Autoreferát - Polcar Petr - FEL
Transkript
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Elektromechanický systém s magnetickou kapalinou obor Elektrotechnika Autoreferát disertační práce k získání akademického titulu "Doktor" Plzeň, 2012 Ing. Petr Polcar Disertační práce byla vypracována v prezenčním doktorském studiu na Katedře teoretické elektrotechniky Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni. Uchazeč: Ing. Petr Polcar Fakulta elektrotechnická ZČU v Plzni Katedra teoretické elektrotechniky Školitel: Prof. Ing. Daniel Mayer, DrSc. Fakulta elektrotechnická ZČU v Plzni Katedra teoretické elektrotechniky Oponenti: Prof. Ing. Milan Štork, CSc. Fakulta elektrotechnická ZČU v Plzni Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Katedra elektroenergetiky Ing. Petr Rada, CSc. Brush SEM Plzeň Autoreferát byl rozeslán dne: __________________________________________ Obhajoba disertační práce se koná dne: __________________________________ před komisí oboru Elektrotechnika na FEL ZČU v Plzni, Univerzitní 26, Plzeň v zasedací místnosti č. ___________ v hod. ______________________________ S disertační prací se je možno seznámit na oddělení vědecké výchovy FEL ZČU v Plzni, Univerzitní 26, EU202. Prof. Ing. Václav Kůs, CSc. předseda oborové rady 2 Anotace Tato práce se zabývá využitím magnetických kapalin v elektromechanických systémech. V úvodní části obsahuje kritický přehled současných možných aplikací těchto moderních materiálů včetně výrobců, složení a známých fyzikálních vlastností magnetických kapalin. V následujících kapitolách jsou navrženy, modelovány a ověřovány vlastní originální aplikace včetně inovativní metodiky pro měření klíčového materiálového parametru nutného pro návrh elektromechanických systémů s magnetickou kapalinou. Klíčová slova magnetická kapalina, ferokapalina, magnetoreologická kapalina, elektromechanický systém, měření permeability, magnetoreologická brzda, magnetoreologický tlumič Abstract This paper deals with the usage of magnetic fluids in electromechanical systems. The opening part includes critical overview of present applications of magnetic fluids, their producers, composition and known physical properties. Following chapters contain designs original applications and innovative approach to measurement of the key material parameter vital for the design of electromechanical systems with magnetic fluid. Keywords magnetic liquid, ferrofluid, magnetorheological fluid, electromechanical system, permeability measurement, magnetorheological brake, magnetorheological damper 3 Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 6 1 CÍLE PRÁCE ....................................................................................................................... 7 2 KRITICKÁ STUDIE FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ MAGNETICKÝCH KAPALIN A VYMEZENÍ JEJICH APLIKACÍ VE SPOLEČENSKÉ PRAXI .......................................................................................................................................... 8 2.1.1 Složení magnetických kapalin ................................................................................................... 8 2.1.2 Dělení magnetických kapalin: ferokapaliny a magneto-reologické kapaliny ........................... 9 2.1.3 Magnetoviskózní jev magnetoreologických kapalin ............................................................... 10 2.1.4 Brownův pohyb feročásteček ferokapalin .............................................................................. 11 2.2 Zhodnocení metod způsobů výroby magnetických kapalin......................................................... 12 2.3 Zhodnocení elektromagnetických vlastností magnetických kapalin ........................................... 12 2.4 Zhodnocení biomedicínských aplikací magnetických kapalin...................................................... 13 2.5 Zhodnocení technických aplikací magnetických kapalin ............................................................. 14 3 ELEKTROMECHANICKÉ SYSTÉMY VYUŽÍVAJÍCÍ FEROKAPALINY KE ZVÝŠENÍ SILOVÉHO PŮSOBENÍ ...................................................................................... 15 3.1 Silové poměry elektromechanického systému s ferokapalinami ................................................ 15 3.2 Magnetický obvod elektromechanického systému s ferokapalinou............................................ 17 3.3 Analýza elektromechanického systému s ferokapalinou s pomocí MKP ..................................... 19 3.4 Krokový transduktor s ferokapalinou ......................................................................................... 28 3.4.1 Studie sil v krokovém transduktoru ........................................................................................ 30 4 METODIKA PRO MĚŘENÍ PERMEABILITY MAGNETICKÝCH KAPALIN .... 33 4.1 Specifikace problému ................................................................................................................. 33 4.2 Princip měření permeability kapalin ........................................................................................... 34 4 4.3 Možné měřicí konfigurace .......................................................................................................... 35 4.3.1 Toroidní tvar měřeného vzorku kapaliny ................................................................................ 35 4.3.2 Cylindrický tvar měřeného vzorku kapaliny ............................................................................ 36 4.3.3 Měřicí sonda ponořená ve vzorku měřené kapaliny ............................................................... 37 4.4 Určení výsledné indukčnosti s užitím RLC můstku ...................................................................... 39 4.5 Příklad - užití metody pro rychlé operativní průmyslové měření permeability magnetických kapalin ................................................................................................................................................ 39 5 EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ELEKTROMECHANICKÉHO SYSTÉMU S MAGNETICKOU KAPALINOU ............................................................................................ 42 5.1 Experimentální magnetoreologická brzda .................................................................................. 42 5.2 Návrh magnetoreologické brzdy................................................................................................. 42 5.3 Použitá MR kapalina ................................................................................................................... 44 5.4 Návrh magnetického obvodu na základě matematického modelu generovaného magnetického pole a jeho experimentální verifikace.................................................................................................. 44 5.5 Experimentální zařízení .............................................................................................................. 47 5.6 Brzdicí moment navržené MR brzdy ........................................................................................... 49 5.7 Experimentální ověření navržené MR brzdy ............................................................................... 50 5.8 Zhodnocení návrhu MR brzdy..................................................................................................... 51 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 52 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................... 54 SEZNAM AUTOROVÝCH PRACÍ ........................................................................................ 59 5 ÚVOD Přestože jsou výjimečné vlastnosti některých magnetických kapalin sledovány již od 40. let 20. století, zažívají tyto materiály v posledním desetiletí nový boom. Intenzivní rozvoj v oblasti nanotechnologií umožnil syntézu nových typů stabilních magnetických kapalin se stále lepšími užitnými vlastnostmi umožňující široké aplikační využití. Přes tento fakt je informovanost o těchto materiálech a jejich aplikacích v České republice nízká a elektrotechnický průmysl je přes zřejmou výhodnost nepoužívá. Již v 19. století mnozí fyzikové (M. Faraday, T. J. Seebeck a další [5]) předpovídali a zároveň ověřovali výjimečné vlastnosti kapalin obsahujících jemné feromagnetické částečky pod vlivem magnetického pole. Tyto první experimenty ovšem poukázaly na značnou nestabilitu tehdy používaných magnetických kapalin a jejich využití bylo z tohoto důvodu omezeno na studium chování domén pevných látek pod vlivem magnetického pole. Chemikům a materiálovým inženýrům trvalo dalších 100 let, než vyvinuli stabilní magnetické kapaliny. V roce 1938 popsal Elmore přípravu stabilní magnetické kapaliny [6], v roce 1940 si nechal Jacob Rabinow patentovat první zařízení využívající ferokapalinu [7], nicméně cílem intenzivního výzkumu se tyto látky stávají až v 60tých letech 20. století. Od té doby jsou neustále vyvíjeny další a další typy kapalin různých složení a vlastností, k nejvýznamnějším současný producentům a distributorům patří německá společnost Ferotec GmbH a britské laboratoře Liquids Research Limited. V zemích bývalého východního bloku magnetické kapaliny vyrábí laboratoře při technické univerzitě v Timisoaře v Rumunsku a laboratoře Ivanovské Státní Energetické Univerzity V.I. Lenina v Ruské Federaci. Magnetické kapaliny představují jediný dostupný feromagnetický materiál kapalného skupenství. Aplikační potenciál těchto materiálů v elektromechanických systémech je značný a v této práci jsem se něj zaměřil. 6 Cíle práce 1 CÍLE PRÁCE Cíle předkládané práce jsou: Kritická studie fyzikálně-chemických vlastností magnetických kapalin a vymezení jejich aplikací ve společenské praxi Analýza dynamických systémů s magnetickými kapalinami Ideový návrh transduktorů s ferokapalinou a stanovení možností jejich dalšího vývoje Experimentální vyšetření systémů s magnetickou kapalinou Metodika pro měření permeability magnetických kapalin Experimentální vyšetření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou 7 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin 2 Kritická studie fyzikálně-chemických vlastností magnetických kapalin a vymezení jejich aplikací ve společenské praxi 2.1.1 Složení magnetických kapalin První typy magnetických kapalin byly vyráběny mletím magnetitu s heptanem nebo polymerních uhlovodíků a mlecí přísady, např. kyseliny olejné. Běžně používané kapaliny jsou sraženiny železnatých a železitých vodných roztoků (např. Fe3O4, γ-Fe2O3, MnFe2O4 a jiné), pro speciální použití lze ovšem syntetizovat i kapaliny na bázi jiných látek (např. i přechodných prvků jako dysprosium). Tyto částečky jsou pokryty kyselinou olejnou a rozptýleny v nosné kapalině. Nosnou kapalinou může být voda, minerální či rostlinný olej, parafin, petrolej i další. Přestože se chemické složení kapalin může lišit, hlavní vliv na jejich elektromagnetické a mechanické materiálové vlastnosti má velikost částeček a četnost jednotlivých velikostí těchto částeček obsažených v kapalině. Tato velikost je zároveň kritériem pro jejich dělení. Na základě těchto velikostí lze magnetické kapaliny dělit na ferokapaliny a magnetoreologické (zkráceně MR) kapaliny [8]. Současné magnetické kapaliny jsou dle výrobců koloidně stabilní, tzn. nedochází k shlukování jejich feromagnetických částeček, a to ani vlivem magnetických sil. Toho se dociluje při výrobě tak, že na každou pevnou částici je chemicky navázán řetězec povrchově aktivního ochranného polymeru (tzv. detergent či surfaktant), který zabraňuje dotyku jednotlivých částic. Surfaktant je tvořen dlouhými řetězci polárních molekul, každý řetězec je jedním koncem pevně vázán s magnetickou částicí a druhým koncem volně přitahován molekulami nosné kapaliny. Vrstva detergentu o šířce 1-2nm vyvolá odpudivé síly mezi jednotlivými částicemi, pokud by se na tuto vzdálenost přiblížily. Koloidní stabilita má zásadní vliv na fyzikální vlastnosti magnetických kapalin, pokud je porušena, nelze tyto vlastnosti garantovat. 8 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin Obr. 2.1.: Struktura typické ferokapaliny [13] 2.1.2 Dělení magnetických kapalin: ferokapaliny a magnetoreologické kapaliny Jak již bylo zmíněno, hlavním kritériem pro dělení magnetických kapalin je velikost jejich feročástic. Tzv. ferokapaliny dosahují velikosti částic v řádu nanometrů (3-15 nm), magnetoreologické (MR) kapaliny mají velikost částic v řádu mikrometrů (1-20 µm) [9]. S těmito velikostmi souvisí další fyzikální vlastnosti. Přestože jsou obě skupiny magnetických kapalin kapalným feromagnetickým materiálem, velikost částic v řádu mikrometrů umožňuje MR kapalinám vynikat magnetoreologickým (také nazývaném magnetoviskózním) jevem, velikost částic v řádu nanometrů u ferokapalin je příliš malá na to, aby tento jev vznikal. Tím se zcela jasně vymezuje praktické využití jednotlivých kapalin. Na druhou stranu se pevné částečky ve ferokapalinách díky svým nízkým rozměrům a hmotnosti neustále termicky pohybují vlivem Brownova pohybu a vykazují stálý magnetický dipól. Magnetický moment částeček MR kapalin je zcela závislý na působícím magnetickém poli a jejich Brownův pohyb je díky hmotnosti jejich částic zanedbatelný. Těmto fyzikálním vlastnostem se budeme věnovat v dalších kapitolách, ve stručnosti je shrnuje tabulka 2.1. 9 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin Tabulka 2.1.: Základní rozdíly mezi ferokapalinami a MR kapalinami Brownův velikost ferokapaliny pohyb částic MR jev částic 3-15nm ne nezanedbatelný ano zanedbatelný MR kapaliny 1-20µm 2.1.3 Magnetoviskózní jev magnetoreologických kapalin Magnetoreologické kapaliny se vyznačují tzv. magnetoviskózním jevem, jejich viskozita je závislá na působícím magnetickém poli. Podmínkou pro vznik tohoto jevu je dostatečná velikost a koncentrace feročásteček v nosné kapalině, ferokapaliny s drobnými, řídce koncentrovanými částečkami jsou druhem magnetických kapalin, který se magnetoviskózním jevem nevyznačuje a jejich viskozitu lze tedy považovat za nezávislou na magnetickém poli. Změnu viskozity kapaliny vysvětlíme na obr. 2.2. Bez působícího magnetického pole se magnetické částečky chaoticky pohybují v nosné kapalině. Při působícím magnetickém poli dojde k uskupení částic ve směru působení tohoto pole. Tato seskupení brání v pohybu kolmém na směr siločar, v případě vysoké koncentrace částic dokonce dochází ke změně skupenství kapaliny na pevné. Řetězce omezují mezimolekulární pohyby. Je zřejmé, že fyzikální vlastnosti kapaliny s takto uskupenými částicemi budou silně anizotropní, nejvyšší viskozita je právě ve směru kolmém na směr siločar. Obr. 2.2.: Vlevo - Magnetické částečky rozptýlené v nosné kapalině, vpravo – seskupení částeček při působení magnetického pole 10 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin Vliv magnetoviskózního jevu může být pozitivní i negativní, záleží na konkrétní aplikaci. Mnohé aplikace s výhodou využívají změnu viskozity s magnetickým polem (magnetická brzda, magnetoreologický řízený tlumič, magnetická kapalinová ucpávka aj.), pro jiné aplikace se jedná naopak o jev negativní, kdy vznikají díky magnetoviskóznímu jevu vyšší viskózní ztráty. Obr. 2.3.: Viskozita magnetoreologické kapaliny MRHCCS4-B jako funkce aplikovaného magnetického pole [19]. 2.1.4 Brownův pohyb feročásteček ferokapalin Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částeček rozptýlených v tekutině. Molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, směr a síla těchto srážek jsou náhodné a zároveň i poloha částic je náhodná. Nanorozměry a tedy i nízké hmotnosti nosných částic ve ferokapalinách znamenají, že tyto částice podléhají vlivu Brownova pohybu. Z makroskopického hlediska je kapalina navenek statická, jednotlivé chaotické pohyby se vyrovnávají, v případných mikro- či nanoaplikacích 11 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin (například v lékařských aplikacích) ovšem nelze Brownův pohyb zanedbat a jeho vliv je potřeba započítat při návrhu těchto aplikací [9]. 2.2 Zhodnocení metod způsobů výroby magnetických kapalin Mechanické způsoby výroby [14, 15, 16] lze efektivně využít jen v případě přípravy magnetoreologických kapalin s vyšší velikostí částic, v řádech desítek µm. Rozměry částeček obsažených ve ferokapalinách v řádu nm omezují jejich výrobu na využití chemických nanotechnologických procesů [12, 15, 18]. S intenzivním rozvojem nanotechnologií v posledních letech lze počítat s vývojem nových efektivních metod výroby ferokapalin. Předpokládám, že v budoucnu bude možné navázat na nosnou kapalinu velkou řadu možných látek, a tím bude dosaženo široké nabídky ferokapalin s různými unikátními vlastnostmi. 2.3 Zhodnocení elektromagnetických vlastností magnetických kapalin Magnetizační vlastnosti magnetických kapalin nabízí unikátní elektrotechnický materiál - kapalné feromagnetikum. Přestože je permeabilita magnetických kapalin jen o několik řádů nižší, než permeabilita pevných feromagnetik, stále zesilují působící magnetické pole a nabízí široké aplikační možnosti. Relativní permeabilita současných magnetických kapalin se pohybuje dle složení, velikosti a koncentrace částic v rozmezí µr = 1 ~ 5 [11]. Curiova teplota magnetických kapalin je srovnatelná s Curiovou teplotou pevných feromagnetik, při použití magnetických kapalin s vhodnou tepelnou chemickou stabilitou tedy nerostou nároky na chlazení zařízení [22]. Zároveň se v typických magnetických kapalinách z důvodu velmi nízké konduktivity [20] nevyskytují hysterezní ztráty, systémy s těmito kapalinami mají tedy potenciál vysoké účinnosti. Kapalné feromagnetikum navíc umožňuje levitaci ponořených diamagnetických těles [42], čehož lze opět aplikačně využít. Magnetoreologický jev [19] u MR kapalin umožňuje konstrukci relativně snadno řiditelných přímých elektromechanických převodníků, jakou jsou řízené tlumiče, brzdy 12 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin či ucpávky. Zároveň ovšem mají tyto systémy na rozdíl od klasických mechanických systémů zvýšené nároky na těsnost, soudržnost a pevnost, protože jejich klíčovou součástí je kapalina. Vysoká elektrická pevnost ferokapalin [29] v kombinaci s feromagnetickými vlastnostmi je vhodná pro použití těchto materiálů jako kapalných izolantů [30], u kterých lze aplikací vhodného magnetického pole vyvolat proudění. Proudící kapalina se poté lépe chladí. Vhodnou kombinací nosné látky a pevné částice o dané velikosti lze docílit zajímavých kombinací a hodnot elektromagnetických vlastností. Ferokapaliny se díky těmto vlastnostem, velikosti svých molekul a možnosti navázat na ně chemicky další látky zdají perspektivním materiálem pro použití v lékařské technice. Klíčovou nevýhodou je nemožnost použít řadu metod pro určování materiálových vlastností používaných na pevná feromagnetika. Hlavními komplikacemi znemožňujícími užití těchto metod jsou kapalné skupenství, silná anizotropie a relativně nízké hodnoty permeability ve srovnání s pevnými feromagnetiky. Pro zkoumání materiálových parametrů je tedy nutný vývoj speciálních měřících metod respektujících tyto vlastnosti. 2.4 Zhodnocení biomedicínských aplikací magnetických kapalin Lékařská praxe se řídí jasně stanovenými postupy a principy, a přestože možné biomedicínské aplikace magnetických kapalin vypadají slibně a jsou častým tématem odborných lékařských diskusí, výzkumů i publikací [viz řada publikací, např. 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28], nejsou v současné době používány v lékařské praxi v ČR a v blízké době ani neočekávám jejich zavedení. Hlavním důvodem je absence odborné studie mapující dopad nano- a mikro-částic na lidský organismus, protože většina metod počítá se zavedením magnetických kapalin do organismu, ale bez znalosti všech možných dopadů, které mohou na organismus mít, je to hazardování se zdravím pacienta. Některé odborné prameny uvádějí ukládání pevných částic obsažených v magnetických kapalinách v mozku, játrech a ledvinách [např. 23], ale komplexní studie s definicí dopadů na lidský organismus v současnosti chybí. Díky Brownovu pohybu, který nanočástice ve ferokapalinách vykazují, předpokládám jejich snadný 13 Kritická studie fyzikálně chemických vlastností magnetických kapalin průchod buněčnou stěnou a studie zaměřující se na posouzení karcinogenity těchto látek se zdá na místě. 2.5 Zhodnocení technických aplikací magnetických kapalin Mnohé technické aplikace magnetoreologických kapalin jsou v současné době již vyráběny a uváděny do praxe. Lze dohledat několik výrobců MR těsnění [33], ucpávek [32, 52] a tlumičů [2, 37]. Jinak je tomu ovšem co se týče MR brzd [35], tato technologie ještě není zcela vyřešena. Hlavními problémy jsou přítomnost brzdícího momentu i bez vybuzení MR kapaliny, která disponuje počáteční viskozitou, a zároveň otázka bezpečnosti, tj. spoléhání se na kapalinu jako pracovní látku zajišťující brzdění. Přesto se tato aplikace zdá perspektivní díky odlišným dynamickým charakteristikám v porovnání s charakteristikami klasických brzdných systémů. Počáteční brzdění může být ve speciálních aplikacích žádoucí, např. v robotických umělých končetinách. Reproduktory s ferokapalinou [31, 32] se vyrábí již několik desítek let a jejich konstrukce je plně zvládnuta, navíc na jejich výrobu není potřeba velkého množství kapaliny. Naopak hlavním problémem separátorů [32, 33] a ferokapalinou chlazených transformátorů [29] je cena magnetických kapalin, která se v současné době pohybuje řádově v tisících Kč za litr. V těchto systémech je potřeba relativně velké množství kapaliny, čímž značně rostou pořizovací náklady. S vývojem nových technik výroby a její automatizací lze očekávat pokles ceny kapalin a široký rozmach těchto aplikací. Elektrické motory a aktuátory používající ferokapaliny ve vzduchové mezeře jsou v současnosti terčem intenzivního výzkumu [50]. Hlavním úskalím těchto technologií jsou viskózní ztráty způsobené při pohybu tělesa v magnetické kapalině. Zároveň experimentálně získané výsledky mnohdy neodpovídají teoretickým předpokladům. Matematické modely založené na teorii magnetických obvodů jsou totiž dle mého názoru nedostatečné pro simulaci těchto systémů, protože dostatečně nerespektují jejich geometrickou konfiguraci. Technologie, která má potenciál zvýšit účinnost elektrických strojů, je v každém případě velmi perspektivní a v případě vyvinutí magnetického média s velmi nízkou viskozitou lze očekávat její celoplošné uvedení do praxe. 14 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů 3 Elektromechanické systémy využívající ferokapaliny ke zvýšení silového působení Ferokapaliny představují tekutý feromagnetický materiál, tj. jejich relativní permeabilita µr > 1, a přitom na rozdíl od pevných feromagnetik díky kapalnému skupenství umožňují pohyb v prostředí, které vyplňují. Tato skutečnost vede k myšlence využít je jako výplně vzduchových mezer mezi pevnou a pohyblivou částí elektromechanických systémů za účelem snížení magnetické reluktance zařízení. V této aplikaci nelze využít MR kapaliny, protože nárůst jejich viskozity při aplikaci magnetického pole zabrání případnému pohybu jednotlivých částí. 3.1 Silové poměry elektromechanického systému s ferokapalinami Soudobý elektrotechnický průmysl využívá ve svých zařízeních značné množství různých elektromechanických převodníků, tyto převodníky bývají nazývány elektromechanické aktuátory či transduktory. Konstruktéři těchto zařízení mají k dispozici celou škálu transduktorů s rozdílnými statickými i dynamickými charakteristikami, založených na různých fyzikálních principech, viz např. [46]. Společným požadavkem na tyto prvky bývá mimo jiné nízká hmotnost, malé rozměry a vysoká účinnost. Využití ferokapaliny nabízí zajímavé možnosti pro naplnění těchto požadavků. Mechanická síla transduktoru je obvykle způsobena stejnosměrným nebo střídavým magnetickým polem působícím na pohyblivou část zařízení. Ta sestává buď z železné kotvy, nebo cívky napájené elektrickým proudem. Kotva, resp. cívka, je částí magnetického obvodu, která může konat pohyb, ať už lineární či rotační. Tento pohyb představuje mechanický výstup transduktoru. Velikost síly způsobující tento pohyb závisí mimo jiné na magnetické indukci; ta očividně roste s poklesem magnetické reluktance procházejícího magnetického toku. Vyplnění vzduchové mezery přítomné v magnetickém obvodu ferokapalinou s permeabilitou µr > 1 způsobí pokles celkové reluktance. Nabídka současných ferokapalin je široká, proto odvození výhodnosti tohoto principu provedu výběrem vhodné kapaliny za následujících předpokladů: 15 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Lineární a izotropická permeabilita ferokapalin. Permeabilita ferokapalin je obecně nelineární díky magnetické saturaci a obecně funkcí prostoru díky anizotropickým vlastnostem závisejícím na směru působícího magnetického pole, µr = µr (x, y, z, B). Předpokládáme funkci zařízení při relativně nízkých hodnotách magnetické indukce (B < 0.6 T ), tj. v lineární oblasti magnetizační křivky použité kapaliny. Zároveň předpokládáme, že vektory magnetické indukce B působící na kapalinu a směru magnetického toku Φ způsobujícího pohyb zařízení procházejícího kapalinou jsou kolineární či s malou odchylkou kolineární, čili anizotropické změny permeability jsou velice nízké, a tedy zanedbatelné. Budeme tedy pracovat s konstantními hodnotami permeability. Tento předpoklad je fyzikálně realizovatelný. Neviskózní kapaliny a statická silová charakteristika. Ferokapaliny jsou tekutiny s viskózními vlastnostmi. Pohyb zařízení v oblasti vyplněné ferokapalinou je tedy brzděn díky viskózním ztrátám. Ferokapaliny v současnosti nabízené na trhu mají dle konkrétního typu dynamickou viskozitu v rozsahu η = 5 ~ 10000 mPa·s. Omezíme se na výstupní statické charakteristiky dynamické elektromechanických charakteristiky prozatím nebudou systémů s ferokapalinou, diskutovány. Uvažujeme neviskózní kapaliny, ukážeme pouze možnosti navýšení magnetických sil působících v elektromechanických převodnících nabízené využitím ferokapaliny, tj. bez počítání viskózních ztrát. Jelikož je viskozita kapalin dynamickou veličinou a závisí na rychlosti částic kapaliny, tento předpoklad je fyzikálně realizovatelný u relativně pomaluběžných zařízení. 16 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů 3.2 Magnetický obvod elektromechanického systému s ferokapalinou Představme si jednoduchý elektromechanický transduktor znázorněný na obr. 3.1. Obr. 3.1.: Elektromechanický transduktor a jeho náhradní magnetický obvod; 1 - pohyblivá část, 2 - magnetický obvod, 3 - budicí vinutí, 4 - vzduchová mezera mezi pevnou a pohyblivou částí, lze ji vyplnit ferokapalinou Magnetický obvod vyrobený z feromagnetického materiálu je opatřen budicím vinutím napájeným ze stejnosměrného zdroje. Mezi póly magnetického obvodu je umístěno těleso z téhož feromagnetického materiálu, je-li obvod vybuzen, toto těleso bude vtaženo mezi póly obvodu do takové pozice, kdy bude výsledná energie magnetického pole minimální. Mezi pevnou a pohyblivou částí zařízení je vyžadována vzduchová mezera, aby byl umožněn pohyb. Takové zařízení lze matematicky modelovat s využitím teorie magnetických obvodů (např. [3]). Celkový magnetický tok, který se uzavírá magnetickým obvodem, je dán celkovým proudem budicím cívku a magnetickým odporem (reluktancí) obvodu: Φ (3.1) NI NI Rm Rm1 Rm2 17 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů kde Rm1 a Rm2 představují magnetické reluktance feromagnetického materiálu a vzduchové mezery l1 1S (3.2) l2 1 f ( ). 2 S 2 (3.3) Rm1 Rm2 Výslednou magnetickou sílu působící na pohyblivé těleso ve směru pohybu x lze určit například z celkové energie magnetického pole: dWm Fx dx (3.4) Wm ΦI . (3.5) kde Pro určení této síly lze využít i Maxwellův tenzor pnutí či Lorentz-KortewegHelmholtzovy vztahy, viz např. [3]. Je zřejmé, že velikost výsledného magnetického toku (a s ním i velikost působící síly) závisí mimo jiné na magnetické reluktanci vzduchové mezery. Pokud je tato mezera vyplněna ferokapalinou s relativní permeabilitou µr > 1, celková magnetická reluktance obvodu klesá a působící síla roste. Víme, že relativní permeabilita v současnosti dostupných kapalin je µr = 1 ~ 5 v lineární části jejich magnetizační charakteristiky, použití ferokapaliny tedy teoreticky umožňuje až několikanásobné zvýšení působící síly. 18 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů 3.3 Analýza elektromechanického systému s ferokapalinou s pomocí MKP Přestože teorie magnetických obvodů nabízí snadné vysvětlení principu zvýšení magnetických sil, předpokládaný matematický model je příliš jednoduchý a nerespektuje geometrii zařízení, počítá pouze se střední délkou siločáry. Proto bude vytvořen sofistikovanější model problému a numericky řešen s využitím metody konečných prvků. Výsledky buď potvrdí, vyvrátí nebo specifikují kritéria principu zvýšení magnetických sil s využitím ferokapaliny. Uvažujeme transduktor z obr. 3.1. Pohyblivé těleso vtahované mezi póly magnetického obvodu bude vybaveno lineárním mechanickým vedením (tedy ližinami či lineárním ložiskem) tak, aby bylo zamezeno pohybu tělesa ve vertikálním směru. Toto vedení je umístěno z boku zařízení a vyrobeno z nevodivého nemagnetického materiálu (viz. obr. 3.2.). Obr. 3.2.: Pohyblivá část transduktoru (červeně) vtahovaná mezi póly magnetického obvodu (šedě) je z boku opatřena lineárním vedením (žlutě a zeleně) tak, aby bylo zamezeno pohybu ve vertikální části. 19 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Pro pohyb tělesa je vyžadována mezera mezi pohyblivou a statickou částí zařízení, jak tato mezera, tak celá komora, v které se koná pohyb, mohou být vyplněny ferokapalinou. Uvažovaný transduktor je navržen pro využití v mechanických spínacích procesech a je tedy relativně malý, jeho rozměry lze vidět na obr. 3.3. Obr. 3.3.: Rozměry uvažovaného elektromechanického transduktoru určeného pro spínací procesy Magnetický obvod je buzen tak, aby magnetická indukce v jeho mezeře nepřesáhla hodnotu B = 0.6 T, což odpovídá proudové hustotě v budicích cívkách J = 5·106 A/m2. Jak použitá ferokapalina, tak železo tedy nejsou v saturovaném stavu, relativní permeabilita železa je uvažována µr = 1000. Vzhledem ke geometrickému uspořádání zařízení lze pro jeho simulaci použít 2D model, kdy je magnetické pole indukováno proudem J = k Jz a magnetický vektorový potenciál má opět pouze složku A = k Az. Zvolíme definiční oblast kruhového tvaru Ω (viz. obr. 3.4), velikost této oblasti později upravíme na základě konvergence jednotlivých řešení. Tato definiční oblast je složena z suboblastí Ωi obsahujících materiály o různých permeabilitách µi (vinutí, magnetický obvod, vzduch, magnetická kapalina). Pro zjištění sil generovaných zařízením bude numericky analyzováno rozložení magnetického vektorového potenciálu A v oblasti Ω. 20 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.4.: Definiční oblast a suboblasti modelu uvažovaného systému V našem případě platí v podoblasti budicího vinutí první Maxwellova rovnice, která má v diferenciálním tvaru po dosazení vektorového magnetického potenciálu a následné úpravě tvar: rot 1 (3.6) rot A J ext ve zbylých podoblastech je proudová hustota rovna nule, rovnice tedy nabývá tvar: rot 1 (3.7) rot A 0 Pro přesnou formulaci matematického modelu řešeného problému je dále nutné stanovit podmínky, které platí na hranicích definiční oblasti, přičemž obecně je možné volit mezi Dirichletovou podmínkou (okrajová podmínka 1. druhu, na hranici je známa 21 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů hodnota potenciálu), Neumannovou podmínkou (okrajová podmínka 2. druhu, na hranici je známa hodnota derivace potenciálu podle vnější normály) nebo smíšenou okrajovou podmínkou (tj. jejich vzájemnou kombinací) [3]. Hranice použité definiční oblasti je siločárou a platí na ní tedy Dirichletova okrajová podmínka: A0 (3.8) Řešením této okrajové úlohy je rozložení magnetického vektorového potenciálu A na oblasti Ω. Toto řešení lze obecně provést analyticky, nebo s využitím některé numerické metody (v současnosti nejčastěji metodou konečných prvků). Magnetickou indukci v libovolném bodě oblasti lze při znalosti rozložení magnetického vektorového potenciálu A určit z jejího definičního vztahu: B rot A (3.9) Magnetická síla působící na pohyblivou část bude určena s použitím známého vztahu pro Maxwellův tenzor pnutí: Fm (3.10) 1 H ( nB) B( nH ) n( HB) dS 2S Cílem našeho zájmu je velikost působící magnetické síly v horizontálním směru, která způsobuje pohyb tělesa. Funkce popisující velikost této síly v závislosti na poloze pohyblivé části vzhledem k stabilní poloze je statickou charakteristikou uvažovaného elektromechanického transduktoru Fx(l). Pro řešení modelu byl použit software Agros2D založený na knihovně Hermes [4] vyvíjený na KTE ZČU s vlastními uživatelskými skripty vytvořenými v jazyku Python. Výstupem simulace je statická charakteristika zařízení, tj. funkce Fx(l). Byla sledována konvergence řešení v závislosti na velikosti definiční oblasti, počtu uzlů a stupni použitého polynomu. Model s 26661 uzly a 11180 elementy 2. řádu byl shledán dostatečně přesným a rychlým, tento model a užitou síť lze vidět na obr. 3.5. 22 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.5.: Matematický model řešeného transduktoru - užitá definiční oblast a síť Celá pracovní komora, tj. oblast mezi póly magnetického obvodu, v které pracuje pohyblivá část, byly vyplněny ferokapalinou. Byla uvažována řada různých typů ferokapalin, dokonce byl sledován i vliv kapalin s vyšší permeabilitou, než µr = 5, předpokládaje, že v budoucnosti by teoreticky mohlo dojít k vývoji nových typů ferokapalin s vyšší permeabilitou. Výslednou statickou charakteristiku Fx(l) uvažovaného zařízení lze vidět na obr. 3.6. Na rozdíl od předpokladů daných matematickým modelem založeným na magnetickém obvodu, přítomnost ferokapaliny způsobí značný pokles výsledné působící síly. Důvodem je skutečnost, že výsledný magnetický tok Φ se neuzavírá pouze přes pohyblivou část zařízení, ale také přes ferokapalinu. Tento jev lze sledovat na obr. 3.7. 23 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.6.: Statická charakteristika síly v horizontálním směru řešeného transduktoru pro kapaliny s různou permeabilitou, celá pracovní oblast vyplněna ferokapalinou Obr. 3.7.: Výsledek numerické simulace zobrazující magnetické siločáry. Magnetický tok se neuzavírá pouze přes pohyblivou část (vybarvena), ale i přes ferokapalinu přítomnou v pracovní komoře transduktoru, v tomto případě v modelu použita kapalina s permeabilitou µr = 500 pro zvýraznění jevu 24 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Je zřejmé, že geometrické uspořádání zařízení a oblasti vyplněné ferokapalinou mají zásadní vliv na výslednou sílu a funkčnost zařízení. Model založený na magnetickém obvodu je tedy v řadě případů nedostačující, protože při návrhu zařízení využívajícího ferokapalinu je potřeba brát ohled na prostorovou konfiguraci systému. V našem případě lze problém vyřešit tak, že kapalina vyplní pouze oblast vzduchové mezery mezi pevnou a pohyblivou částí zařízení, nesmí být přítomna v jiných oblastech. Lineární vedení zajistí, že se pohyblivá část nepotopí do kapaliny. Zabránit tomu, aby kapalina natekla jinam, lze např. tak, že se čela pohyblivé části opatří nástavci z nemagnetického materiálu s permeabilitou µr = 1, lze užít např. bloky z plastu. V matematickém modelu dojde k rozdělení definiční suboblasti Ωkapalina na dvě suboblasti, jak ukazuje obr. 3.8. Obr. 3.8.: Úprava matematického modelu rozdělením suboblasti Ωkapalina na dvě dílčí suboblasti Výslednou statickou charakteristiku získanou numerickým modelem takto upraveného zařízení lze vidět na obr. 3.9. 25 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.9.: Statická charakteristika síly v horizontálním směru řešeného transduktoru pro kapaliny s různou permeabilitou, pouze vzduchová mezera mezi pevnou a pohyblivou částí je vyplněna ferokapalinou Lze sledovat znatelné zvýšení sledované působící síly. Na rozdíl od předchozí konfigurace, magnetický tok Φ se uzavírá téměř pouze přes pohyblivou část zařízení, viz. obr. 3.10. Výhodnost užití ferokapaliny v mezeře elektromechanického systémy tedy byla potvrzena i numerickou simulací s využitím MKP. Byla ale objevena geometrická podmínka růstu magnetických sil, která musí být brána v potaz při návrhu zařízení využívajících ferokapalinu ke zlepšení magnetického obvodu. 26 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.10.: Výsledek numerické simulace zobrazující magnetické siločáry. Magnetický tok se uzavírá téměř pouze přes pohyblivou část (vybarvena), v tomto případě v modelu použita kapalina s permeabilitou µr = 500 pro zvýraznění jevu Pro zlepšení funkce zařízení je ve směru působící síly nutná výrazná změna permeabilit. Toho lze dosáhnout použitím různých materiálů. Tento závěr je v souladu s Lorentz-Korteweg-Helmholtzovou teorií definující hustotu magnetických sil jako [3]: 1 fm J B H 2 grad 2 (3.11) 27 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů 3.4 Krokový transduktor s ferokapalinou V předchozí části jsme došli k závěru, že přítomnost ferokapaliny ve vzduchové mezeře působí pozitivně na velikost generované magnetické síly při dodržení geometrické podmínky změny permeabilit ve směru předpokládaného pohybu. Zkoumaný elektromechanický systém byl ale poměrně primitivní, v další části bude provedena analýza sofistikovanějšího elektromechanického systému za účelem potvrzení či vyvrácení pozitivního vlivu ferokapaliny ve složitějších zařízeních. Předpokládáme využití ferokapaliny ve vzduchové mezeře krokového elektromechanického transduktoru, jehož konstrukce je znázorněna na obr. 3.11. Tento transduktor lze využít všude tam, kde je vyžadováno přesné lineární polohování. Obr. 3.11.: Princip funkce krokového transduktoru využívajícího ferokapalinu Jak pevná, tak pohyblivá část transduktoru jsou vyrobeny z feromagnetického materiálu opatřeny drážkami vyplněnými nemagnetickým materiálem s permeabilitou µr = 1 (např. pryskyřicí či plastem). Pokud na tyto části působí magnetická indukce B, působí mezi nimi síla F. Tato síla má tangenciální složku F1 a normálovou složku F2, jak lze vidět na obr. 3.11. Působící síla uvede pohyblivou část do pohybu, ta se pohybuje až do 28 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů polohy s drážkami proti sobě. V této pozici síla F1 zmizí, zatímco síla F2 dosahuje svého maxima, viz obr. 3.12. Další pohyb je docílen zrušením magnetické indukce B1 a vytvořením magnetické indukce B2 v jiné části identického transduktoru, která je mechanicky spojena s předchozí částí a geometricky posunuta o požadovanou vzdálenost nižší než délka jedné drážky. Poté dojde k posunu o další krok a celý proces se může opakovat. Obr. 3.12.: Transduktor v pozici drážka proti drážce, působí pouze vertikální síla Síla F2 nemá vliv na výstupní sílu transduktoru, ale může být rušivá. Tuto sílu lze vyrušit symetrickým spojením dvojice transduktorů, viz. obr. 3.13. Obr. 3.13.: Symetrické spojení dvou krokových transduktorů za účelem potlačení vertikální síly 29 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů 3.4.1 Studie sil v krokovém transduktoru Statická charakteristika navrhovaného krokového transduktoru je závislost horizontální síly na poloze pohyblivé části F1=F1(x). Závisí na následujících parametrech: geometrické rozměry drážek a vzduchové mezery, jejich tvar permeability použitých materiálů: magnetický obvod z feromagnetika r1 → , drážky vyplněné diamagnetickým materiálem r2 = 1 ( plastem či pryskyřicí, magnetický tok se nesmí uzavírat drážkami) a mezera vyplněná kapalinou r3 (ferokapalina, např. r3 = 1.2 ~ 5). působící magnetická indukce B. V programu Agros2D byl vytvořen matematický model pro řešení problému pomocí MKP a zvolena definiční oblast. Geometrie problému je poměrně složitá díky tvaru pohyblivé části. Z tohoto důvodu byla užita MKP s h-p adaptivitou za účelem dosažení vysoké přesnosti při akceptovatelné době řešení [49]. Na základě sledování konvergence výsledných sil byl zvolen model s 835583 uzly a 40832 elementy druhého řádu, použitou síť lze vidět na obr. 3.14. Obr. 3.14.: Příklad sítě použité pro analýzu magnetického pole v jedné poloze krokového aktuátoru 30 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Výslednou statickou charakteristiku pro jeden pohon při vyplnění vzduchové mezery (materiál r3 na obr. 3.10) ferokapalinami s různou relativní permeabilitou r lze vidět na obr. 3.15. Obr. 3.15.: Statická charakteristika jednoho pohonu modelovaného krokového transduktoru při plněním ferokapalinami o různé relativní permeabilitě Zesílení statické charakteristiky při použití ferokapaliny je patrné. Zároveň ferokapalina nezpůsobuje odklon magnetického toku Φ od pólů pohonu. Výsledný generovaný magnetický tok Φ uzavírající se přes pohyblivou část zařízení lze vidět na obr. 3.16. Výsledné zvýšení magnetických sil způsobené zlepšením magnetického obvodu dané snížením jeho magnetické reluktance je srovnatelné s relativní permeabilitou použité ferokapaliny. 31 Elektromechanické systémy využívající ferokapalinu ke zvýšení silových poměrů Obr. 3.16.: Výsledek numerické simulace zobrazující magnetické siločáry. Magnetický tok se uzavírá téměř pouze přes pohyblivou část (vybarvena), v tomto případě v modelu použita kapalina s permeabilitou µr = 5 Pozitivní vliv ferokapaliny v mezeře byl potvrzen. Je tedy zřejmé, že vyplnění vzduchové mezery ferokapalinou může značně zvýšit výsledné statické silové charakteristiky elektromechanického převodníku. V další fázi vývoje těchto zařízení se je potřeba zaměřit na: Optimalizaci návrhu transduktoru s pomocí numerických optimalizačních metod, kriteriální funkce bude F1(x). Konkrétní návrh transduktoru, včetně utěsnění mezery vyplněné magnetickou kapalinou. Dynamickou analýzu transduktoru s respektováním toku magnetické kapaliny. 32 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin 4 METODIKA PRO MĚŘENÍ PERMEABILITY MAGNETICKÝCH KAPALIN 4.1 Specifikace problému Pro kvalitní návrh jakéhokoli elektromechanického zařízení je nutné znát materiálové vlastnosti použitých součástí. Nejdůležitějšími parametry definujícími vlastnosti magnetických kapalin jsou jejich magnetizační a magneto-viskózní vlastnosti. Na rozdíl od magneto-viskózních křivek, které jsou hlavně u většiny magnetoreologických kapalin dostupné [1], výrobci obvykle negarantují - a mnohdy ani nedodávají magnetizační charakteristiky magnetických kapalin a konstruktéři jsou tedy odkázání na vlastní měření. Měřicí metody pro určování magnetizačních vlastností pevných feromagnetik jsou v současnosti detailně popsány [např. 2], ale tyto metody nelze využít pro magnetické kapaliny, které mají tyto specifické vlastnosti: velmi nízkou relativní permeabilitu jejich hystereze je zanedbatelná jejich magnetická nelinearita se projevuje až při dosažení relativně vysokých hodnot magnetizace Pro konstruktéra elektromechanických zařízení je nejdůležitějším magnetickým parametrem materiálu jeho magnetická permeabilita. Různé formy permeability v izotropním prostředí (např. počáteční permeabilita, reverzibilní permeabilita) splývají v jediný materiálový parametr definovaný poměrem B/H [viz např. 3]. Magnetické kapaliny představují poměrně komplexní fyzikální prostředí. Pokud na magnetickou kapalinu nepůsobí externí magnetické pole ( tj. intenzita magnetického pole H = 0), je magnetická kapalina izotropní, zatímco pokud H > 0, kapalina vykazuje anizotropii, tato anizotropie je výraznější s nárůstem H. Při nízkých hodnotách H je magnetická kapalina lineární, při vyšších hodnotách se projevuje magnetická saturace a způsobuje nelinearitu. Při H = 0 jsou magnetické kapaliny homogenní, ale při vyšších hodnotách H se v kapalině vytváří řetězce feromagnetických částeček a tyto struktury způsobují lokální nehomogenity. Pokud je působící externí pole nehomogenní, vznikají 33 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin vyšší koncentrace těchto řetězců částic v oblastech s vyšším H a magnetická kapalina se chová jako magneticky nehomogenní. Speciálně, pokud je externí magnetické pole homogenní, magnetická kapalina je také magneticky homogenní. Pro magnetické kapaliny tedy platí pro podíl mezi vektorem magnetické indukce B a vektorem intenzity magnetického pole H vztah: B μH (4.1) Kde μ je tenzor permeability. Prvky tohoto tenzoru permeability jsou dány vztahem ij ij ( H , x, y, z); i, j 1,2,3 . (4.2) Analýza magnetického pole v takovém komplexním prostředí je tedy velice složitá. Mým cílem ovšem nebyl vývoj měřicí metody pro určení tenzoru permeabilit magnetických kapalin μ , ale fundamentální úloha vyšetření permeability µ při orientaci magnetických kapalin ve směru S pod vlivem magnetického pole orientovaného H. Ve většině praktických aplikací magnetických kapalin jsou tyto vektory orientovány kolineárně (viz kapitola 2.5) a zároveň se pracovní bod systémů pohybuje po lineární části magnetizační křivky kapaliny, zaměřil jsem se tedy na vyšetření permeability v takovýchto konfiguracích. V budoucnu předpokládám vývoj zobecněné metody umožňující vyšetření permeability při obecném směru B a H. 4.2 Princip měření permeability kapalin Pokud zajistíme, že je měřený vzorek magnetické kapaliny magnetizován homogenním magnetickým polem, platí pro indukčnost toroidní cívky z teorie elektromagnetického pole [např. 3] známý vztah: (4.3) L F ( N 2 , rozměry cívky), kde µ = µ0µr je permeabilita materiálu jádra cívky a funkce F závisí na počtu závitů N a na geometrických rozměrech cívky. Pokud je indukčnost cívky s vzduchovým 34 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin (dutým) jádrem L0 a indukčnost cívky s jádrem vyplněným magnetickou kapalinou Lx, je relativní permeabilita magnetické kapaliny: r (4.4) Lx . L0 Cílem měření tedy bude určení indukčnosti cívky s a bez jádra vyplněného magnetickou kapalinou. Existuje mnoho metod měření indukčnosti cívky, např. [2]. Pokud máme k dispozici vzorek magnetické kapaliny se známou permeabilitou, lze ho použít k ocejchování. 4.3 Možné měřicí konfigurace Zvážil jsem a numericky jsem nasimuloval několik možných konfigurací pro měření indukčnosti cívky s jádrem vyplněným kapalinou vybuzené proudem za účelem volby nejvhodnější konfigurace. Bylo sledováno množství generovaných magnetických rozptylových toků a cesty, jimiž se uzavírají. Díky nízké relativní permeabilitě magnetických kapalin (z teorie známe µr = 1 ~ 5, viz kap. 2.3.3) má vzniknuvší magnetický tok tendenci neuzavírat se pouze přes měřený vzorek kapaliny, ale také přes okolní prostředí, např. přes stěny nádoby, cívku či dokonce feromagnetické materiály v okolním prostředí. Tyto permeability mohou ovlivnit výslednou změřenou indukčnost. Z tohoto pohledu je ideální měřicí konfigurace taková, že se celý magnetický tok uzavírá přes vzorek měřené kapaliny. Fiktivní magnetická kapalina s relativní permeabilitou µr = 2 byla použita v matematických simulacích navrhovaných konfigurací, kapaliny s vyšší permeabilitou by generovaly ještě méně rozptylových magnetických toků. Simulace byly provedeny s využitím metody konečných prvků (MKP) v programu Agros2D [4]. 4.3.1 Toroidní tvar měřeného vzorku kapaliny Dutá nádoba ve tvaru anuloidu je naplněna magnetickou kapalinou. Na nádobu je rovnoměrně navinuta cívka, indukčnost výsledné cívky je cílem měření. Závity je nutno navíjet rovnoměrně podél celého toroidu, aby výsledné pole v jádře toroidní cívky bylo 35 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin homogenní. Jak lze vidět z obr. 4.1, magnetický tok vznikající vybuzením cívky se neuzavírá pouze přes měřenou kapalinu, ale zároveň i stěnami nádoby. Permeabilita materiálu použitého na tuto nádobu ovlivní výslednou indukčnost cívky. Z tohoto důvodu je potřeba zvolit nádobu s co možná nejtenčí stěnou z diamagnetického materiálu (ideálně µr = 0 ) pro co nejmenší ovlivnění měření. Obr. 4.1.: Měřicí konfigurace s toroidním tvarem vzorku měřené kapaliny a výsledek její 2D numerické simulace v planárním souřadném systému zobrazující magnetické siločáry Tato konfigurace má ovšem několik praktických omezení z důvodu náročné údržby. Pro naplnění toroidu kapalinou je potřeba otvor, který ovšem naruší rovnoměrné navinutí a způsobí nehomogenitu. Mnohé magnetické kapaliny navíc používají jako nosnou kapalinu olej, takže při výměně měřené kapaliny je potřeba měřicí zařízení rozebrat a vyčistit. 4.3.2 Cylindrický tvar měřeného vzorku kapaliny Dutá válcová nádoba (např. zkumavka) je naplněna měřenou magnetickou kapalinou. Dlouhá cívka je rovnoměrně navinuta kolem nádoby. Indukčnost vzniklé cívky je 36 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin porovnána s indukčností cívky s prázdnou nádobou. Jak lze vidět na obr. 4.2, magnetický tok se neuzavírá jen přes měřenou kapalinu, ale zároveň přes stěny nádoby a vinutí cívky, a dokonce se může uzavírat i přes feromagnetická tělesa umístěna vně cívky. Permeability těchto materiálů opět ovlivní výslednou indukčnost, pro eliminaci této chyby je potřeba poměrně velký okolní prostor bez přítomnosti feromagnetických těles. Na druhou stranu, údržba, provoz a čištění této konfigurace je snadné a pro každý vzorek kapaliny lze snadno zajistit vlastní nádobu. Obr.4.2.: Měřicí konfigurace s válcovým tvarem vzorku měřené kapaliny a výsledek její numerické simulaci v osově symetrickém souřadném systému znázorňující magnetické siločáry 4.3.3 Měřicí sonda ponořená ve vzorku měřené kapaliny Malá solenoidní cívka byla zvolena jako měřicí sonda a ponořena do nádoby s měřenou magnetickou kapalinou. Pokud je nádoba dostatečně velká, magnetický tok generovaný cívkou se uzavírá pouze přes kapalinu a přes vlastní cívku, viz obr. 4.3. V této 37 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin konfiguraci ovlivní výslednou indukčnost pouze permeabilita měřené kapaliny a materiálu použitého na výrobu cívky. Z tohoto důvodu by cívka měla být co nejsubtilnější a navinuta z diamagnetického materiálu (např. z mědi) pro minimalizaci výsledné chyby měření. Tato konfigurace má řadu hlavně praktických výhod. Ponoření a vyjmutí sondy z kapaliny lze provést rychle a operativně, údržba je také snadná. Tuto konfiguraci lze z těchto důvodů doporučit pro průmyslové využití. Obr.4.3.: Měřicí konfigurace s cívkou ponořenou do měřené kapaliny a výsledek její numerické simulace v osově symetrickém souřadném systému znázorňující magnetické siločáry. 38 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin 4.4 Určení výsledné indukčnosti s užitím RLC můstku Je známo mnoho metodik určování indukčnosti cívky, nejběžnější metodou je můstkové měření s využitím měřicího RLC můstku. Pro vyvážený můstek je měřená cívka prakticky bez proudu a je tedy měřena tzv. počáteční permeabilita [blíže viz. 3] (4.4) B H 0 H r0 lim Jak již bylo řečeno, tvar B-H křivky magnetických kapalin se liší od křivek pevných feromagnetických materiálů a hodnotu počáteční permeability lze s malou nepřesností považovat za hodnotu permeability v lineární části B-H křivky. Pokud chceme získat hodnotu permeability pro vyšší hodnoty H, je potřeba vzorek při měření externě předmagnetovat. 4.5 Příklad - užití metody pro rychlé operativní průmyslové měření permeability magnetických kapalin Pro návrh elektromechanického aktuátoru (např. zařízení v kapitole 5) využívajícího zlepšení magnetického obvodu vyplněním vzduchové mezery magnetickou kapalinou je potřeba znát její relativní permeabilitu µr v lineární části magnetizační křivky, kde leží pracovní body zařízení. Kapalina bude v aktuátoru pracovat tak, že vektory H a S jsou kolineární. Pro měření byla zvolena měřicí konfigurace se sondou ponořenou do kapaliny. Pro určení výsledných indukčností byl využit měřicí můstek Agilent RLC 6243B dostupný na oddělení. Detaily měření lze vidět na obr. 4.4, 4.5 a 4.6, na můstku bylo měřeno se střídavým napětím o amplitudě 100 mV při frekvenci 100 kHz. 39 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin Obr. 4.4.: Cívka použitá jako měřicí sonda Obr. 4.5.: Ponoření sondy do nádoby s kapalinou Obr. 4.6.: Použitá měřicí konfigurace pro rychlé průmyslové operativní měření permeability kapalin 40 Metodika pro měření permeability magnetických kapalin Počáteční permeability několika typů magnetických kapalin (všechny vyrobené firmou Ferotec) dostupných na našem oddělení byly změřeny, výsledné hodnoty lze vidět v Tabulce 4.1. Tab. 4.1. Kolineární složka permeabilit několika vzorků ferokapalin v lineární části magnetizační křivky Vzorek kapaliny Relativní permeabilita µr [-] EMG1111 1,14 EMG607 1,21 EFH1 1,799 EMG707 2,03 Lze vidět, že užitím navržené metody bylo možné změřit i velice nízké hodnoty permeability kapalin o hodnotách µr < 1.2. Vzhledem k tvaru rovnice (4.4) se případné chyby vyskytují v čitateli i jmenovateli a jsou zkráceny. Výsledná chyba měření je tedy dána chybou měřicího můstku Agilent RLC 6243B. 41 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou 5 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou Logickým vyústěním předcházejících kapitol by byl návrh, sestavení a experimentální ověření elektromechanického aktuátoru využívajícího ferokapalinu k zesílení generovaných magnetických sil. K sestavení takového zařízení bohužel není Katedra teoretické elektrotechniky ZČU vybavena a výrobu se ani nepodařilo kontraktovat zvenčí. V našich možnostech bylo zkonstruovat experimentální magnetoreologickou brzdu, jiný typ elektromechanického systému využívajícího magnetickou kapalinu. Konstrukcí a experimentálním ověřením ferokapalinového aktuátoru se hodlám zabývat v budoucnu ihned, jakmile to bude prakticky možné. 5.1 Experimentální magnetoreologická brzda Klasické mechanické brzdné systémy mají řadu nevýhod. Tření pevných mechanických součástí způsobuje opotřebení zařízení, potřeba hydraulických prvků zvyšuje nároky na rozměry zařízení a k řízení těchto pasivních systémů jsou potřeba aktivní prvky. Magnetoreologické prvky nabízí řešení všech těchto problémů: neobsahují žádné kontakty pevných mechanických částí, umožňují spojité změny brzdění a samy o sobě jsou přímými elektromechanickými převodníky, což umožňuje jejich snadné řízení. Současný průmysl využívá magnetoreologické brzdy v řadě aplikací a lze dohledat návrhy mnoha typů těchto brzdných systémů (např. [39, 40]. 5.2 Návrh magnetoreologické brzdy Fyzikální princip navrhované MR brzdy lze vidět na obr. 5.1. Brzdný disk rotuje v mezeře magnetického obvodu vyplněné MR kapalinou. Pokud je obvod vybuzen, vzniklý magnetický tok je obvodem veden tak, že se uzavírá přes mezeru vyplněnou kapalinou. Na MR kapalinu působí magnetické pole ve směru kolmém na pohyb brzdného kotouče a ovlivňuje viskozitu. Brzdění systému je spojitě řízeno změnou viskozity kapaliny vyvolanou proudem v budicích cívkách. Řešení neobsahuje žádný přímý kontakt mechanických částí, brzdění je způsobeno viskózními ztrátami v kapalině. 42 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou Obr.5.1: Principiální schéma navrhované MR brzdy Spoj disku a hřídele je mechanicky nejvíce namáhanou součástí zařízení. Uchycení těchto částí musí být dostatečně pevné, aby vydrželo vznikající krouticí moment. Materiál použitý na výrobu brzdicího kotouče má vliv na princip funkčnosti zařízení je-li disk vyroben z vodivého materiálu, brzda bude fungovat zároveň na principu vířivých proudů. Tyto proudy jsou indukovány do vodivého kotouče pohybujícího se v magnetickém poli a vytvářejí vlastní magnetické pole, které silově působí proti směru otáčení. Výsledný brzdný moment zařízení je tedy dán superpozicí brzdného momentu způsobeného vířivými proudy a brzdného momentu způsobeného viskózními ztrátami a výsledná brzdicí charakteristika bude mírně odlišná od charakteristiky brzdy čistě magnetoreologické. Pokud je materiál nevodivý, brzda je tedy pouze magnetoreologická, ale nevodivé materiály mají obecně horší mechanické vlastnosti, což může mít negativní dopad na mechanicky namáhaný spoj hřídele a disku. Hlavní nevýhodou MR brzdného systému je počáteční viskozita MR kapaliny, tj. viskozita bez přítomnosti externího magnetického pole. Rotující kotouč je brzděn i bez vybuzení kapaliny. Další související nevýhodou je oteplení kapaliny, při brzdění je energie přeměněna na teplo a ohřívá MR kapalinu. Viskozita MR kapalin je teplotně závislá a tato závislost je dána nosnou kapalinou, pro potlačení tohoto jevu může být vyžadováno chlazení. 43 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou 5.3 Použitá MR kapalina Na základě magneto-viskózních charakteristik získaných z [21] byla jako brzdicí kapalina v navrhované brzdě použita MR kapalina MRHCCS4-B od firmy Liquids Research Ltc. Tyto charakteristiky lze vidět na Obr. 5.2. Vzhledem ke konfiguraci magnetického obvodu a saturační magnetizaci uváděné výrobcem Ms = 750 mT byla k určení permeability v pracovním režimu použita metoda zmíněná v kap. 4. Změřená hodnota je µr = 1.61. Obr. 5.2: Viskozita MRHCCS4-B jako funkce otáček a intenzity magnetického pole [21] 5.4 Návrh magnetického obvodu na základě matematického modelu generovaného magnetického pole a jeho experimentální verifikace Vzhledem k přepokládaným rozměrům brzdy byl navržen magnetický obvod s rozměry dle obr. 5.3. Obvod bude buzen stejnosměrně, nehrozí tedy vznik vířivých proudů a jako materiál postačí konstrukční ocel, elektrotechnické listěné plechy nejsou nutné. 44 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou Obr. 5.3: Rozměry předpokládaného magnetického obvodu, v mm Dle magnetoviskózní křivky použité kapaliny je k dosažení požadovaného intervalu změn viskozity potřeba v mezeře magnetického obvodu magnetické pole o indukci v rozmezí B = 0 ~ 400 mT. Je tedy potřeba navrhnout vhodnou šířku mezery v magnetickém obvodu δ a zvolit dostatečný zdroj k napájení budicích cívek při této šířce mezery tak, aby v mezeře byla dosažena požadovaná indukce. Mezera musí být zároveň tak široká, aby se do ní vešel rotující disk a dostateční množství brzdicí kapaliny. Za tímto účelem byl vytvořen matematický model magnetického obvodu a analyzován s použitím programu Agros2D a metody konečných prvků. Vzhledem k známým magnetickým vlastnostem použité kapaliny (µr = 1.61 v lineární části magnetizační křivky až do Ms = 750 mT) lze pro simulaci v rozmezí B = 0 ~ 400 mT v mezeře problém řešit jako lineární. Saturační hodnoty použité oceli jsou ještě vyšší a zařízení tedy pracuje v lineárních částech magnetizačních křivek všech použitých materiálů. Zároveň lze problém řešit jako nesdruženou úlohu, změny v magnetické kapalině neovlivní výsledné magnetické pole. Řešením rovnice pro magnetický vektorový potenciál A rot 1 (5.1) rot A J ext 45 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou lze snadno určit hodnotu magnetické indukce B v libovolném místě pomocí formule B rot A . (5.2) Byla sledována konvergence řešení, matematický model s 7689 uzly a 3216 elementy druhého řádu je dostatečný pro dosažení vysoké přesnosti výpočtu při krátkém výpočetním čase. Příklad rozložení výsledného magnetického pole lze vidět na obr. 5.4. Obr. 5.4: Příklad rozložení magnetických siločar v magnetickém obvodu navrhované MR brzdy, výsledek simulace v programu Agros2D Na základě sady simulací byla zvolena šířka mezery δ = 7 mm při nutnosti takového buzení, aby byla v budicích cívkách dosažena proudová hustota v rozmezí J = 0 ~ 6·104 A/m2. Maximální hodnota tohoto intervalu je velice snadno dosažitelná poměrně nízkými proudy. Magnetický obvod byl opatřen cívkou s 500 závity z měděného drátu o průřezu d = 0.6 mm. Tato cívka byla buzena stejnosměrným zdrojem s proudovou regulací schopným dodávat proud o hodnotě až Imax = 3 A. Výsledná hodnota magnetické indukce v mezeře byla změřena pomocí teslametru Elimag Mp-1 s Hallovou sondou a po započtení koeficientu plnění cívky λ = 0.54 srovnána s výsledky obdrženými 46 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou simulací. Srovnání lze vidět na obr. 5.5. Shoda naměřených a simulací spočítaných hodnot je velice dobrá, z obrázku je potvrzeno, že zařízení pracuje v lineární části magnetizačních křivek použitých materiálů. Záměrně byla změřena jedna hodnota indukce pro vyšší hodnotu budicího proudu, na které lze vidět, že magnetická nelinearita se začíná projevovat až při vyšších hodnotách, než při kterých předpokládáme provoz brzdy. Obr. 5.5: Srovnání výsledků simulace a měření magnetické intenzity v mezeře navrhované MR brzdy 5.5 Experimentální zařízení Na základě předchozích informací bylo zkonstruováno experimentální zařízení, které lze vidět na obr. 5.6. Hřídel a disk byly vyrobeny z hliníku z důvodu dosažení dobré mechanické pevnosti, brzda tedy bude fungovat zároveň na bázi vířivých proudů. Z důvodu zjištění vlivu těchto vířivých proudů byl vyroben druhý disk z plastu, jehož 47 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou spoj s hřídelí sice nedosahuje takové mechanické pevnosti, lze ho ale využít k zjištění vlivu vířivých proudů na základě srovnání výsledného momentu s momentem vznikajícím při použití hliníkového disku. Obr. 5.6: Experimentální MR brzda s hliníkovým diskem Nádoba na MR kapalinu je otevřená z důvodu umožnění zavádění měřicích sond do experimentálního zařízení, v reálném zařízení by byla komora s kapalinou uzavřena a utěsněna. Reakci použité MR kapaliny na vybuzení cívek stejnosměrným proudem lze vidět na obr. 5.7. Obr. 5.7: Experimentální MR brzda s plastovým diskem, reakce kapaliny na vybuzení; vlevo - obvod není buzen; vpravo - obvod je buzen proudovou hustotou J = 6·104 A/m2 48 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou 5.6 Brzdicí moment navržené MR brzdy Brzdicí moment způsobený viskózními ztrátami disku rotujícího v kapalině závisí na viskozitě η, otáčkách disku ω a geometrických rozměrech disku [41]: M rheo (5.3) 4 r l 2 Tento moment lze snadno spočítat ze známých hodnot magnetické indukce B a známé křivky závislosti viskozity na působícím magnetickém poli a otáčkách disku použité kapaliny MRHCCS4-B (obr. 5.2.). Je zřejmé, že tento brzdicí moment je nenulový i pokud MR kapalina není vystavena působení magnetického pole, tj. i při nulovém buzení cívky. MR kapalina má počáteční viskozitu, která při pohybu tělesa v kapalině způsobí viskózní ztráty. Tyto ztráty rostou s růstem viskozity při vybuzení brzdy. Celkový brzdicí moment se tedy skládá z momentu způsobeného počáteční viskozitou při nulovém buzení, momentu způsobeného růstem ztrát díky zvýšení viskozity a momentem způsobeným vířivými proudy: M mech M rheo( I 0) M rheo( I ) M eddy (5.4) Brzdicí moment Meddy způsobený vířivými proudy indukovanými do disku závisí na působícím poli a čtverci otáček a lze ho snadno spočítat s použitím elementárních vztahů známých z teorie elektromagnetického pole (viz. např. [3]). Díky relativně nízkým hodnotám magnetické indukce v mezeře brzdy ( v řádu stovek mT) postačující pro vybuzení dostatečné změny viskozity v kapalině lze předpokládat hodnoty tohoto momentu o několik řádů nižší než momentů způsobených viskózními ztrátami. Tento předpoklad byl ověřen na základě srovnání momentových charakteristik brzdy s plastovým a s hliníkovým diskem a vliv vířivých proudů na funkčnost zařízení tedy lze zanedbat. 49 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou 5.7 Experimentální ověření navržené MR brzdy Dynamická momentová charakteristika sestavené MR brzdy byla změřena s použitím sestavy, kterou lze vidět na obr. 5.8. Obr. 5.8.: Sestava pro měření dynamické charakteristiky experimentální MR brzdy Hřídel brzdy byla poháněna asynchronním strojem. Mechanické otáčky brzdicího disku byly měřeny otáčkoměrem a činný výkon spotřebovaný asynchronním strojem síťovým analyzátorem. Vztah mezi činným výkonem odebíraným strojem a otáčkami brzdicího disku je dán: P M mech . (5.5) Kde P značí činný výkon, κ reprezentuje ztráty na hřídeli asynchronního stroje a ω jsou mechanické otáčky změřené na disku brzdy. Výsledná momentová charakteristika v závislosti na buzení cívky brzdy lze vidět na obr. 5.9. Obr. 5.9. ukazuje nárůst brzdicí momentu v závislosti na buzení brzdy, který způsobí nárůst viskozity MR kapaliny a sním i nárůst viskózních ztrát. Otáčky na brzdě klesly pod ω = 1 s-1 při buzení cívky proudem vyšším než I = 0.7 A. Otáčky disku se zastavily při buzení proudem I = 1 A. 50 Experimentální ověření elektromechanického systému s magnetickou kapalinou Obr. 5.9.: Brzdicí momentová charakteristika v závislosti na buzení MR brzdy 5.8 Zhodnocení návrhu MR brzdy Navržená experimentální MR brzda má oproti jiným brzdným systémům značné výhody - neobsahuje přímý spoj pevných částí a nedochází tedy k mechanickému opotřebení, lze ji přímo řídit a její řízení je energeticky nenáročné a rozměry zařízení jsou malé. K vyvolání změn viskozity v použité kapalině MRHCCS4-B dostatečných k zastavení otáček disku je potřeba proudová hustota v budicí cívce pouze v řádu J = 104 A/m2 , v našem případě bylo této hodnoty dosaženo při použití 500 závitů protékaných stejnosměrným proudem I = 1 A. Při použití více závitů by stačily i mnohem menší hodnoty budicího proudu. Za hlavní nevýhodu zařízení lze považovat přítomnost brzdicího momentu i bez aktivního buzení, což předurčuje tento typ brzdy k použití v relativně pomalu běžných systémech či v systémech, kde je takové brzdění vyžadováno. 51 ZÁVĚR V předložené práci byla provedena kritická studie fyzikálně-chemických vlastností magnetických kapalin a jejich možného uplatnění ve společenské praxi. Z této studie mimo jiné vyplývá značný potenciál ferokapalin jako kapalného feromagnetického materiálu pro užití v elektromechanických systémech a potenciál magnetoreologických kapalin jako inteligentního materiálu, jehož viskozitu lze měnit aplikací magnetického pole. Zároveň je patrná absence měřicích metod pro určování materiálových parametrů magnetických kapalin. Analýza elektromechanického systému s využitím matematického modelu založeného na metodě magnetických obvodů ukázala zesílení generovaných statických magnetických sil. Toto zesílení je úměrné velikosti permeability ferokapaliny použité v mezeře zařízení. Tento způsob analýzy ovšem nerespektuje geometrické uspořádání, počítá pouze s materiálovými parametry použitých součástí a střední délkou magnetické siločáry. Z důvodu upřesnění výsledků byla provedena analýza statických silových charakteristik s využitím modelu založeného na metodě konečných prvků, který respektuje geometrické rozložení. Výsledky analýzy potvrzují zesílení statických sil, ale zároveň z nich plyne geometrická podmínka nutná pro funkčnost zařízení. Ferokapalina musí být přítomná pouze ve vzduchové mezeře mezi pevnou a pohyblivou částí elektromechanického systému, její přítomnost v jiných částech má naopak negativní vliv na velikost výsledné elektromagnetické síly. Ve směru pohybu elektromechanického systému je potřebný dostatečný gradient permeabilit použitých materiálů. Na základě principu zvýšení statických sil vyplněním mezery zařízení ferokapalinou byl vytvořen ideový návrh inovativního krokového elektromechanického transduktoru. Z jeho matematického modelu vyšetřovaného pomocí metody konečných prvků plyne, že při použití v současnosti dostupných ferokapalin s permeabilitou řádově µr = 5 lze docílit až 2,5 násobného zesílení generovaných statických sil než při použití vzduchové mezery. Zásadní nevýhodou tohoto systému je viskozita použité ferokapaliny, při pohybu tělesa v kapalině dochází k viskózním ztrátám. Nárůst statických sil je ovšem značný a v případě pomalu běžných systémů může být zisk účinnosti díky zvýšení sil vyšší než přítomné viskózní ztráty. Výsledky v každém případě potvrzují korektnost a značnou perspektivu výzkumu, který bude pokračovat vyšetřováním dynamických charakteristik těchto systémů. 52 Stěžejním materiálovým parametrem vymezující použití v elektromechanických aplikacích je magnetická permeabilita. Standardní metody měření permeabilit, používané na pevná feromagnetika, nelze z řady důvodů použít pro magnetické kapaliny. V práci byla navržena inovativní technika měření pro návrhy praktických aplikací klíčové složky permeability magnetických kapalin. Pomocí této metody lze měřit i kapaliny o velmi nízkých hodnotách relativní permeability µr < 2. Teoretické předpoklady využití magnetických kapalin v elektromechanických systémech byly prakticky využity při návrhu experimentální magnetoreologické brzdy. Tato brzda byla sestavena a následně byla experimentálně proměřena její dynamická brzdicí charakteristika. Zařízení je plně funkční, energeticky nenáročné a jeho výstup lze snadno řídit přímo regulací budicího proudu. Hlavní nevýhodou sestrojeného zařízení je přítomnost počátečního brzdicího momentu i bez vybuzení zařízení. Tato nevýhoda je dána přímo fyzikálním principem, na kterém zařízení funguje. Předpokládané využití tohoto typu brzdy je tam, kde je počáteční brzdění vyžadováno, například v umělé robotické končetině. Magnetické kapaliny jsou perspektivním elektrotechnickým materiálem s řadou praktických aplikací. Vzhledem k současnému intenzivnímu výzkumu v oblasti nanotechnologií lze očekávat vývoj nových druhů magnetických kapalin se zajímavými elektromagnetickými vlastnostmi. Ferokapalina s vysokou permeabilitou a nízkou viskozitou může být použita v elektromechanických systémech a podstatně zvýšit jejich účinnost, studie takových zařízení je tedy plně na místě. Vývoj stabilního plynného feromagnetika chemickým navázáním feromagnetických částic na molekuly nosného plynu by způsobil revoluci v technologii elektrických strojů. 53 POUŽITÁ LITERATURA [1] German [cit. Ferrofluid Community 2012-04-20]. Dostupné Information z: Server. [online]. http://www.maschinenbau.tu- ilmenau.de/mb/wwwtd/hydromag/ferro/start.html [2] BAKSHI, U. A., AJAV, U. A. Electrical measurements and measuring instruments. Pune, India: Technical Publications Pune, 2007. ISBN 81-8431255-5. [3] MAYER, D. Aplikovaný elektromagnetizmus. 1. vyd. České Budějovice: Kopp, 2012. ISBN 978-80-7232-424-8. [4] HPFEM GROUP. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://hpfem.org [5] MAYER, D. Future of electrotechnics: ferrofluids. Advances in electrical and electronic engineering. roč. 2008, č. 7, s. 9-14. ISSN 1336-1376. [6] ELMORE, W. C. Phys.Rev. 1938, č. 59, s. 309. [7] RABINOW, J. Magnetic fluid clutch. National Bureau of Standards Technical News Bull., 32(4), 1948, s. 54-60. [8] BEHRENS, S. Synthesis and Characterization. Lect. Notes Phys. SpringerVerlag Berlin Heidelberg, 2009, č. 763, s. 1-82. DOI: 10.1007/978-3-54085387-9_1. [9] VEKÁS, L. Ferrofluids and Magnetoreological Fluids. Advances in Science and Technology. 2008, č. 54, s. 127-136. Dostupné z: www.scientific.net [10] TIMKO, M., ZENTKO, A., ZENTKOVÁ, M., KONERACKÁ, V. a KELLNEROVÁ, M. Magnetoreological Properties of some Ferrofluids. IEEE TRANSACTIONS ON MAGNETICS,. 1994, roč. 30, č. 2, s. 1117-1119. [11] ODENBACH, S. Magnetoviscous effects in ferrofluids. Berlin: Springer, 2002, 151 s. Lecture notes in physics. Monographs. ISBN 3-540-43068-7; ISSN 09407677. 54 [12] PILENI, M. P. Magnetic Fuids: Fabrication, Magnetic Properties, and Organisation of Nanocrystals. Adv.Funct.Mater. Wiley-VCH Verlag GmbH, 2001, roč. 11, č. 5. ISSN 1616-301X/01/0510-0323. [13] AccessScience [online]. [cit.2012-04-20]. Dostupné z: http://accessscience.com/content/Ferrofluid/801330 [14] PAPELL, S. S. Low viscosity magnetic fluid obtained by the colloidal suspension of magnetic particles [patent]. USA. 3,215,572. Uděleno 1965. [15] CHARLES, S., V. The Preparation of Magnetic Fluids [online]. [cit.2012-04-20] Dostupné z: http://pages.csam.montclair.edu/~yecko/ferro/oldpapers/DIRECTORY_LNP594 /Charles_Prep.pdf [16] KHALAFALLA, S. E., REIMERS, G. W. Magnetofluids and their manufacture. [patent]. USA. 3,764,540. Uděleno 1973. [17] GOBE, M., K. KON-NO a A. KITAHARA. Preparation of magnetite superfine sol in w/o microemulsion. J. Coll. Int. Sci 93, 1984. 293, 5. [18] PAPIRER E., HORNY, P., BALARD, H., ANTHORE, R., PETIPAS, R., MARTINET, A. The preparation of a ferrofluid by the decomposition of dicobalt octacarbonyl. J. Coll. Int.Sci. 94, 1983. 207, 20. [19] BALAN, C., BROBOANA, D., GHEORGHIU, E., VÉKÁS, L. Reological characterization of complex fluids in electro-magnetic fields. Journal of NonNewtonian Fluid Mechanics. 2008, 154-1, s. 22-30. ISSN 0377-0257. [20] DYUPOVKIN, N.I. Conductivity of magnetic fluids. Kolloidnyj Zhurnal. 1995, č. 5, s. 666-669. [21] KOPČANSKÝ, P., TOMČO, L. , MARTON, K., KONERACKÁ, M., TIMKO, M., POTOČOVÁ, I. The DC dielectric breakdown strength of magnetic fluids based on transformer oil. Journal of Magnetism and Magnetic Materials. 2005, č. 289, s. 415-418. ISSN 0304-8853. [22] HUKE, B., LUECKE, M. Magnetic properties of colloidal suspensions of interacting magnetic particles,. Rep. Prog. Phys., 2004. 67 1731. 55 [23] TRAHMS, L. Biomedical Applications of Magnetic Nanoparticles. Lect. Notes Phys. Springer-Verlag Heidelberg, roč. 2009, č. 763, s. 327-358. DOI: 10.1007/973-3-540-85387-9_5. [24] WEITCHIES, W., KOTITZ, R., BUNTE, T., TRAHMS, L. Relaxing and remanent nanoparticle magnetization provides a novel binding specific signal for the evaluation of immunoassays. Pharm. Parmacol. Lett. 1997, č. 7, s. 1-4. [25] BUSCH, C.J. Einfluss heftiger Erysipeln auf organisierte Neubildungen. Verhandlungen des naturhistorischen Vereines der preussischen Rheinlande und Westphalens. Bonn: Max Cohen & Sohn, 1866, s. 28-33. [26] GILCHRIST, R. K., MEDAL, R., SHOREY, W. D., HANSELMAN, H.,C., PARROT, J.C., TAYLOR, C.B. Selective inducting heating of lymph nodes. Annals of Surgery. 1957, 146-596. [27] HERGT, R., ANDRA, W. Magnetism in Medicine: Magnetic Hyperthermia and Thermoabalation. Wiley, 2006. [28] CLEMENT, J. H., SCHWALBE, M., BUSKE, N., SCHNABELRACUH, M., GORNETR, P., KLICHE, K.O., PACHMANN, K., WEITSCHIES., W., HOFFKEN, K. Differential interaction of magnetic nanoparticles with tumor cells and peripheral blood cells. J. Cancer Res. Clin. Oncol. 2006, č. 132, s. 281292. [29] SEGAL, V., HJORTSBERG, A., RABINOVICH, A., NATTRASSS, D., RAJ, K. AC(60Hz) and Impulse Breakdown Strength of a Colloidal Fluid Based on Transformer oil and Magnetite Nanoparticles. In: Conference of the 1998 IEEE International Symposium on Electrcal Insulation. Arlington, Virginia, USA, 1998. 0-7803-4927-X/98. [30] MOREGA, A. M., MOREGA, M., PISLARU-DANESCU, L., STOICA, V., NOURAS, F., STOIAN, F.D. A novel, ferrofluid-cooled transformer. electromagnetic field and heat transfer by numerical simulation. In: Optimization of Electrical and Electronic Equipment (OPTIM): 2010 12th International Conference. 2010, s. 140-146. DOI: 10.1109/OPTIM.2010.5510425. [31] SHIRO, T., ROSENZWEIG, R. E. [patent]. USA. 77289504B2. Uděleno 1.6.2010. 56 [32] Ferrotec: Audio Ferrofluids. [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.ferrotec.com/products/ferrofluid/audio/ [33] MAYER, D. Magnetické kapaliny a jejich použití (2. Část - dokončení). Elektro. 2007, roč. 17, č. 4, s. 4-8. [34] MAYER, D. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Ferokapalinová ucpávka [patent]. ČR. 177, 301769. Uděleno 2009. [35] AVRAAM, M. MR-fluid brake design and its application to a portable muscular rehabilitation device. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.scribd.com/doc/66128779/Avraam09-Presentation [36] HU, W., ROBINSON, R., WERELEY, N. M. A Design Strategy for Magnetoreological Dampers Using Porous Valves. In: 11th Conference on Electroreological Fluids and Magnetoreological Suspensions: Journal of Physics: Conference Series. IOP Publishing, 2009. 149. 012056. [37] DELPHI Pressss Releases [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://delphi.com/news/pressReleases/pressReleases_2006/pr_2006_11_30_001/ [38] MAYER, D. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Magnetoreologický torzní tlumič [patent]. ČR. 176, 302067. Uděleno 2009. [39] LI, W. H., DU, W. H. Design and experimental evaluation of a magnetoreological brake. International Journal of Advanced Manufacturing Technology. 2003, 21(7), s. 508-515. [40 J.WANG, J., MENG, G. Magnetoreological fluid devices: Principles, characteristics and applications in mechanical engineering. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers: Part L: Journal of Materials: Design and Applications. 2001, 215(3), s. 165-174. [41] MFF UK. Studium reologického chování látek [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://physics.mff.cuni.cz/vyuka/zfp/txt_106.pdf. [42] ODENBACH, S. Ferrofluids - Magnetically controlled suspensions, colloids and surfaces. Physicochemical and Engineering Aspects. 2003, s. 171-178. 57 [43] DOLEŽEL, I., KARBAN, P., ŠOLÍN, P. Integral Methods in Low-frequency Electromagnetics. Hoboken : John Wiley & Sons, 2009, 388 s. ISBN 978-0-47019550-5. [44] LASER, D. J., SANTIAGO J. G. A review of micropumps. Journal of Micromechanics and Microengineering. 2004, 14(6), R35-R64. [45] BÜSCHER, K., HELM, C.A., GROSS, C., GLÖCKL, G., ROMANUS, E., WEITSCHIES, W. Nanoparticle Composition of a ferrofluid and its effects on the magnetic properties. Langmuir. 2004, 20(6), s. 2435-2444. [46] SPENCER, Jr. B.F., DYKE, S. J., SAIN, M. K., Phenomenological model for magnetoreological CARLSON, J. D. dampers. Journal of Engineering Mechanics. 2007, 123(3), s. 230-238. [47] ŠOLÍN, P., ČERVENÝ, J., DOLEŽEL, I. Arbitrary-level hanging nodes and automatic adaptivity in the hp-FEM. Mathematics and Computers in Simulation. 2008, 77(1), s. 117-132. [48] IDELCHIK, I. E. Handbook of Hydraulic Resistence 3rd edition. Begell House. ISBN-10 1567000746. ISBN-13 978-1567000740 [49] RAJ, K. a kol. Electrically conductive ferrofluid compositions and method of preparing and using same. [patent]. USA. 4604229. Uděleno 1986. [50] NETHE, A., SCHOLZ, T., STAHLMANN, H. D. Theoretical evaluation of the ferrofluid-driven electric machine. Journal of Magnetism and Magnetic Materials. 2005, 293(1), s. 709-714. ISSN 0304-8853. [51] KIM, Y., LANGARI, R., HURLEBAUS, R. Semiactive nonlinear control of a building with a magnetoreological damper system. Mechanical Systems and Signal Processing. 2009, 23(2), s. 300-315. ISSN 0888-3270. [52] DELPHI Pressss Releases [online]. 2012-04-20 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.ferrolabs.com/en/ [53] University of Ferrofluid Heat Washington, Transfer department [online]. [cit. http://faculty.washington.edu/finlayso/ferrofluid/ 58 of Chemical 2012-04-20]. Engineering: Dostupné z: SEZNAM AUTOROVÝCH PRACÍ [A1] POLCAR, P., MAYER, D. Design of a Stepper Transducer with Ferroliquid. Acta Technica, Institute of Thermomechanics AS CR, 2012, přijato k publikování [A2] MAYER, D., POLCAR, P. A novel approach to measurement of permeability of magnetic fluids. Przeglad Elektrotechniczny (Electrical Review), 2012, přijato k publikování [A3] POLCAR, P., ULRYCH, B., KROPÍK, P. Actuator with Ferromagnetic Plunger Working in Ferrofluidic Liquid. Przeglad Elektrotechniczny (Electrical Review), 2012, přijato k publikování [A4] POLCAR, P. Magnetoreological brake design and experimental verification. Proceedings of ELEKTRO 2012, 9th international conference, Žilina, ISBN 978-1-4673-1178-6 [A5] POLCAR, P. Elektromechanický transduktor s ferrokapalinou. Elektrotechnika a informatika 2011. Část 1., Elektrotechnika, Zámek Nečtiny, Západočeská univerzita v Plzni, 2011, ISBN 978-80-261-0016-4., s. 105-108 [A6] POLCAR, .P., MAYER, D. Design of a Stepper Transducer with Ferroliquid. Advanced Methods in the Theory of Electrical Engineering, Klatovy, Západočeská univerzita v Plzni, 2011, ISBN 978-80-7043-993-7, s. IV-5 [A7] DOLEŽEL, I., POLCAR, P., KROPÍK, P. Actuator with Ferromagnetic Plunger Working in Ferrofluidic Liquid. Advanced Methods in the Theory of Electrical Engineering, Klatovy, Západočeská univerzita v Plzni, 2011, ISBN 978-80-7043-993-7 s. IV-1 [A8] POLCAR, P., MAYER, D., PÁNEK, P. A Novel Approach to Magnetic Fluids Permeability Measurement. Advanced Methods in the Theory of Electrical 59 Engineering, Klatovy, Západočeská univerzita v Plzni, 2011, ISBN 978-80-7043-993-7, s. VI-1 [A9] MAYER, D., POLCAR, P. Theory of Electrical Engineering Upgrade: Supercapacitors. Advanced Methods in the Theory of Electrical Engineering, Klatovy, Západočeská univerzita v Plzni, 2011, ISBN 978-80-7043-993-7, s. IV-11 [A10] PÁNEK, D., HRUŠÁK, J., KROPÍK, P., POLCAR, P. On discretization of strongly non-linear systems. Acta Technica, Institute of Thermomechanics AS CR, 2010, ISSN 0001-7043. 2010, 55(3), s. 301-314 [A11] POLCAR, P., MAYER, D. A View on the Reactive Power in Nonsinusoidal Steady State. Proceedings of International School on Nonsinusoidal Currents and Compensation 2010, ISNCC 2010, 2010 [A12] POLCAR, P. Řízený magnetoreologický tlumič s membránou, princip a výpočet tlumení. Elektrotechnika a informatika - 11. ročník konference doktorských prací, Zámek Nečtiny, část 1. Elektrotechnika, Západočeská univerzita v Plzni, 2010, ISBN 978-80-7043-913-5, s. 94-97 [A13] MAYER, D., POLCAR, P. Novel Approach to Electrodynamics Education. Computational Problems of Electrical Engineering (CPEE), Lázně Kynžvart, ISBN 978-80-7043-899-2, 2010, s. 107 [A14] POLCAR P. Magneto-Reological damper with Membrane. ST.Petersburg, International forum-competition of young researchers - Topical issues of subsoil usage, State Mining Institute, 2009. s.66 [A15] POLCAR, P. Membránový magnetoreologický tlumič. XLI. Sešit katedry Elektrotechniky 2009, Katedra elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava, 2009, ISBN 978-80-248-2020-0, s. 106-108 [A16] POLCAR, P. Podmíněnost a stabilita numerického řešení systému ODR reprezentujícího kmitavou mechanickou soustavu s řízeným elektromagnetickým tlumičem. Elektrotechnika a informatika 2009. Část 1., Elektrotechnika, 10. 60 ročník konference doktorských prací, Zámek Nečtiny, 4.-5. listopadu 2009. Plzeň Západočeská univerzita, 2009. ISBN 978-80-7043-810-7. s. 83-86 [A17] POLCAR, P. Analýza kmitavé mechanické soustavy s elektromagnetickým tlumičem. Elektrotechnika a informatika 2008. Část 1., Elektrotechnika : 9. ročník konference doktorských prací, Zámek Nečtiny, 6. - 7. listopadu 2008. V Plzni : Západočeská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7043-702-5. s. 91-94 [A18] POLCAR, P. Návrh antikoronní ochrany statorového vinutí synchronního stroje. Elektrotechnika a informatika 2007. Část 1., Elektrotechnika: 8. ročník přehlídky doktorských prací, zámek Nečtiny, 31.10. 1.11.2007. V Plzni: Západočeská univerzita, 2007. ISBN 978-80-7043-572-4. s. 73-76 [A19] POLCAR, P. Návrh antikoronní ochrany statorového vinutí synchronního stroje. [diplomová práce] Západočeská univerzita v Plzni, 2007. 61
Podobné dokumenty
Result Forms Cadet Mixed Doubles
589 BOGDAN, Cristian-Ste... ROU
582 MITROFAN, Luciana-C... ROU
225 RINDERER, Daniel
GER
234 SCHREINER, Franziska GER
37 RASSENFOSSE, Adrien BEL
39 DAHY, Maelys
BEL
595 LILLO, Alberto
14 ENDER, Sarah
openMagazin 03/2010
Minule jsem psal o tom, že kolem Novellu začínají obsahu – drtivou část článků najdete v nových rubrikroužit kupci. Spekuluje se o softwarových gigantech kách, jsou ale také zařazeny v rubrice Arch...
sims11
povrchové úpravy se hodí zde a jindy nikoli. Důvodů je několik; jsou ekonomické i praktické.
Například na termoplasty a termosety je použití jiných technologií obtížné, nebo dokonce
nenožné. Dále: ...
Výroční zpráva FEL 2007 - Fakulta elektrotechnická
Vědecký a odborný potenciál fakulty se odráží v řešení velkého množství grantů a
dalších výzkumných a vývojových projektů, v pracích na konkrétních úkolech a
zadáních pro partnerské subjekty z prax...
pdf 745kB - Národní knihovna České republiky
papír, pergamen, useň, dřevo a další. Jedná se obecně o organické materiály, které velice snadno
podléhají degradaci, pokud nejsou dodržovány optimální podmínky jejich uložení. Mezi vzácné
knihovní...
21001 Výzkum a vývoj řídicích systémů pneumatických
Obr. 1.2.9 - Řízení pomocí PID regulátoru
Jelikož byla regulovaná soustava identifikována jako dynamický systém druhého řádu,
odpovídá stavový regulátor PD regulátoru, popř. při použití pomocné int...
Implementační akční plán – Technologická
2.1 Podmínky vzniku a činnosti platformy
Automobilový průmysl v České republice dlouhodobě vytváří kolem 20 % průmyslové výroby
i exportu, přičemž produkce automobilového průmyslu roste i v době ...
Nanotechnologie - CORDIS
anotechnologie je novým přístupem k pochopení a zvládnutí vlastností hmoty v nanoměřítku: jeden
nanometr (jedna miliardtina metru) je délka jedné malé molekuly. Na této úrovni vykazuje hmota
nové a...