíšenézboží, VěraHoudková;Kamberk: Smíšené zboží;Kondrac: PotravinyMacešková; Louňovice p. Blaníkem: Infocentrum; Smíšenézboží;Načeradec: Potraviny Hergeselová;Sázava: Infocentrum; Vlašim: PodblanickéekocentrumČSOP Vlašim;MuzeumPodblanicka,zámek Vlašim;KnihkupectvíŽížalová, Komenskéhoul.;Podblanické infocentrum,zámekVlašim; Votice: Infocentrum; Zvěstov: SmíšenézbožíŽák. nastává léto a doba dovolených, kterou mnozí využijí pro poznávání nejen krajů vzdálených, ale i svého okolí. Určitě každému pozornému pozorovateli Podblanicko občas přichystá překvapení z nového objevu pro něj do té doby neznámé pamětihodnosti či přírodního výtvoru. Věřím, že i toto druhé letošní číslo vlastivědného časopisu Pod Blaníkem Vám bude pro toulky a poznávání kraje inspirací. V této souvislosti bych rád upozornil na příspěvek Ivy Křížové informující o nově rekonstruované naučné stezce v národní přírodní rezervaci Medník. I když je již hlavní turistický „tahák“ – kandík psí zub (viz foto na obálce) – dávno odkvetlý, lze návštěvu této památky jen doporučit. Návštěvu Medníka je možno spojit s prohlídkou Davle, kde na zajímavý příběh ze života tohoto městečka upozorňuje ve svém příspěvku v tomto čísle Jaromír Košťák. Na samotu Ledce a zejména zdejší kostel, který je úsilím nadšenců a vlastníků opravován, upozorňuje článek Ivany Preislerové. S výlety kolem Českého Šternberka můžeme spojit návštěvu samoty Brtnice. Vyprávění o lidech zaniklé sklářské huti, která zde ještě před necelými 150ti lety fungovala, najdeme v článku z pera místního znalce a kronikáře Karla Kočího. Sklářství má na Podblanicku dlouhou tradici, zejména kolem řeky Sázavy. O četných památkách na zaniklé sklářské hutě jsme v minulých číslech Pod Blaníkem již informovali. Ostatní průmysl se zde nikdy příliš nerozvinul, a tak není na průmyslové památky kraj pod Blaníkem příliš bohatý. Můžeme najít zejména pozůstatky po těžbě a zpracování nerostných surovin. S výjimkou těžby zlata v Roudném byla těžena většinou drobná ložiska lokálního významu. Kromě těžby a zpracování rud šlo o tuhu (např. Psáře), vápenec (Mezihoří, Vlašim, Votice), uhlí (Chobot), těžbu a zpracování stavebního kamene, písků a hlín (cihelny). Také o řadě památek na tuto činnost jsme v časopise Pod Blaníkem psali. Zlatodůl Roudný se v roce 2001 dočkal i monografického zpracování v samostatné příloze. V současnosti se připravuje k vydání v edici Pod Blaníkem kniha Václava Zemka věnovaná těžbě rud na Podblanicku. Průmyslové památky patří k nejohroženějším a rychle zanikají, proto je dobré o nich včas informovat, a přispět tak k jejich uchování. Uzávěrka dalšího čísla časopisu Pod Blaníkem (3. číslo XV. ročníku) bude 25. července 2011. Uvítáme kratší i delší příspěvky o přírodě, krajině, životním prostředí, historii, kultuře i současném dění na Podblanicku. Podělte se o své poznatky a dojmy z malebného Benešovska, Vlašimska, Voticka, Dolního Posázaví, Českého Meránu a České Sibiře. Příspěvky přijímáme v jakékoliv písemné formě, vítáme v elektronické podobě (na médiu či e-mailem). Příspěvky, pokud možno, doplňte fotografiemi, pérovkami či jinými ilustracemi. Jménem redakční rady Vám přeji příjemné čtení. Pavel Pešout udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011 Dne22.dubna2011bylojižpotřináctéuděleno oceněníBlanickýrytířtřemfyzickýmosobám,které sevýznamnězasloužilyoochranuarozvojpřírodníhoakulturníhodědictvíPodblanicka. Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskovéorganizacePodblanicka,konkrétněPodblanickéekocentrumČSOPVlašim(administrátor ceny),občanskésdruženíChlumČerčany,VlastivědnýklubP.A.N.VlasákaVlašim,Vlastivědný klubVotice,VlastivědnýklubČeskýMerán,o.p.s. ČeskýMerán,KlubmladýchSedlec-Prčice,SdruženíPřátelChotýšan,Českýsvazochráncůpřírody Benešov,ČeskýsvazochráncůpřírodyKladruby, ČeskýsvazochráncůpřírodySázava,Českýsvaz ochráncůpřírodyStřítež,ČeskýsvazochráncůpřírodyVotice,VlastivědnýklubŠternberk,VlastivědnýklubTýnecnadSázavouaokolí,Podblanický vědeckotechnickýklubželezniční,Podblanickéinfocentrum,občanskésdruženíPodblanickem,Posázavío.p.s.,Posázavskýpacifik,Vlašimskéhudební mládíaVlašimskáastronomickáspolečnost. Propřipomenutí–dosudjsounositelkamianositelioceněníBlanickýrytíř(podleabecedy): Ing.KarelBártazKřížovaMiroslavBerka zTýncenadSázavou Prof.RNDr.ZdeněkBrandl,CSc.zČeských Budějovic JozefCáderzLouňovicpodBlaníkem MUDr.JiříČermákzVrchotovýchJanovic BarboraČmelíkovázBukovanuTýncenad Sázavou EvaDočkalová,prom.ped.zČeskéhoKrumlova JaroslavaHockovázBenešova AntonínHolubovskýzVotic MVDr.JiříHostekzVlašimi Ing.MojmírChromýzBenešova Ing.JiříKofroňzOstravyaJetřichovic Mgr.LadislavKotekzNeveklova Mgr.VáclavKovaříkzBenešova FrantišekMikazeSedlce-Prčice FrantišekMüllerzVlašimi Prof.JaroslavPánekzPrahy PavelPavlovskýzVotic Prof.PhDr.JosefPetráň,CSc.zOuběnic JaroslavPouzarzVlašimi PhDr.EvaProcházkovázBenešova PhDr.PavelRadoměrský,CSc.zPrahy AlexejSalzmanzMladéVožice VáclavStejskalzTýncenadSázavou 2 FrantišekSvatoňzČestína JanSvobodazVlašimi HanaŠedivázBenešova JiříŠlehuberzDolníchKralovicaLibže JosefTomaideszTrhovéhoŠtěpánova AntonínToulazKřivsoudova PhDr.JiříTywoniakzBenešova RudolfVaňkátzVlašimi JarmilaZábranskázVlašimi JanZajíczVlašimi Doc.RNDr.VáclavZelený,CSc.zPrahyaPařezí MVDr.JosefZemánekzBenešova V letošním roce porota vybírala z osmatřiceti nominací.Porotasloženázezástupcůjednotlivých nevládníchorganizacínakonecrozhodlaoudělení cenytěmtotřemnominovaným: RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanRadko Bílek z Vlašimi,zejména zabohatoubadatelskou,publikačníapřednáškovou činnostvoblastiregionálnívlastivědy. RadkoBíleksenarodil12.října1940vSobotce,studovalnovinařinu,vdůsledkusvýchpostojů přediporoce1968bylpronásledován.Vprosinci roku1969bylpropuštěnzprácevKrajskémmuzeuvHradciKrálové,odkudpotéodešelsrodinou doVlašimi.Jehozaměstnávánívoblastikultury bylonezákonnýmzpůsobemlimitováno.Toudoboupsalscénářeadivadelníhry,kterévšaknebyly převážněshledányjakovhodnékrealizaci,jelikož vzbuzovalyprorežimnevhodnéasociace(Helsinky čiBlaníksesv.Václavem).Ještějednouvživotěse pokusilonávratkesvénovinářsképrofesi.Stalo setakvroce1987.Anitehdysevšaktentonávrat nezdařil.Vroce1991bylplněrehabilitován. Odmládírozvíjísvůjveliceblízkývztahkhistorii,kterásemustalanáplnívětšinyvolnéhočasu. Výsledkysvýchstudijníchabadatelskýchaktivit vmuzeích,knihovnáchiarchivech,kterýmvěnoval stovkyhodinpoctivěpráce,zpřístupňujeveřejnosti včláncíchsrůznýminámětyvperiodickýchregionálníchtiskovináchapublikacích,zejménavčasopisuPodBlaníkem,Sborníkuvlastivědnýchprací zPodblanickaadalších. Vuplynulýchvíceneždesetiletechsevesvé činnostizaměřilzejménanaliterárníauměleckou historiiobouBlaníkůaveškerézískanépoznatky aověřenéinformacezpracovaldopřehlednýchpuPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Čerství držitelé ocenění Blanický rytíř (s ostrahou) – zleva: Milan Štědra ze Sázavy, Radko Bílek z Vlašimi a Josef Podzimek ze Sedlce-Prčice (foto: Jana Havelková). blikací,kterévypovídajínejenozaujetíautorapro danétéma,aleipreciznostivlastnípráce.Zejména jdeotřiknihyvydanéjakosamostatnépřílohyčasopisuPodBlaníkempodsoubornýmnázvemBlaník vumění,atoBlanickéliterárnízajímavosti(2002), OBlaníkuajehorytíříchvbeletrii(2004)aBlaník asv.Václavvsochařství(2005).Vedletétoedice jetřebazmínitjehoknihuTajemníblaničtírytíři (2001).ZatímposledníknižnípočinRadkoBílkaje jehojižpátásamostatnápřílohačasopisuPodBlaníkem,kterávyšlavroce2010podnázvemPoutní místaPodblanicka. RadkoBílekpatřímeziznáméregionálníbadatele,kterýkroměautorstvísamostatnýchknihamnohapříspěvkůzprostředkovávánabytépoznánípři přednáškách,spolupracujepřitvorběnaučnýchstezekadalšíchosvětovýchmateriálů.RadkoBílekse hlásíkodkazuFrániŠrámkaařídíseparafrází:„Milovatkraj,vekterémžijeme,znamenásloužitmu.“ RadkoBílekvuplynulémroceoslavilsedmdesátiny.Věříme,žeuděleníoceněníjevhodnýmpoděkovánímzadosavadníbohatouvlastivědnoučinnost atakémotivacíkdalšípráci,např.nanovéknize PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 věnovanéztvárněnímotivuBlaníkuvdalšíoblasti výtvarnéhočijinéhoumění. RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanAntonín Podzimek ze Sedlce-Prčice,zejménazadlouhodoboupráciproregionální rozvojnaPodblanicku. AntonínPodzimeksenarodil14.března1949 vKarlovýchVarech.AbsolvovalStřednívšeobecněvzdělávacíškoluavroce1967zahájilstudium dějepisuačeštinynaFilozofickéfakultěUniverzity KarlovyvPraze.Vroce1969mubylozpolitických důvodůdalšístudiumznemožněno.Místostudia nastoupil dvouletou základní vojenskou službu, po jejím absolvování pracoval v letech 1971 až 1980jakodělník,pozdějijakotechnikVýstavby kamenouhelnýchdolůKladno. V roce 1980 odchází z Prahy. Nové působištěaživotníuplatněnínacházíAntonínPodzimek vBorotíněuTáboravmístnímJZD.Tatoobecse stalajehoskutečnýmdomovem,ihnedpopříchodu sezapojujedoveřejnéhoživota.Vroce1984zahájil 3 isvoupedagogickoučinnost,věnovalsevýchově vdětskémdomověvNemyšli,kdepůsobiljakovychovatel.Odroku1990semohlzačítvěnovatsvé životnílásce–knihám.Vtutodobusepřestěhoval doSedlce-Prčice,kdezaložilknihkupectví.Vtémže rocebylzvolendoměstskéhozastupitelstvaSedlce-Prčiceajehočlenemjedodnes. Vobdobílet1994až2000sezapsaldopovědomísvýchspoluobčanůjakostarosta.Poceloudobu výkonutétofunkcepatřilktěmstarostům,jejichž prácepřesahovalahraniceobce.Osvézkušenosti ztétoprácesedokázalnezištněpodělitsevšemi, kteříprojevilioněkterouproblematikuzájem.Zkušenosti,pracovitostaoblibuuspoluobčanůzúročil vkrajskýchvolbáchvroce2000,kdybylzvolen krajskýmzastupitelem,členemradyastatutárním náměstkemhejtmanaStředočeskéhokraje. Jakonáměstekhejtmanaproškolstvíaregionální rozvojmělvelkýpodílnabezproblémovémpřevodu vícenež250středníchškolaškolskýchzařízenípod správuStředočeskéhokraje.Podjehovedenímse nestalStředočeskýkrajpouhýmzřizovatelemtěchtoškolaškolskýchzařízení,alesvýmpůsobením vytvořilnatomtoúsekudělnéapřátelsképrostředí, nakterénejenomjehospolupracovníci,aleiškoly vzpomínajídodnes.TotoobdobíičinnostAntonínaPodzimkanelzelépecharakterizovatnežjeho vlastnímislovy:„Připravit do života děti a mladé lidi, kteří pro náš kraj – a nejen pro něj – znamenají budoucnost, je úkol, jehož naplňování je pro mne výzvou i poctou.“ Své osmileté působení v radě Středočeského krajekroměškolstvízasvětilzahraničníspolupráciazejménaregionálnímurozvoji.Bylbezesporu jednouznejvýraznějšíchosobnostípřispívajících kztotožněníseobyvatelsestaronovýmStředočeskýmkrajem.Starostovéadalšípředstaviteléobcí aspolkůsiceníjehopomocianadšeníprorealizaci rozvojovýchaktivit.JménoAntonínaPodzimkaje spojenoisesoutěží„Vesniceroku“,kterouorganizovalpoceléobdobísvéhopůsobenínakrajském úřadě.Anidnes,kdypracujejakopersonálnínáměstekřediteleOblastnínemocnicePříbram,neustává vesvéprácipronáškraj. UAntonínaPodzimkasevzácněskloubilomnohodobrýchlidskýchvlastností,jistětounejobdivuhodnějšíjeneutuchajícíochotapomocikaždému potřebnému. RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanMilan Štědra ze Sázavy,zejména 4 zaceloživotnísnahuorozvojaudrženíkulturního dědictvíměstaSázavyaokolí. MilanŠtědrasenarodil26.června1957vBenešově.PoabsolvováníStředníuměleckoprůmyslové školysklářskévŽeleznémBroděpracoval28let veSklárnáchKavalier.Nynípracujejakovedoucí KulturníhoainformačníhocentravSázavě.Podílel senazaloženíčasopisuSázavsképanoráma,vekterémpublikoval.Podílelsenazaloženívlastivědného sborníkuSázavsko,kdepůsobíjakovedoucíredakčníradyataképublikuje(vydánojiž14sborníků) apodílelsenazaloženíměsíčníkuSázavskélisty, kteréhojeredaktorem.Odroku1990jesázavským kronikářem.Řaduletpůsobítakévredakčníradě časopisuPodBlaníkem. KolemvlastivědnéhosborníkuSázavskosemu podařilovytvořitpracovníkolektiv,kterýneustále rozšiřujeznalostiohistoriiměstaSázavyajeho okolíakterýspolupracujesrenomovanýmihistorikyaarcheology(např.sprof.PhDr.PetremSommerem,CSc.čiPhDr.JosefemBubeníkem,CSc.). VespoluprácispracovníkemÚstavuarcheologické památkovépéčeStředníchČechJiřímBernatem zrevidovalřaduposázavskýchhradišťodKácova poChocerady,objevil,zaměřiladatovaltřieneolitickáhradištěajednostředověkéařaduzaniklých vsí,sklárenastezekvnejbližšímokolíSázavy,provedlreviziprastaréstezkyČertovabrázdaazmapovalji.Podílelsenaceléřaděrozhlasovýchpořadů propagujícíchPosázavíajehoosobnosti(např.orodiněFričů,KavalierůčiWachsmannů–Voskovců neboosv.Prokopu). MilanŠtědratakévystupovalvtelevizníchpořadech(např.Putovánízačeskýmičerty)avřadě dokumentů.Uspořádaldesítkyvýstavzaměřených naregionálníhistorii,sespolečenstvímJináVestanapř.SklářstvínaSázavě,ŘemeslanaSázavě aHospodařenínaSázavě,kekterýmsepsalnaučné brožury.IlustrovalknihuPetraSommeraSázavskýklášter(1996)ačástzejménarekonstrukčních kresebjepublikovánavrůznýchencyklopediích. JespoluautorempublikaceHistorieasoučasnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku aSázavsku(2003),redigovalturistickéhoprůvodceSázavaaokolí(2008),publikujetéžvesborníku ArcheologieveStředníchČecháchavčasopisuPod Blaníkem.Ječlenemsprávnírady„NadaceJosefa VieweghaSklářskáhuťFrantišek“prozáchranu nejstaršísázavskéhuti.Jehohlavnímcílemvšak jezříditmuzeumMěstaSázavy,sklářstvívSázavě aposázavskýchhutích,prokteréshromažďujeinformaceaartefakty. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Věříme,žeoceněníBlanickýrytířmujepoděkovánímavjehodalšímúsilíaplánechpovzbuzením. Slavnostníhoudělování,kteréproběhlovobřadnísínivlašimskéhozámku,seúčastnilonapadesát hostůkulturního,společenskéhoipolitickéhoživota regionu.Napůděměstapřítomnépřivítalstarosta VlašimiMgr.LuděkJeništa.PozvánípřijalizástupciParlamentuČeskérepubliky,krajskésamosprávy,řadazástupcůměstaobcíPodblanicka(jejich jménempromluvilstarostaSázavyPetrŠibrava), řediteléškolzPodblanickaamnohodalšíchhostů. Blaničtírytířiobdrželijižtradičněkroměpěkného diplomukaždýsvouoriginálnívelmihodnotnou pískovcovousochuBlanickéhorytířeodakademickéhosochařeDanielaTalavery.Pořízenítěchtosoch sponzorovalgenerálnísponzorudělováníocenění BlanickýrytířfirmaRabbita.s.TrhovýŠtěpánov. Nazávěrslavnostníhoaktubylazveřejněnavýzva knominovánínaBlanickérytířezarok2011,kteříbudouvyhlášeninaVelkýpátek6.dubna2012. Nominovánamůžebýtfyzická(nikolitedyprávnická)osoba,kterásevýznamnězasloužilaoochranu arozvojpřírodníhoakulturníhodědictvíPodblanicka.Atozamimořádnýčinvuplynulémroce(popř. dokončenývuplynulémroce)nebozaceloživotní dílo(vevýjimečnýchpřípadechmůžebýtocenění udělenoinmemoriam).Nominacimůžepodatkdokoli,tedyjednotlivýobčan,obec,zájmovýspolek písemněnaadresuPodblanickéhoekocentraČSOP Vlašim,Pláteníkova264,25801Vlašim.Nominace musíobsahovattitul,jménoapříjmeníkandidáta, datumjehonarození,odůvodněnínominaceajeho kontaktníadresupopř.telefon.Uzávěrkanominací jenakonciúnora2012. Pavel Pešout Z proslovu starosty Sázavy Petra Šibravy ZúdolířekySázavynaBlaníknedohlédneš. Tomusíšvyléztdostrmýchskalnatýchstrání ateprveodTrucovnynebozKamennéhoryči Chlumkuaneboodxaverovskékapličkymůžeš zahlédnoutšpičičkuposvátnéhory.Milníkcest spojujícíchodnepamětiPolabísPodunajím.SázavajetuhraničnířekaimístonadohledanedohledodBlaníkasmýtickýmirytířiasesvatým Václavem.TakévSázavěmámebájnéhoaneohroženéhosvětce,opataProkopa.Tenzkrotil čerta,zapřáhljejdopluhuavyoralsnímbrázdu přespolovinuČech.Opatskouberlouvyhnalněmeckéhovetřelcezesvéhoklášteraadokoncesi touberlouvymohlnapapežisvouvlastníkanonizaci.Zjevovalsenadčeskýmivojskypoboku svatéhoVáclava,sekterýmsejistěvelmidobře znalamožnázanímjezdídoBlaníkunapohárek anakusřečidodnes.Amožná,ažbudečeskému národuúplněnejhůř,vyjedevčeleblanického vojskapobokusvatéhoVáclava,takjakozastarýchdob. náleZ dudka chocholatého u louňovic Pod Blaníkem Tento nápadný pták s vějířovitě roztažitelnou chocholkou, dlouhým tenkým a dolů zahnutým zobákem,obývajícíokrajeřídkýchlistnatýchnebo borovýchlesů,jesnadnoidentifikovatelný.Sjeho určenímnebývajíproblémyiuménězkušených milovníků přírody, neboť je natolik odlišný, že záměnasjinýmdruhemjevyloučena.Pozorovat dudkavpříroděseprojehovzácnostalepoštěstilo málokomu. NaPodblanickunikdynepatřilmezipravidelně sevyskytujícídruhy,přestosezdevminulostidudekobjevovalčastěji.Některádataspadaladodoby rozmnožováníanelzepochybovatotom,žejednotlivépáryobčaszahnízdily.Dokladotomalezatím PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 nemáme.Odsedmdesátýchletminuléhostoletíse staldudekvzácným,ojedinělápozorovánípocházelavždyzobdobítahu. PříčinydrastickéhoústupudruhuzúzemíČeské republiky spočívaly ve změně obhospodařování zemědělské krajiny. Dudkovi vyhovovalo málo intenzivnízemědělstvísvyvinutýmpastevectvím. Potravutvořípředevšímhmyzajehovývojovástadia,kteránacházelnejčastějinapastvináchnebo jiných plochách s nízkou a řidší vegetací, často ivevýkalechzvířat.Sezánikempastevníhochovu dobytkaamasivnímpoužívánímdusíkatýchhnojiv sevýrazněsnížilapotravnínabídka.Dalšímomezujícímfaktoremprorozšířenísestalnedostatek 5 Zraněný dudek nalezený u Lesáků v září 2010 (foto: archiv ČSOP Vlašim). vhodnýchdutinprohnízdění.Dudekpotřebujedostatečněprostornédutiny,nacházejícísevětšinou upatykmenutěsněnadzemí.Jejichdnosečasto nacházípodúrovnízemě. Oddevadesátýchletminuléhostoletízačaloúdajů opozorovánídudkapozvolnapřibývat.NaPodblanickusetentotrendprojevujezatímpouzevobdobí migrace.Vnovémtisíciletíjezdepozorovánkaždoročně,zněkterýchletpocházíiněkolikzpráv.Část údajůbylazískánaodlaiků,vzhledemksnadnédeterminacidruhujsouitatodatavěrohodná. Vsoučasnédobějsoududcipozorovánipřibližněrovnoměrnějaknajarním(duben,prvnídekáda května),taknapodzimnímtahu(srpen,září).Místy zástihujednotlivýchptákůjsounejčastějipastevní areály,zahradyurodinnýchdomůschovemovcí aokrajepolníchcest. Zatímposledníznámýúdajopozorovánídudka pocházízokolíobceLesákymeziMalýmaVelkýmBlaníkem.PaníKateřinaJandovázdenalezla 15.září2010zraněnéhoptáka,kterýbylpřevzat dopéčeZáchrannéstaniceproživočichyveVlaši6 mi.Dudekmělhlubokoutržnouránunazádech,byl vyhublýanepostavilsenanohy.Ipřesposkytnutou péčinakonecuhynul. Nejzajímavějšínatomtopřípaduje,žedudekbyl nanozeopatřenkroužkemněmeckékroužkovací centrályHiddensee.Posvésmrtitakposkytlcenné údaje.Bylkroužkován30.červencetéhožrokujako mláděnahnízděuměstaGroßBeuchowvespolkovézemiBraniborsko.Přisvémprvnímtahudozimovištětakstačilulétnout254kmjihovýchodním směrem.Voblasti,kdesedudeknarodil,setomuto druhudobředaří.Jsoutampísčitébory,kdebývaly dřívevojensképrostory,častosovětskýchvojsk.Lokálnětamdudcivytvářejípočetnéakoncentrované mikropopulace(až8jedincůna10hektarů). Uvedenývýsledekkroužkováníjevelmizajímavýaprvnísvéhodruhu.Jednáseteprveodruhý případzastiženícizíhokroužkovancenaúzemíČR aprvnídokladopůvoduptáků,protahujícíchpřes našeúzemí. Pavel Procházka PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 vydejte Se na výlet Po naučné SteZce medník VmalebnékrajiněřekySázavymůžetenavštívit naučnoustezkuMedník.Jejívětšíčáststezkyse nacházívnárodnípřírodnípamátceMedník,která bylavyhlášenajižvroce1933.Hlavnímdůvodem vyhlášeníbyljedinývýskytkritickyohroženérostlinykandíkupsíhozubu(Erythronium dens-canis) naúzemíČeskérepubliky.NaMedníkujsoutaké vhodnépodmínkyprohnízděnímnohadruhůptáků –např.datlačerného(Dryocopus martius),žluny zelené(Picus viridis),dlaskatlustozobého(Coccothraustes coccothraustes)nebokrálíčkaobecného (Regulus regulus). Vyskytujísezdeidalšízvláště chráněnédruhyrostlinaživočichů–tisčervený (Taxus baccata)nebomlokskvrnitý(Salamandra salamandra).NárodnípřírodnípamátkuMedník spravujeSprávaCHKOBlaník. Naučnástezkabylazrekonstruovánavroce2009 pracovníkyadobrovolníkyzCentraekologickévýchovyZvonečekveVranémnadVltavou.Původní naučnástezkaMedníkbylavybudovánajižvroce 1965astalaseprvnínaučnoustezkoustematikou ochranypřírodyvČeskérepublice.Novástezkaje okružní,jedlouhápřibližněpětkilometrůajejíprvnízastavenínaleznetenaželezničnízastávcePetrov uPrahy.Jeurčenapouzepropěšíturisty.Načtrnáctipanelechnávštěvníkyseznámíjakspřírodními zajímavostmioblasti,taksfenoménemvPosázaví velmirozšířenéhovodáctvíatrampingu,historií těžby zlata v oblasti nebo s historií, významem azajímavostmiPosázavskéhoPacifiku.Naučnou stezkuMedníkprojdetepřibližnězadvěhodiny,je doplněnaoherníprvkyprodětiaodpočívadlona vyhlídcepodMalýmMedníkem. Nejzajímavějšímobdobímpronávštěvunaučné stezkyjepřelombřeznaadubna,kdyzdeuvidíte stovkykvetoucíchkandíků.Mějteovšemnapaměti, žekandíkpsízubjerostlinavelmivzácnáachráněnázákonem,protosechovejtetak,abyvlokalitěmohlrůstinadáleadělatradostibudoucím návštěvníkům. Ivana Křížová(foto:autorka) Tabule naučné stezky v národní přírodní památce Medník. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 7 Sklárna a Skláři na Brtnici u diviŠova KdyžjdemenaučnouStezkourytířeJanaKryštofaŠicezDivišovadoČeskéhoŠternberka,míjímemístosnázvemBrtnice,kterémádávnouhistorii. Píšese,žeBrtniceuŠternova,kdesenacházel mlýn,tvrzaves,patřilyroku1384MikšovizKolovrat.Roku1448bylaBrtnicevdrženíKostkůzPostupic,bylytuvšakjenpustiny,kterébylypozději přikoupenykeŠternberku. Totoosídlenímělobýtvypálenohusity.Vedruhé polovině18.stoletíjsouvsoupisuobyvateluváděny třizástavby.BylobnovenmlýnpodhrázíBrtnickéhorybníka,kterýjezaznamenánjižpřivytváření katastrůnačeskošternberskémmapování.Dalším objektemjestatekčp.12,jehomajitelembylMatějVokoun.DalšímmajitelembylMartinŠnejberk, kterýjejprodalroku1811svobodnémupánuSommschizoviavsoupisuobyvatelmánázevMayerhofBrtnitz.Třetístavboubyločp.14,kterénese názevflusshaus.Zdesevyrábělozpopeledraslo (fluss).Přitétoflusárněbylavrchností,kteroubyla vtédoběAloisie(Luisa)Sommschizová,hraběnka zeSaardu,roku1839založenasklářskáhuť.ZaloženíhutějepřipisovánoprávěAloisii.Mělyse zdevyrábětpředevšímlitrovézelenélahveproČejkovickýpivovar,aleiostatnísklářskézboží,které šlonaprodej.Napozemkuč.kat.141senacházejí dodnesoškvarkyzelenéhoskla,kterébylyvyváženyspopelem.Sklárnabylapostavenanavytápění dřevem. Do topeniště pod pánve přikládal šalíř amateriáldopánvípřipravovalšmelcíř.Jednalo seodraslo,sodu,vápnoanapísekrozdrcenýkřemen.Nájemcemsklárnybylklásmistr(skelmistr). Sklářskouvýrobusamotnouzdenebudemepodrobnějipopisovat,vyjmenujemejenjménalidí,kteří nabrtnickéhutipracovali,ajejichprofese.Jména bylazískánazmatrikynarozenýchvedenéodroku 1846přinarozeníjejichdětí.Zmatrikyzemřelých aoddanýchbylakdispozicidataodroku1858.Jednáseotytoosoby: Katastrální mapa Brtnice z roku 1841. 8 PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Zápis z roku 1847 SedlákFrantišek RüklFrantišek BenákAnton HotlerJan šalíř,synVojtěchaSedlákazKejžlic hutník,synMatějeRykla,hutníkazloukovskéhuti hutník,synFrantiškaBenáka hutník,synVáclavaHotlera,hutníkazLipnice Zápis z roku 1848 ŠrenkFrantišek VokounJosef RyklKarel hutník,synFrantiškaŠrenka,hutníkazMariánskýchHutí(Vešternberských archiváliíchjezapsánjakoklásmistr.) šalíř,synVáclavaVokouna,nádeníkazNespeřic sklář,synAntonínaRykla,sklářezLipnice Zápis z roku 1851 RyklováMarie dceraAntonínaRykla,sklářezKejžlic Zápis z roku 1856 KosVáclav KondradJiří PriclováAlžběta PrešingerVáclav šalíř,synMarieKosové,vazačkyvesklářskéhutiostrovecké sklář,synJiříhoKondrada,sklářenaloukovskéhuti dceraIgnácePricla,tovaryšesklářskéhozChraňbože pomahačnabrtnickéhuti Zápis z roku 1857 BřezinaJosef KoudelkaJan BurgerAlois ŠrámekVincenc KrásnýJan šalíř šalíř,synViktoraKoudelky,sklářskéhoobchodníkanaNovýchNespeřicích sklář,synJakubaBurgera,sklářezeSázavy sklář,synJiříhoŠrámka,sklářezJilmu sklářskýtovárníkzBrtnice,synJanaKrásného,koželuhazHorníCerekve Zápis z roku 1858 SchleicherJosef HofmanováJohana KarbanKarel sklářskýpomocník,pocházízhutiČejkov(Počátky) dceraAntonínaHofmana,sklářenaBrtnici šalíř,synAlžbětyrodemUrsovézchraňbožskýchhutí Zápis z roku 1859 JungwirtJosef NovákováAntonie MalkovskýVáclav sklář,synFrantiškaJungwirta,sklářenaJizbicích dceraJanaNováka,sklářenaBrtnici(přišlizTěchobuzi) šmelcíř,synMatějeMalkovského,šalířenasázavskéhuti Zápis z roku 1860 NovákJan sklář,synAnnyNovákovézČervenéŘečice Zápis z roku 1861 SvobodaVáclav GerhardFrantišek LupínkováFrantiška sklorytec,přišelzHrazenýchRatají sklář,synJiříhoGerhardazloukovskéhuti vazačka,dceraVáclavaLupínka,šmelcířezPohledu Zápis z roku 1862 SeidlJosef ZákostelnýFrantišek sklář,synAntonínaSeidla,hudebníkazLukavce,matkaAnnaroz.Tenková, dceraBohumilaTenka,sklářenaBrtnici slévač,synJanaZákostelného,tkalcezeStaréHutiuČestína Zápis z roku 1863 RüklJosef sklář,synFrantiškaRükla,sklářevTasicích MusilJosef šalíř,synJanaMusila,pomahačevhutiSvětláuLedče MoravecJosef mistrsklářský,synJanaMoravce,mistrasklářskéhozČejkova (Totojeposlednízápisvmatricenarozených.) PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 9 Šternov, čp. 14, Brtnice (stav v roce 2010). Vmatricezemřelýchjsoupouzedvazápisytýkající sebrtnickýchsklářů,ostatníjsouděti: Kos Václav, ženatý, šalíř na Brtnici, zemřel 15.12.1863. Slepička Josef,vulgoneruda,tulák,lenochžebravýzBrtnicečp.18,synzemřeléhoFrantiška Slepičky,slévačezChotěbořeajehomatkyMagdaleny,rodemDoležalovézKejžlic.Zemřelýbyl nalezennacestěkDolanůmpodBrtnickýmrybníkem.Příčinasmrti:mrtvicenásledkemzmrznutí vopilosti.Zemřel22.2.1865. Vknizesňatkůjepouzejedenzápisz23.11.1861 pro Peřinu Josefa, šalíře na Brtnici (nar. 1829), ajehomanželkuKateřinu,rodemDrastilovou(nar. 1831). Jednalo se o místní lidi, kteří našli práci vesklárně. Konecsklárnyjedatovándoroku1880,alepodle zápisůvmatrikáchskončilprovozjižpředrokem 1870. Tentočlánekjemalouvzpomínkounalidi,kteří žiliapracovalivnašemkrajiaokterýchdnesjiž nikdonicneví.(Obrazovádokumentacejepřevzata zknihyKronikaMěchnovaaŠternova,kterávyšla vroce2010.) Karel Kočí ledecký koStel By mohl vyPrávět… Avšakzačátektohotopříběhubypřílišjasnýnebyl.Místobyloosazenopravděpodobnějižvdobě bronzové.Ve30.letech19.stoletísenapolizvanémUKovárnynašlypopelnickéstřepy,1kterélze považovatzapozůstatkylidupopelnicovýchpolí, jenžbylvČecháchrozšířenvmladšídoběbronzové.Odalšíchosudechosadymlčípramenyhmotné ilistinné. Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, 1930-31,s.92. 1 10 Prvnízmínkaovsisevyskytujevsoupise,kterýnechalvroce1345zhotovitArnoštzPardubic.2 MezipřifařenéobcetehdynáleželyLedce,BaroArnoštzPardubicsepozaloženípražskéhoarcibiskupstvívroce1344snažíojednotněvedenouduchovnísprávu,jasněvymezenépolepůsobnosticírkevnímocivedle mocisvětskéaořádnéplněnípovinnostíduchovních. (VizHladíkováZdeňka,Arnošt z Pardubic,Praha2008, s.120).Protovznikalyvtétodoběrůznépřehledy,které mělysloužitzavedenípořádkuvpražskéarcidiecézi. 2 PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 chov,Božešice,Nestařice,Babice,Vavřetice,Nespeky,Větrov,HůrkaasamotaPášovka.Ztěchto obcíbylifarnícipochovávániprávěkledeckému kostelu.AutorcitovanéhočlánkuEduardVaněček předpokládal,žekostelivesnicezdevdoběsoupisu stályuž150,dokonceaž250let.Tojevšakdatace diskutabilní. PrvnízmínkyoLedcíchsevpísemnýchpramenechobjevujívroce1360avztahujísekdosazení novéhofaráředoledeckéhokostela.Znamenáto, žekostelmuselstátdalekodříve. Kosteljepůvodněraněgotický,3kamenný,obdélníkového půdorysu s klenutým presbyteriem asrákosovýmstropemvlodi.Prvnípísemnázmínkaokostelesevztahujekroku1350.4Bylzaložen vladykyzLedcůavznikljakokostelfarní,kněmu bylypřifařenyosadyBožešice,Barochov,Malešín, Hůrka,Nestařice,Babice,Větrov,VavřeticeaNeVaněčekkostelpovažujedokoncezarománský,neboť za románský považuje i portál v jižní straně kostela. Většinaautorůsevšakpřikláníknázoru,žejekostelmožnopovažovatzaraněgotický.Srov.Podlaha,Sedláček apod. speky.Ledcebylytedyve14.stoletícentremcelé oblasti. Nazápadnístraněkostelabylavystavěnakamennázvonice,vnížpůvodněviselytřizvony.Každý znichbylurčenkvyzváněnívjinoudennídobu. Vletech1830–1850všakvkrajiřádilizloději.Kostelnízvonyjezajímalypředevším.TakpřišlyLedce ozvon,kterýmsezvonívaloráno.Vestejnédoběbyl odcizenkostelnízvonnakosteleveChvojně.Kostel zůstalbezezvonu,aprotosembylpřevezenjeden zvonzkostelavLedcích.Byltonejstaršízvon,se kterýmsezvoniloklekání.Vledeckémkosteletak zůstaljennejmladšíprostřednízvon„poledník“, tedyzvon,kterýmseodzvánělopoledne.Tentozvon pocházelzhusitskédoby.Bylnaněmnápis:„Léta Páně 1428 mistr Bartoloměj Pražský mě ulil ke cti a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Panny Marie.“5Zvonzdeúspěšněpřečkaliprvnísvětovouválku.Byl0,65mvysokýaměl0,79mvprů- 3 4 VlasákAntonínNorbert,Bibliotéka místních dějepisův, svazekIII,Okresbenešovský,Praha1874,str.64. EduardVaněčekvesvémčlánkupoukazujenaskutečnost,ževPodlahovědílebylomylenuvedenrok1528. Srov. PodlahaAntonín, Soupis památek historických auměleckýchvkrálovstvíčeskémodpravěkudopočátkuXIX.století,Politickýokresbenešovský,Praha1911, s.145-146. 5 Samota Ledce (pův. dřevoryt V. Antůška, převzato z časopisu Pod Blaníkem X, s. 105). PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 11 Zvony, Pod Blaníkem X, 1930 – 31. měru,nahoředvouřádkový,gotický,nápisminuskulový.6 Vroce1944bylzvonNěmcizrekvírovánaodvezendoHamburku.Poválcesehopodařilonajít azachránitdíkymajitelistatkuVaništovi.Vroce 1949bylnavrácennavěžkostela.7 ZaprvnírepublikysevLedcíchkaždoročněkonalydvěpouti,atovkvětnuavsrpnu.Tehdyse rozhlaholilzvonnavěži,abytytoslavnédnyoznámildookolí.Ledeckápouťvšakneměladlouhého trvání.UžvpolednesestěhovalkolotočaperníkářskékrámkydoNespek,abyzdepokračovalapouť nanávsiavhospodě.8 Velkáoknabylaprolomenavezdipřibarokní přestavběkostela.Vinteriérukostelabylumístěn prostý,raněbarokníoltářsvelkýmobrazemsv. Bartolomějevespodníčásti.Nadnímzdobiloltářještěmenšíobrazsv.Jiří.Naoltářibylomožno čístnápis:„L. P. 1650 ke cti a chvále Pána Boha a Panny Marie a sv. Bartoloměje tato archa udělána a postavena jest nákladem a skrze odkaz slovutného Jiřího Klenky, jináč Dolejšky, rychtáře a souseda v místě Nespekách, zůstaviv po sobě za hospodáře Petra Vokročila tuto archu postaviti dal. Jehožto tělo při tomto chrámu Páně odpočívá, očekávaje veselého vzkříšení. Dne 19. máje.“9 V kostele se nacházelarokokovákazatelnazroku1785.Tuzdobila polovypuklářezba„DvanáctiletýJežíšmezizákoníky“,pozadíkazatelnytvořilnástavecsdeskami Desatera.10 Zřejměporoce1624sezkostelastávákostel filiální,bohoslužbysekonalyvkřížovouneděli, vdensv.Bartolomějeavnedělipotomtosvátku. Sloužiljetýneckýfarář.11 Dochovalaseijménaněkterýchledeckýchfarářů.ByltopředevšímknězVáclav,kterývstoupil doBřevnovskéhoklášteraaponěmsezdejšímfarářemstalJanMoricůvzMnichovic.12 Namístěnynějšíholedeckéhodvora,urybníka,stávalagotickátvrz.Rybníkysevokolítvrze rozprostíralytři.Uprvníhoznichsenynínacházíledeckýdvůr.Podhrázítřetíhorybníkastálo sídloledeckýchpánů,atonavyvýšenině,která vzniklatím,žepřikopánípříkopůkolemtvrze bylahlínakupenanatvrziště.Vyhloubenýpříkop spojovalprvníatřetírybník.Vdoběnebezpečí sepříkopnaplnilvodouaceléokolítvrzebylo zatopeno.Tvrztakzajišťovalabezpečímístním obyvatelům. Jako vlastníci se připomínají bratři Bohuněk, VilémaBaltazar.OdnichkoupilLedcePřísňák zPoříčí,místopísař.Kekoupidošlopředrokem 1373.13 RodPřísňákůdrželvletech1359–1386 ičástPyšel.Vroce1454,posmrtiknězeVáclava Přísňáka,bylatvrzprovolánazaodúmrť.Získalji ZdeněkKostkazPostupicapřipojiljikesvému panství. Někdy na konci 15. století se tvrz jako opuštěnározpadá.14 Vdobětřicetiletéválkybylaledeckáosadavypálenaaobyvatelé,kteřísenestačiliukrýtvokolních lesích,povražděni.VeszůstalapustáapostupnězaCitovánoinVlasákAntonínNorbert,s.64. 9 PodlahaAntonín,c.d.,s.146. 10 PodlahaAntonín,c.d. 6 Podrobnější informace viz Kostrhoun Jan, Ledecký zvon,D‘NespekX,č.1,leden-únor2011,s.14. 7 8 Vaněček Eduard, Ledecké zvony, Pod Blaníkem X, 1930-31,s.145-147. 12 VlasákAntonínNorbert,c.d.,s.64. 11 Tamtéž 12 SedláčekAugust,Hrady,zámkyatvrzekrálovstvíČeského,dílXV,Praha1927,s.55. 13 Tamtéž. 14 PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 růstala.15V18.stoletíbylazabránahraběcímrodem zVrtby.Tizdepostavilinejnutnějšíbudovyaosadili jefamilianty.Jednaloseozaměstnaneckédružstvo složenézněkolikanemajetnýchrodin,kterédostalydoužívánínejenpůdu,aleidobytek.Rodiny bydlelyvjednémístnosti,vLedcíchtomohlobýt čtyřiažpětrodin. Polníprácekonalyspolečněavnaturáliíchodváděly daně. O skromný přebytek po odvedení daní se dělily. Vroce1828bylyLedcepronajatyjistémuŠpálovi, po něm v letech 1840 – 1852 hospodařil naledeckémstatkunájemceMálek.Poskončení nájemnédobyMálekzLedcůodchází.Pozemky jsou tak v hrozném stavu, že se dlouho nenašel novýnájemce.SituaciměníažLobkovicové,kteří vletech1830–1887vlastnilinedalekéKonopiště.DoledeckéhodvoradosadilipolesnéhoKarla Hakra.Jehozásluhoubylledeckýdvůrzbavennejvětšíchnedostatkůavpadesátýchletech19.století pronajatpanuUrbanidesovi.Tennaledeckémdvoře hospodařilpoměrnědobře. V roce 1846 byl v prostoru tvrziště proveden průzkum.16OjehovýsledcíchsezmiňujeAntonín NorbertVlasákvcitovanémdíle:„Kdyžsepředlety natommístěkopánímpátralo,přišlosenazáklady pevnévěže,inalezenypřitépříležitostirozličné starožitnosti,totižstříbrnýgrošsnápisem:CarolusprimusDeigraciarexBohemiae,štítkyahroty oštěpů,kamennéokenníobloženígotickéhotvaru, střepyhliněnýchnádobdílemhladkých,dílemozdobenýchajiné.“17 Otom,žeLedcebylycentremtétooblasti,napovídáivětaveVlasákověpublikaci:„VesNespěky (Dnespeky),kterápůvodněpřifařenabyla,náleží dofaryPyšelské,jestzde205dušív19domech, poštovníúřad,mlýn.18 KonopištěodLobkovicůzakoupilvroce1887 FrantišekFerdinandd‘Este.19 TenprodallevněledeckýapoříčskýdvůrJosefuVaništovi,léčiteli.Byl známýsvýmuměnímléčitzvířata.Bohuželnatuto svouschopnostdoplatil.Vprosinci1905zabušil navrataledeckéhodvoraFrantišekZoulazVětrovaaprosilopomocprotěžcenemocnéhokoně.„... nechtěloseledeckémuzvěrolékařizdomova.Divnépředtuchymíhalysemuvhlavě.Venkubědoval Francek.Atorozhodlo.PantátaVaništasevytrhl ustrašenéženě,chvatněseobléklazmizelvtemné, nevlídnénoci.VětrovskýZoulamělkoněnaostro kovanéanešťastnéhoVaništuodváželiještěvnocise strašnouranoudobřichadobenešovskénemocnice. Zatřidniskonal.“20 Nadvořeorozloze70havýměry začalhospodařitsvdovoujejídesetiletýsyn.21 Vpadesátýchletechminuléhostoletíbylledecký statekVaništovůmzabaven,kostelbylvystěhován abylvolněpřístupný,postupněchátral,poškozenou střechoudointeriéruzatékalo. Poroce1989Vaništovizískalistatekzpět.Později bylozaloženoSdruženíLedce,kterézdárněusiluje oopravukostela.Bylaopravenastřechaainteriér kostelajevyužívánjakokoncertní,popřípadědivadelníprostor.22 Příběhledeckéhokostelavšakještěnenínaštěstí ukonce.Poněkolikaletechsnadbudejehopříběh zasebohatší. Ivana Preislerová Tamtéž. 18 Vroce1890mělasamotaLedcedvadomya28obyvatel.SrovnejOttůvslovníknaučný,Praha1900,dílXV, s.167. 19 Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, 1930-31,s.106. 15 16 Ottůvslovníknaučný,Praha1900,dílXV,s.167. VlasákAntonínNorbert,c.d.,s.64. Překladlatinskéhonápisu:Karelprvní,zBožímilosti králčeský.JednásenejspíšoKarlaIV.,jakoKarelbyl načeskémtrůnuKarlemI. 17 20 Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, 1930-31,s.107. Hrobhospodářezůstalzachovánvprostorustarého hřbitova. 21 22 KostrhounJan,c.d.,s.14. k výPravě karla Slavoje amerlinga na diviŠovSko Roku2010získalvanketě„Stromroku“čtvrté místopamátnýdubletní,rostoucímeziŠternovem aMěchnovem.Obdivovalhozřejmějiždr.Karel PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 SlavojAmerling(1807–1884),kdyžpodniklroku 1858krátkouvýpravudookolíDivišova.Proslulý vlasteneckýpedagog,přírodovědecalékařsezamě13 řilnaskladbuporostůvezdejšíkrajině.Výsledky pozorováníshrnulvčlánku„EineBeobachtungvon wechselnderLandschaftsbekleidung“,kterývyšel vpřírodovědnémčasopise„Lotos“(7/1858,s.149152).AmerlingpopisujeDivišovsko(Gegendvon Diwišau)morfologickyjakoplaninu,„která klesá na všechny světové strany“ a „nadmořskou výšku možno hádat na 300 – 400 sáhů“.Překvapilhoširokývýhledzvrcholovéčásti„Navrších“,odkud viděli„vzdálené panorama Žďárských vrchů a Krkonoš“.První,coho„v tomto kraji“ zaujalo,byl „naprostý nedostatek jakéhokoli listnatého lesa“ (s. 150).Všude viděl „černý les /Schwarzwald/ s jeho odstíny smrkových a borovicových porostů.“ Vstoupil-lidolesa,našel„jen na okrajích tu a tam zelenající se houští,“hloubějivlesepak„otrocky se plazící zeleň buků a dubů.“TakovýstavkonstatovalAmerling„v lesích kolem dokola.“Vokrsku Čenskonašel„4 – 5 krásných mladých lip, u potoků vrby a olše“. Dubovéhouštinypouze„na dvou místech,“ a to „skomírající.“Najařepodlenějzdejší „mladé listí částečně zničí mrazy a částečně žlabatky duběnkové.“Amerlingpřipomíná,žetu„asi před 8 – 9 lety zřídil pan hrabě Zdenko Sternberg dubovou školku na svahu.“Kritizujevšakjejístísněnost,kterábrzdídalšípřírůstky.Provýsadbuse muzdálystromkynepoužitelné. MUDr. Karel Slavoj Amerling (litografie od J. Vilímka, převzato: Humoristické listy 16/1884). 14 Užjenpodle„katastrálních map a dávno užívaných lidových názvů“prýnašeluŠternovalokality jako„Dubina“, „U dubu“či„Jivina“.Nebonad emauzskýmiTřeběšicemi„Bukovec“(Buchenwald). Tydokazují,„že tu za starších časů býval listnatých lesů dostatek.“ „Před Šternovem“zaujalyAmerlinga zbylé„dva prastaré duby“ a „za Šternovem 500-letý dubový kolos.“Přímovešternovskémdvořepřipomíná„4 osamocené, velmi krásné lípy, jistě 300-leté.“ (s.151)UBukovceanijindevkrajivšakpodobného „veterána z oněch prastarých časů“jižnenašel.„Poslední buk na třeběšickém dvoře“bylpodleAmerlinga „poražen v roce 1844“aposlední„buky u hranic lesa Bukovce proplýtvány v tomtéž čase.“Připomíná také,ževtřeběšickémdvořeazámkujsou„všechny truhlářské a tesařské práce, dokonce i kleště“zedřevadubového.Amerlingzkoumalivybavení„v děkanském kostele v Divišově.“Uvádí,žezdejší„klekátka“ bylavyrobena„z velmi širokého lipového dřeva.“ DřevotakovýchrozměrůužpodleAmerlinga„kromě oněch veteránů nelze nikde v tomto kraji získat.“ JinásituacebylanavzdálenějšímVlašimsku,kde uvádí„lipové háje a javorové porosty na Javornické hůře.“Najižníchsvazíchs„porosty javorů cukrových“anaseverních„s obřími buky.“Výnosbukvicvrcholil„podle pozorování velmi inteligentního a experimentujícího pana správce Späta“ zTřeběšicvletech1843–1844.„Každá chalupa“ tehdyzískala„z přístupné knížecí bučiny 1 a půl vědra oleje“alidétupak„obcházeli jako opilí po opiátech.“KúbytkubukůadubůnaDivišovskupřispělpodleAmerlingaizaváděný„Tomáškův lesnický systém, který všude pěstoval jen černý les“ (smrčiny). Podlešternberského nadlesníhopana Pelzelasevšaksituacejižlepšilaa„vše bylo více předáváno přírodě.“Amerlingtakézaznamenal,že naDivišovskuubývajílanýže,ato„s mizejícími jeleny a srnkami.“ Naopak „vzdálený Tehovský kopec s porosty modřínů a srnkami“jichnabízel stáleslušnývýběr.Také„divišovské černé lesy“ mělyalesvéškůdce.PodleAmerlinga„k nim patří Bostrichi a Cerambyces i zcela malí Mytilococci“ (s.152).TedyčeleděBostrychidae(korovníkovití), Cerambycidae(tesaříkovití)aštítenkaborová. Výpravu na Divišovsko podnikl Karel Slavoj Amerlingzřejměkoncemjararoku1858.Našel tu„zajímavý příklad přírodou zahájené proměny krajinného rázu, jejíž sledování je v každém ohledu důležité.“Badatelovypostřehy,psanébarvitým jazykem,majídodnesvýznampropoznánívývoje krajinyseverníhookrajePodblanicka. Jindřich Nusek PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 meZinárodní ZaSilatelStví, ŽeleZniční Stanice a PodBlanicko Zasilatelská živnost Zasilatelská(spediční)živnostsevyvinulaodpřepravyzboží,kterouprovozovaliformani.TizČech bývaličastoivícenežpůlrokubezpřerušenínasilnicích,anižsevracelidomů.Převáželivšechnydruhyspotřebníhozboží,kterébylomožnédopravovat navozeaprodávatmístnímobchodníkům.Přitom projíždělinejenokolnízemě.Formanstvíkvetlo ijakovedlejšíživnost,kterésevěnovalisedláci.To sepřenášeloidomístníchoznačení.VeVlašimise takříkalotěm,kteřívoziliovesdoPrahyvovesáci. Rozvojkomunikacíaobchoduvdevatenáctém stoletízpůsobil,žedálkovádopravazbožíprovozovanáformanypostupnězanikala.Tatoprofesese postupněsoustředilanaoblastníamístnípovoznic- tví.Vroce1911vBenešovězaznamenalmístníkronikářčtrnáctpovozníků.Zvláštnostíbylypovozy sjednanénakratšívzdálenosti.Mikovapostupická kronikauvádí,ževokolíVlašimisetakovéslužbě říkaloforšpan. VdoběpoprvnísvětovéválcesevČeskoslovenskupostupněosamostatniltuzemskýimezinárodní obchod.NamístoVídněsinašelsvésídlovPraze. Nazasilatelstvísezačalastálevícepodíletautomobilovápřepravaavznikalyautodopravníspeditérské společnosti.Novousituacilzedokumentovatidobovýmiúdaji:Vletech1918–1938jižprovozovalo veVoticíchautodopravudevětživnostníků. Úkolemzasilatelstvíbylozprostředkovatadodat zbožínamístourčení.Přitomzároveňvyhledatazajistitnejlepšíanevhodnějšídopravnícestuapřísluš- Mezinárodní zasilatelská (spediční) železniční mapa Podblanicka z roku 1924, výsek. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 15 néprostředky.Topředstavovalouželeznicesložitou otázku,protoževýšenákladníchtarifůporoce1918 vČeskoslovenskubylavysokáabylodokoncecenověvýhodnějšízbožímezivýchodnímiazápadnímičástmirepublikysměřovatpřesNěmecko. Zasilatelstvísepostupněspecializovaloarozšiřovalo,objevilysenovéformyzasilatelství–expresnízasilatelskéslužby,regionálnízasilatelství, stěhovacíslužbyneboveletržníspedičníslužby. Pohospodářskékrizivroce1928existovalytendencezměnitzasilatelskouživnostzvolnénakoncesovanou. Namezinárodnímzasilatelstvísepodílelozpravidlavícedopravcůaodroku1893seřídilomezinárodníkonvencí. obchodní cesty a železnice Hlavní obchodní cesta Podblanickem vedla odpradávnapřesBenešovnajihksolnýmzásobám.Vlašimskobylkrajodříznutýoddalšíhosvětaajedinýmspojenímbylavdevatenáctémstoletí jihlavskásilnice.Nejznámějšícestaexportovaného zbožízeSázavskýchsklárenvedlapřesKostelec nadČernýmilesy.Samostatnoukapitoloubyladopravazhospodářskyrozvinutéhoseverníhoúseku PodblanickakolemTýncenadSázavou.Propřepravusevyužívalyivodnítoky. Vprvnípolovině19.stoletísedopravnímožnosti rozšířilyoželezničnídopravu,kterámělařaduvýhod.Železničnívozyuvezlyvícenežformanské vozy,výstavbadráhybylarychlejšínežvýstavba říčníchcest,dráhabylairychlejšíafungovalaceloročně.PoprvnísvětovéválcezačalovEvropě postupnésjednocovánívozovéhoparkuaobjevily sedlouhépodvozkovévagonysnosnostíaž50tun. Vozovýparksezačalúzcespecializovat:uzavřenévagonyprokusovézboží,otevřenéprodopravu nerostnýchsurovin,plošinovéprodopravudřeva astrojůakotlovévozyprodopravutekutin. Dopravní náklady v Československu ale byly vysoké.Podleodhadudosahovalyvroce1927až 49%dosaženéceny. NaPodblanickubylyodpočátkuprovýstavbu železnicenepříznivépodmínky.Hlavnídůvodtkvěl vtom,žeregionleželstranouhospodářskéhoživotaaobchodníchkřižovatek.Prosrovnánílzeuvést případSedlčan,kterézbudovalypřípojktáborsko-benešovskétrati,aleúčelvýstavbysvézakladatele zklamal.Dráhanezabránilapoklesupočtuobyvatel, protožeměstaležícínahlavnítratiodsávalapracovnísílyvlivemsvépříznivějšípolohyaveven16 kovskýchměstechzačalyhospodářskéiosvětové podnikyupadat,ikdyžseočekávalopak. Železniční mapy Proželezničnínákladnídopravcenaželezničnímdopravnímtrhubylydříveklíčovéinformaceobsaženénamapách. Zasilatelskéželezniční mapyseřadímezispeciálníželezničnímapy,mezi mapysnadmořskýmivýškamiželezničníchstanic azastávek,mapyhlavníchtratí,mapypřipojovanékjízdnímřádům,mapyprodráhyprůmyslové, stavebníavojenské,dráhylesnické,zemědělské azahradní. Poroce1920bylpromezinárodnízasilatelství jednímznejdůležitějšíchzdrojůVelkýatlasželeznicStředníEvropyzpracovávanýM.Flemmingem aG.Merkelem,kterýbylopakovaněvydáván.Atlasobsahovalkroměmapiseznamyželezničních společností,seznamystanic,kilometrážeainzertní částsúdajiospolečnostechzabývajícíchsemezinárodnímzasilatelstvím.VČeskoslovenskuvyvíjelačinnostřadaspolečnostíaorganizacíjako bratřiWetzlerové,mezinárodnízasilatelstvíBohemianebofirmaKarelT.Goebell.Největšíprostor vinzerciuvedenéhoatlasuzaujímalSpolekčeskoslovenskýchšpeditérůpromezinárodníexport–Čechoslaviasezahraničnímifiliálkamiaexpoziturami vBulharsku,Egyptě,Itálii,Německu,Rumunsku aJugoslávii. mezinárodní zasilatelská (spediční) železniční mapa Podblanicka z roku 1924 a současnost VelkýatlasželeznicStředníEvropyzroku1924 obsahujemezijinýmimezinárodnízasilatelskou (spediční)železničnímapuPodblanickanadílčí mapěČechaMoravy.Jejívýsekuvádímenapřipojenémobrázku.Zasilatelskáčinnostbylaprovozovánapouzedovybranýchželezničníchstanic, jejichžseznamjeuvedenvtabulce1. Celkový počet mezinárodních zasilatelských (spedičních)železničníchstanicnaPodblanicku vroce1924činil40anejvětšíhustotabylavúsekuČerčany–ZručnadSázavou.Tytostanicese zřizovalypoblíždřívějšíchsvazišťvorů,vmístech těžbynerostnýchsurovin,továrenavelkostatků. Železniční staniceVotice–Veselka byla v roce 1937přejmenovánanaOlbramovice,rovněžstanice Vlkovec-ChoceradybylapřejmenovánanaVlkovec, PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Tab. 1: Přehled zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 1924. Č. 1 2 Trať Praha–Benešov uPrahy–(České Budějovice) Praha–Vrané nadVltavou– Čerčany Železniční spediční stanice (názvy jsou přepsány z mapy) Sledovaný úsek Počet stanic Mrač,Benešov,Bystřice,Tomice,Votice–Veselka, Votice–Město 6 TýnecnadSázavou Tynice(TýnecnadSázavou),Pecirady–Bukovany, –Čerčany Poříčí,Svárov 4 Čerčany–Votice 3 Olbramovice– Sedlčany Olbramovice– Sedlčany Janovice,Voračice,Štětkovice,KosovaHora,Sedlčany 5 4 Benešov–Dolní Kralovice Benešov–Dolní Kralovice Struhařov,Jemniště–Postupice,Most-Domašín,Vlašim, Zdislavice,TrhovýŠtěpánov,Sedmpány,Keblov, Borovsko,DolníKralovice 10 5 Čerčany–Světlá nadSázavou Zlenice,Hvězdonice,Chocerady,Vlkovec–Chocerady, Čerčany–Zručnad Samechov,StříbrnáSkalice,Sázava,Sázava–Černé Sázavou Budy,Sedliště,Ledečko,Šternberk,Soběšín,Kácov, Chabeřice,Zruč stanicePecerady–BukovanynaPecerady,Most–DomašínnaDomašín.Iuněkterýchdalšíchdocházelo běhemdobyktrvalýmdrobnýmúpravámnázvů. SamostatnoukapitoloutvořilúsekmeziVoticemi aČerčany,kterýbylvyužívánprotranzitnípřepravu. Vsoučasnostisemezinárodníželezničnípřeprava soustředínapřepravuželezničníchvozovýchzásilekvevhodnémpřepravnímprostředku.Zasilatelskéspolečnostinabízejíobjednávkuvozůusmluvníchdopravců,vypracovávánípřepravníchdokladů asledovánípohybuzásilek.Tištěnémapyjsouna- 15 hrazoványinternetovýmiaplikacemi.Vcelététo oblastipodnikáníseobjevujíneustálenovéprvky askutečnosti. Nazákladěsrovnánísesoučasnýmstavemmůžeme získat seznam nefunkčních zasilatelských (spedičních)železničníchstanicnaPodblanicku vroce2010naúzemíjednotnéhoevropskéhohospodářskéhoprostoru. UvedenésrovnáníbyloprovedenospomocíinternetovéaplikaceSeznamstanicsvýpravnímoprávněnímpronákladnípřepravuvČeskérepublicespo- Tab. 2: přehled nefunkčních zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 2010 oproti stavu v roce 1924 na území jednotného evropského hospodářského prostoru. Č. Trať Sledovaný úsek Železniční spediční stanice Celk. počet 1 Praha–Benešov uPrahy–(České Budějovice) Čerčany-Votice 2 Praha–Vrané nadVltavou– Čerčany TýnecnadSázavou Svárov, Poříčí –Čerčany 2 3 Olbramovice– Sedlčany Olbramovice– Sedlčany Janovice,Voračice 2 4 Benešov–Trhový Štěpánov Benešov–Dolní Kralovice Sedmpány,Keblov,Borovsko,DolníKralovice 4 5 Čerčany–Světlá nadSázavou Čerčany–Zručnad Zlenice,Sázava,Sedliště,Chabeřice Sázavou PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Mrač,Tomice 2 4 17 lečnostiČDCargo,a.s.zroku2010.Aplikaceobsahujeseznamželezničníchstanicsřadouatributů včetněstanicsoprávněnímkmezinárodnípřepravě. Celkovýpočetnefunkčníchzasilatelských(spedičních)železničníchstanicsoprávněnímkmezinárodnípřepravěnaPodblanickuvroce2010oproti roku1924činí14. Odroku1924doroku2010nebylanaúzemí Podblanickazřízenažádnánováželezničníspedičnístanicesoprávněnímkmezinárodnípřepravě, alečtrnáctjichbylozrušeno.ŽelezničníspedičnístanicevúsekuSedmpány–DolníKralovice bylyzrušenyvsouvislostisvýstavboupřehrady naŽelivce. Všechnysledovanéželezničnístanicemajíoprávněníkmezinárodnípřepravě.Bezbočnírampyjsou stanicevBenešověuPrahy,Peceradech,Štětkovicích,Struhařově,Hvězdonicích,Vlkovci,Stříbrné SkaliciavSoběšíně.PouzeveZručinadSázavou jeinstalovánaobrysnice,pomocínížsekontroluje správnostnaloženíotevřenýchvozů. Závěr NejzajímavějšíanejpřínosnějšíúdajebyjistěpředstavovalseznampoložekvyváženýchzPodblanickavrámcizasilatelskéčinnosti.Tytoúdajenejsou kdispozici.Určitoupředstavusilzeučinitzestatistickýchúdajůzroku1925,kteréuváděly,žetéměř 64%obyvatelstvasenaNeveklovsku,Benešovsku aVlašimskuzaměstnávalozemědělstvím,chovem zvířat,zahradnictvím,lesnictvímahospodařením. VímerovněžpořadínejvýznamnějšíchdruhůzbožíprovývozzČeskoslovenskavroce1925podle jehohodnoty.Šlootytopoložky: 1.bavlna,příze,zbožízní 2.cukr 3.dříví,uhlí,rašelina 4.vlna,příze,zbožízní 5.skloaskleněnézboží 6.železoaželeznézboží 7.obilí,slad,luštěniny,moukaamlýnskévýrobky 8.ovoce,zelenina,rostliny 9.kůževydělaná,koženézboží 10.len,konopí,jutaazbožíznich. VPosázavímístnídobovíkronikářiudávají,že seuvývozujednalopřevážněodřevo,stavební materiál,sklo,líh,obilíadalšípotraviny,drobné zboží,peří,zvěřalesníplody.Dováželyserovněž potravinyadrobnézboží,stroje,uhlíastavební materiál. Stabilnípřepravnípoložkoubylodřevo,ikdyž 18 zdedocházelokvýkyvůmvrozsahujižodpoloviny 18.stoletínejenzdůvodůpřírodníchzásahů.Těžba sejižtehdyomezovalaajakodůvodseudávalo,že prodejemdřevasepodporujízahraničníkonkurenčnípodniky,kteréjetřebastavětvčeskýchzemích azískattímpracovnípříležitostiprodomácíobyvatelstvo.Tentopostupbylalejižtehdyopouštěn, neboťzahraničínabídlovelmivýhodnéceny. Ikdyžmáželezničnídopravaoprotisilničnípřednostizejménavoblastiekologie(jenapř.energetickyúspornější,neboťvalivýodporocelovéhokola naocelovékolejnicijevýrazněmenšínežvalivý odporpneumatikypoasfaltu),nelzeočekávat,že početspedičníchstanicbudestoupat.Největšípodnikatelévželezničnínákladnídopravěusilujínyní onovéslužby,kterébynabídlisvýmzákazníkům. Jde o nabídku zahrnující celou trasu v mezinárodnípřepravě,zajištěnídopravynejenznádraží donádraží,alezeskladudoskladu,adalšíslužby. Realizacetěchtozáměrůsnadpovedektomu,že sledovanéželezničnístanicesiuchovajístávající status. ObecněvšakpatřízasilatelstvívČeskérepublice vsoučasnostiknejrizikovějšímoblastempodnikání. Uvádíse,žekrachemjeohroženaskorokaždáčtvrtá firma.(Zdroj:Čekia–Českákapitálováinformační agentura,2011). František Procházka (mapa:archivautora) Literatura: 1.GrosserAtlasderEisenbahnenvonMittel-Europa:In66 nachpolit.GebietengetrenntenSpezialkarten/...Neu bearbeitetundvervollständigtvonM.Flemmingund G.Merkel.--16.Aufl.Hrsg.vonAlexanderDuncker inLeipzig.Berlin,Verlagf.Böhmen-u.Finanzliteratur, 1924.(nestr.) 2.HistorieasoučasnostpodnikánínaBenešovsku,Vlašimsku,VotickuaSázavsku.Žehušice,Městskéknihy, 2003,231s. 3.HistoriepodnikuČSAD,http://www.liaztrucks.com/ csad.php 4.Honner,J.:Podnebíapůdavnašemkraji.PodBlaníkem,č.7,1926–1927.Cit.dle:ZestaršíchčíselPod Blaníkem,r.7,2003,čís.2,Přílohas.I–II. 5.Jakubec,I.:Dopravaakomunikace,in:Mýtusarealita hospodářskévyspělostiČeskoslovenskamezisvětovýmiválkami,Praha,Karolinum,2000,s.135–154. 6.Mixa,K.V.:MěstečkoPostupce.Povšechnýjehoobraz,1924,http://www.chopos.cz 7.Návrhposl.Fr.Petrovickéhoadruhů,kterýmseživnost zasilatelská (spediční) prohlašuje za koncesovanou PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 a vázanou na průkaz způsobilosti. Poslanecká sněmovnaN.S.R.Č1929.III.Volebníobdobí.1zasedání. Zdroj:Společnáčesko-slovenskádigitálníparlamentní knihovna. 8.Peška,R.:DráhaPosázavská.Osvěta,r.31,1901,č. 9,s.833–837. 9.Seznamstanicsvýpravnímoprávněnímpronákladní přepravuvČeskérepublice,Praha,CDCargo2009, http://tr6.datis.cdrail.cz/tr6_201001.pdf 10.Štěpán,M.:Přehlednédějinyčeskoslovenskýchželeznic 1824–1948,Praha,Dopravnínakladatelství,1958,269s. 11.Tůma,J.:Velkýobrazovýatlasdopravy,Praha,Artia 1980.495s. 12.Tywoniak,J.:BenešovaKonopištěvminulosti.Benešov,Městskýúřad,1992,337s. 13.Weirich,M.:StaréanovéČeskoslovensko,Národohospodářskýpřehledbohatstvíapráce.Praha,Ferd. Svoboda,1938,395s.(Citovánodle4.) nejen davelSký remagen (1) OčmenšípočetobyvatelmáDavle(navícosady achaty),otovětšímihistorickýmiudálostmibyse mohlapochlubit.KláštervblízkostisoutokuSázavy sVltavoubylzaloženvroce999,prvnípísemná zprávaoDavlijestarápřessedmsetlet.Davelští seodnepamětiživilivorařstvím,hrnčířstvím,pracovalivlomech.Vminulémstoletísemnašlacestu železnicevpodoběPosázavskéhoPacifikuasplavnostřekypřiváželaparníkyspoustyturistů,kteří tadynašlizázemívpodoběhotelůarestaurací.Mezi domácími(alenáplavou)bychomnašlikonstruktéra parníchlokomotivIng.V.Kryšpína(1876–1959), rodinuVančurovu,nepřehlédnutelnoupostavučeskéhudebnílidovkyAntonínaBorovičku.Novodobé dějinyovlivnilspolekVltavan.Kpozapomenutým událostempatříepizodaznatáčeníamerickéhofil- PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 muMostuRemagenuvroce1968.Současnýživot Davlejekromějinéhopoznamenánvíkendovým průjezdemautdochatčivyhlášenýmřeznictvím. KraritámpatříprodejnalodíMaryna. most u remagenu Psalserok1968.Začínáserealizovatsmlouva meziČeskoslovenskýmstátnímfilmemaholandskýmproducentemD.L.WolperemonatáčenídůležitýchčástíamerickéhofilmuMostuRemagenu. Vehřejemnoho.Zakázkazadevětmilionůamerickýchdolarů(tehdejšíchtřicetmilionůnašichkorun –propředstavu–průměrnýměsíčníplatčinil1500 korun).Filmařelákájedinečnápodobajakobyporýnskékrajinyvčetněmostu.Tenněmeckypravý, 19 20 PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 železničníaLudendorffův,umožnilvposledních měsícíchválkypostupamerickýmtankůmdoNěmecka.Lečvzápětísezřítil.Aletoužhlavnísíly stačilypřejet. AžuDavlesenašlaneuvěřitelnápodobnost,ikdyž tenhlesilničnímostmuselbýtoněkolikmetrůzdvižen,opatřenvěžemiz„kamene“avprotějšístránikamuflovánopokračováníželeznice.Tadydoztracena. Natáčeníexteriérůbyloprovázenopřísněutajovanýmspěchemanepozorovatelnounejistouze stranyAmeričanů.Filmovýštábkaždýdendojížděl tenkrátještězeZápadníhoNěmecka.Denněbyly přesunoványtakéněkterérekvizity.Namístěse samozřejměobjevilyamerickétankytypicképro druhousvětovouválku,zrovnatakjakoněmecké. Tahleskutečnostvšakzřejměneušlapozornostisovětskýchzpravodajskýchslužeb.Tvrdíse,žetoho využilyprosvůjvstup. Spěchbylcitelnýtřebaivevýběručeskýchkomparzistů.Nikolivsnadvpočtu,alevobličejových podobách,kterébyse„nejlépedobověhodily“. Občasdrsnějšípožadavkynavýkonvšakvyvážila odměnavevýšipadesátkyzaden.Tobylatenkrát nezanedbatelnáčástka. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 NašilidévpodstatězajišťovaliservisníslužbyrežiséruJ.Guillermanovi.Vnatáčenísepokračovalo naseveruuMostecka,kdepokračujícítěžbauhlí umožnilafilmařůmválečnělikvidovatdomyjinak určenékdemolici.Kyvadločasusevšakneúprosně blížilok21.srpnu.NarozdílodeuforiePražského jaravšakAmeričanéasipřesněvěděli,kčemudojde.Protoužstačilinepřijet. A samotný film? S odstupem času se dostal i do našich kin.V Mostu u Remagenu se mihl V.Olmer,R.JelínekibudoucíscénáristaM.Šafránek.OjinýchGuillermanovýchfilmech,jakobylo SkleněnépekloneboKingKong,sevšakužvětšinoumlčelo. konstruktér lokomotiv Kryšpínovavilasčíslempopisným38senachází vurčitémzapomenutímeziřekouaželeznicíPosázavskéhoPacifiku.Nejlépesesemdostanemepřes „Remagenský“most,kterýbylvybudovánvroce 1905avltavskávodapodnímomývákilometrovník 78.Jehoželeznákonstrukcejevlastně„vetchým starcem“,kterýdnesuneseužjenpěší.Pamatuje 21 všakslávuvorařů,šífařů,aleičasvýletníchparníků takésdavelskýmikapitányamožnátrochulidsky záviděl, že pouze podplouvají a výletníci končí nebozačínajínamůstkupodněkdejšímhraběcím pivovarem. Hnedzamostemsenacházíareálnádraží.Většinouprázdnotouvyhlížískladištníbudovazvaná lidověmagacín.Jennápisdonádražnírestaurace nesehrdýnázevRemagenacestovníruchsesem vracíovíkendech,zejménazapříznivětepléhopočasíatadyjemožnodoplnittekutiny. Kryšpínovu vilu byste našli kousek za pilíři nového silničního mostu.Ten zde v roce 1997 užstál. Slavnýkonstruktértadyvšaknašelkonečnoudalekodříve,přednecelýmpůlstoletím,atozakoupenímstavebníparcely.Jenkousekodželeznice, kterésevěnovalvlastněcelýživot.Pocházelvšak zkantorskérodiny.Jehootecbylřídícímučitelem vBystréuPoličky.Zřejměponěmzdědilsmyslpro preciznostvpráci. Cestaktitulustrojníhoinženýravedlapřespražskégymnáziumastátnívyššíprůmyslovouškolu. Protožeužnapřelomustoletíbylomožnédálkově absolvovatČeskévysokéučenítechnické,využil toho.Ačhoosudodválnatřirokykválečnému námořnictvu,vrátilsedo„domovské“Českomoravskétovárny,doodděleníkonstrukcelokomotiv. Mělštěstínapřítomnostznamenitýchodborníků, aletakénazakázky,kterésemsměřovaly.Vroce 1901tadyvznikalanejlepšírychlíkoválokomotivaRakouska-Uherska.ToužzdeIng.V.Kryšpín zastávalvýznamnépostavení,atopředevšímpro svoupreciznostkonstrukčníchdetailů.Vídeňuž vědělaonávrhuarealizacijehozalomenéhřídele. Arychlíkoválokomotivaodpovídalapředpokladům. Narychlostnízkoušcedosáhla140km/h.Vzhledem ktomu,žesepsalrok1901,byltorekord.Tenkrát sepanKryšpínpoděliloúspěchsšéfkonstruktérem Ing.K.Gölsdorfem.OpětletpozdějinaSvětové strojírenskévýstavěvMiláněužpřevážnějeholokomotivazískala1.cenu.Tovšakbylpouhýzačátek dalšíchúspěchůpřikonstrukci–dáseužříci–lokomotivIng.V.Kryšpína. Každýrokpřišeltentopilnýkonstruktérsněčímnovým.Jehostrojesetakédobřeprodávaly. Vnovémstátěsevěnovalstránceadministrativní vesmyslujednotnéhopřečíslovánívšechlokomotiv.Konstruktérskýmvrcholemsestalyuniverzální lokomotivyřady423.0proosobníinákladnívlaky. Tobylovroce1924.Jejich„sestry“sevyráběly doroku1938.Krátcesepokračovaloještěpodruhé světovéválce.Užsevšakhlásilanováéra,která začalanahrazovatpohonpárou.Dáseříci,žekonecparníchlokomotivbylpoznamenánodchodem Ing.V.Kryšpínaztohotosvěta. Jaromír Košťák (Snímky převzaty z publikace K. Vančury Davle u Prahy) (Dokončenípříště.) Literatura: K.Vančura:DavleuPrahy,1999 100letVltavana–Davle1897–1997 M.Berka:PosázavskýPacifik(NADAS,1991) I.Francková,dennítisk,1968 FrantiŠek Štverák, odPůrce a věZeň naciSmu i komuniSmu Malebné mariánské poutní místo na Hrádku uVlašimijevýznamnénejensvouslavnoupoutnickoutradicíkvzácnésošcetrůnícíMadonysJežíškem,nedalekoustudánkousléčivouvodounebo jenjakopříjemnémístoodpočinkuvpřírodě.Je aletakérodištěmtéměřzapomenutéhokatolickéhoknězeastatečnéhoodpůrceavězněoboutotalit FrantiškaŠtveráka. JehootecAntonínŠtverákbylvesnickýmučitelem.PocházelzObčovanedalekoPříbramiaposloženíučitelskýchzkoušekvroce1905působildva rokyjakozastupujícíučitelveVšechlapechuDi22 višovaapotédvaapůlrokuvNačeradci.Vroce 1906seoženilsPavlínouVeselou,kterápocházela zLibže,kdeměljejíotecmlýn.Zdesemladým manželůmnarodiljejichprvnísynAntonín.Počátkemškolníhoroku1908–1909nastoupilAntonín ŠtverákdoHrádkujakodefinitivníučitelI.třídy. Kučitelskémumístumubylpřiděleniskromnýbyt, ataksenaHrádku5.března1909narodiljejich druhýsynFrantišek.Podmínkyprorozrůstajícíse rodinubylyvšakstísněné,takžesibrzynalezlibydlenívsousedníCtiboři,kdesejimnarodiladcera MarieatřetísynJaroslav.Najaře1913přišelAntoPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 nínŠtveráknadalšíučitelskémístodoOkrouhlice uBenešova.Povypuknutíprvnísvětovéválkyvšak muselnafrontuajehomanželkasečtyřmimalými dětmizůstalatéměřbezprostředků.ProtoseuchýlilakesvýmrodičůmdomlýnavLibži,kdeválku veskromnýchpodmínkáchpřežili.PoválceserodinaŠtverákovýchvrátiladoOkrouhlice,kdeFrantišekdokončilobecnouškoluanastoupildoreálného gymnáziavBenešově,kterévroce1928zakončil maturitou.PotévstoupildobohosloveckéhoseminářevPraze–Dejvicíchaabsolvovalteologická studianaTeologickéfakultěUniverzityKarlovy. Naknězebylvysvěcen29.června1933.JakokaplanpůsobilvefarnostechnaRokycanskuavPolabí avroce1938bylustanovenfarářemveChvalech uPrahy.Krátcenatovšakdojehoživotazasáhly překotnéudálostilet1938a1939. Díkysvépříméaodvážnépovazeajakozapálenývlastenecibojovník(bylporučíkemduchovní službyvzáloze)seFrantišekŠtverákodmítlsmířit snastalousituacíaaktivněsezapojildoodboje protinacistickémuokupačnímurežimu.Vystavovalfalešnédokumentypropronásledovanéosoby, František Štverák v maturitním roce 1928. Fotografie rodiny Štverákových (asi začátek 30. let minulého století). Zleva sedící Antonín, otec Antonín, matka Pavlína, Marie, stojící zleva František a Jaroslav. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 23 Slib věrnosti: Jeho odpor k nacistickému režimu jasně dokládá statečný postoj, když měl v dubnu 1940 složit protektorátní slib. pomáhalukrývatzbraněprodomácíodbojapodílel senarozšiřováníilegálníhoodbojovéhočasopisu Vboj.Neopatrnostísvýchspolupracovníkůzodbojebylvšakprozrazena22.května1940hogestapozatklo.Běhemjednohoměsícebylpodroben šestnáctimnohahodinovýmbrutálnímvýslechům. Odpočátkuvšakzapíral,mučenístatečněvydržel anikohozesvýchspolupracovníkůneprozradil. Vinusemuprokázatnepodařilo,nebylvšakpropuštěn,aleposlándotzv.ochrannévazby.Čekalo hopětiletémartyriumvkoncentračníchtáborech, jejichžsamotnénázvystálevyvolávajístísněnépocity,DachauaSachsenhausen.Kolikutrpení,ponižováníahrůzymuselprožít,jetéměřneuvěřitelné. Několikrátdoslovapřežilvlastnísmrt,atodíkysvé hlubokévířevBoha,nebývaléodvazeastatečnosti, aleineuvěřitelnémuštěstí.Zacelýsvůjpětiletýpobytvkoncentračníchtáborechvždypomáhalsvým spoluvězňům,kdemohl,dělilsesnimiojídloipeníze,vtěžkýchpodmínkáchjimposkytovalsvátosti iduchovníútěchu.Ostatnípovzbuzovalisvouoptimistickoupovahouahumorem,svémupříjmení dělalopravdučest. 24 František Štverák na poválečné fotografii. Zjehočinůsepatřízmínitalespoňten,kdydobrovolně podstoupil mučení místo jiného vězně. Jednohodnemělbýtnaprostranstvípředbaráky zbičovánstarýpolskýknězjenomproto,žeměl údajněšpatněvyčištěnoumiskunajídlo.Esesmani přivleklistoličku,nakterémuchtělivyplatitpětadvacet ran býkovcem. František Štverák viděl, žestarýazesláblýčlověktakovémučenínemůže přežít,aprotosedobrovolněnabídlahroznýtrest podstoupilmístoněho,navícbezjedinéhozasténání.Díkyjehonezištnéaobětavépomocipřežil koncentrákibudoucípražskýarcibiskupJosefBeran,okteréhosestaralaskterýmhopakpoutalo hluboképřátelství. V dubnu 1945 se konečně dočkal osvobození apopětiletechsevrátildoChvaluPrahy,kdeho jehofarnícisvelkouslávouuvítali.Selánemse pustildopřerušenéhodílaanavícvlednu1946byl ustanovenvikářemprookolnífarnosti. Dojehoživotaakněžskéslužbyvšakopětcitelně zasáhlyvelkédějiny.Vúnoru1948sevládydefinitivněujalaKSČasituaceseradikálněodzákladů změnila. Stejně jako za nacistického režimu, ani nyní FrantišekŠtveráknezůstalknastalésituacilhostejný,jehopovahaazaloženíbymutoaninedoPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 volily.Plněsepostavilzastanoviskaarcibiskupa Beranaanekompromisněhájilprávaapostavení církve.Následekjehopostojebylbohuželzcela logickýajiž15.června1949bylzatčenStátní bezpečností. Opětseocitlvestejnémpostaveníjakopředdevítilety.Prošelnejtvrdšímikomunistickýmivěznicemi,jakobylyValdiceuJičínaaPraha–Ruzyně,kde sezacházenísvěznipřílišnelišiloodnacistických praktik.Bylzavřennasamotce,podrobovánšikaně aabyhovyšetřovatelézlomiliadonutilikpatřičnémupřiznání,bylzavřennadevětdnídobetonovétemnicesminimálnímipřídělyjídla,kdese munavíczhoršilajehozraněnízkoncentráků.Ale anipotéseFrantišekŠtveráknevzdalanepovolil. Nicméněpostupněmudošlo,žejedinýmvýchodiskem,jakuniknoutztohotobezprávnéhopostavení,jebýtpostavenpředsoud,kde,jakdoufal, sebudemociobhájit.Rozhodlsepřiznatalespoň ktomu,žespolupracovalsarcibiskupemBeranem ažerozšiřovaljehoúřednídokumenty.Natakovéto činnostinebylonictajnéhoanitrestného,nicméně komunistickámocsenatodívalajinouoptikou apovažovalatozanebezpečnouprotistátníčinnost. Soudsekonal23.až25.ledna1951aspolusFrantiškemŠtverákembylosouzenodalšíchdevětosob. Všichnidostalivysokétresty,aniFrantiškaŠtverákatrestneminul.Usouduseneohroženěhájil,nic munebylodokázáno,atakbylodsouzenalespoň nadvacetměsíců,abybylapokrytajehovyšetřovacívazba.Poodpykánítrestuvšaknebylpropuštěn,místotohostrávilještětřiapůlrokuinternace vbývalýchklášterechŽelivuaHájkuuKladna, spolusdalšímikněžímiařeholníky.Nasvobodu sedostalspodlomenýmzdravímažvlétě1954. UchýlilsekrodiněsvésestryMariedoPokratic uLitoměřic,kdeseještěshledalsesvýmotcem, kterýkrátcenatozemřel.Anijehosynhodlouho nepřežil.Jehoživotseuzavřel20.srpna1956vnemocnicivMěstciKrálové,potěžkém,jižtřetím srdečníminfarktu,vevěku47let.Podlesvéhopřání bylpohřbenvKostelcinadLabem,kdevpolovině 30.letpůsobiljakokaplan. Letos uplyne 55 let od výročí smrti Františka Štveráka.Bylomusouzeno,abyvrchovatouměrouzakusilnejhoršíetapydějindvacátéhostoletí. Obatotalitnírežimy,ačsamysebechápalyjako protikladné,spojovaljedenideologickýamocenský cíl–podříditsičlověka,ovládnouhoadonutit,aby sevzdalsvéindividualityazměnilsvépřesvědčení. Aprodosaženítohotocílevolilyrovněžpodobné násilnéprostředky.FrantišekŠtveráksevšakstímto PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 záměremnemínilsmířit.Žilopravdověpodletoho, čemuvěřil,anehodlalzesvéhopřesvědčeníazásad zažádnoucenuslevitnebojedokoncezradit.Naopakbylochotnýzaněbojovatapodstoupitutrpení. Vnesnesitelněkrutýchpodmínkáchmupomohla přežítjehohlubokávíravBoha,kterouzároveňsvýmipostojineustálehlásal:křesťanskéahumanitní ideálynavzdorytotálnídegradacilidstvíabezbřehémunásilí.Najehoodkazbysenemělozapomínat anejenobyvateléHrádkubymělibýtprávemhrdí natakovéhorodáka. Anežka Stříbrná (foto:archivautorky) Literatura: StříbrnáAnežka:FrantišekŠtverák, farářveChvalech, odpůrceavězeňnacismuikomunismu.Bakalářská práce,FilozofickáfakultaUniverzityKarlovyvPraze, oborHistorie,Praha2010. Informace o učitelském působeníAntonína Štveráka: SOkABenešov,fondObecníškolaHrádek,in.č.20, knihač.15–Čestnápamátkovákniha(1864–1914) Cestou na ryby v Pokraticích u Litoměřic po návratu z internace (1954 – 1956). 25 FejetoniSta Poutníkem PřipomeňmesiilustraceAnnyRoškotové,okterýchjsmepsalivpředešlémčísle,kdebylomj.uvedeno,žemalířkadoprovodilaknihuúvahastatíAntonínaVeseléhoNežzajdepoutník.1 Jednáseotitul zroku1943,kterýsevztahujekPodblanicku,atoje takédůvodem,pročsipřiblížímealespoňzákladní informaceoautoroviajehodíle. AntonínVeselýsesámpovažovalzarodákazVysočiny,neboťpocházelodŽďárunadSázavou(*1888).2 Poabsolvovánívysokéškolysevěnovalnovinářství,kdepůsobilpřevážněvkulturníchrubrikách. Jehodoménousestalyreferátyzknižníadivadelní tvorby,kteréspolusliterárnímistudiemivycházeAntonínVeselý,Nežzajdepoutník.IlustraceAnnaRoškotová.GrafickáúpravaMiroslavŠelbický.VydalAtlas Praha1943. 1 Lexikončeskéliteratury4/II,U-Ž.Praha2008,s.1296 –hesloVeselýAntonín. 2 Fotografie Antonína Veselého je ze Slovníku soudobých českých spisovatelů Jaroslava Kunce. 2. díl, 1946. 26 lyzjehoprofeseliterárníhohistorika.Vefejetonech nacházímeto,cobyloproautoratypické.Impresionistickýpopiskrajinyspolushistorickýmaliterárněvědnýmpohledem,coždalovzniknoutjehoknihám, kteréjsouzoblastí,kterépoutníksámnavštívil. LiterárníčinnostAntonínaVeseléhobylavelice různorodáabohatá,kdyžzahrnovalatéměřcelé Čechy. Takřka všude se setkáváme s polozapomenutými,zapomenutými,aleislavnýmiumělci všechoborů.ZastavmesevšakpouzevPosázaví anaPodblanicku.Autorvidělaslyšelčeskoukrajinuzvukomalebně,takjaktojenlzeslovemvyjádřit,kdyžvycházelzfejetonu,žánru,kterýmubyl vlastní.ZknižněvydanýchstudiíČeskékrajiny3 aBásnickékrajiny4vzniklavýšeuvedenáknihaNež zajdepoutník,kdezČeskékrajinynenízahrnutozPodblanickapojednáníNapřejezdu,kteráse týkáPoříčínadSázavou.Kdyždálenahlédneme dotituluzroku1943,nenaleznemeaniNávštěvu usázavskéhosvětce.Nemůžemesedivit,vždyťse jednaloodobuokupaceatématatobylaprorežim nepřijatelná.Zjistíme,žetutedyjsoupouzedvěnásledujícístati:Ještějednouvmladostimékraj,kde VeselýpřibližujeMěšeticeuSedlce,kamseK.H. Máchavraceldorodištěotcova,anásledujícířádkypatříúvazeNaBlaníku(vícevizstr.IIIpřílohy tohotočíslaPodBlaníkem),kdenacházímedrobné autorskéúpravytextu,kterénicneměnínasmyslu ajsoujenkuprospěchu.Ajsoutoslovastatečná, zakterásenasklonkuokupaceipopravovalo:„Veřejová skála, sloužící za první hlídku někdejšího předhusitského hrádku na vrcholu Blaníku, slouží za jakési dveře do Blaníka legendárního. Když slezeš s její plošiny, nezapomeň se ohlédnouti na její severní stěnu, dolíčkovatou od plískanic a nakloněnou tak, že u země by ses mohl ukrýt před deštěm v malé jeskyni. Jeskyně se podobá zasutému vchodu. Postůj, poutníče, a v šumění stromů, obrůstajících Veřejovou skálu, naslouchej dramatickému spádu symfonické básně Smetanovy.“ DalšíVeseléhopráce,kterésetýkajíBlaníka,známepouzevrukopisnéčistrojopisnépodobě.Jsou 3 AntonínVeselý,Českékrajiny.ObálkaskresbouKarlaVika.GrafickáúpravaCyrilBouda.PrahaTopičova edice1940 4 AntonínVeselý,Básnickékrajiny.3kresbya2dřevorytyKarlaVika.MaláOttovaknihovna.Praha1942. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 uloženévLiterárnímarchivuPamátníkunárodního písemnictvíanevíme,zdabylyrealizovány.5VrukopisuRytířzBlaníkavycházíautorzrozpracovanéhoseznamuspisů,kteréKarelHavlíčekBorovskýplánoval,kdyžjakodvaadvacetiletýpoužíval pseudonymuBlanický.Dálejevpojednánírozebíránasituacenásledujícíporoce1848.Strojopis dětskérozhlasovéhryzroku1938mánázevSen podBlaníkem.PojetíhryvycházízTylovaJiříkovavidění,alejezasazenodoobdobípředdruhou světovouválkou.Vycítímdůvěruvespojencepřed Mnichovem.AutorobrazněvidívBlaníkuPanteon scelougarniturouvlastencůodDalimilaaHusaaž PavelKřivský,AntonínVeselý(1888–1945).Literární pozůstalost. Literární archiv Památníku národního písemnictví.Praha1971. 5 kMasarykovi.NalézázdetéžTyršesesokolskou myšlenkou,aleijedinouženu,kteroubylaBožena Němcová.Intencejetrochunepůvodníadidakticky zaměřenánaděti,kdyžvycházízreálnéhoohrožení republiky.Jepatrné,žezrozhlasovéhrypřešloněkolikpostřehůametafordopozdějšíhoprozaického pohledunaBlaníkneboopačně. Nasamýkonecsipřipomeňme,žeVeselýnapsal takédoslovkrománuServáceB.HelleraPanmarkýz,kterýbylnaposledyvydánvEvropskémliterárnímklubuvroce1948.Epilogjevlastněbilancí nejenkrásnéprózyvlašimskéhorodáka.VPamátníkunárodníhopísemnictvívPrazejeuloženosobní fondAntonínaVeselého,kdejeještěřadadrobností, kterésevážíkPodblanicku. Radko Bílek Před 75 lety Začal ve vlaŠimi vycháZet čaSoPiS „hlaSy od Blaníka“ Ohlédneme-lisedominulostičasopisu„Hlasy od Blaníka“, zjistíme, že tento časopis se stejným názvem, věnovaný zájmům kraje Podblanicka,byljiždřívevydávánvBenešově.Stalose takjižvroce1885,kdy1.lednavyšloprvéčíslo, I.ročníku.ČasopisHlasyodBlaníkavycházeljako čtrnáctideníkvBenešověaždoroku1914.Jeho poslední 19. číslo, XXX. ročníku, bylo vydáno 18.září1914. Vtétodoběnastalvelkýsledhistorickýchudálostí naevropskémkontinentu.Dne28.června1914byl zastřelenvSarajevunásledníktrůnu,26.července bylavyhlášenamobilizace,pakvypovězeníválky Srbskudne28.červencestejnéhorokuanásledně vojenskýstřetdalšíchevropskýchmocností–začala prvnísvětováválka.Tytorychléudálostijistětaké ovlivnilyizastavenívydáváníbenešovskéhočasopisuHlasyodBlaníka. Pouplynutí22let,vroce1936,začínáopětvycházet,tentokrátveVlašimi,sestejnýmnázvem„Hlasy odBlaníka“.PrvéčísloI.ročníkuvyšloveVlašimidne15.srpna1936.Časopisjevpodnadpise uvedenjako„Nepolitický,nezávislýčasopis,hájící zájmykrajepodBlaníkem“.MajitelemavydavatelembylFerdinandDrtina,kterýčasopistakétiskl, zpočátkuvdoměčp.62naPalackéhonáměstí,kde měldoroku1926sídlovlašimskýpoštovníúřad avpozdějšídobězdebývalarestaurace„NaPoště“. PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Titulní stránka – Hlasy od Blaníka, I. ročník, 1. číslo, Vlašim, 15. srpna 1936. 27 Od14.čísla,II.ročníku,sevroce1937redakce aadministracestiskárnoupřestěhovalydotehdejší Čechtickéulice(nyníLidická),čp.775.ZodpovědnýmredaktorembylnejprveBohumírBílý,pozdějiFerdinandDrtina.Časopisvycházelkaždého 1.a15.dnevměsíci.Dnesseúplnévydánívšech pětiročníků,odroku1936doroku1940,vzácně vyskytujeuněkterýchsběratelůnebovdepozitáři Národníknihovny,detašovanémpracovištivPraze 10–Hostivaři. Hlavnínáplníčasopisubyly„ZprávyzVlašimě“. Zdejepopisovánoveškerézajímavéděníveměstě,kulturníasportovnízpravodajství,dálerubrikyosobní,narozených,konánísvateb,aleiúmrtí nejenvlašimskýchobčanů,aleizokolníchobcí. Časopisobsahovalzajímavéúvodníkykzamyšlení,pravidelnérubriky,včelařská,kulturní,lékařská, zprávyzobecníhozastupitelstva,Sokolskéžupy Blanické,Sborudobrovolnýchhasičů,Loveckého spolku,konánítrhůaněkterékrátkénovézprávyze světa,vneposlednířadětakéinzerátyvlašimských obchodníků,řemeslníků,peněžníchústavů,lékařůavýrobcůobuviapod.Časopistakéobsahoval různékrátkésděleníazprávyzněkterýchokolních obcí,např.zČechtic,Boliny,Vracovic,Chlumu, Malovid,Sedmpan,TrhovéhoŠtěpánova,Řimovic, Pavlovic,Býkovic,Olešné,Načeradce,Louňovic, Hrádku,Domašína,Divišova,Radošovic,Tichonic, Třebešic,Soutic,Městečkaadalšíchobcí. Časopissetehdyprodávaljednakukolportéra p.Kliky,kterýjejdodávalaždodomu,vtrafikách up.Špeldy,vNádražníulici(nyníJanaMasaryka), čp.298ap.Laskoše,vKomenskéhoulicivedlebývaléhopoštovníhoúřadu(čp.22),vknihkupectví apapírnictvíp.FrantiškaKameníkavKomenskéhoulici,vobchoděp.KočíhonaŽižkověnáměstí avsamotnétiskárněFerdinandaDrtiny. Hlasy od Blaníka, Vlašim, 15. května 1939, č. 11, roč. IV., s. 4. HlasyodBlaníkaod11.čísla,IV.ročníku,ze dne15.května1939,vycházelyspodnadpisemjako „Listnárodníhosouručenství“.Vydáváníčasopisu bylozastaveno15.února1940,kdyvyšlojehoposlední4.číslo,V.ročníku. Nepochybnýdůvodkjehozastaveníbylaněmecká okupacenašehostátuavypuknutídruhésvětovéválky. Josef Moudrý (obr.:archivautora) Z Pamětní knihy ratměřic (1) Ratměřice,vesniceroku2010,semohouvykázatněkolikakronikami,kteréobsahujízáznamy oděnívobci.Současnoukronikuvedepečivějiž odroku1972JosefVeselka.Tatokronikamásvůj původvkronicemístníhoSdruženídobrovolných hasičů, která je vedena od 1. května 1929.Asi od 80. let minulého století do ní JosefVeselka začalzaznamenávatiděnívobci,takžekronika taksvýmvýznamempřesáhlasvépůvodnízaměření.Kronikajejižobsáhlá,vroce2010sezačal psátjiž6.díl. 28 Předčasemsevšakobjevila–obrazněřečeno– staršísestratétokroniky.Kdyžvroce2009zemřel jedenzratměřickýchobčanůJaroslavHrbek,objevilijehopozůstalítakéPamětníknihuRatměřic, zajistilijejídigitalizaciaoriginálpředaliObecnímu úřaduvRatměřicích.Tatovázanáknihaformátu 34,5x21,5cmmásvůjpůvodbrzypovznikuČeskoslovenska. Vlednu1920byltotižvydánzákonopamětních kniháchobecních.Prodnešnízákonodárcemůže býtinspirativní,žeměljenčtyřiparagrafy,které PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 obsahovalypětvětaplatilaždoroku2006.Zákon stanovil,žekaždápolitickáobecjepovinnazaložit avéstobecnípamětníknihu.Ukládaltaké,žekzaloženíavedenípamětníknihyobecnísemávkaždé obciustavitkomiseažezápisymázapřiměřenou odměnuprovádětkronikářustanovenýobecným zastupitelstvem.Vzákoněnebylyuvedenyžádnétermíny,aprotonějakoudobutrvalo,nežse vobcíchzačalypamětníknihy(prostručnostjim budemeříkatkroniky)skutečněpsát.VRatměřicíchktomudošlozatřirokyodvydánízákona akronikazačalabýtpsánaodledna1923.Obecní zastupitelstvopověřilopsanímkronikymístního rodáka Josefa Pěkného, obuvníka, jemuž tehdy bylo46let. Kronikajecennýmpramenemřadyinformací,kterénebylyzaznamenánynikdejinde,ajak plynečas,jejíhodnotastoupá.Jevníjakmístní odrazširšíchhistorickýchudálostí,takiřadazajímavýchpostřehůtýkajícíchsezejménatehdejšíhozpůsobuživotavčetněsoužitíratměřických obyvatel. NaněkolikaprvníchstránkáchpopsalJosefPěkný svýmúhlednýmrukopisemtehdejšívzhledRatměřic apaksevrátilještědopředcházejícíchlet,nazačátekprvnísvětovéválky.Píše:„Bylo přede žněmi, 26. července ve 2 hod. odpoledne byla u nás vyvěšena mobilizační listina. První dojem byl, že každý byl jaksi zaražený. Tvořily se hloučky a sdělovaly si, že bude válka. Zdejší lidé noviny skoro ani nečetli, až na několik jednotlivců, proto to bylo pro ně překvapení. Když muži vojíni, kteří podle vyhlášky měli narukovat, konali přípravy a psali poslední vůli, kterou dávali na obecní úřad k uschování, tu teprve si uvědomili, že bude válka. V hostinci u Vlachů se scházelo všechno a vojíni si stříhali vlasy na památku známým a rodině. Druhý den pondělí lze nazvati dnem pohřebním. U kříže na návsi se v hodinách poledních sešli všichni vojíni, co odcházeli, a skoro celá ves se přišla s nimi rozloučit. Někteří se pomodlili, jiní němě stáli vedle rodiny, jen slzy jim stékaly po tvářích. Vyšli společně, někdo s obnaženou hlavou, ale než došli ke hřbitovu, šel již každý zvlášť se svou ženou, a tak byla cesta poseta manželi v nejdůvěrnějším hovoru. Plakalo všechno až na několik jedinců.“ Okrušnémživotězaválkykronikářvypravuje: „Pak byly rekvizice přísné, žádalo se stále víc obilí, i dobytek se bral násilně. Kdo nemohl nebo nechtěl dáti požadované množství obilí, tomu prohledali celý dům. Někteří hospodáři odvezli obilí do polí neb do lesa, kde ho ukryli. Často se tak schovaPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 né obilí zkazilo. Když přišly tzv. moučenky, které předepisovaly, kolik kdo smí snísti, a mlecí výkazy, kolik smí semlíti, mleli si v domácnostech obilí buď na kapesním mlýnku, nebo si opatřili ruční strojek na šrotování obilí.“ ZRatměřic,kterémělytehdy 52čísel,odešlodoválky47mužů–třináctjich padlo,desetprošlozajetím,třibylivlegiíchasedm sestaloválečnýmiinvalidy. Událostinakonciprvnísvětovéválkyapřivzniku ČeskoslovenskasevRatměřicíchprojevilypodle kronikářetakto:„Převrat roku 1918 byl u nás klidný a přijat skoro s nedůvěrou. Radost byla, že je konec války, samostatnost byla vedlejší věc. Ti, co měli v naší obci moc v ruce, byli hezky zticha, a jak se zdálo, dost neradi, že jest již konec a nikdo nebyl, aby byl vysvětlil význam slova, že jsme samostatným státem. U jedněch vyvolal převrat schlíplost a u druhých velikou radost, která ovšem neplynula od národního cítění. Pak ale když bylo vykládáno od řečníků, jaký význam to pro národ má a že hlavní zásluhu o to má pan president T. G. Masaryk, chápalo se, že se stalo skutečně něco velkého, a použilo se každé příležitosti, aby se ukázalo, že si dobyté svobody vážíme.“ Kroměudálostípolitickýchjevkronicezaznamenánaiřadamístníchudálostí,kteréovšemodrážejítehdejšíkaždodennípoměry.Naukázkulze vybratnapříkladtentoúryvek:„Roku 1920 vypukla v naší obci u dobytka kulhavka a slintavka, která zachvátila i vepřový dobytek. K léčení se používalo studených obkladů, v hubě se vytíralo rozředěným octem. Také dávali píti černou kávu s rumem a desinfekcí, lysolem nebo karbolem i vápnem. Byla to nemoc nakažlivá a tu když onemocněl ve stáji jeden kus a byl větší počet dobytka, brali hospodáři sliny nemocného kusu a natřeli jím huby těch druhých, aby onemocněl najednou, aby se nemoc neprodlužovala, protože vyžadovala stálý dozor a též práci, které se musel hospodář úplně věnovati. Také se máčely pytle ve studené vodě a dávaly se na dobytek jako obklady.“ Kronikář se nevyhýbal ani svému hodnocení tehdejšíchstarostů.Povypsáníjejichposloupnosti odroku1905,kdyseRatměřicestalypolitickou obcí,neopomenulojednomznichzdobyprvní světovéválkynapsat:„Byl ochotným vykonavatelem každého nařízení a velice se bál, že kdyby něco udělal pro úlevu občanů, že by musel na vojnu. Hrozně rád strašil chudší lidi, kteří měli třeba jen 1 krávu, že jim ji zabere, a nechal se orodovat, aby se přimluvil, načež on říkal: No to víte, ale nevím, nevím.“ 29 Vkroniceselzedočístotakovýchudálostech, jakobylozaloženíobecníknihovnyvroce1922, ojednáníchapracíchtýkajícíchsevodovodunebo opřípraváchnaelektrifikaciobce.Jednímzúčastníků těchto jednání byl i hrabě Felix Ferdinand HugoDeodatLogothetti,kerýsevroce1918oženilsAmaliíMattencloit–Ubelli,kterávroce1925 zdědila velkostatek Janov – Ratměřice po svém otciRicharduMattencloitovi.Dlouhovšakpanství neužívala,protožerokpotébylvelkostatekJankov–Ratměřicepřipozemkovéreforměrozdělen. OhrabětiLogothettimkronikářpíše:„Ač šlechtic, byl člověk velmi přímý a hodný. Vpravoval se do poměrů, učil se česky. Každému, kdo potřeboval, pomohl a kde nemohl, tak se omlouval. Pro jeho milou povahu a dobrotu byl velmi oblíben.“ Jakopříklad kronikářuvedl:„Když jel kočárem, potkal Josefa Suka, který nesl z lesa sušinu, a díval se schválně jinam, nechtěl ho viděti. Kouřil nejlacinější cigarety zorky, které dostaly proto u nás název hraběcí cigarety.“ Titulní stránka ratměřické Pamětní knihy obecní (http://www.ratmerice.cz). Jaromír Coufalík (Dokončenípříště.) ochotnické divadlo na PodBlanicku XXviii. Z historie ochotnického divadla v neveklově HistorieochotnickéhodivadlavNeveklověsahá aždo19.století,coždokládajíprogramykdivadelnímpředstavenímzískanézesoukroméhoarchivu. Podlenichbyla25.listopadu1883vprostorách radniceuvedenaveprospěchhasičskéhopraporu veselohraSlavnostzaloženíanásledujícíměsíc26. prosince1883veprospěchchudýchškolníchdítek třijednoaktovéhry(Klínklínem,Onnesmínacesty, Třicátýlistopad). Ochotnickéhodivadlovobcinapočátku20.stoletíjepakúzcespjatosezaloženímTělocvičnéjednotySokol(1896).Včase,nežbylavybudována aroku1928otevřenanováSokolovna,probíhala veškerájehočinnostvsálepanskéhohostinceUJirásků,kterýzdarmazapůjčilmajitelvelkostatku Tloskovdr.OskarDaněk. PrvnízaznamenanédivadelnípředstaveníJiráskovyLucernysekonalovroce1910.NejvětšíhorozmachudosáhldramatickýodborSokolavetřicátých letechminuléhostoletípodvedenímA.Dvořáka, dr.R.FranzlaarežiséraJ.Veltrubského.Zhraných titulůheruvádímenapř.JízdníhlídkuF.Langera, 30 FidlovačkuJ.K.Tyla,HoupačkuO.ScheinpflugovéaLidénakřeV.Wernera.Sneveklovskými ochotníkyhostovalivmeziválečnémobdobíiherci NárodníhodivadlaLadislavBoháčaAntonieNedošinská.Vezmíněnýchletechsenabohatostidivadelníčinnostivýznamněpodílelaimístníškola, kterásesvýmižákyuvedlapohádkovépříběhynapř. KocourkovštímudrlantiaFrantíkovytrampoty. NěmeckáokupacetvrdězasáhlaNeveklovhned 1.září1939,kdybyligestapemzatčenipřednísokolštípracovníciJUDr.RudolfFranzl–starostaSokola,AntonínDvořák–vzdělavatel,KarelDušek –jednatelaFrantišekSkopec–pokladník.Všichni byli vězněni v koncentračních táborech Dachau aBuchenwald.Meziroky1942a1943paknásledovalovystěhovánímístníhoobyvatelstvazaúčelem zřízenícvičištězbraníSS. Poskončenídruhésvětovéválkyseobčanépostupněnavracelidosvýchzpustošenýchdomovů.Ihned vroce1945TJSokolobnovuječinnost.„Ze sokolovny zbyly pouhé zdi. Veškeré zařízení včetně jeviště bylo zničeno. Přesto byl v ledové sokolovně uspořáPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 dán silvestrovský večer. Opona zřízena ze stanového plátna, které Němci na útěku odhodili, pořízena světla a nějaké dekorace. Dne 31. prosince 1945 se za přispění sokolských příslušníků a jejich příznivců tak znovu otevřela opona v sokolovně.“Takjezachycena vobecníkroniceatmosféraprvníhosilvestrovského vystoupenímístníhoSokolapookupaci. Radostznabytésvobodyseprojevilaivčinnosti divadelní.Vroce1946vrežiiJosefaJelínkabyly uvedenypohádkyJakKašpárekaŠmidrachytili čertaaOspaleček.Dne19.května1946mělapremiéruhraK.R.KrpatyMistrostréhomeče,reprízovanávBystřici,BenešověaveVlašimi.K50. výročízaloženíTJSokolbylo28.října1946sehráno slavnostnípředstaveníhryG.PreissovéJejípastorkyňa.SvýmihereckýmivýkonyuchvátilyobecenstvoZdenaJelínková(Jenůfa)aMartaOvčáčková (kostelnička). Vtémžeroce18.srpnapořádalvzámeckémparku TloskovdramatickýodborSokolataképrvnívelkou dožínkovouslavnostsfolklornímprogramem.Součástíslavnostibylaipřehlídkaalegorickýchvozů snámětemvysídleníNeveklovska. Následujícírokuvedlimístnídivadelnícihned několikkomedií:bratřiBrandlovi–Vstupdosrdcezakázán,J.Němeček–Rukopisčasu,fraškuse zpěvy K. Fořta a F. Starého – Z českých mlýnů ahrupromládežJ.MacekaaV.VrňátkaChlapci zrybářskéuličky.Napodzimsedramatickýodbor Sokola zúčastnil sletové soutěže Župy Blanické hrouHaise-TýneckéhoVojákzvítězilapostoupil snídozemskéhokola. RežisérJosefJelíneksetakézasloužilozaložení loutkářskéhoodboruSokola.Protentoúčelbylazřízenascénavbudověokresníhosoudu,zakoupeny dekoracealoutky.Prvníuvedenépředstaveníneslo Plakáty na první divadelní představení v Neveklově (rok 1883). PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 31 názevVodníkovaHanička.Dne25.prosince1947 sepakdivácipotěšiliuvedenouvánočnílegendou KBetlémuodA.Weniga. Meziroky1948až1950bylydramatickýmodboremuvedenytytohry:J.K.Tyl–Fidlovačka,J. Tobias–Zlatásvatba,F.Langer–Jiskravpopelu, K.Piskoř–Přednostastanice,O.Faster–Pražské švadlenky.Vespolupráciseškolnímládežítaké pohádkovéhryJakkvětinkypřezimovaly,OrozmazlenéPameleaLesníženka.ShrouJiskravpopelusevroce1949zúčastnilidivadelnícisoutěže ČechůvdivadelnímájvBenešově,kdeobsadili třetímísto. Do ochotnické divadelní činnosti se rozhodl vroce1950vstoupitimístníKulturněpropagačníodborKSČ,kterýuvedlvhostujícírežiiJosefaJelínkadramaM.GorkéhoMatka.Vobecní kronicetéhožrokunajdemezápis:„Naše jednota Sokol se sloučila se závodem Dereda a věříme, že větším proniknutím pracujících do Sokola se ještě více zvýší aktivita v budoucnu. Od nového výboru a jeho složení se dá očekávat, že Sokol bude ještě více propagovat myšlenku socialistického budování našeho státu.“Tolikkatmosféředanédoby kronikář. VýznamnouudálostíbyloproceléNeveklovsko uvedení hry J. K.TylaTvrdohlavá žena, kterou vNeveklovězahájilo16.září1950svojičinnost OblastnídivadloBenešovzapřítomnostikrajských aokresníchpředstavitelůstátnísprávy.Představení sezdekonalojakovýrazúctykoblastipostiženéněmeckouokupací.Oblastnídivadlohostovalopotom vobcipravidelněaždosvéhozrušenívroce1960. DramatickýodborSokolanavzdorysilnékonkurenciuvádívletech1951a1952řaduvýznamnýchher, např.:A.Jirásek–M.D.Rettigová,J.K.Tyl–Paní Marjánkamatkapluku,A.S.Makarenko–Začínáme žít,L.Stroupežnický–Našifurianti,V.Franěk–Štěstí utříkominíčků,V.K.Klicpera–HadriánzŘímsů, A.Jirásek–Lucerna,A.Fredro–Dámyahusaři. Rokem1953seSokolsesvýmdivadlemodmlčel. OrokpozdějiodcházízobcerežisérJosefJelínek. DoNeveklovazajíždípilněoblastnídivadlo,které podlekronikářeuvádíažšestdivadelníchtitulůročně.Jakousilabutípísnídramatickéhoodborubylo vroce1956uvedeníhryCísařpánoničemneví. OživitdivadelníčinnostSokolaseanivdalších letechnepodařilo.Následovalařadapokusůustavit divadelnísouborpodrůznýmizřizovateli.Vroce 1958uvedlnapříkladrežisérB.JiřičkopodhlavičkoumístnískupinyČeskéhosvazumládežekomedii JanaPaulůSlovomábabička. 32 Lépesedařilodivadelnípráciseškolnímládeží.VěraLevá,učitelkazákladníškoly,vletech 1961a1962realizovalasdětminěkolikpohádek (např.Medvědalesnívíla).NejdéleseudrželdětskýdivadelnísouborDrak(1970až1974),který vrežiiKarlaPazderyazaspoluprácemanželů Chárovýchuvedlřadupohádekaherpromládež (např.Školanaruby,Mluvícíprsten,Zahradavíl). Představenísekonalavprostoráchmístníhokina nascéně,kterousisouborprotutopříležitostvybudoval. Až po více než dvaceti letech byl 10. března 1980založenuKlubovéhozařízeníMNVdivadelníaestrádnísouborpodvedenímrežiséraJiříhoKraifa.Prvnívstoupenísekonalo24.května 1980snázvemJarníestrádnívečerasklidilovelký úspěch.Nabitýsálsokolovnys350návštěvníky si vyžádal reprízu. O rok později byla uvedena lidovápohádkaJ.BařinkyČertovynámluvy.Vletech1982až1986souborkromědivadelníchher K.StanislavaNávštěvanepřichází,J.Nebeského ElixíraJ.HavláskaNepožádášmanželkubližního svéhouvedlřaducelovečerníchestrádníchpořadů, kteréuplatnilnejennavlastnímjevišti,alezejména přizájezdechdoširokéhookolí. DalšízrežisérůsouboruJ.KůtzavýtvarnéspolupráceRůženyChárovéaJaroslavyMaškovése vletech1984až1992věnovalhrámprodětskéhodiváka.AtakvzniklapředstaveníKrakonošovydary,Bludička,Jakbyločertůmvpeklezima, Obrejlatéprincezněařadadalších. TehdejšívedoucíklubovéhozařízenípaníJana Procházkovámohlanazávěrčinnostisouborukonstatovatvkronice,žebylovletechjehoexistence uskutečněno22divadelníchaestrádníchvystoupení zaúčasti5589diváků. BudoucípokračovateléochotnickédivadelníčinnostimajívNeveklověnaconavazovat. ZapřispěnípaníRůženyChárovézpracovala Slávka Rýdlová (foto:archivautorky) Prameny: Obecníkroniky1912–1940,1938–1951,1952–1959 a1970–1984 Publikace100letTJSokol KronikaDSKZNeveklov1980–1988 ŠkolníprácečtenářskéhokroužkuZŠ Ohistoriiochotnickéhodivadlavobci1983 PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2 Skupinový snímek herců z představení Lucerny sehrané Telocvičnou jednotou Sokol v Neveklově (rok 1910). Z vystoupení dětského divadelního souboru Drak (počátek 70. let minulého století). Ze starších čísel Jak si šel VáclaV Vlček ze střechoVa do kácoVa V zimě pro liniár. (1) (z Vlčkovy knihy: sněhy a ledy) Spisovatel Václav Vlček chodil do školy ze Střechova do Kácova. Měl velikou chuť na pěkné pravítko a jednou mu jeho kamarád Khol slíbil, že mu je přinese. Jeho otec byl truhlář. Smluvili se, že Karel Kholů mu přinese liniár v pátek do školy. Ve čtvrtek jsem doma šel z práce do práce. Dopoledne jsem venku na dvoře celé hodiny sekal chvůj, odpoledne jsem zas na šeré půdě celé hodiny dělal míchanici slámy a sena pro dobytek; nejzdlouhavější bývalo večer nekonečné škrabání bramborů, při němž jsem naposledy už míval oční víčka těžká jak olovo. Ale dnes mi při všelikém zaměstnání bylo veselo, pořád jsem se v duchu těšil na zejtřejší den, jako by to byl veliký svátek. Nový liniár byl mé první pomyšlení, když jsem v noci usínal, a mé první pomyšlení, když mě ráno matka vzbudila. Přes nos napadlo hodně sněhu a mou první úlohou bylo ještě za tmy prohazovati a prometati na dvoře cesty k ovčínu, sklepu, špejcharu, stodole a kolně, odkud jsem nosil do světnice palivo a přikládal do kamen. Bratři Francek a Josef a sestra Marjánka už přede dnem uklízeli koně, krávy a ovce; déle směla si na lůžko hověti toliko malá sestra Anička. Před snídáním se dostavily přijednané mlatečky, první Hromaska, podruhyně. „Zastaví se tu Honza, až půjde do školy?“ optal jsem se jí na jejího syna, který byl se mnou stejného stáří. „I hochu zlatý,“ odtušila, „dnes není na školu ani pomyšlení.“ „Proč?“ „Ale vždyť venku je tak, aby tam ani psa nevyhnal. Těžko jsem se k vám dobrouzdala, je Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha to kumšt, aby člověk nohu s bandorem vytáhl z takového sněhu. Ale Honza si proto nedá nohu za krk, – jen se zubil, že smí ještě zůstat v pelíšku. Po ránu on tu bude jako s keserem.“ „Můžete dnes dělat něco jiného,“ podotkla naše maminka. „Já do školy půjdu,“ řekl jsem – ale s opatrnou skromností. „Ty bys v ní nejradši ostával.“ To byla důtka, které jsem se tajně ulekl. Aby tak maminka řekla, že mi dnes musí na školu zajíti chuť, – dnes, když tam na mne čekala taková radost! Byl jsem zticha, ale když se blížil čas, počal jsem se chystati na cestu, to jest, obouvati se. „Kalhoty do bot, to je dobře,“ prohodil bratr Francek, už dospělý chasník, – „jenže dneska bys měl do toho míti vysoké punčochy, až přes stehna, jako nosívali myslivci.“ „Však mi nebude zima.“ „No pravda, ty máš horkou krev, – ale těch nových brslenek bys ušetřil.“ Bylo tomu teprve několik dní, co hančmochr staré otcovy koženky přešil na mé tělo; nebylo na nich dokonce viděti novoty, jejich původní žlutá barva už jen po stranách slabě prokmítala. „Prosím vás, maminko, dejte mi něco na poledne.“ „Víš, kde je chléb, ukroj si,“ odpověděla. „Caletka dnes už není. Pár jablek si také můžeš vzít. Nejmoudřejší by bylo, abys dnes do té nepohody nechodil.“ „Vždyť není tak zle.“ Tobě ono je milejší venku se brodit sněhem než doma dělat užitečnou práci.“ „Ba ne,“ namítal jsem krotce. I „I když bývá lepší cesta, tobě prej se ani stará závěj v rokli nevyhne?“ Dělal jsem, jako bych nerozuměl, jen jsem bezděky zamrkal očima. Že jsme – já i druzí – jdouce ze školy skákali do hlubokých závějí a podobnou chutí jako v létě při koupání do řeky, bylo pravda, ale po tu chvíli jsem myslil, že maminka o tom nemá potuchy. (Příště dále.) Václav Vlček Pod Blaníkem, ročník VIII., 1928 – 29, č. 6 regionální pověsti, povídky, vyprávění a poeZie má Vzpomínka na Jarku kozla S Jarkou Kozlem jsem se seznámila v roce 1941, kdy jsem byla zaměstnána ve Vlašimi. Před válkou bylo ve Vlašimi a okolí silné hnutí katolické mládeže (SKM). I když bylo za války a německé okupace zakázáno, ve Vlašimi působilo i nadále. Hlavními aktéry byli tehdy František Matějovský, Jarka Kozel, Karel Hovorka a další. Ve Vlašimi za kostelem stojí malý domek (zvaný „besídka“), který je určený pro farní aktivity. Tam jsme se jednou týdně scházeli (hoši i děvčata) jako „literární kroužek“. Atmosféra i program byly stejné jako při našich Jaroslav Kozel (vpravo) s Josefem Nykodýmem a Miroslavem Šrejmou v rakouském Welsu krátce před zatčením. Převzato z publikace Petra Pohorského Blanický rytíř Jaroslav Kozel (vydalo Nakladatelství Řád v Praze, 1992). Jaroslav Kozel (1919, Pravonín – 1942, Dachau). II dřívějších schůzích. Navíc nás Jarka, velký znalec, zasvěcoval do náboženské literatury a seznamoval nás s českou katolickou modernou. Četli jsme si i recitovali básně Jana Zahradníčka, Jakuba Demla, Jana Čarka, Františka Hrubína, Václava Renče ale i starPod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha ších českých básníků, jako Zeyera a dalších, také Jana Čepa a ostatních katolických spisovatelů současných i dřívějších. Jarka měl bohatou knihovnu a knížky nám též půjčoval. Byla to krásná setkání. Po skončení jsme hlasitě recitovali: „Mraky se táhnou, táhnou se mraky“. To se opakovalo a zesilovalo, takže měl člověk dojem, že se ty mraky na nás valí a mráz běhal po zádech. A zakončení znělo: „… a my potáhneme taky“ a s veselou jsme se rozešli. Také jsme podnikali poutě. Jednou jsme putovali pěšky tam i zpět až na Sázavu ke sv. Prokopu. Na kole se jezdilo na Svatou Horu u Příbrami a pěšky na naše nejbližší poutní místa – Hrádek u Vlašimě a na Malý Blaník. Hoši konali střídavě noční adorace před prvními pátky v okolních farnostech. Ale situace se začala zhoršovat. Povinné nasazení do práce v Říši, které neminulo ani mne. Jarka pracoval jako úředník v Lidovém družstvu, chtěl si zdokonalit svoji němčinu, přihlásil se tam dobrovolně, což se mu stalo osudným. Zpo- čátku si pochvaloval, že může hodně cestovat, hlavně do Alp, a posílal nám občas pozdravy tak, jako když byl doma, posílal je z různých poutí. V jednom dopise, který se mi bohužel nedochoval, mi už do Halle poslal dopis, kde vypisoval, jak ještě s jedním kamarádem v horách nemohli sehnat nocleh. Proto šli na policii, a ti je na tu noc ubytovali v „base“. Jarka to bral tehdy s humorem a netušil, že ho podobné „ubytování“ čeká již brzy a že je nepřežije. Byl to vlastenec a kamarád nás všech, ač už měl vážnou známost a my všichni jsme to respektovali. Těšil se na manželství a rád nám často recitoval: „Až se ožením, budu mít dvanáct synů. Dvanáct synů jako statných bříz, moje žena jako kaplička v nich zmizí a já budu klekátkem před ní. Vnučky, družičky budou se mnou klekat, modlit se čistýma očima...“ Ale toto přání se mu nesplnilo. Po těžkých útrapách ve vězení si ho Pán Bůh vzal k sobě a my věříme, že tam došel odměny a slávy s našimi světci a mučedníky. Jaroslava Jarolímková-Lipinská na Blaníku dvě naše tradice se spojují Řádky mandelů se točí před námi jako v tanci, když po kolikerých zákrutech silnice sjíždíme k Blaníku. Z dálky tři souvislé vlny, později již jen dvě dominující, Velký a Malý Blaník, vynořují se a opět mizejí. Když za Čelivem vyjedeme z lesa, vystoupí před námi v celé své vznešenosti legendární hora, opřená bájemi, celá zjizvená jako starý bojovník. Dole před Louňovicemi se hora nadzvedne. A hle, na čem je nesena? Na mandelích, stojících ve dvou nebo ve třech řadách na úzkém prahu strniska nad zelenou plochou jeteliště. Ty mandele se podobají zlatým helmicím. Jako by stráž vystupovala z Blaníka v blízkosti hřbitova s vysokými stromy, ohrazeného vysokými zdmi. Hřbitov, postavený na svahu jako pevnost, naznačuje výbojnost světa mrtvých, kteří zde všude kolem rozestavili hlídky v podobě obilných snopů. Když stoupáš vozovou cestou, vinoucí se od silnice mezi oběma Blaníky vzhůru na Velký, střídají se bory a smrky s buky. Jehličím Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha a listím je postlán kamenný svah, kde jsou rozptýleny balvany pokryté lišejníky a kde zbývající lesní půda je vyplněna nazlátlým mechem. Do ticha zalehne chvílemi bzukot hmyzů jako vzdálená hudba. S tímto hudebním doprovodem se chůze pod baldachýnem bukových korun, prozářených sluncem, v šelestění loňského listí stává slavnostní. Když potom vyjdeš na některou z pasek, zavane k tobě náhle ostrá vůně maliní a ostružiní. Široký kraj leží daleko před tebou. Od modrých pohoří na obzoru přes souvislé i oddělené, čím blíže tím tmavší pásy a skvrny lesů po terasovité svahy, na kterých pestrobarevné pruhy polí jsou vykrouženy jako do hliněných nádob, proudí do tvého nitra jas a mír. Jen hadovité po hyby cest, sbíhajících se po svazích zleva a podél úpatí hory zprava do Louňovic, přivolávají myšlenky na pohnutou husitskou minulost. Na terasovitých svazích stojí mandele jako stráž. Zblízka se III Ilustrace Anny Roškotové a text jsou převzaty z publikace Než zajde poutník, vydal Atlas Praha 1943. podobají skupinkám tanečnic se suknicemi rozestřenými po zemi. S vrcholu Veřejové skály je tento výhled zúžen korunami klenů, smrků a borovic, přerůstajícími její horní nakloněnou plošinu se všech stran. Jednotvárnost této nakloněné skalní plošiny je osvěžena arabeskou břízky, zachytivší se skoro uprostřed v nepostřehnutelné skulince. Podobně sklon do historie s této vyhlídky se osvěžuje arabeskami anekdot. Po staré tvrzi na nejvyšším místě nedaleké úžlabiny není památky, ale kamením z ní se chlubí opodál bílý statek. Naproti tomu vesnička, svítící červenými střechami, děkuje za svůj vznik plodnosti někdejšího obyvatele samoty, IV úředního dodavatele tenat k léčím do lesů domašínských, který měl mnoho dcer a musil jim postavit příbytky v sousedství své samoty. Historie se tu však spojuje s legendou. Veřejová skála, sloužící za první hlídku někdejšího předhusitského hrádku na vrcholu Blaníku, slouží za jakési dveře do Blaníka legendárního. Když slezeš s její plošiny, nezapomeň se ohlédnouti na její severní stěnu, dolíčkovatou od plískanic a nakloněnou tak, že u země by ses mohl ukrýt před deštěm v malé jeskyni. Jeskyně se podobá zasutému vchodu. Postůj, poutníče, a v šumění stromů, obrůstajících Veřejovou skálu, naslouchej dramatickému spádu symfonické básně Smetanovy. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Čas se zastavil na vrcholu hory, kam jsi vystoupil přes několikeré stopy někdejších valů, použitých při stavbě historického hrádku, dávno zbořeného. V zelenavém stínu starých buků, jichž větve s energickými gesty zápasníků i silácké pně utvářel nepřetržitý boj s vichřicemi, mezi přirozenými hradbami, skalami a umělými příkopy můžeš z kamenů, rozložených v kruzích nebo v čtvercích a obrostlých mechem, jen hádat. Neboť k rozluštění tohoto tajného písma minulosti nebyly zde ještě podniknuty ani přípravy. Polosmazaná historie tu s neprozkoumanou prehistorií sdílí úděl zapomenutí a na společném hrobě obou se v místech, jen poněkud otevřených slunci, vlní milosrdný zelený příkrov kopřiv. Nad Blaníkem se právě vznáší oblačná hora přibližně jeho velikosti. Zaclonila slunce. Jen průlinami nebo přes své okraje propouští snopy slunečních paprsků a ukazuje tak krajinu postupně v slunci a stínu. Srpnová neděle r. 1868, kdy zde na lidovém táboru vystoupil hlavní řečník dr. Čížek v masce Jana Žižky, v drátěné košili, v železném brnění s helmicí a kopím, dovršila v budování našeho legendárního Blaníku etapu jeho proměny v symbol reformace. A přece k vyvážení této jednostrannosti legendy blanické stačí, aby ses doplazil na Vyhlídkovou skálu, obrácenou k východu a uviděl v záplavě lesů pod sebou zelený ostrov lesní louky. Tam si totiž můžeš představit blanické rytíře, vyjíždějící za měsíčních nocí k cvičením. Tam si můžeš tuto legendární louku, dosud z lidové úcty k místní pověsti nezalesněnou, srovnat s pověstnou studánkou uprostřed srázu vyhlídkové skály, kde se napájí kůň svatého Václava a kde prý je dosud znát stopu jeho podkovy ve skále. A na vrcholu Malého Blaníku, který se při výhledu odtud natá‚čí do větší blízkosti, připomíná tu druhou tradici naší národní minulosti v zříceninách kaple svaté Maří Magdaleny prastaré poutní místo, na jehož přitažlivost pro vlastní souvěrce si kdysi stěžovali sami husitští knězi, kde uprostřed mezi polosesutými zdmi, chráněn jimi před útoky vichrů, roste vysoký, košatý smrk jako krásná, stále živá myšlenka v rozvalinách. Světlo a stín se přelévá široko daleko v kraji podle toho, jak se mění oblačná hora, plující nad horou skutečnou. Do této mlčelivé a přece výmluvné hry světelné se odněkud zdola ozývá rytmus nejkrásnější písně oněch výsostných chvil léta, kdy se vojsko mandelů stěhuje zvolna do stodol. Čtyřstopý tepot cepů zní od úpatí hory a v naprostém tichu stoupá až sem. Zní jím celá terasovitá kotlina pod Blaníkem se západní strany. Legenda tak měnivá a přece v jádře nezměnitelná jako krásná, stále živá myšlenka v rozvalinách ožívá v nové podobě. Antonín Veselý (Více o autorovi se můžete dočíst v článku „Fejetonista poutníkem“ na str. 26 tohoto čísla Pod Blaníkem.) o strašidelném mlynáři na Vlašimsku O jednom poli na Vlašimsku se říká, že na něm straší. O půlnoci prý tam chodí zamoučený mlynář a vzdychá a úpí jako někdo, kdo nese přetěžké břemeno. Prý tam tak musí chodit, dokud ho někdo nevysvobodí. Bude to člověk, který ho tu potká o půlnoci a bez bázně se na něj obrátí se slovy, která zakletí skončí. Jaká to budou kouzelná slova, se ale neví. Jak to přijde, že tam mlynář v noci chodí, si lidé vysvětlují takto: Na onom políčku si postavil usedlost jeden chalupník. Že ale stavěl bez povolení a protoPod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha že jeho stavení bylo na samotě na poli mezi lesy, nechala vrchnost tuto nepovolenou stavbu zbořit. Prý se tak stalo proto, aby se tam nic zlého nemohlo dít. V těch lesích se totiž ukrývali zloději a loupežníci, hodně se tu kradlo a loupilo. Chalupník se nad zbořeništěm rozplakal. Nepřežil to a umřel. Kámen a dříví ze zříceniny lidé rozkradli tak, že ze stavby nezůstalo vůbec nic. V noci si prý nejvíce odnášel domů podruh Mareš a mlynář. Oba se tam při jedné krádeži V potkali a jeden druhého vyděsil. Mareš nesl trámky, strašlivě se lekl a ztrhnul se. Zanedlouho z toho zemřel. Prý mu to ale pán bůh odpustil. To proto, že byl chudý. Ale mlynář, že měl dost a ještě lakotil, tu ještě teď po smrti chodí a vzdychá a naříká námahou. To pod tíží ukradeného dříví, kte- ré sem na pole musí za trest nosit zpátky od mlýna. František Procházka Literatura Český lid. Sborník věnovaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, r. 22, 1913, s. 397 – 398. Jarní Petrklíč ve stráni zazvonil, květy se probudily, sasanky samou radostí v lukách se roztančily. Břízka si vínek zelený vložila na bílé čelo. Uprostřed světlých obláčků skřivánčí písní to znělo, Lehce své bílé korunky vznášely na stoncích mladých, když jarní větřík laškovně v zelené sukénky zadých. že i to zlaté slunéčko z výšky se mile smálo. Jak krásné jsou ty jarní dny, škoda, že jich tak málo. Fialka zasněná pod keřem modré si protřela oči, zdalipak pestrý motýlek v úkrytu tady ji zočí? Jaroslava Jarolímková-Lipinská regionální literatura Vyšly Vzpomínky Jana zaJíce V roce 2010 uplynulo 100 let od narození Jana Zajíce, rodáka z nedalekého Pacova, pozdějšího občana Vlašimi, významného pracovníka firmy Sellier & Bellot a zakladatele a dlouholetého ředitele vlašimské hvězdárny. Při této příležitosti vydala Vlašimská astronomická společnost v bibliofilském nákladu autobiografické vzpomínky Jana Zajíce „Dvojčata Vysočiny“ s podtitulem „Z Pacova až do vesmíru“. Vyprávění knihy se soustřeďuje na mládí prožité v Pacově a na Slovensku, zejména však na zachycení života ve Vlašimi od roku 1936 do konce století. Autor podrobně zachycuje život a konkrétní aktéry událostí v Blanických strojírnách (Sellier & Bellot) a ve Vlašimi, zejména léta okupace, osvobození, poválečné období a budování vlašimské hvězdárny. VI Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Vydáním životopisného vyprávění Jana Zajíce bylo (kromě doplnění novodobé historie) splněno jedno z velkých přání autora, který se na sklonku své pozemské pouti pustil do sepsání pamětí a velmi si přál, aby jeho vzpomínky vyšly knižně. To mu však za jeho života nebylo dopřáno. Starší generace Vlašimáků v knize najde kousek svého života, ti mladší třeba inspiraci pro své životní směřování a rozhodování, neboť životní příběh Jana Zajíce je skutečně podivuhodný. Bohatě fotograficky doplněná a formálně velmi kvalitně vypravená publikace, ke které předmluvu napsal známý český popularizátor astronomie a autorův obdivovatel Jiří Grygar, vyšla díky finanční podpoře Středočeského kraje a Města Pacov. K zakoupení je ve Vlašimi na hvězdárně a v knihkupectví Marie Žížalové. Jan urban konopišŤský park Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci s Muzeum Podblanicka a za podpory z programu Leader+ a Města Benešov vydal již šestou publikaci v rámci edice Přírodou Podblanicka. Autorem je Václav Kovařík, velký znalec konopišťského parku. Články k tomuto skvostu Podblanicka publikoval postupně v několika pokračováních ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka. Nově vydaná monografie představuje shrnutí jeho dosavadní badatelské činnosti, ve které však dále pokračuje, stejně tak jako v úsilí o obnovu a údržbu parku, jenž je od roku 2002 součástí národní kulturní památky Konopiště. Kniha prostřednictvím přehledných mapek a popisu procházkových tras návštěvníkům umožňuje spolehlivou orientaci v areálu o rozloze 340 ha a poskytuje základní informace o důležitých přírodních a kulturních objektech. Vše je bohatě ilustrováno fotografiemi. V mapkách jsou čísly označena místa výskytu jednotlivých druhů a kultivarů dřevin. Pod stejným číslem, jaké je v mapce, najdeme příslušné jméno dřeviny v abecedně řazeném seznamu. Za jmény stromů jsou většinou v závorkách uvedena čísla, která vyjadřují obvod kmene v centimetrech u nejmohutnějších jedinců, naměřený ve výšce 130 cm nad zemí. Vyznačeny jsou hlavně druhy cizokrajného původu a domácí dřeviny ve vynikajícím vzrůstu; zaznamenán je stav parku v období 2005 až 2009. Formát B5, plnobarevná obálka, brožovaná vazba, 124 stran, 86 černobílých fotografií a map a 32 barevných fotografií. Publikaci lze zakoupit v Podblanickém ekocentru ČSOP či v regionálních knihkupectvích. Pavel Pešout Zprávy a sdělení zpráVy ze záchranné stanice pro ŽiVočichy čsop Vlašim Jaro je již v plném proudu a v naší Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi to po poměrně klidné zimě opět řádně ožilo. Pracovníci Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Stanice byli nejprve plně zaměstnáni ochranou obojživelníků a vypouštěním „zimních spáčů“. K běžné péči o pacienty s nejrůznějšími typy VII Při záchranných přenosech obojživelníků jsou při jarním tahu přes frekventované silnice přenášeni na některých lokalitách také čolci obecní (foto: archiv ZO ČSOP Vlašim). O vypouštění netopýrů v Kutné Hoře měli zájem především děti (foto: Petr Vach). VIII Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Sýc rousný těsně před vypuštěním zpět do volné přírody (foto: Vít Kaštálek). poranění jim navíc jako každoročně přibyla i náročná starost o přijatá mláďata a aby toho nebylo málo, výstavba nového léčebného areálu již jde pomalu do finále. Blíží se velké stěhování, po němž hned bude následovat začátek očekávané rekonstrukce expoziční části. Tento rok bude jistě velmi nabytý. Příchod teplejšího počasí s sebou každoročně přináší jarní migraci obojživelníků. Jde o období, kdy dospělí jedinci obojživelníků migrují z území zimoviště na místo rozmnožování. Jejich přirozené tahové cesty však bohužel na řadě míst protínají frekventované silniční komunikace, při jejichž zdolávání končí mnoho jedinců pod koly automobilů. Těmto mnohdy masovým úhynům se již po řadu let snažíme bránit budováním mobilních síťových zábran zachycujících migrující obojživelníky. Tyto bariéry je následně nutné každodenně kontrolovat a odchycené obojživelníky přenášet do míst rozmnožování. Letos jsme zajišťovali ochranu migrujících obojživelníků celkem na osmi lokalitách v jihovýchodní oblasti Středočeského kraje. Konkrétně jsme zábrany stavěli u Trhového Štěpánova, u Šternova, u obce Horka u Zruče nad Sázavou, u Mokré Lhoty na Benešovsku, u obce Nové Dvory na Kutnohorsku, u Tehova Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha u Říčan a na dvou lokalitách u Stříbrné Skalice. Tentokrát byl tah velmi intenzivní a celkem bylo přeneseno přes 9000 obojživelníků. To je o zhruba 3000 jedinců více než v minulém roce. Jednalo se především o ropuchy obecné, také však čolky obecné a skokany hnědé. Ojediněle byly zachyceny rosničky, kuňky či dokonce blatnice skvrnitá. Záchranné přenosy obojživelníků bychom nemohli uskutečnit bez významné pomoci praktikantů a především pak dobrovolníků z řad veřejnosti. Za tuto pomoc děkujeme paní Evě Gabrielové, paní Jitce Kalné, panu Jiřímu Bohuňkovi, manželům Vondráškovým, Mgr. Jakubovi Halašovi, panu Petru Dobrému a všem, kteří s nimi spolupracovali. V průběhu zabezpečování jarních migračních cest obojživelníků jsme zároveň ve Stanici připravovali na vypuštění uměle zimující pacienty. Jen pár dní ode dne, kdy proběhla naše velká vypouštěcí akce dvacetiosmi netopýrů rezavých zachráněných z výtahové šachty panelového domu v Kutné Hoře, jsme zorganizovali ve vlašimském parku a nedaleko osady Jinošov akce s názvem „Zkuste si vypouštění zvířat! aneb Návrat zimních spáčů zpět do volné přírody“. Konkrétně dne 6. 4. 2011 jsme vypouštěli netopýry, o den později jsme IX Pohled na centrální část nově budovaného léčebného areálu s rybníčkem zachycujícím dešťovou vodu (foto: Karel Kříž). na cestě zpět do volné přírody doprovázeli spolu s veřejností skupinku ježků. Osvěta veřejnosti a vzdělávání dětí jsou velmi důležitou součástí naší práce. Cílem těchto akcí bylo především seznámit zúčastněné s životem vypouštěných druhů zvířat, osvětlit jim důležitost ochrany těchto druhů a vzbudit v nich zájem o přírodu a zvířata jako takové. Obě akce se vydařily a měly pozitivní ohlas. Již před vypouštěním „zimních spáčů“ začala ve Stanici sezóna mláďat – přijali jsme několik zajíců, veverek, kun, dva muflony a kosy. Ze zajímavějších pacientů jsme dále přijali například sýce rousného. Tato drobná sova utrpěla následkem srážky s automobilem zlomeninu vřetenní kosti levého křídla. Zranění se již povedlo úspěšně vyléčit a sýc byl po zhruba měsíční hospitalizaci vypuštěn zpět do volné přírody. Od začátku letošního roku je patrný trend opětovného nárůstu počtu pacientů přijímaných do naší Stanice. Interiéry zděných budov nového areálu postupně nabývají svého konečného vzhledu. Dokončují se palubkové stropy, malují se zdi, probíhá instalace polic do skladových prostor a zadává se k realizaci navržený nábytek. X Střechy hlavní budovy a budovy správce jsou osazeny solárními panely. Dokončeny jsou již velké rozletové voliéry pro dravce, a to včetně ukotvení zastiňovací fólie. Brzy bude dokončena také rozletová voliéra pro vodní ptáky. Léčebné voliéry pro ptáky a drobná zvířata mimo šelem jsou již obohaceny o členitá bidýlka a připravuje se v nich i instalace krmících podest a polic pro odpočívání. V centrálním rybníčku, koncipovaném pro zadržování dešťové vody sváděné z okapů okolních budov, byl již osazen čep na přepouštění přebytečné vody a už je i naplněný vodou. Parkoviště a prostor před vstupy do hlavní provozní budovy jsou vydlážděny kamennými kostkami a celý areál lemuje linie podhrabových desek a plotních sloupků, na které se již začíná postupně instalovat pletivo. Kromě stavebních prací v areálu probíhají i konečné úpravy terénu a připravuje se k osázení zelení. Dokončení celého areálu je plánováno na konec května tohoto roku. Ke konci dubna byly již zahájeny i stavební práce v prostorách stávající expoziční části Stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP ve Vlašimi. Prozatím se buduje opěrná zeď ve spodní části zahrady ekocentra. Jakmile se přestěhujeme do nového léčebného areálu, započne rozsáhlá Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha rekonstrukce celé expoziční zahrady. Ta je z důvodu probíhajících stavebních prací od května tohoto roku pro veřejnost zcela uzavřena. Dokončení její inovace a znovuotevření návštěvníkům plánujeme letos na podzim. Plánky výstavby a rekonstrukce, fotografie z výstavby a podrobnější informace o jejím průběhu naleznete na našich internetových stránkách www.csopvlasim.cz, novinky najdete také na facebookovém profilu Českého svazu ochránců přírody Vlašim. Pokud chcete podpořit činnost Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi, můžete tak učinit odesláním finančního daru na účet č.: 322147339/0800 nebo dárcovské SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo 87777 (účtování DMS: 30 Kč, Záchranná stanice obdrží nejméně 27 Kč). Můžete přispívat také pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku – odesláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ROK ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo 87777 (každý měsíc Vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč, Záchranná stanice obdrží nejméně 27 Kč). Děkujeme. Pokud naleznete zraněného nebo jinak postiženého volně žijícího živočicha, volejte, prosím, naši Záchrannou stanici pro živočichy na pohotovostní telefon 777 800 460. Michala Musilová doBroVolníci letos opět Vyčistili hladinu a Břehy řeky sázaVy Řeka Sázava a její okolí mezi Střechovem a Pikovicemi jsou opět čistší. Postarali se o to dobrovolníci, kteří se od 15. do 17. dubna 2011 zapojili do projektu Čistá řeka Sázava, který pošesté připravila společnost Posázaví o.p.s. Brigádníci sbírali odpadky z hladiny i břehů. Na skládky se odvezlo přes 32 tun věcí, které do přírody nepatří. Bylo to o dvě tuny více než loni. Podle účastníků to ale není tím, že by odpadků výrazně přibývalo. Úklid je důkladnější, protože se do něj zapojuje stále více lidí. Letos uklízelo v průměru kolem 300 dobrovolníků denně. Přestože se každoroční úklid Sázavy už dostal do povědomí lidí, někteří dobrovolníci se do terénu vypravili na kolech nebo pěšky už se čtrnáctidenním předstihem. Rozváželi informační letáky o akci chatařům, rybářům i obyvatelům. Zároveň mapovali místa, kde se nahromadilo více odpadků. Odhalili například černou skládku u jedné z osad v Poříčí nad Sázavou. Do jejího úklidu pak zapojili místní obyvatele. Větší množství odpadků našli také na jednom z přítoků Sázavy, u řeky Blanice mezi Vlašimí a Hrádkem; jednalo se zřejmě o pozůstatky loňské povodně. Patronkou projektu Čistá řeka Sázava byla stejně jako v předchozích dvou ročnících zpěvačka Aneta Langerová. Jeden den vyjela na lodi čistit řeku i se svým fanklubem. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Ruku k dílu přiložil také Solomon Small, zástupce charitativní organizace Thames21, která pořádá čištění Temže a dalších řek a kanálů Řeka Sázava se uklízela z vody … XI … i ze břehu. v Londýně. Líbila se mu naše organizace úklidu, která se od britského způsobu liší. V Londýně se řeky čistí průběžně celý rok. Uklízí se většinou dvě nebo tři hodiny denně, několikrát ročně se koná vícedenní úklid. Organizace Thames21 dobrovolníkům půjčí ochranný oděv, obuv, rukavice a nářadí. Odpadky sbírají ze břehů, mělkými vodními toky se brodí. Složení odpadků je prakticky stejně – plastové lahve, igelitové tašky, plechovky, pneumatiky. Řeka Sázava mezi Střechovem a Pikovicemi je při úklidu rozdělena do pěti úseků. Každý má svého vedoucího a zásobovací tým, který se stará o zázemí dobrovolníků. Zajišťuje jim ochranné pomůcky, ubytování i stravu. Dobrovolníci jedou na lodích nebo jdou po březích a do pytlů sbírají odpadky, které pak auta odvážejí na skládky v Přibyšicích, Jílovém u Prahy a Trhovém Štěpánově. Dobrovolníci ze třetího úseku letos nepoužívali jednorázové plastové nádobí, ale přinesli si vlastní, které se umývalo. Snažili se tak alespoň symbolicky snížit množství sesbíraného odpadu. Celkové náklady na úklid řeky Sázavy se každoročně blíží 500.000 korun. Hlavním partnerem akce je Povodí Vltavy, s.p. a Bisport, spol. s r.o. Úklid řeky Sázavy a jejích břehů, které procházejí jednotlivými katastry, stojí od 1000 do 28.000 korun. Organizátoři by se proto neobešli bez pomoci donátorů, kteří přispívají nejen finančně, ale poskytují také materiální pomoc. Společnost Posázaví o.p.s. už tradičně organizuje úklid řeky Sázavy ze Střechova do Pikovic, úseku dlouhého téměř 100 kilometrů. Letos se k ní připojili členové místní organizace rybářského svazu ze Soutic, kteří vyčistili úsek z Budčic do Střechova nad Sázavou. Uklízet pomáhali i členové občanského sdružení Kalňáci a hasiči z Trhového Štěpánova, kteří společně vyčistili levý přítok Sázavy – Štěpánovský potok. Jaroslava Tůmová (foto: archiv Posázaví o.p.s.) děti ztVárnily sVůJ kousek přírody Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem ČSOP Vlašim a Domem dětí a mládeže Benešov uspořádala v letošním roce 21. ročník výtvarné a 18. ročník literární soutěže ke Dni Země 2011. Soutěže se zúčastnilo třináct základních a středních škol a školských zařízení okresu Benešov. Porota vybírala z více než sto prací v pěti věkových kategoriích. Pro letošní ročník soutěže organizátoři zvolili téma „Můj kousek XII přírody v kraji pod Blaníkem“. Práce dětí nám přibližují malebnou krajinu Podblanicka, můžeme zde poznat i některá konkrétní místa – například rozhlednu na Velkém Blaníku. Na některých obrázcích si prohlédneme přírodu z větší blízkosti a nalezneme na nich její obyvatele z živočišné i rostlinné říše. Literární část soutěže nás provede podblanickým krajem prostřednictvím básniček a příběhů. Autoři vítězných prací budou odměněni knižními cenami. Všechny soutěžní Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha práce mohli návštěvníci zhlédnout na výstavě v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim od 12. dubna do 4. května 2011. Ivana Křížová (foto: autorka) VýsledkoVá listina VýTVArná souTěž I. kategorie (1. – 2. třída) 1. místo: David Vilímovský, 7 let, ZUŠ Vlašim 2. místo: Milada Reichelová, 7 let, 2. třída, ZŠ Čerčany 3. místo: Benedika Navrátilová, 6 let, ZUŠ Vlašim II. kategorie (3. – 4. třída) 1. místo: Karolina Čápová, 9 let, ZUŠ Vlašim 2. místo: Petr Belovický, 9 let, 3.C, ZŠ Týnec n. Sázavou 3. místo: Aneta Jiroušková, 10 let, 4.B, ZŠ Čerčany III. kategorie (5. – 6. třída) 1. místo: Dominik Šlehobr, 10 let, 5. třída, ZŠ Netvořice 2. místo: Tomáš Bron, 10 let, 5. třída, ZŠ Netvořice 3. místo: Šárka Hulmáková, 11 let, ZUŠ Vlašim Čestné uznání: Kristýna Herklocová, 6. tř., ZŠ Jankov IV. kategorie (7. – 9. třída) 1. místo: Gabriela Čápová, 15 let, ZUŠ Vlašim 2. místo: Pavlína Žižková, 13 let, 7. třída, ZŠ Netvořice 3. místo: Míša Kadeřábková, 13 let, 7. tř., ZŠ Netvořice LITerární souTěž II. kategorie (3. – 4. třída): Čestné uznání: Monika Blahošová, 4. třída, ZŠ Zdislavice – „Můj koutek přírody pod Blaníkem“ IV. kategorie (7. – 9. třída) 1. místo: Barbora Jurková, 13 let, ZŠ Bystřice – „Poslední poutník“ 2. místo: Tereza Kouklíková, 15 let, ZŠ Bystřice – „Kousek oblohy“ 3. místo: Patrik Pýcha, 13 let, 8. třída, ZŠ Dol.Kralovice – „Blaník, místo tajemna i krásné přírody“ Čestné uznání: Kolektiv 8. třídy ZŠ Zdislavice V. kategorie (střední školy) 1. místo: Dana Ondráčková, 4. HT, SOŠ a SOU Vlašim Vybrané práce z výtvarné soutěže byly vystaveny v přednáškovém sále Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha XIII do tohoto čísla přispěli radko Bílek, Blanická 1299, 258 01 Vlašim ([email protected]) Ing. Jaromír Coufalík, CSc., Cílkova 4, 142 00 Praha 4 ([email protected]) Jaroslava Jarolímková-Lipinská, Kandertova 11/1608, 180 01 Praha 8 Karel Kočí, Měchnov 14, 257 26 Divišov Mgr. Jaromír Košťák, J. Morávka 423, 254 01 Jílové u Prahy ([email protected]) Bc. Ivana Křížová, AOPK ČR - Správa CHKO Blaník, Vlašimská 8, 257 06 Louňovice pod Blaníkem ([email protected]) Josef Moudrý, Pod Tratí 1556, 258 01 Vlašim ([email protected]) Bc. Michala Musilová, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim ([email protected]) PhDr. Jindřich nusek, Muzeum Podblanicka, Zámek 1, 258 01 Vlašim ([email protected]) Ing. Pavel Pešout, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim ([email protected]) PhDr. Ivana Preislerová, Severní 968 Vlašim ([email protected]) PhDr. František Procházka, Mánesova 41, 120 00 Praha 2 ([email protected]) Ing. Pavel Procházka, Muzeum Podblanicka, Zámek 1, 258 01 Vlašim ([email protected]) slávka rýdlová, Bezručova 1257, 256 01 Benešov Bc. Anežka stříbrná, Holečkova 83, 150 00 Praha 5 ([email protected]) PhDr. Jaroslava Tůmová, Kancelář Posázaví o.p.s., budova piaristické koleje, Masarykovo nám. 1, 256 01 Benešov ([email protected]) Mgr. Jan urban, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim ([email protected]) přehled plánovaných akcí muZea podblanicka a čsop vlašim muzeum podBlanicka – zámek Vlašim http://www.muzeumpodblanicka.cz VýstaVy Otevřeno: 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h. (pondělí zavřeno). 9. 6. – 28. 8. 2011: Zdravíčko, pane doktore. Muzejní výstava s lékařskou tematikou. Vernisáž ve čtvrtek 9. 6. 2011 v 17.00 h. 1. 9. – 2. 10. 2011: 140 let železnice na Podblanicku. Ve spolupráci s Podblanickým vědeckotechnickým klubem železničním Benešov. Vernisáž ve čtvrtek 1. 9. 2011 v 17.00 h. 6. – 30. 10. 2011: obrazy. Drahomíra a Jaroslav Svobodovi. Vernisáž ve čtvrtek 6. 10. 2011 v 17.00 h. Vernisáž ve čtvrtek 24. 11. 2011 v 17.00 h. PŘeDnáŠKY Zámek Vlašim, začátek v 17.00 h. Úterý 13. 9. 2011: František Kavka: 140 let od zahájení provozu dráhy Františka Josefa I. do Benešova KonCerTY Zámek Vlašim. Čtvrtek 22. 9. 2011: Quarteto consortio. Pocta českým mistrům. Štěpánka Heřmánková – soprán, Sylva Čmugrová – mezzosoprán, Miroslav Laštovka – trubka, Augustin Kužela – klavír. Začátek v 19.00 h. Čtvrtek 20. 10. 2011: Humoreska. Navazuje na úspěšný projekt Slovanské tance z Dvořákovy a Sukovy korespondence. Kristina a Martin Kasíkovi – klavír, Jan Šťastný – mluvené slovo. Začátek v 19.00 h. XIV Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha Čtvrtek 10. 11. 2011: Janáčkovo trio. Jiří Pospíchal – housle, Marek Novák – violoncello, Markéta Janáčková – klavír. Začátek v 19.00 h. Čtvrtek 8. 12. 2011: Šťastné vánoce. Vánoční koncert. Jakub Pustina – baryton, Richard Pohl – klavír, Michal Špalko – klarinet. Začátek v 19.00 h. VýZnAMnÉ DnY středa 6. 7. 2011: Vostrovecké slavení. Renesanční slavnost v zámku a parku. 17. – 18. 9. 2011: Dny evropského dědictví. Pátek 28. 10. 2011: Den středočeského kraje. PŘíroDoVěDná AKCe neděle 2. 10. 2011: světový festival ptactva. Sledování podzimní migrace ptáků, součástí akce bude ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Sraz na návsi u kapličky v obci Jezero v 8.30 h. otevřené expozice: Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi; Zrcadlo minulosti – dlouhodobá výstava; S přesnou muškou – Tradice lovectví a zbrojařství, Tajemství sklepení, Město pod věží aneb Vlašim na dlani. Pobočka Benešov, Malé náměstí 74, 256 01 Benešov, tel.: 739 203 301 Služby pro veřejnost: 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h. (pondělí zavřeno). Do 11. 6. 2011: repliky středověkého skla. Autor výstavy: Jan Tureček. 16. 6. – 17. 9. 2011: Historické panenky. Výstava ve spolupráci s Klubem panenek ČR. 22. 9. – 5. 11. 2011: netopýři – aneb naší přírodou. Výstava. Základní informace o biologii netopýrů, jejich ochraně a metodách výzkumu. VýZnAMnÉ DnY sobota 17. 9. 2011: Dny evropského dědictví. Prohlídka muzea. Pátek 28. 10. 2011: Den středočeského kraje. Prohlídka muzea. otevřené expozice: Expozice města Benešova a okolí; Náš pluk Pobočka růžkovy Lhotice, Zámek 1, 257 65 Čechtice, tel.: 317 842 927 Otevřeno od 3. května, úterý – neděle, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00, na objednání otevřené expozice: Hudební tradice Podblanicka exteriér: Procházka krásnou zahradou ZMěNA PROGRAMU VyHRAZENA. český sVaz ochránců přírody Vlašim http://www.csopvlasim.cz 31. 7. – 5. 8. 2011: nebojme se s dětmi do terénu. Terénní kurz přírodovědy a environmentální výchovy. Zajímavé zážitky z pobytu v terénu, osvěžení znalostí z oblasti přírodovědy, informace a zajímavosti o různých druzích živočichů a rostlin, náměty na aktivity po děti při pobytu v terénu, pocit příjemně stráveného týdne s partou stejně nadšených lidí, snad si i aktivně odpočinete … Výlety po zajímavých lokalitách na Podblanicku a Sedlčansku, tématické přírodovědné vycházky (entomologická, botanická, atp.), jednodenní výlet na vodu (Sázava) spojený s mapováním invazních druhů, celodenní výlet na Blaník spojený s aktivitami v terénu. Lektoři ze Správy CHKO Blaník, České zemědělské univerzity v Praze a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Seminář je určen pro všechny pedagogy, studenty a další zájemce. Je možné vzít s sebou i rodinné příslušníky, program bude vhodný pro děti cca od 10 let, v případě, že se zajímají o přírodovědná témata (program je primárně připraven pro pedagogy). Účastníci si hradí pouze ubytování a stravu. Akci Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha XV ve Středočeském kraji spolufinancuje Evropský sociální fond (ESF) a státní rozpočet ČR v rámci projektu Podpora zvyšování kvality environmentální výchovy ve středočeských školách. Seminář je akreditován MŠMT, č.j.: 12 666/2008-25-332. Přihlášeným zašleme další instrukce. Prosíme, uveďte adresu, na které budete k zastižení i během prázdnin. Kontaktní osoba: RNDr. Jana Havelková ([email protected]). ZMěNA PROGRAMU VyHRAZENA. stálá výstava Vlašimský zámecký park (ve starém hradu). Výstava kolorovaných rytin A. Pucherny s historickými motivy parku, informační panely a exponáty k historii parku, jeho obnově, přírodních zajímavostech apod., vyhlídková věž. Výstava je součástí exkurzního okruhu vlašimským zámeckým parkem zajišťovaného Podblanickým infocentrem. Podblanická galerie. Stálá výstava podblanických umělců ve Vlašimské bráně. V květnu a září otevřeno v sobotu a neděli, v období od 1. 6. do 31. 8. denně, po předchozí dohodě i mimo sezónu. Provozní doba: 10.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h. ekoporadna – poradenství a pomoc v otázkách životního prostředí. Přízemí Podblanického ekocentra ČSOP, Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem. Osobně: pondělí až pátek, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 17.00 h. Písemně e-mailem: [email protected] Telefonicky: 317 845 169, 317 845 965 Webové rozhraní: http://www.csopvlasim.cz/ekoporadna Činnost a akce Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim – krajského střediska environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty – podporuje Středočeský kraj. ekooBchůdek a e-shop ekoobchůdek – Přízemí Podblanického ekocentra ČSOP, Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem. Otevřeno: pondělí až pátek, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 17.00 h., v období od 1. 5. do 30. 9. také o víkendech (10.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h.). e-shop: http://www.csopvlasim.cz/eshop/ nABíZíMe – vlastivědnou a přírodovědnou literaturu, plakáty – biopotraviny z ekologického zemědělství (káva, čaj, čokoláda, sladkosti, třtinový cukr, bylinné a dětské čaje Sluneční brána a další) – potraviny z konopí (pochoutky, pivo, limonády, konopný olej lisovaný za studena), konopnou kosmetiku Cannaderm a další textilní výrobky z konopí, – řemeslné výrobky, ptačí budky, krmítka, domečky pro hmyz, krmivo pro ptáky – ekologické čisticí prostředky Qalt Excel (středočeský výrobce Qalt Rakovník, s.r.o.) a Ecover a další k přírodě i člověku šetrné výrobky. XVI Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha
Podobné dokumenty
Město Sázava
okraji města. Sklářská ulice nás zavede před
hlavní vchod do areálu s dominantou správní
budovy podniku, kde v přízemí najdeme
i prodejnu skla, která kromě výrobků sázavské
sklárny nabízí i další v...
Heraldická ročenka 1974–1993 - heraldická společnost v praze
Tato příloha Heraldické ročenky (dále jen HR) je autorsky řazenou bibliografií článků
obsažených v HR za dvacetiletí 1974-1993. Záměrem bylo vytvořit pomůcku, která by sloužila
jako doprovodný apar...
Kilometráž řeky Sázava
hráze Hubačovského rybníka 4km k ústí za VV. Nízké lávky,úzké koryto,pěkný spád,peřeje,mírně
nepřehledné, WW II-I)
FIREMNÍ FILANTROPIE A MARKETING BEZ
těžší je jí věřit. Tím nechci říct, že by nemělo žádný smysl přemýšlet o budoucnosti,
ale je to přeci jen riskantní podnik - protože nakonec se většinou stane něco, co
jsme si předtím nedovedli ani...