Město Sázava

SÁZAVA
a okolí
OBSAH
Obsah
Slovo vydavatele
Úvod
Město Sázava – základní informace
Znak a prapor
VŠEOBECNÁ ČÁST
- Horopis a vodopis
- Petrografie a mineralogie
- Klimatické poměry
- Rostlinstvo
- O sázavských lesích
- Chráněné stromy
- Živočišstvo
- Chráněná území a přírodní zajímavosti
- Jméno Sázava
HISTORICKO KULTURNÍ PŘEHLED
- Nejstarší dějiny Sázavy
- Přehled dějin sázavského kláštera
- Klášter Sázava – dnes
- Svatý Prokop
- Svatoprokopská pouť
- Svatoprokopskou stezkou
- Město Sázava
- Sklárny Kavalier a.s.
- Vest pocket revue
- Chalupa u Čertovy brázdy
- Osobnosti novodobé Sázavy
- Sázavští ochotníci
- Voskovcova Sázava
- Voskování
- SázavaFest
- Sokol a TJ Kavalier v Sázavě
1
2
3
4
5
PRAKTICKÉ INFORMACE
- Autoservisy
- Cyklo
- Čerpací stanice
- Doprava
- Informace
- Kulturní zařízení
- Letiště
- Peněžní ústavy a bankomaty
- Pojišťovny
- Pneuservisy
- Restaurační zařízení, herny
- Sportovní zařízení
- Ubytování
- Veterinární služby
- Záchranné složky
- Zdravotnictví
TURISTICKÁ ČÁST
- Turistické stezky
- Posázavská stezka
- Červená
- Modrá
- Zelená
- Žlutá
- Zajímavá místa v okolí mimo popsané stezky
- Klub českých turistů TJ Kavalier Sázava
- Cykloturistické trasy
- Sázavský blizák
- Vodáctví
- Sportovní rybářství
- Rybářské revíry
- Železniční spojení
- Posázavský Pacifik
Výběr z literatury
1
SLOVO VYDAVATELE
Po více než půlstoletí vám nabízíme publikaci s množstvím turistických a praktických informací o městě
Sázavě a jeho nejbližším okolí, mnohdy v podobné literatuře dosud nepublikovaných. Naposledy vyšel
takový turistický průvodce k výročí úmrtí a kanonizace sv. Prokopa v roce 1953. V dalších letech byly
vydávány buď knihy nebo brožury zabývající se Posázavím nebo pouze klášterem. Turistickou část
sledující sázavský region mapovaly pouze v pravidelných intervalech obnovované Průvodce Dolním
Posázavím. Často a k různým příležitostem však vycházely jednoduché a jednostránkové tiskoviny.
Náročnější zájemce upozorňujeme, že Město Sázava od roku 1993 pravidelně vydává vlastivědný
sborník Sázavsko, ve kterém publikují renomovaní autoři a který se dá sehnat v informačním centru,
na městském úřadu nebo v pokladně Sázavského kláštera. Důležitou součástí Průvodce Sázavou
je také turistická mapa širšího okolí v měřítku 1:75000 a nejnovější plán města se seznamem ulic.
ÚVOD
Co říci na úvod našeho průvodce? Neopakovatelně a krásným lidovým jazykem to napsala za nás
v polovině 19. století Antonie Kavalírová ve svých pamětech: „ V Sázavě kdo byl, jistě se mu u nás
líbí. Naše místečko, Fabrika a Mejn, je v krasnym položení o samotě na rovině, kopce, skály a Lesy
sou kolem jako Šance u Pevnosti; kdo chce přijít k nám, každej musí jít s kopce, a naše Sídla sou jako
v zahradě, plno štěpnejch stromů! Sázava je Mněstečko a přez Most vesnice je Černý Buda a říkáme
tam „u Kláštera“. Tam je kostel po Jezovítech, tejť je pěknej Kostel Svateho Prokopa. Bejvá u nás slavná
Pout. Říkají, že Svatej prokop voral z čerty. A kostel je na hrozný skále nad samou Řekou, v pěknym
zelenym parku při Zámku.“ Co k tomu dodat. Sázava se za 150 let poněkud změnila, ale všechno,
co napsala babička Kavalírová, je stále pravda. Jen ty Jezovíti nebyli jezuité, ale benediktýni a Fabrika
se rozrostla v obrovský sklářský moderní závod se světovou značkou. Teď již nezbývá než pozvat Vás
na návštěvu našeho města a jeho romantického okolí se spoustou přírodních krás, pamětihodností
a zejména s krásnou řekou. Ať Vám náš průvodce dobře slouží a pomáhá při procházkách
či projížďkách posázavskou krajinou.
Redakce
For more than 50 years we have been offering the publication with a lot of tourist and practical
information about the town of Sázava and its close surroundings. Important parts of the Sázava Guide
are the tourist map of the wider surroundings at the scale of 1:75000 and the latest town plan with a
street index. Now we should invite you to a visit to our town and its romantic surroundings, with plenty
of nature’s beauties, sights and particularly a marvellous river. We hope that our guide provides a useful
point of reference and helps in your walks or rides through the Sázava countryside.
Editorial staff
2
VŠEOBECNÁ ČÁST
HOROPIS A VODOPIS
Město Sázava leží ve východní oblasti Středočeské pahorkatiny u hranic s Českomoravskou
vrchovinou na hranicích Benešovské a Vlašimské pahorkatiny. V Benešovské pahorkatině leží
v podcelku Dobříšské pahorkatiny v okrsku Divišovské vrchoviny a ve Vlašimské pahorkatině
v podcelku Mladovožické pahorkatiny a okrsku Kácovské pahorkatiny. Nejvyššími vrchy v okolí
jsou na severu Strážiště
zvané na některých
mapách Bučina 474,4
m, na východě Jestřáb
436,4 m, na jihu
Spálená hora 495,8 m
a na západě Spálený
vrch 459 m.
Po geologické stránce
je okolí Sázavska tvořeno
horninami kutnohorského
krystalinika
a
moldanubika. í právě
v městečku Sázavě.
Při posledním vrásnění
v třetihorách došlo ke
zlomu Českého masivu
Přívlacký meandr / Přívlaka Meander
od Kouřimi přes řeku
pod Nechybou k Divišovu a dále jako tektonicky podmíněná Blanická brázda až k Českým
Budějovicím. Na východní straně kouřimské propadliny poklesla kra až o 100 m. To proměnilo i
tehdejší říční síť.
Hlavním tokem této oblasti byla Blanice směřující od jihočeského rozvodí k Labi podél kouřimského
zlomu. Po celé trase od Nechyby na sever můžeme nacházet štěrky, valouny a oblázky této prařeky.
Počátky řeky Sázavy souvisí se zesílením toku Vltavy způsobeným úlehem jihočeských pánví
a velikým spádem do ní vtékající řeky v úseku dnešního dolního toku Sázavy. To zapříčinilo
postupné vymílání koryta k východu až ke břehům severně tekoucí Blanice a právě u dnešního
města Sázava došlo k jejímu načepování a odklonění do Vltavy. V úseku středního toku vytváří řeka
četné meandry zaklenuté v žulách a krystalických břidlicích, které sledují hlavní směry rozpukanosti
hornin. Tím vznikla podél toku hustá síť
kopců a krátkých hřebenů.
Řeka Sázava je od pramene
k soutoku dlouhá 225 km, plocha
povodí činí 4 349 km², průměrný
průtok u ústí je 25,2 m³/s. Pramení
ve Žďárských vrších a ústí zprava
do Vltavy u Davle. Hlavní přítoky
zleva jsou Želivka, Blanice, ve městě
Dojetřický potok, zprava v okolí města
po proudu potoky Úžický, Vlkančický a
Jevanský, někdy nazývaný Propast.
4
Klimatické poměry
Město Sázava a jeho okolí spadá do mírně teplé, mírně vlhké klimatické oblasti, s mírnou zimou.
Průměrná roční teplota je 7,9°C, za vegetační období (duben - září) 14°C. Nejnižší teploty jsou v
lednu (průměr 1,9°C) a nejvyšší v červenci (průměr 17,8°C). Stanice Sázava - Černé Budy vykazuje
dlouhodobý srážkový úhrn 628 mm. Délka vegetačního období se v této oblasti pohybuje kolem 158
dní a úhrn srážek činí 378 mm. Nejméně srážek spadne v únoru (průměr 35 mm) a nejvíce v červenci
(průměr 76 mm). Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 79 %. Převládající směr větru je západní.
Climate
The town of Sázava and its surroundings fall within a slightly warm and slightly wet climate area, with mild
winters. The average yearly temperature is 7.9°C, and 14°C over the vegetation period (April to September).
The Sázava - Černé Budy station shows the long-term precipitation depth of 628 millimetres. The average
relative air humidity is 79%. Wind mostly blows to the west.
Rostlinstvo
Změnami způsobovanými lidskou činností zmizela většina původního rostlinstva a v okolí města se
vyskytují většinou jen běžné druhy. Právě v Sázavě lze nyní pozorovat proměnu ještě do roku 1990
zemědělsky intenzivně obhospodařované krajiny v krajinu, ve které si příroda pomalu bere zpátky, co jí
člověk před léty vzal. Na druhou stranu téměř v centru města vzniká krajinářský park Havránka.
Menší plochu než lesy pokrývají v okolí města louky. Na jejich území lze zahlédnout chráněný jalovec
pravý a na nejteplejších stanovištích u řeky roste vzácná bíle kvetoucí bělozářka větévková.
Na stráních mezi Samopší a Sázavou se daří strdivce sedmihradské, na břehu řeky roste celík obrovský.
Rulové skály u železniční zastávky
Samopše a Krkavčí skály zdobí svými
zlatožlutými květy tařice skalní. Lesní
stromy na stráni pod Nechybou popíná
plamínek plotní.
Východně od Bízkovy vily v městečku
Sázavě se objevuje lýkovec jedovatý,
sněženka podsněžník, blatouch bahenní,
orsej jarní, křivatec žlutý, bradáček
vejčitý, sasanka hajní. Na Bílém kameni
se daří okrotici bílé a jaterníku podléšce.
V Plužinách se ještě vzácně objeví
kosatec sibiřský a u Choratic je stanoviště
ďáblíka bahenního.
Rozsáhlé sázavské lesy si oblíbili zvláště houbaři. Rostou zde houby běžné, ale i některé vzácné
druhy. Nedaleko Sázavy je možné spatřit vzácnou halucinogenní lysohlávku Maireovou, která je velmi
jedovatá. Přesná místa jejího výskytu se před veřejností tají. Ve Studeném roste bedla Eyerova a ryzec
syrovinka. Na Jestřábu kromě syrovinky i ryzec pravý. Na východních stráních pod zámkem je možné
najít smrže jedlého.
Flora and Fauna
Given the changes caused by human activities, most of the original flora and fauna has disappeared; only
ordinary species mostly occur in the vicinity of the town. In Sázava we can currently observe the change of
the landscape that had been intensely cultivated up until 1990 into a landscape where the nature slowly
recovers from the harms caused by men in recent years. On the other hand, the Havránka landscape
park is emerging almost in the very centre of the town.
6
HISTORICKO KULTURNÍ PŘEHLED
Nejstarší dějiny Sázavy
Historie Sázavy nezačíná až ve středověku, jak se ještě nedávno soudilo podle legend, ve kterých
měl poustevník Prokop přijít do pusté krajiny. Archeologické nálezy bezpečně prokazují počátky lidské
přítomnosti na území dnešního města již v období zemědělského pravěku.
Na Bílém kameni u Sázavy těžili neolitičtí lidé již před šesti tisíci lety kamennými nástroji krystalický
vápenec.
Je
to
jeden
z
nejstarších
evropských
příkladů pravěké těžby a
zároveň i doklad obchodní
činnosti, protože sázavské
kamenné náramky a korálky
se našly až 400 km odtud a
byly zřejmě směňovány za
sůl. Ve 30. letech 20. století
byly výzkumem Dr. Žebery na
Bílém kameni zjištěny desítky
pravěkých lomových jam a
tisíce kamenných nástrojů.
Teprve nedávno se v Sázavě
na levobřežní říční terase
proti mostu nalezly zlomky
Krkavčí skály od východu keramické nádoby, která by
Krkavčí skály from the east
mohla pocházet z mladšího
neolitu a může prozrazovat polohu osady pravěkých těžařů. Právě do těchto míst, příhodných pro brod,
se stáčí jedna z větví legendární Čertovy brázdy, o níž se soudí, že byla pravěkou a raně středověkou
obchodní stezkou, která z Polabí postupovala přes Sázavu proti toku Blanice do jižních Čech a odtud k
Dunaji. Čertova brázda, narozdíl od jiných pozdějších tzv. zemských stezek sbíhajících se hvězdicovitě
ku Praze, centrální pražskou oblast míjí, a i proto ji lze klást spolehlivě do doby, kdy Praha neměla ještě
výhradní mocenské a ekonomické postavení. Z pozdní doby kamenné – eneolitu – byly v blízkosti
této dopravní tepny nedávno rozpoznány na skalách nad pravým břehem řeky západně od města tři
opevněné polohy – výšinná sídliště řivnáčské kultury (začátek 3. tisíciletí př. Kr.). Z období germánského
osídlení naší země v mladší době římské se nalezlo několik žárových hrobů v údolní poloze na nejnižší
levobřežní terase řeky Na Křemelce.
V raném středověku vzniklo na vysoké ostrožně mezi řekou a Dojetřickým potokem v poloze Na
Šancích nebo Na Dojetřicku rozsáhlé hradiště. Nejstarší ojedinělý nález odtud pochází již ze starší
doby hradištní, ale keramické zlomky zařazují osídlení opevněného místa především do 8. až 9. stol.
Někdejší hradby prozrazují dnes mohutné valy, příkopy i zbytky přístupových cest. Na druhé straně řeky
Sázavy, nad Čertovou brázdou směrem k osadě Mělníku se nachází mohylové pohřebiště datované
přibližně do stejné doby, do 2. poloviny 9. století.
(Jiří Bernat, Milan Štědra)
The Oldest History of Sázava
Sázava’s history does not begin as late as the Middle Ages, as expected until recently from the
legends in which hermit Prokop was alleged to come to a desolate landscape. Archaeological
findings prove with certainty that the human presence on the territory of today’s town began in the
earliest times of agriculture. Neolithic people mined crystalline limestone using stone tools at
Bílý kámen near Sázava as long as 6,000 years ago. This is one of the oldest European
examples of primeval mining and also evidence of trading activity because Sázava’s stone
10
Sklárny Kavalier a.s.
Obraz
Sázavy
dotváří
moderní
blok
průmyslových budov Skláren Kavalier a.s. na
okraji města. Sklářská ulice nás zavede před
hlavní vchod do areálu s dominantou správní
budovy podniku, kde v přízemí najdeme
i prodejnu skla, která kromě výrobků sázavské
sklárny nabízí i další výrobky užitkového
a dekorativního skla. Za historií však musíme
procházkou podél závodu ulicí Františka
Kavalíra a Poznaňskou, až si na okraji areálu
závodu všimneme dvou charakteristických staveb
historických sklářských hutí. Jsou to hutě Josef z roku
1902 a František z roku 1882, dokumenty více než
stoleté historie tradice sázavské sklárny. Nejstarší
huť, pokřtěná Svatoprokopská, kterou založil v roce
1837 český sklář a sklářský podnikatel František
Kavalír, se nedochovala, stála vlevo od cesty mezi
dvěma mladšími hutěmi. Místo dnes označuje
vztyčený balvan.
Josef Kavalier
František Kavalír patří k nejvýznamnějším
osobnostem evropského sklářství v první polovině 19. století. Na počátku průmyslové revoluce byl první,
kdo si uvědomil, že průmyslová chemie a farmacie požaduje skleněné výrobky s vlastnostmi, které nelze
dosáhnout u dosud taveného skla a že tyto výrobky není možné tavit a vyrábět s běžným užitkovým
sklem, jak bylo doposud obvyklé.Na základech tvrdého českého draselnovápenatého skla vyvinul
chemicky a tepelně odolné sklo, které svými vlastnostmi proslulo během krátké doby v celé Evropě.
32
Sklárny Kavalier a.s.
Glassworks Kavalier a.s.
Vest pocket revue
Jak vznikl v Sázavě zárodek hry Vest pocket revue
popisuje Jiří Voskovec v knize Klobouk ve křoví: „
Do této čarovné krajiny jsme se oné památné zimy
vypravili – na cestě ze sázavské zastávky učinili
v obchodu smíšeným zbožím u Zachů nejlepší investici
svého života, zakoupivše láhev – teď už nevím, zda
tu či cizozemského rumu – odemkli vymrzlý hrad
– zatopili v kamnech – a jali se vařit grog a smažit
buřty… Asi v půl čtvrté ráno téže noci nám svatý
Prokop nebo jeho čert, snad oba, splnili sázavský
zázrak: láhev byla prázdná, leč naplněná, neboť jsme
na jejím dně našli VEST POCKET REVUI, kompletní
i s titulem. Plán hry i s postavami byl hotov – celé
představení jsme jasně viděli, jak bude na scéně, teď
to jen napsat. A tak začaly tři neděle opojení, kouzel
a srandy, kdy jsme žili o samotě uprostřed zmrzlé
Dramatik, básník a herec Jiří Voskovec
sázavské přírody, v hysterické konklávě smíchu a
Playwright,
poet and actor Jiří Voskovec
nezávazného očarování mládí – tři neděle, z nichž se
narodila dvojice V+W, Osvobozené divadlo, jakož i cokoli kterýkoliv z nás dvou dodnes dělá“.
Chalupa u Čertovy brázdy
Soběslav Hyppolit Pinkas si v Sázavě u Čertovy brázdy v 80. letech 19. století nechal podle plánů
architekta Valenty postavit typickou českou chalupu a zařídil ji starým selským nábytkem. Stal se
tak pravděpodobně prvním českým chalupářem. Adriena Borovičková vzpomíná také na krb, který
jediný se vymykal českému selskému stylu. Na zadní stěnu jeho ohniště Pinkas navrhl obrovskou
litinovou tvář svatoprokopského čerta, jehož otevřená tlama odváděla kouř do komína. Jiří
Voskovec vzpomíná na rodnou
chalupu v knize Klobouk ve
křoví: „a tam v Sázavě - Budech
- okres Kutná Hora - asi kilometr
od Svatoprokopského kláštera
stojí o samotě, zvané Čertova
brázda, staročeská chalupa,
kterou ke konci minulého století
koupil, opravil a k prostému,
leč pohodlnému obývání zařídil
můj děd, malíř Soběslav Pinkas.
V tomto stavení jsem se za tři
roky po jeho smrti narodil a díky
mému dětství zůstane „chalupa
na Brázdě“ nejzačarovanějším
Idyla u chalupy Soběslava Pinkase z doby dětství Jiřího Voskovce
hradem na světě, tedy tam v
pravěku mého života - neboť ten Idyll at the Soběslav Pinkas cottage of the time of Jiří Voskovec’s childhood
kousíček země a nebe ohraničený Krlišem, Bílým kamenem a kopci Vlkánčickým a Srnčím - čili
od Budína k Beletínu, to je můj původní první svět a všechen ostatní další svět na něj celý
život navazuje, jinak bych se v nich musel ztratit.“ Tuto chalupu jeden čas vlastnil Jan
Werich, který si do Sázavy jezdil zarybařit. Uvažovalo se o tom vybudovat zde muzeum
J. Voskovce, ale chalupa je v soukromém vlastnictví.
35
TURISTICKÁ ČÁST
TURISTICKÉ STEZKY
Posázavská stezka je jedna z nejstarších a krajině nejzajímavějších značených
turistických cest. Vede od ústí Sázavy do Vltavy přes Pikovice na Žampach až do
Čerčan a potom pokračuje podél řeky až do Žďáru nad Sázavou k pramenům Sázavy.
V roce 1920 tuto stezku velkým nákladem vybudoval Klub československých turistů.
Od Pikovic k Žampachu jsou na stezce vybudovány můstky, schody a vyhlídky do
skalnatého kaňonu. Celou stezku od soutoku Sázavy
s Vltavou proti proudu až k pramenům popsal na
popud sázavského knihkupce J. Chábery v roce
1926 spisovatel Jindřich Snížek. Veliký vliv na
objevení romantického sázavského údolí turisty
mělo
vybudování železnice z Prahy do
Vraného a Čerčan a dále pak z Čerčan do
Rataj a Kolína a prodloužení Posázavské
dráhy do Kácova, Světlé nad Sázavou,
Havlíčkova Brodu a Žďáru nad Sázavou
na začátku 20. století. Dolní Posázaví se
tak pro snadnou dosažitelnost stalo jednou
z hlavních rekreačních oblastí Prahy.
Červená
Červenou barvou je v okolí Sázavy značená
právě trasa Posázavské stezky.
Přichází od
Chocerad.
Chocerady – Obec a vyhledávané rekreační
středisko na řece Sázavě. Z historických památek
stojí v obci za zhlédnutí mohutná stavba původně
gotického kostela Nanebevzetí P. Marie s hrobkou
Valdštejnů, přestavěného renesančně v pol. 16. stol.
a koncem 17. stol. v barokním stylu. Na stěně zrušeného
hřbitova je možno vidět figurální náhrobník z r. 1586, náhrobník
z r. 1730 a znakový náhrobník z r. 1876. Fara poblíž kostela je z r.
1705 a kaple s obrazem čtrnácti pomocníků z r. 1865. Chocerady
jsou rodištěm filozofa a etnografa prof. J. Vycpálka. V obci se
nachází dětská léčebna dýchacích chorob. V r. 1887 utonulo na Sázavě
poblíž Chocerad 18 lidí při převrácení pramice. Tato tragická událost se
stala podnětem k výstavbě současného mostu.
Z Chocerad trasa vychází podél pravého břehu řeky přes chatovou osadu Kloučky
kolem lomu (biotiticko – amfibolický křemenný diorit) na Marjánku s vyhlášeným
hostincem. Pokračuje dále po mostku přes potok Propast po silnici na Sázavu kolem
bývalého Pyskočelského mlýna (vlevo od silnice za posledním stavením přes 300 let
starý dub, na skále malé pravěké hradiště Na Hradcích). Postupujeme-li dále po silnici
přes Vlkančický potok, před pyskočelským dvorem U Anděla uhneme vlevo do chatové
osady, potom vzhůru do lesa starou úvozovou cestou na hřeben zvaný Davídka. Zde
vpravo na Krkavčí skále je vyhlídka na řeku a chatovou osadu Plužiny). Odtud
dále procházíme areálem pravěkého hradiště až ke křižovatce s kapličkou sv.
Prokopa (vpravo pěšinka k lavičce na vyhlídce do údolí řeky). Pokračujeme
po vrstevnici u kaple sv. Anny a sázavského hřbitova více než 200 let starou
39
Cykloturistické trasy
Sázavou prochází nedávno vytvořená Posázavská cyklotrasa č. 19, která je určena především
rekreačním cyklistům. Na rozdíl od turistické Posázavské stezky, která vede proti proudu řeky od
soutoku Sázavy k pramenům, začíná cyklotrasa v obci Lísek u Žďáru nad Sázavou a pokračuje
přes Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlou, Ledeč, Zruč, Kácov, Český Šternberk, Sázavu, Týnec až do
Davle. Trasa vede převážně po pohodlných cestách a po silnicích II. a III. třídy. Na několika těžko
sjízdných místech se trasa odklání od řeky, aby se zase obloukem vrátila ke své hlavní tepně. Zhruba
stopadesátikilometrovou trasu z Davle do Světlé nad Sázavou lze ujet rekreačním tempem za 3 - 5 dní
s možností přespání např. v Týnci, v Sázavě a ve Zruči. Trasa je značena žlutými směrovými tabulkami
s obrázkem bicyklu. Výhodou putování Posázavím je také železniční spojení, které vede podél celého
toku řeky a může přepravit cyklisty i s koly na různé úseky cyklotrasy. Posázavská cyklotrasa se také
kříží s jinými regionálními či dálkovými cyklotrasami, na něž může dobře navazovat. Náročný cyklista
si však musí cestu terénem najít sám.
Pro nejbližší okolí města Sázavy nabízíme další možné cykloturistické trasy, které jsou spíše kombinací
silnic, silniček a lesních cest nežli speciálními stezkami pro kola. Umožňují však dostat se na místa, kam
je např. zakázán vjezd motorovým vozidlům. Většina tras je určena pro rekreační cyklistiku, jízdu pro
radost z pohybu, pro zábavu a poznávání zajímavých míst a výhledů v okolí Sázavy. Všechny mezi
sebou můžeme volně kombinovat, a tak se nám nabízí nespočet možností. Okruhy nepřesahují 40 km.
Problém Sázavy je však v tom, že se musí vyjet z hlubokého údolí řeky a překonat až 200 m výškový
rozdíl. Severní okruhy mají výjezd mírnější, jižní o poznání strmější.
Ze Sázavy vyjedeme silnicí k jihu směrem na Bělokozly. Během 2 km musíme překonat 150 metrový
výškový rozdíl k Trucovně. Výhledy směrem na Janovicko a Podblanicko nám námahu vynahradí. V
Bělokozlích odbočíme vpravo na Xaverov a tam vpravo na Choratice. Mezi „Xaváčem“ a Choraticemi
je možnost odbočit na asi 16 kilometrový okruh vlevo po polní cestě k hájovně Čestín a do Drahňovic
(musíme přebrodit Křešický potok). V drahňovické hospodě se můžeme občerstvit a pokračujeme za ní
vlevo polní cestou k lesu. Odtud vede asfaltová lesní silnička kopírující Křešický potok až do Poříčka v
nádherném údolí s trampskými osadami. Na křižovatce v Poříčku (bývala zde sklárna) se dáme vlevo,
vystoupáme prudký kopec do Čeřenic (zde je slavná studánka Habrovka) a po rovince a z kopce se
vrátíme přes Bělokozly do Sázavy. Budeme-li však za Xaverovem pokračovat na Choratice a dále rovně
silničkou směrem přes dálnici do Třemošnice, můžeme udělat asi 25 kilometrový okruh přes Divišov
do Šternova (upozorňujeme na románský kostelík v Měchnově vpravo od silnice) a odtud vlevo do
Drahňovic a dále stejně jako v předešlé trase do Poříčka a do Sázavy. Zhruba stejně dlouhý je okruh
ze Šternova vpravo na Český Šternberk (asi 1 km za Šternovem vpravo je rybník, na jehož hrázi stojí
krásná barokní socha sv. Prokopa s nezvykle pitoreskním čertem). Sjedeme do Šternberka a ještě před
mostem se dáme po rovině vlevo podél řeky asi 4 km do Poříčka a pak dále přes Čeřenice a Bělokozly
do Sázavy.
48
ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ
Sázava leží na železniční trati č. 212 z Čerčan do Světlé nad Sázavou. Ve městě je nádraží Sázava
– Černé Budy a zastávka Sázava. V Ledečku se trať rozdvojuje a jedna z větví pokračuje přes Uhlířské
Janovice na Kolín. Čerčany jsou významnou železniční křižovatkou, ze které lze jet do Prahy hl. nádraží
nebo na jih na Tábor a České Budějovice nebo podél řeky do Davle a Vraného nad Vltavou až do
Prahy.
Posázavský Pacifik
Posázavským Pacifikem se nazývá železniční trať z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Čerčany
do Světlé nad Sázavou a měří 157 km. Kolejovou úvratí v Čerčanech je rozdělena na dva úseky,
dolní a horní. Celá trať byla budována postupně po několika částech. V dobách vzniku se jednalo o
důležitou dopravní tepnu v Posázaví. Největší slávy však Posázavský Pacifik dosáhl v době po vzniku
první samostatné Československé republiky ve 20. a 30. letech 20. století. Pacifikem vyráželo za
dobrodružstvím takové množství cestujících, že až dvanáctivozové soupravy dřevěných vozů 3. třídy
vlaků jezdících v přepravní špičce jeden za druhým nestačily. Někteří z trempů odmítali cestovat
v přeplněných vozech a jezdili na střechách a náraznících železničních vozů. Ti, co chtěli vystoupit na
zastávce v Libřici (u Davle), museli nastupovat do prostředních vozů, protože dlouhé soupravy vlaků
stály přední a zadní částí při zastavení na této zastávce v přilehlých tunelech. Právě v těchto dobách
dostala železniční trať i své jméno „Posázavský Pacifik“.
O sobotách v letních měsících červenci a srpnu bývá v posledních letech vypravován z Prahy hlavního
nádraží přes Bráník a Čerčany do Kácova historický parní vlak, do kterého železničáři zařazují vůz
pro přepravu kol a vůz bufetový, kde je možno kromě občerstvení zakoupit pohledy „Posázavského
Pacifiku“ s příležitostným razítkem. Jízdenky je možno zakoupit přímo ve vlaku u průvodčích nebo
v předprodeji v železniční stanici Praha Braník. Tam je také možno zakoupit i místenku. Podrobnější
informace poskytnou na tel. 224 628 853 (..855, ..850) v železniční stanici Praha Braník. E-mail:
[email protected].
Posázavská lokálka
Sázava’s local railway
53